Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky ______________________________________________________________________
Finanční analýza obchodního subjektu – nákup a prodej lesnických a mysliveckých potřeb
Diplomová práce
2006/2007
Petr Sedlák
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Finanční analýza obchodního subjektu – nákup a prodej lesnických a mysliveckých potřeb zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:26.4.2007
II
Poděkování Úvodem bych chtěl poděkovat všem kteří mi odborně poradili, resp. umožnili abych tuto diplomovou práci a práci bakalářskou, na kterou jsem volně navázal, mohl vůbec zpracovat. Chtěl bych poděkovat především zástupcům jednotlivých obchodních společností (názvy jsou smyšlené), kteří mi poskytli podkladové materiály a informace, bez nichž by zpracování dané analýzy nebylo vůbec možné. Velký podíl v oblasti odborného poradenství na této práci, za který bych mu touto cestou chtěl vyslovit srdečný dík, měl vedoucí práce Doc. Ing. Václav Kupčák, CSc., jehož zásluhou nabyla předmětná práce širších metodických a významových dimenzí.
III
Abstrakt a. Petr Sedlák, Finanční analýza obchodního subjektu – nákup a prodej lesnických a mysliveckých potřeb Petr Sedlák, Financial Analysis of a Business Entity – Purchase and Sale of Foresters and Hunters Equipment b. Finanční analýza by měla být úzce propojena s finančním účetnictvím a finančním řízením, a nebo obecněji s finančním rozhodováním. Účetnictví jako hlavní zdroj vstupních dat pro finanční analýzu poskytlo údaje, které měly jednotlivě malou vypovídací schopnost. Souhrnné výstupy z účetnictví neposkytly úplný obraz o kvalitativní úrovni hospodaření a finanční situaci podniku, jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích a trendech. Tyto dodatečné údaje, jež nebylo možné získat z účetnictví přímo, poskytla právě finanční analýza. Ta poměřila jednotlivé výstupy z účetnictví mezi sebou navzájem, čímž rozšířila jejich vypovídací schopnost a tím také vytvořila podklady pro různá usuzování a rozhodování v rámci finančního řízení podniku. c. Klíčová slova: finanční analýza, finanční účetnictví, finanční řízení, finanční rozhodování, finanční situace, silné a slabé stránky podniku d. The Financial analysis should be linked closely to financial accounting and financial management or, in a more general sense, with financial decision making. As the main source of input data for financial analysis, accounting provided information, which had only limited explanatory ability. Summarised accounting outputs would not enable to obtain a complete overview on the qualitative level of economic activity and financial situation of the company, its strengths and weaknesses, risks and trends. This additional data, which could not be obtained from books directly, were provided by the very financial analysis. That allowed for mutual comparison between accounting outputs, which led to extension of their predicative abilities and creation of various background data for different considerations or decision making within the scope of corporate financial management. e. Key words: financial analysis, financial accounting, financial management, financial decision making, financial situation, strengths and weaknesses of a company
IV
Obsah 1. Úvod - obecná charakteristika problematiky 2. Cíl práce 3. Současný stav řešené problematiky 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
Základní fakta o finanční analýze Průběh finanční analýzy Ukazatel – hlavní nástroj analýzy Způsoby vyhodnocování zjištěných hodnot ukazatelů Poměrová finanční analýza 3.5.1 Analýza likvidity 3.5.2 Analýza rentability 3.5.3 Analýza soustav ukazatelů 3.5.4 Analýza aktivity 3.5.5 Analýza stability 3.5.6 Ukazatele na bázi peněžních toků 3.6 Syntéza 3.6.1 Bonitní model pro posouzení finančního zdraví podniku 3.6.2 Bankrotní model jako doplňkové kriterium finanční analýzy 3.7 Charakteristika společnosti
4. Metodika práce 4.1 Metody vyhodnocení zjištěných hodnot ukazatelů 4.2 Metoda zpracování finanční analýzy 4.2.1 Soustava extenzivních ukazatelů 4.2.2 Soustava poměrových ukazatelů 4.2.3 Soustava syntetických ukazatelů
5. Výsledky práce 5.1 Extenzivní ukazatele 5.1.1 Extenzivní stavové ukazatele v čase – Diana, s.r.o. 5.1.2 Extenzivní stavové ukazatele v prostoru – mezipodniková komparace 5.1.3 Extenzivní rozdílové ukazatele v čase – Diana, s.r.o. 5.1.4 Extenzivní rozdílové ukazatele v prostoru – mezipodniková komparace 5.1.5 Extenzivní tokové ukazatele v čase – Diana, s.r.o. 5.1.6 Extenzivní tokové ukazatele v prostoru – mezipodniková komparace 5.2 Poměrové ukazatele 5.2.1 Intenzivní ukazatelé likvidity v čase – Diana, s.r.o. 5.2.2 Intenzivní ukazatelé likvidity v prostoru – mezipodniková komparace 5.2.3 Intenzivní ukazatelé rentability v čase – Diana, s.r.o. 5.2.4 Intenzivní ukazatelé rentability v prostoru – mezipodniková komparace 5.2.5 Systém ukazatelů Du Pont – mezipodniková komparace 5.2.6 Intenzivní ukazatelé aktivity v čase - Diana, s.r.o. 5.2.7 Intenzivní ukazatelé aktivity v prostoru – mezipodniková komparace 5.2.8 Intenzivní ukazatelé stability v čase – Diana, s.r.o. 5.2.9 Intenzivní ukazatelé stability v prostoru – mezipodniková komparace
V
1 2 3 3 4 7 8 9 9 11 12 13 14 15 16 16 16 17 18 19 21 21 21 28 32 32 32 33 34 35 36 38 42 42 44 47 49 52 53 54 56 58
5.3 Syntetické ukazatele 5.3.1 Index finančního zdraví v čase – Diana, s.r.o. 5.3.2 Index finančního zdraví v prostoru – mezipodniková komparace 5.3.3 Bankrotní model jako doplňkové kritérium finanční analýzy v čase – Diana, s.r.o. 5.3.4 Bankrotní model jako doplňkové kritérium finanční analýzy v prostoru – mezipodniková komparace
6. Diskuse 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6
Finanční VH Roční obrat – rentabilita Nákladovost Stabilita versus ROE Index finančního zdraví Predikční model
62 62 63 64 65 66 66 66 67 67 67 68
7. Závěr
69
8. Souhrn – Summary 9. Seznam použité literatury 10. Přílohy
70 72
VI
1. Úvod - obecná charakteristika problematiky Co nás vede ke studiu ekonomiky je existence vzácnosti. Lidé mají své potřeby a chtějí je uspokojovat. Zdroje však nejsou neomezené a to vede k nutnosti volit a tím odpovídat na tři základní ekonomické otázky: co, jak a pro koho produkovat. V tržní ekonomice je mnoho rozhodnutí ovlivněno cenou. To se dá velice pěkně ilustrovat na příkladě ropných šoků v letech 1973-74 a 1979-80, které měly dalekosáhlé důsledky na všechny tři hlediska - co, jak a pro koho. Začaly být populární malá auta a plynové topení, firmy se začaly poohlížet po technologiích méně závislých na ropě atd. Všechno to bylo odpovědí na cenové změny. Můžeme tak považovat ceny za rozhodující pro poptávku a nabídku výrobků, zboží a služeb, které odrážejí ekonomickou vzácnost. Ekonomové se zabývají tím, jak vybíráme ve světě vzácných zdrojů. Jednotlivci, rodiny, firmy a vlády se musí rozhodovat, jak nejlépe využít zdroje, které máme k dispozici. Jestliže jsou omezeny zdroje, jsou taky omezeny možnosti výběru - potom ale musíme umět zhodnotit tu kterou možnost a to pomocí nákladů příležitosti. Náklady příležitosti každého rozhodnutí jsou hodnotou další nejlepší alternativy, které se vzdáváme. Při posuzování efektivnosti ekonomiky nám poslouží hranice produkčních možností. Pro zjednodušený model ekonomiky produkující pouze dva statky platí, že ekonomika produkuje efektivně, když nemůže produkovat více jednoho statku, aniž by produkovala méně jiného statku - tedy když se nachází na hranici produkčních možností. Každý ekonomický subjekt, který působí na trhu, musí proto neustále analyzovat svou činnost a výsledky, kterých dosáhl. Tato skutečnost vyplývá především z toho, že veškeré rozhodování v podniku je třeba přizpůsobit změnám, aby podnik neztratil na trhu své postavení (či své postavení zlepšil) a mohl být dále konkurenceschopný. Znamená to především adekvátně měnit objem produkce, sortiment zboží, strukturu financování nebo počet zaměstnanců v závislosti na změnách tržního prostředí. Proto se snad v každém prosperujícím podniku vypracovává finanční analýza, která vyhodnocuje základní finanční ukazatele a vyvozuje z nich závěry pro podnik.
1
2. Cíl práce Tématem předmětné diplomové práce bylo provedení finanční analýzy, u subjektu Diana, spol. s r.o., který není typickým podnikem zabývajícím se lesnickou výrobní činností. Jedná se o podnikatelský subjekt pro nějž je charakteristická především činnost obchodní. Předmětem podnikání dle výpisu z obchodního rejstříku je nákup, prodej loveckých zbraní, střeliva, mysliveckých a lesnických potřeb, které také subjekt částečně sám vyrábí. Předmětná analýza by měla být především pohledem do minulosti, ale současně i základnou, od níž by se měl odvíjet podnikatelský záměr pro příští období, v podobě finančního plánu. Úkolem dané finanční analýzy tedy bylo posouzení finanční situace podniku, v podobě analýzy trendu (dynamiky vývoje), tj. směru vývoje jednotlivých finančních ukazatelů a zároveň vyhlídek do budoucnosti, za současného mezipodnikového srovnání, které by mělo postihnout postavení analyzovaného podniku ve větším souboru podniků, v tomto případě souboru konkurenčních podniků v dané činnosti. Mělo by se jednat o diagnózu hospodaření podniku, která by měla na základě kvalifikovaného provedení umožnit odhalit případné poruchy „finančního zdraví“. Výsledky této analýzy by měly být nezbytným zdrojem informací pro kvalitní vedení podniku a zlepšení rozhodovacích procesů. Cílem předmětné finanční analýzy bylo poskytnout co možná nejrelevantnější, nejpřesnější a nejúplnější podklady, nikoliv vyslovit závěrečná rozhodnutí. Závěry analýzy by měly být otevřenější, než aby byl jednoznačně vysloven nesprávný závěr. V každém případě bylo účelem a smyslem finanční analýzy provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu hospodaření podniku, podchytit všechny jeho složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíže některou ze složek tohoto hospodaření.
2
3. Současný stav řešené problematiky 3.1 Základní fakta o finanční analýze Pojem finanční analýza je termín, kterým se označuje rozbor finanční situace podniku, především na základě údajů účetní závěrky. Finanční analýza není novou metodou, když se v podnikové praxi úspěšně využívá již po několik desetiletí, především v zemi svého vzniku USA. Není novinkou ani v České republice. První články o ní se u nás začaly objevovat v odborných časopisech již před první světovou válkou. Nejprve byla finanční analýza zaměřena na znázorňování absolutních změn účetních výsledků, později se začala využívat také ke zjišťování úvěrové schopnosti podniků z hlediska likvidity a předpokladů přežití. Dále vývoj směřoval ke sledování rentability za účelem zjišťování hospodárnosti činnosti podniku. V Německu se pro finanční analýzu používá termín bilanční analýza nebo bilanční kritika. V českých zemích se dříve užíval rovněž termín bilanční analýza, později pod vlivem anglosaských předloh se začal převážně uplatňovat pojem finanční analýza. Grünwald a Holečková (2001) uvádějí tyto definice: „Finanční analýza je formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci firmy.“ „Finanční analýza je oblast, která představuje výraznou součást soustavy podnikového řízení. Je úzce spojena s finančním účetnictvím a finančním řízením podniku a propojuje tyto dva nástroje podnikového řízení.“ Finanční analýza představuje soubor metod a aktivit použitelných k vyhodnocení informací, zejména z účetních výkazů, za účelem posouzení finanční situace a perspektivy podniku, neboť poskytuje kvalitativně hodnotnější obraz posuzovaného podniku. Finanční situace podniku je jedním ze souhrnných kritérií úrovně jeho hospodaření - promítají se do ní výsledky různých oblastí činnosti podniku. Finanční analýza je rovněž nepostradatelná při přípravě podkladů pro finanční rozhodování a řízení, zvláště pak při finanční kontrole plnění přijatých rozhodnutí. Obsahová náplň finanční analýzy je pak dána potřebami jejich uživatelů. Doposud byl význam finanční analýzy posuzován z pohledu manažera podniku, neboli také pohledem interní finanční analýzy. Jiné cíle však může mít externí finanční analýza prováděná subjekty, které jsou nějakým přímým nebo nepřímým vztahem spjaty s analyzovaným podnikem. Interní požadavky na finanční analýzu jsou dány především potřebou efektivního plánování a kontroly podnikových aktivit. Plánovací a rozhodovací procesy jsou složité a vzájemně provázané. Výsledné varianty řešení jsou vždy spojeny s určitými kapitálovými požadavky a zejména riziky. Plánování budoucích aktivit proto vyžaduje nejen znalost výchozí finanční pozice podniku ale také znalost důsledků navržených kroků a cest rozvoje podniku. Finanční analýza zde používá instrumenty v podobě finančních ukazatelů a finančních bilancí (kapitálových, peněžních toků ap.). Potřeba
3
finanční analýzy v podniku dále vyplývá z požadavku efektivního investování, tedy s návratností hmotných investic. Z hlediska externích subjektů jsou potřeby a obsah analýzy, její metody i formy dány povahou finančně hospodářského spojení těchto subjektů s daným podnikem. Finanční analýza je tu prostředkem mapujícím výhodnost a rizika tohoto spojení. Z pohledu státních orgánů, jsou tyto informace nepostradatelné nejen pro účely kontrol plnění daňových povinností firem, ale i pro vyhodnocování vládní politiky, statistiku apod.
3.2 Průběh finanční analýzy Tradičně se uvádí 3 základní etapy finančního rozboru. V první fázi finanční analytik provede celkový rozbor bez ohledu na specifické potíže podniku. K tomu použije sadu ukazatelů, které podávají základní informace o jednotlivých stránkách finančního hospodaření podniku. Výsledkem této první fáze by mělo být zjištění odchylek od žádoucího stavu. Druhá fáze spočívá v hlubším rozboru zjištěných odchylek za pomocí speciálních ukazatelů zaměřených na jednotlivé složky hospodaření podniku. Ve třetí etapě se analytik snaží identifikovat hlavní příčiny nežádoucího vývoje či stavu. Existuje i jiné vymezení průběhu finanční analýzy, které vymezuje fáze tradičního pojetí finanční analýzy a fáze finanční analýzy v širším pojetí, s využitím vyšší matematiky, statistiky, nebo jiných metod (Kovanic a Kovanicová 2001). Uvedeným dvěma pojetím je společné využívání poměrových ukazatelů. Odlišují se pak především způsobem přípravy vstupních dat a způsobem vyhodnocování hodnot ukazatelů. Pro každou úlohu finanční analýzy jsou však společné tyto základní charakteristiky, kterými se řídí postup analýzy: − − − − −
vstupní data, metody analýzy, provedení analýzy, interpretace výsledků analýzy, návrh opatření směřujících ke zlepšení finanční situace,
Finanční analýza potřebuje velké množství nejrůznějších dat. Avšak data ještě sama o sobě nemusí být informací, jsou jen možným nosičem dat. Informace obsažená v datech bývá zpravidla překryta neurčitými vlivy, které mohou získání informace z dat ztížit nebo také znemožnit. Neurčitost bývá způsobena zejména nedostatkem znalostí o původu a charakteru dat. Získaná data pro finanční analýzu je tedy nutno obezřetně a kriticky posuzovat. Mezi rozhodující zdroje vstupních dat pro finanční analýzu patří tyto údaje a zdroje: 1. finanční informace − účetní výkazy finančního účetnictví, − výroční zprávy, − vnitropodnikové účetní výkazy, − předpovědi finančních analytiků a vrcholového vedení podniku, 4
− burzovní informace při analýze podniků kótovaných na burze, − informace o vývoji měnových kurzů a úrokových měr, − hospodářské zprávy informačních médií. 2. kvantifikovatelné nefinanční informace − podnikové statistiky výroby, poptávky, zaměstnanosti a odbytu, − podnikové prospekty a interní směrnice, − oficiální ekonomická statistika. 3. nekvantifikovatelné nefinanční informace − zprávy a komentáře vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů podniku, ředitelů a auditorů, − komentáře odborného tisku, − osobní kontakty a návštěvy, − nezávislá hodnocení a prognózy. 4. zveřejňované odhady analytiků různých odvětví. Nejdůležitějším zdrojem informací pro finanční analýzu jsou však účetní výkazy finančního účetnictví. Jsou to tedy rozvaha, výkaz zisků a ztrát, popřípadě přehled o peněžních tocích. Řada výše uvedených možných dat pro analýzu, zejména prováděnou externě, je však běžně nedostupná. S daty pracuje finanční analytik dvěma způsoby: 1. Část kvantifikovatelných informací zpracovává pomocí tzv. technické analýzy, tzn. používá elementární či vyšší, zejména matematicko-statistické metody. Takto se zpracovávají především data přejímaná z účetních výkazů. 2. Nekvantifikovatelné informace zpracovává tzv. fundamentální analýzou. K posuzování a kvantifikaci jejich vlivu na finanční postavení podniku a jeho očekávaný vývoj používá svých znalostí a svého úsudku. Oba typy analýz se tak vzájemně podmiňují a doplňují. Mezi nejdůležitější okolnosti, které limitují vypovídací schopnost účetních výkazů patří: -
-
orientace na historické ceny a vliv inflace Účetní předpisy ukládají povinnost oceňovat majetek a závazky v cenách, za něž byly pořízeny, což se označuje jako princip historických cen. Tento způsob má své přednosti, ale ty vyvažují jeho nedostatky, mezi které patří zejména ty skutečnosti, že nebere v úvahu změny tržních cen podnikových aktiv, a že nezachycuje změny kupní síly peněžní jednotky, čímž také zkresluje hospodářský výsledek běžného roku. změny v ekonomickém prostředí Jsou to pohyby úrokových sazeb, pohyby kurzů měn, změny ve mzdových nákladech, nebo změny v příslušných odvětvích.
5
-
-
-
-
změny v legislativě Mohou to být změny právních předpisů v oblastech účetnictví, daní, sociálního a zdravotního pojištění, či cel. sezónní a konjunkturní výkyvy Tyto výkyvy během roku způsobují, že stavové veličiny v rozvaze nezobrazují průměrné celoroční podmínky. chybějící údaje pro srovnání v čase a prostoru Souvisí s problémem dostupnosti dat. vliv nepeněžních faktorů Tyto faktory se neprojeví v účetnictví přímo, neboť nejsou popsány peněžně. Mohou to být např. kvalita pracovní síly, věhlas podnikové značky, úroveň managementu, výše investic ad. neaktuálnost dat Účetní výkazy předkládají údaje o minulosti, analytik tedy vždy podstupuje riziko, že v době, kdy provádí analýzu, pracuje se zastaralými daty. Je-li to možné, je vhodné data aktualizovat.
Finanční analytik by měl mít přehled o výše uvedených skutečnostech a uvažovat je při analýzách příčin zjištěných skutečností. Tam kde je to nemožné, by se finanční analytik měl alespoň pokusit odhadnout rozsah nejistoty dat. To mu umožní zpracovat úlohy finanční analýzy alternativně, vymezit krajní případy (nejhorší a nejlepší) a případně i odhadnout, na kolik je lze reálně očekávat. Při volbě metody finanční analýzy je důležité zejména přihlížet k přiměřenosti zvolené metody vzhledem k požadovanému účelu, nákladnosti a požadované spolehlivosti rozboru. To znamená, že na jednoduché a snadno zodpověditelné otázky je vhodné dávat odpovědi založené na jednoduchých prostředcích analýzy. Vždy je však třeba pamatovat na skrytá rizika, související se zvolenou metodou. Metody finanční analýzy lze přibližně rozčlenit do dvou skupin na: 1. 2.
základní (elementární) metody, vyšší metody.
Uvedené základní členění vychází z charakteru použitých výpočetních postupů analýzy. Základní metody pracují pouze s jednoduchými (elementárními) matematickými operacemi. Vyšší metody finanční analýzy využívají složitějších postupů, nejen matematicko-statistických, ale také metod využívaných spíše v technických oblastech. Základní metody lze členit takto: − analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů - zahrnuje analýza trendů (horizontální rozbor) a procentní rozbor (vertikální analýza), − analýza rozdílových (stavových a tokových) ukazatelů - zahrnuje analýzu fondů finančního typu (pracovní kapitál ap.) a toků peněžních prostředků (cash flow), − poměrová analýza pomocí intenzivních ukazatelů v oblastech rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity a peněžních toků,
6
− analýza soustav ukazatelů využívající Du Pontův rozklad nebo pyramidové rozklady, − predikce finanční tísně (Altmanovy bankrotní modely, index IN ap.). Z časového hlediska lze finanční analýzu rozčlenit na: − statickou, − dynamickou. Toto členění vychází z faktu, zda analytik provádí rozbor pouze z údajů vykázaných k určitému časovému okamžiku, nebo zda bere v úvahu také posloupnost několika po sobě jdoucích časových intervalů. V prvém případě jde o statickou analýzu, ve druhém případě pak o dynamickou analýzu.
