VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
D o p a d y re k o n s t r u k c e m ě s t a V l a š i m n a místní obyvatele
Bakalářská práce
Autor: Iveta Čadilová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2011
Abstrakt ČADILOVÁ, Iveta: Dopady rekonstrukce města Vlašim na místní obyvatele. Bakalářské práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 80 stran. Práce se zaměřuje na problematiku obnovy historického centra města Vlašim a dopady rekonstrukce na místní obyvatele. První část práce je zaměřena na charakteristiku města, jeho historický vývoj (především vývoj historického centra a jeho vymezení) a na stav města před zahájením oprav. Součástí je SWOT analýza stavu před rekonstrukcí, kterou vytvořilo Město Vlašim. V druhé části je zjišťována spokojenost rezidentů s rekonstrukcí a její dopady na ně. Cílem práce je zjistit dopady rekonstrukce města Vlašim na místní obyvatele a zjistit jejich spokojenost s rekonstrukcí. Výzkum probíhal na základě pověření Městského úřadu ve Vlašimi. Dotazníkové šetření bylo prováděno osobně a e-mailem. Výzkumný vzorek zahrnoval 115 respondentů všech věkových kategorií. Výstupem práce je zjištění spokojenosti rezidentů s obnovou historického centra, dopady rekonstrukce na ně osobně a porovnání stavu města před opravami a po nich. Klíčová slova Historické centrum. Historie. Husovo náměstí. Palackého náměstí. Park. Rekonstrukce. Rezidenti. SWOT analýza. Vlašim. Ţiţkovo náměstí.
Abstract ČADILOVÁ, Iveta: Effects of the reconstruction of Vlasim on local residents. Bachelor thesis. High school of polytechnic in Jihlava. Department of Tourism. Supervisor PhDr. Vlasta Novotná. Degree qualifications: bachelor. Jihlava 2011. 80 pages. This bachelor thesis is focused on the reconstruction of the historical centre of Vlasim and the impact of this reconstruction on local residents. The introductory section deals with the historical development of the town, its status and SWOT analysis of the situation before the reconstruction, created by the municipality in Vlasim. The second part is focused on the residents’ satisfaction with the reconstruction and its impact on them. The aim of this thesis is to analyze the impact of the reconstruction of Vlasim on local residents and discuss their satisfaction with this reconstruction. The research was conducted on behalf of the municipality in Vlasim. Questionnaires were administered via personal interviews and via mail questionnaires. The sample included 115 respondents of all ages. The first outcome of this thesis is to identify the residents' satisfaction with the reconstruction of the historical centre and the impact of the reconstruction on them. The second outcome of this thesis is the comparison of the town's status before and after the reconstruction. Keywords Historical Centre. History. Hus Square. Palacky Square. Park. Reconstruction. Residents. SWOT Analysis. Vlasim. Zizka Square.
Poděkování Děkuji své vedoucí bakalářské práce PhDr. Vlastě Novotné za konzultace, rady a typy. Dále děkuji paní Evě Lupačové z Odboru hospodářského a investičního Městského úřadu ve Vlašimi za poskytnutí materiálů a podkladů k bakalářské práci.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1
Obecná charakteristika města Vlašim ..................................................................... 12
2
Historie města Vlašim ............................................................................................. 13
3
2.1
Historie zámku ve Vlašimi ............................................................................... 13
2.2
Historie Ţiţkova náměstí ................................................................................. 18
2.3
Historie Palackého náměstí .............................................................................. 20
2.4
Historie Husova náměstí .................................................................................. 21
Obnova historického centra města Vlašimi ............................................................ 22 3.1
Analýza výchozího stavu náměstí a zámeckého nádvoří ................................. 23
3.2
SWOT analýza zámeckého nádvoří očima zastupitelstva města ..................... 24
3.3
SWOT analýza Ţiţkova náměstí očima zastupitelstva města .......................... 26
„historické náměstí s vynikajícím prostředím pro obchod a odpočinek“ ................... 26 3.4
SWOT analýza Palackého náměstí očima zastupitelstva města ...................... 30
3.5
SWOT analýza Husova náměstí očima zastupitelstva města ........................... 32
3.6
Charakteristika Ţiţkova náměstí před rekonstrukcí očima respondentů
(místních obyvatel) ..................................................................................................... 35 3.7
Charakteristika Palackého náměstí před rekonstrukcí očima respondentů
(místních obyvatel) ..................................................................................................... 38 3.8
Charakteristika Husova náměstí před rekonstrukcí očima respondentů
(místních obyvatel) ..................................................................................................... 40 3.9 4
Souhrn konkrétních problémů a popis řešení obsaţených v projektu .............. 42
Výzkum ................................................................................................................... 44 4.1
Metody výzkumu ............................................................................................. 44
4.2
Výzkumný vzorek ............................................................................................ 44
4.3
Cíle výzkumu a jeho výstup ............................................................................. 44
4.4
Výsledky dotazníkového šetření ...................................................................... 45
7
4.5 5
Shrnutí .............................................................................................................. 67
Závěr ....................................................................................................................... 69
Seznam zdrojů................................................................................................................. 71 Tištěné dokumenty ...................................................................................................... 71 Elektronické dokumenty ............................................................................................. 72 Přílohy............................................................................................................................. 73 Příloha A Dokument o spolupráci s Městem Vlašim. ................................................ 74 Přílohy B Obrázky. ..................................................................................................... 75 Příloha C Dotazník. .................................................................................................... 78
8
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Centrum města ........................................................................................... 45 Tabulka č. 2 Spokojenost s rekonstrukcí ........................................................................ 47 Tabulka č. 3 Mnoţství nových prvků ............................................................................. 49 Tabulka č. 4 Pozitiva vzhledu města .............................................................................. 53 Tabulka č. 5 Negativa vzhledu města ............................................................................. 53 Tabulka č. 6 Spokojenost se změnami ............................................................................ 58 Tabulka č. 7 Pozitivní dopady rekonstrukce ................................................................... 62 Tabulka č. 8 Negativní dopady rekonstrukce ................................................................. 62
Seznam obrázků Obrázek č. 1 Centrum města ........................................................................................... 45 Obrázek č. 2 Spokojenost s rekonstrukcí ........................................................................ 47 Obrázek č. 3 Mnoţství nových prvků ............................................................................. 50 Obrázek č. 4 Pozitiva vzhledu města .............................................................................. 54 Obrázek č. 5 Negativa vzhledu města ............................................................................. 56 Obrázek č. 6 Spokojenost se změnami ........................................................................... 59 Obrázek č. 7 Pozitivní dopady rekonstrukce .................................................................. 63 Obrázek č. 8 Negativní dopady rekonstrukce ................................................................. 65
Všechny tabulky a obrázky jsou prací autorky.
9
I. TEORETICKÁ ČÁST Úvod Téma bakalářské práce zní Dopady rekonstrukce města Vlašim na místní obyvatele. Cílem práce je zjistit dopady rekonstrukce města Vlašim na místní obyvatele a zjistit jejich spokojenost s rekonstrukcí. Výzkum probíhal na základě pověření Městského úřadu ve Vlašimi. Tuto problematiku jsem si vybrala z toho důvodu, ţe město Vlašim v minulých letech prošlo několika rekonstrukcemi v rámci obnovy města. Prozatím poslední část oprav byla započata v roce 2008 a dokončena byla v roce 2010. Oficiální název programu zněl Obnova historického centra města Vlašimi a byl financován z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, prioritní osa 3- Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst. K projektům, které ve městě proběhly dříve za finanční podpory EU, patří: Obnova kulturní památky- Vlašimského zámeckého parku (1. fáze) – 2005-2006 Vlašim: projekt na zlepšení dopravní obsluţnosti- úprava nádraţní ulice a budovy nádraţí- 2006-2008 Rekonstrukce Domu sourozenců Roškotových- Spolkový dům- 2005-2006 Obnova zámku a parku ve Vlašimi (2. fáze)- 2006-2008. Z výše uvedených informací vyplývá, ţe město Vlašim prodělalo velké změny. Proto jsem se rozhodla v rámci své bakalářské práce zjistit, jak tyto opravy, rekonstrukce, obnovy vnímají místní obyvatele. Tento můj záměr podpořili pracovníci Městského úřadu ve Vlašimi, poskytli mi podklady a informace. Zpracované výsledky průzkumu jsou schopni vyuţít pro své potřeby. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a přibliţuje historii města, především míst, která prošla rekonstrukcí. Najdeme zde vymezení historického centra a jeho vyuţití, či spíše nevyuţití. Jsou zde uvedeny analýzy toho, jak vidí rozvoj města zastupitelé města a jeho rezidenti.
10
Druhá, praktická, část se skládá z jednotlivých otázek mého dotazníku a odpovědí na ně. Odpovědi rezidentů jsou zpracovány do tabulek a grafů a ke kaţdému grafu je připojen komentář. K práci je přidáno několik příloh. Jedná se o: Dokument o souhlasu a podpoře Městského úřadu ve Vlašimi s touto prací a prováděným výzkumem. Vzorový dotazník pro rezidenty Vlašimi Obrazovou dokumentaci stavu obnovované části města před rekonstrukcí a po ní.
11
1
Obecná charakteristika města Vlašim
Město Vlašim se nachází v mírně kopcovité krajině, v předhůří Českomoravské vrchoviny. Průměrná nadmořská výška činí 370 m. n. m. Okolní krajina a příroda jsou téměř neporušeny díky tomu, ţe se v okolí nenachází ţádné velké průmyslové společnosti. Je zde zaznamenán výskyt několika vzácných druhů fauny a flóry. Nedaleko se rozkládá Chráněná krajinná oblast Blaník. Vlašim čítá přibliţně 12 700 obyvatel. Jedná se o klidné maloměsto. Dolní část Vlašimi, tzn. oblast Ţiţkova, Palackého náměstí a přilehlých ulic, patří k historické části města. V roce 2010 zde byla dokončena nákladná rekonstrukce z dotací Evropské unie. Horní část města, kterou tvoří především Husovo náměstí, Komenského a Lidická ulice poznamenala výstavba panelových domů v 70. letech 20. století a zničila tak maloměstskou zástavbu typickou pro počátek 20. století. (1)
12
