Pro Vinařský fond zpracoval
Obsah:
Informace z května
Vinařský věstník
5 2016
Z domova2 Potraviny na pranýři (duben)12 Vinařství ve světě v roce 201513 Trh s vínem v EU15 Ze zahraničí18
FOTO: VYHLÁŠENÍ VINAŘSTVÍ ROKU 2015 - archív SVČR
1
Z domova Jurečka chce vyjmout farmářské trhy z elektronické evidence Ministerstvo zemědělství připravuje novelu zákona o elektronické evidenci tržeb (EET), díky které by se tato chystaná povinnost nevztahovala na farmářské trhy, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Farmářské trhy se v posledních letech těší rostoucí popularitě. Jejich organizátoři se ale obávají, že chystaná EET sníží nabídku kvalitních výpěstků a regionálních potravin ve stáncích, protože prodejce odradí složitý a nákladný systém administrace tržeb. „Připravujeme návrh novely zákona o EET, kde by právě bylo pamatováno na vyjmutí farmářských trhů, tedy prodejů od farmářů na těchto tržištích, které by nespadaly pod EET,“ uvedl Jurečka. Pracovníci MZe už na novele pracují a její příprava podle Jurečky nebude složitá. Spíše to pak musíme projednat na koaliční radě. Počítám, že to bude během měsíce. Musíme se dohodnout, jestli to spustíme řádnou vládní legislativou nebo to bude poslanecký návrh,“ dodal KDU-ČSL podle Jurečky chtěla výjimku pro farmářské trhy dohodnout už při schvalování zákona o EET. „Byli jsme tehdy koaličními partnery požádáni, abychom respektovali původní dohodu z vlády a už do toho ve sněmovně nebo v Senátu nevstupovali. Musím říct, že v Senátu byla velká ambice to změnit a přímo pro farmářské trhy vyjednat výjimku. Nakonec tehdy byla učiněna gentlemanská dohoda, ať zákon necháme projít a připravíme novelu,“ uvedl Jurečka. Stačí prý mobilní internet Mluvčí Ministerstva financí Kateřina Vaidišová v polovině dubna řekla, že farmáři, kteří prodávají vlastní produkci, budou tržby elektronicky evidovat nejdříve od února 2018. „Trh tedy bude mít dostatek času na přípravu vhodných řešení pro tento typ prodeje. V případech, kdy na farmářských trzích lidé prodávají své přebytky ze zahrádek a nejedná se o příjmy z podnikání, příslušné tržby evidenci podléhat nebudou,“ uvedla. Prodejci si podle MF budou moci vybrat,
Vinařský věstník 5/2016
zda k evidenci tržeb použijí pokladny, tablety či mobilní telefony. Zaevidování tržby podle Vaidišové nezabere víc času než platba kartou a prodejcům kromě pořízení internetu nevzniknou další měsíční náklady navíc. Nejpozději při platbě Na první firmy v Česku povinnost EET dopadne od prosince. Nejprve půjde o hotely a restaurace. Od března 2017 budou muset evidovat tržby maloobchodní a velkoobchodní firmy. Od 16. měsíce od účinnosti mají být evidovány všechny tržby kromě tržeb řemeslníků, které se pod zákon dostanou od 18. měsíce. Podnikatel bude muset nejpozději při zaplacení zboží nebo služby poslat finanční správě datovou zprávou údaje o tržbě a vystaví zákazníkovi účtenku. Vláda si od nového opatření slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí, podle pravicové opozice nové opatření zlikviduje řadu drobných živnostníků. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: ČTK, 25. 4. 2016
Na Moravě zmrzlo až 80 procent vinné révy, škody prý přesáhnou miliardu Škody na vinicích na jižní Moravě jsou větší než se původně čekalo, někde zmrzlo až 80 procent vinné révy. Celkem za letošní rok přesáhnou podle hejtmana a předsedy rady Vinařského fondu Michala Haška (ČSSD) a odhadů Svazu vinařů miliardu korun. Nejvíce postižené jsou vinice kolem Bzence a na Znojemsku. Mrazy zasáhly region v minulém týdnu. Podle šéfa Svazu vinařů Tibora Nyitraye zasáhly mrazy vinnou révu nečekaně, většinou přicházely až začátkem května. Nejvíce byla postižena oblast Bzenecka, kde je poškozených více jak 40 procent ploch vinohradů, řekl. „Znojemsko v první fázi vypadalo, že dopadne dobře. Nakonec je postiženo kolem 40 procent vinohradů. Na některých místech je to 80 procent u mladých vinohradů až 100,“ uvedl Nyitray. Velké
škody se podle něj týkají i velkých vinařských obcí jako je Kobylí, Čejkovice, Velké Pavlovice. Naopak nejméně bylo zasaženo Mikulovsko, kde je postižených deset až 25 procent vinic. Podle Nyitraye některé firmy navíc nebyly pojištěny a tak prý spláčou nad výdělkem. Hašek chce zvýšit dotace na pojištění Hašek chce v této souvislosti požádat vládu o změnu podmínek pro možnost dotací na pojišťování vinicí. Chce, aby se současná pětadvacetiprocentní hranice zvýšila na dvojnásobek. Problémy prý budou mít zejména velké podniky. „Jde o podnikání s přírodou, znovu se obrátíme na vládu o zřízení fondu nepojistitelných rizik. Zatím tento nástroj významně chybí a pocítí to i ovocnáři,“ uvedl Hašek. Kraj chce podle něj nakoupit pro svou vinařskou školu ve Valticích systém na ochranu proti mrazu, který se používá v zahraničí. Testovat by se prý měly i nové mrazu odolné odrůdy vinné révy. „Destruktivní jarní mrazy nejsou výjimkou,“ dodal Hašek. Mrazy poškodily vinice na jižní Moravě silně před čtyřmi lety, tehdy ale přišly až v květnu. Někteří vinaři počítali škody v milionech korun. Minulý týden Svaz vinařů odhadoval, že letošní mrazy by tak velké problémy způsobit neměly, protože réva bude mít možnost lépe regenerovat. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: ČTK, 3. 5. 2016
Zavřeme sklepy, hrozí vinaři. Štvou je příliš časté kontroly a pokuty Tradice otevřených sklepů v jihomoravských Hustopečích je v ohrožení. Na vinaře se zaměřily úřady a rozdávají pokuty. Vinaři zvažují, že sklepy už při oblíbených akcích znovu neotevřou, čímž oslabí turistický ruch ve městě. „Vážení příznivci a milovníci dobrého vína, rádi bychom vás pozvali do našeho vinného sklepa. Ovšem jsme pod drobnohledem místních úřadů. Hrozí zavírání provozů a udělování nemalých sankcí. Proto je náš sklep uzavřen,“ napsali hustopečští vinaři na dveře několika sklepů při březnových Slavnostech mandloní
zpět
2
a vína. Reagovali tak na kontroly, při nichž pár dní předtím živnostenský a stavební úřad rozdaly pokuty v řádech tisíců korun. Pokud prý „pozornost“ ze strany úředníků bude pokračovat, stane se zavírání sklepů v Hustopečích při podobných akcích pravidlem. Podle Václava Novotného, vedoucího odboru Obecního živnostenského úřadu v Hustopečích, vinaři o prohlídkách předem věděli. „Kontroly probíhají podle předem stanoveného plánu. Každému z vinařů byla návštěva řádně oznámena,“ poznamenal Novotný. Dodal, že to nebyla žádná nestandardní akce. Co konkrétně živnostenský úřad pokutoval, ale nechtěl upřesnit. Podle informací MF DNES spočíval problém hlavně v tom, že jsou otevřené i sklepy, jejichž majitelé nemají potřebné živnostenské oprávnění, protože se vinařstvím mimo speciální akce neživí. Většina sklepů není zkolaudovaná Pokuty padaly také za to, že sklepy nejsou vedené jako vinařské provozovny. „Naprostá většina místních vinařů je nemá řádně zkolaudované. U mnohých z nich to z historických a technických důvodů ani nelze,“ potvrdil vinař Jan Vrba. Podle něj splňuje v Hustopečích podmínky úřadů jen asi deset vinařů, další tři desítky už ne. Ti teď zvažují, zda vůbec do svých sklepů při oblíbených akcích ještě někdy pustí turisty. „Byla by škoda, kdyby tato tradice skončila. Jezdí sem celá republika,“ podotýká Vrba. Vinaři přitom své sklepy otevírají už dlouhá léta. Třeba při Burčákových slavnostech, které se konají přes dvacet let. Nebo právě při Slavnostech mandloní a vína, jež se letos slavily už pošesté. A dosud bez problémů a bez větší pozornosti úřadů. Při akcích, které dodávají atraktivitu vinařskému regionu, vinaři čekali větší benevolenci. A stěžují si na vedení města. „Při takových akcích jsou představitelé měst či obcí vděčni za každý otevřený sklep, a drobným přimhouřením oka tak podporují vinařskou turistiku. Ovšem zdejší vedení města a s ním související úřady vidí věc opačně,“ postěžovali si autoři letáku, který se objevil na hustopečských sklepech. Klacky pod nohy nikomu neházíme, tvrdí starostka Starostka Hustopečí Hana Potměšilová (Sdružení nestraníků) ovšem bere letáky jako ránu pod pás. „Vinaři problém postavili tak, že jim vedení města hází klacky pod nohy a nepodporuje vinařství. To je ale nesmysl. Ani my nemůžeme zasahovat do výkonu státní správy. Živnostenský úřad má své povinnosti
Vinařský věstník 5/2016
dané ze zákona a my nemůžeme jít proti legislativě,“ poznamenala. Ve čtvrtek se na radnici sejdou vinaři, členové vinařské komise a příslušní úředníci, aby se dohodli, jak postupovat dál. Úředníci jim připravují „kuchařku“, v níž má být uvedeno, co přesně musejí provozovatelé splnit, aby mohli sklep otevřít bez obav ze sankcí. Město jim nabídne pomocnou ruku třeba v tom, že při pořádání vinařských akcí zajistí mobilní toalety, které by jinak museli mít vinaři ve svých sklepech. „Vinaře potřebujeme a vážíme si toho, co dělají pro zviditelnění města. Chceme jim vyjít vstříc, ovšem do práce živnostenského úřadu se nemůžeme a nebudeme plést,“ dodala starostka. Jinde v kraji mají vinaři klid Potíže Hustopečí přitom nemusejí být ojedinělé. Podobných akcí jsou na jižní Moravě ročně stovky. Ne všude do nich ale zasahují kontroloři. „Zatím jsem nezaznamenal, že by u nás byli,“ potvrzuje Stanislav Hrabal, předseda Spolku velkobílovických vinařů, který pořádá patrně největší přehlídku otevřených sklepů v zemi. Mají tady ale výhodu. Vinařstvím si ve Velkých Bílovicích vydělává skoro každý, sklepy tak otevírají jen profesionálové. Podobně přistupují k vinařům i ve Znojmě. „Živnostenský úřad se v minulosti nijak speciálně nezabýval kontrolou jejich sklepů,“ uvedla mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková. Podle ní se čas od času vyskytne nějaký problém, který s provozováním živnosti ve sklepě souvisí. „To se ale vždy řeší individuálně s konkrétním podnikatelem a v některých případech též ve spolupráci se stavebním úřadem,“ dodala. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: IVANA SOLAŘÍKOVÁ, 26. 4. 2016
znovu otvíráme a věříme, že ‚zlato‘ jižní Moravy a současně evropský fenomén podpoříte a udržíte v existenci. Pokud se totiž tato otázka nevyřeší, může to znamenat postupný zánik kulturních akcí spojených s vínem,“ píše se v Hustopečské výzvě. Jak MF DNES informovala, právě v Hustopečích v minulých týdnech malovinaři čelili kontrolám živnostenského a stavebního úřadu. A za to, že se připojovali k akcím typu otevřených sklepů, padaly i tisícové pokuty. Buď kvůli tomu, že vinařům chyběl živnostenský list, protože se vinařstvím jinak neživí, nebo za to, že neměli sklepy zkolaudovány jako vinařské provozovny. Z obav z dalších pokut řada vinařů své sklepy už znovu neotevřela. Podobné problémy se navíc týkají i okolních obcí. Pokuty padaly například i při Noci otevřených sklepů ve Velkých Němčicích. Do půl hektaru rozlohy a 2 tisíc litrů vína na prodej A právě na to by podle Hustopečských měl myslet i nový zákon. „Žádáme umožnit malým vinařům pěstování hroznů do půl hektaru rozlohy vinohradu a následnou výrobu a drobný prodej vína do 2 000 litrů z vlastního sklepa za zjednodušených podmínek bez zbytečné a likvidační administrativní zátěže,“ popsali iniciátoři výzvy. Malovinař je podle starostky Potměšilové součástí vinohradnického zákona jak v sousedním Rakousku, tak v Německu. V Česku ale v novele vinařského zákona chybí. „Touto výzvou chceme zákonodárcům připomenout, že malovinař je důležitým článkem jižní Moravy a má právo existovat v podmínkách, které nejsou likvidační, ale motivační,“ podotýká. Hustopečská výzva už putuje na příslušná ministerstva i do parlamentu. ZDROJ: MLADÁ FRONTA DNES, AUTOR: IVANA SOLAŘÍKOVÁ, 3. 5. 2016
Změňte zákon, žádají vládu malovinaři HUSTOPEČE „Připravovaná novela vinohradnického zákona zapomíná na malé vinaře,“ tvrdí Hana Potměšilová, starostka Hustopečí, která o víkendu připojila podpis pod takzvanou Hustopečskou výzvu. Dokument, který spolu s ní podepsali vinaři z místního zahrádkářského svazu, kritizuje připravovaný vinařský zákon, který už schválila vláda a míří do Sněmovny. „V novele jsou malí vinaři úplně opomíjeni, přestože se o různých modelech jejich legální a reálné existence diskutuje již řadu let. Naší výzvou problematiku drobných vinařů
O nej vinaři rozhoduje 90 minut Vinařské soutěže většinou hodnotí jen víno, klání Vinařství roku jako jediné zkoumá výrobce od A do Z. Porotci právě teď objíždí finalisty a ptají se třeba na reklamní fígly, jitrocel ve vinicích i značku traktorů. JIŽNÍ MORAVA Přesně devadesát minut mají finalisté soutěže Vinařství roku na to, aby přesvědčili porotu, že titul by měl být jejich. Poté už předseda poroty František Mádl zvedá ruce do písmene T. Timeout poroty. A pro vinaře možná i velký oddech.
