MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2012
Bc. Irena Přaslicová
MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství
Bc. Irena Přaslicová
Péče o zuby a zubní náhrady u seniorů Diplomová práce
Vedoucí práce: Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, PhD.
Brno 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.
V Brně, dne ………………
………………………… podpis
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Doc. PhDr. Miroslavě Kyasové PhD. za odborné vedení mé diplomové práce, za cenné rady a podněty při jejím zpracování. Děkuji Ing. Radku Buchtovi za cenné rady a pomoc při statistickém zpracování dat. Poděkování patří také všem respondentům za trpělivost a čas při vyplňování dotazníků a dále mé rodině za podporu, kterou mi poskytovali během studia.
OBSAH OBSAH...................................................................................................................... 5 ÚVOD ........................................................................................................................ 7 I
TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................... 9
1
FUNKCE ÚSTNÍ DUTINY A CHRUPU ........................................................ 9
2
INVOLUČNÍ ZMĚNY V OROFACIÁLNÍ OBLASTI ................................ 11
3
STOMATOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ STARÉHO ČLOVĚKA .................. 14
3.1
Anamnéza a subjektivní potíže.......................................................................... 14
3.2
Zevní vyšetření................................................................................................. 14
3.3
Orální vyšetření ................................................................................................ 15
4
ZÁKLADNÍ SYMPTOMY V OROFACIÁLNÍ OBLASTI U STARŠÍCH PACIENTŮ .................................................................................................... 17
4.1
Bolest .............................................................................................................. 17
4.2
Krvácení z ústní dutiny ..................................................................................... 17
4.3
Otoky .............................................................................................................. 18
4.4
Ztížené otvírání úst – čelistní kontraktura ......................................................... 18
5
ONEMOCNĚNÍ ZUBŮ ................................................................................. 19
5.1
Zubní plak a zubní kaz...................................................................................... 19
5.2
Zubní kámen .................................................................................................... 19
5.3
Krvácení dásní.................................................................................................. 20
5.4
Parodontóza..................................................................................................... 20
5.5
Citlivost zubů ................................................................................................... 20
5.6
Afekce ústní sliznice ......................................................................................... 21
5.7
Nežádoucí účinky dlouhodobě užívaných léků .................................................. 21
6
PROTETIKA ................................................................................................. 22
6.1
6.2
Dělení zubních náhrad ...................................................................................... 23 6.1.1 Pevné (fixní) náhrady.......................................................................... 23 6.1.2 Snímatelné náhrady............................................................................. 23 Způsob nošení náhrady..................................................................................... 25
6.3
Problémy se stabilitou zubní náhrady ................................................................ 26
6.4
Komplikace užívání zubních náhrad .................................................................. 27
7
PÉČE O ORÁLNÍ ZDRAVÍ VE STÁŘÍ....................................................... 28
5
7.1
7.2
7.3
Prostředky domácí péče o ústní hygienu ........................................................... 28 7.1.1 Mechanické prostředky....................................................................... 28 7.1.2 Ruční zubní kartáčky .......................................................................... 29 7.1.3 Mechanické kartáčky .......................................................................... 30 7.1.4 Doplňkové mechanické prostředky ..................................................... 30 7.1.5 Chemické prostředky .......................................................................... 33 Techniky čištění zubů ....................................................................................... 35 7.2.1 Metody čištění zubů se zdravým parodontem...................................... 35 7.2.2 Metody čištění zubů s nemocným parodontem .................................... 37 Frekvence a doba čištění zubů .......................................................................... 39
7.4
Péče o zubní náhradu ....................................................................................... 40 7.4.1 Čištění zubní náhrady.......................................................................... 41
8
INSTRUKTÁŽ A MOTIVACE PRO UDRŽOVÁNÍ ÚSTNÍ HYGIENY SENIORŮ....................................................................................................... 44
8.1
Výživové poradenství v prevenci zubního kazu u seniorů.................................. 47
9
METODOLOGIE VÝZKUMU ..................................................................... 49
9.1
Cíle práce a pracovní hypotézy ......................................................................... 49
9.2
Dotazníkové šetření ......................................................................................... 51
9.3
Respondenti a distribuce dotazníků .................................................................. 52
9.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 52
10
VÝSLEDKY VÝZKUMU ............................................................................. 53
10.1 Obecná interpretace výsledků ........................................................................... 53 10.2 Analýza a statistické ověření platnosti hypotéz ................................................. 79 DISKUZE ................................................................................................................ 90 DOPORUČENÍ PRO PRAXI ............................................................................... 100 ZÁVĚR .................................................................................................................. 102 ANOTACE ............................................................................................................ 104 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ ............................................................ 106 SEZNAM ZKRATEK........................................................................................... 109 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................... 110 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................ 111 SEZNAM TABULEK ........................................................................................... 112 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................... 114
6
ÚVOD V posledních letech se stále zvyšuje zájem o důležitou etapu života člověka, jakou je stáří. Díky pokrokům v medicíně, zlepšení zdravotní péče a změně životního stylu se v posledních desetiletích výrazně prodloužila délka lidského života a populace seniorů se stále rozrůstá. Prodlužování lidského věku vyvolává nutnost orientace i na potřeby stomatologického ošetřování starší a staré populace. Tato věková skupina má své specifické problémy s orálním zdravím, jejichž poznání je velmi důležité pro formulaci koncepce prevence i terapie ve stáří. Naše práce je zaměřena na oblast péče o vlastní chrup a zubní náhrady u seniorů ve věku 65 let a více. Pravidelná a důkladná ústní hygiena je základem orálního zdraví, které je důležitou součástí celkového zdravotního stavu našeho organismu. Jídlo se něčím kousat musí a v neposlední řadě i náš jazyk potřebuje pro srozumitelnou artikulaci oporu zubní řady. V našich ústech jsou zuby naprosto nepostradatelné při kousání a rozmělňování potravy a mají poměrně zásadní význam pro správnou artikulaci při mluvení. Pokud o chrup či jeho důležité partie přijdeme, nezbývá než jej nahradit odpovídající zubní náhradou, aby nám tyto schopnosti zůstaly zachovány. Ve stáří jsou zuby pro zdraví stejně důležité jako pestrý jídelníček, ve kterém nesmí chybět maso, ovoce a zelenina. Bez zubů se senior pořádně nenají a je odkázán na měkkou, kašovitou a nepříliš chutnou stravu, takže často raději jí jen málo. Ztráta zubů v pokročilém věku má nejen zdravotní, ale i společenské důsledky – stud, potíže s výslovností, obava z otevření úst, atd. Řešením jsou zubní náhrady, ale ne všichni senioři je nosí. Sebedokonalejší zubní náhrada nedokáže plnohodnotně zastoupit vlastní zuby, může však zásadně usnadnit život. Zubní náhrady drží díky podtlaku mezi ní a sliznicemi patra a dásní. Pokud je špatně upevněna, pohybuje se při jídle i při mluvení. Podle mých zkušeností panuje mezi seniory chybný názor, že se zubní náhradou není třeba chodit na pravidelné prohlídky k zubnímu lékaři, což nelze akceptovat. Senioři by měli pravidelnou návštěvu u zubních lékařů dodržovat stejně jako všichni ostatní. Mnozí z nich se tímto také okrádají o příspěvky zdravotních pojišťoven. Nošení umělého chrupu má i estetický význam, neboť umožňuje udržení původního tvaru a výrazu našeho obličeje bez propadlých rtů a mimických svalů kolem úst, které jsou jinak přirozeným a nevyhnutelným následkem ztráty vlastních zubů. 7
Problematice zubů a tkání ústní dutiny u starších jedinců nevěnovala dosud veřejnost mnoho pozornosti. Lidé se zajímají většinou o závažnější choroby, jakými jsou onemocnění srdce a oběhové soustavy či choroby trávicího ústrojí. Do jisté míry přestala být tabuizována nádorová onemocnění. Zcela se zapomíná na skutečnost, že výše uvedené poruchy zdraví mohou mít mnohdy prvopočátek v onemocněních, která vycházejí z dutiny ústní. Změny na sliznici jazyka nebo na sliznici tvrdého a měkkého patra, sliznici tváří či na zubech mohou být někdy prvním varovným znamením, že v těle člověka se začíná rozvíjet závažná choroba. Navíc orální zdraví, zvláště funkční stav chrupu se významným způsobem podílí na výživě, psychické pohodě, sebehodnocení i sociální roli a aktivitě starého člověka. Do jaké míry ovlivňuje aktuální stav chrupu běžný život seniora? Jsou senioři nuceni vzhledem ke stavu svého chrupu upravovat konzistenci stravy, popř. jakým způsobem? Má užívání zubní protézy vliv na schopnost plynulé řeči a výslovnost seniorů? Cítí se omezování při rodinných či společenských událostech? Odpovědi na tyto otázky se pokusíme najít v této práci. Bude nás také zajímat, do jaké míry jsou senioři edukovaní v oblasti správné péče o chrup, tzn. periodicita návštěv zubních lékařů, dostupnost zubních lékařů v místě bydliště, zásady používání zubních protéz, používání přípravků určených pro kvalitnější péči o chrup a zubní náhrady (fixační krémy, zubní nitě, ústní vody, atd.), to vše v závislosti na jednotlivých proměnných (pohlaví, bydliště, soběstačnost). Motivací k výběru tohoto tématu nám byla aktuálnost problematiky a také málo věnované pozornosti. Touto diplomovou prací bychom rádi přispěli k otevření této problematiky, jejího dopadu na kvalitu života seniorské populace a také zejména k pochopení její důležitosti. Chrup je vizitkou každého z nás. Ústní hygiena je záležitostí jedince a spočívá zejména v domácí péči o chrup a dutinu ústní. Odborný dohled a kontrola jsou neopomenutelnou součástí orálního zdraví. Dle mého názoru je potřeba věnovat se této problematice ve zvýšené míře, zvláště pak pro zkvalitnění života v období stárnutí a stáří.
8
TEORETICKÁ ČÁST
I 1
FUNKCE ÚSTNÍ DUTINY A CHRUPU
Zuby toho o nás prozradí opravdu hodně, dokonce jsou stejně jedinečné jako otisky prstů. Ústům byl vždy přisuzován velký význam. Ústy tišíme hlad, ústy se dostává vzduch do plic – získáváme tak vitální energii. V neposlední řadě ústa slouží k artikulaci řeči, která je vyjádřením našich emocí. Ať již úsměvem nebo grimasou, ústa leckdy odkryjí hlubší vrstvy našeho nitra. Zuby jsou pak víc než jen okrasou úsměvu a pomůckou ke kousání potravy, pomáhají nám také správně vyslovovat slova. Dokonce existují souvislosti mezi našimi zuby a jednotlivými orgány našeho těla. Dutina ústní a chrup jakožto orgán slouží: k příjmu a zpracování potravy, k rozmělnění a řádnému rozkousání potravy, k polykání a tím k posunu potravy do dalších částí trávicího ústrojí, ke zřetelnému vyslovování, tvorbě řeči, podílí se na dýchání. Význam slin spočívá v rozmělnění a zvlhčení potravy, zvlhčení dutiny ústní ke snadnějšímu vyslovování určitých hlásek a v neutralizaci kyselých látek. Dále jsou sliny významné pro chuťové vnímání přijímaných potravin, klouzavý pohyb sousta a snadnější polykání. Pro první fázi příjímání potravy mají hlavní úlohu rty, pro ukusování potravy horní a dolní přední zuby. Ukousnutou potravu rty zprvu přidržují a po přesunutí do úst se stisknou a zabrání tak potravě a slinám, aby unikaly ven z ústní dutiny. Ve fázi zpracování potravy se na jejím rozkousání podílejí stoličky a zuby třenové spolu se žvýkacími svaly. Žvýkací svaly spolu se svaly tváří a jazyka vracejí sousto opakovaně zpět mezi zuby a tímto způsobem a za účasti slin je potrava zpracována před dalším transportem v trávicím ústrojí člověka. Je velmi důležité, do jaké míry je potrava v ústní dutině rozmělněna. Nedostatečně rozžvýkaná potrava může být příčinou toho, že větší sousta poškozují žaludeční sliznici, a tak např. žaludeční vředy 9
se objevují častěji u osob s defektním nebo zkaženým chrupem, kdy potrava nemohla být dobře rozmělněna. V této souvislosti je třeba také zdůraznit, že osoby se zdravým trávicím ústrojím by neměly jíst jenom měkké či kašovité pokrmy. Příliš rozmělněná potrava se totiž ze žaludku rychle vyprazdňuje, aniž by byla řádně zpracována žaludečními šťávami a fermenty v nich obsaženými. Po rozmělnění je sousto pohybem jazyka posunuto dorzálně k hltanové brance, a jakmile se jí dotkne, vyvolá se polykací reflex. V průběhu polykacího aktu se uzavírají všechna spojení hltanu s dýchacími cestami i ústy a potrava se jícnem dostává do žaludku. Po polknutí potravy se spolyká převážná část slin, což má význam i pro minerální a vodní metabolismus člověka. Působením žaludečních kyselin se ničí enzymy produkované v ústní dutině. Konečně dutina ústní se podílí na řeči, na modulaci a zesílení zvuku, který vzniká chvěním hlasivek. Děje se tak polohou jazyka a dolní čelisti, stahy svalstva atd. Pro řádnou tvorbu řeči má význam především dobrá funkce měkkého patra, tvar a pohyblivost jazyka, šířka a výška tvrdého patra, rozvinutí a tvar zubních oblouků, vztah čelistí a tvar a funkce rtů. V některých případech naplňuje ústní dutina i dýchací funkce. Je tomu tak při zvýšené tělesné námaze a při obturaci horních cest dýchacích (nosní polypy, deviace nosní přepážky, při zbytnění adenoidních vegetací, při zánětech paranazálních dutin a v nosní dutině). Dýchání převážně ústy není však jev pro organismus žádoucí. (Kalvach, 2004, s. 727)
10
2
INVOLUČNÍ ZMĚNY V OROFACIÁLNÍ OBLASTI
Změny dutiny ústní ve stáří provází: atrofie slinných žláz – v důsledku toho porucha slinné sekrece, nedostatek slin, suchost v ústech (xerostomie), atrofie chuťových papil a oslabování chuti, změny na sliznici jazyka, výskyt aft, výskyt bělavých povláčků – soor, vyšší výskyt onemocnění zubů a jejich ztráta. Během postnatálního života prodělávají zuby a jejich parodont změny, které se zvýrazňují ve středním a vyšším věku. Fyziologickým používáním chrupu dochází k opotřebování, které se označuje jako obroušení či otěr (abrasio, usuratio). Principem tohoto jevu je skutečnost, že během stárnutí sklovina ztrácí vodu a ubývá organické složky sklovinné matrix. Zvyšuje křehkost a lomivost skloviny, která se stává méně průlinčivou a snáze se obrušuje. Opotřebováním skloviny vznikají na žvýkacích plochách korunky a na místech mezizubních vyhlazená a obroušená místa. Stupeň abraze je ovlivněný typem skusu, kvalitou skloviny, výkonností žvýkacích svalů a příjmem potravy bohaté na organické látky. K abrazi zubů dochází nejen při rozmělňování potravy, ale také v průběhu koncentrovaného přemýšlení (pohyby čelisti naprázdno) či při tělesné námaze (zatínání zubů). Abraze vznikají i při stereotypně prováděných pohybech dolní čelisti, tzv. parafunkcích. Příkladem je noční skřípání zubů (bruxismus). Vzhled abrazí je modifikován návyky při žvýkání a kousání, svíráním náustku dýmky, třením párátek. Při usilovném vodorovném čištění zubu tvrdým zubním kartáčkem vznikají na předních plochách frontálních zubů klínovité rýhované plochy, tzv. klínovité abraze. V těchto místech reaguje zub zvýšenou měrou na studené podněty a chemické dráždění. Když abraze dosáhne hranice skloviny a zuboviny, pozná se to podle tmavých žlutohnědých čar či bodů na žvýkacích ploškách či řezacích hranách zubů. Při postupujícím opotřebování se zvětšují odkrytá místa dentinu a dochází k vytvoření 11
abrazivních jam. Stálá novotvorba dentinu však zabraňuje tomu, aby se otevřela dřeňová dutina zubu. Výsledkem silně abradovaného chrupu je snížený skus. V zubním oblouku se ztrácí kontakt mezi hrbolkem a protilehlou rýhou, mění se sklon kloubní dráhy a chrupavka kloubní hlavice dolní čelisti se významně obrušuje. Další změnou na chrupu během postnatálního života je pokračující apozice dentinu na vnitřní straně dřeňové dutiny a kořenových kanálků. Ve vyšším věku se zkracují kořeny stálých zubů resorpcí jejich apikálních částí. Apozice cementu probíhá celý život. Celulární cement se nejvíce ukládá v oblasti bifurkace kořenů a kolem apikální části kořene. Zde může způsobit zánik apikálních ramifikací a změnu polohy foramen apicis dentis. (Kalvach, 2004, s. 728-729) Alveolární výběžky stařecké horní i dolní bezzubé čelisti regredují a klenba ztrácí svoji původní výšku. Protože tělo maxilly je o něco menší než její alveolární výběžek, oblouk horní čelisti se redukuje více. U dolní čelisti je tomu naopak. Alveolární část je menší než báze, a proto se stařecká mandibula vysouvá více dopředu a vzniká vystupující brada. Po úplné ztrátě zubů vymizí hranice mezi ústní předsíní a vlastní dutinou ústní. Změny bezzubé horní a dolní čelisti se podílejí na změnách celkového zevního vzhledu obličeje, především kolem ústního otvoru, jak to krásně ilustruje kresba Leonarda da Vinciho (viz obr. 1). Rty jsou propadlé, svraštělé a výrazně zmenšená je vzdálenost horní a dolní čelisti. (Malínský, 2005, s. 197)
Obr. 1 - Vzhled obličeje bezzubé horní a dolní čelisti (Malínský,
2005, s. 199)
12
Obecně lze konstatovat, že v současné české populaci má asi 80 % starších lidí funkčně nevyhovující vlastní chrup. Protetická rehabilitace defektního chrupu není u seniorů prováděna, i když je indikována, a tak funkční neschopnost chrupu ošetřeného zubními náhradami stoupá výrazně se vzrůstajícím věkem seniora. Nejvýznamnějšími důsledky špatného orálního zdraví jsou pak poruchy přijímání potravy a z toho vyplývající malnutrice (kousání, žvýkání a polykání potravy), dále pak poruchy artikulace řeči a mluvení a pochopitelně i psychické souvislosti. Následkem ztráty zubů dochází také k předčasné atrofii kostního substrátu čelisti. Z toho vyplývají problémy při zhotovování zubních protéz. Proces atrofie alveolárního výběžku čelisti a posléze i čelistní kosti způsobí zploštění celého protézního lože. Na čelisti pak výrazně vystupují svalové úpony a znemožňují dobrou retenci protézy. Nepříznivou protetickou situaci lze řešit chirurgickou úpravou čelisti nebo pomocí dentálních implantátů. Ztráta zubů se významně podílí na stařecké změně výrazu obličeje. Z pohledu onkologické prevence je třeba zdůraznit nutnost dispenzarizace osob, kterým byly zhotoveny nové zubní protézy. Nejnápadnější změny jsou u starých lidí patrné v orofaciální oblasti na kůži. Postupně u nich dochází k atrofii kůže, která je podmíněna úbytkem podkožního tuku, ztenčením koria a epidermis, změnami kolagenu i elastinu. To se projevuje přibýváním kožních vrásek a záhybů. Na atrofické kůži vystupují zřetelněji změny pigmentové, objevují se teleangiektázie, dochází ke zvýšenému rohovatění a olupování vrchních vrstev kůže, častá je přítomnost senilních keratonů a bazocelulárních karcinomů, na rtech se vyskytují hemangiomy. Ústní sliznice starých lidí nedoznává na rozdíl od kůže žádných typických změn, snad jenom na retní červeni dochází k metaplazii ve smyslu hyperkeratózy, parakeratózy či dyskeratózy. Dochází však k atrofii slinných žláz s poruchou slinné sekrece a k atrofii chuťových papil a oslabováním chuti. Se stárnutím souvisí i změny na sliznici jazyka, např. atrofie a mizení nitkovitých papil na hřbetu jazyka. Vyhlazený jazyk je však spíše spojen s nedostatkem železa či s jiným karenčním syndromem. (Kalvach, 2004, s. 729-730)
13
3
STOMATOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ STARÉHO ČLOVĚKA
Stomatologické vyšetření je zaměřeno na vyšetření chorobných změn v obličeji a v dutině ústní. Tyto změny je třeba posuzovat vždy se zřetelem k celému organismu. I stomatologické vyšetření by mělo respektovat specifičnost zvláště křehkých geriatrických pacientů a významnými limitacemi pohybovými, smyslovými, event. duševními. (Kalvach, 2004, s. 730) Dutinu ústní je důležité vyšetřovat také z onkologického hlediska. Více než 90 % všech zhoubných nádorů ústní dutiny se vyskytuje u osob starších 50 let. Nejvyšší incidenci vykazuje karcinom rtu – u mužů nad 75 let je to o 10,5 %, u žen nad 75 let 5 % a u žen nad 85 let dokonce 11,8 %. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 160) Vlastní vyšetření se skládá z anamnézy, zevního vyšetření a z vyšetření orálního.
