VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Městská památková zóna Čáslav Bakalářská práce
Autor: Štěpán Špaček Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011
Abstrakt Špaček Štěpán: Městská památková zóna Čáslav, postoj občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra CR. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Stran:57
Klíčová slova Památková péče v České republice, Národní kulturní památka, Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, Granty kraje, Strukturální fondy, regionální operační programy ROP, Finanční mechanismy EHP/Norsko, Vývoj městské památkové zóny Čáslav, Kostel sv. Petra a Pavla, Městské muzeum Čáslav, Otakarova bašta
© ŠTĚPÁN ŠPAČEK, 2011
Poděkování Mé největší díky patří panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za poskytnutí moţnosti výběru tohoto tématu a následné odborné vedení. Dále bych rád poděkoval pracovníkům městského úřadu, městského muzea a městského památkového úřadu za poskytnuté materiály a vyplnění dotazníku. Mé díky patří i paní Jindřišce Černochové z krajského památkového ústavu za rychlé a profesionální zodpovězení všech otázek. Nemenší díky patří i všem respondentům, kteří obětovali svůj čas a pomohli mi nasbírat data.
Prohlášení Předkládám tímto k posouzení a obhajobě bakalářskou práci na závěr studia na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Tímto prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci vpracoval sám, ţe veškerý text, grafy a tabulky zde pouţité jsou čistě mým výtvorem a pokud není uvedeno jinak, vše jsem zpracoval sám a ze své hlavy, jen s pouţitím pramenů uvedených níţe v této práci. V Čáslavi……… ……………. podpis
Obsah 1
Úvod.......................................................................................................................... 9
2
Teoretická část ........................................................................................................ 10 2.1
3
Památková péče ............................................................................................... 10
2.1.1
Vznik a vývoj památkové péče ................................................................. 10
2.1.2
Vznik legislativy ....................................................................................... 12
2.1.3
Ochrana kulturních památek ..................................................................... 13
2.1.4
Programy ochrany památek ...................................................................... 17
Praktická část .......................................................................................................... 23 3.1
Historie Čáslavi ................................................................................................ 23
3.2
Městská památková zóna Čáslav ..................................................................... 24
3.2.1
Vymezení .................................................................................................. 24
3.2.2
Vývoj ........................................................................................................ 25
3.2.3
Shrnutí programu regenerace .................................................................... 29
3.3
Vybrané památky města ................................................................................... 30
3.4
Dotazníkové řízení ........................................................................................... 33
3.4.1
Vyhodnocení dotazníkového řízení pro rezidenty města .......................... 34
3.4.2
Vyhodnocení dotazníkového řízení pro krajský památkový úřad ............ 48
3.4.3
Řízené rozhovory s představiteli města .................................................... 49
3.5
SWOT analýza města ....................................................................................... 50
3.5.1
Analýza vnitřního prostředí ...................................................................... 50
3.5.2
Analýza vnějšího prostředí ....................................................................... 51
3.6
Návrh opatření pro podporu cestovního ruchu ve městě ................................. 52
4
Závěr ....................................................................................................................... 54
5
Summary ................................................................................................................. 56
6
Zdroje: ..................................................................................................................... 57
Přílohy: A) Legenda k plánu vymezení památkové zóny B) Dotazník pro obyvatele města C) Dotazník pro představitele samosprávy D) Dotazník pro představitele pobočky krajského památkového ústavu
1 Úvod Úkolem této práce bylo zmapovat výsledky Programu regenerace městských památkových rezervací a zón za posledních 15 let na příkladu městských památkových rezervací v České republice, zjistit postoje občanů k obnově památek na území městských památkových zón, zjistit postoje občanů k plošné ochraně historických center měst, zjistit názory občanů na význam památek pro cestovní ruch v jejich městech a na vliv turistů a návštěvníků na ţivot ve městě, ověřit postoje představitelů samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historických center měst i pozitiva a negativa této ochrany. Práce je zpracována na příkladu města Čáslavi. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány mechanismy památkové ochrany u nás, včetně jejich vývoje a vývoje legislativy. Dále jsou v ní definovány pojmy jako kulturní památka nebo památková zóna a také zmapovány mechanismy dotací a role jednotlivých subjektů a organizací v procesu rozdělování finančních prostředků. Praktická část se skládá z popisu města a jeho stručné historie a uvedení jeho nejvýznamnějších památek. Dále je v ní zmapován vývoj městské památkové zóny Čáslav od jejího zaloţení po současnost a taktéţ je uveden stručný přehled investovaných finančních prostředků i přehled památek, na něţ byly pouţity. V praktické části se taktéţ nachází vyhodnocení dotazníkového řízení u rezidentů, samosprávy města a krajského památkového úřadu. Na závěr je uvedena SWOT analýzu města a návrh opatření na zlepšení situace.
9
2 Teoretická část 2.1 Památková péče 2.1.1 Vznik a vývoj památkové péče Pokud bereme památky v nejširším slova smyslu a taktéţ jejich ochranu, dá se říct, ţe určité formy památkové ochrany existují prakticky odjakţiva, i kdyţ ty nejstarší jsou velice odlišné od toho, co si my v dnešní době představíme pod pojmem památková ochrana. Od chvíle, co se člověk stal člověkem a začal si uvědomovat a také přetvářet svět kolem sebe, získal určitý vztah k věcem, které ho obklopovaly. Byl to vztah hodnotový, vyjadřující, ţe se dají pouţít k něčemu uţitečnému, ale i sentimentální nebo estetický. Od doby, kdy se toto poprvé stalo, onen předmět, ať uţ to bylo cokoliv, nabyl zvláštní hodnoty z jakéhokoliv důvodu pro určitého jedince nebo skupinu významné. Tento samotný fakt se stal důvodem tento předmět ochraňovat a pečovat o něj, coţ je prapůvodní základ památkové ochrany. Ať uţ se jednalo o předmět, který vyjadřoval určité postavení a byl v komunitě po generace opatrován a předáván, či o „posvátné“ místo nebo stavbu, která měla v raných dobách lidské existence spirituální význam, lidé se vţdy snaţili předmět či místo zachovat. Představa o památkové ochraně se za lidskou historii neustále měnila a vyvíjela a aţ velice nedávno nabyla skutečně globálního charakteru. To, co si dnes představujeme pod pojmem památková ochrana, byl dříve spíše vztah ke kulturnímu dědictví. Nejstarší příklady tohoto fenoménu sahají aţ do dob starého Říma, kdy se jiţ shromaţdovala a zachovávala umělecká díla a restaurovaly se staré chrámy. S příchodem středověku se pojetí ochrany kulturního dědictví opět změnilo, a to především díky přispění církve, kde docházelo k častému zachovávání a následné ochraně pozůstatků světců nebo posvátných míst. Tyto důvody byly převáţně účelově řízené státem nebo církví přímo a existovaly spíše z důvodu zachování kultu osobnosti a posílení pozice a moci církve neţ z opravdového zájmu zainteresovaných osob o zachování onoho krásného a historického místa nebo artefaktu.
10
Další velký milník v památkové ochraně nastal aţ v renesanci. Díky renesanční fascinaci antickým světem a rozvoji vzdělanosti docházelo ke studiu antických památek a jejich následné renovaci pro další generace. K památkové ochraně nepochybně přispěl i rozvoj výtvarného umění, jelikoţ lidé najednou mohli vidět, ţe umělecká díla jsou neopakovatelná, tím pádem jedinečná, a je potřeba je chránit. I kdyţ tato doba byla faktickým počátkem toho, co by dnešní člověk opravdu nazval památkovou ochranou, zdaleka ještě neexistoval systém, jaký máme dnes. O kulturní dědictví se zajímala jen úzká vrstva vzdělaných, ne běţných, lidí a navíc existoval silný tzv. estetický dogmatismus, který diktoval, co je esteticky vyhovující tehdejším standardům a tím pádem stojí za ochranu a co je, alespoň dle tehdejších měřítek, neestetická obludnost a tím pádem za ochranu nestojí. Další velká změna v ochraně kulturního dědictví přišla za osvícenství a průmyslové revoluce. V tomto období došlo především díky zavedení povinné školní docházky k prudkému rozvoji vzdělanosti a tím i vědních oborů, mimo jiné i historie. Příchod průmyslové revoluce spolu přinesl i první průmyslové znečištění a s tím spojenou ztrátu některých významných lokalit, coţ v populaci probudilo zájem chránit to, co ještě zbývá.
Poprvé se také objevil názor, ţe stát zodpovídá za ochranu kulturní identity a s tím spojenou ochranu kulturního dědictví. Následkem těchto proměn došlo v první polovině 19. století ke vzniku legislativy ohledně ochrany kulturního dědictví téměř po celé Evropě. V druhé polovině 19. století se střetly dva hlavní názory jak vlastně k památkové ochraně přistupovat. První směr tvrdil, ţe je zapotřebí památky „očistit“ od následných úprav a uvést je do původního stavu. Druhý názor tvrdil, ţe je zapotřebí preventivně pečovat o to, co zůstalo a neprovádět invazivní zásahy. První názor převaţoval do konce 19. století, kdy byl vystřídán názorem druhým. Dnešní názor na památkovou ochranu je kombinací obou předchozích radikálních směrů. Ke kaţdé památce se musí přistupovat individuálně a volit pro ten určitý případ to nejlepší řešení, ne se striktně drţet jednoho zaběhnutého modelu.
11
2.1.2 Vznik legislativy Vůbec první legislativní kroky k ochraně kulturního dědictví u nás byly podniknuty ještě za Rakouska – Uherska, přesněji 31. prosince 1850, kdy byla zřízena centrální komise pro výzkum a zachování památek řízená tehdejším ministerstvem pro obchod, průmysl a veřejné stavby. Komise poprvé zasedala 10. ledna 1853. Cílem komise bylo mapovat a ochraňovat jak památky movité, tak od roku 1872 i památky nemovité. První opravdový památkový zákon v našich zemích vešel v platnost roku 1891. Po vzniku samostatného Československa vznikl nám jiţ tak dobře známý státní památkový úřad, který patřil pod tehdejší ministerstvo školství a národní osvěty. Úřad fungoval jen s malými změnami aţ do konce druhé světové války, jen za okupace byly všechny centrály sloučeny do Prahy. Po osvobození od německé okupace nabrala památková ochrana nový rozměr především díky znovunabyté svobodě národa a s tím spojený zvýšený zájem o historické hodnoty, které definují suverenitu národa. V roce 1950 byl definován pojem městská památková rezervace a následně v roce 1952 bylo celkem 30 center měst s historicky nejvýznamnějšími jádry prohlášeno městskou památkovou rezervací. 1. ledna 1952 byla zákonem č. 112/1951 Sb. o reorganizaci památkové péče převedena odpovědnost za památkovou péči na krajské odbory školství, vědy a umění. V květnu roku 1956 vznikl zákon definující pojem „státní kulturní majetek“. Roku 1958 byl u nás schválen první ucelený zákon na ochranu kulturních památek a to zákon č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách. Zákon velice široce vymezoval spíše pojmy a statusy neţ postup ochrany, na níţ bohuţel mnohdy díky socialistickému vedení státu ani nezbývaly peníze. Tento zákon přetrval aţ do roku 1987, kdy byl nahrazen dodnes platným zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Tento nový zákon hlavně specifičtěji definoval pojem kulturní památka a stanovil, ţe kulturní památka je jen objekt takto evidovaný. Tento zákon se mnohokrát novelizoval a přizpůsoboval době, ale v podstatě zůstal stejný. Mezi největší změny patří zvýšení sankcí za porušení nebo definice nových pojmů.
