VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Trvale udržitelný cestovní ruch v Řecku

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Tr v a l e u d r ž i t e l n ý c e s t o v n í r u c h v Ř e c ku Bakalářská práce

Autor: Tereza Myšáková Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2010

Anotace Bakalářská

práce

se

zabývá

postoji

turistů

a

místních

obyvatel

k problematice udržitelného cestovního ruchu v Řecku. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. Prvních pět kapitol se postupně zabývá vysvětlením pojmů, historií udržitelného rozvoje a dále charakteristikou země Řecka. V šesté kapitole je proveden rozbor odborné literatury v rámci udržitelného turismu a sedmá kapitola prezentuje výsledky dotazníkového výzkumu, který probíhal na ostrově Rhodos v Řecku.

Klíčová slova Trvale udržitelný rozvoj, udržitelný cestovní ruch, Řecko, Rhodos, dotazníkový výzkum

Annotation Bachelor thesis deals with attitudes of tourists and local residents on the issue of sustainable tourism in Greece. The work is divided into seven parts. The first five chapters, in turn explaining the concepts of sustainable development, its history and characteristics of the country of Greece. The sixth chapter deals with analysis of literature in the context of sustainable tourism and the last section presents the results of the questionnaire survey, which took place on the island of Rhodes in Greece.

Key words Sustainable development, sustainable tourism, Greece, Rhodes, questionnaire survey

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé práce, panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., za jeho čas, cenné rady a ochotu při odborném vedení bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3.5. 2010 ................................................... Podpis

Obsah Úvod .............................................................................................................................1 1 Úvod do problematiky trvale udržitelného rozvoje....................................................2 1.1 2

3

Historie vývoje udržitelného rozvoje......................................................................4 2.1

Počáteční období do 70. let ............................................................................4

2.2

Období 80. a 90. let........................................................................................6

2.3

Současné období od roku 2000.......................................................................7

Úrovně a principy udržitelného rozvoje ...............................................................11 3.1

4

Definice trvale udržitelného rozvoje...............................................................2

Jednotlivé úrovně udržitelného rozvoje ........................................................11

3.1.1

Enviromentální úroveň .........................................................................11

3.1.2

Ekonomická úroveň..............................................................................12

3.1.3

Sociální úroveň ....................................................................................12

3.1.4

Důraz na rovnováhu .............................................................................13

3.2

Základní principy udržitelného rozvoje ........................................................13

3.3

Agenda 21....................................................................................................15

3.4

Místní agenda 21..........................................................................................16

Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu ...........................................................17 4.1

Vysvětlení pojmu .........................................................................................17

4.2

Přínosy cestovního ruchu .............................................................................17

4.3

Negativní dopady cestovního ruchu..............................................................18

4.4

Principy udržitelného rozvoje v CR..............................................................18

4.4.1 5

Konkrétní formy udržitelného CR ........................................................19

Řecko a udržitelný cestovní ruch .........................................................................21 5.1

Geografie a demografie Řecka .....................................................................21

5.2

Ekonomická charakteristika .........................................................................21

5.3

Nejvýznamnější památky Řecka...................................................................23

5.3.1

Atény ...................................................................................................23

5.3.2

Další památky ......................................................................................24

5.4 6

7

Statictická data z CR ....................................................................................26

Aplikace udržitelného CR....................................................................................27 6.1

Situace v Řecku ...........................................................................................27

6.2

Řecká národní turistická organizace .............................................................28

6.3

Organizace udržitelného CR.........................................................................29

6.4

Pohled na problematiku z různých úhlů........................................................30

6.4.1

Pohled na Řecko zvenku.......................................................................30

6.4.2

Pohled skrze odbornou literaturu ..........................................................31

Dotazníkový výzkum...........................................................................................36 7.1

Prezentace výsledků.....................................................................................36

Závěr...........................................................................................................................50 Seznam použité literatury ............................................................................................53 Seznam příloh .............................................................................................................57 Přílohy

Úvod Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak se v Řecku vyvíjí udržitelný cestovní ruch, nakolik je důležitý a hlavně jaké povědomí a názory mají k tomuto tématu obyvatelé i návštěvníci Řecka, konkrétně ostrova Rhodos. Udržitelný rozvoj i udržitelný cestovní ruch jsou v dnešní době globalizace často diskutované pojmy na celém světě. Každý už je někdy slyšel, ale ne každý ví, co si pod nimi představit. A když už někdo ví, co tyto termíny vyjadřují, jaký má k celé problematice postoj? Zajímá se o ni vůbec aktivně? Současná doba by se dala charakterizovat snahou o „ekologické chování“. Přechází se na alternativní zdroje energie, ve velkém se recyklují obaly, propagují se biopotraviny a používají se šetrné prací prostředky. Do jaké míry je to ale reálné přesvědčení lidí a do jaké míry se jedná pouze o marketingovou strategii či následování trendů ze strany spotřebitelů? Ve své práci jsem se zaměřila právě na zkoumání názorů a postojů lidí pomocí dotazníkového výzkumu a rozboru odborné literatury. Šetření probíhalo na ostrově Rhodos v Řecku, protože celá země je významnou turistickou destinací a CR je jedním z hlavních

zdrojů

příjmů.

Ostrov

Rhodos

patří

k největším

a

zároveň

nejnavštěvovanějším ostrovům země. Je také známo, že turismus zde probíhá hlavně v masové formě. Proto byl tento region vhodným kandidátem na provedení výzkumu.

1

1 Úvod do problematiky trvale udržitelného rozvoje Pojem trvale udržitelný rozvoj je v dnešní době ve společnosti stále více skloňován a často používán. Pro širokou veřejnost však tento výraz zůstává pouze odborným pojmem a neví, co si pod jeho názvem přesně představit. Je to způsobeno nejen složitostí daného tématu, ale také do jisté míry rozdílným způsobem definování trvale udržitelného rozvoje.

1.1 Definice trvale udržitelného rozvoje Existuje mnoho vyjádření a definic trvale udržitelného rozvoje. Některé z nich jsou odbornější a jiné zas jednodušší, podle toho pro koho jsou určeny a k jakému účelu jsou používány. Různé mezinárodní organizace zabývající se touto problematikou se snaží definici udržitelného rozvoje co nejvíce unifikovat, aby byla její interpretace všude stejná a tím pádem i jednodušší. OSN jej poprvé charakterizuje v díle „Naše společná budoucnost“ z roku 1987. Tato definice je v současnosti východiskem pro většinu dalších výkladu, týkající se stejné problematiky. Výklad v originále zní: „Development that meets the needs of the present without compromising the ability of future generations to meet their own needs." Do češtiny je překládána následovně: „Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“ Římský klub vyjadřuje udržitelný rozvoj slovy: „Stav globální rovnováhy, při které se počet obyvatel Země a kapitál udržují na víceméně konstantní úrovni a tendence působení na růst či pokles těchto veličin musí být pod důslednou kontrolou“

2

Evropská unie v nařízeních EP a Rady č. 2493-4/2000 definuje udržitelný rozvoj jako: „Zlepšování životní úrovně a prosperity příslušné populace v mezích kapacity ekosystému, při zachování přírodního bohatství a jeho biologické rozmanitosti ku prospěchu současných a příštích generací.“ Definice trvale udržitelného rozvoje je zakotvena i v české legislativě, konkrétně v zákoně č. 17/1992 Sb. o životním prostředí: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Ivan Rynda, vedoucí katedry sociální a kulturní ekologie FHS UK, vyjadřuje trvale udržitelný rozvoj jako: "Komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské materiální, kulturní i sociální potřeby, při plném respektování enviromentálních limitů. Aby toto bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy.“ Existuje ještě mnoho dalších definic a charakteristik udržitelného rozvoje. Dá se říct, že každý stát či organizace si tento pojem vykládá vlastním specifickým způsobem. Výklady mohou být stručné nebo naopak rozsáhlé. Jako příklad rozšířené interpretace uvádím: „Udržitelný rozvoj je cílený proces změn v chování lidské společnosti k sobě samé i ke svému okolí (krajině a jejím zdrojům), směřující ke zvyšování současného i budoucího potenciálu uspokojování lidských potřeb a aspirací s ohledem na možnosti (limity) krajiny a jejích zdrojů.“1

1

Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. 1.vyd. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 141 s.

3

2 Historie vývoje udržitelného rozvoje 2.1 Počáteční období do 70. let Různé principy udržitelného rozvoje (dále UR) byly v historii uplatňovány již velmi dlouho, aniž by však byly nějak specificky určeny či pojmenovány. Byly používány přirozeně, a to hlavně v oblasti zemědělství a lesnictví, kde má rekultivace půdy zvlášť velký význam pro další produkci. První diskuze a obavy o udržitelnosti růstu v přírodě se objevily v souvislosti vzniku ekologie jako samostatné vědní disciplíny ve šedesátých letech dvacátého století. Obavou o společenský růst produktu a udržitelnost ekonomického rozvoje v té době zabývali i velcí ekonomové a politici v zakládající listině Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která vznikla v roce 1961 na základě Úmluvy podepsané 14.12. 1960. I nejvýznamnější světová organizace pro ochranu přírody, Mezinárodní svaz ochrany přírody, založena již v roce 1948, si mimo jiné klade za cíl rozmanitost přírody a ekologickou udržitelnost rozvoje. Říká, že „Ochrana je takový způsob managementu, (obsahující inspekci, výzkum, záchranu, využívání) ovzduší, vody, půdy, minerálních zdrojů a živých systémů včetně člověka, aby byla dosažena nejvyšší udržitelná kvalita života.“2 V souvislosti s dramatickým nárůstem průmyslové výroby a tím pádem rostoucím znečištěním životního prostřední bylo nutné začít otázku ekologie a ekonomického růstu řešit důsledně a systémově. Začínají tedy vznikat první snahy o definování tohoto problému a nalezení vhodného řešení. 70. léta 20. století jsou ve znamení pokusů o účinnou ochranu životního prostředí při zachování ekonomického růstu, což se v té době považovalo za rozporuplné. Důležitou událostí v této problematice se stala Stockholmská konference OSN o lidském životním prostředí konaná v roce 1972. Zde byly definovány hlavní ekologické problémy a jejich globální charakter. Avšak i přes veškeré dobré úmysly, sama tato konference přispěla k dalšímu rozporu a to tak, že sice významně upozornila na negativní důsledky hospodářské činnosti, ale dál již negativní aspekty této činnosti nerozebrala a dostatečně nedefinovala. 2

RYNDA, Ivan. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická [online]. 2009 [cit. 2010-03-10]. Trvale udržitelný rozvoj a mezinárodní spolupráce . Dostupné z WWW: .

4

Ve stejném roce vyšla za přispění Římského klubu přelomová publikace Meze růstu (D.H. Meadows a kol., The Limits to Growth, 1972), která ještě více přispěla k vypjaté atmosféře v rámci řešení tohoto problému, protože otevřeně pojednává o vyčerpatelnosti přírodních zdrojů. Celkově bylo vydáno asi 12 milionů výtisků, přeložených do 37 jazyků. Autoři jasně říkají: „Hospodářský růst je třeba zastavit, jinak neodvratně hrozí katastrofa způsobená jak vyčerpáním zdrojů, tak zamořením prostředí.“3 V roce 1995 následovala další kniha stejných autorů nazvaná Překročení mezí (D.H. Meadows a kol., Beyond the Limits, 1995), kde už samotný název publikace napovídá, o čem pojednává. Autoři zde vytvářejí různé vize a předávají svá poselství: "K dosažení trvale udržitelného světa je třeba udělat mnoho věcí. Musí se vypracovat nové způsoby farmaření. Musí se začít s novými druhy podniků a staré musí být předělány tak, aby se snížily průtoky. Musí se obnovit půda, chránit parky, transformovat energetické systémy, musí se dosáhnout mezinárodních dohod. Musí se vydat zákony a jiné zrušit. Děti se musí učit a dospělí též. Je třeba, aby se točily filmy, hrála hudba, aby se vydávaly knihy a lidé spolu pracovali. Každý jednotlivec si v tom najde svoji nejlepší roli. Tyto role bychom si netroufli předepisovat nikomu jinému než sami sobě. Ale rádi bychom navrhli, jak to dělat, ať již děláte cokoliv. Dělejte to pokorně, nedělejte to jako deklaraci jistoty, ale jako experiment. Používejte svoji činnost - ať už je to cokoliv - k vlastnímu učení.“4 V roce 1980 bylo třemi světovými organizacemi (Mez. svaz ochrany přírody, Program OSN pro životní prostředí, Světový fond na ochranu přírody) vytvořeno dílo Světová strategie ochrany životního prostředí. To se stalo první oficiálním dokumentem akceptující pojem trvale udržitelný rozvoj a zvýrazňující důležitost péče o zemi a přírodní zdroje.

3

MOLDAN, Bedřich . Indikátory trvale udržitelného rozvoje [online]. Praha : Centrum pro otázky ŽP, 1996 [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW: . 4 MEADOWSOVÁ, Donella H.; MEADOWS, Dennis L.; RANDERS, Jorgen. Překročení mezí : Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti. Praha : Argo, 1995. 319 s. ISBN 80-85794-83-7.

5

2.2 Období 80. a 90. let Mezníkem ve vývoji byl rok 1983, kdy Valné shromáždění OSN ustanovilo Světovou komisi pro životní prostředí pod vedením norské političky Gro Harlem Brundtlandové. Ta měla za cíl zjistit vztahy mezi ekologií a ekonomickým růstem a všechny tyto vztahy důkladně prozkoumat a posoudit. Výsledkem byla zpráva „Naše společná budoucnost“ (Our Common Future) publikovaná v roce 1987 a do češtiny přeložena v roce 1991. Tato zpráva je pojata jako koncepce a pochází z ní první a nejznámější definice UR (viz. 1. kapitola). Pro devadesátá léta minulého století je typické neustálé skloňování pojmu trvale udržitelný rozvoj. V té době se vyjádření stává takřka moderní záležitostí a zabývá se jím čím dál větší množství odborníků. V roce 1990 vydalo Centrum OSN pro lidská sídla – HABITAT, zprávu s názvem Lidé, sídla, životní prostředí a rozvoj, která se zabývá problematikou přelidněnosti měst a formuluje UR na úrovni měst a obcí. Založilo také Program pro trvale udržitelný rozvoj měst, který by měl být respektován například při územním plánování. Toto centrum OSN pořádá pravidelné mezinárodní konference řešící

problematiku městských sídel, např. otázky chudinských čtvrtí,

urbanizace měst či přelidněných oblastí. Podobné poslání mají i dokumenty vydané ve stejném roce OECD s názvem Role měst v trvale udržitelném rozvoji a Enviromentální politika měst pro 90. léta. Významným datem v historii UR se stal rok 1992, kdy se v Riu de Janeiru konala Světová konference OSN o životním prostředí a rozvoji, nazývaná také jako Summit Země. Zde došlo k všeobecnému přijetí myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Výsledkem konference bylo vypracování rozsáhlého, asi tisícistránkového, dokumentu Agenda 21, který podrobně rozpracovává principy UR ve všech oblastech činností. Jedním z hlavních cílů dokumentu je soulad ekonomického a sociálního rozvoje s ochranou přírody. V Riu de Janeiru byla přijata také Charta Země - deklarace základních principů budování spravedlivé, udržitelné a mírové globální společnosti v 21. století. Jak již bylo zmíněno výše, OSN se jako jedna z prvních organizací vážně začala zajímat o důležitost UR pro společnost. V roce 1993 ustanovila dokonce samostatný

6

výbor OSN pro trvale udržitelný rozvoj a později v roce 1996 vydala Evropská hospodářská komise Směrnici pro udržitelné plánování a řízení lidských sídel jako další z řady důležitých dokumentů. Ve stejném roce se konala také konference OSN o lidských sídlech v Istanbulu, jedna z pravidelných konferencí, konajících se od 90. let pod záštitou Centra OSN pro lidská sídla. Výstupem bylo přijetí Istanbulské deklarace, tedy prohlášení, které zavazuje zúčastněné státy OSN realizovat řadu opatření týkajících se územního plánování ve městech v souladu s trvale udržitelným rozvojem, např. dodržovat zásady rovnosti, partnerství, solidarity či lidské důstojnosti.5 V důsledku masového přibírání členů do Evropské Unie, začala samotná EU schvalovat a vydávat velkou řadu závazných směrnic a dokumentů, týkající se problematiky udržitelného rozvoje. Jednou z nich je publikace Evropa 2000+ vydaná roku 1994, která udává zásady územního plánování v členských zemích a vytyčuje hlavní faktory ovlivňující územní uspořádání na celém evropském kontinentu. Významným datem je také rok 1998, kdy byl na ministerském zasedání rady OECD v Paříži trvale udržitelný rozvoj prohlášen za jednu z hlavních priorit členských zemí. V návaznosti na tento krok byl rozběhnut tříletý projekt, jehož výsledkem je publikace Trvale udržitelný rozvoj – kritické otázky. Ta je rozdělena do pěti sekcí a 16-ti kapitol. Kniha se zabývá otázkou, zda je možné udržovat ekonomický a sociální růst a zároveň úspěšně dodržovat principy UR. V jednotlivých kapitolách je pak, kromě vysvětlení všech pojmů a principu, UR aplikován na jednotlivé oblasti lidského života. Dokument také obsahuje velké množství grafů a podrobných analýz. Celkem však bylo v průběhu tří let v rámci projektu vydáno 15 publikací. Další zasedání Ministerské rady OECD se uskutečnilo v roce 2001 opět v Paříži a tentokrát byl přijat program Opatření k posílení udržitelného rozvoje, který si ,v návaznosti na předchozí dokumenty, klade úspěšnou implementaci UR jako hlavní cíl vlád OECD.