2 Historie města Vlašim 2.1 Historie zámku ve Vlašimi Roku 1303 byl pravděpodobně postaven hrad nad řekou Blanicí, přesný datum vzniku vlašimského sídla však není znám. Zakladateli hradu byli příslušníci rodu Vlastislaviců neboli Janoviců, kteří se po svém sídle psali páni z Vlašimě. Prvním známým majitelem panství byl Hynek z Vlašimě. Roku 1363 je sídlo prodáno Michalovi, královskému purkrabímu na Svojanově, který patřil k pánům z Jenštejna. Michalovým bratrem byl Jan Očko z Vlašimě, který se stal roku 1353 biskupem olomouckým a roku 1364 druhým praţským arcibiskupem. O 14 let později byl povýšen na prvního českého kardinála. Zemřel roku 1380 a jeho nástupcem se stal Jan z Jenštejna. V době působení arcibiskupů z Jenštejna získal hrad gotickou podobu. „V roce 1414 Jenštejnové Vlašim prodávají Janu z Chotěmic, čímţ vzniká třetí rod uţívající přídomek z Vlašimi. Královský rada a hejtman svídnický Jan z Chotěmic stál během husitských válek na katolické straně a byl s Petrem ze Šternberka nejsilnějším protivníkem husitů v kraji. Pravděpodobně v roce 1424 za Janova pobytu ve Slezsku husité Vlašim dobyli a za hejtmana zde ustanovili Janova příbuzného Tůmu z Chotěmic. Ten se roku 1431 zúčastnil loupeţivé výpravy do Rakous. Tůma se postupně sblíţil s umírněným husitským křídlem a podporoval přijetí Zikmunda Lucemburského za českého krále. Král Zikmund se ve Vlašimi zastavil 11. 11. 1437 na své cestě do Uher několik dnů před svou smrtí. V té době jiţ opět spravoval Vlašimské panství Janek z Chotěmic, který ho v roce 1443 prodal za 4 000 kop hejtmanovi čáslavského kraje Mikuláši Trčkovi z Lípy. Po smrti Mikuláše Trčky z Lípy se panství ujal jeho syn Mikuláš, který byl přívrţencem krále Jiřího z Poděbrad, po jehoţ boku bojoval jak proti jednotě Zelenohorské, tak proti Matyáši Korvínovi. Trčkové z Lípy patřili v této době k nejbohatším šlechtickým rodům v Čechách, coţ se projevilo i na hospodářském rozkvětu panství a městečka Vlašimi. Další generace rodu ovšem jiţ se zděděným majetkem hospodaří velice nešetrně, takţe ho zadluţí a jsou nuceni ho po částech rozprodávat. Vlašim samotnou prodávají Trčkové v roce 1546 Markvartovi Stranovskému ze Sovojovic. Za vlastnictví Trčků z Lípy je vlašimský hrad přestaven pro potřeby reprezentačního rodového sídla a
13
zároveň je zesíleno jeho opevnění širokým příkopem a hradbami s baštami a valem s bastiony. Po krátkém období drţby Vlašimi ji prodává Markvart Stranovský ze Sovojovic v roce 1550 Gabrielovi Klenovskému ze Ptení. Po jeho smrti bylo panství drţeno jeho syny Janem a Alešem. Jan byl ovšem slabomyslný a proto v postatě panství spravoval Aleš (právě on udělil městu Vlašimi pečeť se svými iniciálami). Aleš byl špatný hospodář a panství se stále více zadluţovalo. Proto ho rozdělil na dva díly mezi sebe a bratra. Svůj podíl prodal své manţelce Johance Klenovské z Královic. Od ní pak tento díl přešel na jejího bratra Viléma Ostrovce z Královic. Tomu pak postupně, jako největšímu Alešovu věřiteli, po smrti Aleše Klenovského ze Ptení v roce 1588 připadlo celé vlašimské panství. Vilém Ostrovec z Královic, královský rada, zemský soudce a nejvyšší komorník království Českého, stál na počátku dalšího rozkvětu panství. Vilémův syn Jan Ostrovec byl dobrým hospodářem a panství značně rozšířil. Jako hejtman kouřimského kraje také potvrdil mnohé starobylé výsady města Vlašimi. Aktivně se účastnil českého povstání roku 1618. Byl zvolen mezi direktory a zastával funkci mistra královské komory za vlády Fridricha Falckého. V roce 1619, kdy povstání spělo ke svému dramatickému rozuzlení, nechal sepsat ve Vlašimi všechny poklady, klenoty a obdarování města a v obavě, ţe by do Vlašimi mohlo vtrhnout císařské vojsko, je také nechal naloţit do truhel a převést do jeho praţského domu. Po definitivní poráţce povstání byl v roce 1621 v Praze jako jeden z jeho čelných představitelů zajat a uvězněn. Soudem byl odsouzen k stětí mečem, ovšem tento rozsudek byl císařem zmírněn na doţivotní ţalář a ztrátu veškerého majetku. Nakonec byl ale jiţ v roce 1623 propuštěn z vězení. Cennosti, které Jan Ostrovec nechal převést do Prahy, byly před vojskem ukryty a to tím způsobem, ţe byly vhozeny do prevétu. Po dvou letech však byl úkryt vyzrazen a kníţe Lichtenstein „nařídil rychtáři Novoměstskému, aby jej pohodnému odtud vyzvednouti a náleţitě vymýti dal u přítomnosti své a jiných osob příseţných a potom jej kníţeti cele odvedl. Coţ kdyţ se stalo, bylo té sumy vší okolo 40 000 tolarů ve zlatě a klenotech, coţ vše královskému fisku připadnout mělo.“ Část těchto cenností ovšem byla vrácena manţelce Jana Ostrovce Anně rozené z Brukšteina. Pravděpodobně ono sepisování a shromaţďování cenností v roce 1619 zavdalo příčinu pověsti o velkém pokladu čítajícím 180 ţejdlíků dukátů a bedně drahých kamenů, tak těţkém, ţe ho jeden muţ sotva uzvedne, který měl ukrýt Jan Ostrovec na vlašimském zámku. Za panování Ostrovců 14
prošel vlašimský zámek velkou přestavbou a získal podobu renesančního sídla. Palác dosáhl dnešní jednotné výškové úrovně, západní křídlo bylo zcela přestavěno, věţ byla nastavena od třetího patra, zámek byl opatřen arkádami a do severozápadního rohu bylo vloţeno nové schodiště s původně otevřenými arkádami. Vlašimský statek konfiskovaný Janu Ostrovci z Královic byl v roce 1622 prodán Karlem kníţetem z Lichtensteina Bedřichovi z Talmberka, do té doby pánovi na Jankově a Nemyšli, císařskému radovi, komorníkovi a radovi nad apelacemi, za 60 000 míšeňských. Bedřich jako věrný stoupenec císaře Ferdinanda II. sehrál významnou roli v politických dějinách českých zemí. Zastával důleţitý post v soudu s povstalci v letech 1621- 1623, později zastával úřad purkrabí karlštejnského a od roku 1638 byl nejvyšším hofmistrem. Vlašimské panství značně rozšířil. Jako rozhodný katolík prováděl na svých panstvích přísnou protireformaci, coţ vedlo v roce 1627 k rebelii vlašimských poddaných, kteří se hlásili k protestantství. Ti přepadli vlašimský a domašínský zámek, který vypálili. Povstání bylo potlačeno císařským vojskem. Za Bedřicha byl vlašimský zámek, poničený za války, opraven a částečně dostaven. Bedřich z Talmberka zemřel v roce 1643. Ve své závěti rozdělil svůj majetek mezi své dva syny. Starší František Vilém drţel Hrazené Rataje, Nemyšl a dva domy v Praze, mladší Jan Arnošt získal vlašimské panství a jeden dům v Praze. Jan Arnošt však zemřel jiţ v roce 1654 jako bezdětný a veškerý majetek tak ve svých rukou soustředil František Vilém, rada komorního a zemského soudu a hejtman kouřimského kraje. Ten zvolil za své sídlo Vlašim, ale statek značně zadluţil. Po jeho smrti drţel Vlašim jeho syn Jan František Kryštof z Talmberka. Ten prodal vlašimské panství v roce 1665 Boţeně Dobrotivé kněţně z Porcie. Dodatkem kupní smlouvy bylo ustanovení, ţe pokud by se na vlašimském zámku nalezl poklad, pak jeho jedna třetina připadne Janu Františku Kryštofovi nebo jeho dědicům. Sám se dal poté na církevní dráhu a v roce 1676 se stal biskupem v Hradci Králové. Boţena kněţna z Porcie vlastnila Vlašim v letech 1665- 1681. Po její smrti zdědila panství její dcera Františka Dobrotivá, která se provdala za Helmharda Kryštofa hraběte z Weisenwolfu, rytíře Zlatého rouna, císařského tajného radu, komořího a nejvyššího hofmistra v Rakousích nad Enţí. Druhým a posledním vlastníkem Vlašimi z rodu hrabat z Weisenwolfu byl syn Helmharda Kryštofa František Antonín, který dal vystavět v roce 1704 Loretánskou kapli u Vlašimi. Za drţení hrabat z Weisenwolfu byl vlašimský zámek barokně přestavěn. Součástí těchto přestaveb bylo i zazdění arkád 15
zámku. K tomuto období se také vztahuje silné obnovení vlivu pověsti o uloţeném pokladu na zámku, které se datuje k roku 1686. V tomto roce prý se mělo zjevit mnoho znamení předpovídajících nalezení pokladu. Došlo ke sporům, komu by případně nalezené cennosti patřily. Rozhodnout musel aţ císař Leopold, který na počátku roku 1687 nařídil, aby byl poklad rozdělen na tři díly, z nichţ jeden by připadl královskému fisku, jeden díl pánovi z Talmberka a jeden díl Weisenwolfům. Vlašimský zámek byl podroben úřednímu průzkumu: „ byl zámek vlašimský co nejbedlivěji ostříhán, zdvíhací most dnem i nocí vyzdviţen, nikdo nebyl do zámku vpouštěn a kaţdý očekával pln dychtivosti dne k vyšetření určeného. Kdyţ ale ten den přišel a u přítomnosti nařízených osob s velkou slavností zahájen byl, marně se kopalo, a kdyţ přišel druhý den, nalezena jest sice skrýše, ale pokladu tu nebylo. Nejvíce byl zklamán pán z Talmberka, jenţ se hádal s hejtmanem vlašimským, chtě celý zámek rub na rub převrátiti.“ Po smrti Františka Antonína hraběte z Weisenwolfu v roce 1704 se stala dědičkou vlašimského panství jeho jediná dcera Marie Josefa. Ta se v roce 1744 provdala za Viléma hraběte z Trautsonu a z Falkenštejna. Záhy po svatbě však zemřela. Vilémem rod hrabat z Trautsonu vymírá po meči. Zůstala po něm jediná dcera Marie Josefa, dědička vlašimského panství. Ta se v roce 1744 provdala za Karla Josefa kníţete z Auersperka. Rokem 1744 začíná dlouhé období do roku 1945, kdy Vlašim drţí ve vlastnictví kníţata z Auerspergu. Prvním majitelem Vlašimi z tohoto rodu byl, jak uţ bylo řečeno, Karel Josef Antonín kníţe Auersperg a vévoda z Gottschee, hlava mocného rodu, císařský tajný rada a komoří, rytíř řádu Zlatého rouna. Karel Josef se pohyboval v blízkosti císaře a poţíval jeho plné důvěry. Za jeho drţení Vlašimi došlo k výrazným úpravám zámku a jeho okolí, neboť si ho vybral za své sídlo. V duchu klasicismu byla upravena vnější průčelí zámku, stavebně byly upraveny i severní a západní křídlo (v rámci těchto přestaveb byla například v roce 1771 zřízena v druhém patře zámecké věţe kaple sv. Vincence). V roce 1775 byl na místě bývalé obory v údolí řeky Blanice zřízen anglický park, postupně obohacovaný romantickými stavbami. Karel Josef zemřel v roce 1800. Po něm se v drţení Vlašimi objevuje jeho syn Vilém I., generál rakouské armády, který umírá v roce 1822. Následujícím drţitelem Vlašimi byl na krátkou dobu jeho nejstarší syn Vilém II., jeţ zemřel jiţ v roce 1827. V roce 1827 se drţitelem Vlašimi a hlavou rodu stává syn Viléma II. Karel Vilém Filip kníţe Auersperg a vévoda z Gottschee, jedna z nejvýznamnějších postav v novodobých dějinách rodu. V letech 1861- 1863 byl 16
poslancem českého sněmu a v letech 1867- 1890 předsedal Rakousko- Uherské vládě v Předlitavsku. Byl nepřítelem české politiky a předním představitelem rakouského centralismu. Po roce 1885 se stáhl z politiky do ústraní. Zemřel v roce 1890. Za ţivota Karla Viléma Filipa získal zámek v podstatě dnešní podobu. V klasicistním duchu bylo upraveno hospodářské zázemí zámku, průčelí zámku bylo opatřeno pilastry, čestné nádvoří bylo uzavřeno mříţovou branou s plastikami lvů a kozorohů, na kterou byla později směrována novogotická brána. Definitivně byly odstraněny stopy po hradebních zdech a po „Bílé věţi“, byly zasypány příkopy. Také interiér zámku prošel mnoha změnami, z nichţ se dodnes zachoval pouze tzv. Erbovní sál v prvním patře západního křídla s řezbářskou výzdobou. Po smrti bezdětného Karla Viléma Filipa se stal vlastníkem Vlašimi syn jeho mladšího bratra Adolfa Viléma Karel. Ten se oţenil s dědičkou vymřelého rakouského rodu Breunnerů a zaloţil tak rodovou větev Auersperg- Breunner, která z rodového majetku vlastnila drţavy ve Vlašimi, v Rakousích a Uhrách. V roce 1929 se stal posledním šlechtickým majitelem Vlašimi jeho syn Karel Adolf. Ačkoli Karel Adolf Auersperg- Breunner byl pánem ve Vlašimi, měl jiţ v předválečném období rakouské státní občanství. V roce 1945 byl zámek Vlašim zestátněn. Potomci vlašimských Auerspergů ţijí dodnes v Rakousku, Argentině a Uruguaji.“ [Cáder, str. 1-5]
17
2.2 Historie Ţiţkova náměstí Přes vlašimská náměstí vedly velké obchodní cesty, díky kterým se na náměstí soustředil bohatý obchodní ruch. Díky tomu se stalo Velké náměstí centrem ţivota místních obyvatel. Pravidelnými a důleţitými událostmi však byly trhy. V roce 1488 vydal král Vladislav privilegium konat výroční osmidenní trh a pak několik dalších trhů, které byly většinou spojeny s duchovními svátky, např. trhy v sobotu po sv. Jiljí, v sobotu před Hodem sv. Ducha a další. V roce 1562 bylo privilegium na ţádost tehdejšího majitele panství Gabriela Klenovského ze Ptení potvrzeno králem Ferdinandem I. Jan Ostrovec roku 1602 práva potvrdil a udělil nová. V 18. století jezdili do Vlašimi na trhy obchodníci z širokého okolí. V roce 1717 bylo ve Vlašimi 71 řemeslníků. V 19. století se trhy konaly podle daných privilegií. Nejvíce prospívaly řemeslům potřebným v denním ţivotě a pochopitelně i majitelům panství. Ti se proto snaţili u krále o rozšíření trhů, to mělo za následek spory mezi majiteli panství. Na náměstí byly vystaveny chlebové a masné krámy a sklepy, které byly vyhloubeny uprostřed rynku. Svůj krám s potravinami tady měla i vrchnost. Šatlava byla umístěna v budově radnice a vrchnostenské vězení bylo na zámku ve věţi. Na Velkém rynku se odehrával ţivot nejen obchodní, ale i náboţenský, společenský a politický. V roce 1746 navštívil Vlašim P. Koniáš s bratřími, aby zde vedl misii. Při ní byl postaven kříţ, u kterého bylo spáleno asi 130 kacířských knih. Na náměstí se konaly společenské oslavy, turnaje, vystoupení artistů a podobně. Během velkých politických událostí zde bývaly i mohutné manifestace vlašimských obyvatel. Během staletí bylo náměstí několikrát upravováno, aby vypadalo stále lépe. Koncem 19. století byl podán návrh na terasovitou úpravu. V říjnu 1919 byly zasazeny na náměstí dvě symbolické lípy, mající občanům připomínat osvobození českého a slovenského národa. V říjnu 1924 bylo Velké náměstí přejmenováno na Ţiţkovo.
