„Protože jsem poznal trýzeň žízně, chtěl bych vykopat studnu, ze které by mohli pít i jiní“ - E.T. Seton
STUDÁNKA Každý, kdo pije tuto vodu, bude opět žíznit. Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky, a stane se v něm pramenem vody tryskající do věčného života - Jan 4,13-15
▌květen- 2016 č. 159 ▌ Vychází od března 2003
Dítě. Dítě.
Maminka odešla na okamžik od kočárku, a já jsem se přiblížil, abych uviděl nejsvětější Trojici přebývající v čisté duši * Dítě spí, ručičky volně pohozené na vyšívané přikrývce. Zavřená očička se dívají dovnitř a prsíčka se slabounce pozvedají * Pane, ty jsi tam * Klaním se ti v tomto děťátku, které ještě nezneuctilo tvoji podobu * Pomoz mi, abych se mu připodobnil, abych znovu našel tvoji tvář a tvůj život, tak vzdálené z mého srdce. Michal Quoist
❉ 22. květen - Slavnost Nejsvětější Trojice
Lidé často přemýšlí, jaký je Bůh Jeden a přitom v Trojici, zda si můžeme Boha představit. Někdo může říci, že se nemá mudrovat, ale že se má věřit.
Je pravda, že je to tajemství, to znamená, že je nikdy do dna neprohlédneme, ale přesto o tom přemýšlet máme. Kousek se přece jen dohlédnout dá, a také to, kam dohlédneš, je moc krásné a radostné. Můžeme vytušit krásu Boží velikosti. Poslechněme si, jak o tajemství Boží velikosti dovedl vyprávět slavný ruský spisovatel Tolstoj v povídce: Uvidět Boha. ▌Jednou
žil v daleké Rusi král. Byl to dobrý král, mnoho pro své poddané udělal a nevedl žádné války. Tak žili dobře král i jeho národ a lid krále miloval. Když král zestárnul, začal být nespokojený: Mnoho zemí jsem procestoval, vše, co je na světě pozoruhodné, jsem viděl, ale toho největšího - Boha, toho jsem nespatřil. Jestli mi chcete dopřát, abych mezi vámi šťastně umřel, ukažte mi ještě Boha. Po ničem jiném už netoužím! Celý národ se radil a namáhal, jak králi vyhovět. Učenci a kněží začali spisovat moudré řeči a kázání, malíři malovali obrazy a symboly, básníci vymýšleli metafory, ale králi to moc neříkalo a nevěděl si s tím rady: Boha neviděl. ▌Z
venkova přišel pastýř. Pastýři mají čas přemýšlet o samotě a tak, jsou-li bystrého rozumu, ledacos vymyslí. Náš pastýř vyvedl krále ven z paláce a řekl mu: Podívej se na slunce! Král se poddával, ale hned zavřel oči: To nejde, to bych oslepl! - Tak vidíš, králi, - povídá pastýř - Slunce je jen nepatrný kousek Božího stvoření, nepatrné dílo velikého Boha a nemůžeš na ně pohlédnout, abys neoslepl. Jak chceš tedy svýma očima vidět
samého Stvořitele, Boha? Tohle král pochopil a uznal. Ale hned pastýře prosil, když je tak chytrý, aby mu zodpověděl další otázku, která mu vrtala hlavou: Pověz mi, pastýři, co bylo před Bohem? Co bylo dřív, než byl Bůh? Pastýř řekl králi: Začni počítat, pěkně od začátku! Král začal: Jedna, dvě, tři… - Ne, řekl pastýř, začni od samého začátku, ještě před jedničkou! - Ale to přece nejde, před jedničkou už žádné číslo není, tam je už jen nula! - Vidíš, řekl pastýř, před Bohem také nic není. Bůh je počátek všeho, co je. - Už rozumím, radoval se král: Teď mi ještě pověz třetí, co nevím: Co dělá Bůh s námi lidmi? I na to je odpověď lehká, řekl pastýř. Ale musíš z trůnu dolů a vyměnit si se mnou šaty! Když to král udělal, sám pochopil: Aha, už rozumím. Pán Bůh to dělá právě tak jako já teď! Sestupuje ze svého věčného trůnu dolů a přijímá šat a podobu člověka. Slouží lidem a dělá z nich krále, děti královské. Tak jako král v té legendě, tak mohli před dvěma tisíci roky lidé vskutku vidět Boha: V Pánu Ježíši se stal člověkem. Kdo viděl Ježíše, viděl vlastně i Otce. Kdo slyšel Ježíše a uvěřil mu, ten přijal jeho Ducha.
Milé děti Boží, vy malé i vy velké, když vás napadnou někdy podobné otázky - jako toho krále, nehledejte Boha v učených knihách filosofů a přírodovědců. Nehledejte ho v kosmických hlubinách. Otevřete si evangelium. ▌Vždy
jdi k odborníkovi. Když si chci dát do opravy boty, nepůjdu do autoopravny. Automechanici jsou sice správní chlapi, ale botám nerozumí. S botami jdu k ševci! A když mám něco s autem, nepůjdu s tím k ševci, ale do autoservisu. A když mi praskne vodovod, nebudu volat pekaře, zavolám instalatéra. A když mi praskne vodovod, zavolám instalatéra. To znamená, že jdu zásadně k odborníkovi! Když se chci něco dovědět o Bohu, jdu zásadně k odborníkovi. A kdo je tu odborník? Je jenom jeden! Je to Boží Syn, který k nám přišel a osobně nás vykoupil. V evangeliu on k nám mluví, proto je denně otevírejme. Čtěme si, co dělal Pán Ježíš, snažme se jednat podobně, jako jednal a myslel On. Kdo jde za Ježíšem, kdo přijímá jeho Ducha, ten jde za Otcem. Boží Trojice je tajemství, ale líbezné a blízké tajemství. Bůh je náš Otec. Syn je náš lidský bratr, Duch Svatý je dech Boží svatosti a Boží síla v nás. Trojí osobu má Bůh, přichází vstříc člověku v trojí podobě, ale v sobě je jeden Bůh, jeden plamen: plamen lásky.
▌ Představa
Nejsvětější Trojice. Vzpomínám si, když jsem byl ještě v semináři, tak nám pater Pospíšil, který nás učil dogmatiku, řekl jedno krásné přirovnání k Nejsvětější Trojici: Hoši, zkusme si celou Nejsvětější Trojici představit na řece, a to: Otec je pramen, Syn je koryto a Duch Svatý je ta řeka, která protéká.
Oslavme tedy dnes jednoho Boha v Trojici: Pojďme prosit Otce Stvořitele, aby nás učinil nástroji své tvůrčí síly ✙ Pojďme prosit Syna Vykupitele, aby nás učinil nástroji své spásy ✙ Pojďme prosit Ducha Posvětitele, aby nás učinil nástroji své milosti. Homilie o. Karla Hořáka
Kdybys měl víru
Autor: P. Gaston Courtois 1897–1970, záznam z Proglasu Interpret: Mgr. Kateřina Brichcínová, Th.D.
