VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
S ro v n á n í l y ža řs k ý c h st ře d i se k v re g i on u K rk on o š e p ro p ot ře b y VŠ P J i h l a va Bakalářská práce
Autor: Karolína Šindelářová
Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2011
Abstrakt ŠINDELÁŘOVÁ, Karolína: Srovnání lyţařských středisek v regionu Krkonoše pro potřeby VŠP Jihlava. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 74 stran Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním lyţařských středisek v regionu Krkonoše a výběrem toho nejvhodnějšího pro pořádání lyţařského kurzu. Ke zpracování byla vybrána konkrétně část regionu s názvem SKIARENA, kterou tvoří šest krkonošských středisek. Pro srovnání jednotlivých středisek byla pouţita metoda dotazníkového šetření, která prověřila oblíbenost středisek u oslovených návštěvníků. První část práce je převáţně teoretická. Obsahuje pohled do historie a zároveň současné trendy sjezdového lyţování, snowboardingu a běţeckého lyţování. V souvislosti s běţeckým lyţováním se zabývá i vybavením běţkaře, přípravou lyţí a značením běţeckých tratí v Krkonoších. Ve druhé části jsou pak uvedena vybraná lyţařská střediska a vyhodnocení dotazníkového šetření ve formě grafů. Poslední část práce zahrnuje srovnání nákladů na lyţařský kurz u vybraných ubytovacích zařízení a harmonogram šestidenního lyţařského kurzu v přehledné tabulce.
Klíčová slova Lyţařské středisko. Lyţařský kurz. Krkonoše. SKIARENA. Sjezdové lyţování. Snowboarding. Běţecké lyţování. Ubytovací zařízení
Abstract ŠINDELÁŘOVÁ, Karolína: The confrontation of ski resorts in the region of the Giant Mountains for usage of College of Polytechnics Jihlava. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor of bachelor thesis: Mgr. Jaromír Fuchs. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 74 Pages The Bachelor’s thesis deals with a comparison of ski resorts in the region of the Giant Mountains and with the choice of the best resort to hold a ski course. A part of the region called SKIARENA was chosen for the thesis. SKIARENA is a complex of six resorts in the Giant Mountains. To compare each resort a method of questionnaire was
used. The aim of the questionnaire was to look into popularity of each resort. The first part of the thesis is mainly theoretic. It contains not only an insight into history but also current trends in downhill skiing, snowboarding and cross-country skiing. Part of the thesis deals with the equipment of a cross-country skier, ski preparation and marking of the cross-country tracks in the Giant Mountains. The second part includes the chosen ski resorts and the results of questionnaires in graphs. The last part compares costs of a ski course in the chosen accommodations and a schedule of a six-day ski course in chart.
Key words Ski resort. Ski course. The Giant Mountains. SKIARENA. Downhill skiing. Snowboarding. Cross-country skiing. Accommodation.
Tato bakalářská práce by nevznikla bez námětů, připomínek a cenných rad mého vedoucího bakalářské práce Mgr. Jaromíra Fuchse, bez obrovské podpory projevené ze strany mé rodiny a přátel, a nesmím zapomenout ani na všechny oslovené, kteří ochotně vyplnili předloţené dotazníky, proto bych všem jmenovaným touto cestou chtěla poděkovat.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na
úhradu
nákladů,
vynaloţených
vysokou
školou
na
vytvoření
díla
(aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13. 12. 2010 ....................................................... Podpis
Obsah Obsah ..................................................................................................................................... 7 Slovníček termínů ................................................................................................................. 9 0
Úvod a cíl práce .......................................................................................................... 10
1
Historie lyţování ......................................................................................................... 12
2
3
4
5
1.1
Norská škola ......................................................................................................... 12
1.2
Lilienfeldská škola ............................................................................................... 13
1.3
Bilgeriho škola ..................................................................................................... 13
1.4
Arlbergská škola Schneiderova ........................................................................... 13
1.5
Školy s rotační technikou .................................................................................... 13
1.6
Školy s nerotační technikou ................................................................................ 13
Dnešní trendy v lyţování ............................................................................................ 15 2.1
Carvingové lyţování ............................................................................................ 15
2.2
Freeride ................................................................................................................. 15
Snowboarding ............................................................................................................. 16 3.1
Historie snowboardingu ....................................................................................... 16
3.2
Snowboarding v Čechách .................................................................................... 17
3.3
Snowboarding dnes .............................................................................................. 17
Počátky běţeckého lyţování ...................................................................................... 19 4.1
Vybavení běţkaře ................................................................................................. 19
4.2
Příprava lyţí ......................................................................................................... 22
Značení běţeckých tratí v Krkonoších ...................................................................... 28 5.1
6
Vybrané běţecké tratě v Krkonoších .................................................................. 30
5.1.1
Krkonošská hřebenovka v okolí Černé a Liščí hory .................................. 30
5.1.2
Hlavní krkonošský hřeben I. (východ) ........................................................ 31
5.1.3
Z Harrachova na Labskou louku ................................................................. 32
Lyţařská střediska - SKIARENA Krkonoše ............................................................. 35 6.1
Základní parametry .............................................................................................. 35
6.2
Ski Areál Malá Úpa ............................................................................................. 36 7
6.3
Ski Areál Černá hora – Jánské Lázně ................................................................. 37
6.4
Ski Pec pod Sněţkou............................................................................................ 38
6.5
Skiport Velká Úpa................................................................................................ 40
6.6
Skipark K2 Černý Důl ......................................................................................... 41
6.7
Svoboda nad Úpou ............................................................................................... 43
Vyhodnocení dotazníkového šetření.......................................................................... 44
7
7.1
Otázky týkající se lyţařských středisek .............................................................. 45
7.2
Otázky týkající se údajů o respondentech .......................................................... 51
7.3
Zhodnocení výsledků šetření ............................................................................... 53
Výběr vhodného střediska pro pořádání lyţařského kurzu ...................................... 54
8
8.1
Porovnání nákladů potřebných na lyţařský kurz ............................................... 56
8.1.1
Porovnání cen a sluţeb vybraných ubytovacích zařízení .......................... 58
8.1.2
Porovnání cen v přehledné tabulce.............................................................. 69
9
Zpracování programu šestidenního lyţařského kurzu .............................................. 70
10
Shrnutí výsledků práce ............................................................................................... 72
11
Závěr ............................................................................................................................ 73
Seznam zkratek a symbolů ................................................................................................. 76 Seznam zdrojů ..................................................................................................................... 77 Příloha A .............................................................................................................................. 82 Příloha B .............................................................................................................................. 83 Příloha C .............................................................................................................................. 84 Příloha D .............................................................................................................................. 85 Příloha E .............................................................................................................................. 86
8
Slovníček termínů Telemark = lyţařský styl (a příslušný typ vázání) s charakteristickým zatáčením. Carving (carvingové lyţování) = revoluční změna v zatáčení na lyţích spočívající v zahájení oblouku přímo na zatíţené lyţi. Freeride (FR) = lyţování ve volném terénu mimo sjezdovky. Snowpark = část sjezdovky vyhraněná pro skoky apod. U - rampa = upravená překáţce tvaru „U“, určená lyţařům či snowboardistům k jízdě, při které se hodnotí styl, obtíţnost a čistota provedených triků. Freestyle (FS) = jízda v parku, na nejrůznějších přírodních, uměle vytvořených či městských překáţkách. Klister = lyţařský vosk. Lanová dráha = dráha, jejíţ vozidla se pohybují po šikmé nebo vodorovné trase a jsou poháněna pomocí taţných lan. Lyţařský vlek = pevné dopravní zařízení z kategorie zdvihadel, je velmi podobné sedačkové lanovce. Je však primárně určeno k vlečení lyţařů na lyţích, snowboardistů či skibobistů přímo po zasněţeném povrchu. Skibus = autobus nebo mikrobus určený především anebo výhradně pro přepravu lyţařů, snowboardistů a běţkařů do lyţařských středisek a z nich během lyţařské sezony; zpravidla je k tomuto účelu vozidlo i speciálně upravené či vybavené. Skiareál (skiresort) = lyţařská oblast vytvořená za účelem provozování zimních sportů, vybavená dopravními zařízeními, sjezdovými a běţeckými tratěmi, lyţařskými cestami a ostatními specifickými tratěmi. Tandem paragliding = společný seskok dvou osob na speciálním padáku, kdy je pasaţér připoután postrojem ke zkušenému parašutistovi. Skialpinismus = pohyb na lyţích - nahoru a dolů ve vysokohorském terénu.
9
0
Úvod a cíl práce
Údaje o pohledu české společnosti na sport a pohybovou aktivitu přináší výzkumy, které provádí pracovníci řady výzkumných subjektů. Výsledky prokazují, ţe sport i jeho aktivní provozování má dobrou pozici v naší populaci. Ta si uvědomuje důleţitost sportu a pohybové aktivity pro kaţdého občana zvlášť, přikládá jím společenský význam z hlediska upevňování zdraví, podpory duševního a tělesného vývoje v mládí, udrţení tělesné kondice i jako prostředek překonávání sociální deprivace. Značná část populace však svůj pozitivní názor na význam sportu a pohybové aktivity pro zdraví nerealizuje ve formě vlastní pravidelné pohybové aktivity. Ukazuje se, ţe pouze 1/3 populace vykonává pohybovou aktivitu pravidelně (tzn. alespoň jednou týdně). Při srovnání mezi studiemi se jako závaţný problém jeví postupné oslabování přesvědčení o důleţitosti sportu a pohybové aktivity v ţivotě člověka. Také klesá zastoupení těch, kteří se pravidelně pohybové aktivity účastní. Naopak se zvýšil počet jedinců, kteří nesportují a ani sportovat nehodlají. Vyšší účasti populace na pohybové aktivitě a sportu zabraňuje celá řada faktorů, které jsou převáţně subjektivního charakteru – např. nedostatek času, nedostatek nebo špatná motivace, ekonomické podmínky atd. Důsledkem je zdravotní stav člověka, který je podmíněn nejen faktory biologickými či environmentálními, ale především ţivotním stylem jedince samotného. Zdraví tak například ovlivňují i stravovací návyky či fyzická aktivita, kouření a konzumace alkoholu. Vliv rizikových faktorů na zdraví jedince je nesporný. V obecném povědomí se Česká republika vyznačuje relativně vysokým výskytem rizikových faktorů, jako např. kuřáctví, konzumace alkoholu, obezita (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2003). Informace o výšce a hmotnosti jsou nyní velice potřebné a ţádané, proto jsou poměrně často zařazovány do nejrůznějších, ne vţdy striktně zdravotně zaměřených, dotazníkových šetření. Jednotlivé populace a rasy se pak liší svým tělesným uzpůsobením, coţ je úzce spojeno nejen s genetickými faktory, ale také s ţivotními podmínkami, druhem stravy a běţnými aktivitami, kterými daná populace tráví svůj volný čas. [1]
10
Právě tato skutečnost je jedním z důvodů, proč jsem si vybrala jako námět mé bakalářské práce téma spojené s pohybovou aktivitou. Myslím, ţe v poslední době je sportovní aktivita a pohyb všeobecně, v běţném ţivotě člověka, čím dál více opomínán a většina lidí bohuţel upřednostňuje zcela jiné aktivity neţ ty sportovní. Pro mě samotnou, pohyb znamená nedílnou součást mého ţivota. Baví mě téměř všechny sportovní aktivity od těch klasických jako je lyţování nebo třeba jízda na kole, aţ po ty méně klasické či nově vyvinuté. Snaţím se sportem trávit kaţdou volnou chvilku, poslední dobou však zjišťuji, ţe je takových chvilek čím dál méně a moje sportovní aktivity se omezily na pár hodin týdně. Právě proto jsem si ke zpracování vybrala tvorbu programu lyţařského kurzu a srovnání lyţařských středisek v regionu Krkonoše, který sama velmi často navštěvuji, a který je mi tak blízký. Doufám, ţe se mi povede prostřednictvím této práce přesvědčit některé jedince, ţe i v našich zeměpisných šířkách existuje celá řada přírodních předpokladů pro provozování nejrůznějších sportovních aktivit.
11
1
Historie lyžování
V lyţařské historii se zřetelně vyčleňují dvě zcela odlišné etapy. První etapa - předsportovní - začíná objevem lyţí ve střední době kamenné a končí v polovině minulého století, kdy byly v roce 1843 uspořádány v norském Trömso první lyţařské závody. Lyţe tehdy slouţily především k nezbytným lidským činnostem, jako byl lov, překonávání vzdáleností, doprava i válečné boje. Je patrné, ţe lyţování bylo rozšířeno pouze v klimaticky chladných oblastech, jakými jsou arktické a subarktické severní okraje kontinentů Ameriky, Evropy a Asie. Druhá etapa – sportovní – začíná v polovině minulého století a trvá dodnes. Lyţe jsou pouţívány k rekreaci a sportu. Moderní sportovní lyţování bylo zpočátku omezeno pouze na Skandinávii, kde nejznámější oblastí byla provincie Telemark, jejíţ obyvatelé mají zásluhu na rozvoji lyţařské techniky, která znamenala revoluční zvrat od primitivního způsobu lyţování k jeho moderním formám. Zhruba za posledních sto let se lyţování rozšířilo do všech světadílů. Vývoj alpského lyţování procházel odlišnými etapami, kterým vţdy dominovala konkrétní lyţařská škola. Pod tímto pojmem si představujeme způsob výuky jízdy na lyţích, charakteristický určitými prvky.
1.1
Norská škola
Hlavní přínos této školy spočíval především ve zdokonalování techniky sjíţdění a zatáčení. Postupně vyvinuli dva způsoby zatáčení na lyţích – telemark a kristanii a jim přizpůsobili tvar lyţí, nazvaný telemarský. Z Norska se pak rozšířilo lyţování nejen do Evropy, ale i do Ameriky a Austrálie. Je zřejmé, ţe příznivější alpské geografické podmínky poskytovaly nejvíce moţností a byly ţivnou půdou pro rozvoj a uplatnění lyţařského sportu. Kromě alpské lyţařské školy je třeba ale zmínit i významný vliv Angličanů, kteří v polovině 19. století, díky ekonomickému rozmachu, pronikli do Alp a zaloţili alpinistické spolky. V roce 1887 zaloţil Josef Rössler – Ořovský při tehdejším bruslařském a veslařském klubu první mimoskandinávský lyţařský krouţek v Praze a v Evropě. Tento rok je tak povaţován za počátek organizovaného lyţování v Evropě. 12
1.2
Lilienfeldská škola
Roku 1896 vydává třebíčský rodák Matthias Zdarsky v Hamburku knihu Alpská (lilienfeldská) lyţařská technika. Základem Zdarského techniky byla jízda v přímém postavení lyţí s vyuţitím jedné hole jako opory. Vystihl důleţitost předsouvání odlehčené lyţe a právem mu náleţí přezdívka „otec lyţování“.
1.3
Bilgeriho škola
Vývoj alpského lyţování před 1. světovou válkou dále ovlivnil Rakušan Georg Bilgeri, který převzal z norské školy jízdu se dvěma holemi, telemarský tvar lyţí, telemark a kristanii.
1.4
Arlbergská škola Schneiderova
Zdarského a Bilgeriho přívratná technika se stala základem přívratné techniky arlbergské školy, jejímţ tvůrcem byl po 1. světové válce vynikající závodník Hannes Schneider.
1.5
Školy s rotační technikou
Teoretické základy nové techniky, která obsahovala rotační prvky, zpracoval F. Hoshek. Jeho technika spočívala v komplexnosti pohybů, ve šroubovitém otáčení těla a ve zdůrazňovaném odlehčení lyţí vertikálním pohybem těţiště. Příkladem školy s rotační technikou je francouzská škola, která se stala vrcholem rotační techniky a ovládala výuku na dalších dvacet let.
1.6
Školy s nerotační technikou
Kořeny škol s nerotační technikou sahají snad aţ k norské kristanii. Charakteristickými znaky byly úzká stopa, odklon trupu do svahu. Nerotační technika se stala základem tzv. „nové rakouské techniky“. Vývoj techniky zatáčení od konce šedesátých let můţeme charakterizovat jako vývoj od techniky „rotační“ nebo „protirotační“ k technice „rozdílného pohybu dolních končetin“. Změny směrem k rozdílnému pohybu dolních končetin přinesl jako první rakouský slalomář Josef Stiegler. Následoval Francouz Jean Claude Killy se snahou o neustálý styk lyţí se sněhem a zvětšením rozsahu pohybu dolních končetin ve směru předozadním a bočním. Muţem, který dále zdokonalil techniku zatáčení, se stal švédský 13
slalomář Ingemar Stenmark. Uplatnil velmi úspěšně progresivní prvky techniky obřího slalomu v časově a prostorově omezenějších podmínkách, tedy v podmínkách slalomových oblouků. [2]
14
2 2.1
Dnešní trendy v lyžování Carvingové lyžování
Nejedná se o něco nového, nebo jak si někteří myslí – o módní výstřelek, který nás zanedlouho opustí a přejde opět v něco jiného. Není tomu tak! Původ carvingu sahá aţ do sedmdesátých let 20. století, kdy se o carvingové technice začalo hovořit mezi závodníky. Trvalo však dlouhých třicet let, neţ výrobci lyţí dokázali vyvinout a nabídnout tzv. carvingové lyţe pro širokou veřejnost. Zhruba od roku 2000 došlo k rozšíření tzv. carvingu mezi veřejnost a tento trend přetrvává aţ do současnosti. Carvingová technika spočívá v jízdě po hranách s aktivním vyuţitím vnitřní i vnější lyţe. Carvingové lyţe umí díky svému tvaru a materiálům, ze kterých jsou vyrobeny tzv. „sami zatáčet“. Je uţ pouze na lyţaři, aby lyţe „postavil správně na hrany“ a ty jej pak sami vedli bezpečně do oblouku. Existují různé metodiky, jak na carvingových lyţích zatáčet. [3]
2.2
Freeride
V poslední době se lyţařská populace rozděluje na dvě skupiny. Jedni, co rádi jezdí po sjezdovce a druzí, kteří z ní prchají. Lyţe na freeride jsou úplně jiné. A jsou to vůbec ještě lyţe? Módní vlnu carvingu střídá nová vlna širokých, placatých a k tomu mnohem delších "prken", neţ jaké dosud běţné obchody nabízely. Takových, které vás podrţí v hlubokém prašanu, v těţkých sněhových podmínkách nebo si s nimi můţete zařádit i ve snowparcích. Některé ovšem jedou překvapivě dobře i po sjezdovce, zatímco jiné jsou vysloveně specializované. [4]
15
3
Snowboarding
Ze snowboardingu se stal během několika let masově rozšířený a profesionálně uznávaný sport, který je zajímavý svou proměnlivostí, rozmanitostí a proţitkovostí. Snowboarding nabízí celou řadu různorodých sportovních podob. Kromě jízdy po sjezdovce se lze přesunout do volného terénu pokrytého měkkým prašanem, zadovádět si ve snowparku na U-rampě, při skocích, na zábradlí a na dalších přírodních či umělých útvarech.
