Jak jsem si nepochutnal Už jsem tady několikrát zmiňoval (zde, zde), že peču chleba. Není to těžké, je to pouze náročné na čas. Od zadělání kvásku až po vytažení z trouby zhruba 20 hodin. Chléb peču už roky a dělám to rád. Samozřejmě nepeču každý den, dokonce ani ne každý týden, na kvalitní domácí kváskový chleba z bio mouky dojde zhruba jednou za měsíc a když ten den konečně přijde, je to tak trošku svátek. Ten den přišel dnes. O půlnoci předchozího dne jsem zadělal kvásek, dopoledne uhnětl těsto, odpoledne nechal kynout v ošatce a pak konečně rozpálil troubu. Pečlivě jsem si hlídal čas a teplotu, abych chleba propekl, ale nepřesušil, je to tak trošku alchymie a chce to zkušenosti. Vařit neumím, ale v tomhle jsem dobrý. Konečně byl chleba venku. Dům se naplnil typickou vůní pečeného chleba a já se těšil, jak si večer pochutnám. Mám rád jednoduchá jídla a mezi mé nejoblíbenější patří vlastnoručně upečený chleba s máslem, jablko a bílá káva - melta. Připomíná mi to dětství. Nechal jsem horký chleba na plechu na kamnech a šel něco dělat k počítači do vedlejší místnosti. Uběhla zhruba hodina. Mezitím slyším z kuchyně nějaký šramot, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Že bych si kousek vzal? uvažoval jsem při ťukání do klávesnice, ale pak jsem to zavrhl. Za chvíli bude doma manželka, má ráda patku, tu jí vždycky přenechávám. Zatím to krájet nebudu, dokud nepřijde. Konečně slyším klíč v zámku, a radostné poskakování psa. Niki – naše fenečka, kterou máme od ledna, náš miláček a sluníčko vítá paní domu. Niki je ten nejlepší a nejposlušnější pes, jakého jsme kdy měli. Nemohu ji vytknout ani to nejmenší. Je přátelská, hravá, miluje lidi a psy, poslouchá skoro na slovo, vždy dobře naladěna, vždy ochotná se převalit na záda a nechat se drbat na bříšku. Má jen jednu zvláštnost. Nemá ráda maso ani salámy a trvalo nám chvíli, než jsme zjistili, že nade vše miluje pečivo a vůbec všechny moučné produkty. Psí konzervy se Niki nedotkne, musíme jí vařit. A tak jí vaříme a do každé misky musíme k masu, zelenině a rýži přidat buď těstoviny nebo nalámat aspoň suchý rohlík, jinak to prostě nesní. Niki sedává na křesle a sleduje, co dělám na počítači. Takhle mi asistuje při práci Vstal jsem od počítače a šel manželku přivítat. „Tak co chleba, pekl jsi?“ „Jasně, že ano. Copak to necítíš?“ „No, cítím, ale kde ho máš?“ Můj zrak padl na kamna, kde jsem chleba nechal vychladnout. Byl tam jen plech. „Ty jsi ho někde schovala?“ „Já? Vůbec jsem ho neviděla.“ Bleskově jsem propátral pohledem kuchyňskou linku, dokonce nahlédl do ledničky, ale chleba nikde. Ne, to se mi snad zdá. Vždyť tady byl kilový bochník horkého chleba, jeho vůně se ještě vznášela v místnosti. Nikdo ho nemohl nikam odnést, to je vyloučeno. Nikdo?? Napadlo mě hrozné podezření. Že by? Néé, to snad néé! Rozsvítil jsem v zahradě, nazul si boty a vyšel ven. A tam na konci dlážděného chodníčku byly zbytky toho, co ještě před chvilkou byl celý bochník. „Niki!“ zařval jsem. „Ty jsi ukradla chleba!“ Točila se mi u nohou, vrtěla přátelsky ohonem. A tvářila se provinile. Poskakoval jsem vzteky jako čertík na gumě, asi jsem vypadal komicky. Co se psem, který ukradne chleba? Byla to moje chyba? Částečně. Samozřejmě jsem věděl o Nikinině vášni k pečivu, ale jednak byla už po večeři a jednak ten pecen byl horký. Hodně horký. Sesbíral jsem v trávě kousky, ten největší okousaný jen na třech stranách jsem očistil, okrájel v kuchyni. Nakonec co, snad to přežiji. Krajíc se z toho ukrojit nedá, ale i kousky namazané máslem se dají jíst. Takže jsem to, co zbylo, nakonec snědl. Chleba byl moc dobrý. A Niki? Ta bude za trest zítra bez snídaně. A dnes s ní nemluvím. Upřímně řečeno, nemyslím, že si z toho něco dělá.
Disident a vědec: Z Václava Havla vyrostla zrůda. Byl to větší kolaborant než Husák V roce 1985 byl dnešní botanik a někdejší člen Strany zelených Pavel Křivka na tři roky komunistickým režimem uvězněn za to, že s kamarádem po smrti Brežněva složil parodii na melodii České mše vánoční Jana 1
Jakuba Ryby. Dnes však říká, že současný režim je v mnohém horší než ten komunistický. O Václavu Havlovi, kterého původně uznával, nyní říká, že se z něho po roce 1999 stala zrůda bez mravních zásad. V roce 1985 jste byl odsouzen za podvracení republiky nepodmíněně na tři roky. O co šlo? Můžete uvést souvislosti? Šlo překvapivě o „neschválený“ zpěv. I když stíhání původně začalo kvůli něčemu jinému, hlavním zločinem nakonec bylo zpívání parodie na Českou mši vánoční od Jana Jakuba Ryby. Parodie začínala slovy „Hej Gusto, je husto“, což nahradilo původní „Hej mistře, vstaň bystře“. Místo „všechny všudy svoláme, k Betlému se vydáme“ se tam zpívalo „disidenty schytáme, 'kágébé' je vydáme“ – a soudruzi místo toho, aby se zasmáli, tak raději stíhali a zavírali. Já jsem celý ten příběh coby mladickou nerozvážnost nikdy ani v životopisech nepřipomínal, ale protože to bylo zaznamenáno v nejrůznějších dokumentech, tak to čas od času někdo najde a věc i v médiích připomene. Před sedmnácti lety o tom pan režisér Slavík natočil i docela pěkný dokumentární film. Ten pak dlouho ležel v archivech televize a voda se zavřela. Jenže asi před dvěma lety to zase někdo vytáhl a dal na YouTube, tam už to je přístupné každému. Dokonce jsem od té doby zván i na besedy se studenty gymnázií v rámci výuky dějepisu… Rozsudek následujícího roku potvrdil v odvolacím řízení i Nejvyšší soud, který vaši „vinu“ doplnil přidáním toho, že jste tu „zločinnou“ píseň zpívali i někde v lese… Co tenhle detail o tehdejším režimu vypovídal? Tenhle skoro paranoidní detail vypovídá o jediném. Že soudruzi už jenom „vobšancovávali“ svoje mocenské postavení, nebyli ochotni ani po nástupu Gorbačova právě v roce 1985 udělat jakékoli změny, zejména pokud jde o cestování a podnikání, a tahle rigidita jim pak usnadnila odchod od moci. Kdyby se takto nechovali, mohli tu určitě ještě dnes být. Dnešní režim v prolhanosti a pokrytectví zašel dál než ten komunistický, ale díky šikovně vybudované pseudodemokratické fasádě a neomezovanému konzumu je mnohem pevnější v základech. Nedávno v Právu někdo napsal, že to zvonění klíči na Letné bylo vlastně zvonění mas konzumentů natěšených na mercedesy a japonské televize. (Výňatky z "protistátní" písně: Hej Gusto, je husto, přišel telegram, z Moskvy dneska k nám, že sám Leonid, u zdi bude hnít. A v "Sovětu" nejvyšším, velký zmatek zavlád' tím: "Kdo teď bude dosazen?" - v Kremlu vrtá v hlavě všem, po celou noc zasedá, starců rudá sběř! Nemůže se rozhodnout, ta nejvyšší zvěř! "Prej", že dvakrát měř! Slyšíš za dveřmi ten hluk, intrikánů podlých zvuk? Ejhle, slyšíš? Gusto, slyšíš? Lubomíra i Vasila, jak se hádaj', sítě spřádaj', honem vstaň, Gusto, než bude dusno. (...) Pojďme tam, na pohřeb, pojďme slzy roniti, vlasy sobě škubati! Sláva straně, sláva vládě, sláva vůdci tvrdému, sláva státu a armádě, tajemníku prvnímu, vůdci krutému, katu rudému!) Je pravda, že za vás u Gustáva Husáka tehdy osobně intervenoval západoněmecký kancléř Willy Brandt? Toto se traduje a může i nemusí to být pravda. Mně samotnému ani po propuštění z vězení nic oznámeno nebylo. Odpověď na tuhle otázku by mohli dát jedině tehdejší úředníci MZV nebo KPR. Nezřídka kdy se v dnešní době, i kvůli pokračující špatné ekonomické situaci, objevují názory, že se za komunismu žilo mnohem lépe a podobně. A často to rozhodně neříkají lidé, kteří režim nezažili, naopak. Co si o tom myslíte? To není otázka na jednoduchou a stručnou odpověď. Z těch viditelných faktorů, které takové názory živí, to nepochybně jsou přehnané pravomoci a odměny exekutorů, jejich soukromnický charakter, a vůbec tzv. „služba dluhu“, která koneckonců dusí hospodářství celých zemí. Exekuční a státní tyranie (fikce doručení!) zřejmě vyvrcholila případem, kdy jedna paní z Prahy ztratila občanský průkaz, ztrátu řádně ohlásila, ale podle „právního řádu“ dnešního režimu přesto dluží Dopravnímu podniku hl. m. Prahy přes 600 tisíc Kč a po velkorysé slevě advokáta Sokola prý asi jen 240 tisíc Kč. A to za černé jízdy, tedy za něco, co vůbec nespáchala. Máme tu i naprosto nespravedlivý a iracionální daňový systém šitý na míru bohatým. Majetkové daně mají jen symbolický význam, daň z držení aut se neplatí dokonce žádná. Bezpracné příjmy z povětšinou zděděného majetku a kapitálu jsou buď od daně osvobozeny, nebo zatajovány (pronájmy). To všechno určitě přispívá k tomu, že mnozí lidé vzpomínají na předchozí režim s nostalgií. Skvěle tuto situaci popsal Jan Keller v knize „Tři sociální světy“. Komu se ale zrovna daří finančně dobře a tuhle knihu nečetl, ten samozřejmě dál bude vrtět hlavou nad tím, jak je možné, že si někdo stýská po lepším životě za komunismu. 2
Je tu také jeden další dost opomíjený faktor, který způsobuje, že předchozí režim často vychází ze srovnávání ekonomické situace lidí lépe než dnešní. Tehdejší režim měl totiž jasnější pravidla a byl méně pokrytecký. Kdo vstoupil do KSČ a byl poslušný, měl šanci na profesní kariéru, měl perspektivu. Dnes nic takového neplatí. Členství v politické straně je spíše komplikací, v životopisech je lépe je neuvádět, protože v obsazování míst zejména ve veřejném sektoru stejně nerozhodují zkušenosti, dovednosti ani vzdělání, ale rozhoduje to, čí jste spolužák, synek či dcera nebo s kým chodíte na tenis, na golf či do zednářské lóže. Chápu, že vždy nelze brát neznámé lidi a pořádat přísná výběrová řízení, ale personální klientelismus se blíží ke sto procentům a to je podle mého mínění mnohem závažnější jev než celá slavná korupce. A jednotlivé profese se doživotně opevnily (soudci, notáři, akademické svobody) nebo opevňují (chystaný zákon o státní službě). Protože ale průkopníkem tohohle přístupu je tzv. pravdoláska, tedy partička lidí, která byla v rozhodném okamžiku v roce 1989 patřičně zasvěcena a dodnes ovládá většinu médií, tak se tento jev téměř nezmiňuje. Václav Havel se stal favorizovaným kandidátem na prezidenta nikoli díky svému vzdělání a zkušenostem, ale díky svým vlivným přátelům. Když právě nastoupivší „nepolitická“ vláda pana Rusnoka někoho odněkud vyhazuje, zvedá se logicky obrovská vlna mediálního odporu těch, na které by třeba také mohlo dojít. Liší se váš dnešní pohled na dění v roce 1989? Existují různé teorie, signály o zapojení cizích tajných služeb a podobně… Přečetl jsem si na to téma sice mnohé, ale určitě bych nedokázal podat podrobné alternativní vylíčení převratu v roce 1989. Z vývoje 24 let poté jsou ale některé obecné rysy zřejmé. Zejména to, že řeči o lidských právech, svobodě a demokracii byly maskou obyčejného puče, kde o peníze šlo až v první řadě. Havel, Schwarzenberg a spol. se těšili na restituce, jiní zase na privatizaci všeho, další poháněl „Drang nach Funkce“ čili střídání u koryt. Všichni při tom tvrdili, že jsou pro obnovu lidských práv, svobody a demokracie nepostradatelní. Něco jako závěrečný akord v tomto mém názoru na společenský vývoj od roku 1989 pro mě bylo nedávné zvolení syna Petra Uhla do nikoli zle placené funkce člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Při zmínce o tzv. sametové revoluci se nelze nezastavit u Václava Havla. Jak jste na něho nahlížel v osmdesátých letech a v roce 1989? Tehdy jsem měl informace pouze z Rádia svobodná Evropa a tam o panu Havlovi nic špatného neříkali. Takže ač jsem jej osobně neznal, nahlížel jsem na něj tehdy pozitivně. Když o něm a jeho přátelích redaktor Kojzar napsal, že jsou „samozvanci“, vnímal jsem to jako plivnutí komunistického režimu na disidenty. Teprve mnohem a mnohem později, vlastně spíše nedávno, jsem si uvědomil, jak geniálně výstižné slovo tehdy Kojzar zvolil. Váš pohled na Havla v průběhu jeho prezidentských mandátů a později se tedy výrazně změnil… Zpočátku ne. Ani po revoluci nebo spíše „puči“ jsem neměl důvod zaujmout k Václavu Havlovi kritický postoj. Naopak jsem často před známými chválil jeho velkorysou amnestii, kterou udělil hned po nástupu do funkce prezidenta. Jako bývalý odsouzený vítám každou amnestii a milost, je to moje zásada. K justiční moci chovám absolutní nedůvěru, možná až nenávist, a nechápu, jak mohou být soudci, které nikdo nevolí, jmenováni doživotně, když nositelé zákonodárné i výkonné moci jsou omezeni čtyřletým volebním obdobím. Můj pohled na Václava Havla se náhle změnil až v roce 1999. Co k takové změně tehdy vedlo? V tom roce se zčistajasna potvrdila někdejší komunistická floskule o tom, že NATO je „agresivní pakt“. Devatenáct zemí z ničeho nic napadlo Jugoslávii, která na nikoho neútočila. Byl to pro mě šok. Neuvědomoval jsem si tehdy ale, že to je počátek onoho „nového světového pořádku“, kde už platí jen právo silnějšího. Vnímal jsem to jen jako jednotlivou obrovskou nespravedlnost a sprostotu vůči zemi, jejíž lidi byli vždy k Čechům příznivě nakloněni. A náhle prezident republiky takovou agresi pochválí a nesmyslně ji vysvětlí „humanitárními důvody“. A to ještě v zájmu údajné ochrany národa, který – řečeno opravdu velmi diplomaticky – neměl nejen na Balkáně tu nejlepší pověst. Panu Havlovi dříve vadilo, že někdo byl krácen na svobodě projevu, ale najednou bylo v pořádku, že jsou úplně neznámí a nevinní lidé vražděni na dálku moderními zabíjecími technologiemi. Od té doby pochválil válčení ještě mnohokrát, usiloval o zřízení americké vojenské základny u nás atd. Uvědomil jsem si, že takhle daleko ve věrnosti cizí moci nezašli ani Husák, ani Honecker. Že tenhle Havel je opakem toho, za co byl vydáván, že je to skutečná zrůda bez jakýchkoli mravních zásad. Značná část veřejnosti ovšem na Václava Havla a jeho činnost nahlíží pozitivně, vnímají ho jako ikonu boje proti komunismu, ochránce lidských práv. Co o tom soudíte? A jak takovým lidem vysvětlit, že realita se může často lišit od toho, co je nám podáváno? Vychvalování Havla i dnes, po všem tom, co vykonal a čím se do historie zapsal, mě naplňuje zoufalstvím. 3
Jakékoli vysvětlování a nabádání k revizi postoje k této osobě mi připadá jako boj s větrnými mlýny. Někde jsem slyšel, že se tomuto jevu říká „kognitivní disonance“. Jakákoli i osobní sdělená zkušenost je ničím proti tomu, co píší v novinách nebo vysílají v televizi. Takže bohužel ani já nemám návod, jak tuto bariéru překonat. Ale uvedu i jeden možná zajímavý konkrétní postřeh. Zajímám se hodně o rostliny a přicházím často do styku s profesionálními botaniky, zejména v herbáři na pražské přírodovědné fakultě a v Botanickém ústavu AV ČR v Průhonicích. To je v zásadě zcela uzavřená společnost doživotně zajištěných akademiků, kteří většinou slepě vyznávají právě evangelium o Havlovi jako ikoně boje proti komunismu atd. Tito lidé i dnes, 24 let poté, mají potřebu mluvit o svém antikomunistickém přesvědčení a o tom, jak „za bolševika“ to či ono nesměli a jak trpěli pod Hejným a Hendrychem, což byli tehdejší vedoucí pracovníci těch institucí a členové KSČ. Ve skutečnosti nic proti “bolševikovi“ ani náznakem nepodnikali, protože by jinak o svá místečka přišli, ale nyní si adorací Havla kompenzují svou tehdejší poslušnost. A jsou samozřejmě nadále poslušní novému režimu, vlastně jsou jím korumpováni, protože od něj dostávají „granty“. Ve svém oboru by neověřená tvrzení asi neodpustili, jakkoli jeden druhého rádi navrhují na udělení toho či onoho akademického titulu. Ale v politice jim taková neověřená tvrzení nevadí. Nezajímá je, jak to doopravdy bylo s Jugoslávií po roce 1990, a Slobodan Milošević je pro ně nadále zločinec a Havel bojovníkem za lidská práva a svobodu, ačkoli pravdou je opak. Tady žádné důkazy a nové informace nežádají, naopak na ně až hystericky reagují, když na věc přijde řeč. Myslím, že tohle se neomezuje jen na partičku botaniků z Prahy a okolí, ale přesně takhle odmítá překročit svůj stín mnohem více těch, kdo tehdy přišli zazvonit klíči. Myslíte si, že za pomyslné svatořečení exprezidenta Havla, zvláště po jeho smrti, mohou pouze média? A jaký prospěch to mohlo přinést právě těm médiím? Adam Bartoš cituje v jednom ze svých článků někdejšího špióna Karla Köchera, že Havel byl americkou tajnou službou vyhlédnut již v roce 1969 a na budoucí roli ikony revoluce a prezidenta celou tu dobu připravován. Myslím, že média jedou podle těchto not, nejsou sama autory, nýbrž jen vykonavateli toho svatořečení. V téhle věci tam bude cenzura stejná jako za Husáka, alespoň jsem např. z tzv. veřejnoprávní televize nezaslechl nic, co by se dalo pokládat byť i jen za nepatrnou prasklinku na Havlově ikoně. Ing. Pavel Křivka (* 1960) V roce 1984 dokončil studium na Univerzitě v Halle se zaměřením na zemědělství. Poté krátce pracoval jako správce muzejních sbírek. V letech 1985-1987 byl z politických důvodů vězněn. Po propuštění emigroval do Nizozemí. V období 1990-1992 byl úředníkem Ministerstva životního prostředí. Od počátku 90. let působí jako překladatel a tlumočník nizozemského a německého jazyka. V roce 1995 absolvoval postgraduální studium na Universiteit van Amsterdam v oboru péče o životní prostředí. Nyní působí jako botanik, překladatel z němčiny a holandštiny a čas od času komentuje politické dění.