Kdybys měl opravdu víru, nemohl by ses obejít beze mne. Spíše bys snadno zapomněl na to, co jsi, abys mohl myslet na to, co jsem já. Kdybys měl opravdu víru, neznepokojoval by ses ani minulostí, ani budoucností, ani svou svatostí
nebo nemocí, ani úspěchy, ani neúspěchy. Ponechal bys mi volnost lásky podle mé vůle, a podle plánu, který mám s tebou, abys sloužil bratřím. Jediná věc, o kterou by ses zajímal, by bylo dozvědět se, co si já myslím, a co chci od tebe. Kdybys měl opravdu víru, pochopil bys cenu, kterou přikládám tvé lásce k bližním. Na čem nejvíce záleží, je míra lásky v každé duši; lásky, která není chladnou ctností, ale vřelým citem; lásky, která způsobí, že každý večer vyprázdníš kapsy, naplněné během dne žlučí a hořkostí; lásky, která nabádá přemáhat zlo dobrem, nenávist láskou; lásky, která tě naučí radovat se s radujícími a plakat s plačícími; lásky, která by ti dala zakoušet především v srdci, když ne na těle, všechny lidské úzkosti, a která by ti v příhodnou dobu připomněla, že jsem v agónii až do konce světa. Příchod království mého Otce nejvíce zdržuje, a mou činnost na zemi nejvíc ochromuje nedostatek křesťanské lásky. Víra a křesťanská láska se v každodenní skutečnosti prostupují a doplňují. K vroucí lásce je zapotřebí usilovné víry.
David vládne nad Izraelem
Druhá kniha Samuelova 2 Sam 4, 2 - 5, 7. 10
Saulův syn měl dva muže, náčelníky lupičů. Jeden se jmenoval Baana a druhý Rechab, synové Remmona z Beerotu, Benjamínovci, neboť i Beerot počítají do Benjamína. Beroťané totiž utekli do Getaimu a zdržovali se tam jako chránění cizinci až do dneška. Saulův syn Jonatan měl syna chromého na nohy. Bylo mu totiž pět let, když přišla zpráva o Saulovi a Jonatanovi z Jezraele; chůva ho vzala a dala se s ním na útěk; když příliš pospíchala, při útěku upadl, a od té doby kulhal. Jmenoval se Mifiboset.
Rechab a Baana, synové Beroťana Remmona, se vypravili a vešli za denního vedra do domu Isboseta, který právě spal v poledne na svém lůžku. Také vrátná domu, která tříbila pšenici, usnula. Rechab a jeho bratr Baana vešli nenápadně do domu, jako by šli pro pšenici. Přišli do domu, kde spal na svém lůžku ve své ložnici, ubili ho, zabili a uťali mu hlavu. Pak vzali jeho hlavu a šli celou noc k poušti do Araby. Přinesli Isbosetovu hlavu Davidovi do Hebronu a řekli králi: Hle, hlava Isboseta, syna Saula, tvého nepřítele, který ti ukládal o život. Dnes dovolil Pán mému pánu a králi pomstít se na Saulovi a jeho potomstvu. David odpověděl Rechabovi a Baanovi, jeho bratru, synům Beroťana Remmona: Jako že živ je Pán, který mou duši vysvobodil z každé tísně! Jestliže jsem toho, který mi přinesl zprávu: Saul je mrtev - a domníval se, že mi přináší radostnou zvěst, chytil a zabil v Siklagu, abych mu dal odměnu za poselství, čím více nyní, když bohaprázdní lidé zavraždili nevinného člověka v jeho domě na jeho loži, budu vymáhat jeho krev z vaší ruky a sprovodím vás ze světa! - Na Davidův rozkaz tedy jeho služebníci je zabili. Pak jim uťali ruce i nohy a pověsili je nad rybníkem v Hebronu. Isbosetovu hlavu však vzali a pochovali ji v hrobě Abnerově v Hebronu. Potom přišly všechny izraelské kmeny k Davidovi do Hebronu a řekly: Hle, jsme tvá kost a tvoje maso. Již dávno, když byl Saul králem nad námi, řídils všechny záležitosti Izraele a Hospodin ti řekl: Ty budeš pást můj lid Izraele, ty budeš vládcem nad Izraelem! Přišli tedy všichni předáci Izraele ke králi do Hebronu a král David s nimi v Hebroně uzavřel smlouvu před Hospodinem, oni pak pomazali Davida na krále nad Izraelem. Davidovi bylo třicet let, když se stal králem a kraloval čtyřicet let. V Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest měsíců; v Jeruzalémě kraloval třiatřicet let nad celým Izraelem a nad Judou.
Král se svými muži vytáhl pak k Jeruzalému proti Jebuzitům, obyvatelům té země. Ti řekli Davidovi: Nevejdeš sem, slepí a kulhaví tě zaženou. To znamenalo: David sem nevstoupí. David však dobyl tvrz Sión, to je město Davidovo. David se stále více vzmáhal a Hospodin, Bůh zástupů, byl s ním.
Papež František: Boží odpuštění není jako soudní rozsudek Dobrý kněz dokáže prožít pohnutí a vkládat se do života lidí, řekl mimo jiné papež František a pokračoval: Bůh nám odpouští jako Otec, a nikoliv jako zaměstnanec soudu. Bůh je totiž slitovný. Má soucit s každým z nás i s celým lidstvem, kterému poslal svého Syna, aby je uzdravil a obnovil. ▌ Boží
soucit. Je zajímavé, že v podobenství, které všichni známe v podobenství o marnotratném synu - se říká, že otec byl pohnut soucitem, když viděl přicházet svého syna. Otec v tomto případě ztělesňuje odpouštějícího Boha. Boží soucit není totéž co lítost, tato dvě hnutí spolu nesouvisí. Člověku může být kupříkladu líto psa, který umírá, vysvětloval papež František. Boží soucit je však něco jiného - Bůh s otcovským srdcem vstupuje do našich problémů a situací. A právě proto poslal svého Syna. ▌Ježíš
uzdravoval lidi, ale nebyl léčitelem. Uzdravoval lidi na znamení Božího soucitu, aby je spasil, aby navrátil ztracenou ovci na její místo, aby oné ženě navrátil ztracenou minci. Bůh má soucit a vkládá se svým otcovským srdcem, vynakládá své srdce pro každého z nás. A když Bůh odpouští, činí to jako Otec, a nikoliv jako zaměstnanec soudu, který při četbě rozsudku říká: Zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů. Bůh nám odpouští zevnitř. Odpouští, protože se vložil do srdce onoho člověka.
▌Ježíš
byl poslán, aby přinesl radostnou zvěst, aby osvobodil utlačované, dodal Svatý otec. Ježíš byl Otcem vyslán, aby se postavil na místo každého z nás a nesl nás životem poté, co nás vysvobodil od hříchu a zla. Totéž dělá kněz - dokáže se pohnout a zajímat se o životy lidí, protože je knězem tak jako jím byl Ježíš. Kolikrát kritizujeme ony kněze, které nezajímá, co se děje v jejich kongregaci, nedělají si s tím starosti. Kritizujeme a pak se musíme jít vyzpovídat, ale takoví kněží nejsou dobří. Dobrý kněz musí jevit zájem. radioVaticana.cz
Walter Nigg
Sv. František z Assisi -30
Bratr Radost Co František rozuměl radostí, pověděl jasně on sám. Jeho výklad o dokonalé radosti podávají Fioretti. Historické bádání dnes odsunuje Kvítky svatého Františka stranou, protože vznikly teprve ve 14. století. Názory badatelů, že nejstarší prameny jsou bezpodmínečně nejspolehlivější a nejmladší sporné, je však předsudek. Nejstarší podání často zamlčuje - z nepochopitelných důvodů - i velmi důležité věci. Buď jak buď Fioretti jsou naplněny opravdu františkánským duchem, i když vznikly zpracováním starých zpráv. Obsahují kapitolu o radosti, v níž zaznívá nehlasná hudba, jež obvykle zůstává lidskému uchu uzavřena.