12
2.1.3 Ochrana kulturních památek Jako nejpřesnější definici kulturní památky bych uvedl definici podle zákona z roku 1958, jelikoţ pozdější definice byly upravovány, aby odpovídaly právnímu řádu, a jsou zkráceny a omezeny, tudíţ jiţ nejsou plně výstiţné. Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, § 2: "(1) Památkou je kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, vědy a jiných oborů lidské práce a ţivota, nebo jest jí dochované historické prostředí sídlištních celků a architektonických souborů, anebo věc, která má vztah k význačným osobám a událostem z dějin a kultury. (2) Za památku se povaţuje také soubor kulturních statků a věcí, i kdyţ některé z nich nejsou památkami. (3) V pochybnostech se povaţuje věc za památku aţ do rozhodnutí výkonného orgánu krajského národního výboru, který si před rozhodnutím vyţádá posudek státního ústavu památkové péče a ochrany přírody." [7] Z této definice je zřetelné, ţe definovat pojem kulturní památka je velice těţké a ve své podstatě si pod tímto pojmem kaţdý představíme něco trochu jiného. Převedeno do lidské řeči, kulturní památka je něco historického, něco cenného, něco, co vyjadřuje určité období naší historie, které spoluutváří současný stav společnosti a stojí za ochranu a zachování pro další generace. Dnes se památková ochrana řídí podle zákona č. 20/1987 Sb. a jeho pozdějších novel. Změna: 146/2001 Sb., Změna: 320/2002 Sb., Změna: 18/2004 Sb., 186/2004 Sb., Změna: 1/2005 Sb., Změna: 3/2005 Sb., Změna: 240/2005 Sb., Změna: 203/2006 Sb., Změna: 186/2006 Sb., Změna: 158/2007 Sb., Změna: 124/2008 Sb., 189/2008 Sb., Změna: 307/2008 Sb., Změna: 223/2009 Sb., Změna: 227/2009 Sb.
13
2.1.3.1 Národní kulturní památka Je logické, ţe památková ochrana u nás je rozdělena do více stupňů, coţ umoţňuje diferenciaci mnoţství investovaných prostředků, stupně ochrany a postihů za poškození. Na nejvyšším místě se nachází právě Národní kulturní památka. Za národní kulturní památku povaţujeme to nejcennější, co naše země můţe nabídnout, a to ne z finančního, ale historického hlediska. První kulturní památky (celkem 33) byly vyhlášeny roku 1962 a od té doby jejich počet neustále roste. V dnešní době (2011) dosahuje počtu 275, přičemţ sice počet za léta stabilně narůstal, ale některé památky byly z různých důvodů ze seznamu i vyškrtnuty, jako na přiklad smíchovský památník sovětských tankistů, který byl vyškrtnut kvůli aférám kolem neustálého přebarvování. I kdyţ kulturní památky jsou většinou nemovitého charakteru (hrady, zámky, historické budovy, archeologická naleziště, areály klášterů), najdeme i národní kulturní památky movité. Nejvýznamnějším příkladem památek movitých jsou bezpochyby české korunovační klenoty. Definice: Za národní kulturní památky jsou nařízením vlády České republiky podle zákona o státní památkové péči prohlašovány kulturní památky představující nejvýznamnější součást národního kulturního bohatství České republiky (národní kulturní poklad). Z názvu i uvedené definice přitom vyplývá, ţe není moţné za národní kulturní památku prohlásit věci nebo jejich soubory, které nebyly prohlášeny kulturními památkami. Obecně můţeme za národní kulturní památky povaţovat nemovité a movité věci nebo jejich soubory, které jsou nevýznamnějšími doklady historického vývoje našeho národa a nositeli nejdůleţitějších historických, uměleckých, vědeckých a technických hodnot, nebo které mají přímý vztah k nejvýznamnějším osobnostem a historickým událostem našeho národa. [1]
14
2.1.3.2 Městská památková rezervace Městskými památkovými rezervacemi jsou vyhlašovány urbanistické celky největšího významu a zasluhující nejintenzivnější stupeň ochrany. První městské památkové rezervace u nás byly vyhlášeny ještě za Československa roku 1961 podle zákona č. 22/1958 Sb. V dnešní době tuto problematiku upravuje zákon §5 č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. K dnešnímu datu (2011) u nás existuje celkem 40 městských památkových rezervací, jeţ se rozkládají v samotném centru našich nejvýznamnějších urbanistických celků, jako například historické centrum Prahy, Kutné Hory nebo Českého Krumlova. Dále se na našem území nachází 61 vesnických památkových rezervací a 10 archeologických památkových rezervací. Všechny tyto typy rezervací představují jedinečné urbanistické celky s vysokým stupněm dochovanosti a pokud moţno bez pozdějších rušivých zásahů, které by jakkoliv znehodnocovaly nebo degradovaly dobový charakter celku. Tyto rezervace podléhají nevyššímu stupni ochrany. I pokuty za jejich poškození jsou vyšší neţ třeba u městských památkových zón. Ve středočeském kraji se nachází jen 2 městské památkové rezervace, a to Kutná Hora, vyhlášená jako jedna z úplně prvních, a Kolín, vyhlášená aţ po revoluci roku 1989. Definice: Území, jehoţ charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, můţe vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. [5]
15
2.1.3.3 Městská památková zóna Městská památková zóna je ve své podstatě velice podobná městské památkové rezervaci, tudíţ se jedná o oblast, kde po dlouhou dobu přebývá nebo přebývala určitá komunita, která místu vtiskla určitý architektonický ráz, jeţ je třeba zachovat. Jen jde o území s menším historickým významem neţ v případě památkové rezervace. Městské památkové zóny vyhlašuje ministerstvo kultury podle §6 zákona č. 20/1987 Sb. po konzultaci s krajským úřadem. Na území Středočeského kraje se jich nachází 34 a Čáslav je jednou z nich. Definice: Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, můţe Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.[6] 2.1.3.4 Ochranné pásmo Ochranná pásma se zpravidla vytyčují kolem památkových zón nebo konkrétních památek z důvodu ochrany jich samotných a ochrany estetické hodnoty, kterou představují. Ochranné pásmo například zamezuje stavbám nových nevhodných objektů kolem památky a tím pomáhá ochránit hodnotu památky jako takové. Je upravováno taktéţ zákonem č. 20/1987 Sb., přesněji jeho §17 a stanovuje jej obec, ve které se památka nachází, po konzultaci s památkovým úřadem. Definice: Vyţaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče územní rozhodnutí o ochranném pásmu a určí, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost vyţádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2; tato povinnost je vyloučena vţdy, jde-li o stavbu, změnu stavby, udrţovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichţ provedením se nezasahuje ţádným způsobem do vnějšího vzhledu této nemovitosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností můţe v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu. [8] 16
2.1.4 Programy ochrany památek Jelikoţ je údrţba památkového objektu velice nákladná, především z důvodu zachování dobových postupů a materiálu a také často vzhledem k velké rozloze objektu, existuje hned několik programů na několika úrovních, do kterých se můţe vlastník zapojit a získat tím finanční dotaci na obnovu památky. Tyto programy existují jak na státní úrovni, tak i na krajské a dokonce i obecní, coţ umoţňuje co nejefektivnější distribuci finančních prostředků na tuto problematiku vyhrazených. Existují i dotační programy od Evropské unie, které budou uvedeny později. 2.1.4.1 Programy na úrovni státu Mezi programy na státní úrovni patří především Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Tento program bude zmíněn podrobněji níţe. Dále je to Program péče o vesnické památkové rezervace, zóny a krajinné památkové zóny, který se zabývá především ochranou lidové architektury. Havarijní program slouţí na bezprostřední záchranu staticky nebo jinak narušených památek. Program restaurování movitých památek se zabývá restaurování především maleb a soch. Podpora pro památky UNESCO se stará o památky zapsané na listině UNESCO.
Program záchrany architektonického dědictví se stará o naše
architektonicky nejcennější objekty jako jsou hrady a zámky. Program obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou pravomocí je nový program zaloţený teprve roku 2008 a stará se o drobnější památky, jeţ se nacházejí mimo stanovené ochranné celky, na něţ se jiné programy nevztahují.
17
2.1.4.1.1 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Za působení minulého reţimu neexistovala památková ochrana v tom smyslu, jak ji známe dnes, a díky tomu byla po roce 1989 velká část historických center měst ve velice zbídačeném stavu. Ve spoustě případů byly přímo do srdcí historických center vestavěny nevkusné novodobé objekty, viz jihlavský Prior, nebo prostě nebylo pečováno o historický vzhled starobylého centra města. Proto bylo zapotřebí situaci co nejrychleji řešit. Za tímto účelem byl 25. března 1992 usnesením č. 209 schválen program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Jak je patrné jiţ z názvu, program je zaměřen na ochranu a regeneraci historických center měst. Program je revoluční v tom, ţe zde byl historicky poprvé pouţit systém financování z více zdrojů. Jednalo se o státní dotaci, příspěvek města a příspěvek vlastníka. Tyto příspěvky byly procentuálně rozděleny podle toho, kdo byl vlastník objektu - zda církev, město, stát nebo soukromý vlastník. Díky tomuto rozloţení nákladů mezi více subjektů budou finanční prostředky i na rekonstrukce památek, na které by se jinak nejspíš ani nedostalo, jelikoţ město nebo soukromý vlastník by na to jednoduše neměl dostatek prostředků. Dalším revolučním krokem programu je, ţe o rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé památky rozhoduje samo město jen za podmínek stanovených ministerstvem kultury, coţ umoţňuje dlouhodobé plánování rekonstrukce i velkých celků, coţ se dá snadno realizovat v etapách. Od roku 1993, kdy byly z programu investovány první finanční prostředky, aţ do současnosti (2011) se stav historických center našich 40 městských památkových rezervací a 253 městských památkových zón výrazně zlepšil. Jsou dnes mnohem lepším místem pro ţivot, podnikání nebo jen relaxaci, neţ tomu bylo před vznikem programu.
Majitel objektu Město, obec Soukromý vlastník Církev
příspěvek státu příspěvek města max 50% 0 max 50% min 10% max 70% min 20%
vlastník min 50% min 40% min 10%
Tabulka 1: Procentuální rozdělení finanční podpory
18
Rok
Státní dotace
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
80 Kč 275 Kč 300 Kč 350 Kč 350 Kč 320 Kč 320 Kč 320 Kč 300 Kč 240 Kč 175 Kč 235 Kč 160 Kč 160 Kč 161,5 Kč 145,7 Kč 150 Kč
Počet památek 136 449 570 672 686 694 747 637 748 714 627 879 735 742 712 564 621
celkem
4 042,2 Kč
10 933
Celkem investováno * 723 Kč 773 Kč 841 Kč 868 Kč 888 Kč 790 Kč 716 Kč 780 Kč 744 Kč 621 Kč 742 Kč 369 Kč 417 Kč 444 Kč 428 Kč 369 Kč 10 513 Kč
Tabulka 2: Přehled investovaných finančních prostředků v miliardách Kč
2.1.4.2 Role kraje Na krajské úrovni se jedná spíše o přidělování grantů neţ ucelené programy, které se uplatňují na státní úrovni. Kraje se spíše snaţí podpořit malé a střední projekty, například formou doplacení části nebo v některých případech i celého rozdílu v nákladech na restauraci historického objektu s pouţitím dobových materiálů nebo dobového postupu. Kraje se dále snaţí svou podporou zachovat ráz kraje jako takového obnovou a údrţbou tzv. malé architektury, jako jsou různé pomníčky a boţí muka u cest. Další moţnou pomocí ze strany kraje je pomoc s projektovou dokumentací nebo nahrazení části nákladů na její odborné zpracování, samozřejmě jen u památkového objektu.
