„Protože jsem poznal trýzeň žízně, chtěl bych vykopat studnu, ze které by mohli pít i jiní“ - E.T. Seton
STUDÁNKA Každý, kdo pije tuto vodu, bude opět žíznit. Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky, a stane se v něm pramenem vody tryskající do věčného života - Jan 4,13-15 ▌duben- 2015 č. 146 ▌
Vychází od března 2003
✙ 12. 4. - Neděle Božího milosrdenství
Svatá Faustyna Kowalská
Narodila se jako třetí z deseti dětí v chudé a zbožné rodině ve vesnici Glogowiec v Polsku. Její křestní jméno bylo Helena, odmalička byla zbožná, pracovitá a poslušná, všímala si chudých a trpících lidí. Do školy chodila necelé tři roky - musela pracovat, aby se rodina uživila, od 16 let sloužila. Boží hlas vnímala od sedmi let, ale rodiče ji nebrali vážně. Ježíš ji volal stále silněji, v žádném klášteře ji však nechtěli přijmout, až se to nakonec podařilo ve Varšavě v Kongregaci sester Matky Božího Milosrdenství. Vstup do kláštera byl pro ni radostí, ale i zklamáním, očekávala více prostoru pro modlitbu, ale její den byl naplněn převážně prací. Sestry v klášteře byly rozděleny na tzv. profesky, které se modlily, vyučovaly apod., a chudé sestry, mezi které patřila i Faustyna, které vykonávaly těžké a podřadné práce. V klášteře dostala jméno Marie Faustyna. Byla tichá a nenápadná, takže nikdo netušil její mimořádný mystický život s Ježíšem, působila přirozeně a vyrovnaně, byla přející a ochotná pomáhat. Stále se snažila o co nejužší spojení s Bohem, měla neobvyklé vize, zjevení, skrytá stigmata i schopnost číst v lidských duších. Prožívala i velmi bolestné mystické zkušenosti, temné noci, duchovní i morální utrpení, když se snažila plnit Boží vůli, kterou jí zjevoval. Spolusestry si myslely, že si zjevení vymýšlí, aby vynikla, zažívala mnoho ponížení. Chtěla vše obětovat za hříšníky, aby udělala radost Ježíšovi. Ke konci života trpěla tuberkulózou. Zemřela ve 33 letech. Této prosté, nevzdělané, ale zcela oddané řeholnici svěřil Pán Ježíš, aby šířila celému světu pravdu o Jeho nekonečném Božím milosrdenství. Dnes velmi známý obraz Milosrdného Ježíše, z jehož boku tryská rudý a bílý paprsek, které naznačují krev a vodu, jež prolil Ježíš na odpouštění všech hříchů, jí byl zjeven 22. 2.1931. Ježíš jí přikázal, aby namalovala to, co viděla s nápisem Ježíši, důvěřuji Ti. Ježíš si přál, aby se první neděli po Velikonocích slavil svátek Božího milosrdenství, naučil sv. Faustynu Korunku k Božímu milosrdenství, která má velkou moc vyprosit lidem veliké milosti atd. Velkým bohatstvím vztahu sv. Faustyny k Ježíši je její Deníček. Její život byl neustálým bojem a utrpením, za dobré často sklízela zlo, posměch, kvůli jejím zjevením, které se snažila skrývat, nechali ji vyšetřit psychiatrem… Když se snažila
Boží hlas v sobě udusit, ozval a ukázal se jí velmi zmučený Ježíš s otázkou, jak dlouho jej chce ještě trápit…? Možná bych život světce přirovnala k hledání pohádkového prince - přes devatero hor, řek, údolí, v boji s nestvůrami i vlastní únavou… Cesta za konečným štěstím, i když všechno vypadá naprosto beznadějně a člověk se cítí zcela neschopný, a taky je ve spojení s Bohem nepřemožitelný, neboť: Kdo je jako Bůh? A přesto tento Bůh, jehož velikost a lásku nejsme naším rozumem schopni pochopit, přijal místo nás chudobu, ponížení, utrpení, na které jsme si často zvykli, že to tak prostě je, jako samozřejmost. A když na nás samotné přijde utrpení a těžkosti, hned k Němu voláme o pomoc. Dává zcela zadarmo své milosrdenství, které přemůže všechno zlo. To pochopila i sv. Faustyna, i když lidsky neměla šanci cokoliv změnit. S Bohem vykonala dílo nesmírné ceny pro celý svět. Signály, růžetrnitá Řeholní sestra svatá Faustyna Kowalská 1905-1938 patří k předním mystikům katolické církve. Měla řadu vidění vztahujících se k Božímu milosrdenství, které zapisovala do svého duchovního deníku tzv. Deníček. Na základě těchto vidění vznikla modlitba Korunka k Božímu milosrdenství, spojená s příslibem vyslyšení: V tuto hodinu – řekl Pán Ježíš – nic neodmítnu duši, která mě prosí pro mé utrpení - viz. Deníček 1320. Papež Jan Pavel II. vyhlásil 2. neděli velikonoční jako Neděli Božího milosrdenství.
Faustyna je mystičkou milosrdné lásky Boha Otce. Sama tuto lásku uváděla do života svou prostotou, radostností, pokornou a pracovitou službou ostatním, především ale svým skrytým životem s Kristem v Bohu, jak to vidíme z jejího Deníčku. Obraz milosrdného Ježíše, namalovaný podle jejích pokynů, se rozšířil po celém světě. V roce 1993 byla prohlášena blahoslavenou a dne 30. dubna roku 2000 ji papež Jan Pavel II. svatořečil, přičemž zavedl svátek neděle Božího milosrdenství. http://www.mirjam.mysteria.cz/Frame/Bozi-Milosrdenstvi.htm
▌ Především
Bůh!.
Autor: P. Gaston Courtois (1897–1970), záznam z Proglasu
▌V
hodině modlitby mysli především na Boha. Ano, na království Boží, na zájmy Boží, na slávu Boží. Zdá se to být samozřejmé, ale zatím, kdybys znal rozsah sobeckých úmyslů… Modlitby, které mají za předmět především Boha, jsou vzácné. Což jsem v Otčenáši nepředložil stupnici hodnot? To neznamená, že člověk nesmí žádat něco pro sebe. Ale nechť je jeho prosba začleněna do hlediska vyššího a širšího než je on sám. Vše, co se týká duší, je mi blízké, protože každá z nich je součástí mne samého. Je tudíž třeba, aby duše jednala a modlila se v duchu této skutečnosti, a ne jako někdo, komu neleží na srdci mé zájmy. V hodině činnosti mysli také především na Boha. Napřed na království Boží, na zájmy Boží, na slávu Boží. Kdy konečně lidé pochopí, že beze mne nemohou najít pravý mír, pravé bratrství, pravou odpověď na své hluboké tužby? Kdy konečně lidé uvěří, že jsem uprostřed nich, že o ně mám zájem, a že mohu lépe než kdokoliv z nich správně rozřešit jejich problémy? Volit mne, toť vše.
▌Čemu
dáš přednost? Mně, anebo světu? Mně, anebo válce? Mně, anebo pýše? Mně, anebo penězům? Žádám, aby všechny věci byly na svém místě, a abyste se na všechno dívali z hlediska lásky a věčnosti. K čemu je člověku, že získá celý vesmír,
nebo hodně peněz, hodně potlesku, hodně popularity, jestliže ztratí svou duši? Kdybyste hledali především království Boží a jeho spravedlnost, vše ostatní by vám bylo přidáno. Nechci jen tvé modlitby, tvé práce, chci tebe, totiž tvého ducha, tvé srdce, tvou vůli. Výměnou ti neslibuji jen svou oporu, svou pomoc, své požehnání, ale sebe samého. ▌Zakořeň
se ve mně a poneseš ovoce. Vše pochází z kořene. Jestliže strom nemá kořeny, nebo není vsazen do dobré půdy, nevydrží, uschne a není k ničemu. Musíš se zakořenit do mne, a to co možná nejhlouběji. Pak má míza - můj Duch - tě vzpruží, oživí a zúrodní tvůj život pro tento čas i pro věčnost.