Pragmaticky český názor na prezidenta Zemana Motto: John Glenn po letu Gagarina řekl; jak je možné, že země, která neumí vyrobit ledničku, nám dala na prdel. Budu upřímný. Konečně je na hradě normální chlap. Ne naškrobený panák, plný politických nic neříkajících alibistických keců. Mimochodem, kdo sleduje Zemana, ten si určitě všiml, že je nesmírně vzdělaný a jeho komunikace je důvtipná a fantasticky ironická. Ještě jsem neviděl za celou dobu někoho, kdo by v komunikaci Zemana utřel. Jeho perfektní znalosti literární, kdy je schopen citovat z veleděl, ale i z neznámých miniautorů a knih, a to ve zcela dokonalém načasování v daném dialogu. My Češi jsme vždy byli zvláštní, byť mnohdy srabácky rebelujícím národem. A pokud nám toto zůstane, tak si zachováme aspoň zbytek tváře, která nám ještě možná zůstala. Budu rád, když Zeman kdejaké pimprlátko pošle do prdele, anebo si udělá srandu - byť je to na mezinárodní úrovni, ale zůstane svůj, než nějaký blb, který poleze všem do zadku, bude se chtít za každou cenu všem zavděčit a prodá nás v aukci první nejvyšší nabídce. Dávno už stejně není doba, kdy by měla být nejvyšší hlava státu reprezentativní ve smyslu: papež - zástupce Krista na Zemi. Takže to, jestli má pupek, dá si panáka a řekne kundička sem, kundička tam, je úplně jedno. (Vlastně mi teď dochází, že takových je většina chlapů v této Zemi, takže Zeman je dobrým zrcadlem naší doby.) Chápu, že mnohým se nelíbí koukat se do vlastního zrcadla. Zeman vyhrál volby, protože naštěstí ultrapravicových pražských byznys holobrádků je méně, než zbytku republiky. Joo - a ještě dodám, že zmanipulovaným pražským vysokoškolákům, bez jakýchkoliv zkušeností, či blbečkům, fandícím coca cole a mekáčům, mluvícím napůl anglicky, aby byli moderní, bych dal pár facek, aby se probrali. Přemýšlel jsem o tom, proč mladší generace nevidí jasně, co se děje. Není to jen 4
nezájmem a jejich nevyspělostí, ale je to také tím, že mají vštípený někde vzadu v hlavičce názor, že ,,na východ" je to mizerný a špatný, nemají tam internet; jezdí v žigulikách a mají tam vůbec kina? Prostě, že vše východně je zpátečnické z pohledu moderního globalizovaného světa, kterým podle nich je i Česká republika. Ale takhle koukají na Západě i na nás, a jaké je překvapení pro mnohé mladé turisty, že tu funguje život jako u nich. Podle mě má mladší generace vštípený názor, že amerikanismus je něco vítězného a něco, co představuje blahobyt. Nechápou, že v budoucnosti si ekonomicky ale i politicky bez Rusů (jako zastřešovatele) moc neprdneme. Rusko je prostě složitě neprůchodnou branou pro ty, kteří by nás nejraději vyhubili jako krysy. To, že nás kdysi Rusové obsadili, byla jen mocenská strategie Ruska vůči Američanům. Rusové chtěli ukázat svou sílu a dominanci, aby Amíci věděli, že si tady nebudou moci v budoucnosti dělat, co chtějí. Jsme příliš miniaturní stát, abychom mohli cokoliv diktovat a silově nebo ekonomicky se bránit jiným státům. To, že jsme stále pohromadě a existujeme jako Česká republika, je jen proto, že jsme za to velmi tvrdě za posledních 100 let zaplatili... a to minimálně zlatem. Jinak bychom byli dávno rozerváni na kusy všemi státy okolo. Vždyť jsme jak malá provincie, kterou obsadit a vyplenit není pro okolní země žádný problém. Možná že i náš český jazyk, který je specifický a složitý, nás chrání před jednoduchým spolknutím jinou mocnosti. Vraťme se na začátek k tomu, že Zeman není hlupák a ví moc dobře, co dělá. A ví, že slovanský český národ bude jednou moc rád, že jsme Slované a máme tak blízko řečí i územně k Rusům. Neumím si představit, co by se dělo, kdyby tam seděl, přispěchaje z USA Švejnar, nebo teď ten, jehož jméno se nevyslovuje, protože on sám ho ani vyslovit neumí a stále spí. Myslím, že bychom byli rozkradeni ještě důkladněji a směr Amerika navždy, by byl ještě smutnější a otřesnější než to je teď.
Podle Erdogana Irák reaguje „nečestně“ na tureckou invazi! Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil snahu Iráku obrátit se na Radu bezpečnosti Organizace spojených národů v souvislosti s invazí tureckých vojsk do severního Iráku za „nečestný krok", oznámila televizní stanice Al Džazíra. „Mohou se odvolat k Radě bezpečnosti OSN, je to jejich přirozené právo, ale nebyl by to fér krok," cituje Reuters televizní rozhovor s prezidentem. V pátek požádal irácký premiér Haider al-Abadi irácké ministerstvo zahraničních věcí, aby se obrátilo na Radě bezpečnosti OSN s formální stížnost kvůli turecké invazi na severu země. Podle iráckých úřadů 4. prosince vstoupil turecký tankový prapor do irácké provincie Ninive pod záminkou výcviku kurdských bojovníků, bojujících s teroristy. Irácká diplomatická služba a ministerstvo obrany označilo přítomnost turecké armády za „nepřátelský čin", který nebyl dohodnut s úřady. Následně Turecko vysvětlilo vyslání vojáků do Iráku údajnou potřebou chránit turecké instruktory, kteří cvičí milice ve výcvikových táborech v provincii Ninive.
Zacharová: Zábavná schizofrenie EU k Rusku Prohlásila to mluvčí ruské ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharová na svém facebooku. „V posledních dnech představitel Evropské unie Vygaudas Ušackas předložil Moskvě originální, nicméně si protiřečící návrhy,“ uvedla Zacharová. „Nejdříve navrhl Rusku, aby „přátelsky“ odepsalo 20 procent z dluhu Ukrajiny. Následující den prohlásil, že ke zrušení sankcí vůči Rusku nedojde: „Vánoční dárek ať nečekají“,“ poznamenala. „Zní to legračně: své vlastní peníze, půjčené Ukrajině, by Rusko mělo přátelsky „darovat", ale s „dárkem“ v podobě odstranění nelegálních sankcí, které zůstávají v platnosti, protože selhal Kyjev při dodržování dohody z Minsku, nemůžeme počítat. Přičemž Kyjev dostává „vánoční dárky" v podobě milionových tranší po celý rok,“ napsala mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Ukrajina dluží Rusku tři miliardy dolarů, které se mají splatit do 20. prosince. Premiér Ukrajiny Arsenij Jaceňuk dal najevo, že jeho země nehodlá dluh splatit. Navíc prezident Petro Porošenko požádal EU, aby prodloužila sankce vůči Rusku. K čemuž zřejmě ke konci roku dojde. A vánoční dárek? Ten již Ukrajina dostala účelovou změnou pravidel Mezinárodního měnového fondu, podle nichž dosud oficiální dluhy států (a jejich neplacení) bránily poskytování půjček fondu. Takže základní otázka zní: Proč by mělo proboha Rusko odepisovat cokoliv z dluhu Ukrajiny?
5
Proti Rusku: USA chtějí mít za každou cenu Ukrajinu v EU! Washington se snaží za každou cenu nepřipustit, aby Rusko a Ukrajina obnovily svůj vztah, píše německé vydání Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Jedním z těchto projevů je možné zavedení bezvízového režimu pro Ukrajinu s EU, i přes nedostatek reforem a korupci kyjevských orgánů. Autor článku poznamenal, zasedání EK, které je naplánováno na 15. prosince, bude diskutovat o možném zrušení víz pro občany Ukrajiny a Gruzie, a je „geopolitickým šachovým tahem americké vlády", zaměřené na podkopávání vztahů obou zemí s Ruskem a spolu s dohodou o volném obchodu (má platit od 1. ledna 2016 navzdory protestům Ruska) má znemožnit Rusům tento trh. „Ukrajina by měla vstoupit do EU za každou cenu, aby se izolovala od Ruska. Právě s tímto cílem dal Washington pokyn MMF přizpůsobit svá pravidla a zachránit zkrachovalý stát, a to navzdory skutečnosti, že Kyjev není schopen platit své dluhy Moskvě," tvrdí autor v DWN. Je třeba poznamenat, že případné přání Evropské komise na zrušení víz pro Ukrajinu a Gruzii je „podivné", protože jen před několika měsíci Německo prohlásilo, že Kyjev neučinil žádný pokrok v boji proti korupci, a někteří ukrajinští politici dokonce požadovali rezignaci předsedy vlády Arsenije Jaceňuka v souvislosti s korupčními skandály. Očekává se, že Evropská komise 15. prosince předloží zprávu o provádění Kyjevem programu na uvolnění vízového režimu s EU. Pro zavedení bezvízového režimu s EU musela být Nejvyšší radou přijata řada návrhů zákonů, nicméně nebyly přijaty všechny zákony, a v části z nich jsou změny, takže nyní vyžadují přezkoumání ze strany EK.
Turecko varuje Rusko: Naše trpělivost má své meze! Rusko se však chová nespravedlivě, a turecká trpělivost není neomezená, uvedl ministr podle francouzského internetového vydání RFI. Turecko vydalo další varování Rusku. Tentokrát ho nevyslovil prezident nebo premiér, ale ministr zahraničí Mevlut Çavuşoğlu, poznamenala RFI. Ten vyzval Kreml „ke klidu", ale řekl, že "trpělivost (Ankary) není neomezená". Turecko dosud nepodniklo žádné kroky v reakci na hospodářské a diplomatické sankce Moskvy, ale varovalo Kreml před eskalací situace. „Naše trpělivost není neomezená,“ řekl Çavuşoğlu. „Jestliže jsme až do tohoto bodu nezavedly odvetná opatření, není to ze strachu, ani z pocitu viny. My jsme tuto situaci nechtěli, ale Rusko jedná nespravedlivě." Šéf turecké diplomacie ujistil, že jeho země dělá vše pro obnovení dobrých vztahů s Ruskem. Přičemž ale, jak RFI poukázala, hned do počátku krize Turecko aktivně hledá další zdroje energie, aby se omezilo svoji závislost na Rusku. Po Kataru a Ázerbájdžánu začal Recep Tayyip Erdogan, vyjednávat s Turkmenistánem, píše RFI. Rusko začalo zavádět sankce vůči Turecku poté, co bylo sestřeleno ruské vojenské letadlo Su-24 tureckým letectvem. Týkají je především potravinářských produktů a omezení turismu. Od 1. ledna 2016 hodlá Rusko zavést vízovou povinnost pro turecké občany. Ruská strana několikrát zopakovala, že sestřelení ruského bombardéru Su.24 tureckými stíhačkami nad územím Sýrie bylo připraveným provokativním aktem Turecka, o jehož provedení rozhodlo vedení země. Zároveň poukázalo na to, že dodnes se Turecko za tento „zrádný“ akt neomluvilo. Turecko stále trvá na tom, že sestřelilo ruský letoun poté, co vnikl do jejího vzdušného prostoru a byl opakovaně varován.
