Jak jsem poznal Lindsey Stirling
Jak jste si již určitě všimli, tento web se zabývá převážně přežitím v přírodě, ale jak jsem uvedl na hlavní stránce - tento web je o všem, co nás zajímá a co nás potká na naší životní cestě. Proto jsem se tedy rozhodl zde popsat mé zážitky z koncertu této uchvatné a nádherné houslistky.
Jak vše začalo .. Poprvé jsem se o Lindsey dozvěděl díky kamarádovi. Odjakživa mě nějakým způsobem fascinovala Afrika a její kultura a proto mně jednoho květnového dne roku 2012 poslal kamarád video, které by mě - podle jeho slov, mohlo zajímat díky tomu, že je natáčeno v Africe. Jednalo se o video We Found Love od Lindsey. Po zhlédnutí tohoto videa, které se mi mimochodem natolik líbilo, že jsem si ho tentýž den pustil ještě několikrát, jsem začal hledat více a více informací o této úžasné houslistce. Po zbytek dne jsem strávil čas u jejího YouTube kanálu a sledoval všechny její ostatní videa. Žasl jsem nad tím, jak dokáže hrát na housle a ještě u toho tancovat. Lindsey na mě v každém videu působila neuvěřitelně energicky. Poté co jsem zhlédl její hudební videa jsem si všiml, že Lindsey má ještě druhý kanál, který byl poněkud osobnější. Na tomto kanálu Lindsey můžete dodnes nalézt její videa z každodenního života, ze zákulisí natáčení videoklipů a mnoho dalšího. Opět jsem tedy sledoval každé její video a už tehdy jsem věděl, že Lindsey není jen energická, ale i strašně milá, přátelská a obětavá osoba. Rád bych také dodal, že v době, kdy jsem začal sledovat její videa, jsem nerozuměl téměř vůbec nic v angličtině, takže si asi každý představí, jak vypadalo sledování videí, kde Lindsey zrovna mluvila a já rozuměl nanejvýš pozdrav. Dnes jsem přeci jen už na trochu lepší úrovni, i když dokonalé to stále není a mou angličtinu musím nadále dopilovávat. I přesto jsem však rád sledoval všechny videa Lindsey nezávisle na tom, zda jim rozumím nebo ne. ,,Svět Lindsey“ mě natolik pohltil, že díky její hudbě jsem se odhodlal a pořídil si africký buben Djembe, na který už dva roky hraji. Jakmile jsem zhlédl všechny její videa, začalo hledání různých informací o Lindsey. Na internetu jsem se dozvěděl tedy něco více o ní a její rodině a taky o tom, jak ji v jedné talentové soutěži dali najevo, že nepostupuje. I přesto všechno si šla Lindsey stále za svým snem a nyní má turné po celém světě a vydala již dvě alba. Její první album nazvané: Lindsey Stirling jsem si natolik oblíbil, že jsem ho poslouchal každý den dokola. Obzvlášť se mi líbilo video i skladba: Electric Daisy Violin a samozřejmě Crystallize, které má momentálně na YouTube kolem 110 milionů zhlédnutí, ale i ostatní skladby jsou pro mě naprosto úchvatné. Když jsem se tedy minulý rok dozvěděl, že Lindsey pořádá turné a to i po evropě, tak jsem netrpělivě čekal, zda Lindsey navštíví i Prahu. Bohužel se tak nestalo a já se musel smířit s tím, že Lindsey prozatím živě neuvidím. Abych měl aspoň trochu přehled o tom, jak koncert probíhá, strávil jsem dost času sledováním videí s různých měst od různých fanoušků, kteří na koncertu natáčeli. O to víc jsem si pak přál, abych se příště na koncert Lindsey taky dostal a mohl ji vidět živě. Byl jsem rozhodnutý, že jakmile to bude možné, tak její koncert navštívím.