zpět
3
V uplynulé hodině a půl totiž nalévali víno, ukazovali vinohrad, vypočítávali účast na zahraničních soutěžích vín, mluvili o designu etiket, tvorbě reklamy i o akcích, na které zvou veřejnost. Od jiných tuzemských soutěží se totiž Vinařství roku podstatně liší. Zatímco jinde se posuzuje pouze výsledný produkt, tady se na výrobce pohlíží komplexně. „Nehodnotíme jen víno, ale i přístup k přírodě, celkovou filozofii, na jaké zákazníky vinařství cílí, jak dělá marketing,“ vyjmenovává jen malý výsek toho, na co musí šéfové vinařství odpovídat, porotce a vinař Mádl. Včera objela komise složená ještě ze sommeliéra, enologa, člena Státní zemědělské a potravinářské inspekce, odborníka na design i novinářů píšících o víně celkem pět vinařství. Dnes její spanilá jízda, na niž ji vyslal Svaz vinařů, pokračuje v dalších čtyřech. Vítěz bude znám 2. června. „To, jak je složená porota, obsáhne veškerou činnost vinařství. Hodnocení je velmi hloubkové,“ potvrdil Jakub Šamšula ze stejnojmenného čejkovického vinařství, který se do soutěže přihlásil poprvé. A oceňuje na ní i rozčlenění do kategorií podle velikosti vinařství. V jedné jediné by totiž malí vinaři zřejmě velkým firmám konkurovat nemohli. „Rozdělení ale dobře zohledňuje rozmanitost na trhu,“ podotýká. Trocha nervozity je při hodnocení patrná. Dotazy poroty jsou totiž až překvapivě podrobné. Ptají se na byliny vysazené v meziřadí vinohradů, na investice do technologií, na aktivitu na sociálních sítích, ba i na značku pořízeného traktoru. A samozřejmě chutnají víno – střídmě, degustační doušek poctivě vyplivávají, aby jim nezakalil úsudek. S fotoaparátem se po vinařstvích pohybuje Petr Vlasák, odborník na design a marketing. „Dívám se po místnostech, hledám zajímavosti. Na vinařství se dívám pohledem někoho, kdo se dvacet let zabývá komunikací. A hledám nějakou unikátnost na trhu. Ne ve víně, ale třeba ve vzhledu lahví, etiket, v nabídce pro turisty. Člověk nemusí mít zážitek jen z vína, ale i z toho okolo,“ vysvětluje. Troufne si jen pár Letos se do soutěže přihlásilo 27 vinařství. Z nich pak čtyři odborné komise vybraly devět finalistů. Podle Františka Mádla by si soutěž zasloužila i hojnější účast. „Spousta vinařů si nevěří. Nebo nechtějí, aby jim někdo nakukoval pod pokličku,“ podotýká. O to příjemnější je podle něj cestování po finálových vinařstvích. „Je u nich vidět velice šetrný
Vinařský věstník 5/2016
přístup ke zpracování hroznů. A takové sebevědomí založené na tom, jak dělají víno poctivě, přestože je to samozřejmě náročné,“ uvedl. Popický Sonberk, který si včera porota vzala na paškál jako třetí v pořadí, už se titulem Vinařství roku pyšní. Konkrétně za rok 2013. Ve finále je přitom téměř každoročně. „Je těžké prezentovat se každý rok s něčím jiným. Zvlášť pro naše konzervativní vinařství, jehož cílem je dělat stále stejné víno. Ale štěstí severních oblastí je v tom, že ročník vždy ukáže nějakou specifičnost, se kterou se musí porvat vinohradník i vinař,“ směje se Vladimíra Mrázová, ředitelka obchodu a marketingu. Podle předsedy poroty Františka Mádla je vítězství velká prestiž, která vinařství udělá v odborném světě i mezi zákazníky jméno. „Ale vše, co pak děláte, je najednou pod větší lupou. Jak fungování firmy, tak kvalita vína. Aby měl titul dlouhodobou váhu, vítěz s ním musí umět pracovat,“ podotkl.
ZDROJ: BŘECLAVSKÝ DENÍK, AUTOR: LUKÁŠ
ZDROJ: MLADÁ FRONTA DNES, AUTOR:
IVÁNEK, 27. 4. 2016
vzorky ochutnávali majitelé restaurací nebo hotelů. A přestože se možné zaujetí projeví až s odstupem na množství uzavřených objednávek, odjížděl Solařík s dobrými pocity. Poptávka po víně mezi Jihokorejci postupně narůstá. „Loni se tam podle statistik vypilo na hlavu asi třičtvrtě litru za rok, u nás je to kolem dvaceti litrů,“ srovnal Solařík. Veletrh zdaleka neznamenal první kontakt. Na podzim přijel na Břeclavsko obchodník Heung Sup Han. A zamiloval si především odrůdu Pálava. „Víno je u nás pořád vnímané jako luxusní zboží. Většinou si jej lidé dají jen při nějaké speciální příležitosti,“ sdělil jikorejský prodejce. Jako módní záležitost podle něj víno vidí především mladí lidé. Pro jihomoravské vinaře se postupně otevírá také trh v Číně. Spolupráce dostala oficiální razítko při nedávné návštěvě čínské delegace v čele s prezidentem Si Ťinpchingem.
IVANA SOLAŘÍKOVÁ, 4. 5. 2016
Korejci „ochutnali práci“ jedenácti vinařství Břeclavsko – Jakmile v následujících týdnech usednou Jihokorejci ke slavnostní večeři, některým se možná místo tradičních nápojů z rýže objeví na stole víno z Břeclavska, Hodonínska nebo Znojemska. Společně s kolegou prošlapává cestu za vývozem jihomoravských lahví do vzdálené asijské země Mikulovan Michal Solařík. Ten strávil v hlavním městě Soulu několik dnů; v místě se konal veletrh Seoul International Wine and Spirit Expo. „Zastupovali jsme jedenáct vinařství z jižní Moravy, od Znojma až po Bzenec na Hodonínsku,“ říkal i za kolegu Solařík z organizace s názvem Wine of Czech, tedy Vína z České republiky. Výpravu podpořilo ministerstvo zemědělství, Jihomoravský kraj i Vinařský fond. Veletrhu předcházela první dodávka vín. Na etiketách měla loga vinařství Sonberk z Popic a čejkovických Templářských sklepů. „Důraz klademe na specifickou nabídku Moravy – bílá suchá a polosuchá vína. Představili jsme naše typické odrůdy – Ryzlink vlašský, Veltlinské zelené, aromatické Pálava a Hibernal, i celosvětově známé, jako je Chardonnay,“ zmínil Solařík. Příjemně ho překvapily reakce,
Ministr zemědělství Jurečka zahájil pracovní návštěvu Číny 3. 5. 2016 – Prohlídkou ekologické farmy Chunbo dnes ministr zemědělství Marian Jurečka s podnikatelskou misí zahájil pracovní cestu do Číny. Kromě účasti na mezinárodním potravinářském veletrhu SIAL China 2016, který začne 5. května v Šanghaji, má dnes na programu zahájení Českých dnů v Pekingu. Na nich se setkají zástupci českých firem s čínskými distributory. České dny, které jsou společnou akcí českého velvyslanectví a Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, navazují na úspěšný projekt z loňska v Šanghaji. Letos se tato akce zaměří především na prezentaci českých potravin, turisticky atraktivních míst České republiky a českých firem v oblasti služeb. Českých potravin se budou týkat Food festival, Beer Festival v Tchien-ťinu a představení našich potravinářských výrobků v provincii Hebei. Zájem o zintenzivnění obchodních vztahů mezi ČR a Čínou dokládá i fakt, že ministra Jurečku na cestě do Číny doprovází řada podnikatelů reprezentující společnosti z oblasti zemědělství a potravinářství a představitelé finančních institucí poskytujících exportní financování se státní podporou.
zpět
4
„O tom, že česká vláda pokládá rozvoj vzájemných ekonomických vztahů s Čínou za důležitý, svědčí frekvence návštěv, ať už na politické nebo obchodní úrovni, a počet uzavřených dohod. V oblasti zemědělství a potravinářství tomu chceme napomoci i my, a proto jsme v Číně zřídili pozici zemědělského diplomata, kterým je Vladimír Randáček. Jeho úkolem je především zajišťování styku s úřady, které mají na starost zemědělství a kontrolu. Zároveň bude firmám, které chtějí navázat obchodní, výrobní či jinou spolupráci, usnadňovat vzájemné kontakty,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Zítra bude ministr Jurečka jednat na čínském ministerstvu zemědělství a setká se i s ministrem Ústřední správy pro kontrolu kvality, inspekci a karanténu ČLR Zhi Shupingem. V Pekingu i v Šanghaji se zúčastní podnikatelských fór, ve čtvrtek i mezinárodního potravinářského veletrhu SIAL China 2016, kde má MZe stánek. „Vzájemný obchod zemědělskými a potravinářskými produkty mezi oběma zeměmi každoročně roste. Dlouhodobě jej však zatěžuje velký deficit v neprospěch České republiky. Poměrně oblíbené je české pivo a čínští podnikatelé se začínají orientovat na výrobu tohoto typického českého nápoje za použití českých surovin. Svědčí o tom skutečnost, že jednou z nejrychleji rostoucích položek našeho vývozu se stává český chmel. Navázat můžeme i na naše výrobky, které dříve patřily k důležitým vývozním položkám. Mám na mysli především mléčné výrobky, jako jsou sušené mléko a smetana a sušená syrovátka,“ uvedl ministr Jurečka. Veletrhu SIAL China se MZe zúčastní popáté. V jeho stánku se představí 12 českých zemědělských a potravinářských firem, a to na ploše 168 m2. Jsou mezi nimi například největší výrobci konzervovaných potravin a čokoládových výrobků, exportéři sušeného mléka, výrobci nápojů a zdravé výživy, výrobci moravského vína, producenti piva a minerálních vod. MARKÉTA JEŽKOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ
Soud udeřil na zákon o tržní síle. Rekordní pokuta pro Kaufland neplatí Kritici zákona o tržní síle – přezdívaného „bič na řetězce“ – mohou jásat.
