PŘEHLED ZPRÁV Německý strašák ................................................................................................................................... 2 ŘSD konečně vybralo projektanty na D1 ............................................................................................ 3 Ze silnice R6 je priorita vlády. Platit by ji mohli i soukromníci ......................................................... 3 Ťok: Když už vyvlastňovat, tak po německém vzoru ........................................................................ 4 Zvítězí v ČR mikrovlnný nebo satelitní systém výběru mýta? .......................................................... 5
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Německý strašák Euro
09. 02. 2015
Petr Weikert
Nábytkářská firma Linea ze středočeského Trubína poprvé ve své osmnáctileté kariéře vysílá na čtyři dny své zaměstnance do ciziny, konkrétně do bavorského Mnichova. Truhláři z Liney mají u tamního zlatníka montovat nábytek, který v Trubíně vyrobili. Linea má ale i jedno dost nezáviděníhodné prvenství. Je jednou z prvních českých firem, která se musí potýkat s novým německým zákonem o minimální mzdě, přisuzujícím dělníkům z Liney za práci v Německu nejméně osm a půl eura za hodinu. Problematický zákon "Snažíme se dobrat informací o tom, jaké dokumenty máme vyplnit a kde výjezd našich lidí nahlásit. Upřímně řečeno, mám obavy, jak to celé dopadne," říká po několika dnech strávených zjišťováním Dana Abrahámová z vedení Liney. Linea se dostala do nové svízele, které Němci familiárně přezdívají MiLo. Jde o mindestlohn, tedy minimální mzdu, pro niž se pravidla u našich sousedů změnila zákonem platným od prvního ledna. Zákon zaručuje nejméně osm a půl eura i zaměstnancům z cizích zemí, kteří přijedou do Německa pracovat i pro svoji domácí firmu. Právě tak jako v případě Liney. Nejde ale jen o peníze. Novinka se pojí s řadou administrativních kroků. Kdo chce nyní poslat své zaměstnance do Německa na služební cestu nebo za prací, musí si na webu centrálního celního úřadu stáhnout patřičné formuláře. Ty jsou pochopitelně v němčině a také německy se musejí vyplnit a do celní centrály do Kolína poslat faxem. Zaměstnanci, jejichž práce není vázána na konkrétní místo, musejí mít navíc u sebe takzvaný Einsatztplan, ve kterém zaznamenají odpracovaný čas na německém území. Německé úřady už dopředu avizovaly, že nikdo nemá brát jejich zákon na lehkou váhu. Pokuty za nedodržení povinností jsou velmi vysoké. V případě, že nebude vyplácena minimální mzda, může být zaměstnavateli udělena pokuta až do výše půl milionu eur. Za porušení oznamovací nebo evidenční povinnosti či povinnosti poskytnout k dispozici dokumenty hrozí pokuta až do výše 30 tisíc eur. Jak budou německé úřady v Česku ověřovat, že zaměstnanec peníze opravdu dostal, není ale vůbec jasné. "Informace německého celního úřadu ohledně prokazování vyplácení minimální mzdy jsou neurčité," říká mluvčí Česko-německé obchodní a průmyslové komory Christian Rühmkorf. Podle výkonného člena představenstva komory Bernarda Bauera je zákon "s ohledem na všechny administrativní a finanční dopady na zahraniční podniky problematický". Když si zákon přečetli speditéři, s hlavou v dlaních běželi na ministerstva dopravy, práce a průmyslu, aby se česká diplomacie ozvala. Česko podobně jako sousední Polsko začalo nakonec proti zákonu oficiálně protestovat. Přidaly se i hlasy z Bruselu. Německo zareagovalo alespoň tím, že prozatímně zastavilo uplatňování tamní minimální mzdy na zahraniční řidiče nákladních aut projíždějících přes jeho území. Zákon se totiž vztahoval i na pouhý průjezd Německem. Ústupek ale potíže speditérů nevyřešil. Pokud je Německo jejich cílovou stanicí, zákon pro ně platí dál. "Většina firem tam jezdí, jde o velmi významný trh. V tomto smyslu trvají naše výhrady dál. Ustanovení podle nás odporují českému i evropskému právu ohledně volného pohybu zboží," říká Martin Felix, mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia. Zákon podle něj může mít do okolních zemí nečekaný dopad. Ustanovení o minimální mzdě se totiž nevztahují na živnostníky, kteří pracují sami na sebe. "Z řidičů se naoko stanou podnikatelé. Podpoří to rozvoj řetězení smluv, takzvaného švarcsystému," soudí Felix.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
2
Některé firmy se rozhodly německou MiLo bojkotovat. Třeba Student Agency podnikatele Radima Jančury. Jeho žluté autobusy míří do Německa hned po několika linkách. "Na naše zaměstnance toto ustanovení nebudeme aplikovat. Podle našeho názoru se na mezinárodní linky zákon nevztahuje," říká mluvčí Student Agency Radka Šťávová. U smluvního partnera, Deutsche Bahn, pro které firma také jezdí, se Student Agency k novým pravidlům podle mluvčí hlásí.