▌ Dokonalá
radost. Podle tohoto vyprávění putoval František a bratr Lev z Perugie do Santa Maria degli Angeli. Během chůze František několikrát mluvil o tom, v čem není dokonalá radost. Bratr Lev nakonec netrpělivě a nanejvýš udiven požádal: Otče Františku, prosím tě ve jménu Božím, pověz mi, v čem je dokonalá radost? Světec mu odpověděl: Kdybychom promočeni deštěm a třesoucí se zimou, zabláceni a sužováni hladem, přišli do Santa Maria degli Angeli, zazvonili u vrátnice a vrátný by přišel a řekl: Kdo jste? A kdyby se na naše slova: Jsme dva z tvých bratří, na nás obořil a řekl: Cože? Jste dva tuláci a touláte se po světě a připravujete chudé o almužnu - a neotevřel by nám, ale ponechal by nás stát ve sněhu, vodě, mrazu a hladu až do noci - my však bychom všechny útrapy a urážky klidně a bez reptání trpělivě snesli a v pokoře a že mu taková slova vložil na jazyk Bůh: v tom je bratře Lve, dokonalá radost! ▌ Poselství
pokoje. Z radostí vzešlo také jeho poselství pokoje. František přikázal bratřím zdravit slovy: Ať ti dá Pán svůj pokoj! Slovo pokoj pochází také z evangelia, vždyť andělé o svaté noci zpívali pokoj na zemi. Evangelijní pokoj je dar nebe a ne pouhý výtvor lidí - proto ho nemůže dát politika. Ani pacifisté nejsou s to přes všechno poctivé úsilí sami nastolit Pax Christi, protože mír je božského původu. František měl tento pokoj. Přímo ho svou osobou ztělesňoval, a proto mohl pouhou přítomností usmiřovat svářící se italská města. Šířil kolem sebe atmosféru pokoje, neboť všechno, co dělal a říkal, dýchalo pokojem. Nebyl to pokoj pouze jako požadavek nebo přání, nýbrž pokoj skutečně přítomný; nabyl takřka hmatatelné, tělesné podoby, a proto František pokoj doslova vyzařoval. Bylo to přímo mystické působení, jež je rozumově nevysvětlitelné. Autor: P. Elias Vella, exorcista
City se mohou projevovat tělesně
Nevím, jestli můžeme brát výzkum z univerzity v Nebrasce úplně vážně - viz minulé číslo. Výzkumníci nám chtěli sdělit něco důležitého: naše psychické problémy se mohou projevit fyzickými bolestmi a problémy. Jedno je jisté: všechny zraněné city ovlivňují tělesné zdraví. Psychologové z Nebrasky chtěli poukázat na spojení, které existuje mezi psychikou a tělem. Čím zdravější je psychika, čím vyrovnanější jsou emoce, tím jsme zdravější na těle. Strach, hněv, úzkost, to vše může ovlivnit naše tělo, fyzické zdraví. Proto je proces vnitřního uzdravení tak důležitý. Potřebujeme uzdravit minulost a úzkosti, protože v sobě máme množství energie a musíme se snažit, abychom ji správně využívali. ▌Co
se v nás děje? Hromadíme v sobě strach, hněv, neklid. Je v nás nakupeno několik emocí, které se pokoušejí najít nějaký ventil. Tímto ventilem mohou být sny, výbuchy pláče nebo smíchu, nebo sport, kterému se začneme věnovat. Když city nenajdou podobný ventil, pak naleznou únik ve slabé tělesné konstrukci. Pocítíme slabost v žaludku, máme problémy s dýcháním, začne nás bolet krk, hlava nebo jiná část těla. Když přijdeme k lékaři, většinou slyšíme: Ale já na vás nic nenacházím. A vy řeknete: Tak vy jste nic nenašel? Vždyť cítím bolest! Tuto bolest však nezpůsobuje tělesné poškození, ale nahromadění emocí v nitru.
Když se modlím za vnitřní uzdravení, lidé občas pocítí v těle bolest. Jednou jsem se modlil se ženou, která mně o to požádala, a ta nebyla schopna při modlitbě mluvit. To ji znepokojilo a zachvátila ji panika. Vysvětlil jsem jí, co se děje. Byl to jenom okamžik, kdy najednou všechny emoce vyšly ven. Při jiné příležitosti jsem se modlil za vnitřní uzdravení člověka, kterého najednou rozbolely oči. Projevily se tak city, které byly uzavřeny v nitru a nenašly žádný ventil. Výsledek výzkumu z USA, že se emoce mohou projevovat tělesně, je odpovědí na otázku, proč budeme fyzicky zdravější, když prožijeme vnitřní uzdravení. ▌Reakce
lidí: Lidé často reagují takto: Proč bych se měl dotýkat minulosti? Nebylo by lepší ji jen potlačit? Naneštěstí se stává, že i kněží někdy navrhují, aby člověk zapomněl na zranění, která prožil v minulosti. Přijdete k někomu a řeknete: Víš, jsem velmi zraněný, před pěti lety mi matka něco řekla nebo udělala, většinou následuje tato reakce: Dobře, ale už na to zapomeň, stalo se to už před tolika lety a minulost je už za námi. Zapomeň na to. Je možné, že na to zapomenete, ale fakt, že jste na to zapomněli, ještě neznamená, že jste se také uzdravili. Zapomněli jste na to, co se stalo, ale následky toho, co se stalo před mnoha lety, prožíváte stále. Naše nynější postoje a způsoby, jak věci řešíme, jak přemýšlíme, jsou často závislé na minulých zraněních a těžkostech, které doposud nebyly uzdraveny. Takže nestačí jen zapomenout, je důležité se uzdravit. ▌Neodpuštění.
Všechny emoce, i s průvodními projevy, jako je smutek, osamělost, sebeodmítání, komplex méněcennosti, můžeme shrnout do jednoho základního citu, kterým je neodpuštění. Můžeme si být jisti, že všechny naše problémy pocházejí z neschopnosti odpustit Bohu, sobě nebo druhým. Odpustit Bohu znamená přijmout Boží plán, který nemusí být v souladu s naším plánem. Odpustit sobě znamená přijmout se, přijmout svoje omezení, svoje neúspěchy, hříchy a slabosti. Když je nepřijímáme, neodpouštíme sami sobě. Myslím, že všem je nám jasné, co znamená neodpustit druhým. - Lk 15,18, přednáší Kateřina Lachmanová
Nestěžujme si Vstanu a půjdu k svému otci ▌Obrácení se od hříchu. Někdy se díváme Bohu na ruce, co pro nás má a jaké dary pro nás má. A pokud je nám s ním dobře, a pokud dělá, co jsme předpokládali, že má dělat, když tak hezky do toho kostela chodíme, tak je to OK. Ale běda, kdyby nefungoval podle našich představ. Jak to, že když jsem nadstandardní katolík, tak proč mi neodstraňuje překážky z cesty? Jak to, že tomu se daří a mně ne? Jak to, že jejich holka se dostala na gymnázium a naše ne, když jsme se tak za to modlili?… Jak to, že Pán Bůh nefunguje? Přijedeme na konferenci a prosíme: Pane, požehnej mi i nám, ale možná, že je trochu i smutný, že stále koukáme po jeho darech a po řešení našich problémů. ▌Kdy
ale někdo opravdově zatouží po něm samém? Kdy už přestane jít o mně a moji nekonečnou agendu? - souhrn toho, co je třeba udělat, vyřídit. Je dobře se stále modlit a mít v úvahu to, aby Pán Bůh nebyl jen řešitel našich problémů, jenom uzdravovatel, jenom ten, kdo doplňuje finance, kdo nám dodává dobrou náladu, naději… aby už přestalo jít konečně o mně a jak se cítím v jeho přítomnosti, a co já z toho mám.