Vinařský věstník 5/2016
Brněnský soud zrušil rekordní pokutu 22 milionů pro Kaufland a dal za pravdu hlasům, které upozorňovaly, že je zákon vágní. Případ se vrací k antimonopolnímu úřadu. Je to největší rána, jakou zákon o významné tržní síle dosud schytal. Nepřišla navíc od právníků či advokátů, sporný zákon, resp. praktický příklad jeho široké interpretace kritizoval Krajský soud v Brně. Ten zrušil rekordní pokutu pro Kaufland za 22 milionů a vrátil případ antimonopolnímu úřadu. Kaufland v roce 2013 pokutu dostal kvůli sjednávání faktur s delší splatností než 30 dnů a také kvůli dodatečným poplatkům, z nichž některé snižovaly platby za odebrané zboží v případech, kdy řetězec platil rychleji. Mluvčí soudu Simona Tesařová potvrdila, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při stanovení pokuty postupoval chybně, a případ se mu proto vrací. Vyjádření Kauflandu iDNES. cz zjišťuje. Jde vůbec o první rozhodnutí ÚOHS v této oblasti, které přezkoumal soud. V minulosti totiž panovaly nejasnosti jak zákon, který měl být bičem na řetězce, vykládat. Kritici upozorňovali, že zákon umožňuje různý výklad a soud nyní v odůvodnění argumentuje podobným způsobem. „Legislativně technická úroveň zákona o významné tržní síle vykazuje velké slabiny a nedostatky a ve svém důsledku umožňuje vícero výkladů pojmu významné tržní síly,“ uvedl soud v rozhodnutí. Soud žádá měkčí výklad ÚOHS použil absolutní výklad, uvedl soud. V případě pochybností, které vyplývají z nejasného zákona, je ale podle něj nutné zvolit výklad mírnější. Nově tedy úřad musí posoudit vztahy Kauflandu k jednotlivým dodavatelům a nebude moci konstatovat, že byl zákon porušen plošně. Soud ví, že tento způsob posouzení případu bude náročnější. „Nicméně náročnost spočívající v analýze každého jednotlivého odběratelsko-dodavatelského vztahu nemůže být důvodem k odmítnutí této výkladově mírnější, šetrnější varianty vůči žalobci (Kauflandu),“ uvedl soud. ÚOHS původně Kauflandu dal pokutu 13 milionů korun, po odvolání firmy ji ale zvedl na více než 22 milionů korun. Firma podle ÚOHS porušila zákon, když sjednávala s nadpoloviční většinou svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů platební lhůty delší než 30 dní a platby takto i realizovala. Obchodní řetězec dál sjednával s 95 procenty svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů pro případ postoupení pohledávky třetím osobám povinnost
hradit vedle nákladů spojených se zpracováním této agendy ještě poplatek ve čtyřprocentní výši pohledávky. „Současně Kaufland pro případ úhrady faktur dodavatelům před lhůtou splatnosti účtoval takzvané dodatečné skonto ve výši půl procenta z předčasně uhrazené faktury za každý započatý týden, o který byla faktura dříve uhrazena,“ uvedl už dříve místopředseda ÚOHS Hynek Brom. Zákon o významné tržní síle platí od roku 2010, jeho novela prošla loni Sněmovnou. Odborníci ho od počátku kritizovali. Zabývala se jím i Evropská komise, řízení s Českem ale nezahájila. Potravinářská komora v minulosti uváděla, že řetězce díky zákonu začaly dodržovat třicetidenní lhůty splatnosti. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: ČTK, FIH, 27. 4. 2016
Z farmy přímo k dětem. Ovoce do škol se mění Nejvíce dotovány budou jahody, meruňky a hrozny révy, méně školy dostanou na mrkev, ale i pomeranče Více meruněk, jahod či paprik, méně banánů a pomerančů. Ovoce do škol budou v rámci stejnojmenného projektu Evropské unie moci dodávat přímo pěstitelé a nejen distributoři, jako tomu bylo dosud. Tak by se k dětem mělo dostat více tradičních plodů z tuzemska. Ministerstvo zemědělství navrhuje změnit pravidla projektu, který běží v České republice už sedmým rokem a zapojilo se do něj devět z deseti základních škol. Návrh projedná tuto středu vláda. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky jde o řadu úprav. „Byli jsme kritizováni za to, že neumožňujeme dodávat produkty domácím pěstitelům, nyní je tedy do projektu chceme vtáhnout. K tomu bylo nutné předefinovat cenové stropy pro jednotlivé ovoce a zeleniny. Dříve se to proplácelo distributorům, nyní školy budou moci nakupovat rovnou od zemědělců. Stanovení maximální výše podpory je nutné, aby nedocházelo k situacím, že by někdo žádal o proplacení vyšší ceny,“ popsal včera MF DNES Marian Jurečka. Méně tropického ovoce Ministerský materiál v příloze doplňuje tabulka, která stanovuje maximální výši podpory na jednotlivý kus ovoce a zeleniny nebo – jako například v případě hroznů či menších plodů – jejich sto-
zpět
5
gramovou porci. Nejvyšší částkou jsou dotovány meruňky a jahody, naopak na „chvostu“ je mrkev, po ní švestky, jablka a pomeranče. Další změnou bude zúžení sortimentu, tropické ovoce bude zastoupeno v menší míře. Přestože jsou dodávky otevřeny pro všechny země Evropské unie, i tento krok má za cíl dát šanci domácím pěstitelům a zvýšit podíl sortimentu z České republiky. Pokud návrh vláda schválí, měla by se skladba jídelníčku ve školách změnit již od začátku příštího školního roku. Projekt je zaměřen na školáky prvního stupně a jeho cílem je vytvořit u dětí správné stravovací návyky a čelit tak obezitě. Zároveň má zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny. „Tyto záměry se jednoznačně daří naplňovat. Spokojené jsou děti i rodiče. Při našich namátkových a pravidelných kontrolách jsme nezjistili žádné závažné pochybení,“ říká Vladimíra Nováková, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který projekt v Česku zajišťuje. Podle ní škola například nemusí přebrat ovoce, zjistí-li, že se například poškodilo při transportu. Takové situace jsou však ojedinělé. Naopak v dotazníkových šetřeních rodiče vyjadřují spokojenost. Byť se projekt primárně týká ovoce, po jeho zahájení byla do oficiálního názvu přidána ještě zelenina. Projekt pamatuje i na to, aby děti pochopily, proč mají ovoce a zeleninu jíst. Nový návrh ministerstva zemědělství proto posiluje i různé vzdělávací aktivity v tomto směru. Školy si samy mohou vybírat z řady dodavatelů, k nim pak žáci chodí na exkurze či pro ně školy pořádají ochutnávky, aby si sami mohli vybrat. „Od září jsme změnili dodavatele a od té doby si libujeme. Ovoce a zeleninu teď naši žáci dostávají každý týden a v pestřejší skladbě než dříve. Vedle banánů třeba i kiwi nebo ovocné šťávy. Ze zeleniny třeba ředkvičky. Dostali jsme i koš exotického ovoce, který učitelé spojili s ochutnávkou a výkladem. Dětem jsme rozdávali i ovocné pexeso,“ pochvaluje si například ředitel Základní školy Komenského v Pelhřimově Martin Skořepa. Podle něj je ale škoda, že do projektu nejsou zapojeni i starší žáci, protože děti se po ovoci po přechodu na 2. stupeň ptají. Pelhřimovští mají partnerskou školu v Dolním Kubíně na Slovensku, takže mohou srovnávat, jak projekt Ovoce do škol funguje. „Vycházíme z něj skvěle. Když nás Kubínští nedávno navštívili, posteskli si, že tam žáci dostávají víceméně jen jablka,“ podotýká ředitel.
Vinařský věstník 5/2016
V loňském školním roce byl rozpočet na projekt navýšen ze současných devadesáti na sto padesát milionů eur. Podle webových stránek projektu na Česko připadá nyní cca 3 125 milionů eur a spoluúčast Unie se zvýšila ze 73 na 88 procent. „Dříve se to proplácelo distributorům, nyní školy budou moci nakupovat rovnou od zemědělců.“ Marian Jurečka, ministr zemědělství Fakta Ovoce a zelenina do škol • Projekt běží v Česku sedmý rok. • Ve školním roce 2015/16 se týká 539 747 žáků z 3 810 základních škol, o šest procent více než v roce předchozím. • Roční limit na žáka je v současné době 318 korun. • Ovoce a zeleninu zatím školy odebírají od 16 schválených dodavatelů. • Podpora je poskytována na ovoce a zeleninu, na saláty, ovocné a zeleninové šťávy a protlaky. ZDROJ: MLADÁ FRONTA DNES, AUTOR: IVANA KARÁSKOVÁ, 16.5.2016
Piva a pálenky stát více pohlídá PRAHA Chemicky dobarvované světlé pivo vydávané za tmavé nebo polotmavé? Ovocné víno, které chutná spíš jako octová voda? Od srpna by takovým praktikám měl být konec. Ministerstvo zemědělství totiž chystá novou vyhlášku, jejímž cílem je radikálně omezit šizení zákazníků. Například u ovocného vína z více druhů ovoce úřad přikáže, aby na hektolitr alkoholického nápoje použili více než 300 litrů ovocné šťávy. U jednodruhových vín je to ale ještě více. Pro hruškové je potřeba minimálně 800 litrů hruškové šťávy a u třešňového či šípkového 700 litrů. A surovina, která jako základ pro výrobu poslouží, musí být opravdu poctivá. „Je-li v názvu ovocného vína použito označení určitého druhu ovoce, musí nejméně 95 procent hmotnostního podílu ovocné šťávy pocházet z uvedeného druhu ovoce,“ nařizuje vyhláška. Stejně přísná je u dalších alkoholických nápojů. Jejich vzhled, barva, vůně a chuť musí být charakteristické a odpovídat surovinám, z nichž se nápoj vyrábí, což v současnosti nebývá vždy pravidlem. Ze speciálů jsou „silná“ piva Medovina by tak na oko měla být čirá a jiskrná s barvou po medu a „harmo-
nické“ chuti. Stejně tak pivo. Chuť, vůně a ostatní smyslové požadavky na pivo a nápoje na bázi piva musí odpovídat charakteru použitých složek a technologickým postupům,“ uvádí vyhláška. Co se týče oblíbeného nápoje mnoha Čechů a Češek, bude novinkou povinnost uvádět obsah alkoholu. V původní verzi vyhlášky platilo toto ustanovení pouze u nízkoalkoholických piv. Další změnou je, že třinácti a vícestupňová piva už neponesou přízvisko „speciální“, ale “silná.“ Pivovary původně navrhovaly, aby se jedenáctkám a dvanáctkám po novu říkalo „plné pivo“. Vadí jim dosavadní označení „ležák“, které je podle nich špatně. Vyhláška ale počítá se zachováním dosavadní terminologie. Ležáky budou jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva. Svrchně kvašená se budou nazývat „plná piva“. Nový název se ale bude týkat jen malého segmentu trhu. Patří do něj totiž jen zhruba tři procenta celkové produkce zlatavého moku v Česku. „Řadíme k nim například piva pšeničná, ale a IPA,“ vysvětlil předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Vyhláška dále uznává rozšířené pivní druhy, jako jsou porter, pils, stout, weizen, märzen, bock nebo APA. Právě název typu piva je podle normy nutné uvádět na pivních etiketách. Stejně jako to, zda se jedná o tmavé, polotmavé, řezané, ochucené, či kvasnicové. Stejně tak musí být na obalu uvedena maximální přípustná záporná odchylka v objemu. Půllitr tak může obsahovat o tři procenta méně, než je deklarováno na lahvi či plechovce. Litrové až pětilitrové „petky“ nebo soudky smějí mít o 1,5 procenta méně. Myslivec je starý vždycky Přísné podmínky čekají také na výrobce tvrdého alkoholu. Destilát, který ponese jméno nějaké rostliny nebo plodu, musí být vyroben pouze z dané rostliny. Příkladem může být borovička. Ta je popsána jako lihovina vyrobená destilací plodů jalovce, která může být přibarvena karamelem, nesmí do ní být ale přidán jalovcový olej. Alkoholický nápoj také může nést v názvu slovo „starý“ výhradně v případě, když destilát zrál minimálně jeden rok před stočením do lahve. Výjimku však dostala Stará myslivecká. Ta si svůj název zachová v každém případě. Nová vyhláška ministerstva zemědělství hlídá kvalitu alkoholických nápojů.