3.3 Ukazatel - hlavní nástroj analýzy Finanční situace podniku je určována řadou vnitřních i vnějších procesů, s nimiž rozborové (analytické) metody nepracují přímo, nýbrž zprostředkovaně – pomocí ukazatelů. Ekonomický ukazatel je obecně vymezován jako formalizovaný odraz (zobrazení) hospodářských procesů formou číselné charakteristiky ekonomické činnosti podniku. 1. Extenzivní ukazatel nese původní informaci o objemu prostředků, tj. vypovídá o extenzivní stránce sledovaných ekonomických procesů, veličin apod. Řadí se k ním ukazatele absolutní a rozdílové. Absolutním ukazatelem je např. každá položka finančních výkazů, přičemž rozvaha poskytuje stavové ukazatele, výsledovka ukazatele tokové, nebo i jiné podnikové ekonomické evidence (stav pracovníků, spotřeba nebo výroba ve fyzikálních jednotkách aj.). Představují vstupní veličiny pro konstrukci všech ostatních odvozených ukazatelů. Rozdílový ukazatel se sestrojuje jako rozdíl určitých položek rozvahy (aktiv i pasiv), případně jejich skupin. Jejich základním představitelem je čistý pracovní kapitál (rozdíl dlouhodobého kapitálu a stálých aktiv). 2. Intenzívní ukazatel charakterizuje vzájemný vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů pomocí jejich poměru. Analýza účetních výkazů pomocí intenzivních, neboli poměrových ukazatelů je v současnosti nejvyužívanější metodou finančních rozborů vzhledem k tomu, že uvedené ukazatele umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Dále umožňují provádět analýzu časového vývoje finančních výsledků podniku, a porovnávat vybrané ukazatele podniku s jinými podobnými podniky, které nemusí být nutně zcela shodné velikosti. V neposlední řadě mohou být také využívány jako vstupní údaje matematických modelů, které umožňují popsat závislosti mezi různými jevy, klasifikovat stavy, hodnotit a předvídat rizika. Na druhou stranu je třeba tyto ukazatele hodnotit obezřetně, s uvažováním celé řady na ně působících faktorů.
7
Pro konstrukci ukazatelů jsou běžně používány veličiny rozdílného charakteru, např. výsledovka poskytuje údaje tokové za období, rozvaha stavové, tj. k určitému okamžiku. My však potřebujeme vyjádřit určitou ekonomickou charakteristiku za určitý časový interval a proto obvykle pracujeme s průměry stavových veličin, např. při dosazování do poměrových ukazatelů. Prostý aritmetický průměr zjištěný z počáteční a konečné rozvahové hodnoty však postačí jen v případě, kdy stav dané veličiny se v průběhu sledovaného období výrazně neměnil. Finančních ukazatelů lze vytvořit velké množství, proto se třídí do skupin, které jsou odvozeny podle oblastí zaměření finanční analýzy. U poměrových ukazatelů to jsou: rentabilita, aktivita, zadluženost, likvidita a ukazatele na bázi peněžních toků. V každé skupině vzniklo mnoho více či méně podobných ukazatelů. Při finanční analýze si finanční analytik také může vytvořit své specifické ukazatele, které dle jeho názoru nejlépe popisují analyzovanou oblast.
3.4 Způsoby vyhodnocování zjištěných hodnot ukazatelů Izolované posuzování a interpretace výpočtem získaných hodnot finančních ukazatelů nemá věcný smysl – nelze z nich vyvozovat žádné praktické závěry. Vypočtené hodnoty ukazatelů je vždy nutné vztáhnout k určité bázi, čili srovnat je s jinými hodnotami. Jedině tak je možné získat potřebné informační zázemí pro hodnocení daného podniku. 1. Srovnání v čase znamená porovnání zjištěných hodnot ukazatelů s hodnotami stejných ukazatelů vypočtených v tomtéž podniku v minulosti. Toto srovnání umožňuje posoudit vývoj a trendy hospodaření podniku. Výhody srovnání v čase spočívají jednak v eliminaci hlavní nevýhody mezipodnikového srovnání, tj. neopakovatelných podmínek činnosti každého podniku, jednak ve snadné identifikaci vlivu změn v účetní metodice, ke kterým mohlo dojít. Hlavní nevýhodou srovnání „sama se sebou“ je fakt, že chybí jakékoli všeobecné měřítko. Meziroční růst míry zisku o 2 % může být hodnocen pozitivně i negativně, částečně v závislosti na tom, jakou míru zisku dosahují konkurenční podniky v tomtéž odvětví. 2. Srovnání v prostoru znamená porovnání vypočtených hodnot ukazatelů podniku s hodnotami týchž ukazatelů zjištěnými pro podniky oboru, odvětví, konkurence v okolí apod. Srovnávat však má význam jen srovnatelné, a pro tato srovnání musí být splněny dvě základní podmínky – srovnatelnost účetních postupů a srovnatelnost daných podniků. Relativní nevýhody prostorového srovnání jsou opakem relativních výhod srovnání v čase. Kromě různých podmínek činnosti bývá často obtížné přesně zjistit rozdíly v účetní metodice mezi dvěma podniky. Identifikace těchto rozdílů je přitom velmi důležitá, neboť v případě, že si je analytik neuvědomuje, mohou způsobit chybnou interpretaci rozdílných hodnot ukazatelů. Prostorové srovnání má na druhou stranu svůj význam, zejména průměrné hodnoty ukazatelů v daném odvětví ve srovnatelném čase poskytují určité vodítko při analýze, ačkoli je v žádném případě nelze chápat jako všeobecné optimum.
8
3.5 Poměrová finanční analýza Rozbor finanční situace podniku založený na poměrových ukazatelích, jinými slovy poměrová analýza, patří do nejoblíbenějších ekonomických metod. Její hlavní předností je, že převádí objemové (extenzivní) údaje lišící se podle velikosti podniků, na společnou a tudíž srovnatelnou bázi. Je to nejrozumnější způsob, jak srovnávat aktuální finanční ukazatele (parametry) daného podniku s jeho historickými hodnotami, anebo s ukazateli jiných podniků, byť jsou mnohem menší nebo větší, anebo s ukazateli, které charakterizují finanční situaci skupiny podniků, např. průmyslového odvětví. Poměrová analýza je hlavním reprezentantem technické analýzy a obvykle využívá elementární matematické postupy a metody. Ponejvíce se zaměřuje na tyto hlavní rysy (charakteristiky) hospodaření podniku: − − − −
likvidita, rentabilita, aktivita, zadluženost,
V návaznosti na tuto klasifikaci se obvykle člení i poměrové ukazatele. Pro jednotlivé skupiny platí tyto pravidla : Rentabilita má zásadně růst. Nákladovost má zásadně klesat, neboť náročnost zdroje se musí zmenšovat. Likvidita má růst, maximálně může též stagnovat. Solventnost má taktéž růst, podíl finančního majetku a pohledávek se tím má zlepšovat nebo alespoň stagnovat. Struktura má v podstatě stagnovat, pokud je dobrá. Významného zvýšení vypovídacích schopností finanční analýzy se dosáhne použitím rovněž ukazatelů na bázi peněžních toků (PT). Tyto ukazatele se vyznačují tím, že pro jejich konstrukci se namísto zisku použije vhodná kategorie peněžního toku (cash flow), zejména provozního PT. 3.5.1 Analýza likvidity Analýza likvidity bývá také nazývána rozborem platební schopnosti, neboli solventnosti podniku. Je tomu tak proto, že solventnost a likvidita spolu úzce souvisí. Solventnost představuje obecnou schopnost podniku získat včas prostředky na úhradu svých závazků a je chápána jako přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků. Likvidita podniku je pak obvykle posuzována jako jeho momentální schopnost uhradit penězi splatné závazky. Je měřítkem krátkodobé nebo okamžité solventnosti. Likvidita majetku (likvidnost) je pak jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku a označuje míru obtížnosti přeměny majetku v hotové peníze. Podmínkou solventnosti podniku je, aby měl část majetku ve formě, kterou může platit, tudíž v penězích, nebo alespoň ve formě pohotově přeměnitelné v peníze (krátkodobé cenné papíry, šeky). Poměrové ukazatele likvidity v podstatě poměřují to, čím je možno platit (čitatel) k tomu, co je třeba zaplatit (jmenovatel). Podle všeobecně přijaté konvence se likvidita podniku hodnotí poměrem oběžných aktiv, resp. jejich vybraných složek, proti objemům aktuálně splatných závazků. Nevýhodou poměrových ukazatelů likvidity je, že mají některé méně žádoucí vlastnosti. Krátkodobá aktiva i pasiva se totiž snadno mění, a proto mohou jejich 9
poměry rychle ztratit svou aktuálnost. Relativně stálejší veličinou je čistý pracovní kapitál (rozdílový ukazatel), který tak dovoluje posuzovat likviditu podniku v dlouhodobějším horizontu. Mezi nejčastěji užívané poměrové ukazatele likvidity patří ukazatel běžné likvidity. Tento poměr bývá také nazýván ukazatelem solventnosti. Běžná likvidita ukazuje kolikrát oběžná aktiva pokrývají aktuální podnikové závazky krátkodobého charakteru, to znamená, kolikrát je podnik schopen uhradit své aktuální platby, kdyby proměnil svá veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku v adekvátní peněžní hotovost. Tento poměr zajímá především krátkodobé věřitele podniku z hlediska pravděpodobnosti uhrazení jejich pohledávek. Obecně se uvádí, že hodnota běžné likvidity má být co nejvyšší. Vysoká hodnota tohoto ukazatele však může také vypovídat o negativních tendencích, například při zhoršení odbytu výrobků podniku dochází k růstu zásob, které jako součást oběžného majetku zvyšují čitatel a tím také výši celého poměru. V případě, že by podnik nebyl schopen dostát svým závazkům, s velkou pravděpodobností by se mu nepodařilo přeměnit veškerá oběžná aktiva v adekvátní hotovost. Zejména v podmínkách české ekonomiky je v podnicích množství zásob, které jsou zřejmě neprodejné. Rovněž kvalita pohledávek není nejlepší. Dalším úskalím běžné likvidity je skutečnost, že nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv z hlediska jejich likvidnosti a nepřihlíží také ke struktuře splatnosti závazků krátkodobého charakteru. Ve snaze odstranit z běžné likvidity vliv obecně nejméně likvidní části oběžných aktiv, tj. zásob, je často uplatňován ukazatel pohotové likvidity.V ukazateli se poměřují tzv. pohotová oběžná aktiva k aktuálním závazkům krátkodobého charakteru. Tento poměr má vyšší vypovídací schopnost oproti výše uvedenému ukazateli, vzhledem k často problematické likvidnosti zásob. Podstatně nižší hodnota pohotové likvidity pak ve srovnání s běžnou likviditou naznačuje nadměrnou váhu zásob v oběžných aktivech podniku. Vyšší hodnota pohotové likvidity bude příznivě vnímána věřiteli, hůře na tuto skutečnost však budou reagovat vlastníci, neboť to znamená, že značný objem aktiv je vázán ve formě pohotových prostředků, které nesou nulový nebo minimální úrok, čímž se snižuje celková výnosnost vlastníky vložených prostředků. Pro zvýšení vypovídací schopnosti pohotové likvidity se doporučuje očistit čitatel poměru o nedobytné pohledávky. Nelze-li zjistit jejich velikost, je vhodné do poměru zahrnovat například pohledávky jen v poloviční výši. Tento postup se doporučuje uplatňovat především v podnicích s pomalým obratem pohledávek. Ještě přísněji se sleduje platební schopnost podniku pomocí ukazatele hotovostní (peněžní) likvidity. V čitateli jsou zpravidla uvedeny likvidní prostředky 1. stupně, tj. peníze a jejich ekvivalenty.
10
3.5.2 Analýza rentability (ziskovosti, výnosnosti) Nejvýznamnější způsob hodnocení činnosti podniku spočívá v poměřování výsledků hospodaření (zisku) s podnikovými zdroji, kterých bylo k dosažení příslušných výsledků použito. Ukazatele rentability jsou tedy relativním vyjádřením zisku, tj. míry zisku, což umožňuje přímé srovnání podnikové výnosnosti s bankovními úrokovými sazbami. Ukazatele rentability v rámci finanční analýzy slouží ke komplexnímu posouzení celkové úspěšnosti a hospodářské schopnosti podniku a jsou všeobecně uznávanými vrcholovými charakteristikami podnikání. Vyjadřují totiž efektivnost využívání, reprodukce a zhodnocování kapitálu vloženého do podniku. V rámci této analýzy se sleduje zejména rentabilita investovaného kapitálu (Return on Investment – ROI), která je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, tj. dosahovat zisku, použitím investovaného kapitálu. V čitateli zlomku vystupuje dle definice zisk a ve jmenovateli vložený dlouhodobý kapitál, vlastní a cizí. Protože podnikový kapitál je možno definovat různě, existují dvě základní verze tohoto ukazatele: Úhrnná rentabilita aktiv – celkového majetku (Return on Assets – ROA) hodnotí všeobecnou efektivnost využití hospodářských prostředků, bez ohledu na zdroje kapitálu. Z pohledu majetku hodnotí poměr efektivnost tvorby zisku využíváním všech aktiv podniku – rentabilita aktiv – a je zvlášť výmluvný při použití provozního zisku, neboť je přímým ekvivalentem bankovního úroku z vkladu. Je zřejmé, že nepřevyšuje-li hodnota ukazatele velikost bankovních úroků v daném prostředí, nemá provozování podniku ekonomické opodstatnění. Rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity – ROE) vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky a sestavuje se z čistého zisku. Ukazatel vyjadřuje, v jaké míře podnik zhodnocuje vlastní zdroje. Výnosnost vlastního kapitálu by měla být vyšší, než výnosnost úhrnného vloženého kapitálu. Pokud tato podmínka není splněna, není pro vlastníky výhodné využití cizích zdrojů pro financování jejich podniku. Dále by měl tento poměr být vyšší, než výnosová míra bezrizikové investice na finančním trhu, tj. např. výnos investice do státních pokladničních poukázek. Bude-li hodnota tohoto ukazatele dlouhodoběji nižší, než výnos bezrizikové investice, racionálně uvažující investor bude investovat svůj kapitál výnosnějším způsobem a stávající akcionář se bude snažit své akcie co nejdříve prodat. Podnik se tak může dostat do značně problémové situace. Dalším významným ukazatelem rentability je rentabilita tržeb, neboli ziskové rozpětí (Return on Sales – ROS). Ukazatel vyjadřuje kolik zisku má podnik z 1 Kč tržeb. Hodnota ukazatele by měla být co nejvyšší. Poměr je možno označit také jako čisté ziskové rozpětí, protože bere v úvahu vliv zdanění. Naproti tomu při vzájemném srovnávání podniků je účelné očistit tento ukazatel o zkreslující vlivy rozdílné kapitálové struktury a zdanění a to tak, že se do čitatele
11
ukazatele dosadí provozní hospodářský výsledek. Takto sestavený ukazatel se pak označuje jako provozní ziskové rozpětí (provozní marže). Ukazatel provozního ziskového rozpětí není zpravidla příliš závislý na momentální hospodářské situaci podniku a proto celkem věrohodně odráží její strategické schopnosti. Ve strategickém plánování plní úlohu řídicí veličiny plánu tvorby zisku. V naší ekonomické praxi je hojně používán také ukazatel nákladovosti, kdy náklady jsou poměřovány s výnosy. Nepostradatelnou úlohu v oblasti nákladů a výnosů souvisejících s nákupem a prodejem zboží hraje obchodní marže, která vyjadřuje rozdíl mezi cenou prodejní a cenou pořizovací u zboží. 3.5.3 Analýza soustav ukazatelů Pro podchycení vlivu vzájemných složitějších vazeb mezi ukazateli v jednotlivých oblastech finanční analýzy, které charakterizují činnost podniku, se vytváří pyramidové soustavy. Základní myšlenkou pyramidové soustavy je postupný rozklad vrcholového ukazatele, který by co nejlépe postihoval záměr analýzy. Při rozkladech ukazatelů se výchozí ukazatel vhodně rozkládá, např. do součtu, rozdílu, součinu nebo podílu dvou, či více dalších ukazatelů. Pro větší přehlednost se pyramidové soustavy často zachycují grafickým způsobem. Z pyramidových rozkladů vrcholových ukazatelů je velmi rozšířený rozklad rentability vlastního kapitálu ROE, označovaný jako Du Pontův1 rozklad. První součinitel je ukazatelem čistého ziskového rozpětí (rentability tržeb), druhý pak ukazatelem obratu úhrnných aktiv a třetí je blízký pákovému ukazateli (ukazateli zadluženosti). Z pákového ukazatele zde vyplývá, že růst cizího kapitálu nad vlastní kapitál může zvyšovat ROE. Avšak výsledný zisk bude nižší o vyšší úroky při přírůstku cizího kapitálu, čímž se sníží rentabilita tržeb v rozkladu, rovněž rychlost obratu úhrnných aktiv se zmenší v důsledku růstu jmenovatele. Proto zadluženost bude mít na ROE celkově pozitivní vliv, když využitím cizích zdrojů podnik dokáže vyprodukovat natolik více zisku, aby jím vykompenzoval pokles prvních dvou součinitelů. To nastane tehdy, jestliže podnik každou dodatečnou korunu dluhu dokáže zhodnotit více, než činí úroková sazba dluhu. Z Du Pontova rozkladu ukazatele ROE je patrné, že zvyšování rentability VK je možné nejen zvyšováním míry zisku (rentability tržeb), ale také zrychlením obratu kapitálu a změnou struktury zdrojů ve prospěch vyššího využívání cizího kapitálu, ovšem jen za předpokladu jeho vysoce produktivního využití.
----------------------------------------------1
tento rozklad byl vyvinut a poprvé použit v nadnárodní chemické společnosti Du Pont de Nemours.