ŘSD konečně vybralo projektanty na D1 Euro
09. 02. 2015
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyhlásilo vítěze soutěží na projektování modernizace osmi úseků D1. Zakázky za více než 160 milionů korun si rozdělí projekční kanceláře Valbek, Sudop Group a Pragoprojekt. Tendry se protáhly od vypsání na téměř rok a půl. ŘSD bylo v minulých letech terčem kritiky za to, že nedokázalo kromě peněz určených na výstavbu vyčerpat z evropských fondů ani stamiliony alokované na projektování. Za zdržením a několikaměsíční přestávkou prací stály problémy v legendárním úseku u Velké Bíteše, kde se stavební firma OHL dohadovala se státem o oprávněnosti víceprací. Jádrem sporu měly být požadavky projektanta na únosnost krajnice. Modernizace dálnice D1 za více než dvacet miliard korun jsou jedny z mála projektů, na které je možné do konce roku 2015 čerpat peníze ještě z operačního programu 2007 až 2013. Zatím se podařilo kompletně opravit pouze dva úseky, dva nabraly zpoždění a dokončeny budou letos, u tří úseků vybralo ŘSD vítěze, kteří by je měli rekonstruovat. Celá 160kilometrová dálnice je rozdělena do 21 částí s původním termínem dokončení v roce 2020. Ministr dopravy Dan Ťok by rád termín o dva či tři roky uspíšil.
Ze silnice R6 je priorita vlády. Platit by ji mohli i soukromníci idnes.cz
08. 02. 2015
Autor: Petr Kozohorský Je to skvělá zpráva pro motoristy. Dostavbu rychlostní silnice R6, která zajistí potřebné spojení Karlovarského kraje s Prahou, považuje současná vláda za jednu ze svých priorit. První auta by se proto měla po toužebně očekávané komunikaci prohánět už dříve než v roce 2028 jak předpokládal původní plán. Ministr financí Andrej Babiš navíc naznačil, že na financování výstavby by se mohly podílet i soukromé firmy. „Dokončení rychlostní komunikace R6 je jednou z priorit vlády,“ prohlásil nový ministr dopravy Dan Ťok. Vláda má podle něj v plánu už v příštím roce zahájit výstavbu hned tří úseků R6. „Jde o obchvaty Lubence a Řevničova a o úsek Nové Strašecí - Řevničov,“ upřesnil Dan Ťok. Navíc letos začne motoristům sloužit nový úsek u Lubence. O tom, kolik stát za nové úseky rychlostní komunikace zaplatí, se Ťok nezmínil. Uvedl ale, že do Karlovarského kraje přijde od ministerstva dopravy letos 200 milionů korun na opravy komunikací.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
3
„Kraj má navíc příležitost získat část z balíku 4,4 miliardy. Tyto prostředky jsou určené na rekonstrukce silnic druhých a třetích tříd,“ podotkl ministr. „Pro celý náš region je prohlášení ministra Ťoka zlomovým okamžikem,“ reagoval karlovarský primátor Petr Kulhánek na zprávu, že R6 je znovu na seznamu priorit vlády. „Ministerstva dopravy a financí jsou po letech, kdy projekt zapadal stále hlouběji, konečně za jedno. Slova o tom, že rychlostní komunikace bude, tady posloucháme už 15 let. Chci věřit tomu, že teď už to skutečně bude pravda,“ dodal Kulhánek. Termín dokončení celé silnice R6 je prozatím rok 2028. Dan Ťok ovšem věří tomu, že se jej podaří zkrátit. Mechanismů vidí hned několik. Třeba vybírat dodavatele ještě před vydáním stavebního povolení či sjednotit posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA se stavebním řízením. Jak moc by tyto úpravy mohly dostavbu rychlostní silnice uspíšit, si ovšem ministr dopravy netroufá odhadnout. „Každopádně uděláme vše pro to, aby se podařilo termín