2.3 Současné období od roku 2000 Dalším důležitým bodem v oblasti aplikace UR byl Summit tisíciletí konaný v New Yorku v září roku 2000. Ten se netýkal pouze udržitelného rozvoje, avšak byl rozdělen na dílčí sekce a jednou z nich byla i sekce životního prostředí, zabývající se významně 5

Ústav územního rozvoje [online]. 25. 8. 2009 [cit. 2010-03-06]. UN-HABITAT. Dostupné z WWW: .

7

UR. V New Yorku bylo navázáno na body vytyčené již při konferenci v Riu de Janeiru, avšak jejich význam byl ještě zesílen. Říká se, že zde byly stanoveny rozvojové cíle tisíciletí. Odborníci zde mimo jiné ustanovili, že je potřeba do roku 2015 snížit počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k pitné vodě na polovinu. V evropském měřítku je významnou událostí také Evropská konference v Göteborgu pořádaná v roce 2001. Zde se Evropská rada dohodla na Strategii pro udržitelný rozvoj EU a doplnila dimenzi životního prostředí do lisabonského procesu zaměstnanosti, ekonomické reformy a sociální soudržnosti.6 Dále byl na konferenci projednán Návrh 6. akčního plánu ochrany prostředí. Na jeho základě a také na základě sektorových strategií pro integraci životního prostředí stanovila Evropská rada řadu cílů a opatření sloužících jako všeobecné zásady budoucí politiky ve čtyřech prioritních oblastech: změna klimatu, doprava, veřejné zdraví a přírodní zdroje. Ke zlepšení koordinace řízení a rozhodování na úrovni členských států vyzvala Evropská rada členské státy k vypracování vlastních národních strategií trvale udržitelného rozvoje a zdůraznila důležitost konzultací se všemi příslušnými subjekty a vyzvala členské státy, aby stanovily odpovídající národní postupy těchto konzultací. Jednou z posledních událostí týkající se UR byla celosvětová konference OSN o udržitelném rozvoji uspořádaná v roce 2002 v jihoafrickém Johanesburgu, kde se sešli hlavy států, předsedové vlád, ministři či zástupci nevládních organizací. Zde byly zhodnoceny dosavadní výsledky a vývoj v uplatňování principů UR od zasedání v Riu de Janeiru a poprvé zde bylo řečeno, že podstata trvale udržitelného rozvoje závisí na

zajištění

rovnováhy

tří

základních

pilířů:

sociálního,

ekonomického

a enviromentálního. Na zasedání byla přijata Johannesburská deklarace, jejíž text začíná slovy: „My, zástupci národů světa, shromážděni na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu, Jižní Afrika, ve dnech 2. až 4. září 2002, znovu potvrzujeme náš závazek ohledně udržitelného rozvoje, zavazujeme se k vybudování humánní,

6

Univerzita Karlova v Praze - Evropské informační středisko [online]. 2001 [cit. 2010-04-16]. EDS Informace z Evropy. Dostupné z WWW: .

8

spravedlivé a pozorné (starostlivě pečující) globální společnosti, vědomé si nutnosti lidské důstojnosti pro všechny.“7 V roce 2005 provedla Evropská komise hodnocení

Göteborgské strategie.

Z hodnocení vyplynulo, že úspěchy a výsledky jsou omezené a proto se připravuje nová strategie trvale udržitelného rozvoje EU. Má být založena na novém přístupu, na zásadách lepšího řízení zahrnujících včasné hodnocení všech vlivů i právních předpisů a na konzultaci se všemi zapojenými subjekty. Právě v roce 2006 byla Radou Evropské unie schválena upravená původní strategie - „Revidovaná Strategie udržitelného rozvoje EU.“ 8 Již čtrnácté zasedání komise OSN pro udržitelný rozvoj proběhlo v New Yorku v první polovině roku 2006. Zde se účastníci zaměřili na problém se změnou klimatu a usnesli se na nutnosti začít praktikovat účinnější a úspornější způsoby získávání energie a vyvíjet nové ekologičtější technologie, aby zatížení na životní prostředí a celou společnost bylo co nejmenší. S narůstajícím objemem průmyslové výroby i vypouštěných emisí a ubývajícími přírodními zdroji se v současné době diskuze o udržitelném rozvoji planety velmi přiostřuje. To se ukázalo na Konferenci OSN o změnách klimatu v Kodani pořádané na konci roku 2009. V souvislosti s „otevírajícími se nůžkami“ mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi vzniklo během jednání mnoho dohadů a problémů. Rozvojové země protestovaly proti stanoveným limitům, které jsou nastaveny na úkor právě těchto zemí a nakonec si vynutily i jisté ústupky. Celou konferenci však provázel chaos a to ukázalo, že do budoucna je nutná rozsáhlá diskuze mezi představiteli vyspělých i rozvojových států, aby bylo možné přijmout nějakou závaznou globální dohodu týkající se ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.

7

Ministerstvo životního prostředí [online]. 18.10.2002 [cit. 2010-03-08]. Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji. Dostupné z WWW: . 8 Enviwiki [online]. 31. 10. 2008 [cit. 2010-03-08]. Evropská unie a přístup k problematice udržitelného rozvoje. Dostupné z WWW: .

9

Doposud posledním mezinárodním jednáním v rámci UR byl Dillíský summit konaný v únoru 2010. Tentokrát se nesl pod heslem “Po Kodani: hledání nové cesty k udržitelnému rozvoji“, (viz. problémové jednání při zasedání OSN v Kodani). Na summitu řešili vysocí představitelé vládních i nevládních organizací otázky emisí skleníkových plynů, přístupy k sektoru energetiky, úlohu soukromého a veřejného sektoru a také podporu vědy a výzkumu v této oblasti.

10

3 Úrovně a principy udržitelného rozvoje 3.1 Jednotlivé úrovně udržitelného rozvoje Jak již bylo zmíněno výše, konference v Johannesburgu vytyčila tři základní pilíře (úrovně) udržitelného rozvoje, které spolu vzájemně souvisí a prolínají se. Jedná o pilíř enviromentální, ekonomický a sociální. Různí autoři uvádí různou míru souvislosti a důležitostí jednotlivých úrovní. Často je však uváděno, že životní prostředí (enviromentální pilíř) je základem udržitelného rozvoje, ekonomika (ekonomický pilíř) působí jako nástroj pro dosažení UR a životní úroveň obyvatelstva (sociální pilíř) je cílem UR. 3.1.1 Enviromentální úroveň Životní prostředí, jak již bylo zmíněno výše je základem UR a poskytuje společnosti podmínky pro život, např. prostředí pro bydlení či surovinové zdroje. Toto prostředí (jak živé, tak neživé) je objektem ochrany a je nezbytné, aby byla zachována rovnováha všech přírodních procesů a životní prostředí tak mohlo zachovat svoje bohatství a poskytovat jej i dalším generacím a tím udržet přiměřený rozvoj celé společnosti. Hlavní prioritou je zde zachování stávající fauny a flóry, ekosystémů, vodních systémů a udržení přiměřené čistoty ovzduší. Do této tematiky spadá i odpadové hospodářství, které je v současnosti viděno jako velký problém. K zachování všech těchto složek je nezbytné dodržovat některé důležité cíle, určené v průběhu let různými organizacemi zabývajícími se tématem UR. Mezi ty nejdůležitější patří: 

omezovat globální oteplování



kontrolovat a omezovat emise toxických látek



zastavit ztráty biodiverzity (biologická rozmanitost)



navrátit se k přirozenému koloběhu živin

Jednou z hlavních priorit v rámci enviromentální úrovně je začít s dodržováním vytyčených cílů co nejdříve a důsledně je dodržovat, protože v současnosti se planeta nachází ještě v „relativně“ dobré situaci. V době, kdy by však globální problémy přerostly nad únosnou hranici, nešly by takové následky již nikdy vrátit zpět a to by mělo kromě zdevastované přírody přímý vliv i na ekonomický růst a životní úroveň obyvatelstva.

11

3.1.2 Ekonomická úroveň Ekonomický rozvoj je často viděn velmi protikladně. Hospodářský růst je ve společnosti nezbytný, protože zvyšuje životní úroveň lidí. Od dob průmyslové revoluce však začalo masové a nekontrolované využívání přírodních zdrojů, které neúměrně snižuje zásoby přírodního bohatství a devastuje přírodu. Na druhou stranu je ale ekonomická prosperita velmi účinným nástrojem udržitelného rozvoje, protože umožňuje bojovat s chudobou, rekultivovat vytěženou půdu či renovovat historické památky. Proto je nutné stanovení takového kompromisu, který bude umožňovat ekonomický rozvoj, ale zároveň bude snižovat dopady toho rozvoje na životní prostředí. A to je právě klíčová myšlenka trvale udržitelného rozvoje. Při plánování a realizaci všech ekonomických aktivit by měla být hned od začátku zohledňována otázka ekologického dopadu z těchto činností. Touto otázkou se musí zabývat jak veřejný, tak soukromý sektor a všechna tato konání musí být ohraničena legislativní úpravou, aby bylo možné kontrolovat dodržování stanovených principů UR. Většina ze závazných pravidel byla ustanovena v rámci mezinárodních nebo evropských dohod, např. emise skleníkových plynů či obchodování s uhlím. Když není v určitých případech možné znečištění výrazně snížit, je v různých případech uplatňován princip „znečišťovatel platí“, který vychází ze směrnice Evropského parlamentu a rady 2004/35/ES. Smyslem této směrnice je finanční zodpovědnost toho, kdo způsobí škodu na životním prostředí nebo bezprostřední hrozbu takové škody. Příkladem můžou být poplatky placené velkými továrnami nebo systém mýta, který rozděluje vozidla do kategorií Euro 0 až Euro VI. podle míry znečistění, které způsobují. Takto vybrané poplatky se potom používají na zlepšení enviromentálních standardů či na vědu a výzkum v oblasti udržitelného rozvoje.

3.1.3 Sociální úroveň Sociální rozměr, tedy umožnění kvalitního života celému lidstvu je vnímán jako hlavní cíl udržitelného rozvoje. Podmínkou však je, že takový život musí být umožněn nejen současné společnosti, ale i příštím generacím. Je tedy důležité, aby se lidstvo postupně posunulo od aktuálních potřeb a začalo brát ohled i na potřeby budoucích generací, které tak budou moci využít stejné zdroje a přírodní bohatství a tím pádem jim bude 12

umožněno žít alespoň stejně kvalitní život jako předešlé společnosti. Důležitou součástí myšlenky je také spravedlivý růst pro všechny a proto sociální úroveň zahrnuje boj s chudobou zvyšováním zaměstnanosti, antidiskriminační aktivity, zlepšování zdraví obyvatelstva i přístup k informacím. 3.1.4 Důraz na rovnováhu Všechny tři jmenované pilíře spolu velmi úzce souvisí a do jisté míry jsou mezi sebou propojeny. Už jen z označení „pilíř“ vyplývá, že všechny tři úrovně podpírají celý systém udržitelného rozvoje a každá z nich by měla být zastoupena stejnou měrou, aby se tento systém nezhroutil. Nelze tedy jednu z nich upřednostňovat či naopak zanedbávat. Při nepřiměřené radikální ochraně přírody by mohlo dojít k ekonomickému úpadku v oblasti a při protěžování ekonomického růstu se může naopak výrazně zhoršit stav

životního

prostředí.

Vyzdvihování

sociální

oblasti

pak

může

snížit

konkurenceschopnost daného regionu. (Horizontální témata Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

3.2 Základní principy udržitelného rozvoje Slovem princip se označuje nějaká základní myšlenka, zákonitost, výchozí zásada či pravidlo. V tomto kontextu tedy vyjadřují principy UR jakési zásady, na kterých je význam udržitelného rozvoje postaven. Existuje mnoho principů publikovaných různými autory, které se v základě do jisté míry shodují, ale nebylo lehké se v takovém množství informací vyznat. Teprve až dokument Místní Agenda 21 přinesl změnu v podobě formulace deseti principů, které se dnes berou jako nejpřesnější a nejzávaznější. 1. Propojení základních oblastí života – ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní 2. Dlouhodobá perspektiva – každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat 3. Kapacita životního prostředí je omezená – nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu 4. Předběžná opatrnost – důsledky některých našich činností nejsou vždy známé, neboť naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na nízkém

13

stupni, a proto je na místě být opatrní 5. Prevence – je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství zdrojů (časových, finančních i lidských) 6. Kvalita života – má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život 7. Sociální spravedlnost – příležitostí i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného rozvoje; proto je až do jejího odstranění naše odpovědnost společná, ale diferencovaná. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší význam a udržitelný rozvoj je čím dál častěji chápán jako Trvalé zlepšování sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti Země. Ekonomika v tomto výkladu hraje roli nástroje k dosažení zlepšení sociálních podmínek. 8. Zohlednění vztahu lokální – globální – činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni – vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit (a naopak) 9. Vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (či rovnosti práv), tj. zabezpečení národnostní, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost; mluvíme o morální povinnosti k budoucím generacím – zajišťujeme jim možnost života ve zdravém prostředí? Nebudou muset spíše řešit problémy, které dnes my vytváříme a nad kterými přivíráme oči? 10. Demokratické procesy – zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci Tab. 1 : Základní principy UR (Zdroj: Agenda 21 http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB)

14

3.3 Agenda 21 Agenda 21 je název pro rozsáhlý dokument s téměř tisíci stránkami a 40-ti kapitolami, který byl přijat v roce 1992 v Riu de Janeiru v rámci Světové konference OSN o životním prostředí a rozvoji neboli Summitu Země. Tento dokument se zabývá jednotlivými zásadami a myšlenkami UR, které dále rozpracovává do samostatných problémových oblastí, např. sociální rozdíly mezi chudými a bohatými státy, urbanizace a nárůst populace, globální ohrožení životního prostředí či nedostatky ve zdravotní péči. Snaží se také zformulovat cíle a činnosti, prostřednictvím kterých je možno těchto cílů dosáhnout. Agenda má označení „21“ symbolizující 21. století, a to je právě nejvíce spojené s globálně-ekologickými problémy dnešní společnosti. Často bývá řečeno, že Agenda 21 je vlastně komplexním návodem pro 21. století., jak přehodnotit současné postoje a plynule přejít k principům trvale udržitelného rozvoje.9 Skládá se ze čtyř hlavních částí: 

sociální a ekonomické aspekty



ochrana zdrojů a hospodaření s nimi



posilování úlohy velkých skupin



finanční zdroje a mechanismy

V první kapitole dokumentu je zmíněno jakési poselství pro dnešní společnost: „Lidstvo se nachází v rozhodujícím okamžiku své historie. Čelíme přetrvávající nerovnosti mezi národy i uvnitř jich samotných, rostoucí chudobě, hladu, nemocím a negramotnosti a pokračujícímu zhoršování kvality ekosystémů, na nichž závisí naše tělesná a duševní pohoda. Spojení zájmů životního prostředí a rozvoje a větší pozornost věnovaná těmto ohledům však povede k naplnění základních potřeb, ke zlepšení životního standardu všech lidí, k lepší ochraně a hospodaření s ekosystémy a k bezpečnější a prosperující budoucnosti. Žádný stát nemůže dosáhnout těchto cílů sám; společně to však možné je - v celosvětovém partnerství za udržitelný rozvoj.“10

9

CENIA [online]. 2005 [cit. 2010-03-07]. O místní Agendě 21. Dostupné z WWW: . 10 CENIA [online]. 2005 [cit. 2010-03-07]. Kapitola 1.3. Agenda 21. Dostupné z WWW: .