3.1 Anamnéza a subjektivní potíže Kromě bolesti je častou stížností starších pacientů nedostatek slin – xerostomie, suchost v ústech, nebo naopak nadměrná tvorba slin spojená s nošením zubních náhrad. Dalšími stesky starších lidí jsou změny a poruchy chuti (dysgeuzie) a sympatalgie označované jako stomatodynie či glosodynie. Obtíže diagnostické i terapeutické způsobují primární a sekundární neuralgie trojklanného nervu a choroby temporomandibulárního kloubu. (Kalvach, 2004, s. 730)
3.2 Zevní vyšetření Postup vyšetřování aspekcí a později palpací musí být systematický. Nepřipouští vynechání žádné anatomické oblasti, zahrnuje i vyšetření lymfatického aparátu krčního ve snaze o časné zachycení nádorových změn. Častým nálezem bývají bolavé ústní koutky, které se vyznačují trhlinami, rozpraskáním a tvorbou krust. Snadno se infikují a způsobují pak bolesti. Pozornost pochopitelně věnujeme regionálním mízním uzlinám, zduření slinných žláz a pohyblivosti temporomandibulárního skloubení. (Kalvach, 2004, s. 730)
14
3.3 Orální vyšetření I lékaři jiných profesí, zvláště praktický lékař, geriatr či internista, by měli být schopni orientačně posoudit stav chrupu seniora, úroveň jeho sanace včetně funkčnosti zubních náhrad. Zvláštní význam nabývá tato dovednost v péči o seniory pohybově limitované, často upoutané dlouhodobě na lůžku. Kromě lokálních afekcí může orální vyšetření odhalit i významné projevy celkových onemocnění, k nimž patří např. mykotický soor či dehydratace. (Kalvach, 2004, s. 730) Chrup V současné době se ve stomatologii ustálilo značení zubů podle mezinárodní dohody společnosti FDI (Federation Dentaire Internationale) z roku 1970 (viz obr. 2A). Jednotlivé kvadranty jsou očíslovány arabskými číslicemi od jedné do čtyř – počítáno od pravého horního kvadrantu ve směru hodinových ručiček. Číslice označující zub se zařadí za číslici označující zubní kvadrant. Např. první stolička stálého chrupu vpravo nahoře se označuje číslicí 16 – údaj se čte „jedna šest“.
A
B
Obr. 2A - Značení zubů dle normy FDI, 2B - Značení dle Zsigmondyho (Kalvach, 2004, s. 731)
15
Historické je z dnešního pohledu značení zubů podle Zsigmondyho z roku 1861 (viz obr. 2B). Chrup je uveden pomocí osového kříže do čtyř kvadrantů, stálé zuby se označují arabskými číslicemi, zuby dočasné číslicemi římskými. Číslování se provádí v meziodistálním směru od prvých řezáků po stoličky (1-8, I-V). Pro označení každého jednotlivého zubu je použit úhlový znak odvozený od osového kříže, do něhož se zapíše číslo určovaného zubu. Např. 6 – první stolička stálého chrupu vpravo nahoře. (Kalvach, 2004, s. 731) Sliznice ústní Dutinu ústní je třeba vyšetřovat vždy po vynětí snímatelných náhrad. Imperativem je systematicky pátrat po slizničních prekancerózách, jako jsou leukoplakie, lentigo maligna (čočkovité změny barvy sliznice v různých odstínech hnědé), po melanomu, který má černou barvu s nádechem perleťového lesku, a po časných formách slizničních
karcinomů.
Ty
bývá
diferenciálně
diagnosticky
obtížné
odlišit
od traumatických vředů, které vznikají iritací sliznice nedokonalými náhradami nebo zbylými zuby. Při objektivním vyšetření ústní dutiny se hlavní pozornost věnuje anatomickým oblastem, kde se nádory často vyskytují – oblastem retní červeně, zvláště v ústních koutcích, sliznicím tváří, sliznici alveolárních výběžků čelistí, oblasti trionum retromolare, ústní spodině, pohyblivé i nepohyblivé části jazyka, tvrdému a měkkému patru, oblasti patrových mandlí a sliznici orofaryngu. Z dalších slizničních změn je třeba upozornit na sníženou vlhkost (xerostomie, dehydratace), na afty či na výskyt bělavých povláčků sooru. (Kalvach, 2004, s. 730) Jazyk I při vyšetřování jazyka je zásadním momentem pátrání po přítomnosti prekanceróz a iniciálních forem zhoubného nádoru. Karcinom jazyka se řadí mezi malignity s velmi špatnou prognózou. U mnoha především starších nemocných je diagnostikován pozdě – teprve v souvislosti s existencí krční nádorové lymfadenopatie. (Kalvach, 2004, s. 732)
16
4
ZÁKLADNÍ SYMPTOMY V OROFACIÁLNÍ OBLASTI U STARŠÍCH PACIENTŮ
V této kapitole jsou stručně zmíněny základní klinické symptomy v orofaciální oblasti, jako je bolest, krvácení z dásní, otoky a ztížené otvírání úst. Dalšími symptomy mohou být poruchy slinné sekrece a zápach z úst. (Kalvach, 2004, s. 732)
4.1 Bolest Senzitivní zásobení ústní dutiny a obličeje obstarává převážně druhá a třetí větev n. trigeminus. Je třeba rozlišovat, zda je bolest jediným, event. vedoucím příznakem, či zda je součástí příznakového souboru. Důležité je také, zda je bolest přesně lokalizována. Druhy bolesti jsou následující: bolest povrchní – příčina se zjistí poměrně snadno (např. zánět, traumatický ulcus sliznice způsobený nevyhovující zubní protézou), bolest hluboká – senior ji nemusí přesně lokalizovat, je trvalá a nevystřeluje do okolí (např. pooperační bolest), bolest neuralgická – je charakteristická pro esenciální neuralgii, lze určit poměrně přesně spouštěcí místo, vyzařuje do okolí, má intermitující průběh, intervaly krutých vteřinových bolestí se střídají s intervaly klidu, stomatodynie a glosodynie – kontinuální parestézie až bolesti nepřesně lokalizované, klinicky se často nachází vyhlazený nebo mapovitý jazyk, recidivující afty apod., psychogenní bolest – chronická, nepřesně lokalizovatelná, mnohdy úporná bolest v obličeji a ústní dutině bez zjištění patologických změn v orofaciální oblasti. (Kalvach, 2004, s. 732)
4.2 Krvácení z ústní dutiny Především je třeba lokalizovat zdroj krvácení. Určit, zda zdroj krvácení je v dutině ústní, anebo zda krvácení vychází z oblasti dýchacího nebo trávicího ústrojí včetně zatékání z epistaxe. V ústní dutině může jít např. o krvácení po traumatu, extrakci 17
zubu, při zánětu dásní, polypu zubní dřeně a také v případě vředovité formy slizničního karcinomu. Krvácení v ústní dutině či epistaxe se mohou projevit i jako diagnosticky zavádějící haematemesis spuria (zvracení spolykané krve). (Kalvach, 2004, s. 732)
4.3 Otoky Je třeba rozlišovat edém akutní a chronický. Příčinou akutního edému je zánět, trauma, krvácení či alergie. V případě zánětu jsou zřetelně vyznačeny Celsovy znaky zánětu. U traumatu se může na edému podílet také hematom nebo sekundární zánět. Krvácení může způsobit např. aplikace lokální anestezie, alergií bývá pátrání po možném alergenu obtížné. Chronický edém vzniká většinou přechodem akutního procesu do chronického stádia. (Kalvach, 2004, s. 732)
4.4 Ztížené otvírání úst – čelistní kontraktura V diferenciálně diagnostické rozvaze je třeba stanovit příčinu. Ta může být např. artrogenní (artritida čelistního kloubu), zánětlivá, pyogenní (poranění svalů při aplikaci anestetik), jizevnatá (po chirurgických výkonech v ústní dutině), výjimečným nálezem je kontraktura neurogenní u tetanu. (Kalvach, 2004, s. 733)
18
5
ONEMOCNĚNÍ ZUBŮ
Zdravotních problémů, které mohou způsobit potíže v dutině ústní, existuje celá řada. V této kapitole uvádím ty nejčastější. I pro orofaciální onemocnění platí zvláštnosti chorob ve stáří: atypický průběh s mikrosyptomatologií a oligosyptomatologií, závažné systémové důsledky lokálních procesů s dekompenzací nejkřehčích i vzdálených orgánů, zvláště mozku. Subakutní a chronické změny v ústní dutině mohou kromě lokálních obtíží udržovat i chronické zánětlivé naladění organismu se všemi negativními důsledky a dopady. Zvláštní důraz je v této souvislosti kladen na zubní ložiskové infekce. (Dlabalová, Klevetová, 2008, s. 158)
5.1 Zubní plak a zubní kaz Zubní plak je drsná bělavá lepkavá hmota na povrchu zubu tvořená slinami a zbytky potravy, obsahuje obrovské množství bakterií. Po vyčištění zubů se zubní plak velmi rychle obnovuje. Některé druhy v něm žijících bakterií se podílejí hlavně na vzniku zubního kazu, jiné se uplatňují při onemocnění dásní a vzniku parodontitidy – zánětlivého onemocnění parodontu (závěsný aparát zubu spojující zub s čelistí, který je tvořen dásní – gingivou, ozubicí – peridotem, aleveolární kostí a kořenovým cementem). Škodlivý vliv mikroorganismů byl opakovaně prokázán a zubní plak se v současnosti
pokládá
za
nejzávažnější příčinu
parodontitidy.
Soustavné
odstraňování plaku všemi dostupnými prostředky ústní hygieny je proto zcela nezbytné pro zamezení tvorby zubního kazu a zánětlivých onemocnění dutiny ústní. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 158)
5.2 Zubní kámen Zubní kámen je tvrdá mineralizovaná hmota, která se usazuje na povrchu zubu a zubních náhrad. Vytváří se usazováním minerálních látek do plaku, dráždí dásně a odtlačuje je od zubu. Přispívá také ke vzniku parodontózy. Je důležité pravidelně jej odstraňovat odborným zásahem zubního lékaře. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 159)
19
5.3 Krvácení dásní Krvácení dásní není důsledek poranění zubním kartáčkem, ale jde o jeden z příznaků onemocnění dásní. Nemocný zub je trvalým zdrojem infekce a následný zánět se snaží nemocný zub vypudit z těla ven. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 159)
5.4 Parodontóza Název parodontóza se nějak vžil do laického povědomí, i když plně nevystihuje podstatu onemocnění. Samotná parodontóza se vyskytuje poměrně zřídka, většinou jde o zvláštní formu onemocnění dásní – periodontopatie. Větší chronický zánět dásní je vlastně neléčená parodontóza, kdy úbytek tkáně kolem dásně vede ke ztrátě vlastního chrupu. Parodontóza odhaluje krčky, které jsou nejčastější příčinou přecitlivělosti zubů. Zánět se šíří od okraje dásně dolů podél kořenů zubů a napadá jak závěsný aparát, kterým je zub upevněn v kosti, tak i samotnou kost čelistního výběžku. Výsledkem je tvorba dásňových chobotů, které uvolňují zuby, způsobují jejich viklavost, putování a ztrátu zubů. Typickými příznaky tohoto onemocnění jsou zánětlivé změny v dutině ústní, které mohou být primární infekcí pro řadu dalších onemocnění celého organismu. Dalšími příznaky tohoto onemocnění je krvácení z dásní, obnažování kořenů zubů, ztráta kosti, zvýšená pohyblivost zubů, svědění a brnění v dásni a zápach z úst. Jednou z příčin je snížená odolnost tkání kolem zubů. Z 80 % toto onemocnění zásadně ovlivňuje nedokonalá hygiena dutiny ústní. Bez pravidelné hygienické péče jsou všechny lékařské zákroky při léčbě předem odsouzené k nezdaru. Jen pravidelné každodenní odstraňování povlaků, a tím i bakterií má šanci na zastavení nebo alespoň zpomalení tohoto velmi chronického onemocnění. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 159)
5.5 Citlivost zubů Zvýšenou citlivostí a bolestivými reakcemi zubů na potraviny s obsahem agresivních látek nebo na tepelné podněty či dokonce dotyk trpí asi 40 % populace. Zub je nejtvrdší orgán těla. Vlastní tvrdou tkáň tvoří zubovina (dentin) a na povrchu je sklovina, což je nejtvrdší tkáň lidského těla. Příčinou citlivosti zubů je obnažený 20
dentin a otevřená ústí dentinových kanálků, které vedou od zubní dřeně k povrchu zubu, a tak jsou nervová zakončení v zubní dřeni otevřena působením zvenčí. Zvýšená citlivost zubů se projeví bodavou a píchavou bolestí při kontaktu zubů s určitými působky, jako jsou ledové nápoje, sladkosti, ovoce, nebo dotyku zubním kartáčkem. Existují dvě hlavní skupiny citlivosti zubů: citlivost zuboviny (tvrdá tkáň pod sklovinou) a citlivost dřeně (uvnitř zubu). Citlivé zuby se brání zubnímu kartáčku krvácením a bolestivostí, což u mnoha lidí vyvolává zanedbání ústní hygieny, a tak začíná začarovaný kruh zubních problémů. Sklovinu si můžeme poškodit také zlozvyky: příliš tvrdý zubní kartáček, necitlivé čištění zubů, nedostatečná hygiena dutiny ústní, kdy zubní kámen odebírá minerály ze zubů, staré zubní výplně s prasklinami a otvory, rozklad a opotřebování zubů, ale také okusování tužek, překusování nití či okusování nehtů a nesprávné stravovací návyky – příliš sladké nápoje, potraviny s agresivními chemickými látkami a také větší množství nápojů sycených CO2. Pokud při konzumaci jídel pocítíme ostrou bolest, měli bychom neprodleně navštívit zubního lékaře. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 160)
5.6 Afekce ústní sliznice Involuční změny na kůži ve stáří mohou způsobit bolavé ústní koutky, které způsobují bolest a obtížné přijímání potravy. K častým změnám dochází také v důsledku nedokonalé zubní protézy, která vede ke snížení úrovně a výšky skusu, poklesnutí ústních koutků. Pozornost je třeba věnovat i bezzubým čelistem, které při jídle dráždí a zraňují sliznici na protilehlém dásňovém výběžku. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 160)
5.7 Nežádoucí účinky dlouhodobě užívaných léků Orální ulcerace způsobují antibiotika, nesteroidní antiflogistika, betablokátory i perorální
antidiabetika.
Xerostomii
vyvolávají
antihistaminika,
bicyklická
antidepresiva, diuretika, antiparkinsonika. Otoky a bolesti slinných žláz může způsobovat inzulin nebo preparáty k léčení poruch štítné žlázy. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 160)
21
6
PROTETIKA
Cílem protetického ošetření je náhrada ztracených částí zubu, celého zubu, skupiny zubů až chrupu jako celku. Metody rekonstrukce jsou dnes velmi dokonalé, otázkou však zůstává, co pacient od rekonstrukce očekává – zda především estetiku, nebo funkčnost a jaké míry funkční rehabilitace chce dosáhnout. (Dostálová, 2004, s. 11) Protetika společně se záchovnou a chirurgickou stomatologií tvoří základ celé stomatologie. Na rozdíl od těchto dvou oborů má specifický úkol, kterým je komplexní rehabilitace orofaciálního systému. To znamená zlepšení nebo obnovu funkce mastikací, fonační a estetické, v širším smyslu také funkce psychologické a společenské. (Hubálková, Krňoulová, 2002, s. 13) Zásadním kritériem je subjektivní i objektivní dostupnost řešení. Správné a vhodné ošetření zajistí dlouhodobý úspěch sanace. Dnes je již zcela na rozhodnutí ošetřujícího zubního lékaře i pacienta, jak bude terapie náročná. Lze říci, že z hlediska protetiky je rekonstrukce z pohledu dlouhodobé stability léčení prioritní. Správné plánování ošetření, jeho časová posloupnost i další péče o pacienta jsou hlavní zásadou úspěšné klinické praxe. (Dostálová, 2004, s. 11) Protetická stomatologie je obor zaměřený na doplnění chybějících: částí zubů, jednotlivých zubů, skupin zubů, chrupu jako celku, tvrdých i měkkých tkání alveolárních výběžků i čelistích kostí. (Dostálová, Seydlová a kol., 2008, s. 117) V současnosti je na celém světě limitujícím faktorem protetického ošetření cena. Většina zubních náhrad není zdravotními pojišťovnami plně hrazena. Výše úhrady pojišťovnou je stanovena zákonem a je pro všechna zdravotnická zařízení stejná. Spoluúčast pacienta, tedy částka, kterou zaplatí, pak může být v jednotlivých stomatologických zdravotnických zařízeních odlišná, protože do ceny může každé
22
zdravotnické zařízení poskytující zubní péči zakalkulovat své oprávněné (ekonomicky zdůvodnitelné) náklady a přiměřenou míru zisku (Dostálová, 2004, s. 22)
6.1 Dělení zubních náhrad Dělení protetických náhrad je možné z různých aspektů. Z hlediska uživatelského má význam rozdělení podle způsobu jejich fixace ke zbývajícím zubům na náhrady pevné (fixní) a snímatelné.( Killian, 2003, s. 77) 6.1.1 Pevné (fixní) náhrady Fixní zubní náhrady představují inlaye (litá výplň), korunky, kořenové nástavby a můstky. Po individuálním zhotovení v zubní laboratoři a po začlenění (natmelení nebo přišroubování) na přirozené zuby či implantáty do žvýkacího aparátu je nemůže pacient sám vyjímat. (Dostálová, Seydlová, 2008, s. 117) Tyto náhrady jsou tedy pevně fixovány ke zbývajícím vlastním zubům. Relativní nevýhodou je, že je k tomu zapotřebí vždy vlastní zuby tvarově připravit. Děje se tak preparací (broušením). Fixní náhrady přinášejí zpravidla vyšší uživatelský komfort, jsou však indikačně poměrně úzce vymezeny. (Killian, 2003, s. 78) 6.1.2 Snímatelné náhrady Snímatelné náhrady tvoří náhrady částečné (parciální) a celkové (totální). Po svém individuálním zhotovení v zubní laboratoři a po začlenění do žvýkacího aparátu je pacient může a dokonce musí sám vyjímat. (Dostálová, Seydlová, 2008, s. 117) Částečná snímatelná náhrada je indikována v případě: menších defektů, kde však použití fixních náhrad je (z různých důvodů) kontraindikováno, či by nebylo účelné, větších až rozsáhlých defektů zubních řad. Částečné snímatelné náhrady tvoří velmi členitou skupinu zubních náhrad. Díky konstrukční variabilitě a přizpůsobivosti mohou nalézt uplatnění téměř při všech stavech zubů a typech defektů zubních oblouků, počínaje ztrátou pouze jednoho zubu a konče situací, kdy v čelisti ještě zbývá alespoň jeden zub (viz obr. 3A a 3B). Jde tedy o univerzálně použitelný typ náhrady. Spojení náhrady se zbývajícím chrupem je 23
zajištěno pomocí tzv. kotevních prvků. Mezi nejčastěji používané kotevní prvky patři spony a zásuvné spoje.