dokončení co nejvíce zkrátit,“ ubezpečil Dan Ťok. Ministr financí Andrej Babiš nastínil ještě jednu možnost, jak by se dala dostavba rychlostní komunikace urychlit. „Neustále mluvíme o takzvaných PPP projektech, tedy propojení veřejného a soukromého sektoru. Zatím ale žádný nemáme. Na ministerstvu proto uvažujeme o možnosti vyhlásit na dostavbu R6 soutěž a změnit tak celý systém dostavby,“ naznačil ministr financí. Šanci na uvedení PPP projektů do reality chce dát Dan Ťok například při výstavbě silnice R35 z Hradce Králové do Mohelnice. Zatím nic ale nenasvědčuje tomu, že by z rychlostní silnice zmizel jeden z jejích nejrizikovějších úseků, průtah Karlovými Vary. Podle dopravního inženýra Oto Řezanky je jeho současná podoba absolutně nevhodná. „Vyřešil by to obchvat Karlových Varů, za který už řadu let bojujeme,“ konstatoval uznávaný dopravní expert.
Ťok: Když už vyvlastňovat, tak po německém vzoru ct24.cz
07. 02. 2015
Výkupy pozemků potřebných pro výstavbu dálnic, liberalizace české železniční sítě, komplikace kolem zajišťování výběru mýta na našich silnicích – ministr dopravy Dan Ťok je v krátké době již několikátým šéfem rezortu, který ale bude muset vyřešit řadu klíčových projektů, které jeho předchůdci odkládali. "Potřebujeme připravovat stavby, to znamená rozběhnout projektovou přípravu a také tu územní přípravu, to jest získávat pozemky do naší držby a možnost na nich stavět," říká ministr, který si za příklad bere Německo. Zde totiž funguje systém takzvané předčasné držby – jestliže se rozhodne o Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
4
stavbě ve veřejném zájmu, tak se pozemky vyvlastní a začne se na nich stavět. Až potom se řeší majetkové vypořádání, o kterém rozhoduje soud. Nejdůležitější ale podle Ťoka je, že během tohoto soudního vypořádání stavba klíčové komunikace běží. Takovou praxi sice německá ústava dovoluje, ta česká ale ne. Ministr tak podle svých slov přemýšlí, jestli není doba tuto debatu otevřít. Problematická hradecká dálnice D11 a výkup okolních pozemků se sice vyřešil a v roce 2016 bude dálnice zřejmě otevřena, ale obdobných komplikací kolem výkupů je podle ministra hodně. Zároveň ale zdůraznil, že prioritou není vyvlastňování. Stát chce v prvé řadě pozemky vykoupit. U zemědělců pak nabízí výměnu. Ministerstvo dopravy bude i letos pokračovat v liberalizaci dopravy – ve čtvrtek vypsalo první letošní tendr na rychlíkovou trať mezi Plzní a Mostem. Vítězná firma na tuto linku vyrazí od poloviny prosince 2016 a vlaky tam bude provozovat 15 let. Zdaleka ale nepůjde o jediný letošní tendr. Soukromým dopravcům se má otevřít dalších pět tuzemských tratí. Mimo jiné z Prahy do Ústí na Labem a Děčína nebo z Olomouce do Ostravy. "Provozovatel má garantovaný zisk, to znamená, že nenese velké podnikatelské riziko. Jeho zisk bude zachován, i když nebude mít dostatek cestujících," říká Ťok, který si od otevření železničního trhu slibuje hlavně vyšší komfort pro cestující a kvalitnější služby. O přežití Český drah se prý nebojí, prozatím se totiž otevírá asi deset procent trhu. Velkým tématem na rezortu dopravy je také to, kdo bude provozovat český mýtný systém. Smlouva s dosavadním provozovatelem – firmou Kapsch totiž skončí k poslednímu dni roku 2016. Ministr Dan Ťok kvůli problémům zrušil tendr na projektového manažera a příprava mýtného systému se znovu ocitla na začátku. O