▌David
zápasí s Goliášem.
- 1 Sam 17, 1-10 1/2
Filišťané stáhli svá vojska k boji. Shromáždili se v judském Sochu a utábořili se mezi Sochem a Azekou v krajině Dommin. Saul pak a Izraelovi synové se shromáždili, přišli do Terebintového údolí a chystali se k boji proti Filišťanům. Filišťané stáli na návrší z jedné strany a Izrael na horském svahu z druhé strany a mezi nimi bylo údolí. Z tábora Filišťanů vyšel těžkooděnec jménem Goliáš z Getu, vysoký šest loket a píď 2-3m; na hlavě měl bronzovou přilbu a byl oděn do šupinatého brnění; jeho brnění vážilo tisíc lotů mědi 40-80kg. Na nohou měl měděné holeně a měděný štít mu kryl ramena. Násada na kopí byla jako tkalcovské vratidlo a železná špice kopí vážila šest set lotů 5-10kg. Před ním šel štítonoš. Zastavil se a volal do řad Izraele: Proč jste přišli a chystáte se k boji? Což nejsem já Filišťan a vy Saulovi služebníci? Vyberte si muže, ať sejde dolů k souboji se mnou. Bude-li s to, aby se mnou bojoval a porazil mne, budeme my vašimi poddanými; přemohu-li však já jeho a porazím-li ho, budete poddanými vy a budete sloužit nám… Když přivedli Davida k Saulovi, řekl mu David: Ať neklesá na mysli můj pán kvůli Goliášovi. Tvůj služebník půjde bojovat proti tomu Filišťanu! Saul mu odporoval: To možné není, abys šel bojovat proti tomu Filišťanu. Ty jsi chlapec, on však je muž, zběhlý ve válčení od svého mládí. David odpověděl: Hospodin, který mě vytrhl z drápů lva a medvěda, ten mě vytrhne z rukou toho Filišťana. Saul nato Davidovi: Jdi a Hospodin buď s tebou! Saul oblékl Davida do svých vojenských šatů: dal mu na hlavu bronzovou přilbu a dal mu brnění. Na šaty se opásal jeho mečem a zkoušel, zda v tom může chodit, neboť nebyl na to zvyklý. Pak řekl David Saulovi: V tom nemohu chodit, nejsem na to zvyklý. David svlékl výzbroj, vzal svou hůl, kterou vždycky míval v rukou, vybral si z potoka pět velmi hladkých oblázků, dal si je do pastýřské torby, kterou měl s sebou, a s prakem v ruce šel na Filišťana. Také Filišťan se hnul kupředu a blížil se k Davidovi se zbrojnošem, který nesl před ním štít. Když Filišťan vzhlédl, spatřil Davida, pohrdl jím, že byl chlapec, byl plavovlasý, hezký na pohled. Filišťan řekl Davidovi: Copak jsem pes, že jdeš na mne s holí? Filišťan pak zlořečil Davidovi při svých bozích a dodal: Pojď tedy ke mně! Dám tvé tělo nebeským ptákům a polní zvěři. ✙
✙
✙
Láska nehledá soupeře, ale bližního ▌ Kdo chce být dokonalý, pravděpodobně nepočítá s Boží pomocí ▌ Mnohost cest nemusí znamenat hodně cílů. Bůh nám poskytuje ukazatele, abychom bloudili co nejméně ▌ Kdo dělá dobré skutky, musí je dělat s láskou, aby je nemohl počítat. Sestry Dominikánky
▌ Papež
František: o skrytých svatých.
- radiovaticana.cz
▌Jsou
mnozí skrytí svatí: muži, ženy, otcové a matky rodin, nemocní, kněží, kteří denně uskutečňují Ježíšovu lásku. To dodává naději, konstatoval papež František. ▌Opravdovým
křesťanem je ten, kdo uvádí ve skutek Boží Slovo.
Nestačí říkat, že mám víru. Papež komentoval evangelium o domu postaveném na skále či písku Mt 1,21-24.27 a vybízel být křesťany, ne zdánlivými, líčenými, protože, jakmile přijde trochu deště, líčidla zmizí. Nestačí být z velmi katolické rodiny nebo patřit k nějakému sdružení či být donátorem, pokud potom neplním Boží vůli. Mnozí zdánliví křesťané podlehnou prvnímu pokušení, protože jim chybí podstata: stavěli na písku. Na druhé straně existují v Božím lidu mnozí svatí nikoliv nutně kanonizovaní, ale svatí, mnozí muži a ženy, kteří uvádějí ve skutek Ježíšovu lásku. Ti postavili dům na skále, kterou je Kristus, řekl papež František. ▌Pomysleme
na ty nejmenší… Na nemocné, kteří obětují svoje utrpení za církev, za druhé. Pomysleme na mnohé staré lidi, kteří trpí a modlí se. Pomysleme na četné matky a otce rodin, kteří usilovně táhnou vpřed svoji rodinu, výchovou dětí, každodenní prací, navzdory problémům, ale vždy s nadějí v Ježíše. Nenaparují se, ale dělají, co mohou. To jsou svatí všedního života – prohlásil papež. ▌Pomysleme
na četné kněze, na ty, kteří se nevystavují na odiv, ale s velkou láskou pracují ve svých farnostech: katechizují děti, starají se o staré a nemocné, připravují ke svátostem… A každý den to samé, to samé. Neomrzí se jim to, protože jejich základem je skála, Ježíš. On dává církvi svatost a obdařuje nadějí.