19
2.1.4.3 Role obce Hlavní rolí obce je výběr, do kterých památek se bude podle podmínek stanovených ministerstvem kultury investovat. Obec také v omezené míře přispívá ze svého rozpočtu poměrnou částkou na kaţdý projekt. Některé, zejména větší obce, mají vlastní grantový program, ale většinou se jedná jen o příspěvek. Obec dále můţe poskytnout výhodný úvěr vlastníkovi kulturní památky. 2.1.4.4 Fondy Evropské Unie Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské Unie, má také nárok na hospodářskou pomoc ze strukturálních fondů EU. Evropská politika hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS) funguje na principu pomoci bohatších regionů EU těm chudším a tím pádem napomáhá rozvoji Evropské Unie jako celku, ne jen rozvoji jejích částí. Snaha o rozvoj Evropy jako celku vychází z konceptu, ţe jen rozvoj rovnoměrně rozprostřený na celé území EU je rozvojem udrţitelným a napomáhá rovnoměrnému rozloţení kapitálu a vyuţívání pracovního potenciálu. V neposlední řadě napomáhá také ochraně přírody. Z tohoto důvodu je celá Evropská Unie rozdělena do tzv. NUTS jednotek (územní statistická jednotka). Toto rozdělení je zavedeno především pro Evropský statistický úřad, který podle toho sleduje úroveň regionů a porovnává je. Regiony NUTS jsou rozděleny do úrovní NUTS 0 aţ NUTS V. Parametry pro rozdělení jsou počet obyvatel a rozloha regionu. Například v České republice NUTS 0 a NUTS I znamená celé republika, NUTS II jsou uměle vytvořené regiony soudrţnosti, tedy spojené kraje. Kaţdý z těchto regionů soudrţnosti má vypracovaný svůj operační program. NUTS II jsou kraje, NUTS IV jsou okresy a NUTS V jsou samotné obce.
20
2.1.4.4.1 EHP/Norsko 13. října roku 2003 podepsala Česká republika dohodu o účasti v evropském hospodářském prostoru, coţ jí umoţnilo přístup k novým finančním mechanismům, které České republice umoţní čerpat finanční podporu poskytovanou státy ESVO (Islandská republika, Lichtenštejnské kníţectví a Norské království). Norsko se zavázalo navíc přispívat nově přistupujícím zemím - Španělsku, Portugalsku a Řecku pomocí svého vlastního finančního nástroje (Norsk finansieringsordning). Finanční mechanismus EHP má 6 hlavních priorit, Finanční mechanismu Norska má 6 shodných a 2 vlastní priority. Kaţdá priorita má dále několik podbodů. Hned první prioritou je ta, která nás nejvíce zajímá a nazývá se uchování evropského kulturního dědictví. Země zřizující tyto fondy si dávají za cíl zejména zachování existujícího kulturního dědictví Evropy ve státech, které na rozsáhlé renovační projekty nemají dostatek finančních prostředků. Dalším cílem projektu je zlepšení úrovně památkové ochrany v cílových státech, obnova historických území jak ve městech, tak v regionech a v neposlední řadě odstraňování ekologických zátěţí. Priorita 1: Uchovávání evropského kulturního dědictví: 1.1 Ochrana a obnova nemovitého kulturního dědictví 1.2 Zlepšení péče a ochrana movitého kulturního dědictví 1.3 Obnova historických městských území a historických území v regionech 1.4 Obnova historického a kulturního dědictví v regionech 1.5 Odstraňování starých ekologických zátěţí na pozemcích menšího rozsahu ve městech a obcích (brownfield) [4]
Obrázek 1: loga eea a norway grants (zdroj www.naep.cz)
21
2.1.4.4.2 Regionální operační programy (ROP) Cílem regionálních operačních programů je rovnoměrný vývoj Evropy jako celku. Proto je Evropa rozdělena do uměle vytvořených regionů - tzv. regionů soudrţnosti a kaţdý z těchto regionů má vypracovaný vlastní regionální operační program, jeţ si také sám řídí. Česká republika je rozdělena do osmi regionů, (Severozápad, Severovýchod, Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod, Moravskoslezsko, Střední Morava a Praha). HDP všech zmíněných regionů, s výjimkou Prahy, nedosahuje 75 % průměru Evropské unie, tudíţ mají nárok na dotace. Z těchto dotací se financuje především ochrana kulturního dědictví, výstavba infrastruktury, podpora podnikání, rozvoj cestovního ruchu v regionu, a to za účelem zvýšení celkové konkurenceschopnosti regionu. Pro období 2007 – 2013 bylo pro Českou republiku vyčleněno na regionální operační programy 4,6 miliard Euro. 800 700 600 500 400 300 200 100 0
656,46 657,39 704,45 716,09 745,91 559,08 619,65
Graf 1: Přehled dotací pro regiony v milionech eur
Obrázek 2: Loga jednotlivých operačních programů (zdroj: www.strukturalni.fondy.cz)
22
3 Praktická část 3.1 Historie Čáslavi Město nechal zaloţit v roce 1260 král Přemysl Otakar I.. Město vyrostlo na frekventované obchodní Haberské stezce. Nedaleko tohoto města bylo staré sídliště Hrádek, které bylo podle archeologických nálezů osídleno od období neolitu do středověku. Čáslav byla obehnána hradbami s věţemi a do města se vstupovalo třemi branami. Tyto hradby byly ve 13. století posíleny o vnější obranné zdi. Vstupní městské brány slouţily do 18. století, kdy byly zbourány. Z dvojitých hradeb se do dnešní doby dochovaly zdi s baštami a tak zvaná válcová Otakarova věţ, která byla postavena ve 13. století. Město Čáslav bylo významným místem pro husity. V roce 1421 se ve městě konal Čáslavský sněm, který se zaslouţil o kolektivní správu státu. Účastníci sjezdu nesouhlasili se Zikmundem jako českým králem, a proto vytvořili prozatímní vládu. Město svého času často hostilo Jana Ţiţku. V roce 1424 se v místním kostele konal jeho pohřeb a byly tu uloţeny jeho ostatky. Při rekonstrukci kostela byla nalezena lebka, která údajně patřila Janu Ţiţkovi a dnes je vystavená na Čáslavské radnici. Město bylo v průběhu let několikrát poničeno poţáry. Jako nejničivější je označován poţár z roku 1522, kdy vyhořela většina domů. V roce 1547 přišlo město o svůj majetek jako trest za účast na protihabsburském povstání. V období třicetileté války byla Čáslav v roce 1639 a 1643 napadena a vypleněna Švédy. V 19. a 20. století se na území města začaly stavět první tovární budovy, především se zaměřením na potravinářský průmysl. Náměstí ve městě má obdélníkový půdorys a je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Domy na náměstí byly původně postaveny v gotickém a renesančním slohu. Dnešní vzhled domů odpovídá několika přestavbám. Některé jsou v barokním slohu, najdeme tu domy i v empírovém a rokokovém slohu. Mezi nejstarší domy na náměstí patří budovy č.p. 150 a 165, kde interiér zdobí gotické kříţové klenby a dům č.p. 101 ozdobený tak zvanou hřebínkovou klenbou. Barokní radnice byla postavena v roce 1776 a je zdobená členitým průčelím a věţí. Na náměstí najdeme Ţiţkův pomník vyhotovený v roce 1881, mariánský sloup z poloviny 18. století a také kašnu postavenou v klasicistním slohu na konci 18. století. Významnou stavbou ve městě je gotický kostel svatého Petra a Pavla. Sakristie tohoto kostela byla vyhotovena z románského kostelíka z 11. století. [10]
23
3.2 Městská památková zóna Čáslav 3.2.1 Vymezení Hranice památkové zóny začíná v ulici 5. května p.č. 1966/2, jde ulicí Fučíkovou p.č. 1959/1, Havlíčkovou p.č. 1959/2, 1966/4, Těsnohlídkovou p.č. 1960 a pěší cestou p.č. 1758/2, přes potok Brslenku p.č. 2101/1. Zde se obrací k severu a jde po západním břehu Podměstského rybníka p.č. 1751, přes hráz p.č. 2071/3, pokračuje po levém břehu potoka Brslenky p.č. 2104/1, lomí se na p.č. 178/1 po svahu nahoru a míjí p.č. 178/2, 185/2, přechází ul. Pionýrů p.č. 1958/7 k začátku hranice v ul. 5. května, kde se hranice uzavírá. [3]
Obrázek 3: Vymezení památkové zóny (zdroj: památkový úřad Čáslav)
24
3.2.2 Vývoj Období 1992 - 1996 Městská památková zóna Čáslav byla zaloţena roku 1992 podle vyhlášky MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny. Jádrem MPZ je náměstí Jana Ţiţky z Trocnova, jehoţ půdorys pochází ze čtrnáctého století, součástí zóny je i přibliţně 50 nemovitostí, taktéţ zapsaných na památkovém seznamu, 3 náměstí (Jana Ţiţky z Trocnova, Kostelní a Náměstí Komenského), divadlo a muzeum, poliklinika a mnoho dalších památkově významných objektů. Roku 1996 se město připojilo k programu regenerace městských památkových rezervací a zón a začalo čerpat státní podporu a později i podporu z Evropské unie. Období 1997 - 1999 Toto počáteční období čerpání finanční podpory bylo zároveň i obdobím nejpříznivějším pro město. Celkem bylo do historického centra města investováno 8 345 500 Kč, coţ je téměř polovina celkových investic aţ do současnosti. Z celkové částky byl příspěvek státu 4 518 000 Kč, město přispělo 2 019 000 Kč a vlastnící objektů se na rekonstrukcích podíleli částkou 1 808 500 Kč. Z důvodu nedostatku peněz v předchozích obdobích byly některé památky zchátralé, aţ v dezolátním stavu, tudíţ byla vydatná finanční investice opravdu potřebná. V tomto období docházelo k opravám širokého spektra památek, od soukromých domů přes historické městské budovy aţ k církevním objektům. Například kostel sv. Petra a Pavla, městské muzeum, historické opevnění města, radnici, synagogu… Největší investice, čítající dohromady přes dva miliony korun, proběhly u kostela sv. Petra a Pavla, na městském muzeu a na synagoze.