zpět
6
LN vybraly normy těch nejrozšířenějších z nich. Tuzemák Tuzemákem se rozumí lihovina vyrobená z lihu, vody a rumových trestí, resp. aromat, barvená karamelem, přičemž je možné přidat vanilin, vanilku a cukr. Borovička Lihovina vyrobená destilací plodů jalovce v lihu zředěném vodou. Výrobek lze přibarvit karamelem, naopak přidání jalovcového oleje není přípustné. Cider Nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé nebo koncentrované jablečné šťávy či sušené jablečné šťávy, ke které byla přidána voda. Medovina Nápoj vyrobený alkoholovým kvašením pouze včelího medu, vody a kvasné kultury s možností přidání ovocné šťávy. Pivo Pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových výrobků. Slad lze do výše 1/3 hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem zejména cukru, obilného škrobu, nesladovaných obilovin či rýže. Řezané = pivo vyrobené při stáčení smíšením světlých a tmavých piv stolní = pivo s extraktem původní mladiny do 6hmotnostních procent včetně výčepní = pivo s extraktem původní mladiny 7–10 hmotnostních procent kvasnicové = pivo vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury nebo podílu rozkvašené mladiny do hotového piva tmavé a polotmavé = pivo vyrobené z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady. Tmavé a polotmavé pivo nelze vyrábět přibarvováním světlých piv. ZDROJ: LIDOVÉ NOVINY, AUTOR: TOMÁŠ TOMÁNEK, 10. 5. 2016
Češi si oblíbili pít pivo doma z PET lahve, do hospody chodí čím dál méně Největší podíl spotřeby piva – 41 procent – připadá na skleněné lahve, 37 pro-
Vinařský věstník 5/2016
cent na sudy. Dvanáct procent lidí pije pivo z PET lahví a sedm procent z plechovek. Až 60 procent lidí pivo raději vypije mimo výčep. Praha – Ve středu večer vyjíždí z benešovského pivovaru Ferdinand auto naložené lahvemi. Každý týden vozí lidem až domů nefiltrované pivo, které si předem objednali. "Podařilo se nám tak zacílit na ženy, protože třeba samy nechtějí jít do hospody, a na pracující lidi, kteří nemají chuť sedět v restauraci," vysvětluje ředitel pivovaru Ferdinand Petr Dařílek důvody, proč podnik začal rozvážet pivo. Jen za loňský rok tímto způsobem firma prodala okolo 150 hektolitrů piva. Podařilo se jí tak najít poměrně velkou skupinu Čechů, která si pivo raději otevře doma. Hospodští nadále prohrávají boj o zákazníka, vyplývá z údajů projektu Česko v datech. Až 60 procent lidí pivo raději vypije mimo výčep. "Přestože pokračuje několikaletá snaha provozovatelů restaurací, Češi zatím stále nenašli cestu zpět do hospod," potvrzuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Podle průzkumu, na němž se podílel Český svaz pivovarů a sladoven, společnost Deloitte a SAS institut, se změnil také způsob pití piva v tuzemsku. Největší podíl – 41 procent – připadá na skleněné lahve, 37 procent na sudy. Dvanáct procent lidí pije pivo z PET lahví a sedm procent z plechovek. "Pokud srovnáme objemy prodejů piv v PET lahvích a plechovkách, v Česku vedou PET lahve," potvrzuje Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, které v Česku prodávají pivo v PET lahvi pod značkou Braník. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven však obliba plechovek u spotřebitelů postupně roste. Za posledních pár let se také podle statistiky změnily lidem chutě. Místo výčepního piva (dříve desítka) zákazníci spíše sáhnou po ležácích, tedy po jedenácti- nebo dvanáctistupňovém pivu. A čísla dokládají, že lidé loni poprvé v historii vypili téměř stejné množství ležáků jako výčepního piva. "Je vidět, že se Češi soustřeďují na kvalitu," podotýká Balach ze svazu pivovarů a sladoven. Například pivovaru Svijany loni o 20 procent vzrostly prodeje prémiového ležáku. České pivovarnictví má za sebou rekordní rok. Tuzemské pivovary loni uvařily nejvíce piva v historii – 20,1 milionu hektolitrů, což je o 2,2 procenta více než v roce 2014. V Česku je 348 různých pivovarů. Více než 44 jich vaří pivo ve velkém, zbytek jsou minipivovary. Jen
v roce 2015 vzniklo 60 nových minipivovarů a dva zanikly. Na celkové výrobě se minipivovary podílejí 1,5 procenta. Největší počet pivovarů stojí v Jihomoravském kraji, kde pivo vaří 45 společností. Druhý je Středočeský kraj s 41 podniky a třetí Moravskoslezský kraj s 37 pivovary. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ, AUTOR: KATEŘINA ADAMCOVÁ, 27. 4. 2016
Tisková zpráva SZPI – SZPI upozorňuje spotřebitele na „nealkoholické pivo“ s alkoholem Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila společnosti CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY, Na Valentince 644/15, 150 00 Praha 5, Česká republika (provoz: pivovar Vyškov, nám. Čsl. armády 116/4, 682 01 Vyškov), aby neprodleně kontaktovala své odběratele a zajistila stažení z tržní sítě nealkoholického piva s označením „Vyškovské pivo ALKOSTOP“ a datem minimální trvanlivosti do 19. 9. 2016. Laboratorní rozbor vzorku odebraného přímo u výrobce prokázal přítomnost 1,6 objemových procent alkoholu. Tím výrobce porušil vyhlášku č. 335/1997 sb., která pro pivo označené jako nealkoholické stanovuje maximální přípustný obsah alkoholu na 0,5% a zároveň výrobce nedodržel svou vlastní deklaraci na etiketě, která uvádí objem alkoholu 0,5%. Požití piva s vyšším než deklarovaným obsahem alkoholu může způsobit komplikace při běžných životních situacích, např. při řízení motorových vozidel. SZPI dále uložila výrobci, aby na vlastní náklady v akreditované laboratoři provedl rozbor dvou po sobě vyrobených šarží předmětného nápoje před jeho uvedením na trh. Inspekce s provozovatelem zahájí správní řízení o uložení sankce. AUTOR: SZPI, ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA – TISKOVÝ MLUVČÍ, 06. 05. 2016
Ceny v Česku nečekaně zrychlily růst. Zdražil hlavně alkohol a zelenina Ceny zboží a služeb se v dubnu meziročně zvýšily o 0,6 procenta. Toto číslo je od ledna nejvyšší, v březnu se inflace držela jen těsně nad nulou. Nahoru šly ceny potravin, hlavně zeleniny. Zlevňo-
zpět
7
vání pohonných hmot naopak zmírňuje. Praha – Spotřebitelské ceny v Česku se postupně vracejí k růstu. Meziročně se v dubnu zvýšily o 0,6 procenta, což je o 0,3 procentního bodu více než v březnu. Ukazují to úterní data Českého statistického úřadu. "Je to až nečekaně vysoké číslo, které na druhou stranu může potěšit Českou národní banku," shrnuje dubnový výsledek Petr Dufek, analytik ČSOB. Zatímco služby meziročně v souhrnu zdražily o 1,4 procenta, zboží bylo ve srovnání s loňským dubnem o 0,1 procenta levnější. K dubnové inflaci přispělo hlavně zdražování alkoholu a tabáku. Ceny alkoholických nápojů meziročně vzrostly o 6,8 procenta, tabákové výrobky stály o 3,9 procenta více. "Být abstinentem a nekuřákem se tak vyplatí nejen ze zdravotního hlediska," komentuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Kromě toho se zvýšily ceny bydlení. Stočné zdražilo o 5,3 procenta, vodné o 1,6 procenta, elektřina o 1,2 procenta, čisté nájemné o 1,1 procenta a teplo o procento. Levnější byl v této kategorii pouze zemní plyn, který oproti loňskému dubnu stál o 0,5 procenta méně. Dovolené stály meziročně o 5 procent více, obuv zdražila o 5,9 procenta a oděvy o 0,7 procenta. Většina potravin dále zlevňovala I v dubnu pokračoval pokles cen dopravy, především pohonných hmot, které se v minulém měsíci meziročně snížily o 13,9 procenta. Toto zlevňování ale postupně zmírňuje. Z potravin oproti loňskému roku nejvíce zlevnila mouka – o 16,5 procenta. Mléko stálo meziročně o 14,3 procenta méně, cukr o 12 procent, jogurty o 11,8 procenta, vejce o 10,1 procenta, máslo o 9,7 procenta a sýry o 9,1 procenta méně. Zdražování se dále týkalo hlavně zeleniny, která celkově stála o 8,6 procenta více. Nejvíce šly meziročně nahoru ceny brambor, a to o 45,7 procenta. Ceny ovoce, které od loňského května rostly, naopak minulý měsíc klesly, a to o 1,6 procenta. Méně stály v dubnu i telefonické služby, které meziročně zlevnily o 0,7 procenta, a mobilní telefony. Ty byly o 10,6 procenta levnější. Mzdy porostou rychleji než ceny Na podobné úrovni jako v dubnu se bude růst cen podle analytiků držet i v dalších měsících. "Dubnová inflace sice svým růstem překvapila směrem nahoru, avšak v dalších měsících není příliš pravděpodobné, že by se přiblíži-
Vinařský věstník 5/2016
la k jednomu procentu," uvádí Novák. Cílem České národní banky přitom je, aby ceny rostly alespoň o dvě procenta. "Toho se nedočkáme dříve než v roce 2017," myslí si Novák. "I když inflace postupně naroste, nebude natolik vysoká, aby ohrožovala reálnou finanční situaci domácností," doplňuje Dufek. Mzdy totiž podle něj kvůli nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců i vzhledem k tomu, že se firmám už několik let daří, porostou rychleji než ceny. "Vývoj mezd za první čtvrtletí tohoto roku bude zveřejněn až na začátku června, nicméně lze předpokládat, že vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti bude tlak na jejich růst spíše zesilovat," souhlasí ekonom ING Bank Jakub Seidler. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ, AUTOR: TEREZA HOLANOVÁ, 10. 5. 2016
Analýza DNA prokázala nepravdivé označení odrůdy česneku 12. 05. 2016 – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila prostřednictvím analýzy DNA prodej česneku s klamavým označením odrůdy. Při kontrole v provozovně Alexandr Hepnar, Husovo náměstí 16, 55203 Česká Skalice odebrali inspektoři SZPI vzorek čerstvého česneku označeného „česnek (odrůdy) Bjetin, Česko“. Následně byla provedena laboratorní analýza porovnávající vybrané úseky genu odebraného vzorku česneku s úseky genu odrůdy česneku Bjetin. Výsledek rozboru neprokázal genetickou podobnost a tím byla dokázána nepravdivost informace o odrůdě česneku uvedené při prodeji. Prodejce uvedením neodpovídající odrůdy česneku porušil nařízení (EU) č.1169/2011 a SZPI s ním zahájí správní řízení o uložení pokuty. Bjetin je v tuzemsku vyšlechtěná odrůda česneku. SZPI se nadále bude věnovat kontrole pravdivosti údajů o odrůdě a původu při prodeji čerstvého česneku. MGR. PAVEL KOPŘIVA, TISKOVÝ MLUVČÍ SZPI
Místo sýra a šunky jen náhražky. Třetina restaurací uvádí nepravdivé informace, zjistila kontrola Potravinářská inspekce zkontrolovala 110 provozen, pochybení v neprospěch spotřebitele zjistila ve třiceti z nich.
Brno – Třetina restaurací uvádí v nabídkách pokrmů nepravdivé nebo zavádějící informace. Používají například termín sýr nebo šunka, přestože v jídle jsou jen jejich náhražky. Uvedla to Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Kontrolovala 110 provozoven. Pochybení inspektoři zjistili ve třiceti z nich, přičemž nepřesnost nastala vždy v neprospěch spotřebitele. "Nejčastěji inspektoři zaznamenali pochybení u označování mléčných výrobků, celkem ve 27 případech, tedy u každé čtvrté kontrolované provozovny," řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Potvrdilo se například časté neoprávněné použití termínu sýr a smetana u jídel připravených z potravin na bázi rostlinných tuků a olejů. "Prohřešek jsme nejčastěji zjistili u pizzerií a italských restaurací klamajících ohledně smetanového základu pizzy a omáček," řekl Kopřiva. V pěti případech inspekce zjistila i nahrazení deklarovaného sýra výrobkem na bázi rostlinných tuků a olejů, ve třech provozovnách inspektoři prokázali klamavé použití názvu šunka. "Vzhledem k neuspokojivým výsledkům bude kontrolní činnost ohledně označování pokrmů v restauracích a dalších provozech i nadále pokračovat v nesnížené intenzitě," uvedl mluvčí. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ, AUTOR: ČTK, 11. 5. 2016
PŘEHLEDNĚ: Češi na jídle šetří. Jestli je sleva skutečná, už ale neřeší Několikrát týdně vyrazí nakoupit do hypermarketu s nákupním seznamem v kapse. Toho se ale nakonec nedrží a nechají se zlákat zbožím v akci. Na obalu si ověří složení a možná i zemi původu. Jestli je avizovaná sleva skutečná, už ale neřeší. Tak by zhruba mohl vypadat typický český zákazník. Poradenská společnost KPMG se dotázala tisícovky respondentů ze všech českých krajů na jejich nákupní zvyklosti. Z výsledků průzkumu, který má iDnes. cz exkluzivně k dispozici, vyplývá, jak se zákazníci při nákupu potravin chovají. Přinášíme nejzajímavější závěry. 1. Nezaměstnaní kontrolují cenu, studenti kvalitu a matky složení Podle dat KPMG je pro 44 procent Čechů hlavním kritériem při nákupu potravin kvalita, pro 30 procent cena a pro 18 složení. Význam cenového kritéria přitom v posledních letech klesá, u složení naopak roste. Ještě zajímavější výsledky však průzkum přináší ohledně preferencí jednotlivých sociálních skupin. Asi
zpět
8
nepřekvapí, že cena je nejdůležitějším kritériem pro lidi bez práce. Matky na mateřské se naopak v největší míře zajímají o to, co výrobek obsahuje. Překvapivé však byly odpovědi respondentů z řad studentů. Právě ti totiž v největší míře preferují kvalitu. To překvapí nejednoho bývalého studenta, který se v době studií konzumoval především levné polotovary. Partner KPMG Karel Růžička odpovědný za sektor potravinářství a nápojářství ovšem upozorňuje, že mladí zákazníci také v největší míře uvedli jako důležité kritérium cenu. „U studentů bych speciálně řekl, že v odpovědích spíš deklarovali kvalitu jako důležitou, realita při nákupu ale nakonec bude trochu jiná,“ předpokládá Růžička. 2. Důvěřujeme slevám a obchodníkům odpouštíme Česká obchodní inspekce pravidelně pokutuje obchodníky nabízející zboží v akci, která ve skutečnosti slevu nepřináší. Přesto přibývá lidí, kteří slevám nekriticky důvěřují. Kolem 13 procent zákazníků si zboží ve slevě nekontroluje, před dvěma lety to přitom dělala jen čtyři procenta. Muži jsou přitom skeptičtější než ženy, ceny přepočítává vždy 28 procent z nich oproti 21 procentům žen. Vůči prodejcům jsou zákazníci poměrně benevolentní, i co se týče reklamace prošlých potravin. Zkažené nebo prošlé jídlo si někdy koupilo 60 procent lidí. Ovšem jen polovina z nich ho šla do prodejny vrátit. 3. Nákupní seznam nepomůže, nakonec koupíme zboží ve slevě Přes 70 procent Čechů si před návštěvou prodejny sepíše nákupní seznam. Příznivci moderních technologií využívají mobilní telefony, většině zákazníků však stačí papír a tužka. Přes polovina žen a třetina mužů nakonec však nakoupí více zboží, než plánovali. Téměř 40 procent z nich uvedlo, že se nechá ovlivnit slevou. Nemalá část respondentů si však také spontánně dopřeje to, na co v prodejně dostane chuť. Platí tedy známá rada, že nakupovat potraviny bychom neměli chodit hladoví. 4. Vystačíme si s málem, na jídlo vydáme do dvou tisíc Možná i kvůli oblibě slev se Čechům daří držet výdaje za potraviny relativně nízko, nebo to aspoň uvedli v průzkumu. Kolem 57 procent respondentů uvedlo, že vystačí se dvěma tisíci korun na osobu a měsíc. Pouze 9 procent lidí vydá více než tři tisíce.