12
3.5.4 Analýza aktivity Poměrové ukazatele poměřují intenzitu využívání majetku. V analýze aktivity se tudíž měří schopnost podniku produktivně využívat obhospodařovaný majetek ve vztahu k časovému fondu. Měří se jak celkovou rychlost jeho obratu jako celku, tak i obrátkovost jednotlivých majetkových složek a tím vyjadřuje vázanost kapitálu v daných formách majetku, čili likviditu majetku. Ukazatele aktivity v podstatě informují o tom, kolikrát hodnota podnikového výkonu (pro účely finanční analýzy měřená zpravidla objemem ročních tržeb) obsahuje objem určité položky aktiv, neboli kolikrát se „obrátí“ jednotlivé druhy aktiv ve výkonech podniku za určitý časový interval, tj. jaký počet obrátek učiní daný druh majetku za sledované období. Převrácená hodnota obrátky se pak využívá pro názornější vyjádření aktivity a informuje o době obratu, tj. o délce časového intervalu uskutečnění jedné obrátky. Jednotkou času je zde délka období, za něž je určena příslušná toková veličina, což jsou nejčastěji roční tržby. Je-li toková veličina dosazena v denním průměrném objemu (např. roční tržby/360), je hodnota ukazatele doby obratu vyjádřena ve dnech. Logika ukazatelů aktivity nezbytně vyžaduje použití průměrných hodnot veličin získaných z rozvahy, aby bylo vůbec možné hodnotit využití příslušného aktiva či závazku v hospodářském procesu podniku. K měření doby obratu majetku se obvykle využívají následující ukazatele: Ukazatel doby obratu stálých aktiv vypovídá o intenzitě, s jakou podnik užívá stálá aktiva pro dosažení tržeb. Čím kratší doba obratu, tím lépe. Do čitatele se dosazuje zůstatková hodnota stálých aktiv a tím se tento ukazatel v podstatě samovolně snižuje, na což je třeba pamatovat při hodnocení trendu jeho vývoje. Obecně žádoucí pokles může totiž být důsledkem nedostatečné obnovy stálých aktiv. Dalšími významnými ukazateli aktivity jsou: Doba obratu zásob. Tímto ukazatelem se odhaduje počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podnikání. Ukazatel vyjadřuje průměrný časový interval, po který jsou zásoby v podniku do doby prodeje (jde-li o výrobky nebo zboží) nebo doby do jejich spotřeby (jde-li o materiál nebo nedokončenou výrobu). U zásob výrobků nebo zboží je doba obratu rovněž ukazatelem likvidity, protože udává počet dnů, za něž se zásoba přemění v hotovost nebo pohledávku. Poměr lze sestavovat zvlášť pro jednotlivé složky zásob a jeho hodnota by měla být ve všech případech co nejnižší. Doba obratu pohledávek. Ukazatel vypovídá o tom, kolik dní je kapitál podniku vázán ve formě pohledávek, zpravidla z obchodního styku, a za jak dlouhé období jsou tyto pohledávky v průměru spláceny – průměrné inkasní období. Hodnota ukazatele by měla být co nejmenší. Doba obratu závazků. Ukazatel udává dobu, která v průměru uplyne mezi nákupem materiálu, zboží či služeb a jejich úhradou – průměrné platební období. Nákup na obchodní úvěr představuje peněžní prostředky, které podnik po určitou dobu zadržuje a využívá k uspokojování vlastních potřeb (úhradě jiných plateb). Současně je však třeba
13
zabezpečit, aby v době splatnosti závazků byl podnik solventní. Hodnota ukazatele by měla být přibližně v souladu s průměrným inkasním obdobím (se lhůtou splatnosti podnikem vystavovaných dodavatelských faktur). Tento ukazatel má i etickou dimenzi – vypovídá o platební kázni podniku. 3.5.5
Analýza zadluženosti
Tento rozbor úzce souvisí s analýzou likvidity, kde se jedná o krátkodobý pohled na platební schopnost podniku. V analýze zadluženosti je tento pohled doplněn dlouhodobým hlediskem, kdy je sledována dlouhodobá finanční rovnováha podniku. Poměrové ukazatele, využívané pro analýzu zadluženosti, bývají označovány také jako ukazatele struktury zdrojů nebo jako ukazatele finanční nezávislosti. Pojmem zadluženost vyjadřujeme skutečnost, že podnik využívá k financování svého majetku také cizí kapitál, neboli cizí zdroje. V anglosaském prostředí je rozbor zadluženosti nazýván analýzou finanční páky. V tomto pojmu se odráží odlišný náhled na používání cizích zdrojů pro financování podnikatelských aktivit – nakolik podnikatel využívá i vypůjčené peníze k znásobení ziskutvorných účinků vlastních prostředků. Využívání cizího kapitálu podnikem významným způsobem ovlivňuje výnosnost kapitálu vlastníků, ale současně také jejich finanční riziko. Ve zdravém, finančně silném podniku může růst zadluženosti přispívat k celkové výnosnosti, a tím i k růstu tržní hodnoty podniku, což je hlavním zájmem vlastníků podniku. Naopak růstem zadluženosti podniku nad určitou únosnou mez dochází k růstu pravděpodobnosti jeho budoucích platebních obtíží. Je však nutno zdůraznit, že neexistuje přímá souvislost mezi růstem finanční páky a insolventností podniku. Jedním z důležitých úkolů finančního řízení podniku je volba optimální skladby zdrojů financování jeho majetku, neboli volba optimální finanční struktury. Hlavní motiv k tomu, aby podnik při financování své činnosti využíval i cizích zdrojů (dlouho i krátkodobých), vyplývá z relativně nižší ceny cizího kapitálu ve srovnání s kapitálem vlastním. Utvářením vhodného poměru vlastních i cizích zdrojů lze snižovat náklady kapitálu podniku. Taková skladba zdrojů krytí majetku, vč. krátkodobých, která vytváří podniku nejnižší náklady kapitálu se nazývá optimální finanční struktura. Je-li posuzována skladba jen dlouhodobých zdrojů, mluvíme o kapitálové struktuře. K hodnocení finanční struktury podniku se využívá několik ukazatelů zadluženosti. Základním poměrem v této oblasti je ukazatel celkové zadluženosti, který vyjadřuje v jakém rozsahu je majetek podniku kryt cizími zdroji. Tento poměr bývá označován také jako ukazatel věřitelského rizika, neboť vyjadřuje, v jaké míře jsou cizí zdroje pokryty majetkem podniku. Platí, že čím je hodnota celkové zadluženosti vyšší, tím vyšší je i finanční riziko podniku. Celkovou zadluženost je ale třeba posuzovat v souvislosti s celkovou situací podniku, zejména jeho provozní rentabilitou aktiv (viz výše uvedené). Dalším významným vyjádřením dlouhodobé finanční rovnováhy podniku je zadluženost vlastního kapitálu. Ukazatel vyjadřuje výši dluhů připadající na 1 Kč vlastního kapitálu podniku. Tento poměr je také nejčastěji používaným vyjádřením finanční páky (pákový ukazatel). Hodnota poměru by se měla pohybovat do 100 %. Vyšší hodnota je možná jen dočasně, trvale vyšší hodnota je pak přijatelná jen u podniků s bezpečnými a stabilními příjmy. V případě využívání leasingového 14
financování investic je nutno do čitatele zahrnout zůstatky leasingových závazků, protože zavazují podnik k sérii pevných plateb v budoucnu a jejich objemy se v rozvaze nezobrazí. Výše popsané ukazatele zadluženosti neberou v úvahu úroky placené z úvěrů, které významně ovlivňují celkovou finanční stabilitu podniku, a proto se ve finanční analýze využívá také ukazatel úrokového krytí. Ukazatel naznačuje, do jaké míry jsou úrokové povinnosti podniku kryty vytvářeným ziskem, tedy kolikrát je zajištěno placení úroků. Úkolem ukazatele úrokového krytí je odhalit nebezpečí, že podnik nebude mít dostatek finančních prostředků na placení úroků. V čitateli se užívá provozní zisk, protože placené úroky jsou daňově uznatelným nákladem. Je možné se setkat s doporučovanou hodnotou tohoto poměru v rozmezí 200-300 %. Nižší zadluženost a vyšší úrokové krytí znamenají, že podnik je schopen přijímat a splácet případné další poskytnuté úvěry. Hodnota úrokového krytí pouze v okolí 100 % znamená, že podnik vydělává pouze na úroky, což neumožňuje jeho rozvoj. Úrokové krytí zajímá především banky z pozice hodnocení bonity žadatele o úvěr. 3.5.6 Ukazatele na bázi peněžních toků Přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow) lze, mimo jeho základní funkce, považovat také za důležitý nástroj finanční analýzy, protože umožňuje komplexní popis a hodnocení finančního zdraví podniku, zejména jeho finanční potenciál (schopnost produkovat peněžní přebytky). Svou komplexností také umožňuje odhalení a analýzu stavů, které by jinak zanikly v množství dílčích údajů. Peněžní toky se ve finanční analýze využívají ve dvou formách, jednak ve formě výkazu souboru definovaných toků peněžních prostředků za dané minulé období, jednak v podobě poměrů vybraných peněžních toků k některým vybraným položkám rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Přehled o peněžních tocích, na rozdíl od výkazu zisků a ztrát, zjišťuje dopad hospodářských operací na stav peněžní zásoby, tj. odhaluje skutečný příjem peněžních prostředků (místo výnosů) a skutečně vydané peněžní hodnoty (místo nákladů). Veličina „peněžní tok“ není například ovlivněna časovým rozlišením výnosů a nákladů, tvorbou rezerv a opravných položek apod., tak jako je tomu u hospodářského výsledku a proto je mnohem méně poddajná subjektivním cílům vykazovatele. Z toho plynou určité výhody při využití peněžních toků ve finanční analýze – zvyšuje se její vypovídací schopnosti. Nesporným přínosem peněžních toků je zejména to, že umožňují nahradit statické hodnocení platební schopnosti podniku dynamickou analýzou likvidity (pomocí tokových veličin). Pro výpočty ukazatelů na bázi peněžních toků se využívá zejména peněžní tok z provozní činnosti (provozní PT), protože identifikuje základní zdroje peněz vytvořených běžnou činností podniku a představuje de facto zdroj samofinancování rozvoje podniku (nákup investic, růst obratu), zdroj úhrady úvěrů a daní a též vyplácení dividend. Tuzemský výkaz o peněžních tocích umožňuje mj. zjištění „čistého provozního PT“, tj. očištěného o vliv mimořádné činnosti, placených úroků, daně ze zisku aj.) a též stupňovitý výpočet peněžních toků dle základních druhů činností (PT z investiční činnosti, z finanční činnosti, celkový), takže finanční analytik může vybrat takovou veličinu, která nejlépe vyjadřuje informaci, se kterou chce pracovat. 15
3.6 Syntéza 3.6.1 Bonitní model pro posouzení finančního zdraví podniku Pro celkové vyhodnocení finanční situace a zařazení podnikatelského subjektu do pásma finančního zdraví se používá bonitní model (Grünwald, 2001). Bonitní model hodnotí vybrané poměrové ukazatele počtem bodů a podle stanoveného algoritmu pak k dosaženému celkovému počtu bodů přisoudí určitý stupeň finančního zdraví. Finančně zdravý podnik vykazuje dostatečnou rentabilitu a přiměřené jištění finančních rizik (likviditu a finanční stabilitu). 3.6.2 Bankrotní model jako doplňkové kritérium finanční analýzy Bankrotní modely slouží pro predikci možného budoucího vývoje finanční situace podniku. Podobně jako bonitní modely přiřazují firmě určitý výsledný hodnotící koeficient. Umožňují identifikovat případné negativní tendence dříve, než vyústí do vážnějších finančních potíží, resp. do bankrotu. Cílem predikčních modelů je prolongovat současnou situaci do budoucnosti a předvídat tak s určitou pravděpodobností, jak se bude podnik vyvíjet v nejbližších třech až pěti letech. Na tomto základě lze pak s časovým předstihem poukázat na případné ohrožení finančního zdraví podniku.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------Pozn. Konkrétní podoba jednotlivých, zejména poměrových ukazatelů je často v různých publikacích o finanční analýze odlišná. Při konstrukci ukazatelů autoři těchto publikací obvykle nerespektují terminologii českého účetnictví, když složky ukazatelů tvoří doslovným překladem z převážně amerických předloh. Z takto vytvořených ukazatelů pak není zřejmé, které položky z českých účetních výkazů do těchto poměrů dosazovat, což velmi znesnadňuje praktickou realizaci finanční analýzy. Tento text je poznamenán snahou definovat jednotlivé veličiny v terminologii a zásadách účetnictví v podmínkách ČR a jen pro srovnání jsou v některých případech uváděny i anglické ekvivalenty. Autoři zastávají názor, že definitivní vstup finanční analýzy do tuzemské ekonomické praxe jednoznačně volá po standardizaci alespoň vybraných relevantních ukazatelů a jejich označení trvalým českým názvem.
16
3.7 Charakteristika společnosti: -
DIANA Uherský Brod, spol. s r.o. IČO XXXXXXXX Předmět podnikání: nákup, prodej, výroba loveckých zbraní, střeliva, lesnických a mysliveckých potřeb Základní jmění: 11 700 tis. Kč Ostatní skutečnosti (včetně struktury akcií, jsou–li uvedeny): obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným DAP Brno ve výši 874 tis. Kč. Přehled historického vývoje a charakteristika subjektu:
Společnost s ručením omezeným DIANA Uherský Brod je velkoobchodním distributorem loveckých zbraní, střeliva a potřeb pro lesníky a myslivce. Společnost vznikla dne 6.4.1993 a je tvořena výhradně českým kapitálem. V roce 1999 se podařilo stabilizovat kapitálovou strukturu vlastního jmění úspěšnou kapitalizací pohledávek při navýšení základního jmění společnosti na 11 700 tis. Kč, přičemž nejvýznamnějším společníkem se stala BAPE Praha, s.r.o. Nabídka firmy je organizována jako kompletní velkoobchodní nabídka konečným obchodníkům. Nabízené zboží jsou: -
Vlastní přímé dovozy cca. 60% Vlastní výrobky cca. 20% (montáže puškohledů a kožené výrobky a oděvy pro myslivost a pobyt v přírodě) Autorizované zastupování českých výrobců cca. 20%
Firma spolupracuje přímo se 120 prodejci, prakticky se všemi významnými na českém trhu. Zboží je distribuováno třemi firemními dealery. I přes vysokou konkurenci v této obchodní činnosti neexistuje obchodně významnější oblast ČR, kde by zboží od firmy DIANA nebylo k dispozici konečným zákazníkům. Sídlo firmy je umístěno z hlediska územního členění mírně excentricky (100 km východně od Brna), nevýrazně vyšší dopravní náklady jsou kompenzovány nižšími režijními náklady, zejména náklady správní režie. Rok 2005 byl již dvanáctým rokem působení na trhu České republiky i v zahraničí. Firma DIANA se již 10 let pravidelně zúčastňuje mezinárodní výstavy IWA v Norimberku vlastní expozicí. Z významných zahraničních firem DIANA, s.r.o., přímo spolupracuje např. s firmami Glock, Sig Sauer, Walther, Baikal, Hirtenberger, Diefke Waide, Frankonia Jagd a další. Hlavními komoditami nakupovanými a prodávanými jsou lovecké zbraně včetně součástí a střelivo, myslivecké potřeby, sklo, porcelán a keramika s loveckou tematikou od českých i zahraničních výrobců. Dále pak vlastní výrobky, tj. montáže puškohledů, kožené výrobky a oděvy pro myslivost a pobyt v přírodě.
17
4. Metodika Když se chystáte na cestu, obvykle víte kam jedete, proč tam jedete a znáte cestu, kudy pojedete. Protože byla prováděna finanční analýza, bylo nutné a dobré vědět co a proč bylo analyzováno a také něco o způsobu, jakým to bylo provedeno. Vlastním výpočtům v rámci finanční analýzy účetních výkazů předcházela důležitá etapa sběru a přípravy dat. Na kvalitě dat dostupných pro účely analýzy závisela výsledná spolehlivost provedené finanční analýzy. Mezi rozhodující zdroje vstupních dat pro finanční analýzu patřily tyto údaje a zdroje (finanční informace): − − − −
účetní výkazy finančního účetnictví, výroční zprávy, vnitropodnikové účetní výkazy, informace o vývoji úrokových měr,
Nejdůležitějším zdrojem informací pro finanční analýzu však byly účetní výkazy finančního účetnictví. Byly to tedy rozvaha, výkaz zisků a ztrát a přehled o peněžních tocích. Při volbě metody finanční analýzy bylo důležité zejména přihlédnout k přiměřenosti zvolené metody vzhledem k požadovanému účelu a požadované spolehlivosti rozboru. V konkrétních případech byly použity základní metody, které pracovaly pouze s jednoduchými (elementárními) matematickými operacemi. Základní použité metody byly rozčleněny takto: − analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů - analýza trendů (horizontální rozbor) a procentní rozbor (vertikální analýza), − analýza rozdílových (stavových a tokových) ukazatelů - analýza fondů finančního typu (pracovní kapitál) a toků peněžních prostředků (cash flow), − poměrová analýza pomocí intenzivních ukazatelů v oblastech likvidity, rentability, aktivity, zadluženosti a peněžních toků, − analýza soustavy ukazatelů – Du Pontův rozklad, − predikce finanční tísně, finanční důvěryhodnost (Altmanův bankrotní model, index finančního zdraví). Z časového hlediska bylo možné předmětnou finanční analýzu označit za dynamickou. Toto vycházelo z faktu, že byla brána v úvahu také posloupnost několika po sobě jdoucích časových intervalů. Pro konstrukci ukazatelů byly použity veličiny rozdílného charakteru, např. výsledovka poskytla údaje tokové za období, rozvaha stavové, tj. k určitému okamžiku. Bylo však potřeba vyjádřit určitou ekonomickou charakteristiku za určitý časový interval a proto bylo pracováno s průměry veličin a ukazatelů, za sledovaná období.
18
4.1 Metody vyhodnocení zjištěných hodnot ukazatelů Izolované posuzování a interpretace výpočtem získaných hodnot finančních ukazatelů by nemělo věcný smysl – nebylo by možné z nich vyvozovat žádné praktické závěry. Vypočtené hodnoty ukazatelů bylo nutné vztáhnout k určité bázi, čili srovnat je s jinými hodnotami. Jedině tak bylo možné získat potřebné informační zázemí pro hodnocení daného podniku. 1. Srovnání v čase znamenalo porovnání zjištěných hodnot ukazatelů s hodnotami stejných ukazatelů vypočtených v tomtéž podniku v minulosti. Toto srovnání umožnilo posoudit vývoj a trendy hospodaření podniku. 2. Srovnání v prostoru znamenalo porovnání vypočtených hodnot ukazatelů podniku s hodnotami týchž ukazatelů zjištěnými pro podniky oboru, konkurence v okolí. Srovnávat však mělo význam jen srovnatelné, a pro tato srovnání musely být splněny dvě základní podmínky – srovnatelnost účetních postupů a srovnatelnost daných podniků. Kromě zjišťování a interpretace absolutních či relativních rozdílů mezi hodnotami téhož ukazatele, ať se jednalo o srovnání v čase, prostoru, bylo vhodně využito i složitější rozborové techniky. Příkladem byl analytický rozklad souhrnného ukazatele na ukazatele dílčí (viz Du Pont pyramidální rozklad ukazatelů rentability). Tento postup umožnil věrohodně vysvětlit změnu hodnoty vrcholového ukazatele změnami příslušných příčinných faktorů. Užitečným a přitom jednoduchým nástrojem bylo využití grafického zobrazení hodnot ukazatelů, neboť vizuální prezentace měla intenzivnější vypovídací schopnost oproti samotné číselné informaci. Při srovnávání např. v čase to znamenalo zaznamenání vývoje hodnot různých ukazatelů na společné časové ose. Z takto sestaveného grafu byly dobře patrné mj. i odlišné trendy ve vývoji jednotlivých ukazatelů, z kterých pak bylo možné usuzovat na určité typické poruchy „finančního zdraví“ podniku.
19
4.1 Vybrané údaje z účetních výkazů použité ke zpracování finanční analýzy Rozvaha (v plném rozsahu) Zkratka Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Vlastní kapitál Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci
(netto)
Výkaz zisku a ztráty (v plném rozsahu) Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba + náklady na prodané zboží Odpisy Tržby z prodeje DM Zůstatková cena prodaného DM Nákladové úroky HV za účetní období HV před zdaněním Zisk před zdaněním a úroky
označ. řádku
A DM OA Zas DP KP FM VK CZ Rez DZ KZ DBÚ BBÚ KFV
B. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. A. B. B.I. B.II. B.III. B.IV.1 B.IV.2 B.IV.3
zkratka
označ. řádku
TZ TVS N O TDM ZCDM U Z ZD ZUD
I. II.1 A+B E. III.1 F.1. N. *** **** ZD + U
Příloha k účetní závěrce
zkratka
Pohledávky po lhůtě splatnosti Závazky z finančního pronájmu splatné do 1 roku (roční leasingové splátky) Celkové závazky z finančního pronájmu (celkové budoucí leasingové splátky) Roční splátky dlouhodobých závazků Roční splátky DBÚ
NP RLS
RSDZ RSDBÚ
Přehled o peněžních tocích
zkratka
označ. řádku
CF prov. CF inv.
A.*** B.***
Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čistý peněžní tok z investiční činnosti
20
CLS
4.2 Metoda zpracování finanční analýzy 4.2.1 Soustava extenzivních ukazatelů Původní informace o objemu prostředků byly zjištěny na základě extenzivních ukazatelů, které nesly původní informaci o objemu prostředků, tj. vypovídaly o extenzivní stránce sledovaných ekonomických procesů, veličin apod. Jednalo se o ukazatele absolutní, relativní a rozdílové. Absolutním ukazatelem byla každá položka finančních výkazů, přičemž rozvaha poskytla stavové ukazatele, výsledovka ukazatele tokové, které představovaly vstupní veličiny pro konstrukci všech ostatních odvozených ukazatelů. Relativně pak byly sledovány zejména změny absolutních ukazatelů mezi jednotlivými účetními obdobími, popř. relativní podíly majetkových či kapitálových položek na celku. Rozdílový ukazatel byl sestrojen jako rozdíl určitých položek rozvahy (aktiv i pasiv), případně jejich skupin. Jejich základním představitelem byl čistý pracovní kapitál. (1) Čistý pracovní kapitál – představoval rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých
závazků, tzn. jednak přebytek likvidních aktiv nad krátkodobými zdroji a zároveň část oběžných aktiv, která byla financována dlouhodobým kapitálem. Čistý pracovní kapitál by neměl být záporný. V tomto případě by část stálých aktiv (nehmotný a hmotný majetek a finanční investice) byla financována krátkodobými cizími zdroji, což by představovalo riziko pro dlouhodobou finanční stabilitu podniku. (2) V případě, že podnik netvořil opravné položky k pohledávkám, resp. byly tyto opravné položky v rozvaze tvořeny v nedostatečné výši, bylo by nutné při výpočtu ČPK odečíst od oběžných aktiv pohledávky po lhůtě splatnosti nad 180 dní, na které nebyly tvořeny opravné položky, ve výši 50% a pohledávky po lhůtě splatnosti nad 360 dní, na které nebyly tvořeny opravné položky, ve výši 100% jejich hodnoty. Rovněž by bylo nutné od hodnoty oběžných aktiv odečíst hodnotu dlouhodobých pohledávek (DP), které nebyly likvidním oběžným aktivem. ČPK = (OA – DP – NP) – KZ – BBÚ – KFV Doporučená hodnota: větší než 0
4.2.2 Soustava poměrových ukazatelů Poměrová finanční analýza byla provedena na základě poměrových ukazatelů členěných do 4 skupin z hlediska : -
likvidity, rentability, aktivity finanční stability (zadluženosti)
21
Ukazatele likvidity (1) Ukazatele likvidity měřily schopnost podniku generovat peníze a splácet včas své krátkodobé závazky vůči krátkodobým věřitelům, jako jsou komerční banky, dodavatelé, zaměstnanci, stát - zastoupeny jednotlivými správci (celní a daňové závazky, závazky ze sociálního zabezpečení, atd.), jiné závazky a výpomoci. Z pohledu krátkodobého věřitele se analýza zabývala kvalitou a pohybem krátkodobých aktiv a krátkodobých závazků a časováním průběhu peněžních toků, tzn. od tvorby a prodeje zásob přes fakturaci a inkaso pohledávek až po úhradu závazků.