3.1
Historie snowboardingu
Snowboarding prošel poměrně bohatým vývojem a jeho počátky sahají do šedesátých let 20. století. Z charakteru tohoto sportu lze vytušit, ţe jeho kořeny jsou ve Spojených státech amerických. První myšlenka proč vytvořit snowboard byla pro surfaře, aby mohli trénovat i v zimě. V roce 1963, ve Spojených státech, jistý Tom Sims zkonstruoval sněţné prkno. Tento výrobek byl ale povaţován spíš za kuriozitu. [5] Za dva roky se objevil tzv. snurfer. Byly to dvě lyţe bez vázání, které k sobě byly přišroubované. Další významnou osobou snowboardingu se stal roku 1968 Jake Burton Carpentera z východního pobřeţí USA. Zkonstruoval posuvné vázání a tím se zlepšila ovladatelnost prkna. Následoval ho Dimitrij Milovich, který roku 1969 přišel s prknem odlitým z polyesteru. Vyuţívat se mělo hlavně při jízdě v prašanu. V roce 1972 byl výrobek patentován, ale měl bohuţel jen malou ţivotnost a výroba byla navíc velmi nákladná. Roku 1984 tedy firma zkrachovala. Přispěl k tomu i zákaz mnoha zimních středisek v USA provozovat snowboarding, a to z důvodu zpřísnění bezpečnostních norem amerických úřadů a negativního stanoviska tehdejších pojišťoven. Tímto omezením zájem o tento sport výrazně poklesl. V polovině osmdesátých let se značně sníţila pravděpodobnost vyskočení nohy z vázání a snowboarding se šířil i v Evropě. José Fernandéz vyvinul deskové vázání a významně ovlivnil rychlost snowboardů. Do tohoto vázání se daly upnout tvrdé skeletové boty. Jedním z prvních evropských mezinárodních závodů se konal v roce 1986 a jednalo se o mistrovství Švýcarska. V sezóně 1988/89 úspěšně pokračoval seriál závodů Světového poháru. V zimě 1982 vznikla první snowboardová asociace JSBA v Japonsku a následovaly ji i další státy. 16
Poprvé byl snowboarding zaveden na olympiádě v Naganu. Dostal se tam za pomoci FIS. Tím se snowboarding zařadil mezi nejoblíbenější zimní sporty. [6]
3.2
Snowboarding v Čechách
V sezóně 1979/80 se u nás začala objevovat první prkna, jeţ si jejich majitelé zhotovovali sami. Často na výrobu pouţívali překliţku a některá z nich měla jiţ dříve zmiňovaný provázek. I přes politickou situaci v zemi se k nám některé snowboardy dostaly. Kdyţ se u nás roku 1989 otevřeli hranice, byla situace podstatně lepší. Začaly vznikat první firmy, které vyráběli snowboardy (např. VASA, ROOK, LTB atd.) a počátkem devadesátých let nastal v ČR prudký nárůst snowboardistů. V únoru 1990 byla zaloţena Asociace československého snowboardingu (AČS), jeţ se v sezóně 1992/93 rozdělila na Asociaci českého snowboardingu (AČS) a Slovenskou asociaci snowboardingu (SAS). O snowboarding se v ČR starají dvě organizace. Je to AČS a SLČR. SLČR se o snowboarding stará od roku 1997 a je jediných českým partnerem FIS v oblasti snowboardingu. Do roku 1996 bylo ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy zakázané účastnit snowboardisty LVVZ . Následně se ale situace změnila.[6]
3.3
Snowboarding dnes
U snowboardingu stejně jako u lyţování existují různé jízdní styly, rozdělené do několika skupin, z nichţ kaţdou by bylo ještě moţno dále dělit. Obecně a velmi zjednodušeně bych jízdní styly a tím i snowboardy pro ně určené rozdělila na tři základní skupiny - Freestyle, Freeride a Carving snowboarding. Freestyle je velmi oblíbený styl, u kterého jde především o všemoţné triky na sněhu i ve vzduchu, skákání, jízdu v U-rampě, sjíţdění různých překáţek, řádění ve snowparku, ale i na sjezdovce. Nejde tu ani tolik o rychlost, jako spíš o náročnost, počet a celkový styl provedení triků nebo jejich sestav. Snowboardy pro Freestyle se vyznačují tím, ţe jsou téměř symetrické (mají stejné zahnutí na špici i na patce např. kvůli jízdě na obě strany), jsou spíše měkké a pruţnější a jezdí se na nich v měkkých FS botách, které poskytují maximální volnost pohybu, nezbytnou pro provádění triků. Pro svou univerzálnost, velmi dobrou ovladatelnost a velkou
17
toleranci k jezdeckým chybám jsou Freestyle snowboardy u nás na sjezdovkách nejrozšířenější. Freestyle je ideální pro začínání se snowboardingem. Freeride je především o jeţdění ve volném terénu mimo sjezdovky a o extrémním snowboardingu - seskoky z vysokých skalních převisů, sjíţdění strţí a zdolávání jiných náročných přírodních překáţek v cestě. FR snowboardy se vyznačují delší a výrazně zvednutou špicí a mívají o něco větší tvrdost neţ FS prkna. Vázání a tím i boty se pouţívají jak tvrdé, tak měkké - dle jednotlivých FR podkategorií. Carving (Alpine) je vyloţeně "sjezdařská" záleţitost. Tento styl je rozšířený především v Evropě. Jedná se o jízdu výhradně řezanými oblouky (oblouk vedený pouze po hraně prkna) ve vysokých rychlostech po dobře upravených sjezdovkách. Pro tuto extrémní jízdu po hranách je také přizpůsobeno prkno i vázání - sjezdové snowboardy se vyznačují větší délkou i tuhostí, jsou uţší neţ FS a mají zahnutí pouze na špici, případně šikmo seříznutou rovnou patku. Vázání je tzv. tvrdé a pouţívají se do něj tvrdé skeletové boty. Sjezdové snowboardy nejsou příliš vhodné pro začátečníky. [6]
18
4
Počátky běžeckého lyžování
Do střední Evropy se první informace o lyţování dostaly aţ v 18. a 19. stol., avšak k jejich masovějšímu rozšíření dochází aţ ve druhé polovině 19. stol. Za počátek sportovního lyţování v Čechách můţeme povaţovat rok 1887, kdy Josef RöslerOřovský zaloţil v Praze první lyţařský spolek v Evropě (mimo Skandinávie). Čechům patří prvenství i za ustanovení prvního lyţařského svazu (1903) s názvem Svaz lyţařů v království českém. První lyţařské závody se konaly roku 1843 v norském Trömso. Ve střední Evropě se první závody pořádaly roku 1893, z nich dva proběhly na našem území a třetí na území Rakouska. První zimní olympijské hry byly uspořádány roku 1924 ve francouzském Chamonix a obsahovaly běh na 18 a 50 km, závod sdruţený a skok. Je zajímavé posoudit, jak různé faktory ovlivňovaly výkonnost lyţařů a průměrnou rychlost na vrcholných světových soutěţích. Na počátku třicátých let byla průměrná rychlost v závodě okolo 3,8 m/s a v této době se zdokonalovalo lyţařské vybavení. V padesátých letech se začínají pouţívat vosky pro skluz, čímţ se dále zvyšuje rychlost běhu. V sedmdesátých letech se objevují nové lehké materiály, vylepšují se lyţařské boty a vázání a v neposlední řadě se začínají lyţařské tratě upravovat strojově. Doslova revolucí v běţeckém lyţování byl v polovině osmdesátých let raketový nástup nové techniky běhu – bruslení. Výsledkem tohoto vývoje je zvýšení průměrné rychlosti z 3,8 m/s v roce 1935 na dnešních 7 m/s. A vývoj se nezastavuje.
4.1
Vybavení běžkaře
Lyže pro klasický způsob běhu Základní rozdělení běţeckých lyţí je na lyţe určené pro klasický způsob běhu a na lyţe určené pro bruslení. Klasické lyţe se ještě dělí na ty, které je nutné mazat stoupacími vosky, a dále na ty, které není nutné mazat, a přesto nesmekají. Rozdíl mezi mazací a nemazací lyţí je patrný na první pohled. Prohlédneme-li si skluznici ve střední části, a ta je hladká, jedná se o mazací lyţi a ta bude vyţadovat pouţití stoupacích vosků, do nichţ se při odrazu zaboří krystaly sněhových vloček a tím se zabrání podklouznutí. Nemazací lyţe mají ve střední části skluznice protiskluzovou úpravu, tzv. „šupiny“
19
nebo „vlnky“, coţ jsou příčné ţlábky různých tvarů. Nevýhodou je, ţe skluznice není dokonale hladká a má horší skluznost, je tedy pomalejší. Soustřeďme pozornost na mazací lyţe, protoţe zkušenému lyţaři poskytují jistotu lepšího odrazu na mnoha druzích sněhu a především jsou rychlejší při sklu zu. Výrobci lyţe dělí do čtyř kategorií: 1. S – závodní lyţe; 2. A – univerzální lyţe, vhodné pro jízdu v upravené stopě; 3. L – turistické lyţe, které mají telemarský tvar a jsou pouţitelné i v neupravené stopě; 4. W – turistické lyţe do hlubokého sněhu. Lyže pro bruslení Před patnácti lety proběhla v běţeckém lyţování revoluce v podobě nového způsobu běhu, nazývaného bruslení. Bruslení s sebou přineslo i změny ve vybavení a samozřejmě i úpravou lyţí. Mezi klasickou a bruslařskou lyţí existuje několik rozdílů. Lyţe určené pro bruslení jsou kratší, tvrdší a špičku lyţe mají niţší a pevnější v torzi. U klasické lyţe telemarského tvaru hovoříme o třech tzv. funkčních vlastnostech, kterými jsou: točivost, vodivost a rychlost. Točivost lyţe je dána jejím zúţením ve střední části, takţe po postavení na hranu a zatíţení zatáčí. U běţecké lyţe je tato vlastnost potlačena na úkor ostatních vlastností. U klasické lyţe je do značné míry potlačena i vodivost na úkor rychlosti, protoţe se předpokládá, ţe klasická lyţe jezdí především ve stopě. U bruslařské lyţe, která se pohybuje mimo ţlábek stopy, je zapotřebí vyšší vodivost a té je dosaţeno především zpevněním hran, špičky i paty lyţe a celkově větší tuhostí špičky a patky zejména ve zkrutu. Kromě funkčních se rozlišují i vlastnosti mechanické – tvrdost, pruţnost, tuhost ve zkrutu, které ovlivňují jízdní vlastnosti lyţí.
20
Délka a tvrdost lyže Lyţe na klasiku by měly být o 25 – 30 cm delší neţ tělesná výška. Lyţe na bruslení by měly tělesnou výšku přesahovat asi o 15 – 20 cm. Mnohem důleţitější neţ délka lyţe je jejich tvrdost v závislosti na tělesné hmotnosti. Příliš tvrdá klasická lyţe se při odrazu zcela neprošlápne, coţ má za následek prokluzování. Příliš měkká klasická lyţe naopak nevytvoří potřebné „okénko“ pod vázáním během skluzu, takţe se vosk neustále dotýká sněhu, tím se zvyšuje tření, výrazně zkracuje skluz a zpomaluje pohyb lyţaře vpřed. Boty a vázání Moderní lyţařská bota je tvořena více vrstvami, takţe její vnitřní část je z materiálu, který tepelně izoluje, a vnější část z materiálu, který zabraňuje proniknutí vlhkosti dovnitř boty. Rozdíl mezi botou pro klasický způsob běhu a pro bruslení vychází z potřeby lepší kontroly vedení lyţe mimo stopu a při jízdě na hraně. Proto jsou bruslařské lyţe vyšší a tuţší. V současné době existuje celá řada vázání. Některá turistická vázání jsou tzv. „nášlapná“ a jsou vyrobena tak, aby bota snadno zapadla do polohy pro automatické zapnutí. Hole Také lyţařské hole prodělaly výrazný vývoj. Klíčovým problémem lyţařských holí je jejich hmotnost, výrobci se pokoušejí vyrábět stále lehčí a lehčí hole při zachování pevnosti, coţ jsou bohuţel dva rozporuplné faktory. Hmotnost hole není jediným problémem, důleţité také je, kde se nachází těţiště, lepší hůl má těţiště blíţe k rukojeti. Ty nejlepší hole jsou tak lehké a dobře vyváţené, ţe při lyţování s nimi máme pocit, ţe lyţujeme bez holí. Pro klasický způsob běhu se doporučují hole do výše ramen. Pro bruslení jsou optimální hole do výše brady aţ nosu.
21
Co se týče řemínku, měl by mít takovou délku, aby v dokončení odpichu hůl zůstala zavěšená v poutku. Podle poutka se rozlišuje pravá a levá hůl, pod palec patří vţdy niţší část poutka.
Příprava lyží
4.2 Mazání
Kaţdý lyţař jakékoliv výkonnostní úrovně ví, ţe správně namazané lyţe jsou nezbytnou podmínkou klasického způsobu běhu. Vosky se dělí na stoupací a skluzové. Stoupací vosky umoţňují odraz a skluzové vosky usnadňují skluz. Stoupací vosky se nanášejí do mazací zóny a skluzové vosky na špičku a patu lyţe. Na lyţe pro bruslení se pouţívají pouze vosky pro skluz, které se aplikují na celou skluznici. Příliš tvrdý vosk neumoţní sněhovým krystalům „zaseknout“ se do vosku a lyţe se smeká. Naopak do příliš měkkého vosku se sníh zaboří příliš a zůstane přichycen k lyţi. V optimálním případě sněhové krystaly v okamţiku přitlačení lyţe na začátku odrazu proniknou do vosku, tím zvýší tření lyţe a umoţní odraz. Po ukončení odrazové fáze se sníh z vosku uvolní a je moţné realizovat fázi skluzu. Ideálně namazaná lyţe dobře „stoupá“ při zachování skluznosti. Mazací zóna Stoupací vosky se nanášejí do oblasti pod vázáním, které se říká voskovací komora nebo mazací zóna. Začátek mazací zóny je u kvalitních lyţí na konci vodící lišty vázání a sahá 40 – 50 cm vpřed. Tato zóna celkem přesně odpovídá střední třetině lyţe. Ideální délka mazací zóny na nových lyţích se určuje třemi způsoby: 1. Stisk lyží. Uchopíme lyţe, poloţíme je skluznicemi proti sobě a stiskneme v místě vázání. Mezi skluznicemi zůstane otvor, který zhruba označuje velikost mazací zóny. 2. Papírková metoda. Poloţíme obě lyţe vedle sebe na zcela rovnou podloţku a stoupneme si na ně. Lyţe se nebudou dotýkat podloţky celou plochou, ve střední části se vytvoří mezera mezi skluznicí a podloţkou. Pod lyţe v místě vázání prostrčíme papír a pohybem papíru vpřed a vzad zjistíme velikost „okénka“. Krajní polohy označíme. Pak přeneseme hmotnost celého těla 22
na jednu lyţi a postup s papírem opakujeme, opět označíme začátek a konec zóny. Poté rozdělíme vzdálenost mezi předními značkami na polovinu a zde je začátek a konec mazací zóny. Totéţ uděláme se zadními značkami, a získáme konce mazací zóny. 3. Zkracování zóny. Nejpřesnější způsob určení mazací zóny se provádí na sněhu. Podstata je v hledání kompromisu mezi jistým odrazem a dobrým skluzem. Princip spočívá v tom, ţe naneseme dlouhou vrstvu vosku. Několik minut lyţujeme a soustředíme se na jistotu odrazu a skluznost lyţe. Pak stěrkou odstraníme malou část vosku v přední části mazací zóny a znovu zkusíme, jak se lyţe chová při odrazu a ve skluzu. Celý proces opakujeme tak dlouho, dokud se lyţe nezačne smekat. V okamţiku, kdy se lyţe začne smekat, si označíme na jejím boku místo, kde začíná stoupací vosk. Je to začátek mazací zóny. Konec zóny je dán koncem vodicí lišty vázání. Mazací zóna se mění v závislosti na hmotnosti lyţaře, tvrdosti lyţe, technice odrazu, typu sněhu a pouţitém vosku. Stoupací vosky Stoupací vosky lze zjednodušeně rozdělit na tvrdé vosky a klistery. Zjednodušeně řečeno tvrdé vosky jsou určeny na sněhy, které jsou v původním stavu, tzn., ţe během jejich „ţivota“ nedošlo k oteplení nad 0°C a nenastalo částečné roztavení sněhových vloček. Klistery jsou určeny pro sněhy, které byly roztaveny, nebo byly roztaveny a poté znovu zmrzly, či došlo k opakovanému roztavení a zmrznutí. Běžné vosky Pro snadné rozlišení je většina vosků barevně označena, a to od studených barev po teplé. Studené barvy (zelená a modrá) jsou určeny pro sněhy pod nulou a teplé barvy (fialová, červená a ţlutá) pro sněhy kolem nuly a nad nulou. Studená barva představuje tvrdší vosk, teplá barva měkčí. Toto jednoduché rozdělení však nestačilo, a proto před lety bylo pět základních barev a vosků doplněno o přechodné typy, které více odpovídají skutečným sněhovým podmínkám. Klasická řada tuhých vosků se tedy nyní skládá z 12 vosků. Zkušení lyţaři nám řeknou, ţe právě tyto přechodné typy jsou pouţívány nejčastěji, takţe v praxi to znamená, ţe z celé škály 12 vosků nám běţně 23
postačí asi 6 a jejich vrstvením dosáhneme poţadovaného efektu. Úspěch pouţívání je především v šetrném dávkování. Problémy s namazáním lyží Pokud lyţe smeká, pak je vosk příliš tvrdý, je ho na lyţi málo nebo se jiţ „sjel“. Zkusíme přidat jednu tenkou vrstvu a znovu vyzkoušíme odraz. Vosk musí zchladnout na teplotu sněhu, aby plnil svou funkci, proto necháme lyţe po namazání chvíli zchladnout na teplotu sněhu a pak ujedeme několik stovek metrů, neţ se rozhodneme přemazat. Nejdříve přidáváme vrstvy stejného vosku, pokud se situace nelepší, je načase sáhnout po měkčím vosku. Pokud lyţe nejede (tzv. drhne), zvolili jsme příliš měkký vosk, nebo příliš silnou vrstvu. V takovém případě nezbývá neţ vosk odstranit a začít znovu tvrdším. Problémy s klistery jsou obvykle způsobeny příliš silnou vrstvou, která se rychle pokryje ledem. Výsledkem je zhoršení skluzu a současně přilnavosti vosku, protoţe led překrývající klister brání proniknutí sněhových krystalů do vosků. Největší chyba, kterou můţeme udělat, kdyţ jsme namazali klisterem, je stát na lyţích. Lyţe s klisterem musí být neustále v pohybu. Při dlouhých několika hodinových túrách a závodech vosk z lyţe postupně ubývá. Setrvání vosku na skluznici lze prodlouţit několika způsoby: 1. zdrsněním skluznice v mazací zóně pomocí smirkového papíru, tím se zlepší spojení vosku se skluznicí; 2. zaţehlením první vrstvy vosku, která se nejčastěji provádí plamenem propanbutanové bomby, ale je moţné pouţít i klasickou elektrickou ţehličku; 3. tenká vrstva klisteru je mnohem přilnavější neţ tvrdé vosky. Naneseme velmi tenkou vrstvu zeleného či modrého klisteru na skluznici, rozetřeme, případně zaţehlíme a necháme důkladně vymrznout, pak jej zcela překryjeme voskem, který odpovídá aktuálním podmínkám. Sníh při teplotě 0°C je z hlediska správné volby vosků nejproblematičtější. Jak se teplota vzduchu přibliţuje k bodu mrazu, mění se dramaticky tvrdost sněhu. A okolo bodu mrazu (-1 aţ 0°C) znamená kaţdá změna teploty o jednu desetinu stupně 24
několikanásobnou změnu tvrdosti sněhu. Ţádný vosk nedokáţe pokrýt takto velké změny. Při teplotách kolem nuly je běţné, ţe sníh na otevřené pláni má naprosto jiné vlastnosti neţ v lese. Faktory ovlivňující výběr vosků 1. Teplota. Číselné rozmezí na obalech vosků udává teplotu vzduchu, proto je základní informací pro volbu vosku teplota venkovní teploty ve stínu. 2. Vlhkost je důleţitá, ale spíše jako celkový trend. V Čechách je obvykle normální vlhkost (50 – 80%). Čím vyšší vlhkost, tím více vody sníh obsahuje a měkčí vosk volíme. 3. Vzhled sněhových krystalů. Vločky nového sněhu mají ostré a tvrdé hrany, na které je nutné pouţít tvrdý vosk. 4. Obsah vody ve sněhu. Čím více vody v kapalném skupenství je ve sněhu, tím důleţitější je pouţívat vodoodpudivé vosky. 5. Vítr. Mění vlastnosti sněhu. Sníh je sušší, tvrdší a kompaktnější. Výsledkem je zhoršení tření a zpomalení lyţí. Technika mazání stoupacích vosků Nanášení tuhých vosků je snadné, pokud je skluznice suchá. Pokud přimazáváme na sněhu, je nutné nejprve skluznici alespoň částečně vysušit otřením rukavicí. Vosk nanášíme lehce podélným pohybem shora dolů. Hranou vosku naneseme jemnější vrstvu. Je nezbytné nanesený vosk důkladně rozetřít korkem tak, aby na skluznici nezůstaly ţádné hrboly a zbytky nerozetřeného vosku. Klistery jsou mazlavé vosky v tubách, které se velmi lepí. Právě pro tuto jejich schopnost jsou mezi lyţaři nepříliš oblíbené. První problém je dostat klister z tuby. Pokud nemáme moţnost namazat lyţe v pohodlí domova a jsme nuceni tak učinit venku, často nezbývá neţ přidrţet tubu s klisterem u otevřeného ohně propan-butanové bomby, tak se vosk nahřeje a změkne. Tubu zahřátého klisteru lehce zmáčkneme a nakreslíme tenkého hada podél ţlábku celé mazací zóny. Nanesený vosk rozetřeme stěrkou do hladkého filmu.