▌Musíme
hodně přemýšlet o skryté svatosti v církvi - podotkl papež. Křesťané, kteří zůstávají v Ježíši, jsou také hříšníky. Všichni jimi jsme. A někdy se někdo z těchto křesťanů dopustí i nějakého těžkého hříchu, ale potom litují, žádají o odpuštění a to je velké: schopnost požádat o odpuštění, nezaměňovat hřích za ctnost, dobře vědět, kde je ctnost, a kde je hřích. Takoví stojí na skále, kterou je Kristus. Jdou Ježíšovou cestou, následují Jej. ▌Zdánliví
křesťané. Pyšní a samolibí - zdůraznil papež - budou smeteni, poníženi, zatímco chudí budou těmi, kdo zvítězí. Chudí v duchu, ti kteří se před Bohem považují za nic, pokorní dál nesou spásu uváděním Pánova Slova ve skutek. Dnes jsme, zítra nebudeme - citoval papež sv. Bernarda: Pomysli, člověče, co z tebe bude: pokrm pro červy. Všichni budeme potravou červů, všichni - dodal - nemáme-li skálu, budeme pošlapáni. Prosme Pána, abychom pevně stanuli na skále, kterou je On. Naší nadějí je On. My všichni jsme hříšníci, jsme slabí, ale vkládáme-li naději v Něho, budeme moci jít vpřed. A v tom je radost křesťana: vědět, že v Ježíši je naděje, odpuštění, pokoj a radost. A nevkládat naději do věcí, které dnes jsou a zítra nebudou. ✙ ✙ ✙
Obvykle není závistivý ani tak ten, kdo má méně, nýbrž ten, kdo má více, protože jeho více je nenasytné. Služebníci utrpení
┃ Sv. František z Assisi - 17
Svatost světců je živým evangeliem pro dnešek
Na začátku třetího tisíciletí naší éry jsme sklíčení beznadějí. František nás volá, abychom si vyhrnuli rukávy, začali šplhat po zříceninách a přitom si zpívali. Jsou lidé, kteří se ptají: Má vůbec smysl mluvit a psát o svatých? Já osobně se domnívám, že nadešla doba, kdy mají co povědět více svědkové než profesoři náboženství. ▌Co
prohlásil o světcích nevěřící filosof? Francouzský filozof Henri Bergson - 1859-1941, vlevo, říká: Jejich existence je výzvou. Nejsou to hrdinové. Jsou to normální smrtelníci jako my všichni. Marniví a ctižádostiví, zlostní a smyslní. Ale zamilovali se do Boha - Lásky. Ukazují nám, že evangelium má schopnost přetrhat naše pouta a dává schopnost překročit svůj limit. A že přitom vůbec nezáleží na tom, ve které kultuře a v jakém politickém režimu žijeme. Kde bude dnes Ježíš, chránící ženu pronásledovanou zákonem a nenávistí slušných lidí? Kde bude dnes Ježíš, bude-li chtít dokázat své přátelství všem, kteří až k smrti trpí samotou nebo pohrdáním? A cožpak návrat marnotratného syna? Krásná historka s líbivými diapozitivy, kterou si zpříjemníme večer na exerciciích? Je možné setkat se s jejím jádrem opravdu dnes někde v našich rodinách? Je zapotřebí shlédnout báječný film Zeffirelliho Ježíš Kristus, abychom viděli, jak se odpouští Petrovi, když zapřel? Je toho církev ještě dnes schopna? Jsou ještě dnes lidé schopni onoho odpouštějícího pohledu Ježíšova? Najde se ještě někdo, kdo promluví za ty, kteří nemají právo hlasu? Kdo pomůže s břemenem, třebaže to vlastní břemeno pořádně tíží? Najde se ještě někdo, kdo bude nadějí těm, kdo už se naděje vzdali? Kdo bude Kristovým hlasem volat: Už nikdy člověk proti člověku! ▌Světci
jsou nadějí světa. Razí cestičky smíření v džungli dějin. Na tohle všecko odpovídá svým životem František. Budu Ježíšovými ústy a řeknu: Vstaň a choď! Budu Ježíšovým srdcem a vrátím vězňům svobodu. Svatost světců - to je evangelium, radostná zvěst dnešku. Existují dokonce Nobelovi laureáti lásky. Jmenují se Maxmilián Kolbe, Oscar Romero, Lech Walesa, Matka Tereza a tolik jiných ze všech možných národů, Rusové, Číňané, Japonci, Afričané… Velmi často teď myslívám na Františky rozseté po našich městech a vsích, na Františky našich dnů, kteří svou zbroj vyměnili za rozkoš, spálili své zbraně v radostech, které se projevily jako bolestně klamné. V osamělosti noci snad někdy zažijí jistý druh křtu Duchem Svatým: Bůh se k nim přímo vloupá, aby je navštívil. Ale my už nejsme ve století třináctém.
▌Moderní
společnost je více méně bez klíčů, které by spolehlivě rozšifrovaly takový stav duše. A tak se takovému mladému člověku v krizi předepíše bismut, temesta -1MG tablet, prostě něco proti depresi. A položí se na lehátko v ordinaci některého psychoanalytika. Tam se mu odhalí smysl všech těch jeho snů… Stan Rougier
┃ Závěrečné modlitby I. II.
Autor: P. Elias Vella, exorcista
Vstupme do Ježíšovy přítomnosti. Ježíš se obrací na své apoštoly: Dolehla na mne úzkost z utrpení, které mne čeká. Mám strach z plnění Otcovy vůle. Ježíš je plný strachu. I já se velmi bojím, Pane.
Pokud v tvém životě existuje nějaký zvláštní strach, připomeň si ho.
Jestliže tě nic konkrétního nenapadá, znamená to, že tvůj strach je nahromaděním malých strachů. Určitě však v tobě nějaký strach je. ▌ Petrův
strach. I Petr měl strach, když vlny dorážely na loď, i on bojoval sám, bez pomoci, zatímco Ježíš spal. Zdá se, Pane, že spíš i teď. Zatímco ty spíš na polštáři, já prožívám samotu a bojuji se svým strachem. Probuď se, Pane! Copak ti nezáleží na tom, že se topím? ▌Slabá
víra. Ježíš se probouzí, obrací se k tobě a oslovuje tě jménem: Muži, ženo slabé víry, nevíš, že já jsem s tebou? Proč jsi vystrašený? Vlož svůj strach do mých rukou. Neboj se, vždyť já jsem tvůj Bůh. Obdařím tě silou. Já ti opravdu pomůžu. Já tě podepřu SVOU spásnou pravicí. I když se budeš brodit vodami, budu s tetou, když budeš přecházet řeky, neutopíš se, když půjdeš ohněm, nepopálí tě, plameny ti neublíží. ▌Dovol,
aby Ježíšův strach uzdravil tvůj strach. Obejmi Ježíše plného strachu, a v tom objetí vnímej, jak se Ježíš chvěje strachem. Dovol, aby tě naplnila jeho vykupující energie. Dovol, aby Ježíšův strach uzdravil tvůj strach.