18
Významnou a nápadnou dominantou Velkého náměstí je pseudogotická kašna se sochou tzv. Záboje, která byla vytvořena roku 1886. Obojí je darem Františka Šebka, syna panského zahradníka, který se stal architektem a stavebním podnikatelem. Není zcela jasné, koho má socha uprostřed náměstí představovat. Nejčastěji se uvádí na základě Dějin města Vlašimě a statku jeho, ţe jde o mytického slovanského hrdinu Rukopisu Královodvorského Záboje. Odborný vlašimský učitel K. Jiroušek byl přesvědčen, ţe se jedná o sochu Rolanda- symbolu trţního práva města. Socha byla roku 2003 restaurována a bylo upraveno její okolí. Na Ţiţkovo náměstí navazuje Pláteníkova ulice, která se původně jmenovala Záloţenská ulice. Tento název získala díky sídlu občanské záloţny v roce 1874. Stavbu navrhl architekt Saturnin Heller v novorenesančním stylu. Roku 1908 byla ulice přejmenována na Pláteníkovu. (Moudrý, Svoboda, 2003)
19
2.3 Historie Palackého náměstí K nejstarším částem města Vlašim patří náměstí nalézající se pod hradem, části města kolem hradu a jiţně od něj jsou mladší. Vlašim bývala rozdělena řekou Blanicí na dvě části- levý a pravý břeh, kaţdá strana mívala svou samosprávu. Na levém břehu Blanice se stalo centrem Malé náměstí. Mezi dvěma krajními domky stála městská brána aţ do roku 1818, kdy ustoupila stavbě silnice z Benešova přes Vlašim do Jihlavy. Domek, který stál hned vedle brány, se nazýval domek „Branského“. Kvůli své poloze byl při kaţdém přepadení města vypálen a vyloupen. Všechny domy na Malém náměstí pocházejí uţ z 16. století. Během let byly však několikrát přestavovány, především po častých poţárech, které Vlašim postihovaly. Na náměstí bylo vybíráno mýto za průjezd povozů a trakařů. Stával zde také mlýn, který byl roku 1552 přemístěn na druhý břeh, kvůli stavbě nového mostu. Původní barokní podoba náměstí se změnila po poţáru města v roce 1808, během kterého shořely všechny domy na náměstí. Původní zástavba byla tvořena dřevěnými domy, ale uţ se zde objevovaly zděné stavby nebo stavby stavěné částečně ze dřeva a částečně zděné. Na náměstí se nacházela budova hospody, pošty, fungoval zde lékař a další sluţby. Ve městě byla rozvinutá výroba punčoch a sukna, podporovaná vrchností. Okolní vesnice proti městu zaostávaly. Malé náměstí bylo přejmenováno na Palackého náměstí roku 1898 během oslav 100. výročí od narození Františka Palackého. Na Palackého náměstí navazuje Radnická ulice. V této ulici stála budova kovárny. V sousedství kovárny stávala radnice pro levobřeţní část města. V areálu radnice bylo umístěno i městské vězení. (Moudrý, Svoboda, 2003)
20
2.4 Historie Husova náměstí Na Husově náměstí se nacházelo a nachází několik významných budov, které určovaly ráz místa. Původní název byl Školní náměstí. Na Školním náměstí se nacházela budova špitálu. Jednalo se o jednu z nejstarších institucí tohoto druhu na venkově. Jedna z prvních zmínek pochází z roku 1483. Špitál plnil funkci útulku pro opuštěné, staré, nemajetné poddané a pro panské penzisty. Byl hojně podporován vrchností i měšťany. Správu a dozor vedlo město, ale ústav měl i svou samosprávu. Za vlády Auerspergů byl špitál přestavěn z původní přízemní dřevěné chalupy na jednopatrový dům. Při budování Zámecké ulice, byl zdemolován. Další zajímavou budovou na náměstí je Střední průmyslová škola, dříve nazývána Nová škola, měšťanka, která byla vystavěna roku 1874. Stavba byla projektována architektem Saturninem Hellerem a vedena Františkem Neubauerem. Škola je postavena v novorenesančním slohu. O kostelu sv. Jiljí a faře existují zmínky uţ z roku 1239 a stávaly na stejném místě jako nyní.
Kostel byl původně vystavěn v románském slohu. V letech 1384 byl však
přestavěn Ignácem z Vlašimi a 1523 Mikulášem Trčkou z Lípy, jehoţ znak je vyobrazen v presbytáři. Po úpravách získal kostel pozdně gotickou podobu. Věţe a jiţní loď jsou renesanční, ostatní části stavby jsou v barokním stylu. Budova polikliniky, bývalé staré školy a později spořitelny stojí na Husově náměstí jiţ od počátku 15. století. Rekonstrukce školy, která byla původně ze dřeva, byla provedena kolem roku 1770. K další přestavbě došlo v roce 1861 za Antonína Hellera. V roce 1874 byla škola přestěhována do nové budovy a starou budovu převzala o rok později vrchnost. V areálu vzniklo zázemí pro panské penzisty, státní úředníky, kanceláře pro spořitelnu a byt. Budova byla děděna mezi rodem Auerspergů a roku 1945 byla zkonfiskována. V roce 1937 zakoupila dům městská spořitelna. Za totality zde bylo zřízeno lékařské středisko, které tu vydrţelo aţ do nedávné doby. Na Husově náměstí se nachází několik dalších staveb, které byly historicky významné a slouţí dodnes. Jedná se například o budovu okresního domu, která později slouţila jako soud a nyní je vyuţívána jako internát, Husův dům, kde bylo do minulého roku zázemí Městského domu dětí a mládeţe a kostel Církve československé husitské. (Moudrý, Svoboda, 2003) 21
3 Obnova historického centra města Vlašimi „Město Vlašim připravuje projekt „Obnova historického centra Města Vlašimi“ k podání ţádosti o dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy pro první kolo výzvy k 5. květnu 2008. Cílem projektu je obnovit sociální a urbanisticko-estetickou roli historického centra Města Vlašimi a tím přispět ke zlepšení kvality ţivota obyvatel města a zvýšení jeho atraktivity pro návštěvníky. Specifické cíle projektu: 1. Napravit strukturální postiţení centra města 1.1 Obnovit fyzické funkce města 1.1 Posílit vztah obyvatel k místu 2 Zatraktivnit centrum města pro návštěvníky 3. Nabídnout nové sluţby (WC, fitness, úschovna kol, parkovací automaty)“ [Vondráková, 2008, str. 5]
22
3.1 Analýza výchozího stavu náměstí a zámeckého nádvoří Z výzkumu, který provádělo Město Vlašim, vyplynulo, ţe místní občané nemají jasno, kam umístit centrum města. Téměř polovina respondentů vnímá jako centrum okolí obchodního domu Albert. Výjimkou nebyla odpověď, ţe Vlašim nemá ţádné centrum. V historickém centru města tráví lidé čas především nakupováním, procházkami, prací, posezením na lavičkách a zábavou.
3.1.1 Vymezení historického jádra města- předmět projektu „Historické jádro města Vlašim je prostorově vymezeno zástavbou kolem 3 nejstarších náměstí: Palackého (dříve Malé náměstí), Ţiţkova (dříve Velké náměstí) a Husova náměstí (dříve Školní náměstí). Tato nejstarší část Vlašimi tvoří vnitřní město, ze kterého se odvíjí novější urbanistická struktura. Historické jádro má těsnou vazbu na vlašimský zámek s rozlehlým parkem, dominují mu zámecká věţ a věţ kostela sv. Jiljí. Aţ do roku 1892, kdy byla do provozu uvedena ţeleznice, je veškerá zástavba Vlašimi soustředěna do prostoru historických náměstí. V horní části Vlašimi podél cest k nádraţí se postupně rozvíjela nová zástavba, později v letech 1935-39 po přemístění firmy Sellier&Bellot vznikla i Nová čtvrť. Největším negativním zásahem do struktury horního města byly asanace historických budov a výstavba věţových panelových domů v 70. letech 20. století. Koncem minulého století byly vybudovány nové hlavní komunikace Benešovská a Vlasákova, jejich výstavbou byla sice narušena původní městská uliční struktura, ale dopravní vazby na historická náměstí zůstaly zachovány.“ [Vondráková, 2008, str. 9]
23
3.2 SWOT analýza zámeckého nádvoří očima zastupitelstva města „historický prostor v blízkosti zámku- infrastruktura pro turistický ruch a kulturu“
3.2.1 Silné stránky „umístění v jádru zrekonstruovaného zámku a okolních budov; lokace pro pořádání koncertů a oslav (svatby); přímá vazba na významné projekty rekonstrukce Parku I a II; prudký nárůst návštěvnosti díky projektům realizovaným ve vazbě na park (Rekonstrukce zámeckého parku ve Vlašimi I a II. Kraj Blanických rytířů atd.); otevření expozice zámeckého sklepení.“ [Pešout, 2008, str. 17]
3.2.2 Slabé stránky „náměstí tvoří vstupní prostor a těsné okolí zámku, dnes značně dezolátní; nevhodné povrchy likvidující estetický dojem; absence odpovídající zeleně; nenaplnění poţadavku návštěvníků na veřejné toalety; neexistující vybavení pro cykloturisty (úschovna kol, stojany); ţivelné porušování zákazu vjezdu; noční vandalismus hostů Vinárny u Blanických rytířů; chybějící mobiliář.“ [Pešout, 2008, str. 17]
24
3.2.3 Příleţitosti „nárůst návštěvnosti parku a regionu; růst zájmu o infrastrukturu pro cyklisty; pokračující poptávka po sluţbách Infocentra; rozšíření spolupráce s policií na zajištění bezpečnosti; organizace provozu a parkování v rámci akcí na nádvoří; dokončení rekonstrukce zámku na úrovni venkovních ploch.“ [Pešout, 2008, str. 17]
3.2.4 Ohroţení „nízká inovace zámecké expozice; pokles poptávky po akcích na nádvoří zámku; nevhodný reţim dopravy v první části parku; vandalismus; změna reţimu návštěvního řádu parku.“ [Pešout, 2008, str. 17]
25
3.3 SWOT analýza Ţiţkova náměstí očima zastupitelstva města „historické náměstí s vynikajícím prostředím pro obchod a odpočinek“
3.3.1 Silné stránky „Ţiţkovo náměstí je vnímáno jako tradiční historická obchodní zóna s nejkrásnějšími měšťanskými domy, obytnými domy s komerčními plochami; přímá vazba na park a Blanici; v kombinaci s přilehlými ulicemi Pláteníkova, Na Valech a Kostelní má jednoznačně největší a velmi dobrý potenciál stát se vyhledávaným cílem pro občany města i turisty; jedinečný výhled na panorama zámku; historický prostor trhů, s postupnou obnovou tradice pořádání obdobných akcí v současnosti; vysoká frekvence pohybu dětí a mládeţe ve vtahu k plánovanému MěDDM a pohybu směrem ze školních zařízení na Sídlišti Sever (základní škola, gymnázium); velký prostor pro parkování osobních aut; turisticky po zámku a parku nejatraktivnější část města; z pohledu respondentů nedostatek:
zón pro pěší (73%),
parkovacích míst (77%),
kontejnerů na tříděný odpad (69%),
plakátovacích ploch a vývěsek (77%).“ [Pešout, 2008, str. 14]
26
3.3.2 Slabé stránky „klesající význam náměstí s ohledem na atraktivitu pro podnikání a sluţby; klesající atraktivita náměstí pro uspokojování potřeb v oblasti obchodu a sluţeb; nekoordinovaná a ţivelná forma rekonstrukcí a výstavby na náměstí a v okolí s neodstranitelným dopadem na genia loci; odříznutí náměstí vlivem přeloţky; devalvace významu komerční zóny náměstí nevyváţeným budováním obchodních prostor v okolí lokality „Albert“ včetně řady drobných krámků; chybějící orientační systém; malý počet konkrétních komerčních cílů na náměstí pro občany města; turisticky nepříliš atraktivní lokalita; náměstí je na spojnicí Sídliště Sever a středu města, je však z obou stran v údolí (lidé preferují cestu autem přes centrum); zničená zeleň- zejm. zbytky trávníků a keřů na západní a východní straně náměstí; nevyhovující mobiliář, neestetické prvky, necitlivé umístění popelnic a košů; dlouhodobé problémy s přívalovou vodou, nefunkční řešení kanalizace pro dešťovou vodu; nevhodné povrchy, historická dlaţba „ukrytá“ pod asfalt; chybí prostor pro trávení volného času dětí a mládeţe; dlouhodobé parkování osobních aut; z pohledu rezidentů nedostatek:
laviček (67%),
zeleně (69%),
odpadkových košů na směsný odpad (74%), 27
veřejných toalet (98%),
parkovacích míst pro kola (100%),
míst pro přebalování dětí (83%).“ [Pešout, 2008, str. 14]
3.3.3 Příleţitosti „plánovaná revitalizace Blanice; rozšíření a lepší skladba zeleně; organizace parkování s vytvořením jednoznačných míst s jasnou orientací řidičů; parkovací
automaty
jako
prostředek
k odstranění
negativního
vlivu