Lindsey a ohlášené turné v Praze .. Když přišel tento rok a já jednoho dne seděl u počítače, jen tak náhodou jsem se rozhodl podívat na web Lindsey, protože už jsem ho dlouho nenavštívil. Jaké bylo moje nadšení, když jsem pod nápisem Tour uviděl i Prahu. Nevěřícně jsem ještě chvilku sledoval monitor a přemýšlel. Po chvilce jsem se rozhodl, že napíšu kamarádovi – tomu, díky kterému jsem tvorbu Lindsey poznal. Večer jsem se dočkal odpovědi, která moc optimistická nebyla. Kamarád bohužel v tuto dobu nemohl jet se mnou. Bylo mi to samozřejmě líto, protože i on rád poslouchá Lindsey, ale nedalo se nic dělat. Začalo shánění někoho náhradního, kdo by byl ochoten se přidat a jet taky. Nakonec se tedy ke mně přidal jiný kamarád a o něco později i má přítelkyně. Náš zatím hlavní cíl bylo koupit lístky, nic jiného jsme v tu dobu ani neřešili. Po tom co jsme si všichni během pár dnů zakoupili lístky, začala naše další etapa. Chtěli jsme totiž všichni tři něco víc, než jen koncert a proto jsme se rozhodli pro koupi tzv. ,,balíčků“, které můžete zakoupit na webu Lindsey. Tyto balíčky, které Lindsey nabízí jsou opravdu hodně lákavé. Máte totiž na výběr ze dvou balíčků. Ten první slouží k tomu, že budete moci vidět zvukovou zkoušku Lindsey před koncertem a ten druhý, což je opravdu velký zážitek, že se s Lindsey budete moci setkat osobně. Přesně tento balíček jsme chtěli my. Balíček VIP Meet & Greet nebo-li ,,setkat se a pozdravit“ bylo to, co byl pro nás sen. Proto jsem si po několika dnech stresu, že na nás VIP balíčky nezbydou, všechny tři zakoupili. V tu dobu jsem si ale ještě plně neuvědomoval, že se s Lindsey setkám osobně. Jakmile jsme měli vyřízené všechny potřebné věci, začal jsem hledat různě na internetu, jak vlastně VIP probíhá. Tehdy jsem úplnou náhodou narazil na Česko-Slovenský fanklub Lindsey Stirling, který jsem do té doby neměl ani ponětí, že existuje. A protože ani jeden z nás tři zrovna plynulou angličtinu neovládáme, zaujala mě administrátorka Katka, o které jsem se na jejich webu dozvěděl, že se chystá na koncert taky a ovládá angličtinu. Proto jsem jí pomocí emailu oslovil, zda by nám mohla být u setkání s Lindsey nápomocna. Odpověď mi přišla téměř obratem a byla pozitivní. ,,Žádný problém, ráda Vám pomůžu“, mi přišlo a já byl štěstím bez sebe, že lepší už to být nemůže. Měli jsme vše potřebné a už nám zbývalo jen vyhledat dopravu do Prahy, jelikož bydlíme tři hodiny cesty vlakem od Prahy a dopravu přímo k Incheba Aréně, tedy na místo, kde měla Lindsey vystupovat. Taky jsme se dopředu domluvili s administrátorkou Katkou, že se na místě sejdeme, seznámíme se osobně a ,,pokecáme“ o tomto velkolepém zážitku pro nás všechny. Pak už tedy jen zbývalo čekat na 20.října, aby se zážitek, po kterém jsem tak dlouho toužil, mohl naplnit.