25
Vosky pro skluz Pouţívání vosku pro skluz není nezbytnou podmínkou. I bez nich se můţeme radovat z pohybu na lyţích. Ale potěšení se umocní, pokud nám lyţe poskytnou více toho nejdůleţitějšího – skluzu. Správně připravená lyţe můţe zlepšit čas v závodě o více neţ 10%. Rozdíl mezi správně a špatně připravenou lyţí se zvyšuje při dlouhých bězích. Například při závodě na 50 km můţe tento rozdíl činit aţ 20 minut. Pro skluzové vosky se ujalo stejné barevné rozlišení jako pro stoupací vosky. Technika mazání vosků pro skluz Otočíme lyţe skluznicí vzhůru, k čemuţ se pouţívá speciální forma na přichycení lyţe, které se říká „kopyto“. Zahřejeme ţehličku na teplotu určenou pro ţehlení vlny, maximálně však na 120°C. Pak uchopíme ţehličku do jedné a vybraný vosk do druhé ruky, přitiskneme jej lehce k ţehličce a roztátý vosk necháme stékat na skluznici. Nikdy nenahříváme vosk tolik, aby z něho vycházel kouř. Po nanesení vosku jej zaţehlíme tak, aby rovnoměrně pokrýval celou lyţi. Pak necháme vosk zcela vychladnout při pokojové teplotě. Následně všechen přebytečný vosk, i ze ţlábku a z boků lyţe, odstraníme plastickou stěrkou. Cílem je odstranit všechen viditelný vosk. Odstraňování vosků Nejjednodušší způsob, jak zbavit lyţi nevhodného vosku je pouţití stěrky, která však nikdy neodstraní všechen vosk. Proto je vhodné po pouţití stěrky odstranit zbývající vosk některým z dalších způsobů. Nejčastěji pouţívané je odstraňování vosků pouţitím rozpouštědel. Výrobci vosků vyrábějí čističe, které jsou ekologické a zdravotně nezávadné. Předtím, neţ na takto ošetřenou skluznici budeme nanášet nový vosk, počkáme asi 15 minut, aby rozpouštědlo mohlo vyprchat. Další moţnost, kterou lze doporučit jen zkušeným lyţařům, je odstranění plamenem, které spočívá v nahřátí vosku a setřením čistým hadrem.
26
Poslední pouţívaný způsob je nejšetrnější ke skluznici. Místo rozpouštědel se v tomto případě pouţívá měkký skluzový vosk, který se na skluznici nanáší za tepla a okamţitě ještě tekutý se stírá čistým hadrem či seškrabuje stěrkou. Procedura se opakuje 2-3 krát nebo tolikrát, aţ se ze skluznice odplaví všechny nečistoty. Při posledním opakování procedury se vosk nechá vychladnout na pokojovou teplotu a pak se zcela odstraní. [7]
27
5
Značení běžeckých tratí v Krkonoších
V terénu se setkáte s několika druhy značení lyţařských tras, která vám pomůţou při orientaci i při výběru správné náročnosti trasy. Po celé Krkonošské lyţařské cestě se budete setkávat s nezaměnitelnými červenobílými kosočtverci s nápisem Krkonošská magistrála a se symbolem běţkaře. Tratě jsou udrţovány sněţným strojem třikrát aţ čtyřikrát týdně podle povětrnostních a sněhových podmínek. [8] Krkonošská magistrála spojující Harrachov na západě a Ţacléř na východě Krkonoš je značena červeným kosočtvercem. Obrázek 1: Značení Krkonošské magistrály [9]
Na páteřní trasu navazují další upravované lyţařské trasy, tzv. turistické. Jsou značeny dvěma druhy ukazatelů. Oranţovými ukazateli s informací o cílech a vzdálenostech. Obrázek 2: Značení turistické běžecké trasy [10]
Pro doplnění značení na drobných odbočkách jsou pouţity zelené ukazatele.
28
Obrázek 3: Značení drobných odboček [11]
Dalšími upravovanými lyţařskými trasami jsou tratě závodní, které jsou značeny modrými ukazateli. Obrázek 4: Značení závodních tratí [12]
Tyto trasy najdete jen na několika místech Krkonoš – v Harrachově, na Horních Mísečkách a na Benecku. Velmi vyhledávanými jsou závodní trasy v polských Jakuszycích, s návazností na síť běţeckých tras v Harrachově. [13] V horských střediscích je pro snazší orientaci instalováno třicet velkoplošných panoramatických map.
29
5.1
Vybrané běžecké tratě v Krkonoších
Krkonoše jsou v současné době protkány sítí 500 kilometrů pravidelně upravovaných běţeckých lyţařských tras. Svoji páteřní devadesátikilometrovou Krkonošskou lyţařskou cestou je tento projekt evropským unikátem. Příznivci běţek a bílé stopy mají při jízdě po páteřní Krkonošské lyţařské cestě moţnost poznat na lyţích celé pohoří od východu z Rýchor aţ na západ k Jizerským horám, nebo se projíţdět po poznávacích a vyjíţďkových okruzích v okolí všech horských středisek i krkonošských vesnic, které vedou i do hřebenových poloh nadmořské výšky 1400 metrů. [14]
5.1.1
Krkonošská hřebenovka v okolí Černé a Liščí hory
Náročnost: 2/3
Délka: 31 km
Mapa trasy: viz Příloha A
Nádherná trasa pro milovníky zimní turistiky plná úchvatných výhledů především na Sněţku a Luční horu, která nás provede po hřebenech i úpatích Černé a Liščí hory. K výchozímu bodu rozcestí Černá hora - horní stanice lanovky se nejjednodušeji dostaneme kabinkovou lanovkou z Janských Lázní. Vyjíţdíme po červené kolem Sokolské boudy směr Chalupa na rozcestí 9,5 km. Chvíli jedeme po vrstevnici okolo Černé hory a u Černé boudy začínáme ostřeji klesat. Nedaleko za Černou boudou se nám poprvé nabídne krásný výhled na Sněţku. Abychom se vyhnuli strmému sjezdu k rozcestí Václavák, odbočíme z červené značky vlevo a mírně klesáme stále po technicky udrţované stopě. Po chvíli se připojíme k modré značce a s ní dojedeme k rozcestí Nad Stříbrným potokem. Během sjezdu po úpatí Černé hory vidíme nádherné krkonošské panorama: Sněţku, Luční horu, Úpskou jámu a v popředí Kolínskou, Praţskou a Luční boudu. Po modré jedeme ještě 0,5 km k rozcestí Pod Kolínskou boudou, kde se opět vracíme na červenou značku a pokračujeme v původním směru Chalupa na rozcestí 7 km. Nyní převáţně lehkým klesáním projíţdíme kolem několika horských chat, kde se můţeme dle libosti posilnit. Od boudy Mír začínáme stoupat kolem Lesní boudy, přes Liščí louku aţ na vrchol Liščí hory. Dlouhé táhlé stoupání přes louku kolem dalších dvou chat nám můţe zpříjemnit pohled zpět na mohutnou Černou horu s televizním vysílačem. 30
Z vrcholu Liščí hory (1362,6 m) máme jiţ Sněţku a Obří důl jako na dlani. K rozcestí Chalupa Na rozcestí nás čeká krátký ostřejší sjezd a zhruba 2 km dlouhý pěkný úsek po Liščím hřebenu. U chalupy Na rozcestí odbočíme vlevo a stále po červené sjíţdíme Slezskou cestou kolem Dvorské boudy, Zadních Rennerovek a Předních Rennerovek. Kousek za chatou Rozhled (Přední Rennerovky) odbočíme v lese vlevo na lesáckou silnici, kudy téţ vede udrţovaná běţkařská stoupa. Po necelém 1 km dlouhém sjezdu narazíme na ostrou odbočku vlevo a dřevěný ukazatel, podle něhoţ jedeme směr Tetřeví boudy. Střídavě stoupáme podél strmého údolí úbočím Světlého vrchu a Liščí hory, kde pod Zadníma Rennerovkama vyvěrá pramen Kotelského potoka. Kdyţ se k nám zleva připojí zelená značka, jedeme jiţ po vrstevnici pod Liščí horou s výhledem do údolí Bílého a Kotelského potoka a na, před námi se tyčící, Černou horu. Od rozcestí Černý Potok si můţeme zajet 0,5 km k Tetřevím boudám nebo dále pokračovat po zelené značce kolem rozcestí Pod Lesní boudou k Praţské boudě, kde se na chvíli vrátíme na červenou značku. Po 1 km u rozcestí Pod Kolínskou boudou odbočíme vpravo na modrou značku a jedeme směr Jánské Lázně 10 km. Během cesty po úpatí Černé hory převáţně klesáme s výjimkou 1 km ostřejšího stoupání okolo Ţelezného dolu k chatě Zrcadlovky. Od chaty pak následuje divočejší (asi 1 km) jízda po lesní pěšině k Lobkovicově cestě. Klidným sjezdem dojedeme k ostré pravotočivé zatáčce nad Ludvíkovou boudou, odkud můţeme pokračovat rovně po běţkařské stopě ke spodní stanici vleku Protěţ. Poslední 1 km k náměstí v Jánských Lázní dojdeme pěšky po červené značce. [15]
5.1.2
Hlavní krkonošský hřeben I. (východ)
Náročnost: 2/3
Délka: 17 km
Mapa trasy: viz Příloha B
Jediná běţkařská túra u nás s ryze vysokohorským charakterem. Cestou uvidíme spoustu prvořadých krkonošských turistických atrakcí jako je skalisko Slunečník, Úpská jáma, Sněţka a mnoho dalších. Výchozím bodem této hřebenové túry jsou Špindlerovy boudy. Tam se nejlépe dostaneme kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Autobusy jezdí
31
v zimní sezóně pravidelně v půlhodinových intervalech. Druhou moţností je vyjet nahoru vlastním autem. Za parkovištěm a horskou chatou je rozcestník U Špindlerovy boudy (1200 m). Zde se vydáme po červené směr Sedlo nad Obřím dolem 8,5 km. První kilometr nás čeká prudké stoupání, během kterého překonáme výškový rozdíl 200 m. Pak uţ bude následovat klasická hřebenovka. Po přibliţně 3 km přijedeme k výrazným skalám Slunečníku, kde se nám poprvé otevře výhled na Sněţku. Dále budeme pokračovat traversem stále po červené a podél tyčkového značení směrem ke Sněţce. Po levé ruce budeme mít prudký sráz zakončený plesem Welki Staw a o kilometr dál pak jezerem Maly Staw. Napravo se rozprostírají pláně zprvu Čertovy a pak Bílé louky. Od rozcestí Rovina pod Sněţkou pokračujeme po červené, aţ po 2 km jízdy bez většího převýšení sjedeme k polské chatě Schronisko pod Sněţkou. Zde je také rozcestí Sedlo nad Obřím dolem. Za dobré viditelnosti se můţeme pokochat krásným výhledem do Obřího dolu na Úpskou jámu a samozřejmě na Sněţku. Pak budeme pokračovat po modré směr Luční bouda 2,5 km. Zpočátku mírným stoupáním a pak mírným sjezdem projedeme přes Úpské rašeliniště aţ k Luční boudě. Zde máme první příleţitost se občerstvit za koruny. Luční bouda je jedna z nejstarších bud v Krkonoších. Existovala uţ v roce 1625, tehdy ještě jako hospodářské stavení. Luční bouda několikrát vyhořela a dnešní podobu získala po přestavbě za druhé světové války. Od Luční boudy pojedeme po vykolíkované běţkařské trase (bez dalšího značení), která vede přes Stříbrné a Čertovo návrší aţ do sedla pod Malým Šišákem, kde se napojíme opět na červeně značenou cestu česko-polského přátelství. Na Stříbrné návrší budeme stoupat jen velmi mírně, pak se kousek svezeme dolů a zahájíme asi 0,7 km dlouhé stoupání na Čertovo návrší. Z něj nás čeká poměrně dobrodruţný sjezd ve stopě lemované klečí. Nicméně je třeba chápat tento sjezd jen jako přípravu na sjíţdění 500 m dlouhého padáku z Malého Šišáku zpět k Špindlerovým boudám. [16]
5.1.3
Z Harrachova na Labskou louku
Náročnost: 2/3
Délka celkem: 21 km
Mapa trasy: viz Příloha C 32
Z centra zimních sportů za dalekými výhledy na Lysou horu a Labskou louku. Zpátky pak údolím řeky Mumlavy k nejkrásnějšímu vodopádu v Krkonoších. Výchozí bod je rozcestník Mumlavský vodopád, ke kterému se dostaneme po modré značce z centra Harrachova nebo od odstavného parkoviště - Mumlavský vodopád (1 km po modré, která vede po nadjezdu poblíţ parkoviště). Po prohlídce tohoto půvabného díla přírody vyrazíme po ţluté směr Rýţoviště 1,5 km. Po krátkém stoupání lesem nás čeká mírný sjezd, který je nečekaně přerušen korytem potůčku, který musíme opatrně překonat. Pak jiţ bez komplikací dorazíme do lyţařského střediska Rýţoviště. Od něj pojedeme po zelené směr Dvoračky 6 km. Aţ po hotel Lesní zátiší se musíme dělit o cestu s auty rekreantů a sjezdovými lyţaři, pak uţ pojedeme 3 km po strojově upravované stopě mírným stoupáním aţ k rozcestí Ručičky. Zde opustíme strojově udrţované stopy a vydáme se po ţluté směr Zadní Plech 2,5 km. Budeme muset vystoupat do výrazného kopce, který prověří připravenost našich plic i kvalitu pouţitého vosku. U rozcestí Zadní Plech se nebudeme zdrţovat, ale budeme pokračovat dál ve stoupání po ţluté a za chvíli staneme v sedle mezi Lysou horu a Plešivcem. Poté, co se pokocháme krásným výhledem, opustíme ţlutou a vydáme se mimo značené cesty, vpravo (po stopě, která se zde zpravidla nachází) po hřebeni k vrcholu Lysé hory. Zprvu budeme stoupat smrkovým porostem a později klečí, aţ uvidíme horní stanici lanovky na Lysé hoře. Druhou variantou je pokračovat od rozcestí Ručičky po stopě aţ na Dvoračky a dál prudce nahoru po červené směr Růţenina zahrádka nebo vyuţít lanovky na Lysou horu a ušetřit si tak stoupání. Z vrcholu Lysé uţ pojedeme po udrţované běţkařské stopě dolů do Kotelského sedla (1 km). Zde se znovu setkáme s turistickým značením a to s červenou. Ta nás po 1km stoupání po odkrytém hřebeni dovede k rozcestí Růţenina zahrádka. Cestou si můţeme všimnout několika pěchotních srubů - pozůstatků bývalého československého opevnění. Od Růţeniny zahrádky mírně sjíţdíme po zelené 1 km k rozcestí Pančavská louka. Za pěkného počasí se nám zde nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na panorama Krkonoš. Dále pokračujeme po ţluté mírným stoupáním po náhorní planině směr Labská louka 1 km. Zde odbočíme vlevo a po zelené se dostaneme pohodovým sjezdem přes Navorskou louku aţ k Vosecké boudě.
