Úvod Nová, moderní doba je velice uspěchaná, na světě existuje velmi mnoho zajímavých činností, které bychom rádi stihli a tak děláme spoustu věcí okrajově a povrchně. Neustále se nám nedostává času na učení a chybí nám někdo nebo něco, co by bylo stále s námi, aby mohlo napovídat nebo poradit. Proto jsem se rozhodl sepsat pár rad a poznatků, které by mohli být neustále při ruce. Judo je bojové umění, které nás učí nejen to, jak zvítězit nad soupeřem, ale i mnoho dalších věcí, například sebeovládání, kázni, hygieně, ohleduplnosti a podobně. Proto je nutné, jestliže jste se rozhodli pro judo, přizpůsobit své chování a denní režim požadavkům tohoto sportu. Trenér je osoba, která se Vás snaží naučit základy a principy juda, zlepšit Vám fyzickou kondici a udělat z Vás sportovce. Každý z trenérů používá jiné výchovné prostředky a jiný postup při vedení svých svěřenců. Všichni mají ale snahu udělat z Vás co nejlepší judisty. Není proto slušné pomlouvat svého trenéra. V mnoha případech je to ve Vašem okolí jediný člověk, který je ochoten Vás učit. Zájem o svůj sport je jedna z nejdůležitějších věcí. Sebeslavnější trenér, sebevětší množství peněz, sebelepší tréninkové podmínky Vám nebudou nic platné, když Vy sami nebudete mít o judo zájem a nebudete chtít být nejlepší.
Chování a trénink Na trénink chodíme zásadně včas a s tím vybavením, které je podle požadavků trenéra nezbytné. Zpravidla to bývá: judogi (nesprávně nazývané kimono), přezůvky, ručník, pití a tak dále. Před tréninkem se převlékneme, případně umyjeme (nohy bychom si měli umýt vždy), a nastoupíme k zahájení tréninku. Při vstupu a odchodu z DOJO (v našem případě tělocvična, ale jinak to je místo určené pro bojová umění) a tatami zdravíme malým pozdravem, tento provádíme malým rychlým úklonem. Každý trénink zahajujeme nástupem (seisou), při kterém trenér vysvětlí další průběh tréninku, soustředíme se na trénink a navzájem se pozdravíme. Při nástupu čekáme, až si trenér zaklekne a nejstarší cvičenec dá pokyn „SEIZA“ to znamená zakleknout. Do kleku jdeme první levou nohou a pak následuje pravá. Dokleknutí by nemělo být slyšet, klekám si pomalu a tiše. V seize sedí kluci s kolenami od sebe na šířku dvou pěstí a holky na jednu pěst. Ruce jsou položeny na stehnech. Pak následuje malá meditace a pozdrav trenérům a pak žákům. Pozdrav provádíme také tiše, Ruce sjedou z kolen a před koleny na tatami se palce a ukazováčky spojí do trojúhelníku. Potom se úklonem nakloním nad ruce, ale očima stále koukám před sebe, napočítám do tří a pomalu se zvedám. Toto platí pro pozdrav jak trenérovi tak žákům.
Nezbytnou součástí každého tréninku je rozcvička, kterou vede sám trenér, nebo jejím vedením pověří některého z přítomných. Vyspělí judisté se rozcvičují sami, bez asistence trenéra. Kvalitní rozcvičení je velice důležité, předchází se tím mnoha zraněním kloubů a svalů. Průběh tréninku určuje trenér podle tréninkového plánu, zpravidla podle toho o jak vyspělou skupinu judistů jde a podle tréninkového období (přípravné, přechodné, hlavní). Pokyny trenéra je vždy nutné respektovat, nekázeň a nesoustředění vede k mnoha zbytečným zraněním. V případě zranění nepodléháme panice, ale okamžitě voláme trenéra. Průběhu tréninku bez svolení trenéra nepřestáváme cvičit, nepořádáme diskusní kroužky, neodcházíme z doja a tak dále. Neustále dodržujeme zásady zdvořilosti (oslovení, zdravení, poděkování a další zásady slušnosti). Neúčast na tréninku hlásíme předem, případně se omluvíme na začátku příštího tréninku. Jídlo do dojo nepatří. Na závěr tréninku opět nastoupíme (seisa), trenér zhodnotí průběh tréninku, případně připomene jiné problémy (účast na soutěžích, zkouškách dá prostor pro dotazy náměti a jiné) a následuje opět společný pozdrav. Judogi nezapomeneme po tréninku usušit a vyvětrat popřípadě dát vyprat.