dlouhodobého parkování; vytvoření sjednocené komunikace obchodní zóny „Náměstí“ s odpovídající komunikací v rámci města a jednotným orientačním systémem; součinnost rezidentů na projektování záměru a souhlas občanů s plánovanými změnami; sjednocení a oprava povrchů silnic a chodníků; vymezení parkovacích ploch, vytvoření stání pro autobusy s návštěvníky parkuodlehčení městu v oblasti Husova náměstí; vytvoření prostoru pro volnočasové aktivity dětí a mládeţe- venkovní fitness; přizpůsobení reţimu dopravy poţadavkům obyvatel části města- zklidnění; navýšení ruchu místních obyvatel v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí budovy staré radnice na MěDDM.“ [Pešout, 2008, str. 15]
28
3.3.4 Ohroţení „zvýšení koncentrace dopravy; úbytek zeleně (trávníky); rozpor mezi poţadavky rezidentů revitalizovaných ploch, nájemců a návštěvníků (nesprávné parkování), zvýšený provoz; sníţená bezpečnost provozu v případě neumístění retardérů a účinné kontroly policií; pomalý rozběh komerčních aktivit; pokračující rozvoj Komenského třídy a další odliv obchodních ploch z náměstí; obdobně nevhodné stavební zásahy typu obchvat centra nebo stavba obchodní zóny supermarketu Plus; nevyřešené parkování; nevhodně zvolený systém parkovacích automatů a jejich provozu.“ [Pešout, 2008, str. 15]
29
3.4 SWOT analýza Palackého náměstí očima zastupitelstva města „klidná rezidenční oblast a funkční startovací místo pro turistický ruch v parku“
3.4.1 Silné stránky „Palackého náměstí je vnímáno jako klidné, historické místo k ţivotu, zejména díky struktuře převáţně obytných domů bez komerčních ploch; přímá vazba na park a řeku Blanici; jedinečný výhled na panorama Zámku Vlašim a park; dostatečný prostor- „nástupní“ plocha pro turistický ruch v parku; vysoká frekvence dětí a mládeţe ve vztahu ke Spolkovému domu a plánovanému MěDDM; z pohledu rezidentů dostatek:
plakátovacích ploch a vývěsek (88%),
zón pro pěší (77%),
parkovacích míst (77%),
kontejnerů na tříděný odpad (69%),
zeleně dostačující mnoţství (61,5%).“ [Pešout, 2008, str. 13]
3.4.2 Slabé stránky „negativní odezvy rezidentů na zprůjezdněný most, dnes je náměstí prakticky slepá ulice a rezidentům „klid“ vyhovuje; malý počet konkrétních komerčních cílů na náměstí pro občany města; turisticky nepříliš atraktivní lokalita; náměstí je „stranou“ od ostatních, není přímo v centru, odpovídá uliční zástavbě; z pohledu rezidentů nedostatek: 30
laviček (85%),
odpadkových košů na smíšený odpad (72%),
parkovacích míst pro kola (64%).“ [Pešout, 2008, str. 13]
3.4.3 Příleţitosti „plánovaná revitalizace Blanice; rozšíření zeleně; organizace parkování; sjednocení a oprava povrchů silnic a chodníků; vymezení parkovacích ploch, vytvoření stání pro autobusy s návštěvníky parkuodlehčení městu v oblasti Husova náměstí; přizpůsobení reţimu dopravy poţadavkům obyvatel části města- zklidnění; součinnost rezidentů na projektování záměru a souhlas občanů s plánovanými změnami.“ [Pešout, 2008, str. 13]
3.4.4 Ohroţení „zvýšení koncentrace dopravy; úbytek zeleně (trávníky); rozpor mezi poţadavky rezidentů revitalizovaných ploch, nájemců a návštěvníků (nesprávné parkování); sníţená bezpečnost provozu v případě neumístění retardérů a nedostatečné kontroly policií.“ [Pešout, 2008, str. 13]
31
3.5 SWOT analýza Husova náměstí očima zastupitelstva města „spojnice mezi starou a novou částí města- místo pro setkávání a hromadné akce“
3.5.1 Silné stránky „Husovo náměstí je vnímáno jako obytná zóna v blízkosti zeleně; přímá vazba na park a zámek; přímá vazba na hlavní vstup do parku a zámku z pohledu turistů; nejfrekventovanější vstup do parku; těsné sousedství nejvýznamnější obchodní zóny- Komenského ulice; umístění klíčových staveb- zajímavé budovy bývalé Spořitelny a školy, Kulturního domu, Husova domu, Internát (bývalý soud), těsná blízkost Podblanického Ekocentra, městský úřad; těsná blízkost kostelů a fary; z pohledu rezidentů dostatek:
dětských hřišť (60%),
zón pro pěší (58%),
odpadkových košů na smíšený odpad (52%).“ [Pešout, 2008, str. 16]
3.5.2 Slabé stránky „parkovací plochy zatěţují studenti středních škol, kteří blokují parkoviště po celou dobu vyučování; současný vzhled náměstí je neurčitý, jedná se o silnici a trávník a nevzhledné zbytky po venkovních hodinách; o víkendech zejm. v sezóně komplikují dopravní situaci turisté; nevzhledná ruina kašny; údrţba o zeleň nedostatečná; 32
malý počet konkrétních komerčních cílů na náměstí pro občany města; turisticky nepříliš atraktivní lokalita; noční vandalismus- rock klub- nedostatečná aktivita policie; náměstí je „stranou“ od ostatních, není přímo v centru, odpovídá uliční zástavbě; z pohledu rezidentů nedostatek:
laviček (84%),
parkovacích míst (80%),
míst pro přebalování dětí (80%),
parkovacích míst pro kola (77%),
veřejných toalet (75%),
zeleně (52%).“ [Pešout, 2008, str. 16]
3.5.3 Příleţitosti „bezpečné veřejné místo shromaţďování; návaznost na park nejen pro turisty, ale i pro obyvatele; prostor pro pořádání kulturních a společenských akcí- Dny evropského dědictví, Májové slavnosti, koncerty, Hejtmanský den, Běh Terryho Foxe, Den dětí, Komerční prezentace a jiné; vazba na akce pořádané pro oţivení parku; funkční propojení parku s městem pro obyvatele; vyšší kvalita trávení volného času; bezpečné, uspořádané a vybavené kulturní a společenské prostředí; rozšíření zeleně; organizace parkování; 33
sjednocení a oprava povrchů silnic a chodníků; estetické sjednocení mobiliáře; umístění uměleckých artefaktů- kašny (před vstupem do parku, v prostoru před děkanstvím); vymezení parkovacích ploch, nastavení reţimu pro parkovací automaty s ohledem na zájmy a potřeby rezidentů; přizpůsobení reţimu dopravy poţadavkům obyvatel části města- zklidnění, zvýšení bezpečnosti díky kruhovému objezdu.“ [Pešout, 2008, str. 16]
3.5.4 Ohroţení „zvýšení koncentrace dopravy; nárůst počtu parkujících automobilů, zejména po zastavění současné výluky vedle průmyslové školy; rozpor mezi poţadavky rezidentů revitalizovaných ploch a návštěvníků (nesprávné parkování); stále nevyuţitý objekt bývalé spořitelny (poliklinika).“ [Pešout, 2008, str. 16]
34
3.6 Charakteristika Ţiţkova náměstí před rekonstrukcí očima respondentů (místních obyvatel) „Při popisu Ţiţkova náměstí nejčastěji respondenti uvedli, ţe se jedná o jediný prostor ve Vlašimi, který se skutečně náměstím dá nazvat, ale současně zdůrazňují, ţe je jeho funkce (jako historického centra města) v současné době opomíjena a chybí snaha o jeho oţivení. Prostor charakterizují jako starobylé náměstí se ţulovými kostkami a opravenou kašnou se sochou Rollanda uprostřed. Jako podstatné povaţovali respondenti sdělení, ţe v kaţdém domě na náměstí je obchod, ale přitom řada obchodů je nevyuţita- uzavřena. Náměstí má svaţitý charakter a jeho podstatná část je vyuţívána jako parkoviště aut. K nepěknému současnému vzhledu náměstí přispívá špatný vzhled některých domů, nepovedená rekonstrukce prostoru okolo sochy, špatný stav vozovky a chodníků (zejména v dolní části). Dominantu náměstí kromě sochy představují nově vysázené stromy, je zde pěkný výhled na zámek. Moderní centrum je z ruky, historická část je od něj odtrţena. Na druhou stranu přímá návaznost Ţiţkova náměstí na zámek a park je neustále hojně vyuţívána a vnímaná citlivě jak místními obyvateli, tak turisty.“ [Vondráková, 2008, str. 10]
3.6.1 Příleţitosti projektu Nejdůleţitějším bodem z pohledu místních občanů je úprava parkování a dopravy v dané lokalitě. Nejčastějšími poţadavky obyvatel byly opravy povrchů silnic a chodníků, předláţdění celého náměstí, vyznačení přechodů pro chodce, sníţení průjezdové rychlosti vozidel, vybudování kruhové křiţovatky nedaleko náměstí a napojení náměstí na křiţovatku, vyznačení a omezení parkování, vybudování pěší zóny, odlišení parkoviště od pěší zóny, instalace retardérů a větší aktivita místní policie. Dále by lidé ocenili opravu některých domů na náměstí, například Nové hospody, odstranění moderních prvků z několika staveb a vytvoření předzahrádek restaurací. Stavební úpravy by se měly týkat především vodovodních přípojek v horní části náměstí, kvůli slabému tlaku vody. Dále by si lidé přáli vybudování odpočinkové zóny na náměstí, úpravu stávající kašny, opravu obrubníků a kanalizace, vyřešení protipovodňové bariéry v dolní části náměstí a vylepšení chodníků i v přilehlých ulicích.
35
V rámci úpravy přírodních prvků by mělo dojít k výsadbě nových květin a stromů, zřízení trávníku kolem kašny a zachování trávníků a jejich obnově po stranách náměstí., zprůchodnění břehů Blanice pro pěší. Poţadavky k mobiliáři a vybavení náměstí byly velice různorodé: přidání měděných kohoutků ke kašně, sjednocení pouličních lamp, instalace laviček, úprava stání na velké kontejnery, instalace odpadkových košů na psí exkrementy, nové vývěsní tabule, dodání informačních tabulí pro turisty a doplnění orientačního systému. Náměstí by mělo být vybaveno novými sluţbami, jako jsou veřejné WC, posezení pro maminky s dětmi, oplocené hřiště pro děti, obchod s potravinami, zastávka MHD, bankomat, informační centrum. Mezi další připomínky občanů patří tyto návrhy: sníţení hlučnosti některých hostinců a klubů, zákaz vietnamských stánků na náměstí, zdůraznění sociálního aspektu místapořádání trhů, jarmarků, slavností, hudebních akcí, vymezení ploch pro organizovaná trţiště, zřízení kamerového systému a zařízení zodpovědnějšího přístupu městské policie. (Vondráková, 2008, str. 11, 12)
3.6.2 Hrozby projektu V průzkumu byli občané tázáni, co by se mělo na náměstí zachovat, co by určitě nechtěli během rekonstrukce měnit. Co se týká mobiliáře města, celkovým vzhledem a vybavenosti jsou lidé spokojeni s těmito prvky: celkový historický ráz náměstí, historický ráz budov, kašna a její okolí, socha jako dominanta, historické svítilny. Náměstí by mělo zůstat průjezdné pro vozidla a parkování by mělo být zdarma. Dále by měla zůstat zachována architektonická skladba domů, které by měly projít opravami, a měly by se zachovat obchody na náměstí. Měla by se udrţovat stávající zeleň, popřípadě by měla být rozšířena. Stará lípa by se neměla kácet. (Vondráková, 2008, str. 12, 13)
36
3.6.3 Očekávané pozitivní výstupy projektu Podle průzkumu respondenti očekávají celkové oţivení náměstí a reprezentativní vzhled. Tyto vlastnosti by měly do města přilákat více turistů i návštěvníků z řad místních obyvatel a obyvatel okolí Vlašimi. Náměstí by se mělo stát dostupnější díky plánované zastávce MHD. Obchodníci a podnikatelé z dané lokality se těší na více zákazníků a klientů a samozřejmě na vyšší zisky. Provozovatelé restaurací, cukráren a kaváren budou mít moţnost rozšířit své podniky o předzahrádky, to znamená zvýšit kapacitu zařízení a zvýšit pohodlí zákazníků v letních měsících. Respondenti také uvítají regulované a organizované parkování. Otázka placeného parkování zůstává nedořešena. Jako další očekávaná pozitiva lidé uváděli: více zeleně, zpomalení silničního provozu, rozšíření pěší zóny, bezbariérový přístup pro maminky s dětmi a pro handicapované, lepší dostupnost kontejnerů, ucelení vzhledu náměstí, propojení s dalšími částmi města díky MHD a opravě silnic a chodníků, opravené osvětlení. (Vondráková, 2008 str. 16)
3.6.4 Očekávaná rizika projektu Mezi očekávaná rizika projektu patří uţší vozovky, coţ bude mít za následek sloţitější zásobování nákladními vozidly. Dalším problém jsou velká omezení, hluk, prach a niţší trţby během rekonstrukce. Uvaţované parkovací automaty by mohly odradit zákazníky obchodů a podniků. Dlaţební kostky se hůře udrţují a v zimě namrzají. Veřejné toalety by mohly rušit vzhled náměstí. Vyhrazená a zredukovaná parkovací místa se nebudou líbit motoristům a značení bude hyzdit náměstí. Oţivení a ruch po rekonstrukci mohou rušit místní obyvatele. (Vondráková, 2008, str. 17)