Obr. 3A - snímatelná náhrada premolárů a molárů v dolní čelisti, 3Bsnímatelná náhrada premolárů a molárů v horní čelisti, 3C - celková náhrada zubů v horní čelisti (Killian, 2003, s. 81)
Částečná snímatelná náhrada využívá v čelisti zbývajících vlastních zubů nejen k zajištění své retence a stability, ale často jsou využívány i k zajištění přenosu žvýkacího tlaku (jde o žvýkací tlak zachycený umělými zuby náhrady). (Killian, 2003, s. 81) Celková zubní náhrada má zvláštní postavení mezi snímatelnými náhradami. Nahrazuje přirozený chrup pacienta, a tak ho rehabilituje funkčně i esteticky. Je indikována v případě kompletní ztráty zubů (viz obr. 3C). Po kompletní ztrátě zubů nastávají v orofaciální oblasti významné morfologické a funkční změny. Tyto změny jsou sice nejnápadnější na fyziognomii pacientů, avšak nejzávažnější z hlediska medicínského jsou důsledky způsobené výpadkem funkce mechanické přípravy stravy. Zvlášť závažná je tato okolnost vzhledem k tomu, že se jedná většinou o pacienty starší, kde už je výkonnost gastrointestinálního traktu v určitých ohledech omezena. (Killian, 2003, s. 82) Celková zubní náhrady se skládá z desky a umělých zubů. Při její konstrukci se proto musí zohlednit tři faktory: zajištění stabilní polohy náhrady na bezzubých čelistech, stanovení
správných
čelistních
vztahů
vzhledem
k funkci
temporomandibulárního kloubu, žvýkacího a mimického svalstva, sestavení umělého chrupu tak, aby se zajistila fonace a rozmělnění potravy bez destabilizace náhrady. (Dostálová, Seydlová, 2008, s. 121) 24
Technika žvýkání u celkových náhrad je proti přirozenému chrupu omezena hlavně v rozsahu a intenzitě horizontálních třecích pohybů a celková výkonnost umělého chrupu je menší. Pacienti musí počítat s delší dobou mechanické přípravy a s určitým omezením stravovacích návyků, zvláště zpočátku. Žvýkání navykáme nejdříve na straně měkké až kašovité, nelepivé či mírně křehké. Ukusování sousta předními zuby bývá možné jen velmi omezeně. Potravu je třeba vkládat do úst odděleně, po menších částech. Fonační návyky lze urychlit pomalým a hlasitým čtením. (Killian, 2003, s. 82)
6.2 Způsob nošení náhrady Uživatelům náhrady se doporučuje na noc náhradu nenosit. Důvodem je to, že i s celkovými náhradami může v noci docházet k parafunkcím (skřípání a stlačování zubů) jako tomu bývá u vlastních zubů. Dochází tak k samodestrukci tkání. Stlačují-li se krevní cévy sliznice proti kostnímu podkladu nad hranici jejich odolnosti, dochází k jejich odumírání. Tím je omezena výživa kosti, což vede k jejímu odbourávání. Právě tomu je třeba zabránit. S kostí se musí zacházet velmi opatrně, zejména pak v období bezzubosti, kdy její rychlejší atrofie snižuje držení náhrady. Jestliže se náhrady v noci nenosí, může se tkáň, která není primárně v žádném případě uzpůsobena pro trvalé a nadměrné zatížení, přes noc zotavit (ostatně, ani s botami se nechodí do postele). Počítáme-li na noční odpočinek osm hodin, pak je tkáň třetinu dne osvobozena od falešného použití a zatížení. Jako důvod pro noční nošení se často uvádí rychlejší a snazší návyk na náhradu. O tomto zdůvodnění můžeme uvažovat u „protézových začátečníků“, kde je třeba podpořit co nejrychlejší smyslovou, reflexní i psychickou inkorporaci náhrady, nikoli u zkušených uživatelů náhrad. U nich je proces navykání na náhradu jako cizí/vlastní těleso dávno ukončen. Stojí-li proti celkové horní náhradě řada vlastních zubů nebo zbytkový chrup v čelisti dolní, pak je otázka nočního nošení náhrad kvůli možnému chybnému zatížení nebo přetížení tkání horní čelistní kosti zvláště aktuální. Při tomto nálezu se zvyšuje riziko tvorby vlajícího alveolárního hřebene v oblasti frontálních zubů. Zátěž, kterou nese
25
podklad náhrady při nošení a funkci ve dne není vhodné v těchto případech dále zvyšovat nočním nošením. Zde je namístě náhradu před spaním z úst vyjímat. Argumenty, které mluví pro odstranění celkové náhrady na noc, odpadají u částečných náhrad. Ty je naopak žádoucí mít nasazeny i při spaní. Parciální náhrady jsou upevněny na zbytkový chrup sponami, zásuvnými spoji nebo teleskopickými korunkami, a tím je zároveň stabilizují. Kdyby se tyto náhrady vyjmuly, mohlo by docházet k posunům a změně pozice nosných a opěrných zubů. Ráno by se po nasazení náhrad zuby vracely opět do předchozích poloh definovaných náhradou. Tyto trvalé změny by neprospívaly stabilizaci zubu. Souhrnně lze říci, že částečné náhrady je třeba nosit i v noci, celkové naopak pokud možno v noci z úst vyjímat. (Marxkors, 2007, s. 51)
6.3 Problémy se stabilitou zubní náhrady Při přijímání potravy s nasazenou zubní náhradou senioři brzy zjistí, že síla skusu je oproti vlastnímu chrupu přibližně pouze třetinová, což je poměrně limitující. Dalším problémem je, že i perfektně padnoucí náhrada poměrně často spontánně vyklouzne, kousají-li senioři do něčeho tužšího nebo lepivého. Z pomyšlení na neustále hrozící faux-pas se pak při jídle ve společnosti stresují a nemohou si jídlo v klidu vychutnat. Není výjimkou, že někteří z nich na některé „rizikové“ potraviny ze strachu raději úplně rezignují. Řešením tohoto problému je pravidelné používání fixačních prostředků. Ty pomáhají zajistit pevné a bezpečné upevnění protézy k dásním a patru po celý den. Jejich používáním se zvyšuje nejen stabilita a držení náhrady, ale i síla a celkové možnosti skusu. Fixační prostředky po aplikaci zároveň fungují jako jakýsi „polštář“, který tlumí tlaky a brání sliznice před poraněním zubní náhradou. Poslední a nikoliv zanedbatelnou výhodou fixačních prostředků je, že tím, že utěsňují prostor mezi dásní a protézou a tím zabraňují nepříjemnému pronikání kousků jídla pod protézu. Nejde však jen o jídlo. Upevnění protézy pomocí fixačních prostředků senioři ocení i v dalších životních situacích, kdy nechtěné uvolnění či dokonce vypadnutí hrozí nejčastěji. Takovými situacemi jsou například smích, hlasitější mluvení, zpěv, hra na dechový hudební nástroj, sportovní aktivity, vykřiknutí, hluboký výdech při sfouknutí svíčky, ale i třeba obyčejné kýchnutí či zakašlání. Kromě patrného fixačního účinku a zvýšení fyzického komfortu vede pravidelné používání fixačních 26
prostředků především k pocitu jistoty a zvýšení sebevědomí při společenském kontaktu. (Corega: Problémy se stabilitou náhrady. [online]. [cit. 2012-01-10])
6.4 Komplikace užívání zubních náhrad Protetické náhrady představují cizí tělesa, na která biologické tkáně reagují s různou intenzitou a kvalitou. Jednou z komplikací může být komplikace z bakteriálních příčin. Protetické náhrady se mohou stát nosiči bakteriálních kultur. Nejvíce mikroorganismů je kumulováno v plaku. Plak vázaný na přirozené zuby je významným etiologickým faktorem v rozvoji zubního kazu a parodontopatií, zatímco plak na povrchu náhrad naléhajících na sliznice podporuje rozvoj zánětů sliznic. Dále se může jednat o ústní elektrogalvanismus, kterým se rozumí klinické projevy účinků galvanických proudů, které mohou v dutině ústní za určitých okolností vznikat. Příkladem mohou být bodavé bolesti při styku protilehlých kovových protetických výrobků nebo při jejich kontaktu s kovovým jídelním náčiním. Komplikace mohou způsobit také chemické vlivy některých látek, které se sice v malých koncentracích, ale zato dlouhodobě mohou z náhrad uvolňovat. Proto bývá uživatelům náhrad doporučováno, aby nové náhrady zpočátku odkládali do vody, aby se chemická látka co nejrychleji vyluhovala. V klinické praxi je někdy obtížné rozlišit mezi místním drážděním z chemických příčin a alergicko-toxickou reakcí. Nejvíce diskutována bývá ve stomatologii role niklu a chromu. Z čistě mechanických příčin mohou náhrady působit lokální traumatizaci a mohou působit nežádoucím ortodontickým účinkem na zbývající zuby. Po předání nových snímatelných náhrad bývá téměř pravidlem vznik dekubitů, proto seniory při vyšetření úst a hrdla vždy vyzveme k jejich odložení. Funkční poruchu konstatujeme na základě funkčního vyšetření. Je třeba pamatovat na to, že mezi vyvolávající příčinou dysfunkce a jejím klinickým projevem se subjektivními potížemi může být značný časový odstup (měsíce, roky). Patří sem například bruxismus, bolesti v oblasti ucha, krku, šíje aj. (Kilian, 2003, s. 82-84)
27
7
PÉČE O ORÁLNÍ ZDRAVÍ VE STÁŘÍ
Soustavná
péče
je
základním
rysem
geriatrické
medicíny
i
v oblasti
stomatologie. I při stomatologickém ošetření starých lidí ve vyšším věku je třeba respektovat heterogenitu seniorské populace a osobnost seniorů. Část geriatrické klientely tvoří křehcí a funkčně nezdatní nemocní, často apatičtí či s rozvinutým syndromem demence. Vůči těmto nemocným je třeba zachovávat aktivní přístup, protože často své potřeby biologické či psychosociální neprojevují. Buď nemohou, nebo nechtějí, anebo to neumějí. K ošetření jsou obvykle odesílání jiným lékařem. Je třeba počítat s obvyklou emocionální labilitou, s úzkostnými a depresivními stavy, s hypochondrií, agravací, netrpělivostí, mnohdy až s agresivitou. Jiní starší pacienti jsou naopak velmi trpěliví, nenároční a smíření s chronickými obtížemi. V kontextu úspěšného stárnutí však přibývá i zdatných seniorů, kteří mají do velmi pokročilého věku zájem o esteticky náročná protetická řešení apod. (Kalvach, 2004, s. 733)
7.1 Prostředky domácí péče o ústní hygienu Mezi základní pomůcky ústní hygieny patří zubní kartáček, dentální nit, mezizubní kartáček či zubní párátko. Zubní pasta je především pomocníkem ke snadnému a rychlejšímu čištění zubů. Významným doplňkem jsou ústní vody, roztoky a spreje s dezinfekčním a dezodoračním účinkem. Některé tyto výrobky mají také léčebný efekt. (Dlabalová, Klevetová, 2008, s. 158) Prostředky domácí péče o ústní hygienu se dělí na skupinu mechanickou a na skupinu chemickou. Obě skupiny se používají současně, přičemž skupina prostředků mechanických si zachovává prioritu, protože jak je známo, plak lze dokonale odstranit pouze mechanicky. Většinu chemických prostředků (prakticky s výjimkou fluoridů) nelze totiž trvale požívat pro nežádoucí vedlejší účinky, i když některé z nich jsou hygienicky velmi účinné. (Kilian, 2003, s. 69) 7.1.1 Mechanické prostředky Patří sem kartáčky ruční a mechanické, speciální kartáčky pro čištění snímatelných protetických náhrad, kartáčky pro pacienty s fixními ortodontickými přístrojky,
28
kartáčky pro mezizubní prostory, párátka, mezizubní stimulátory, dentální vlákna i pásky a stomatologické irigátory. (Kilian, 2003, s. 69) 7.1.2 Ruční zubní kartáčky Ruční zubní kartáčky zůstávají stále nejběžnější pomůckou domácí péče o chrup. Zubní kartáčky vynalezli Číňané v 15. století. Velký posun ve výrobě zubních kartáčků zaznamenalo však až 20 století – třicátá léta díky nylonovým vláknům a léta devadesátá, kdy přibyla na trhu široká škála různých druhů kartáčků. Dnes máme díky výrobní technologii na trhu kartáčky, které jsou šetrné k dásním a přizpůsobují se povrchu zubů. Je na místě poradit se se zubním lékařem, jaký kartáček vybrat pro náš chrup. Pro starší lidi má význam také úchopová část kartáčku s možností snadného pohybu v dutině ústní, štětiny by měly být raději měkké a na koncích zaoblené (soft – weich – měkký). Mezi kartáčky nacházíme některé inovace. Je to především barevný indikátor doby používání kartáčku, který se skládá z odlišně zbarvených snopců vláken (jakmile barvy vymizí, má se kartáček přestat používat, protože je, podle údajů výrobce, infikovaný). Dále jsou to vlákna dvojí délky, z nichž měkčí a tenčí mají při čištění sloužit k masáži dásní, a konečně je to takové uspořádání vláken, které má umožnit při kontaktu s okluzní ploškou současné čištění mezizubních prostorů (tzv. axiální kartáček). Držadlo kartáčku má podle doporučení z roku 1973 tvořit s jeho hlavou přímku, jiné požadavky nebyly formulovány. Jeho délka i šířka může být různá, aby si každý mohl vybrat rozměr, který mu nejlépe vyhovuje a umožňuje dobré uchopení kartáčku. Je pravda, že s takto tvarovaným kartáčkem je manipulace v ústech snadná a čištění může být proto dostatečně účinné. Dnes se však prodávají i kartáčky s držadlem jednou či vícekrát zalomeným, popřípadě s nastavitelným ohnutím, což má umožnit zejména snazší dosažitelnost plošek laterálních zubů. Výběr držadla je v současné době tedy poměrně široký a může uspokojit rozličné individuální nároky. Indikace ručních kartáčků je omezena pouze hendikepem seniora. (Dlabalová, Klevetová, 2008, s. 158)
29
7.1.3 Mechanické kartáčky Mechanické kartáčky jsou rotační a vibrační. I zde se používá nylonových vláken, uspořádaných na různě tvarované hlavici, která se otáčí nebo vibruje. Existuje však i konstrukce používající snopce vláken uspořádaných jako u klasických zubních kartáčků, kdy snopce rotují kolem své osy vzájemně protisměrným pohybem. K pohonu slouží většinou elektromotor, zdrojem proudu je obvykle baterie, méně často přívod z elektrické sítě. Podle výsledků četných zahraničních studií nemají mechanické kartáčky v porovnání s ručními vyšší účinnost, pouze kartáček s rotujícími snopci má být výkonnější. Indikace mechanických kartáčků je výhodná zvláště u hendikepovaných seniorů, dále u lidí s nízkou kazivostí a zdravým parodontem. (Kilian, 2003, s. 70) 7.1.4 Doplňkové mechanické prostředky Doplňkové
mechanické
prostředky slouží jednak k dokonalejšímu vyčištění
mezizubních prostorů, jednak ke stimulaci nebo i masáži dásní. Používají se zásadně až po vyčištění zubů kartáčkem a zubní postou, na které navazují a nemohou je nahradit. Použití těchto prostředků je dáno stavem parodontu. Některé čistící a masážní prostředky lze aplikovat jak u normálního, tak u patologicky změněného parodontu, jiné jen u parodontopatií, kdežto u normálního parodontu jsou indikovány jen prostředky stimulační. Dentální vlákno Dentální vlákno se vyrábí jako voskované (viz obr. 4) i nevoskované (viz obr. 5), z nichž prvně jmenované lépe prochází na drsném povrchu a mezi stěsnanými zuby, kdežto v odstraňování plaku nebyl mezi těmito materiály pozorován rozdíl.
Obr. 4 - Voskované dentální vlákno
Obr. 5 - Nevoskované dentální vlákno
(Kovaľová; Čierný, 1994, s. 135)
(Kovaľová; Čierný, 1994, s. 135)
30
Dodává se buď jako velké balení, z něhož se pro jedno popustí, odstřihne asi 45 cm nebo nastříhané v délce pro jedno použití. V těchto případech je někdy vlastní účinná část doplněna na obou koncích tenčími vlákny, sloužícími k uchopení vlákna. Doporučený postup použití znázorňuje obr. 6.