To je cesta už k druhému obrácení, která je klopotná a většinou jí neumíme sami projít bez potíží. Tam už Pán Bůh přebírá svoji iniciativu skrze různé věci. ▌Naši
dobrodinci. P. Elias Vella říká, že když je někdo obtížný člověk, v čemkoliv, např. někdo mlaská při jídle, je hodně kritický, bigotní, rozhazovačný… P. Vella o nich říká, že to jsou naši dobrodinci. Proč? Protože nás nutí, abychom přepnuli z přirozené lidské lásky na Boží lásku. Jestli umíte být dobří na ty, kteří umí být dobří na vás, co je na tom zvláštního? To umí i pohané. Ale když umím mít rád někoho, kdo je pro mne obtížný vytrvale, to je Boží láska. Když se do perlorodky dostane nějaký kamínek, kolem toho kamínku, který pak dráždí její vnitřnosti, se vytvoří krásná perla. A takto fungují někteří ti dobrodinci v našem životě. Ten člověk prudí a prudí, a potom ho buď zastřelím, nebo v mém srdci vyprodukuje lásku úplně jiného druhu. Neříkám, že křesťané to musí všecko vydržet a snášet, ale pořád, dokonce i s člověkem, s kterým nemůžu žít, by se člověk měl prokopat k odpuštění a přejícnosti. To je ta Kristova láska v nás.
▌Obranné
valy. Po prvním obrácení ještě zbude v našem životě několik obranných valů, zákopů, za které se schováváme. Jsou tři takové valy. Jedním z těch valů je naše vlastnictví, další je pohodlnost a naše čest. První obranný val, který přežije i to první obrácení. To je problém. Obranný val, který je vlastně imunitou vůči tomu dalšímu kroku k obrácení. On říká, že to je to vlastnictví všeho druhu. Může to být hmotné vlastnictví: někdo je nalepený na peníze, na své věci. Bohatství a chudoba, to není vždycky věcí množství. Člověk může ulpět na svojí lampičce, obrázku, na svém pokojíčku - v žádném jiném nebudu. Svatý Jan od Kříže říká začátečníkům, a pro charismatiky je to hodně oslovující: Míváme pocit, že už jsme něčeho dosáhli a najednou zjistíme, že nejsme ani ti začátečníci. Tito lidé, říká sv. Jan, ve jménu zbožnosti se obklopují svatými předměty jako děti cetkami. Může to být lepení se na hmotné věci: já chci tak a tak sloužit a běda, když mi na to někdo sáhne, toto jsou moje silné stránky a chci se seberealizovat a běda, když budu mít nějaké překážky od druhého… Může to být i duchovní vlastnictví, to, že se nalepím na svoje obdarování, na svoje domnělé zásluhy, na svou službu, kterou se dobíjím. Mít svobodu vůči své službě, to je známka už druhého obrácení. Tam nás někdy Pán Bůh musí očišťovat v tom, že věc, kterou jsme si brali za svou parketu, co mně naplňuje, že mně Pán Bůh na čas nabourá, na čas vezme, a začne se čistit ta naše motivace: jde v mé službě o ty lidi nebo mně?
Druhý obranný val - naše pohodlnost. Člověk někam dojde, a dál už nechce: bolí ho nohy, je to do kopce, stačí mi to, co jsem udělal, na ten očistec to snad vyjde… Je to iluze. Jediný lék je zvednout zadek a jít dál. Je třeba stále pokračovat. V duchovním životě je to jako když plavete proti proudu. Jestli se zastavíte, nese vás to zpátky. Třetí obranný val - naše čest. Pro někoho je to hodně důležité. To jsou momenty, kdy se nám nedá nic říct. Když uslyším na sebe nějakou kritiku, tak se naježím, vyjedu do proti útoku… Je mnoho křesťanů, kteří si nedají nic říct. Kolik manželů se hádá a smečují, nenechají si do ničeho mluvit. Musím i tu svou čest dát do Božích rukou. Situace staršího bratra, který má všechny ty valy ve svém životě, přináší církvi ještě jednu bolest. Tito starší bratři - v podobenství o marnotratném synu, když se namnoží, působí velmi dusnou atmosféru v církvi samotné. Takoví lidé působí jako odpuzovači lidí k tomu, aby se mohli vrátit do domu otcova. Co by se stalo, kdyby ten mladší syn nepotkal svého otce, ale svého staršího bratra jako prvního? Zřejmě by to byl poslední pokus toho mladšího vrátit se k otci. Mnozí z nás, uvnitř církve prezentují takovou tvář otce, že Boha lidem spíš odpuzují než přibližují, ať už svým chováním nebo svou rétorikou, svou naukou. Dělají tak odpudivý obraz Boha, že se to nedá snést. I to je
produkt mentality staršího bratra. Každý z nás jsme obrazem Božím pro lidi kolem sebe, a nějak jim zprostředkováváme to, jaký je Bůh. Kdo měl problém se svým pozemským otcem, může mít problém i s Bohem Otcem. On chce, abychom byli jeho děti, žádní otroci. . Dopis sestry Pavly
Dopis nemocným, květen 2012. Převzato z Proglasu Interpret: Magda H.
Drazí nemocní! Všeobecný úmysl Apoštolátu modlitby na tento měsíc nás vyzývá k prosbám za to: Aby byly ve společnosti podporovány iniciativy, které hájí a potvrzují roli rodiny. Na toto téma velice krásně píše Phil Bosmans ve své knížce Láska dělá divy aneb Za svět, ve kterém by se dalo žít.