3.6.5 Grantový systém pro majitele domů V rámci rekonstrukce náměstí by měl být spuštěn grantový systém pro majitele domů v historickém centru. Cílem je finančně motivovat majitele domů k opravě a rekonstrukci budov na náměstí. Z fondu lze hradit výměnu oken, opravu fasády, opravu střechy, izolace, opravu podezdívek a obnovu ornamentálních prvků průčelí, a to po poradě s architektem. Je nutné dodrţet jeho doporučení (barvy, materiály…). Velká většina respondentů by finanční podporu z grantu přivítala. (Vondráková, 2008, str. 1719) 37
3.7 Charakteristika Palackého náměstí před rekonstrukcí očima respondentů (místních obyvatel) „Respondenti nejčastěji popisovali Palackého náměstí jako klidnou historickou část města, která jiţ svou sociální roli jako prostor pro kontakt, setkávání a městský ruch ztratila a náměstí slouţí jen místním obyvatelům a to nejčastěji pro parkování. Respondenti by sice uvítali oţivení náměstí (např. formou instalace nějaké sochy nebo fontány do středu) na jedné straně, ale na druhé straně stejnou měrou akcentují jako pozitivní fakt, ţe je zde oproti dalším částem města relativní klid. Často byl vysloven názor, ţe Palackého náměstí má charakter venkovské návsi.“ [Vondráková, 2008, str. 20]
3.7.1 Příleţitosti projektu Místní obyvatelé vidí příleţitosti v tom, ţe se na náměstí jasně vyznačí místa na parkování, zřídí se vyhrazená místa pro majitele domů, zúţí se vozovka, omezí se doprava okolo mostu, zakáţe se průjezd nákladních automobilů, most se zprovozní pouze pro pěší. Dále by měly následovat opravy domů a jejich fasád a měly by začít fungovat obchody na náměstí. V rámci stavebních úprav občané počítají s opravou chodníků a dlaţby po celém náměstí, vybudováním kašny nebo památníku uprostřed náměstí, vytvořením pěší zóny, rekonstrukcí osvětlení a zajištěním odvodněním kvůli podmáčení domů. Obyvatelé by vrátili před domy zeleň a záhony s květinami a další zeleň by vysázeli okolo pěší zóny. Respondenti by chtěli náměstí vybavit větším počtem laviček a odpadkových košů. Staré vitríny a tabule by rádi vyměnili za nové a také by chtěli vyměnit stávající osvětlení za historické lampy, které jsou na Ţiţkově náměstí. Návrhy obyvatelů na nové sluţby: zřízení obchodu s potravinami a dalších obchodů, znovuotevření hospody s předzahrádkou, pořádání kulturních akcí, výstav, přednášek. Mezi poţadavky občanů také patří zajištění větší čistoty náměstí a vyčištění řeky a nábřeţí. (Vondráková, 2008, str. 22, 23) 38
3.7.2 Očekávaná rizika projektu Obyvatelé Palackého náměstí nechtěli, aby se změnil celkový kolorit náměstí. Měl by zůstat zachován původní vzhled a atmosféra místa. Neměly by se rušit stromy, zeleň a parkovací místa. Dalším přáním, které lidé vyslovili, bylo, aby náměstí i nadále zůstalo neprůjezdné pro nákladní automobily. (Vondráková, 2008, str. 24)
3.7.3 Grantový systém pro majitele domů Stejně jako obyvatelům Ţiţkova náměstí byl i obyvatelům Palackého náměstí nabídnut grantový program na opravy a obnovy domů. Většina dotazovaných by finanční prostředky na rekonstrukce budov přijala a splnila by podmínky města. (Vondráková, 2008, str. 26)
39
3.8 Charakteristika Husova náměstí před rekonstrukcí očima respondentů (místních obyvatel) „Více neţ dvě třetiny respondentů nereflektuje Husovo náměstí jako náměstí, ale spíše jako rozšířenou komunikaci před vstupem do zámeckého parku. Mezi hlavní charakteristiky patřilo: blízkost parku, funguje jako parkoviště, je zde nefunkční kašna. Několik respondentů zdůraznilo, ţe se jedná o prostor, který de facto tvoří střed Vlašimi mezi moderním a historickým jádrem. Nové vyuţití budovy bývalé hasičské zbrojnice na pověřený úřad znamená pro místní obyvatele velkou změnu v chápání prostoru Husova náměstí více směrem k veřejnému prostoru, nikoliv a priori jako parkoviště pro přilehlé panelové domy. Jen menšina respondentů ve své charakteristice nevzpomněla problémy s parkováním, které se v současné době prohloubily vlivem vyuţívání nové instituce pověřeného úřadu.“ [Vondráková, 2008, str. 28]
3.8.1 Příleţitosti projektu V rámci dopravní obsluţnosti by se měly vyřešit problémy s parkováním, to by znamenalo upravit a zvětšit parkoviště a jasně označit parkovací místa a vyhradit několik míst pro invalidy. Kruhový objezd u kulturního domu Blaník by se měl zmenšit a rychlost projíţdějících vozidel by měla být niţší. Mezi občany zazněl i návrh na vybudování podzemních garáţí. Stavby a budovy na Husově náměstí by taktéţ měly projít renovací, a to především budova bývalé polikliniky, bývalý dům dětí a mládeţe a okolní paneláky. Během stavebních úprav by mělo dojít k tomu, aby náměstí vypadalo jako náměstí a ne jako parkoviště. Vstup do parku by neměl vést přes parkoviště, mohla by se tu vytvořit například pěší zóna. Mělo by se zde vybudovat hřiště pro děti a opravit chodníky. Na náměstí by měla proběhnout nová výsadba stromů a ostatní zeleně a měly by zde vzniknout květinové záhony. Staré keře by se měly vykácet. K vybavení náměstí by měly přibýt nové lavičky, koše na psí exkrementy a na smíšený odpad, válec na plakáty, tabule s plánem města a směrovky pro turisty. Kašna by měla projít obnovou nebo by měla být vytvořena nová a mělo by zde vzniknout posezení pro návštěvníky města. Nevzhledné kontejnery na tříděný odpad by se měly odstranit.
40
V rámci rozšíření sluţeb by obyvatelé uvítali nové obchody a veřejné toalety. K dalším poţadavkům patří větší kontrola oblasti městskou policií a zajištění kamerového systému. (Vondráková, 2008, str. 29)
3.8.2 Očekávané pozitivní výstupy projektu K pozitivním výstupům projektu patří hezčí vzhled a příjemnější vstup do parku. Kontejnery na tříděný odpad budou schovány pod povrchem chodníku, takţe nebudou hyzdit okolí. Vznikne zde nová kašna a posezení pro místní obyvatele i turisty. Opravené chodníky dostanou bezbariérovou úpravu. Prostředí bude klidnější díky pěší zóně a zklidnění dopravy. Na parkovišti přibudou parkovací automaty. Díky kruhovému objezdu se doprava stane plynulejší a ubude dopravních zmatků. Občané rekonstrukci povaţují za pozitivní krok směrem k rozšíření cestovního ruchu a oceňují zájem zastupitelstva o město. (Vondráková, 2008, str. 34)
3.8.3 Očekávaná rizika projektu Rekonstrukce Husova náměstí můţe mít také negativní dopady na místní obyvatele. Mezi ně patří prašnost, hluk a nedostatek parkovacích míst během oprav. Mezi často zmiňované problémy lze zařadit menší počet parkovacích míst, úzká ulička na parkování, špatný průjezd k městskému úřadu a plánované parkovací automaty. Také jsou výhrady ke kruhovému objezdu, měl by být plochý, aby bylo vidět na druhou stranu. Také zde ubude zeleně a řadě lidí připadá plánovaná pěší zóna zbytečná, protoţe tu nejsou ţádné obchody. (Vondráková, 2008, str. 35)
41
3.9 Souhrn konkrétních problémů a popis řešení obsaţených v projektu Prvním problémem, který projekt řeší, je strukturální postiţení centra města, jeho špatná funkce a ztráta jeho role a slabý vztah obyvatel k centru. V rámci projektu bylo navrhnuto několik konkrétních řešení na zlepšení situace: 1. kompletní rekonstrukce historického centra města (Palackého, Ţiţkovo, Husovo náměstí) včetně návazných komunikací 2. úprava povrchů vozovky, chodníků a zámeckého nádvoří 3. rozšíření pěších zón 4. obnova stávající a výsadba nové zeleně 5. sjednocení a doplnění mobiliáře města 6. rekonstrukce veřejného osvětlení 7. jasné vyznačení ploch pro parkování 8. umístění kontejnerů na tříděný odpad pod povrch chodníků na Husově a Ţiţkově náměstí 9. bezbariérová úprava náměstí. Druhým zásadním problémem byly chybějící sluţby pro místní obyvatele a návštěvníky. V rámci projektu bylo navrhnuto několik konkrétních řešení na zlepšení situace: 1. vybudování veřejných toalet v Nebesářových domcích na nádvoří zámku 2. vybudování úschovny kol v Nebesářových domcích 3. vybudování venkovního fitness pro mladistvé a dospělé na Ţiţkově náměstí 4. zřízení zastávek MHD na náměstích 5. instalování parkovacích automatů.
42
Třetím problémem je neestetičnost a nezajímavost centra pro investory, obyvatele a návštěvníky. V rámci projektu bylo navrhnuto několik konkrétních řešení na zlepšení situace: 1. instalování dvou kašen na Husově náměstí 2. úprava prostor kolem sochy Rollanda na Ţiţkově náměstí 3. provázanost historického centra. (Pešout, 2008, str. 10,11)
43
II. Praktická část V praktické části jsem se zabývala dopady rekonstrukce na místní obyvatele a jejich spokojeností se změnami, které proběhly.
4 Výzkum 4.1 Metody výzkumu Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila jako metodu výzkumu dotazníkové šetření. Dotazník jsem vytvořila na základě výzkumu, který provádělo Město Vlašim před zahájením obnovy historického centra. Dotazník obsahoval celkem 6 otázek kvantitativního i kvalitativního typu. Dotazování probíhalo osobně nebo přes e-mail.
4.2 Výzkumný vzorek Pro co nejpřesnější porovnatelnost výzkumu před zahájením rekonstrukce a výzkumu po rekonstrukci jsem zvolila podobný počet respondentů. Dotazovala jsem se 115 respondentů (předvýzkumu se zúčastnilo 128 respondentů). Jednu třetinu dotazovaných tvořili muţi, dvě třetiny tvořily ţeny. Větší počet respondentek je dán především tím, ţe byly ochotnější odpovídat na otázky a vyplňovat dotazníky. Mezi respondenty byly zahrnuty všechny věkové skupiny. Nejmladší respondentce je 14 let, nejstaršímu respondentovi 70 let. Rezidenti byli vybíráni nezávisle na tom, v jaké lokalitě města ţijí.
4.3 Cíle výzkumu a jeho výstup Prvním cílem výzkumu bylo zjistit dopady rekonstrukce na místní obyvatele. Jednalo se jak o pozitiva, tak negativa, která jim rekonstrukce přinesla. Druhým cílem bylo zjistit jejich celkovou spokojenost s obnovou města.
44
4.4 Výsledky dotazníkového šetření 4.4.1 Jaké místo vnímáte jako centrum Vlašimi po rekonstrukci? Tabulka č. 1 Centrum města Ţiţkovo náměstí
33%
Komenského ulice
22%
Husovo náměstí
19%
okolí OD Albert
13%
nádraţí
8%
stále ţádné
3%
Palackého náměstí
3%
1. Jaké místo vnímáte jako centrum Vlašimi po rekonstrukci?
33%
Ţiţkovo náměstí
22%
Komenského ulice
19%
Husovo náměstí
13%
okolí OD Albert
8%
nádraţí
3%
stále ţádné
3%
Palackého náměstí
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
Obrázek č. 1 Centrum města
45
První otázka měla zjistit, jaké místo občané vnímají jako centrum města. Otázku jsem zvolila proto, ţe byla poloţena i v předvýzkumu a řada rezidentů měla problém s umístěním centra. Po rekonstrukci se tento problém zmenšil. 33 % respondentů uvedlo, ţe jako centrum města vnímá Ţiţkovo náměstí, 22 % povaţuje za centrum Komenského ulici a velká část občanů umístila centrum na Husovo náměstí. Malý podíl dotazovaných lidí uvedl jako centrum nádraţí a Palackého náměstí. 3 % obyvatel si stále myslí, ţe Vlašim ţádné centrum nemá.
46
4.4.2 Jste celkově spokojen/a se změnami, které proběhly během rekonstrukce města? Tabulka č. 2 Spokojenost s rekonstrukcí a) ano
42%
b) spíše ano
51%
c) nevím
2%
d) spíše ne
5%
2. Jste celkově spokojen/a se změnami, které proběhly během rekonstrukce města?
51% b) spíše ano
42% a) ano
5% d) spíše ne
2% c) nevím
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Obrázek č. 2 Spokojenost s rekonstrukcí
47
93% obyvatel je celkově spokojeno se změnami, které proběhly během rekonstrukce. Liší se pouze míra souhlasu. 5% respondentů se k rekonstrukci vyjadřuje spíše negativně a 2% dotazovaných nemají na kvalitu obnovy města ţádný názor. Vyhraněný nesouhlas si nevybral ţádný z respondentů.