Obr. 6 - Držení dentálního vlákna (Killian, 1999, s. 71)
Existuje také držák vlákna tvaru písmene Y, vhodný zejména pro distální zuby (viz obr. 7)
Obr. 7 - Držák dentálního vlákna (Kovaľová; Čierný, 1994, s. 135)
Dentální pásky Dentální pásky jsou z měkkého materiálu a tvarem připomínající matrice pro plastické výplně. Složí ke stírání plaku v mezizubních prostorech. (Kilian, 2003, s. 72) 30
Kartáčky pro mezizubní prostory Běžným zubním kartáčkem není možné vyčistit riziková místa chrupu, důležité je používat také mezizubní kartáček. V dutině ústní se najdou místa, která zůstávají nedotčená zubním kartáčkem a vrství se zde plak, který nakonec silou chemických látek prolomí sklovinu zubu a způsobí zubní kaz. Kartáčky pro mezizubní prostory jsou tedy určeny k čištění aproximálních plošek u dostatečně širokých, „otevřených“, mezizubních prostorů. Vlákna jsou buď nylonová, uspořádána do jednoho či více snopců nebo krátká vlákna upevněna na centrální kovovou spirálu (viz obr. 8). Oba typy zle používat jak samostatně tak s různě tvarovaným držadlem. Aplikují se jak z bukální, tak z orální strany, není nutné používat zubní pastu. (Kilian, 2003, s. 72) Mezizubní stimulátory Mezizubní stimulátory jsou různě dlouhé kuželíky z platové hmoty nebo z gumy. Měkká guma je vhodnější, protože brání nepřiměřené kompresi mezizubní papily. Jsou opatřeny samostatným držadlem nebo mohou být upevněny na držadle zubního kartáčku, v obou případech jsou vyměnitelné (viz obr. 9). Stimulace se provádí tak, že se kuželík zavede do mezizubního prostoru hrotem k okluzi pod úhlem cca 45 stupňů k dlouhé ose zubu a aktivuje se lehkým tlakem ruky ve směru mezizubního prostoru, což se aplikuje třikrát až čtyřikrát z obou stran. (Kilian, 2003, s. 72)
Obr. 9 - Mezizubní stimulátor (Kovaľová;
Obr. 8 - Mezizubní kartáček (Kovaľová;
Čierný, 1994, s. 159)
Čierný, 1994, s. 158)
Párátka Párátka mají z uvedených pomůcek nejdelší tradici. V současné době se vyrábějí ze dřeva, ale i plastových hmot a kovů. Jejich průřez bývá jak plochý, tak kruhový nebo trojhranný. Jejich účinnost nezávisí ani na materiálu, ani na jejich tvaru. Tradičně se používají k odstranění zbytků potravy bezprostředně po jídle. (Kilian, 2003, s. 72) 31
Stomatologické irigátory Stomatologické irigátory se v primární prevenci zubního kazu a parodontopatií považují pouze za adjuvantní prostředky, protože neodstraňují plak. Mohou však odstranit zbytky potravy a vrstvu plaku, uvolněnou předchozím mechanickým čištěním. Použitelné jsou jak v domácí péči, tak v ordinaci. (Kilian, 2003, s. 72) Lopatka na čištění jazyka Po vyčištění zubů před spaním se doporučuje i vyčištění jazyka. Jazyk se čistí zubním kartáčkem stíravými pohyby směrem ven z úst nebo speciální lopatkou na čištění jazyka (viz obr. 10). Čištění jazyka je doporučováno seniorům se změnami na jazyku, např. lingua plicata, při kterých jsou na jazyku přítomny hlubší rýhy. (Kovaľová, Čierný, 1994, s. 141)
Obr. 10 - Lopatka na jazyk (Kovaľová; Čierný, 1994, s. 141)
7.1.5 Chemické prostředky Chemické prostředky určené pro domácí hygienu mají splňovat následující požadavky: zvyšovat odolnost tvrdých zubních tkání, zamezit tvorbě plaku, likvidovat již vytvořený plak, usnadnit mechanické odstranění plaku. Jako nový se v současné době uplatňuje požadavek snížit škodlivost plaku. Příslušný prostředek nesmí mít nežádoucí vedlejší účinky, aby si jej senior mohl aplikovat
33
dlouhodobě sám. Ideálem je látka prokazatelně zvyšující odolnost tvrdých zubních tkání a současně působící proti plaku. Ideálu se nejvíce přibližují fluoridové preparáty, které nemají měřitelné nežádoucí účinky, prokazatelně zvyšují odolnost tvrdých zubních tkání a při vysoké koncentraci v plaku působí bakteriostaticky až baktericidně. Fluoridové preparáty nelze ovšem považovat za antiseptika, proto se neustále zkoumají látky, které by bylo možné používat ke zlepšení mechanického čištění zubů, nebo které by, v případě potřeby, mohly mechanické čištění zcela nahradit. (Kilian, 2003, s. 73) Preparáty
určené
k chemickému
ovlivnění
plaku
rozdělujeme
na
specifické
a nespecifické. Specifické ovlivňují zejména mikroorganismy, o kterých je známo, že se ve slině a v plaku vyskytují. Nespecifické prostředky působí proti širšímu spektru mikroorganismů. Nejúčinnějšími jsou chlorhexidin, Listerine a kombinace aminofluoridu či triklosanu s fluoridem cínatým. Chlorhexidin je slizničním antiseptikem a širokým spektrem antimikrobiálních účinků. Má také účinek antimykotický a antivirový. Je vyráběn v různých aplikačních formách, jimiž jsou roztoky, gely, spreje, pastilky, žvýkačky, vstřebatelné čípky, zubní pasty a laky. Nejpoužívanější lékovou formou zůstávají ústní vody. Směs tzv. esenciálních olejů s antiseptickými, převážně antibakteriálními účinky, je komerčně vyráběná pod obchodním názvem Listerine. Listerine vykazuje dobré antiplakové účinky, založené na jeho baktericidním působení na řadu orálních bakterií. Působí také protivirově a protizánětlivě. Hlavními výhodami Listerinu je absence vedlejších účinků, a to i při dlouhodobém podávání po dobu týdnů a měsíců. Prostředek je vhodný pro doplnění domácí péče o chrup se zdravým i zánětlivě změněným parodontem či s dentálními implantáty. Výplachy úst lze provádět bezprostředně po čištění zubů, obvykle dvakrát denně po jednu minutu. Triklosan je antiseptikum s bakteriostatickým účinkem, který se přidává zejména do zubních past, méně do ústních vod. Má rovněž účinek protizánětlivý. Z hlediska klinického protitlakového efektu se nevyrovná chlorhexidinu ani Listerinu. Současná nabídka preparátů s triklosanem je na tuzemském dentálním trhu nepřehledná. (Šimůnek a kol., 2008, s. 175-177)
34
7.2 Techniky čištění zubů Správná a účelná technika čištění chrupu je zárukou celoživotního zachování vlastního chrupu. Je třeba říci, že každá ústa mají jiný anatomický tvar, přístup k samotnému čištění zubů je tedy velice individuální. Jak říkají stomatologové - nenarodili jsme se s kartáčkem v ruce, a tak se musíme učit správnému čištění tubů. Musíme ovšem pravidelně navštěvovat zubní ordinaci a zjistit, zda námi zvolený postup při čištění chrupu je opravdu ten pravý. (Dlabalová, Klevetová, 2008, s. 158) Metody čištění zubů mají vyhovovat následujícím požadavkům: maximální účinnost a snadná osvojitelnou (čas nutný k jejich nácviku má být minimální a senior si je má snadno zapamatovat). Vhodná je každá metoda, která odstraňuje plak z povrchu zubů a gingivy bez poškození těchto tkání. V dnešní době existuje celkem šest dlouhodobě osvědčených metod čištění zubů. (Kilian a kol., 1996, s. 71) 7.2.1 Metody čištění zubů se zdravým parodontem Metoda podle Foneho Při postavení řezáků hranou na hranu se čistí současně oba zubní oblouky na bukální straně krouživými pohyby. Vlákna kartáčků jsou postavena k dlouhé ose zubů v pravém úhlu (viz obr. 11). Po vyčištění bukálních plošek se při otevřených ústech přiměřeně zmenšenými kruhovými pohyby vyčistí nejprve horní, a pak dolní zuby z orální strany; následuje vyčištění okluzních plošek horizontálními pohyby. Tato metoda je indikována pro klienty dávající přednost jednoduché snadno osvojitelné metodě. (Kilian a kol., 1996, s. 76)
Obr. 11 - Metoda čištění zubů podle Foneho (Kilian a kol., 1996, s. 76)
35
Vertikální kombinovaná metoda Tato metoda se nazývá také „od červeného k bílému“, protože vlákna kartáčku se nasadí pod úhlem cca 45 - 30 stupňů k dlouhé ose zubu na připojenou gingivu, načež se za současného otáčení dlouhé osy kartáčku sunou k okluzi (viz obr. 12). Při této metodě je potřeba působit jen malým tlakem a popsaný pohyb opakovat 5 – 6x pro každý segment, pokrytý hlavou kartáčku. Po té se hlava kartáčku posune o jeden zub a celý postup se opakuje. Na straně orální se postupuje stejně, podle potřeby se dlouhá osa kartáčku orientuje shodně s dlouhou osou zubu. (Kilian a kol., 1996, s. 76)
Obr. 12 - Vertikální kombinovaná metoda čištění zubů (Kilian a kol., 1996, s. 76)
Modifikovaná metoda podle Stillmana Vlákna kartáčku se přiloží na připojenou gingivu pod úhlem cca 45 stupňů, kde se provádějí drobné vibrační pohyby, načež se vlákna pohybují vertikálně přes volnou a připojenou gingivu a dále na povrchu zubu (viz obr. 13 a obr. 14). Následuje vyčištění okluzních plošek horizontálními pohyby. Ačkoli tato metoda bývá někdy označována jako vhodná pro zdravý i nemocný parodont, pro nemocný parodont se spíše nedoporučuje. (Kilian a kol., 1996, s. 77)
Obr. 13 - Stillmanova metoda v maxille
Obr. 14 - Stillmanova metoda v mandibule
(Kovaľová; Čierný, 1994, s. 131)
(Kovaľová; Čierný, 1994, s. 131)
36
7.2.2 Metody čištění zubů s nemocným parodontem Tyto metody se označují též jako „masážní“, protože jejich aplikací se má, kromě čištění, dosáhnout i masáže gingivy. Metoda podle Charterse Při této metodě se vlákna kartáčku orientují pod úhlem 45 stupňů. Vlákna se dostávají mezi zuby, aniž by zraňovala gingivu (viz obr. 15). Lehkým tlakem se přitom vykonávají drobné vibrační pohyby. V prázdném mezizubním prostoru provádějí vlákna kartáčku drobné kyvadlové pohyby, a tím se odstraňuje plak (viz obr. 16 a obr. 17). Doporučuje se vyčistit každý segment 2-3 pohyby a po krátké přestávce na stejném místě celý postup opakovat. Tato metoda čištění je indikována u onemocnění parodontitidou. Nevýhodou je značná časová náročnost. (Kilian a kol., 1996, s. 77)
Obr. 15 - Chartersova metoda – zatlačení
Obr. 16 - Chartersova metoda – přiložení
vláken do mezizubních prostor (Kovaľová;
vláken na orální ploše v maxille
Čierný, 1994, s. 133)
(Kovaľová; Čierný, 1994, s. 133)
Obr. 17 - Chartersova metoda – přiložení vláken v mandibule (Kovaľová; Čierný, 1994, s. 133)
37
Inrasulkulární metoda podle Basse (původně Talbota) Podle původního autora má tato metoda odstranit nejen detritus a usazeniny, ale i nahromaděné zbytky epitelií z gingiválního sulku. Bass doporučoval přiložení snopců vláken v úhlu 45 stupňů k povrchu zubu, vlákna naléhají plošně na bukální plošky zubů, zasahují do gingiválního sulku a dostávají se i do mezizubních prostorů (viz obr. 18 a obr. 19). Lehkým tlakem se pak provádějí drobné vibrační pohyby desetkrát pro každý segment, pokrytý hlavou kartáčku. Při nich mají být vlákna kartáčku v kontaktu s povrchem zubu, gingiválním sulkem a zevním okrajem gingivy. Čištění se dokončí horizontálními pohyby kartáčku po okluzních ploškách (viz obr. 20 a obr. 21). Indikací této metody je parodontitida, nevýhodou je obtížnost a časová náročnost. (Kilian a kol., 1996, s. 77)
Obr. 18 - Bassova metoda – přiložení
Obr. 19 - Bassova metoda –anemizace
vláken v oblasti jednoho zubu (Kovaľová;
gingivy při zatlačení do sulku (Kovaľová;
Čierný, 1994, s. 132)
Čierný, 1994, s. 132)
Obr. 20 - Bassova metoda – přiložení
Obr. 21 - Bassova metoda – posun vláken
vláken zubního kartáčku při čištění orální
přes orální plochu zubu (Kovaľová;
plochy (Kovaľová; Čierný, 1994, s. 132)
Čierný, 1994, s. 132)
38
Cirkulární čistící metoda Jedná se o kombinaci horizontálních pohybů a některými prvky předešlé metody. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že místo stacionárních vibrací se pod mírným tlakem v ose vláken opisují hlavou kartáčku malé kroužky o průměru 2 - 4 mm (viz obr. 22). Další postup je totožný s předešlou metodou. Obligátní vyčištění okluzních ploch tvoří závěr. Je chybou doporučovat poslední uvedené tři „masážní“ metody pro čištění chrupu se zdravým parodontem, protože jejich aplikací může dojít k vytvoření otevřeného interdentálního prostoru. Naproti tomu uvedené první tři metody, určené pro zdravý parodont, není nutné zakazovat klientům s parodontopatiemi, pokud si doplní čištění kartáčkem aplikací dalších vhodných pomůcek a metod. (Kilian a kol., 1996, s. 77)
Obr. 22 - Cirkulární čistící metoda (Kilian a kol., 1996, s. 77)
7.3 Frekvence a doba čištění zubů Důležitým preventivním faktorem je inhibice růstu plaku či jeho úplné odstranění v počátečním stadiu jeho vývoje (kolonizace do 48 hodin). Stejně důležité je i rozrušení, a pokud možno i odstranění plaku již vyzrálého, u něhož vzrůstá schopnost posunu pH ke kritické hodnotě 5,2, kdy již může dojít k demineralizaci tvrdých zubních tkání. Tento pokles nastává po každé konzumaci jídla. Důležité je, že během spánku je salivace velmi nízká, takže slinné enzymy nemohou provádět „biologickou očistu“ ústní dutiny. Z hlediska prevence parodontopatií je významné, že v průběhu „zrání“ plaku přibývají velmi rychle mikroorganismy patogenní pro parodont. Z uvedeného vyplývá, že pro prevenci gingitividy by stačilo účinné čištění zubů jednou za 48 hodin, naproti tomu zatím nevíme, jaká frekvence čištění zubů by zamezila vzniku zubního kazu. Ideální by bylo čistit zuby po konzumaci
39
každého jídla či nápoje obsahujícího sacharidy. Protože většina lidí tuto možnost nemá, stalo se pravidlem čistit zuby ráno a večer, vždy po jídle. Pravidelnost hygienických návyků je nutná, ale nesmí se stát pouhou formalitou. Jestliže ranní čištění ovlivňuje nedostatek času a činí-li z téhož večerní únava jen nutné zlo, pak nelze předpokládat dobrý výsledek. Je proto vhodné seznámit se s časovým režimem seniora a přizpůsobit doporučení hygienické procedury jeho možnostem. Frekvenci i dobu čištění je zapotřebí také přizpůsobit náchylnosti seniora k zubnímu kazu. Standardní 3 minuty ráno a 5 minut večer považujeme za minimum. U starších seniorů s prodlouženou klinickou korunkou je požadavek na čištění zubů dvakrát denně minimální, lépe je doporučovat hygienu po každém jídle, třeba s pomocí modifikovaných pomůcek. Nositelé protetických náhrad všech typů musejí věnovat odpovídající péči jejich hygieně. Rozhodující není doba, ale účinnost čištění. Formální dodržování doporučené minutáže při použití nesprávné techniky nepřináší žádné výsledky. Doplňkové mechanické prostředky by se měly používat jednou denně po večerním čištění. Vzhledem k jejich rozdílné časové náročnosti jejich použití lze připustit aplikaci dentálního vlákna a mezizubních stimulátorů jednou za dva dny, zatímco irigace možno aplikovat denně. Doplňkové chemické prostředky jsou doporučovány podle indikací, uvedených u každého z nich. Pokud jde o žvýkačky bez cukru, doporučované v poslední době, prokazatelně zvyšují salivaci, zkracují clearence sacharidů, a proto je můžeme doporučit po jídle v průběhu dne. (Kilian a kol., 1996, s. 78-79)
7.4 Péče o zubní náhradu Samostatnou kapitolou je individuální péče o náhrady ztracených zubů, zejména snímatelné zubní náhrady. V posledních letech mají senioři pro domácí péči o tento typ náhrad k dispozici specifické prostředky, fixační prostředky k upevnění snímatelných zubních náhrad, tzv. zubní adheziva a čistící tablety. Základním požadavkem je udržovat náhradu v čistotě a bez plaku. Seniorům je třeba vysvětlit, že čištěním se náhrada nepoškodí. Dále je nezbytné demonstrovat jaké čistící a dezinfekční prostředky používat, jak často a jakým způsobem. (Marxkors, 2007, s. 50)
40
7.4.1 Čištění zubní náhrady Při čištění zubních protéz se musí dodržovat tyto zásady: náhrady čistit extraorálně, náhrady čistit podle potřeby, nejlépe pravidelně jednou denně – večer, čištění protéz provádět mimo ústa ve vodě napuštěné v umyvadle nebo v nádobce; protézu nedržet pod proudem tekoucí vody, protože tak může snadno vypadnout z ruky – prevence před poškozením nebo zlomením náhrady spadnutím do umyvadla nebo na podlahu, před důkladným vyčištěním nechat protézu vysušit – povlaky jsou pak lépe viditelné, používat speciální kartáčky na čištění protéz nebo tvrdé zubní kartáčky, používat nealkalické mýdla nebo pasty, vhodnými čisticími prostředky jsou měkké mýdlo nebo zubní pasta, mohou se používat také čistící tablety, které však nenahrazují mechanické odstranění povlaků. (Oster, Schuler, 2010, s. 332) Čištění zubní náhrady se provádí pravidelně jednou denně, nejlépe večer. Provádí se po vyjmutí zubní náhrady z úst. Čištění probíhá ve 2 krocích. Prvním krokem je mechanické očištění od zbytků jídla a viditelných nečistot. Náhrada se omyje proudem vody a pak se opatrně pomocí zubního kartáčku odstraní zbytky jídla a viditelné nečistoty. K mechanickému čištění nikdy nepoužívat žádné kartáče na ruce ani prostředky na mytí nádobí, které mohou náhradu poškodit. Druhým krokem je ponoření protézy do lázně a aplikace čistící šumivé tablety. (Corega: Jak čistit zubní náhradu. [online]. [cit. 2012-01-10]) Čistící šumivé tablety obsahují silikonové polymery, enzymy, detergenty, bělící činidla a aromatizační přísady, které seniorům usnadňují čištění náhrady v domácí péči. To je důležité nejen pro odstranění usazenin z nedostupných míst protézy, jako jsou spáry mezi umělými zuby a mikroskopické rýhy či záhyby, ale hlavně naprosto nezbytné pro likvidaci nebezpečných plísní a bakterií mikrobiálního povlaku, který se jinak
41
na skrytých místech protézy hromadí a bývá příčinou zápachu z úst, zánětů dásní i tvorby zubního kazu na zbylém chrupu. Čistící šumivé tablety jsou zásadité povahy, což omezuje růst mikroorganismů. Použití je velice snadné (viz obr. 23). Tableta se rozpustí ve vodě a náhrada se ponoří do vzniklého roztoku na cca 15 minut, je možné i přes noc. Samozřejmostí je výměna roztoku po každém použití. Používání čistících tablet na protézy nelze vnímat jako zbytečný luxus a nadstandard, nýbrž jako nezbytnou každodenní rutinu, která seniorům dodá jistotu svěžího dechu a hygienické čistoty v ústech. (Lenčová, 2007, s. 34)
Obr. 23 - Použití šumivé čistící tablety (Corega: Jak čistit zubní náhradu. [online]. [cit. 2012-01-10])
Všeobecně se k čištění zubů používají zubní pasty a zubní kartáček. Pro čištění náhrad se však běžné zubní kartáčky nehodí. Pro tento účel jsou na trhu protézové kartáčky, jejichž štětiny jsou delší a silnější a mají pyramidovou část k čištění alveolárních prohlubní (viz obr. 24).
Obr. 24 - Protézové kartáčky (Marxkors, 2007, s. 50)
Obyčejně se nejprve čistí místa, která jsou přímo dosažitelná. Senior chopí do jedné ruky náhradu, pevně ji drží, zatímco druhou rukou nasadí kartáček a provádí krátké 42
krouživé pohyby. Tento postup musí být prováděn od molárů na jedné straně až k molárům druhé strany a po etapách opakován (viz obr. 25).