15

Na mapě je možné vidět, jaké státy již předložily zprávu, jak implementovaly Agendu 21 do svých národních strategií či legislativ. Tato statistika národních stavů pochází z roku 2002. Zelená pole znamenají předložení zpráv a žlutá pole označují země, kde je zatím zpráva v řízení. Červeně vyznačené státy pak nepodávají žádné výkazy.

Obr. 1: Národní reporty o implementaci Agendy 21, (Zdroj: http://earthtrends.wri.org/text/map_lg.php?mid=489)

3.4 Místní agenda 21 Místní agenda 21 je jako samostatný dokument součástí Agendy 21. Pojednává o uplatnění principů UR na místní a regionální úrovni a klade důraz na praktickou aplikaci těchto principů. Jejím cílem je uskutečňování lokálních projektů za účasti širokého spektra subjektů vedoucích k trvale udržitelnému rozvoji a zlepšování životní úrovně obyvatelstva na místní úrovni. V tomto procesu je velmi důležité strategické plánování a řízení a také zapojování veřejnosti za účelem vedení občanů k odpovědnosti za kvalitu jejich života. Při uplatňování Místní Agendy 21 (dále jen MA 21) je nezbytné dodržovat systematický přístup, protože jinak by se užitek

pro obyvatele výrazně

snižoval. Jestliže jsou však postupy důsledně a dlouhodobě dodržovány, mohou mj. přinést větší spokojenost obyvatel, lepší společenskou atmosféru, efektivní spolupráci různých profesních skupin či zachovat a zlepšit kvalitu životního prostředí.

16

4 Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu 4.1 Vysvětlení pojmu Jelikož celé odvětví cestovního ruchu úzce souvisí se všemi třemi oblastmi UR, tedy s životním prostředím, ekonomikou a sociální oblastí, začaly se zde postupem času uplatňovat principy udržitelného rozvoje. V současném světě protkaném globalizačními problémy je nezbytné v rámci cestovního ruchu chránit přírodní i historické památky, ale také cílové destinace a jejich obyvatelstvo. Cestovní ruch a životní prostředí fungují jako spojené nádoby, protože součástí základních atraktivit CR jsou právě výjimečné přírodní podmínky. Definice udržitelného cestovního ruchu (dále UR CR) se v podstatě neliší od původní definice, jen je přizpůsobena na odvětví cestovního ruchu. Udržitelný cestovní ruch bývá vyjadřován jako takový, který naplňuje potřeby současných turistů a hostitelských destinací a zároveň neohrožuje tyto příležitosti do budoucna. Česká marketingová agentura Czech Tourism spadající pod MMR definuje UR CR jako „takový, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti.“11

4.2 Přínosy cestovního ruchu Cestovní ruch, jako každé jiné odvětví, působí na své prostředí zároveň negativně i pozitivně. Protože cestovní ruch ovlivňuje všechny složky národní hospodářství a je jimi také ovlivňován, je velmi složité určit, které vlivy na krajinu a prostředí vycházejí přímo z aktivit CR, a které nikoliv. I tak je však důležité směrovat aktivity takovým směrem, aby negativní dopady byly co nejmenší. Hlavní přínosy CR pro společnost a prostředí jsou: 

podpora informovanosti a vzdělanosti obyvatelstva, poznávání nových krajin a kultur



ekologická výchova a vytváření vztahu k přírodě při návštěvách národních parků a chráněných oblastí

11

EDEN [online]. 2008 [cit. 2010-03-10]. Udržitelný cestovní ruch. Dostupné z WWW: .

17



ochrana a obnova přírodních i historických památek či celků



motivace pro zkrášlování a udržování atraktivního vzhledu měst



vytváření nových pracovních míst



podporování klasických řemesel



podíl na ekonomickém růstu oblasti, přilákání nových investorů



hlavní možnosti ekonomického rozvoje i pro oblasti bez přírodních zdrojů a průmyslové výroby

4.3 Negativní dopady cestovního ruchu Negativní důsledky, které cestovní ruch způsobuje, jsou v současné době stále více viditelnější. Je to způsobeno narůstající globalizací a hlavně masovou turistikou, lidí kteří neberou ohledy na prostředí kolem sebe. Proto bylo nutné přistoupit k uplatňování principů udržitelného rozvoje a začít seznamovat společnost s novými šetrnými formami CR. Nešetrný a masový turismus totiž způsobuje mnoho škod: 

znečišťuje ovzduší, vodní zdroje a ekosystémy při dopravě a v cílových destinacích



přispívá k erozi půdy na místech častého výskytu turistů



může poškodit významné historické památky při nadměrném a nekontrolovaném pohybu lidí



mění původní vzhled a ráz krajiny cílových destinací v důsledku globalizace kvůli náročným požadavkům turistů



nenávratně mění některé kulturní zvyklosti místních obyvatel



neúměrně zvyšuje ceny v cílových oblastech pobytu turistů

4.4 Principy udržitelného rozvoje v CR Všeobecně řečeno, udržitelný cestovní ruch lze charakterizovat nemasovým přístupem a zvýšeným zájmem o životní prostředí a obyvatelstvo v cílových oblastech. Zvlášť velký důraz na prvky udržitelnosti v CR dává i Globální etický kodex cestovního ruchu, přijatý na Valném shromáždění UNWTO 1. října 1999 v Santiagu de Chile. Dokument formuluje obecná doporučení pro turisty na cestách, ale zároveň nabádá vlády zemí, aby jednotlivé prvky kodexu zapracovaly v různých formách do svých národních legislativ. Článek 3 tohoto dokumentu se konkrétně zaměřuje a nutnost udržitelnosti

18

cestovního ruchu. V 1. bodu je zmíněno: „Všichni účastníci rozvoje cestovního ruchu by měli chránit životní prostředí, s cílem dosažení přiměřeného, nepřetržitého a udržitelného ekonomického rozvoje, zaměřeného na rovnoprávné uspokojování potřeb a tužeb současných i budoucích generací.“12 Udržitelný CR v praxi by měl dodržovat mnoho klíčových zásad: 

zachování kulturní integrity a dosažení rovnováhy mezi návštěvníky a rezidenty, hlubší vazba na místní obyvatelstvo



respekt k životnímu prostředí, šetrné využívání přírodních zdrojů



malé měřítko (nemasové formy CR)



uchovávání biodiverzity



zapojení místních obyvatel do rozhodovacích procesů a do samotného odvětví CR



dialog mezi jednotlivými poskytovateli služeb CR



poskytování vzdělání a kvalifikace v oboru



rozvoj místních produktů CR jako nástroj konkurenceschopnosti regionu



rovnoměrné rozdělení nákladů i výnosů mezi hostitelskou destinaci a nadnárodní společnosti podnikající v CR

4.4.1 Konkrétní formy udržitelného CR Globální etický kodex CR ve svém textu apeluje na turisty, aby upřednostňovali šetrné formy turismu před těmi masovými. V posledním desetiletí se tyto formy začaly mnohem víc propagovat a získávají si ve společnosti stále větší oblibu. Těchto šetrných neboli „měkkých“ forem existuje hned několik a stále vznikají nové odnože. Nejznámější a nejvyužívanější formy jsou: venkovská turistika (dělená dále na vesnickou turistiku, agroturistiku a ekoagroturistiku), ekoturistika, nezávislé cestování neboli „baťůžkaření, městský CR nebo zdravotní a lázeňská turistika. Ekoturistika Ekoturistika neboli ekoturismus je charakterizován jako „Odpovědné cestování do přírodních oblastí, které chrání životní prostředí a zlepšuje životní podmínky místních

12

EDEN [online]. 2008 [cit. 2010-03-09]. Globální etický kodex CR. Dostupné z WWW: .

19

obyvatel.“13 Ekoturistika je založena na několika principech: minimalizování dopadů na ŽP, poskytování části finančních příjmů na ochranu přírody, citlivé vnímání zájmů hostitelské destinace a poskytování pozitivních zážitků pro turisty. V posledních pěti letech se tato forma cestování stala velmi módní a roste třikrát rychleji než ostatní. Mezi klasické aktivity v rámci ekoturismu patří: pěší turistika, cykloturistika, výlety na koních, sledování volně žijících zvířat v přirozeném prostředí, fotografování zvířat a rostlin, vzdělávací pobyty v přírodě či návštěvy regionálních jarmarků s prezentací původních řemesel. Agroturistika Jedná se o turistiku a pobyty na venkově či farmě. Cílem je únik od městského uspěchaného života a poznávání tradičních venkovských činností. Kromě samotného pobytu na venkovských sídlech bývá často součástí i dobrovolná pomoc s běžnými hospodářskými činnostmi, např. krmení zvířat či pěstování zeleniny. Tato forma turistiky je vhodná především pro děti a mladé lidi, kteří vyrůstali ve městě. Agroturistika jim poskytuje blízký kontakt s hospodářskými zvířaty a učí je tradičním kulturním tradicím. Má i výrazný výchovný charakter, protože učí lidi navazovat vztahy s přírodou a se zvířaty. Agroturistika bývá realizovaná formou pobytů na farmě či na jiných venkovských sídlech, zahrnuje i putování po vinicích, rybolov nebo jízdu na koních a péči o ně. Příjmy z těchto činností mohou být použity na modernizaci zemědělských zařízení či jako podpora bio farmaření.

13

The International Ecotourism Society [online]. 1990 [cit. 2010-03-09]. What is Ecotourism. Dostupné z WWW: .

20

5 Řecko a udržitelný cestovní ruch 5.1 Geografie a demografie Řecka Řecko (oficiálně Helénská republika) se rozkládá na jihovýchodě Evropy, na části Balkánského poloostrova a zahrnuje množství ostrovů v Egejském, Jónském a Středozemním moři. Největší z nich je Kréta a dále Rhodos. Řecko sousedí s Tureckem, Bulharskem, Albánií a FYROM. Se svými sousedy však nesdílí příliš přátelské vztahy. Přes 80% povrchu tvoří hory a kopce, což činí z Řecka jednu z nejhornatějších zemí Evropy. Nejvyšším bodem je hora Olymp nacházející se ve výšce 2919 m.n.m. Velice zajímavé je, že při putování od severu k jihu, Řecko nabízí velmi rozličnou vegetaci, od hustých listnatých lesů, přes horské jehličnany až po přímořskou vegetaci. Je tedy možné zde vidět srny, lišky, rysy nebo vlky ale také tuleně, delfíny i želvy. Země má asi 11 020 000 obyvatel a hlavním městem jsou starověké Atény, kde žije asi 4 miliony obyvatel. Jediným úředním jazykem je řečtina a platební měnou je od roku 2001 euro. Členem NATO se stalo v roce 1952 a členskou zemí Evropské unie je od roku 1981. Řecko je rozděleno na 13 krajů, 51 prefektur a jeden autonomní region, kterým je malý poloostrov Athos pod vládou patriarchy. Náboženství je pro řeky velmi důležité, drtivá většina z nich vyznává řecké ortodoxní náboženství a asi jen 1,5 % obyvatel vyznává islám. Co se týče etnických skupin, představují v Řecku asi 1,5 milionů obyvatel přistěhovalci z okolních států, nejvíce z Albánie. To pro zemi představuje dlouhodobý problém, protože Řekové mají s Albánií vyhrocený vztah. Všeobecně je však možno říct, že právě občané Řecka mají jeden z nejhorších přístupů k ostatním národnostem v celé EU.

5.2 Ekonomická charakteristika Řecko je tržní ekonomikou se silnou částí veřejného sektoru. V eurozóně patří tradičně k zemím s nejnižším HDP na obyvatele a je dlouhodobě považován za jeden ze slabších článků unie. Mezinárodní obchod reprezentuje hlavně díky cestovnímu ruchu a námořní dopravě a potravinářskému průmyslu. Podíl zemědělské produkce sice v posledních letech poklesl na 4% HDP, ale stále je v řecké ekonomice důležitým pilířem, a to hlavně kvůli pěstování citrusových plodů, zeleniny, vína, olivového oleje a bavlny. Průmyslová

21

výroba je v zemi rozložena nerovnoměrně, rozvíjí se pouze v oblasti velkých měst a přístavů jako jsou Atény, Soluň, Patras a Pireas. Těžký průmysl a výroba strojů je minimální a jak už bylo řečeno výše, dominantou v Řecku je potravinářský průmysl. Samostatnou kapitolou v řecké ekonomice je cestovní ruch a služby. Terciární sektor představuje největší podíl na tvorbě HDP, v roce 2008 činil podíl 33,6 %. Tradičně převažují obchodní služby, veřejné stravování, hotelnictví, správa nemovitostí, finanční a telekomunikační služby. Za velkým nárůstem v sektoru služeb stojí právě cestovní ruch. Podle údajů Svazu řeckých podniků v cestovním ruchu (SETE), se CR podílí na HDP asi 18-ti procenty. Velmi významný je také z hlediska nabídky pracovních míst. Vytváří neuvěřitelných 20 % (1 mil.) míst z celkové zaměstnanosti. Ačkoliv místní obyvatelé si často stěžují, že příliv turistů už není takový jako býval (a to hlavně v důsledku zavedení eura), údaje dokazují, že počet turistů a tržby z CR do roku 2008 stoupaly. V posledních třech letech výsledky mírně stagnují a v roce 2009 se dokonce příjmy následkem hospodářské krize propadly asi o 11 %. Kvůli současné problematické ekonomické situaci Řecka se dá spíše předpokládat, že budou mírně klesat nebo stagnovat i nadále. Hlavní problémy, kterým Řecko nyní čelí od roku 2004, se týkají veřejných financí. Země musí vyřešit zvyšování nezaměstnanosti, privatizaci státních podniků, vypracovat nový daňový systém, provést účinnou reformu systému sociálního zabezpečení a také odstranit nadměrnou byrokracii – tedy snížit počty státních úředníků. Revize řeckého hospodaření Evropským statistickým úřadem (EUROSTAT) v roce 2004 zapříčinila zhoršení některých makroekonomických ukazatelů a také velké zvýšení rozpočtového schodku. Vláda poté odhalila EUROSTATu, že předešlé hodnoty, které byly základem vstupu do Eurozóny nebyly pravdivé. Řecko dostalo od Evropské unie dva rozpočtové roky (2005, 2006) na to, aby dostalo svoji ekonomiku do pořádku. Na řadu předešlých ekonomických problémů navázal v roce 2008 nástup hospodářské krize, což znamenalo propad v růstu HDP. Ten byl ještě umocněn v roce 2009, kdy krize nabila ještě větších rozměrů. Tak se země pomalu dostala až na práh státního bankrotu s rozpočtovým schodkem 12,7 % HDP a s celkovým státním dluhem ve výši 120 % HDP. V důsledku dlouhodobého špatného hospodaření tedy nyní Řecko musí čelit kritice celého světa, zvláště pak Evropské Unie. Evropská komise zemi ukládá, aby neodkladně snížila rozpočtový schodek řadou dlouhodobých systémových opatření. Řecká vláda tak 22

v současnosti plánuje škrty v sociálních výdajích a snížení počtu úředníků i také jejich benefitů. Má zde být zaveden také nový daňový systém obsahující daň z bonusů managerů.