Irák je náš důležitý spojenec. Varoval tak Sergej Viktorovič Lavrov Turecko? MOSKVA | Ruský ministr zahraničí Sergej Viktorovič Lavrov včera označil Irák za mimořádně důležitého partnera v boji proti terorismu. Sergej Viktorovič to uvedl v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti. Rusko je podle Lavrova nadále přesvědčeno, že vytvoření jednotného protiteroristického fronty je dosažitelným cílem. Dodal, že Rusko podpořilo rezoluci Rady bezpečnosti OSN o boji s organizací Islámský stát (IS) a dalšími teroristickými uskupeními v Sýrii a Iráku, kterou připravila Francie i se zapracováním ruských připomínek. Lavrov zdůraznil, že neexistuje žádná alternativa namísto široké protiteroristické koalice, která by působila na základě mezinárodního práva a pod záštitou OSN. Šéf ruské diplomacie upřesnil, že Rusko při dosahování tohoto cíle spolupracuje i se Spojenými státy. Sergej Viktorovič uvedl: „Vznik koalice bude možný za 6
předpokladu, že ambice a spory půjdou stranou, vzdáme se praxe dvojích standardů a pokusů využívat teroristy na geopolitické hry.“
Rusko začíná přepravu tajemné „Gabrielovy Archy“ ze Saudské Arábie do Antarktidy V Kremlu dnes koluje šokující zpráva, kterou připravilo ministerstvo obrany (MO), kde uvádí, že včerejší vypuštění dvou družic je plánováno pro ochranu federálního námořního výzkumného plavidla Admiral Vladimisky, který právě opustil saúdskoarabský přístav Jeddah poté, co byl na palubu naložen tajemný objekt popsaný jako „Gabrielova Archa“, jehož význam je natolik důležitý, že prezident Putin dále nařídil, aby námořní válečné lodě tvořené gardovým raketovým křižníkem Varjag, torpédoborcem Bystryj, tankerem Boris Butoma a záchrannou vlečnou lodí Alatau se po ukončení současné mise v Indii spojili s lodí Admiral Vladimisky v Jižním oceánu, za účelem poskytnutí ochrany při plavbě do Antarktidy. Podle této zprávy se nevídaná mise, která probíhá na výzkumném plavidle Admiral Vladimisky, začala 6. listopadu, když odplula z Kronštadtu na první misi federace do Antarktidy po 30 letech – a dle MO má mít „kriticky vojenskonáboženský“ význam jeho nákladu, který obsahuje kapsle s ruskou půdou, které budou umístěny v oblastech vojenské slávy a pohřebišť ruských námořníků ve vybraných přístavech. Zpráva vysvětluje, že to co vyvolalo tuto misi, bylo kontaktování Jeho Svatosti patriarchy Kirilla v Moskvě dne 25. září zástupci Depozitáře Dvou svatých mešit v Mekce, Saúdské Arábii, co se týče tajemného starověkého „zařízení/zbraně“, jež bylo objeveno pod Masjid al-Haram mešitou (Velká mešita) během velmi kontroverzního projektu výstavby zahájeného v roce 2014. Stále zvyšující se obavy vyslanců Velké mešity byly umocněny, když byl tento tajemný „přístroj/zbraň“ objeven 12. září 15 členou skupinou kopáčů – kteří byli při pokusu o odstranění tohoto objektu zabiti masivním „výronem plazmy“ tak silné, že svrhl i stavební jeřáb na povrchu a zabil tak nejméně dalších 107 lidí. Katastroficky horší, jak zpráva uvádí, bylo, že sotva 14 dní po prvním pokusu o odstranění tohoto tajemného „zařízení/zbraně“ dne 12. září, byl proveden další pokus, tedy 24. září, který zabil přes 4000 lidí v důsledku dalšího masivního „výronu plazmy“, který uvrhl desetitísíce lidí do paniky – saúdští úředníci to následně svalili na úprk. Po katastrofických obětech spojených s druhým pokusem Saúdů o odstranění tohoto tajemného „zařízení/zbraně“, říká tato zpráva, byla kontaktována Jeho Svatost patriarcha Kirill vyslanci Velké mešity ohledně jednoho z nejstarších islámských rukopisů v držení ruské pravoslavné církve, který byl zachráněn před římskými katolickými křižáky v roce 1204, když vyplenili chrám Boží moudrosti (nyní znám jako Hagia Sophia) v Konstantinopoli (dnešní Istanbul, Turecko) s názvem „Gabrielovy pokyny Muhammadovi“. Je důležité si uvědomit, jak vysvětluje zpráva, že na Západě je prakticky neznámé, že římsko-katolické křížové výpravy (a jak se odrážejí dnes) byly nejen proti národům islámské víry, ale také proti ruské pravoslavné víře – a proč, během těchto křížových výprav, ruská pravoslavná církev chránila nejen své vlastní náboženské knihovny před zničením, ale i ty, které patří muslimům. Co se týče obsahu tohoto starobylého islámského rukopisu „Gabrielovy pokyny Muhammadovi“, tato zpráva stručně poznamenává, že se točí kolem skupiny pokynů k Muhammadovi prostřednictvím anděla Gabriela v jeskyni zvané Hira, jež se nachází na hoře zvané Jabal an-Nour, poblíž Mekky, kde toto nebeské stvoření svěřilo do péče Muhammada „truhlu/archu“ s „nesmírnou mocí“, že mu bylo zakázáno ji používat, protože patřila Bohu, a měla být pohřbena ve svatyni na „místě uctívání andělů používané před stvořením člověka“ až do doby odhalení ve dnech Yawm al-Qiyamah, nebo Qiyamah, což doslova znamená „den vzkříšení“. Ačkoli tato zpráva MO nezmiňuje prakticky nic o rozhovorech mezi Jeho Svatostí patriarchou Kirillem a vyslanci Velké mešity ohledně tohoto tajemného „zařízení/zbraně“, je ohromující, že když byl prezident Putin poprvé informován o této vážné situaci dne 27. září, nejenže okamžitě nařídil misi na Antarktidu výzkumného plavidla Admiral Vladimisky, ale také nařídil o 3 dny později, dne 30. září, leteckým a kosmickým silám zahájení bombardování teroristů Islámského státu a cílů v Sýrii. Pokud jde o to, co tato tajemná „zbraň/zařízení“ ve skutečnosti je, nemáme povolení podat o tom žádnou zprávu vzhledem ke striktnosti, které se musíme podvolit, chceme-li mít dovoleno publikovat i sebemenší záblesky toho, co se děje za kremeslkými zdmi v současné době. Týká se to i toho, proč Rusko pomáhá Saúdské Arábii s přesunem do Antarktidy – ale s oběma národy brzy válčícími s fašistickými vládami Západu, stačí jen sledovat video ( https://www.youtube.com/watch?v=MwUpPwyyvLw) ruských nejvyšších důstojníků, kteří říkají co vědí o Antarktidě a její minulosti, a sami můžeme přijít na to, v jak kritickém čase žijeme. 7
Podpora biopaliv? Miliardy pro vyvolené Senát se na své poslední schůzi zabýval poměrně kontroverzní a velmi diskutovanou novelou zákona o spotřebních daních. Tento zákon by měl být řešením legislativního vakua, do kterého jsme se dostali v souvislosti s ukončením daňové úlevy pro prodej čistých biopaliv, která skončila v polovině letošního roku a od té doby tedy probíhá fakticky bez opory v zákoně, tedy nedovoleně. Tuto situaci návrh zákona řeší prodloužením daňového zvýhodnění, které sice již nebude stejně výhodné jako v uplynulém období, nicméně stále bude velmi významné. Zároveň s touto daňovou úlevou zůstává zachována i povinnost distributorů přimíchávat do pohonných hmot určitý podíl biosložky. Oba tyto nástroje, tedy daňové úlevy a povinnost přimíchávání biopaliv, mají sloužit k tomu, aby Česká republika naplnila cíle snižování skleníkových plynů a zvyšování podílu využívání obnovitelných zdrojů v dopravě, k nimž se naše vlády v minulosti zavázaly. Jak jsem již opakovaně v minulosti uvedl, osobně považuji tzv. boj s klimatickými změnami za nesmyslné vyhazování peněz a za marné úsilí, které pro nás bude ve výsledku kontraproduktivní, neboť se velmi negativně podepíše na naší konkurenceschopnosti. Jak se ukazuje právě na případu biopaliv, i na evropské úrovni si toto někteří začínají uvědomovat a původně stanovené cíle pro využití tzv. biopaliv první generace chtějí snižovat. Zároveň je tento boj prostorem pro výnosný byznys těch, kteří se dokáží zorientovat ve spletitém systému zelených podpor a všemožných regulací, či spíše si dokáží ve prospěch svého zeleného byznysu prolobovat takové podmínky, aby prosperoval, a to zejména na úkor veřejných rozpočtů. Neexistuje snad lepší příklad, než právě všemožná podpora biopaliv, která je velmi výhodným byznysem pro několik vyvolených, jejichž produkce díky této podpoře vesele vzkvétá. Jako zastánce rovného tržního prostředí považuji systém podpory biopaliv celkově za špatný a trh poškozující a pokud by byla ta možnost, byl bych nejraději, kdyby se naše země z podobných nesmyslných cílů zvyšování podílu obnovitelných zdrojů nejen v dopravě vyvázala. Naše vláda se však rozhodla jít zcela jiným směrem, tyto cíle podporuje, chce je prohlubovat a s tím zároveň jde na ruku právě těm, kteří si na zeleném omylu založili svůj byznys. S ohledem na personální složení stávající koalice se tomu jistě nelze divit. Já to ale odmítám. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že daňové zvýhodnění biopaliv by v nadcházejících pěti letech mělo stát přijít až na 9 miliard korun. Je směšné, že vláda je na jedné straně ochotna obětovat tak značné prostředky ve prospěch trhu několika producentů a distributorů biopaliv a na druhé straně vyvíjí nástroje, jako je elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení DPH apod., kterými chce šikanovat statisíce podnikatelů a živnostníků, aby získala řádově podobné prostředky. Domnívám se ale, že tento bizarní kontrast je pro tuto vládu bohužel příznačný, neboť je to vláda, která stojí na straně odborů a velkopodnikatelů a jako taková přirozeně má za nepřítele č. 1 právě drobné podnikatele. Své oligarchy si ale naopak pěstuje a šlechtí. To ovšem není jediný případ nerovného přístupu vlády k různým skupinám obyvatel či podnikatelských a jiných subjektů. Je například zcela absurdní, s jakou pečlivostí jsou zkoumány a kontrolovány dotace poskytované obcím na různé veřejně-prospěšné a rozvojové projekty z hlediska kritéria legálnosti veřejné podpory nebo prostředky vydávané na různé kofinancování takových projektů, které skutečně ve výsledku v drtivé většině slouží veřejnosti a u kterých se jedná o smysluplně vynaložené prostředky. V porovnání s tím, chce pak vláda sama v případě tohoto návrhu zákona naprosto nepokrytě a s lehkostí poskytovat veřejnou podporu mnohonásobně vyšší, a to na účel, který smysl dle mého názoru postrádá a který pro veřejnost bude mít přínos nulový či spíše negativní. Dnes již totiž není žádným tajemstvím, že produkce a využití biopaliv nemá téměř žádná pozitiva. Naopak jsou zcela prokazatelné negativní dopady na krajinu, kvalitu orné půdy, zvyšování rizika povodní, ale na druhé straně také na životnost motorů a v neposlední řadě i na samotné ovzduší. Je pak zcela zarážející a komické, že ačkoliv tyto vlivy biopaliv ve svém stanovisku k předloženému návrhu zákona v mezirezortním připomínkovém řízení zmiňovalo i samotné ministerstvo zemědělství, je to právě ministr zemědělství, kdo kvůli střetu zájmů při předložení tohoto návrhu zákona Parlamentu zastoupil místopředsedu vlády a ministra financí a kdo dnes i přes své kritické připomínky další podporu biopaliv horlivě podporuje a prosazuje. Pro úplnost uvedu, že ve zmíněném stanovisku, které později ministerstvo zemědělství stáhlo, bylo například doslovně uvedeno, že „zejména biopaliva první generace, o která jde, nejsou aktuálně vnímána pozitivně ani ochránci přírody ani samotnou Evropskou unií. Lze připomenout materiál Evropské komise, podle kterého biopalivo z řepky olejné vede, jsou-li zohledněny i vedlejší vlivy výroby, k produkci většího množství emisí skleníkových plynů než fosilní paliva. Hodnocení vedlo k závěru, že biopalivo z řepky olejné, která je zdrojem 80 % biopaliva spotřebovaného v Evropě, nesplní současné požadavky Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020“. Z této citace je patrné, že ani vláda sama si není jista tím, co činí, nebo že levá ruka neví, co dělá pravá. Už tento samotný fakt byl pro mne, krom ostatních uvedených argumentů, důvodem, abych návrh této novely nepodpořil. Je pro mě 8
nepřijatelný nejen z uvedených filosofických důvodů, ale zejména proto, že se jedná o další projev nesystémové a nespravedlivé vládní politiky, politiky, která šikanuje malé, ale privileguje velké. Politiky, která je ve vleku oligarchických struktur. Jak bylo opakovaně v rámci projednávání tohoto zákona zmíněno, je zcela zjevné, komu má další podpora biopaliv sloužit, pro koho bude prospěšná a pro koho je malou, či spíše velkou domů. I když připustím, že se určité formě podpory obnovitelných zdrojů v dopravě nemůžeme zkrátka kvůli určitým závazkům učiněným v minulosti vyhnout, nikde není napsáno, že to musí být právě formou daňových výhod. To ostatně zaznělo mnohokrát i v rámci projednávání tohoto zákona, ale vláda to nijak nereflektovala. Na místo toho je opět papežštější než papež a prosazuje nesmyslné prodloužení daňových úlev, ke kterým nás nikdo nenutí, neboť povinností vyplývající z pravidel EU je pouze povinné přimíchávání biopaliv, nikoliv jejich daňové zvýhodnění. Prodloužení tohoto zvýhodnění v době, kdy se i na celoevropské úrovni začíná přístup k podpoře tzv. biopaliv první generace měnit a kdy i mnozí zastánci zelené ideologie připouští, že tato podpora nepřinese očekávaný efekt, lze pak považovat za střelení se do vlastní nohy a za důkaz toho, že se jedná o zcela účelový krok.
Další nominace na Zlatého havloida roku 2015 Druhá nominovaná osoba na anticenu Havloida roku 2015 je Anna Šabatová. Známá lidskoprávní aktivistka, signatářka Charty77 Anna Šabatová. V současnosti je ombucmanka pro lidská práva. Anticenu udílí a anketu organizuje Generace identity. V poslední době proslula například najmutím agentů – provokatérů, kteří testovali, zda majitelé bytů pronajmou své byty cikánům. Poté se snažila majitele a realitní agenty šikanovat pomocí soudů. Nutno podotknout, že v jednom případě úspěšně. Požadovala v době migrační krize, jen pár dní, před prvními teroristickými útoky v Paříži, aby ČR nezadržovala a nevyhošťovala imigranty s neplatnými či falšovanými doklady. Následně přirovnala detenční tábory ke koncentračním táborů, přestože žádný z nich nikdy nenavštívila a zaměřila se na boj za práva migrantů a muslimských imigrantů. Po brutálním rasistickém útoku Romů na dvanáctiletého Patrika, požadovala cenzuru diskuzí a trestné stíhání osob, které se o cikánském etniku vyjadřovaly hanlivě. Jak se můžete dočíst níže, v rodině Anny Šabatové mají k totalitě velmi blízko. Méně známou částí je totiž skutečnost, že Šabatová je životní partnerkou Petra Uhla. Petr Uhl je revoluční marxista, kterého věznili i komunisté pro organizování revoluční mládeže, ultralevicové organizace, která hlásala o nezbytnosti rudého povstání proti „byrokratickým“ komunistům, kteří prý nedotáhli revoluci dost daleko“. Její syn Michal Uhl je absolventem genderových studií, tedy diplomovaný znalec kulturního marxismu. Jako přesvědčený levičák se podílel na zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů. Ústav nám tak už asi nezveřejní více informací o jejím otci, Jaroslavu Šabatovi, který se podílel v 50.letech na vyhazování svých spolužáků z univerzity, byl členem KSČ a přednášel o marxismu-leninismu.
Bezpečnostní služby: přes 400 islamistů v SRN je připraveno „zaútočit každou chvíli“ Šéf Spolkové služby ochrany ústavy Německa Hans-Georg Maasen prohlásil, že v SRN žijí stovky radikálních islamistů, kteří mohou „každou chvíli“ zaútočit, oznámila v pátek televizní a rozhlasová společnost Deutsche Welle. Podle jeho slov je v zemi celkem 1100 zastánců radikálního islámu potenciálně odhodlaných k násilí, z nichž je 430 lidí tak nebezpečných, že od nich se dá „každou chvíli očekávat vážný zločin". Maasen rovněž podotkl, že vyvolávají obavy pokusy radikálních salafítů dělat propagandu a verbovat nové stoupence, kteří přicházejí do SRN ze zemí Blízkého východu jako uprchlíci. V poslední době dostaly německé bezpečnostní služby informaci o 150 podobných případech. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní — Vestfálsko Ralf Jäger také říkal o více než jednom tisíci potenciálně nebezpečných islamistů v Německu. Přitom podle jeho slov žije v SRN celkem asi 8 tisíc islamistů ze 4 milionů muslimů. Generální prokuratura SRN vyšetřuje v současné době případy asi 200 vystěhovalců z Německa, kteří se nacházejí v Sýrii, anebo tam jezdili, aby se zúčastnili bojových akcí, a mohou být pravděpodobně spojeni s teroristickým uskupením Islámský stát (arabsky Daiš, v RF zakázáno). 9
Účastníci mítinku u budovy Nejvyšší rady žádají demisi kabinetu ministrů Několik set lidí blokovalo provoz v jedné z centrálních ulic Kyjeva – Hruševského ulici, a v současné době pořádají mítink u budovy Nejvyšší rady Ukrajiny s požadavkem demise kabinetu ministrů. V pátek se očekává v Nejvyšší radě roční referát vlády, a také vystoupení premiéra Arsenije Jaceňuka. Po referátu ztratí nynější kabinet ministrů imunitu, a poslanci mohou iniciovat jeho demisi. V pátek ráno přišli lidé k budově Nejvyšší rady Hruševského ulicí bez stranických vlajek, ale s hesly demise vlády. V současné době probíhá u budovy parlamentu mítink za účasti stoupenců nacionalistické strany Svoboda s požadavkem demise vlády. Mítinku se účastní také jiné strany a představitelé odborů. Provoz v Hruševského ulici je zkomplikován.
Putin: Jakékoli síly ohrožující ruské vojáky v Sýrii mají být zničeny Prezident Ruska Vladimir Putin varoval ty, kdo se pokusí zorganizovat provokace proti ruským vojákům v Sýrii. „Jakékoli síly ohrožující ruské vojáky v Sýrii, mají být zničeny, rozkazuji jednat nanejvýš tvrdě", řekl Putin na zasedání rozšířeného kolegia Ministerstva obrany RF. „Chtěl bych varovat ty, kdo se pokouší zorganizovat jakékoli provokace proti našim vojákům. Už jsme podnikli dodatečná opatření pro zajištění bezpečnosti ruských vojenských příslušníků a letecké základny. Byla posílena novými prostředky PVO, a všechny akce útočného letectva se konají pod ochranou stíhaček", řekl Putin. Podotkl, že vojenští příslušníci RF způsobili vážné škody infrastruktuře IS v Sýrii a umožnili změnit situaci v této zemi. „Komplexní nasazení sil VKS a Vojenského námořnictva, a také použití nejnovějších vysoko přesných systémů zbraní umožnilo způsobit infrastruktuře teroristů vážnou škodu a tím kvalitativně změnit situaci v Sýrii", řekl Putin na kolegiu Ministerstva obrany RF.
Šojgu: V Evropě je rozmístěno na 200 jaderných leteckých pum USA Asi 200 amerických jaderných leteckých bomb je rozmístěno v Belgii, Itálii, Holandsku, Německu a Turecku, prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. „Na území Belgie, Itálie, Nizozemí, SRN a Turecka je soustředěno asi 200 amerických jaderných leteckých bomb. Plánuje se jejich obnovení," řekl Šojgu v projevu na kolegiu MO. Podle jeho slov mají tam také v pohotovosti 310 letadel-nosičů.
Putin: je třeba vybavit jadernou triádu novými zbraněmi a obnovit PVO Je nutno vybavit jadernou triádu novými zbraněmi a modernizovat systém PVO, prohlásil prezident RF Vladimir Putin. „Ve vojscích má být zorganizována rytmická a kvalitní práce na osvojování učebního a bojového použití moderní techniky. Zvláštní pozornost má být věnována upevňování bojového potenciálu strategických jaderných sil a realizaci obranných kosmických programů. Je třeba, jak to ostatně předpokládají naše plány, vybavovat všechny složky jaderné triády novými zbraněmi. Zvyšovat efektivitu systému varování o raketovém přepadení a vzdušné a kosmické obrany", řekl Putin v pátek na kolegiu Ministerstva obrany. Podle jeho slov je také nutno rozvíjet infrastrukturu zabezpečení strategických jaderných sil. „Mít přitom na zřeteli poziční prostory útvarů Raketových vojsk strategického určení, základny strategických raketových ponorek a letiště dálkového letectva", dodal Putin. Prezident RF rovněž podotkl, že je třeba důkladně kontrolovat výdaje ve vojenské sféře. „Prosím, aby bylo důkladně kontrolováno vynakládání prostředků vyčleňovaných v rámci státní obranné objednávky. Už jsem nejednou říkal a chtěl bych to ještě jednou zdůraznit: zbytečné peníze nemáme. A všechno, co bylo naplánováno, má být realizováno v termínech, které byly v našich plánech stanoveny, a v 10
rámci vyčleněných rozpočtových prostředků a rozpočtových dotací", řekl.