Obr. 25 - Čištění zubní náhrady
Obr. 26 - Čištění prohlubní náhrady
(Marxkors, 2007, s. 50)
(Marxkors, 2007, s. 50)
Prohlubně kopírující alveolární výběžky se čistí pyramidovou částí kartáčku (viz obr. 26). Náhrada leží naplocho jistě a pevně v ruce, zatímco protézou kartáček se vede horizontálně do podsekřivin. (Marxkors, 2007, s. 51) Dalším možným způsobem péče o zubní náhrady je použití ultrazvukové čističky (viz obr. 27). Ta odstraňuje velmi dobře zubní kámen a proto je ideální pro jemné a důkladné čištění snímacích zubních protéz. Čistička generuje impulzy, které vytvářejí krátké a rychlé oscilace v čisticí tekutině. Díky tomu jemně očistí povrch předmětu bez jakékoliv mechanické pomoci. I když je ultrasonické čištění dentální protézy možné i v pouhé vodě, doporučuje se používat dezinfekční roztok, díky němuž lze docílit velmi efektivního čisticího účinku. Je vhodná jak pro zubní ambulance, tak i na domácí použití. (Dentalhardware: Ultrazvukove cisticky. [online]. [cit. 2012-12-15])
Obr. 27 - Ultrazvuková čistička (Dentalhardware: Ultrazvukové čističky. [online]. [cit. 2012-12-15])
43
8
INSTRUKTÁŽ A MOTIVACE PRO UDRŽOVÁNÍ ÚSTNÍ HYGIENY SENIORŮ
U seniorů mnohdy dochází ke změnám vnímání vlastního orálního zdraví. Jsou to jednak změny smyslového čití – snížené vnímání chuti zvyšující riziko poruch výživy, snížené vnímání zápachu z úst, snížená intenzita pociťování bolestí zubů, erozivních a ulcerózních afekcí ústní sliznice a bolesti temporomandibulárního kloubu, častější výskyt pálení v ústech (např. jako důsledek snížené sekrece slin). Péče o ústní zdraví v nejvyšších věkových kategoriích se řídí především požadavkem pravidelné kontroly stavu ústní dutiny. Ta umožní např. včasnou intervenci v případě zvýšeného rizika demence (náročnější fáze ošetření se provedou v počátečních stádiích demence, kdy je senior schopen komunikace). V případech, kdy není možná kompletní rehabilitace, se péče zaměřuje na udržování hygieny ústní dutiny (za pomoci pečovatelů či rodinných příslušníků) a aplikaci vhodných preventivních opatření. Současné trendy v péči o ústní zdraví seniorů upřednostňují holistický přístup, který od zubních
lékařů
vyžaduje
pravidelnou
aktualizaci
znalostí
týkajících
se ošetřování rizikových seniorů (polymorbidní pacienti, paliativní péče resp. kvartérní prevence) a úzkou mezioborovou spolupráci. Zároveň je třeba seniory vhodnou formou motivovat k udržování vlastního orálního zdraví, tak, aby sami měli zájem o dohled nad vlastním zdravím. (Lenčová, 2007, s. 35) Někteří senioři nemohou na přechodnou dobu nebo trvale používat výše popsané běžné metody udržování ústní hygieny. Také účinnost obvyklého způsobu čištění zubů může být nedostatečná, pokud je v chrupu vyšší počet míst plaku, ať už přirozených nebo arteficiáních, odkud se plak odstraňuje jen velmi obtížně. Ve všech těchto případech je nutné seniory účinně motivovat, techniku čištění zubů vhodným způsobem modifikovat, přizpůsobit volbu pomůcek, využívat chemických prostředků omezujících kumulaci plaku, upravit režim výživy i složení stravy a je-li to nezbytné, zajistit i pomoc další osoby. (Kilian a kol., 1999, s. 76) Při nácviku provádění hygieny ústní dutiny v seniorském věku je třeba vzít v úvahu možné změny v kognitivních schopnostech (zejména sníženou schopnost koncentrace). 44
Přibližně u třetiny osob nad 80 let se mohou projevit známky demence, je proto nezbytné úzce spolupracovat s jejich pečovateli. Sníženou úroveň sebeobsluhy je možné řešit asistencí při provádění ústní hygieny s používáním speciálních pomůcek a vybavení (od ergonomických držátek zubních kartáčů z termolabilních platů či elektrických kartáčků,
až
po
speciální
vybavení
ordinací
pro
přemísťování
pacientů
na stomatologické křeslo). (Lenčová, 2007, s. 34) Úlohou zubního lékaře nebo dentální hygienistky je, motivovat a instruovat seniora a i ostatní členy, kteří budou seniorovi pomáhat při vykonávání ústní hygieny nebo ji budou vykonávat. Při motivaci je potřeba respektovat možnou změnu psychiky seniora, zvýšený strach atd. Celková péče nesmí seniora příliš zatěžovat. U geriatrických pacientů je nutné počítat s určitou averzí vůči novým nebo změněným metodám (senior se bojí, že to nezvládne a proto péči odmítá). Nikdy nesmíme podceňovat seniora a jeho schopnosti. Při instruktáži se musí brát do úvahy zdravotní stav pacienta, stupeň manuální zručnosti, postoj a vědomosti a také rychlejší nástup únavy. Podle schopnosti vykonávat ústní hygienu se geriatričtí pacienti rozdělují do tří skupin: samostatní pacienti, pacienti, kteří vyžadují částečnou pomoc druhé osoby, pacienti, kteří vyžadují celkovou pomoc druhé osoby. Do skupiny samostatných pacientů patří zdravotně postižení pacienti s paraplegií, hemiplegií, dispenzarizovaní pacienti s diabetem, s maligními nádory, dialyzovaní pacienti, ale také pacienti před těžkým chirurgickým zákrokem, po kterém budou delší čas imobilní. Dutina ústní při nedokonalé hygieně je považována za možný zdroj infekce, který zhoršuje celkový stav pacienta. Základní pomůckou ústní hygieny je zubní kartáček a zubní pasta s fluórem, zubní nit (možné použití s držákem) nebo mezizubní kartáček. Doporučuje se čistit zuby vždy po jídle. Zubní protézu se doporučuje čistit po každém jídle zubním kartáčkem a pastou, v čase kdy ji pacient nemá v ústech, odkládá ji do kelímku s čistou vodou. Částečnou pomoc druhé osoby mohou potřebovat pacienti po cévní mozkové příhodě, mozkové obrně, s amputovanou horní končetinou, s artritidou či mentálně 45
postižení pacienti. Pro tyto osoby jsou vhodné elektrické zubní kartáčky, zubní kartáčky s prodlouženou rukojetí, zubní nitě s držákem, různě upravené a přizpůsobené zubní kartáčky. Pacientům, kteří mají problém udržet zubní kartáček, je potřeba přizpůsobit rukojeť tak, aby byla pevně fixovaná na ruku pacienta. Může to být držák zubního kartáčku s otvorem, který se upevní na ruku. Pro některé pacienty může být obtížné otevírání a zavírání zubní pasty. Vršek se závitem je vhodné nahradit zasouvacím kolíčkem nebo pacientům poskytnout zubní pastu v tlakové nádobě. Při komunikaci se sluchově postiženými pacienty je potřeba vědět, že hluchota snižuje schopnost komunikace více než slepota. Zvláště když je pacient hluchý od narození. Při motivaci a instruktáži se používají názorné ukázky, jednoduché demonstrace. Důležité je věnovat pozornost také pacientům zrakově postiženým. Do této skupiny patří pacienti s různým stupněm postižení zraku až po úplnou slepotu. Velkou část tvoří geriatričtí pacienti nad 65 let. Ošetřující personál či rodinní příslušníci si musí uvědomit, že pacienti, kteří mají postižený jeden smyslový orgán, je vyvinutí vnímání ostatními smysly. Někteří zrakově postižení i při částečné viditelnosti dávají přednost slovní instruktáži. Všechny postupy při ošetřování musí být předem vysvětlené. Vhodné je dovolit pacientovi dotknout se některých používaných předmětů, případně dovolit použít jiný vhodný smysl na vnímání, např. ovonět nebo ochutnat fluoridový gel apod. Při instruktáži se musí pacient cítit, jak mají být směřovány vlákna zubního kartáčku. Všechny pohyby mají být prováděny rukou pacienta. Pacient by měl vnímat pocit čistého povrchu. Vhodnou pomůckou jsou i letáky a brožury se slepeckým písmem a audiokazety. Celkovou pomoc druhé osoby při vykonávání ústní hygieny potřebují pacienti, kteří nejsou schopni samostatně vykonávat ústní hygienu. Jedná se zejména o pacienty s poraněním míchy, hlavy, kvadruplegiky, v kómatu, těžce mentálně retardované, ale i o většinu pacientů po těžkých operacích. Ústní hygienu zde v plné míře vykonává druhá osoba. Používá k tomu netradiční pomůcky, kterými jsou např. ústní podpěra, ústní lopatky na udržení otevřených úst, stříkačky na výplachy. U pacientů v bezvědomí se čistí zuby a dásna namočeným čtvercem buničiny, rty se potírají vazelínou. U kvadruplegiků a pacientů v bezvědomí jsou zubní pasty kontraindikované. Doporučuje se vytírat ústa potřebnými roztoky a lokálně fluoridizovat. U těžce
46
postižených pacientů je ovlivňování plaku chemickými prostředky častou jedinou možností. Fluoridové preparáty je možné aplikovat ve formě gelů nebo roztoků – vytíráním, vyplachováním nebo irigací. Předností irigace (ústní sprchy) je jednoduchá aplikace, intenzivnější působení, příjemný pocit. U této skupiny pacientů zubní lékař nebo dentální hygienička motivují a instruuje osoby, které budou při vykonávání ústní hygieny pomáhat nebo ji budou přímo vykonávat. Ošetřující osoba se musí přizpůsobit dané situaci. (Kovaľová, Čierný, 1994, s. 220-223)
8.1 Výživové poradenství v prevenci zubního kazu u seniorů Zatím co u dětí a mladistvých nacházíme zubní kaz převážně na zubech dosud neošetřovaných, u dospělých a seniorů objevujeme kariesní léze v těsné blízkosti výplní a na krčcích a kořenech zubů, které se postupně s věkem obnažují v důsledku redakce gingivy. Obecně se doporučuje u dospělé a zejména u starší dospělé populace omezení tuků a cukrů a zvýšení konzumace zeleniny, škrobových potravin a čerstvého ovoce. Ukazuje se, že zejména cukry konzumuje starší populace ve větším množství než mladí jedinci (slazená káva, čaj, sušenky, dorty, sladkosti). Spolu s nižší slinnou sekrecí u starších osob (způsobenou často medikací) představuje konzumace cukrů zvýšené riziko výskytu zubního kazu. Na rozdíl od zubního kazu je onemocnění parodontu přímo výživou ovlivněno jen velmi málo a ústní hygiena zde hraje v prevenci podstatně důležitější roli. Zásadní prevencí zubního kazu je nejenom pravidelná péče o zuby s využitím fluorizované zubní pasty, ale i úprava výživy – snížení příjmu sladkostí a slazeným nápojů. Nepříznivý vliv mají také ovocné kyseliny, takže je nesprávné hovořit o náhradě čištění zubů snědením jablka na noc. Jablko obsahuje až 15 % cukrů, které mikroorganismy mikrobiálního plaku na zubech přemění v organické kyseliny, ty poškodí povrch skloviny a vznikne zubní kaz. Znamená to omezit přísun cukrů v podobě sladkostí nebo si ihned po mlsání jít vyčistit chrup. Užitečným pomocníkem je používat při přípravě pokrmů fluorizovanou kuchyňskou sůl a také pít minerálky s obsahem fluoru, neboť fluor zvyšuje odolnost zubní skloviny proti
47
kyselinám a udržuje její pevnost. Doporučovaná koncentrace je 1 mg/l pitné vody. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 159) Ve výživovém poradenství u starší populace musíme brát v úvahu několik faktorů: ekonomický (jaké potraviny starý člověk nakupuje, zda si vaří sám nebo se stravuje mimo domov, zda může sám chodit do obchodu), sociální (žije v rodině nebo sám), psychosociální
-
osobnost
seniora
(deprese,
demence,
psychóza
nepřizpůsobivost, konzumace alkoholu), prostředí (domovy pro seniory, ústavní péče), zdravotní
stav
(hyposalivace,
onemocnění
gastrointestinálního
traktu,
onemocnění srdce, plic a ledvin, obtížná pohyblivost, diabetes mellitus, destrukce chrupu atd.). Existují ještě další faktory, např. neurologická onemocnění, která mohou činit, jak přípravu potravy, tak samotné jídlo velmi obtížnou záležitostí. V některých případech postačí informace, které starý člověk obdrží ve stomatologické ordinaci. Jindy vyžaduje situace podrobné zkoumání všeobecným lékařem a dietologem a zásahy do celkového životního uspořádání, aby se situace v oblasti orálního zdraví zlepšila. Obecně klademe důraz při zachované funkci dentice na udržení dostatečné salivace, na opatření ústní hygieny a užití vhodné formy fluoridové prevence. (Killian, 2003, s. 87) V roce 1998 u nás vznikla Společnost preventivní stomatologie, která se zabývá vzděláváním v oblasti orální hygieny. Členství je možné nejenom pro stomatology, ale i laiky, kterým není lhostejný stav jejich chrupu. Každý rok probíhají jeden až dva kurzy s názvem „Týden čistých zubů“. Můžeme tedy konstatovat, že obor stomatologie je na vysoké úrovni a praktický zubní lékař a nová profese dentálních hygienik se snaží účelně působit na širokou veřejnost a seznamovat ji se správnými návyky v oblasti orálního zdraví. Jde jen o to pravidelně docházet na preventivní prohlídky a chtít se dovědět více o správném čištění zubů. (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 156)
48
II
EMPIRICKÁ ČÁST
9
METODOLOGIE VÝZKUMU
V diplomové práci jsme se rozhodli posoudit kvalitu péče o zuby a zubní náhrady u seniorů. Péči o zuby a zubní náhrady jsme hodnotili s ohledem na pohlaví, soběstačnost a dostupnost zubního lékaře. Dále jsme posuzovali vliv zubní náhrady na běžný život seniora. V empirické části diplomové práce jsou použity data seniorů ve věku 65 let a více. Po seznámení se s činností zubních lékařů, prostudování dostupné odborné literatury zabývající se problematikou péče o orální zdraví seniorů a dále po zajištění ostatních zdrojů informací, včetně platné legislativy, jsou formulovány cíle a hypotézy diplomové práce, které se zabývají vybranou problematikou řešeného tématu.
9.1 Cíle práce a pracovní hypotézy Cíl č. 1: Zjistit, do jaké míry senioři pečují o svůj chrup. Hypotéza č. 1. H01: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a pravidelností návštěv zubního lékaře. HA1: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a pravidelností návštěv zubního lékaře. Hypotéza č. 2. H02: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi bydlištěm respondentů a dostupností zubního lékaře. HA2: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi bydlištěm respondentů a dostupností zubního lékaře. Hypotéza č. 3. H03: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a používáním prostředků pro péči o zuby a zubní náhrady.
49
HA3: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a používáním prostředků pro péči o zuby a zubní náhrady. Hypotéza č. 4. H04: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi mírou soběstačnosti respondentů v oblasti péče o chrup a pravidelným denním čištěním chrupu. HA4: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi mírou soběstačnosti respondentů v oblasti péče o chrup a pravidelným denním čištěním chrupu. Hypotéza č. 5. H05: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pravidelností návštěv zubního lékaře a informovaností o ošetřování chrupu. HA5: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pravidelností návštěv zubního lékaře a informovaností o ošetřování chrupu. Cíl č. 2: Zjistit, zda používání zubních náhrad ovlivňuje běžný život seniora. Hypotéza č. 6. H06: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a úpravou konzistence stravy. HA6: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a úpravou konzistence stravy. Hypotéza č. 7. H07: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a správnou artikulací při mluvení. HA7: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a správnou artikulací při mluvení. Hypotéza č. 8. H08: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a prožíváním rodinných/společenských událostí. 50
HA8: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a prožíváním rodinných/společenských událostí.
9.2 Dotazníkové šetření Kvantitativní výzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření. Úvod obsahuje oslovení respondentů – představení, téma šetření a postup k vyplnění. Dále je zdůrazněna anonymita a význam dotazníku. Při diskuzích na téma mé diplomové práce a rozdávání dotazníků jsme se u respondentů setkali se zájmem, vstřícností a snahou spolupracovat. Dotazník obsahuje 25 položek (viz příl. 2), z nichž 19 položek je uzavřených výběrových s možností pouze jedné odpovědi a 6 položek je polozavřených výčtových možností uvedení více odpovědí, popř. s možností dopsání jiné varianty. Tyto položky vedou k ověření platnosti stanovených hypotéz. K cíli 1 se vztahují položky 1-16. Tyto položky se týkají pohlaví a místa bydliště respondentů (položka 1 a 2). Položky 3 a 4 zjišťují, zda jsou dotazovaní senioři registrovaní u zubního lékaře či nikoliv a popř. kde jejich zubní lékař působí (zda v místě bydliště či ve větší vzdálenosti). Následují otázky mapující časové rozmezí návštěv zubního lékaře a do jaké míry jsou senioři se svým zubním lékařem spokojeni (položka 5 a 6). Položka 7 nabízí prostor k vyjádření důvodu absence návštěv zubního lékaře pro seniory, kteří uvedli, že zubního lékaře nemají. U položek 8-10 nás zajímá jak často, jak dlouho a jakou metodou si senioři čistí zuby, popř. zubní náhrady. Doplňující je položka 11, která zjišťuje, zda seniorům krvácí dásně, popř. při jaké situaci. Odpověďmi na položku 12 získáme přehled výkonů, které během svého života respondenti u svého stomatologa prodělali. Na míru závislosti seniorů v oblasti péče o chrup a dutinu ústní jsme se zaměřili v položce 13, kterou jsme rozdělili do čtyř kategorií (dle WHO) se stručným komentářem každé z nich. Položka 14 zjišťuje, jaké prostředky pro péči o dutinu ústní respondenti používají. K cíli 1 taktéž spadají položky 20-22, které se zabývají informovaností seniorů o zásadách a způsobu ošetřování chrupu. K cíli 2 se vtahují položky 15-19, které zjišťují aktuální stav chrupu, užívání zubních náhrad, popř. nutnost úpravy stravy vzhledem k užívání zubních náhrad, omezení v komunikaci či společenských událostech. Funkci doplňujících otázek, v rámci cíle 2,
51
plní položky 23 a 24, pomocí kterých zjistíme nejčastější orální problém, který je respondenty vnímán jako nejzávažnější. Odpověďmi na závěrečnou položku 25 zjistíme, zda byl u seniorů, na základě předloženého dotazníku, vzbuzen zájem o informace z oblasti péče o chrup a dutinu ústní.
9.3 Respondenti a distribuce dotazníků Charakteristiku zkoumaného vzorku tvořili senioři, kteří byli vybráni pomocí záměrného výběru na základě stanovených kritérií (muži a ženy, věk 65 a více let, osoby žijící ve svém domácím prostředí, dobrovolný souhlas s dotazníkovým šetřením). Začátkem měsíce března roku 2011 jsme, po prostudování odborné literatury, sestavili pilotní dotazník. Pilotní studie byla provedena v měsíci květnu. Respondentům bylo rozdáno 20 ks dotazníků. Na základě pilotní studie bylo v dotazníku nutno zjednodušit formulaci položek 4, 15 a 17. Po úpravě položek v dotazníku na základě pilotní studie, po konzultaci a schválení vedoucí diplomové práce jsme dotazníky v průběhu měsíce června roku 2011 šířili prostřednictvím
rodiny,
spolužaček,
kolegyň
a
známých.