budoucnosti mýtných bran v současnosti rozhoduje odborná komise a ve hře je několik variant, včetně návratu k papírovým kuponům, která je ale podle Ťoka nepravděpodobná. Jak sám šéf dopravy přiznal, v tomto případě ministerstvo zaspalo a o dalším provozovateli mělo začít jednat už v roce 2012. Svou roli ale sehrálo hlavně časté střídání ministrů. Jak bude stát mýto vybírat od ledna 2017, řešil už v před čtyřmi lety Vít Bárta. Od té doby se na ministerském křesle vystřídalo celkem sedm resortních šéfů. Celý koloběh vyjednávání tak většinou začínal nanovo.
Zvítězí v ČR mikrovlnný nebo satelitní systém výběru mýta? Doprava a silnice
09. 02. 2015
Autor: Jiří Štěpánek V tomto roce by mělo dojít k výběrovému řízení na zpoplatnění pozemních komunikací v České republice od 1. ledna 2017. Ve hře je stávající mikrovlnný systém provozovaný firmou Kapsch s mýtnými branami anebo se prosadí společnosti nabízející satelitní systém? Požádali jsme o rozhovor předsedu představenstva akciové společnosti CEO SkyToll, Mateje Okaliho. Společnost SkyToll provozuje satelitní mýtný systém ve Slovenské republice. - Kdo je majitelem společnosti SkyToll? Stoprocentním akcionářem společnosti SkyToll je společnost Ibertax se sídlem v Bratislavě.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
5
- Jak funguje satelitní systém výběru mýta? Satelitní technologie výběru mýtného (GNSS/ CN) pracuje na podobném principu jako GPS navigace, tj. sledování polohy vozidel prostřednictvím palubní jednotky (podobně jako navigačního přístroje) ve vozidle přes GPS satelity. Slovenský mýtný systém využívá palubní jednotku, která v sobě integruje tři klíčové technologie: ** satelitní GPS technologii pro určování polohy (používá se pro zaznamenávání údajů o využívání zpoplatněných úseků silnic) **GSM/GPRS technologii pro komunikaci v rámci mobilních sítí (slouží pro přenos dat mezi palubní jednotkou a dalšími informačními systémy v rámci elektronického mýtného systému) **mikrovlnnou DSRC technologii pro komunikaci na krátké vzdálenosti (slouží pro kontrolu vozidel v rámci tzv. enforcementu, což je vynucování výběru mýtného) - V Evropě převládá využívání mikrovlnných systémů, které se hodí pro zpoplatnění páteřní sítě, po které se pohybuje hodně vozidel. Jaké přednosti oproti mikrovlnnému systému nabízíte vy? V Evropě se mikrovlnná technologie (DSRC) využívala proto, že v době jejího rozvoje o využití satelitní technologie (GNSS) pro výběr mýtného ještě asi málokdo uvažoval. Státy, které si budovaly elektronické systémy mýtného v posledních letech nebo je začínají budovat (například Belgie, Maďarsko, Francie nebo Rusko) se rozhodly jít cestou využití modernější satelitní technologie. O využití satelitní technologie se otevřeně debatuje i v Polsku, které v roce 2011 implementovalo mikrovlnný systém a koneckonců i Česká republika zvažuje využití satelitu po roce 2016. Satelitní technologie má oproti mikrovlnné několik výhod. Jsou to především cena a flexibilita satelitního systému. Pokud si porovnáme, kolik stálo zpoplatnění – výstavba plus provoz – jednoho kilometru v ČR (667 tis. EUR), v Polsku (781 tis. EUR) – obě země využívají DSRC mýtné systémy a na Slovensku (313 tis. EUR), vychází z toho jako levnější GNSS systém. Stejně vychází i srovnání ceny mýtného systému na 1 rok provozu (opět cena výstavby plus provozu). Mikrovlna v ČR 64,6 mil. EUR/rok, PL 