Daiš kontroluje asi 70% území Sýrie – Šojgu Počet teroristů v Sýrii a Iráku činí asi 60 tisíc lidí, a IS (v arabské variantě Daiš) kontroluje asi 70% území Sýrie, prohlásil ministr obrany RF Sergej Šojgu. „Rozšiřuje se zóna vlivu Islámského státu. Teroristé uchvátili asi 70% území Sýrie a většinu oblastí Iráku. Počet teroristů činí přes 60 tisíc lidí. Existuje nebezpečí přenesení jejich aktivity do Střední Asie a na Kavkaz", řekl Šojgu na kolegiu MO.
Příští rok o 30% chemtrails méně Novináři nás za nic nepochválí, takže to zveřejním tady: Drazí fanoušci, mám pro vás skvělou zprávu! Panu prezidentovi se podařilo dojednat s americkou ambasádou na příští rok o 30% chemtrails méně! Ano, čtete dobře! Z dosavadních práškujících 13ti letadel jich bude od ledna nad Českem prolétat každý den jen devět. Chci zdůraznit, že je to historická dohoda, o kterou se roky snažil pan exprezident Klaus a která se podařila až našemu týmu. Za práva vás, občanů, budeme samozřejmě bojovat dále a budeme se snažit manipulaci s klimatem, kterou USA provádí, nadále snižovat. Věříme, že s vaší podporou bude mít pan prezident nadále silnou vyjednávací pozici. Zůstaňte s námi, ať my můžeme zůstat s vámi!
Odtajněná příručka CIA ukazuje, jak US užívá byrokracie k destabilizaci vlád Když si většina lidí představí CIA sabotáž, tak je napadnou puče, atentáty, války v zastoupení, ozbrojené skupiny rebelů, a dokonce i útoky pod falešnou vlajkou – ne strategická stupidita a záměrná byrokratická nešikovnost. Nicméně, podle odtajněného dokumentu z roku 1994, Úřad pro strategické služby (OSS), který se později stal CIA, používal a cvičil zvláštní plemeno „občanů-sabotérů“ v okupovaných zemích, jako Norsko a Francie. Dokument z éry druhé světové války, nazvaný Polní příručka jednoduché sabotáže, představuje způsoby, jakými mohou tajní agenti rozvrátit a demoralizovat nepřátelské administrace a policejní složky. První část dokumentu, která je celá k přečtení zde, zmiňuje „Organizace a konference“ – a jak je obrátit v „dysfunkční zmatek”: • Trvejte na tom, aby se vše dělalo skrze „kanály.“ Nikdy nepřipusťte, aby se ulevovalo za účelem urychlení rozhodnutí. • Pronášejte „projevy.“ Mluvte co nejčastěji a velmi dlouho. Ilustrujte svá „východiska“ na dlouhých anekdotách a mnohých osobních zážitcích. • Kdykoli je to možné, předkládejte všechny záležitosti komisím, pro „další studium a úvahy.“ Pokuste se komisi sestavit co největší – nikdy méně než pětičlennou. • Co nejčastěji zmiňujte irelevantní záležitosti. • Lpěte na přesných formulacích komunikace, nepatrnostech, usneseních. • Zpětně otvírejte záležitosti, o kterých bylo rozhodnuto na předchozím jednání, a zkuste znovu otevřít otázku vhodnosti těchto rozhodnutí. • Zasazujte se o „obezřetnost“. Buďte „rozumní“ a nuťte své spoluúčastníky konference, aby byli „rozumní“ a zdržte se ukvapenosti, která může vést k rozpakům nebo pozdějším obtížím. Na svých oficiálních stránkách se CIA vychloubá tím, že našla inovativní způsoby, jak prosadit sabotáž, přičemž svou taktiku nazývá „překvapivě relevantní.“ I když přiznávají, že některé z jejich myšlenek se mohou zdát poněkud zastaralé, tvrdí, že „Společně jsou připomínkou, jak jednoduše produktivita a řád mohou být narušeny.“ • Ve druhé části, určené manažerům-sabotérům, udává příručka seznam následujících taktických kroků: • Při přípravě pracovních přidělení vždy přidělte nedůležité práce jako první. Dohlédněte na to, aby 11
důležité práce byly přidělovány neefektivním pracovníkům. • Trvejte na perfektní práci u relativně nedůležitých produktů; pošlete zpět na předělání ty, které mají sebemenší nedostatky. • Abyste snížili sebevědomí a s ním produkci, buďte laskaví k neefektivním pracovníkům; obdařte je nezaslouženým povýšením. • Pořádejte konference tehdy, když je zrovna zapotřebí důležitější práce. • Zvyšte počet procedur a povolení zahrnutých v zadávání instrukcí, výplat atd. Přesvědčte se, že vždy musí tři lidé schválit vše, na co by stačil jeden. Nakonec průvodce představuje protokol k tomu, jak také sabotéři-zaměstnanci mohou rozložit nepřátelské operace: • Pracujte pomalu. • Zinscenujte to tak, abyste byli co nejvíce vyrušovaní od vaší práce. • Dělejte svou práci špatně a svádějte to na nevhodné nástroje, zařízení, nebo vybavení. Stěžujte si na to, že tyto věci vám zabraňují dělat svou práci správně. • Nikdy nepředávejte svoje dovednosti a zkušenosti novým nebo méně zručným pracovníkům CIA je hrdá na svůj kafkovskou polní příručku a očividně ji stále vidí jako neortodoxní, zato efektivní formu destabilizace nepřátelských operací kolem světa. Samozřejmě, stejně se může dívat anarchista nebo revolucionář na podobné taktiky a vidět je v kontextu rozvrácení určitých tuzemských mocenských struktur, z kterých mnohé jsou již dávno stavěny jako byrokratický domeček z karet. Zdá se však, že jestli je nějaká země, která by se měla distancovat od předvádění, jak jednoduché je to rozvrátit neefektivní federální úřady, pak jsou to právě Spojené Státy. Tento článek (Declassified CIA Manual Shows How US Uses Bureaucracy to Destabilize Governments) je zdarma a volně přístupný. Máte povolení tento článek opětovně publikovat pod licencí Creative Commons ve spojení s Jake Anderson a theAntiMedia.org. Anti-Media Radio vysílá v noci pracovních dnů ve 23.00 Východního/20.00 Pacifického času.
Americký expert: Hrozba islámského teroru – podvod vytvořený Izraelem Za tzv. Islámskou teroristickou hrozbou, která způsobila paniku mezi Američany následně po masové střelbě v minulém týdnu v Kalifornii, je Izrael, říká americký odborník. Syed Rizwan Farook, 28 let, a Tashfeen Malík, 29 let, vtrhli ve středu na sváteční oslavu v San Bernardinu v Kalifornii, zabili nejméně 14 lidí a 21 zranili v nejsmrtelnějším masovém střílení v USA za poslední tři roky. https://www.youtube.com/watch?v=LfIV5dOpsrs Ve středečním rozhovoru pro Press Tv to Dr. Kevin Barrett označil za “falešnou vlajku”, která byla využita republikánským uchazečem o presidentský post Donaldem Trumpem k démonizaci muslimů. V reakci na střílení v San Bernardinu Trump volal po “ totálním a kompletním zastavení vstupu muslimů do Spojených statů” do té doby, než američtí “představitelé zjistí, co se děje.” Bez ohledu na původní svědecké výpovědi, které popsaly útočníky jako tři bílé a vysoké ozbrojené muže, bylo později oznámeno, že útok provedl “radikalizovaný” muslimský pár, údajní stoupenci Daesh. “Donald Trump vytváří všechny možné druhy titulů članků tím, že vezme neokonzervativní diskutovaná témata a rozfouká je do groteskních rozměrů”, řekl Dr. Barrett. “Trump teď tluče do bubnů islamofobie tak extrémním způsobem, že zvedá obrovské poplašné zvony mezi lidmi všeho druhu, dokonce včetně neokonzervativců, kteří celou tuto islamofobii vytvořili opakovaným režírováním těchto teroristických útoků pod falešnou vlajkou,” dodal. Barrett, redaktor Veterans Today, poznamenal, že v roce 1993 bylo bombardování World Trade Center (Světového obchodního centra) označeno za počátek trendu, kdy al-Kaida byla představena jako “pravděpodobný viník”, který byl později nařčen z útoků v New Yorku dne 11. 9. 2001, a který byl také “ vnitřní záležitostí sionistických neokonzervativců.” Od 11/9 už jsme měli od sionistických neokonzervativců série útoků pod falešnou vlajkou, které byly v režii zpravodajských agentur spojených s izraelským Mossadem, kdy bylo zavražděno velké množství lidí a ze všech z nich byli neprávem obviněni radikální muslimové,” řekl analytik. “Takže tato vlna propagandy, navržená izraelským premiérem Netanyahu a jeho americkými užitečnými lidmi, teď vytvořila atmosféru extrémní islamofobie, přestože průměrný Američan má 10x vyšší šanci se utopit doma ve své vaně nebo být zasažen 12
bleskem než zemřít v jakémkoliv druhu teroristického útoku,” dodal. “Myšlenka, že existuje teroristická hrozba od radikálních muslimů je kompletní podvod, není žádná taková hrozba,” pokračoval Dr. Barret. “ Byla vymyšlena nepřáteli islámu.” Americký odborník řekl, že “ neokonzervativní sionisté” jako Netanyahu, bývalý viceprezident Dick Cheney a bývalý president Světové banky Paul Wolfowitz jsou těmi skutečnými lidmi, kteří provádějí “ masové vražděni” amerických lidí. „Bude zajímavé sledovat, zda západní vlády budou pokračovat v umožňování podvodů s falešnými vlajkami, které rozohňují strach u veřejnosti a nebo na druhou stranu uvidíme nějakou spravedlnost,“ zakončil.
Lidé nemusí mít drahou vodu a města nemusí mít zchátralé trubky, pokud … Drahá voda, korupce na místo investic, smlouvy, které i politici prohlašují za nemravné či vazalské. Jsem jeden z mála, který se, tunelování vodáren a našich peněženek postavil a obrátil se na justici. Netušil jsem, co mne čeká. Po 14 letech soudních sporů mohu veřejně prohlásit, že justice v ČR řádně nefunguje. Kdyby obdobně, jak pracují někteří soudci, pracovali doktoři, či hasiči, tak je řada lidí a mezi nimi soudců, po smrti. Mohu rovněž veřejně říct, že je krásné, když vám Ústavní soud (ÚS) dá zapravdu v tom, že Nejvyšší soud neplní své zákonné povinnosti. Stejně tak je určitou satisfakcí, když vám Ministerstvo spravedlnosti zaplatí bez soudů poněkud trapnou náhradu za neoprávněné průtahy českých soudů. Částka se pochybuje ve výši 15-20 tis.Kč za rok. Náklady na právní zastoupení, vedení řízení, jeho doplňování a sledování spisu, vývoje a konzultování právní stránky, stojí 20-30 tis.Kč/měsíc a soudy i koncerny to samozřejmě velmi dobře ví. Nic z toho, co řekne ÚS a co zaplatí ministerstvo, ovšem neřeší a neukončuje fungování soukromých penězovodů v okresních vodárnách a vůbec nevede k ukončení protiprávního stavu, k náhradě škody a ukončení ožebračování lidí i měst. Přitom na soud jsem se obrátil již v roce 2002 s tím, že probíhá proces, který směřuje k protiprávnímu vytunelování okresních vodáren v ČR. Naivně jsem si myslel, že tím, díky soudům, vytunelování vodárny předejdu a pomohu tím jiným vodárnám, kde se obdobný proces, spouštěl s jistým zpožděním. V roce 2004 byly první dvě vodárny vytunelovány a žádné soudy do té doby ani nezačaly. Soudkyně Krajského soud v Brně v období let 2004 – 2008 vydala dvakrát zcela protichůdná rozhodnutí. Jednou mi dala zcela zapravdu, podruhé mne zcela utřela a tím dokázala, že logika jejího rozhodování je a bude „poněkud nešťastná“, protože zcela popřela své původní závěry, přitom důkazy byly stejné. V obou případech vydala nepřezkoumatelné usnesení, resp. jeho zdůvodnění a Vrchní soud v Olomouci ji usnesení vrátil k dalšímu projednání. Poté, co jsem VS v Olomouci upozornil na „kvalitu“ jejího rozhodování, soud v Olomouci rozhodl, že spor z roku 2004, (kterým byl tunel do vodárny zaveden), dostane jiný soudce. Ten do roka rozhodl, že jde o nemravný, pokoutný a protiprávní proces, který je od samého počátku neplatný. Po 7 letech soud, tak bylo možné, v roce 2010, tunelování okresní vodárny zastavit, požadovat náhrady škod a vrátit vodu, její prodej i zisky z vody městům a obcím. K mému překvapení se vedení tunelované vodárny proti rozhodnutí soudu, který je ve prospěch lidí, samotné vodárny a měst i obcí odvolalo a tunel díky tomu pokračuje dál. V roce 2012 Vrchní soud v Olomouci přitom pravomocně rozhodl o protiprávnosti jednání kolem vodárny v letech 2002-2003 a 2005-2007, což dokládalo kontinuitu protiprávního jednání a nemravnost přípravy tunelu. Vedení vodárny dokonce zaútočilo na soudce, který rozhodoval o protiprávním zavedení tunelu do vodárny v roce 2004. Pokusilo se ho odvolat. Tím soudní proces „zmrazilo“, ale soudce, potvrzený ve svém postavení Ústavním soudem, v roce 2014 opět již podruhé potvrdil a zdůvodnil protiprávnost instalace soukromého tunelu do okresní vodárny. Vedení okresní vodárny se opět odvolalo a když mělo dojít k jednání u Vrchního soudu, tak dva dny před jednáním soudu požádalo o přerušení řízení a poté se různí podivní pánové pokouší zkorumpovat ty, co podali žaloby. Nabízí např. investice do kanálů v obci, různé provize či podíly ve společnostech nebo účast v orgánech vodárny těm, kdo stáhne žaloby. Mezi tím jsem došel k Ústavnímu soudu. Ten mi dal v letech 2014 a 2015 zapravdu a konstatoval, že Nejvyšší soud porušuje zákonná a ústavní práva občana České republiky a současně neplní řádně své povinnosti a dopouští se soudní zvůle. To, co následovalo v roce 2015 je ještě více šokující. Nejvyšší soud nerespektoval závěry Ústavního sodu a neprovedl to, co mu Ústavní soudu nařídil. Ve věci, kterou v dané kauze opakovaně neposoudil, opět nic z toho, co mu nařizoval Ústavní soud a dokonce v rámci dovolání tentokrát okresní vodárny, zúžil posuzování celé věci na jeden zákon, jeden paragraf a jeden odstavec a tím „vytvořil závazný právní názor“. Obsahuje podmínky, které se mi podařilo snadno splnit a věcně i důkazně doložit, takže jde jen a 13
jen o natahování doby tunelování vodárny. Nejvyšší soud pak bez toho, že by splnil to, co po něm Ústavní sodu požadoval, vrátil vše k projednání Vrchnímu soudu. Právníci si vyměnili právní stanoviska a já napsal Vrchnímu soudu v Olomouci vlastní názor na to, co a jak se děje. Co jsem soudcům napsal, najdete v článku: VODA SE VRÁTÍ DO RUKOU OBCÍ. Takže mi i nám držte palce, protože v roce 2016 přijde pravomocné rozhodnutí soudu, které může být pro řadu okresů České republiky zlomové, z pohledu toho, kdo bude v budoucnu lidem prodávat vodu, kdo bude inkasovat od lidí peníze a kde tyto peníze budou končit. V obnově trubek nebo na účtech koncernů v zahraničí? Pokud vás zajímá, jak se dá bránit drahé vodě přes justicii, tak ho najdete na stránkách projektu PRAVDA O VODE.CZ Ing. Radek Novotný https://www.youtube.com/watch?v=HqTTpVf-ZaE