Historie Všechny bojové sporty se rozvinuly ze starobylých způsobů boje a bojových umění. Umění bránit se a útočit bez použití zbraně bylo pěstováno u mnoha národů a bojová cvičení ve formě různých zápasů jsou součástí zálib a tělesných cvičení člověka od pradávna. Jsou to jedny z nejstarších druhů sportu. Neliší se pohnutkou, ze které vznikly, ale velmi se liší svojí technikou. Koncem 16. a začátkem 17. století byly v Japonsku techniky boje beze zbraně zpracovány do tzv.“ džiu džitsu“ (jemné umění). Byl to výrazný pokrok v boji, protože umožňoval porazit protivníka nejen silou, ale i technikou a taktikou. Obránce tak získal možnost zvítězit i nad mnohem fyzicky zdatnějším nebo i ozbrojeným protivníkem. Škol, kde se tomuto umění vyučovalo, bylo, v Japonsku mnoho, každá z nich měla své přednosti i nedostatky. Jedno však měly společné: cíl využít co nejvíce fyzických a duševních sil obránce. Nejvyššího rozkvětu dosáhlo džiu džitsu v 18.a 1.polovině 19. století, později upadá takřka do zapomnění.
Vznik Juda Koncem 19. století toto umění oživil a přepracoval JIGORO KANO (1860-1938). J. Kano byl vynikající pedagog, byl členem Japonské horní sněmovny a ministrem výchovy. Založil Japonskou atletickou asociaci a zastupoval Japonsko v Mezinárodním olympijském výboru. J. Kano se v mládí učil jiu-jitsu u tří vynikajících mistrů své doby. V roce 1882 založil v Tokiu vlastní školu, kterou nazval Kodokan (škola pro studium cesty). V ní vyučoval jiu-jitsu v pozměněné formě a jinou metodou, než se učilo doposud. Sestavil tak sportovní zápas, ve kterém soupeři bojují v duchu jiu-jitsu, ale boj je omezen určitými pravidly, jsou zakázány nebezpečné, zdraví nebo život ohrožující zákroky a nazval jej JUDO, což v překladu znamená jemná cesta, obecně DO znamená cesta. Spousta japonských bojových umění končí na DO například KarateDO cesta pěstí, KenDO cesta meče a další. Z Japonska se pak judo rozšířilo do celého světa. Od roku 1964 je judo Olympijským sportem.
Judo u nás Jiu-jitsu je u nás známo od roku 1910, cvičilo se však jako sebeobrana a šlo spíše o příležitostná cvičení. Systematicky se u nás začíná až od roku 1934 ve Vysokoškolském sportu. 1934- první oddíl Vysokoškolský sport, instruktor István Fulop (přezdívka Dobo) o První účast na ME 2. místo Dobo, Cígner 1936- 3.4. ustaven Český svaz Jiu Jitsu (džiu džitsu) 1938- První mistr džiu džitsu F. Šíma 1939 - První mistrovství republiky 1972- První účast našeho judisty na OH (ing. P. Jákl) 1980- První medaile z OH ( bronz ve váze +95, V. Kocman)
Závody Vyvrcholením každého tréninkového procesu jsou závody. Účast na závodech určuje trenér a měla by být pro každého závodníka povinná. Trenér zároveň s tím, když určuje kdo se závodů zúčastní, určí i místo, datum a čas srazu. Na závody si bereme zpravidla toto vybavení: čisté judogi s páskem příslušné barvy, průkaz judo, tepláky, přezůvky, ručník, jídlo a pití. Večer před závody si připravíme do vhodné tašky potřebné věci. Ráno před závody býváme často nervózní (máme trému), proto je vhodná lehká snídaně, aby se nám neudělalo špatně. Před závodem vyplníme startovní lístek, který spolu s průkazem juda předložíme u vážení.