Všem
osloveným
respondentům byl vysvětlen účel výzkumu. Dotazníky vyplňovali respondenti sami nebo s pomocí příbuzných. S některými byl dotazník na přání vyplněn dle jejich autentických odpovědí. Ordinace zubních lékařů (jako místo vhodné pro distribuci) byly zamítnuty zejména pro neochotu ze strany zubních lékařů podílet se na výzkumu.
9.4 Zpracování získaných dat Dotazníky byly pro potřebu zpracování nejdříve rozděleny podle pohlaví. Analyticky zpracovaná získaná data oslovených respondentů jsou uvedena v kap. 10, s. 54, kde jsou jednotlivé dotazníkové položky zpracovány do tabulek a grafů. Součástí grafických hodnot jsou tabulky s absolutní a relativní četností odpovědí. Pro zpracování a konstrukci získaných, číselných dat bylo použito programů Microsoft® Word 97-2003 a Microsoft® Excel 2000, kde se následně využilo možnosti „Analýza dat“ a definovaly se tak statistické pojmy. K dalšímu statistickému zpracování zjištěných výsledků byl použit Pearsonův Chí- kvadrát. 52
10 VÝSLEDKY VÝZKUMU Výzkumné šetření bylo provedeno v období od měsíce června 2011 do října 2011. Dotazník byl rozdán v počtu 200 ks. Výsledný počet vrácených dotazníků činil 175 ks (87,5 % úspěšnost vrácení dotazníků). Z tohoto počtu bylo nutné vyřadit 15 dotazníků pro nedostatečnost údajů. Použitý počet dotazníků pro výzkumné šetření byl 160 ks.
10.1 Obecná interpretace výsledků Položka 1
Pohlaví Tab. 1 - Pohlaví respondentů Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
muž žena
80 80
50 50
celkem
160
100
Graf 1 - Pohlaví respondentů
Komentář: Tato informativní položka směřovaná na pohlaví respondentů ukázala, že z celkového počtu 160 (100 %) bylo zastoupeno 80 mužů (50 %) a 80 žen (50 %).
53
Položka 2
Místo Vašeho bydliště
Tab. 2 - Bydliště respondentů
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
vesnice město velkoměsto
50 106 4
31 66 3
celkem
160
100
Graf 2 - Bydliště respondentů
Komentář: Největší počet respondentů, celkem 106 (66 %) žije ve městě, 50 (31 %) dotazovaných žije na vesnici. Třetí zastoupenou skupinou jsou 4 respondenti žijící ve velkoměstě, tj. 3 %.
54
Položka 3
Máte svého zubního lékaře, kterého navštěvujete? Tab. 3 - Registrace u zubního lékaře
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
ano ne
140 20
88 12
celkem
160
100
Graf 3 - Registrace u zubního lékaře
Komentář: Z celkového počtu 160 respondentů je 140 (88 %) respondentů registrováno u zubního lékaře. 20 (12 %) respondentů zubaře nemá.
55
Položka 4
Váš lékař působí: Tab. 4 - Působiště zubního lékaře
A B C D
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
v místě bydliště ve vzdálenosti do 10 km ve vzdálenosti do 20 km ve větší vzdálenosti
80 50 10 0
57 36 7 0
celkem
140
100
Graf 4 - Působiště zubního lékaře
Komentář: Prostřednictvím položky 4 jsme zjišťovali, jaká je dostupnost zubního lékaře oslovených respondentů. 80 (57 %) respondentů uvedlo působiště zubního lékaře v místě bydliště, 50 (36 %) respondentů uvedlo ve vzdálenosti do 10 km. Ve vzdálenosti do 20 km působí zubní lékař u 10 (7 %) respondentů. Poslední nabízenou možnost odpovědi neuvedl žádný z respondentů.
56
Položka 5
Jak často navštěvujete svého zubního lékaře?
Tab. 5 - Periodicita návštěv zubního lékaře
A B C D E F
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
1x za půl roku 1x za rok příležitostně, minimálně 1x za 2 roky když mám problém se zuby nebyl/a jsem u zubaře více jak 2 roky zubního lékaře nenavštěvuji
70 19 10 35 4 2
50 14 7 25 3 1
celkem
140
100
Graf 5 - Periodicita návštěv zubního lékaře
Komentář: Z odpovědí na položku 5 vyplývá, že jednou za půl roku navštěvuje zubního lékaře 70 (50 %) respondentů. Jedenkrát za rok navštěvuje zubního lékaře 19 (14 %) respondentů. 1x za dva roky navštíví zubaře 10 (7 %) oslovených respondentů, 35 (25%) seniorů navštíví zubního lékaře pouze v případě, mají-li nějaký problém se zuby. Více jak dva roky nebyli u zubaře 4 senioři (tj. 3 %) a zubního lékaře nenavštěvují 2 oslovení senioři (tj. 1 %) i přesto, že svého zubaře mají.
57
Položka 6
Do jaké míry jste spokojen/a se svým zubním lékařem?
Tab. 6 - Spokojenost se zubním lékařem
A B C D
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
velmi spokojen/a spíše spokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a
88 52 0 0
63 37 0 0
celkem
140
100
Graf 6 - Spokojenost se zubním lékařem
Komentář: Velmi spokojeno je se svým zubním lékařem 88 (63 %) dotazovaných. Spíše spokojeno je 52 (37 %) respondentů. Zbývající dvě odpovědi mají nulové procentuální zastoupení.
58
Položka 7
Uveďte prosím důvod, proč nenavštěvujete svého zubního lékaře.
Tab. 7 - Důvod absence návštěv zubního lékaře
A B C D E F G
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
strach z bolesti nepříjemné vystupování personálu nepříjemný pohled na instrumenty finanční záležitost zbytečnost negativní prožitek z minulosti jiné
8 0 0 0 0 0 12
40 0 0 0 0 0 60
celkem
20
100
Graf 7 - Důvod absence návštěv zubního lékaře
Komentář: Tato položka zjišťovala důvod absence návštěv zubního lékaře. Na tuto položku odpovídali senioři, kteří u položky 3 uvedli možnost ne (viz tab. 3, s. 56). Z grafu 7 vyplývá, že u 8 (40 %) seniorů je důvodem strach z bolesti. 12 (60 %) seniorů uvedlo jiný důvod (např. časovou náročnost, vážné zdravotní problémy, imobilita, užívání zubní náhrady). Ostatní odpovědi mají nulové zastoupení.
59
Položka 8
Jak často si čistíte zuby (zubní náhrady)? Tab. 8 - Frekvence čištění zubů (zubních náhrad)
A B C D E F
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
po každém jídle více než 2x denně 2x denně 1x denně občas nikdy
12 22 86 28 12 0
8 14 54 18 8 0
celkem
160
100
Graf 8 - Frekvence čištění zubů (zubních náhrad)
Komentář: Z uvedených odpovědí vyplývá, že 86 (54 %) oslovených seniorů si čistí zuby (zubní náhrady) 2x denně. 1x denně provádí ústní hygienu 28 (18 %) respondentů, 14 % (tj. 22 oslovených respondentů) si čistí zuby, popř. zubní náhrady více než 2x denně. Po každém jídle dbá na hygienu dutiny ústní 12 (8 %) seniorů, stejný počet dotazovaných uvedl možnost občasného čištění dutiny ústní. Nikdy si zuby (zubní náhradu) nečistí žádný z respondentů.
60
Položka 9
Jak dlouho si čistíte zuby (zubní náhrady)?
Tab. 9 - Délka čištění zubů (zubních náhrad)
A B C D E
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
nečistím méně než 1 minutu 1 - 2 minuty 3 - 5 minut více než 5 minut
0 14 106 38 2
0 9 66 24 1
celkem
160
100
Graf 9 - Délka čištění zubů (zubních náhrad)
Komentář: Graf 9 znázorňuje odpovědi na otázku, jak dlouho si senioři čistí zuby (zubní náhrady). Graf ukazuje, že 106 (66 %) respondentů si čistí zuby (zubní náhradu) 1 – 2 minuty. Délku 3 – 5 minut uvedlo 38 (24 %) seniorů. Méně než jednu minutu trvá péče o chrup 14 (9 %) dotazovaným. Déle než 5 minut si zuby čistí 2 dotazovaní (tj. 1 % z celkového počtu). Odpověď nečistím, má nulové zastoupení.
61
Položka 10
Jakou metodou si čistíte zuby (zubní náhrady)?
Tab. 10 - Metoda čištění zubů (zubních náhrad)
A B C D E
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
stírací (od dásně směrem ke konci zubu) malé kroužky (přes jednu čelist) velké kroužky (přes obě čelisti) pouze vodorovné pohyby, tzn. „sem-tam“ jiné
18 59 12 59 12
11 37 8 37 8
celkem
160
100
Graf 10 - Metoda čištění zubů (zubních náhrad)
Komentář: V této položce nás zajímalo, jakým způsobem si respondenti čistí chrup. Z grafu 10 jednoznačně vyplývá, že stejné procentuální zastoupení, tzn. 59 odpovědí (37 %), má metoda malých kroužků (přes jednu čelist) a metoda vodorovných pohybů (tzn. „sem-tam“). Metodou stírací (od dásně směrem ke konci zubu) dbá na hygienu zubů 18 (11 %) dotazovaných. Metodu velkých kroužků (přes obě čelisti) zvolilo 12 seniorů (8 %), stejný počet respondentů uvádí také jinou možnost čištění zubů (např. čištění zubní protézy pomocí kartáčku a mýdla, využití šumivých čistících tablet nebo pouze opláchnutí zubní náhrady pod proudem tekoucí vody).
62
Položka 11
Krvácí Vám dásně?
Tab. 11 - Krvácení dásní Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
ne, nikdy ano, při čištění zubů zubním kartáčkem ano, při čištění zubů interdentálním kartáčkem či nití ano, při jídle ano, spontánně
113 31
71 19
6
4
0 10
0 6
celkem
160
100
Možnosti A B C D E
Graf 11 - Krvácení dásní
Komentář: Uvedená položka zjišťovala, zda se u respondentů někdy objevilo krvácení dásní. 113 (71 %) dotazovaných nemělo nikdy problém s krvácením dásní. Při čištění zubů zubním kartáčkem se krvácení vyskytlo u 31 (19 %) seniorů. Při čištění zubů interdentálním kartáčkem či nití začaly dásně krvácet u 6 (4 %) seniorů. Spontánní krvácení dásní nastalo u 10 (6 %) seniorů. Při jídle se krvácení nevyskytlo u žádného z dotazovaných.
63
Položka 12
Jaký výkon jste během svého života prodělal/a u zubního lékaře?
Tab. 12 - Prodělaný stomatologický výkon
A B C D E F G
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
preventivní prohlídku zhotovení výplně endodontické ošetření zhotovení korunky, můstku extrakci (vytržení) zubu jiný chirurgický zákrok, uveďte žádný
87 87 73 112 121 13 0
54 54 46 70 76 8 0
Graf 12 - Prodělaný stomatologický výkon
Komentář: Prostřednictvím položky 12 jsme zjišťovali, jaký výkon během svého života senioři u zubního lékaře prodělali. Položka umožňovala označení i více odpovědí. Nejčastější odpovědí byla extrakce zubu, kterou zvolilo 121 (76 %) respondentů. Druhý, nejčastěji uváděný výkon bylo zhotovení korunky (můstku) v 70 % (112 odpovědí). Zhotovení výplně a preventivní prohlídku uvedlo stejný počet seniorů (87, tj. 54 % z celkového počtu). Endodontické ošetření podstoupilo 73 (46 %) dotazovaných. 13 (8 %) seniorů uvedlo jiný chirurgický zákrok (např. resekce zubu, ošetření parodontózy, ošetření zubního kamene).
64
Položka 13
Uveďte míru Vaší závislosti v oblasti péče o chrup:
Tab. 13 - Míra soběstačnosti v péči o chrup
A B C D
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
zcela nezávislý/á lehce závislý/á středně závislý/á úplně závislý/á
140 18 2 0
88 11 1 0
celkem
160
100
Graf 13 - Míra soběstačnosti v péči o chrup
Komentář: Z grafu 13 jednoznačně vyplývá, že nejvíce oslovených seniorů, tj. 88 % je zcela nezávislých na pomoci druhých v oblasti péče o chrup. Lehce závislých je 18 (11 %) seniorů. 2 respondenti se nachází v kategorii středně závislých (tj. 1 % z celkového počtu). Úplně závislý na pomoci druhé osoby v oblasti péče o hygienu dutiny ústní není žádný z oslovených respondentů.
65
Položka 14
Jaké prostředky pro péči o zuby a zubní náhrady používáte?
Tab. 14 - Pomůcky pro péči o dutinu ústní Možnosti A B C D E F G H I J K L M
klasický ruční zubní kartáček jednosvazkový zubní kartáček interdentální (mezizubní) kartáček či dentální nit elektrický zubní kartáček zubní pasta ústní voda čistící tablety škrabka na jazyk fixační krém fixační prášek ultrazvuková čistička jiné žádné
Absolutní Relativní četnost n [-] četnost [%] 150 94 0 0 19 12 8 5 125 78 87 54 14 9 0 0 4 3 4 3 2 1 3 2 0 0
Graf 14 - Pomůcky pro péči o dutinu ústní
Komentář: Položka 14 zjišťovala, jaké pomůcky senioři využívají při hygieně dutiny ústní. Položka umožňovala uvedení více odpovědí. Nejčastěji používanou pomůckou je jednoznačně klasický ruční zubní kartáček v 94 %. 125 (78 %) respondentů uvedlo zubní pastu.
66
87 (54%) seniorů používá ústní vodu. Pouze 19 seniorů (tj. 12 % z celkového počtu používá interdentální (mezizubní) kartáček či dentální nit. 14 (9 %) respondentů uvedlo čistící tablety. S minimální četností bylo zaznamenáno používání elektrického zubního kartáčku, fixačního krému a fixačního prášku. 2 senioři (tj. 1 %) mají zkušenost s ultrazvukovou čističkou. Nulové procentuální zastoupení má jednosvazkový zubní kartáček a škrabka na jazyk. 2 % dotazovaných, tj. 3 senioři uvedli jinou možnost, a to bylinný koncentrát pod firemním názvem Herbadent a roztok ke kloktání Tamtum verde. Četnost ostatních odpovědí je ze statistického hlediska zanedbatelná.
67
Položka 15
Jaký je Váš nynější stav chrupu?
Tab. 15 - Aktuální stav chrupu
A B C D E F G
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
bezzubý alespoň 20 vlastních zubů sanovaný vlastní chrup nepoužívám, ale potřebuji zubní náhradu čekám na zhotovení zubní náhrady vlastním zubní náhradu, ale nepoužívám ji zubní náhradu používám
12 40 17 4 8 4 75
8 25 11 3 5 3 47
celkem
160
100
Graf 15 - Aktuální stav chrupu
Komentář: Jaký je aktuální stav chrupu dotazovaných seniorů deklaruje graf 15. Největší počet seniorů, 75 (47 %), používá zubní náhradu. Alespoň 20 vlastních zubů má 40 (25 %) seniorů. 12 (8 %) respondentů má bezzubý chrup. Sanovaný vlastní chrup uvedlo 17 (11 %) osob. Nejnižší procentuální zastoupení má odpověď nepoužívám, ale potřebuji zubní náhradu (3 %), čekám na zhotovení zubní náhrady (5 %) a varianta vlastním zubní náhradu, ale nepoužívám ji (3 %).
68
Položka 16
Užíváte-li zubní náhradu, uveďte prosím jakou:
Tab. 16 - Užívání zubní náhrady Možnosti A B C D E F G H I J
částečná snímací náhrada horní čelisti částečná snímací náhrada dolní čelisti částečná snímací náhrada horní i dolní čelisti celková snímací náhrada horní čelisti celková snímací náhrada dolní čelisti celková snímací náhrada horní i dolní čelisti fixní náhrada (trvalá, nesnímatelná) horní čelisti fixní náhrada (trvalá, nesnímatelná) dolní čelisti fixní náhrada (trvalá, nesnímatelná) horní i dolní čelisti žádná
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
24 20 10 22 4 25 15 23 6
15 13 6 14 3 16 9 14 4
33
21
Graf 16 - Užívání zubní náhrady
Komentář: Graf 16 nabízí přehled používaných náhrad u dotazovaných seniorů. Položka umožňovala možnost. Částečnou snímací náhradu horní čelisti užívá 24 (15 %) seniorů, částečnou snímací náhradu dolní čelisti užívá 20 (13 %) jedinců, částečnou snímací náhradu horní i dolní čelisti 10 (6 %) seniorů. Celková snímací náhrada
69
horní čelisti je užívána 22 (14 %) jedinci, celková snímací náhrada dolní čelisti pouhými 4 (3%) a celková snímací náhrada horní i dolní čelisti 25 (16 %) seniory. Uživateli fixní náhrady (trvalé, nesnímatelná) horní čelisti je 15 (9 %) dotazovaných, fixní náhrady dolní čelisti 23 (14 %) osob. Fixní náhradu horní i dolní čelisti vlastní 6 (4 %) seniorů. Variantu žádnou uvedlo 33 (21 %) dotazovaných. Položka 17
Jste nucen/a vybírat, popř. upravovat konzistenci stravy vzhledem
k užívání zubní náhrady? Tab. 17 - Úprava konzistence stravy
A B C D
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
ano občas ne nepoužívám zubní náhradu
12 30 85 33
8 19 53 21
celkem
160
100
Graf 17 - Úprava konzistence stravy
Komentář: V této položce nás zajímalo, zda jsou senioři nuceni vybírat, popř. upravovat konzistenci stravy vzhledem k užívání zubní náhrady. Variantu ano zvolilo 12 (tj. 8 %) respondentů. Ne uvedlo 85 (53 %) seniorů a pouze občas 30 (19 %) respondentů.
70
33 (21 %) seniorů se k této problematice nevyjádřilo, neboť nejsou uživateli zubní náhrady. Položka 18
Omezuje Vás používání zubní náhrady v běžné komunikaci s lidmi
(správná artikulace, vyjadřování, srozumitelnost…)? Tab. 18 - Omezení v komunikaci
A B C D
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
ano občas ne nepoužívám zubní náhradu
8 28 91 33
5 18 57 21
celkem
160
100
Graf 18 - Omezení v komunikaci
Komentář: Graf 18 poskytuje přehled o tom, zda používání zubní náhrady omezuje seniory v běžné komunikaci s lidmi. Variantu ano zvolilo 8 (5 %) dotazovaných, občas 28 (18 %) a 91 (57 %) respondentů zvolilo možnost ne. 33 (21 %) seniorů zubní náhradu nepoužívá.
71
Položka 19
Omezuje
Vás
zubní
protéza
při
rodinných/společenských
událostech? Tab. 19 - Společenské omezení
A B C D
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
ano občas ne nepoužívám zubní náhradu
6 37 84 33
4 23 53 21
celkem
160
100
Graf 19 - Společenské omezení
Komentář: Graf 19 poskytuje náhled na společenské omezení v souvislosti s užíváním zubních náhrad. Při rodinných/společenských událostech omezuje zubní náhrada 6 (4 %) respondentů, občas 37 (23 %) jedinců. Variantu ne zvolilo 84 (53 %) osob. Celkem 33 (21 %) respondentů zubní náhradu nepoužívá.
72
Položka 20 Byl/a jste někdy informován/a o zásadách a způsobu ošetřování chrupu? Tab. 20 - Informace z oblasti péče o chrup Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
ano ne
123 37
77 23
celkem
160
100
Graf 20 - Informace z oblasti péče o chrup
Komentář: Položkou 20 jsme chtěli zjistit, zda byli někdy respondenti informováni o zásadách a způsobu ošetřování chrupu. Většina seniorů informace obdržela (77 % z celkového počtu), 23 % (37 dotazovaných) nebylo nikdy informováno o zásadách a způsobu péče o dutinu ústní.