(2) 1. stupeň likvidity - okamžitá (peněžní) likvidita (cash ratio) – vycházela z nejužší definice likvidních aktiv, bylo to nejpřísnější hodnocení schopnosti podniku uspokojit své krátkodobé závazky peněžními prostředky, které měl v hotovosti, na běžných účtech a jejich ekvivalentech (krátkodobé cenné papíry, šeky). Okamžitá likvidita = FM / ( KZ + BBÚ + KFV ) Minimální doporučená hodnota: 0,2
(3) 2. stupeň likvidity - pohotová likvidita (quick ratio) – v tomto ukazateli se do likvidních prostředků podniku kromě krátkodobého finančního majetku zahrnuly ještě krátkodobé pohledávky. Pohotová likvidita = ( FM + KP - NP) / ( KZ + BBÚ + KFV ) Minimální doporučená hodnota: 1,0
(4) Úprava krátkodobých pohledávek: a) V případě, že podnik tvořil opravné položky k pohledávkám, byla tato skutečnost zohledněna již v rozvaze a nebylo nutné tuto úpravu provádět před prováděním výpočtu ve finanční analýze. b) Pokud úpravy nebyly v rozvaze provedeny nebo byly provedeny v nedostatečné výši, bylo by nutno snížit hodnotu krátkodobých pohledávek, které byly po lhůtě splatnosti nevymahatelné nebo obtížně vymahatelné, podle doporučených hodnot níže uvedené vyřazovací šablony. Délka pohledávky po lhůtě splatnosti 180 - 360 dní nad 360 dní
22
Procentuální snížení hodnoty pohledávky 50% 100 %
(5) 3. stupeň likvidity - běžná likvidita (current ratio) – likvidní aktiva byly
v tomto ukazateli nejširší a byly zde zahrnuty veškerá oběžná aktiva, která vyjadřovaly schopnost podniku uspokojit své krátkodobé závazky. Z tohoto důvodu bylo nutné hodnotu oběžných aktiv snížit o dlouhodobé pohledávky, které neměly krátkodobý likvidní charakter. Pokud by měl analytik k dispozici podrobnější informace, měl by vyloučit z výpočtu zcela neprodejné zásoby. Běžná likvidita = ( OA – DP ) / ( KZ + BBÚ + KFV ) Minimální doporučená hodnota: 1,5
(6) Při hodnocení běžné likvidity muselo být dbáno na: a) stav peněžních prostředků, b) ověření si krátkodobých pohledávek (provést propočet, případně vyloučit z analýzy sporné nebo nedobytné pohledávky), c) ověření si stavu zásob (vyloučit z analýzy neprodejné zásoby).
(7) Ukazatel likvidity celkových závazků Likvidita celkových závazků = ( DP + KP ) / ( DZ + KZ )
(8) Podíl pracovního kapitálu na aktivech Podíl pracovního kapitálu na aktivech = (( OA – DP) – ( KZ + BBÚ )) / A Minimální doporučená hodnota: 0,05 (9) Výše uvedené ukazatele likvidity 1., 2., 3. stupně a likvidity celkových závazků měly statický charakter, protože vycházely z rozvahy a byly sestaveny k určitému datu. Pro objektivnější posouzení bylo nutné použít některé další ukazatele likvidity založené zejména na peněžním toku jakožto tokové veličině. (10) Ukazatel likvidity peněžního toku (cash flow) – vypovídal o schopnosti podniku splácet své krátkodobé závazky z vlastní tvorby peněžních prostředků (rozdílu příjmů a výdajů), přičemž v čitateli byl peněžní tok z provozní činnosti a ve jmenovateli krátkodobé závazky. Likvidita dle cash flow = (( CF prov. / ( KZ + BBÚ + KFV )) x 100 Minimální doporučená hodnota: 40 %
23
Ukazatele rentability (1) Ukazatele rentability poměřovaly konečný efekt dosažený podnikatelskou činností (hospodářský výsledek) s vloženými prostředky do podnikatelské činnosti.
(2) Rentabilita celkového kapitálu (ROA – Return on Assets) – vyjádřila, jaký efekt připadl na jednotku celkového kapitálu zapojeného do podnikatelské činnosti. Dle obecného doporučení by RCK měla být vyšší než průměrná úroková sazba z přijatých úvěrů, resp. průměrná úroková míra v ČR. ROA = ( ZUD / A ) x 100 Minimální doporučená hodnota - průměrná úroková sazba z úvěrů (z údajů ČNB): 6,2 % pro rok 2002 5,3 % pro rok 2003 4,2 % pro rok 2004 4,2 % pro rok 2005 (3) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) – míra zhodnocení vlastních vložených prostředků do podnikatelské činnosti. Dle obecného doporučení by měla ROE být vyšší než výnosy bezrizikových aktiv (např. státních pokladničních poukázek nebo dlouhodobých státních dluhopisů). ROE = ( Z / VK ) x 100 Minimální doporučená hodnota: průměrná úroková sazba z dlouhodobých státních dluhopisů (z údajů ČNB, MPO): 5,1 % pro rok 2002 4,0 % pro rok 2003 4,8 % pro rok 2004 3,5 % pro rok 2005 (4) Rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales) – ukazatel vyjádřil kolik zisku měl podnik z 1 Kč tržeb. Hodnota ukazatele by měla být co nejvyšší. Poměr bylo možno označit také jako čisté ziskové rozpětí, protože bral v úvahu vliv zdanění. ROS = ( Z / ( TZ + TVS + TDM )) x 100
(5) Rentabilita celkového investovaného kapitálu (ROI – Return on Investment) – která byla měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, tj. dosahovat zisku, použitím investovaného kapitálu. V čitateli zlomku vystupoval dle definice zisk a ve jmenovateli vložený dlouhodobý kapitál, vlastní a cizí. ROI = ( ZUD / ( VK + DZ + DBÚ )) x 100 24
(6) Rentabilita vlastního kapitálu před úroky a zdaněním (ROE EBIT) ROE EBIT = (ZUD / VK ) x 100
(7) Nákladovost – doplňkový ukazatel k ukazateli ziskové rozpětí, resp. ziskové marže. Nákladovost = N / ( TZ + TVS )
Analýza soustav ukazatelů (1) Z pyramidových rozkladů vrcholových ukazatelů byl použit velmi rozšířený rozklad rentability vlastního kapitálu ROE, označovaný jako Du Pontův rozklad. Rozklad v prvním stupni vypadal následovně: ROE = Z / VK = (Z / T) x (T / A) x (A / VK) = ROA* x VK ROE ROA* Z VK T A
rentabilita vlastního kapitálu rentabilita úhrnného vloženého kapitálu z čistého zisku hospodářský výsledek za běžnou činnost (čistý zisk) vlastní kapitál tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb aktiva celkem.
První součinitel byl ukazatelem čistého ziskového rozpětí (rentability tržeb), druhý pak ukazatelem obratu úhrnných aktiv a třetí byl blízký pákovému ukazateli (ukazateli zadluženosti).
Ukazatele aktivity (1) Poměrové ukazatele poměřovaly intenzitu využívání majetku. V analýze aktivity byla tudíž měřena schopnost podniku produktivně využívat obhospodařovaný majetek ve vztahu k časovému fondu. Měřena byla jak celková rychlost jeho obratu jako celku, tak i obrátkovost jednotlivých majetkových složek a tím byla vyjádřena vázanost kapitálu v daných formách majetku, čili likvidita majetku. (2) Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv = ( TZ + TVS ) / A Minimální doporučená hodnota: 2,5
25
(3) Obrat stálých aktiv – Ukazatel vypovídal o intenzitě, s jakou podnik užíval stálá aktiva pro dosažení tržeb. Obecně žádoucí nárůst ukazatele by mohl být také důsledkem nedostatečné obnovy stálých aktiv. Obrat stálých aktiv = ( TZ + TVS ) / DM
(4) Doba obratu krátkodobých pohledávek – vyjadřovala počet dní, po které čekal podnik na úhradu svých pohledávek. Byla to doba, po kterou byl odběratel dlužen, aniž by byl tento dluh úročen. Doba obratu KP = KP / ( TZ + TVS ) / 360 Orientační hodnota: 60 dnů
(5) Doba splácení krátkodobých závazků – vyjadřovala počet dní, které uplynuly mezi nákupem zásob nebo služeb a jejich úhradou. Doba splácení KZ = KZ / ( TZ + TVS ) / 360 Orientační hodnota : 60 dnů
(6) Doba obratu zásob – tímto ukazatelem se odhadoval počet dnů, po něž byly zásoby vázány v podnikání. Ukazatel vyjádřil průměrný časový interval, po který byly zásoby v podniku do doby prodeje (jde-li o výrobky nebo zboží) nebo doby do jejich spotřeby (šlo-li o materiál nebo nedokončenou výrobu). Jeho hodnota by měla být ve všech případech co nejnižší. Doba obratu zásob = 365 / (TZ + TVS) / Zas
Ukazatele finanční stability - zadluženosti (1) Ukazatelé finanční stability (zadluženosti) měly osvědčit, že v případě okamžitého nedostatku likvidity existovaly v podniku rezervy, které by pomohly překlenout dočasné finanční potíže pramenící z provozní činnosti. Posuzovala se finanční struktura podniku z dlouhodobého hlediska, riziko, které podnik podstupoval při dané struktuře vlastních a cizích zdrojů, a míra schopnosti podniku znásobit své zisky využitím cizího kapitálu. (2) Celková zadluženost celkových aktiv – byla základním poměrem v této oblasti, který se sestavoval následujícím způsobem a měl vyjádřit, v jakém rozsahu byl majetek podniku kryt cizími zdroji:
26
Celková zadluženost celkových aktiv = (( DZ + KZ + DBÚ + KBÚ ) / A ) x 100 Tento poměr bylo možné označit také jako ukazatel věřitelského rizika, neboť vyjadřoval, v jaké míře byly cizí zdroje pokryty majetkem podniku. Mělo by platit, že čím byla hodnota celkové zadluženosti vyšší, tím vyšší bylo i finanční riziko podniku. Celkovou zadluženost bylo ale třeba posuzovat v souvislosti s celkovou situací podniku, zejména jeho rentabilitou aktiv.
(3) I. stupeň krytí stálých aktiv I. stupeň krytí stálých aktiv = VK / DM
(4) II. Stupeň krytí stálých aktiv II. Stupeň krytí stálých aktiv = ( VK + DZ + DBÚ ) / DM
(5) Zadluženost vlastního jmění Zadluženost vlastního jmění = ( DZ + KZ ) / VK
(6) Úvěrová zadluženost vlastního jmění Úvěrová zadluženost vlastního jmění = ( BBÚ + DBÚ ) / VK
(7) Doba splácení dluhů – měla vyjádřit počet roků potřebných ke splacení veškerých dluhů podniku, kdyby peněžní toky (zisk po zdanění + odpisy) zůstaly na úrovni běžného roku. Doba splácení dluhů = ( CZ – Rez ) / ( Z + O ) Doporučená hodnota do 3 let velmi dobrá do 5 let dobrá
(8) Úrokové krytí – tj. krytí úroků ziskem, čím by byl tento ukazatel vyšší, tím by byla vyšší schopnost podniku platit náklady na cizí kapitál.
Úrokové krytí = ZUD / U Minimální doporučená hodnota: 2,5
27
(9) Podíl vlastních zdrojů na aktivech – Do určité míry by mělo platit, že čím vyšší byl podíl vlastního kapitálu, tím byla i vyšší finanční stabilita podniku, jeho odolnost vůči krizi a tím menší byla jeho závislost na věřitelích. Podíl vlastních zdrojů na aktivech = ( VK / A ) x 100 Minimální doporučená hodnota : 30 %
(10) Podíl cizích zdrojů na aktivech – ukazatel věřitelského rizika, informoval o výši zadluženosti podniku. Vysoký podíl cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku by znamenal, že podnik byl závislejší na cizím kapitálu a tím i zranitelnější. Za určitých podmínek však by cizí kapitál mohl zvyšovat rentabilitu vlastního kapitálu. Růst tohoto ukazatele bylo tedy žádoucí posuzovat současně s ukazatelem ROE. Podíl cizích zdrojů na aktivech = ( CZ / A ) x 100 Maximální doporučená hodnota : 70 %
(11) Krytí dluhů peněžními toky – převrácená hodnota ukazatele doby splácení dluhů, použité v bonitním modelu Krytí dluhů peněžními toky = ( Z + O ) / ( CZ – Rez ) Minimální doporučená hodnota: 0,2
(12) Poměr cash flow k celkovým závazkům – schopnost podniku splatit krátkodobé a dlouhodobé závazky z rozdílu příjmů a výdajů. Poměr CF k celkovým závazkům = ( CF prov. / ( CZ – Rez )) x 100 Minimální doporučená hodnota: 20 %
4.2.3 Soustava syntetických ukazatelů Bonitní model pro posouzení finančního zdraví podniku (1) Pro celkové vyhodnocení finanční situace a zařazení podnikatelského subjektu do pásma finančního zdraví byl použit bonitní model (Grünwald, 2001). Bonitní model hodnotil vybrané poměrové ukazatele počtem bodů a podle stanoveného algoritmu pak k dosaženému celkovému počtu bodů přisoudil určitý stupeň finančního zdraví. Finančně zdravý podnik by měl vykazovat dostatečnou rentabilitu a přiměřené jištění finančních rizik (likviditu a finanční stabilitu).
28
(2) Míra finančního zdraví podniku byla vyjádřena zařazením podniku do některého ze čtyř pásem: A - pevné zdraví Pevné zdraví by jistilo podnik i při závažných nezdarech v provozní činnosti či při externím ohrožení. Pevné zdraví by mělo opravňovat investory i věřitele k optimismu, že byla zajištěna úhrada dividend, úroků i splatných úvěrů. B - dobré zdraví Dobré zdraví by podrželo podnik při přechodných nesnázích v provozní činnosti. Čím by byl blíže k úrovni pevného zdraví, tím větší by byla odolnost proti externímu ohrožení. U podniků s dobrým zdravím by se ještě nemuseli obchodní ani neobchodní věřitelé obávat o své pohledávky. C - slabší zdraví Při slabším zdraví by případné poruchy v podnikání mohly způsobit přechodné finanční potíže. Slabší zdraví by pravděpodobně ještě nevedlo k nedodržení lhůt splatnosti krátkodobých závazků. D - churavění Churavění by činilo podnik náchylným k finanční tísni. Nelze vyloučit, že by mohlo dojít k úpadku. Při obchodním styku by bylo třeba dbát maximální opatrnosti. Všichni věřitelé by měli monitorovat finanční situaci dlužníka z hlediska vyhlídek na uspokojení svých nároků při případném konkurzu či vyrovnání. (3) Vybrané poměrové ukazatele pro bonitní model: Ukazatel Rentabilita celkového kapitálu
Rentabilita vlastního kapitálu
Pohotová likvidita Podíl vlastních zdrojů na aktivech Krytí dluhů peněžními toky Úrokové krytí
Minimální požadovaná hodnota 6,2% pro rok 2002 5,3% pro rok 2003 4,2% pro rok 2004 4,2% pro rok 2005 5,1% pro rok 2002 4,0% pro rok 2003 4,8% pro rok 2004 3,5% pro rok 2005 1,0 30 % 0,2 5
(4) Za jednotlivé ukazatele byly přidělovány body, stanovené jako poměr zjištěné skutečné hodnoty k minimální požadované hodnotě. Bodové hodnocení každého ukazatele bylo limitováno maximálním počtem 3 bodů, minimální hodnocení bylo limitováno 0 body. Případný záporný výsledek bylo možné nahradit nulou. Bylo-li ve 29
jmenovateli poměrového ukazatele číslo nepatrné nebo nula, bylo nutné tento ukazatel vyloučit z propočtu indexu bonity (úrokové krytí). (5) Index bonity (IB) – aritmetický průměr z počtu bodů získaných za jednotlivé poměrové ukazatele. (6) Podmínky zařazení podniku do finančního pásma: míra finanční důvěryhodnosti písemné slovní vyjádření vyjádření A pevné zdraví
index bonity – IB v bodech
2,00 – 3,0
B
dobré zdraví
1,00 až 1,99
C
slabší zdraví
0,50 až 0,99
D
churavění
další podmínky pro klasifikaci ratingu
a přitom všechny ukazatele musí dosáhnout minimálně 1,00 bodu a přitom pohotová likvidita a úrokové krytí musí dosáhnout minimálně 1, 00 bodu a přitom pohotová likvidita musí dosáhnout minimálně 1,00 bodu
méně než 0,50 bodu Nebyla-li splněna druhá podmínka „a přitom“, klesl podnik do nižšího pásma, kde byly podmínky splněny nebo nebyly kladeny.
(7) Finanční chování bylo posuzováno podle meziročního vývoje finančního zdraví na základě změny indexu bonity (běžný rok oproti minulému roku). Vzestupný vývoj (k lepšímu) byl vyznačen znaménkem plus, sestupný vývoj znaménkem mínus připojeným za písmenné označení stupně finančního zdraví. (8) Finanční důvěryhodnost byla založena na poznatcích o finančním zdraví a o finančním chování. (9) Rating2 finanční důvěryhodnosti se vyznačil kombinací písmenného symbolu finančního zdraví, znaménka plus či mínus dle finančního chování a připojením indexu bonity, například B+(1,7).
---------------------------------------2
rating je mezinárodně srovnatelné a uznávané hodnocení, prováděné ratingovou agenturou, které charakterizuje schopnost ekonomických subjektů dostát svým závazkům.
30
Použití bankrotního modelu jako doplňkového kritéria finanční analýzy (1) Jako jeden z nejvýznamnějších predikčních modelů byla pro predikci budoucího vývoje finanční situace použita Altmanova formule bankrotu, takzvané Altmanovo Zskóre stanovené diferencovaně pro podniky s akciemi veřejně obchodovatelnými na burze a pro podniky nekótované na kapitálovém trhu. a) Z-skóre pro podniky s veřejně obchodovatelnými akciemi (je možno použít i pro ostatní podniky): Z = 1,2.a + 1,4. b + 3,3.c + 0,6.d + 1,0. e
kde:
a
=
b
=
c
=
d
=
e
=
čistý pracovní kapitál/celková aktiva zadržené výdělky/celková aktiva
Zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva tržní hodnota vlastního kapitálu/celkové dluhy Celkové tržby/celková aktiva
ČPK/A (Fondy ze zisku+Nerozdělený zisk+Zisk běžného úč. období)/A ZUD/A 5*(Z + O)/CZ - Rez (TZ + TVS)/A
Pokud byla hodnota ukazatele větší než 2,9 – bylo možné předvídat uspokojivou finanční situaci podniku. Při vypočtené hodnotě ukazatele od 1,81 do 2,9 bylo možné hovořit o takzvané nevyhraněné finanční situaci. Hodnota Z-skóre nižší než 1,81 pak byly signalizovány velmi silné finanční problémy podniku, které by mohly vést k jeho bankrotu.
31
5. Výsledky práce 5.1 Extenzivní ukazatele 5.1.1 Extenzivní stavové ukazatele v čase – Diana, s.r.o. - Rozvaha Ze základních účetních výkazů analyzovaného subjektu (viz příloha č. 1), byly v rámci trendové analýzy zjištěny následující relativní významné změny, níže uvedených stavových ukazatelů, v jednotlivých účetních obdobích. Největší nárůst v rozvahové položce celkových aktiv byl zaznamenán mezi 3. a 4. účetním obdobím, a to ve výši 56,5 %. Tato změna vyplynula především ze zvýšení položky oběžných aktiv o 58,8 %. Konkrétně se jednalo o radikální zvýšení finančního majetku o 218,8 %, což se projevilo v podstatném zlepšení provozního peněžního toku (viz graf č. 6). Podstatným se jevilo i zvýšení zásob zboží o 53,4 %, které mělo v konečné fázi 4. účetního období vliv na zvýšení výnosů (obratu) a potažmo i výsledku hospodaření, v tomto případě zisku. Zvýšení stálých aktiv o 32,8 % se vzhledem k jejich mírným úbytkům v předešlých účetních obdobích nejevilo jako podstatné a souviselo s minimální investiční činností podniku, vyplývající z charakteru zaměření předmětu podnikatelské činnosti (velkoobchodní činnost). V menší míře bylo možné sledovat obdobný charakter nárůstu aktiv i mezi 1. a 2. sledovaným účetním obdobím, který posléze mezi 2. a 3. účetním obdobím prošel mírnou stagnací v intenci cca. do 15 % nárůstu aktiv, což bylo možné připsat na vrub snahy o určitou majetkovou a kapitálovou stabilizaci úrovně podniku. V rozvahové položce celkových pasiv, tj. zdrojů krytí majetku podniku, byl zaznamenán logicky obdobný charakter nárůstu mezi výše uváděnými účetními obdobími, v souladu s účetní zásadou souvztažnosti a podvojnosti (rovnost aktiv a pasiv). Pozitivní byl v tomto případě fakt nárůstu především vlastních zdrojů, a to ve výši 64,8 %, čehož bylo dosaženo především zásluhou zvýšení dosaženého výsledku hospodaření o 391,7 %. Za negativní v rámci zvýšení pasiv mezi 1. a 2. účetním obdobím bylo možné označit nárůst cizích zdrojů ve výši 155 %, což bylo důsledkem nárůstu krátkodobých závazků o 127,7 %, který vyplynul ze snížené platební schopnosti podniku, kdy poměrové ukazatele likvidity vykazovaly ve 2. účetním období nejnižší hodnoty (viz tab. X). Dalším faktorem tohoto negativního jevu bylo navýšení krátkodobých bankovních úvěrů a finančních výpomocí o 900 %, což bylo adekvátní reakcí podniku na téměř nulový výsledek hospodaření v 1. účetním období. Tab. I Majetková a kapitálová struktura – trend vývoje
Diana, spol. s r.o. Rozvaha [tis. Kč] Oběžná aktiva Stálá aktiva Vlastní zdroje Cizí zdroje
I. ÚO
II. ÚO III. ÚO IV. ÚO Průměr
14 083
22 006
25 675
40 560
25 581
1 834
1 705
1 590
2 111
1 810
10 552
11 401
13 078
21 553
14 146
5 365
12 310
14 187
21 118
13 245
32
Hodnota [tis. Kč]
45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0
Oběžná aktiva Stálá aktiva Vlastní zdroje Cizí zdroje
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Účetní období
Graf č. 1 Majetková a kapitálová struktura – trend vývoje
5.1.2 Extenzivní stavové ukazatele v prostoru – mezipodniková komparace - Rozvaha Komparační mezipodniková analýza stavových ukazatelů vycházela ze statisticky zjištěných údajů (aritmetických průměrů) analyzovaných účetních období, dle jednotlivých podniků. Vzhledem k diametrálně odlišné majetkové a kapitálové struktuře podniku Hubert, a.s., (viz příloha č. 2), bylo ke srovnání použito relativní míry podílu jednotlivých stavových veličin na jejich celku (viz graf č. 2). Ze zjištěných výsledků a grafických vyobrazení jednoznačně vyplynula podobnost mezi subjekty Diana, s.r.o., a Artemis, s.r.o., a to nejen v absolutní míře (desítky mil. Kč) jednotlivých ukazatelů, částečně vyplývající ze stejné právní formy podnikání, ale i v relativní míře stavových ukazatelů, zejména vlastních a cizích zdrojů, jejichž hladiny v průměru za jednotlivá účetní období oscilovaly u obou podniků okolo míry cca. 50 %, s mírnou převahou vlastních pasiv u subjektu Artemis, s.r.o. Již patrnější rozdíl mezi těmito podniky vyplynul z poměru stálých a oběžných aktiv, kde u obou podniků byla zjištěna značná převaha aktiv oběžných jako důsledek převažující obchodní činnosti. U subjektu Diana, s.r.o., činila zjištěná průměrná výše oběžných aktiv 93,4 %, na rozdíl od subjektu Artemis, s.r.o., kde byla zjištěna průměrná výše oběžných aktiv 69,3 %. Zjištěný rozdíl byl důsledkem zvýšené investiční aktivity subjektu Artemis, s.r.o., spojené s rozšířením výrobních aktivit podniku (viz příloha č. 3). U podniku Hubert, a.s., který se diametrálně lišil svou absolutní majetkovou i kapitálovou strukturou (stovky mil. Kč) od výše uváděných spol. s r.o., byla zjištěna především relativní odlišnost ve struktuře aktiv, kdy podíl stálých aktiv ve výši 54,9 % převyšoval nad podílem oběživa, což vyplynulo z převažujícího výrobního zaměření podniku. Patrnější zde byl i větší podíl vlastních zdrojů ve výši 65,5 %, což bylo možné považovat za pozitivum, v podobě menší míry podnikatelského (věřitelského) rizika, které by mohlo vyplývat z krytí aktiv cizími zdroji, v případě jejich převahy.