1997 1998 1999
stát 1740 Kč 1360 Kč 1418 Kč
město 643 Kč 628 Kč 748 Kč
vlastník 862,5 Kč 392 Kč 554 Kč
celkem 3245,5 Kč 2380 Kč 2720 Kč
celkem
4518 Kč
2019 Kč
1808,5 Kč
8345,5 Kč
Tabulka 3: Přehled dotací za období 1997-1999 v tisících Kč
25
Období 2000 – 2003 Toto období plynule navazuje na období předchozí. Zde jsou uvedeny odděleně jen z důvodu, ţe město mělo vypracovaný plán regenerace pro tato dvě období zvlášť, a také pro přehlednost. I kdyţ se jednalo o období o rok delší neţ předchozí, celkový finanční příspěvek byl zhruba o čtvrtinu niţší, a to zejména kvůli „špatným“ rokům 2000 a 2002, kdy se do historického centra města neinvestoval ani milion. Za toto časové období bylo investováno 6 023 000 Kč celkem od státu, města a soukromých investorů, z čehoţ stát přispěl 2 930 000Kč, město přidalo 1 763 000 Kč a vlastnící pomohli 1 330 000 Kč. Z jiţ zmíněného důvodu, ţe toto období plynule navazovalo na období předchozí, je i seznam opravovaných památek velice analogický k výčtu předchozímu. Pokračovalo se v rekonstrukčních pracích na kostele sv. Petra a Pavla, historickém opevnění města, synagoze, ale přibyly i nové objekty, především na náměstí, jako například socha Jana Ţiţky z Trocnova, kašna a sloup nejsvětější trojce. Také pokračovaly opravy soukromých objektů, ale jiţ ne v takové míře jako v období předchozím. Jednoznačně největší akcí tohoto období byla oprava Otakarovy bašty jako součásti městského opevnění, kde byly investovány téměř 2 000 000 Kč. Za zmínku stojí ještě oprava kašny, kde investice dosáhla 500 000 Kč. Jinak se jednalo spíše o menší akce. stát
město
vlastník
celkem
2000 2001 2002
510 Kč 1 290 Kč 500 Kč
340 Kč 939 Kč 126 Kč
12 Kč 120 Kč 311 Kč
862 Kč 2 349 Kč 936 Kč
2003
630 Kč
359 Kč
888 Kč
1 876 Kč
celkem
2 930 Kč
1 763 Kč 1 330 Kč 6 023 Kč
Tabulka 4: Přehled dotací za období 2000-2003 v tisících Kč
26
Období 2004 – 2007 Tímto obdobím začal velký pokles ve finančních dotacích do městských památek, který se od té doby aţ dodnes jen prohlubuje. Přestoţe se taktéţ jedná o období čtyřleté, investice klesly téměř na polovinu oproti předchozímu období. Do městské památkové zóny se investovala jen zhruba polovina neţ v období předchozím, tedy 3 466 000 Kč, z čehoţ státní dotace činily 2 070 000 Kč, příspěvek města byl 648 000 Kč, a vlastnící objektů pomohli 748 000 Kč. I kdyţ v předchozích obdobích byl poměr mezi dotací od státu a celkovou investovanou částkou zhruba 50/50, v tomto období stát přispěl zhruba dvěma třetinami. Z podrobného výpisu opravovaných objektů je jasné, proč tomu tak bylo. Neopravovalo se tolik soukromých domů jako dříve. I objektů města ubylo. Převáţně se investovalo do církevních staveb, kde je příspěvek státu 70% místo 50% jako ve dvou předchozích případech, coţ zcela vysvětluje i změnu poměru mezi dotací státu a celkovou investicí do památek. Jak je uvedeno výše, převáţně se opravovaly památky vlastněné církvemi. I kdyţ jiţ skončila oprava kostela sv. Petra a Pavla, coţ byl jakoţto dominanty města spolu s radnicí prvořadý cíl, přibyl kostel sv. Alţběty, evangelický kostel a také se pokračovalo v opravě synagogy. Z městských objektů bylo do oprav zařazeno Dusíkovo divadlo, městské muzeum nebo poliklinika. Přirozeně proběhly i opravy soukromých domů, ale jen v menším rozsahu, navíc převáţně aţ v roce 2007. V tomto období neproběhla ţádná finančně výrazná akce, ale velký počet menších. Nejvíce se investovalo do evangelického kostela, za roky 2004 – 2006 to byl téměř 1 milion Kč. Na druhém místě je oprava kostela sv. Alţběty, která si vyţádala přes půl milionu Kč. stát
město
vlastník
celkem
2004 2005 2006 2007
600 Kč 400 Kč 490 Kč 580 Kč
200 Kč 110 Kč 150 Kč 187 Kč
131 Kč 90 Kč 210 Kč 317 Kč
932 Kč 600 Kč 850 Kč 1 084 Kč
celkem
2 070 Kč
648 Kč
748 Kč
3 466 Kč
Tabulka 5: Přehled dotací za období 2004-2007 v tisících Kč
27
Období 2008 – 2011 Toto poslední období bylo pro město obdobím zatím nejméně úspěšným. I kdyţ státní podpora klesla oproti předchozímu období jen o čtvrtinu na 1 445 000 Kč, celkové investice se propadly téměř o třetinu na 2 557 000 Kč, kdy příspěvek města činil jen 496 000 Kč a vlastníci objektů přidali 616 000 Kč. Z údajů městského úřadu bylo zjištěno, ţe dotace tak výrazně poklesly proto, ţe město má zastaralý územní plán a tím přichází o cenné body při rozhodování, kolik z celkové sumy vyčleněné na regeneraci památek město dostane. Taktéţ bylo zjištěno, ţe na novém územním plánu se jiţ pracuje a bude dokončen v horizontu několika let. Důvod, proč město nezačalo vytvářet nový dříve a tím přicházelo o dotace je, ţe je to velice nákladné a investice do tvorby územního plánu by přesáhly zisky na dotacích. V tomto období se díky nedostatku financí opravovala jen hrstka památek. Byla dokončena jen oprava kostela sv. Alţběty a pokračovala oprava městského opevnění, bašty a synagogy. Do programu byly zařazeny jen 3 soukromé objekty. Největší krize přišla letos (2011), kdy byly celkové dotace od státu jen 200 000 Kč. Zahájen byl jen jeden projekt a to oprava rozpadajícího se kostela ČCSH. stát
město
vlastník
celkem
2008 2009 2010 2011
505 Kč 400 Kč 340 Kč 200 Kč
216 Kč 97 Kč 102 Kč 81 Kč
102 Kč 213 Kč 181 Kč 121 Kč
822 Kč 710 Kč 623 Kč 402 Kč
celkem
1 445 Kč
496 Kč
616 Kč
2 557 Kč
Tabulka 6: Přehled dotací za období 2008-2011 v tisících Kč
28
3.2.3 Shrnutí programu regenerace Kdyţ se město připojilo k programu regenerace městských památkových zón v roce 1996, situace vypadala velice pozitivně. Dotace byly poměrně vysoké, a tak mohla začít dlouho očekávaná a tak potřebná obnova historického centra města. V první řadě město započalo s opravou kostela sv. Petra a Pavla, jakoţto dominanty města, radniční budovy a městského opevnění, později přibyla synagoga, evangelický kostel, Dusíkovo divadlo a městské muzeum. Tyto projekty spotřebovaly největší podíl dotací a například obnova synagogy probíhá dodnes. Tyto hlavní akce doprovázely krátkodobé projekty, například oprava dominant náměstí jako sochy, kašny a morového sloupu. Probíhal rovněţ velký počet menších oprav soukromých budov. Celkem se do památkové zóny investovalo 20 391 000 Kč, z čehoţ byla více neţ polovina tj. 10 963 000 Kč ze státních dotací, město ze svého rozpočtu uvolnilo 4 925 000 Kč a vlastnící objektů přispěli podobnou částkou 4 503 000 Kč. Pravdou je, ţe investované peníze jsou na vzhledu města opravdu vidět. Tvář historického centra se proměnila z šedivé a ponuré téměř k nepoznání. Je zřetelné, ţe město se o své památky stará. Skutečností je, ţe je stále co opravovat a program regenerace zdaleka není u konce. Patrné ovšem je, ţe probíhá. V budoucnu je třeba vypracovat nový a kvalitní územní plán, coţ výrazně zvýší dotace od státu a napomůţe celkové prosperitě města. Jinak je patrné, ţe město s penězi hospodaří rozumě. Pozitivní do budoucna také je, ţe veliké projekty zmíněné výše jsou jiţ hotové nebo před dokončením, tudíţ budou k dispozici prostředky na opravy objektů menší důleţitosti nebo dále od samotného centra města, coţ ještě více podtrhne charakter Čáslavi jako historicky bohatého prosperujícího města.
celkem investováno celkem příspěvek města celkem příspěvek vlastníků celkové dotace státu
20 391 Kč 4 925 Kč 4 503 Kč 10 963 Kč
Tabulka 7: Přehled celkových dotací v tisících Kč
29
3.3 Vybrané památky města Kostel sv. Petra a Pavla Tento kostel je nesporně dominantou města a tvoří i klasickou siluetu Čáslavi. Je vidět jiţ ze vzdálenosti několika desítek kilometrů díky unikátnímu tvaru čáslavské kotliny. Kostel je rovněţ zachycen na mnoha obrázcích a pohlednicích. Původní románský kostelík sv. Michala z jedenáctého století dokonce předchází samotnému zaloţení města Čáslavi jako královského města, tudíţ je jednou z nejstarších staveb ve městě. Je však jiţ téměř neviditelný díky četným přestavbám, zejména z 13. století, kdy byl kostelík významně rozšířen o presbytář a trojlodí, a stavbě vysoké čáslavské věţe z přelomu 15. a 16. století, také díky ničivému poţárku z roku 1522. Nejranější velká rekonstrukce, která svatostánek potkala, byla ještě za Rakouska – Uherska, přesněji roku 1908. O dva roky později byly v kostele pod věţní kaplí nalezeny ostatky Jana Ţiţky z Trocnova. Na interiéru kostela je jeho stáří poznat mnohem více neţ zvenčí, zejména díky dochovaným freskám datovaným kolem roku 1300. 99 metrů vysoká kostelní věţ, jedna z nejvyšších kostelních věţí v České republice, se v posledních dvaceti letech proměnila taktéţ ve věţ vyhlídkovou díky rekonstrukci schodiště a celkového věţního vybavení. Věţ je přístupná od dubna do října denně mimo pondělí, vţdy v 9.30, 10.30, 13.00 a 14.30 a nabízí dech beroucí pohled nejen na samotné město Čáslav, ale i na široké okolí od Kutné Hory po Golčův Jeníkov a na druhou stranu od Ţelezných hor téměř po řeku Sázavu. Jako dominanta města a také necennější památka byl kostel zařazen do programu regenerace
památkové
zóny
jako
jeden
z prvních objektů a je jiţ téměř kompletně opraven. Celkovému dojmu velice pomohla i nedávná rekonstrukce kostelního náměstí. Kostel je nyní chloubou a dominantou města slouţící jak pro církevní tak i kulturní události.
Obrázek 4: Kostel sv. Petra a Pavla (Zdroj: www.travelasist.vachta.cz)
30
Městské opevnění a Otakarova bašta Původní městské opevnění kopíruje historické centrum města a prakticky aţ na pár výjimek také vymezuje městskou památkovou zónu. Téměř v celé své délce je poznatelné a na mnoha místech je dochované kompletně. Nejdelší dochovaná část je nad Podměstským rybníkem a dále pak na jiţní straně města aţ k Otakarově baště. Nejstarší část se datuje uţ do 13. století, kdy bylo opevnění postaveno jako součást nově zaloţeného města Čáslavi. Opevnění bylo dále posíleno během husitských válek v 15. století a většina do dnešních dnů dochovaných částí je právě z tohoto období. Taktéţ i Otakarova bašta. Opevnění mělo původně 2 brány, Kolínskou a Brodskou, ke kterým probořením hradeb později přibyla třetí, Ţiţkova, která se jako jediná dochovalo aţ dodnes. Ostatní dvě byly zbořeny koncem 18. století. Otakarova bašta je nejvyšší z několika dochovaných bašt, a nachází se u bývalé Brodské brány. V dnešních dnech slouţí stejně jako věţ kostela sv. Petra a Pavla jako vyhlídková věţ, z níţ si můţete za 15 Kč uţít výhled do širokého okolí. Většina opevnění je dnes jiţ v soukromém vlastnictví a v jeho blízkosti vznikly soukromé domy taktéţ zařazené mezi památky města. Zejména nad Podměstským rybníkem, který je taktéţ součástí původního obranného mechanizmu města, se nachází pozemky patřící k nejlukrativnějším ve městě. Dokonce i některé bašty se proměnily v soukromé domy.
Obrázek 5: Městské opevnění a Otakarova bašta (zdroj: www.flicker.cz)
31
Městské muzeum Čáslavské muzeum sídlí v novorenesanční budově vystavěné přímo pro tento účel roku 1884 Františkem Skřivánkem a patří mezi nejstarší venkovská muzea v Čechách. Otevřeno pro veřejnost bylo 22. listopadu 1885. Původní jednopatrová budova prošla rekonstrukcí a stala se dvoupatrovou, aby mohla obsáhnout rozsáhlou sbírku mecenáše muzea Josefa Kaunického, který ji daroval roku 1881.