Vinařský věstník 5/2016
Míra útraty se logicky liší podle výše příjmu a také toho, zda dotyční žije ve městě nebo na vesnici. Například 1500 korun měsíčně stačí na jídlo 40 procentům obyvatel vesnic, ale jen 23 procentům lidí z měst nad sto tisíc obyvatel. Na venkově lze předpokládat vyšší míru samozásobování třeba vejci či zeleninou, za které pak není potřeba utrácet v obchodě. 5. Hypermarkety vládnou, nakupovat chodíme několikrát týdně Nemalé procento zákazníků chodí pro specifické typy produktů, jako je čerstvé pečivo, maso nebo ryby do menší nebo specializované prodejny. Pro většinu lidí je však hlavním nákupním místem hypermarket, kde nakoupí většinu sortimentu. Sedmatřicet procent respondentů také uvedlo, že chodí spíš na menší nákupy několikrát týdně, jen o něco méně lidí preferuje jeden velký nákup týdně. I ti se však neobejdou bez cesty do prodejny v průběhu týdne pro drobné potřeby. 6. Na internetu nakupuje desetina Čechů Těm, kterým se nechce chodit do prodejny vůbec, vybírají jídlo online. Takových zákazníků je desetina, ve velkých městech je to dokonce pětina. Čísla se však od loňského roku příliš nezměnila. Na síti totiž nakupují především obyvatelé velkých měst středního věku s vyššími příjmy, a tuto skupinu se internetovým obchodníkům podařilo oslovit. Nyní by se podle Růžičky měli zaměřit na menší města. „Trh určitě dále poroste, on-line prodejci ale musí expandovat do dalších měst, což u nich ostatně i vidíme. Dosud se soustředili hlavně na Prahu a Brno, někteří z nich ale nově začali nabízet své služby i v dalších krajských městech,“ říká Růžička. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: JAN BROŽ, 12. 5. 2016
Zemědělců ubývá pomaleji, uvedl úřad. Problém představuje jejich věk Českých zemědělců v loňském roce znovu ubylo, jejich počet se meziročně snížil o 1,2 procenta na 100 900. Víc než polovina z nich je ve věku nad 45 let. Vyplývá to ze zprávy o stavu zemědělství, kterou projedná vláda. Tempo úbytku se tak zpomaluje, v předloňském roce to bylo 1,4 procenta, v předchozích ještě
víc. „Věková skladba zemědělské populace představuje problém nejen v České republice, ale i ve většině evropských zemí. Ve 4. čtvrtletí vykazovali v agrárním sektoru ČR nejvyšší zastoupení pracovníci ve věku 45 až 59 let (42,3 procenta), následovala je kategorie pracovníků 30 až 44 let (35,6 procenta),“ píše se v materiálu. V oboru je pak víc než 11 procent lidí do 29 let, přes deset procent zaměstnanců tvoří lidé starší 60 let. Starých lidí je tak v zemědělství víc proti průmyslu i celému národnímu hospodářství. Žen v zemědělství je 25,7 procenta, jejich podíl loni vzrostl o půl procentního bodu. V předloňském roce mělo středoškolské vzdělání bez maturity 52,6 procenta zemědělských zaměstnanců, přes čtvrtinu jich mělo maturitu. Necelých deset procent mělo základní nebo nedokončené vzdělání a 9,5 procenta vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. Podle ministerstva je to meziroční zlepšení. Mzdy v zemědělství, včetně lesnictví a rybářství, zůstávaly pod úrovní mezd v průmyslu i v celém národním hospodářství. Loni vzrostly o 1,3 procenta (například v průmyslu o tři procenta) na 21 478 korun měsíčně. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: ČTK, 8. 5. 2016
Nehlasujte pro použití glyfosátu, vyzývá ministra Jurečku Hnutí DUHA Ministři zemědělství EU budou hlasovat o povolení používat hnojivo glyfosát, kterému v červnu vyprší licence. Podle vědců a ekologů je karcinogenní, a navíc jeho použití škodí přírodě. Hnutí DUHA vyzývá ministra Jurečku, aby hlasoval proti. Letos v červnu má vypršet povolení k používání jednoho z nejčastěji využívaných pesticidů glysofátu. O obnovení licence budou hlasovat ministři zemědělství členských zemí Evropské unie 18. a 19. května. Evropští vědci a ekologické organizace včetně Hnutí DUHA vyzvali ministra zemědělství Mariána Jurečku (KDU-ČSL) stejně jako ostatní ministry zemědělství EU, aby hlasovali proti použití glyfosátu. Ačkoliv výrobci negativní účinky glysofátu na člověka popírají, Světová zdravotnická organizace zařadila látku na seznam pravděpodobných karcinogenů. Jeho účinky zkoumal nezávislý tým vědců, který možnou rakovinotvornost potvrdil. „Vzhledem k pravděpodobným karcinogenním účinkům glyfosátu a k podezřením z narušování hormonál-
zpět
9
ního systému by politici neměli podepisovat bianco šek chemickému průmyslu pro neomezené použití glyfosátů,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Naopak výrobci negativní účinky glyfosátu odmítají, nechtějí však zveřejnit studie, které by jejich postoj potvrzovaly. „Chemický průmysl studie odmítá zveřejnit jakožto údajné obchodní tajemství,“ vysvětluje Šuta. O prodloužení licence budou členské státy Evropské unie rozhodovat tento týden ve středu a ve čtvrtek. Proti se rozhodli hlasovat například zástupci Francie, Švédska, Dánska či Nizozemska. Česká republika použití glyfosátu zatím ovšem podporuje. Glyfosát je běžnou součástí mnoha herbicidů. Prostředek se používá na hubení plevele v zemědělství, ale také v zahradách či na veřejné zeleni. „Je zřejmé, že v mnoha ohledech je používání glyfosátu v zemědělství kontraproduktivní. Naprosto nevhodný je pro ošetřování veřejných prostranství či dokonce dětských hřišť,” sdělil Deníku Referendum Jiří Koželouh z Hnutí DUHA. ZDROJ: DENÍKREFERENDUM.CZ, AUTOR: JIŘÍ JINDRA, 16. 5. 2016
Češi tráví v práci průměrně 40,4 hodiny týdně 6. května 2016 – Češi tráví v zaměstnání obvykle 40,4 hodiny týdně. V počtu odpracovaných hodin se řadí na páté místo v EU. Nejvíce času se práci věnují podnikatelé. Obvyklá pracovní doba za týden dosáhla v roce 2015 v hlavním zaměstnání 40,4 hodiny. Od roku 1993 se snížila o 2,7 hodiny. Počet odpracovaných hodin poklesl ve všech skupinách produktivního věku s výjimkou 60–64letých. Nejvíce se snížil u mladých do 24 let. Muži obvykle odpracují více hodin než ženy. Vloni se svému povolání věnovali v průměru 41,8 hodiny týdně, zatímco ženy jen 38,6 hodiny. „Pracující Češi tráví v zaměstnání o 3,2 hodiny více, než je průměr EU. Česká republika tak zaujímá páté místo ze všech unijních zemí. Před námi je Řecko, Bulharsko, Polsko a Slovensko,“ upřesňuje Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ. Nejméně hodin odpracují osoby se základním vzděláním. Vloni to bylo 38,5 hodiny týdně. Vysokoškoláci pracují 40,3 hodiny týdně a pracovníci se středním vzděláním bez maturity 40,7 hodiny. Aktuální údaje ČSÚ ukazují, že větší
Vinařský věstník 5/2016
rozdíly jsou dány spíše postavením v zaměstnání. Nejvíce hodin týdně se práci věnují podnikatelé se zaměstnanci (47,7) a podnikatelé bez zaměstnanců (44,1). Následuje nejčetnější skupina zaměstnanců (39,5 hodiny). „Pokud hodnotíme průměrný počet odpracovaných hodin podle druhu činnosti, vloni byl nejvyšší u kvalifikovaných dělníků v zemědělství, řídících pracovníků včetně zaměstnavatelů, řemeslníků a opravářů. Právě v těchto povoláních je vyšší podíl podnikatelů,“ vysvětluje Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ. Celkový počet odpracovaných hodin zásadně ovlivňují částečné úvazky. V rámci EU je využívá pětina všech pracujících, v Česku ale jen 5,5 %. Na kratší úvazky pracují především ženy. Dalším faktorem jsou druhá zaměstnání. V průměru za EU se týkají 4,0 % pracujících. Častější jsou pak v zemích s vyšším počtem kratších úvazků, tedy ve Švédsku, Německu nebo Dánsku. Zatímco v České republice je délka ekonomicky aktivního života kratší a v zaměstnání odpracujeme vysoký počet hodin týdně, v případě většiny ekonomicky vyspělých zemí je tomu opačně. Tyto státy se vyznačují relativně vysokou zaměstnaností mladých do 25 let a vysokým podílem pracujících nad 60 let. „Je zřejmé, že režim nižšího počtu odpracovaných hodin umožňuje lépe skloubit práci s péčí o rodinu, vyšší zapojení do dlouhodobého vzdělávacího procesu a další mimopracovní aktivity,“ uzavírá Bohuslav Mejstřík z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ. Více se dočtete v právě zveřejněné analýze s názvem Počet odpracovaných hodin v ČR je jeden z nejvyšších v celé EU: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/ ctvrtletni-analyza-vsps-na-aktualni-tema-1-ctvrtleti-2016. Obsahuje informace o rozdílech v hodnotě vybraných ukazatelů trhu práce, makroekonomických a demografických ukazatelů mezi členskými zeměmi EU. Kromě toho je trh práce aktuálním tématem časopisu Statistika&My. PETRA BÁČOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ ČSÚ
V jídle je víc škodlivin, nejhorší je čaj z Číny Inspekce loni našla zbytková množství pesticidů v 66 procentech kontro-
lovaných potravin. Většinou zůstaly pod povolenou hranicí. Přibývá jídla, které obsahuje víc pesticidů najednou. PRAHA Mouchy na sušených švestkách by mohly odradit kupce, pomyslel si zřejmě loni jeden z trhovců v Brně. Přímo před zákazníky proto postříkal nabízené švestky biolitem. Zákazníci však místo nákupu raději kontaktovali Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI). Sušené švestky z Brna jsou jedním z produktů, které kontroloři loni označili za nevyhovující. Celkem SZPI prověřila téměř třináct set vzorků potravin na rezidua pesticidů. Minimálně jeden přípravek na hubení škůdců prokázali ve dvou třetinách případů. Ještě před pěti lety to bylo jen 29 procent. Neznamená to, že testované potraviny neprošly. Míra stanovených látek se totiž ve většině případů vešla do limitu, který předepisuje legislativa. Naprostá většina potravin na tuzemském trhu je z pohledu kontrolních orgánů nezávadná. Pouze 1,7 procenta vzorků označili inspektoři jako nevyhovující. V roce 2010 to bylo 2,5 procenta, takže situace se podle ředitele pražského inspektorátu Petra Cuhry spíše zlepšuje. Za vyšším množstvím nálezů vidí Cuhra také skutečnost, že inspekce testuje výrobky na stále více druhů pesticidů. V minulosti tak některé látky mohly kontrolorům uniknout. „V roce 2010 jsme byli schopni stanovit 355 látek, dnes jsme na 453,“ vypočítává Cuhra. Mezi nejproblematičtější produkty patří čaje z Číny. I když tuzemské potraviny jsou statisticky málo problémové, jako nevhodné ke konzumaci se ukázaly i vzorky českého celeru, žampionů, máku a jablek. Příčina: zemědělci to neumějí Za překročení stanovených limitů pesticidů podle kontrolorů mohou zemědělci a to, jak přípravky používají. „Je to buď použití nedovoleného přípravku na ochranu rostlin, nedodržení stanoveného dávkování nebo nedodržení ochranné lhůty. Ty důvody jsou zjevné, a pokud by se dodržovala nastavená pravidla, tak bychom nevyhovující nálezy nemuseli mít vůbec,“ prohlašuje Cuhra. Zemědělci ochranné látky využívají zbytečně moc i podle ministra zemědělství Mariana Jurečky. „Je zde potenciál pro snižování používání pesticidů. Ne všichni zemědělci využívají také třeba navigační systémy tak, aby nedocházelo k překryvu pozemků, kde se pesticidy aplikují,“ upozornil Jurečka.