33
Tab. II Majetková a kapitálová struktura – relativní mezipodniková komparace
Rozvaha
I. ÚO
[tis. Kč]
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
Podíl [%]
Diana, s.r.o. Oběžná aktiva Stálá aktiva Vlastní zdroje Cizí zdroje
14 083
22 006
25 675
40 560
25 581
93,4%
1 834
1 705
1 590
2 111
1 810
6,6%
10 552
11 401
13 078
21 553
14 146
51,6%
5 365
12 310
14 187
21 118
13 245
48,4%
Artemis, s.r.o. Oběžná aktiva Stálá aktiva Vlastní zdroje Cizí zdroje
33 644
34 675
35 693
37 330
35 336
69,3%
14 611
15 111
16 011
16 911
15 661
30,7%
26 255
28 686
31 112
33 875
29 982
58,8%
22 000
21 100
20 592
20 366
21 015
41,2%
Hubert, a.s.
Hodnota [%]
Oběžná aktiva Stálá aktiva Vlastní zdroje Cizí zdroje
541 126
562 449
485 521
477 898
516 749
45,1%
610 195
667 820
625 402
613 308
629 181
54,9%
849 084
731 891
706 340
716 781
751 024
65,5%
302 237
498 378
404 583
374 425
394 906
34,5%
100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
Podíl [%] Diana Podíl [%] Artemis Podíl [%] Hubert
Oběžná aktiva
Stálá aktiva
Vlastní zdroje
Cizí zdroje
Graf č. 2 Majetková a kapitálová struktura – relativní mezipodniková komparace
5.1.3 Extenzivní rozdílové ukazatele v čase – Diana, s.r.o. - čistý pracovní kapitál Relativní nárůst pracovního kapitálu vyvrcholil ve 4. účetním období zvýšením o 81 %, což bylo možné připsat na vrub především rozvahové položce zásob zboží, která byla navýšena cca. o 7,4 mil. Kč. Vyvrcholení bylo výsledkem pozvolně vzestupného trendu tohoto ukazatele, který byl negativně ovlivněn mezi 1. a 2. účetním obdobím 145% nárůstem krátkodobých pasiv, na čemž měl největší podíl nárůst krátkodobých závazků. Statistická významnost rozvahové položky zásob v rámci pracovního kapitálu, po všechny čtyři analyzovaná období byla prokázána i provedenou analýzou rozptylu jednotlivých složek pracovního kapitálu, kdy se průměrná výše položky zásob statisticky významně odlišovala od položky hotovost a účty v bankách, což bylo zejména příčinou poměrně nízkých hodnot cash flow, zejména jeho provozní části, která 34
ve 3. účetním období dosáhla záporných hodnot. Za pozitivní bylo možné označit statisticky významnou odlišnost průměrné výše položky zásob od položky krátkodobých bankovních úvěrů (viz příloha č. 4). Tab. III Čistý pracovní kapitál – trend vývoje
Diana, spol. s r.o. Změny ve struktuře a objemu pracovního kapitálu I. ÚO Krátkodobá aktiva celkem
II. ÚO
13 977 4 593 9 384
IV. ÚO
25 477
40 457
56%
17%
59%
11 230
13 054
17 947
145%
16%
37%
10 626
12 423
22 510
13%
17%
81%
Změna [%] Pracovní kapitál
III. ÚO
21 856
Změna [%] Krátkodobé pasiva celkem
[tis. Kč]
Změna [%]
25 000 Peníze
Hodnota [tis. Kč]
20 000
Krát. pohledávky
15 000
Zásoby
10 000
Krát. úvěry Krát. závazky
5 000 0 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Účetní období
Graf č. 3 Čistý pracovní kapitál – trend vývoje
5.1.4 Extenzivní rozdílové ukazatele v prostoru – mezipodniková komparace - čistý pracovní kapitál Z grafického vyobrazení č. 4, je zcela zřetelná rozdílnost průměrné absolutní výše pracovního kapitálu u jednotlivých analyzovaných podniků, která logicky dosáhla nejvyšších hodnot u subjektu Hubert, a.s. Zároveň však mezi 1. a 2. účetním obdobím u tohoto subjektu kopírovala hospodářský úpadek snížením tohoto ukazatele, za jehož příčinu bylo možné označit především nárůst krátkodobých závazků a naopak pokles aktivních bankovních a hotovostních účtů, což bylo na druhé straně eliminováno mírným vzestupem položky zboží a krátkodobých pohledávek. Nejvyrovnanějších hodnot v jednotlivých účetních obdobích dosahovala v tomto ukazateli jednoznačně společnost Artemis, s.r.o., což bylo pravděpodobně podílem vyrovnané bilance krátkodobých závazků a pohledávek, včetně stabilní hladiny oběžných finančních prostředků. Na poměrně vysoké úrovni hodnoty pracovního kapitálu této společnosti měla jednoznačně nejvyšší podíl položka zásob, která ve všech účetních obdobích dominovala. Skutečný rozdíl váhy pracovního kapitálu mezi jednotlivými podniky byl zhodnocen v poměrové analýze, pomocí ukazatele podílu pracovního kapitálu na aktivech. 35
Tab. IV Čistý pracovní kapitál – absolutní mezipodniková komparace
Pracovní kapitál [tis. Kč] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
9 384
10 626
12 423
22 510
13 736
21 544
23 472
25 438
27 020
24 369
244 418
102 878
135 702
176 652
164 913
Hodnota [tis. Kč]
250 000 200 000 Diana, s.r.o.
150 000
Artemis, s.r.o. 100 000
Hubert, a.s.
50 000 0 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 4 Čistý pracovní kapitál – absolutní mezipodniková komparace
5.1.5 Extenzivní tokové ukazatele v čase – Diana, s.r.o. - výkaz zisků a ztrát U tokových veličin výkazu zisků a ztrát (viz příloha č. 5), bylo možné za nejvýznamnější úspěch ekonomiky podniku považovat navýšení dosaženého výsledku hospodaření, z téměř nulového zisku 1. účetního období, až po rekordní částku 8 245 tis. Kč, ve 4. účetním období. Relativně nejvyšší nárůst výsledku hospodaření ve výši 1786,7 % byl zaznamenán mezi 1. a 2. účetním obdobím. Tento vysoký relativní údaj vyplynul z nízké výše zisku 1. účetního období. Za daleko ekonomicky významnější a zcela zásadní bylo možné považovat nárůst disponibilního zisku mezi 3. a 4. účetním obdobím ve výši 391,7 %, jehož příčinou byl nárůst výsledkové položky výkony a tržby za zboží, ve výši 44,1 %. Dále bylo za pozitivní možné považovat oproti tržbám nižší navýšení výsledkové položky výkonová spotřeba a náklady na prodané zboží v míře 40,7 %, z čehož vyplynul rozdílový důsledek pozitivního nárůstu přidané hodnoty ve výši 92,1 %, který byl mezi danými účetními obdobími nejvyšší (viz nákladovost, tab. XXIII).
36
Tab. V Výkaz zisků a ztrát – trend vývoje
Diana, spol. s r.o. VH [tis. Kč] I. ÚO II. ÚO III. ÚO Náklady Výnosy VH
IV. ÚO
Průměr
54 862
73 553
85 489
121 103
83 752
54 907
74 402
87 166
129 348
86 456
45
849
1 677
8 245
2 704
140 000
Hodnota [tis. Kč]
120 000 100 000
Náklady
80 000
Výnosy
60 000
VH
40 000 20 000 0 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Účetní období
Graf č. 5 Výkaz zisků a ztrát – trend vývoje
- výkaz cash flow V oblasti peněžních toků podniku byl zaznamenán výrazný vzestup celkového cash flow až ve 4. účetním období, kdy bylo dosaženo uspokojivé hodnoty ve výši 4 990 tis. Kč, a to především zásluhou jeho provozní části, která činila 4 725 tis. Kč. Významnou roli zde sehrál dosažený výsledek hospodaření a nárůst pasivní položky stavu závazků, který se však na druhé straně negativně projevil v ukazateli likvidity celkových závazků (viz tab. X). Peněžní tok z investiční činnosti se po sledovaná období pohyboval sice v přibližně vyrovnaných, ale záporných hodnotách. Peněžní tok z finanční činnosti dosahoval ve sledovaných obdobích taktéž přibližně vyrovnaných, ale kladných hodnot a především pak jeho zásluhou nabyl celkový peněžní tok, ve 2. a 3. účetním období kladných hodnot.
37
Tab. VI Výkaz cash flow – trend vývoje
Diana, spol. s r.o. Výkaz cash flow [tis. Kč] II. ÚO P Stav finančního majetku na počátku roku A Cash flow z provozní činnosti HV za účetní období Odpisy Změna stavu zásob ZS pohledávek ZS závazků B CF z investiční činnosti Změna stavu stálých aktiv + ostatní A C CF z finanční činnosti Změna stavu bankovních úvěrů Změna stavu vlast. zdrojů a ost. pasív (mimo HV)
III. ÚO
IV. ÚO
1 019
2 258
2 281
216
-1 133
4 725
849
1 677
8 245
270
264
277
-5 909
-601
-7 398
-731
-2 997
-2 592
5 737
524
6 193
-185
-197
-703
-185
-197
-703
1 208
1 353
968
900
1 300
-1 300
-172
-427
2 038
ZS fondů ze zisku a ZS HV minulých let-HV
0
0
0
Změna stavu kapitálových fondů
0
0
230
480
480
0
1 239
23
4 990
2 258
2 281
7 271
Změna stavu rezerv F CF celkem Stav peněžních prostředků na konci roku
Hodnota [tis. Kč]
6 000
4 000 Provozní CF 2 000
Investiční CF Finanční CF
0
CF celkem II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
-2 000 Účetní období
Graf č. 6 Výkaz cash flow – trend vývoje
5.1.6 Extenzivní tokové ukazatele v prostoru – mezipodniková komparace - výkaz zisků a ztrát Komparační mezipodniková analýza absolutní výše tokových ukazatelů výkazu zisků a ztrát spočívala pouze v mezipodnikovém porovnání průměrů za jednotlivá účetní období, v jejich absolutní podobě. Podíl tržeb na výsledku hospodaření, či nákladů na tržbách byl vyjádřen a zhodnocen pomocí poměrových (intenzivních) ukazatelů, zejména rentability (viz oddíl č. 5.2.4). V případě mezipodnikového srovnání absolutních tokových veličin výkazu zisků a ztrát (náklady, výnosy), by se jednalo v podstatě o srovnání nesrovnatelného, proto ani nebylo účelem tyto průměry mezi
38
podniky porovnat, ale více méně pro názornost nastínit podobnost, či naopak odlišnost absolutního objemu výnosů, nákladů, přidané hodnoty a výsledků hospodaření (viz grafické vyobrazení č. 7 a 8) a tím na druhou stranu podtrhnout důležitost poměrových ukazatelů finanční analýzy, v těchto případech využitelných. Při porovnání výše průměrných absolutních ukazatelů nákladů a výnosů, byla u podniku Hubert, a.s., zjištěna absolutně největší průměrná míra ročního obratu, kdy se jednalo o 1 371 805 tis. Kč. Naproti tomu obě společnosti s r.o. dosáhly úměrně vzhledem ke své majetkové a kapitálové velikosti, v průměru daleko nižších ročních obratů (Diana 86 456 tis. Kč, Artemis 140 413 tis. Kč), ze kterých po odečtení nákladů vyplynula úměrná výše disponibilního zisku (Diana 2 704 tis. Kč, rentabilita výnosů 3,13 %, Artemis 3 080 tis. Kč, rentabilita výnosů 2,19 %). Tab. VII. Výkaz zisků a ztrát – absolutní mezipodniková komparace
VH [tis. Kč]
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
Artemis, s.r.o Náklady Výnosy VH
126 967
133 915
140 829
147 619
137 333
131 669
136 346
143 255
150 380
140 413
4 702
2 431
2 426
2 761
3 080
Hubert, a.s.
Hodnota [tis. Kč]
Náklady Výnosy VH
1 237 702 1 455 407 1 369 099 1 324 168 1 346 594 1 353 282 1 477 817 1 352 792 1 303 330 1 371 805 115 580
22 410
-16 307
-20 838
25 211
1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0
Náklady Výnosy
Diana
Artemis
Hubert
Průměr
Průměr
Průměr
Graf č. 7 Celkové náklady a výnosy – absolutní mezipodniková komparace
39
30 000 Hodnota [tis. Kč]
25 000 20 000
Průměr Diana
15 000
Průměr Artemis
10 000
Průměr Hubert
5 000 0 VH
Graf č. 8 Výsledek hospodaření – absolutní mezipodniková komparace
Za zajímavý bylo možné označit u všech analyzovaných podniků i fakt negativního průměrného finančního výsledku hospodaření (viz graf č. 9), který byl negativním téměř ve všech účetních obdobích, s výjimkou 1. účetního období u subjektu Artemis, s.r.o., a 4. účetního období u subjektu Diana, s.r.o. Tab. VIII Finanční výsledek hospodaření – absolutní mezipodniková komparace
Finanční VH [tis Kč]
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
Diana, s.r.o Náklady Výnosy VH
524
572
1 944
1 551
1 148
36
377
338
3 706
1 114
-488
-195
-1 606
2 155
-34
Artemis, s.r.o. Náklady Výnosy VH
1 656
2 346
2 580
2 457
2 260
1 924
974
984
995
1 219
268
-1 372
-1 596
-1 462
-1 041
Hubert, a.s. Náklady Výnosy VH
79 641
62 853
66 871
2 735
53 025
40 308
30 253
23 434
370
23 591
-39 333
-32 600
-43 437
-2 365
-29 434
40
0 VH - finanční Hodnota [tis. Kč]
-5 000 -10 000
Průměr Diana
-15 000
Průměr Artemis Průměr Hubert
-20 000 -25 000 -30 000
Graf č. 9 Finanční výsledek hospodaření – absolutní mezipodniková komparace
- výkaz cash flow Zcela zjevný propad bylo možné sledovat u podniku Hubert, a.s., kdy celkový průměrný peněžní tok dosáhl minusové hodnoty, což bylo důsledkem jeho negativního propadu ve 2. účetním období, především jeho finanční a investiční části. Za určité pozitivum bylo možné označit hodnotu provozní části cash flow, která dosáhla ve všech účetních obdobích a tudíž i v průměru kladných hodnot (viz graf č. 10). Opět nejvyrovnanější bilance ve vývoji tohoto ukazatele se vzestupným trendem byla zaznamenána u subjektu Artemis, s.r.o. Záporné hodnoty investičního cash flow byly důsledkem zvýšené investiční činnosti podniku (viz příloha č. 3). U podniku Diana, s.r.o., bylo třeba zdůraznit, že jako jediný dosáhl v průměrné hodnotě tohoto ukazatele kladné hodnoty, což bylo důsledkem především výše popisované vysoko kladné hodnoty provozního cash flow v posledním účetním období a vyrovnané a ve všech účetních obdobích kladné hodnoty finančního cash flow (viz graf č. 11). Tab. IX Výkaz cash flow – absolutní mezipodniková komparace
Cash flow [tis. Kč]
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
Diana, s.r.o. CF - provozní CF - investiční CF - finanční CF - celkem
216
-1 133
4 725
1 269
-185
-197
-703
-362
1 208
1 353
968
1 176
1 239
23
4 990
2 084
Artemis, s.r.o. CF - provozní CF - investiční CF - finanční CF - celkem
774
764
2 042
1 193
-1 003
-1 502
-1 505
-1 337
0
442
-274
56
-229
-296
263
-87
Hubert, a.s. CF - provozní CF - investiční CF - finanční CF - celkem
130 987
46 372
78 771
85 377
-131 598
-70 781
-113 408
-105 262
-116 614
27 305
23 683
-21 875
-117 225
2 896
-10 954
-41 761
41
100 000
Hodnota [tis. Kč]
50 000 0 CF provozní
CF investiční
CF finanční
CF celkem
Průměr Hubert
-50 000 -100 000 -150 000
Graf č. 10 Průměrné hodnoty cash flow – Hubert, a.s.
2 500
Hodnota [tis. Kč]
2 000 1 500 1 000 Průměr Diana
500 0 -500
Průměr Artemis CF provozní
CF investiční
CF finanční
CF celkem
-1 000 -1 500 -2 000
Graf č. 11 Průměrné hodnoty cash flow – Diana, s.r.o., Artemis, s.r.o.
5.2 Poměrové ukazatele Vzhledem ke značnému specifiku podnikatelské činnosti, vedoucímu k obtížné odvětvové srovnatelnosti analyzovaných podniků, dále jen Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Nebyly dosažené hodnoty poměrových ukazatelů analyzovaných podniků porovnávány s odvětvovými průměry, ale s obecně doporučovanými hodnotami. Vzhledem k určité mezipodnikové podobnosti v rámci předmětu podnikání, částečně ovlivněné různou mírou obchodní a výrobní sféry sledovaných podniků, však byla zachována určitá mezipodniková srovnávací míra vypovídací schopnosti jednotlivých ukazatelů. 5.2.1 Intenzivní ukazatelé likvidity v čase – Diana, s.r.o. - Likvidita peněžní Největší nárůst hodnoty tohoto ukazatele ve výši 132 % byl zaznamenán mezi 3. a 4. účetním obdobím, kde také ve 4. období jako v jediném dosáhl intervalu doporučené hodnoty, a to ve výši 0,41, což bylo možné připsat na vrub nárůstu likvidních prostředků (peníze v bance a pokladně), v tomto účetním období.
42
- Likvidita II., III., likvidita celkových závazků U dalších stupňů likvidity, tedy pohotové II., běžné III. a likvidity celkových závazků bylo možné sledovat obdobný trend vývoje těchto ukazatelů, který překvapivě za nejvýznamnější účetní období určil u všech výše uvedených ukazatelů likvidity 1. účetní období, tedy období nejnižšího zisku. Výjimkou byl ukazatel likvidity III. stupně, tedy běžné, kde bylo dosaženo intervalu doporučených hodnot ve všech sledovaných účetních obdobích. Hodnota v 1. účetním období však byla nejvyšší. Obdoba nastala i u ukazatele likvidity II. stupně, s rozdílem dosažení doporučené intervalové hodnoty pouze v 1. a 4. účetním období. Jako příčina tohoto jevu nebyl vyhodnocen nárůst likvidních prostředků, ať už peněžních, pohledávek, či oběžných aktiv jako takových, ale poměrně nejnižší hladina krátkodobého cizího kapitálu, v rámci sledovaných období. - Podíl pracovního kapitálu na aktivech Tento ukazatel ve všech sledovaných obdobích vysoce přesáhl minimální doporučenou hodnotu 0,05, s nejvyššími hodnotami v 1. a 4. účetním období ve výši 0,59, potažmo 0,53. - Likvidita cash flow Předmětný ukazatel pozitivně reagoval na vysoce kladný peněžní tok z provozní činnosti, ve 4. účetním období, navýšením své hodnoty o 411 %, ale i toto navýšení bohužel nebylo dostačujícím k dosažení minimální doporučené hodnoty 40%, a to vzhledem k předchozímu propadu peněžního toku z provozní činnosti, ve 3. účetním období do červených čísel. Tab. X Poměrové ukazatele likvidity – trend vývoje
Diana, spol. s r.o. I. Likvidita:
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
* minimální doporučená hodnota
0,22
Likvidita I. stupně (peněžní) *0,25-0,5
0,20
0,17
0,41
-9%
-13%
132%
0,77
0,89
1,07
-47%
16%
20%
1,95
1,95
2,25
-36%
0%
16%
1,25
0,62
0,87
0,70
-50%
40%
-19%
0,59
0,45
0,46
0,53
-24%
2%
16%
2%
-9%
26%
-551%
411%
1,44
Likvidita II. stupně (pohotová) *1
3,04
Likvidita III. stupně (běžná) *1,5 Likvidita *1 Podíl pracovního kapitálu na aktivech *0,05 Likvidita cash flow *40%
43
5.2.2 Intenzivní ukazatelé likvidity v prostoru – mezipodniková komparace - U ukazatele okamžité likvidity I. stupně, bylo u všech tří subjektů dosaženo v průměru sledovaných období velmi vyrovnaných hodnot v rozpětí 0,21-0,25. Ve všech případech došlo k překročení minimální doporučené hodnoty ukazatele (0,2). Tab. XI Likvidita I. stupně (peněžní) – mezipodniková komparace
Likvidita I. stupně (peněžní) Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
0,22
0,20
0,17
0,41
0,25
0,23
0,22
0,22
0,24
0,22
0,51
0,05
0,07
0,04
0,21
0,60
Hodnota
0,50 0,40
Diana, s.r.o.