Před vážením je vhodné se svléknout a pamatujeme si, že na váhu vstupujeme zásadně bez bot. Při zahájení je obvykle nástup všech závodníků. Nastupuje se v judogi. Před každým utkáním se nezapomeneme řádně rozcvičit. Jakmile nás hlasatel ohlásí, připravíme se k nástupu na zápasiště (odložíme vše, co nesmíme mít na sobě při utkání, např. hodinky, prstýnky, náušnice ponožky apod.) a uvážeme si šerpu (pásek) příslušnou k místu nástupu (první čtený závodník červenou, druhý bílou). Na vyzvání rozhodčího vstoupíme na zápasiště. Jestliže hlasatel čte naše jméno pozdravíme úklonem. Po skončení utkání a vyhlášení vítěze se se soupeřem opět pozdravíme, podáme si ruku a opustíme zápasiště. Nezapomeneme, že bez svolení hlavního rozhodčího nesmíme opustit místo konání závodů do doby vyhlášení vítězů. Závody končí společným nástupem a vyhlášením vítězů. Tento nástup je organizován stejně jako zahájení závodů.
Stručně o pravidlech Pravidla nám slouží k tomu, aby všichni závodníci měli stejné podmínky k zápasu, částečně nás chrání před zraněním a nesportovním chováním soupeře.
Zápasiště Zápasiště je vytvořeno z tatami nebo jiného podobného materiálu. Skládá se ze dvou ploch, vnitřní a vnější, které jsou od sebe odděleny 1 metr širokou červenou čárou, které se říká varovná plocha. Vnitřní plocha, včetně barevné varovné plochy se nazývá zápasová plocha (to jest místo kde probíhá utkání). Vnější plocha se nazývá bezpečnostní plocha (aut). Závodní úbor judogi (nesprávně nazývané kimono) musí být z pevné tkaniny, bez poškození, barvy bílé nebo modré. Čisté a bez zápachu. kabát je tak dlouhý, aby dosahoval do poloviny stehen, rukávy při předpažení musí dosahovat k zápěstí. kalhoty mají být tak dlouhé, aby dosahovaly ke kotníkům, v pase jsou uvázány provázkem. Ne na gumu. kolem boků je 2 x ovinutý pás, uvázaný na plochý uzel. Po uvázání mají zbýt za uzlem konce dlouhé 20-30 cm. dívky a ženy nosí pod judogi bílé, nebo téměř bílé triko s krátkým rukávem, tak dlouhé aby se dalo zastrčit do kalhot. s velikostí a umístěním reklam Ti pomůže trenér.