73
Položka 21
Kdo Vás informoval o správné péči dutiny ústní?
Tab. 21 - Zdroj informací
A B C D E F
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
rodina zubní lékař dentální hygienista všeobecná sestra u zubního lékaře někdo jiný nikdo
32 99 2 8 22 4
20 62 1 5 14 3
Graf 21- Zdroj informací
Komentář: V této položce nás zajímal zdroj informací správné péče o dutinu ústní. Položka umožňovala označení více odpovědí. Graf jednoznačně ilustruje, že nejvíce respondentů 99 (62 %) obdrželo informace od svého zubního lékaře. Druhým nejčastějším zdrojem informací je rodina, kterou uvedlo 32 (20 %) seniorů. Informace od dentální hygienistky obdrželi 2 senioři (tj. 1 %) a od všeobecné sestry u zubního lékaře 8 (5 %) respondentů. 22 (14 %) seniorů uvedlo jako zdroj informací učitele ve škole, odbornou literaturu, propagační letáky a televizní reklamu. 4 dotazovaní (tj. 3 %) uvedli odpověď nikdo, vycházíme tedy z předpokladu, že se informovali sami.
74
Položka 22
Kdy Vás naposled někdo informoval o správné péči o chrup?
Tab. 22 - Poslední informace Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
v tomto roce v loňském roce již dlouho mě nikdo neinformoval nikdy nikdo
36 42 45
29 34 37
0
0
celkem
123
100
Možnosti A B C D
Graf 22 - Poslední informace o správné péči o chrup
Komentář: Dlouho nebyly informace poskytnuty 45 (37 %) dotazovaným. Naposled v loňském roce získalo informace 42 (34 %) seniorů. V tomto roce bylo informováno o zásadách a možnostech péče o chrup a dutinu ústní pouhých 36 (29 %) seniorů. Odpověď nikdy nikdo má nulové zastoupení.
75
Položka 23
Uveďte prosím nejčastější orální problém, který je Vámi vnímán
jako nejzávažnější? Tab. 23 - Nejčastější orální problém
A B C D E F G
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
ukusování žvýkání bolestivý pocit v ústech nechtěné uvolnění popř. vyklouznutí náhrady vyjadřování, plynulost řeči jiný žádný
26 18 0 29 2 7 78
16 11 0 18 1 4 49
celkem
160
100
Graf 23 - Nejčastější orální problém
Komentář: Z odpovědí na položku 23 jednoznačně vyplývá, že orální problém nevnímá celkem 78 (49 %) seniorů. Nechtěné uvolnění popř. vyklouznutí náhrady uvedlo 29 (18 %) respondentů. Druhým nejčastěji uváděným problémem bylo ukusování a dále žvýkání. Možnost vlastního vyjádření negativních pocitů využily 4 % seniorů. Nejčastěji senioři uvedli zápach z úst, častý výskyt aftózních defektů a odřenin sliznice dutiny ústní a jazyka a zbarvení zubní náhrady.
76
Položka 24
Stav svého chrupu hodnotíte jako:
Tab. 24 - Spokojenost s aktuálním stavem chrupu
A B C D
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
výborný spíše dobrý spíše horší špatný
8 110 32 10
5 69 20 6
celkem
160
100
Graf 24 - Spokojenost s aktuálním stavem chrupu
Komentář: Z celkového počtu 160 respondentů 110 (69 %) seniorů hodnotí svůj chrup jako spíše dobrý. 32 respondentů (20 %) vnímá svůj chrup jako spíše horší. Ve výborném stavu cítí zuby a zubní náhradu pouhých 5 % respondentů, naopak ve špatném stavu cítí svůj chrup 6 % dotazovaných.
77
Položka 25
Ovlivnil tento dotazník Váš zájem o informace z oblasti péče o Váš
chrup? Tab. 25 - Zájem o informace
A B C D E
Možnosti
Absolutní četnost n [-]
Relativní četnost [%]
určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne
21 52 23 46 18
13 33 14 29 11
celkem
160
100
Graf 25 - Zájem o informace
Komentář: Graf 25 odráží zájem o informace z oblasti péče o chrup a dutinu ústní. Z celkového počtu odpovědělo 21 (13 %) jedinců určitě ano. Dalších 52 (33 %) dotazovaných vybralo možnost spíše ano. Odpověď spíše ne zvolilo 46 (29 %) osob. 18 (11 %) respondentů označilo určitě ne. A zbylých 23 seniorů (14 %) neví.
78
10.2 Analýza a statistické ověření platnosti hypotéz Na počátku diplomové práce jsme stanovili 8 hypotéz, které v následující kapitole analyzujeme a ověřujeme. K ověření platnosti stanovených hypotéz byl použit test dobré shody tzv. test Chí-kvadrát, který je blíže popsán v následující části. Test dobré shody Chí-kvadrát χ2 „Test shody je zaměřen na ověřování shody rozdělení. Jde o ověření nulové hypotézy v podobě tvrzení, že empirická pozorování jsou v souladu s předpoklady a pravděpodobnostním rozdělení určitého znaku. Při použití tohoto kritéria se porovnávají rozdíly mezi empirickými (skutečně zjištěnými) četnostmi a četnostmi teoretickými (očekávanými, vypočítanými). Východiskem pro hodnocení závislosti dvou kvalitativních znaků je sestavení tzv. kontingenční tabulky“. (Bártlová, 2008) Vzorec pro výpočet testu dobré shody Chí-kvadrát:
( f ij f ij ) 2 f ij i 1 j 1 r
c
2
Postup při výpočtu testu dobré shody Chí-kvadrát: formulace hypotéz – nulová (H0), alternativní (HA), sestavení kontingenční tabulky (naměřené četnosti), (viz tab. 26, 28, 30, 32, 34, 36, 38, 40), sestavení tabulky s odhadovanými hodnotami (očekávané četnosti), (viz tab. 27, 29, 31, 33, 35, 37, 39, 41), stanovení hladiny významnosti (u všech hypotéz 0,05), určení počtu stupňů volnosti v = (r - 1) * (c - 1), určení Pearsonova koeficientu, výpočet testovaného kritéria χ2, (viz příl. 3), srovnání výsledné kritické hodnoty na stanovené hladině významnosti a stupni volnosti s výsledky v tabulce pro kritické hodnoty testovaného kritéria Chíkvadrát, potvrzení či vyvrácení nulové nebo alternativní hypotézy. (Friedrich, 2002, s. 56) 79
Hypotéza č. 1. H01: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a pravidelností návštěv zubního lékaře. HA1: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a pravidelností návštěv zubního lékaře. Tab. 26 - Kontingenční tabulka naměřených četností (pohlaví respondentů x četnost návštěv zubního lékaře)
Možnosti 1 x za půl roku 1 x za rok příležitostně, minimálně 1 x za 2 roky mám-li problém se zuby nebyl/a jsem u zubaře více jak 2 roky zubního lékaře nenavštěvuji Součet
Žena 26 11 6 23 4 2 72
Muž 44 8 4 12 0 0 68
Součet 70 19 10 35 4 2 140
Tab. 27 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (pohlaví respondentů x četnost návštěv zubního lékaře)
Žena 36,000000 9,771429 5,142857 18,000000 2,057143 1,028571 72
Možnosti 1 x za půl roku 1 x za rok příležitostně, minimálně 1 x za 2 roky mám-li problém se zuby nebyl/a jsem u zubaře více jak 2 roky zubního lékaře nenavštěvuji Součet
Muž 34,000000 9,228571 4,857143 17,000000 1,942857 0,971429 68
Součet 70 19 10 35 4 2 140
Výsledek testu: Testové kritérium χ² je 14,81 (viz příl. 3). Kritická hodnota je 11,07. Nulovou hypotézu musíme zamítnout, protože hodnota testové statistiky (Pearsonův chí-kvadrát 14,81) je větší, než kritická hodnota testu (K=11,07) pro stupeň volnosti 5 a hladinu významnosti 0,05. U sledovaného souboru přijímáme hypotézu
80
alternativní. Byla prokázána statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a pravidelností návštěv zubního lékaře. Hypotéza č. 2. H02: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi bydlištěm respondentů a dostupností zubního lékaře. HA2: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi bydlištěm respondentů a dostupností zubního lékaře. Tab. 28 - Kontingenční tabulka naměřených četností (bydliště respondentů x dostupnost zubního lékaře)
Možnosti vesnice město velkoměsto Součet
v místě bydliště 8 68 4 80
ve vzdálenosti do 10 km 24 26 0 50
ve vzdálenosti do 20 km 4 6 0 10
ve vzdálenosti do 20 km 0 0 0 0
Součet 36 100 4 140
Tab. 29 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (bydliště respondentů x dostupnost zubního lékaře)
Možnosti vesnice město velkoměsto Součet
v místě bydliště
ve vzdálenosti do 10 km
ve vzdálenosti do 20 km
ve vzdálenosti do 20 km
Součet
20,571429 57,142857 2,285714 80
12,857143 35,714286 1,428571 50
2,571429 7,142857 0,285714 10
0,000000 0,000000 0,000000 0
36 100 4 140
Výsledek testu: Testové kritérium χ² je 25,98 (viz příl. 3). Kritická hodnota je 12,59. Nulovou hypotézu musíme zamítnout, protože hodnota testové statistiky (Pearsonův chí-kvadrát 25,98) je větší, než kritická hodnota testu ( K=12,59) pro stupeň volnosti 6 a hladinu významnosti 0,05. U sledovaného souboru přijímáme hypotézu alternativní. Existuje statisticky významná závislost mezi bydlištěm respondentů a dostupností zubního lékaře.
81
Hypotéza č. 3. H03: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a používáním prostředků pro péči o zuby a zubní náhrady. HA3: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a používáním prostředků pro péči o zuby a zubní náhrady. Tab. 30 - Kontingenční tabulka naměřených četností (pohlaví respondentů x užívání pomůcek)
Možnosti klasický ruční zubní kartáček jednosvazkový zubní kartáček interdentální (mezizubní) kartáček či dentální nit elektrický zubní kartáček zubní pasta ústní voda čistící tablety škrabka na jazyk fixační krém fixační prášek ultrazvuková čistička jiné žádné
Ženy
Muži
Součet
78 0 11 4 61 47 10 0 4 0 2 3 0
72 0 8 4 64 40 4 0 0 4 0 0 0
150 0 19 8 125 87 14 0 4 4 2 3 0
Tab. 31 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (pohlaví x užívání pomůcek)
Možnosti klasický ruční zubní kartáček jednosvazkový zubní kartáček interdentální (mezizubní) kartáček či dentální nit elektrický zubní kartáček zubní pasta ústní voda čistící tablety škrabka na jazyk fixační krém fixační prášek ultrazvuková čistička jiné žádné
82
Ženy
Muži
79,326923 70,673077 0,000000 0,000000 10,048077 8,951923 4,230769 3,769231 66,105769 58,894231 46,009615 40,990385 7,403846 6,596154 0,000000 0,000000 2,115385 1,884615 2,115385 1,884615 1,057692 0,942308 1,586538 1,413462 0,000000 0,000000
Součet 150 0 19 8 125 87 14 0 4 4 2 3 0
Výsledek testu: Testové kritérium χ² je 15,58 (viz příl. 3). Kritická hodnota je 21,03. Musíme zamítnout alternativní hypotézu, protože hodnota testové statistiky (Pearsonův chí-kvadrát 15,58) je menší, než kritická hodnota testu ( K=21,03) pro stupeň volnosti 12 a hladinu významnosti 0,05. U sledovaného souboru zamítáme alternativní hypotézu, protože hodnota testového kritéria je větší než kritická hodnota a přijímáme hypotézu nulovou. Neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a používáním prostředků pro péči o zuby a zubní náhrady. Hypotéza č. 4. H04: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi mírou soběstačnosti respondentů v oblasti péče o chrup a pravidelným denním čištěním chrupu. HA4: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi mírou soběstačnosti respondentů v oblasti péče o chrup a pravidelným denním čištěním chrupu. Tab. 32 - Kontingenční tabulka naměřených četností (míra soběstačnosti respondentů x frekvence čištění chrupu)
Možnosti
Zcela nezávislý/á
Lehce závislý/á
Středně závislý/á
Úplně závislý/á
Součet
po každém jídle více než 2x denně 2x denně 1x denně občas nikdy Součet
12 14 84 22 8 0 140
0 8 2 4 4 0 18
0 0 0 2 0 0 2
0 0 0 0 0 0 0
12 22 86 28 12 0 160
83
Tab. 33 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (míra soběstačnosti respondentů x frekvence čištění chrupu)
Možnosti
Zcela nezávislý/á
Lehce závislý/á
Středně závislý/á
Úplně závislý/á
Součet
po každém jídle více než 2x denně 2x denně 1x denně občas nikdy Součet
10,500000 19,250000 75,250000 24,500000 10,500000 0,000000 140
1,350000 2,475000 9,675000 3,150000 1,350000 0,000000 18
0,150000 0,275000 1,075000 0,350000 0,150000 0,000000 2
0,000000 0,000000 0,000000 0,000000 0,000000 0,000000 0,000000
12 22 86 28 12 0 160
Výsledek testu: Testové kritérium χ² je 38,15 (viz příl. 3). Kritická hodnota je 25,00. Nulovou hypotézu musíme zamítnout, protože hodnota testové statistiky (Pearsonův chí-kvadrát 38,15) je větší, než kritická hodnota testu ( K=25,00) pro stupeň volnosti 15 a hladinu významnosti 0,05. U sledovaného souboru přijímáme tedy hypotézu alternativní. Existuje statisticky významná závislost mezi mírou soběstačnosti respondentů v oblasti péče o chrup a pravidelným denním čištěním chrupu. Hypotéza č. 5. H05: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pravidelností návštěv zubního lékaře a informovaností o ošetřování chrupu. HA5: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pravidelností návštěv zubního lékaře a informovaností o ošetřování chrupu. Tab. 34 - Kontingenční tabulka naměřených četností (pravidelnost návštěv zubního lékaře x informovanost seniorů o ošetřování chrupu)
Možnosti 1x za půl roku 1x za rok příležitostně, minimálně 1x za 2 roky když mám problém se zuby nebyl/a jsem u zubaře více jak 2 roky zubního lékaře nenavštěvuji Součet 84
Ano 60 9 8 22 4 2 105
Ne 10 10 2 13 0 0 35
Součet 70 19 10 35 4 2 140
Tab. 35 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (pravidelnost návštěv zubního lékaře x informovanost seniorů o ošetřování chrupu)
Možnosti pravidelně 1x za půl roku 1x za rok příležitostně, minimálně 1x za 2 roky když mám problém se zuby nebyl/a jsem u zubaře více jak 2 roky zubního lékaře nenavštěvuji Součet
Ano 52,500000 14,250000 7,500000 26,250000 3,000000 1,500000 105
Ne 17,500000 4,750000 2,500000 8,750000 1,000000 0,00000 35
Součet 710 19 10 35 4 2 140
Výsledek testu: Testové kritérium χ² je 16,91 (viz příl. 3). Kritická hodnota je 11,07. Nulovou hypotézu musíme zamítnout, protože hodnota testové statistiky (Pearsonův chí-kvadrát 16,91) je větší, než kritická hodnota testu ( K=11,07) pro stupeň volnosti 5 a hladinu významnosti 0,05. U sledovaného souboru zamítáme nulovou hypotézu, protože hodnota testového kritéria je větší než kritická hodnota a přijímáme hypotézu alternativní. Existuje statisticky významná závislost mezi pravidelností návštěv zubního lékaře a informovaností o ošetřování chrupu. Hypotéza č. 6. H06: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a úpravou konzistence stravy. HA6: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a úpravou konzistence stravy.
85
Tab. 36 - Kontingenční tabulka naměřených četností (používání zubních náhrad x úprava konzistence stravy) Ano Občas
Možnosti
Ne
Nepoužívám Součet náhradu
částečná snímací náhrada horní čelisti částečná snímací náhrada dolní čelisti částečná snímací náhrada horní i dolní čelisti celková snímací náhrada horní čelisti celková snímací náhrada dolní čelisti celková snímací náhrada horní i dolní čelisti fixní náhrada horní čelisti fixní náhrada dolní čelisti fixní náhrada horní i dolní čelisti
0 5 0 9 2 0 0 2 0
10 9 1 2 2 2 5 7 0
15 5 9 8 0 18 10 15 6
0 0 0 0 0 0 0 0 0
25 19 10 19 4 20 15 24 6
žádná
0
0
0
33
33
Součet
18
38
86
33
175
Tab. 37 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (používání zubních náhrad x úprava
Možnosti
Ano
Občas
Ne
Nepoužívám Součet náhradu
částečná snímací náhrada horní čelisti
2,571429 5,428571 12,285714
4,714286
25
částečná snímací náhrada dolní čelisti částečná snímací náhrada horní i dolní čelisti
1,954286 4,125714
9,337143
3,582857
19
1,028571 2,171429
4,914286
1,885714
10
celková snímací náhrada horní čelisti
1,954286 4,125714
9,337143
3,582857
19
celková snímací náhrada dolní čelisti
0,411429 0,868571
1,965714
0,754286
4
celková snímací náhrada horní i dolní čelisti 2,057143 4,342857
9,828571
3,771429
20
fixní náhrada horní čelisti
1,542857 3,257143
7,371429
2,828571
15
fixní náhrada dolní čelisti
2,468571 5,211429 11,794286
4,525714
24
0,617143 1,302857
2,948571
1,131429
6
3,394286 7,165714 16,217143
6,222857
33
33
175
fixní náhrada horní i dolní čelisti žádnou Součet
18
38
86
konzistence stravy)
Výsledek testu: Testové kritérium χ² je 249,82 (viz příl. 3). Kritická hodnota je 40,11. U sledovaného souboru nulovou hypotézu musíme zamítnout, protože hodnota testové statistiky (Pearsonův chí-kvadrát 249,82) je větší, než kritická hodnota testu 86
( K=40,11) pro stupeň volnosti 27 a hladinu významnosti 0,05. Zamítáme nulovou hypotézu, protože hodnota testového kritéria je větší než kritická hodnota a přijímáme hypotézu alternativní. Existuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a úpravou konzistence stravy. Hypotéza č. 7. H07: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a správnou artikulací při mluvení. HA7: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a správnou artikulací při mluvení. Tab. 38 - Kontingenční tabulka naměřených četností (používání zubních náhrad x správná artikulace) Ano Občas
Možnosti
Ne
Nepoužívám Součet náhradu
částečná snímací náhrada horní čelisti částečná snímací náhrada dolní čelisti částečná snímací náhrada horní i dolní čelisti celková snímací náhrada horní čelisti celková snímací náhrada dolní čelisti celková snímací náhrada horní i dolní čelisti fixní náhrada horní čelisti fixní náhrada dolní čelisti fixní náhrada horní i dolní čelisti
5 4 0 2 0 0 0 0 0
5 6 4 14 2 2 4 10 0
14 10 6 6 2 23 11 13 6
0 0 0 0 0 0 0 0 0
24 20 10 22 4 25 15 23 6
žádnou
0
0
0
33
33
Součet
11
47
91
33
182
87
Tab. 39 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (používání zubních náhrad x správná artikulace) Možnosti
Ano
Občas
Ne
Nepoužívám Součet náhradu
částečná snímací náhrada horní čelisti
1,450549 6,197802 12,000000
4,351648
24
částečná snímací náhrada dolní čelisti částečná snímací náhrada horní i dolní čelisti
1,208791 5,164835 10,000000
3,626374
20
0,604396 2,582418
5,000000
1,813187
10
celková snímací náhrada horní čelisti
1,329670 5,681319 11,000000
3,989011
22
celková snímací náhrada dolní čelisti celková snímací náhrada horní i dolní čelisti
0,241758 1,032967
2,000000
0,725275
4
1,510989 6,456044 12,500000
4,532967
25
fixní náhrada horní čelisti
0,906593 3,873626
7,500000
2,719780
15
fixní náhrada dolní čelisti
1,390110 5,939560 11,500000
4,170330
23
0,362637 1,549451
3,000000
1,087912
6
1,994505 8,521978 16,500000
5,983516
33
33
182
fixní náhrada horní i dolní čelisti žádnou Součet
11
47
91
Výsledek testu: Testové kritérium χ² je 234,59 (viz příl. 3). Kritická hodnota je 40,11. Nulovou hypotézu musíme zamítnout, protože hodnota testové statistiky (Pearsonův chí-kvadrát 234,59) je větší, než kritická hodnota testu ( K=40,11) pro stupeň volnosti 27 a hladinu významnosti 0,05. U sledovaného souboru zamítáme nulovou hypotézu, protože hodnota testového kritéria je větší než kritická hodnota a přijímáme hypotézu alternativní. Existuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a správnou artikulací při mluvení. Hypotéza č. 8. H08: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a prožíváním rodinných/společenských událostí. HA8: Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a prožíváním rodinných/společenských událostí.