Láska – jediná cesta k tomu, aby člověk byl opravdu člověkem. Největší problém dnešní doby se dotýká člověka, jeho srdce. Teprve ve vzájemné lásce se lidé k sobě přiblíží a stanou se lidštějšími. Nejdůležitější a nejzákladnější právo člověka je právo na lásku, právo na někoho, kdo ho má rád. Každý člověk, který přichází na tento svět, má plné právo na otce a matku. Má právo na domov, na lásku, na lidské teplo a bezpečí! Proces lidského bytí začíná v lůně matky. Jen v naprostém bezpečí, obklopen lidmi, kteří tě milují, můžeš se krásně rozvíjet jako člověk. Jen díky lásce se můžeš stát opravdu člověkem. Dítě, které nepoznalo teplou náruč, chřadne zimou jako ptáček vyhozený z hnízda. Proto, aby se lidé stali lidmi, potřebují teplo a hodně, hodně lásky! Velmi často pouze napodobujeme to, co tolik potřebujeme. Ve všech možných prohlášeních, manifestech či na schůzích se hovoří v záplavě slov o solidaritě. Ale nakonec se všichni řečníci seberou, jedou na víkend nebo letí na dovolenou a jen výjimečně je jim líto, že ostatním lidem se o tom může jen zdát. Nikdy se nespokojuj s filosofickou láskou, která jen medituje nad obecným blahem a miluje člověka. To není skutečnost! To všeobecné blaho ničím netrpí a pojem člověk také ne. Stát se svými těžkopádnými strukturami připomíná slona, který nebere ohled na stéblo trávy. Stát nemůže navštívit nemocného. Se strukturami jít na procházku jako s postiženým člověkem nelze. Ale ty můžeš! Struktury často znamenají jakousi strnulost ve způsobu lidského jednání. Jejich základem většinou nebývá nic jiného než vzájemná nedůvěra, hamižnost a rovnováha moci. Politický chaos a nepořádek ve světě - to je dílo lidí! Jak může být vymýceno zlo? - Odpuštěním! Nemáme nedostatky v odbornosti, vědě, ale máme velký nedostatek lásky! Láska není slabost, ani není slepá, naopak! Láska je, když tě bolí utrpení druhého, když cítíš hlad milionů na svém těle, když opuštěnost a strach, bída a zoufalství lidí nepatrných a slabých drásají tvé vlastní srdce. Láska, to znamená milovat konkrétní lidi takové, jací jsou, každý den, a to i tehdy, když denní styk s nimi je obtížný. Vyzařovat lásku znamená vyzařovat teplo a nikoho nezranit. Být ohněm, ale nikoho nespálit. Láska je velkodušná, má srdce pro druhé. Dává sama sebe. Láska není vynález lidí, láska je vynález Boží! Věřím v Boha, stejně jako věří slepý ve slunce, i když ho nevidí, ale cítí jeho teplo. Věřím v lásku! Věřím v Boha, protože Bůh je Láska! Moc Vás zdravím! sestra Pavla ** ** **
Radost je Ježíšovým úsměvem, který tě vábí, abys ho objal a vždy s radostí následoval.
Pozor na malé věci, které je třeba dělat, protože v nich se velmi snadno skrývá nejvzácnější Boží vůle pro tebe.
Servi della Sofferenza - Služebníci utrpení
❉ K zamyšlení:
Len kvete blankytnými kvítky, které potěší oko, ale chceme-li z něj udělat plátno, ve kterém může spočinout Tělo Kristovo, musíme ho máčet a česat, abychom z něho mohli udělat korporály, na kterých spočine Tělo Kristovo. Stejně tak ten, kdo slouží Bohu, je nejdříve potěšen slastí, která se posléze změní na strasti, vyprahlost, umrtvování a bolesti, ale nakonec se stane tak nádherným plátnem, že v jeho duši spočine Bůh a veškerá jeho útěcha. Sv. Josef Kupertinský
┃ Magie a zlí duchové.
Základním úkolem církve v tomto je rozlišovat skutečné působení satanovo od jevů jiného druhu a poznávat pokaždé případy, které k němu patří. Může se totiž stát, zejména v prostředí, v němž silně převládají formy magického, okultistického a pověrečného myšlení, že někdo, kdo je sužován více nebo méně vážnými psychopatologickými jevy, má za to, že je obětí satanských vlivů nebo že je přímo posedlý ďáblem, aniž je k tomu skutečný důvod, nýbrž je to jen sugesce.
Exorcismus je sám o sobě vyhrazen pouze pro případy, kdy je dostatečně zjištěna posedlost ďáblem, takové případy jsou nejtěžší, ale také nejvzácnější. Ve všech ostatních situacích, jako je napadení místa, úporné, úzkostné myšlenky a nutkání nebo ďábelské týrání, bude vhodné použít jiné prostředky, jako je: slyšení Božího slova a duch kajícnosti a obrácení vytrvalá osobní modlitba a půst, jak k tomu vyzývá evangelium Mk 2,29; zvláštní modlitby za osvobození formami, kter é určí ordinář a které se konají ve skupině nebo s pověřenými osobami; slavení svátosti a svátostin, chápaných v jejich plném smyslu. Jenom rostoucí a zevrubné znovuobjevení skutečného významu náboženství a víry v Boha – Otce, Syna a Ducha umožní odpovědět přiměřeněji na šíření magie. Je nutné znovu mocně hlásat jako na úsvitu církve, že jenom Ježíš, zmrtvýchvstalý a žijící navěky, je Spasitel, a že v nikom jiném není spásy, není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni. Sk 4,12. Ani démonologie a problémy, které z ní vyvstávají, třebaže jsou vážné, nejsou prvořadé ve vyspělém a celistvém pohledu víry a ve správném pojetí stupnice křesťanských pravd. Prvenství přísluší Bohu, bezpodmínečné důvěře jemu, jeho Synu Ježíši a Duchu svatému. Satan a zlí duchové jsou jen tvorové, není to žádný princip rovný Bohu nebo s ním souměřitelný. Jsou to stvořené bytosti, absolutně poddané Stvořiteli a jeho moci a nemohou žádným způsobem ovládat duši člověka nebo zrušit jeho svobodu. Zpracováno podle listu toskánských biskupů 2. 9. 2003, z knihy Magie a zlí duchové, vydalo Karmelitánské nakl. Katolický týdeník
┃ Zázrak čínských konverzí a křtů. křtů
Peking. O letošních Velikonocích vstoupilo do čínské církve nejméně dvacet tisíc nových katolíků, píše agentura Asia News. Pouze v pekingské katedrále Neposkvrněného početí přijalo o velikonoční vigilii svátost křtu více než sto dospělých lidí. V jednom ze satelitních předměstí Šanghaje, které čítá více než milion obyvatel, se tamní stočlenné katolické společenství rozrostlo o 27 nově pokřtěných. Křestní obřady se v Číně slaví rovněž o Vánocích, Letnicích a slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. Ročně je tak odhadem pokřtěno nejméně sto tisíc dospělých lidí na území celé Číny. Jak píše zpravodajská agentura, čínská vláda a ministerstvo pro náboženské záležitosti se
znepokojením sledují růst křesťanství v zemi. Počet křesťanů se totiž pohybuje kolem sta milionů, zatímco Čínská komunistická strana má 85 milionů zapsaných členů. Podle pozorovatelů však právě komunistická politika vyúsťuje v duchovní hledání, které často skončí přilnutím ke křesťanství. Teoretický a praktický materialismus, který nutí k hromadění vlastnictví, vede mnohé lidi k otázkám po smyslu života. Nově pokřtění často prohlašují, že jim blahobyt a konzumismus nepostačovaly, nýbrž hledali hlubší smysl bytí. Materialistický nátlak navíc nutí k individualismu a vykořisťování. Mnozí jiné lidé - zejména venkovští přistěhovalci – tak v katolických společenstvích nalézají pomoc a přijetí. Když jsem potkal katolíky, svěřil se jeden z katechumenů před přijetím svátosti, cítil jsem se mezi nimi jako člověk, jehož důstojnost nezáleží na majetku či chudobě. Agentura Asia News dodává, že oslavy Velikonoc proběhly v Číně vesměs v klidu. Také neoficiální společenství mohla slavit liturgii, ačkoli od nich policie požadovala, aby se vše odehrávalo v malých skupinách a bez hlasitého zpěvu. (jag) radiovaticana.cz
┃ Církev má nové webové webové stránky.