Exkluzivně pro AE News: Konto ve Švýcarsku se může stát pastí nejen pro Miloslava Ransdorfa. Po smrti klienta se nemusí dědici k penězům už nikdy dostat! Redakce AE News přináší exkluzivního průvodce světem švýcarského bankovnictví, který by měl v budoucnu zamezit nehodám, jako byla ta, která potkala europoslance Miloslava Ransdorfa, když byl koncem minulého týdne zadržen v Zurichu při snaze o navázání komunikace s bankou. Švýcarské bankovnictví je úplně jiný svět a vzhledem k neuvěřitelnému množství dezinformací v českých médiích jsem se rozhodl připravit malého rádce a průvodce švýcarskými konty, jejich modely a bezpečnostními mechanismy. Komerční a privátní účty Na rozdíl od EU nebo jmenovitě ČR si musíte před otevřením účtu ve švýcarské bance rozmyslet, jaký druh účtu vlastně potřebujete. Do budoucna totiž toto rozhodnutí bude hrát velmi významnou roli, ani ne tak pro vás, jako spíš pro pozůstalé, až se odeberete na onen svět. Komerční účet ve švýcarské bance je nejbližší obdobou bankovních účtů v ČR. Při otevření účtu dostanete jeho číslo, platební kartu, šekovou knížku, určitý počet cestovních šeků a v některých případech token, což je bezpečnostní prvek pro identifikaci při osobním výběru. O systému tokenů později. Šeky a tokeny jsou u komerčních účtů volitelné prvky a pro normálního člověka to postrádá význam. Na komerční účty se lze dívat jako na běžné účty v ČR, protože podléhají podobným regulacím a ochranám jako účty jinde v západním světě. Komerční účty mají ale jednu nevýhodu: podléhají hlášení o dani z příjmu a účty jsou obstavitelné úřady, zatížitelné exekucemi, předmětem vyrovnání při rozvodovém řízení atd. To, čím je švýcarské bankovnictví proslulé, to je právě ten druhý typ účtů, privátní. Privátní účty jsou fenoménem Švýcarska, ale k pochopení jejich fungování je zapotřebí malé proškolení. Švýcarské bankovní zákony umožňují bankám správu cizích majetků na principu převzetí jakéhokoliv vkladu jako kolaterálu. Banka získOchrana před pohledávkami ze strany jedinců, úřadů nebo státůá assety (assetem můžou být nejen peníze různých měn, ale i zlato, stříbro, platina, diamanty, obrazy, známky, umělecké plastiky…) třetích osob a zajišťuje těmto assetům „kolaterální úschovu“. V principu samotném tedy banka není bankou, ale úschovnou. Ve většině zemí světa toto již není povolené, ale ve Švýcarsku je na tomto založeno celé národní bankovnictví. Kolaterální úschova znamená, že banka převzala do svého vlastnictví vaší věc a po dobu úschovy je věc majetkem banky se vším všudy a je pouze věcí bankovní důvěry, jestli vám banka assety někdy vůbec vrátí, protože z hlediska práva nemusí. Ale právě na této důvěře je švýcarské, a zdůrazňuji privátní, bankovnictví natolik proslulé. Z toho vyplývá několik benefitů. Ochrana před pohledávkami ze strany jedinců, úřadů nebo států Jelikož nejde o assety vedené v komerčním bankovním režimu, k účtu s penězi se nikdo nedostane, protože Ochrana před pohledávkami ze strany jedinců, úřadů nebo státůassety jsou majetkem banky, nikoliv Vašim. Pokud přijde exekutor ve Švýcarsku do banky, získá přístup jen ke komerčním bankovním účtům na základě rozsudku od švýcarského soudu. Nezíská však žádné informace o privátních assetech, protože ty jsou nedostupné a banka je ani nemá jak poskytnout, protože Vaše assety už nejsou Vaše, ale jsou už banky. Jednomsměrný přístup Když si otevřete kdekoliv na světě normální bankovní účet, banka si vás zaregistruje a uloží si kopie smlouvy o otevření účtu. Obvykle si banky vytváří dvě kopie, jedna zůstává na pobočce, druhá jde do trezoru na centrálu banky. Abyste se dostal ke svému účtu, stačí doklad totožnosti, protože banka o vás vede účet. Naproti tomu privátní švýcarské bankovnictví používá jednosměrný přístup, který se používal na sklonku středověku. Dostanete certifikát ke svým assetům a kontakt na pracovníka banky. Mezi vámi jako klientem a 14
pracovníkem banky je tzv. „bezpečný most“. Banka uvnitř svého systému nemá o vaší osobě žádné údaje. Most k vašim assetům tvoří pracovník banky, který vás zná a ví, kolik a jaké assety jste bance svěřil. Nikdo jiný tyto informace nemá. Tento archaický systém z dob počátků bankovnictví na sklonku středověku tvoří jádro a největší bohatství švýcarského bankovnictví. Když chcete nakládat se svými assety, které jsou ale fakticky v té chvíli v majetku banky, zavoláte pracovníkovi banky. S ním si domluvíte operaci se svými assety, ať už je to výběr, vklad, SWIFT převod, investování do titulů na mezibankovních trzích atd. Důležité je, že neexistuje jiná cesta, jak s assety v privátním bankovnictví pracovat, pokud není dodržena cesta klient -> pracovník banky. Co z toho vyplývá, o tom později.Jednomsměrný přístup Seznam privilegovaných osob při založení privátního konta Pokud zakládáte privátní účet, musíte myslet na desítky let dopředu a stejně tak dopředu uvést seznam osob, které mohou nakládat s assety a komunikovat s přiděleným pracovníkem banky pro případ Vaší náhlé smrti. Musíte zároveň složit na nový účet minimální sumu, která se nezřídka pohybuje okolo 50 až 100 tisíc EUR jako otevírací vklad. Najdete ale i banky, které otevřou privátní kolaterál už od 10,000 EUR, ale tam jsou potom vysoké režijní poplatky za vedení v řádech stovek EUR měsíčně. Minimálky se liší případ od případu. Privátní bankovnictví dále zcela vylučuje jeho zařazení do dědického řízení, a to i v případě, že klient před smrtí odkáže v závěti assety svým dětem. Podle švýcarských bankovních zákonů je správa majetků v kolaterální úschově vypověditelná pouze oboustrannou dohodou mezi bankou a klientem, který o úschovu požádal. Je-li klient mrtev a pokud při otevření privátního účtu neuvedl dodatečné osoby jako disponenty, jsou assety nevymahatelné. Pokud dědicové jsou zahrnuti na disponenčním seznamu, musí po smrti zůstavitele navázat kontakt s bankou v rámci otevření mostu mezi disponentem a pracovníkem banky. Při tomto procesu každá chybička na dokumentech může znamenat katastrofu. Pokud klient uvedl na disponenční list špatné datum narození disponenta, nebo popletl pořadí den a měsíc narození, banka odmítne kontakt navázat a ihned volá policii s podezřením na podvod. Mnoho lidí není pečlivých, nekontroluje po sobě dokumenty a každá nejasnost potom je cestou k nedobytnosti uložených assetů ve švýcarské bance. Bezpečnostní token Švýcarské banky, které se specializují na privátní bankovnictví, nabízejí ke svým službám i bezpečnostní token. Jedná se o volitelnou věc, která funguje jako heslo při osobní návštěvě banky a jako spouštěcí alarm tichého poplachu, pokud byste token nepředložil. Může jít o snubní prsten klienta, jehož fotografii si banka pořídí při otevření účtu, může to být pohlednice s nápisem na zadní straně, může to být propiska, odznak, kravata, prostě cokoliv. Kdykoliv se objevíte v bance, musíte u sebe token mít. Pokud ho zapomenete, banka se odmítne s vámi bavit a požádá vás o opuštění prostor banky. Osobně nedoporučuji používat bezpečnostní token u privátního účtu, protože když ztratíte snubák nebo kravata vám v pračce chytne od ostatního práNemožnost soudního vymáhánídla jinou barvu, nedostanete se k penězům ve Švýcarsku. Zákeřnosti privátního bankovního systému ve Švýcarsku Assety klienta v držení švýcarské banky na privátním účtu nemohou být předmětem dědického řízení, pokud klient za svého života neuvedl někoho z dědiců jako disponenta. Navázání komunikace s bankou může selhat i v případě, kdy zesnulý klient sice uvedl dědického disponenta, ale zapomněl mu před smrtí předat bezpečnostní token. Notářské plné moci jsou zcela bezcenné a nelze je použít pro navázání komunikace s bankou ohledně privátního účtu. Plnou moc však lze ve Švýcarsku použít u komerčních bankovních účtů. Nemožnost soudního vymáhání Assety na privátních účtech švýcarských bank jsou v době trvání klientské smlouvy majetkem bank! Nelze žalovat švýcarské banky za to, že vlastní svůj majetek. Vydání majetků zpět klientovi je předmětem „bankovní důvěry“, nikoliv nároku, protože jde kupodivu o majetek banky v té chvíli. Kolaterální úschova je lukrativní business, protože mnoho bohatých lidí po své smrti nezanechá dědice, mnoho lidí umře náhle při dopravních nehodách, nestačí přidat dědické disponenty na své privátní švýcarské účty, mnoho kriminálních živlů zemře v podsvětí, netřeba zapomínat na peníze nacistických pohlavárů popravených po roce 1945, jejichž privátní assety jsou dodnes ze švýcarských bank nedobytné atd. Jak si představit švýcarské privátní bankovnictví jednoduše? Představte si, že na svého syna přepíšete veškerý svůj majetek. Syn bude majetek vlastnit. Ale ve skutečnosti jste to byl Vy, kdo je vlastníkem majetků. Syn, jako důvěryhodný správce, tento majetek bude obstarávat, ale kdykoliv ho požádáte, umožní vám k majetku přístup, na váš příkaz prodá majetek, předá vám peníze (za nějaké všimné) atd. Pokud ale umřete a před svou smrtí neřeknete synovi, jak má s majetkem dál naložit, zůstane majetek jemu a nikdo jiný se k vašim majetkům v synově kolaterální úschově už nedostane. A přesně takto funguje švýcarské privátní bankovnictví. Doufám, že laikům a v důsledku i panu Ransdorfovi je nyní 15
jasné, jak funguje švýcarské privátní bankovnictví, a že pokud vás někdo požádá o navázání kontaktu ve švýcarské bance, je potřeba být dopředu obeznámen s překážkami, které z tohoto mohou vyplývat. Přestože neznám případ pana Ransdorfa, z dostupných informací je zřejmé, že šlo právě o privátní bankovní účet a o snahu navázat kontakt s pověřencem banky, který spravuje assety zemřelého. Vzhledem k výše uvedeným údajům je jasné, že nastal problém právě v ověření disponenta. V zastoupení nelze komunikovat s žádnou švýcarskou bankou ohledně privátního kolaterálu, s výjimkou seznamu disponentů, které určil zemřelý ještě před svou smrtí.
VIDEO: Američané volají o pomoc, žádají evropské spojence o vyslání pozemních jednotek do Sýrie a Iráku! [CZ Titulky] https://www.youtube.com/watch?v=xoXeKtC-GS0 A je to tady! Americké ministerstvo obrany začalo obvolávat 40 spojeneckých zemí po celém světě, aby poskytly větší pomoc v boji proti Islámskému státu. Do Sýrie a Iráku začínají mířit i americké pozemní jednotky, rozehrává se další mohutná pozemní operace. Povolávací rozkazy proto již brzy přijdou i českým vojákům. Zásadní obrat v zahraniční politice USA proběhl v posledních dnech, kdy Pentagon začal proti vůli Baracka Obamy vysílat tisíce vojáků do Iráku a podle všeho se zdá, že Barack Obama ztratil rozhodující slovo u kormidla americké zahraniční politiky. Co to může znamenat pro Evropu? Tak především profesionální vojáci se mohou v ČR začít připravovat na deployment do Sýrie a Iráku. Přípravy již byly zahájeny. Velení NATO má obavy, že Rusko a Írán získají při boji s ISIL značnou převahu a získají tak vliv v celém regionu, který již nepůjde zvrátit. Jelikož i Rusko začalo do oblasti nasunovat mohutná pozemní vojska, je možné, že prostor Sýrie se stane budoucím bojištěm III. sv. Války. Barack Obama se usilovně bránil vyslání pozemních vojsk do oblasti, jak dokazuje výše titulkované video, ale podle všeho to vypadá, že bez masivního nasazení pozemních vojsk zkrátka nepůjde ISIL porazit. Celá věc má i druhý rozměr, že USA nechtějí islámisty úplně porazit, ale de facto je nasměrovat proti Asadově vládě v Sýrii, čemuž úspěšně zabránilo Rusko vstupem do hry. Je ale jasné, že americká pozemní vojska nikdy nejdou do boje bez fíkového listí (rozuměj spojenců), takže již brzy se dají očekávat první balónky od českého ministra divadelnictví a jiných vojskových divizí, že přijde na vládu s prvními požadavky na expediční mise do Sýrie a Iráku.
Americká letadla bombardovala ruské elitní jednotky Spetsnaz v Sýrii, které odhalily výcvikovou základnu teroristů v Tennessee Ruské Ministerstvo obrany (MO) 7. 12. 2015 oznámilo, že americká bojová letadla operující ve válečné zóně Levantu provedla bombový útok proti zařízení Syrské arabské armády umístěné v syrské provincii Deir ez Zor, přičemž se pokusila zabít elitní ruské speciální jednotky Spetsnaz, které tam působí; tyto jednotky odhalily tajný „krysí kanál“ americké CIA, kterým převádí teroristické vůdce Islámského státu z této bojové zóny do Doveru v Tennessee.
Vedle informace o včerejším přímém útoku Obamova 16
režimu na elitní ruské jednotky Spetsnaz v Sýrii zpráva uvádí, že odhalená tajná islámská vojenská základna v srdci USA není jedinou aktivní, nýbrž v celých Spojených státech je dokumentováno ještě nejméně 22 dalších podobných základen. Ještě závažnější je dle zprávy to, že hrozbou pro americký stát nejsou jenom tyto „známé“ islámské vojenské tréninkové základny, ale i více než 2 200 islámských mešit – z hlediska vlastnictví je 75% z nich součástí „sítě Muslimského bratrstva“, protože jsou vlastněny organizací North American Islamic Trust (NAIT) – což je banka pro Muslimské bratrstvo v USA – a které president Obama dle tajné směrnice vydané letos létě pod názvem Presidentská direktivní studie 11 poskytuje plnou podporu. Hlavním finančním podporovatelem organizace NAIT je Saudská Arábie, a tito islámští extrémisté s podporou Obamova režimu byli schopni vyvinout sofistikovanou síť propojených organizací po celé Americe. A aby tato globální krize boje proti islámskému teroru byla ještě bizarnější, ruské vojenské síly nyní oznámily, že teroristé podporovaní USA nyní bojují v severní Sýrii proti teroristům podporovaným Tureckem; to způsobilo, že mluvčí Ministerstva obrany generál Igor Konašenkov prohlásil, že při pohledu na akce Obamova režimu má pocit, že jde o „absurdní divadlo“. A aby tato globální krize boje proti islámskému teroru byla ještě bizarnější, ruské vojenské síly nyní oznámily, že teroristé podporovaní USA nyní bojují v severní Sýrii proti teroristům podporovaným Tureckem; to způsobilo, že mluvčí Ministerstva obrany generál Igor Konašenkov prohlásil, že při pohledu na akce Obamova režimu má pocit, že jde o „absurdní divadlo“. Zpráva stroze poznamenává, že i když německý vicekancléř Sigmar Gabriel varoval dnes Saudskou Arábii, že globální islámský teror spěje ke svému konci („Musíme dát Saudům jasně najevo, že doba přehlížení jejich aktivit skončila.“), president Obama nadále pokračuje ve své přetvářce, s níž ochraňuje Saudy a jejich teroristické stoupence z Islámského státu. V závěru zpráva praví, že president Putin, který se na rozdíl od presidenta Obamy nikomu neklaní, je si vědom globální hrozby islámského terorismu, a jako reakci na včerejší pokus amerických letounů zabít ruské jednotky Spetsnaz v Sýrii přikázal Ministerstvu obrany, aby vyhovělo žádosti Iráku o intervenci ruských vojenských sil pro vyhnání tureckých vetřelců, a dále vydal rozkaz, aby se více než 50 válečných lodí Kaspické flotily připravilo „dštít smrt a destrukci“ na Turecko, pokud jim k tomu bude vydán rozkaz.
Cunningham: Po slovech Obamy může Sýrie sestřelit každé letadlo NATO Sýrie má naprosté právo na sestřelení jakýchkoli letounů a střel, jež bude považovat za nutné. A toto právo je podložené postojem prezidenta USA Baracka Obamy, který v komentáři k incidentu s ruským Su-24 prohlásil, že Turecko má právo bránit své územní hranice, míní americký analytik Finian Cunningham. Napsal to ve svém článku pro Sputnik. „Jinými slovy, co je dobré pro Turecko, je také dobré pro Sýrii. Proto umožní ruské S-300 Sýrii obnovit svoji suverenitu a principy mezinárodního práva", soudí analytik. Cunnigham podotýká, že Sýrie je připravena nasadit dodané Ruskem systémy PVO S-300 a S-400, což umožní Damašku kontrolovat všechna území. „Letadla NATO, pozor!" varuje analytik. Rusko je jediná země, jejíž vojenská letadla se legálně nacházejí v Sýrii, pokračuje Cunningham, protože Moskva má na to plný souhlas syrské vlády. „Všichni ostatní tento souhlas nedostali. A máme tedy přinejmenším sedm cizích států, jež narušily mezinárodní právo a nasadily svá vojenská letadla za účelem bombardování syrských území", zdůraznil Cunningham. Avšak, jak píše analytik, jediným právním kritériem v této otázce je postoj státních orgánů Sýrie. Západní vlády, pokračuje 17
autor, učinily vše pro diskreditaci a očernění syrské vlády, ale faktem je, že Sýrie je svrchovaný stát, který má stejná práva, jako ostatní členské státy OSN. „Nesouhlasí-li syrská vláda prezidenta Bašára Asada, která je mimochodem uznána světovým společenstvím a zachovává si své postavení v OSN, s cizí vojenskou intervencí, pak je tento zásah prostě nelegitimní", zdůraznil autor.