zpět
10
Přibývá vícenásobných nálezů V posledních letech navíc roste počet potravin, které obsahují více než jeden pesticid. Loni to byla polovina z nich. Rekordmanem bylo hroznové víno, které obsahovalo třicet různých látek. Jen o dvě látky méně zjistila inspekce v kustovnici čínské neboli goji. Ovoce podobné šípku je prostředkem tradiční čínské medicíny, mimo jiné se používá na cukrovku, a prodává se často v prodejnách se zdravou výživou. Limit u jednotlivých látek přitom překročen být nemusí, potravina jako celek tak může být považována za bezzávadnou. Takzvané vícenásobné nálezy proto dlouhodobě kritizují ekologové i spotřebitelské organizace. Upozorňují, že o vzájemném působení různých látek na lidský organismus je jen málo známo, a požadují omezení pro kombinace pesticidů. Pesticidy na tuzemských polích 1 440 miliard korun je v přepočtu objem celosvětového trhu s pesticidy. 0,5
Vinařský věstník 5/2016
až 1 miliarda korun je zhruba velikost černého trhu s pesticidy v Česku. ZDROJ: MLADÁ FRONTA DNES, AUTOR: JAN BROŽ, 25. 5. 2016
Lidl nabízel Pravou českou zabijačku z Německa. Klamal lidi, potvrdil soud BRNO Za marketingovou nabídkou pravé české zabijačky se nemá skrývat zboží z dovozu. Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu 300 tisíc korun, kterou za klamání zákazníků uložila Státní zemědělská a potravinářská inspekce řetězci Lidl. Opačný náhled by znamenal rezignaci na podstatu ochrany spotřebitele, rozhodl soud. Inspektoři zjistili, že Lidl v roce 2012 v západočeském Ostrově prodával zabijačkové pokrmy vyrobené v Německu. Na regálových etiketách a visačkách však zboží propagoval jako pravou čes-
kou zabijačku, což spotřebitelé podle NSS nejspíš brali v potaz při nákupním rozhodování. „Nelze přitom přehlédnout, že dominantní zdroj informací z pohledu spotřebitele představovaly právě a jen regálové štítky a visačky s nápisem ‚Pravá česká zabijačka‘, které ve spojení s absencí výslovného označení místa původu kontrolovaných potravin působily klamavě a uváděly spotřebitele v omyl,“ stojí v rozsudku. Lidl v minulosti argumentoval tím, že průměrný spotřebitel chápe dané označení jako tematickou marketingovou akci, která nabízí výrobky typické pro zabijačku, a neočekává, že všechno je skutečně vyrobeno v Česku. Připodobnil to k akcím typu Americký týden nebo Vše pro váš pravý romantický italský večer, kdy všechny nabízené potraviny – třeba hamburgery – také nepocházejí přímo ze Spojených států, respektive z Itálie. S argumentem však Lidl nepochodil ani u Krajského soudu v Plzni, ani u NSS. ZDROJ: LIDOVKY.CZ, AUTOR: ČTK, 20. 5. 2016
zpět
11
Potraviny na pranýři (květen) STAROHORSKÉ, víno červené suché, ALK.10% obj. Kategorie: Falšované potraviny Kontrolovaná osoba nepředložila k výrobku nabývací doklady (dodací list, fakturu). Víno bylo falšováno nepovoleným přídavkem barviva azorubin - E 122. V chuti a vůni byla patrná oxidáza. Víno bylo označeno neplatným kódem stáčírny. Šarže: Č.š. 20134
Vinařský věstník 5/2016
Obal: PET lahev, šroubovací uzávěr Množství výrobku v balení: 2 l Výrobce: plněno v: CZ 25579380 Distributor: na etiketě bylo uvedeno: BM VINI s.r.o., Podolská 103/126, 147 00 Praha 4 Místo kontroly: ALIMAK s.r.o., Bor (Náměstí Republiky 361, 34802 Bor), IČ: 26376229 Země původu: European Union
zpět
12
Vinařství ve světě v roce 2015
V 5 největších státech se nachází 50 % plochy vinic světa
a 11
Čín
Fran
%
a3
%
C
%
tin
3
USA 6
le hi
%
cie 1
7 900
0%
Portugalsko 3 % Rumunsko 2 % Austrálie 2 %
7 850 7 800 Plocha v tis. ha
Šp
ostatní země 31 %
an ěls k
o1
3%
7,53 mil. ha
Ar
Produkce vína Produkce se meziročně zvýšila o 5,8 mil. hl na 274 mil. hl. Největším producentem byla Itálie (49,5 mil. hl) s meziročním růstem 12 %, následovala Francie (47,5 mil. hl) a Španělsko (37,2 mil. hl). V EU celkem bylo vyprodukováno 166 mil. hl vína, což bylo o 6 mil. hl více než v roce 2014. Spojené státy dosáhly třetím rokem po sobě vysoké produkce vína (22,1 mil. hl). Na jižní polokouli byla nižší produkce v Argentině (13,4 mil. hl), v Chile (12,9 mil. hl) a Austrálii (11,9 mil. hl) zůstala stabilní. V Jižní Africe (11,2 mil. hl) a Číně (11,0 mil.hl) byla meziročně mírně nižší.
Spotřeba vína Světová spotřeba vína se meziročně mírně zvýšila (viz obr. 3), asi o 0,9 mil. hl, a dosáhla 240 mil. hl. Od hospodářské a finanční krize v roce 2008 je poměrně stabilní. USA potvrdily svou vedoucí pozici ve spotřebě vína svými 31 mil. hl. V Itálii (20,5 mil. hl), Portugalsku a Španělsku ( 10 mil. hl) je spotřeba
% 9 ie ál It o7% Tureck
Plocha vinic Meziročně došlo k mírnému snížení plochy vinic o 7 tis. ha. Naopak jejich nárůst si udržuje Čína a Nový Zéland. V Austrálii pokračuje snižování plochy. V EU se plocha vinic dále snížila, meziročně o 26 tis. ha. V Evropě se nachází 4.024 tis. ha vinic,
na ostatních kontinentech 3.510 ha. V Brazílii probíhá restrukturalizace vinic a 2015/2014 došlo k jejich poklesu plochy o 4 tisíce hektarů. Plocha se snižuje i v Jižní Africe.
gen
Plocha vinic činila 7,5 mil. ha. Vinice v Číně dále zvětšily svůj rozsah (meziročně o 34 tis. ha) a udržují si druhé místo ve světě. Světová produkce vína se v roce 2015 meziročně zvýšila o 2,2 % na 274 mil. hl. Spotřeba vína se po hospodářské krizi v roce 2008 stabilizovala a pohybuje se kolem 240 mil. hl. Světový obchod s vínem nadále roste v objemu i hodnotě. Bylo zobchodováno 104 mil. hl (+1,8 %) za 28,3 miliard € (+10,6 %). Data oznámil 18.4.2016 generální ředitel OIV Jean-Marie Aurand v Paříži.
7 750
Obr. 2: Podíl jednotlivých států na světové ploše vinic
7 700 7 650 7 600
3 největší státy produkují 50 % vína světa
7 550
274 mil. hl
7 500
Čína 4 % Německo 3 %
7 450 7 400
Portugalsko 3 % Rumunsko 1 %
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014*2015**
Maďarsko 1 % Obr. 1: Vývoj plochy vinic světa v letech 2000 až 2015 ostatní země 13 % %
300
lie
18
290
Itá
280
Fran
cie 1
%
%
a5
USA 8
Ar
%
produkce
210
14
220
in
%
ge nt
C
230
5
ko
le hi
ěls an
250 240
7%
Šp
Víno v tis. hl
270 260
spotřeba Austrálie 4 % JAR 4 %
200 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014*2015** Obr. 3: Vývoj produkce a spotřeby vína ve světě v letech 2000 až 2015
Vinařský věstník 5/2016
Obr. 4: Podíl jednotlivých států na světové produkci vína v roce 2015
zpět
13
5 největších států zkonzumuje téměř 50 % vína
110
240 mil. hl
US A
ostatní země 25 %
11 cie
n
Fra
%
Itáli
9 %
Ar ge
o
7% Čína
Šp an ě
%
k ec ěm
R
4
N
o
k us
ls k nti o 4 na 4 %% Angli e5%
e9%
Objem (mil. hl)/hodnota (mld. €)
13
%
100 objem
90 80 70 60 50 40 30
hodnota
20 10
Austrálie 2 % Portugalsko 2 % Rumunsko 2 % Nizozemsko 1 %
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014*2015** Obr. 6: Vývoj mezinárodního obchodu s vínem v období let 2000 až 2015
Obr. 5: Spotřeba vína na světě v roce 2015 podle států
Vývoz Stát
Dovoz
Objem v mil. hl
Hodnota v mil. €
Španělsko
24,0
2 641
Itálie
20,0
5 353
Objem v mil. hl
Hodnota v mil. €
7,8
669
Druh vína
Množství
Hodnota
Obaly do 2 l
54 %
72 %
Volně ložené (nad 2 l)
38 %
10 %
Francie
14,0
8 244
Šumivé víno
8 %
18 %
Chile
8,8
1 650
Austrálie
7,4
1 459
JAR
4,2
629
USA
4,2
1 395
11,0
4 855
Německo
3,6
953
15,1
2 466
13,6
3 915
Čína
5,6
1 840
Kanada
4,1
1 618
Rusko
4,0
625
Nizozemsko
3,5
867
Tab. 1: Podíl na mezinárodním obchodu podle druhu vína v roce 2015
relativně stabilní, ve Francii (27,2 mil. hl) opět klesá, stejně jako v Rakousku a Nizozemsku. Rovněž tak v Maďarsku a v Rumunsku dokonce o 17 %, kde je ale sledování problematické z důvodu polovičního samozásobování. V Číně spotřeba vína meziročně mírně narostla (+0,5 mil hl) na 16 mil. hl. Zvýšení nastalo i v Německu, Anglii a Argentině. Naopak k výraznému snížení konzumace vína, meziročně o 7 %, došlo v Rusku. V JAR už druhým rokem došlo k výraznému zvýšení spotřeby vína (o 7 %). K menšímu navýšení došlo i v Chile a Brazílii. Mezinárodní obchod Dále se meziročně zvýšilo obchodované množství vína (+1,8 %) na 104 mil hl a jeho hodnota (+10,6 %) na 28,3 mld €. U vývozu je vedoucím státem Španělsko s 23 % podílem na světovém trhu.
Vinařský věstník 5/2016
Anglie
Tab. 2: Nejvýznamnější státy vyvážející a nebo dovážející víno za rok 2015
Nový Zéland, Chile, Austrálie a Španělsko zaznamenaly vzestup exportu vína. V případě Španělska se to vysvětluje zrušením podpor EU na destilaci vína. Opačně je tomu u Německa, Itálie, Francie a v menším rozsahu i u Portugalska. Francie v hodnotě vyváženého vína je světovou jedničkou a za své víno získala 29 % veškeré hodnoty exportovaného víno ve světě. Narůstá podíl volně lože-
ného obchodovaného vína na úkor vína baleného. Ze Španělska se tak vyváží 62 % veškerého exportu vína, zatímco z Itálie 25 % a z Francie jenom 16 %. Nad světovým průměrem exportu volně loženého vína (38 %) jsou i JAR (88 %), Austrálie (56 %), Chile a USA. Čína se stále více orientuje na dovoz baleného vína. ZE ZPRÁVY OIV ZPRACOVAL JIŘÍ SEDLO
zpět
14
Trh s vínem v EU 140 000
zpracování na jiný produkt 9 %
202 549
140 000 186 107
1 000 hl
140 000 140 000
181 960 179 793
172 155
140 000 165 599
140 000
173 000
171 505
165 930 164 926 170 331
172 956
169 840
140 000
vývoz mimo EU 13 % v zemi původu 50 %
166 232 vývoz uvnitř EU 28 %
151 608 2015–16
2014–15
2013–14
2012–13
2011–12
2010–11
2009–10
2008–09
2007–08
2006–07
2005–06
2004–05
2003–04
2002–03
2001–02
140 000
Obr. 1: Vývoj celkové produkce moštu EU 28
Obr. 4: Užití vína vyprodukovaného v EU podle místa spotřeby
180 000 150 000 120 000 90 000
nevinifikováno ostatní vína
60 000
odrůdová bez CHOP/CHZO
30 000 0
vína s CHZO 2012–13
2013–14
2014–15
2015–16
vína s CHOP
Obr. 2: Produkce vína v EU-28 (tis. hl) podle kategorií
50 000
FR
IT
DE
ES
UK
NMS
1 000 hl
40 000 30 000 20 000 10 000
1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
0
Obr. 3: Vývoj spotřeby vína v EU
Vinařský věstník 5/2016
zpět
15
1 000 000
800 000
600 000
Španělsko Německo
Francie Řecko
Itálie
Portugalsko
Rumunsko
Rakousko
Chorvatsko
Maďarsko
Bulharsko
400 000
200 000
0
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Obr. 5: Vývoj plochy vinic členských států EU (v ha) 7 000
ostatní země USA Rusko Čína Kanada Švýcarsko Japonsko
6 000 5 000
4 000
3 000 2 000
1 000
0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Obr. 6: Vývoj exportu vína z EU-28 do cílových destinací (objem v tis. hl)
60 % 56 %
53 %
50 %
47 % 46 %
43 %
40 %
Intra EU 28 Extra EU 28
40 % 30 % 20 %
1% Malta
6% 6% 4% Rumunsko
Řecko
Česko
Rakousko
Maďarsko
Francie
Německo
EU-28
Itálie
Portugalsko
Bulharsko
Španělsko
0%
Kypr
10 % 9 %
10 %
Slovinsko
25 % 24 %
20 %
Chorvatsko
30 %
Obr. 7: Celkový export, export do členských států a mimo EU podle jednotlivých členských států EU v roce 2015
Vinařský věstník 5/2016
zpět
16
4 500
PODLE MATERIÁLŮ Z DG AGRI C2 ZPRACOVAL
Austrálie
Chile
JAR
USA
ostatní
Argentina
Nový Zéland
JIŘÍ SEDLO
4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Obr. 8: Vývoj dovozu vína do EU podle států původu (v tis. hl)
3 000
USA
ostatní
Kanada
Čína
Švýcarsko
Japonsko
Rusko
2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Obr. 9: Vývoj exportu vína z EU podle států určení ve finančním vyjádření (mil. €)
900 Austrálie
800
Chile
Nový Zéland
700
JAR
Argentina
USA ostatní
600 500 400 300 200 100 0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Obr. 10: Vývoj dovozu vína do EU v hodnotovém vyjádření (mil. €)
Vinařský věstník 5/2016
zpět
17
Ze zahraničí Rakouský ministr zemědělství Rupprechter informoval o výrazné pomoci po jarních mrazech Široká solidarita v zemědělském výboru Parlamentu Na zmírnění následků katastrofy budou podle rozhodnutí zemědělského výboru ze dne 4.5.2016 použity prostředky Fondu pro katastrofy, mimo klasického pojištění proti krupobití a mrazům. Ministra podpořilo v odškodnění vinařů a ovocnářů pět parlamentních politických stran. Změny ve Fondu pro katastrofy a v pojištění proti krupobití a mrazům Konrétně A. Rupprechter usiluje o podporu z Fondu pro katastrofy pro nepojistitelné škody a pro případy ohrožení existence podniku, i když se mohl pojistit. Pojištění proti krupobití má být zase rozšířeno i o mráz. V zásadě vlastní pojištění by mělo zabránit likvidaci podniku, Fond pro katastrofy by nastupoval až pak a jenom výjimečně. To je názor ministra, s kterým souhlasí i prezident Svazu vinařů Johannes Schmuckenschlager. Dále se uvažuje o snížení minimální výše podporovaných investic v Programu rozvoje venkova z 10 tisíc na 5 tisíc €. Je rozjednané i snížení odvodů sociálního pojištění pro postižené podniky. Na závěr chce ministerstvo požádat ještě o mimořádnou podporu z EU. Stanovisko naprostou většinou v zemědělském výboru podpořili zelení, SPÖ, ÖVP, FPÖ a Team Stronach. Prostředky mají jít převážně z Fondu pro katastrofy, pokud by EU nic neposkytla. Der Winzer/09.05.2016/JS Rakouský parlament schválil změnu zákona o fondu katastrof Zavedl pojištění sklizně a prostředky pro škody v případě mrazů. V případě existenčního ohrožení zemědělců v důsledku mrazů budou použity prostředky z Fondu pro katastrofy. Podle ministra zemědělství bude k dispozici na mrazové škody na zemědělských kulturách až 50 mil. € ze státního (spolkového) rozpočtu a stejná částka z postižených spolkových zemí. Ministerstvo zemědělství společně s ministerstvem financí, úřadem vlády a spolkovými zeměmi
Vinařský věstník 5/2016
zpracuje směrnici pro výši náhrad pro jednotlivé podnikatele. Vznikne nový systém pojištění sklizně. Státní dotace na podporu pojištění budou rozšířeny o další plodiny. Nově se zavádí státní dotace na sucho, bouřky a silné nebo dlouho trvající deště. Předpokládá se dotace ve výši 25 % ze státu a 25 % ze spolkové země. Takže 50 % do pojištění bude muset investovat zemědělec.