Nyní si dopřejme chvíli ticha. Vnímej v ní, že Ježíš svým strachem uzdravuje tvůj strach. Sláva Otci i Synu i Duchu svatému… Závěrečná modlitba II. Nyní bych se chtěl pokusit o něco, co by se dalo nazvat kristoterapií, vyléčením nevyrovnaných emocí a strachů. Povedu vás k malé modlitební zkušenosti. ▌Zavřete
oči a vstupte do Pánovy přítomnosti. Dovolte Duchu, aby se dotkl některého z vašich strachů. Možná si vzpomenete na velký strach ze své minulosti, na někoho, kdo vás zastrašil, možná na šok, který jste prožili v dětství. Může to být sexuální zneužití, trauma z toho, že jste jako děti viděli rodiče bojovat proti sobě, může to být strach ze školy, když byla nějaká písemka nebo zkouška, anebo se jednoduše můžete dotknout všeobecného strachu, který prožíváte. ▌A
opět strachy. Jsem ustrašený, mám obavy, když jsem na veřejnosti, když mám před lidmi mluvit. Možná jsem plný strachu, když se mám setkat s někým, kdo je pro mě velkou autoritou. Mám velký strach z budoucnosti, z neúspěchů, pádů, selhání, strach z Boha, který mi neodpustí, strach ze tmy, z výtahu. Mám velký strach z ohně, výšek, z nemoci, ze stárnutí, mám přehnaný strach ze ztráty otce nebo matky, strach z dětství, strach z otce, který byl velmi přísný, strach z matky…
▌Vlož
svůj strach do Pánových rukou. My tě, Ježíši, prosíme, abys položil své dlaně na tento strach. Dej mi, můj Pane, odvahu, abych se s tímto strachem vyrovnal. Zbav se teď strachu výdechem a dovol Ježíšovi, aby zaujal jeho místo. A nyní poslouchej, jak ti Ježíš s rukou na tvém rameni říká: Volám tě tvým jménem, buď naplněn pokojem. Já Jsem. Neměj žádný strach. Nech znít ozvěnu těchto slov v uších: Buď naplněn pokojem. Já Jsem. Neměj strach. Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Příště: zranění z dětství **
**
**
Neutíkej, abys unikl, neutíkej od sebe; spíše ještě sevři to těsné místo, které ti bylo dáno: najdeš zde Boha. Nevznáší se na tvém obzoru, ale spí v tvém nitru. Utíkáš-li od sebe, tvé vězení poběží s tebou a ve větru doprovázejícím tvůj útěk se stane ještě těsnější. Jestliže se ponoříš do sebe, rozšíří se a změní v ráj. G. Marcel
┃ Charismatická konference - Brno 2012
Autor: P. Vojtěch Kodet
▌Starší
syn. Bude nejlepší, když vy sami budete prosit Pána, aby vám odkryl, v čem se tomu staršímu synu podobáte vy. Hněv staršího syna je velmi příznačný. Ten ho prozradil stejně, jako nás prozrazuje naše netrpělivost s druhými: naše kritické řeči, naše značkování druhých, nespokojenost, sebelítost a žárlivost, sebeospravedlňování… To všechno prozrazuje, že naše srdce je tvrdé a Bohu vzdálené; že jsme sice s Bohem, ale jsme spíš vedle něho; že jsme toho moc nepochopili z té Boží kuchyně a právě z toho, čím tepe Boží Srdce. Stali jsme se měřítkem spravedlnosti, místo abychom dovolili Bohu, aby skrze nás projevoval své milosrdenství… Někdy se víc vnímáme ve službě Boha než na jeho Srdci. Starší syn říká svému otci: Já ti sloužím pořád a denně a ty jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. S jakou bolestí ten otec říká: Všechno mé je tvé. Kdybys chtěl kůzle, dostaneš kůzle a jiné věci. Možná ten starší syn neměl odvahu si o to říct. Ale to nic nemění na tom, že v tom srdci nepochopil, že věci, které otec dává, jsou jenom znamením toho, že dává sebe a že dává svoji lásku a svoje srdce. Nepochopil, že být s otcem znamená všecko sdílet. Je moc špatné, když pohlížíme na to všechno a nevidíme toho, který nám to dává. Je pak pochopitelné, že člověk se cítí v církvi jako nádeník, jako člověk, kterého to tam nebaví a nudí se, protože smysl být v církvi a milovat církev dá Bůh. Každý z nás, bude-li Bohu blízko, bude i druhé lidi vidět jinak, začne je vnímat jako konkrétní, potřebné a láskyhodné lidi, kterých je potřeba si vážit. ▌I
starší syn potřebuje obejmout. Starší syn nakonec ani nechtěl jít dovnitř. Podobenství v závěru nakonec končí tím, že otec má druhého marnotratného syna ještě víc svéřepého a zatvrzelého. Známe případy, kdy lidé řeknou: už toho bylo dost a odejdou. Rozloučí se s naším společenstvím, možná i kvůli nám a možná, že sami nejvíc potřebují přijetí. Otec věděl, že ten starší syn potřebuje stejně tak obejmout jako ten mladší. Problém byl v tom, že ten starší se cukal. Toto podobenství zůstává otevřené a to je geniální, protože tím dává najevo, že se nejedná o ty dva bratry, že se jedná o nás. Záleží na nás, jestli dovolíme tomu otci, aby nás objal nebo ne.
▌Máme
nekonečnou hodnotu. Toto podobenství nerozděluje lidi na napravené hříšníky a na ty hříšné, spravedlivé. Všichni jsme hříšní. Úkolem toho podobenství je, aby každý z nás měl odvahu si přiznat všechny ty chvíle, kdy se vzdálil od Ježíšova Srdce. Pro každého z nás je připravena hostina, kterou vykonal otec pro navrácené syny. Celé nebe se chce radovat s námi, když své srdce otevřeme pro Boha, který se dává. Pro Boha máme všichni nekonečnou hodnotu, hodnotu jeho vlastního Syna. Když se vzdálíme mimo otcův dům, všichni se stáváme rivaly. Kdy začíná to zahlížení na druhého? Ve chvíli, kdy se odpojíme od lásky Boží, od Srdce Ježíšova, když ztratíme kontakt s tím Božím pohledem na člověka. Začneme soudit druhé i sebe a člověk se nám stane konkurentem a nakonec i Bůh sám. Možná, že tím podstatným sdělením tohoto nádherného příběhu je nakonec ještě něco. Tak jak jsme si všichni nějak prošli tu cestu toho staršího i mladšího syna, jsme pozváni, abychom se stávali těmi, kteří tu lásku dávají. Všichni jsme povoláni, abychom se natolik sblížili s Kristem, abychom se mu stávali podobnými, aby skrze nás zářila jeho tvář a aby pochopil, že Boha se opravdu nemusí bát, protože jeho milosrdenství a jeho láska je opravdu bez míry.
▌Bez
Boha a lásky se nedá žít. Svatá Alžběta od Trojice napsala: Cítím okolo své duše tolik lásky. Je to jako oceán, do kterého se vrhám a v něm se ztrácím. On je ve mně a já v něm. Nezbývá mi než jej milovat a nechat se jím milovat, a v každém okamžiku ve všech věcech probudit se v lásce, pohybovat se v lásce, usínat v lásce. Musíme se nejprve nechat milovat, musíme se jí učit, ale přijmout také i tu zvláštní Boží bezmoc lásky, protože láska nikdy není násilná; nikdy nemanipuluje; nikdy nevymírá; nikdy neklade podmínky. Na Božím Srdci vidíme, že jedině tato chudoba, bezmoc lásky, dává prostor té lásce pravé. Kdo miluje tak ví, že láska také bolí, ale také ví, že bez ní se Konec. opravdu nedá žít, protože se nedá žít bez Boha.
┃ Setkání s řeholníkem, který se utkává s démony
- MAGAZÍN DNES
Na otázky odpovídá exorcista P. Pavel Havlát
Nevěděl jsem, že i v téhle ateistické zemi působí vymítači ďábla, ale jsou tu. Inu, dobře. Budou to asi přísní starci s ohnivýma očima. Klepu na dveře kláštera a mladý otec Pavel Havlát – vlevo, se směje. Když mě pak zasvěcuje do exorcismu, smát se nepřestává, i když jeho práce bývá hororová. Je velmi hubený. Zásadně se sice neváží, ale tipoval bych nanejvýš pětapadesát kilo. Na sobě má jednoduchý řeholní hábit, jaký nosívají pauláni. A jeho tvář, ta by mohla být reklamou na štěstí: Ano, jsem šťastný - což je asi typické pro každého člověka, který má čisté svědomí… Tak pravil dvaačtyřicetiletý otec Pavel, nejzkušenější z českých vymítačů ďábla. Muž, který se exorcismu vyučil přímo v Římě, u slavného vymítače P.Gabriela Amortha. Velikou zkušeností pro mě bylo, když jsme s otcem Amorthem vymítali v Římě tři hodiny démony z jedné dívky a najednou byla krásně vidět celá ta dynamika exorcismu. Nejdřív jsme se klidně modlili, načež se začal ozývat ďáblův zpupný výsměch. Potom démon hrozil na všechny strany, až mrazilo v zádech, nakonec přešel ve škemrání a smlouval. Celou tu dobu sebou dívka hodně cloumala, nakonec upadla do mdlob, ale za chvilku se probrala a bylo jí dobře - zlé moci došla síla. ◩ Odstup, satane! Když už vám biskup povolí, abyste vymítali ďábly, mnoho pomůcek
nepotřebujete. Otec Pavel mi svoje nádobíčko představuje: Tak zaprvé je to přesně do ruky padnoucí kříž s medailí svatého Benedikta. Na ní jsou vyryta počáteční písmena latinských slov z šestiverší: Svatý kříž ať je mi světlem Drak ať není mým vůdcem Odstup, satane Nepokoušej mne marnostmi To, co nabízíš, je zlé Sám vypij svého jedu. Potom má kněz ještě kropáč se svěcenou vodou, který vypadá jako pouzdro na doutníky. Ďáblem ovládanému člověku přikládám kříž na čelo, a taky během exorcismu kropím
svěcenou vodou, to moc pomáhá, vysvětluje otec Pavel. Ne nadarmo se říká, že se něčeho bojíme jako čert kříže, nebo jako čert svěcené vody. Démonům opravdu strašně vadí žehnání křížem, oni to nesnášejí. Když někomu přiložím kříž na čelo, tak démon vykřikne: Prosím tě, ne! Vždyť mi rozbíjíš hlavu… Ďábel nesnáší svaté věci. Kolem krku mívá exorcista ještě štólu, což je taková fialová šála, kterou může přiložit ďáblonosiči třeba na ramena, nebo olej, kterým občas udělá křížek na čelo - to taky pomáhá. Jinak nic speciálního; jenom je třeba vytrvat a modlit se s vírou.