Sbírka
obsahuje
přírodniny
a
archeologické
předměty
shromáţděné
archeologickým spolkem Včela čáslavská a do dnešních dob je jednou z nejcennějších expozicí muzea ukazující nejen exponáty samotné, ale i vystihující a popisující práci archeologů v 19. století. Mezi další expozice patří zoologická, průmyslová a archeologicko-historická. K městskému muzeum patří i Ţiţkova síň, která se nachází na městské radnici. Zde je moţné za 25 Kč shlédnout bezpochyby nejcennější artefakt, který můţe město nabídnout - lebku Jana Ţiţky z Trocnova. Muzeum také funguje jako turistická organizace, a to tak, ţe zprostředkovává průvodcovské sluţby po městě a prohlídky městských památek, které jsou sice přístupné veřejnosti, ale jen na objednávku, jako například Kostel sv. Petra a Pavla, Otakarova bašta nebo Ţiţkova síň.
Obrázek Obrázek 6: Městské muzeum (zdroj: www.vyletnik.cz)
32
3.4 Dotazníkové řízení Za účelem zjištění postoje občanů k obnově památek na území městských památkových zón a jejich názoru na plošnou ochranu historických center měst a významu památek pro cestovní ruch v jejich městě a následný vliv turistů na ţivot v jejich městě, dále za účelem ověření postoje samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou ochranu historických center měst bylo uspořádáno několikastupňové dotazníkové řízení. První stupeň řízení proběhl mezi samotnými rezidenty města, kde se zjišťoval mimo socio - demografických údajů jejich osobní postoj k městu, k vedení města a návrhy na zlepšení situace. Druhý stupeň výzkumu proběhl mezi zaměstnanci samosprávy města, tudíţ na radnici, mezi zastupiteli i jinými zaměstnanci místní samosprávy. Zde se údaje sbíraly opět pomocí dotazníku orientovaného podobným směrem jako pro rezidenty, ale díky vyšší kvalifikaci respondentů byly kladeny sofistikovanější otázky, zaměřené na detailnější odpovědi. Třetí úroveň průzkumu byla zaměřena na zmapování názoru státní správy a památkové péče, kde převáţilo zaměření na Krajský památkový úřad a na pracovníky přímo odpovědné za městskou památkovou zónu Čáslav. Dotazník orientovaný tímto směrem sledoval stejný trend jako dotazník rezidentům a místní samosprávě, ale byly kladeny ještě odbornější otázky neţ obyvatelům a zastupitelům.
33
3.4.1 Vyhodnocení dotazníkového řízení pro rezidenty města Za účelem zjištění postoje občanů k obnově památek na území městských památkových zón a jejich názoru na plošnou ochranu historických center měst a významu památek pro cestovní ruch v jejich městě a následný vliv turistů na ţivot v jejich městě byl sestaven dotazník se 14 otázkami zaměřený na postoj obyvatel k městu, k samosprávě a názory občanů na postoj samosprávy k vedení města. Dotazník samozřejmě obsahuje i socio - demografické údaje důleţité ke zpracování a zhodnocení názorů podle věkové nebo sociální skupiny, vzdělání atd. Dotazník obsahoval jak zaškrtávací otázky, kde respondenti vybírali jednu z moţností, přes otázky s moţnou vlastní odpovědí, aţ k otázkám, kde mohli respondenti zaškrtnout více odpovědí podle svého uváţení. Grafické znázornění odpovědí, tedy tip grafu, je zvolen podle počtu zobrazovaných veličin - do čtyř odpovědí graf koláčový, nad čtyři sloupcový.
Pohlaví
muž žena Věk do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a víc Vzdělání Základní/vyučen střední vysokoškolské Kde pracujete? v tomto městě dojíždím za prací nepracuji Zaměstnání zaměstnanec soukromý podnikatel student(ka) v domácnosti/mateřská dovolená v důchodu nezaměstnaný
47% 53% 6% 33% 32% 19% 8% 2% 24% 47% 24% 28% 39% 32% 39% 14% 25% 13% 2% 7%
Tabulka 8: Socio-demografická data
34
Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Drtivá většina oslovených lidí, celých 99 % respondentů, má trvalé bydliště v Čáslavi. Celé tři čtvrtiny z nich, tedy 75 %, bydlí ve vlastním domě nebo bytě. V nájmu pak 24 %. Vyskytl se jen jeden vlastník rekreačního objektu. Tento zachycený vzorek populace, alespoň v této otázce, dobře vystihuje obecnou situaci v Čáslavi, jelikoţ zde není ţádné velké sídliště, kde by bydlely masy lidí ţijících v nájmu. Dále zde v posledních letech proběhly 2 vlny privatizace nájemních bytů s tím, ţe si je nájemnicí, kteří v nich ţili určitý počet let (obvykle 10 - 15), mohli za velice výhodných podmínek odkoupit. Dále na dvou místech na okraji města vznikají nové vilové čtvrti, kde se staví a uţ je postavena spousta domků, taktéţ v soukromém vlastnictví. To, ţe byl zaznamenán pouze jeden vlastník rekreačního zařízení, taktéţ není nijak překvapivé, jelikoţ se v okolí Čáslavi nenachází ţádné hory, jezera nebo přehrady, které by byly atraktivní lokalitou pro rekreaci.
35
Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Z výzkumu vyplývá, ţe celá třetina lidí, alespoň tímto řízením zachycených, ţije v Čáslavi 20 – 30 let, jen o málo méně, 29 % respondentů ţije v Čáslavi 11 – 20 let, dále téměř stejné procento, 13 % respondentů ţije v Čáslavi 6 – 10 let, 14 % nad 30 let. Jen necelých 10 % dotazovaných odpovědělo, ţe ve městě ţije 1 – 5 let, a úplně nejméně, pouhá 2 % dotazovaných, zde ţije méně neţ 1 rok. Zjištěná situace opět celkem výstiţně kopíruje skutečný stav ve městě. Počet obyvatel města za posledních 20 let téměř nezměnil, a pokud ano, tak se spíše zmenšil po odchodu početné vojenské posádky a zatím nedosáhl stavu, který býval před 20 lety. To logicky znamená, ţe se do Čáslavi za posední léta nepřistěhovala ţádná početně významná skupina nových obyvatel. Dále se z odpovědí na další otázky, především ohledně názoru na ţivot ve městě, kde se odpovídalo vesměs kladně, dá soudit, ţe „starousedlíci“ jsou se ţivotem ve městě spokojení. Díky těmto skutečnostem lze dovodit, ţe za poslední léta nedošlo k migraci většího počtu obyvatel a zjištěná data opravdu vystihují skutečnost. Z grafu dále vyplývá, ţe průměrná délka pobytu rezidenta ve městě je 19 – 21 let.
35%
29%
30%
33%
25%
20%
14%
15%
9%
10% 5%
13%
2%
0% do 1 roku
1 - 5 let
6 - 10 let
11 - 20 let
20 - 30 let
nad 30 let
Graf 2: Grafické zpracování otázky č. 2
36
Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou zónou? Na tuto otázku odpověděly zhruba dvě třetiny respondentů kladně - tedy ţe vědí a zajímají se nebo o tom mají alespoň nějaké povědomí. 13 % respondentů se opravdu o problematiku zajímá, dalších 45 % ji má jen v povědomí. Zbylá třetina dotázaných se o tom prakticky dozvěděla poprvé z otázky, a našly se i 2 obyvatelé, které to ať uţ z jakéhokoliv důvodu nezajímá. Zjištěné odpovědi by se opět daly brát jako směrodatné, i kdyţ v tomto případě je to sloţitější ověřit neţ u předchozích otázek. Vůbec není nepřekvapivé, ţe téměř polovina dotázaných odpověděla, ţe o dané skutečnosti „má jen povědomí“ a do jisté míry se dá pochopit i třetina, která o památkové zóně vůbec nevěděla. Jak je patrné z dalších otázek, propagace Čáslavi jako historického města, které má co nabídnout pro turisty, opravdu není nejlepší. Jak je vidět, dokonce více neţ třetina obyvatel města ani neví, ţe je historické centrum „někde zapsané jako památka“.
2% 13% 33%
vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé
45%
ani mne to nezajímá
Graf 3: Grafické zpracování otázky č. 3
37
Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Na otázku, jaké výhody Vašemu městu přináší mít historickou část zapsanou jako městskou památkovou zónu, odpovědělo zhruba 60 % kladně, ţe tuší ţe by z toho mohly plynout nějaké výhody nebo si dokonce vzpomnělo na konkrétní přínos městu. Zbylých cca 40 % nevědělo, jak by tato skutečnost mohla městu pomoci. Z 62 % kladných odpovědí celých 52 % lidí má jen v povědomí, ţe být městská památková zóna městu „nějak“ pomůţe, ale jak konkrétně uţ si nevybavuje. Jen 10 % respondentů si vzpomnělo na konkrétní příklad. Mezi nejčastěji zmiňovanými byly samozřejmě dotace, zmíněny dohromady 6 % respondentů, dále se objevil názor, ţe zápis části města mezi památkové zóny přiláká do města více turistů. A objevil se i názor, ţe být na seznamu pomůţe městu rychleji zrekonstruovat památky, na které by asi jinak nezbyly peníze. Tato odpověď by se dala zařadit i mezi dotace.
60%
52%
50% 40%
38%
30% 20%
6%
10%
3%
1%
turisté
rekonstrukce
0%
nevím
tuším, ale nevím nic konkrétního
dotace
Graf 4: Grafické zpracování otázky č. 4
38
Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Odpovědi na otázku, zda respondent ví, jaké nevýhody přináší městu být na seznamu městských památkových zón, jsou vlastně opakem otázky dotazující se na výhody. Kdyţ byla pokládána otázka na výhody, zhruba 60 % dotázaných odpovědělo kladně a něco alespoň tušili. Na stejnou otázku, ale dotazující se na nevýhody, odpovědělo téměř 70 % respondentů, ţe neví, a jen 30 %, coţ není ani třetina, odpovědělo kladně, přičemţ na rozdíl od 10 % v předchozí otázce si jen 2 % vzpomněla na konkrétní příklad. Respondenti, kteří si vzpomněli na konkrétní případ nevýhod, zmínili omezení od památkového úřadu týkající se rekonstrukcí a přestaveb historických budov. To, ţe si téměř tři čtvrtiny respondentů nevzpomněly na ţádnou nevýhodu, ba o nich nemělo ani povědomí, není zapříčiněno tím, ţe by být památkovou zónou s sebou ţádné nevýhody neneslo, ale spíše špatnou informovaností občanů o městě a také relativně malým podílem obyvatel ţijících přímo v památkové zóně.
2%
28%
nevím tuším, ale nevím nic konkrétního památkové omezení
69%
Graf 5: Grafické zpracování otázky č. 5
39
Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou zónou? Podle shromáţděných odpovědí se při jednání s úřady setkalo pouhých 18 % respondentů s tím, ţe ţijí v městské památkové zóně, coţ je ani ne kaţdý pátý. Toto je s největší pravděpodobností zapříčiněno dvěma faktory. Za prvé díky relativně malému podílu rezidentů přímo z památkové zóny a za druhé malým počtem obytných domů v ní. Z 18 % respondentů, kteří se s tím na úřadech setkali, odpovědělo pouze ano 13 % a blíţe své zkušenosti nespecifikovali nebo si nemohli vzpomenout. Ti, kteří uvedli příklad, zmínili dle očekávání především ztíţený postup při získávání stavebního povolení na opravy a přestavby budov. Jednou byla zmíněna i sloţitější situace ohledně parkování v centru města.