48
4.4.3 Jak Vám vyhovuje mnoţství následujících prvků v centru města po rekonstrukci? Tabulka č. 3 Mnoţství nových prvků málo
dostatečně
hodně
nevím
a) zóny pro pěší
23%
67%
7%
3%
b) parkovací místa
82%
14%
1%
2%
c) lavičky
12%
71%
15%
1%
d) zeleň
46%
45%
8%
0%
e) odpadkové koše na smíšený odpad
37%
47%
9%
6%
f) kontejnery na tříděný odpad
19%
68%
10%
3%
g) plakátovací plochy a vývěsky
11%
63%
9%
16%
h) veřejné toalety
67%
23%
0%
10%
i) hřiště nebo prostory pro mladistvé
42%
35%
8%
14%
j) dětská hřiště
51%
36%
5%
8%
k) parkovací místa pro kola
49%
16%
2%
32%
l) místa pro přebalování dětí
42%
5%
1%
52%
49
3. Jak Vám vyhovuje mnoţství následujících prvů v centru města po rekonstrukci?
23%
a) zóny pro pěší
7% 3%
67%
14%1%2%
82%
b) parkovací místa 12%
c) lavičky
15% 1%
71% 46%
d) zeleň
45%
37%
e) odpadkové koše na smíšený odpad
8%
47%
9% 6% málo
19%
f) kontejnery na tříděný odpad
11%
g) plakátovací plochy a vývěsky
10% 3%
68% 63%
9%
16%
dostatečně hodně nevím
67%
h) veřejné toalety 42%
i) hřiště nebo prostory pro mladistvé j) dětská hřiště
51%
k) parkovací místa pro kola
49% 42%
l) místa pro přebalování dětí 0%
20%
10%
23%
8% 14%
35%
5% 8%
36% 16% 2% 5%1% 40%
32%
52% 60%
80%
100%
Obrázek č. 3 Mnoţství nových prvků
Třetí otázka se týkala počtu různých prvků v centru města. Zahrnovala 12 dílčích podotázek, na které mohli respondenti odpovídat jednou z následujících variant: málo, dostatečně, hodně a nevím. První podotázka se týkala počtu a rozsahu pěších zón v centru města. 23 % respondentů označilo jejich počet za nízký, 67 % za dostačující. 7 % dotazovaných připadá počet pěších zón vysoký a 3 % občanů nemají na počet pěších zón ve městě ţádný názor. Ve druhé dílčí otázce měli respondenti vyjádřit názor na počet parkovacích míst ve městě. Variantu „málo parkovacích míst“ vybralo 82 % respondentů, coţ značí nespokojenost s parkováním ve městě. Pouze 14 % obyvatel povaţuje počet
50
parkovacích míst za dostačující a pouhé 1 % dotazovaných označilo odpověď „hodně parkovacích míst“. Odpověď „nevím“ označila 2 % lidí. Třetí část otázky je zaměřena na počet laviček v centru města. 12 % občanů si myslí, ţe počet laviček je nízký, 71 % ho povaţuje za dostatečný. 15 % obyvatel povaţuje počet laviček za vysoký a 1 % nemá na tento problém názor. Čtvrtá podotázka se týká mnoţství zeleně ve městě. 46 % respondentů povaţuje mnoţství zeleně za malé a 45 % respondentů za dostatečné. 8 % lidí si myslí, ţe je ve městě hodně zeleně. Mnoţství odpadkových košů na smíšený odpad bylo označeno 37 % obyvatel za nízké a 47 % za dostatečné. Malé mnoţství respondentů označilo jejich počet za vysoký a 6 % lidí nemělo na tuto otázku názor. Počet kontejnerů na tříděný odpad většina obyvatel povaţuje za dostatečný- 68 %. 19 % si myslí, ţe je kontejnerů málo a 10 % si myslí, ţe jich je hodně. 3 % dotazovaných odpovědělo, ţe neví. Na otázku o počtu plakátovacích ploch 11 % lidí odpovědělo, ţe ho povaţuje za nízký, 63 % za dostatečný, 9 % za vysoký a 16 % neznalo na otázku odpověď. Další otázka se týká mnoţství veřejných toalet ve městě. 67 % dotazovaných je toho názoru, ţe počet toalet je nízký. 23 % ho povaţuje dostatečný a 10 % nevyjádřilo ţádný názor. Mnoţství hřišť a prostor pro mladistvé mají místní obyvatelé z 42% za nízké, z 35 % za dostatečné, z 8 % za vysoké a 14 % respondentů napsalo, ţe neví. Více neţ polovina dotazovaných si myslí, ţe počet dětských hřišť je malý, 36 % si myslí, ţe jich je dostatečně a 5 % si myslí, ţe jejich hodně. 8 % respondentů zvolilo odpověď „nevím“. 49 % obyvatel má názor, ţe mnoţství parkovacích míst pro kola je nízký. 16 % vidí jejich počet jako dostatečný a 2 % lidí si myslí, ţe jich je hodně. Velká část respondentů (32 %) vybrala odpověď „nevím“.
51
Poslední podotázka se zaobírá moţností přebalování dětí. 42 % občanů označili odpověď „málo“ a 52 % odpověď „nevím“. Pouhých 5 % místních obyvatel povaţuje počet přebalovacích pultů za dostatečný a 1 % dotazovaných vybralo moţnost „hodně“.
52
4.4.4 Co se Vám na centru Vlašimi líbí či naopak nelíbí z hlediska vzhledu? A) líbí: Tabulka č. 4 Pozitiva vzhledu města kašny
23%
náměstí (Ţiţkovo, Husovo, Palackého)
18%
park
17%
nové/opravené barevné domy a paneláky
11%
lampy, osvětlení
5%
celkový dojem, vzhled
5%
rekonstruované nádraţí
5%
lavičky
3%
dláţdění
3%
kruhové objezdy
3%
MěDDM, Spolkový dům
3%
celková rekonstrukce a její kvalita
3%
jiné
17%
B) nelíbí: Tabulka č. 5 Negativa vzhledu města parkování
21%
Komenského ulice
13%
málo zeleně
11%
kruhový objezd u Blaníku
10%
kruhový objezd u kostelů
8%
psí výkaly, nedostatek sáčků
7%
dlaţba na silnicích a chodníkách
7%
vandalismus, nepořádek
5%
staré budovy na náměstí
4%
budova OD Albert
3%
budova staré polikliniky
3%
nezrekonsturované chodníky
3%
Varšavan
3%
jiné
17%
53
4. Co se Vám na centru Vlašimi líbí či naopak nelíbí z hlediska vzhledu? líbí:
23%
kašny 18%
náměstí (Ţiţkovo, Husovo, Palackého)
17%
park 11%
nové/opravené barevné domy a paneláky 5%
lampy, osvětlení rekonstruované nádraţí
5%
celkový dojem, vzhled
5%
kruhové objezdy
3%
dláţdění
3%
lavičky
3%
celková rekonstrukce a její kvalita
3%
MěDDM, Spolkový dům
3% 17%
jiné 0%
5%
10%
15%
20%
25%
Obrázek č. 4 Pozitiva vzhledu města
První část čtvrté otázky měla za úkol zjistit, co se místním občanům ve městě líbí z hlediska vzhledu. Jednoznačně nejčastější odpovědí bylo, ţe se jim velice líbí dvě nové kašny na Husově náměstí. Tuto odpověď napsalo 23 % obyvatel. 18 % rezidentů je spokojeno s novým vzhledem všech rekonstruovaných náměstí (Ţiţkovo, Palackého a Husovo). Dalším místem, které je ve městě povaţováno za pěkné, je zámecký park, který prošel několika fázemi obnovy v předešlých letech a nádvoří zámku, které bylo součástí oprav v roce 2008. Park se líbí 17 % obyvatel. 11 % respondentů napsalo, ţe jsou spokojeni se vzhledem nově opravených domů a paneláků na náměstích a ve středu města. Líbí se jim především barevné fasády. 54
Menší počet dotazovaných (5 %) uvedl, ţe se jim líbí nové osvětlení, především historické lampy na náměstích. Stejnému počtu lidí se líbí opravené nádraţí, které prošlo rekonstrukcí v minulých letech. 5 % rezidentů je spokojeno s celkovým vzhledem a upraveností města. Atmosféra města působí dobře na návštěvníky. Dále se respondentům líbí kruhové objezdy, dláţdění v opravených částech města, lavičky, Městský dům dětí a mládeţe a Dům Roškotových, ve kterých jsou provozovány krouţky a aktivity pro děti a které taktéţ prošly sérií úprav a přestaveb z dotačních programů. Ve 3 % lidé odpověděli, ţe jsou spokojeni s celkovým výsledkem a kvalitou rekonstrukce. Poloţka „jiné“ v grafu zahrnuje odpovědi, které se objevily pouze jednou. Jedná se například o: „líbí se mi terasy před pohostinstvími“, „líbí se mi ZŠ Vorlina“, „líbí se mi okolí kostelů“ a další.
55
4. Co se Vám na centru Vlašimi líbí či naopak nelíbí z hlediska vzhledu? nelíbí:
21%
parkování 13%
Komenského ulice 11%
málo zeleně
10%
kruhový objezd u Blaníku 8%
kruhový objezd u kostelů dlaţba na silnicích a chodníkách
7%
psí výkaly, nedostatek sáčků
7% 5%
vandalismus, nepořádek
4%
staré budovy na náměstí Varšavan
3%
nezrekonsturované chodníky
3%
budova staré polikliniky
3%
budova OD Albert
3% 17%
jiné 0%
5%
10%
15%
20%
25%
Obrázek č. 5 Negativa vzhledu města
Za největší problém po rekonstrukci povaţují místní občané nedostatek parkovacích míst a celkovou úpravu a omezení parkování ve městě. Parkování povaţuje za problematické 21 % respondentů. Z hlediska vzhledu se rezidentům nelíbí Komenského ulice, která přímo navazuje na obnovenou historickou část města, konkrétně na Husovo náměstí. Během posledních let zde vyrostly nové moderní domy, ale na druhou stranu vzhled a kvalita silnic a chodníků je zde katastrofální. S touto ulicí je nespokojeno 13 % dotazovaných. Dále jsou obyvatelé nespokojeni s mnoţstvím zeleně ve městě. Zejména po úpravách Husova náměstí jí ubylo. 11 % lidí si myslí, ţe by měla být vysázena nová zeleň a stromy.
56
Co se týká problémů s dopravou, občané města jsou nespokojeni s oběma novými kruhovými objezdy, které vznikly během rekonstrukce historického jádra. Jeden je umístěn před KD Blaník a druhý mezi kostelem sv. Jiljí a kostelem Církve československé husitské. Jejich hlavní nedostatky jsou velikost, úzké výjezdy a nepřehlednost. Kruhový objezd u KD Blaník se nelíbí 10% respondentů a kruhový objezd mezi kostely se nelíbí 8 % respondentů. 7 % dotazovaných je nespokojeno s dláţděním na chodníkách a silnicích. Jako hlavní důvod uvádějí nespokojenost se vzhledem- vznikly zde velké dláţděné plochy bez zeleně. Dalším důvodem je nepraktičnost, především v zimě, chodníky klouţou a špatně se udrţují. Vzhled města podle 7 % obyvatel kazí psí výkaly na chodníkách. Majitelé psů si stěţují na nedostatek sáčků na exkrementy. Na vandalismus a nepořádek na veřejných prostranstvích upozornilo 5 % občanů. Podle 4 % respondentů nový upravený vzhled rekonstruovaných náměstí narušují některé neopravené domy. Mezi další objekty, které kazí vzhled města, patří budova Varšavanu, budova staré polikliniky, budova OD Albert a nezrekonstruované chodníky v ulicích přiléhajících k obnovenému centru. Mezi poloţku jiné patří odpovědi, které byly v dotazníkách uvedeny pouze jednou. Jedná se například o tyto odpovědi: „Nelíbí se mi ZŠ Sídliště.“, „Nelíbí se mi nové kašny.“, „Nelíbí se mi nádraţí.“, „Nelíbí se mi herny.“ a další.
57
4.4.5 Jste spokojen/a se změnami, které nastaly v důsledku rekonstrukce města? Tabulka č. 6 Spokojenost se změnami spokojen/a a) úprava parkování, jasné značení p. míst b) rozšíření PZ ve městě c) bezbariérová úprava všech náměstí d) zklidnění dopravy v centru města rozšířením PZ e) rozšíření zeleně ve městě a ošetření stávající zeleně f) úprava povrchů na Husově n. a vybudování PZ v centrální části g) kruhový objezd před KD Blaník h) kontejnery na tříděný odpad s vrchním vsypem umístěné pod povrchem vozovky na všech náměstích i) venkovní hřiště typ fitness pro mládeţ v prostoru mezi Ţiţkovým a Palackého n. j) kašna před vstupem do parku k) předzahrádky restaurací na Ţiţkově náměstí l) stejný vzhled a doplnění drobného vybavení (lavičky, vitríny…) m) veřejné toalety a přebalovací pult v Nebesářových domcích
spíše spokojen/a
nevím
spíše nespokojen/a nespokojen/a
18%
33%
6%
33%
10%
26%
40%
14%
10%
9%
35%
35%
24%
1%
5%
28%
31%
12%
18%
11%
28%
33%
7%
23%
9%
32%
42%
5%
16%
4%
33%
28%
3%
16%
20%
49%
22%
18%
8%
3%
42%
33%
22%
2%
1%
87%
10%
0%
1%
2%
58%
29%
4%
7%
2%
46%
38%
8%
6%
1%
16%
14%
61%
4%
4%
58
5. Jste spokojen/a se změnami, které nastaly v důsledku rekonstrukce města?
a) úprava parkování, jasné značení p. míst
18%
b) rozšíření PZ ve městě
33%
26%
c) bezbariérová úprava všech náměsí
6% 40%
35% 28%
31%
e) rozšíření zeleně ve městě a ošetření stávající zeleně
28%
33%
f) úprava povrchů na Husově n. a vybudování PZ v centr. části
32%
g) kruhový objezd před KD Blaník
33%
24%
49%
1% 5%
12% 18% 11% 7% 23%
9%
5%16% 4%
42% 28%
10%
14% 10% 9%
35%
d) zklidnění dopravy v centru města rozšířením PZ
h) kontejnery na tříděný odpad s vrchním vsypem umístěné pod…
33%
3%16%
20%
18% 8% 3%
22%
spokojen/a spíše spokojen/a nevím spíše nespokojen/a nespokojen/a
i) venkovní hřiště typ fitness pro mládeţ v prostoru mezi Ţiţkovým a…
42%
j) kašna před vstupem do parku
33%
22% 2% 1%
87%
k) předzahrádky restaurací na Ţiţkově náměstí
10% 1% 2%
58%
l) stejný vzhled a doplnění drobného vybavení (lavičky, vitríny…)
46%
m) veřejné toalety a přebalovací pult v Nebesářových domcích
16% 14% 0%
29% 38% 61% 50%
4%7%2% 8%6% 1% 4%4% 100%
Obrázek č. 6 Spokojenost se změnami
Pátá otázka byla tvořena 13 částmi a týkala spokojenosti občanů s různými změnami, které proběhly během oprav. Respondenti mohli vybírat z odpovědí „spokojen/a“, „spíše spokojen/a“, „nevím“, „spíše nespokojen/a“ a „nespokojen/a“. První část otázky byla zaměřena na úpravu parkování a jasné značení parkovacích míst. 18 % respondentů odpovědělo, ţe jsou se změnami spokojeni, 33 % obyvatel je spíše spokojeno. 6 % dotazovaných nemá na tuto problematiku názor. 33 % lidí je s úpravou parkování spíše nespokojeno a 10 % jich je nespokojeno. Spokojených a nespokojených respondentů je zhruba půl na půl. To můţe být ovlivněno tím, ve které části města respondenti ţijí.