33
Od Vosecké boudy pokračujeme uţ poněkud divočejším sjezdem po lesní cestě, která klesá prudce dolů smrkovým lesem. U Krakonošovy snídaně dramatické pasáţe skončí a my mírně klesáme podél řeky Mumlavy v kvalitní strojově upravované stopě aţ k Mumlavskému vodopádu, kde náš okruh končí. [17]
34
6
Lyžařská střediska - SKIARENA Krkonoše
Region "SKIARENA KRKONOŠE" vznikl spojením
šesti lyţařských areálů
východních Krkonoš, tj. Malá Úpa, Černá hora - Janské Lázně, Pec pod Sněţkou, Velká Úpa, Černý Důl a Svoboda nad Úpou a lze jej povaţovat za jednu z největších lyţařských oblastí České republiky, kde mohou lyţaři vyuţít platnosti společné jízdenky tzv. skipasu. Doprava lyţařů na hlavní trase mezi Janskými Lázněmi a Pecí pod Sněţkou je v období hlavní lyţařské sezóny zajištěna skibusy.
6.1
Základní parametry
Lanové dráhy: 6
Lyžařské vleky: 41
Sjezdové tratě: 37,1 km
Technický sníh: 26,9 km
Přepravní kapacita: 42 860 osob/hodina Tabulka 1: Ceník platný v sezóně 2010/2011 [18]
SKIARENA KRKONOŠE
Hlavní sezóna 25. 12. 2010 - 20. 3. 2011 Dospělí
Děti *
Vedlejší sezóna do 24. 12. 2010, od 21. 3. 2011 Dospělí
Děti *
2 dny
1 140 Kč
630 Kč
980 Kč
550 Kč
3 dny
1 670 Kč
900 Kč
1 400 Kč
780 Kč
4 dny
2 190 Kč
1 180 Kč
1 820 Kč
1 020 Kč
5 dnů
2 670 Kč
1 400 Kč
2 170 Kč
1 220 Kč
6 dnů
3 040 Kč
1 640 Kč
2 520 Kč
1 420 Kč
7 dnů
3 140 Kč
1 720 Kč
2 650 Kč
1 500 Kč
5 dnů ze 6 dnů
2 720 Kč
1 420 Kč
2 200 Kč
1 230 Kč
5 dnů ze 7 dnů
2 760 Kč
1 450 Kč
2 240 Kč
1 260 Kč
10 000Kč
10 000Kč
10 000Kč
Sezóna s večerním lyžováním 10 000 Kč
35
Provozní doba: 9.00 - 16.00hod. Od 15. 2. 2011 provoz 8.30 - 16.00hod.
*Děti: všechny osoby do 10 let věku
Jízdenka je nepřenosná na jinou osobu. [18]
6.2
Ski Areál Malá Úpa Obrázek 5: Mapa - Skiareál Malá Úpa [19]
Centrum nabízí lyţování ve dvou areálech. Sjezdové tratě areálu U Kostela jsou vedeny po jihozápadním svahu Pomezního hřebenu, z něhoţ se nabízí jedinečný pohled na nejvyšší horu České republiky – Sněţku. Centrum SKiMU nabízí ideální podmínky pro rodiny s dětmi, začínající a středně zdatné lyţaře, jejichţ schopnostem je přizpůsobena obtíţnost jednotlivých sjezdových tratí. Čekací doby na lyţařských vlecích jsou minimální. Přístup lyţařů do areálu je zajištěn skibusem od centrálního parkoviště Celnice. Areál rovněţ disponuje zařízením na výrobu technického sněhu. Běţecké tratě v délce 10 km jsou průběţně upravovány.
36
Středisko Pomezky Středisko má k dispozici dva vleky na dvou sjezdovkách. Pod sjezdovkou se nachází ubytovací a sportovní centrum SKiMU Sport Centrum, které je otevřeno denně od 10.00 do 22.00. Středisko U Kostela Lyţuje se na šesti sjezdovkách se šesti vleky v délce od 300 m do 1000 m, které doplňuje provázkový vlek pro dětské návštěvníky tzv. SKiMU Parku. Středisko disponuje třemi sněţnými děly pro zvýšení komfortu lyţařů. Sjezdovka U Kostela 400 je v provozu pro večerní lyţování kaţdou středu od 18.00 do 21.00. Večerní lyţování je podporováno skibusy. [20]
6.3
Ski Areál Černá hora – Jánské Lázně Obrázek 6: Mapa - Skiareál Černá hora [21]
Janské Lázně se nachází ve východní části Krkonoš, v údolí Janského potoka pod Černou horou (1299 m. n. m.) nedaleko Trutnova (15 km). Pokud cestujete vlakem, je nutné se dostat do stanice Svoboda nad Úpou (4 km od Janských Lázní) a odtud dále autobusem nebo skibusem, který zajišťuje bezplatnou přepravu. Autobusem přímo do Janských Lázní je moţné cestovat z Prahy nebo s přestupem v Trutnově. Pro automobilisty jsou připraveny tři velkokapacitní parkoviště v centru města u dolní 37
stanice kabinové lanovky na Černou horu s celkovou kapacitou 400 aut ve vzdálenostech 50 – 650 m od lanovek a vleků. Skiresort Černá hora Nově vytvořený Skiresort je lyţařským regionem s platností společné jízdenky, vzniklý spojením lyţařských areálů v Janských Lázních, Černém Dole a Svobodě nad Úpou. Skiresort Černá hora nabízí návštěvníkům rozmanité lyţařské terény s celkovou délkou sjezdovek 20 km (77% vybaveno technickým sněhem), 4mi lanovými dráhami a 22 lyţařskými vleky, kde si kaţdý lyţař či snowboardista přijde na své. Areál v Janských Lázních disponuje jedinou 8mi místnou kabinkovou lanovkou v ČR, sjezdovými tratěmi všech druhů obtíţnosti, patřící k nejdelším v Čechách (délka aţ 3 km), sáňkaři mohou vyuţít jedinečné 3,5 km dlouhé Černohorské sáňkařské cesty. Skiresort Černá hora věnuje velkou pozornost úpravě běţeckých tratí v délce cca 70 km, v hlavní sezóně je přeprava lyţařů mezi areály zajištěna skibusy. [22]
6.4
Ski Pec pod Sněžkou Obrázek 7: Mapa – Ski Pec pod Sněžkou [23]
38
Poloha a dosažitelnost Středisko se nachází ve východní části Krkonoš pod nejvyšší horou České republiky Sněţkou (1602 m. n. m.) v údolí řeky Úpy, Zeleného a Lučního potoka. Je snadno dostupné a poměrně dobře vybavené. Velkokapacitní parkoviště v centru obce pro cca 600 aut, vzdálenost 50 – 1000 m od vleků a lanovek. Parkování zdarma. Skibusy Pec pod Sněţkou - Trutnov a Pec pod Sněţkou - Jánské Lázně jezdí zdarma. Vybavení a služby Lyţařský areál, který provozuje čtyř-sedačkovou lanovku a 9 vleků s přepravní kapacitou 9 520 osob za hodinu a upravuje cca 10,5 km sjezdových tratí různých obtíţností, je největším v celé lokalitě. Lyţařské terény jsou oblíbeny zvlášť rodinami s dětmi, protoţe je moţné vybrat si od cvičných louček aţ po náročné sjezdové terény. Ve večerních hodinách jsou v provozu 3 vleky s umělým osvětlením, z toho sjezdovka Javor je nejdelší a nejlepší osvětlený svah v České republice. V celém areálu se pohybujete s jedinou magnetickou kartou. Pro vyznavače snowboardingu je po celou sezónu v provozu velký funpark. Pro běţkaře je stále upravována Krkonošská magistrála. [24]
39
6.5
Skiport Velká Úpa Obrázek 8: Mapa - Skiport Velká Úpa [25]
Poloha a dosažitelnost Areál Skiport Velká Úpa se nachází v centru obce Velká Úpa přímo na trase Trutnov – Pec pod Sněţkou. Obec Velká Úpa je jedním z nejznámějších středisek rekreace v Krkonoších. Rozkládá se v délce 5 km po obou březích řeky Úpy a plynule navazuje na Pec pod Sněţkou. Patří k ní rovněţ celá řada lučních enkláv a samot. Pravá strana Velké Úpy leţí na úbočí Javoru (1014 m), Vlašského vrchu (1035 m) a Světlé hory (1244 m). Svah je přerušen dvěma mohutnými údolími, Javořím a Vavřincovým dolem. Levá strana začíná na svazích Růţové hory (1390 m), pokračuje k jihovýchodu na svahy Pěnkavčího vrchu (1105 m) a končí na úbočí Červeného vrchu (961 m). Tyto svahy mají příhodnou jihozápadní expozici, coţ se odráţí v přiléhavých místních názvech Přední Výsluní, Prostřední Výsluní a Zadní Výsluní. Jsou zde parkoviště, která se udrţují i v zimním období. V případě jejich zaplnění mohou řidiči vyuţít odstavná parkoviště v Temném Dole a Horním Maršově. Nejbliţší 40
ţelezniční stanice je ve Svobodě nad Úpou, 12 km od Velké Úpy. Tam je rovněţ benzinová stanice. Lékařská sluţba a lékárna se nachází v Horním Maršově. Lyžařské terény Příznivá poloha, zdravé klima, přírodní krásy i vhodné terény vytvářejí dobré podmínky pro rekreaci, turistiku a zimní sporty, především lyţování. Sněhová pokrývka tu leţí zpravidla od konce listopadu aţ do začátku dubna a dosahuje v údolí kolem jednoho metru výšky. Po celý rok je turistům k dispozici lanovka na Portášovy boudy a vleky v okolí. Vyznavači běţek mohou podnikat delší hřebenové túry nebo vyuţít ke kratším vyjíţďkám lesní sváţnice v blízkém okolí. Pro turisty je tu síť značených turistických cest, které Velkou Úpu spojují se širokým okolím. [25]
6.6
Skipark K2 Černý Důl Obrázek 9: Mapa - Skipark K2 Černý Důl [26]
Dostupnost Lyţařské středisko v okolí Černého dolu je snadno dostupné i díky skibusu, který jezdí zdarma z Trutnova a z Vrchlabí. Dálkový skibus pak jezdí kaţdou sobotu z Prahy, 41
Jičína a Nové Paky. Pro automobilisty je k dispozici parkoviště o kapacitě 300 parkovacích míst. Vybavení a služby Černý Důl prošel za několik posledních let dynamickým rozvojem cestovního ruchu. Výrazný posun mezi tradiční lyţařská centra zajistila komplexní výstavba lyţařského areálu blíţící se kvalitě evropských parametrů, která i nadále pokračuje. Skipark Černý Důl jiţ nyní zajišťuje lyţařské vyţití pro kaţdého lyţaře s rozmanitými sjezdovými terény i délkami vleků a tratí. Nyní je Černý Důl společně s lyţařským areálem v Jánských Lázních a Svobodě nad Úpou součástí lyţařského regionu Skiresort Černá hora, kde je moţné vyuţít společnou jízdenku. Pro začínající lyţaře je k dispozici miniskipark s vleky Veronika I a II, Hřbiťák I a II. Pro náročnější lyţaře je připraven areál Saxner. Páteří areálu Saxner jsou dvě troj-sedačkové lanovky a vleky Veronika III, U Lomu, Bohnischovy boudy a vlek Skalka. Převáţně dětem slouţí KIDpark s pojezdovým chodníkem a vleky Rosnička a Krteček. Pro zajištění dostatečné sněhové pokrývky je vybudováno zasněţení celého areálu. Pohodlí návštěvníkům zajišťuje Skibar a restaurace s venkovní terasou, kde lze vyuţívat bezplatně i nové sociální zařízení. Pro snowboardisty je k dispozici nový snowpark v areálu Saxner. V Černém Dole se nacházejí jak půjčovny lyţí, servisy i lyţařské školy, tak i restaurace, vinárny a kavárny. K dispozici je velké mnoţství ubytovacích zařízení, jedním z nejluxusnějších je hotelu Aurum, v jehoţ komplexu můţete najít bazén, fitness, bowling či krytou tenisovou halu. [27]
42
6.7
Svoboda nad Úpou Obrázek 10: Mapa – Skiareál Svoboda nad Úpou [28]
Lyţařský areál Duncan se nachází ve Svobodě nad Úpou směr Janské Lázně. Lyţařské středisko je areálem rodinného typu, který nabízí návštěvníkům zdarma stálou slalomovou trať s časomírou, jejíţ reservace je moţná i pro privátní akce. K dispozici jsou tři vleky v délce 340 m, 300 m a 200 m s přepravní kapacitou 1800 osob za hodinu. Areál je oblíben především rodinami s dětmi a začátečníky. Je moţné si vybrat od cvičných louček aţ po náročnější sjezdový terén. V případě příznivých sněhových podmínek je v areálu moţné večerní lyţování s umělým osvětlením v období hlavní sezóny, a to vţdy od středy do soboty na sjezdovkách Duncan 1 a Duncan 2. V areálu naleznete občerstvení, lyţařské školy, půjčovny sportovního vybavení. Areál je součástí Skiresortu Černá hora. Staví zde skibus jezdící zdarma mezi městem Svoboda nad Úpou a skiareálem Černá hora. [28]
43
7
Vyhodnocení dotazníkového šetření
Praktická část práce byla provedena formou dotazníkového šetření. Šetření jsem uskutečnila sama, a to převáţně mezi občany mého rodného města, tedy Hradce Králové, které se nachází asi 60 km od zkoumané oblasti. Několik dotazovaných bylo i z oblasti Podkrkonoší, Trutnova a okolí.
Myslím, ţe průzkum byl proveden
objektivně, protoţe všichni dotazovaní uvedli, ţe jejich nejnavštěvovanější lyţařskou destinací jsou právě Krkonoše. Mezi dotazované jsem zařadila občany, o nichţ jsem věděla, ţe se lyţování aktivně věnují. Celkově jsem tak oslovila 62 respondentů. Dotazník jsem sestavila tak, abych na základě jeho vyhodnocení mohla srovnat jednotlivá lyţařská střediska v regionu SKIARENA Krkonoše. Celkem je sloţen ze 14 otázek, z nichţ 10 tvoří otázky týkající se lyţařských středisek a zbylé 4 pak údajů o respondentech. Konkrétní forma dotazníku je uvedena v Příloze E. Hlavním úkolem bylo zjistit, které lyţařské středisko v dané oblasti občané navštěvují nejčastěji, a které je u nich to nejoblíbenější. Zároveň jsem se snaţila přijít na to, z jakého důvodu středisko navštěvují, kde jsou obvykle ubytováni, jak hodnotí dopravní dostupnost do vybraného střediska a jak jsou spokojeni s parkováním. Další otázky se zabývají střediskem samotným, jak návštěvníci hodnotí upravenost sjezdovek, zda se často setkávají s čekacími frontami a jaké se jim zdají ceny skipasů. V poslední řadě jsem se snaţila zjistit, co návštěvníkům ve středisku chybí, chtěli by změnit či zlepšit a zda jim vyhovují hostinské sluţby, které středisko nabízí. Během šetření jsem se nesetkala se ţádnou negativní reakcí, všichni z oslovených dotazník ochotně vyplnili a jejich spolupráce pro mne byla přínosem.
44
7.1
Otázky týkající se lyžařských středisek Graf 1: Nejnavštěvovanější středisko v regionu SKIARENA Krkonoše Malá Úpa 5%
Svoboda nad Úpou 2%
Velká Úpa 2%
Pec pod Sněžkou 19%
Černý Důl 8%
Černá hora 64%
Hned úvodní otázka se přímo táţe, jaké lyţařské středisko v regionu SKIARENA Krkonoše navštěvuje respondent nejčastěji. Graf 1 nám demonstruje, ţe u dotazovaných je nejčastěji navštěvované lyţařské středisko Černá hora, které uvedlo ve své odpovědi více neţ polovina dotazovaných, konkrétně 64%. Poměrně se značným odstupem se na druhé místo zařadilo lyţařské středisko Pec pod Sněţkou, a to s rozdílem 28 respondentů. Další uvedená lyţařská střediska jsou téměř zanedbatelná. Takto vysoká shodnost odpovědí mě příliš nepřekvapila, sama navštěvuji lyţařský areál Černá hora nejraději, a to z důvodu kvalitní dlouhé sjezdové trati a komfortní 8mi místné kabinkové lanovky. Graf 2: Hlavní důvod výběru střediska příznivé ceny 12% jiný důvod 18%
délka sjezdovek 42%
kvalita služeb 28%
Na Grafu 2 můţeme vidět, jaký je hlavní důvod výběru uvedeného lyţařského střediska a co je pro návštěvníky prioritní. V tomto případě je zřejmé, ţe návštěvníci ocení 45
především délku sjezdovek a samozřejmě i kvalitu sluţeb. Pouze 12% dotázaných uvedlo, jako hlavní důvod návštěvy střediska, příznivé ceny. Jako jiný
důvod návštěvy
respondenti
nejčastěji uváděli
večerní lyţování,
a to konkrétně ve 4 případech ze 12 respondentů. Jinými dalšími důvody jsou např. rodinné zájezdy, freeride, poloha střediska, moţnost ubytování u známých či dlouholeté společné akce s přáteli. Graf 3: Ubytování
ve vlastním objektu 5%
nenocuji zde 6%
v hotelu 2% v pensionu 19% v soukromí 10%
u známých/příbuz. 31% na horké chatě/chalupě 27%
Třetí otázka se týkala ubytovacích zařízení. Konkrétně se ptala: „Jste-li zde více dnů, kde jste ubytován/a?“ Myslím, ţe ani v tomto případě není velkým překvapením, ţe nejčastěji návštěvníci středisek nocují u svých známých či příbuzných (31%) a dále potom na horských chatách a chalupách (27%). Ne nadarmo se nám asi říká národ chatařů a chalupářů. V současné době se trend chataření opravdu rozmáhá čím dál více, lidé rádi jezdí z velkých měst na chalupu a obzvlášť, pokud se nachází právě v některém z horských středisek. Ubytování v pensionu je oblíbené u 19% dotázaných, 10% tvoří ubytování v soukromí a dalších 5% pak ve vlastním objektu. Pouze 2% volí tu, řekněme, nejkomfortnější formu ubytování, tedy hotel. Zbytek respondentů jezdí do střediska obvykle jen na jeden den, a tudíţ zde nenocuje.