90%
82%
80%
70% 60% 50% 40% 30%
13%
20% 10%
1%
2%
1%
rekonstrukce
stavební povolení
prkování
0%
ne
ano
Graf 6: Grafické zpracování otázky č. 6
40
Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? Téměř dvě třetiny respondentů si myslí, ţe prohlášení historického centra města městskou památkovou zónou Čáslavi prospělo, respektive 27 %, coţ znamená, ţe něco málo přes čtvrtinu respondentů si je tímto tvrzením jisto. 35 % dotázaných, tedy něco málo přes třetinu, si to jen myslí. Stejné procento, tedy 35 % dotázaných, danou skutečnost nedovede ze svého úhlu pohledu posoudit. Zbylá 3 % dotázaných si myslí, ţe zapsání Čáslavi na seznam nijak nepomohlo. Poslední moţnost “určitě ne“ z dotazovaných osob nikdo nezvolil. Průzkum jasně ukazuje, ţe veřejnost obecně bere zapsání města mezi památkové zóny jako dobrou a přínosnou věc pro město, která napomůţe dalšímu rozvoji a prosperitě města. Toto byla jedna z nejjednoznačněji vyhodnocených odpovědí z celého průzkumu.
40%
35%
35% 30%
35%
27%
25% 20% 15% 10%
3%
5% 0% určitě ano
spíše ano
nedovedu posoudit
spíše ne
Graf 7: Grafické zpracování otázky č. 7
41
Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vás jako občana města přínosem? I kdyţ je tato otázka podobná té předchozí, odpovědi jsou zde diametrálně rozdílné. Zatímco na otázku, zda je zapsání na seznam památek přínos pro město, kde téměř dvě třetiny respondentů odpověděly kladně, na otázku, zda je to přínos pro obyvatele samotné, byly odpovědi mnohem rozpačitější. Jen třetina respondentů odpověděla kladně. Z toho pouhých 12 % je o faktu přesvědčeno. Zbylých 25 %, tedy čtvrtina z celkového počtu respondentů, se danou skutečnost jen domnívá. Zajímavé je, ţe téměř polovina z celkového počtu respondentů situaci nedovede posoudit. Nemalá část, celých 18 % (coţ je více neţ třeba odpovědí „určitě ano“) si naopak myslí, ţe to přínos pro ně jako občany města nebyl, z čehoţ se celých 17 % danou skutečnost jen domnívá a pouze jedno procento je o tom přesvědčeno. Za daných okolností je evidentní, ţe by město mělo lépe přistupovat k propagaci a informovanosti vlastních občanů o historii a vývoji města. Přece samotný fakt, ţe ţijí v krásném historickém městě, by pro občany města měl být přínosem.
50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
45%
25% 17%
12% 1% určitě ano
spíše ano nedovedu posoudit spíše ne
určitě ne
Graf 8: Grafické zpracování otázky č. 8
42
Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Tato otázka jasně vystihuje povědomí veřejnosti o památkové ochraně u nás. A je vidět, ţe je hodně co zlepšovat. Z výzkumu vyplývá, ţe celých 42 % respondentů o ţádném programu na ochranu a regeneraci památek vůbec neslyšelo, coţ je dozajista alarmující situace. Druhá největší skupina - 31 % - tedy zhruba třetina respondentů o nějaké památkové ochraně u nás slyšelo, ale neví, čeho se program přímo týká nebo jak vlastně funguje. Zbylá skupina 27 % dotázaných, kteří vybrali konkrétní odpověď, je zajisté nejzajímavější skupina a má největší vypovídací schopnost o skutečném stavu u nás. Respondenti téměř shodně rozdělili své odpovědi (13% a 14%) na to, ţe se to týká obnovy infrastruktury a ţe jde o finanční podporu majitelům památkových objektů, coţ je samozřejmě správná odpověď. Dotázaní, kteří odpovídali, ţe jde o obnovu infrastruktury, svou odpověď jen tipovali. Z dotazníků je jasně vidět vztah mezi vzděláním, věkem a procentem „správných“ odpovědí.
nikdy jsem o něm neslyšel
14%
tuším, čeho by se mohl týkat
42%
13%
jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace, atd.)
31%
jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města
Graf 9: Grafické zpracování otázky č. 9
43
Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? Odpovědi na tuto otázku jsou obzvláště zajímavé a také dopadly podle očekávání. Dalo se očekávát, ţe obě prostřední moţnosti budou zdaleka nejčetnější. A také jsou. Odpověď „občas“ zvolilo celých 53 % respondentů, coţ je více neţ polovina, a odpověď „zřídka“ uvedlo 31 % dotázaných, tedy téměř třetina. 11% respondentů uvedlo, ţe turistu v Čáslavi doslova nikdy nepotkali, naopak jen 5 % dotázaných se setkává s turisty ve městě velmi často. Vysvětlení počtu odpovědí obou krajních moţností můţe být více, ale pravděpodobně největší roli hraje zaměstnání dotázaných. Pokud respondent pracuje na náměstí nebo dokonce v informačním středisku, s turisty se setkává běţně. Naopak dotazovaný, který pracuje na stavbě na okraji města nebo na pile a bydlí taktéţ na periférii, se s turisty prakticky nesetká. Z poměru odpovědí je patrné, ţe rezidenti Čáslavi vnímají své město jako destinaci, která láká turisty, ale nepovaţují jej za frekventovanou turistickou oblast.
11% 5% velmi často občas
31%
zřídka
53%
nikdy
Graf 10: Grafické zpracování otázky č. 10
44
Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Třetí a zároveň poslední otázka tohoto typu v dotazníku, zda občané věří samosprávě města, dopadla pro zastupitele a starostu velice pozitivně. Celých 64 % respondentů samosprávě věří, z čehoţ 28 %, tedy více neţ čtvrtina, je o faktu, ţe odvádí dobrou práci, přesvědčena a 36 %, tedy více neţ třetina, se danou skutečnost domnívá, coţ byla také nejčastější odpověď. 32 %, necelá třetina dotázaných, danou situaci nedokáţe posoudit. Tomu se třeba na rozdíl od otázky, zda zapsání na seznam památek pomůţe městu, dá věřit. Jen 4 % dotázaných samosprávě nevěří, z čehoţ 3 % si myslí, ţe by představitelé města mohli svou práci ohledně památkové ochrany dělat lépe, a jen jediné procento respondentů je o tom přesvědčeno. Odpovědi na tuto otázku svými počty do jisté míry kopírují odpovědi na otázku, zda zapsání na seznam památek pomůţe městu. Toto je s největší pravděpodobností zapříčiněno analogií v myslích občanů, kdyţ se samospráva dobře stará o památkovou ochranu ve městě = zapsání na seznam městských památkových zón městu pomůţe.
40%
36% 32%
35% 30%
28%
25% 20% 15% 10%
3%
5%
1%
0% určitě ano
spíše ano
nedovedu posoudit
spíše ne
určitě ne
Graf 11: Grafické zpracování otázky č. 11
45
Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Otázka, kde měli respondenti charakterizovat svůj vztah k městu, dopadla podle očekávání pro Čáslav velice příznivě. Celých 74 % dotázaných vyjádřilo spokojenost s bydlením ve městě, z čehoţ 44 % je s bydlením v Čáslavi spokojeno, a 30 %, tedy téměř třetina ze všech respondentů, je dokonce na město hrdých a jsou rádi, ţe zde ţijí. 13 % ze všech dotázaných by charakterizovalo ţití v Čáslavi jako v kaţdém jiném městě a 12 % respondentů není se svým ţivotem ve městě spokojeno. 10 % z nich by šlo klidně bydlet jinam a 2 % respondentů dokonce uvedla, ţe se odstěhovat opravdu chtějí. To, ţe tak vysoké procento dotázaných je rádo, ţe bydlí v Čáslavi, má určitě svou vypovídací hodnotu. Je ale potřeba podotknout, ţe většina lidí cítí určitý patriotismus ke svému městu, který se určitě také odráţí v odpovědích. Jako další z faktorů je zapotřebí uvést, ţe velké procento respondentů ţije v Čáslavi jiţ poměrně dlouhou dobu, coţ určitě data nezkresluje, ale do jisté míry vysvětluje velkou spokojenost s bydlením ve městě. Kdyţ někdo ţije na stejném místě jiţ 20 let, pravděpodobně se mu tam líbí. Jinak by se dávno odstěhoval.
50%
44%
45% 40% 35% 30%
30%
25% 20%
13%
15% 10%
10% 2%
5% 0% jsem na své město jsem celkem je tu bydlení jako v klidně bych šel hrdý a rád, že zde spokojen s každém jiném bydlet jinam bydlím bydlením v tomto městě městě
nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam
Graf 12: Grafické zpracování otázky č. 12
46
Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Otázka na respondenty, co si myslí, ţe by město mělo udělat pro přilákání více turistů, byla jediná z celého průzkumu, kde mohli dotazovaní vybrat více neţ jednu moţnost (maximálně ale 3), tudíţ celkový součet logicky přesahuje 100 %. Číslo nad kaţdým sloupečkem označuje procento z celkového počtu dotázaných, kteří si myslí, ţe právě tyto kroky by se měly podniknout. Samostatnou skupinou je 10 % respondentů, kteří nestojí o turismus ve městě. Číslo je poměrně veliké a pochází spíše od starších občanů, kteří chtějí mít prostě klid. Z respondentů, kteří zde turismus chtějí, si téměř stejné procento (43 %, 44 %, 43 %) myslí, ţe by bylo zapotřebí zlepšit pořádek a vzhled města, vydat propagační tiskoviny o městě a zlepšit stav veřejných prostranství. 21 % dotázaných si myslí, ţe by bylo zapotřebí přispět občanům na opravy domů, a 10 % jsou pro vybudování dalšího informačního centra. Z dalších odpovědí se dvakrát objevil názor, ţe by bylo zapotřebí vybudovat více ubytovacích zařízení, kde by turisti mohli nocovat, a organizovat větší počet kulturních akcí. Jednou se objevil názor na podporu turismu obecně. Zajímavý je i názor na zavedení turistické autobusové linky z nedaleké Kutné Hory. Zazněl i názor, ţe se situace nedá dlouhodobě ovlivnit. 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
44% 43% 43% 21% 10% 10%
2% 2% 1% 1% 1%
Graf 13: Grafické zpracování otázky č. 13
47
3.4.2 Vyhodnocení dotazníkového řízení pro krajský památkový úřad Na Čáslavské radnici bylo zjištěno, který pracovník krajského památkového ústavu má na starosti (mimo jiné) naše město a následně byl osloven s dotazníkem. Pracovník je ţena, ve věku 26 – 35 let, vysokoškolsky vzdělaná. Zastává funkci referenta v oddělení garantů území a pozici zastává 1 – 5 let. Respondentka se domnívá, ţe městská památková zóna Čáslav byla zaloţena roku 1992 (správně), nedovede posoudit, jestli se představitelé města zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou, myslí si, ţe mezi výhody památkové ochrany patří, ţe nabízí jednoznačnou ochranu kulturního dědictví, korekci mnohdy nevhodných stavebních zásahů, které by narušily i okolí stavby (míněno i novostavby a úpravy novodobých objektů). Za největší nevýhody povaţuje delší proces schvalování (či neschvalování) jednotlivých stavebních akcí. Myslí si, ţe nejde jednoznačně posoudit, jaké postoje zaujímají obyvatelé Čáslavi k jejím návštěvám, pokynům a rozhodnutím a ţe záleţí na charakteru akce. To samé si myslí i ohledně představitelů města. Na otázku, jaké má zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městskými úřady zodpovědnými za památkovou péči, odpověděla, ţe ORP Čáslav jednotlivé akce posuzuje v koordinaci s pracovníky NPÚ - na základě posouzení akce na místě (s přihlédnutím na charakter stavby i vliv na její okolí). Na otázku, jaké má zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem, odpověděla, ţe jednotlivé kauzy rozhoduje právnické oddělení KÚ častěji pouze z právního hlediska bez návštěvy dané lokality a tedy bez přihlédnutí k charakteru stavby a jejímu umístění (míněno obecně, nevztahuje se pouze na Čáslav). Agenda NKP (kterou vykonává KÚ) se nachází mimo MPZ Čáslav a ze strany NPÚ ji zajišťuje především ústřední pracoviště. Myslí si, ţe prohlášení Čáslavi městskou památkovou zónou bylo pro město určitě přínosem, ale také uvedla, ţe se v Čáslavi setká s turistou jen zřídka. Na otázku, co by Čáslav měla udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků, odpověděla, ţe by jistě prospělo, kdyby město poskytovalo příspěvky na obnovu nejen kulturních památek, ale i dalších staveb (neprohlášených za KP), nacházejících se na území MPZ (ať uţ se jedná o příspěvek na kvalitní obnovu fasády, či na výměnu stávajících mnohdy jiţ novodobých oken za kvalitní dřevěná, odpovídající charakteru stavby apod.).