20.října – Den koncertu Lindsey Když jsme se ráno sešli s kamarádem a přítelkyní a pomalu šli na vlak, ještě stále mi nedocházelo, že už za pár hodin se mi splní sen, po kterém jsem toužil docela dlouhou dobu. Stále jsem si v hlavě promítal aby vlak, kterým jsme měli do Prahy jet, neměl nějaké zpoždění a nakonec bylo přeci jen štěstí, že jsme měli celkem velkou časovou rezervu. Do Prahy jsme dorazili o dvě hodiny později než jsme měli v plánu, ale i přesto jsme měli ještě dost času. Po tom co jsme se projeli kousek metrem a kousek tramvají jsme přijeli k Incheba Aréně a já teprve teď si začal uvědomovat, co že se vlastně za pár hodin uděje. Na místě jsme se tedy sešli s administrátorkou Katkou, podali si ruce a prohodili pár slov. Jelikož jsme měli ještě poměrně dost času, šli jsme se projít kolem arény a Katka šla pokračovat do restaurace poblíž s chystáním akce na večer. Jednalo se o akci, kterou pořádal Česko-Slovenský fanklub Lindsey a jednalo se o After párty, která měla být pro fanoušky Lindsey, hned po jejím koncertu. Jakmile jsme se rozdělili, tak jsem se s přítelkyní rozhodl, že se půjdeme podívat na autobus Lindsey, což nám poradila Katka a kamarád si šel mezitím nejspíš zakoupit někam poblíž jídlo. Už po tom, co jsem viděl i s přítelkyní autobus Lindsey asi ze sto metrové vzdálenosti (blíž by mi to asi neprošlo) jsem byl nadšený a co teprve když jsme si stoupli (tentokrát už i s kamarádem, který zatím přišel za náma) vedle arény a Lindsey začala zkoušet píseň Take Flight. V ten moment jako kdyby ve mně vybuchl pocit štěstí. Když jsem si představil, že my jsme venku a ona o kus dál vevnitř, cítil jsem určitý pocit štěstí a teď jsem si už úplně plně uvědomoval, co nás večer čeká. Všichni tři jsme tedy vedle arény poslouchali jak Lindsey vevnitř zkouší a po chvilce jsem si všiml, že se k nám přidalo dalších pár lidí a poslouchají taky a to jsem si do té doby myslel, že jsme zase jenom my tři jak blázni a posloucháme vedle arény. Když se pomalu blížil podvečer, tak jsme od boku arény přešli ke vchodu a čekali. To čekání bylo nekonečné a já už pomalu začínal být nervózní. ,,Vždyť se s Lindsey zachvíli setkám osobně a já jsem nervózní už teď. Na tuto chvíli jsem čekal docela dlouhou dobu a teď budu nervózní?“. Takto jsem skoro po celou dobu čekání před vchodem vedl svůj duševní monolog. Stále to pro mě bylo neuvěřitelné, že za pár minut uvidím Lindsey a její tým. Měl jsem smíšené pocity štěstí a strachu. Když po chvilce vyšel někdo s týmu Lindsey se seznamem VIP osob, netrpělivě jsme si šli vyzvednout VIP visačky. Po zkontrolování, zda sedí jména v seznamu a kontrole obsahu batohu jsme byli vpuštěni dovnitř. V ten moment jsem si v duchu řekl: ,,Tak a teď se ti začíná plnit sen, na který jsi tak dlouho čekal“.
Setkání s Lindsey – splněný sen, pocit štěstí a nejlepší zážitek v mém životě Jakmile jsme stáli v řadě a čekali na příchod Lindsey, opět jsem zavedl svůj duševní monolog. Kamarád a přítelkyně se mezitím něco mezi sebou bavili, ale já jsem je ani pořádně nevnímal. Stále jsem si v duchu připravoval anglický překlad, protože i přesto, že jsme byli domluveni s Katkou na tom, že nám pomůže, chtěl jsem pokud možno co nejvíce porozumět Lindsey sám. Neustále jsem si opakoval v duchu anglické fráze a slovíčka. Kousek za námi stála v řadě i Katka se svým ČeskoSlovenským fanklubem Lindsey a já se ještě chvilku před tím, než jsem přišel na řadu ujišťoval, zda nám pomůže. Nejspíš jsem byl natolik nervózní, že jsem se ptal i na věci, na kterých jsme už byli domluvení. Dokonce se mi i při čekání v řadě nachvilku stalo, že jsem zapomněl, co se chci Lindsey zeptat. Řada přede mnou byla kratší a kratší, až jsem přišel na řadu já. S Lindsey jsem se pozdravil a s úsměvem mi oznámila, že mě ráda