46
Graf 4: Dopravní dostupnost špatná 2%
neuspokojující 2%
velmi dobrá 35% uspokojující 61%
Z Grafu 4 je patrné, ţe dopravní dostupnost se návštěvníkům zdá být uspokojivá (61%) nebo dokonce velmi dobrá (35%). Infrastruktura zde bude zřejmě v pořádku. S negativní odpovědí jsem se setkala opravdu jen v ojedinělých případech. Jednalo se především o lidi, kteří poblíţ některého lyţařského střediska bydlí, a denně se tak v dané oblasti pohybují. Graf 5: Parkování
nedostačující 31% dostačující 69%
V Grafu 5 vidíme, jak návštěvníci shledávají počet parkovacích míst. Ani v tomto případě jsem se nesetkala s velkým mnoţstvím záporných odpovědí. 69% dotázaných povaţuje parkování v místě střediska za dostačující. Jen 19 respondentů (31%) uvedlo, ţe počet parkovacích míst shledává za nedostačující.
47
Graf 6: Upravenost sjezdových tratí špatná 2%
velmi špatná 0%
velmi dobrá 22% uspokojující 76%
Otázka šestá se týkala upravenosti sjezdových tratí ve zmiňovaném lyţařském středisku. Většina respondentů (76%) je se stavem sjezdovek relativně spokojená, 22% je pak spokojeno velmi a pouze 2% povaţují upravenost sjezdovek za špatnou. Nikdo z dotázaných nezhodnotil upravenost sjezdové tratě jako velmi špatnou. Graf 7: Čekací fronty ne, fronty zde téměř nejsou 8%
ano, čekám obvykle dlouho (více než 20 min.) 19%
ano, ale čekám jen krátce (méně než 20 min.) 73%
Sedmá otázka se zabývala problematikou čekacích front u vleků či lanovek, konkrétně se táţe: „Stává se Vám, ţe musíte často čekat ve frontě na vlek/ lanovku?“ Z Grafu 7 můţeme vyčíst, ţe návštěvníci středisek se s čekacími frontami setkávají často, ale déle jak 20 minut obvykle nečekají. Pouze 8% dotázaných nemusí čekat ve frontě na vlek nebo lanovku téměř vůbec a 19% uvedlo, ţe čeká déle neţ 20 minut. Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, ţe čekání ve frontě dokáţe člověku opravdu pokazit náladu. A to obzvláště v případě, kdy ve frontě strávíte déle času 48
neţ na sjezdovce. Z tohoto důvodu preferuji jezdit na hory v pracovní dny, kdy nejsou střediska tak přeplněná jako je tomu o víkendu. Graf 8: Ceny skipasů
předražené 5%
levné 2%
nepřiměřené 42%
přiměřené 51%
V otázce osmé měli dotazovaní posoudit, jaké se jim zdají ceny skipasů. Na tomto grafu můţeme vidět, ţe odpovědi jsou relativně vyrovnané. 51% respondentů uvedlo, ţe se jim ceny skipasů zdají být přiměřené a 42% se naopak zdají být nepřiměřené. Jen 2% dotázaných soudí, ţe ceny skipasů jsou levné a 5% si myslí pravý opak, tedy ţe jsou zbytečně předraţené. Pokud bych měla srovnat ceny skipasů u nás a v zahraničí, připadají mi ty u nás opravdu předraţené. Jedno z velmi úspěšných řešení vidím právě ve spojování jednotlivých lyţařských středisek ve větší celky jakými je např. právě SKIARENA nebo i výše uvedený Skiresort Černá hora. Graf 9: Spokojenost návštěvníků
byl/a jsem nespokojen/a s 32%
byl/a jsem se vším spokojen/a 68%
Otázka číslo 9 se zabývala spokojeností návštěvníků v uvedeném lyţařském středisku. Většina dotazovaných (69%) odpověděla, ţe byla se vším spokojena, zbylých 32% bylo 49
nespokojeno, a to konkrétně s drahými skipasy, coţ bylo uvedeno jako nejčastější odpověď, dále potom s dlouhými čekacími prodlevami u vleku nebo lanovky a 5 respondentů uvedlo opět nespokojenost kvůli jiţ zmiňovanému parkování. Zbytek dotázaných si stěţoval na neochotu personálu, neohleduplné návštěvníky skiareálu, a to jak tuzemské, tak i zahraniční, na časté výpadky vleků, neupravené sjezdovky či jídlo v restauraci. Ještě jednou bych se chtěla vrátit k výše zmiňovaným drahým skipasům, na základě průzkumu jsem došla k závěru, ţe mnoho návštěvníků vůbec netuší, ţe zakoupený skipas lze vyuţít pro více lyţařských středisek ve SKIARENĚ. Myslím, ţe problém bude asi v nedostatečné informovanosti návštěvníků a špatné reklamě. Často jsem se setkávala také s kritikou týkající se permanentky na večerní lyţování, kterou je nutné zakoupit zvlášť a není třeba zahrnuta v ceně celodenního skipasu. Graf 10: Kvalita hostinských služeb velmi nekvalitní 2% neuspokojující 11%
velmi kvalitní 10%
uspokojující 77%
Desátá otázka, týkající se hostinských sluţeb, se setkala s kladnou odezvou. 77% dotázaných uvedlo ve svých odpovědích, ţe kvalita hostinských sluţeb je pro ně uspokojující, 10% potom, ţe se jim zdá být velmi kvalitní. Jen 7 oslovených (11%) hodnotí kvalitu sluţeb jako neuspokojující a pouze 1 osoba, v grafu ţlutě zobrazená 2%, tvrdí, ţe je velmi nekvalitní.
50
7.2
Otázky týkající se údajů o respondentech Graf 11: Pohlaví
žena 27%
muž 73%
Na Grafu 11 můţeme vidět, ţe 73% je zastoupeno muţským pohlavím, 27% tvoří pohlaví ţenské. Graf 12: Věk více než 56 let 3%
méně než 15 let 0%
46 - 55 21%
15 - 25 31%
36 - 45 11% 26 - 35 34%
Co se týče věku, nejvíce je zde zastoupena tzv. reprodukční sloţka, konkrétně 34% tvoří skupina obyvatelstva ve věku 26 – 35 let. Hned za nimi, druhou nejpočetnější skupinu, tvoří obyvatelé mezi 15 – 25 lety věku, ta je zastoupena 31%. Osoby ve věku 46 – 55 let tvoří třetí nejpočetnější skupinu, v Grafu 12 je označena oranţovou barvou (21%). 11% pak připadá na skupinu obyvatel mezi 36 – 45 lety. Dětská sloţka, tedy skupina obyvatelstva do 15 let není zastoupena vůbec a tzv. post-reprodukční sloţka nad 56 let jen 3%.
51
Graf 13: Nejvyšší dosažené vzdělání základní/ vyučen 5%
vysokoškolské 43% středoškolské 52%
Jak můţeme vyčíst z Grafu 13, nejvíce oslovených dosáhlo středoškolského vzdělání, ve 43%
se jednalo o vysokoškoláky. Osoby s nejvyšším dosaţeným základním
vzděláním nebo vyučené osoby tvoří 5%. Graf 14: Zaměstnání zaměstnanec ve veřejném sektoru 12%
nezaměstnaný 1% důchodce žena v 3% domácnosti/ na mateřské 1%
podnikatel/ živnostník 15%
student 21% zaměstnanec v soukromém sektoru 47%
Graf 14 vyjadřující zaměstnání respondentů není zcela objektivní. Několik dotazovaných totiţ uvedlo hned několik odpovědí najednou. Jednalo se převáţně o studenty, kteří jsou zároveň částečně zaměstnaní ve veřejném sektoru a k tomu se věnují podnikání. V Grafu 14 můţeme vidět, ţe nejvíce dotázaných (47%) uvedlo, ţe pracuje v soukromém sektoru, 12% pak ve veřejném sektoru a 15% se zabývá podnikáním, z oslovených bylo zároveň 21% studentů. Neproduktivní skupinu obyvatelstva jsem oslovovala minimálně, proto také skupina důchodců tvoří jen 3%, ţeny v domácnosti
52
a nezaměstnaní pak 1%. Důchodce jsem neoslovovala z toho důvodu, ţe ve svém okolí neznám téměř ţádného, který by se aktivně věnoval lyţování.
7.3
Zhodnocení výsledků šetření
Nyní bych ráda shrnula výsledky dotazníkového šetření. Z výše uvedených grafů vyplývá, ţe skupina oslovených obyvatel preferuje návštěvu lyţařského areálu Černá hora. Jak jsem jiţ uvedla, tento výsledek pro mě není nijak překvapující. Lyţařský areál Černá hora navštěvuji několik let a rok od roku se středisko mění k lepšímu. Provozovatelé zde kladou velký důraz na to, aby jejich návštěvníci byli, co moţná nejspokojenější a kaţdý rok se k nim, v hojném počtu, rádi vraceli. Důkazem je i výstavba 8mi místné kabinkové lanové dráhy z roku 2006 nazvané „Černohorský express“. Její výstavba trvala necelé 4 měsíce a výrobcem technologie je rakouská firma Doppelmayr. Jedná se historicky v pořadí o třetí kabinovou lanovou dráha z Janských Lázní na Černou horu. [29] Kromě lanové dráhy láká areál i 3,5 km dlouhou sáňkařskou dráhou, která vede z Černé hory po Zvonkové cestě aţ do Jánských Lázní. Vstup na sáňkařskou dráhu není zpoplatněn a saně si kaţdý návštěvník můţe vypůjčit v půjčovně dolní stanici lanovky. [30] Myslím, ţe dobrou volbou bylo i propojení lyţařského střediska s menšími areály v okolí, a to konkrétně se střediskem Černý Důl a Svoboda nad Úpou, a vytvoření tak Skiresortu Černá hora s platností společné jízdenky. Na základě šetření jsem ale došla k závěru, ţe návštěvníci areálu nejsou o tomto řešení dostatečně informováni, a proto by se středisko mělo postarat o větší propagaci celého projektu. Dále bych se chtěla vrátit k problematice skipasů, které se zdají být většině návštěvníků zbytečně drahé. Tento problém se zřejmě netýká jen SKIARENY ale i ostatních lyţařských středisek v celé České republice. Provoz skiareálu vyţaduje vysoké náklady, a zatímco horské resorty v Alpách mohou velmi dobře fungovat a prosperovat několik měsíců, v našich podmínkách je provoz značně omezen jen na pár zimních měsíců a závisí především na intenzitě sněhových podmínek, které, jak asi všichni víme, nejsou kaţdý rok zcela ideální. Pokud si tedy uvědomíme tyto problémy způsobené klimatickými podmínkami, mohli bychom být o něco shovívavější.
53
8
Výběr vhodného střediska pro pořádání lyžařského
kurzu Na základě výsledků dotazníkového šetření jsem si pro pořádání lyţařského kurzu vybrala středisko Černá hora u Jánských Lázní. Není asi ţádným překvapením, ţe i sama Vysoká škola polytechnická pořádá lyţařský kurz právě v tomto horském resortu, a to hned z několika zřejmých důvodů. V této části práce bych na některé z těchto důvodů chtěla upozornit a poukázat i na další, které jsou třeba mnohým doposud utajené. Skiareál Černá hora je ideálním střediskem pro pořádání lyţařského kurzu právě kvůli velmi kvalitní lyţařské trati a jedinečné komfortní kabinkové lanovce, která zajišťuje přepravu osob spolu s vybavením kaţdého lyţaře bez toho, aby se musel strachovat o svou bezpečnost nebo zdraví. Kabinková lanovka je vhodná také pro méně zdatné lyţaře nebo i začátečníky, kteří se tomuto sportu věnují vůbec poprvé. Nemusejí si tak lámat hlavu s tím, jak si připoutat lyţe a stát na nich tak, aby je vlek vyvezl nahoru, aniţ by několikrát za jízdu spadli. Další výhodu vidím v rozmanitých lyţařských terénech, kde si přijdou jistě na své, jak zkušení lyţaři a snowboardisté, tak i úplní začátečníci. Najdeme zde totiţ sjezdové tratě všech druhů obtíţnosti, které patří k nejdelším v Čechách. Středisko je navíc vybaveno sněţnými děly, a tudíţ je o umělý sníh postaráno i v případě, kdy toho přírodního není nazbyt. Jak jsem jiţ několikrát zmínila, v hlavní sezóně je přeprava lyţařů mezi areály zajištěna skibusy, jejichţ sluţby jsou bezplatné. Za připomenutí stojí i Černohorská sáňkařská cesta v délce 3,5 km, která můţe být pro studenty určitě příjemným zpestřením. Kdo by neměl ani po celém dni dost sněhových radovánek, můţe vyuţít večerního lyţování na sjezdovce Protěţ, které je od 15. 12. do 31. 3. denně v provozu od 18 do 21 hodin. Záleţí samozřejmě na příznivých sněhových podmínkách. Sjezdová trať Protěţ se čtyř-sedačkovou lanovkou patří mezi nejdelší osvětlené svahy v Čechách. Její délka 1,6 km s obtíţností "červená - modrá" poskytuje příjemné lyţařské vyţití. Před zahájením provozu večerního lyţování probíhá kaţdodenní úprava sjezdové trati. Skipas na večerní lyţování není bohuţel zahrnut v ceně celodenní permanentky, 54
ale stojí pouhých 280 Kč, pro děti do 10 let pak 200 Kč. Doprava k sedačkové lanovce Protěţ je opět i ve večerních hodinách zajištěna z centrálního parkoviště skibusem dle jízdního řádu. [31] V neposlední řadě bych se chtěla zmínit o běţeckých tratích v délce asi 70 km, kterých je v okolí celá řada a jejichţ úpravě věnuje Skiresort Černá hora velkou pozornost. K výletům na běţkách lze vyuţít třeba úseku Krkonošské cesty v délce 12 km, dalším stejně dlouhým výletem můţe být tzv. Velký okruh Černá hora nebo pak kratší Malý okruh Černá hora o délce 4 km. K dalším kratším výletům slouţí Okruh Světlá hora dlouhý 4 km, 6 km dlouhý okruh Černá hora – Horní Maršov nebo Černohorská silnice o stejné délce. Výhodou střediska Černá hora je i spojení s městem Jánské Lázně, které jsou světoznámým lázeňským resortem a jsou jedinými lázněmi na české straně Krkonoš. Klidné městečko s nevšední historií se rozkládá na úpatí Černé hory (1299 m. n. m.). Díky nově vybudovaným lanovkám, vlekům i běţeckým lyţařským tratím se město stalo špičkovým sportovním a rekreačním střediskem a ideálním východiskem do nejvyšších českých hor Krkonoš jak v zimě pro lyţaře, tak v létě pro cyklisty i pěší turisty. [32] Za zmínku stojí určitě i zajímavé atraktivity v okolí, jedním z nich je Černohorské rašeliniště rozkládající se v plochém sedle mezi Černou a Světlou horou a je povaţováno, se svými cca 60 ha, za největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších. Největší hloubka Černohorského rašeliniště je aţ dva a půl metru a celkový objem rašeliny je cca 420.000 m3. Roční úhrn sráţek se pohybuje kolem 1.400 mm, sněhová pokrývka zde přetrvává od listopadu do května a místy bývá vysoká aţ tři metry. Černohorské rašeliniště a jeho bezprostřední okolí patří do I. a II. zóny, které nahradily předchozí rezervace a kde platí přísnější omezení činnosti člověka. Správa KRNAP zde vybudovala asi 4,5 km dlouhou naučnou stezku s několika panely. [33] K dalším atraktivitám se řadí rozhledna Panorama, kterou tvoří původní sloup lanové dráhy ve vzdálenosti 100 metrů od horní stanice současné lanovky, směrem k lyţařskému vleku Anděl. Ve výšce 21 metrů se nachází vyhlídková plošina, odkud se nabízí krásný kruhový pohled nejen do kraje, ale i na značnou část Krkonoš. 55
Na konstrukci rozhledny je umístěna panoramatická kamera, která kaţdé ráno od 8.00 na programu ČT 2 informuje o počasí, povětrnostních podmínkách, stavu sjezdových, běţeckých tratí a dalších aktualitách. O letních prázdninách bývá otevřena od 10.15 do 16.00, v případě pěkného počasí do 17.00 hodin. [34] Přímo ve městě je mnoho příleţitostí k trávení volného času. Pro širokou veřejnost je zde od 4. 1. do 27. 3. k dispozici rehabilitační termální bazén, který se nachází za Lázeňským domem. Hosté mají pohodlný přístup do bazénu výtahem ze spojovací chodby mezi Lázeňským domem a Terrou nebo přímo z Obchodní ulice. Bazén má asymetrický tvar, jeho vodní plocha je cca 230 m2 , hloubka od 1,2 do 1,5 m a je zásobován termální vodou z léčivých pramenů Janova a Černého. Další součástí bazénu jsou různé vodní atrakce jako vodní clona, protiproud, masáţní a perličková lůţka a dvě perličkové lázně, z nichţ jedna má teplotu 32°C. Dva další perličkové bazénky jsou návštěvníkům k dispozici na venkovní terase. Provoz rehabilitačního bazénu je pro veřejnost uzavřen v období od 1. 4. do 30. 6. a od 1. 9. do 31. 12. [35] Širokou nabídku sportů poskytuje ve městě sídlící lyţařská škola K + K Ski School Jánské Lázně, která poskytuje kompletní sadu zimních sportů a radovánek, ať uţ těch klasických, kterými jsou lyţování, snowboarding a běh na lyţích, aţ po ty méně klasické jako je jízda na saních, jízda na koni, tandem paragliding, telemark nebo skialpinismus. Pro méně sportovně zaloţené jedince je ve městě k dispozici bowling, několik barů a diskoték. Kulturní vyuţití celoročně nabízí i kino "Vlast" s širokou nabídkou filmů, koncertů, výstav a divadelních představení. Pravidelností se stává tradiční představení divadla Járy Cimrmana v lednu. Kaţdoročně v květnu pořádají lázně zahájení lázeňské sezóny, následují pravidelné nedělní koncerty dechové hudby na pódiu před lázeňskou Kolonádou. [36]
8.1
Porovnání nákladů potřebných na lyžařský kurz
K porovnání nákladů potřebných na lyţařský kurz jsem si vybrala několik ubytovacích zařízení v horských střediscích nedaleko Černé hory, Pece pod Sněţkou, Horního 56
Maršova a Černého Dolu. Konkrétně se jednalo o čtyři pensiony v blízkosti Černé hory, dva hotely, pension a horskou boudu u Pece pod Sněţkou, jednu horskou chatu nedaleko Horního Maršova a dvě horské boudy v blízkém okolí Černého Dolu. Z důvodu, ţe se jedná o lyţařský kurz, jsem se snaţila vyhledat ubytovací zařízení niţší cenové kategorie, které poskytuje ubytování nejen pro rodiny ale i pro početnější skupiny. Proto jsem se zaměřila na pensiony, horské chaty, boudy a ve výjimečných případech i na hotely niţší cenové kategorie. Ze své zkušenosti vím, ţe lyţařský kurz je především o pohybu, a to o pohybu ve venkovním prostředí. Povaţuji tedy za zbytečné zajišťovat ubytování s plnou penzí, a proto jsem vyhledávala ceny uvedené převáţně s polopenzí. V mnoha případech jsem ale zjistila, ţe ceníky pro lyţařské kurzy zahrnují ubytování s plnou penzí a velmi často i pitný reţim během celého dne, coţ si myslím, ţe by účastníci kurzu moţná uvítali. Pouze v jednom případě jsem se setkala s nabídkou ubytování se snídaní, a to u pensionu Horský Dvůr*, který jsem zahrnula do tabulky z důvodu, ţe právě zde pořádá lyţařský kurz VŠP Jihlava. Předpokládám, ţe škola má s majiteli pensionu dlouholeté zkušenosti a polopenze je jim tak poskytnuta na základě společné domluvy. Lyţařský kurz VŠP Jihlava je pořádán začátkem ledna, a to v tomto školním roce konkrétně od 9. 1. do 15. 1. 2011, jedná se o tzv. vedlejší zimní sezónu. Z této skutečnosti jsem proto vycházela i já, a pro tvorbu kurzu jsem si vybrala toto období. Mým úkolem bylo vytvořit kurz šestidenní, coţ zahrnuje pět přenocování. Dále jsem do celkových nákladů zahrnula třídenní skipas, jehoţ cena je stejná pro celou SKIARENU, jak je uvedeno v Tabulce 1. Koupi třídenního skipasu doporučuji z důvodu, ţe se jedná o šestidenní lyţařský kurz, který není zaměřený jen na sjezdové lyţování a snowboarding, ale zároveň i na běţecké lyţování. Je bráno tedy v úvahu, ţe na sjezdovkách se studenti budou pohybovat tři dny z kurzu, stejně tak jako na běţkách. V poslední řadě bych se chtěla zmínit o dopravě na lyţařský kurz. V tomto případě jsem opět vycházela z vlastních zkušeností, kdy jsem si musela zajistit dopravu na kurz sama, coţ v případě vysokoškoláků shledávám za vhodné. Mnoho z nich uţ jistě vlastní auto s navigací, umí zacházet s mapou nebo si jednoduše umí prostřednictvím internetu vyhledat nejrychlejší spojení do poţadované destinace. Na většinu horských chat, 57
především těch nacházejících se v Krkonošském národním parku I. a II. zóny, se musí stejně nakonec dojít pěšky nebo pouţít horský skútr.