5.3 Nejvýznamnější památky Řecka Celá země nabízí díky své bohaté historii velké množství památek. Jedná se především o památky z antického období, protože v té době bylo Řecko centrem vzdělanosti a kultury. Tyto architektonické skvosty mohou návštěvníci obdivovat převážně na pevninské části Řecka a mnoho z nich se koncentruje právě v okolí Atén. Významné památky se však nacházejí i na ostrovech a to hlavně na Krétě, která reprezentuje minojskou kulturu, nebo na Rhodu, který ukazuje směsici různých stylů podle toho, kým byl právě osídlen. Turisté však do Řecka nemíří pouze za historickými památkami, ale také za krásnou přírodou, konkrétně za písčitými plážemi a čistým mořem. Ačkoliv se to možná nezdá, tato země je turisticky velmi univerzální, protože nabízí i husté lesy a hornatý povrch pro pěší turistiku a také hory vhodné k lyžování. 5.3.1 Atény Lze jednoznačně říct, že nejznámější a nejnavštěvovanější místo Řecka je hlavní město Atény, známé pro velké množství svých antických památek. Na fotografiích je hojně zachycována především Akropole (v překladu „horní město“), která tvoří dominantu města. Je to vlastně mohutný skalnatý vrcholek v centru města, na němž se mimo jiné tyčí antický chrám Parthenón. Ten byl budován devět let a dokončen v roce 438 př. n. l. Stavba je celá z mramoru a původně se uvnitř nacházela 12 m vysoká pozlacená socha bohyně Atény. Na návrší je však více staveb, které stojí za prohlédnutí. Jednou z nich je malý Chrám bohyně Niké přistavěný na oslavu vítězství Athéňanů ve válkách s Peršany. Dominantou poutající hned při vstupu je hlavní brána – Propylaje, postavená kolem roku 437 př. n. l. Velmi známou stavbu představuje také jónský chrám „Erechteheion“, jehož vchod zdobí známé „karyatidy“, tedy sloupy vytesané do tvaru ženské postavy. Na jižním svahu Akropole mohou návštěvníci spatřit hned dvě divadla. Divadlo Herodes Attikos pochází z římské éry okolo roku 161 př. n. l. V roce 1995 bylo nově zrekonstruováno a je využíváno při různých aténských festivalech. Druhé divadlo se jmenuje Dionýsovo a bylo postaveno asi v průběhu let 324 – 326 př. n. l. Je však dosud

23

neobnovené a proto s prvním divadlem ostře kontrastuje. Zde zbylo jen pár původních mramorových sedadel, ale za doby největší slávy se sem podle odhadů vešlo až 17 000 diváků. Další významnou budovou nacházející se severně od návrší je Stoa krále Attala. Je to dvoupodlažní krytá kolonáda, která jako jedna z mála prošla kompletní rekonstrukcí. V současnosti se tu nachází malé muzeum, které zahrnuje rozličné historické artefakty. Doslova podmínkou je v Aténách navštívit Národní archeologické muzeum. V průvodcích často říkají, že kdyby měl turista v Aténách vidět jen dvě místa, tak to rozhodně musí být chrám Parthenón a právě archeologické muzeum. Toto rozsáhlé muzeum nabízí množství nádherných děl vytvářených po staletí příslušníky řeckých civilizací. Je možné si prohlédnout sbírky soch, nádob či šperků rozdělených podle období. Muzeum je tak rozsáhlé, že většina návštěvníků si jej ani nestihne celé prohlédnout. Po opuštění antické Akropole se téměř každý návštěvník vydá na náměstí Syntagma, kde může obdivovat budovu řeckého parlamentu, původně královského paláce, dokončeného v roce 1842. Zde, je možné zde sledovat slavnostní střídání stráží v tradičních uniformách. Pro řeky je toto náměstí hlavně místem pro konání sešlostí, demonstrací a protestů. A protože skoro každého turistu po čase antické památky unaví, nabízí město i mnoho způsobů pro relaxaci. Národní zahrady, se rozkládají hned vedle budovy Parlamentu a jsou významnou částí Atén, protože se svou rozlohou 16 ha poskytují klidné a stinné prostředí stranou od ruchu velkoměsta. Byly založeny v roce 1840 královnou Amálií, která si kvůli tomu nechala přivézt tisíce sazenic z Itálie. Jedinečnou vyhlídku na město přináší nejvyšší vrcholek Lykavittos v nadmořské výšce 277 m. Lidé se mohou nahoru dostat buď pěšky a nebo pomocí kabinové lanovky. Z vrcholku je za dobrého počasí možné vidět všechny památky města a také přístav Pordus. Nachází se tu také letní amfiteátr, kde se pořádají různé festivaly a koncerty.

5.3.2 Další památky V Řecku je tak mnoho významných míst, že je velmi těžké nějaké z nich upřednostnit. Bezesporu nejdůležitějším archeologických nalezištěm na Peloponésu jsou však určitě Mykény, o jejichž prvotní prozkoumání se zasloužil Heinrich Schliemann. Ten odkryl několik významných královských hrobek a také základy královského paláce.

24

Tradičním místem turistů, kteří se vydají mimo hlavní město, jsou Delfy – antická věštírna. Trosky města se rozprostírají na svazích pohoří Parnas a podle záznamu se sem sjížděli poutníci již ve 12. století př. n. l., aby požádali o radu známou věštkyni Pýthii. Místu dominují zbytky Apollónova chrámu ze 4. století př. n. l. Dále se na svahu nachází poměrně zachovalé divadlo, stadion či nově opravené muzeum. Za jedno z nejúžasnějších oblastí na území Řecka je považována Meteora v oblasti Thesálie. Je to vlastně řada pískovcových skal tyčících se vysoko nad krajinu. Ty se nejspíš utvořily před miliony let na dně moře a postupné omílání vodou jim dodalo dnešní podobu Pro svůj tajemný ráz bylo místo odjakživa osidlováno poustevníky, kteří zde rozjímali. V roce 1336 tu byl založen první klášter „Megalo Meteoro“ a brzy následovaly další. Kdysi jich zde bylo až 24. Do současnosti se zachovalo 13 klášterů, z nichž šest jich je otevřených pro veřejnost. Do dnešní doby budí pozornost hlavně to, jakým způsobem mniši dokázaly v takové výšce kláštery postavit. Velmi zvláštním místem v zemi je tzv. „stát ve státě“, neboli malý poloostrůvek Athos náležící k Chalkidiki. Na celém území je na dvacet klášterů s dvěma tisíci mnichů. Celá pozornost se ubírá k hoře Athos – svaté hoře. Z hlediska turismu je nutné si návštěvu tohoto místa dohodnout hodně dopředu a zajistit si povolení. Na poloostrov není od roku 1960 povolen vstup ženám a kdysi zákaz platil i pro zvířecí samice. To vychází z tvrzení, že měl být Athos zachován je pro Pannu Marii. Jak již bylo uvedeno výše, poloostrov má od roku 1926 zvláštní status nezávislé teokratické republiky s vlastní vládou, avšak stále náležící k Řecku. Co se týče ostrovních oblastí, nejvýznamněji mezi všemi vyčnívá největší ostrov země Kréta, a to především díky rozsáhlým pozůstatkům minojské kultury. Největší turistickou atrakcí je palác v Knossu ležící asi 5 km od hlavního města Herakleion. O objevení zbytků minojského paláce se zasloužil Angličan Sir Arthus Evans, který tak uvedl Knossos do povědomí světové veřejnosti. Celé archeologické naleziště zaujímá prostor o velikosti 75 ha, avšak veřejnosti je zpřístupněn jen z části. Dnešní pozůstatky většinou nejsou původní, nýbrž jsou dílem restaurátorů. Většina těch původních staveb byla zničena zemětřesením v roce 1700 př. n. l. Odhaduje se, že v dobách největšího rozkvětu minojské civilizace sídlilo v paláci až 12 000 lidí a blízkém okolí pak dalších 50 000 obyvatel. 25

5.4 Statictická data z CR Nejspolehlivější data o cestovním ruchu v Řecku poskytuje Řecký statistický úřad. Zde jsou k dispozici data zatím pouze z roku 2007, proto je ještě těžké hodnotit přesný vliv hospodářské krize na řeckém trhu. Už teď je však jasné, že došlo k poklesu příjezdů i tržeb. Drtivou většinu zahraničních příjezdů představují turisté z Evropy podílem 92,7 % z celkového počtu příjezdů. To je o 9,9 % více než v roce 2006. Nejvíce cizinců přicestovalo, stejně jako o rok dříve, z Velké Británie ( 15 %), Německa (12,9 %) a Itálie (6,6 %). Jeden z nejvyšších podílů na příjezdech má také Albánie, která ale do statistik není započítávána, protože nejde o cestovní ruch, ale o migraci za prací. Mimo evropský kontinent byl zaznamenán vzrůst o 12, 9 % u turistů z Ameriky a naopak pokles u cestujících z Asie (-6,1 %) či z Afriky (-9,3 %). Při rozdělení příjezdů podle dopravních prostředků velmi významně vyčnívá letecká doprava, která do země přepravila 12 milionů cestujících. Na druhém místě je silniční doprava s 4,3 miliony turistů a na třetí příčce doprava vodní, která do Řecka v roce 2007 přepravila 1,1 miliónů turistů. Podíl železniční dopravy je zcela zanedbatelný. U leteckých charterů zůstává celkové zastoupení zemí stejné jako u celkových příjezdů. Největší meziroční nárůst příjezdů byl zaznamenán u Nizozemska (6,1 %), Itálie (9,1 %), České Republiky (8,3 %) a Norska (8 %). Oproti tomu došlo k poklesu příjezdů z Rakouska (-8 %) a z Belgie (-7,6 %). Nejvytíženější bylo, jako obvykle, letiště v Aténách s podílem 22,1 %. Dále následovalo Iraklio na Krétě (11,9 %), Rhodos (7,9 %) a Kerkyra (4,9 %). Tento stav hodně vypovídá i o celkové oblíbenosti destinací. Z dostupných národních hotelových statistik za rok 2008 vyplývá, že většina turistů si při ubytování vybírala hotely a to nejvíce čtyř-hvězdičkové (27, 04 %). Největší nárůst klientely ale zaznamenaly pěti-hvězdičkové hotely, kde se příjezdy hostů oproti roku 2007 zvýšily o 5, 1 % a celkově tak tato zařízení ubytovala 16,3 % přenocujících turistů. Větší oblibě se v roce 2008 těšily i kempy a tábořiště, kde vzrostl počet přenocujících o 13, 5 %. Celkový podíl však představuje pouze 2,4 % ze všech ubytování.

26

6 Aplikace udržitelného CR 6.1 Situace v Řecku Zahraniční pozorovatelé a odborníci z oboru shodně tvrdí, že Řecko, země, která je do určité výše závislá na zahraničních turistech, má v uplatňování principů udržitelného cestovního ruchu řadu problémů. V dnešním náročném konkurenčním prostředí je nutné modernizovat stávající produkty CR, zatraktivnit nabídku a hlavně přejít k zásadám udržitelného cestovního ruchu. To se Řecku, v porovnání s ostatními členskými státy, daří jen velmi pomalu. Do dnešní doby v zemi neexistuje nějaký specifický ucelený program na implementaci udržitelného rozvoje na vládní úrovni, jehož plnění by bylo zodpovědně kontrolováno. Ne že by se vláda tímto tématem vůbec nezabývala, snahy jsou však viděny jako nedostatečné. Více se o tuto problematiku zajímají spíše ekologické a místní organizace. Ústředním problémem je celá řecká mentalita, která zpravidla na nové trendy reaguje pomalu a těžce se přizpůsobuje. K zápornému postoji přispívá i fakt, že Řecko jako turisticky závislý stát, vidí v přílivu turistů hlavně zdroj finančních prostředků a ochrana prostředí a památek stojí až na druhém místě. Tamější lidé si zatím příliš neuvědomují důležitost ochrany těchto zdrojů. To se týká především pobřežních a ostrovních oblastí se sezónním cestovním ruchem. Na druhou stranu je nutné dodat, že v posledních letech postupně roste počet podniků, které využívají ekologické normy a postupy nad rámec zákonů (např. ISO 14 000). V Řecku byla odpovědnost za udržitelný CR na národní úrovni rozdělena mezi Ministerstvo pro místní rozvoj, řeckou Národní organizaci cestovního ruchu (NGTO) a Ministerstvo pro životní prostředí, územní plánování a veřejné práce. V roce 2009 bylo rozšířeno Ministerstvo kultury na nynější Ministerstvo kultury a cestovního ruchu. Tím přešly kompetence z výše jmenovaných dvou ministerstev na jediné Ministerstvo kultury a cestovního ruchu. Za realizaci na místní úrovni odpovídají regionální pobočky NGTO a regionální správy cestovního ruchu. Vnitřní politika pro udržitelný CR je založena nejen na vnitrostátních právních předpisech, ale i na legislativě Evropské unie, která je závazná pro všechny členské státy. Závazky jsou v podobě směrnic Rady či akčních plánů pro životní prostředí. Udržitelný CR je, jako v ostatních evropských zemích, zahrnut v několika národních strategiích: Národní politika cestovního ruchu a Národní územní plánovací strategie, které spadají pod evropský Operační program 27

životního prostředí. Nedílnou součástí národní, ale hlavně regionální politiky je podpora ekoturistiky a přírodní turistiky. Ta probíhá formou investic na zlepšení infrastruktury či pořádáním propagačních akcí při zapojení různých nevládních a neziskových organizací. Ve všech horských oblastech Řecka byla přijata opatření pro zachování, regeneraci a rozvoj lesů. Takový krok má mimo jiné přimět místní obyvatelstvo, aby v těchto oblastech zůstalo a využívalo alternativní možnosti obživy, jako je ekoturistika, agroturistika nebo vysokohorská turistika. Všechny činnosti (ať už z veřejného nebo soukromého sektoru), jsou financovány nebo spolufinancovány z národních zdrojů nebo obcemi. Soukromé investice jsou kromě financí samotného investora většinou dotované i národními či regionálními fondy. Finanční prostředky, které přicházející z Unie slouží k podporám rozličných aktivit v návaznosti na daný operační program. Bývají použity na rozvoj a podporu ekoturistiky i dalších šetrných forem CR a na vyškolení zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zásady udržitelného CR je v prvé řadě nutné aplikovat v místech masového výskytu turistů. Takovým místem jsou v Řecku především Atény a okolí. Právě v reakci na potřeby města byl v minulosti vypracovaný průzkum zaměřený na rozvoj udržitelného CR. Podle jeho výsledků pak město vypracovalo několik programů na podporu udržitelného turismu, například: 

vylepšení a zvelebení centrální historické čtvrti v Aténách



sjednocení archeologických nalezišť v Aténách



propojení zelených ploch a ploch určených ke společenským a kulturním aktivitám



vytvoření společné plánovací strategie pro městské pobřežní oblasti



vedení a ochrana horských oblastí

6.2 Řecká národní turistická organizace Významnou institucí na poli udržitelného cestovního ruchu je Řecká národní turistická organizace (GNTO), která plánuje a realizuje různé projekty a činnosti. Její činnost je zaštítěna Ministerstvem kultury a cestovního ruchu. Organizace byla poprvé založena v roce 1927 a poté znovu roku 1950. Od roku 1950 představuje GNTO hlavní státní agenturu pro cestovní ruch. Mezi její dlouhodobé cíle patří, mimo mnoha dalších, tyto body: 28



vypracování národního plánu pro rozvoj CR včetně činností šetrných k životnímu prostředí a vypracování studie o vyhlídkách regionálního rozvoje vysokohorské turistiky



posílení alternativních forem cestovního ruchu

prostřednictvím veřejných

investic, ubytování v tradičních osadách a podpora kulturního dědictví a cenných přírodních oblastí. 