▌Schůzka
ve Vranově. Sešli jsme se v malebné krajině za severním okrajem Brna, konkrétně ve Vranově. Na kopci stojí poutní kostel Narození Panny Marie a k němu přiléhá paulánský klášter, kde žije pět mnichů. Otec Pavel nejdéle - už od roku 1992. Jako jsem za ním dnes přijel já, denně klepou i lidé, kteří se necítí dobře a potřebují pomoc. Někdy jim postačí modlitba a povzbuzení, ale přibližně dvakrát měsíčně se objeví nešťastník, který má v sobě ďábla. Následuje exorcismus, což je doména otce Pavla, který přitom ještě před deseti lety vůbec netušil, že bude vymítačem. Nijak o to nestál: Jenom jsem věřil, že kněz má od Boha velké dary, že může lidi uzdravit, osvobodit. Když za mnou chodili, normálně jsem se za ně modlil, dal jsem jim ruku na hlavu a tím jim předával Ducha Svatého. Ale najednou jsem viděl, že to funguje. Ve vranovském klášteře se děly podivuhodné věci. Nad některými lidmi jsem při modlitbě cítil něco zlého. Vrcholem bylo, když z nich začal křičet zlý duch: Nesahej na mne! Nebo se ten člověk najednou zhroutil na zem a já viděl, že tady už končí mé kompetence, že další pomoc by už měl přinést někdo jiný, než je obyčejný, modlící se kněz. ▌Otec
Pavel u P. Amortha. Proto se stal exorcistou, proto odjel do Říma za otcem Gabrielem Amorthem – vlevo, což byla nepochybně důležitá zkušenost, protože s o. Amorthem vymítal šedesátkrát za jediný měsíc a hodně se toho od něj naučil. Pravděpodobně i tu svoji usměvavou vlídnost, která by se vůbec nehodila do akčních filmů s ďábelskou tematikou. ▌Největší
exorcista. Otec Amorth je jeden z největších exorcistů na světě, a mně se na něm líbilo, jak je lidský, jak má rád všechny, kdo za ním přicházejí, a jak si zachovává humor. Prostě veselý člověk - během vymítání jsem třeba slyšel, jak na něj démon začal křičet: Dědku, umřeš! A P. Amorth se ušklíbl: Tos mi neřekl žádnou novinu, ale ty prvně vypadneš… Od té doby začal bojovat s ďábly i náš moravský paulán Pavel Havlát a několik věřících se mu brzy ozvalo: Díky, od setkání s vámi je mi líp, najednou můžu spát klidně… Což pro mě bylo Boží znamení, že jdu po správné cestě. Že to funguje, zdůrazňuje řeholník. Pokračování.
┃ Dopis sestry Pavly .
Dopis nemocným - duben 2015 Převzato z Proglasu, vložila Magda H.
Svým Zmrtvýchvstáním dovršil Pán Ježíš své Poselství lásky a otevřel nám cestu k věčnému životu.
Znovu se vracím k úvahám P. Jozefa Porubčana nad 1. listem sv. Jana v jeho knížce Svědectví pravdě, nakl. Zvon 1993. Svým Zmrtvýchvstáním dovršil Pán Ježíš své Poselství lásky a otevřel nám cestu k věčnému životu. Jedinou překážkou je tu hřích, protože hřích je porušení zákona. A právě o tom P. Porubčan nad listem sv. Jana uvažuje: Zajisté všichni uznávají nějakou zákonnost. Uznávají ji i ti, kdo nevěří v Boha. Mluví o jakémsi nepochopitelném vývojovém zákoně, který nikdo nedal a kterému se připisuje takřka charakter božství. Vývoj nelze zastavit. Je až k podivu, jak silnou víru mají ti, kdo věří v tak nesmyslný vývojový zákon. Zákon bez lásky neexistuje. Pokud přece jen, je pouhým falsem zákona. Jedním z největších omylů naší morálky je to, že za hřích
považujeme pouze to, co se příčí Božím příkazům. Podle Jana je hříchem vše, co je v rozporu se Stvořitelovou vesmírnou láskou, která od počátku času vše tvoří a dává zákony věcem i lidem. Hřích je výpadek z této zákonnosti. Je to odpor proti lásce a tedy i proti pravdě stvoření. To všechno musí zasáhnout i naši lítost, má-li tato být opravdovou lítostí. Nemůže se tu jednat jen o jakousi kosmetickou úpravu našeho jednání - jak plníme příkaz modlitby, kostela, postu. Vždy musí jít o to, být lepšími v celé šířce a hloubce lidské dobroty. Proto přišel Pan Ježíš, aby odstranil hřích jako nezákonnost, aby věci byly takové, jaké mají být, aby všechno opět získalo svoji pravou tvář. Všechno - člověk, jeho poznání i jeho láska, jeho svět i jeho zákony. Nepodvádějme sami sebe, nenechme se obelhávat. Dopustit se hříchu znamená vždy začlenit se do nezákonnosti, do rozvracení všeho, co je v nás dobré a krásné. Existuje pouze svět dobra a zla, pravdy a nepravdy. Svými činy se zapojujeme do jednoho z těchto dvou světů a bereme za to na sebe zodpovědnost. Tak nám Jan ukazuje, co to znamená změna myšlení a nový život. Právě toto potřebuje naše doba. Lidi, kterým jde o zákonnost, kterým jde o to, aby krása byla krásou, pravda pravdou, láska láskou; aby náš svět přestal být jedním velkým nesmyslným, hloupým podvodem, který vždy skončí prázdným zklamáním. Aby se našel způsob, jak vydolovat ze života to čisté, pravdivé a krásné, čemu bychom mohli říkat zákonnost, a vyřadit z něj nezákonnost, to je hřích! Domnívám se, že zrazování takovéto zákonnosti musí vždy bolet, i kdyby pouze v podvědomí; musí bolet i toho, kdo zrazuje. Duch zla! To je to, s čím se musíme vypořádat, abychom porozuměli Ježíšovu Poselství i Janovu svědectví o něm, abychom tak mohli porozumět i sami sobě. Snad právě pak objevíme v Ježíšově učení jediný směr pokroku a vývoje, jediný optimismus a jedinou naději. Přeji vám opravdovou velikonoční radost! Sestra Pavla ✙
✙
✙
❁ Historie obelisku na Svatopetrském náměstí.