0,30
Artemis, s.r.o.
0,20
Hubert, a.s.
0,10 0,00 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 12 Likvidita I. stupně (peněžní) – mezipodniková komparace
- U ukazatele pohotové likvidity II. stupně, byla v průměru překročena jeho minimální doporučená hodnota u subjektů Diana, s.r.o., i Artemis, s.r.o. Podnik Hubert, a.s., dosáhl v průměru neuspokojivé hodnoty ve výši 0,78. Tab. XII Likvidita II. stupně (pohotová) – mezipodniková komparace
Hodnota
Likvidita II. stupně (pohotová) Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
1,44
0,77
0,89
1,07
1,04
1,02
1,13
1,26
1,34
1,19
1,22
0,61
0,61
0,69
0,78
1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00
Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 13 Likvidita I. stupně (pohotová) – mezipodniková komparace
44
- Ukazatel běžné likvidity III. stupně stratifikoval subjekty do tří samostatných sfér, kdy největší likvidní schopnost prokázal subjekt Artemis, s.r.o., ve výši 3,27. Střední průměrné hodnoty dosáhl subjekt Diana, s.r.o., s hodnotou ukazatele ve výši 2,3. Nejnižší hodnoty předmětného ukazatele ve výši 1,53 dosáhl subjekt Hubert, a.s., ale i přesto bylo možné tento fakt označit za pozitivní, jelikož bylo dosaženo minimální doporučené hodnoty ve výši 1,5. Tab. XIII Likvidita III. stupně (běžná) – mezipodniková komparace
Hodnota
Likvidita III. stupně (běžná) Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
3,04
1,95
1,95
2,25
2,30
2,80
3,11
3,51
3,65
3,27
1,90
1,23
1,41
1,60
1,53
4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00
Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 14 Likvidita III. stupně (běžná) – mezipodniková komparace
- Průměrné hodnoty ukazatele likvidity celkových závazků překvapivě postavily na čelo pomyslného žebříčku hodnot, v ostatních ukazatelích likvidity poměrně neúspěšný subjekt Hubert, a.s., který v tomto ukazateli jako jediný překročil minimální doporučenou hodnotu ve výši 1. Za příčinu tohoto jevu bylo možné určit poměrně vysokou úroveň průměrné hodnoty celkových pohledávek subjektu. Ostatní společnosti vzhledem k poměrně vysoké úrovni průměrné hodnoty celkových závazků, minimální doporučené hodnoty nedosáhly. Dosažený výsledek podniku Hubert, a.s., byl statisticky významně odlišen od obou společností s r.o., pomocí analýzy rozptylu. Tab. XIV Likvidita – mezipodniková komparace
Likvidita Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
1,25
0,62
0,87
0,70
0,86
0,80
0,91
1,05
1,10
0,96
2,06
1,01
1,42
1,79
1,57
45
2,50
Hodnota
2,00 Diana, s.r.o.
1,50
Artemis, s.r.o. 1,00
Hubert, a.s.
0,50 0,00 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 15 Likvidita – mezipodniková komparace
- Podíl pracovního kapitálu na aktivech zcela vyvrátil váhu absolutní výši pracovního kapitálu dle jednotlivých subjektů, kdy podnik s nejnižším pracovním kapitálem (Diana, s.r.o.) dosáhl v tomto ukazateli nejlepšího výsledku v hodnotě 0,51 a naopak podnik s nejvyšším pracovním kapitálem (Hubert, a.s.) dosáhl výsledku nejnižšího v hodnotě 0,14. I přesto bylo možné u všech analyzovaných subjektů konstatovat dosažení minimální doporučené hodnoty ukazatele (0,05). V tomto případě bylo možné, v negativním slova smyslu statisticky významně odlišit výsledek předmětného ukazatele dosaženého podnikem Hubert, a.s., od obou společností s r.o. Tab. XV Podíl pracovního kapitálu na aktivech – mezipodniková komparace
Podíl pracovního kapitálu na aktivech Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
0,59
0,45
0,46
0,53
0,51
0,45
0,47
0,49
0,50
0,48
0,21
0,08
0,12
0,16
0,14
0,70
Hodnota
0,60 0,50
Diana, s.r.o.
0,40
Artemis, s.r.o.
0,30
Hubert, a.s.
0,20 0,10 0,00 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 16 Podíl pracovního kapitálu na aktivech – mezipodniková komparace
46
- Likvidita cash flow (provozní) Předmětný ukazatel vyhodnotil do vedoucí pozice podnik Hubert, a.s., který v průměru dosáhl nejvyšší míry u daného ukazatele v hodnotě 23 %, což bylo důsledkem kladných výsledků provozního peněžního toku, ve všech sledovaných obdobích. Obdobná příčina s nižší výslednou relativní mírou ukazatele ve výši 12 % byla vyhodnocena i u subjektu Artemis, s.r.o. Naopak subjekt Diana, s.r.o., doplatil v tomto ukazateli na záporný provozní peněžní tok ve 3. účetním období a dosáhl neuspokojivé výsledné relativní výše ukazatele v hodnotě 7 %. V globálu bylo možné konstatovat, že minimální doporučené výše 40% daného ukazatele nebylo dosaženo ani jedním z analyzovaných subjektů. Za hlavní příčinu tohoto faktu byla označena poměrně nízká hodnota vykazovaných cash flow z provozní činnosti. Tab. XVI Likvidita cash flow – mezipodniková komparace
II. ÚO
Likvidita cash flow [%] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
III. ÚO IV. ÚO Průměr
2%
-9%
26%
7%
7%
8%
20%
12%
30%
14%
27%
23%
40%
Hodnota
30% 20%
Diana, s.r.o.
10%
Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
0% -10%
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
-20% Účetní období
Graf č. 17 Likvidita cash flow – mezipodniková komparace
5.2.3 Intenzivní ukazatelé rentability v čase – Diana, s.r.o. Všechny použité poměrové ukazatele rentability, v případě trendové analýzy u podniku Diana, s.r.o., vykazovaly největší relativní nárůst mezi 1. a 2. účetním obdobím, řádově v tis. %. Reálná podoba tohoto navýšení však dosahovala menšího významu než relativní nárůst ukazatelů rentability mezi 3. a 4. účetním obdobím, který činil řádově stovky % (viz tab. XVII). Zkreslení výše uvedených relativních údajů nárůstu rentability bylo dáno téměř nulovou úrovní rentability, v 1. účetním období. - ROE – rentabilita vlastního jmění Míra zhodnocení vlastních prostředků vložených do podnikatelské činnosti nebyla efektivní pouze v již zmiňovaném 1. účetním období, kde dosáhla hodnoty 0,4 %. Ve zbývajících po sobě jdoucích účetních obdobích, již překročila hranici průměrné úrokové míry v ČR v daných obdobích a kulminovala ve 4. účetním období dosaženou hodnotou 38,3 %. 47
- ROA – rentabilita aktiv (celkového kapitálu) „pasiva=aktiva“ Vzhledem k cca. 50% zastoupení poměru vlastních a cizích zdrojů kapitálové struktury podniku Diana, s.r.o., se hodnota předmětného ukazatele pohybovala cca. v polovičním rozsahu ukazatele ROE, v obdobně vzestupném trendu po sobě následujících období s tím rozdílem, že hodnotu průměrné úrokové míry překročila pouze ve 3. a 4. účetním období. - ROS – rentabilita tržeb Předmětný ukazatel vykazoval v prvních třech účetních obdobích poměrně nízkou míru efektivity tržeb, v rozmezí 0,1% - 1,9%, s kulminací ve 4. účetním období v hodnotě 6,6 %. - Rentabilita celkového investovaného kapitálu – ROI a rentabilita vlastního kapitálu před úroky a zdaněním – ROE EBIT vykazovaly, vzhledem k výskytu minimální výše cizího kapitálu dlouhodobé povahy téměř shodných údajů, při dodržení vzestupného trendu v souladu s ostatními ukazateli rentability, s max. dosaženou hodnotou ve 4. účetním období ve výši 54,2 %, potažmo 56,7 %. - Ukazatel nákladovosti se pohyboval v mírně sestupném trendu, v rozmezí hodnot 0,96 – 0,91, což bylo možné pravděpodobně připsat na vrub postupně se zvyšující marži obchodního ziskového rozpětí nebo naopak postupného snižování režijních nákladů, zejména režií správních (dále jen manažerské účetnictví). Tab. XVII Poměrové ukazatele rentability – trend vývoje
Diana, spol. s r.o. II. Rentabilita: [%]
I. ÚO II. ÚO III. ÚO 0,4%
Rentabilita vlastního jmění ROE
7,4%
12,8%
38,3%
1646%
72%
198%
3,6%
6,2%
19,3%
1167%
72%
214%
1,1%
1,9%
6,6%
1284%
69%
241%
0,9%
13,0%
20,7%
54,2%
1374%
59%
162%
0,9%
13,5%
22,2%
56,7%
1436%
64%
155%
0,96
0,93
0,91
-1%
-2%
-2%
0,3%
Rentabilita aktiv ROA
0,1%
Rentabilita tržeb ROS Rentabilita celkového investovaného kapitálu ROI Rentabilita v.k. před úroky a zdaněním ROE EBIT
0,96
Nákladovost
48
IV. ÚO
5.2.4 Intenzivní ukazatelé rentability v prostoru – mezipodniková komparace - Komparačním mezipodnikovým srovnáním, pomocí průměrných hodnot ukazatelů rentability, zcela zjevně nejlepších výsledků téměř ve všech ukazatelích dosáhl subjekt Diana, s.r.o. Tab. XVIII Rentabilita vlastního kapitálu – mezipodniková komparace
ROE [%] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
0,4%
7,4%
12,8%
38,3%
14,7%
17,9%
8,5%
7,8%
8,2%
10,6%
14%
3%
-2%
-3%
2,9%
50,0%
Hodnota [%]
40,0% 30,0%
Diana, s.r.o.
20,0%
Artemis, s.r.o.
10,0%
Hubert, a.s.
0,0% -10,0%
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 18 Rentabilita vlastního kapitálu – mezipodniková komparace
Tab. XIX Rentabilita celkového kapitálu – mezipodniková komparace
ROA [%] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
0,3%
3,6%
6,2%
19,3%
7,3%
9,7%
4,9%
4,7%
5,1%
6,1%
10%
2%
-1%
-2%
2,1%
25,0%
Hodnota [%]
20,0% 15,0%
Diana, s.r.o.
10,0%
Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
5,0% 0,0% -5,0%
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 19 Rentabilita celkového kapitálu – mezipodniková komparace
49
Tab. XX Rentabilita tržeb – mezipodniková komparace
ROS [%] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
0,1%
1,1%
1,9%
6,6%
2,5%
3,7%
1,8%
1,7%
1,9%
2,3%
9%
2%
-1%
-2%
1,9%
10,0%
Hodnota [%]
8,0% 6,0% Diana, s.r.o.
4,0%
Artemis, s.r.o.
2,0%
Hubert, a.s.
0,0% -2,0%
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
-4,0% Účetní období
Graf č. 20 Rentabilita tržeb – mezipodniková komparace
Tab. XXI Rentabilita celkového investovaného kapitálu – mezipodniková komparace
ROI [%] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
1%
13%
21%
54%
22,2%
28,2%
20,6%
19,5%
19,3%
21,9%
15%
5%
3%
1%
6,0%
60% Hodnota [%]
50% 40%
Diana, s.r.o.
30%
Artemis, s.r.o.
20%
Hubert, a.s.
10% 0% I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 21 Rentabilita celkového investovaného kapitálu – mezipodniková komparace
- Výjimkou výsadního postavení subjektu Diana, s.r.o., byl ukazatel ROE EBIT, kde vzhledem k vyšším nákladovým úrokům dosáhla nejvyšší míry zhodnocení vlastního kapitálu před zdaněním a úroky společnost Artemis, s.r.o.
50
Tab. XXII Rentabilita vlastního jmění před zdaněním – mezipodniková komparace
ROE EBIT [%] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
1%
14%
22%
57%
23,3%
38%
27%
25%
24%
28,5%
16%
5%
3%
1%
6,3%
60% Hodnota [%]
50% 40%
Diana, s.r.o.
30%
Artemis, s.r.o.
20%
Hubert, a.s.
10% 0% I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 22 Rentabilita vlastního jmění před zdaněním – mezipodniková komparace
- Pro společnost Hubert, a.s., se ukazatele rentability staly zcela zásadním faktorem, vysvětlujícím neuspokojivou hospodářskou situaci podniku, kdy většina ukazatelů v průměru zdaleka nedosahovala průměrné úrokové míry v ČR. Výjimkou byl ukazatel nákladovosti, kde subjekt Hubert, a.s., dosáhl naopak nejlepších výsledků, kdy se průměrná míra nákladovosti pohybovala v úrovni 0,50, na rozdíl od cca. 0,93 - 0,94 úrovně společností s r.o. (viz podkap. 6.3).
Tab. XXIII Nákladovost – mezipodniková komparace
Nákladovost Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
0,96
0,96
0,93
0,91
0,94
0,93
0,93
0,93
0,93
0,93
0,46
0,54
0,52
0,50
0,51
Hodnota
1,00
Diana, s.r.o. 0,50
Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
0,00 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Účetní období
Graf č. 23 Nákladovost – mezipodniková komparace
51
Průměr
5.2.5 Systém ukazatelů Du Pont – mezipodniková komparace Při mezipodnikové komparaci, rozkladem na jednotlivé multiplikační složky byly odhaleny příčiny nejlepšího dosaženého výsledku rentability vlastního jmění, u podniku Diana, s.r.o. Podnik Diana, s.r.o., předčil srovnávané konkurenční podniky, ve všech třech multiplikátorech (viz grafy č. 24, 25). To znamenalo, že nejvyšší průměrné hodnoty rentability vlastního kapitálu dosáhl díky nejlepším výsledkům nejen finanční páky ve výši 1,9 (využitím cizích zdrojů), ale i ziskové marže ve výši 2,5 % (snižováním nákladů) a obratu aktiv ve výši 3,2 (zvyšováním tržeb). Příčiny nízké hodnoty rentability vlastního jmění byly u podniku Hubert, a.s., potvrzeny v rámci mezipodnikového srovnání nejnižšími hodnotami všech multiplikátorů (finanční páka 1,5, zisková marže 1,9 %, obrat aktiv 1,1). Tab. XXIV Systém ukazatelů Du Pont – mezipodniková komparace
Du Pont rozklad Finanční páka Zisková marže Obrat aktiv
Průměr Diana Artemis Hubert 1,9
1,7
1,5
2,5%
2,3%
1,9%
3,2
2,7
1,1
3,5 3,0 Hodnota
2,5 Průměr Diana
2,0
Průměr Artemis
1,5
Průměr Hubert
1,0 0,5 0,0 Finanční páka
Obrat aktiv
Graf č. 24 Multiplikátory (finanční páka, obrat aktiv) – mezipodniková komparace
3,0%
Hodnota [%]
2,5% 2,0%
Průměr Diana
1,5%
Průměr Artemis
1,0%
Průměr Hubert
0,5% 0,0% Zisková marže
Graf č. 25 Multiplikátor (zisková marže) – mezipodniková komparace
52
5.2.6 Intenzivní ukazatelé aktivity v čase - Diana, s.r.o. - Ukazatel obratu celkových aktiv ve všech sledovaných obdobích přesáhl minimální doporučenou hodnotu 2,5 a ve sledovaných obdobích dosahoval vyrovnaných hodnot, jejichž průměr dosáhl hodnoty ve výši 3,15. - Hodnota ukazatele obratu stálých aktiv v jednotlivých obdobích byla ovlivněna především jejich nízkým podílem k aktivům celkovým (6,6%), a proto dosahovala poměrně vysoké úrovně, která kulminovala ve 4. účetním období hodnotou 58,93. - Doba obratu pohledávek se pohybovala ve všech účetních obdobích v poměrně vyrovnaném rozmezí hodnot 31-39 dnů. Vzhledem k udávané orientační hodnotě 60 dnů, bylo možné dobu inkasa považovat za velmi dobrou. - Doba obratu závazků dosáhla v 2. až 4. účetním období poměrně vyrovnaných hodnot, v rozmezí 45 – 51 dnů. Výjimkou bylo 1. účetní období s dobou obratu závazku 30 dnů, která byla vzhledem k nízké úrovni dosažených tržeb způsobena především nízkou hodnotou krátkodobých závazků. V konečném srovnání s dobou obratu pohledávek ji bylo možné označit za poněkud horší, ale vzhledem k orientační hodnotě 60 dnů za poměrně dobrou. - Průměrná doba obratu zásob dosáhla hodnoty 59, tedy těsně pod orientační hranici 60 dnů. To bylo způsobeno zejména vysokými hodnotami zásob ve 2. až 4. účetním období. Naopak nejnižší doby obratu zásob ve výši 50 dnů bylo dosaženo v 1. účetním období, a to díky nízkým zásobám zboží. Tab. XXV Poměrové ukazatele aktivity – trend vývoje
Diana, spol. s r.o. III. Vnitřní aktivita firmy:
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
* orientační hodnota
3,41
Obrat celkových aktiv *2,5
29,56
Obrat stálých aktiv
38
Průměrná doba inkasa * 60 dnů
30
Doba obratu závazků * 60 dnů
50
Doba obratu zásob
53
3,12
3,17
2,92
-8%
2%
-8%
43,34
54,29
58,93
47%
25%
9%
31
39
35
-17%
26%
-11%
51
45
50
67%
-10%
9%
66
59
62
32%
-11%
6%
5.2.7 Intenzivní ukazatelé aktivity v prostoru – mezipodniková komparace - V mezipodnikovém komplexním zhodnocení ukazatelů aktivity, bylo možné v oblasti obratu celkových a stálých aktiv vyhodnotit jako nejúspěšnější podnik Diana, s.r.o., který v předmětných ukazatelích dosáhl statisticky nejvýznamnějších průměrných hodnot, a to zejména v ukazateli obratu stálých aktiv, z výše uvedených příčin (trendová analýza). Tab. XXVI Obrat celkových aktiv – mezipodniková komparace
I. ÚO
Hodnota
Obrat celkových aktiv Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
3,41
3,12
3,17
2,92
3,15
2,67
2,70
2,74
2,74
2,71
1,10
1,09
1,08
1,15
1,11
4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00
Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 26 Obrat celkových aktiv – mezipodniková komparace
Tab. XXVII Obrat stálých aktiv – mezipodniková komparace
I. ÚO
Obrat stálých aktiv Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
29,56
43,34
54,29
58,93
46,53
8,81
8,91
8,84
8,78
8,84
2,11
2,09
2,00
2,12
2,08
70,00
Hodnota
60,00 50,00
Diana, s.r.o.
40,00
Artemis, s.r.o.
30,00
Hubert, a.s.
20,00 10,00 0,00 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Účetní období
Graf č. 27 Obrat stálých aktiv – mezipodniková komparace
54
Průměr
- V ukazatelích doby obratu pohledávek, závazků i zásob dosáhl nejkratších průměrných dob obratu jednotlivých položek podnik Artemis, s.r.o., (pohledávky – 27 dnů, závazky – 29 dnů). V případě obratu zásob byla zjištěna vzácná shoda s podnikem Diana, s.r.o., kdy obě společnosti s r.o. dosáhly shodného průměrného obratu zásob ve výši 59 dnů. Vzhledem k převažujícímu výrobnímu zaměření podniku Hubert, a.s., nabyl tento ukazatel poněkud vyšší hodnoty, a to 72 dnů. V komplexním hodnocení podniku Hubert, a.s., v oblasti ukazatelů vnitřní aktivity bylo možné dosažené výsledky v jednotlivých ukazatelích s výjimkou ukazatele doby obratu závazků hodnotit jako neuspokojivé a vedle ukazatelů rentability je bylo možné označit za jednu z příčin neuspokojivých výsledků hospodaření. Tab. XXVIII Průměrná doba inkasa – mezipodniková komparace
Průměrná doba inkasa [dny] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
38
31
39
35
36
27
27
27
28
27
56
68
54
56
58
80 Hodnota [dny]
70 60 50
Diana, s.r.o.
40 30
Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
20 10 0 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 28 Průměrná doba inkasa – mezipodniková komparace
Tab. XXIX Doba obratu závazků – mezipodniková komparace
Doba obratu závazků [dny] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
30
51
45
50
44
34
30
26
25
29
26
72
42
33
43
55
Hodnota [dny]
80 70 60 50 40 30 20 10 0
Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 29 Doba obratu závazků – mezipodniková komparace Tab. XXX Doba obratu zásob – mezipodniková komparace
Doba obratu zásob [dny] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
50
66
59
62
59
60
60
59
58
59
53
75
81
78
72
Hodnota [dny]
100 80 Diana, s.r.o.
60
Artemis, s.r.o. 40
Hubert, a.s.