Česká biskupská konference spustila nové webové stránky www.cirkev.cz, kde lze nalézt vše podstatné o životě církve u nás i v zahraničí - od aktualit, plánovaných akcí až po církevní dokumenty a liturgii. „Nový web v sobě spojuje svěžest se serióznosti. Jde o největší projekt Tiskového střediska ČBK, který se uskutečnil v minulém roce, řekl tehdejší generální sekretář ČBK Mons. Tomáš Holub. Na webu je shromážděno na 18 tisíc článků či dokumentů a některé jsou k dispozici i v němčině, angličtině a italštině. Kromě aktualit z dění v církví jsou zde i tipy na církevní akce po celé republice, přehled bohoslužeb v jednotlivých farnostech nebo množství užitečných kontaktů na různé církevní instituce. Tvůrci webu pamatovali v oddílu „Čemu věříme" i na nevěřící návštěvníky, kteří by se rádi blíže seznámili s naukou církve. Na webu jsou tak k dispozici základní údaje i různé církevní dokumenty. „Je to živý organismus a i do budoucna budeme hledat způsoby, jak církev prostřednictvím webu ještě lépe představit české veřejnosti," slibuje vedoucí Tiskového střediska ČBK František Jemelka. (pri)
┃ Ježíš uzdravuje nemocné.
To je fakt, o kterém víme ze stran Písma svatého. Uzdravuje ne ani tak svou božskou mocí, ale spíše na základě víry těch, ke kterým přichází, ke kterým je poslán. Ježíš žádá víru. Víra je ten klíč, který otevírá brány uzdravení. Víra a pokora je ten klíč, který odemyká brány Božího milosrdenství. Nyní prožíváme Rok milosrdenství, a chceme vstupovat Svatými branami, které nám jsou k dispozici. Ježíš i v dnešní době žádá naši víru. Kdybychom pouze technicky procházeli Svatou branou, nic by nám to neprospělo. Když projdeme s vědomím, že nám Bůh odpustí právě proto, že mu věříme a důvěřujeme, není proč pochybovat o odpuštění hříchů. Věřme a prosme o dar víry. Prosme stejně, jako prosili Kristovi učedníci: Pane, dej nám více víry. Protože je Bůh štědrý, on nám tento dar jistě dá. Amen. Tv Noe ** ** **
Na rozcestí, když nevíš, kudy se dát, zeptáš se buď strážníka, nebo někoho, kdo cesty zná. Není dobré vydat se na cestu, kterou neznáš. Zlý Duch je nejen schopen tě zmást, nýbrž dokonce tě přimět vydat se na špatné cesty. Proto se modli a nechej si poradit. Služebníci utrpení
2.5.- památka sv. Atanáše, biskupa a učitele církve * 3.5.svátek sv. Filipa a Jakuba, apoštolů * 5.5.- Slavnost Nanebevstoupení Páně, doporučený svátek * 6.5.- památka sv. Jana Sarkandra, kněze a mučedníka, první pátek * 14.5.- svátek sv. Matěje, apoštola * 15.5.- Slavnost seslání Ducha Svatého * 16.5.- svátek sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka * 19.5.- svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze * 20.5.- památka sv. Klementa Maria Hofbauera, kněze * 22.5.- Slavnost Nejsvětější Trojice * 26.5.- Slavnost Těla a Krve Páně, doporučený svátek * 30.5.- památka sv. Zdislavy * 31.5.- svátek Navštívení Panny Marie. ▍z Liturgického kalendáře ▍
** ** ** ▌USA: V loňském roce bylo vysvěceno v celé zemi 595 novokněží, což je o 25% víc než v době před 30lety. V r. 2014 činil tento počet 477. Počet novokněží stále stoupá, odborníci to přičítají především nárůstu počtu autentických katolických rodin, které se doma s dětmi modlí, zejména růženec. Katholisches.info
** ** ** ▌Chiara
Mše svaté Ne/1.5.- za 40 let života a děti St/4.5.- za sestry a bratry hasičského sboru Pá/6.5.- za Josefa a Marii Stehlíkovy, rodiče a sourozence Ne/8.5- za živé a† farníky St/11.5.- za Františka Pihlíka Ne/15.5.- za† Cyrila a Marii Strakovy, jejich rodiče a sourozence St/18.5.- za† Irenu Dostálovou, za †manžela, rodiče a bratra Ne/22.5.- za rodiče Sochorovy, dceru Anežku, zetě Otu, vnučku Milenu, živou rodinu a duše v očistci St/25.5.- za rodiče Zádrapovy, jejich rodiče a sourozence a živou rodinu Ne/29.5.- za rodiče Kubáníkovy, dceru Zdeňku, syny Rostislava a Josefa, živou rodinu a duše v očistci
Corbellová Petrillová zemřela v 28 letech na rakovinu jazyka. Nevyléčitelný nádor jí lékaři objevili v pátém měsíci těhotenství, kdy se těšila na narození svého syna Francesca. Pro ni a manžela Enrica to bylo už třetí dítě, které ✙ Pořad bohoslužeb: Neděle: 10:30 hStředa: 17 h. čekali, ale první, které přežilo a První pátek v měsíci: 18:00 hod. 1/2 hod. přede narodilo se zdravé. První dvě děti mší sv. je příležitost ke svátosti smíření (zpověď). zemřely krátce po narození. Příběh, kde nedojde k zázraku uzdravení, ale kde oba manželé zažijí víc než zázrak: pokoj shůry, radost z Boží blízkosti, která rozšiřuje srdce a dodává naději uprostřed bouře. Příběh, který zblízka sledovali a o němž vydali svědectví jejich přátelé, rodinní příslušníci i členové církevních společenství, kteří se za ně modlili. Příběh Chiary, Enrica a jejich syna Francesca i obou sourozenců v nebi již zasáhl tisíce lidí v Itálii i jinde. Vypráví o utrpení, a přitom je silným svědectvím o lásce, kterou neuhasí ani velké vody. Brož., 128 str. Karmelitánské nakladatelství. Cena: 219.00 Kč ** ** ** ▌ Vatikán.
Papež František se vydá na návštěvu tří asijských republik: Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu. Tiskové středisko Svatého stolce potvrdilo termín plánovaných cest. Ve dnech 24. až 26. června letošního roku navštíví Petrův nástupce Arménii, na pozvání „jeho svatosti Karekina II. foto, občanských představitelů a katolické církve,“ upřesňuje tiskové prohlášení. Ve dnech 30. září až 2. října se František vydá na návštěvu Gruzie a Ázerbajdžánu „na pozvání Jeho svatosti a blaženosti Ilji II., katholika a patriarchy celé Gruzie, a občanských i církevních představitelů. (job
V neděli 5. 7. 2015 v 16:00 h. o slavnosti sv. Cyrila a Metoděje sloužil novokněz P. Pavel Macura svoji primiční mši svatou v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Zlíně na Jižních Svazích. Při primiční mši svaté koncelebrovalo okolo 90 kněží. Novokněz Pavel byl otcem arcibiskupem ustanoven jako kaplan v Kyjově.
❉ novokněz Pavel Macura
Marie Ponížilová přivítala o. Pavla, poděkovala za slavení mše svaté a k tomu přidala dárek. Nakonec nám novokněz udělil své novokněžské požehnání. Jako papež František, i on prosí o modlitbu. Bylo mu zde velmi dobře a rád by mezi nás zase někdy přijel - řekl, když opouštěl kostel. ✙ ✙ ✙
Ve středu 13. 4. připutovala skupinka mládeže, které vyučuje katechetka H. Radoňová, na mši svatou. Byl mezi nimi i kandidát prvního svatého přijímání, Jakub Slovák se svou maminkou, která v náručí opatruje další své dítko.