- dokončení
Pro provedení této změny bylo předloženo 500 různých plánů, komise nakonec vybrala projekt architekta Domenico Fontany. Celá realizace trvala rok a je věrně popsána v nádherné knize: Della trasportatione dell'obelisco Vaticano et delle fabriche di Nostro Signore Papa Sisto V, un volumen de1590. Co se však stalo s tím statečným námořníkem, který si téměř vykřičel plíce? - Viz minulé číslo. Byl sice okamžitě zatčen a dopraven před papeže Sixta V., ten ho ale za překročení zákazu nepotrestal, místo toho ho odměnil udělením privilegia plout na své lodi pod vlajkou Vatikánu. Také udělil jemu i jeho dědicům právo na prodej palmových větví na Květnou neděli na náměstí svatého Petra. Od té doby mají jeho potomci i nadále tuto papežskou výsadu být jedinými dodavateli palmových větví. Pamětní deska na obelisku.
2.4.- Zelený čtvrtek * 3.4.- Velký pátek, den přísného postu * 4.4.- Bílá sobota * 5.4.- Slavnost Zmrtvýchvstání Páně * 12.4.- Neděle Božího milosrdenství * 23.4.- Svátek sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka * 25.4.- Svátek sv. Marka, evangelisty * 29.4.- Svátek sv. Kateřiny Sienské, panny a učitelky církve, patronky Evropy * ▍z Liturgického kalendáře ▍
**
**
**
Nový katalog. Koncem loňského
Mše svaté duben St/1.4.- na poděk. za dožité roky a rod. Tkadlecovu Čt/2.4.- za dožité roky a obrácení hříšníků So/4.4.- za† Jana a Zdeňku Kalendovy a za nemoc. Vlastu Špaňhelovu Ne/5.4.- za živé a† členy chrámového sboru St/8.4.- za živou a† rodinu Čížovu a Tkadlecovu Ne/12.4.- za živé a† farníky St/15.4.- za† Jiřího Tkadlece, rodiče a živou rodinu Ne/19.4.- za† Františka a Blaženu Pihlíkovy St.4.- ke cti sv. Jaroslava a jeho přímluvu Ne/26.4.- za Annu a Jana Krčkovy a jejich děti St/29.4.- za rodiče Tomšů, děti a duše v očistci
roku byl vydán nový Katalog arcidiecéze olomoucké, který zaznamenává údaje k 1.11.2014. Ze statistických dat vybíráme: ▍Rozloha arcidiecéze: 10 018 km2 ▍Počet obyvatel: 1 376 000 ▍Počet katolíků: 568 000 ▍ Arcidiecéze má 21 děkanátů, které tvoří celkem 418 farností, z nichž je 220 neobsazených ▍ V olomoucké arcidiecézi působí celkem 346 kněží, z nichž je 98 kněží ✙ Pořad bohoslužeb: Neděle: 10:30 hStředa: 17 h. řeholních ▍ Kněžím pomáhá v duchovní správě 33 trvalých jáhnů První pátek v měsíci: 18:00 hod. 1/2 hod. přede ▍V olomouckém kněžském semináři mší sv. je příležitost ke svátosti smíření - zpověď. se na kněžství připravuje 15 bohoslovců z naší arcidiecéze ▍V přípravném ročníku Teologického konviktu v Olomouci studuje 11 studentů z olomoucké arcidiecéze. PhDr. Josef Pala, Oldin č. 3 **
**
**
✙ Oživ plamen - biskup Josef Hrdlička - kniha o podobenstvích Pán Ježíš mluvil k učedníkům i zástupům lidí v podobenstvích. Slíbil, že Duch Svatý, kterého jim sešle, je bude uvádět postupně do celé pravdy. Ježíšova podobenství vypovídají o nejhlubších tajemstvích vztahu Boha a člověka. I současná doba nám pomáhá nacházet nová podobenství v překvapivě nových souvislostech. Poznání probouzí úžas a ten rozněcuje touhu jít cestou víry a evangelia. Křesťan je člověk, který nemá vycházet z úžasu. O úžasu a touze je i tato knížka. Všímá si nových podobenství, metafor, přirovnání, paralel, jak je obsahují i evangelia. Kniha také hovoří o víře – plamenu Božího světla v nás, který nemáme jen pro sebe a svou vlastní spásu. Máme ho i pro druhé. Víra je dar, který má být sdílen, oživuje ho vanutí Ducha Svatého, ale zároveň musí být chráněn a moudře ošetřován před prudkými závany zvenčí, aby nebyl uhašen. Matice cyrilometodějská s. r. o. ✙ Svatý otec František jmenoval 19. 3. 2015 nového diecézního biskupa českobudějovické diecéze. Mons. ThDr. Vlastimil KROČIL, Ph.D. se narodil 10. května 1961 v Brně. Třikrát se hlásil do kněžského semináře v Litoměřicích, ale vždy byl odmítnut. Rozhodl se k emigraci. Teologii studoval na Papežské Lateránské univerzitě v Římě a kněžské svěcení přijal 16. července 1994 v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Po dosažení licenciátu na Papežské Gregoriánské univerzitě v Římě začal od roku 1996 vyučovat patristickou literaturu a spiritualitu na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. Od roku 2008 byl členem sboru konzultorů českobudějovické diecéze; v roce 2011 byl jmenován vikářem táborského vikariátu a následujícího roku byl jmenován sídel. kanovníkem v Č. Budějovicích. sídelním kanovníkem katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.
❁ TV NOE na návštěvě Vizovic. Neděle 8. března 2015 byla pro Vizovice a dvě další farnosti: Bratřejov a Jasennou, které spravuje P. Jindřich Peřina, mediálním svátkem. Křesťanská televize dobrých zpráv - TV NOE, zavítala do kostela sv. Vavřince, aby odvysílala přímým přenosem z Vizovic mši svatou, celebrovanou P. Jindřichem. Koncelebrantem byl P. Arnošt Červinka. Po pravici celebranta stál jáhen Josef Zádrapa. Na tuto slavnost se připravili jak domácí zpěváci z Vizovic, tak i naši bratřejovští, pod vedením sbormistryně Marie Poláchové. Varhany mistrně ovládl Mgr. Pavel Sochora.
❁ Ohlasy po nedělní mši svaté:
https://www.youtube.com/watch?v=yhEUV0lGG4s
8. 3. 2015, 14:52 | Marie z Prahy: Mše svatá z kostela sv. Vavřince ve Vizovicích (vysílaná televizí Noe 8. 3.2015 byla nádherným požehnaným zážitkem! - určitě i díky famóznímu pěveckému sboru, kterému bych ráda vyslovila extra poděkování! Prožila jsem nezapomenutelné chvíle plné dojetí, radosti a pohody na duši… Pán Bůh zaplať!
SMS: "Pane faráři, rád bych poděkoval za krásnou bohoslužbu. Jsem z Pošumaví, takže byla na TV Noe. I za krásné slovo a hudbu scholy. Podařilo se to donést až sem k nám a byli jsme s Vámi účastni. Bohu díky. Pěknou neděli Vám. S pozdravem Jan Dobiáš"
Dôstojný duchovný otče, srdečne Vás pozdravujeme zo Slovenska a veľká vďaka Vám za nedeľnú sv. omšu 8.3.t.r. na TV Noe. Je vidieť, že Vaša farnosť je živá! Vaša Kristova Láska, radosť a vďačnosť bola hmatateľná priamo cez televíznu obrazovku. Iba tento raz som bola chorá, ale stálo to za to! Sv. omša bola pre mňa veľkým povzbudením a Duch Sv. koná zázraky skrze Vás v tomto milostivom pôstnom čase a naše srdcia sa naplnili Láskou, radosťou a vďačnosťou Nech Božské Srdce Ježišovo Vás neustále napĺňa Jeho Láskou a naša Božia Matka Vás ochraňuje. S vďakou a úctou: Štefánia Gučková, 908 63 Radošovce 335
snímek pořízený po mši svaté 8.3.2015
❁ Televize Noe, televize dobrých zpráv, je nekomerční, nezisková. V zahraničí není takový typ televize výjimečný, v naší zemi je Noe v této kategorii jediná. Staví na křesťanských základech. Co nekomerčnost znamená? Znamená svobodu, nezávislost na mediálních domech, na zadavatelích reklamy, do
značné míry i nezávislost na počtu diváků. Znamená ovšem také závislost na zájmu diváků a na jejich osobní angažovanosti.