Hygiena judogi má být čisté a bez zápachu nehty na rukou a nohou musí být krátce ostříhány osobní hygiena má být na dobré úrovni dlouhé vlasy mají být uvázány tak, aby jimi nebyl obtěžován soupeř ani Váš výhled, aby Vám i soupeři zkrátka vlasy nepadali do obličeje. Zahájení zápasu Zápas se zahajuje zvoláním rozhodčího „HAŽIME“ Přechod do NE WAZA (boje na zemi) Závodníci mohou přejít do ne waza v těchto případech: hodí li svého soupeře na zem a bez přerušení přechází do boje v ne waza upadne li jeden ze závodníků při pokusu o chvat, může druhý pokračovat v boji v ne waza je li nasazeno v postoji žime waza (škrcení), nebo kansetsu waza (páčení) a pak se bez přerušení přejde do ne waza MATE (přerušení zápasu) Chce-li rozhodčí dočasně přerušit zápas zvolá „MATE“. Závodníci přeruší boj a vrátí se do počátečního postavení. Zápas se opět zahájí zvoláním „HAŽIME“ SONOMAMA (nehýbejte se) Chce li rozhodčí krátkodobě přerušit zápas, aniž by se tím změnila pozice závodníků zvolá „SONOMAMA“. Závodníci přestanou bojovat, ale zůstanou v tom postavení, jak jsou.(nepouští se). Znovu začnou bojovat po zvolání rozhodčího „JOŠI“
Konec zápasu Zápas končí zvoláním rozhodčího „SORE MADE“(to je vše) když: závodník dosáhl ohodnocení IPON, nebo WAZAARI AWASETE IPON závodník dosáhl ohodnocení WAZAARI a jeho soupeř byl již trestán 3x ŠIDO = SOGO GAČI (spojené vítězství) nenastoupí soupeř = FUSEN GAČI se soupeř vzdá = KIKEN GAČI je li soupeř diskvalifikován nemůže li závodník dále bojovat (zranění, nemoc a pod) uplyne stanovený čas zápasu OSAE KOMI (držení nasazeno) Rozhodčí zvolá „OSAE KOMI“, když je závodník na zádech, dostatečně kontrolován soupeřem.(od tohoto zvolání se měří čas držení) TOKETA (držení přerušeno) Rozhodčí zvolá „TOKETA“, jestliže se v průběhu OSAE KOMI podaří soupeři z držení uniknout, případně sevřít nohu nebo nohy soupeře.
Doba trvání zápasu muži
5 min
ženy
junioři
5 min
—
dorostenci
4 min
dorostenky
4 min
st.žáci
3 min
st. žákyně
3 min
ml.žáci
2 min
ml. žákyně
2 min
mláďata chlapci
2 min
mláďata dívky
2 min
Čas OSAE KOMI (držení) Ipon waazari juko
25 sekund 20sekund a více, ale méně než 25 sekund 15 sekund a více, ale méně než 20 sekund
5 min
Zakázaná jednání provinění jsou trestána ŠIDO příliš defenzívní chování v postoji (v trvání více než 5 sek) úmyslně soupeři znemožňovat úchop ve snaze zabránit jeho akci v postoji po úchopu neprovádět útočné pohyby (neaktivita) provádět předstíraný útok stát v postoji déle než 5 sek ve varovné ploše a neprovádět útok ani obranu držet v postoji déle než 5 sek. bez útoku: o jednou nebo oběma rukama soupeřův pás nebo konec kabátce o soupeřův límec nebo jednu stranu kabátce o oběma rukama rukáv soupeře o konec (konce) soupeřova rukávu (rukávů) za účelem defenzívy strkat prst (prsty) do soupeřova rukávu nebo nohavice, držet soupeřův rukáv zkroucený (jako při ždímání) proplétat v postoji déle než 5 sek. prsty jedné nebo obou rukou mezi soupeřovi prsty ve snaze zabránit jeho akci úmyslně si uvolňovat kabátec, nebo uvolňovat a znovu zavazovat pás