poznává. Už jen tímto, co řekla, jsem byl naprosto unešený. Po tom co jsme se takto krátce pozdravili, jsem měl tu čest ji obejmout a to byl pro mě tak neskutečně velký emotivní zážitek, že nebýt lidí okolo, asi se rozbrečím. Jako by se ten moment zpomalil a na ničem jiném zrovna nezáleželo. Nejspíš bych tam mohl klidně jen stát a donekonečna ji objímat. Těžko se popisují emoce na pár řádkách textu, ale už v ten moment jsem věděl, že to není naposled co jsem si VIP kupoval. Po tom co jsme se s Lindsey objali, jsem jí předal dárek v podobě plyšové červené pandy, ze které byla naprosto nadšená, což obrovsky potěšilo i mě. Díky Katce, která mi pomáhala s překladem, jsme s Lindsey prohodili pár vět, vyfotili jsme se a pak už přišel na řadu kamarád a přítelkyně. Lindsey na mě po celou dobu setkání působila strašně příjemně a přátelsky. Musím přiznat, že v životě jsem se s tak příjemnou osobou nesetkal. Okamžitě jsem si zamiloval její úsměv, kterým ani trochu nešetřila a i její tým byl velice přátelský a milý. Nevím jak to popsat, ale setkání s Lindsey mi dodalo určitou energii, abych si šel za svým cílem a za tím, co je pro mě v životě důležité. Je to opravdu osoba s obrovským srdcem, která dokáže tím co dělá a tím co vytváří inspirovat mnoho lidí. Jakmile jsme se tedy já, kamarád a přítelkyně setkali s Lindsey, tak jsme s pocitem euforie pomalu přecházeli do prostorů, kde nás čekala ještě zvuková zkouška a možnost položit Lindsey nějakou otázku, na kterou nám odpoví. Po tom co Lindsey zodpověděla na pár dotazů a zahrála akustickou verzi skladby Shatter Me, začali dovnitř Incheba Arény pouštět všechny ostatní, kteří neměli zakoupeno VIP a doteď stáli venku. Prostory se začali rychle plnit a někteří lidé museli pro to, aby něco viděli stát dokonce různě na zábradlí. Teď už nás čekal samotný koncert.
Koncert – úchvatný zážitek číslo dva Ještě před tím, než začala koncert samotná Lindsey, se nám představil předskokan Mike Tompkins jehož tvorbu taky naleznete na YouTube. Zpočátku jsem nevěděl co od něj čekat, ale i jeho tvorba se mi celkem líbila. Mě osobně si získal jeho zvukovými efekty a basy, které byli více než dostatečné. Jakmile nám předvedl jeho tvorbu, dočkali jsme se všichni toho, na co jsme tak netrpělivě čekali. Lindsey se nám představila v celé své kráse. Ve stylovém oblečku, na naprosto úžasném pódiu začala předvádět její pohyby, které většina z nás doteď znala jen z videí. Po chvilce Lindsey doplnili dva její tanečníci a večer byl v plném proudu. Lindsey hraní na housle a tančení střídala s promlouváním k fanouškům. Například jsme se mohli dozvědět, že se Lindsey v Praze moc líbí. Když Lindsey potřebovala trochu více času na výměnu kostýmů, zabavilo nás video z jejího dětství, které bylo suprovní. Taky jsme se mohli dozvědět poněkud vážnějši věci. Když Lindsey před skladbou Shatter Me dodala, že tato skladba má symbolizovat její osvobození od toho, že měla problémy s příjmem potravy, chtělo se mi brečet. Úžasný pohled taky musela mít Lindsey při skladbě All Of Me, kdy všichni fanoušci nad hlavami svítily různými světýlky, blesky mobilů apod. Atmosféra koncertu byla úžasná a já se znovu utvrdil v tom, že příště tam musím být zase. Zase chci zažít úžasnou atmosféru koncertu, vidět živě ten krásný a přátelský úsměv a znovu chci obejmout Lindsey, protože je to něco tak úžasného, že to nelze vyjádřit slovy. Nakonec bych chtěl speciálně poděkovat: Kamarádovi Tomovi, který sice nemohl s náma, ale pomohl nám s koupí VIP lístků. Administrátorce Katce, díky které bylo setkání ještě lepší a hlavně jazykově plynulejší. Česko-Slovenskému fanklubu Lindsey za jejich skvělou práci. A samozřejmě Lindsey a jejímu týmu za toto úžasné setkání a za koncert, na který nikdy nezapomenu.
© Tomáš V. 2014