účast na různých Evropských akcích a projektech, týkajících se horské turistiky a ochrany ŽP v pobřežních oblastech, které jsou organizovány hotelovými společnostmi či místními organizacemi (například projekt certifikovaných pláží „Blue flag“)



výměna zkušeností a know-how (organizování a účast na mezinárodních i domácích setkáních, konferencích nebo seminářích)



Specifické vzdělávání pracovníků a úředníků v odvětví CR v oblasti ochrany životního prostředí



Motivace turistických podniků investovat do ekologických projektů



Zvyšování povědomí veřejnosti, informační a enviromentální vzdělávání, včetně seminářů, vydávání plakátů a letáků

6.3 Organizace udržitelného CR Další neméně důležitou instituci v rámci Řecka představuje ELAGRO, oficiální řecká organizace udržitelného CR, která je pod záštitou řeckého ministerstva kultury a turismu. ELAGRO je především odpovědná za udržitelný rozvoj cestovního ruchu na venkově Řecka a v méně rozvinutých oblastech. Rozvoj se snaží podporovat informačními kampaněmi pro veřejnost či udělováním certifikací a známek kvality. Organizace se zaměřuje na: 

rozšíření cestovního ruchu na venkově prostřednictvím nových produktů CR a aplikace šetrných forem CR



podporu identity, tradicí a jedinečných rysů venkovských destinací a zlepšení jejich konkurence schopnosti na domácím i mezinárodním trhu



podporu produktivity a kultury v místní komunitách



vytvoření fungujícího organizačního a právního rámce, týkajícího se měkkých forem turismu



pomoc a rady podnikatelům v tomto oboru

29



upevnění vztahů mezi místními cestovními agenturami, obyvatelstvem a obcemi a snaha o vytvoření různých forem spolupráce (budování destinačního managementu)



rozvíjení spolupráce s obdobnými zahraničními organizacemi pro získání cenných zkušeností

Velmi důležité jsou i místní organizace zabývající se udržitelným turismem. Takové instituce vznikají hlavně na ostrovech, které často žijí ve svém vlastním světě a vládní doporučení se k nim dostávají mnohem pomaleji. Tyto organizace tak působí přímo na místě a dobře znají problematiku dané oblasti. Velmi dobrým příkladem může být přistup Kréty, která má z udržitelného cestovního ruchu hodně co nabídnout. Na ostrově působí několik místních organizací, které neustále zvyšují povědomí o udržitelném turismu a pořádají různé semináře. I podnikatelé už sami vycítili příležitost a kromě certifikovaných venkovských hotelů vznikla už v roce 1989 specializovaná cestovní kancelář „Pure Crete“, která nabízí dovolenou na Krétě přesně podle pravidel udržitelného CR, tedy ubytování ve vilkách vlastněných místními, výlety do přírody pěšky nebo na koni, večery s poznáváním řecké kultury či pomoc při sběru oliv a hroznů. Důkazem angažovanosti Kréty je i pořádání již 3. mezinárodní konference s názvem: „Udržitelný cestovní ruch: Otázky, debaty a výzvy“, která proběhne v dubnu 2010.

6.4 Pohled na problematiku z různých úhlů Je normální, že v každém odvětví a kdekoliv na světě mají lidé na stejné téma odlišné názory. Je dokonce dobře, že tomu tak je, protože se může pomocí diskuze dospět k tomu nejlepšímu řešení. Rozdílné názory se objevují i v problematice udržitelného rozvoje a udržitelného CR. Je zajímavé se na situaci podívat z několika různých řeckých pohledů.

6.4.1 Pohled na Řecko zvenku Anglicky psaný řecký deník Athens Plus je určen nejen pro řecké obyvatelstvo, ale i pro cizince žijící v Řecku či naopak pro Řeky žijící v zahraničí, kteří se zajímají o dění a řecké scéně. Každý den je jedna strana listu vyhrazena dopisům a názorům čtenářů. Jelikož je deník psán anglicky, poskytuje tak možnost vyjádřit se k tématům

30

většímu spektru lidí. Velmi často se na vyhrazených stránkách objevují reakce související s cestovním ruchem, které přicházejí hlavně od cizinců. Jednu takovou reakci představuje otištěný dopis Američanky s řeckými kořeny Georgie Constantin. Název článku „ Otáčím k Řecku záda“ už jasně napovídá povahu celého textu. Dopis dále pokračuje: „Mnoho mých spolupracovníků, přátel a známých v průběhu let několikrát říkalo, že chtějí navštívit Řecko. A když byly konečně jejich děti dost staré na to, aby se vystěhovaly z domu nebo když konečně odešly, všichni slyšeli nebo četli o zničení měst „kapucovými“ gangy, o ozbrojených loupežích na veřejnosti za bílého dne, o neodpovídajícím ubytování a dopravě. Slyšeli o všude poházených odpadcích, o volně pobíhajících psech či o archeologických nalezištích často uzavřených z důvodu náhlé a neočekávané stávky. A teď mi sdělili, že hledají na internetu jiné země k návštěvě, že teď když jsou starší, jsou připraveni k prozkoumávání zajímavějších zemí. Některé z míst, které zmínili, že chtějí vidět, jsou Španělsko, Portugalsko, Chorvatsko, Malta, Turecko, Austrálie a Costa Rica. Jako příslušnici řeckého etnika, je mi smutno, ale pravda je, že všechny jejich argumenty jsou správné. Příliš mnoho odpadků, příliš mnoho psů bez dozoru, příliš mnoho žebrajících narkomanů, příliš mnoho stávek, příliš mnoho hluku z motocyklů, příliš mnoho nečestných hoteliérů a taxikářů a příliš mnoho nelegálních imigrantů prodávajících a žebrajících na ulici, protože vláda doposud nezavedla plán, jak se vypořádat se všemi těmito nešťastnými lidmi, kteří si mysleli, že opustili svou zemi hrůzy ve třetím světě a najdou štěstí v evropských zemích. Hanba Řecku, hanba Evropské Unii. Za poslední tři desetiletí jsem Řecko navštěvovala téměř každý rok, ale před čtyřmi lety jsem přestala a na dlouho dobu návštěvu neplánuji, protože Řecko se pro mě stalo zemí, ve které si už svůj pobyt neužívám.“14

6.4.2 Pohled skrze odbornou literaturu Pro vytvoření názoru, jaký postoj vlastně Řecko zaujímá k udržitelnému cestovnímu ruchu, je zajímavé se zaměřit také na řeckou odbornou literaturu týkající se tohoto tématu. Jelikož dotazníkové šetření probíhalo na ostrově Rhodos, který náleží k souostroví Dodekanesos, byly k rozboru vybrány dvě velmi podobné knihy pojednávající o cestovním ruchu v oblasti zmiňovaného souostroví. 14

CONSTANTIN, Georgia. Turning my back on Greece. Athens Plus. 7.8. 2009, No. 60, s. 11

31

Kniha „Dodekanesos, jeden dobrý příklad udržitelného rozvoje CR“ První kniha se jmenuje „Δωδεκάνησα - Ένα πολυμόρφο πρότυπο βιωσιμής τουριστικής ανάπτυξης“, v překladu: „Dodekanésos - jeden dobrý příklad udržitelného rozvoje cestovního ruchu.“ Byla napsána Miltiadisem Logothetisem a vydána v roce 2004. Už s názvu vyplývá, že se publikace přímo zabývá udržitelných turismem a jeho aplikací přímo v souostroví. Záběr témat je velmi rozsáhlý. Autor nejdříve popisuje celou geografickou oblast a pak se obecně věnuje problematice udržitelného CR a představuje čtenářům různé šetrné formy turismu. Nechybí zde stručné seznámení s vývojem udržitelného CR a částečný legislativní rámec jak Řecka, tak Evropské Unie. Dále autor popisuje a hodnotí situace na jednotlivých ostrovech a snaží se navrhovat i možná řešení. Zajímavé je i srovnávání pozic malých a velkých ostrovů. Nechybí ani kapitola zabývající vzděláváním v cestovním ruchu na všech třech stupních. V jedné z kapitol autor vymezuje vztah mezi cestovním ruchem a životním prostředí. Ve volném překladu je článek interpretován následovně: „Životního prostředí ve svých hlavních aspektech přírodních, kulturních a strukturovaných, je klíčovou složkou cestovního ruchu, neboť se přímo podílí na vývoji standardů kvality, a tím určuje jeho formy a ovlivňuje jejich konkurenceschopnost. Oblasti s příznivým klimatem, rozsáhlými plážemi, čistým mořem, silným historickým a archeologickým zázemím, s bohatou faunou i flórou, s jedinečně krásným a strukturovaným prostředím, které respektuje krásu a historii místa a splňuje funkční i kulturní potřeby lidí, se nacházejí

na prvních

místech při volbách moderních turistů. Výzkumy zjišťující motivace výběru Středozemních destinací, mezi které patří i Řecko, naznačují, že faktory životního prostředí, jako je klima, slunce, moře, pláže a samozřejmě úroveň služeb mají u potenciálních turistů dominantní vliv při výběru dovolené.“15 Velká pozornost byla v knize věnovaná samotnému ostrovu Rhodos a to nejen kvůli největší rozloze, ale především kvůli největšímu objemu turistů. Autor nejdříve charakterizuje ostrovní cestovní ruch a ukazuje jeho odlišnosti od vnitrozemských oblastí. Říká, že pláže a moře, jimiž jsou pobřežní oblasti tvořeny, jsou dva nejdůležitější faktory formování Středozemního cestovního ruchu. Tento typ CR je 15

ΛΟΓΟΘΕΤΗΣ, Μ.: ΔΩΔΕΚΑΝΗΣΑ: Ένα πολυμόρφο πρότυπο βιωσιμής τουριστικής ανάπτυξης. 1. vyd. Rhodos: Nakladatelství Τυπογραφείο Τέχνη Α. Βρατσάλης Υιοί Ο.Ε, 2004. ISBN 960-9781-1-7.

32

někdo označován jako turismus slunce a moře. Další dva neméně důležité faktory představují slunce a služby. Podle odborné terminologie spolu tyto čtyři faktory tvoří Cestovní ruch čtyř „S“ – sea, sand, sun, services. Podle autora, právě toto organické spojení mezí pobřežními oblastmi a cestovním ruchem určuje vhodnou politiku, která má být aplikována, aby byla zachována rovnováha, která bude chránit pobřeží, ale nebude bránit rozvoji cestovního ruchu v regionu. Má tedy na mysli uplatnění principů udržitelného rozvoje, ale sám sebe se řečnicky ptá, co to vlastně je a jestli tedy existuje spolehlivý právní rámec, který stanoví orgánům jejich povinnosti. Lehce si povzdychuje nad tím, že doposud nejsou účinné mechanismy pro kontrolu prováděných činností a hlavně pro kontrolu porušování činností. V pobřežních oblastech apeluje na zaměření pozornosti k subjektům zapojených do aktivit na pláži a na zjištění jejich postoje. Všechny jmenované řečnické otázky se chce autor vzápětí pokusit zodpovědět na případu ostrova Rhodos. Spisovatel charakterizuje Rhodos z pohledu cestovního ruchu následovně: „Ostrov Rhodos, mezinárodní turistická destinace s dlouhým pobřežím a rozsáhlými plážemi vhodných pro turistiku, je ukázkový případ pro studium účinků způsobených vysokou koncentrací turistů. Tyto účinky jsou způsobeny jak přímořskými hotely, tak turistickými aktivitami, z nichž převládá hlavně hromadné plachtění podél pobřeží ostrova a masové koupání návštěvníků. Je zajímavé poznamenat, že navzdory skutečnosti, že Rhodos denně hostí i 100 000 a více návštěvníků, 60 % z nich pobývá v turistickém trojúhelníku měst Ialyssos – Rhodos – Kallithea. V této oblasti dosáhla kapacita cestovního ruchu maximální hranice. Pokud by ale v letních měsících tento vrchol návštěvnosti nepřekonávala, jsou problémy způsobené turismem považovány za méně intenzivnější než ty, způsobené zvýšenou hladinou hluku, rozrůstáním zástavby, spotřebou pitné vody či přetížením kanalizační sítě. Na Rhodu je vidět významný vyvážený vztah mezi rozvojem cestovního ruchu a pobřežní oblastí. Ten by mohl být přisuzován hlavně dlouhému pobřeží, které Rhodos má a dále citlivosti, která je v poslední době charakterizuje velké hotelové resorty, zejména ty, které si uvědomily, že jejich konkurenceschopnost se přímo vztahuje k ochraně a posílení pobřežních zón. Tato starostlivost však, jak se zdá, nepřešla k ostatním uživatelům pláží, ať už se jedná o podnikatele nebo o subjekty, které se zavázaly k jejich ochraně. To je souzeno hlavně podle mnoha zásahů, které mění

33

estetiku přírodního prostředí. Všechny tyto zásahy a změny nekorespondují s principy trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu. A právě zde je nutné začít se změnami přístupu.“16 Výše rozebíraná řecká publikace v celkovém dojmu působí velmi aktuálně a je vidět vysoká odbornost autora a jeho osobní angažovanost. Je zde používána řada odborných termínů, které přispívají k vysoké úrovni textu. Autor situaci v CR nejen popisuje, ale i hodnotí a navrhuje řešení. Je vidět, že celou problematiku vidí ze správného „moderního“ úhlu a apeluje na obyvatelstvo, aby co nejvíce aplikovalo udržitelné formy CR. Kniha také obsahuje důležité chronologické údaje o vývoji celé problematiky, aby čtenáře či studenta dokázala správně zasvětit do tématu. Celý text působí výrazně proevropsky, což je u Řecka, jako člena EU, více než žádané. Tato publikace je podle mého názoru velmi dobrým příkladem postoje k CR, protože uplatňuje moderní názory a přístupy.

Kniha „Turismus – 12 tezí, Dodekanesos – 12 snů“ Druhá vybraná kniha se jmenuje „Τουρισμός: δώδεκα θέσιες, Δωδεκάνησως: Δώδεκα όνειρα“, v překladu: „Turismus – 12 tezí, Dodekanesos – 12 snů.“ Napsal ji Giorgos Nikitiadis a vydána byla v roce 2007. Publikace je rozdělena na dvě části. Ta první obsahuje 12 kapitol se základními myšlenkami na požadavky dnešního turismu. Druhá část je rovněž rozdělena do dvanácti kapitol, z nichž každá představuje jeden z ostrovů Dodekanésu. Zde autor nejdříve každý ostrov představí a dále čtenáře seznamuje s aktuální situací na poli cestovního ruchu. Ani tentokrát nechybí různá hodnocení a doporučení pro návštěvníky i hoteliéry. Tato publikace se od té první svým přístupem výrazně liší. Text je oproštěn od složité historie a je na první pohled méně odborný než text předchozí. Možná bylo cílem autora zpřístupnit problematiku široké veřejnosti. Velmi zajímavé také je, že ačkoliv je v textu mnohokrát zdůrazňována důležitost zachování životního prostředí, v knize se ani jednou neobjevuje výraz „udržitelný cestovní ruch.“ Ten autor nahrazuje opisem, když mluví o zachování přírody jako důležité součásti cestovního ruchu. Ale i taková maličkost 16

ΛΟΓΟΘΕΤΗΣ, Μ.: ΔΩΔΕΚΑΝΗΣΑ: Ένα πολυμόρφο πρότυπο βιωσιμής τουριστικής ανάπτυξης. 1. vyd. Rhodos: Nakladatelství Τυπογραφείο Τέχνη Α. Βρατσάλης Υιοί Ο.Ε, 2004. ISBN 960-9781-1-7.

34

může napovídat, že ne všichni odborníci v Řecku jsou se standardně vymezenými termíny spřáteleni. Ať už byl záměr autora vynechat tak významný pojem jakýkoliv, je to v dnešní globalizované společnosti přinejmenším zarážející. Velmi výstižný pohled na Řeky a jejich názory na Evropskou unii poskytuje jedna z kapitol, která se jmenuje: „Evropská Unie a cestovní ruch – jedno téma, která ještě nezačalo“. Autor vztahy mezi EU a Řeckem popisuje jen ve velmi obecné rovině, oproštěné od dat a zákonů. Zato se velmi konkrétně vyjadřuje k fungování těchto vztahů. Jak už je patrné z názvu celé kapitoly, zaujímá k této problematice spíše negativní postoj a tvrdí, že v cestovním ruchu doposud neexistuje efektivní spolupráce. V přeloženém úryvku spisovatel vyjadřuje svoje rozporuplné pocity a filozofuje nad situací: „Řekněme, že naším zájmem je, aby si EU osvojila různé turistické projekty a aktivity. Pokud jsou toto naše zájmy, kdy nám bude vyhovovat, aby se vůbec staly skutečností? A přijmeme-li tyto aktivity, do jaké míry chceme, aby byly závazné? Zdalipak namísto výhry nevyjdeme jako poražení v konkurenci nových posilujících zemí, které na trhu CR zatím dělají jen své první krůčky? Jaké jsou tedy zásady takových aktivit, ze kterých bude mít země prospěch, ale nebudou jednostranně posilovat ostatní?“17

17

ΝΙΚΗΤΙΑΔΗΣ, Γ.: Τουρισμός: δώδεκα θέσιες, Δωδεκάνησως: Δώδεκα όνειρα. 1. vyd. Atény: Nakladatelství Εκδοτικός Οργανισμός Λιβάνη, 2007. ISBN 978-960-14-1386-0.