48
3.4.3 Řízené rozhovory s představiteli města Z důvodu ověření názoru představitelů samosprávy na památkovou ochranu ve městě bylo provedeno dotazníkové šetření přímo na čáslavské radnici. Byla snaha oslovit respondenty co moţná nejpovolanější, proto byl osloven starosta, místostarosta, městský tajemník a dva zastupitelé. Všichni dotázaní byli shodou okolností muţi, jeden ve věku 26 – 35 let, dva ve věku 46 – 55, a dva nad 55 let. Jeden dotázaný ţije ve městě 11 – 20 let, zbylí 4 nad 30 let, všech pět je vysokoškolsky vzdělaných, coţ je velice dobře pro kvalitu výzkumu. Na otázku, ve kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno městskou památkovou zónou, dva odpověděli „nevím“ a zbylí 3 správně uvedli rok 1992. Všichni představitelé uvedli, ţe město má územně plánovací dokumentaci, a to územní plán. Na otázku, zda má město nějaký strategický plán nebo plán rozvoje města, dva dotázaní uvedli, ţe neví, jeden, ţe se o něm uvaţuje, další, ţe existuje z roku 2002 a poslední zastupitel, ţe existuje plán z roku 2007. Čtyři z pěti představitelů uvedli, ţe město má zpracovaný program regenerace památkové zóny, přičemţ jeden přidal, ţe z roku 2004, pátý zastupitel uvedl, ţe město plán nemá. Všech 5 dotázaných se shodlo, ţe ve městě pracuje komise pro regeneraci a je velice aktivní. Taktéţ se všichni dotázaní shodli, ţe prohlášení historického centra města bylo pro město určitě přínosem. 4 dotázaní uvedli, ţe se určitě zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou města, poslední, 5. dotázaný, se spíše zajímá. Jako největší výhodu plynoucí ze zařazení mezi památkové zóny vidí všech 5 dotázaných moţnost čerpání dotací, taktéţ všichni jednotně odpověděli, ţe nevidí ţádné nevýhody z toho plynoucí. Na otázku, jaké mají zkušenosti s jednáním s městským úřadem, jeden představitel odpověděl, ţe nemá zkušenosti ţádné, dva uvedli, ţe dobré, jeden velmi dobré, a poslední dokonce uvedl, ţe má zkušenosti výborné. Podobně dopadly odpovědi na otázku o zkušenostech s jednáním s krajským úřadem. Opět jeden dotázaný uvedl, ţe ţádné, tři, ţe dobré, a jeden, ţe velmi dobré. Další obdobná otázka, týkající se na jednání s památkovým úřadem, dopadla taktéţ podobně. Dva dotázaní uvedli, ţe zkušenosti má dobré, jeden slušné, jeden velmi dobré a poslední respondent opět uvedl ţádné. Z pěti dotázaných 3 uvedli, ţe se s turistou ve městě setkávají občas, 2 uvedli, ţe často. Na otázku, co by se dalo udělat pro přilákání více turistů do města, bylo odpovědí především zlepšit propagaci města, i prostřednictvím CK a CA, vybudovat více ubytovacích kapacit a zlepšit celkovou nabídku sluţeb města. 49
3.5 SWOT analýza města 3.5.1 Analýza vnitřního prostředí Silné stránky: •
zachovalý historický ráz města
•
bohatá historie a tradice města
•
husitská tradice města (ostatky Jana Ţiţky, čáslavský sněm)
•
kompletně restaurované historické centrum města
•
výhodná poloha města, blízkost Kutné Hory a jiných turisticky zajímavých lokalit
•
krásné moderní informační centrum
•
uklizené, moderní a bohaté město
•
strategicky významná poloha na ose Praha – Brno
•
výborná a modernizovaná infrastruktura, nejen v historické části
•
dostatek parkovacích míst
•
přesměrování provozu mimo město obchvatem
•
jedna z nejvyšších kostelních věţí v Česku (99m)
•
blízkost dvou dálnic (D1 a D 11)
•
druholigový fotbalový tým
•
obrovský atletický areál
•
největší vojenské letiště v ČR
Slabé stránky: •
nedostatečná regenerace muzejních exponátů,
•
špatná propagace města jako turistické destinace
•
nedostatek ubytovacích kapacit
•
nedostatek „luxusnějších“ stravovacích zařízení
•
malá nabídka produktů cestovního ruchu vybízející k vícedennímu pobytu návštěvníků,
•
neexistence průvodců
•
špatné zvládnutí potenciálu plynoucího z blízkosti Kutné Hory
•
nedostatek pracovních příleţitostí ve městě 50
3.5.2 Analýza vnějšího prostředí Příleţitosti: •
vypracovat nový územní plán
•
zlepšit dokumentaci pro čerpání více prostředků z evropských fondů
•
navázat kontakty s partnerskými městy,
•
zorganizovat nové kulturní akce,
•
vybudovat více ubytovacích zařízen
•
vybudovat více stravovacích lepších zařízení
•
zlepšit propagaci města
•
zavést uţší partnerství se soukromým sektorem
•
rozšířit síť cyklostezek
•
postoupit do první ligy ve fotbale
•
vybudovat hokejový stadion
•
dokončit opravy historických budov
•
rozvinout potenciál skýtající vlastnictví ostatků Jana Ţiţky
•
omezit nebo zavřít skládku
•
zpřístupnit podzemí
Hrozby: •
ekonomická krize
•
omezení dotací
•
negativní postoj občanů k rozvoji turismu v jejich městě
•
změna legislativy ohledně přidělování grantů
•
odliv obyvatel z města
•
úpadek turismu obecně
•
zvolení špatné strategie rozvoje města
•
stálé rozrůstání blízké skládky odpadu
51
3.6 Návrh na opatření pro podporu cestovního ruchu ve městě Z výzkumu a následné SWOT analýzy města vyplývá, ţe turistická situace ve městě není v naprosto tristním stavu, ale i přesto je zde hodně co zlepšovat. Je patrné, ţe obyvatelé a představitelé města vnímají Čáslav jako destinaci schopnou přilákat turisty, ale přesto se zde s turisty setkávají jen zřídka nebo občas. Existuje nepřeberné mnoţství moţností, co by město ohledně zatraktivnění pro turisty mohlo udělat, ale dvě věci vyčnívají nad ostatními: propagace města a nevyuţití potenciálu blízké Kutné Hory. Jak je patrné z výzkumu, město naprosto zaostává v propagaci sama sebe na trhu cestovního ruchu. Téměř neexistují propagační materiály, poutače u cest nebo kulturní a společenské akce či festivaly, postavené na kulturním a historickém odkazu města a směřované na podporu turismu. Město by jednoznačně potřebovalo přehodnotit strategii své propagace, zintenzivnit ji a investovat do propagačních materiálů a informačních tabulí kolem cest. Také by bylo dobré, jak bylo uvedeno ve výzkumu, zintenzivnit reklamu prostřednictvím cestovních kanceláří a agentur. Problém se nenachází v tom, ţe by město nemělo co nabídnout. Určitě by se dalo těţit ze jména Jana Ţiţky a odkazu, který husitské hnutí zanechalo ve městě. Uţ na základních školách se učí o čáslavském sněmu. Taktéţ by určitě prospělo třeba zaloţení husitského festivalu, kde by byly ke shlédnutí ostatky Jana Ţiţky, expozice o historii Čáslavi, husitství apod. Městu by dozajista prospěla také propagace slavných osobností Čáslavi, jako jsou například Vladimír Remek, zatím jediný Čech ve vesmíru, Miloš Forman, slavný filmový reţisér, Jarmila Kratochvílová, drţitelka světového rekordu v běhu na 800 m. Akce tohoto charakteru ve městě naprosto chybí. Další reklamní potenciál skýtá jiţ z dálky viditelná čáslavská věţ, která se tyčí do výšky 99 metrů. Nejvyšší kostelní věţ v Česku se nachází v Plzni a měří jen o 4 metry více - 103 m. Další obrovský potenciál pro rozvoj turismu v Čáslavi skýtá Kutná Hora. Dobrou strategií pro podporu turismu ve městě by bylo zavést turistickou autobusovou linku mezi Kutnou Horou a Čáslaví, propagovat třeba jen odpolední výlety z Kutné Hory do Čáslavi přímo v Kutné Hoře, kam turisté běţně jezdí za památkami. Mohlo by se uvaţovat i o sjednocení propagace obou měst, propagovat spojené výlety do obou měst nebo přímo jako součást balíčku výletu do Kutné Hory nabízet fakultativní výlety do Čáslavi. Pořádek ve městě a stav památek je jiţ na velmi dobré úrovni, která se můţe 52
rovnat Kutné Hoře, a neexistují ţádné reálné překáţky, které by bránily ve vyuţití tohoto potenciálu. Rekonstruovat by zajisté potřebovalo čáslavské podzemí, které je jedno z největších v republice, bohuţel v dnešních dnech naprosto nepřístupné a dokonce někteří rezidenti ani nevědí, ţe vůbec existuje. Aby se dosáhlo opravdového pokroku v tomto směru, je zapotřebí vylepšit i turistickou vybavenost města. Největší nevýhodou současného stavu je naprostý nedostatek ubytovacích kapacit. Ve městě jsou jen ubytovny a malý pension s pěti pokoji. Kdyby zde existovaly adekvátní ubytovací kapacity, určitě by docházelo k tomu, ţe turisté, kteří míří primárně do Kutné Hory, by volili zejména z finančních důvodů ubytování v Čáslavi. Ohledně stravovacích zařízení jiţ situace ve městě není tak špatná, ale dala by se nazvat nanejvýše dostačující. Městu chybí lepší restaurace. Restauračních zařízení je dostatek, ale jsou hlavně druhé aţ třetí kategorie. Další velký potenciál skýtá sportovní vyţití ve městě. Jak jiţ bylo zmíněno dříve, město hraje druhou fotbalovou ligu a lidé sem za fotbalem opravdu jezdí. Za fotbalovým stadionem se rozkládá rozsáhlý atletický areál vybavený pro téměř všechny sporty, na kterém vyrůstalo několik světoznámých atletů, jako například Jarmila Kratochvílová nebo Ludmila Formanová. Areál je vhodný pro tréninky a vidina třeba tenisového kurzu na kurtech pod siluetou čáslavského kostela nebo běţecké závody na ovále, kde trénovala drţitelka světového rekordu, má určitě své kouzlo.