sklepy a odlistěny vinice. Na některých silnicích se vytvořila až třiceticentimetrová vrstva z krup. Obdobně tomu bylo v některých částech Francie, zvláště v Burgundsku, Charente a částečně v Cognac a Chablis. Ve Francii je pouze 15 % vinic pojištěno proti krupobití. DER WINZER/30. 5./JS
DER WINZER/19. 5./JS
Jarní mrazy v Porýní-Falci Bad Kreuznach – Počátkem května poškodily jarní mrazy podstatnou část révy v Porýní-Falci. Největší škody hlásí vinařská oblast Mosel, podstatné postižení je i v oblastech Střední Porýní a Ahr. Ve Falci je poškozena celá oblast Weinstraße. Obecně ale nejsou škody tak velké jako v roce 2011, kdy zcela odumřela řada rostlin. V nevhodných polohách přesto může dojít až k 90 % výpadku výnosu. PROPLANTA/8. 5. 2016/JS
V Thüringer nejsou žádné mrazové škody V jedné z nejsevernějších tradičních vinařských oblastí Evropy, v Thüringen (bývalá NDR), jarní mráz nezpůsobil žádné škody, na rozdíl od zbytku střední Evropy. Vinice podél řek Ilm a Saale chladný konec dubna přežily dobře. V Thüringen se nachází celkem 115 ha vinohradů a jsou součástí vinařské oblasti Saale-Unstrut. PROPLANTA/07. 05. 2016/JS
Krupobití ve více částech Evropy Jarní mrazy ve střední Evropě letos nestačily, přišlo ještě krupobití. Dne 28. 5. byly zasáhnuty především země Porýní-Falc a Hesensko. Na mnoha místech byly uzavřeny silnice, zaplaveny
Německé řetězce se domlouvaly na cenách. Zaplatí pokutu 2,5 miliardy Německý kartelový úřad v pondělí potrestal pokutou několik maloobchodních prodejců v čele se sítí Metro za dohody na cenách piva, cukrovinek a kávy. Celkově jim vyměřil trest 90,5 miliónu eur (2,5 miliardy korun), sdělila agentura Reuters. Pokutu za cenové dohody u piva dostaly řetězce Metro, Edeka a Netto. Maloobchodní společnost REWE (patří jí například řetězce Billa a Penny) a německá divize největší světové pivovarské skupiny Anheuser-Busch InBev, které se na kartelu rovněž podílely, potrestány nebyly, protože s úřadem od počátku spolupracovaly. Anheuser-Busch má v Německu značky Becks, Franziskaner a další. Úřad rovněž udělil pokutu řetězci Lidl za cenový kartel u cukrovinek značky Haribo. Síť drogerií Rossmann dostala pokutu za dohodu na cenách kávy. ZDROJ: NOVINKY.CZ, AUTOR: ČTK, 9. 5. 2016
Ze zprávy K. Matouška: Workshop Hlavní výzvy pro budoucí SZP 13.5., Brusel Ředitel z DG Agri Haniotis, který vede na ředitelství právě odbor SZP řekl, že ještě neskončila současná SZP, ani všechny aspekty jeho provádění a již se začalo pracovat na SZP po roce 2020. Co se tedy očekává? • změny v orientaci agrotrhů, včetně USA. U USA stále převládá export nad dovozem v poměru 2,5 : 1, ale za poslední 2 roky je v hodnotě vývozu předběhla EU o víc než 5 mld €.
zpět
18
•
Politické klima – stále více ovlivňuje i obchod a v posledních letech jsou cítit především jeho negativní vlivy, což působí trvalou nejistotu u vývoje cen a příjmů.
Co se očekává? A zde jako obyčejně dává dost přehnaně optimistický výhled, zejména pro rozvojové země. Vliv cen ropy a plynu a trvalé měnové výkyvy. Klima představuje stále velkou neznámou, jak ukazují nyní příklady z požáru v Kanadě, ale také výskyty nemocí a nákaz. Ceny – změny zemědělských produktů, energie, surovin. Zatímco u zemědělských produktů jsou výkyvy minimální u hnojiv a energie jsou za posledních 10 let až několikanásobné. Konstatováno, že zemědělské ceny nekompenzují změny vstupů, i když dochází k určité kompenzaci zvyšováním produktivity. Živočišná produkce jde světově mírně dolů, především maso, a je daleko mírnější růst u vepřového a drůbeže, které dříve sektor táhly. U mléka je jedině stav sýrů lepší. Zvýšila se stáda, po několikaletém snižování, ale není dostatečný cash-flow. Současná EU politika nereflektuje tržní signály. Družstva: musí přijít změny, ukazují se za současné krize nedostatky a malý prostor pro reagování. Mléko mezi 2007–2015: EU + 15%, US + 10%, NZ 6%. Spotřeba v 2015 byla o 1,1% nižší než rok před tím. EU zvýšilo dodávky v roce 2015 o víc než 2,5% a export se zvýšil o víc než 5% i přes ruské embargo. Jaký bude vývoj u půdy? • zelenání: musí mít také regionální a agro-ekonomické podmínky • RV – má korigovat ostatní opatření ( ale to se zatím moc nedařilo) • Kontroly – představují stále reflexi minulosti • Potenciál: výzkum, inovace holistický přístup • RM (risk management) –začal v 2008 – je nutné rozšířit nástroje pokrytí rizik Budoucí SZP se musí doplňovat, rizik je stále více, není rovnováha mezi sektory. Zemědělství představuje 2% hodnoty – ten nejužší pohled, 40% pokud zahrneme komodity, prostředí a klima.
Vinařský věstník 5/2016
A daleko více pokud sjednotíme všechny politiky potravin. TTIP Jaký je pohled USA na jednání: US píší pravidla a ostatní by měli hrát podle nich. Návrh dohody je velmi daleko od kompletní obchodní liberalizace. Co USA chce? Zemědělství má daleko větší váhu než v EU / (lobby je velmi silné a vlivné). • zrušit tarify – dlouhodobě • vyřešit hormony u hovězího • zeměpisné označení je podle USA bariérou obchodu Kritika postupu EU USA budou i nadále hájit především vlastní zájmy Pascal Viné –Coop France, ten zde udělal přehled francouzského pohledu na zemědělské trhy jak v EU tak světové. Francie je přítomna ve většině komodit na obou trzích ve všech sektorech. Informoval o pokusech řešení krize, vláda požádala o řízení cen u mléka, vepřového, ale žádná dohoda zatím nefunguje. Prosadit to na národní úrovni je podle něho iluze. U současných velkých výkyvů je třeba znovu definovat roli družstev. Sice mají o něco lepší pozici než jednotlivci, ale stále to nestačí. Připravují návrhy pro požadavky na změny v nové SZP. Pokračuje koncentrace družstev, za 20 let se jejich počet snížil na polovinu, ale objemově jsou 3x větší. Kritika současné SZP, je stále méně společná. Všichni zástupci se ptají, proč EU zaostává za USA, jejich přístup je rychlejší, a nestojí zdaleka tolik peněz jak se předkládalo. Pojištěno je v USA přes 90% komodit, u živočišné produkce je to méně. A americká družstva nyní spravují data, je to pod dohledem Farm Bureau. Rovněž ve Francii chtějí mít družstva pilotní program pro řízení dat. Řešil se význam, jaký má zemědělská produkce a potraviny v celkové politice EU a také zde byl další dotazník o cílech SZP: • zvýšení produktivity, technický pokrok, optimální využití zdrojů • zajistit férové životní standardy – zlepšit příjmy • stabilizované trhy • zajistit dostupnost dodávek a dodávky ke spotřebiteli za rozumné ceny
1. Udržitelná produkce potravin 2. Udržitelné řízení zdrojů a akce klima 3. kompenzace pro udržení produkce v LFA, rizika opuštění půdy, podpořit zelený růst, změny výrobních procesů 4. rovnovážný teritoriální rozvoj 5. zaměstnanost a sociální vazby 6. zlepšit ekonomiku venkova, využít veškerý potenciál Pivo je Amerika. Budweiser mění na sezónu název kvůli volbám v USA Nadnárodní pivovar Anheuser-Busch InBev ve Spojených státech na léto přejmenuje své pivo Budweiser a bude mu říkat America. Vlastenecký název se bude na lahvích a plechovkách skvět od 23. května do listopadových prezidentských voleb, ve kterých budou Američané rozhodovat o nástupci Baracka Obamy. Prodej piva obvykle vrcholí v létě a pivovar doufá, že změněným názvem přiláká více amerických zákazníků. Skupina AB-InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal amerického konkurenta Anheuser-Busch. Právě ten je výrobcem piva Budweiser. Skupina AB-InBev má sídlo v Belgii a řízena je z Brazílie. To si nenechali ujít někteří uživatelé sociálních médií. „Přejmenovat své pivo na America je od Budweiseru dost neomalené, vzhledem k tomu, že to je teď belgická firma,“ napsal na twitteru redaktor technologicky orientovaného webu Verge T. C. Sottek. Zpravodajský server BBC zmiňuje také známkoprávní spor, který o značku Budweiser a její obměny vede Anheuser-Busch více než sto let s českým pivovarem Budějovický Budvar. Sochy, vlajky, patriotismus Pro Anheuser-Busch to není první taková kampaň. Piva Budweiser s obrázkem Sochy svobody nebo vlajkou Spojených států byla k vidění i během dřívějších letních kampaní. Ta nejnovější bude probíhat souběžně s přípravami na podzimní prezidentské volby, ale také s letními olympijskými a paralympijskými hrami v Brazílii. Skupina AB-InBev vede o značku Budweiser dlouhodobě soudní spory s Budějovickým Budvarem. Díky registracím ochranných známek Budweiser nebo Budweiser Budvar, které patří Budějovickému Budvaru, nemůže AB-InBev svou klíčovou značku Budweiser používat v téměř 70 zemích. Například pro vývoz do Ameriky používá Budvar
zpět
19
svou exportní značku Czechvar. AB-InBev naopak dováží do Evropské unie svůj „Bud“. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: ČTK, IDNES.CZ, 11. 5. 2016
Evropská komise – EUROSTAT Příčiny úmrtí v roce 2013: přes 1 milion osob zemřelo v EU na srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Jsou příčinou každého pátého úmrtí v EU. Z 1,1 milionu osob zemřelo 644 tisíc na srdeční infarkt a 433 tisíc na mozkovou mrtvici. Od roku 2000 ale tyto příčiny se smrtelnými následky klesají. V roce 2000 uvedené nemoci byly příčinou 16,6 %/11,5 % všech úmrtí, v roce 2013 již jenom 12,9 %/8,7 %. BRUSEL/4. 5. 2016/JS
Evropská komise – Tisková zpráva: Komise vítá dohodu o zlepšení přístupnosti internetových stránek a aplikací veřejného sektoru Brusel 3. května 2016 – Vyjednavači Evropského parlamentu, Rady a Komise se dnes večer dohodli na prvních celounijních pravidlech ke zlepšení přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, zejména pro nevidomé, neslyšící a nedoslýchavé Internet se stal nezbytným nástrojem pro přístup k informacím a službám a pro jejich poskytování. Více než kdy jindy je proto důležité zajistit, aby mohl každý internetové stránky a mobilní aplikace používat, aby jim rozuměl a dokázal s nimi správně pracovat. V EU trpí zdravotním postižením přibližně 80 milionů lidí a s postupným stárnutím obyvatel se očekává, že se tento počet do roku 2020 zvýší na 120 milionů. Společné kroky k zabezpečení přístupnosti internetu přispějí k tomu, aby se všichni Evropané podíleli na inkluzivní digitální společnosti a plně využívali výhod, jež nabízí jednotný digitální trh. Směrnice se bude vztahovat na internetové stránky a mobilní aplikace nejrůznějších subjektů veřejného sektoru od správních orgánů, soudů a policie až po státní nemocnice, univerzity a knihovny. Internetové stránky a aplikace budou díky ní přístupné všem občanům, zejména nevidomým,
Vinařský věstník 5/2016
nedoslýchavým a neslyšícím osobám, jakož i slabozrakým osobám a osobám s funkčním postižením. Dohodnuté znění směrnice se týká internetových stránek a mobilních aplikací všech subjektů veřejného sektoru až na několik málo výjimek (např. vysílací společnosti, internetové živé vysílání), vychází ze standardů, jež mají zlepšit přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací. Podle těchto standardů by měl být například u obrázků k dispozici text a internetové stránky by mělo být možné prohlížet bez myši, jejíž používání může být pro některé zdravotně postižené obtížné, stanoví povinnost členských států pravidelně sledovat internetové stránky a mobilní aplikace veřejného sektoru a podávat o nich zprávy. Tyto zprávy se budou předkládat Komisi a budou se zveřejňovat. Směrnice o přístupnosti internetových stránek je spolu s Evropským aktem přístupnosti z prosince 2015, který se vztahuje na mnohem širší škálu produktů a služeb, součástí úsilí Komise s cílem pomoci lidem se zdravotním postižením zapojit se plně do společnosti. Další kroky V návaznosti na politickou dohodu z dnešního večera bude muset znění směrnice formálně schválit Evropský parlament a Rada. Poté bude zveřejněno v Úředním věstníku a vstoupí oficiálně v platnost. Členské státy budou mít na provedení směrnice ve vnitrostátním právu 21 měsíců. Souvislosti V prosinci 2012 předložila Evropská komise návrh směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru. Podle článku 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením musí členské státy a EU přijmout vhodná opatření k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními mimo jiné k informačním a komunikačním technologiím, včetně internetu. Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 vychází z úmluvy OSN a obsahuje opatření v několika prioritních oblastech, včetně přístupnosti internetu, s cílem „zajistit přístupnost zboží, služeb (včetně veřejných) a pomůcek pro osoby se zdravotním postižením“. Komise je pevně odhodlána zajistit přístupnost svých internetových stránek a mobilních aplikací a přijala přísné
mezinárodní standardy, kterých chce u nich dosáhnout. Tyto standardy jsou zohledněny v pokynech pro poskytovatele informací, příručce Komise pro publikování na internetu. Kromě toho Komise nadále investuje do zvyšování informovanosti a školení správců internetových stránek na téma přístupnosti internetu.