Jinými slovy: Televize Noe promyšleně a záměrně staví svoji existenci na závislosti na podpoře svých diváků. Budou-li o ni aktivně stát, bude existovat. Potřebujeme podpořit v našich záměrech. Způsobů podpory je několik:
Nejčastějším je finanční příspěvek. Dále je to pomoc při šíření tiskovin v obcích, farnostech, při obsluze diváků - členů Klubu přátel (funkce Kamarád Noe - KaNoe). Potřebujeme technicky zdatné diváky, schopné nastavit zejména starším spoluobčanům příjem Tv Noe Stojíme o modlitbu za dobrá díla, mezi něž se chce televize Noe počítat. Stojíme o náměty, o komunikaci s tvůrci v pořadech i mimo ně, na webu i osobně. Zvláštním druhem pomoci jsou jazykově zdatní lidé k překladům textů k dabingu nebo k živému tlumočení při vysílání. Potřebujeme zaplatit režii, mzdy, autorská práva, technologie, přenosový vůz,
trasy, nákupy zahraniční produkce. V současnosti jsou nízkorozpočtové u supernízkorozpočtové televize na vzestupu a nabízí se proto výborná možnost výměny pořadů. Potřebujeme vědět, že se vám, do vaší rodiny Noe hodí jako kamínek do mozaiky
vašeho života. Pište, volejte. V tomto smyslu tvoříme televizi dobrých zpráv všichni. Vy podporou, my tvorbou programu. Jsme a můžeme být dobrými spolupracovníky na dobrém díle. Můžete přispět i vy a to finančně, modlitbou, poskytnutím potřebných výrobních
prostředků, spoluprací a dobrým nápadem. TV NOE
◩ Poznámky z pastor. rady farnosti ze dne 18.2.2015 – výběr, zapsala Marie Poláchová Bohoslužby ve Svatém týdnu: Zelený čtvrtek – v 18h Velký pátek - v 18h Bílá sobota – v 19.30h Adorace na Bílou sobotu od 10 do 19h Neděle – v 10.30h 19. 4. volby do pastorační rady – lístky připravit na 10 jmen, po mši budou volby, které se předem oznámí. 26. 4. mše u nás v 9h - pouť Pozděchov připravuje se diecézní eucharistický kongres – 15. - 16. 5. v Olomouci arcibiskup zve 15. 5. žáky náboženství na setkání do Olomouce letos u nás budou dvě svatby - 23. 5. a 19. 9. Noc kostelů – bude zajištěn autobus, pojede se po kostelích, bude to dar pro pořádající termín biřmování - 8. 11. 2015 v 10.30h. biskupství převzalo pozemky vrácené v restituci, jsou 2 platné smlouvy – s Pavlem Kamenčákem, s MBD návrh – vyfotit farnost (společnou fotku farníků) nebo vytvořit kalendář **
**
**
❁ Děkujeme P. Jindřichu Peřinovi a Ladislavu Radoňovi za nabídnutou taxislužbu. ❁ Děkujeme Vlastiku Pešákovi za převedení fotografií a záznamu mše svaté, vysílané televizí NOE ve Vizovicích 8.3.2015, na internetové stránky. ❁ Děkujeme Pavlu Kamenčákovi za zajištění kočiček na Květnou neděli. ❁ Děkujeme Heleně Jochové za přípravu oběda a pohoštění pro 10 kněží, kteří měli na zdejší faře děkanátní konferenci. **
**
**
✙ Papež František oznámil slavení Svatého roku milosrdenství Papež František oznámil v pátek 13. března 2015 slavení nového mimořádného Svatého roku. Jubileum milosrdenství bude zahájeno otevřením Svaté brány ve vatikánské bazilice o slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie 8. prosince 2015, zakončeno bude 20. listopadu 2016. Toto je čas milosrdenství. Je důležité, aby ho laičtí věřící prožívali a
vnášeli do různých oblastí společnosti, uvedl papež František. Jubileum ohlásil ve výroční den svého zvolení za nástupce sv. Petra a v průběhu kající bohoslužby v rámci akce 24 hodin pro Pána. Často jsem přemýšlel, jak může církev více poukázat na své poslání být svědkem milosrdenství. Je to cesta, jež začíná duchovním obrácením. Proto jsem rozhodl vyhlásit mimořádné jubileum, v jehož středu bude milosrdenství. Bude to Svatý rok milosrdenství. Chceme jej prožívat ve světle Pánova slova: Buďte milosrdní jako Otec, řekl papež. Svatá brána se nachází ve čtyřech římských bazilikách a bývá otevřená pouze během Svatých roků. V jinou dobu bývá zazděná. Otevření Svaté brány symbolicky znázorňuje nabídku mimořádné cesty ke spáse.
Jubilejní rok byl ve Starém zákoně vyhlašován každých 50 let. V tomto období byla dávána svoboda otrokům a vracel se majetek původnímu majiteli. Jak uvedl Jan Pavel II., podle Zákona Izraele spočívala spravedlnost především v ochraně slabých. Katolická církev započala tradici Svatých roků za papeže Bonifáce VIII. v roce 1300.
Hlava katolické církve tehdy stanovila jejich konání na období jednou za sto let. Od roku 1475 bylo řádné jubileum vyhlašováno každých 25 let, aby je mohly prožít všechny generace. Dosud bylo slaveno 26 řádných Svatých roků, poslední z nich proběhl v roce 2000. Od
16. století se začaly vyhlašovat také mimořádná jubilea, které měla zdůraznit události zvláštního významu. Posledními takovými byl rok 1933 - 1900 let od Vykoupení a 1983 1950 let od Vykoupení. Církev dala starozákonnímu jubileu nový duchovní význam. Milostivý rok spočívá v
odpuštění, jež je nabídnuté všem, a v možnosti obnovit vztah s Bohem i s druhými lidmi. Skrze nové jubileum chce papež František postavit do centra pozornosti milosrdenství Boha, který zve lidi k návratu k sobě. Křesťané jsou podle něj dále povoláni, aby přinesli útěchu každému člověku naší doby. Milosrdenství je téma papeži Františkovi zvlášť blízké, neboť si za své biskupské a
později papežské heslo zvolil větu: Miserando atque eligendo v překl.: Pohleděl na něj s milosrdenstvím a vyvolil jej. Při první modlitbě Anděl Páně po svém zvolení římský biskup prohlásil: Pocítit
milosrdenství, toto slovo proměňuje všechno. Je to to nejlepší, co můžeme pocítit. Proměňuje to svět. I trocha milosrdenství činí svět méně chladným a spravedlivějším. Potřebujeme dobře rozumět tomuto milosrdenství Boha, milosrdného Otce, který má takovou trpělivost. V lednu letošního roku řekl: Je tolik potřeba milosrdenství a je důležité, aby ho laičtí
věřící prožívali a vnášeli do různých oblastí společnosti. Odvahu! Žijeme čas milosrdenství, toto je čas milosrdenství. Ve svém poselství k letošní postní době zase napsal: Jak jen si přeji, aby se místa, kde se projevuje církev, zvláště naše farnosti a komunity, stávaly ostrovy milosrdenství uprostřed moře lhostejnosti! Autor: Ondřej Mléčka ◩ Úvaha k zamyšlení - jak na stres Psycholožka se procházela po místnosti, zatímco publiku přednášela o zvládání stresu. Když pozvedla sklenici s vodou, každý z přítomných očekával, že se zeptá: Je sklenice z poloviny prázdná nebo z poloviny plná? Namísto toho se však pousmála a zeptala se lidí, kolik si myslí, že sklenice váží. Odhadů bylo mnoho. Ona však řekla: Na skutečné hmotnosti nezáleží. Záleží na tom, jak dlouho sklenici držím. Pokud ji držím minutu, není to žádný problém. Když ji budu držet hodinu, bude mě bolet paže. Kdybych ji držela celý den, moje paže by se cítila paralyzovaná. Každopádně, sklenice je stále stejně těžká, ale čím déle ji držím, tím těžší se zdá. Pak pokračovala: Stres a starosti jsou stejné jako tato sklenice. Myslete na ně chvíli a nic se nestane. Myslete na ně o něco déle a začnou vás zraňovat. A budete-li se jimi zabývat celý den, budete se cítit paralyzovaní - neschopní cokoli udělat. Je důležité nezapomínat své stresy uvolňovat. Každý večer, co nejdříve to půjde, odhoďte všechna svá břemena. Netahejte je s sebou celý večer až do nočního spánku. Nezapomeňte svou sklenici včas odložit!