53
4 Závěr Čáslav jako město a městská památková zóna se stále vyvíjí. Zvláště za posledních 15 let je patrná změna. Zlepšila se nabídka sluţeb a přibyla atraktivní místa jak pro rezidenty města tak i zajímavá pro turisty. Došlo ke kompletní rekonstrukci historického centra, kam bylo investováno přes 20 miliónů korun, a ke dnešnímu dni byla drtivá většina památek jiţ opravena. Proběhla rekonstrukce dvou ze tří náměstí, nacházejících se v památkové zóně a ulic z nich vedoucích. Opraveny byly jak nejdůleţitější památky jako kostel sv. Petra a Pavla nebo radnice, tak i dominanty náměstí, jako například socha Jana Ţiţky z Trocnova nebo morový sloup a kašna. Došlo ale i na opravy historických objektů, které se nenachází přímo v památkové zóně, jako například synagogy, městského muzea, polikliniky nebo kostela sv. Alţběty, coţ velice napomáhá historickému nádechu města jiţ na první pohled. Ve městě se ale neopravovalo jen historické centrum. Většina obytných domů dostala nové zářivé barvy, po odchodu početné vojenské posádky byly staré vojenské objekty postupně přestavěny na moderní obytné domy a další nové bytové domy byly vystavěny na starých vojenských pozemcích, na předměstích vyrostlo několik vilových čtvrtí. Rekonstrukcí prošla i infrastruktura, městské silnice jsou aţ na výjimky v perfektním stavu, došlo k předláţdění celého hlavního náměstí Jana Ţiţky z Trocnova a dokonce byl postaven obchvat, který velice ulehčil provozu ve městě. Dále se rekonstruoval sportovní areál a lázně. Z průzkumu je vidět, ţe cele tři čtvrtiny (74 %) rezidentů jsou se ţivotem ve městě spokojeni a samosprávě důvěřují, o čemţ svědčí i tradičně vysoká volební účast. Své město berou jako lákavou turistickou destinaci, i kdyţ připouští, ţe se zde s turisty setkávají jen občas nebo dokonce zřídka. O tom, ţe je historické centrum města zapsané na seznamu městských památkových zón má většina obyvatel povědomí a povaţují to za dobrou věc jak pro město, tak v menší míře i pro ně samotné, i kdyţ někteří vidí i nevýhody s tím spojené. Více neţ polovina obyvatel se také o památkovou ochranu ve městě zajímá, i kdyţ o podrobnostech tohoto procesu jiţ neexistuje všeobecné povědomí.
54
Všichni z oslovených představitelů městské samosprávy shodně odpověděli, ţe se o památkovou ochranu ve městě zajímají, a potvrdily to i velice přesné a správné odpovědi na konkrétní otázky ptající se na fakta. Město má zpracovaný program regenerace památkové zóny a všichni oslovení představitelé města se shodli na tom, ţe komise, která jej řídí, pracuje výborně. Zjistilo se také, ţe město má územní plán, ale je jiţ zastaralý a vytváří se nový. Bylo ale taktéţ zjištěno, ţe turistická situace ve městě není ideální. Jak rezidenti, tak představitelé města a krajského památkového ústavu se shodli, ţe turisty ve městě potkávají jen občas nebo zřídka. Jako důvod bylo nejčastěji uváděno, ţe ve městě chybí ubytovací kapacity, taktéţ stravovací zařízení vyšší úrovně, a propagace města jako turistické destinace je naprosto nedostatečná. Nejčastěji navrhovaná opatření na změnu této situace byla jednoznačně zintenzivnění propagace města, jak přes cestovní kanceláře a agentury, tak vydáním propagačních tiskovin o městě, dále pak zlepšení stavu veřejných prostranství a celkového pořádku ve městě. Turismu ve městě by pomohlo i více kulturních a sportovních akcí čerpajících z historického odkazu města nebo za podpory slavných osobností Čáslavi. Padly i návrhy na zavedení turistické linky z Kutné Hory nebo zpřístupnění čáslavského podzemí. Celkově byl jiţ zaznamenán v péči o město podstatný pokrok, ale stále je co zlepšovat. Rezidenti jsou spokojení, ale je za potřebí je více zapojit do ţivota města a rozšířit jejich povědomí o stavu památkové ochrany ve městě, coţ by jistě v konečném důsledku znamenalo celkové zlepšení ochrany památek a rychlejší regeneraci historického centra města.
55
5 Summary Čáslav as a city is constantly evolving and is obvious, that in right direction. The city has really changed in last 15 years from faint small town into prospering and rich city, which has a lot to offer. Historical center has been completely reconstructed and nowadays most of buildings already have new façade. Two out of three squares located in historical zone has been reconstructed together with streets leading to and from them. Also squares monuments like statue of Jan Ţiţka or plague pillar has been restored. Even reconstruction of historical buildings which are not located directly in historical zone took place, which helps to notice historical character of the city at first sight. In the city has not been repaired only historical center though, Most of buildings got new bright façade, old military buildings has been turned into rental houses and on the edges of town grew new neighbourhoods. Even reconstruction of infrastructure has been realized. City streets are in perfect shape and new by-pass road has been built to redirect traffic from the center of the city. Furthermore city spa and athletic areal underwent reconstruction. From the survey that residents are satisfied with living in the city they thing that mayor and city council members doo good jobs, and trust them. Unfortunately their awareness concerning monument preservation is not as high as it should be. Residents also consider Čáslav like city, which is lucrative touristic destination, even though they don’t meet tourists in the city much frequently. Survey conducted on the city town hall also showed, that positions in the city council are held by right people, and slight variations in their answers were more due to their different specializations, then their unfamiliarity with the problem, or lack of interest. In the general is obvious, that city is doing well good people operate well with city resources and people trust them. Only thing that needs change is approach to the tourism in the city in general. There is allot to offer by city, but lack of propagation, and insufficient amount of advertisement is still problem.
56
6 Zdroje: [1] Lidova-architektura.cz [online]. 1998 [cit. 2011-04-18]. Národní kulturní památky ČR. Dostupné z WWW:
. [2] MALINA, Jaroslav, et al. Čáslav. Brno : Universita J.E Purkyně v Beně, 1976 .199s. [3] monumnet.npu.cz [online]. 1993 [cit. 2011-04-19]. Světové dědictví, NKP, chráněná území. Dostupné z WWW: . [4] Naep.cz [online]. 2006 [cit. 2011-05-01]. FM EHP/Norska. Dostupné z WWW: . [5] npu.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-19]. Památkový zákon. Dostupné z WWW: . [6] npu.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Zpráva o významném úkolu památkové péče 21. století – o obnově identifikace kulturních památek České republiky. Dostupné z WWW: . [7] npu.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-17]. Památkový zákon. Dostupné z WWW: . [8] npu.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-20]. Památkový zákon. Dostupné z WWW: . [9] strukturalni-fondy.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-22]. Regionální politika EU. Dostupné z WWW: . [10] turistik.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-24]. Čáslav. Dostupné z WWW: .
57
Příloha A
Legenda k mapce ze strany 20
Příloha B
Dotazník pro rezidenty města
DOTAZNÍK pro obyvatele městských památkových rezervací a zón 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? a) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) b) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu c) jsem vlastníkem rekreačního objektu 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? a) do 1 roku d) 11 - 20 let b) 1 - 5 let e) 20 - 30 let c) 6 - 10 let f) nad 30 let 3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou zónou? a) vím o tom a zajímám se b) mám o tom povědomí c) dozvídám se o tom poprvé d) ani mne to nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu ..................................................................................... 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu ..................................................................................... 6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou zónou? a) ano b) ne c) Pokud ano v jaké souvislosti? ........................................................................... 7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit 8. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vás jako občana města přínosem? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit
9. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? a) nikdy jsem o něm neslyšel b) tuším, čeho by se mohl týkat c) jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace, atd.) d) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města 10. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? a) velmi často c) zřídka b) občas d) nikdy 11. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit 12. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? a) jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím b) jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě c) je tu bydlení jako v každém jiném městě d) klidně bych šel bydlet jinam e) nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam 13. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) a) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů b) zlepšit pořádek a vzhled c) vydat propagační tiskoviny o městě d) vybudovat další informační středisko e) zlepšit stav silnic a veřejných prostranství f) přispět občanům na opravy domů g) jiná opatření, která?.......................................................................................... 14. Údaje o Vás: Pohlaví: a) muž
b) žena
Věk: a) do 17 let d) 36-45 b) 18-25 e) 46-55 c) 26-35 f) 56 a víc Vzdělání: Kde pracujete: Zaměstnání:
a) základní/vyučen b) střední c) vysokoškolské a) v tomto městě b) dojíždím za prací c) nepracuji a) zaměstnanec b) soukromý podnikatel c) student(ka) d) v domácnosti/mateřská dovolená e)v důchodu f) nezaměstnaný
Příloha C
Dotazník pro představitele městské samosprávy
DOTAZNÍK pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Název města: ............................. Jde o: a) Městskou památkovou rezervaci b) Městskou památkovou zónu 1. Jakou funkci v obci/městě zastáváte? a) starosta b) místostarosta c) tajemník
d) jiná .........
2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? a) do 1 roku b) 1 - 5 let c) 6 - 10 let d) 10 - 20 let e) 20-30 let f) nad 30 let 3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? a) bylo to v roce ............................ b) nevím 4. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně -plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? a) územní plán c) urbanistickou studii b) regulační plán d) jiný typ územně-plánovací dokumentace 5. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán nebo plán rozvoje města? a) má plán z roku ............... b) je připravován c) uvažujeme o jeho zpracování 6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR nebo (MPZ) ? a) má plán b) je připravován c) uvažujeme o jeho zpracování 7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? a) ano a je velmi aktivní c) ne, ale uvažujeme o jejím zřízení b) ano, ale její práce je formální d) ne a ani nám nechybí 8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho města MPR (MPZ) bylo pro Vaše město přínosem? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit 9. Zajímáte se o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? a) určitě ano d) spíše ne b) spíše ano e) určitě ne c) nedovedu posoudit
10. Máte představu, jaké výhody památková ochrana Vašemu městu přináší? ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... 11. Máte představu, jaké nevýhody památková ochrana Vašemu městu přináší? ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Vašim pověřeným městským úřadem? ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Památkovým úřadem? ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? ............................................................................................................................... ............................................................................................................................... 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? a) velmi často b) občas c) zřídka d) nikdy 16. Co by mělo vedení Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ............................................................................................................................... .............................................................................................................................. 17. Údaje o Vás: Pohlaví: a) muž b) žena Věk: a) do 17 let b) 18-25 f) 56 a více Vzdělání: a) základní/vyučen
c) 26-35
d)36-45
e) 46-55
b) střední
c) vysokoškolské
Příloha D
Dotazník pro krajský památkový ústav
Dotazník Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný
Čáslav
1. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte? ……………………………………………………………………………………………………………... 2. Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 let
10 -20 let
nad 20 let
3. V kterém roce byla ve Vámi spravovaném městě prohlášena MPR nebo MPZ ? (nebo nevím) 4. Myslíte si, že se představitelé tohoto města zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? ………………………………………………………………………………………………………………. 6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………. 7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………. 8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………… 9. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? ……………………………………………………………………………………………………………… 10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? ………………………………………………………………………………………………………………. 11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? ………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………. 14. Údaje o Vás: pohlaví muž
žena
věk do17let
18-25let
vzdělání základní/vyučen
26-35let
36-45let
střední
vysokoškolské
46-55let
nad 56let