Evropská komise – Tisková zpráva: Návrat k Schengenu: Komise podniká další kroky ke zrušení dočasných kontrol na vnitřních hranicích Brusel 4. května 2016 – Komise dnes navrhla doporučení, o němž rozhodne Rada, prodloužit přiměřené kontroly na některých vnitřních hranicích schengenského prostoru, a to konkrétně v Německu, Rakousku, Švédsku, Dánsku a Norsku po dobu nejvýše šesti měsíců. Kvůli ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v souvislosti s druhotnými pohyby nelegálních migrantů již byla v těchto zemích zavedena vnitrostátní opatření. Dnešní návrh doporučení hodlá tato opatření v souladu s Schengenským hraničním kodexem prodloužit, jelikož i přes významný pokrok, kterého Řecko dosáhlo, se v rámci tříměsíční lhůty nepodařilo odpovídajícím způsobem vyřešit všechny zjištěné vážné nedostatky. První místopředseda Komise Frans Timmermans k tomu uvedl: „Řecké orgány vyvinuly obrovské úsilí a dosáhly v této oblasti opravdového pokroku. Počet migrantů přicházejících do Řecka navíc výrazně poklesl vlivem dohody mezi EU a Tureckem. Přesto přetrvává značný migrační tlak na naše vnější hranice a v Řecku je nadále přítomen velký počet migrantů. Dokud nebudou vážné nedostatky ve správě hranic odstraněny, měla by být zachována určitá opatření v podobě kontrol na vnitřních hranicích. Máme jasný plán pro návrat k běžnému fungování schengenského prostoru nejpozději do konce roku a musíme tento plán organizovaným způsobem provést. Myšlenku Schengenu zachováme jedině tak, že ji budeme uplatňovat.“ Schengenský prostor je jedním z největších výdobytků Evropské unie a naši neměnnou a konečnou ambicí je obnovit jeho obvyklé fungování. To však zatím vyžaduje dočasná opatření s cílem umožnit mimořádné prodloužení kontrol na
zpět
20
vnitřních hranicích, neboť na vnějších hranicích se nadále potýkáme s nedostatky. Zejména v Řecku, ale i v zemích podél západobalkánské trasy, se stále nachází velký počet žadatelů o azyl a nelegálních migrantů, kteří mohou představovat riziko druhotných pohybů. Řecko dosáhlo značného pokroku, je na správné cestě a Evropská komise kontinuálně poskytuje řeckým orgánům komplexní podporu. Od doby, kdy byly v Řecku v rámci schengenského hodnocení v listopadu 2015 zjištěny vážné nedostatky v oblasti správy vnějších hranic, se v řešení mnoha problémů výrazně pokročilo – zejména došlo k markantnímu zlepšení procesu registrace nelegálních migrantů, a to z hlediska vybavení i lidských zdrojů. K prudkému poklesu počtu nelegálních migrantů a žadatelů o azyl přicházejících do Řecka přes Egejské moře přispělo i počáteční provádění dohody mezi EU a Tureckem, jakož i průběžné operace NATO a agentury Frontex. V současnosti ale zjištění Komise – vycházející rovněž z schengenské hodnotící návštěvy Řecka ve dnech 10.–16. dubna – ukazují, že kvůli některým přetrvávajícím nedostatkům stále hrozí významné druhotné pohyby, což některé členské státy vedlo k dočasnému znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Kromě toho se ještě musí potvrdit udržitelnost prudkého poklesu v počtech osob, který byl zaznamenán během posledních týdnů. Celkové fungování schengenského prostoru je stále ohroženo, a proto Komise na základě informací, které měla k dispozici, navrhla Radě, aby přijala doporučení pro ty členské státy, které v současné době provádějí kontroly na vnitřních hranicích, a vyzvala je k tomu, aby v provádění cílených a přiměřených kontrol na konkrétních hranicích po omezenou dobu šesti měsíců pokračovaly, a zohlednily tak zjištěné závažné ohrožení. Tyto členské státy by měly během tohoto období podrobovat dané kontroly pravidelnému přezkumu a přizpůsobovat je stupni zjištěného ohrožení. Komise konkrétně navrhla Radě doporučit, aby kontroly na vnitřních hranicích po období dalších šesti měsíců zachovalo těchto 5 zemí: Rakousko na pozemní hranici mezi Rakouskem a Maďarskem a Rakouskem a Slovinskem; Německo na pozemní hranici mezi Německem a Rakouskem; Dánsko v dánských přístavech, které mají trajektové spojení s Německem,
Vinařský věstník 5/2016
a na pozemní hranici mezi Dánskem a Německem; Švédsko ve švédských přístavech v policejním okrsku jižního a západního regionu a na mostě přes průliv Öresund; Norsko v norských přístavech, které mají trajektové spojení s Dánskem, Německem a Švédskem. Tato opatření, jež jsou stanovena v Schengenském hraničním kodexu, působí jako pojistka pro celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Cílem Komise je zajistit návrat k běžnému fungování schengenského prostoru a veškeré kontroly na vnitřních hranicích v souladu s Plánem návratu k Schengenu do konce roku 2016 zrušit. Komise navrhuje lepší ochranu pracovníků před chemickými látkami způsobujícími rakovinu Brusel 13. května 2016 – Nádorová onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací v EU a na jejich celkovém počtu se podílejí 53 %, a jsou tedy jasně největší zdravotní hrozbou pro pracovníky EU. Jakou ochranu v současné době zaručují pracovníkům právní předpisy EU? Zásady ochrany pracovníků před karcinogeny v EU jsou vymezeny v zastřešující rámcové směrnici 89/391/EHS věnované bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (OSH) a ve směrnicích, které se zabývají konkrétně chemickými riziky, zejména pak ve ve směrnici o chemických činitelích a ve směrnici o karcinogenech a mutagenech (CMD). Podle rámcové směrnice OSH musí být rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků odstraněna nebo snížena na minimum. Směrnice CMD obsahuje řadu konkrétních ustanovení týkajících se specificky chemických karcinogenů. Zaměstnavatelé musí odhalovat a posuzovat rizika pro pracovníky spojená s expozicí konkrétním karcinogenům a mutagenům a v případě, že se objeví riziko, musí expozici zabránit. Kde je to možné, měla by být karcinogenní látka nahrazená méně nebezpečnou variantou, a dále musí být karcinogeny v rámci technických možností vyráběny a používány uvnitř uzavřeného systému, aby se předešlo expozici pracovníků. Kde není možné ani to, musí být expozice alespoň snížena na co nejnižší možnou úroveň. Absence limitních hodnot expozice na pracovišti (OEL) pro některé karcinogeny a vysoká úroveň těchto hodnot
v jiných případech vede nejen k nedostatečné ochraně pracovníků v EU, ale může mít také negativní dopad na vnitřní trh. To vede k situaci, kdy podniky, které se nacházejí v členských státech s méně přísnými limity (v nichž nejsou stanoveny žádné limitní hodnoty expozice na pracovišti, nebo jsou vysoké, takže umožňují větší expozici pracovníků), mohou těžit z neoprávněné konkurenční výhody. Různorodost vnitrostátních OEL může vytvářet nejistotu, pokud jde o vhodné normy řízení rizik. Z obecnějšího hlediska proto OEL podporují konzistentnost tím, že definují „rovné podmínky“ pro všechny uživatele a stanoví společný cíl pro zaměstnavatele, pracovníky a donucovací orgány. Návrh proto povede k vytvoření účinnějšího systému ochrany zdraví pracovníků na jednotném trhu. Podle směrnice CMD mohou členské státy přijmout vnitrostátní limity, které jsou nižší (a tudíž přísnější) než hodnota stanovená EU, což je v souladu s konečným cílem směrnice, kterým je snížit expozici na minimum. Jaké změny ve směrnici o karcinogenech a mutagenech Komise navrhuje? Komise na základě podnětů vědců, zaměstnavatelů, pracovníků, zástupců členských států a inspektorů práce navrhla limitní hodnoty pro 13 položek vybraných v průběhu konzultace ze seznamu prioritních chemických látek. Pro zbývající chemické látky je třeba provést dodatečné analýzy a návrh limitních hodnot bude předložen do konce roku 2016. Zemědělství se týká hydrazin používaný v pesticidech. Způsobuje rakovinu plic a tlustého střeva a konečníku. Ohroženo je jím přes 2 mil. pracovníků. Zavedení těchto limitních hodnot poskytne zaměstnavatelům, pracovníkům a donucovacím orgánům objektivní měřítko, které pomůže zajistit, aby byly dodržovány obecné zásady směrnice. To by mělo přispět ke snížení expozice těmto prioritním karcinogenům a k následnému snížení počtu pracovníků postižených rakovinou související s výkonem zaměstnání. Jaké má návrh přínosy? Odhaduje se, že zavedení navrhovaných limitních hodnot může v nadcházejících 50 letech zabránit přibližně 100 000 úmrtím. Prevence úmrtí bude
zpět
21
souviset zejména s následujícími chemickými látkami: respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého (98 670), chrom VI (1 670) a vysokotavná keramická vlákna (50). Avšak od expozice karcinogenní látce do propuknutí choroby může uplynout až 50 let. Tento odhad tak vychází z řady předpokladů, pokud jde o odhadovanou expozici, výrobní metody a úroveň lékařské vědy. Jaké výhody přinese návrh pracovníkům? Především se omezí rakovinou způsobené utrpení a snížená kvalita života pracovníků a jejich rodin. Návrh také pomáhá omezovat náklady na zdravotní péči, ušlý zisk a další náklady, které
Vinařský věstník 5/2016
nese postižená osoba i ti, kdo o ni pečují. Zavedení navržených limitních hodnot by navíc zlepšilo právní ochranu exponovaných pracovníků. Jaké výhody přinese návrh podnikům? Podnikům návrh pomůže snížit náklady na rakovinu související s výkonem zaměstnání z hlediska produktivity, protože nebudou přicházet o pracovníky a nebudou muset vydávat prostředky na hledání a výcvik nových zaměstnanců. Limity EU navíc poskytují referenční hodnoty pro dodržování předpisů, prostřednictvím celoevropských minimálních norem ochrany přispívají k „rovným podmínkám“ a zlepšují srozumitelnost, pokud
jde o to, jak by měla vypadat kontrola expozice v různých členských státech. To je klíčový bod úsilí o vytvoření prohloubeného a spravedlivého jednotného trhu. Jaké výhody přinese návrh členským státům? Členské státy díky návrhu ušetří na nákladech za zdravotní péči související s léčbou a rehabilitací a na výdajích způsobených pracovní neschopností a předčasným odchodem do důchodu nebo kompenzací za nemoc z povolání. Návrh přispěje také ke snížení správních a právních nákladů plynoucích z vyřizování žádostí o podporu a řešení uznaných případů. TISKOVÁ ZPRÁVA KOMISE
zpět
22