nebo tkanici kalhot bez svolení rozhodčího omotávat koncem pásu nebo cípem kabátce kteroukoliv část soupeřova těla zachytávat judogi ústy pokládat ruku, paži, chodidlo nebo nohu na obličej soupeře uchopit v postoji soupeřovu nohu (nohy) bez současného pokusu o poraz strkat chodidlo nebo nohu pod soupeřův pás, límec nebo kraj kabátce se záměrem uvolnit jeho úchop používat při ZIME WAZA spodku kabátce nebo pásu používat útok DOZIME (nůžky) na soupeřův krk, trup nebo hlavu kopat kolenem nebo nohou do soupeřovy ruky nebo paže se záměrem uvolnit úchop ohýbat soupeřův prst nebo prsty ve snaze uvolnit jeho úchop záměrně stahovat soupeře na zem za účelem boje v NE WAZA
úmyslně opouštět v TAČI WAZA i NE WAZA zápasovou plochu nebo úmyslně nutit soupeře k opuštění zápasové plochy pokusit se hodit soupeře pomocí KAWAZU GAKE nasazovat KANSETSU WAZA (páku) na jiný kloub než loket používat chvat, který by mohly vést ke zranění páteře nebo krku soupeře zvednout ležícího soupeře a hodit jej zpět na zem podmetat nohou stojnou nohu soupeře zevnitř, pokouší li se provádět chvat jako je například HARAI GOŠI pokoušet se o poraz nebo jej provádět mimo zápasovou plochu nedbat příkazu rozhodčího při zápase bezdůvodně křičet, dělat gesta nebo poznámky zesměšňující soupeře dělat cokoliv, co by mohlo ohrozit nebo zranit soupeře nebo co odporuje zásadám juda například KANI BASAMI padat při chvatu nebo pokusu o chvat jako je WAKI GATAME přímo na zápasiště velmi těžká provinění obvykle trestána HANSOKU MAKE (diskvalifikace) opírat se při chvatu nebo pokusu o chvat, jako je například HANE GOŠI, při předklonu nejdříve hlavou o zápasiště úmyslně padat vzad, je-li soupeř přitisknut na závodníkových zádech nosit tvrdé nebo kovové předměty-zakryté i nezakryté
Slovníček základních pojmů DAN - mistrovský stupeň technické vyspělosti DOŽO - místnost kde se koná judo (tělocvična) ERI - límec GARÍ - podražení JUDOGI - oděv pro judo KO - malý O - velký RANDORI - cvičný zápas REI - zdravte (povel k pozdravu) RENRAKU - kombinace RITSU REI - malý pozdrav (úklon) SENSEI - učitel (trenér) SEISA - klek sedmo SODE - rukáv SIAI - utkání (zápas) při soutěži T ATAMI - zápasiště pro judo (žíněnka) ZA REI - velký pozdrav (v kleku)
GAEŠI - protiútok HARAI - podmět JUDOKA - cvičenec juda NAGE - hod (poraz) OBI –pás k judogi TORI – Útočník UKE – Obránce MAKURA- polštář UČI – vnitřní CUGI AŠI – chůze šoupáním ERI – límec KUMI KATA – základní úchop UKEMI – pád UKI – malý bok TAČI – postoj SOTO – vnější WAZA – technika GURUMA – kruh MAITA – vzdávám se
ČÁSTI TĚLA AŠI – noha HIŽI - loket KATA – rameno KUBI - krk UDE - paže MUNE - prsa
SMĚRY MAE - dopředu JOKO - stranou HIDARI - levý ROZLOŽENÍ CHVATU KUZUŠI – vychýlení CUKURI – nástup KAKE - hod VÝROKY ROZHODČÍCH HAŽIME – začněte SONOMAMA - nehýbejte se SOREMADE - to je vše HIKIWAKE - nerozhodně OSAEKOMI - držení nasazeno HODNOCENÍ AKCÍ JUKO - 5 bodů WAZAARI - 7 bodů IPON -10 bodů
HARA - břicho HIZA - koleno GOŠI - bok TE - ruka WAKI - podpaží
UŠIRO - dozadu MIGI - pravý