Ve čtvrtek 19.3.2015 poctila náš kostel i naši farnost návštěva kněží z vizovského děkanátu. Po bohoslužbě slova se odebrali na faru ke své pracovní činnosti.
✙ ▌
✙
✙
Papežův katalog kuriálních nemocí ke společnému zpytování svědomí
Papež představil seznam patnácti chorob či pokušení, které oslabují naši službu Pánu.
10. Desátou nemocí je zbožšťování představených. Je to choroba těch, kdo nadbíhají představeným a doufají, že se jim od nich dostane přízně. Jsou oběťmi kariérismu a oportunismu, prokazují čest lidem a nikoli Bohu srov. Mt 23,8-12. Takoví prožívají službu jenom s myšlenkou na to, co mají dostat a nikoli na to, co mají dát. Jsou malicherní, nešťastní a inspirovaní pouze vlastním a fatálním sobectvím srov. Gal 5,16-25. Tato choroba může postihnout i představené, když nadbíhají některým svým spolupracovníkům, aby si vymohli jejich poddanost, loajalitu a psychologickou závislost, ale konečným výsledkem je opravdová komplicita. 11. Jedenáctou nemocí je lhostejnost vůči druhým, když někdo myslí pouze na sebe a ztrácí upřímnost a vřelost lidských vztahů; když někdo zkušenější nedá své poznání k dispozici méně zkušenému kolegovi; když se někdo dobere určitého poznání a drží si jej pro sebe, místo aby jej pozitivně sdílel s ostatními; když ze žárlivostí či potměšilosti má někdo potěšení z pádu druhého, místo aby jej pozvedl a povzbudil. 12. Nemoc pietních tváří, totiž nevrlých a sveřepých lidí, kteří se domnívají, že k vážnosti potřebují melancholickou a přísnou tvář a s druhými – zvláště těmi, které považují za podřadné – zacházejí rigidně, tvrdě a arogantně. Tato teatrální přísnost a neplodný pesimismus jsou ve skutečnosti symptomem strachu a vlastní nejistoty. Apoštol se má snažit být zdvořilým, klidným, nadšeným a veselým člověkem, který všude rozdává radost. Srdce naplněné Bohem je šťastné, vyzařuje a předává radost všem okolo. Ihned je to vidět! Neztrácejme tedy onoho radostného ducha, oplývajícího humorem, ba sebeironií, jež nás činí lidmi oblíbenými i ve svízelných situacích. Velice nám prospěje dobrá dávka zdravého humoru. Je dobré často recitovat modlitbu sv. Tomáše Mora. Denně se ji modlím a dělá mi dobře. Pokračování
Pravidla pro rodiče k bezpečnému užívání internetu jejich dětmi. Nechte se dítětem poučit o službách, které používá, a ujistěte se o jejich obsahu. Tím zlepšíte svou znalost internetu Nedovolte svému dítěti setkání o samotě s někým, s kým se seznámil na internetu. Pokud k setkání svolíte, doprovoďte ho vy sami nebo ho pošlete s někým, komu důvěřujete Zajímejte se o internetové kamarády svých dětí, stejně jako se zajímáte o jejich kamarády ve škole Snažte se se svým dítětem otevřeně mluvit o tom, co dělá a s kým se setkává. To platí také o internetu. Měli byste si povídat o tom, co vaše dítě na internetu našlo nebo s kým se kontaktovalo. Netrestejte ho, když se neúmyslně dostane na stránky, na které se dívat nesmí, vysvětlete mu, proč jsou pro něj nevhodné nebo nebezpečné. Docílíte toho, že se vám dítě bude bez zábran svěřovat úplně se vším a vy budete mít nad ním kontrolu a přehled co dělá a s kým se kontaktuje Vy sami můžete omezit přístup svého dítěte na nevhodné stránky pomocí přímého omezení internetového prohlížeče nebo pomocí speciálních programů obsahujících nepřetržitě aktualizovaný seznam stránek pro děti nevhodných. Tyto programy bývají k dispozici zdarma Uvažujte o společné e-mailové schránce se svými dětmi Dávejte si pozor na soubory, které dítě z internetu stahuje, a ukládá je na disk Dávejte dobrý pozor na to, aby vaše dítě netrávilo u počítače více času, než kolik tráví se svými opravdovými kamarády, a jestli netráví příliš mnoho času u počítačových her. Nebudete-li mít pod kontrolou čas, který vaše dítě u počítače tráví, může dojít až k závislosti na chatu nebo počítačových hrách O radu při výchově dětí ke správnému užívání internetu můžete požádat pedagoga, psychologa či pracovníky internetových firem. zachranny-kruh.cz
Co děláš, kámo? - Vytahuju ze země plevel! - A není to zbytečné? U mně na zahrádce roste plevel ze země sám, vůbec ho nemusím vytahovat ▌ Fero, dnes se mi zdálo v noci, že jsme byli na dovolené – Výborně, Maruško! letos máš už po dovolené, budeme šetřit na příští rok ▌ Francku, ať nespadneš z toho žebře. Dělala jsem makové šišky, kdo by to pak jedl? ▌ V přeplněném autobuse: Slečno, uvolněte mi cestu, musím rychle vystoupit - Copak, střevní potíže? Ale néé, honí mne revizor ▌ Pane doktor, můj chlap nějak moc ztloustnul, nemohl byste mu napsat prášky na spaní? - A nespletla jste se? - Ne, on každou noc vstane a vybrakuje mi ledničku ▌Víš dobře, že nemáš pít na hladný žaludek rum! - To není na lačno, vždyť už mám v sobě dvě piva ▌ Pane soudce, přiznávám, že cement pochází z naší cementárny, ale opravdu nevím, jak se dostal na mou parcelu ▌Dvě na lavičce: Podívej se na ty dva plešaté chlápky! - A co má být? - Coby, jen že jsou si na vlas podobní ▌Taťko, proč likviduješ své školní vysvědčení? - Ale, vnuk se už učí číst, a tak aby mu nepřišlo náhodou do rukou. Když není zubař po ruce