8.1.1
Porovnání cen a služeb vybraných ubytovacích zařízení
Pension Horský Dvůr*
Kontaktní údaje: Horský Dvůr * Pension, Modrokamenná 204, 542 25 Janské Lázně, tel.: +420 499 875 186, +420 499 875 111, e-mail:
[email protected]
Pension Horský Dvůr* se nachází na úpatí Černé hory nad Janskými Lázněmi v blízkosti lanovky a ostatních vleků. Od lázeňské promenády a centra je vzdálen asi 600 m. Pension je vhodný pro odpočinek rodin s dětmi, nenáročnou klientelu a školy. Disponuje 20 pokoji a jeho celková kapacita je 55 míst. Pokoje s umyvadlem jsou dvou aţ pětilůţkové, sprchy a WC jsou společné na patrech. V zařízení se nachází jídelna pro ubytované hosty, kde probíhá snídaně, večeře ve formě menu a večerní posezení. Pension je vybaven TV-místností, stolním tenisem, který je k dispozici zdarma, dále je zde moţnost objednat si masáţ či zábal. Na úschovu lyţařského vybavení slouţí uzamykatelné lyţařské skříňky. Parkování je moţné na parkovišti přímo u pensionu a je zahrnuto v ceně ubytování. [37]
Cena za osobu a noc se snídaní: 400 Kč.
Cena je platná dle ceníku z roku 2009 pro termín od 4. 1. do 18. 1. Moţnost pobytu s polopenzí, ceny však nejsou na stránkách pensionu uvedeny.
Cena za 5 nocí: 2 000 Kč
Cena za třídenní skipas: 1 670 Kč
Náklady na 5 nocí se snídaní v pensionu Horský Dvůr* a třídenní skipas činí 3 670 Kč. Pension Pardubické boudy**
Kontaktní údaje: Penzion** , Černá hora 133, 542 25 Janské Lázně, tel.: +420 499 875 186, +420 499 875 111, e-mail: pardubické
[email protected]
58
Pension Pardubické boudy** leţí pod vrcholem Černé hory ve výšce 1 190 m. n. m. poblíţ Černohorských rašelinišť. V zimním období je k dispozici transport rolbou nebo skútrem od horní stanice lanovky k objektu v den příjezdu a v den odjezdu zdarma. Ostatní dny pak po dohodě s majitelem za poplatek. Bouda má kapacitu aţ 42 lůţek a to dvoulůţkových i vícelůţkových. Sociální zařízení je společné na patře. Pension je vybaven restaurací, barem, vinárnou a jídelnou, kde je moţné celodenní stravování. Dále je k dispozici sauna, v blízkosti upravené běţecké tratě, vlastní lyţařský vlek o délce 350 m. Centrální hlídané parkoviště je moţné před kabinovou lanovou dráhou na Černou horu za poplatek. Výhodná poloha zaručuje vydatné sněţení a kaţdou zimu pod sněhem. Moţnost lyţování ve skiareálu Černá hora, kam dopravu zajišťují skibusy. [38]
Cena za osobu a noc s polopenzí: 465 Kč.
Cena je platná pro termín od 1. 12. 2010 do 31. 3. 2011.
Cena za 5 nocí: 2 325 Kč.
Cena za třídenní skipas: 1 670 Kč
Za 5 nocí s polopenzí v pensionu Pardubické boudy** a třídenní skipas činí náklady 3 995 Kč. Pension Modrokamenná bouda
Kontaktní údaje: Modrokamenná bouda, Janské Lázně 206, 542 25, tel. +420 777 901 023, +420 777 075 355, fax: +420 499 875 355, e-mail:
[email protected]
Pension Modrokamenná bouda se nachází v Krkonoších v Janských Lázních na krásném místě na okraji horské louky, která je ze všech stran obklopena lesem. Jedná se o klidné místo a přitom pouhé 2 km od centra Janských Lázní. Název „Modrokamenná bouda“ je odvozen od skalního útvaru Modré kameny, který se nachází nad pensionem. Díky své ideální poloze je pension vhodný nejen k zimní dovolené, ale i k celoročnímu vyuţití a relaxaci. Na své si zde přijdou jak rodiny s dětmi a jednotlivci, tak i větší skupiny, důchodci nebo třeba cykloturisté. Pension je vhodný i pro pořádání 59
sportovních soustředění či firemních a dětských akcí. Kdo má rád zábavu, stačí ujít nevelkou vzdálenost do Janských Lázní, kde je mu k dispozici řada místních podniků. Pension Modrokamenná bouda byl kompletně zrekonstruován v roce 2001 a kapacita ubytování je 45 lůţek. Ubytování je zajištěno v pokojích pro dvě aţ pět osob a v jednom pokoji pro šest osob. V kaţdém pokoji je TV se satelitními programy. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastní sprchou a WC. V létě je přímo u pensionu hřiště na nohejbal a volejbal, menší hřiště s bránami na fotbal, ruské kuţelky, dětské hřiště, gril a ohniště s posezením. Přímo kolem pensionu vedou značené cyklistické i běţecké trasy. V restauraci pensionu je téţ televizor a DVD ke sledování sportovních přenosů, či k účelům vyučovacím nebo pro školení, dále pak stolní fotbal a kulečník pro večerní zábavu. K dispozici je také internet. Po celodenním sportu mohou hosté vyuţít k relaxaci i saunu s bazénkem propojeným východem ven do sněhu. Asi 200 m od pensionu jsou 2 osvětlené lyţařské vleky 500 a 400 m dlouhé - tzv. Košťálka. Černá hora je od pensionu dostupná na lyţích přes vlek Idyla, který navazuje přímo na kabinovou lanovku a čtyř-sedačku Protěţ. Zpět z Černé hory přímo k pensionu se sjede na lyţích od hotelu Černá bouda kolem Pardubických bud. Téţ je zde moţnost sjet k dolní stanici vleku Koštálka a nechat se vytáhnout k Modrokamenné boudě. Na všechny vleky platí jedna permanentka. Poslední atrakcí pensionu je přírodní ledová plocha připravovaná v zimních měsících na kurtu hned vedle budovy, takţe brusle jsou povinnou součástí výbavy kaţdého hosta. V létě je parkoviště přímo u pensionu. V zimě je doprava zavazadel a osob z asi 1,5 km vzdáleného parkoviště zajištěna zdarma. [39]
Cena za osobu a noc s polopenzí: 450 Kč
Cena je platná v zimním období od 1. 12. do 17. 1. Rok ceníku není uveden. Snídaně jsou podávány ve formě švédských stolů. Větší skupiny (děti, důchodci, sportovci a další) mají moţnost plné penze a individuální ceny dle domluvy.
Cena za 5 nocí: 2 250 Kč.
Cena za třídenní skipas: 1 670 Kč
Za 5 nocí s polopenzí v pensionu Modrokamenná bouda a třídenní skipas činí náklady 3 920 Kč.
60
Pension Villa
Kontaktní údaje: Penzion Villa - Dana Továrková, Obchodní 79, 542 25 Janské Lázně, tel./fax: +420 499 875 218, mobilní tel.: +420 723 724 725, +420 602 379 499, e-mail:
[email protected]
Pension Villa nabízí celoroční velmi dostupné ubytování a levnou horskou rekreaci v Krkonoších především pro kolektivy jakou jsou školy v přírodě a lyţařské kursy, ale i pro jednotlivce. Pension Villa leţí velmi výhodně v samotném centru Janských Lázní s atraktivním výhledem na kolonádu a v dosahu významných běţeckých tratí a sjezdovek Krkonoš. Ubytování je poskytováno v útulných dvou, tří, čtyř, pěti a šestilůţkových pokojích s vlastním sociálním zařízením a sprchovým koutem. V přízemí se nachází společenská místnost s televizí. Kapacita penzionu je 48 osob s moţností přistýlky. Své auto mohou hosté po dobu pobytu ponechat na centrálním hlídaném parkovišti. Vleky různé obtíţnosti jsou od pensionu Villa vzdáleny jen asi 300 - 500 metrů. [40]
Cena za osobu a noc s polopenzí: 425 Kč
Cena platí pro týdenní pobyt za 1 den v době od 3. 1. do 22. 3. Ceník uvedený na stránkách byl pro sezonu 2009/2010, ceny se tak mohou s nadcházející sezónou nepatrně měnit. Pro skupiny nad 30 osob lze po vzájemné domluvě vytvořit individuální cenový program. Školám je za nezvýšenou cenu poskytován (kromě ubytování a plné penze) i pitný reţim a svačiny. Na 30 osob připadá 1 učitel zdarma.
Cena za 5 nocí: 2 125 Kč.
Cena za třídenní skipas: 1 670 Kč.
Za 5 nocí s polopenzí v pensionu Villa a třídenní skipas činí náklady 3 795 Kč. Hotel Hradec**
Kontaktní údaje: Hotel Hradec, Pec pod Sněţkou 137, 542 21 Pec pod Sněţkou, e-mail:
[email protected]
61
Pension Hradec se nachází v centru rekreačního střediska Pec pod Sněţkou. V okolí jsou vhodné terény pro letní pěší a cykloturistiku a pro zimní lyţařské sporty. Svou polohou a šíří sluţeb je pension Hradec vhodný jak pro rodinnou rekreaci, tak pro školní mládeţ, skupiny sportovců, pořádání školení a seminářů. Pension Hradec je komplex tří budov - hlavní budova, kde je zajišťováno stravování a dvou přilehlých budov vzdálených od hlavní budovy do 100 m. Kapacita ubytování je maximálně 100 lůţek. Ubytování je poskytováno ve dvou a třílůţkových pokojích kategorie pension**, na pokojích je umyvadlo s teplou a studenou vodou, sprchy a sociální zařízení jsou společné na patře. Stravování je zajištěno dle přání zákazníka – plná penze nebo polopenze, snídaně je podávána formou bufetu, k obědu a k večeři je moţný výběr ze 6 menu. Součástí areálu pensionu Hradec je: Disco club, mexická restaurace El Toro, Česká hospoda, tenisové kurty, půjčovna lyţařského vybavení, směnárna, infoservis a ruský kuţelník. [41]
Cena za osobu za noc s polopenzí: 495 Kč
Cena je platná v termínu od 3. 1. do 17. 1. Rok ceníku není uveden.
Cena za 5 nocí: 2 475 Kč
Cena za třídenní skipas: 1 670 Kč
Za 5 nocí s polopenzí v hotelu Hradec** a třídenní skipas činí náklady 4 145 Kč. Pension AVIA
Kontaktní údaje: Pension AVIA, Pec pod Sněţkou 155, 542 21 Pec pod Sněţkou, tel./fax: +420 499 896253, mobilní tel.: +420 777 070958
Pension AVIA se nachází na Velké slunečné pláni v Peci pod Sněţkou - známém krkonošském sportovním středisku, které nabízí široké moţnosti aktivního odpočinku po celý rok. Nadmořská výška pensionu 900 m spolu s jeho polohou vytváří předpoklady pro pěknou vyhlídku do údolí. Celá oblast je součástí Krkonošského národního parku. Pension je celoročně k dispozici jak pro rodinnou rekreaci, tak pro školení, semináře či sportovní soustředění. Současně je vhodný pro všechny věkové kategorie, protoţe příjezd autem je moţný aţ k pensionu. Při čerstvě napadlém sněhu však majitelé doporučují nasadit řetězy. Stravování je moţné ve formě polopenze, která se skládá z jednotného menu o třech chodech a ze snídaně podávané formou 62
švédského bufetu. Plná penze je poskytována pouze pro větší skupiny, a to po vzájemné dohodě. [42]
Cena za osobu za noc s plnou penzí: 440 Kč
Cena je platná pro zimní období od 1. 12. 2010 pro ţáky a studenty středních škol, předpokládám, ţe pro skupinu vysokoškolských studentů se cena příliš neliší. Na kaţdé 10. dítě 1 osoba pedagogického dozoru zdarma. Stravování škol zahrnuje plnou penzi a pitný reţim. Ubytování v pokojích typu B s umyvadlem. Společné WC a sprcha na patře.
Cena za 5 nocí: 2 200 Kč
Cena za třídenní skipas: 1 670 Kč
Za 5 nocí s plnou penzí v pensionu AVIA a třídenní skipas činí náklady 3 870 Kč. Hotel Kolínská bouda
Kontaktní údaje: Hotel Kolínská Bouda, Pec pod Sněţkou 319, 542 21 Pec pod Sněţkou, tel.: +420 499 736 201, e-mail:
[email protected]
Hotel Kolínská bouda se nachází na turistické stezce mezi Pecí pod Sněţkou a Černou horou v nadmořské výšce 1 117 m. n. m. v klidném prostředí Krkonošského národního parku, a je tak v létě vhodným výchozím bodem pro turistické nebo cyklistické výpravy a v zimě pro lyţařské radovánky. Celý hotel včetně restaurace je nekuřácký. Stravování v hotelu zahrnuje polopenzi, snídani formou švédského stolu a k večeři hosté jistě ocení teplé jídlo s polévkou a dezertem. Ubytování je zajištěno pro 100 osob ve dvou, tří, čtyř, pěti a šestilůţkových pokojích, kaţdý pokoj je vybaven WC a sprchou, na všech pokojích je zdarma k dispozici WIFI připojení k Internetu. V hotelu je k dispozici vyhřívaný bazén, whirlpool pro tři osoby, sauna, stolní tenis, kulečník a stolní fotbálek, za hotelem pak otevřené ohniště vhodné k letnímu grilování. Kolínská Bouda je oblíbená jak u sportovních kolektivů, tak u firem pořádajících podniková školení. V prostorách hotelu je k dispozici společenská místnost s projektorem a plátnem. Hotel má jiţ několik let velmi dobré zkušenosti s lyţařskými kurzy a školami v přírodě. Pro pedagogický doprovod je poskytován na kaţdých deset dětí jedno místo s penzí zdarma. V hotelu je půjčovna lyţařského vybavení, sjezdových, běţeckých 63
i snowboardových kompletů. V zimní sezoně jsou jiţ tradicí čtvrteční diskotéky hojně navštěvované i hosty z okolních chat, pensionů a hotelů. Hotel Kolínská Bouda upravuje vlastní technikou 30 km běţeckých tratí. Sjezdovky dosaţitelné pěšky (500 metrů - ke konečné stanici vleku Mulda u Lidické boudy). Parkování v zimní sezoně je moţné pouze v Peci pod Sněţkou na hlídaných parkovištích. Hotel je v zimní sezoně auty nedostupný. Doprava pro hosty hotelu je zajištěna rolbami a čtyřmi sněţnými skútry. Doprava z Pece pod Sněţkou k hotelu a zpět není zahrnuta v ceně pobytu.