Zvířata stahují zaživa, děti pomáhají. Tak se vyrábí kůže Proces výroby kůže pro oblečení a obuvnický průmysl zachycuje video z bangladéšské továrny. Na šokujících záběrech jsou k vidění zvířata stahovaná zaživa z kůže, ale i děti pracující v otřesných podmínkách. Snímek uveřejnila na svých webových stránkách organizace PETA zabývající se ochranou zvířecích práv. O nedostačujících pracovních podmínkách v jižní Asii se ví už dlouho. Západní firmy si zde za malé náklady staví továrny na zpracování surovin, které později exportují do všech koutů světa. V těch navíc za nízký plat zaměstnávají často nezletilé děti. Právě na to se rozhodli upozornit dva pracovníci PETA. Při své návštěvě továrny na zpracování kůže v Bangladéši pořídili několik silných záběrů. Ty ukazují například vystrašená zvířata stahovaná zaživa z kůže. Pracovníci továrny často vyhublá a unavená zvířata nemusí ani pokládat na zem, sama totiž nemají sílu stát. Poté jim bez šetrného usmrcení podříznou krk. https://www.youtube.com/watch?v=3bxtJbXK8LA Kromě trpících zvířat se na videu vyskytují i malé děti. Ty jsou využívány při dalším zpracování stažené kůže. V nádobách napuštěných vodou a chemikáliemi pak tyto odřezky namáčí tak, aby bylo možné jejich další zpracování. Na nohou přitom nemají ani ochrannou obuv. Přípravky, kterými je kůže ošetřována jsou přitom zdraví nebezpečné. Náročná práce a potíže s dýcháním způsobují, že devadesát procent dělníků se nedožije více než padesáti let. Video doplňuje komentář britské vítězky X Factor Leony Lewisové. Ta divákům odhaluje další fakta v pozadí miliardového byznysu s kůží. Každoročně je z Indie, kde je zabití krávy ilegální, transportováno do Bangladéše přes dva miliony těchto zvířat. Jednotlivé kusy dobytka jsou přitom do kamionů obvykle vměstnána zraněná a bez ošetření. K iniciativě za lepší nakládání se zvířaty se kromě Lewisové už dříve připojily hollywoodské hvězdy Charlize Theronová a Joaquin Phoenix nebo zpěvačky Pink a Natalie Imbruglia. „Výroba kůže ubližuje zvířatům, dělníkům i životnímu prostředí. Zvažte to při nákupu svého oblečení,“ uvádí se v jejich společné výzvě.
Z bezdomovce boháčem. Kniha o životě na ulici se stala bestsellerem Francouzský literární trh má novou senzaci. Do žebříčku nejprodávanějších knih před Vánoci se totiž dostala kniha sedmačtyřicetiletého bezdomovce Jeana-Marie Roughola. Dílo s názvem „Život pouličního žebráka: Jaké je to na ulici“ shrnuje dvacet sedm let, která tento muž strávil bez domova. Jeho literárního debutu už se prodalo přes padesát tisíc výtisků. Roughol ve svém příběhu popisuje osobní zkušenosti s životem na ulici. Na sto osmdesáti stranách se tak čtenář dozví nejen, jak nejlépe získat peníze, ale i kde se dobře najíst či jakým způsobem předejít zimnímu umrznutí. Čtenáře si autor ovšem získal zejména líčením toho, jak se na ulici vůbec ocitl. V mládí totiž Roughola opustila jeho matka, vyrůstat tak musel pouze v péči otce alkoholika. Ve svých dvaceti letech navíc přišel o práci číšníka, životem se tak musel začít protloukat jako žebrák. Sám autor má prý největší radost z toho, když jeho knihy někoho přinutí změnit na bezdomovce názor. „Lidé mi píší a zastavují mě na ulici každý den. Minulý týden jsem dokonce byl na večeři s jedním z fanoušků. Ten muž pocházel z Tennessee a údajně si koupil patnáct výtisků mé knihy. Jindy dostanu čokoládu od čtenáře ze Švýcarska. Lidé, kteří četli můj příběh, říkají, že teď už se na nás budou dívat jinak,“ vysvětlil v rozhovoru pro Daily Telegraph. Ačkoliv ho za knihu čeká tučný zisk, přebývá zatím Roughol stále na ulici. Nemá totiž bankovní konto, na které by mu mohly být peníze převedeny. I to se ovšem podle něj časem změní. Plánuje navíc koupi bytu, který hodlá vybavit počítačem, aby se i nadále mohl věnovat spisovatelské dráze. Čekání na odměnu za své dílo si zatím Roughol krátí návštěvami autorských čtení a televizních debat. Díky jedné z nich se navíc setkal se svým dlouho postrádaným bratrem. „Ani nevěděl, že žiji na ulici. Uviděl mě až v té debatě. Když jste bez domova, cítíte se zostuzeně, a tak se zavřete do sebe. Ale teď mám zase bratrance a sestřenice, kteří mě chtějí vidět. Představte si to, vždyť jsem celý život byl sám,“ prohlásil nadšený spisovatel.
18
Kurdské síly domobrany: Turecko vycvičuje bojovníky Džabhat an-Nusrá Turecko vycvičuje ozbrojené bojovníky front Džabhat an-Nusrá a Ahrar aš-Šam, což bylo potvrzeno během srážek na severu Aleppa v Afrině, řekl Sputniku Türkiye velitel jednotky kurdské domobrany YPG okresu Afrin Firat Xelil. „Před několika dny se nám během srážky podařilo uchvátit živými 4 bojovníky Džabhat an Nusrá a Ahrar aš-Šam. Tři z nich byli turečtí občané. Jeden se přiznal, že byli vycvičeni v Turecku a byli připraveni k útoku na Afrin," řekl Xelil a zdůraznil, že Turecko vycvičuje ozbrojené skupiny v okrese Ázaz, aby zabránilo kurdským silám sjednotit okresy Afrin a Kobani. Podle Xelila trvají boje mezi kurdskými sílami a bojovníky z an-Nusrá, Ahrar aš-Šam a Svobodné syrské armády již několik měsíců. „Již tři měsíce pokračují na území Afrinu urputné srážky. Džihádisté zatarasili vedoucí k Afrinu silnice. Bojovníci útočí na Afrin z území Ázazu, Aleppa a Idlibu. Zatím se žádné z těchto front nepodařilo dobýt ani jednu osadu v okresu," poznamenal Xelil.
Expert: Systém PRO USA je z technického hlediska směšný Systém protiraketové obrany (PRO) USA v Evropě neohrožuje Rusko dnes, ale může ohrozit v budoucnu, prohlásil expert na jaderné technologie a bývalý poradce náčelníka štábu Vojenského námořnictva USA Theodore Postol v interview pro RT. Předpokládalo se, že systém PRO v Evropě je obranou před hypotetickými íránskými jadernými zbraněmi. Nyní byla uzavřena smlouva, která stanoví bezprecedentní kontrolní opatření vůči íránskému jadernému programu, avšak NATO se dosud nevzdala plánů na rozmístění PRO. To vše, je přesvědčen Postol, pokračuje, protože vedení USA má vnitřní a nikoli mezinárodní závazky v oblasti PRO, je to přání Kongresu. „Velké společnosti (výrobci zbraní) chtějí zachovat své kontrakty a mocně ovlivňují Kongres, protože jejich peníze jim dovolují ovlivnit volby", míní bývalý poradce amerického vojenského námořnictva. Myslí si, že Obama nevykázal v této otázce patřičné vůdcovské vlastnosti, poněvadž se vzdal své původní skepse vůči technickým možnostem PRO. Tak se vnitřní politika odráží na zahraniční, zdůraznil Postol. Když Postol mluví o hrozbě pro Rusko, zdůrazňuje, že dobře technicky informovaní ruští vojáci chápou, že systém PRO USA je „neefektivní, nefungující". Avšak nemohou ho (systém PRO) takhle vnímat, protože nevědí, jak může být transformován v budoucnu. Expert vysvětlil, že Washington disponuje obrovskou průmyslovou mocí a obrovskými rostředky. „Již ukázali, že dokáží snadno rozpoutat nerozumné válečné akce. Ruští vojáci nemohou být jistí tím, že USA nezmění v budoucnu náhle a nepředvídaně svůj systém PRO", zdůraznil. Tato neurčitost dovoluje mít protiraketovou obranu, jakou mají USA, která je z technického hlediska, jak ujistil Postol, prostě směšná. A z toho, poznamenal analytik, nevzejde nic dobrého pro žádnou ze stran: PRO USA nefunguje, ale Rusko musí brát ji vážně.
Kdy Merkel ukamenují? Německo se brání: Autobus s vetřelci nedojel na místo určení, ovšem vlastizrádné organizace je dopravily na jiný krmník LIPSKO | Autobus převážející ekonomické přivandrovalce, parazity a vyžírky na krmník ve východoněmeckém městě Jahnsdorf byl ve čtvrtek večer zablokován lidmi, které vetřelce nechtějí živit ze svých daní. O zablokování autobusu informovala vlastizrádná německá policie, které odpůrce migrace brutálně rozehnala. Nespokojení občané si zaplavování Německa islamistickými parazity zabránili autobusu cestu a svou nevoli ukázali za použití petard. Při agresivním chování policie, které chtěla pro vetřelce vyklidit cestu, dav zaútočil na autobus i kameny, kdy došlo k rozbití okna. Autobus nakonec verbež odvezl na jiný krmník, kde budou jako paraziti vykrmováni. Za toto vše může zrůdná svině Merkel, která násilně chce zlikvidovat německé většinové obyvatelstvo importem primitvních lidí z Afriky a Asie, kdy lže o válečných uprchlících, jelikož jsou to jen paraziti, kteří utíkají z bezpečných zemí, jelikož o Turecku Merkel mluví jako o nejlepší zemí světa a 90 % parazitů přichází právě z Německa. Kdy přijde čas, že Němci ze sviní Merkel zúčtují, třeba tak jak to dělají islamisté? Ukamenováním nebo na hranici? 19
Zrůdy žijící v Džungli v Calais znásilnily mladinkou dívku a po jejich odchytu zažádaly o azyl CALAIS | Britský deník The Express referuje o kriminálních činech, kterých se dopouštějí uprchlíci přebývající v nechvalně proslulém uprchlickém táboře zvaném „Džungle“ v přístavu Calais. Za bílého dne prý přepadávají dospívající dívky a terorizují obyvatele města. Migranti přepadají a okrádají Redaktoři britského deníku mohli nahlédnout do zpráv francouzské policie, kde jsou tyto případy zmiňovány. Při jednom takovém incidentu byli násilníci dopadeni otcem napadené dívky přímo na ulici a odevzdáni spravedlnosti. Pachatelé se však rozhodli podat žádost o azyl, aby se vyhnuli spravedlnosti. Šokující policejní zprávy dle deníku The Express vyvolávají vážné obavy ze stále rostoucího počtu přicházejících migrantů, z nichž se mnozí dopouštějí kriminálního jednání. Místní obyvatelé říkají, že v ulicích města se každý den pohybuje mnoho migrantů, kteří se v angličtině dožadují od kolemjdoucích jídla nebo peněz. Výše zmíněná policejní zpráva však ukazuje, že mnozí z migrantů místní obyvatele přímo přepadají a okrádají. Zděšení vzbudil případ čtrnáctileté školačky a jejího otce. Dívka popsala, jak byla oslovena dvěma migranty mužského pohlaví, když šla v pondělí domů ze školy. Domů se vydala v 17:30 odpoledne a psala právě svému příteli, když ji zastavili dva muži. Jeden z nich měl na sobě baseballovou čepici a anglicky po ní požadoval peníze. „Sdělila jsem mu, že u sebe hotovost nemám. On na mě začal křičet a stále se dožadoval peněz. Zrychlila jsem v chůzi, ale jeden z nich mě pořád pronásledoval. Poté mě popadl za rameno a chtěl vedle peněz i můj mobilní telefon. Řekla jsem mu, ať mě nechá. Pustil mě, ale stále opakoval to samé a začal mi vyhrožovat, že mě praští,“ uvedla vyděšená dívka. Rozzlobení občané Calais Poté začala křičet a podařilo se jí před migranty utéci. Po návratu domů vše vypověděla svému otci a oba násilníky mu popsala. „Ukázala jsem mu také, kde by je mohl najít. Měli kolo a tašku s nápisem Lidl nebo Aldi,“ uvedla dívka. Další část příběhu už zveřejnil samotný rozzlobený otec, který se vydal oba pachatele hledat. Skutečně se mu to podařilo a oba muže zajistil. „Oba dobře věděli, čeho se dopustili. Neustále opakovali, že se omlouvají. Není ale přece možné, aby tímto způsobem obtěžovali děti jdoucí ze školy domů,“ argumentoval otec dívky s dodatkem, že se pak oba rozhodli podat žádost o azyl. Výpovědi otce a jeho dcery byly zveřejněny na facebookové stránce „Rozzlobení občané Calais“, jejímž cílem je informovat, jak se ve městě po přívalu migrační vlny vše změnilo k horšímu. Provozovatelé této stránky uvádějí, že informace mají přímo z první ruky. Jak britský deník uvádí, francouzská policie podnikla na uprchlický tábor „Džungle“ několik zátahů, v rámci kterých hledala „obyčejné“ zločince, ale přímo také džihádisty napojené na Islámský stát, jejichž cílem je dostat se do Velké Británie. V okolí tábora probíhají každodenní střety s policií a mnozí z migrantů se za každou cenu chtějí dostat do projíždějících nákladních automobilů a kamionů směřujících přes kanál La Manche. „Velká Británie investovala do dalšího oplocení sedm milionů liber, ale podle mnohých bylo stále učiněno příliš málo na to, aby byl zjednán pořádek,“ uzavírá The Express.
Němci označili za „hlavní lháře roku": Merkelovou, Obamu a Erdogana Na třetím a čtvrtém místě se usadil izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ukrajinský prezident Petro Porošenko. Na konci roku 2015 vydání Alles Schall und Rauch shrnul průzkum ze seznamu, v němž čtenáři vybrali "hlavního lháře roku". Seznam kandidátů zahrnoval předsedu vlády Japonska (Abe Šinzó), Velké Británie (David Cameron), Izraele (Benjamina Netanjahua), Maďarska (Viktor Orbán), Řecka (Alexis Tsipras), prezidenta Turecka (Tayyip Erdogan), Francie (Francois Hollande) Sýrie (Bashar Assad), Spojených států (Barack Obama), Ukrajiny (Petro Porošenko), Ruska (Vladimir Putin), Íránu (Hassan Rouhani), Švýcarska (Simonetta Sommaruga), kancléře Rakouska (Werner Faymann) a Německa (Angela Merkelová). Hlasování se zúčastnilo více než 3000 lidí ze 40 zemí světa. Podle průzkumu s velkou rezervou „zvítězili“ Merkelová (39%), Obama (21%) a Erdogan (18%). Na třetím a čtvrtém místě se nachází Netanjahua a Porošenko.. Zbytek získal jen malé procento hlasů. Přičemž se německá kancléřka stala nesporným vítězem hlasování. To je důvod, proč ji časopis Time označil za „muže roku", uzavírá autor článku. Vše se obrátilo vzhůru 20
nohama, stejně jako v knihách anglického spisovatele George Orwella: „Válka je mír, lež je pravda."
Kyjev má smůlu: Haag se odmítl zabývat „anexí" Krymu! Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) nemůže zahájit trestní řízení na základě požafdavku Ukrajiny, týkající se „anexe" Krymu Ruskem. Tuto pravomoc - vyšetřovat případy spojené s akty agrese (např. anexe) - soud obdrží až v roce 2017, uvedlo ukrajinské vydání Korrespondentu s odkazem na tiskovou agenturu UNIAN. „Toto ustanovení je sice zaznamenáno v Římském statutu, ale vstoupí v platnost v roce 2017. V listopadu 2017 se musí hlasovat, zda se chceme aktivizovat tuto část procesu, nebo ne. V závislosti na výsledcích hlasování budeme vědět, zda trestný čin spadá do pravomoci soudu," řekl mluvčí ICC Fadi El Abdallah. Kromě toho, aby se změnil statut soudu, musí být ratifikován členskými zeměmi, tedy nejméně 30 zeměmi. Mluvčí ICC rovněž upozornil, že Ukrajina nebude moci jít k soudu i po vstupu v platnost uvedené změny. „Nemyslím si, že by to platilo k událostem, které se odehrály v minulosti. Události, které nastaly před účinností novely, pokud akt o agresi vstoupí v platnost, nebudou u soudu brány v úvahu," dodal Fadi El Abdallah.
US Navy: Dron - „lovec min“ za 700 milionů je není schopen najít! Přičemž vývoj zařízení trval 16 let a vynaložilo se na něj 700 milionů dolarů. Je pravděpodobné, že se brzy program pro vývoj takových zařízení radikálně zreviduje. Zdroj z oddělení testování zbraní v Pentagonu řekl, že se systém pro detekci min, na nějž americké námořnictvo vynaložilo asi 700 milionů dolarů a 16 let, nemůže vyrovnat se svými úkoly, píše CNN. Jedná se o dálkový systém hledání min (Remote Minehunting System, RMS), který byl navržen speciálně pro lodě, určené pro bojové operace v pobřežních oblastech. Zejména se předpokládalo, že se zařízení bude potápět do hloubek, aby detekovalo na dně uložené hloubkové miny. Informaci o umístění min musí zařízení předat vedení plavidla v reálném čase, aby se vojáci minám buď vyhnuli nebo je zničili. Nicméně, oddělení provozních zkoušek a hodnocení ministerstva obrany USA došlo k závěru, že dron nebyl schopen ukázat více či méně uspokojivé výsledky při detekci a neutralizaci výbušnin. Zejména byly problémy s dálkovým ovládáním. Kritiku také vyvolal sonar namontovaný na dronu. Konečně, místo aby baterie dronu fungovala 75 hodin, ukázala se její výdrž sotva 25 hodin. „Námořnictvo k závěru, že celkový počet chyb RMS, jakož i četnost těchto chyb, neodpovídají předloženým požadavkům na systém,“ citoval televizní kanál vysvětlení zástupce amerického námořnictva kapitána Kenta Turreho. Podle CNN, může být program přezkoumán na začátku roku 2016. Výrobce zařízení popírá informace o chybách a omezeních, a zdůrazňuje, že systém je „nejvyspělejší způsob vyhledávání min, který je k dispozici americkému námořnictvu". Zdá se, že americké námořnictvo ale váhá vsadit svoji bezpečnost na tento „nejvyspělejší způsob vyhledávání min“.