156,3 mil. EUR/rok a satelit v SR 57,1 mil. EUR/rok a satelit v ČR 57,1 mil. EUR/rok. Flexibilita jako výhoda satelitního systému se projeví v případě potřeby jakýchkoliv změn. Provozovatel dokáže rychle reagovat, ať už jde o přidání nebo odebrání vymezených mýtných úseků, přesun koncových bodů mýtných úseků, změna délky apod. Rovněž je možné flexibilně přidávat celé nové cesty, dokonce i celou novou kategorii silnic, např. všechny cesty druhé a třetí třídy, k čemuž Slovenská republika přistoupila k 1.lednu loňského roku. Síť vymezených úseků silnic (silnic, jejichž užívání je zpoplatněno mýtem) se rozšířila z původních 2447 na 17 762 km. Toto rozšíření, spolu s dalšími změnami pravidel pro elektronický výběr mýtného, dokázal SkyToll zrealizovat za tři měsíce. S flexibilitou úzce souvisí i nižší časová náročnost na vybudování nebo úpravy systému. V neposlední řadě má satelitní systém výhody související s možností budoucího zavedení služeb s přidanou hodnotou. - Jakým způsobem zajišťujete kontrolu vozidel a vymahatelnost dlužného mýta? Vozidla se kontrolují dvěma způsoby – prostřednictvím kontrolních bran a vozidly mýtné policie. V provozu máme vozy nazývané mobilní jednotka vynucování, které řeší případné přestupky přímo na místě a jsou vybaveny technologií umožňující ihned odhalit případný incident. Stacionární kontrola sestává z kontrolních bran umístěných v rámci zpoplatněné sítě. V případě porušení předpisů a jeho zaznamenání kontrolní branou je takový přestupek zaslán na řešení na správný úřad, kterým je podle legislativy ČR příslušný okresní úřad. -
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
6
Jaké jsou roční náklady na provozování satelitního systému v SR, jaká je nákladová struktura? Jak jsem již zmínil dříve, jednou z výhod satelitního systému je jeho nižší cena, vycházející z nižších nákladů. Struktura nákladů na mýtný systém je na Slovensku trochu jiná, než v České republice. SkyToll má, na rozdíl od provozovatele českého mýtného systému, ve svých nákladech i mobilní enforcement, tedy policejní vozy kontrolující vozidla podléhající mýtné povinnosti, a také palubní jednotky. Pokud jde o náklady na provoz, kdybychom chtěli porovnat jejich výši v ČR (mikrovlna) a na Slovensku (satelit), je třeba si uvědomit, že porovnáváme systémy, které obsahují asi 2000 km se systémem pokrývajícím 17 000 km silnic. V Česku systém pokrývá prakticky pouze dálnice a pár set kilometrů silnic 1. třídy, na Slovensku zahrnuje všechny kategorie silnic od dálnic až po "trojky". První 4 roky po spuštění mýtného systému do provozu splácela Slovenská republika naší společnosti i investiční náklady na vybudování systému. Takže až rok 2014 byl prvním rokem, ve kterém stát měl už "zaplaceno" vybudování mýtného systému. - Jakou úlohu tam hraje stát? Do elektronického výběru mýtného vstupuje stát prostřednictvím Ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoje (MDVRR) a Národní dálniční společnosti (akciová společnost s jediným akcionářem, kterým je MDVRR). Ministerstvo vymezuje podmínky a principy elektronického výběru mýtného, jako například sazby mýta nebo délku a strukturu vymezených úseků silnic. Národní dálniční společnost (NDS), je správcem výběru mýtného a jako taková je příjemcem vybraných finančních prostředků. NDS je hlavním smluvním partnerem pro provozovatele mýtného systému, kterým je v ČR