MATE - přerušte boj JOŠI - pokračujte HAŇTEI - rozhodněte TOKETA - držení přerušeno
TRESTY ŠIDO HANSOKU MAKE
- 3 body -10 bod
Techniky NAGE WAZA – boj v postoji NE WAZA – boj na zemi KATAME WAZA - držení GAEŠI WAZA – proti chvaty (kontry)
OSAEKOMI WAZA – techniky držení ŽIME WAZA - škrcení KANSETZU WAZA - páky TOKUI WAZA – osobní technika
RENRAKU WAZA - kombinace
JAKU SAKU GEJKO – nácvik hodů z pohybu bez odporu UKEho
TANDOKU RENŠU – nácvik bez soupeře
UČIKOMI - nástupy
Slovník japonských slov používaných v judo
bucukari
opakované nástupy do chvatů prováděné za pohybu
bushi (buši)
válečník
C - zpět A - zpět
chikara (čikara)
síla, moc
chui (čuj)
trest ve výši pěti bodů
age
zvednout, odstranit, vstát
cugi ashi (cugi aši)
přísuvná chůze, krok sun
ago
brada
cukkomi
postrkovat, tlačit
ago oshi (ago oši)
roztít, rozštípnout bradu
cukuri
aki no sen
výhoda, vhodnost
nástup do chvatu, činnost, akce, příprava (vychýlení)
arashi (araši)
bouře
curi
arigato
děkuji
lovit ryby, táhnout, zaseknout
asahi
zvedání
curikomi
ashi (aši)
dolní končetina (noha)
práce paže, jež drží límec při vychylování, zaseknutí ryby
ashi waza (aši waza)
porazy, při nichž je útok veden nohou proti noze protivníka
atama
hlava
atemi
úder, udeřit
atemi waza
údery používané pro řešení sebeobranných situací
ayumi (ajumi)
pochod, chůze
ayumi ashi (ajumi aši)
normální chůze
D - zpět dan
mistrovský stupeň technické vyspělosti
de
vpřed, předsunutý
dojime (dožime)
sevření soupeře zkříženýma nohama
dojo (dožó)
tělocvična pro judo a ostatní japonská bojová umění
dori
vzít, brát
B - zpět barai (harai)
podmet
basami
nůžky
bogio
obrana
boshi (boši)
policie
hidari
vlevo
hikiwake
nerozhodný výsledek
hikomi
záměrné převedení soupeře do boje na zemi
hishigi (hišigi)
páčení, zlomit, rozbít, přerušit
langusta, krab, humr
hiza
koleno
krk, límec
hizi
loket
hon
základní
E - zpět ebi eri
I - zpět
F - zpět fumikomi
postrčit, povýšit
fusen sho (fusen šo), fusen gachi (fusen gači)
vítězství nenastoupením soupeře
ichi
poloha, postavení
icucu no kata
kata pěti principů
ippon
vítězství bodem
itami wake
nerozhodný výsledek při nezaviněném zranění soupeře
G - zpět J - zpět
gaeshi (kaeshi) (gaeši, kaeši)
protiútok, proti chvat, kontra chvat
gake
zaháknutí, pověsit na hák, zaháknout
jakusaku geiko
garami
páka, výkrut, podepřít, povzbudit
jigo hon tai (džigo hon taj) základní obranný postoj
gari
podražení, sekat, kosit (srpem)
gatame
kontrola, kontrolovat, znehybnění
geiko
cvičení, provoz
gesa (kesa)
příčně (přes tělo)
gokyo
soubor čtyřiceti základních chvatů juda
gonosen
protiútok, kontra
gonosen no kata
kata dvanácti proti chvatů
goshi (goši)
bok
goshinjitsu no kata (gošindžitsu no kata)
kata moderní sebeobrany podle Kodokanu
guruma
kolo
gyaku
opačný, převrácený
cvičení, při němž si soupeři nekladou odpor
jikan (džikan)
povel rozhodčího "zastavit čas"
jime (žime)
škrcení, uškrtit
jime waza
škrcení (akce)
jiu jitsu (džiu džitsu)
jedna ze starých soustav japonské sebeobrany, z nichž vycházel Jigoro Kano při vytváření juda
ju no kata (džu no kata)