Junge Welt: Jen ať Nizozemci zaplatí „revoluci důstojnosti" na Ukrajině! Ukrajinští nacionalisté totiž požadují po Amsterodamu výkupné ve výši 55 milionů dolarů za obrazy straých mistrů ukradených z Hornu. Zdá se, že brzy potečou daně občanů království do rukou banditů, píše autor článku. „A je to tak správné," doplňuje. „Revoluce důstojnosti" – tak nazývají na Ukrajině převrat, který se uskutečnil na Maidanu v únoru 2014, uvádí Junge Welt. Nicméně, i těm, kteří se dívají z vedlejší koleje, je již dlouho jasné, že úspěch této „revoluce", zajistili bojovníci ze světa organizovaného zločinu, poznamenal autor. Bylo to evidentní už v březnu 2014, kdy policie zastřelila člena Pravého sektoru, známého vyděrace po celém městě Alexandera Muzyčka. Dokonce i ukrajinské ministerstvo vnitra připustilo, že se kriminalita v zemi několikanásobně zvýšila po zimě roku 2013 do 2014, kdy takzvaní „proevropští aktivisté" vyloupili zbrojnice policie a armády. Takže není překvapením, když jsou v médiích zprávy, že se ukrajinských vojáků „dobrovolnických praporů" týkal nelegální obchod s 21
odcizenými uměleckými díly, míní časopis. Britský tisk psal, že ukrajinští gangsteři adresovali na velvyslanectví Nizozemska v Kyjevě nabídku „buy back" kolekci 24 obrazů ze dne XVII -XVIII století. V roce 2005 byla ukradena sbírka uměleckých děl z holandského muzea ve městě Horn, připomíná Junge Welt. „Nevinní pánové" z Ukrajiny se dožadují 50 milionů dolarů a přihodili ještě 5 milionů jako odměnu za nalezení. Muzeum označilo částku za „přehnanou". Nicméně, ukrajinští nacionalisté odmítají vyjednávat, a zřejmě brzy daně nizozemských občanů odtečou do rukou ukrajinských banditů. "A je to tak správné," píše nemilosrdně autor. Takovým způsobem se Nizozemskému království vyplácí finanční podpora provokativnímu kanálu „Gromadska telebačnija", falzifikace ve prospěch Kyjeva výsledků vyšetřování pádu MH17, stejně jako pomoc natáčení fašizoidního propagačního filmu „Maidan“, uzavřely noviny.
Průzkumy: Většina muslimů podporuje Islámský stát a chce absolutní likvidaci západní společnosti NEW YORK | Americká novinářka Joy Overbeck se zastává Donalda Trumpa a jeho návrhu dočasně pozastavit přijímání muslimských uprchlíků do Spojených států. Na několika průzkumech veřejného mínění dokazuje, že Islámský stát má podporu více muslimů, než jsme si ochotni sami připustit. Čtvrtina britských muslimů sympatizuje s ISIS Podle Overbeck je možné zabránit dalším teroristickým útokům muslimů ve Spojených státech jedině v případě, že se podaří oddělit radikály od běžných muslimů. Jelikož však hodlá prezident Obama přijmout do země desítky tisíc muslimských uprchlíků, považuje takový záměr ze téměř nesplnitelný. „Poslední průzkumy ukázaly, že polovina přicházejících muslimů podporuje Islámský stát. A to navzdory neustálému ujišťování Obamy, že islám je náboženstvím míru. Po teroristických útocích v Paříži čtvrtina muslimů ve Velké Británii zase podle jiného průzkumu, zveřejněném v deníku The Sun, sympatizuje s těmi, co odcházejí bojovat v barvách Islámského státu,“ poukazuje americká novinářka. Ještě mnohem znepokojivější je průzkum realizovaný arabským zpravodajským serverem AlJazeera.net. Jak Overbecková upozorňuje, tak plných 81 % z více než 38 000 oslovených respondentů podporuje Islámský stát. Na otázku, jestli schvalují krvavé výboje ISIS v regionu, odpověděli ano. To samozřejmě ještě neznamená, že sami půjdou a někoho zavraždí. Ovšem tato pravděpodobnost je u nich rozhodně mnohem vyšší než u těch zbylých 19 %, kteří k ISIS nechovají žádné sympatie,“ konstatuje Overbeck. Kriticky se vyjadřuje také k americkým úřadům, které zajišťují bezpečnost země. S lehkou ironií americká novinářka poukazuje na to, že se uprchlíků ptají, jestli jsou teroristé či zda očekávají, že se jimi stanou. Donald Trump má pravdu „Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že národní bezpečnost s našimi životy vlastně hraje takovou džihádistickou ruletu. Je za těchto okolností požadavek Trumpa na dočasné pozastavení přijímání muslimů hloupý či rasistický?“ ptá se novinářka a přidává několik statistik spojených s muslimy. „Na celém světě žije asi 1,5 miliardy muslimů. I kdyby jen jeden ze sta chtěl vraždit Američany ve jménu islámu, tak to znamená 15 milionů džihádistů. Pokud byste měli zbraň se sto náboji a jen jeden z nich byl v komoře, zmáčkli byste spoušť?“ podivuje se Overbeck a zmiňuje text publikovaný v National Review Davidem Frenchem, kde autor informoval o průzkumu provedeném letos na jaře. „S teroristy, kteří upalují své vězně a shazují homosexuály ze střech domů, prý sympatizuje maximálně 50 milionů muslimů.“ „V Pákistánu se na Islámský stát dle dalšího průzkumu nedívá negativně děsuplných 72 % respondentů. Dokonce i v Turecku, které je považováno za našeho spojence, má podobný názor 27 % lidí,“ píše Overbeck a dodává, že návrh Donalda Trumpa dočasně do země nepouštět muslimy není o nic více islamofobní, než bylo rozhodnutí exprezidenta Jimmyho Cartera zakázat vstup do Spojených států Íráncům v roce 1979. „Poté, co íránský ajatolláh držel celých 444 dní jako rukojmí 50 Američanů, Carter zakázal Íráncům vstup do země, a navíc deportoval tisíce íránských studentů. Současné nářky médií nad údajnou neústavností Trumpových návrhů, jsou tedy absolutně mimo mísu. Stejně jako falešné moralizování, že když k něčemu takovému přistoupíme, tak to už potom nebudeme my,“ nesouhlasí Overbeck. „Kdo tedy skutečně jsme? Američané to ukazují v průzkumech veřejného mínění, ve kterých projevují svoji podporu Trumpovi. A to i přesto, že je od začátku terčem tvrdé mediální kritiky. Američané jsou velkorysí a přátelští lidé. Vždy ale budou dávat přednost ochraně svých rodin a národa před politickou korektností. Právě proto si budou sami rozhodovat o tom, co bude nezbytné. Včetně dočasného pozastavení přijímání těch, kteří jsou ovládáni tyranskou ideologií. Nenecháme ze sebe dělat hlupáky 22
prezidentem, který záměrně zamlčuje identitu našich nepřátel. Jsme lidé, kteří odmítají cítit se provinile za své postoje a páchat kvůli tomu národní sebevraždu,“ uzavírá Overbeck.
Za petici vyhozen z práce, to už tu bylo: Charta, Několik vět, Dva tisíce slov… Co dodat, historie se opakuje a Češi jsou hold odsouzeni k opakování stále stejných chyb. Opět evidentně platí: „Kdo nejde s požadovaným názorem, bude perzekvován.“ Ano, dnes přinesete do práce petici prezidenta Václava Klause a zaměstnavatel Vás vyhodí ze zaměstnání. Proč? Protože je… Jen smutné je, že dnes vyhazují z práce blízcí těm, co za bolševika byli vyhazovaní a chtěli pluralitu slova. Dnes už mají zase jen oni patent na rozum a licenci na pravdu. Změňme již nesmyslnost ovládání našich myslí a buďme opravdu svobodní. Dejme za rok v krajských volbách červenou těm, kteří se tu roztahují a ničí naše životy! Zastavme postupný nárůst novodobé totality ANO & ČSSD… (AnO -StBáci, ČSSD – ultramarxisté).
Nebýt neutuchající podpory USA, Turecka a Saudské Arábie, byl Daiš (Islámský stát) už dávno zničen! Daiš může existovat jen díky tomu, že od něj Turci kupují ropu a společně se Saudy jim dodávají zbraně! Západní země vedené USA, jim zase poskytují internetové připojení nutné k propagaci a bombardují tak podivně, že až do zapojení Ruska do bojů v Sýrii Daiš jen sílil! Každý, kdo nemá klapky na očích, to ví a vidí, každý, kdo není úplně „pošahaný“ a nemá masmédii naprosto vymytou hlavu, se musí sám sebe zeptat, kde asi bere Daiš (IS) a ostatní teroristé peníze, kdo od nich kupuje ropu, kdo jim dodává zbraně, kde se léčí, když jsou zranění atd atd. Otázek je však ještě více, třeba proč se Daiš neodpojí satelitní internetové připojení v oblastech, které ovládají, proč není celá oblast ovládaná těmito vrahy odříznuta od dodávek elektřiny, nebo proč nejsou všechny cesty, kde mohou projet cisterny s ropou od Daiš neprodyšně zablokovány, nebo aspoň od začátku akcí tzv. západní koalice vedené USA, nejsou tyto trasy pravidelně letecky kontrolovány, a proč není každý náklaďák jedoucí do této, nebo z této oblasti ihned zničen! Proč si nepoloží tyto otázky někdo z našich vrcholných politiků, proč se premiér Sobotka na tyto věci nezeptá v OSN, na velitelství NATO, nebo na americkém velvyslanectví! Jak je možné, že celá tzv. západní koalice za rok a půl nezvládla ani desetinu toho co Ruská federace za pár měsíců, jakmile se zapojila do bojů v Sýrii?! Proč až nyní syrská armáda postupuje a Daiš a Nusra ztrácí svá území?! Proč, když začala ruská letadla ničit cisterny s ropou patřící Daiš, ztratilo Turecko hlavu, a přestože předtím chtělo s Ruskem stavět ropovod a jadernou elektrárnu, najednou sestřelilo ruské letadlo, protože podle Turků údajně na pouhých 17 vteřin porušilo turecký vzdušný prostor, což ani nebylo do této chvíle 100% prokázáno! Podobné otázky, na které ani není třeba odpovědí, protože je každému rozumnému člověku jasné, že jediné vysvětlení na ně zní, že Turci, Saudi, ale ani západní koalice (možná s výjimkou Francie) ve skutečnosti Daiš zničit nechce! To, o co Turkům se Saudy a Američany opravdu jde, je zničení Sýrie a posléze Íránu jako posledních nezávislých států v regionu, které ještě vedou svou vlastní na USA nezávislou politiku, a které stojí v cestě saudsko-americkému ropovodu!
Bývalý zaměstnanec CIA Giraldi: USA dávno vědí, že Turecko nakupuje ropu u IS Philip Giraldi, bývalý pracovník CIA a odborník na boj proti terorismu, vystoupil na konferenci k 10. výročí televizního kanálu RT. V průběhu jednání v sekci „Osobní svoboda nebo bezpečnost: informace v epoše globální teroristické hrozby“ hovořil o vztazích USA a Ruska, o boji s IS a o syrské opozici. https://www.youtube.com/watch?v=21BA6MnqIpU USA věděly o nákupech Turecka u IS „USA bombardovaly několik konvojů vezoucích ropu. Dříve to nedělaly, protože věděly, že tyto kolony jsou 23
pod ochranou Turků. Účast Turecka, které umožňuje užívat své území pro letecké základny Američanů – to je velice vážný a složitý moment. My už dávno víme, že především Turci se zabývají exportem ropy IS a vydělávají na tom peníze, proto jsme také tyto transportní kolony nebombardovali,“ – řekl Philip Giraldi na mezinárodní konferenci věnované 10. výročí RT. Proč USA Turecko za spojení s IS nekritizují „Myslím si, že to je špatné rozhodnutí. Ale soudě podle všeho si Bílý dům spočítal, že zanechat Turecko v táboře přátel je lepší, než si z něj udělat nepřítele. Proto jsoProč USA Turecko za spojení s IS nekritizujíu oficiální představitelé ve svých vyjádřeních velmi opatrní. Turecko nikdo neobviňuje. Totéž lze říci i o chybějícím obvinění Saúdské Arábie, která IS podporuje rovněž,“- domnívá se Girldi. O vztazích USA k Rusku „Za poslední dva roky Spojené státy vystoupily s nejrůznějšími obviněními na adresu Ruska, proto z politického hlediska je obtížné najednou Rusko zařadit mezi přátele. Myslím si, že to je hlavní příčina. Zdá se mi, že v Bílém domě chápou, že Rusko je dobrý partneO vztazích USA k Ruskur v urovnání syrské krize. A myslím si, že to chápe mnoho politiků. Pokud čtete americké noviny, pak jste si jistě všimli, že politici se stále častěji zabývají otázkou, proč my vlastně s Ruskem nespolupracujeme v případě podpory syrské vlády. Tak zní otázka. Myslím si, že rozvědky i mnozí vojáci souhlasí, že Asad není hlavním problémem. Skutečným problémem je IS. Asad je pro USA až druhořadý problém, není problémem pro USA a není hrozbou pro nikoho. Amerika však soustředila všechnu svoji pozornost na boj s Asadem a to jen celou situaci zhoršilo.“ O porážce americké rozvědky v Iráku a Sýrii „Zpravodajské služby USA v Iráku a Sýrii selhaly. Nemají ty správné kontakty, nechápou zdejší lidi a odstíny politického dění v této zemi. Nedá se přijít do cizí země a okamžitě chápat zdejší politickou situaci. Pokud máme mít dobré znalosti v těchto oblastech, je nutná dlouhodobá příprava. A to USA neměly. Proto my nerozumíme tomu, co se děje v Sýrii, nerozumíme tomu, co probíhá v Iráku,“ – řekl na mezinárodní konferenci bývalý pracovník CIA. O rozdílu mezi „umírněnou“ a „radikální“ opozicí v Sýrii „Když se Syřana nebo Iráčana zeptáte, zda je umírněný opozičník, nebo fanatický fundamentalista, bude vám samozřejmě tvrdit, že je umírněný, obzvlášť když mu za to nabídnete peníze nebo zbraně. Takže je těžké zjistit nějaký rozdíl. Rozdíl je v politických důvodech – je nutné dokázat, že nepodporujeme radikální síly, ale jen umírněnou opozici. Odlišit je však od sebe není možné,“ – řekl.