35

7 Dotazníkový výzkum Pro účely této bakalářské práce bylo provedeno dotazníkové šetření za účelem zjištění názoru respondentů na udržitelný cestovní ruch. Výzkum probíhal v Řecku na ostrově Rhodos, který je oblíbenou turistickou destinací. Je to jeden z nejnavštěvovanějších řeckých ostrovů vůbec a v roce 2008 byl návštěvníky serveru Tripadvisor zvolen nejlepší destinací Evropy a pátou nejlepší destinací světa. Celkový počet respondentů dotazníku byl 300. Ti byli ještě dále rozděleni na dvě stejné velké skupiny – turisté a místní obyvatelé pracující v cestovním ruchu. Dotazník obsahovat 11 otázek: vztah k danému regionu, údaje o respondentovi a dotazy na názory lidí ohledně dopadů cestovního ruchu. Aby bylo možno zhodnotit výsledky z mezinárodního pohledu, byly u některých otázek pro srovnání použity i výsledky stejného výzkumu, který byl proveden v roce 2008 v rámci mezinárodního studentského workshopu ve Florencii.

7.1 Prezentace výsledků První otázka, „Jaký je Váš vztah k této obci nebo k tomuto regionu?“, sloužila především k zacílení jednotlivých respondentů do výše zmíněných dvou skupin. Výsledkem je tedy 150 turistů a 150 pracujících občanů. Ve druhé otázce bylo zjišťováno, jak dlouho respondent v oblasti žije či jak dlouho sem dojíždí v rámci dovolené. Z prvního grafu (Graf 1), který ukazuje místní obyvatelstvo, je možné vidět, že největší procento občanů žije v oblasti celý svůj život a nebo alespoň jeho podstatnou část. Průměrně bydlí dotazovaní v tomto regionu 24,7 let. Tato situace je pro ostrovní oblasti typická. Lidé neradi opouští ostrov, kde se narodili, mají k němu specifický vztah po celý život a stěhují se jen když musejí. Další graf (Graf 2) představuje stejnou otázku aplikovanou na turisty. Je vidět, že téměř 47 % respondentů již Rhodos navštívilo alespoň dvakrát. Oproti tomu druhá největší část zde byla na dovolené poprvé. Z vzorku je patrné, že existují i tzv. „skalní fanoušci“ této destinace, kteří ji navštěvují po dlouhá léta. Tři procenta dotazovaných na ostrov jezdí více než 20 let. Jde především o skandinávské nebo anglické manželské páry, které si Rhodos oblíbily v osmdesátých letech, v době jeho prvního velkého turistického boomu.

36

Při použití aritmetického průměru váženého z odpovědí vyplývá, že dotazovaní turisté jezdí na ostrov v průměru 3,3 let.

Jak dlouho do této obce (regionu) je zdíte nebo v něm bydlíte? - místní obyvatelé 40,0%

32,0% 30,0%

22,0% 20,0% 10,0%

24,0%

13,3% 5,3%

3,3%

0,0% do 1 roku

1 - 5 let

6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let nad 30 let

Graf 1: Druhá otázka dotazníku – místní obyvatelstvo

Jak dlouho do této obce (regionu) jezdíte nebo v něm bydlíte? - turisté 60,0%

46,7% 45,0%

40,0%

30,0% 15,0%

5,3%

4,7%

3,3%

6 - 10 let

10 - 20 let

20 - 30 let

0,0% do 1 roku 1 - 5 let

0,0% nad 30 let

Graf 2: Druhá otázka dotazníku – turisté

Následující graf zobrazuje výsledky třetí otázky, kde dotazovaní vyjadřovali názor, zde je oblast častým cílem turistů a návštěvníků. Odpovědi obou dvou kategorií jsou v zásadě podobné. Respondenti z řad turistů jsou však optimističtější než občané a maximálně kladnou odpověď volili častěji, konkrétně 58 % z nich. Oproti tomu v kategorii občanů města sdílelo stejný názor pouze 34,7 % dotazovaných. To ukazuje, že místní obyvatelé ještě stále nejsou zcela spokojeni s množstvím turistů na ostrově a jelikož je to jejich hlavní zdroj obživy, uvítali by návštěvníků ještě více. 37

Domníváte se, že tato obec, město či region jsou častým cílem turistů a návštěvníků? místní obyvytelstvo 0,0%

30,0%

90,0%

58,0% 43,3%

spíše ano

27,3%

nedovedu posoudit

určitě ne

60,0% 34,7%

určitě ano

spíše ne

turisté

13,3% 9,3% 8,7% 5,3% 0,0% 0,0%

Graf 3: Třetí otázka dotazníku

Při srovnávání této otázky s výzkumem z Mezinárodního workshopu (Graf 4) je vidět, že Rhodos mezi lidmi platí za velmi významnou destinaci stejně tak jako Florencie. Výsledky obou měst jsou velmi podobné. Z negativních odpovědí je však možno vyčíst, že respondenti si nechávají určitou „rezervu“, tedy že očekávají ještě více turistů.

Graf 4: Dotazníkový výzkum v rámci mezinárodního workshopu studentů, otázka 3 (Zdroj: Sborník z 3. mez. konference VŠP Jihlava „Trvale udržitelný CR“, Jihlava 2008)

38

V další otázce (Graf 5) lidé vyjadřovali názor, zda je příliv turistů a návštěvníků přínosem pro region. Drtivá většina v obou kategoriích odpovídala kladně, odpověď „určitě ne“ nepadla ani jednou. Respondenti tak ukazují kladná očekávání z dalšího rozvoje cestovního ruchu a je logické, že domácí obyvatelé Rhodu tuto touhu vyjadřují výrazněji, protože CR je pro ně hlavním zdrojem obživy. Podobně dopadlo dotazování i na studentském workshopu, kde odpovědělo kladně v průměru 90 % dotazovaných. Z celkového pohledu je tedy zřejmé, že obyvatelstvo ve svém regionu cestovní ruch vítá, protože v něm vidí nemalé přínosy.

Domníváte se, že příjezd turistů a návštěvníků je nebo by mohl být přínosem pro tento region? místní obyvatelstvo 0,0%

turisté

30,0%

90,0% 79,3%

určitě ano

70,0% 17,3% 25,3%

spíše ano nedovedu posoudit

2,0% 2,0%

spíše ne

1,3% 2,7%

určitě ne

60,0%

0,0% 0,0%

Graf 5: Čtvrtá otázka dotazníku

Pátá otázka (Graf 6) nechala dotazované vyjádřit názor, v čem přesně spatřují přinos z cestovního ruchu v jejich regionu či městě. Respondenti mohli volit více odpovědí. Z tohoto důvodu není graf zpracován v procentech, ale v počtu odpovědí, protože každá ze dvou kategorií měla jiný počet odpovědí celkem. Místní obyvatelstvo uvedlo v souhrnu 260 odpovědí a turisté 229 odpovědí. Ve dvou nejčastějších odpovědích se občané i turisté docela shodli. Jako nejdůležitější zmiňovali nárůst pracovních míst a oživení regionu. Za velký přínos je považován i motiv pro samosprávu, aby zlepšila vzhled města. Turisté vidí klady i v možné přílivu dotací do rozvoje CR či na zlepšení životního prostředí, řečtí občané však dotacím tak

39

velký význam nepřikládají. Oproti tomu ale místní doufají v nárůst hotelů a restaurací, popř. zábavních zařízení, což naopak nepřipadá důležité dotazovaným turistům.

V čem spatřujete přínosy příjezdu turistů do Vašeho regionu? -lze uvést i více odpovědí místní obyvatelstvo

turisté

0

50 72

pracovní příležitosti pro místní obyv.

45

motiv pro samosprávu, aby lépe pečovala o vzhled města

22

příliv dotací ze státu či EU do rozvoje CR

34

více hotelů a restaurací

150

200

115

90

oživení regionu

motiv pro obyvatele, aby zlepšovali svá obydlí

100

76 32

49 12

17 19

budování zábavních zařízení

23 12

příliv dotací ze státu či EU na zlepšení ŽP 13 21 více příležitostí pro trávení volného času 14 6 nevím 22

Graf 6: Pátá otázka dotazníku

Údaje zjištěné studenty v rámci mezinárodního workshopu (Graf 7) ukazují trochu jiné výsledky, i když odpovědi na čelních pozicích jsou podobné. Hlavní rozdíl je vidět především v rovnoměrném zastoupení jednotlivých odpovědí. Žádná z nich výrazně nevyniká nad ostatními. Oproti tomu při výzkumu na Rhodu významně převažovaly dva názory. Jednalo se o zvýšení pracovních příležitostí a oživení regionů. Jelikož byl výzkum na ostrově prováděn v létě 2009, je možné se domnívat, že tyto dvě odpovědi mohou souviset s hospodářskou krizí, která probíhá v celém světě a proto se dotýká i obou kategorií respondentů v dotazníku. Větší shoda mezi oběma výzkumy je patrná na posledních pozicích. Přínos z CR většina lidí nevidí v přílivu dotací na životní prostředí ani ve více možnostech na trávení volného času. Taktéž to není ani motiv pro zlepšování obydlí.

40

Graf 7: Dotazníkový výzkum v rámci mezinárodního workshopu studentů, otázka 5. (Zdroj: Sborník z 3. mez. konference VŠP Jihlava „Trvale udržitelný CR“, Jihlava 2008)

Dotazníkové šetření pokračovalo otázkou, zde může mít cestovní ruch nějaké negativní vlivy na region (Graf 8). Zde se poprvé objevil velký rozpor mezi občany ostrova a turisty. Právě výsledky této otázky mohou být klíčovým vysvětlením postoje řeckého obyvatelstva k udržitelnému turismu. Z grafu je patrné, že turisté si negativní vlivy CR reálně uvědomují. Celých 75 % odpovědělo v této otázce pozitivně, což je až překvapivé. Dotazovaní turisté představovali rozličnou škálu především evropských zemí. Největší vzorek představují lidé z Anglie, Německa a Skandinávie. Jejich odpovědi dokazují, že vyspělé země mají mnohem pozitivnější přístup k ekologii, udržitelnému rozvoji a tím pádem i k udržitelnému cestovnímu ruchu. Oproti tomu Řecko se řadí k zemím jižní a východní Evropy, které k ekologickým principům přistupují s menším zájmem a o hodně pomaleji. V tomto trendu se dá vypozorovat přímá úměra s ekonomickou prosperitou země. Obyvatelé Rhodu si negativní vlivy CR uvědomují pouze v patnácti procentech. Celých 71 % si myslí, že cestovní ruch žádná negativa nepřináší. Tento vzorek řeckého obyvatelstva odráží reálné názory na dané téma v celé řecké společnosti. Hlavním problém je zde fakt, že cestovní ruch a služby jsou v Řecku, kvůli nízké průmyslové výrobě, jedním z hlavních zdrojů příjmů. Odpovědi řeckého obyvatelstva také mohou zobrazovat situaci dlouhodobého soužití 41

místních s turisty, kteří si jednoduše na tento stav zvykli a proto se jej neobávají a nevidí v něm žádné hrozby.

Domníváte se, že příjezd turistů a návštěvníků je nebo by mohl mít negativní vliv na tento region? místní obyvatelstvo určitě ano

turisté

1,3% 0,7% 46,0%

spíše ano

14,0% 21,3%

nedovedu posoudit určitě ne

14,7% 2,7% 25,3% 28,7%

spíše ne 0,0%

45,3% 20,0%

40,0%

60,0%

Graf 8: Šestá otázka dotazníku

Při opětovném srovnávání s florentským výzkumem (Graf 9) se kladné odpovědi turistů pohybují nad průměrem a nejvíce se podobají názorům lidí z Bydhoště a Vilniusu. Záporné odpovědi této skupiny jsou podprůměrné a opět mají největší shodu s názory v Bydhošti. Výsledek srovnávání může vypovídat dvojí: buď byla většina dotazovaných na Rhodu z menších měst, kde se lidé turismu obávají více a nebo si tito respondenti pouze reálně uvědomují hrozby, které s sebou může cestovní ruch přinášet.

Graf 9: Dotazníkový výzkum v rámci mezinárodního workshopu studentů, otázka 6. (Zdroj: Sborník z 3. mez. konference VŠP Jihlava „Trvale udržitelný CR“, Jihlava 2008)

42

Kategorie řeckého obyvatelstva je, vůči výzkumu z Florencie (Graf 9), v kladných odpovědích výrazně podprůměrná a v záporných názorech zase velmi nadprůměrná. Nejvíce se jí podobají názory lidí z města Jihlavy, kteří mají k turismu,stejně jako Řekové, vysoce pozitivní vztah. Na předešlou otázku navázal dotaz na specifikaci negativních vlivů, které by mohl cestovní ruch mít (Graf 10). I tentokrát měli respondenti volnost a mohli volit více odpovědí.

V konečném souhrnu udalo místní obyvatelstvo celkem 276 odpovědí

a turisté 264 odpovědí. Tak jako v předchozí otázce, i zde je vidět rozdíl odpovědí mezi oběma kategoriemi.

Jaké negativní vlivy se projevují a nebo by se mohly projevit ve Vašem regionu v důsledku zvýšeného počtu turistů a návštěvníků? - lze uvést i více odpovědí místní obyvatelstvo

turisté

0

50 71

spousta aut, autobusů

23

více odpadků, špína, prach, zhoršené ovzduší

52 42

43

hluk, přecpané ulice

15

20 38

35

ztráta soukrom í zvýšená kriminalita, krádeže

70

32

devastace přírody a ŽP

150

25

39

zdražování o obchodech

devastace památek a kulturních zařízení

100

4

11 5

nevím 4 7 pros tituce, noční kluby 31

Graf 10: Sedmá otázka dotazníku

Zatímco návštěvníci viděli hlavní negativum ve zhoršení ovzduší a nárůstů odpadků, řečtí obyvatelé tomuto velký význam nepřikládali a jako největší problém uváděli mnoho aut v ulicích a dále hluk, což zase naopak nepřipadalo důležité návštěvníkům. Turisté si také mnohem častěji uvědomovali negativní vliv v podobě devastace památek a životního prostředí. Oproti tomu místní obyvatelstvo překvapivě často volilo jako zápor ztrátu soukromí. Prezentované výsledky pouze upevňují výše několikrát zmíněný názor, a to, že Řekové se ekologickými následky nezabývají dostatečně a negativa 43

plynoucí z cestovního ruchu vidí spíše ve ztěžování úkonů jejich každodenního života (viz. ztráta soukromí). Obě skupiny dále, jako výrazný negativní vliv, volily zdražování v obchodech. To je odpověď pochopitelná a to především v době hospodářské krize. Populární destinace se tak často stávají místy čistě jen pro turisty, kam místní obyvatelé docházejí pouze do práce, protože si nemohou dovolit platit v obchodech a restauracích uměle vyhnané „turistické“ ceny. Z odpovědí je průkazné, že toto trápí nejen Řecko, ale i další státy Evropy. Následující graf ze studentského workshopu (Graf 11) dává možnost srovnání názorů v této otázce dotazníkového šetření. Vycházíme-li ze zprůměrňovaných odpovědí všech čtyř měst, dá se říci, že nejčastěji volené odpovědi se shodují v obou výzkumech s výjimkou názoru na zdražování v obchodech, které u výzkumu z Řecka vyčnívá. I tentokrát je možné se domnívat, že svůj podíl má na tomto typu odpovědi celosvětová hospodářská krize, díky níž jsou lidé citlivější na své finanční výdaje. Řečtí občané se navíc vymykají názorem na ztrátu soukromí, protože jak turisté z Řecka, tak respondenti studentského workshopu, považují toho negativum za zanedbatelné. Oba výzkumy ukazují, že lidé vidí hlavní negativa cestovního ruchu v hluku, špíně, devastaci památek a nadměrném počtu vozidel. Dotazovaní se shodli také na minimálním vlivu CR na zvýšení kriminality či nárůstu prostituce.