20 0 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 30 Doba obratu zásob – mezipodniková komparace
5.2.8 Intenzivní ukazatelé stability v čase – Diana, s.r.o. - Ukazatel celkové zadluženosti celkových aktiv se u analyzovaného subjektu pohyboval ve 2. – 4. účetním období v rozmezí 42 % - 48 %, kde byl výslednicí zvýšené míry podnikatelského (věřitelského) rizika. Poměrně nízké hodnoty ve výši 29 %, v návaznosti na ukazatele aktivity (nízká úroveň závazků) dosáhl předmětný ukazatel v 1. účetním období. - Stupeň krytí stálých aktiv I. a II. dosahoval během jednotlivých období, vzhledem k minimální výši dlouhodobých závazků téměř shodných hodnot a trend vývoje měl stoupající tendenci s kulminací ve 4. účetním období, kde tyto ukazatele dosáhly hodnot 10,21, resp. 10,66.
56
- Zadluženost vlastního jmění se pohybovala s výjimkou 1. účetního období, v intervalu poměrně vysokých hodnot 79 % - 90 %, což bylo způsobeno již výše uváděnou vyšší úrovní krátkodobých závazků, v daných účetních obdobích a taktéž nižší vlastní kapitálovou účastí 51 %. - Naopak úvěrová zadluženost vlastního jmění dosahovala vzhledem k málo aktivní úvěrové politice podniku dalece nižších hodnot, v rozmezí 1 % - 18 %. - Doba splácení dluhu měla trendově sestupný charakter, a to především díky nárůstu výsledků hospodaření, v po sobě jdoucích jednotlivých účetních obdobích. Nejnižší hodnoty dosáhla v posledním účetním období, kdy činila pouhých 2,4 let a zároveň se jednalo o jediné účetní období, kdy bylo dosaženo doporučené hodnoty (do 3 let). - Výborných hodnot bylo dosaženo v ukazateli úrokového krytí, který měl vzhledem ke stoupajícím výsledkům hospodaření v jednotlivých obdobích vzestupný trend, s kulminací v posledním účetním období ve výši 81,4 %. Vzhledem k nízkým nákladovým úrokům, vyplývajícím z nízké výše úvěrů došlo ve všech sledovaných obdobích k překročení minimální doporučené hodnoty 5. - Podíl vlastních zdrojů na aktivech byl pro podnik Diana, s.r.o., nejpříznivější v 1. účetním období, s 16% převahou vlastního jmění. V průběhu vývoje došlo k postupnému vyrovnání podílu vlastních a cizích pasiv, a to ve 2. a 3. účetním období s 2% převahou cizích pasiv a 4. účetním období s 1% převahou vlastních pasiv. - Malá hodnota ukazatele krytí dluhů peněžními toky, jako obráceného podílu ukazatele doby splácení dluhů v 1. – 3. účetním období, byla důsledkem výše popisovaného podílu cizích zdrojů. Minimální doporučená hodnota byla překročena až v posledním účetním období, kdy dosáhla výše 0,4, a to především díky dosaženému výsledku hospodaření. - Vzhledem k tomu, že poměr cash flow k celkovým závazkům vycházel z cash flow z provozní činnosti, tak byla minimální doporučená hodnota tohoto ukazatele překročena až v posledním účetním období, kdy ukazatel dosáhl hodnoty 23 %. Projev negativního výsledku provozního cash flow ve 3. účetním období byl příčinou, i negativního propadu tohoto ukazatele do hodnoty – 9%.
57
Tab. XXXI Poměrové ukazatele stability – trend vývoje
Diana, spol. s r.o. IV. Struktura kapitálu (stabilita):
I. ÚO II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
* min. (max.) doporučená hodnota
29%
Celková zadluženost celkových aktiv I. Stupeň krytí stálých aktiv II. Stupeň krytí stálých aktiv Zadluženost vlastního jmění
47%
48%
42%
64%
1%
-12%
5,75
6,69
8,23
10,21
16%
23%
24%
5,75
6,97
8,83
10,66
21%
27%
21%
43%
90%
82%
79%
111%
-8%
-4%
9%
18%
4,6%
100%
101%
-74%
10,6
6,8
2,4
-7%
-36%
-65%
1%
Úvěrová zadluženost vlastního jmění
11,3
Doba splácení dluhu * 0-5 let
6,2
Úrokové krytí * 5
66%
Podíl vlastních zdrojů na aktivech * 30%
34%
Podíl cizích zdrojů na aktivech * 70% max.
0,1
Krytí dluhů peněžními toky * 0,2 Poměr cash flow k celkovým závazkům * 20%
10,3
8,4
81,4
66%
-18%
867%
48%
48%
51%
-27%
0%
5%
52%
52%
49%
54%
0%
-5%
0,1
0,1
0,4
7%
55%
188%
2%
-9%
23%
-569%
-374%
5.2.9 Intenzivní ukazatelé stability v prostoru – mezipodniková komparace V mezipodnikovém srovnání průměrných dosažených hodnot jednotlivých ukazatelů stability, byly vyhodnoceny následující markanty. - Zejména v ukazatelích zadluženosti dominovala v negativním slova smyslu společnost Diana, s.r.o., což bylo důsledkem výše uvedené míry věřitelského rizika. Tento relativně negativní projev bylo možné sledovat zejména prostřednictvím ukazatelů zadluženosti celkových aktiv a zadluženosti vlastního jmění. Relativně negativní projev, protože za daných podmínek výše cizího kapitálu naopak zvýšila v tomto případě rentabilitu vlastního kapitálu nad průměrnou úrokovou míru, a proto bylo možné označit tuto míru věřitelského rizika za únosnou a vzhledem k prosperitě podniku i prospěšnou. Poměrně nejlepších průměrných výsledků v ukazatelích zadluženosti dosahovala společnost Hubert, a.s., kde míra zadluženosti aktiv činila 33 % a vlastního jmění 21 %.
58
Tab. XXXII Celková zadluženost aktiv – mezipodniková komparace
Celková zadluženost celkových aktiv [%] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
29%
47%
48%
42%
42%
44%
40%
37%
35%
39%
25%
39%
35%
32%
33%
60% Hodnota [%]
50% 40%
Diana, s.r.o.
30%
Artemis, s.r.o.
20%
Hubert, a.s.
10% 0% I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 31 Celková zadluženost aktiv – mezipodniková komparace Tab. XXXIII Zadluženost vlastního jmění – mezipodniková komparace
Zadluženost vlastního jmění [%] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
43%
90%
82%
79%
73%
46%
39%
33%
30%
37%
12%
37%
20%
17%
21%
100% Hodnota [%]
80% Diana, s.r.o.
60%
Artemis, s.r.o. 40%
Hubert, a.s.
20% 0% I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 32 Zadluženost vlastního jmění – mezipodniková komparace
59
- Naopak vzhledem k nízké hodnotě úvěrů dosáhla společnost Diana, s.r.o., nejlepších průměrných výsledků v úvěrové zadluženosti. Tab. XXXIV Úvěrová zadluženost vlastního jmění – mezipodniková komparace
Hodnota [%]
Úvěrová zadluženost vlastního jmění [%] Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
1%
9%
18%
5%
8%
34%
31%
29%
26%
30%
22%
28%
34%
33%
29%
40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 33 Úvěrová zadluženost vlastního jmění – mezipodniková komparace
- Obdobný jev nastal u ukazatelů krytí, zejména pak krytí stálých aktiv I. a II., a to především díky nízké úrovni stálých aktiv subjektu Diana, s.r.o., a nízké úrovni výsledků hospodaření, v návaznosti na převažující podíl stálých aktiv u společnosti Hubert, a.s. Tab. XXXV Stupeň krytí stálých aktiv I. – mezipodniková komparace
I. Stupeň krytí stálých aktiv Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
5,75
6,69
8,23
10,21
7,72
1,80
1,90
1,94
2,00
1,91
1,41
1,14
1,17
1,21
1,23
12,00
Hodnota
10,00 8,00
Diana, s.r.o.
6,00
Artemis, s.r.o.
4,00
Hubert, a.s.
2,00 0,00 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 34 Stupeň krytí stálých aktiv I. – mezipodniková komparace
60
- Hodnota doby splácení dluhů dosáhla v průměru nejnižší hodnoty, u podniku Hubert, a.s., ve výši 3,17 let (dobrá doporučená hodnota), především díky poměrně nízké úrovni cizích zdrojů. Tab. XXXVI Doba splácení dluhů – mezipodniková komparace
I. ÚO
Doba splácení dluhů Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
11,32
10,57
6,81
2,37
7,77
4,23
7,20
6,81
6,06
6,07
1,44
4,04
4,07
3,14
3,17
Hodnota [roky]
12,00 10,00 8,00
Diana, s.r.o.
6,00
Artemis, s.r.o.
4,00
Hubert, a.s.
2,00 0,00 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 35 Doba splácení dluhů – mezipodniková komparace
- Mezipodnikové srovnání podílu vlastního a cizího kapitálu, již bylo provedeno v části rozvahových ukazatelů. - Poměr cash flow k celkovým závazkům byl vzhledem k nejvyšší úrovni provozního cash flow nejlépe hodnocen u subjektu Hubert, a.s., a to 20%, kdy jako jediný dosáhl minimální doporučené hodnoty. Tab. XXXVII Poměr CF k celkovým závazkům – mezipodniková komparace
Poměr CF - provoz. k celkovým II. ÚO III. ÚO IV. ÚO Průměr závazkům [%] Diana, s.r.o. 2% -9% 23% 6% Artemis, s.r.o. 4% 4% 10% 6% Hubert, a.s. 27% 12% 22% 20%
61
Hodnota [%]
30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% -5% -10% -15%
Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s. II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 36 Poměr CF k celkovým závazkům – mezipodniková komparace
5.3 Syntetické ukazatele 5.3.1 Index finančního zdraví v čase – Diana, s.r.o. K celkovému vyhodnocení finanční situace a zařazení podnikatelského subjektu do pásma finančního zdraví byl použit bonitní model (Grünwald, 2001). Dle stanoveného algoritmu bylo zjištěno celkové dosažené bodové hodnocení, za jednotlivá účetní období, které mělo vzestupný charakter s kulminací ve 4. účetním období, kdy bylo dosaženo maximální hodnoty bonitního indexu 3. Dle použitého výpočetního algoritmu, jako jedné z podmínek zařazení podniku do finančního pásma by míra finanční důvěryhodnosti odpovídala v 1.- 3. účetním období písemnému vyjádření B (dobré zdraví) a ve 4. účetním období pásmu A (pevné zdraví), při současném posouzení finančního chování (meziroční vývoj finančního zdraví), jako vzestupného (k lepšímu), připojením znaménka plus, za písemné označení každoročního stupně finančního zdraví. Při zohlednění dalších podmínek pro klasifikaci ratingu, však došlo, ve 2. a 3. účetním období, vzhledem k nedosažení požadované minimální hodnoty ukazatele pohotové likvidity (viz ukazatele likvidity), která je podmínkou k zařazení i do pásma finanční důvěryhodnosti C, k poklesu finančního zdraví podniku až do pásma D (churavění), kde není daná podmínka kladena. Tab. XXXVIII Finanční zdraví – trend vývoje
Diana, spol. s r.o. A. Finanční zdraví - index bonity
Min.
I. ÚO II. ÚO III. ÚO IV. ÚO
hodnota
ROE (rentabilita vlastního jmění)
4,4% 0,4%
7,4%
12,8%
38,3%
ROA (rentabilita celkového kapitálu)
5,0% 0,3%
3,6%
6,2%
19,3%
Provozní pohotová likvidita Podíl vlastních zdrojů na aktivech
1
1,4
0,8
0,9
1,1
30%
66%
48%
48%
51%
0,2
0,1
0,1
0,1
0,4
5
6,2
10,3
8,4
81,4
Krytí dluhů peněžními toky Úrokové krytí Pásmo finanční důvěryhodnosti (fin. zdraví)
A-D
Index bonity
0-3
62
B 1,2
D
D 1,5
A 1,6
3,0
5.3.2 Index finančního zdraví v prostoru - mezipodniková komparace V rámci mezipodnikového syntetického zhodnocení, pomocí bonitního modelu, byly zjištěny následující výsledky: Při použití průměrných hodnot, bez ohledu na další podmínky pro klasifikaci ratingu, byl z hlediska míry finančního zdraví jako nejúspěšnější vyhodnocen podnik Diana, s.r.o., jehož bonitní index dosáhl průměrné hodnoty 1,83 a byl spolu s podnikem Artemis, s.r.o., který dosáhl průměrného indexu bonity ve výši 1,55 zařazen do pásma finanční důvěryhodnosti B (dobré zdraví). Podnik Hubert, a.s., by byl, zejména v důsledku nízkých hodnot ukazatelů rentability ve 2. – 4. účetním období zařazen s průměrnou výší bonitního indexu 0,84 do pásma finanční důvěryhodnosti C (slabší zdraví). Tab. XXXIX Index finančního zdraví – mezipodniková komparace
Index bonity
Hodnota
Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
1,22
1,49
1,62
3,00
1,83
1,87
1,43
1,42
1,46
1,55
1,67
0,79
0,47
0,42
0,84
3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00
Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 37 Index finančního zdraví – mezipodniková komparace
Při vzetí v úvahu dalších podmínek pro klasifikaci ratingu (pohotová likvidita, úrokové krytí), došlo k určitým klasifikačním změnám, ze kterých vyplynulo zcela pevné postavení podniku Artemis, s.r.o., který si vzhledem k určité trendové vyrovnanosti ukazatelů zohledněných v bonitním modelu a především při dosažení, resp. překročení minimálních požadovaných hodnot u ukazatelů pohotové likvidity a úrokového krytí, jakožto dalších podmínek pro klasifikaci ratingu zachoval míru finanční důvěryhodnosti v pásmu B (dobré zdraví). Zásadní obrat byl zjištěn u podniku Diana, s.r.o., kde v důsledku neuspokojivých hodnot pohotové likvidity, pod stanovenou minimální hranici došlo ke snížení průměru bonitního indexu3 na hodnotu -----------------------------------------------------------------3
k výpočtu průměrné hodnoty indexu bonity za všechna účetní období, při zařazení podniku do nižšího pásma, z důvodu nesplnění dalších podmínek ratingu bylo použito průměrné hodnoty intervalového rozpětí daného pásma finanční důvěryhodnosti.
63
1,125, který byl postačujícím k zachování původně stanoveného pásma finanční důvěryhodnosti, ale byl nedostačujícím k uchování vedoucího mezipodnikového postavení. Snížení bonitního indexu, z výše uvedených příčin bylo možné sledovat i u podniku Hubert, a.s., kde došlo i k poklesu do pásma finanční důvěryhodnosti D (churavění), kdy byly neuspokojivé hodnoty rentability, po většinu sledovaných období doprovázeny i pod minimální hranicí se pohybujícími hodnotami pohotové likvidity a úrokového krytí. Tab. XL Pásmo finanční důvěryhodnosti – mezipodniková komparace
Pásmo finanční důvěryhodnosti Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
B
D
D
A
B
B
B
B
B
B
C
D
D
D
D
Pásmo
A Diana, s.r.o.
B
Artemis, s.r.o.
C
Hubert, a.s.
D I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Průměr
Účetní období
Graf č. 38 Pásmo finanční důvěryhodnosti – mezipodniková komparace
5.3.3 Bankrotní model jako doplňkové kritérium finanční analýzy v čase – Diana, s.r.o. Pro predikci možného budoucího vývoje finanční situace podniku bylo použito bankrotního modelu, který podobně jako model bonitní přiřadil sledovaným podnikům určitý výsledný hodnotící koeficient, ať už za jednotlivá účetní období, či jejich průměr. V meziročním trendovém vývoji předmětného koeficientu, u podniku Diana, s.r.o., byla zjištěna jeho oscilace v rozmezí hodnot 4,5 – 5,5. Na základě tohoto zjištění bylo možné, dle klasifikační stupnice daného ukazatele usuzovat na budoucí uspokojivou finanční situaci podniku.
64
Tab. XLI Altmanovo Z skóre – trend vývoje
Diana, spol. s r.o. B. Bankrotní model - Altmanovo Z - skóre
I. ÚO II. ÚO III. ÚO IV. ÚO
pracovní kapitál/ celková aktiva
0,59
0,45
0,46
0,53
nerozdělený zisk/ celková aktiva
0,00
0,04
0,06
0,19
zisk před zdaněním a zaplacením úroků/ celková aktiva
0,01
0,07
0,11
0,29
tržní hodnota vlastního jmění/ účetní hodnota dluhu
2,30
1,02
1,00
1,20
tržby/ celková aktiva
3,41
3,12
3,17
2,92
5,5
4,5
4,8
5,5
Z = 1,2 X1 + 1,4 X2 + 3,3 X3 + 0,6 X4 + 1 X5
5.3.4 Bankrotní model jako doplňkové kritérium finanční analýzy v prostoru – mezipodniková komparace V mezipodnikovém porovnání bylo zjištěno u podniku Diana, s.r.o., dosažení téměř shodné průměrné hodnoty daného koeficientu s podnikem Artemis, s.r.o., s nepatrnou odlišností danou menším rozpětím intervalu hodnot trendového vývoje 4,7 – 5, což potvrdilo celkovou větší časovou vyrovnanost finančního hospodaření u tohoto subjektu. U podniku Hubert, a.s., se pohybovala hodnota Altmanova Z-skóre v nejširším intervalu nejnižších hodnot 2,2 - 3,7, s průměrnou hodnotou koeficientu ve výši 2,71, což dle klasifikační stupnice predikčního modelu zařadilo tento podnik do pásma tzv. nevyhraněné finanční situace. Tab. XLII Altmanovo Z skóre – mezipodniková komparace
Altmanovo Z – skóre Diana, s.r.o. Artemis, s.r.o. Hubert, a.s.
I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO IV. ÚO Průměr
5,51
4,53
4,75
5,48
5,07
4,77
4,71
4,87
4,98
4,83
3,66
2,25
2,38
2,56
2,71
6,00
Hodnota
5,00 4,00
Diana, s.r.o.
3,00
Artemis, s.r.o.
2,00
Hubert, a.s.
1,00 0,00 I. ÚO
II. ÚO
III. ÚO
IV. ÚO
Účetní období
Graf č. 39 Altmanovo Z skóre – mezipodniková komparace
65
Průměr
6. Diskuse Vzhledem k výčtu celé řady použitých zejména intenzivních analytických ukazatelů, vyvstala ze zjištěných výsledků celá řada skutečností, které bylo nutné podrobit podrobnějšímu rozboru vzniku jejich podstaty nebo alespoň důkladnému komentáři, v rámci jejich principiálního osvětlení. Níže uvedené diskusní, resp. komentářové příspěvky v rámci vybraných ukazatelů by měly sloužit především k objasnění příčin vzniku některých zjištěných výsledků dané analýzy a také k jakémusi ověření důvěryhodnosti, opodstatněnosti a metodologické správnosti stanovení zejména syntetických ukazatelů.
6.1 Diskuse – Finanční VH Co bylo příčinou negativních finančních výsledků hospodaření všech komparativně analyzovaných podniků? U podniků se zvýšenou investiční činností se jednalo zejména o položku nákladových úroků, vyplývající z výše přijatých úvěrů. Nicméně vzhledem k objemu finančních nákladů a výnosů (řádově se jednalo o mil. Kč a desítky mil. Kč v případě podniku Hubert, a.s.), v porovnání s objemy provozních nákladů a výnosů nebylo nutné tento negativní jev označovat za podstatný, resp. zásadní s výjimkou jeho podstatného vlivu na ukazatel nákladovosti.
6.2 Diskuse – roční obrat, rentabilita V případě tokových ukazatelů výkazů zisků a ztrát by bylo možné v globálu, na základě výše uvedených skutečností předpokládat, že u společností převažujícího obchodního charakteru bylo hlavní příčinou dosažení vyšší míry zisku zvyšování ročního obratu. Přímá úměrnost zvyšování míry zisku na zvyšování míry ročního obratu však byla přinejmenším diskutabilní u obratově největšího podniku, který dosáhl průměrného zisku ve výši 25 211 tis. Kč, což bylo v poměrném porovnání s předchozími subjekty zjevně nerentabilní (rentabilita výnosů 1,84 %). To dokazuje i trendová analýza tohoto podniku v oblasti tokových ukazatelů výkazu zisku a ztrát, kdy největšího zisku 115 580 tis. Kč bylo dosaženo v prvním účetním období, při nejnižší míře obratu 1 353 282 tis. Kč. Pravá míra úspěšnosti či neúspěšnosti hospodaření podniků byla vyhodnocena, až dle jednotlivých poměrových ukazatelů (rentabilita, likvidita, aktivita, stabilita). Prakticky řečeno, výše obratu byla především u subjektů s převažující obchodní činností jakýmsi pouhým předpokladem úspěšnosti hospodaření, jehož naplnění bylo zcela zásadně vázáno na dobrou úroveň stavu celé řady poměrových ukazatelů, především rentability (viz analýza ukazatelů rentability).
66
6.3 Diskuse – nákladovost Z výsledků ukazatele nákladovosti vyplynula otázka příčiny poměrně dobré úrovně hodnoty tohoto ukazatele (0,50), u jinak poměrně málo rentabilního subjektu Hubert ,a.s. Toto bylo způsobeno nezahrnutím finančních nákladů a výnosů do výpočtu míry nákladovosti, která kalkulovala pouze s provozním výsledkem hospodaření (Výkony a tržby za zboží, resp. Náklady na výkony a prodej zboží). To znamená, že při zachycení celé šíře nákladů a výnosů by byla zobrazena skutečná hospodářská situace podniku, který byl právě ve finančním výsledku hospodaření ve vysoce záporném hodnocení, které by v celkovém důsledku povýšilo úroveň celkové nákladovosti až na hodnotu cca. 0,98.