US NEPOSÍLAJÍ VOJÁKY K BOJI S ISLAMISTICKÝM STÁTEM, PROTOŽE OBAMA JE VYDĚŠEN Z ISLAMISTICKÝCH PROROCTVÍ Aspirací islamistů je apokalyptická bitva s „Římem“ – u dnešního Aleppa. • Toto starodávné proroctví se zčásti zakládá na sunnitských zdrojích a ukazuje se ve veškeré propagandě IS. Ústředním bodem tohoto proroctví je přesvědčení, že existovat bude pouze 12 Kalifů a že Abu Bakr al-Baghdadi (vůdce IS je 8. z nich; a že armáda „Říma“ se střetne s armádami Islámu v severní Sýrii a že závěrečná bitva mezi Islámem a Dajjalem (v Koránu ekvivalent křesťanského Antikrista) proběhne až po určité době úspěšného dobývání Islámem, a to v Jeruzalémě. • Islamistický stát – stejně jako to proroctví samotné – přikládá ohromnou důležitost syrskému městu Dabiq (i jejich propagandistické noviny nesou jeho jméno). Je prorokováno, že armáda „Říma“ si u něj zřídí svůj tábor. • „Jsme zde, abychom v Dabiqu pohřbili prvního Američana křižáka a netrpělivě čekáme na zbytek vaší armády,“ prohlásil maskovaný kat na videu, když předváděl hlavu sťatého Petera Kassiga, kterého džihádisté drželi jako rukojmího déle než rok. • Bývalý poradce francouzského ministerského předsedy, ministra obrany a ministra vnitra a zástupce šéfa mise v Sýrii a v Tunisku, profesor středovýchodních studií na Sciences Po v Paříži Jean-Pierre Filiu zdůrazňuje: Jakákoliv pozemní operace vzhledem k těmto proroctvím povede k nejhoršímu možnému scénáři, jako kdybychom padli do pasti. Abychom zničili „duchovní výživu“ džihádistů, je nezbytné porazit toto proroctví, což sice vyžaduje vojenskou porážku Islamistického státu, ale jen místními silami. 24
Např. silami sunnitských Arabů. Avšak až do dneška se US a jejich partnerům nepodařilo mezi sunnitskými Araby najít spojence. • Zatímco Spojené státy „zdržují“ naplnění tohoto proroctví o apokalyptické bitvě před koncem světa, pracuje IS na své strategii pro další akce. V posledním vydání džihádistického žurnálu Dabiq byly oznámeny dvě věci: Ta první se týká skutečnosti, že IS – pokud nebude Západ chtít reagovat – bude pokračovat se svou expanzí. A ta druhá se týká ústupu Spojených států z této války dosaženého pomocí smrtících útoků na půdě US. Diskuse mezi americkými politiky a reportéry o taktice a strategii US boje proti IS narazila na nové potíže. Podle hodnocení vlivných amerických novin New York Times se Washington vzdal pozemní operace, protože nechce džihádistům pomoci naplnit starodávná islamistická proroctví o konečné bitvě před koncem světa. „Ve skutečnosti, když poprvé Spojené sáty vpadly do Iráku, tak mezi nejnadšenějšími přívrženci této kampaně byl muž, který založil teroristickou buňku, z níž vyrostl Islamistický stát, Abu Musab az-Zarqawi. Ten v roce 2003 radostně US operaci prohlásil za „požehnanou intervenci“. Někteří jeho reakci ignorovali, jiní ji považovali za rétoriku – ta však poukazuje na jednu z hlavních motivační idejí této teroristické skupiny, která v současnosti kontroluje velké části území Iráku a Sýrie: Ideologie Islamistického státu se totiž zakládá na textech proroctví tvrdících, že islám se vynoří jako vítěz apokalyptické bitvy po příjezdu Západních vojsk do regionu,“ tvrdí New York Times. Letos v únoru tuto náboženskou apokalyptickou ideologii džihádistů podrobně vysvětlil kanadský žurnalista Greame Wood. Podle něj se tato ideologie částečně zakládá na sunnitských zdrojích a je zřetelná ve veškeré propagandě IS. Kromě jiných věcí to, že bude jen 12 Kalifů a Abu Bakr al-Baghdadi (vůdce IS) je 8. z nich; že armáda „Říma“ se s armádami Islámu střetne v severní Sýrii a že konečná bitva mezi Islámem a Dajjalem (ekvivalent křesťanského Antikrista v Koránu) proběhne po určitém období islamistického dobývání v Jeruzalémě. Islamistický stát přisuzuje ohromnou důležitost syrskému městu Dabiq (i jejich propagandistický žurnál nese jeho jméno). Je prorokováno, že hned u města Dabiq vybuduje svůj tábor armáda „Říma“. „Jsme zde, abychom v Dabiqu pohřbili prvního Američana křižáka a netrpělivě čekáme na zbytek vaší armády,“ konstatoval maskovaný kat na videu, když předváděl hlavu sťatého Petera Kassiga, kterého drželi džihádisté přes rok jako rukojmího. Některé zdroje v IS říkají, že „Řím“ by mohl představovat armádu nevěřících – tento název perfektně sedí na Američany. Kalifát se po bitvě u Dabiqu rozšíří a dobude Istanbul a pak celou planetu. Vyvstává tu otázka: Je poslední bitva u Dabiqu předběžným předpokladem expanze vlivu džihádistů po celém světě? Bývalý ministr zahraniční Izraele a teď vicepresident Mezinárodního mírového centra v Toledu Shlomo Ben-Ami si myslí, že tomu tak není. Jak uvedl po listopadovém masakru v Paříži, panuje obecný konsensus, že Islamistický stát lze porazit jedině pozemní invazí na území tohoto „státu“, to je ale iluze. I kdyby se Západ dohodl se svými místními spojenci (Kurdy, syrskou opozicí, Jordánskem a zeměmi sunnitských Arabů) na tom, kdo poskytne hlavní část těchto pozemních vojsk, tak by IS změnil svou strategii. Teď je to globální organizace, která vede místní skupiny pod svou vlastní značkou, a ty jsou schopny rozsévat zkázu v Západních metropolích. Když je tomu tak, začíná být argumentace odpůrců pozemní operace ve Washingtonu dost jasná. Ti říkají, že to nejenže džihádistům pomůže naplnit toto proroctví, nýbrž že to způsobí i příliv více dobrovolníků do jejich řad, když ho bude třeba. US president Barack Obama v týdenním proslovu opět národu potvrdil svůj postoj o nepřípustnosti boje, který by Islamistický stát chápal jako mezi-náboženský konflikt. „Nesmíme připustit, aby se tento boj stal bojem mezi Spojenými státy a Islámem – konstatoval šéf Bílého domu. – Přesně to Islamistický stát a další podobné skupiny chtějí. Musíme zavrhnout všechny náboženské otázky ohledně toho, koho pustíme do své země a koho ne. Musíme zavrhnout všechny návrhy, že bychom měli s americkými muslimy zacházet odlišně. Kdybychom v tom pokračovali – tak s tím prohrajeme. Takovéto rozpolcení a takováto zrada našich hodnot by pouze napomáhala skupinám jako IS. Obama je odhodlán vycvičit a vybavit desetitisíce Iráčanů a Syřanů, aby oni bojovali v poli proti džihádistům, „čímž tuto skupinu zbaví bezpečných útočišť.“ Tento koncept podporuje i bývalý poradce francouzského ministerského předsedy, profesor Pařížského Institutu politických studií Jean-Pierre Filiu. „Už jsme opakovaně říkali: pozemní operace by kvůli těmto proroctvím byla tím nejhorším scénářem, bylo by to jako upadnout do pasti,“ zdůrazňoval tento expert. Abychom zničili „duchovní výživu“ těchto džihádistů, je nezbytné porazit toto proroctví, což sice vyžaduje vojenskou porážku Islamistického státu, ale jen pomocí lokálních sil. Např. sil sunnitských Arabů. Avšak US a jejich partnerům se až dodnes nepodařilo najít mezi sunnitskými Araby spojence. V říjnu Obamova administrativa přiznala, že z programu výcviku místní vojáků v hodnotě 500 milionů dolarů nevyšel žádný výsledek. To zaprvé. Zadruhé, náboženské vědomí je velice konzervativní. Dokonce ve Spojených státech jsou „prorokové“, kteří předpověděli přesné datum soudného dne, ale když se předpověď nenaplnila – tak to zvěstování upravili, a počet jejich přívrženců to téměř nepostihlo. A zatřetí, ač Spojené státy „zdržují“ naplnění těchto proroctví o 25
apokalyptické bitvě před koncem světa, tak Islamistický stát stejně pracuje na své strategii dalších akcí. V posledním vydání džihádistického žurnálu Dabiq byly oznámeny dvě varianty. Ta první je o skutečnosti, že – když Západ nebude chtít reagovat – tak bude IS pokračovat se svou expanzí. A k té druhé patří stažení Spojených států z této války pomocí smrtících útoků na US půdě. Avšak nedávný teroristický útok v San Bernardinu v Kalifornii poukazuje na neopodstatněnost prohlášení US bezpečnostních expertů, kteří argumentují, že v US není žádné „islamistické podzemí“. Jen aby se po nějaké době mezi džihádisty neobjevili další interpreti těchto proroctví, co v nich „objeví“ náznaky, že konec světa by měl začít na tomto vzdáleném kontinentě. Anglický článek o posledním apokalyptickém videu – Dabiq – z propagandistické dílny IS o konečné bitvě s „Křižáky“ v Sýrii: ISIS Releases New Apocalyptic Video Depicting „Final“ Battle With „Crusaders“ In Syria:
Occupy Money: Cirkulační poplatek Další ukázka z knihy Margrit Kennedyové Pojem cirkulační poplatek je vyjádřením nákladů, které vzniknou v případě, že náklad železničního vagónu nebyl vyložen. Cílem tohoto poplatku je vyložit vagón, aby mohl být využit k další nakládce pro dalšího uživatele. Obdobné je to se zajištěním funkce peněz v oběhu prostřednictvím cirkulačního poplatku, v odborné terminologii nazývané také „demurrage“. Když budeme držet hotovost ve svých peněženkách, nebo jako žiro peníze na účtu, zaplatíme malý poplatek, protože blokujeme naším jednáním jiné účastníky hospodářského procesu. Tento nedostaneme nazpět přímo, nýbrž nepřímo tím, že budeme platit minimální bankovní poplatky, protože banka bude tyto poplatky shromažďovat nebo dostaneme tento poplatek nazpět v podobě klesajících daní, které budou přitékat do státního rozpočtu. Tento poplatek však působí stejně jako penále za nevyložení vagónu. Budeme muset tedy opravdu přemýšlet, zda peníze skutečně potřebujeme na krytí svých výdajů, nebo můžeme tyto peníze dát k dispozici bance, aby poskytla jiným subjektům krátkodobé nebo dlouhodobé půjčky. Jakmile banka naše peníze dostane, dostane se rovněž pod „tlak“, aby je poslala dál, aby ani ona nemusela platit cirkulační poplatek za jejich zadržování. Tímto způsobem vzniká obdobná motivace posílat peníze dál, alokovat je stejně, jako se děje i dnes díky úroku. Zde ovšem bez nucení k exponenciálnímu růstu a bez efektu masívního přerozdělování. Pokud se banka dostane do situace, že bude mít víc peněz, než bude vyžadovat poptávka po úvěrech, bude je moci bez ztráty „zaparkovat“ u centrální banky. A centrální banka bude moci objem peněz řídit snadněji, než je tomu dnes. Ten, kdo podporuje tuto myšlenku peněžního systému bez poruch, se bude muset rozloučit s iluzí, že zbohatne prostřednictvím úroku, či složeného úroku. Mnoha lidem se tento fakt bude jevit na počátku jako ztráta. Pro velkou většinu lidí, kterým se kvůli úrokům obsaženým ve většině cen a inflaci neustále hodnota jejich majetku a jejich zajištění snižuje, to určitě žádná ztráta nebude. Současně se tak otevře cesta pro všechny – včetně těch dnešních 10 % – k opravdu plnohodnotným penězům, které nebudou v čase ztrácet svoji hodnotu. Pátrala jsem 30 let po jiných cestách. Toto není jedna jediná cesta, jak jsem již ukázala na příkladu členské banky JAK, ale je to podle mne nejjednodušší a nejspravedlivější. Graf 9 ukazuje příkladně, co by se zavedením cirkulačního poplatku změnilo. Dnes nedostáváme z hotovostních peněz a vkladů na viděnou zpravidla žádné úroky. Úrok u krátkodobých termínovaných vkladů se pohybuje mezi 1-3 %, u dlouhodobých mezi 3–6 %. Se zavedením cirkulačního poplatku by činil poplatek ročně u hotovosti 3 -6 %, u krátkodobých vkladů by činil poplatek 1–3 % a ten, kdo by peníze uložil na dlouhodobý termínovaný účet, nemusel by platit žádný cirkulační poplatek. Ten zaplatí někdo jiný, protože banka se bude snažit, aby likvidní prostředky poslala dál. Když je nebude mít kam umístit, převede je centrální bance. Možná se mě nyní zeptáte, zda není cirkulační poplatek totéž, co máme dnes v podobě inflace. Rozdíl ve skutečnosti není tak snadné hned pochopit, protože dnes jsou úroky sladkým cukrátkem a inflace slouží jako bič, který nahání peníze do oběhu. Účinek cirkulačního poplatku se ale diametrálně liší od toho, co způsobuje inflace. Jeden výpočet to ukazuje přesvědčivě: V průměru drží domácnost v Německu 5000 eur v hotovosti a na běžném účtu a vlastní finanční majetek v hodnotě 100 000 eur. Cirkulační poplatek ve výši 6 % ročně vztažený k 5.000 eur ročně by znamenal zatížení domácnosti 300 eury. Inflace ve výši 6 % znamená celkovou ztrátu domácnosti ve výši 6.000 eur, protože inflace znehodnocuje veškerý majetek. K zatížení domácnosti ve výši 300 eur na základě cirkulačního poplatku dojde ovšem „v krajním případě“ tehdy, když část peněz, které nepotřebujete, nebudete převádět po celý rok na svůj spořící účet, který vám nepřinese sice žádný úrok, ale vy nebudete postiženi ani ztrátou hodnoty svého majetku, ani poklesem své kupní síly. 26
Podstatným smyslem cirkulačního poplatku je zabránit, aby bylo možné dosahovat bezpracných příjmů pouze na základě finančního majetku (prémie za poskytnutí likvidity). Cirkulační poplatek ovlivňuje to, aby ten, kdo zajišťuje udržení hodnoty mých peněz v budoucnosti a něco pro to dělá, měl by být za to také odměněn, nebyl postižen, že mu peníze ve formě poplatku ještě strhnou. Tento cirkulační poplatek brání exponenciálnímu růstu, taženého úrokem a složeným úrokem, stejně jako zabrání stávajícímu přerozdělování peněz od velké většiny obyvatelstva směrem k menšině. — Předmluvu napsala Doc. Ing. Ilona Švihlíková, PhD. Přeložila: Květa Pohlhammer Lauterbachová, práva a vydání pro Českou republiku P. R. A. A., s.r.o., Dolní Dvořiště, ISBN 978-80-260-8182-1 Objednávkou OCCUPY MONEY podpoříte provoz stránek Outsidermedia! Objednávky mailem na
[email protected] Zásilka přijde poštou obyčejně za cenu 175,- Kč plus poštovné a balné 28,- Kč při bezhotovostní platbě předem, dobírka 80,- Kč.
Satan z Prahy je třetím nominovaným na anticenu Generace identity Zlatý havloid roku 2015 PRAHA | Kandidát na anticenu Havloid roku 2015 číslo 3., Tomáš Halík (1. června 1948) je teolog, kněz, politický aktivista a religionista. Panují pochyby o věrohodnosti jeho kněžského svěcení. Halík je typickým představitelem moralizujích havlistů a jeden z nejvýraznějších propagátorů liberalizace Církve.Staví se pochopitelně na stranu obhájců masové imigrace. Ve své devotnosti vůči Havlovi jde až tak daleko, že v souvislosti s „malým“ počtem imigrantů přicházejících do České republiky, si posteskl: „Bojíme se tu uprchlíků, ale oni zas tak velký zájem o to žít v Česku nemají. Asi ztrácíme atraktivitu, která byla dána osobností prezidenta Václava Havla.“
UTAP-22: Spolupráce mezi proudovými letadly a drony Firma Kratos, americké námořnictvo (U.S. Navy) a americká námořní pěchota (U.S Marine Corps) provedli druhou letovou zkoušku nového bitevního bezpilotního letadla UCAV (Unmanned Aerial Combat Vehicle). Firma Kratos je největší americký výrobce leteckých cvičných cílů. Na obrázku start BQM-177. Na základě proudových cvičných cílů firma staví nový proudový bitevní dron UTAP-22. / Public Domain Bezpilotní letadlo UTAP-22 (Unmanned Tactical Aerial Platform 22) je určeno především pro působení v oblastech s pokročilou a hustou protivzdušnou obranou protivníka. Hlavními produkty firmy Kratos Defense & Security Solutions jsou proudové vzdušné cvičné cíle. Americká armáda (U.S. Army), námořnictvo i námořní pěchota využívají produkty firmy Kratos k výcviku protivzdušné obrany a pilotů stíhacích letadel. Nejnovějším cvičným cílem je BQM-177A. Dron měří na délku 5,18 m, při hmotnosti 635 kg. Maximální rychlost je Mach 1,1 a výdrž ve vzduchu větší než jedna hodina. Letová hladina dronu se pohybuje od pouhých 3,4 m nad vodní hladinou až po bezmála 14 000 m. Pomalejší BQM-167A léta rychlostí Mach 0,97, ale vydrží ve vzduchu 3 hodiny. Hmotnost a rozměry obou typů jsou více méně podobné. Právě na zkušenostech s vývojem a používáním bezpilotních cílů Kratos plánuje vyvinout nový bitevní proudový bezpilotní letoun UTAP-22, schopný startovat ze země, z podvěsu pod letadly nebo z lodí. Při startu ze země a lodí je letoun 27
urychlen pomocnými raketovými motory. Kratos vyvíjí dron schopný velkou rychlostí pronikat na stovky kilometrů pokročilou a hustou protivzdušnou obranou. UTAP-22 je de facto platformou - může plnit nejrůznější úlohy. Počítá s použitím UTAP-22 jako “ozbrojené volavky”, k průzkumu a k ozbrojenými útokům pomocí přesně naváděných malých pum. Při posledním testu UTAP-22 spolupracoval s bitevním letadlem AV-8B Harrier americké námořní pěchoty. Zkoušel se let ve formaci, reakce dronu na jednotlivé příkazy a řízení UTAP-22 z letadel i z pozemního řídícího střediska. V současné době jsou naplánovány tři letové testy. Zástupci Kratos věří, že jednoduchý a levný UTAP-22 může výrazně zvýšit schopnost přežití letadel na moderním bojišti, stejně tak zvýšit dosah a přesnost leteckých zbraňových systémů. “Pevně věřím, že naše koncepce UTAP-22, tedy propojení bezpilotních letadel schopných provozu při taktických rychlostech a pilotovaných letadel v nepřátelském prostředí, bude cenově dostupným, efektivním a cenným nástrojem pro naše bojovníky,” uvedl Jerry Beaman, prezident divize pro bezpilotní systémy firmy Kratos. Při teoretickém scénáři pronikání pokročilé protivzdušné obrany mohou nosná letadla (např. velké bombardéry) shodit několik, nebo také desítky, dronů UTAP-22 ve vzdálenosti mnoho stovek kilometrů. Drony se následně vysokou podzvukovou rychlostí vydají v nízké výšce k cíli a určí přesnou pozici protivníka. V případě nutnosti drony zaútočí na klíčové uzly protivzdušné obrany, jako jsou radary.
28