kata principů povolnosti, kata ohebnosti
judogi (džudogi)
úbor pro judo, kimono
judoka (džudoka)
nositel mistrovského pásu dan
juji (žuži)
kříž
jusei gachi (jusei gači)
vítězství převahou
K - zpět H - zpět hadaka
nahý, holý
hai
ano, vyjádření souhlasu
hairi kata
způsoby otevření boje
hajime (hažime)
začněte, bojujte
hando
protiklad
hando no kuzushi (hando vychýlení soupeře s využitím no kuzuši) jeho reakce
kaeshi waza (kaeši waza)
proti chvaty
kagae (kakae)
obejmout
kagami biraki
slavnostní zahájení nového výcvikového roku v dojo
kagato (kakato)
pata
kakari geiko
cvičný boj s částečným odporem soupeře bez protiútoku
kake
provedení, hod, poslední fáze chvatu
kami
nahoře čestné místo v dojo
hane
křídlo, skok
hansoku make
diskvalifikace soupeře
kamiza (joseki)
hantei
povel rozhodčího v zápasišti k určení vítěze volbou
kani
langusta, humr
kansetsu
kloub
kansetsu waza
páky
kata
soubor chvatů pro předvádění (tzv. soubor vzorových chvatů), rameno, vzor
happo no kuzushi (happo osm směrů vychýlení no kuzuši) hara
břicho
harai
podmet
katame no kata
kata chvatů na zemi
katame waza
znehybnění
keikoku
trest, půlbod
kenken
poskakovat, hopsat
kikan
průdušnice
kiken
opuštění, zanechání
kime
rozhodnutí
kime no kata
kata, která prezentuje staré judistické učení o sebeobraně
ko
malý
koka
hodnocení třemi pomocnými body
O - zpět o
velký
obi
judo pás, barva označuje stupeň technické vyspělosti
kokyn
dýchání
komi
uvnitř, dovnitř
okuri
pár, dvojice
koshiki no kata (košiki no kata)
starobylá kata tělesného a duševního rozvoje, jíž si velmi vážil Jigoro Kano
osaekomi waza
držení
osaekomi toketa
držení přerušeno
oshi (oši)
postrkovat, tlačit, strčit (do někoho)
otoshi (otoši)
padat, pokles
kuatsu
resuscitační metody
kubi
krk, hrdlo
kumi kata
způsoby úchopu
kusabi dome
způsoby blokování soupeře nohama
kuzure
varianta, změna
kuzushi (kuzuši)
vychýlení soupeře, prolomit, prorazit, nerovnováha
kyu
žákovský stupeň technické vyspělosti
M - zpět mae
vpřed, tvář, vzezření, povrch
mae ukemi
pád vpřed
maita
"vzdávám se"
make
porážka
maki
ovinout, zabalit, rolovat
maki komi
porazy prováděné s využitím pádu házejícího
makura
polštář
mata
vnitřní
mate
"přerušte boj"
migi
vpravo
morote
oběma rukama
N - zpět
R - zpět randori
cvičný zápas podle předem stanoveného výcvikového záměru
rei
povel k pozdravu
renraku
výsledek následující kombinace
renraku waza
kombinace různých chvatů
renshu (renšu)
soustavný trénink
renzoku waza
opakovaný útok stejným chvatem
ritsu rei
malý pozdrav (v postoji)
ryu (rjú)
škola, metoda
S - zpět sankaku
způsob blokování soupeře nohama, tzv. trojúhelník
sasae
držet, zadržet, podepírat
sei shoku (sei šoku)
druhá fáze chvatu na zemi, dosažení kontaktu se soupeřem
seirioku zen yo kokumin taiiku (seirjoku zen jo kokumin taiiku)
soubor tradičních judistických cvičení, založený na principu maximální účinnosti
seisuru
konečná fáze chvatu na zemi, kontrola nad soupeřem
nage
hod, poraz, promítat, navrhnout
nage komi
cvičení opakovaných hodů bez odporu soupeře
nage no kata
základní soubor chvatů v postoji
seiza
klek sedmo