Graf 11: Dotazníkový výzkum v rámci mezinárodního workshopu studentů, otázka 7. (Zdroj: Sborník z 3. mez. konference VŠP Jihlava „Trvale udržitelný CR“, Jihlava 2008)

44

Výzkum pokračoval dotazováním respondentů na nejčastější formy dovolené. V kategorii turistů je však šetření trochu neprůkazné, protože jelikož byli turisté zpovídáni během jejich dovolené na Rhodu, logicky tak odpadly varianty odpovědí, které vylučují dovolenou v zahraničí. Zajímavé ale je zaměřit se na obyvatele Rhodu, kteří mají (např. oproti České Republice) úplně jiný cyklus dovolených. Vzhledem k tomu, že ostrov Rhodos i celé Řecko má léto jako hlavní turistickou sezónu a výrazná část obyvatelstva pracuje v cestovním ruchu a ve službách, je pro většinu lidí nemožné si v létě vzít dovolenou. Tu si pak vybírají mimo sezónu v zimě, hlavně pak v období Vánoc. Pro řeky je také typické, že dovolenou často tráví ve své zemi nebo dokonce doma a mnohdy ji spojují s návštěvou příbuzných a známých, což je možné vypozorovat i z následujícího grafu. Výjimkou zde není žádná dovolená. Místní živnostníci musí často pracovat celoročně bez dovolených a nebo se po sezóně cítí tak unavení, že v době volna prostě jen relaxují doma.

Jak Vy osobně trávíte dovolenou a nebo jak byste si ideální dovolenou představoval? místní obyvatelstvo

turisté

0,0%

15,0%

30,0% 22,0%

občas jezdím na dovolenou do zahraničí dovolenou trávím zásadně v naší zemi na dovolenou jezdním nejčas těji k příbuzným

0,0%

16,0%

1,3%

12,0%

dovolenou prakticky nemám

8,0% 0,0%

mám chatu nebo chalupu a jezdím pouze tam

28,0%

7,3% 5,3%

dovolenou trávím nejčas těji v zahraničí

23,3%

10,0%

0,0%

střídám dovolenou na chatě s jinou formou dovolené

36,7%

18,7%

dovolenou trávím střídavě doma a v zahraničí dovolenou trávním zásadně doma

45,0%

10,7%

0,7% 0,0%

Graf 12: Osmá otázka dotazníku

Další otázka se zaměřila na zjišťování spokojenosti lidí s jejich poslední dovolenou. Pokračoval stejný trend výzkumu, a tedy rozdílné názory mezi oběma skupinami dotazovaných. Ačkoliv u obou kategorií převažují kladné odpovědi, u řeckých občanů výrazně převažuje pocit maximální spokojenosti. Turisté jsou s odpovědí opatrnější

45

a čtvrtina z nich byla dokonce spíše nespokojena. To vypovídá o větší zkušenosti s cestováním a tím pádem větší náročnosti dotazovaných. Větší spokojenost místních obyvatel může vycházet buď z jejich „jižní“ povahy a nebo může souviset s tím, že Řekové nevyjíždějí na dovolenou tak často jako jiné národy (viz. dedukce z Grafu 12) a tím pádem se pobyt snaží více užít a nezatěžují se drobnými nedostatky. Svoji roli hraje ve výsledcích i fakt, že Řekové jsou lenivější a také nepořádnější a proto se budou méně často pozastavovat nad pomalejším personálem či nepořádkem v okolí hotelu než třeba host ze Severní Evropy.

Byl jste spokojen s prostředím a podmínkami v místě, kde jste trávil poslední dovolenou? místní obyvatelstvo 0,0%

turisté

20,0%

40,0% 45,3%

určitě ano

22,0% 32,7%

spíše ano nedovedu posoudit

49,3%

11,3% 2,7% 10,7%

spíše ne určitě ne

60,0%

25,3%

0,0% 0,7%

Graf 13: Devátá otázka dotazníku

Poslední otázka dotazníku se zaměřila na zjišťování kladných a záporných stránek ovlivňující dovolenou, tedy co lidé při dovolené nejvíc vnímají – ať už jsou to vlivy pozitivní či negativní. Ze všech odpovědí byly vybrány ty nejčastější z nich a ty pak byly dále zařazeny do obecnějších skupin. V kategorii řeckého obyvatelstva (Graf 14) je vidět jednoduché seřazení pozitivních vjemů, které plynule přechází k vjemům negativním. Záporné pocity jsou však vždy menší než ty kladné. To svědčí, že řečtí respondenti byli mnohem častěji spokojeni než nespokojení. Dotazované nejvíce zaujalo přírodní prostředí destinace, možnosti zábavy a památky. Naopak nejčastěji byli nespokojení s cenami.

46

Pokud jste byl spokojen či naopak nespokojen, co Vám nejvíce vadilo a nebo co Vás nejvíce zaujalo? - místní obyvatelé příroda

18,5%

zábava

16,2%

památky

15,0%

hotel

13,1%

možnosti vyžití

7,3%

personál

6,2%

místní lidé

5,4%

drahé

4,6% 3,8%

špína přeplněné

3,1%

málo zábavy

2,3%

špatný personál

2,3%

jazyková bariéra

2,3%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

Graf 14: Desátá otázka dotazníku

V případě druhé kategorie turistů je patrné, že i tentokrát převládaly pozitivní zkušenosti. I zde je vidět, že nejdůležitější váhu má na turisty příroda, památky a hotel. Naopak zde chybí vyjádření k možnostem vyžití a zábavy, kterou Řekové při dotazování zmiňovali velmi často a většinou pozitivně. Turisté se zase více vyjadřovali ke stravě, a to většinou v negativním slova smyslu. To vypovídá o větších nárocích hostů na stravování, hlavně pak na pestrost stravy. Takto negativně jsou v Řecku „proslaveni“ hlavně hosté z nižších tříd ze Střední Evropy, kteří mají často při příjezdu do hotelů nižší kategorie megalomanské představy o struktuře a množství jídla a jsou pak velmi rozhořčeni. Oproti kategorii místních je možné vypozorovat větší vliv čistoty okolí na spokojenost hostů. 11 % dotazovaných vyjádřilo spokojenost s čistotou, důležité ale také je, že 10 % respondentů naopak vyjádřilo nesouhlas. Z grafu (Graf 15) je znatelné, že právě špína a nečistota byla nejčastějším negativním vjemem z dovolené. Hned na druhém místě se „umístil“ špatný personál ve službách. V souhrnu lze říct, že dotazovaní turisté mají ke svým dovoleným častěji nějaké výtky než řečtí respondenti.

47

Pokud jste byl spokojen či naopak nespokojen, co Vám nejvíce vadilo a nebo co Vás nejvíce zaujalo? - turisté příroda

16,6%

hotel

16,6% 15,2%

památky

10,6%

čistota okolí

7,3%

personál jídlo

3,3% 9,9%

špína

6,0%

špatný personál drahé

5,3%

přeplněné

4,6%

špatný hotel

4,6%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

Graf 15: Desátá otázka dotazníku

Poslední graf (Graf 16) pochází opět z mezinárodního studentského workshopu ve Florencii. Výsledky jsou trochu obecnější než při výzkumu na Rhodu, kde je zobrazeno více druhů odpovědí. Na první příčku dotazovaní umístili čisté a krásné prostředí, což koresponduje i s výsledky šetření v Řecku. Naopak památky a kultura kladně zapůsobily jen na 9 % respondentů. Nespokojenost s nekvalitními službami vyjádřilo 9 % dotazovaných, což přesně odpovídá i výsledkům dosažených při dotazování kategorie turistů na Rhodu.

Graf 16: Dotazníkový výzkum v rámci mezinárodního workshopu studentů, otázka 10. (Zdroj: Sborník z 3. mez. konference VŠP Jihlava „Trvale udržitelný CR“, Jihlava 2008)

48

Na závěr je uvedena tabulka, která ukazuje složení respondentů obou kategorií z hlediska demografických ukazatelů, tzn. rozděluje dotazované podle pohlaví, věku, vzdělání a typu práce. U skupiny místního obyvatelstva je nutné poznamenat, že výzkum probíhal mezi pracujícími lidmi, proto jsou kategorie nepracujících nulově zastoupeny.

pohlaví muž

žena

místní obyv.

54,0%

46,0%

turisté

44,0%

56,0%

věk 18 – 25

26 – 35

36 – 45

46 – 55

56 – 65

nad 65

místní obyv.

14,0%

34,0%

32,0%

14,7%

3,3%

2,0%

turisté

6,0%

27,3%

34,0%

24,7%

8,0%

0,0%

vzdělání základní/ vyučen

střední

vysokoškolské

místní obyv.

8,7%

65,3%

26,0%

turisté

10,0%

62,0%

28,0%

kde pracujete v místě bydliště

dojíždím

místní obyv.

60,7%

39,3%

0,0%

turisté

48,0%

36,7%

15,3%

nepracuji

typ organizace soukromý sektor

veřejný sektor

neziskový sektor

nepracuji nebo škola

místní obyv.

74,0%

22,0%

4,0%

0,0%

turisté

45,3%

34,0%

5,3%

15,3%

druh práce samostatně podnikám

zaměstnanec

manager

podnikatel zaměstnávající další pracovníky

místní obyv.

21,3%

48,7%

20,0%

7,3%

turisté

12,0%

58,7%

11,3%

2,0%

důchodce

studující

nezaměstnaný

mateřská

v domácnosti

místní obyv.

2,7%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

turisté

8,0%

3,3%

0,7%

3,3%

0,7%

Tab. 2: Demografické složení respondentů

49

Závěr Témata ekologie a udržitelného rozvoje jsou na veřejnosti v posledním desetiletí stále více skloňována. Zhoršuje se stav životního prostředí, ovzduší je stále více znečišťováno a objevuje se globální oteplování a tání ledovců. Všechny tyto jevy a ještě mnohé další nám signalizují, že není možné se donekonečna snažit dosahovat závratného ekonomického růstu a přitom se nedívat doprava ani doleva. Na druhou stranu je nutné poznamenat, že stabilní ekonomický růst je nezbytný pro každou vyspělou společnost. Kde ale hledat rozumný kompromis, který by uspokojil obě zmiňované potřeby současnosti? Přesně takový kompromis nabízí trvale udržitelný rozvoj území. Již po několik desetiletí probíhají různá jednání a konference na mezinárodních úrovních, jejichž výsledkem je postupné začleňování principů udržitelného rozvoje do právních rámců jednotlivých zemí. Je jisté, že doposud udělaly země velmi významné pokroky týkající se přivlastňování těchto principů. Odborníci na dané téma ale stále tvrdí, že opatření nejsou dostatečná. Kde je tedy chyba? A kde začít s nápravou? Možná právě u obyčejných lidí, kteří tvoří většinu společnosti a jejichž angažovanost a povědomí se v každém státě liší. Celá tématika udržitelného rozvoje je často vysvětlována příliš složitě, i když jde vlastně o přirozenou věc. Každá nová myšlenka je zaštítěna mnohastránkovými směrnicemi a odbornou agendou. Je tedy možno říct, že už se předem předpokládá, že se jí budou zabývat jen odborníci. Je ale nutné osvětlit problematiku celému obyvatelstvu, ukázat lidem výhody a dobře je motivovat. Až si tito lidé osvojí principy udržitelnosti za své, bude v tomto směru vidět ve společnosti velká změna. Samostatnou kapitolou UR je udržitelný cestovní ruch. Lidé díky vzrůstající ekonomické síle více cestují a tím se tak zvyšuje nápor turistů na významné turistické destinace. Zde je možné vidět velký paradox současného CR. Hlavními lákadly regionů a měst, které přitahují turisty, jsou přírodní a kulturní památky. A právě tyto stejné památky, které destinacím poskytují hlavní způsob obživy jsou ničeny obrovskými nápory turistů. A jak z toho začarovaného kruhu ven? I zde může být odpovědí udržitelný cestovní ruch. Mnozí obyvatelé destinací, které jsou na CR závislé, však na tento pojem neslyší, protože je pro ně pohodlnější a v tuto chvíli výnosnější

50

podporovat starý model masového turismu. Názory se v každé zemi i městě liší, ale je nutné obyvatele motivovat a hlavně upozornit na stav, kdy bude hrozit, že kvůli zdevastované přírodě už do oblasti turisté zcela přestanou jezdit. A právě zkoumáním názorů obyčejných lidí na tuto problematiku se zabývala i tato práce. Bylo zjištěno, že Řecko jako země má v přístupu k udržitelnému CR výrazné rezervy. To v první řadě souvisí s typickou národní hrdostí a nevolí se přizpůsobovat. Jedná se hlavně o nařízení vně země (např. EU), která Řekové často berou jako zbytečná utlačování. Situaci ještě zvýrazňuje „jižní“ povaha, která se projevuje formou flegmatického a pomalého jednání. Další významný prvek, který ovlivňuje postoj Řeků k udržitelnému CR, je fakt že Řecko je do jisté míry ekonomicky závislé na cestovním ruchu. Velká část obyvatelstva pracuje ve službách a to výrazně ovlivňuje celou ekonomiku země a právě proto tamní lidé vidi v turismu především příjmy a pracovní místa. Nenechají se proto tak lehce přemluvit k přechodu na alternativní druhy CR, protože se bojí, že by se jejich příjmy mohly snížit, ačkoliv je to vlastně naopak. Nepřemýšlejí o problému příliš do budoucna. Výzkum také ukazuje, že jsou si Řekové velmi jistí svými antickými památkami a nepřipouštějí si, že by snad o tyto destinace v budoucnu nebyl zájem. To se však, podle odpovědí turistů, ukazuje jako omyl. Problém, který je turisty Řecku často vytýkán, je nepořádek a neupravené prostředí. Z odpovědí turistů je vidět, že si mnohem častěji uvědomují možné negativní vlivy CR. Možná je to díky jejich častějšímu cestování a tím pádem větším zkušenostem. Nebo je to díky větší informovanosti v zemi, kde žijí. Nemalý podíl má jistě i vyspělost dané země. A zde je možné se dostat opět k Řecku. To patří v EU k méně vyspělým zemím, řeší mnohé existenční problémy a udržitelný CR nestojí v první řadě zájmů. Na druhou stanu je nesprávné Řecko jednostranně odsuzovat. Další země jižní Evropy by ve výzkumu dopadly pravděpodobně velmi podobně. Což, jak už bylo řečeno, do jisté míry souvisí s jejich přirozenou mentalitou. Souhrnně by se dalo říci: čím vyspělejší země, tím větší zájem o udržitelný rozvoj. Ale už i v Řecku svítá na lepší časy, což je možné pozorovat v Aténách, na Krétě a ve venkovských oblastech vhodných pro agroturistiku. Zde lidé pochopili, že jim udržitelné formy turismu nabízejí 51

dlouhodobou budoucnost, ekonomickou prosperitu a také jedinečnost, protože ekologický CR se v poslední době stává „módou“ a ten kdo jej nabízí nebude mít o klientelu nouzi.

52

Seznam použité literatury Knižní zdroje CONSTANTIN, Georgia. Turning my back on Greece. Athens Plus. 7.8. 2009, No. 60, s. 11 GERRARD, M. Velký průvodce National Geographic : Řecko. 2. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2008. 399 s. ISBN 80-251-0729-9. Kolektiv Konsorcia SPROR Plus. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. 1.vyd. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 141 s. MEADOWSOVÁ, Donella H.; MEADOWS, Dennis L.; RANDERS, Jorgen. Překročení mezí : Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti. Praha : Argo, 1995. 319 s. ISBN 80-85794-83-7. PACHROVÁ, Stanislava; VANÍČEK, Jiří. Trvale udržitelný rozvoj CR : Výsledky mezinárodního workshopu studentů. In Sborník z 3. mez konference na téma "Udržitelný rozvoj v CR". Jihlava : VŠPJ, 2008. ΛΟΓΟΘΕΤΗΣ, Μ.: ΔΩΔΕΚΑΝΗΣΑ: Ένα πολυμόρφο πρότυπο βιωσιμής τουριστικής ανάπτυξης. 1. vyd. Rhodos: Nakladatelství Τυπογραφείο Τέχνη Α. Βρατσάλης Υιοί Ο.Ε, 2004. ISBN 960-9781-1-7. ΝΙΚΗΤΙΑΔΗΣ, Γ.: Τουρισμός: δώδεκα θέσιες, Δωδεκάνησως: Δώδεκα όνειρα. 1. vyd. Atény: Nakladatelství Εκδοτικός Οργανισμός Λιβάνη, 2007. ISBN 978-960-14-1386-0.