** ** **
POZNÁMKY Z PASTORAČNÍ RADY FARNOSTI ZE DNE 6. 4. 2016 Přítomni: P. Ing. Mgr. Jindřich Peřina, jáhen Josef Zádrapa, František Chromčák, Marie Poláchová, Marie Starustková, Jaroslav Straka-Chrámečné, Petr Ponížil, Pavel Kamenčák, Pavel Sochora Omluveni: Michal Straka, Stanislav Válek, Zdena Kalendová
Zahájení – modlitba, předání dekretů členům PR, a také brožurek arcibiskupa Mons. Jana Graubnera. Ohlédnutí: - Velikonoce – do liturgie se zapojili i dospělí ministranti, klepáčů bylo 7 + 2 dospělí. - Kříž ze zahrady u Válků bude přesunut na obecní pozemek, řešilo se na zastupitelstvu. Co se týká farnosti: Ministranti – Kdo bude intenzivně pracovat na působení na děti? – přivést chlapce dopředu před lavice, zapojit rodiče, aby děti povzbudili. Potenciál: Jakub Slovák, Štěpán Hajda, Václav Kadlčák, Václav Tomšů, David Kamenčák, Štěpán Ponížil. Návrh – spolčo: pozvat skupinu dětí, udělat táborák, fotbal… hrát jakékoliv hry. Nutná pravidelnost – potkat se 1x za 14dní. Až bude parta fungovat, udělat víkendovku. Vypracovat koncepci, zabavit hochy, na starost Petr Ponížil, Pavel Sochora, Pavel Straka. Ministranské oblečení – velké obleky – požádat o ušití R. Strakovu Služba kostelníka - Je nutné, aby se měl kostelník na koho obrátit, když potřebuje zastoupit. Dobrá pomůcka – napsat postup (je už připraven, vypracován). Určen Petr Ponížil, který případně zajistí jiného náhradníka. Oběd při slavnostech a pro novokněze: rodiny, u kterých se pořádal oběd: Kalendovi, Poláchovi, Strakovi-Cyril, Starustkovi, Pastorčákovi, Jochovi, Krčková H, Tomšů Jiří, Tomšů Ant. Informovat s předstihem o návštěvě novokněze, v neděli po mši se domluvit, kdo ho pohostí. Udělat osvětu – čím jednodušší jídlo, tím lepší – napsat článek do Studánky, kdo by chtěl oběd nabídnout, ať se přihlásí u varhanice. Novokněz P. Macura – v neděli 10.4., novokněžské požehnání má velkou hodnotu, proto jsou k nám zváni. Připomínka dochvilnosti začátku mše v Bratřejově. 1.5. Pomazání nemocných bude udělováno při mši svaté Májové - termíny 1., 8., 15. 5. v 10h přede mší. Kdo je povede?… pastorační rada si vezme na starost májové (litanie, desátky růžence, zamyšlení). 22. 5. májová nebude. Byl dán návrh udělat májovou mimo kostel, vycházka s dětmi do přírody, tj. velký skok od současného pojetí. Dříve byla májová v neděli ve 14h – nedělní odpoledne chce člověk strávit s rodinou, lepší je čas přede mší. Ve stejném duchu byla také debata o adoraci, jak ji pojmout, většina zastává názor ½ hodiny přede mší. 22.5. 1.sv přijímání – pozeptat se na představu rodičů, případně pomoct s organizováním 29.5. v 10h Boží Tělo – připravit oltář, tuto neděli budeme přát O. Arnoštovi k narozeninám. - Praxe bohoslovce ve Vizovicích (14 dní) - Ondra Poštůlka ze Svitav. - Informace: pouť pořádaná P. Sedláčkem do Polska je už zaplněna. záznam z pastorační rady: Marie Poláchová
Pokračování – 18.
V postní době tohoto Svatého roku mám v úmyslu rozeslat Bula vyhlašující Misionáře Milosrdenství. Budou znamením mateřské Mimořádný Svatý rok péče církve o lid Boží, aby vstoupili do hlubin bohatství Milosrdenství - 25 bodů tohoto tajemství, které je pro víru tak zásadní. Budou to kněží, kterým dám pravomoc odpouštět také hříchy, které jsou vyhrazeny Apoštolskému stolci, aby byla zjevná šíře jejich poslání. Budou především živým znamením toho, jak Otec přijímá ty, kdo touží po Jeho odpuštění. Budou misionáři milosrdenství z toho důvodu, že u všech z něhož vyplyne zodpovědnost k překonávání překážek a k návratu k novému životu danému křtem. Ve svém poslání se budou řídit slovy apoštola: „Bůh totiž dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství“ (Řím 11,32). Všichni totiž, nikoho nevyjímaje, jsou povoláni chopit se výzvy k milosrdenství. Tito misionáři budou žít své poslání s vědomím, že mohou upírat svůj pohled k Ježíši, „milosrdnému a věrnému veleknězi“ (Žid 2,17). Misericordiae Vultus
Prosím spolubratry biskupy, aby posílali a přijímali tyto misionáře, kteří mají být především přesvědčivými kazateli milosrdenství. Ať se v diecézích konají „lidové misie“, aby tito misionáři byli zvěstovateli radosti z odpuštění. Ať jsou zváni udělovat svátost smíření lidu, aby milostivý čas Jubilejního roku umožnil mnohým vzdáleným synům vrátit se na cestu do otcovskému domu. Pastýři budou tedy zejména během postní doby vybízet věřící, aby přistupovali „s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost“ (Žid 4,16). 19.. Slovo odpuštění kéž dojde ke všem a pozvání zakusit milosrdenství nenechá nikoho lhostejným. Moje pobídka ke konverzi se obrací ještě naléhavěji k těm, kdo jsou svým způsobem života daleko od Boží milosti. Mám na mysli zejména muže a ženy, kteří patří ke zločinným uskupením jakéhokoli typu. Prosím vás k vašemu dobru, abyste změnili život. Žádám vás o to jménem Božího Syna, který ač potíral hřích, nikdy neodmítl žádného hříšníka. Neupadněte do oné děsivé pasti přesvědčení, že život závisí na penězích a že ve vztahu k nim všechno ostatní ztrácí hodnotu a důstojnost. To je pouhá iluze. Peníze si neodneseme na onen svět. Peníze nedávají pravé štěstí. Násilí používané ke hromadění peněz prosáklých krví nás nečiní mocnými, ani nesmrtelnými. Všichni dříve či později předstoupíme před Boží soud a nikdo nebude moci uniknout. Tatáž výzva ať dojde i k lidem, kteří podporují korupci anebo jsou jejími spoluviníky. Tato páchnoucí rána společnosti je těžkým hříchem, který volá k nebi, protože podkopává základy osobního i společenského života. Korupce brání hledět do budoucna s nadějí, protože svojí zpupností a chtivostí maří plány slabých a utiskuje ty nejchudší. Je to zlo, které hnízdí v každodenních gestech, aby se pak projevilo veřejnými skandály. Korupce je zatvrzelost ve hříchu, snaží se nahrazovat Boha iluzí peněz jakožto formou moci. Je to dílo temnot, nesené nedůvěrou a pletichařením. Corruptio optimi pessima, říkal oprávněně svatý Řehoř Veliký, aby vyjádřil, že se nikdo nemůže cítit imunním před tímto pokušením. K jeho zdolání v osobním i sociálním životě je nezbytná rozvážnost, bdělost, oddanost a průzračnost spolu s odvahou denuncovat. Pokud totiž není otevřeně potíráno, dříve či později zkompromituje a zničí život. Toto je příhodná doba ke změně života! Toto je chvíle dotyku srdce. Tváří v tvář spáchanému zlu, i těch nejhorších zločinů, je čas uslyšet pláč nevinných, připravených o majetek, o důstojnost, o to, co mají rádi, i o život samotný. Zůstat na cestě zla je pouze zdrojem klamu a sklíčenosti. Pravý život je zcela jiný. Bůh neúnavně podává ruku. Vždycky je ochoten vyslyšet, já také, stejně jako moji bratři biskupové a kněží. Důležité