59
Druhá část otázky se zabývá rozšířením pěších zón v centru města. 66 % obyvatel je s tímto jevem spokojeno, liší se pouze míra spokojenosti. 19 % dotazovaných se rozšiřování těchto oblastí nelíbí. 14 % občanů zakrouţkovalo odpověď „nevím“ Náměstí prošla bezbariérovou úpravou povrchů. S tím je spokojeno 35 % respondentů a stejný podíl respondentů je spíše spokojen. Pouhých 6 % místních obyvatel vyjádřilo nesouhlas s tímto řešením a 24 % nemá názor. Další podotázka se zaměřuje na zklidnění dopravy v centru města, kterého se většinou dosáhlo rozšířením pěších zón. 28 % obyvatel se k tomu vyjádřilo kladně a 31 % spíše kladně. 29 % se zklidněním dopravy nesouhlasí a 12 % dotazovaných zvolilo odpověď „nevím“. S mírou rozšíření zeleně a ošetřením té stávající je spokojeno 61 % obyvatelstva. 32 % je se situací nespokojeno a 7 % respondentů se nevyjádřilo. 64 % občanů vyslovilo spokojenost s úpravou povrchů na Husově náměstí a vybudováním pěší zóny v jeho středové části. 20 % dotazovaných se tato úprava nelíbí a 5 % lidí se nepřiklonilo k ani jednomu názoru. 33 % dotazovaných se líbí nově vybudovaný kruhový objezd před KD Blaník a 28 % se spíše líbí. 3 % neví a 36 % rezidentů vyjádřilo s touto úpravou nespokojenost. V centru města přibyly kontejnery na tříděný odpad umístěné pod povrchem vozovky. S touto novinkou je spokojeno 71 % dotazovaných. Liší se pouze míra souhlasu. 11 % občanů je s novými kontejnery nespokojeno a 18 % svůj názor neuvedlo. U Ţiţkova náměstí bylo vybudováno nové fitness hřiště pro mládeţ. 75 % obyvatel se nové hřiště líbí a pouze 3 % lidí se k této novince vyjádřilo negativně. Zbytek respondentů (22 %) uvedlo odpověď „nevím“, nejspíš z toho důvodu, ţe hřiště nevyzkoušeli. Největší pozitivní ohlas má nová kašna ve tvaru pampelišky před vstupem do parku. 97 % rezidentů je s podobou kašny spokojena. Obyvatelé ji charakterizovali těmito atributy „krásná“, „prostě nádhera“. Pouhým 3 % dotazovaných se kašna nelíbí. Další kladně přijatou novinkou jsou otevřené předzahrádky restaurací a cukráren. 87 % dotazovaných je s tímto jevem spokojeno. 9 % rezidentů to však vnímá negativně, především kvůli rušení klidu místních. 4 % občanů svůj názor nevyjádřilo. 60
84 % obyvatel potěšilo sjednocení a doplnění drobného vybavení města (lavičky, vitríny,…). 7 % rezidentů je se vzhledem a mnoţstvím těchto prvků nespokojeno. 8 % vybralo odpověď „nevím“. Poslední otázka se týkala nově vybudovaných veřejných toalet v Nebesářových domcích. 30 % lidí je s nimi spokojeno a 8 % nespokojeno. Velká část dotazovaných (61 %) však odpověděla, ţe neví. Důvodem toho, ţe se tato odpověď vyskytla tolikrát, bylo to, ţe místní obyvatelé nevědí, kde se nachází Nebesářovy domky, a o vybudování WC nejsou informováni.
61
4.4.6 Napište pozitivní a negativní dopady rekonstrukce města na Vás osobně A) líbí: Tabulka č. 7 Pozitivní dopady rekonstrukce hezký vzhled
33%
lepší pocit z místa bydliště
15%
zlepšení dopravy v centru
14%
zrekonstruovaná nádraţí
5%
větší počet laviček
5%
zrekonstruované plochy pro děti
4%
zvýhodnění pěších- zóny
4%
zrekonstruovaný park
3%
nové fasády domů
3%
lepší relaxace, sportovní vyţití
3%
rekonstrukce náměstí
3%
lepší parkování
2%
jiné
10%
B) nelíbí: Tabulka č. 8 Negativní dopady rekonstrukce nedostatek parkovacích míst
34%
nedostatek zeleně
10%
betonový vzhled, velké dláţděné plochy
7%
hluk, nečistota
7%
rekonstrukce pouze některých částí města
5%
kruhový objezd u KD Blaník
4%
omezení v průběhu rekonstrukce
3%
psí výkaly
3%
nedostatečný úklid sněhu
3%
kruhový objezd mezi kostely
2%
málo dětských a sportovních hřišť
2%
placené parkování
2%
křiţovatka u Kozla
2%
široké chodníky, úzké silnice
2%
jiné
13%
62
6. Napište pozitivní a negativní dopady rekonstrukce města na Vás osobně pozitiva:.
33%
hezký vzhled 15%
lepší pocit z místa bydliště
14%
zlepšení dopravy v centru větší počet laviček
5%
zrekonstruovaná nádraţí
5%
zvýhodnění pěších- zóny
4%
zrekonstruované plochy pro děti
4%
rekonstrukce náměstí
3%
lepší relaxace, sportovní vyţití
3%
nové fasády domů
3%
zrekonstruovaný park
3% 2%
lepší parkování
10%
jiné 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
Obrázek č. 7 Pozitivní dopady rekonstrukce
Na otázku, jaké pozitivní dopady měla rekonstrukce na místní obyvatele, většina respondentů (33 %) odpověděla, ţe město nyní hezky vypadá. Za hezkým vzhledem následovala odpověď, ţe se ve městě lépe cítí a mají lepší pocit z místa bydliště, nemusí se stydět pozvat do města nějaké hosty. Další věc, kterou občané vnímají pozitivně, je zlepšení dopravy v centru. Díky kruhovým objezdům se jízda stala plynulejší, zmizely kolony na křiţovatkách. Obyvatelé jsou také spokojeni s větším počtem laviček v centru (5 %) a se zvýhodněním pěších (4 %). Opravená nádraţí se líbí 5 % respondentů. Autobusové i vlakové nádraţí prošla obnovou v minulých letech. 63
Další přínos pro rezidenty tvoří zrekonstruované plochy pro děti a mládeţ. Ve městě bylo vybudováno nové fitness hřiště. Dům Roškotových a Městský dům dětí a mládeţe dostaly také nový kabát a děti si zde mohou vybrat z celé řady krouţků a aktivit. Celková rekonstrukce všech náměstí má především význam pro obyvatele daných lokalit. Zlepšil se nejen jejich vzhled, ale proběhlo zde i několik oprav technického rázu. Místní obyvatelé dostali také finanční podporu na opravu svých domů. S obnovou náměstí jsou spokojeny 3 % dotazovaných a stejné procento je spokojeno s opravenými fasádami budov. Ve městě se také rozšířily odpočinkové zóny a místa pro sportovní vyţití. To respondenti ocenili ve 3 % případů. Stejný počet dotazovaných má kladný názor na rekonstrukce zámeckého parku a nádvoří. Toto místo taktéţ slouţí především pro odpočinek místních obyvatel. 2 % občanů si myslí, ţe se ve městě zlepšila moţnost parkování. To je vzhledem k odpovědím na předchozí otázky diskutabilní. Do poloţky „jiné“ patří odpovědi, které se vyskytly pouze jednou. Jedná se například o tyto odpovědi: „zákaz vjezdu na nádvoří zámku i pro svatby“, „příprava parkovacích automatů“, „příjemnější cestování MHD“ a další.
64
6. Napište pozitivní a negativní dopady rekonstrukce města na Vás osobně negativa:
34%
nedostatek parkovacích míst 10%
nedostatek zeleně hluk, nečistota
7%
betonový vzhled, velké dláţděné plochy
7% 5%
rekonstrukce pouze některých částí města
4%
kruhový objezd u KD Blaník nedostatečný úklid sněhu
3%
psí výkaly
3%
omezení v průběhu rekonstrukce
3%
široké chodníky, úzké silnice
2%
křiţovatka u Kozla
2%
placené parkování
2%
málo dětských a sportovních hřišť
2%
kruhový objezd mezi kostely
2% 13%
jiné 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
Obrázek č. 8 Negativní dopady rekonstrukce
Obnova historického centra města měla na rezidenty také negativní dopady. Problémem, který obyvatelé povaţují za největší, je nedostatek parkovacích míst. Tato situace má negativní dopad na 34 % respondentů. Další věc, kterou občané vnímají negativně, je nedostatek zeleně. Nejčastěji zmiňovaným místem bez rostlin je Husovo náměstí, které je celé vydláţděné. Dříve zde byl prostorný trávník a keře. S tímto jevem je nespokojeno 10 % rezidentů. S nedostatkem zeleně souvisí často tzv. betonový vzhled a velké vydláţděné plochy, které se nelíbí 7 % obyvatel. Stejnému počtu lidí vadí hluk a nečistota na náměstích i ve zbytku města.
65
Rekonstrukce pouze některých částí města vidí negativně 5 % rezidentů především z okrajových lokalit. Ve vztahu k dopravě jsou lidé nespokojeni s kruhovým objezdem u KD Blaník (4 %), kruhovým objezdem mezi kostely (2 %) a s křiţovatkou u Kozla (2 %). Tato křiţovatka navazuje na Ţiţkovo náměstí a tvoří se zde kolony aut. Lidé by si přáli, aby se zde vybudoval kruhový objezd. Mezi další negativa patří nedostatečný úklid sněhu ve městě, psí výkaly na chodníkách, omezení během rekonstrukce, úzké silnice, plánované placené parkování, málo hřišť. V kolonce „jiné“ jsou zahrnuty odpovědi, které se vyskytly pouze jednou. Jedná se například o „koncentrace nepřizpůsobivých lidí na Husově náměstí“, „zastaralé letní kino“, „špatné vyuţití prostředků“ a další.
66
4.5 Shrnutí První graf dotazníku zobrazuje výsledné odpovědi na otázku, jaké místo vnímají rezidenti jako centrum města. 33 % respondentů odpovědělo, ţe centrum města je Ţiţkovo náměstí, 22 % povaţuje za centrum Komenského ulici, 19 % Husovo náměstí, 13 % okolí OD Albert, 8 % okolí nádraţí. Palackého náměstí označily jako centrum 3 % dotazovaných. Odpověď, ţe město nemá ţádné centrum, uvedly 3 % obyvatel. Druhá část výzkum se zabývala tím, jestli jsou místní obyvatelé celkově spokojeni se změnami, které proběhly během rekonstrukce. 42 % respondentů je spokojeno, 51 % je spíše spokojeno. 2 % obyvatel neví a 5 % je spíše nespokojeno. Úplnou nespokojenost nevyjádřil ţádný občan. Třetí otázka se týkala počtu různých prvků v centru města. Dotazovaní měli označit různé novinky hodnocením „málo“, „dostatečně“, „hodně“ a „nevím“. Počet pěších zón povaţují za dostatečný (67 %). O počtu parkovacích míst si myslí, ţe je jich málo (82 %). Mnoţství laviček je dostatečné (71 %). Mnoţství zelených ploch bylo nejčastěji označeno pojmy „málo“ (46 %) a „dostatečně“ (45 %). Odpadkových košů na smíšený odpad (47 %) a kontejnerů na smíšený odpad (68 %) je dostatečný počet. Plakátovací plochy a vývěsky taktéţ občané označili jako dostatečné (63 %).
67 % rezidentů
povaţuje počet veřejných toalet za nízký. Respondenti si myslí, ţe je ve městě málo hřišť a ploch pro mladistvé (42 %) a málo dětských hřišť (51 %). Parkovacích míst pro kola je málo podle 49 % dotazovaných. Na otázku o počtu přebalovacích míst lidé odpověděli, ţe o těchto prostorách neví (52 %) a ţe jich je málo (42 %). Čtvrtá otázka zněla: Co se Vám na centru Vlašimi líbí či naopak nelíbí z hlediska vhledu? Nejvíce se dotazovaným líbí nové kašny na Husově náměstí (23 %). Nová podoba všech třech náměstí (Ţiţkovo, Husovo, Palackého) se líbí 18 % respondentů. 17 % obyvatel je spokojeno s podobou zámeckého parku. Nové barevné fasády domů a paneláků povaţuje za pěkné 11 % místních. Dále se lidem líbí nové lampy, opravená nádraţí, lavičky, dláţdění a jsou spokojeni s celkovým vzhledem města. Ve druhé části otázky, co se rezidentům ve městě nelíbí, nejčastěji zazněly tyto odpovědi: parkování (21 %), Komenského ulice (13 %), málo zeleně (11 %), kruhový objezd u KD Blaník (10 %) kruhový objezd u kostelů (8 %), psí výkaly (7 %), dlaţba na silnicích a chodníkách (7 %).