Cena za osobu za noc s plnou penzí: 490 Kč
Cena je platná pro období od 28. 11. 2010 do 5. 4. 2011. Na kaţdých 10 dětí je poskytnuto ubytování s penzí pro 1 dospělou osobu zdarma. Ceny pro školní zařízení zahrnují vţdy plnou penzi, pitný reţim a v zimní sezoně transport zavazadel. V ceně plné penze nejsou zahrnuty svačiny, lze je individuálně přiobjednat. V zimní sezoně můţou školy reservovat termíny v prosinci, lednu a březnu, únor je vyhrazený pro rodinné rekreace. [43]
Cena za 5 nocí: 2450 Kč
Cena za třídenní skipas: 1 670 Kč
Za 5 nocí s plnou penzí v hotelu Kolínská bouda a třídenní skipas činí náklady 4 120 Kč. Horská chata Poutník
Kontaktní údaje: Chata Poutník, Horní Lysečiny 39, Horní Maršov 542 26, tel.: +420 737 452 853, +420 499 329 574, e-mail:
[email protected]
Horská chata Poutník se nachází v krásném a klidném prostředí východních Krkonoš v chráněné oblasti Krkonošského národního parku v nadmořské výšce 1 000 m. n. m., nad obcí Horní Maršov. Od chaty je krásný výhled do údolí Krkonoš a absolutně nerušený klid. Příjezd k chatě a parkování je v měsících bez sněhu bezproblémové. V zimě se k chatě dostanete pouze pěšky nebo na lyţích od hotelu Vápenka v Horních Albeřicích, odvoz zavazadel a slabších jedinců je zajištěn pomocí skútru s vlekem a rolby. Parkování v zimních měsících je zajištěno na obecním parkovišti nedaleko 64
hotelu Vápenka. U chaty je 180 metrů dlouhý vlastní vlek Transporta Chrudim, asi 100 metrů od chaty se nachází 550 metrů dlouhý lyţařský vlek - rychlopoma. Tento vlek vyuţívají pouze tři chaty, coţ je pro lyţařské kurzy i rodiny naprosto ideální, nečekáte v dlouhých frontách jako jinde. Sjezdovka patří do skupiny modrá, místy aţ červená. Upravené běţkařské krkonošské tratě začínají přímo pod chatou. Chata má kapacitu 40 lůţek v 11 pokojích, z nichţ 8 v 1. patře je vybaveno vlastním WC a sprchou. Další 3 pokoje ve 2. patře mají společné sociální zařízení na patře. Chata dále nabízí velkou jídelnu s krbovými kamny, společenskou místnost, LCD TV, elektronické šipky, stolní fotbal a další různé hry. Samozřejmostí je výborná domácí kuchyně formou polopenze, po dohodě je moţné i celodenní stravování. Pro školy v přírodě, lyţařské výcviky a jiné kolektivy je moţný celodenní pitný reţim a na přání i svačiny. Pro školy a skupiny je moţné rovněţ zajistit přednášky KRNAPu a Horské sluţby o krásách a nebezpečí hor. [44]
Cena za osobu za noc s plnou penzí: 330 Kč
Cena je stálá celou zimní sezónu, a to pro ţáky nebo osoby účastnící se lyţařského výcviku. Rok ceníku není uveden. V ceně je zahrnut přístup na vlek - Transporta Chrudim nacházející se hned vedle chaty a pitný reţim.
Cena za 5 nocí: 1650 Kč.
Cena za třídenní skipas: 1 670 Kč
Za 5 nocí s plnou penzí v horské chatě Poutník a třídenní skipas činí náklady 3 320 Kč. Bouda Helena
Kontaktní údaje: Tomáš a Martina Špírkovi, Černý Důl 183, 543 44 Černý Důl, tel.: +420 732 107 949, e-mail:
[email protected]
Bouda Helena je typická horská bouda s dlouhou minulostí, nachází se v nadmořské výšce 1 100 metrů v krásném prostředí východních Krkonoš mezi Pecí pod Sněţkou a Černým Dolem na místě zvaném Lučiny. Bouda Helena je výborné místo pro školní pobyty, ale i pro rodiny s dětmi, sportovce, milovníky horských míst a pro všechny, kteří chtějí strávit příjemné chvíle svého volna v prostředí hor se spoustou moţností 65
vyţití. Ubytování je v klasických pokojích s jedním aţ čtyřmi lůţky vybavených umyvadlem s tekoucí teplou a studenou vodou. Sociální zařízení (sprchy a WC) je společné na patře. Kapacita boudy je 46 lůţek v 18 pokojích. Stravování je v jídelně s TV formou polopenze (snídaně - švédský stůl, večeře - polévka, hlavní chod, zákusek) nebo plné penze (u školních pobytů je zajištěn pitný reţim). Dále je moţné si vybrat z jídelního a nápojového lístku v restauraci. Celá bouda je nekuřácká. Po dohodě je moţné si s sebou přivézt i domácí mazlíčky. V celém objektu je bezdrátové internetové připojení pomocí WIFI
zdarma.
K parkování slouţí odstavné parkoviště, které se nachází v Černém Dole (za továrnou Mileta) nebo v Peci pod Sněţkou. Vývoz a svoz zavazadel se uskutečňuje jen z Černého Dolu v den nástupu ve 14.00 a v den odjezdu v 9.00 zdarma (nástupní místo - parkoviště za Miletou). V zimním období jsou termíny neděle - neděle. Vývoz a svoz mimo určené termíny je účtován dle platného ceníku (nutno objednat předem). Při skupinovém pobytu moţno zajistit po dohodě. [45]
Cena za osobu za noc s polopenzí: 415 Kč.
Cena za 5 nocí: 2 075 Kč.
Cena je platná v období od 3. 1. 2011 do 30. 4. 2011. Příjezd ve 14:00 hod., odjezd v 9:00 hod. U školních a skupinových pobytů je moţné upravit cenu a dobu příjezdu či odjezdu po domluvě.
Cena za 3 denní skipas: 1 670 Kč
Za 5 nocí s polopenzí v horské boudě Helena a třídenní skipas činí náklady 3 745 Kč. Horská bouda Na výsluní
Kontaktní údaje: Hynek Spurný, Na výsluní, Horská bouda v Modrém dole, Pec pod Sněţkou 102, 542 21, tel.: +420 499 895 122, e-mail:
[email protected]
Horská bouda Na výsluní je ideálním místem dovolené pro rodiny s dětmi a turisty. Památkově chráněná roubená chalupa se nachází v nadmořské výšce 1 050 m na snad nejkrásnějším místě Krkonoš - v Modrém dole, který je částí chráněné přírodní rezervace. Mimořádně klidné místo pod Studniční horou, obklopené horskými loukami 66
se vzácnou květenou, je východiskem jak pro hřebenové túry, tak pro kratší výlety s dětmi do blízkého okolí. Zalesněné stráně nad Modrým potokem jsou vyhlášeným borůvkovým rájem. Poloha i nadmořská výška jsou zárukou dlouhé zimní sezóny. K dispozici jsou dvou aţ šestilůţkové pokoje se základním vybavením a s výhledem na vrcholové partie nejvyšších českých hor. Koupelny a WC jsou společné na chodbách. Všude v objektu teče pitná voda, teplá voda je k dispozici stále bez omezení. V ceně pobytu je polopenze. Domácí kuchyně, zahrnující běţná jídla i několik místních specialit, borůvkové koláče, knedlíky a poháry, se těší velmi dobré pověsti. K dispozici je také horský bufet, který nabízí po celý den teplá i studená jídla, zákusky a široký výběr nápojů. Své lyţe, sáně, boby, turistické hole i další lyţařské pomůcky mohou hosté odkládat ve vyhrazeném prostoru lyţárny. K chatě Na výsluní patří i lyţařský vlek na louce přímo u chaty. Lyţařská náročnost louky je malá, je vhodná pro učení začínajících lyţařů. Vlek je v provozu na poţádání celý den, lyţování na tomto vleku je v ceně pobytu. Pro náročnější lyţaře slouţí lyţařský areál v Peci pod Sněţkou. Cesta do areálu je zčásti sjízdná na lyţích, zčásti zajišťovaná skibusem. Pro cestu zpět lze za malý poplatek vyuţít místní sněţný skútr. Příjezd k chatě autem není moţný. Parkování je povoleno na hlídaných parkovištích přímo v Peci pod Sněţkou. Poplatek za parkování není zahrnut v ceně pobytu. Dále je nutné pokračovat pěšky aţ do Modrého dolu. Cesta do Modrého dolu vede od autobusového nádraţí, respektive od hlavního parkoviště vede nejprve krátce po silnici směrem k lanovce na Sněţku, poté odbočuje vlevo do lesa. Bouda Na výsluní je vzdálena od parkoviště asi 40 minut pohodlné chůze. Zavazadla a malé děti na poţádání vyveze majitel chalupy automobilem, v zimě na skútru. [46]
Cena za osobu a noc s polopenzí: 540 Kč
Cena je platná od 5. 1. a zahrnuje ubytování ve dvou aţ šesti lůţkových pokojích, pobytové taxy, vyvezení a svezení malých dětí a zavazadel při příjezdu a odjezdu, rekreační poplatky. Ceník uvedený na stránkách byl pro sezonu 2009/2010, ceny se tak mohou s nadcházející sezónou nepatrně měnit.
Cena za 5 nocí: 2 700 Kč.
Cena za třídenní skipas: 1 670 Kč. 67
Za 5 nocí s polopenzí v horské boudě Na výsluní a třídenní skipas činí náklady 4 370 Kč. Lyžařská bouda
Kontaktní údaje: Lyţařská bouda, Liščí hora 189, 543 44 Černý Důl, tel.: +420 774 304 091, e-mail:
[email protected]
Lyţařská bouda leţí na jiţním svahu Liščí hory ve výšce 1 206 m. n. m. ve druhé zóně Krkonošského národního parku. Sám název napovídá co je hlavním zaměřením hotelu v zimním období, které v tomto vysokohorském prostředí trvá od poloviny listopadu do konce dubna a kde naleznete ideální podmínky pro sjezdové lyţování a překrásné běţecké tratě. Parkování je zajištěno pro hosty v Peci pod Sněţkou, které je v létě zdarma, v zimě za poplatek. Parkoviště se nachází u soukromého pensionu a je hlídané kamerami. Snídaně pro ubytované hosty jsou podávány formou bufetu v době od 08.00 do 09.00 hodin. Večeře se skládá ze tří chodů - polévka, hlavní jídlo a dezert, po dohodě je moţno také večeře připravit formou rautu nebo grilování. Restaurace je otevřena od 10.00 do 24.00 hodin. Lyţařská bouda je velmi vhodná pro pořádání zimních lyţařských kurzů a jarních či letních škol v přírodě. Lyţařský kurz je moţné uspořádat v době od 2. 1. do 30. 4. Dětský vlek přímo u hotelu usnadňuje výuku začátečníků a pokročilí lyţaři mají moţnost vyuţít skiareál Pec pod Sněţkou vzdálený cca 600 metrů od hotelu. U hotelu se nachází hřiště na míčové hry a dvě místnosti jsou pouţitelné jako učebny a tělocvična.
Cena za osobu za noc s plnou penzí: 490 Kč
Cena je platná v termínu od 1. 11. 2010 do 30. 4. 2011. V ceně pobytu je zahrnut pitný reţim, místo oběda moţnost balíčků. Na 10 dětí 1 dospělý zdarma.
Cena za 5 nocí: 2 450 Kč.
Cena za třídenní skipas: 1 670 Kč
Za 5 nocí s plnou penzí v Lyţařské boudě a třídenní skipas činí náklady 4 120 Kč. [47]
68
8.1.2
Porovnání cen v přehledné tabulce Tabulka 2: Porovnání cen
Ubytovací zařízení
Místo
Osoba/noc
Osoba/5 nocí
Celkem vč. skipasu
Pension Horský Dvůr*
400,-
Jánské Lázně
2 000,-
3 670,-
(*snídaně) Pension Pardubické
Jánské Lázně
465,-
2 325,-
3 995,-
Jánské Lázně
450,-
2 250,-
3 920,-
Jánské Lázně
425,-
2 125,-
3 795,-
495,-
2 475,-
4 145,-
2 200,-
3 870,-
2 450,-
4 120,-
1 650,-
3 320,-
boudy** Pension Modrokamenná bouda Pension Villa
Hotel Hradec**
Pec pod Sněţkou Pec pod
440,-
Sněţkou
(*plná penze)
Pec pod
490,-
Sněţkou
(*plná penze)
Horní
330,-
Maršov
(*plná penze)
Bouda Helena
Černý Důl
415,-
2 075,-
3 745,-
Horská bouda Na výsluní
Pec pod
540,-
2 700,-
4 370,-
2 450,-
4 120,-
Pension AVIA
Hotel Kolínská Bouda
Horská chata Poutník
Sněţkou Lyţařská bouda
490,-
Černý Důl
(*plná penze)
69
9
Zpracování programu šestidenního lyžařského kurzu
Název kurzu: Lyţařský kurz
Místo konání: Černá hora - Jánské Lázně
Zaměření kurzu: Zdokonalování techniky sjezdového lyţování, snowboardingu a běţeckého lyţování.
Termín konání: V průběhu vedlejší zimní sezony tj. od 03. 1. do 30. 1. Tabulka 3: Harmonogram lyžařského kurzu
Den 1.
Dopolední aktivita
Odpolední aktivita
Večerní aktivita
Do 11:00 individuální
13:00 – 14:00 příprava
18:00 – 19:00 večeře
příjezd na ubytovnu,
běţeckého vybavení
19:00 – 20:00 seznámení
přidělení pokojů,
14:00 – 15:00 nácvik
s plánem následujícího
ubytování
běţeckého lyţování
dne, přednáška na téma
12:00 – 13:00 zahájení
v blízkosti chaty
běţecké lyţování
kurzu: seznámení
15:00 – 16:00 rozdělení
20:00 – 22:00 moţnost
účastníků s náplní kurzu,
do výkonnostních skupin
vyuţití bowlingu
denním řádem,
16:00 – 17:00 krátký
v Jánských Lázních
stravováním, výcvikovým
okruh na běţkách:
plánem a řádem ubytovny,
Malý okruh Černá hora
sdělení důleţitých
o délce cca 4 km
informací a instrukcí
17:00 – 18:00 osobní volno
2.
8:00 – 9:00 snídaně
15:00 – 18:00 návrat
18:00 – 19:00 večeře
9:00 – 15:00 celodenní
na ubytovnu, osobní
19:00 – 20:00 zhodnocení
výlet na běţkách:
volno, moţnost vyuţití
dne, seznámení s plánem
Velký okruh Černá hora
Černohorské sáňkařské
následujícího dne,
o délce cca 15 km,
cesty
přednáška na téma
moţnost občerstvení na
sjezdové lyţování a SNB
některém
20:00 – 22:00 moţnost
z odpočívadel
vyuţití některého z kulturních popř. relaxačních zařízení v Jánských Lázních
70
3.
8:00 – 9:00 snídaně
16:00 – 18:00 osobní
18:00 – 19:00 večeře
9:00 – 11:00 nácviky
volno, moţnost procházky
18:00 – 21:00 moţnost
sjezdu na lyţích/SNB
na Černohorské rašeliniště
vyuţití večerního lyţování
11:00 – 12:00 rozdělení
19:00 – 20:00 zhodnocení
do výkonnostních skupin
dne, seznámení s plánem
12:00 – 16:00 sjezdové
následujícího dne,
lyţování/SNB
přednáška na téma chování
ve skupinách, moţnost
na sjezdovce
občerstvení na sjezdovce, společný návrat 4.
8:00 – 9:00 snídaně
16:00 – 18:00 osobní
18:00 – 19:00 večeře
9:00 – 16:00 sjezdové
volno, moţnost procházky
18:00 – 21:00 moţnost
lyţování/SNB
na rozhlednu Panorama
večerního lyţování
ve skupinách, moţnost
19:00 – 20:00 zhodnocení
občerstvení na sjezdovce,
dne, seznámení s plánem
společný návrat
následujícího dne, přednáška na téma Horská sluţba a první pomoc
5.
8:00 – 9:00 snídaně
14:00 – 16:00 závody
18:00 – 19:00 večeře
9:00 – 14:00 sjezdové
ve sjezdu na lyţích/SNB,
18:00 – 21:00 moţnost
lyţování/SNB
společný návrat
večerního lyţování
ve skupinách, moţnost
16:00 – 18:00 osobní
19:00 – 20:00 zhodnocení
občerstvení na sjezdovce
volno, moţnost vyuţití
dne, vyhlášení výsledků
termálního bazénu
závodu ve sjezdu,
v Jánských Lázních
seznámení s plánem následujícího dne
6.
8:00 – 9:00 snídaně
13:00 – 14:00 zhodnocení
9:00 – 10:00 nácvik běhu
kurzu, výsledky
na lyţích
jednotlivců
10:00 – 12:00 závody
14:00 individuální odjezd
v běhu na lyţích 12:00 – 13:00 vyhlášení výsledků závodu v běhu na lyţích
71
10
Shrnutí výsledků práce
Vybrané lyţařské středisko Černá hora – Jánské Lázně zajišťuje, dle mého názoru, dostatečné předpoklady pro pořádání lyţařského kurzu. Jak uţ jsem zde mnohokrát jmenovala, středisko se chlubí velmi kvalitními lyţařskými terény, které se svou délkou řadí k těm nejdelším v České republice, a které jsou tak rozmanité, ţe jsou vhodné jak pro zkušené lyţaře, tak i pro lyţaře začátečníky. Středisko disponuje 4mi lanovými dráhami, 22 lyţařskými vleky a v nedávné době zde byla vybudována i 8mi místná kabinková lanovka, která je v Čechách naprostým unikátem. Velkou výhodou jsou i sněţná děla zajišťující kvalitní lyţařské podmínky, a to i v případě nedostatku přírodního sněhu. V celém areálu je doprava návštěvníků zajištěna skibusy, které jezdí v pravidelných časech a dopravují lyţaře spolu s jejich vybavením zdarma. Ve večerních hodinách je, v případě dobrých sněhových podmínek, upravena sjezdovka na večerní lyţování. Pro lyţařský kurz zaměřený i na běţecké lyţování je v okolí Černé hory celá řada strojově upravovaných běţeckých tratí s mnoha přírodními atraktivitami. Na kaţdé trati je k dispozici nespočet občerstvovacích chat a horských bufetů, které skvěle poslouţí k doplnění energie během náročného dne. K relaxaci, rozptýlení, nebo i v případě nepříznivých klimatických podmínek, lze vyuţít sportovních či kulturních zařízení v Jánských Lázní. Na základě této, řekla bych, vhodně vybrané lokality, uţ pro mě nebylo příliš náročné vytvořit program lyţařského kurzu, který se domnívám, je realizovatelný. Program kurzu je sestavený tak, aby na jednu stranu prohluboval znalosti a dovednosti účastníků, a na stranu druhou jim dával dostatečnou volnost k provozování vlastní aktivity. Ukazuje lyţařské středisko jako horský resort s obrovskými moţnostmi, které by se dalo srovnávat i s mnoha horskými středisky v zahraničí.