je pouze přijmout pozvání k obrácení a podrobit se spravedlnosti, zatímco církev nabízí milosrdenství. 20. Nebude neužitečné poukázat v tomto kontextu na vztah mezi spravedlností a milosrdenstvím. Nejsou to dva odporující si aspekty, ale dvě dimenze jediné skutečnosti, která se postupně rozvíjí až k dosažení svého vrcholu v plnosti lásky. Spravedlnost je zásadní pojem pro občanskou společnost, kde obvykle odkazuje na právní řád, kterým se aplikuje zákon. Spravedlností se také rozumí, že každému má být dáno, co mu náleží. V Bibli se častokrát zmiňuje božská spravedlnost a Bůh jako soudce. Obvykle je tam chápána jako celistvé dodržování Zákona a jednání každého dobrého Izraelity odpovídající přikázáním daných Bohem. Tato vize nicméně nejednou vedla k upadnutí do legalismu, mystifikovala původní význam a zatemňovala hluboký smysl spravedlnosti. K překonání legalistické mentality je třeba zmínit, že v Písmu svatém je spravedlnost chápána bytostně jako důvěřivé svěření se Boží vůli. Ježíš mluví častěji o důležitosti víry než o dodržování Zákona. V tomto smyslu je třeba chápat Jeho slova, když u stolu s Matoušem a dalšími celníky a hříšníky říká farizeům, kteří mu odporovali: „Jděte a naučte se, co znamená: »Milosrdenství chci a ne oběť«. Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky (Mt 9,13). Vzhledem k pojetí spravedlnosti jakožto pouhého dodržování Zákona, který soudí a dělí lidi na spravedlivé a hříšníky, Ježíš ukazuje velký dar milosrdenství, které hledá hříšníky, aby jim nabídlo odpuštění a spásu. Potom je zřejmé, proč byl Ježíš kvůli této tak osvobozující vizi, jež je zdrojem obnovy, odmítnut jak farizeji, tak učiteli Zákona. Ti kvůli věrnosti Zákonu kladli na bedra druhých jenom břemena, čímž anulovali Otcovo milosrdenství. Poukaz na dodržování Zákona nemůže být na překážku pozornosti k potřebám týkajících se lidské důstojnosti. Zmínka, kterou se Ježíš odvolává k textu proroka Ozeáše – „chci lásku a ne oběť“ (6,6), je zde velice příznačná. Ježíš prohlašuje, že od nynějška má být pravidlem života Jeho učedníků primát milosrdenství, jak dosvědčuje On sám, když stoluje s hříšníky. Milosrdenství je zjeveno jako zásadní dimenze Ježíšova poslání. Je opravdovou výzvou těm, kteří s ním diskutovali a lpěli na formálním respektování Zákona. Ježíš jde však za Zákon; Jeho přívětivost k těm, které Zákon považoval za hříšníky, umožňuje chápat, kam až sahá Jeho milosrdenství. Také apoštol Pavel šel podobnou cestou. Nežli potkal cestou do Damašku Krista, byl jeho život zaměřen na spravedlnost spočívající v zachovávání Zákona (srov. Flp 3,6). Obrácení ke Kristu vedlo k otočení jeho vize až do té míry, že v listu Galaťanům prohlašuje: „Víme, že člověk je uznán za spravedlivého jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon“ (Gal 2,16). Jeho pojetí spravedlnosti se radikálně mění. Pavel nyní klade na první místo víru a nikoli Zákon. Spásy se nedosahuje dodržováním Zákona, nýbrž vírou v Ježíše Krista, který svojí smrtí a zmrtvýchvstáním přináší spásu milosrdenstvím, které ospravedlňuje. Boží spravedlnost se nyní stává osvobozením pro utiskované z otroctví hříchu a všech jeho důsledků. Spravedlností Boha je Jeho odpuštění (srov. Žl 51,11-16).
Dobré rady na každý den
Solamyl na skvrny. Pokud se vám objeví skvrna od kávy na ubruse, ihned jí hojně posypte Solamylem. Škrobová moučka do sebe nasákne všechnu špínu. Pak ubrus vyperte běžným způsobem. Citron zažene pachy. Především dřevěná nebo umělohmotná prkénka na maso, ale také plastové nádobí snadno a dlouhodobě přejímá pach ryb, cibule a jiných aromatických surovin, které používáte v kuchyni. Nepříjemné vůně se zbavíte, když je několikrát potřete rozpůleným nebo vymačkaným citronem. Studené nohy. Jeden z nejjednodušších způsobů, jak se zbavit studených nohou, je masáž válečkem. Jezděte jím po chodidlech po dobu 3 minut. Váleček má ještě jeden blahodárný vliv. Pomůže vám natáhnout šlachy, takže se vám bude snáze chodit. Na posílení imunity. Kdykoliv cítíte, že na vás něco leze, přiložte láhev s horkou vodou k vašemu hrudníku. Přesně pod hrudní kostí se nachází brzlík, který vytváří T-lymfocyty, buňky, jež jsou základem obranných funkcí organismu. Teplem jejich činnost posílíte. Cukr 1/9 - dá se použít i jinak, ne jen k jídlu. Cukr se dá použít i jinak než na vaření..9 nečekaných tipů, jak použít cukr v domácnosti. Že se ale vyplatí mít aspoň jedno kilo ve spíži, o tom by vás mohly přesvědčit tipy na jeho přírodní využití jak v domácnosti, tak i na zahradě. Podle slov ekologa Vlastimila Váchy: Každý návrat člověka k přírodě je ten správný. Leckteré metody našich babiček jsou dnes stále aktuálnější, nikoli staromódní. K čemu je tedy cukr dobrý? 1. Řezané květiny udrží déle čerstvé. Do vázy nalijte asi jeden litr vlažné vody, přidejte 3 lžičky cukru a 2 lžíce octa, zamíchejte a vložte květiny. Cukr živí stonky, zatímco ocet zastaví tvorbu bakterií. Díky cukru mohou vaše květiny vydržet déle čerstvé.
Obžalovaný, povstaňte! Protože se v zákonech této republiky už nikdo nevyzná, můžete si výši trestu vytočit na kole štěstí…
Děvenko, nač se tak maluješ do školy? - Pán učitel říkal, že při dnešní písemce se bude hodnotit i úprava Víš jaká smůla potkala Francka? - Ne, mluv - Utekla k němu moje žena Maruš, proč jsi mi odpárala všechny kapse? - Abych ti nemusela dávat kapesné Našla jsem si přítele - A jak se jmenuje? - Nechce říct, pracuje u tajné služby Pepku, co dáme letos babičce na Vánoce? - To nejdražší co máme - A to je? - Děti na hlídání Já piji jen ve dvou případech - A to? - Když mám radost, nebo když ji nemám Pošlu vás na protialkoholické léčení, protože příčinou vašeho neštěstí je alkohol - Tak to je fajn. Už jsem si byl jistý, že to neštěstí jsem si zavinil sám U odjíždějícího vlaku: Kdyby ses tak neloudala, mohli jsme ho stihnout - Kdybys mne tak nehonil, nemuseli bychom tak dlouho čekat na další vlak.