společnost SkyToll. SkyToll je poskytovatelem komplexní služby elektronického výběru mýtného, včetně managementu palubních jednotek, kontroly výběru mýtného (enforcementu), předpisu a samotného výběru mýtného, zákaznických služeb atd. - Není lepší variantou zachovat mikrovlnný systém pro dálnice a rychlostní silnice a satelitní použít pro silnice nižších tříd? Začnu trochu z jiného konce. Prioritou by mělo být zajištění kontinuity výběru mýta v ČR po roce 2016. Tomuto cíli by mělo sloužit výběrové řízení na cenově nejvýhodnější interoperabilní systém elektronického mýtného. Požadavky na funkcionalitu nového systému by měly být nadefinovány tak, aby řešení nezáviselo na zatím neexistenci rozhodnutích státu týkajících se rozsahu a struktury zpoplatněné sítě nebo úkoly státu po zavedení evropské služby elektronického mýtného. Stát by si měl, logicky, vybrat cenově nejvýhodnější nabídku s nejlepším poměrem ceny a kvality. Pokud nabídnuté řešení nebude potřebovat už vybudovaný mikrovlnný systém a bude pro stát levnější, proč by stát měl trvat na využívání vybudovaného systému pro výběr mýtného? Je ale velmi pravděpodobné, že uchazeči předloží v ČR nabídky, které více či méně budou počítat s využitím již existující infrastruktury. - Jsou v provozních nákladech na satelitní mýtný systém zahrnuty i náklady na enforcement? Zda náklady na enforcement nese provozovatel mýtného systému nebo jsou dodatečným nákladům státu a nesouvisí s využívanou technologií. Německo má, stejně jako Slovensko, satelitní systém a náklady na mobilní enforcement nenese Toll Collect (provozovatel systému), ale stát. Je to stejný model jako v ČR, která využívá mikrovlnnou technologii. Slovenská republika zvolila jiný přístup. Enforcement je celý nákladem SkyToll. Je to na rozhodnutí státu, jak rozdělí kompetence a s tím související náklady.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
7
- Jakým způsobem funguje celní správa na Slovensku v oblasti mýta? Celní správa na Slovensku nevstupuje do výběru mýtného nebo jeho kontroly. Plnění mýtné povinnosti na Slovensku kontroluje policie spolu s mýtnými úředníky, kteří jsou zaměstnanci naší společnosti. - Kde je možné použít palubní EasyGo+ jednotky? EasyGo+ je mezinárodní mýtná služba, která umožňuje uživatelům silniční infrastruktury s vozidly nad 3,5 tuny používat jednu palubní jednotku ve čtyřech zemích – Rakousko, Dánsko, Švédsko a Norsko. Kromě použití jedné společné palubní jednotky pro všechny země zároveň plní principy interoperability i ve dvou dalších oblastech – uživatel má jediného smluvního partnera a dostává jednu fakturu. Službu EasyGo+ lze využívat na celé síti zpoplatněných dálnic v Rakousku (operátorem je ASFINAG) a v lokalitách v rámci tzv. služby BroBizz, která sdružuje zpoplatněné mosty, tunely, trajektové trasy a částečně i silnice v Norsku, Švédsku a Dánsku. - Jsou již dnes mezi některými státy EU mýtné jednotky interoperabilní? Jaká dopravní data generuje satelitní mýtný systém a k čemu je lze použít? Kromě výše uvedené služby EasyGo+, resp. její príbuzné služby EasyGo (která kromě uvedených zemí zahrnuje vybrané lokality v Německu), funguje např. i tzv. Toll2Go. Tato služba splňuje požadavky částečné interoperability mezi Rakouskem a Německem – německá palubní jednotka je použitelná v Rakousku, ale rakouská v Německu není. Podobně funguje např. švýcarská palubní jednotka