72
11
Závěr
Závěrem této práce bych chtěla shrnout výsledky mého snaţení a zhodnotit do jaké míry, si myslím, ţe jsem byla úspěšná. První kapitoly práce jsou převáţně teoretické, jelikoţ se domnívám, ţe trocha teorie na začátek neuškodí. Seznamuji tak čtenáře především s historií a současností lyţařského sportu a snowboardingu. Zmiňuji některé běţecké techniky, potřebné vybavení a značení běţeckých tratí v Krkonoších, dále pak uvádím tři tipy na výlet na běţkách po krásách našich nejvyšších hor. Další kapitoly se pak více zabývají hlavním cílem bakalářské práce, kterým je výběr vhodného střediska v regionu Krkonoše pro potřeby VŠP Jihlava. Tento výběr jsem provedla na základě srovnání jednotlivých středisek ve jmenovaném regionu a k tomuto účelu jsem pouţila formu dotazníkového šetření. Během šetření jsem oslovila 62 respondentů, převáţně obyvatele Hradce Králové a Podkrkonoší, o nichţ jsem věděla, ţe se aktivně věnují lyţování nebo snowboardingu. Dotazník obsahoval celkem 14 otázek, z toho 4 se týkaly údajů o pohlaví, věku, dosaţeného vzdělání a zaměstnání respondentů. Ukázka dotazníku je uvedena v Příloze E. Vyplněné dotazníky jsem vyhodnotila a k interpretaci výsledků jsem pouţila přehledné koláčové grafy. Z výsledku šetření vyplynulo, ţe nejnavštěvovanějším střediskem je Černá hora Jánské Lázně, které ve své odpovědi uvedlo 64% dotázaných. Tento horský resort si návštěvníci vybírají především z důvodu délky sjezdovek a kvality sluţeb. Na základě výsledků šetření jsem si pak vybrala lokalitu a v ní pak dále srovnávala ubytovací zařízení vhodná pro lyţařský kurz. Pro srovnání cen a sluţeb ubytovacích zařízení jsem zvolila zařízení vhodná pro pořádání lyţařského kurzu, jednalo se tedy o ubytovací kapacity niţší cenové kategorie poskytující stravování a ubytování pro větší skupiny osob. Mým původním plánem bylo srovnat ceny horských objektů jen v okolí Černé hory. Na základě poţadavku mého vedoucího bakalářské práce jsem nakonec porovnala i ceny v dalších částech regionu. Konkrétně jsem rozšířila výběr o horské chaty na hřebenech východních Krkonoš a sami můţete v Tabulce 2 posoudit, o kolik se ceny liší. Některé ceníky horských chat v těsné blízkosti největších lyţařských středisek mě samotnou překvapily. Ceny v nich uvedené nejsou ani tak vysoké, jak by člověk předpokládal. Pravdou ale je, ţe ceníky ubytování pro lyţařské kurzy se výrazně liší od těch běţných, určených pro jednotlivce. Prioritně jsem se snaţila vyhledávat ceny 73
uvedené s polopenzí, v některých případech to však nebylo moţné, proto není porovnání nákladů v Tabulce 2 zcela objektivní. Nicméně z údajů uvedených v Tabulce 2, lze vycházet při výběru ubytovacího zařízení vhodného pro lyţařský kurz. Pokud bych sama měla moţnost zvolit ubytování pro lyţařský kurz, tak bych z uvedených zařízení vybrala Pension Modrokamenná bouda, který leţí pouhé 2 km od Jánských Lázní. Tento pension mě oslovil celou řadou nabízených sluţeb, mezi které patří relaxační bazén a sauna propojená s východem do sněhu, internet, televizor a DVD přehrávač, který je moţné vyuţít k praktické ukázce některých školících materiálů. Hned vedle penzionu se nacházejí dva osvětlené lyţařské vleky, které jsou vhodné pro prvotní lyţařský trénink, lyţaře začátečníky nebo třeba pro zájemce, kteří by ani po celém dni neměli dost lyţařských radovánek. Sjezdovka na Černé hoře je pak lehce přístupná a jednoduše se lze od chaty dostat rovnou ke kabinkové lanovce nebo čtyř-sedačce. Poslední atrakce, která mě velmi zaujala, je přírodní ledová plocha hned vedle budovy pensionu, která poslouţí všem nadšeným bruslařům. Kromě jmenovaných sluţeb ještě připomínám, ţe celá řada kulturních i relaxačních zařízení se nachází v Jánských Lázních a za připomenutí stojí určitě i velké mnoţství přírodních atraktivit na kaţdé běţecké trati, kvalitně upravené sjezdařské tratě nebo sáňkařská dráha vedoucí z Černé hory. Myslím, ţe pořádání lyţařského kurzu v takové lokalitě by bylo radostí jak pro pořádající, tak pro zúčastěné. V resortu, který nabízí tak rozmanité moţnosti sportovních aktivit a zábavy současně, se nikdo určitě nudit nebude i v případě špatného počasí nebo nedostatečných sněhových podmínek. V poslední části práce jsem se snaţila o vytvoření programu šestidenního lyţařského kurzu, jehoţ harmonogram jsem uvedla do přehledné tabulky. Tento program není vytvořen pro konkrétní ubytovací zařízení, ale jako místo konání uvádím lokalitu Černá hora, která byla zvolena na základě jiţ zmiňovaných výsledků šetření. Kurz je šestidenní, z čehoţ vyplývá i počet přenocování a k délce přizpůsobený harmonogram. Při tvorbě programu jsem vycházela z předpokladu, ţe kurz je zaměřen na sjezdové lyţování, snowboarding a běţecké lyţování. Proto jsem první tři dny kurzu věnovala
běţeckému lyţování a
další tři dny
sjezdovému lyţování
popř. snowboardingu a zvolila tak koupi třídenního skipasu. V předposlední den kurzu je na programu závod ve sjezdu a v den odjezdu pak závod na běţkách. Protoţe se jedná o lyţařský kurz vysoké školy, zahrnula jsem do programu i večerní tematické přednášky 74
týkající se jízdních technik běţeckého a sjezdového lyţování, snowboardingu, vybavení pro jednotlivé sporty, přípravy lyţí, techniky mazání vosků běţeckých lyţí, dále potom přednášky o bezpečnosti na sjezdovce nebo o Horské sluţbě. V programu jsou uvedeny i přestávky osobního volna, kdy mají účastníci moţnost vyuţít některá ze sportovních zařízení v Jánských Lázních. Dle mého názoru je program sestaven tak, aby byl realizovatelný, aby prohloubil jak znalosti, tak dovednosti účastníků a zároveň, aby kaţdého jedince přesvědčil o tom, ţe i v našich horských podmínkách jsou kvalitní předpoklady pro provozování zimních sportů, ať uţ je řeč o běţeckém a sjezdovém lyţování nebo snowboardingu.
75
Seznam zkratek a symbolů SLČR – Svaz lyţařů České republiky SNB – Snowboarding JSBA – Japan snowboarding association FIS – Fédération Internationale de Ski = Mezinárodní lyţařská federace AČS – Asociace českého snowboardingu SAS – Slovenská asociace snowboardingu LVVZ – Lyţařské výchovně výcvikové zájezdy KRNAP – Krkonošský národní park
76
Seznam zdrojů [1] DOHNAL, T., et al. Tři dimenze pojmu rekreologie. Olomouc: 2009. ISBN 978-80244-2437-8. [2] PŘÍBRAMSKÝ, M., Lyžování. Praha: Grada Publishing spol. s.r.o., 1999. 124 s. ISBN 80-7169-786-9. [3] Plzeňák – regionální, zájmový a informační server [online]. 2010 [cit. 2010-10-19]. Dostupný z WWW: http://www.plzenak.cz/zajimavosti-lyze-carving.php?kapitola=1 [4] Cestování iDNES.cz – Server pro cestovatele, turisty, outdoor [online]. 2010 [cit. 2010-10-19] Dostupný WWW: http://cestovani.idnes.cz/freeride-nesnesitelna-lehkostnoveho-lyzovani-fro-/ig_zima.asp?c=A100210_124518_igsvet_tom [5] BINTER, L., et al. Snowboarding. 3. přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. a.s. 2006. 140 s. ISBN 80-247-1474-4. [6] Natach snowboardové stránky [online]. 2010 [cit. 2010-10-19] Dostupný z WWW: http://www.natach-snow.osoba.cz/neco-o-snowboardingu [7] SOUMAR, L., BOLEK, E., Běh na lyžích. Praha: GradaPublishing, spol. s.r.o., 2001. 132 s. ISBN 80-247-0015-8. [8] Krkonošská lyžařská cesta - Devadesát kilometrů běžkařské dálnice - Horydoly.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW: http://www.horydoly.cz/vypsat.php?id=3270 [9] Krkonose.eu ~ Běžecké tratě [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW: http://www.krkonose.eu/docs/znaceni_cs.pdf [10] Krkonose.eu ~ Běžecké tratě [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW:http://www.krkonose.eu/docs/znaceni_cs.pdf [11] Krkonose.eu ~ Běžecké tratě [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW:http://www.krkonose.eu/docs/znaceni_cs.pdf [12] Krkonose.eu ~ Běžecké tratě [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW:http://www.krkonose.eu/docs/znaceni_cs.pdf 77
[13] Krkonose.eu ~ Běžecké tratě [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW:http://www.krkonose.eu/index.php?s=bezky&lang=1 [14] Svoboda nad Úpou | Zima - Krkonoše - běžecký ráj stránky [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW:http://www.svobodanadupou.eu/cz/zima/krkonosebezecky-raj [15] Má vlast.cz-výlety-ubytování-turistické cíle [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW: http://www.mavlast.cz/top-vylety.krkonosska-hrebenovka-v-okolicerne-a-lisci-hory [16] Má vlast.cz-výlety-ubytování-turistické cíle [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW: http://www.mavlast.cz/top-vylety.hlavni-krkonossky-hreben-i [17] Má vlast.cz-výlety-ubytování-turistické cíle [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW: http://www.mavlast.cz/top-vylety.z-harrachova-na-labskou-louku [18] Skiarena Krkonoše [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.skimu.cz/lyzarske-stredisko/skiarena-krkonose/ [19] Skiareál SKiMU [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.skimu.cz/lyzarske-stredisko/interaktivni-mapa/ [20] Skiareál SKiMU [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.skimu.cz/lyzarske-stredisko [21] Svoboda nad Úpou | Skiareály [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.svobodanadupou.eu/cz/zima/skiarealy [22 ]Černá-hora.cz/zima/ [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.cerna-hora.cz/zima/index.php?lang=1 [23] Skipec.com [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.skipec.com/map_image.php?sezona=zima [24] Skipec.com [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.skipec.com/index.php?lang=1
78
[25] Skiport - lyžařský areál Velká Úpa - lanová dráha, vleky [online]. 2010 [cit. 201011-08] Dostupný z WWW: http://www.skiport.cz/ [26] Skipark K2 Černý Důl [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.horykrkonose.cz/Cerny_Dul/lyzovani/lyzarska_strediska/Skiareal_Cerny_Dul/ [27] Skipark K2 Černý Důl - SKIARENA Krkonoše [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.ceskehory.cz/ski-areal/popis/cerny-dul.html [28] Svoboda nad Úpou | Skiareály [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.svobodanadupou.eu/cz/skiarealy [29] Lanovka Jánské Lázně - Černá hora - Popis lanovky [online]. 2010 [cit. 2010-1115] Dostupný z WWW: http://www.lanovka-cerna-hora.cz/popis/ [30] #1 [online]. 2010 [cit. 2010-11-15] Dostupný z WWW: http://www.cernahora.cz/zima/sane.php?lang=1#1 [31] #1 [online]. 2010 [cit. 2010-11-15] Dostupný z WWW: http://www.cernahora.cz/zima/vec_lyz.php?lang=1#1 [32] Vítejte na stránkách města Janské Lázně | JANSKÉ LÁZNĚ [online]. 2010 [cit. 2010-11-15] Dostupný z WWW: http://www.janske-lazne.cz/cs/ [33] Černohorské rašeliniště: Janské Lázně - turistika, sport, lázně [online]. 2010 [cit. 2010-11-15] Dostupný z WWW: http://www.janskelazne.cz/cz/mesto-janskelazne/zajimavosti-janske-lazne/cernohorske-raseniliste/ [34] Rozhledna na Černé Hoře: Janské Lázně - turistika, sport, lázně [online]. 2010 [cit. 2010-11-15] Dostupný z WWW: http://www.janskelazne.cz/cz/mesto-janskelazne/zajimavosti-janske-lazne/rozhledna-na-cerne-hore/ [35] Termální bazén: Janské Lázně - turistika, sport, lázně [online]. 2010 [cit. 2010-1115] Dostupný z WWW: http://www.janskelazne.cz/cz/sport/termalni-bazen/ [36] Kultura - Janské Lázně: Janské Lázně - turistika, sport, lázně [online]. 2010 [cit. 2010-11-15] Dostupný z WWW: http://www.janskelazne.cz/cz/mesto-janskelazne/kultura/ 79
[37] Pension Horský Dvůr * Janské Lázně, ubytování Janské Lázně: Janské Lázně [online]. 2010 [cit. 2010-11-15] Dostupný z WWW: http://www.janskelazne.cz/cz/pension-horsky-dvur-janske-lazne-34.html [38] Pension Pardubické Boudy ** Jánské Lázně (Černá Hora), ubytování Jánské Lázně (Černá Hora): Janské Lázně [online]. 2010 [cit. 2010-11-15] Dostupný z WWW: http://www.janskelazne.cz/cz/pension-pardubicke-boudy-cerna-hora-41.html [39] Ubytování Janské Lázně - Krkonoše - penzion Janské lázně - [online]. 2010 [cit. 2010-11-15] Dostupný z WWW: http://www.ubytovani-janske-lazne.cz/ [40] Ubytování v Krkonoších – levné ubytování – penzion Villa Janské Lázně [online]. 2010 [cit. 2010-11-15] Dostupný z WWW: http://www.ubytovani-vkrkonosich.cz/penzion-villa/ [41] ** Hotel Hradec ubytování Pec pod Sněžkou [online]. 2010 [cit. 2010-11-22] Dostupný z WWW: http://www.pension-hradec-pec-pod-snezkou.az-ubytovani.info/ [42] Pension AVIA - Pec pod Sněžkou [online]. 2010 [cit. 2010-11-22] Dostupný z WWW: http://pensionavia.cz/index.php [43] Hotel Kolínská bouda - Pec pod Sněžkou - Krkonoše [online]. 2010 [cit. 2010-1122] Dostupný z WWW: http://www.kolinskabouda.cz/index.html [44] Chata Poutník [online]. 2010 [cit. 2010-11-22] Dostupný z WWW: http://www.chatapoutnik.cz/ [45] Ubytování Krkonoše - Bouda Helena [online]. 2010 [cit. 2010-11-22] Dostupný z WWW: http://www.boudahelena.cz/ [46] Na výsluní - horská chata v Modrém dole [online]. 2010 [cit. 2010-11-22] Dostupný z WWW: http://navysluni.hyperlink.cz/ [47] Lyžařská bouda - Krkonoše - Pec pod Sněžkou [online]. 2010 [cit. 2010-11-22] Dostupný z WWW: www.trautenberkovo.cz/skoly_cz.htm [48] Má vlast.cz-výlety-ubytování-turistické cíle [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW: http://www.mavlast.cz/popup.php?flash=mapa20080421_14bdb.png 80
[49] Má vlast.cz-výlety-ubytování-turistické cíle [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW: http://www.mavlast.cz/popup.php?flash=mapa20080421_dbb3d.png [50] Má vlast.cz-výlety-ubytování-turistické cíle [online]. 2010 [cit. 2010-10-28] Dostupný z WWW: http://www.mavlast.cz/popup.php?flash=mapa20080421_eb8d5.png [51] Skiarena Krkonoše [online]. 2010 [cit. 2010-11-08] Dostupný z WWW: http://www.skimu.cz/lyzarske-stredisko/skiarena-krkonose/
81
Příloha A Krkonošská hřebenovka v okolí Černé a Liščí hory (viz. 5.1.1) [48]
82
Příloha B Hlavní krkonošský hřeben I. - východ (viz. 5.1.2) [49]
83
Příloha C Z Harrachova na Labskou louku (viz. 5.1.3) [50]
84
Příloha D Logo - SKIARENA Krkonoše [51]
85
Příloha E Dotazník pro návštěvníka střediska SKIARENA Krkonoše 1. Jaké lyžařské středisko ve SKIARENA Krkonoše navštěvujete nejčastěji? (uveďte jen jedno) a) Pec pod Sněţkou b) Černý Důl c) Černá hora - Jánské Lázně d) Velká Úpa e) Malá Úpa f) Svoboda nad Úpou 2. Jaký je hlavní důvod výběru tohoto lyžařského střediska? a) příznivé ceny b) kvalita sluţeb c) délka sjezdovek d) jiný_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován/a? a) v hotelu b) v pensionu c) ubytován/a v soukromí d) na horské chatě/ chalupě e) u známých/ příbuzných f) ve vlastním objektu g) nenocuji zde 4. Jak hodnotíte dopravní dostupnost do tohoto místa? a) velmi dobrá b) uspokojující c) špatná d) velmi špatná 5. Počet parkovacích míst shledáváte: a) za dostačující b) za nedostačující 6. Jak hodnotíte upravenost sjezdovek ve vámi uvedeném středisku? a) velmi dobrá b) uspokojující c) špatná d) velmi špatná 7. Stává se Vám, že musíte často čekat ve frontě na vlek/ lanovku? a) ano, čekám obvykle dlouho (více neţ 20 min.) b) ano, ale čekám jen krátce (méně neţ 20 min.) c) ne, fronty zde téměř nejsou 86
8. Ceny skipasů se Vám zdají: a) levné b) přiměřené c) nepřiměřené d) předraţené 9. Byl/a jste s něčím ve středisku nespokojen/a? Pokud ano, uveďte konkrétně s čím. a) byl/a jsem se vším spokojen/a b) byl/a jsem nespokojen/a s_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10. Jak hodnotíte kvalitu hostinských služeb? a) velmi kvalitní b) uspokojující c) neuspokojující d) velmi nekvalitní 11. Údaje o Vás: 11.1. Pohlaví a) muţ b) ţena 11.2. Věk a) méně neţ 15 let b) 15 – 25 c) 26 – 35 d) 36 – 45 e) 46 – 55 f) více neţ 56 let 11.3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní/ vyučen b) střední c) vysokoškolské 11.4. Zaměstnání a) zaměstnanec ve veřejném sektoru b) zaměstnanec v soukromém sektoru c) podnikatel/ ţivnostník d) ţena v domácnosti/ na mateřské e) důchodce f) nezaměstnaný g) student
87