Internetové zdroje BusinessInfo.cz [online]. 1997-2010 [cit. 2010-03-20]. Ekonomická charakteristika země Řecko. Dostupné z WWW: . CENIA [online]. 2005 [cit. 2010-03-07]. Kapitola 1.3. Agenda 21. Dostupné z WWW: .

53

CENIA [online]. 2005 [cit. 2010-03-07]. O místní Agendě 21. Dostupné z WWW: . Česká Švýcarsko o.p.s. [online]. 2007 [cit. 2010-03-10]. Ekoturistika. Dostupné z WWW: . EarthTrends [online]. 2002 [cit. 2010-03-12]. Agenda 21 National Reporting Status in 2002. Dostupné z WWW: . Ecomonitor.cz [online]. 8.2. 2010 [cit. 2010-03-07]. Ministr životního prostředí Jan Dusík se ve dnech 5.-6. února 2010 zúčastnil Dillíského summitu udržitelného rozvoje. Dostupné z WWW: . Ecomonitor.cz [online]. 9.5. 2006 [cit. 2010-03-08]. Evropu v Komisi OSN pro udržitelný rozvoj zastoupí Česká republika . Dostupné z WWW: . EDEN [online]. 2008 [cit. 2010-03-09]. Globální etický kodex CR. Dostupné z WWW: . EDEN [online]. 2008 [cit. 2010-03-10]. Udržitelný cestovní ruch. Dostupné z WWW: . Enviwiki [online]. 31. 10. 2008 [cit. 2010-03-08]. Evropská unie a přístup k problematice udržitelného rozvoje. Dostupné z WWW: . Hellenic statistical authority [online]. 21.7. 2009 [cit. 2010-03-22]. Press release Arrivals and nights spent at collective accommodation establishments, year 2008. Dostupné z WWW: . 54

Hellenic statistical authority [online]. 9.7. 2008 [cit. 2010-03-22]. Press release Arrivals of foreigners in Greece, year 2007. Dostupné z WWW: . LinkedIn [online]. 2010 [cit. 2010-03-13]. ELAGRO - Greek Sustainable Tourism Organization . Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí ČR [online]. 2005-2009 [cit. 2010-03-07]. Pokyny pro politiku udržitelného rozvoje. Dostupné z WWW: . Ministerstvo životního prostředí [online]. 18.10.2002 [cit. 2010-03-08]. Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji. Dostupné z WWW: . Ministerstvo životního prostředí ČR [online]. 18.10.2002 [cit. 2010-03-06]. Charta Země. Dostupné z WWW: . MOLDAN, Bedřich . Indikátory trvale udržitelného rozvoje [online]. Praha : Centrum pro otázky ŽP, 1996 [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW: . OECD. Sustainable development : Critical issues [online]. Paris : OECD Publications, 2001 [cit. 2010-03-06]. Dostupné z WWW: . ISBN 92-64-18695-6.

55

RYNDA, Ivan. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická [online]. 2009 [cit. 2010-03-10]. Trvale udržitelný rozvoj a mezinárodní spolupráce . Dostupné z WWW: . The International Ecotourism Society [online]. 1990 [cit. 2010-03-09]. What is Ecotourism. Dostupné z WWW: . Trvale udržitelný rozvoj [online]. 2006 [cit. 2010-03-07]. Trvale udržitelný rozvoj. Dostupné z WWW: . United Nations [online]. 1998 [cit. 2010-03-12]. Economic aspects of sustainable development in Greece. Dostupné z WWW: . Univerzita Karlova v Praze - Evropské informační středisko [online]. 2001 [cit. 201004-16]. EDS - Informace z Evropy. Dostupné z WWW: . Ústav územního rozvoje [online]. 25. 8. 2009 [cit. 2010-03-06]. UN-HABITAT. Dostupné z WWW: . Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2003, 19.4. 2010 [cit. 2010-03-12]. Řecko. Dostupné z WWW: .

56

Seznam příloh Příloha č. 1: Ukázkový dotazník v českém jazyce Příloha č. 2: Ukázkový dotazník v anglickém jazyce Příloha č. 3: Ukázkový dotazník v řeckém jazyce

57

Příloha č. 1: Ukázkový dotazník v českém jazyce DOTAZ N Í K pro výzkum názorů na udržitelný rozvoj cestovního ruchu

1. Jaký je Váš vztah k této obci nebo k tomuto regionu? mám zde trvalé bydliště

pouze zde pracuji nebo jsem na pracovní cestě a bydlím jinde

jsem zde jako návštěvník či turista

mám jiný vztah k tomuto regionu

2. Jak dlouho do této obce (regionu) jezdíte nebo v něm bydlíte? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

3. Domníváte se, že tato obec, město či region jsou častým cílem turistů a návštěvníků? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

4. Domníváte se, že příjezd turistů a návštěvníků je nebo by mohl být přínosem pro tento region (obec, město)? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

5. V čem spatřujete přínosy příjezdu turistů do Vašeho regionu (města, obce)? – lze uvést i více odpovědí oživení budování pracovní více hotelů a více příležitostí pro trávení volného regionu zábavních příležitosti pro restaurací času i pro místní obyvatele (obce, města) zařízení místní obyvatele motiv pro samosprávu, příliv dotací ze státu či EU příliv dotací ze státu či EU motiv pro obyvatele, aby aby lépe pečovala o vzhled do rozvoje cestovního na zlepšení životního zlepšovali svá obydlí prostředí města (obce, regionu) ruchu Jiný přínos (jaký)……………………………………………………………………………………………….. nevím

6. Domníváte se, že příjezd turistů a návštěvníků je nebo by mohl mít negativní vliv na tento region (obec, město)? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

7. Jaké negativní vlivy se projevují a nebo by se mohli projevit ve Vašem regionu (městě, obci) v důsledku zvýšeného počtu turistů a návštěvníků? – lze uvést i více odpovědí nehluk, přecpané spoustu aut, devastace památek a devastace přírody a více odpadků, špína, vím ulice autobusů kulturních zařízení životního prostředí prach, zhoršené ovzduší zvýšená kriminalita, krádeže prostituce, noční kluby zdražování v obchodech ztráta soukromí Jiná negativa (jaká)………………………………………………………………………………………………..

8. Jak Vy osobně trávíte dovolenou a nebo jak byste si ideální dovolenou představoval? na dovolenou jezdím občas jezdím na dovolenou trávím nejčastěji k příbuzným dovolenou do zásadně v naší zemi a známým zahraničí dovolenou trávím dovolenou trávím mám chatu nebo střídám dovolenou na chatě nebo chalupě chalupu a jezdím pouze střídavě doma a v nejčastěji v s jinou formou dovolené tam zahraničí zahraničí Jiný způsob trávení dovolené……………………………………………………………………………………….. dovolenou prakticky nemám

dovolenou trávím zásadně doma

9. Byl jste spokojen s prostředím a podmínkami v místě, kde jste trávil poslední dovolenou? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

10. Pokud jste byl spokojen či naopak nespokojen, co Vám nejvíce vadilo a nebo co Vás nejvíce zaujalo? – lze uvést maximálně tři odpovědi a) ……………………………………………………………………………………………….. b) ………………………………………………………………………………………………..

Příloha č. 1: Ukázkový dotazník v českém jazyce c) ………………………………………………………………………………………………..

11. Údaje o Vás: muž žena pohlaví 18-25 26-35 36-45 46-55 56- 65 nad 65 věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání v místě bydliště dojíždím za prací nepracuji kde pracujete soukromý sektor veřejný sektor neziskový sektor nepracuji nebo škola typ organizace samostatně podnikám zaměstnanec manažér podnikatel, který zaměstnává další pracovníky druh důchodce studující nezaměstnaný mateřská dovolená v domácnosti práce

Příloha č. 2: Ukázkový dotazník v anglickém jazyce

QUESTIONNAIRE for opinion research on sustainable development of tourism 1. What is your relation to this municipality or region? I am a resident here

I work here or I am here on business and live in another place

I am here as a visitor or tourist

I have another relation to the region

2. How long have you been visiting or living in the region? For less than 1 year

1 – 5 years

6-10 years

10 -20 years

more than 30 years

20 -30 years

3. Do you think the municipality, town or region is a frequent destination for tourists and visitors? definitely

rather yes

cannot judge

rather not

definitely not

4. Do you think the flow of tourists and visitors is or may be an asset for the region? definitely

rather yes

cannot judge

rather not

definitely not

5. Where do you see the asset of the flow of tourists to your region/municipality, town? - it is possible to choose more answers. I do revive the not region (town, know municipality)

more hotels new job opportunities more leisure time opportunities also and entertainment for local for local inhabitants restaurants facilities inhabitants motivation for local flow of state or EU flow of state or EU motivation for citizens to government to improve subsidies into subsidies into tourism improve their houses the apperience of the town environmental developmnent (municipality, region) improvement Another asset (which?)……………………………………………………………………………………………..

6. Do you think the flow of tourists or visitors has or may have negative influence on the region? definitely

rather yes

cannot judge

rather not

definitely not

7. Which negative influence does or may take effect in your region /town, municipality/ as the result of the increased flow of tourists and visitors – it is possible to choose more answers. noise, devastation of plenty of devastation of sights more rubbish, dirt, dust, crowded nature and cars, buses and cultural facilities air-pollution streets environment increasing crime rate prostitution, night clubs increasing prices in shops lost of privacy Other negatives (which?)………………………………………………………………………………………….. I do not know

8. How do you spend your holiday or how do you imagine your ideal one? Actually I have no holiday

I always spend holiday at home

most often I go to visit relatives or friends

I always spend holiday in my country

I sometimes go on holiday abroad

I have got a weekend I spend holiday in I alternace holiday in my weekend house or most often I spend house or a cottage and turns at home and a cottage with another kind of holiday holiday abroad I go only there abroad Another kind of holiday…….………………………………………………………………………………………..

9. Were you satisfied with surroundings and conditions in the place you spent your last holiday? definitely

rather yes

cannot judge

rather not

definitely not

Příloha č. 2: Ukázkový dotazník v anglickém jazyce 10. If you were satisfied or unsatisfied, what did you mind the most and what were you impressed the most by? – it is possible to give 3 answers at maximum. a) ……………………………………………………………………………………………….. b) ……………………………………………………………………………………………….. c) ……………………………………………………………………………………………….. 11. Data about you male female Sex 18-25 26-35 36-45 46-55 56- 65 nad 65 Age primary/skilled secondary terciary/university Education in the locality of my home I commute I do not work Where you work private sector public sector not-for-profit sector I do not work or I Type of the study organization self-employment employee manager enterprise emloying other workers Type retiree student unemployed maternity leave housewife/husband of work

Příloha č. 3: Ukázkový dotazník v řeckém jazyce

Ερωτηματολόγιο Για την έρευνα της εξέλιξης τουρισμού 1. Τι σχέση έχετε με αυτή την περιοχή ή με αυτόν τον δήμο; Είμαι ο πολίτης εδώ

Είμαι ο/η τουρίστας/τουρίστρια εδώ

Δουλεύω εδώ αλλά μένω κάπου άλλου

Τίποτα από τα προηγούμενα

2. Πόσο καιρό έρχεσται εδώ ή πόσο καιρό μένετε εδώ; λιγότερα από 1 χρόνο

1 – 5 χρόνια

6-10 χρόνια

10 -20 χρόνια

20 -30 χρόνια

περισσότερα από 30 χρόνια

3. Νομίζετε ότι αυτή η πόλη ή αυτή την περιοχή είναι συχνός τόπος διακοπών; οπωσδήποτε

μάλλον ναι

δε ξέρω

μάλλον όχι

ασφαλώς όχι

4. Νομίζετε ότι η άφιξη των τουριστών εδώ προσφέρει ή μπορεί να προσφέρει κάτι; οπωσδήποτε

μάλλον ναι

δε ξέρω

μάλλον όχι

ασφαλώς όχι

5. Τι νομίζετε ότι μπορεί να προσφέρει η άφιξη των τουριστών σε αυτή την πόλη ή σε αυτή την περιοχή; - μπορέιτε να διαλέξετε περισσότερες απάντησεις. δε ξέρω

Ζωντανέψη της περιοχής, η περιοχή (πόλη) θα γίνει πιο γνωστή

περισσότερα ξενοδοχεία και εστιατόρια

καινούργια κέντρα διασκέδασης

νέες θέσεις εργασίας για τους κατοίκους

περισσότερα κέντρα ελεύθερου χρόνου και για τους κατοίκους

παραλαβή των χρήματων από το κράτος ή από Ε.Ε για να βελτιώσουν το περιβάλλον (φυσικό περιβάλλον) Άλλο όφελος (ποιο;)…………………………………………………………………………………………….. κίνητρο για τους πολίτες να βελτιώσουν τα σπίτια τους

κίνητρο για τον δήμο να βελτιώσει την όψη της πόλης (περιοχής)

παραλαβή των χρήματων από το κράτος ή από Ε.Ε για την εξέλιξη τουρισμού

6. Πιστεύετε ότι η άφιξη των τουριστών εδώ έχει ή μπορεί να έχει αρνητική επίδραση για αυτή την περιοχή; οπωσδήποτε

μάλλον ναι

δε ξέρω

μάλλον όχι

ασφαλώς όχι

7. Πόια αρνητική επίδραση έχει ή μπορεί να έχει η άφιξη των τουριστών σε αυτή την περιοχή (πόλη). - μπορέιτε να διαλέξετε περισσότερες απάντησεις. θόρυβος, δε ξέρω κίνηση στους δρόμους

περισσότερα καταστροφή των καταστροφή των περισσότερα σκουπίδια, άμαξια και μνημειών και περιβάλλοντος και ατμοσφαιρική ρύπανση λεωφορεία αξιοθέατων φύσης περισσότερες άνοδος τών τιμών στα απώλεια iδιωτικής ζωής άνοδος της εγκληματικότητας ιερόδουλες και μαγαζιά νυχτερινά μαγαζιά Άλλες αρνητικές επίδρασεις(ποιές;)…………………………………………………………………………………………..

8. Πώς περνάτε συνήθως τις διακοπές σας ή πώς φαντάζεστε τις καλυτερές διακοπές; Δεν πάω διακοπές

Πάντα περνάω τις διακοπές στο σπίτι

Περνάω τις διακοπές Πιο συχνά περνάω και στο σπίτι και στο τις διακοπές στο εξωτερικό εξωτερικό Περνάω τις διακοπές

Συχνά πηγαίνω να δώ τους συγγενείς ή τους φίλους Έχω το καταφύγιο και περνάω τις διακοπές μόνο εκεί

Πάντα περνάω τις διακοπές στη χώρα που μένω

Μερικές φορές πηγαίνω διακοπές στο εξωτερικό

Περνάω τις διακοπές στο καταφύγιο αλλά πηγαίνω και κάπου άλλου

Příloha č. 3: Ukázkový dotazník v řeckém jazyce άλιως…….………………………………………………………………………………………..

9. Ήσασταν ευχαριστημένος/η με το περιβάλλον και με τις συνθήκες στο μέρος πού πήγατε τελευταία για διακοπές; οπωσδήποτε

μάλλον ναι

δε ξέρω

μάλλον όχι

ασφαλώς όχι

10. Αν ήσασταν ευχαριστημένος/η ή δυσαρεστημένος/η, τι εννοείτε ακριβώς ή τι σας μάγεψε πιο πολύ; Μπορείτε να δώσετε 3 απάντησεις. a) ……………………………………………………………………………………………….. b) ……………………………………………………………………………………………….. c) ……………………………………………………………………………………………….. 11. Στοιχεία για εσάς Φύλο Ηλικία Εκπαίδευση Πού δουλεύετε Είδος της οργάνωσης Είδος της δουλείας

άνδρας γυναίκα 18-25

26-35

36-45

πρώτοβάθμια στην περιοχή πού μένω ιδιωτικός τομέας

46-55

δεύτεροβάθμια δουλεύω σε αλλή περιοχή ή σε άλλο δήμο κρατικός μη κεδροσκοπικός τομέας τομέας

επαγγελματίας

υπάλληλος

manager/ διευθυντής

συνταξιούχος

Φοιτητής/φοιτήτρια

άνεργος

56- 65

πάνο από 65 τρίτοβάθμια δεν δουλεύω

δεν δουλεύω ή σπουδάζω

Εταιρία όποια δίνει δουλειά στους άλλους υπάλληλους (εργοδότης) άδεια οικοιακά μητρότητας