67
Otázka číslo pět se zajímala o spokojenost rezidentů s novinkami, které nastaly po rekonstrukci. První podotázka se týkala úpravy parkování a jasného značení parkovacích míst. Názory na tuto otázku byly rozporuplné. 51 % dotazovaných je s úpravou spokojeno a 43 % je nespokojeno. S rozšířením pěších zón je spokojeno 66 % občanů. 70 % lodí se líbí bezbariérová úprava všech náměstí. Většina obyvatel (59 %) oceňuje zklidnění dopravy v centru města. 61 % lidí je spokojena s rozšiřováním zeleně a ošetřením té stávající. Úprava povrchů na Husově náměstí a vybudování pěší zóny v centrální části se líbí 74 % respondentů. 61 % dotazovaných je spokojeno s kruhovým objezdem před KD Blaník. Pozitivní názor vyjádřilo 75 % rezidentů na nové venkovní fitness hřiště. Největší spokojenost vyjádřili občané s novu kašnou, která je umístěna před vstupem do parku, líbí se 97 % obyvatel. Předzahrádky restaurací a cukráren uvítalo 87 % místních. Stejný vzhled a doplnění drobného vybavení se líbí 84 % dotazovaných. Na otázku o veřejných toaletách a přebalovacích pultech mělo problém odpovědět 61 % respondentů, proto vybrali moţnost „nevím“. Vysoký počet těchto odpovědí byl dán hlavně neinformovaností obyvatel o umístění těchto zařízení ve městě. Šestá otázka byla zaměřena na pozitivní a negativní dopady rekonstrukce na obyvatele. Mezi pozitivní dopady respondenti zařadili: hezký vzhled (33 %), lepší pocit z místa bydliště (15 %), zlepšení dopravy v centru (15 %), zrekonstruovaná nádraţí (5 %), větší počet laviček (5 %). K negativním dopadům patří: nedostatek parkovacích míst (34 %), nedostatek zeleně (10 %), betonový vzhled, velké dláţděné plochy (7 %), hluk a nečistota (7 %), rekonstrukce pouze některých částí města (5 %).
68
5 Závěr Díky mnoha rekonstrukcím a obnov v posledních letech, se ve městě mnoho změnilo. Úkolem mé bakalářské práce bylo zjistit, jestli jsou místní občané se změnami spokojeni, či nikoliv a jaké dopady na ně rekonstrukce měla. Ve výzkumu jsem se zaměřila především na poslední fázi rekonstrukcí, která proběhla v letech 2008- 2010 a byla zaměřena na obnovu historického centra města. Zastupitelé města před zahájením oprav provedli výzkum mezi rezidenty, který se týkal stavu jádra města před rekonstrukcí a zajímal se o to, co občané od rekonstrukce očekávají. Z tohoto výzkumu budu částečně vycházet. Budu porovnávat situaci a spokojenost rezidentů s bydlením ve městě před obnovou a po ní. Jedním z nejzásadnějších problémů bylo to, ţe občané nedokázali určit, kde se nachází centrum města. Na otázku, jaké místo vnímají jako centrum, nejčastěji odpovídali okolí OD Albert. Tuto odpověď uvedlo 42% respondentů. Druhou nejčastější odpovědí bylo Ţiţkovo náměstí (19 %), dále Husovo náměstí (10%), Komenského ulice (7 %), Palackého náměstí (3 %). Ostatní odpovědi byly roztříštěné. Nebyla výjimkou ani odpověď, ţe Vlašim ţádné centrum nemá. Nyní, po rekonstrukci, občané vnímají jako centrum Vlašimi Ţiţkovo náměstí (33 %), Komenského ulici (22 %), Husovo náměstí (19 %), okolí OD Albert (13 %) a Palackého náměstí (3 %). Odpověď, ţe město nemá centrum, uvedly 3 % respondentů. Účelem obnovy historického centra bylo vrátit centrum dění do původního jádra města, tzn. na Husovo, Ţiţkovo a Palackého náměstí. To se podařilo pouze z části. Dříve vnímalo tuto část města jako centrum 32 % obyvatel, nyní vnímá tuto část jako centrum 55 % rezidentů. Rozšíření a doplnění prvků mobiliáře a úpravu prostranství na náměstích lidé většinou povaţují za dostatečné. Nejvíce jsou spokojeni s mnoţstvím laviček, kontejnerů na tříděný odpad, vývěsek a plakátovacích ploch. Rozšíření pěších zón jim také připadá dostatečné. Na druhou stranu nejsou spokojeni s počtem parkovacích míst, veřejných toalet, parkovacích míst pro kola a s mnoţstvím zeleně. Z hlediska vzhledu se lidem nejvíce líbí nové kašny, všechna opravená náměstí, zámecký park a nové barevné fasády na domech a panelákách. Naopak se jim nelíbí 69
parkování, Komenského ulice, malé mnoţství zeleně a podoba kruhových objezdů v centru. Názory na jednotlivé změny, které proběhly v rámci rekonstrukce, jsou rozdílné. Nejvíce spokojeni jsou občané s novou kašnou, která je umístěna na Husově náměstí. Spokojenost s tímto prvkem vyjádřilo 97 % dotazovaných. Další novinky, se kterými jsou obyvatelé spokojeni, jsou sjednocený mobiliář města, předzahrádky restaurací, rozšíření pěších zón a kontejnery na tříděný odpad umístěné pod povrchem vozovky. Nespokojeni jsou se změnami, které proběhly v dopravní situaci- úprava parkování, kruhové objezdy v centru, zklidnění dopravy- a s omezením zelených ploch. Jako pozitiva rekonstrukce, která mají na místní obyvatele přímý dopad, občané uváděli hezčí vzhled města, lepší pocit z místa bydliště a navzdory několika problémům, zlepšení dopravy v centru. Mezi negativy jednoznačně převládá nedostatek parkovacích míst pro rezidenty. S provedením rekonstrukce jako celkem je spokojeno 93 % občanů města, coţ lze povaţovat
za
veliký
úspěch.
Vyhraněnou
nespokojenost
nevyslovil
ţádný
z respondentů.
70
Seznam zdrojů Tištěné dokumenty CÁDER, Radovan. Přehled dějin zámku ve Vlašimi. 5 s. MĚSTO VLAŠIM. Obnova historického centra města Vlašimi: Benefit. 2008. 65 s. ISBN neuvedeno. MĚSTO VLAŠIM. Obnova historického centra města Vlašimi: Nepovinné přílohy č. 18, 12-14. 2008. ISBN neuvedeno. MOUDRÝ, Josef. SVOBODA, Jan. Vlašim nejen na starých pohlednicích. 1. vydání. Praha: Vyšehrad, spol. s.r.o., 2003. 192 s. ISBN 80-7021-671-9. PEŠOUT, Jan. Obnova historického centra města Vlašimi: Povinné přílohy. 2008. 64 s. ISBN neuvedeno. PINCOVÁ, Veronika. Historie romantického zámeckého parku ve Vlašimi: Zámek a park Vlašim. 27s. ISBN neuvedeno. POUZAR, Jaroslav. Podblanickou minulostí, díl II.: Kapitoly z historie Vlašimska na 300 obrázcích. Praha: VIDA, 2004. 122 s. ISBN neuvedeno. POUZAR, Jaroslav. Podblanickou minulostí: Kapitoly z historie Vlašimi a okolí. Praha: VIDA- nakladatelství a vydavatelství, 1996. 168 s. ISBN neuvedeno. PŘÍHODA, Stanislav. SLADKOVSKÝ, Otakar. POUZAR, Jaroslav. Vlašim. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1975. 90 s. ISBN neuvedeno. SLAVÍK, František Augustin. Dějiny města Vlašimě a jeho statku. Tábor: Čtenářský spolek ve Vlašimi, 1889. Reprint 1994. 397 s. ISBN neuvedeno. SVOBODA, Jan. MOUDRÝ, Josef. Vlašim po stopách předků. 1. vydání. Praha: Vyšehrad, spol. s.r.o., 2006. 296 s. ISBN 80-7021-846-0. VONDRÁKOVÁ, Renata. VAŇHALOVÁ, Adéla. HÁJKOVÁ, Eva. NOVOTNÁ, Petra a kol. Závěrečná zpráva: Dotazníkové šetření: Obnova historického centra města Vlašimi: Nepovinná příloha č. 10. 2008. 60 s. ISBN neuvedeno.
71
Elektronické dokumenty 1. Město Vlašim: oficiální stránky [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. O městě - základní místopisné
informace.
Dostupné
z
WWW:
vlasim.cz/stage_1/node/82>. 2. Vlašimský zámecký park [online]. 2007 [cit. 2011-04-03]. Historie parku. Dostupné z WWW:
.
72
Přílohy Příloha A Dokument o spolupráci s Městem Vlašim......................................................74 Přílohy B Obrázky..........................................................................................................75 Příloha B. 1 Obrázek Ţiţkova náměstí před rekonstrukcí (foto Michal Hladík).....75 Příloha B. 2 Obrázek Ţiţkova náměstí po rekonstrukci (foto Pavel Skopec)..........75 Příloha B. 3 Obrázek Husova náměstí před rekonstrukcí (foto Michal Hladík)......76 Příloha B. 4 Obrázek Husova náměstí po rekonstrukci (foto Pavel Skopec)...........76 Příloha B. 5 Obrázek Palackého náměstí před rekonstrukcí (foto Michal Hladík)..77 Příloha B. 6 Obrázek Palackého náměstí po rekonstrukci (foto Pavel Skopec).......77 Příloha C Dotazník..........................................................................................................78
73
Příloha A Dokument o spolupráci s Městem Vlašim.
74
Přílohy B Obrázky. Příloha B. 1 Obrázek Ţiţkova náměstí před rekonstrukcí
Příloha B. 2 Obrázek Ţiţkova náměstí po rekonstrukci
75
Příloha B. 3 Obrázek Husova náměstí před rekonstrukcí
Příloha B. 4 Obrázek Husova náměstí po rekonstrukci
76
Příloha B. 5 Obrázek Palackého náměstí před rekonstrukcí
Příloha B. 6 Obrázek Palackého náměstí po rekonstrukci
77
Příloha C Dotazník. Dobrý den, jmenuji se Iveta Čadilová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce, která se zabývá dopady rekonstrukce města Vlašim na místní obyvatele, bych Vás chtěla poţádat o vyplnění níţe uvedených otázek. Vaše odpovědi mi pomohou v řešení problematiky mojí bakalářské práce. Mohu Vás ujistit, ţe dotazník je anonymní a výsledky budou zpracovány pouze pro účel bakalářské práce. Předem Vám děkuji za ochotu a čas, který jste věnoval/a vyplnění dotazníku. Vaše odpovědi zakrouţkujte nebo vypište. 1. Jaké místo vnímáte jako centrum Vlašimi po rekonstrukci? …………………………………………………………………………………………………... 2. Jste celkově spokojen/a se změnami, které proběhly během rekonstrukce města? a) ano
b) spíše ano
c) nevím
d) spíše ne
e) ne
3. Jak Vám vyhovuje mnoţství následujících prvků v centru města po rekonstrukci? Málo
Dostatečně
Hodně
Nevím
a) zóny pro pěší b) parkovací místa c) lavičky d) zeleň (stromy, keře, travnaté plochy) e) odpadkové koše na smíšený odpad f) kontejnery na tříděný odpad g) plakátovací plochy a vývěsky h) veřejné toalety i) hřiště nebo prostory pro mladistvé j) dětská hřiště k) parkovací místa pro kola l) místa pro přebalování dětí
78
4. Co se Vám na centru Vlašimi líbí či naopak nelíbí z hlediska vzhledu? Líbí:
a) b) c)
Nelíbí:
a) b) c)
5. Jste spokojen/a se změnami, které nastaly v důsledku rekonstrukce města? Spokojen/a
Spíše spokojen/a
Nevím
Spíše
Nespokojen/a
nespokojen/a
a) úprava parkování, jasné značení parkovacích míst b) rozšíření pěší zóny ve městě c) bezbariérová úprava všech náměstí pro maminky s kočárky a hendikepované osoby d) zklidnění dopravy v centru města rozšířením pěších zón e) rozšíření zeleně ve městě a ošetření stávající zeleně f) úprava povrchů na Husově náměstí a vybudování pěší zóny v centrální části g) kruhový objezd před KD Blaník h) kontejnery na tříděný odpad s vrchním vsypem umístěné pod povrchem vozovky na všech náměstích i) venkovní hřiště typu fitness pro mládeţ v prostoru mezi Ţiţkovým náměstím a Palackého náměstím
79
j) kašna před vstupem do parku k) předzahrádky restaurací na Ţiţkově náměstí l) stejný vzhled a doplnění drobného vybavení (lavičky, vitríny…) m) veřejné toalety a přebalovací pult v Nebesářových domcích
6. Napište pozitivní a negativní dopady rekonstrukce města na Vás osobně. Pozitiva:
a) b) c)
Negativa:
a) b) c)
7. Jste: a) muţ
b) ţena
8. Do které věkové skupiny patříte? a) 0- 15 let
b) 16- 25 let
c) 26- 45 let
d) 46- 60 let
e) 61 let a více
Děkuji za Vaše odpovědi a za Váš čas!
80