v Rakousku, ale opačně to nefunguje ani v tomto případě. Nejslibnějším se dnes zdá být projekt REETS (Regional European Electronic Toll Service), který má za úkol připravit podmínky pro budoucí evropskou mýtnou službu, za účasti osmi zemí Evropy. Slovensko aktuálně vyjednává o připojení k tomuto projektu. Jedním ze základních údajů, které je možné získat ze satelitního systému, na rozdíl od mikrovlnného, je přesná poloha vozidla. Ta umožňuje například sledování nadrozměrných nebo nebezpečných nákladů, služby sledování vymezené trasy vozidla, vjezdy do zakázaných oblastí, úsekové měření rychlosti vozidel apod. Kromě pozice palubní jednotky je systém schopný zaznamenat také čas, směr pohybu, počet náprav vozidla, hmotnostní a emisní kategorii podle registračních údajů, což může být využito pro různé modely environmentálního nebo výkonnostního zatížení jednotlivých tras. Z dalších služeb s přidanou hodnotou je možné například zaznamenávání knihy jízd, plánování trasy, řízení dopravy podle aktuální situace na silnici – například podle hustoty dopravy apod. - Podle doporučení EU by neměly přesáhnout náklady na provoz mýtného systému 30 % z vybrané částky. Podle našich informací se to v ČR daří, jak je tomu u vás? Procentuální podíl provozních nákladů na výběru závisí nejen na výši nákladů, ale logicky i na částce vybraného mýta. Výběr mýta reguluje stát výškou sazeb, délkou a strukturou zpoplatněné sítě, nastavením systému slev apod. I systém s nižšími náklady na provoz může dosahovat srovnatelný podíl na výběru, kdy stát, kvůli jiným než ekonomickým důvodům, nevybírá mýtné všude tam, kde může (v ČR například intravilán). Slovenský mýtný systém má se svými 17,8 tis. km zpoplatněné sítě velký potenciál pro zvýšení příjmů při minimálním nárůstu nákladů. Ale už i dnes, když je z celkové sítě vymezených úseků silnic zpoplatněných nenulovými sazbami asi 13 % (ty reálně vydělávají), jsou provozní náklady slovenského satelitního mýtného systému v poměru k výběru mýta výrazně pod stanovenou hranicí.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
8
- Satelitní systém je nákladný i z důvodu plateb mobilním operátorům. Jakou částku platíte vy? Asi se budu opakovat, ale satelitní mýtný systém je levnější než mikrovlnný. Náklady na přenos dat se postupně snižují, protože objem dat roste a i operátoři se snaží přicházet s lepšími podmínkami, než konkurence. Datový přenos není tou nákladovou položkou, která by ve finále při porovnávání cen DSRC a GNSS mýtných systémů rozhodovala o výhodnosti nabídek pro stát. - Dalším nákladem je kontrola vozidel kvůli mýtu Celní správou a zajištění distribučních míst s nonstop provozem pro palubní jednotky. Kolik máte distribučních míst a jaké jsou náklady na jejich provoz? Náklady na fungování zákaznických míst a enforcement jsou, kromě nákladů na centrální informační systém, největšími nákladovými položkami na provoz mýtného systému. V současnosti je v provozu 122 zákaznických míst, z toho 21 jsou hraniční distribuční místa s nepřetržitým provozem a 8 jsou kontaktní místa v krajských městech ČR. Dalších 93 jsou distribuční místa na čerpacích stanicích po celé ČR. Na kontrolu plnění mýtné povinnosti využívá SkyToll 47 kontrolních bran a 33 mobilních jednotek vynucování (policejní vozidla kontrolující povinnost platit mýto).
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
9