6.4 Diskuse – stabilita versus ROE Vliv převahy cizích pasiv u podniku Diana, s.r.o., měl do určité míry mít za následek nižší finanční stabilitu, jeho nižší odolnost vůči krizi a tím větší závislost na věřitelích. Vzhledem k tomu, že byla překročena minimální doporučená hodnota 30% podílu vlastních zdrojů na aktivech a ukazatel věřitelského rizika ve formě závislosti na cizím kapitálu a tím i zranitelnosti nedosáhl úrovně maximální doporučené hodnoty 70% a za daných podmínek výše cizího kapitálu zvýšila v tomto případě rentabilitu vlastního kapitálu nad průměrnou úrokovou míru (viz ROE), bylo možné označit tuto míru věřitelského rizika za únosnou a vzhledem k prosperitě podniku i prospěšnou.
6.5 Diskuse – index finančního zdraví U posouzení finančního zdraví, pomocí syntetické bonitní indexové metody se nabídla diskusní otázka, zda-li bylo nutné brát v potaz další (druhé) podmínky pro klasifikaci ratingu? Zda-li nebyl dostačující k posouzení finančního zdraví index bonity v bodech? Daný diskusní námět je a jistě byl předmětem nejen řady dialogů, ale určitě i řady matematicko statistických vyhodnocení. Nicméně pravdou bylo, je a zůstává, že bodový indexní systém tvoří podstatu celého bonitního systému, tudíž jeho význam je pokládán za zcela zásadní a nezastupitelný. Otevřenou otázkou naopak je, zda-li index bonity udávaný v bodech poskytl pravou a nezkreslenou míru finanční důvěryhodnosti podniku. Ze zjištěných výsledků šetření bez použití druhých podmínek pro klasifikaci ratingu, vyplynuly úspěšnější komplexní výsledky finančního hospodaření jednotlivých podniků, v podobě zařazení do vyšších pásem finančního zdraví, resp. v podobě vyšších bodových hodnot indexu bonity. Na druhé straně, při následném použití dalších podmínek pro klasifikaci ratingu došlo u podniků s nižší podlimitní (minimální požadovaná hodnota) mírou ukazatelů pohotové likvidity a úrokového krytí (Diana, s.r.o., Hubert, a.s.), k jejich přesunům do nižších pásem finančního zdraví, v účetních obdobích, ve kterých nenabyly dané ukazatele požadovaných hodnot. To bylo důsledkem negativního projevu neuspokojivé hodnoty konkrétně pro použitý syntetický systém daných ukazatelů stability a likvidity. V konečném důsledku tedy bylo možné označit na základě zjištěných porovnání, použití druhých podmínek klasifikace ratingu, v bonitním modelu za doplňující limitu, která odhalením slabších hodnot ukazatelů použitých v bonitním modelu přispěla k věrnému zobrazení finančního zdraví podniku. Výjimka potvrzující pravidlo nastala v případě výsledků bonitního modelu podniku
67
Artemis, s.r.o., kde výsledky zjištěné s a bez dalších podmínek klasifikace ratingu byly téměř shodné. To bylo možné v konečném důsledku považovat za projev nevýznamnosti druhých klasifikačních podmínek u podniků s hodnotami v bonitním modelu používaných ukazatelů, které překračují minimální bodovou hodnotu.
6.6 Diskuse – predikční model Z predikčního modelu, pomocí Altmanova Z-skóre vyplynul diskusní námět v míře vypovídací schopnosti a důvěryhodnosti zjištěných poměrně pozitivních hodnot a slovních hodnocení pravděpodobnosti možného budoucího vývoje podniků, dle klasifikační stupnice. Poměrně vysoké pozitivum zjištěných hodnot Altmanova Z-skóre u daných podniků bylo možné připsat mimo jiné i na vrub použitých koeficientů jednotlivých poměrových položek výpočtového vzorce, kde byly použity hodnoty koeficientů pro podniky s veřejně obchodovatelnými akciemi (vyšší), které je možné použít i pro ostatní podniky. Při použití Z-skóre pro podniky nekótované na kapitálovém trhu by výsledný efekt Altmanova skóre byl daleko nižší, ale na druhou stranu v souladu s nižšími koeficienty existuje i mírnější klasifikace možného budoucího vývoje podniku. Další pochybnosti o dostatečné vypovídací schopnosti daného ukazatele v ostatních odvětvích a tedy i analyzovaných činnostech vyvolalo původní využití dané predikční metody, která byla původně určena pro zpracovatelský průmysl. Vzhledem k tomu, že se však jednalo o trendovou a mezipodnikovou komparační analýzu, dle předmětu podnikatelské činnosti podobných subjektů a nebylo cílem, vzhledem ke specifickému zaměření podniků porovnání s odvětvovými ukazateli národního hospodaření, bylo použití daného ukazatele jako celku a typu výpočtu Altmanova Z-skóre nejen metodicky, ale i logicky možné. Pro eliminaci případného zkreslení byla použita místo hodnoty tržní kapitalizace účetní hodnota základního kapitálu.
68
7. Závěr V souladu se stanoveným cílem, naplnila provedená finanční analýza, ať už formou analýzy dynamiky vývoje, či mezipodnikového srovnání dle jednotlivých ukazatelů jeho význam. Konkrétními fakty řečeno, ať už v oblasti extenzivních, poměrových, či syntetických ukazatelů podala věrný obraz finančního hospodaření analyzovaného subjektu, který v rámci vzestupného trendu dynamiky vlastního hospodářského vývoje dosáhl v hodnocení většiny poměrových ukazatelů a syntetického ukazatele finančního zdraví, v konečném důsledku (průměru hodnot časového horizontu) velmi dobrých výsledků, v podobě zařazení do pásma finanční důvěryhodnosti (B+), což ve slovním vyjádření znamenalo dosažení pásma dobrého finančního zdraví s pozitivním trendem vývoje. Zařazení do daného pásma by mělo podržet podnik při přechodných nesnázích v provozní činnosti. Obchodní věřitelé by se ještě nemuseli obávat o své pohledávky. V predikci očekávaného budoucího finančního vývoje hospodaření, pomocí bankrotního predikčního modelu bylo možné, vzhledem k dosaženým výsledků dle klasifikační stupnice daného ukazatele usuzovat na budoucí uspokojivou finanční situaci podniku. V mezipodnikovém konkurenčním srovnání s podniky obdobného podnikatelského zaměření byly na základě extenzivních, poměrových a syntetických ukazatelů zobrazeny odlišnosti finančního hospodaření a dynamiky vývoje mezi sledovanými podniky. Zcela pevné postavení bylo sledováno u podniku Artemis, s.r.o., který především vzhledem k určité trendové vyrovnanosti ukazatelů, zohledněných v bonitním modelu dosáhl míry finanční důvěryhodnosti B (dobré zdraví). Podnik Artemis, s.r.o., měl dle průměrné výsledné hodnoty indexu bonity blíže k úrovni pevného zdraví než podnik Diana, s.r.o., tím by měla být větší jeho odolnost vůči externímu ohrožení. V predikci očekávaného budoucího finančního vývoje hospodaření, pomocí bankrotního predikčního modelu, pak bylo možné u obou společností s r.o., konstatovat dosažení téměř shodné průměrné hodnoty daného koeficientu, s výhledem budoucí uspokojivé finanční situace podniků. Z hlediska kapitálové a majetkové struktury největší podnik Hubert, a.s., byl dle bonitní indexové metody zařazen do pásma finanční důvěryhodnosti D (churavění), kdy byly neuspokojivé hodnoty zejména rentability, po většinu sledovaných období doprovázeny i pod minimální hranicí se pohybujícími hodnotami pohotové likvidity a úrokového krytí. Dle zařazení do předmětného pásma finančního zdraví, by měl být daný podnik náchylným k finanční tísni. Nebylo možné vyloučit, že by mohlo dojít k úpadku. Při obchodním styku by bylo vhodné z hlediska externích subjektů dbát maximální opatrnosti. Všichni věřitelé by měli monitorovat finanční situaci dlužníka z hlediska vyhlídek na uspokojení svých nároků při případném konkurzu či vyrovnání. Z hlediska predikce budoucího vývoje finanční situace, byl tento podnik zařazen do pásma tzv. nevyhraněné finanční situace, což by mohlo do budoucna indikovat určité poruchy finančního zdraví, kterým by měl management podniku na základě výsledků provedené analýzy předejít, zejména zkvalitněním vedení podniku a zlepšením rozhodovacích procesů. V souladu s cílem, byly výše uvedené závěry předmětné finanční analýzy vyřčeny poněkud otevřeněji, než aby byl jednoznačně vysloven nesprávný záměr, tj. byly poskytnuty co možná nejrelevantnější, nejpřesnější a nejúplnější podklady, nikoliv vysloveny závěrečná rozhodnutí.
69
8. Souhrn Z obecného hlediska je třeba podotknout, že obdobných finančních analýz již bylo vypracováno určitě nespočet, vždyť management téměř každého podniku analyzuje výsledky svého hospodaření, odhaluje své slabé i silné stránky, předpokládá vývoj své finanční situace do budoucna a přijímá opatření k jejímu neustálému zlepšování. Fundované osobě se zcela jistě naskýtá myšlenka otázky. V čem tedy tkví jedinečnost a neopakovatelnost podstaty dané diplomové práce, jako jedné z mnoha, jejichž témata jsou jí podobné, či alespoň blízké? Je ještě vůbec možné v dnešní době, tak příznivě tržní ekonomice nakloněné, resp. ekonomikou beze zbytku prodchnuté, být v dané oblasti něčím novým a zejména přínosným? V předrevoluční éře bylo národní hospodářství silně determinováno centrálním plánováním, které těžilo ze substance zachované předešlými generacemi. Po roce 1989 se sice stav národního hospodářství zkonsolidoval, ale degradace lidského charakteru se odrazila i v transformaci národního hospodářství a státu zachovala zcela neprůhledný management a malý podíl udržitelných a rizikově spravovaných zisků. Naopak některým jiným podnikatelským aktivitám pak generovala obrovský profit. A právě z tohoto úhlu pohledu je také nutné hledat důležitost a nezastupitelnost každé finanční analýzy jako takové, tedy i této předmětné, která poskytnuvšími údaji z pramenů finančního účetnictví, jehož vypovídací schopnost rozšířila, byla nejen pohledem do „zpětného zrcátka“, s možností interního využití analyzovaných dat v predikci vývoje jednotlivých podniků, ale také se do určité míry stala nedílnou součástí externích statistických vyhodnocení, v podobě zobrazení a zprůhlednění finanční struktury a stability celého národního hospodářství, jehož vývoj by měl být na základě předmětných souhrnných statistických údajů nejen dokladován, potažmo předpokládán, ale i částečně usměrňován, prostřednictvím přijímaných politických a národohospodářských opatření vedoucích k předpokládanému pozitivnímu vývoji, v podobě zvyšování celospolečenské životní úrovně, potažmo životní úrovně každého z nás. Mimo výše popsané přínosy, dle jednotlivých aspektů byla daná práce velkým přínosem zejména pro mě samotného, kdy jsem při využití svých provozně a teoreticky nabytých znalostí a zkušeností zejména v oblasti finančního účetnictví, tyto znalosti zúročil a navíc obohatil o znalosti a zkušenosti ryze ekonomického, zejména analyticky syntetického charakteru. Klíčová slova: finanční situace, národní hospodářství, neprůhledný management, finanční analýza, finanční účetnictví, finanční struktura a stabilita, politická a národohospodářská opatření, životní úroveň
70
8. Summary From the general point of view, one has to point out that there have been many similar financial analyses processed already as the management of almost every enterprise performs analyze results of their economic activity, long to disclose their strengths and weaknesses, strive to predict the progress of their future financial situation and adopt measures aimed at its permanent enhancement. A sound-minded person would be immediately concerned with the evident question as ”What is the actual merit of the originality and nonrecurring fundamental of a thesis, as one of many, where the topic is so similar or at least so close to others? Is there still a possibility in the present times, so inclined to the market economy or thoroughly reek with economics that something might still be new and even of contribution to a particular area of human knowledge? During the pre-revolution era, the national economy was strongly determined by the system of central planning, which was based on the substance preserved by previous generations. After 1989 the condition of our national economy underwent a total consolidation, yet the degradation of human character was reflected in the transformation of national economy and the state itself leaving an absolutely nontransparent management and a little number of sustainable profits administered with certain amount of risk. On the other hand, some entrepreneurial activities were then given the opportunity to generate huge profits. And that would be the angle of view, from which one has to derive the importance and non-substitutability of every financial analysis as such, therefore this area would also include this subject one, which uses the data provided from the sources of financial accounting the predicative ability of which has been extended, would represent not only “a look in the rear mirror” with the opportunity of internal utilisation of data subject to analyses for prediction of progress in particular enterprises, yet it has also become an integral part of external statistical evaluations to a certain extent, in form of depiction and transparency of the financial structure and stability of the national economy as a whole, where the development should be not only documented with subjective statistical data, or even assumed, yet it shall also undergo a certain coordination by means of adoption of political and national-economic measures leading to the anticipated positive development in form of increasing living standard of the whole society, the living standard of every one of us respectively. Besides the above mentioned benefits, the particular aspects of this thesis primarily brought benefit to myself, whereas I had the opportunity to employ my experience of both practical and theoretical, gained especially in the field of financial accounting, to derive advantage of my knowledge and to enrich it with further knowledge and experience of purely economic, analytically-synthetic nature. Key words: financial situation, national economy, non-transparent management, financial analysis, financial accounting, financial structure and stability, political and national-economic measures, living standards
71
9. Seznam použité literatury 1. BLAHA, Z., JINDŘICHOVSKÁ, B., 1996. Jak posoudit finanční zdraví podniku. 2. vydání. Praha, Management Press. 2. BŘEZINOVÁ, H., MUNZAR, V., 2003. Účetnictví I. Praha, Institut svazu účetních, 469 s. ISBN 80-86716-00-7. 3. FREIBERG, F., 1997. Cash flow: Řízení likvidity podniku. 3. vydání. Praha, Management Press. 4. GRÜNWALD, R., 2001. Analýza finanční důvěryhodnosti podniku. Praha, Ekopress. 5. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., 2001. Finanční analýza a plánování podniku. Praha, VŠE (skripta). 6. HOLMAN, R., 2002. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha, C.H. Beck, 591 s. ISBN 807179-737-5. 7. KOVANICOVÁ, D., 2003. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. vyd. Praha, Polygon, 415 s. ISBN 80-7273-084-3. 8. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P., 1996. Poklady skryté v účetnictví. II. díl – Finanční analýza účetních výkazů. Praha, Polygon, ISBN 80-85967-35-9. 9. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P., 2001. Poklady skryté v účetnictví. I. díl – Jak porozumět účetním výkazům. Praha, Polygon. 10. KUPČÁK, V., 2003. Ekonomika lesního hospodářství. 1. vyd. Brno, MZLU v Brně, 258 s. ISBN 80-7157-734-0. 11. KUPČÁK, V., 2000. Finanční účetnictví v lesním hospodářství. 1. vyd. Brno, MZLU v Brně, 87 s. ISBN 80-7157-444-9. 12. SYNEK, M. A KOL., 2000. Manažerská ekonomika. Praha, Grada Publishing, 476 s. ISBN 80-247-9069-6. 13. SYNEK, M. A KOL., 2000. Podniková ekonomika. 2. vyd. Praha, C.H. Beck, 456 s. ISBN 80-7179-300-4. 14. SYNEK, M., KLEČKA, J., 1997. Stručný výkladový slovník ekonomických pojmů. Praha, VŠE (skripta). 15. VYHLÁŠKA Č. 500/2002 SB., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 16. ZÁKON Č. 563/1991 SB., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Internetové odkazy: 1. Ministerstvo spravedlnosti ČR
2. Institut svazu účetních ČR
72
Seznam tabulek použitých v textu: Tab. I Majetková a kapitálová struktura – trend vývoje Tab. II Majetková a kapitálová struktura – relativní mezipodniková komparace Tab. III Čistý pracovní kapitál – trend vývoje Tab. IV Čistý pracovní kapitál – absolutní mezipodniková komparace Tab. V Výkaz zisků a ztrát – trend vývoje Tab. VI Výkaz cash flow – trend vývoje Tab. VII. Výkaz zisků a ztrát – absolutní mezipodniková komparace Tab. VIII Finanční výsledek hospodaření – absolutní mezipodniková komparace Tab. IX Výkaz cash flow – absolutní mezipodniková komparace Tab. X Poměrové ukazatele likvidity – trend vývoje Tab. XI Likvidita I. stupně (peněžní) – mezipodniková komparace Tab. XII Likvidita II. stupně (pohotová) – mezipodniková komparace Tab. XIII Likvidita III. stupně (běžná) – mezipodniková komparace Tab. XIV Likvidita – mezipodniková komparace Tab. XV Podíl pracovního kapitálu na aktivech – mezipodniková komparace Tab. XVI Likvidita cash flow – mezipodniková komparace Tab. XVII Poměrové ukazatele rentability – trend vývoje Tab. XVIII Rentabilita vlastního kapitálu – mezipodniková komparace Tab. XIX Rentabilita celkového kapitálu – mezipodniková komparace Tab. XX Rentabilita tržeb – mezipodniková komparace Tab. XXI Rentabilita celkového investovaného kapitálu – mezipodniková komparace Tab. XXII Rentabilita vlastního jmění před zdaněním – mezipodniková komparace Tab. XXIII Nákladovost – mezipodniková komparace Tab. XXIV Systém ukazatelů Du Pont – mezipodniková komparace Tab. XXV Poměrové ukazatele aktivity – trend vývoje Tab. XXVI Obrat celkových aktiv – mezipodniková komparace Tab. XXVII Obrat stálých aktiv – mezipodniková komparace Tab. XXVIII Průměrná doba inkasa – mezipodniková komparace Tab. XXIX Doba obratu závazků – mezipodniková komparace Tab. XXX Doba obratu zásob – mezipodniková komparace Tab. XXXI Poměrové ukazatele stability – trend vývoje Tab. XXXII Celková zadluženost aktiv – mezipodniková komparace Tab. XXXIII Zadluženost vlastního jmění – mezipodniková komparace Tab. XXXIV Úvěrová zadluženost vlastního jmění – mezipodniková komparace Tab. XXXV Stupeň krytí stálých aktiv I. – mezipodniková komparace Tab. XXXVI Doba splácení dluhů – mezipodniková komparace Tab. XXXVII Poměr CF k celkovým závazkům – mezipodniková komparace Tab. XXXVIII Finanční zdraví – trend vývoje Tab. XXXIX Index finančního zdraví – mezipodniková komparace Tab. XL Pásmo finanční důvěryhodnosti – mezipodniková komparace Tab. XLI Altmanovo Z skóre – trend vývoje Tab. XLII Altmanovo Z skóre – mezipodniková komparace
73
Seznam grafů použitých v textu: Graf č. 1 Majetková a kapitálová struktura – trend vývoje Graf č. 2 Majetková a kapitálová struktura – relativní mezipodniková komparace Graf č. 3 Čistý pracovní kapitál – trend vývoje Graf č. 4 Čistý pracovní kapitál – absolutní mezipodniková komparace Graf č. 5 Výkaz zisků a ztrát – trend vývoje Graf č. 6 Výkaz cash flow – trend vývoje Graf č. 7 Celkové náklady a výnosy – absolutní mezipodniková komparace Graf č. 8 Výsledek hospodaření – absolutní mezipodniková komparace Graf č. 9 Finanční výsledek hospodaření – absolutní mezipodniková komparace Graf č. 10 Průměrné hodnoty cash flow – Hubert, a.s. Graf č. 11 Průměrné hodnoty cash flow – Diana, s.r.o., Artemis, s.r.o. Graf č. 12 Likvidita I. stupně (peněžní) – mezipodniková komparace Graf č. 13 Likvidita I. stupně (pohotová) – mezipodniková komparace Graf č. 14 Likvidita III. stupně (běžná) – mezipodniková komparace Graf č. 15 Likvidita – mezipodniková komparace Graf č. 16 Podíl pracovního kapitálu na aktivech – mezipodniková komparace Graf č. 17 Likvidita cash flow – mezipodniková komparace Graf č. 18 Rentabilita vlastního kapitálu – mezipodniková komparace Graf č. 19 Rentabilita celkového kapitálu – mezipodniková komparace Graf č. 20 Rentabilita tržeb – mezipodniková komparace Graf č. 21 Rentabilita celkového investovaného kapitálu – mezipodniková komparace Graf č. 22 Rentabilita vlastního jmění před zdaněním – mezipodniková komparace Graf č. 23 Nákladovost – mezipodniková komparace Graf č. 24 Multiplikátory (finanční páka, obrat aktiv) – mezipodniková komparace Graf č. 25 Multiplikátor (zisková marže) – mezipodniková komparace Graf č. 26 Obrat celkových aktiv – mezipodniková komparace Graf č. 27 Obrat stálých aktiv – mezipodniková komparace Graf č. 28 Průměrná doba inkasa – mezipodniková komparace Graf č. 29 Doba obratu závazků – mezipodniková komparace Graf č. 30 Doba obratu zásob – mezipodniková komparace Graf č. 31 Celková zadluženost aktiv – mezipodniková komparace Graf č. 32 Zadluženost vlastního jmění – mezipodniková komparace Graf č. 33 Úvěrová zadluženost vlastního jmění – mezipodniková komparace Graf č. 34 Stupeň krytí stálých aktiv I. – mezipodniková komparace Graf č. 35 Doba splácení dluhů – mezipodniková komparace Graf č. 36 Poměr CF k celkovým závazkům – mezipodniková komparace Graf č. 37 Index finančního zdraví – mezipodniková komparace Graf č. 38 Pásmo finanční důvěryhodnosti – mezipodniková komparace Graf č. 39 Altmanovo Z skóre – mezipodniková komparace
74