nage waza
porazy
sen
útok
naname
šikmo, úhlopříčně
sensei
učitel
ne waza
znehybnění prováděná v boji na zemi
seoi
vzít, nabrat (na záda)
shiai (šiai)
boj, utkání na soutěži
shiai jo (šiai jo)
zápasiště
shido (šido)
trest ve výši tří pomocných bodů
shihan (šihan)
učitel
shiho (šiho)
čtyři
shizei (šizei)
postoj, střeh
shizen tai (šizen tai) skashi (skaši)
U - zpět uchi
vnitřní
uchi komi (uči komi)
nástupy do chvatu bez házení soupeře
základní, přirozený postoj
ude
paže, rámě, předloktí
únik ze soupeřova útoku a využití jeho pohybu k povalení na zem
uke
obránce, pasivnější z dvojice (ten, který padá)
sode
rukáv
ukemi
pády
sogo gachi (sogo gači)
spojené vítězství (wazari + keikoku)
uki
plouti, plovoucí, tekoucí
ura
sonomama
nehýbejte se
opačně, vzad, na druhou stranu
soremade
konec
ushiro (uširo)
obráceně, za, vzadu
sotai renshu (sotai renšu)
cvičení ve dvojicích
soto
vnější
sukui
lžíce, pohyb, chod
sumi
úhel, roh, kout
suri ashi (suri aši)
normální chůze klouzavými pohyby
sute geiko
cvičení se zkušenějším soupeřem, který méně zkušenějšího instruuje
sutemi waza
strhy a překoty
ushiro ukemi (uširo ukemi) pád vzad uwagi
náhodou, namátkou
W - zpět waki
podpaží
waza
bojová akce v judu
wazari
půlbod, sedm pomocných bodů
wazari awasete ippon
vítězství dosažené dvěma půlbody
T - zpět tachi (tači)
postoj, promítnutí, předvedení
tachi rei (tači rei)
pozdrav v postoji
tachi waza (tači waza)
porazy
tai
tělo
tai sawaki
obraty
taiso
tělocvik
tanden
břicho
tandoku renshu (tandoku renšu)
nácvik chvatu bez soupeře
tani
údolí
tatami
díl zápasiště pro judo
tate
svislý, svisle
tawara
tančit, sláma
te
ruka
te waza
skupina porazů, u nichž podle tradičního pojení pracují převážně paže házejícího
teiko
odolnost
tekubi
tep, zápěstí
toketa
přerušeno držení
tokui
pohyb (chod), oblíbená osobní technika
tokui waza
osobní chvat (technika)
tomoe
kruh, čára, linka, řádek, křivka, zatáčka, oblouk, kolo, v kruhu
tori
útočník, aktivnější z dvojice
Y - zpět yama (jama)
hora, pohoří
yoko (joko)
boční, postranní
yoko ukemi (joko ukemi)
pád na bok
yuchi (juči)
prst
yudansha (judanša)
význačný pásek (černý)
yuko (juko)
ocenění ve výši pěti pomocných bodů
Z - zpět zarei
velký pozdrav (v kleku)
Jak si správně uvázat OBI 1. Začneme zprava doleva omotávat pásek okolo těla. 2. Máme za sebou jedno omotání pásku. Pravý konec pásku necháme volně spuštěný dolů. 3. Pásek omotáme okolo pasu podruhé. Motáme ho tak, aby nebyl nijak vzadu překřížen. 4. Nyní máme pásek dvakrát omotaný. Pravý konec pásku necháme volně spuštěný dolů. 5. Levý konec pásku protáhneme zespodu pod oběma omotáními směrem nahoru. Oba konce utáhneme podle potřeby, tak aby pásek držel kolem těla, ale aby nás neškrtil. 6. Pravý konec pásku si přendáme do levé ruky a přetáhneme ho úplně na opačnou stranu, tedy doleva. 7. Pravou rukou vezmeme spodní (levý) konec pásku a překřížíme ho vrchem přes natažený pásek držený v levé ruce. 8. Pásek protáhneme směrem ke středu a nahoru, a tím vytvoříme uzel. 9. Nakonec uzel utáhneme. Uzel by měl být plochý a symetrický.