88
Tab. 40 - Kontingenční tabulka naměřených četností (používání zubních náhrad x rodinné/společenské události) Ano Občas
Možnosti
Ne
Nepoužívám Součet náhradu
částečná snímací náhrada horní čelisti částečná snímací náhrada dolní čelisti částečná snímací náhrada horní i dolní čelisti celková snímací náhrada horní čelisti celková snímací náhrada dolní čelisti celková snímací náhrada horní i dolní čelisti fixní náhrada horní čelisti fixní náhrada dolní čelisti fixní náhrada horní i dolní čelisti
4 0 0 0 2 0 0 0 0
9 11 4 13 2 2 0 7 0
11 9 6 9 0 23 15 16 6
0 0 0 0 0 0 0 0 0
24 20 10 22 4 25 15 23 6
žádná
0
0
0
33
33
Součet
6
48
95
33
182
Tab. 41 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (používání zubních náhrad x rodinné/společenské události) Možnosti
Ano
Občas
Ne
Nepoužívám Součet náhradu
částečná snímací náhrada horní čelisti
0,791209 6,329670 12,527473
4,351648
24
částečná snímací náhrada dolní čelisti částečná snímací náhrada horní i dolní čelisti
0,659341 5,274725 10,439560
3,626374
20
0,329670 2,637363
5,219780
1,813187
10
celková snímací náhrada horní čelisti
0,725275 5,802198 11,483516
3,989011
22
celková snímací náhrada dolní čelisti celková snímací náhrada horní i dolní čelisti
0,131868 1,054945
2,087912
0,725275
4
0,824176 6,593407 13,049451
4,532967
25
fixní náhrada horní čelisti
0,494505 3,956044
7,829670
2,719780
15
fixní náhrada dolní čelisti
0,758242 6,065934 12,005495
4,170330
23
0,197802 1,582418
3,131868
1,087912
6
1,087912 8,703297 17,225275
5,983516
33
33
182
fixní náhrada horní i dolní čelisti žádná Součet
6
48
95
Výsledek testu: Testové kritérium χ² je 267,42 (viz příl. 3). Kritická hodnota je 40,11. Hodnota testové statistiky (Pearsonův chí-kvadrát 267,42) je větší než kritická hodnota testu ( K=40,11) pro stupeň volnosti 27 a hladinu významnosti 0,05. U sledovaného souboru zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní.
89
DISKUZE Diplomová práce je zaměřena na oblast péče o zuby a zubní náhrady u seniorů ve věku 65 let a více. Empirická část diplomové práce zahrnuje množství poznatků, nad kterými by bylo vhodné se hlouběji zamyslet. Jedná se o oblast, která nabízí mnoho problematických témat, jež si zaslouží pozornost. Z těch témat, která se jevila jako nejdůležitější, vznikly cíle a hypotézy práce. V této kapitole se zaměřujeme na zhodnocení dvou cílů a osmi hypotéz, které jsme stanovili na začátku diplomové práce. Pokusíme se je také srovnat s jinými odbornými zdroji dle jednotlivých stanovených cílů a z nich vyvozených předpokladů. Jak uvádí Macháčková (2002, s. 87), jednou ze základních podmínek pro řešení problematiky stomatologického ošetřování ve stáří je znalost epidemiologické situace orálního zdraví starších jedinců v dané oblasti. Statistická šetření v posledních desetiletích ukazují postupné zvyšování dosaženého průměrného lidského věku, zejména v rozvinutých zemích, k nimž patří i Česká republika. Pro zjištění požadovaných výsledků, potřebných pro naši práci, jsme použili anonymní dotazník sestavený pro seniorský věk. Výzkum byl realizován mezi seniory ve věku 65 a více let. Osloveni byli muži i ženy žijící ve svém přirozeném domácím prostředí. Statisticky zpracováno a vyhodnoceno bylo celkem 160 dotazníků. Prvním z cílů bylo zjistit, do jaké míry senioři pečují o svůj chrup. K tomuto cíli se vztahují hypotézy č. 1 až 5. První hypotéza srovnávala pohlaví respondentů a pravidelnost návštěv zubního lékaře. Hypotézu jsme ověřovali pomocí položek 1 a 5 z dotazníku. Počet dotazovaných mužů a žen ve výzkumu byl vyrovnaný. Podařilo se nám oslovit celkem 80 mužů a 80 žen. Zkoumaný soubor respondentů tedy tvořilo 80 (50 %) mužů a 80 (50 %) žen. Nejdříve jsme zjišťovali, kolik seniorů je u zubního lékaře registrováno a kolik seniorů svého zubního lékaře vůbec nemá (položka 3 v dotazníku). Z výsledků vyplynulo, že z celkového počtu 160 respondentů 20 (12 %) dotazovaných uvedlo, že není registrováno u žádného zubního lékaře. Naopak 72 žen a 68 mužů má zubního lékaře, celkem tedy 140 seniorů (88 %). Doplňující byla otázka 6 v dotazníku, která zjišťovala spokojenost těchto 140 seniorů se svým zubním lékařem. Výsledky jsou velmi pozitivní.
90
88 (63 %) respondentů uvedlo, že je velmi spokojeno a 52 (37 %) spíše spokojeno. S těmito získanými daty jsme dále pracovali a ověřovali platnost hypotézy. V doplňující otázce 7 v dotazníku jsme žádali o odůvodnění těch seniorů, kteří uvedli, že nejsou registrováni u zubního lékaře, tudíž ho ani pravidelně nenavštěvují. Nejčastějším důvodem byl strach z bolesti, dále časová náročnost, vážné zdravotní problémy, imobilita a to, že jsou senioři uživateli zubní náhrady, tudíž pravidelné kontroly u zubního lékaře nepokládají za nutné. Řada těchto seniorů soudí, že když mají umělý chrup, nemusejí už chodit k zubnímu lékaři. Vždyť kde nejsou zuby, nemusí být ani péče. To je ovšem omyl. Tam, kde jsou náhrady, je péče žádoucí, dokonce nutná. Zubní lékař kontroluje nejen stav protézy, ale i dásní, případně i zbylého seniorova chrupu. Dle vyhlášky č. 70/2012 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek (Ministerstvo vnitra České republiky: Vyhláška č. 70/2012 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek [online]. [cit. 2012-02-13]), je dáno, že zubní preventivní prohlídka u dospělých se provádí jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky (viz příl. 1.) Ze 140 odpovědí na otázku, jak často respondenti navštěvují svého zubního lékaře, vyplynuly následující závěry. 1x za půl roku navštěvuje zubního lékaře celá polovina dotazovaných seniorů. Z této poloviny je návštěvnost zastoupena více muži (65 %) než ženami (36 %). 1x za rok navštíví ordinaci zubního lékaře naopak více žen (15 %) než mužů (12 %). Stejně tak větší procento žen jde k zubnímu lékaři příležitostně (minimálně 1x za dva roky) nebo má-li problém se zuby. Více jak dva roky nebyly u zubaře 4 ženy, muž žádný a přesto, že zubního lékaře mají, tak nenavštěvují 2 ženy. Pomocí těchto výsledků a na základě výpočtu zvolené statistické metody zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. To znamená, že je prokázána statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a pravidelností návštěv zubního lékaře. Druhá hypotéza srovnávala závislost mezi bydlištěm respondentů a dostupností zubního lékaře. Hypotézu jsme ověřovali pomocí položek 2 a 4 z dotazníku. Co se týká bydlení oslovených seniorů, tak nejvíce z nich (106, tj. 66 %) žije ve městě, 50 (31 %) na vesnici a 4 (3 %) ve velkoměstě. Z výsledků vyplynulo, že nejvíce respondentů (80, tj. 57 %) má svého zubního lékaře v místě bydliště, 50 (36 %) seniorů ve vzdálenosti do 10 km od místa bydliště a ve vzdálenosti do 20 km 10 (7 %) 91
respondentů. Vzhledem k tomu, že existuje svobodná volba zubního lékaře, tak někteří respondenti žijící na vesnici mohou navštěvovat lékaře ve městě a naopak. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že existuje statisticky významná závislost mezi bydlištěm respondentů a dostupností zubního lékaře. U sledovaného souboru přijímáme hypotézu alternativní. Pro ověření hypotézy č. 3 jsme na základě dotazníku zvolili položku 1 a 14. Tato hypotéza zkoumala závislost mezi pohlavím respondentů a používáním prostředků pro péči o zuby a zubní náhrady. Položka 1 zjišťovala pohlaví respondentů, položka 14 byla zaměřena na používané prostředky pro správnou péči o zdraví dutiny ústní a umožňovala označení více možností. Nejčastěji používanou pomůckou je jednoznačně klasický ruční zubní kartáček a zubní pasta. Výsledky jsou, co se týká pohlaví, velice vyrovnané. Klasický ruční zubní kartáček používá 78 (98 %) žen (z celkového počtu 80) a 72 (90 %) mužů (z celkového počtu 80). Celkem 10 seniorů (mužů i žen) zubní kartáček nepoužívá. Druhou nejvíce používanou pomůckou je zubní pasta. Tu uvedlo naopak více mužů než žen. Tuto možnost uvedlo 64 mužů, což představuje 80% zastoupení a 61 žen, tj. 76% zastoupení. V pořadí třetím nejčastěji používaným prostředkem je ústní voda, tu používá 47 dotazovaných žen (tj. 59 %) a 40 mužů (tj. 50 %). Mezizubní kartáček či dentální nit vyzkoušelo 11 (14 %) žen a 8 (10 %) mužů. Čistící tablety jsou používány 10 (13 %) ženami a 4 (5 %) muži. Stejný počet mužů i žen používá elektrický zubní kartáček, naopak jednosvazkový zubní kartáček a škrabka na jazyk má nulové zastoupení. Fixační krém na upevnění zubní protézy používají 4 ženy (tj. 5%), muž žádný a naopak fixační prášek používají 4 muži (tj. 5%), žena žádná. Zajímavostí v péči o zubní náhrady je zkušenost s ultrazvukovou čističkou, tu uvedly pouze 2 ženy (tj. 2,5 %). 3 ženy uvedly také jiné prostředky, které v péči o dutinu ústní používají. Jsou jimi bylinný koncentrát Herbadent a roztok ke kloktání Tamtum verde. Dlabalová a Klevetová (2008, s. 156) ve své knize uvádějí, že každý druhý středoevropan má problémy s chrupem a téměř 95 % lidí si neumí správně čistit zuby a používat dostupné čisticí prostředky. Stále je opomíjen fakt, že správné stravovací návyky a dostatečně prováděná hygiena dutiny ústní jsou tím nejlepším vkladem pro zdravý chrup v každém věku. Z našich výsledků a na základě statistického výpočtu jednoznačně vyplývá, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím respondentů a používáním prostředků pro péči o zuby a zubní náhrady. 92
Zamítáme tedy alternativní hypotézu a u sledovaného souboru přijímáme hypotézu nulovou. Hypotéza č. 4 měla za úkol zjistit závislost mezi mírou soběstačnosti respondentů v oblasti péče o chrup a pravidelným denním čištěním chrupu. Tuto hypotézu jsme ověřovali na základě položky 8 a 13 v dotazníku. Položka 13 zjišťovala míru závislosti seniorů v oblasti péče o chrup a dutinu ústní dotazovaných seniorů. Odpovědi byly rozděleny do čtyř kategorií (dle WHO) se stručným vysvětlením každé z nich. Z celkového počtu 160 respondentů je 140 (88 %) zcela nezávislých na pomoci druhých v oblasti péče o chrup. Lehce závislých je 18 (11 %) seniorů. 2 respondenti se nachází v kategorii středně závislých (tj. 1 % z celkového počtu). Úplně závislý na pomoci druhé osoby v oblasti péče o hygienu dutiny ústní není žádný z oslovených respondentů. V položce 8 respondenti uváděli, jak často si čistí zuby (zubní náhrady). Jak uvádí ve své knize Schuler a Oster (2010, s. 333), ideální by bylo čistit zuby po konzumaci každého jídla či nápoje obsahujícího sacharidy. Protože většina lidí tuto možnost nemá, stalo se pravidlem čistit zuby ráno a večer, vždy po jídle. Pravidelnost hygienických návyků je nutná, ale nesmí se stát pouhou formalitou. Je vhodné seznámit se s časovým režimem seniora a přizpůsobit doporučení hygienické procedury jeho možnostem. Frekvenci i dobu čištění je zapotřebí také přizpůsobit náchylnosti seniora k zubnímu kazu. Z kategorie zcela nezávislých seniorů, kterých bylo celkem 140 (88 %) si 84 (60 %) z nich čistí zuby 2x denně, 22 (16 %) 1x denně, 14 (10 %) více než 2x denně a po každém jídle 12 (9 %). Občas pečuje o svůj chrup 8 (6 %) zcela nezávislých seniorů. Do kategorie lehce závislých se přiřadilo 18 (11 %) respondentů. Z této kategorie si 8 (44 %) jedinců čistí zuby více než dvakrát denně, po každém jídle žádný senior, 2x denně 2 jedinci (11 %), možnost 1x denně a občas uvedli 4 respondenti (22 %). V kategorii středně závislých se nachází 2 senioři (tj. 1 % z celkového počtu). Tito jedinci pečují o své zuby 1x denně. Úplně závislý na druhé osobě v péči o chrup nebyl žádný z dotazovaných. Na základě těchto výsledků přijímáme alternativní hypotézu. Existuje tedy statisticky významná závislost mezi mírou soběstačnosti respondentů v oblasti péče o chrup a pravidelným denním čištěním chrupu. V doplňující položce 9 nás zajímalo, jak dlouho si senioři čistí zuby (zubní náhrady). Dle Schulera a Ostera (2010, s. 333) je zapotřebí frekvenci i dobu čištění přizpůsobit
93
náchylnosti seniora k zubnímu kazu. Standardní 3 minuty ráno a 5 minut večer považují za minimum. Tuto délku 3 – 5 minut uvedlo pouhých 38 (24 %) seniorů. Nejvíce dotazovaných si čistí zuby (zubní náhradu) 1 – 2 minuty, celkem 106 (66 %) respondentů. Méně než jednu minutu trvá péče o chrup 14 (9 %) dotazovaným. Déle než 5 minut si zuby čistí 2 jedinci (tj. pouhé 1 % z celkového počtu). Odpověď nečistím, měla nulové zastoupení. Zajímavostí byla také seniory používaná technika čištění zubů (zubních náhrad). Tuto informaci zjišťovala položka 10. Největší a zároveň stejné procentuální zastoupení, tzn. 59 (37 %) odpovědí, měla metoda malých kroužků (přes jednu čelist) a metoda vodorovných pohybů (tzn. „sem-tam“). Respondenti také uváděli jiné možnosti čištění zubů, např. čištění zubní protézy pomocí kartáčku a mýdla, využití šumivých čistících tablet nebo pouze opláchnutí zubní náhrady pod proudem tekoucí vody. Informovaností seniorské populace v oblasti péče o chrup a dutinu ústní se zabývala hypotéza č. 5, která porovnávala závislost mezi pravidelností návštěv zubního lékaře a informovaností o ošetřování chrupu. Této hypotéze náležela položka 5 a 20. Pracovali jsme celkem se 140 odpověďmi seniorů, tzn. s respondenty, kteří jsou v ordinaci zubního lékaře registrováni. V oblasti informovanosti byly zjištěny následující výsledky. Z celkového počtu 140 registrovaných seniorů 105 (75 %) uvedlo, že bylo někdy informováno o správné péči o chrup, zbývajících 35 (25 %) seniorů si není vědomo, že by se jim někdy informací dostálo. Není překvapením, že nejvíce seniorů, kteří obdrželi informace z oblasti péče o orální zdraví, byli senioři, kteří navštěvují zubního lékaře dvakrát do roka. Zajímavostí je, že druhé největší zastoupení pozorujeme u informovaných seniorů, kteří navštíví zubního lékaře pouze v případě, mají-li problém se zuby. Dva jedinci, kteří uvedli, že jsou informováni, zároveň uvedli, že zubního lékaře nenavštěvují. Zdůvodněním nám může být to, že si informace vyhledávají sami, např. pomocí odborné literatury, internetového zdroje nebo propagačních letáků. Ze skupiny 35 (25 %) seniorů, kteří nikdy žádné informace neobdrželi, 10 (29 %) navštíví zubního lékaře dvakrát do roka, stejný počet 1x do roka, 13 seniorů (37 %) má-li problém se zuby a 2 jedinci (6 %) příležitostně. Na základě statistického vyhodnocení těchto údajů zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Existuje statisticky významná závislost mezi pravidelností návštěv zubního lékaře a informovaností o ošetřování chrupu. 94
Jak uvádí Lenčová (2007, s. 35), efektivní péče o ústní zdraví seniorské populace zahrnuje nejenom léčebné výkony, ale také komplexní poradenství. Výrazně pozitivním příspěvkem k zefektivnění péče o ústní zdraví seniorů však může být povzbuzování seniorů k pravidelným stomatologickým prohlídkám na úrovni komunity (tzn. také užší spolupráci s praktickými lékaři) a zaměření osvěty na rizikovou populaci, kterou jsou bezesporu také institucionalizovaní senioři. Položka 21 z dotazníku, mající souvislost s informovaností, zjišťovala zdroj informací o správné péči o dutinu ústní. Položka umožňovala možnost i více odpovědí. Z celkového počtu 160 respondentů nejvíce z nich (62 %) obdrželo informace od svého zubního lékaře. Druhým nejčastějším zdrojem informací byla rodina, kterou uvedlo 32 (20 %) seniorů. Zajímavé byly odpovědi 22 (14 %) seniorů, kteří uvedli jako zdroj informací učitele ve škole, odbornou literaturu, propagační letáky a televizní reklamu. 4 dotazovaní (tj. 3 %) uvedli odpověď nikdo, vycházíme tedy z předpokladu, že se informovali sami. Taktéž položka 22 se vztahuje k problematice informovanosti. Zde nás zajímalo, kdy byly naposled informace seniorům poskytnuty. Zarážející je, že dlouho nebyly informace poskytnuty 45 (37 %) dotazovaným. Naposled v loňském roce získalo informace 42 (34 %) seniorů. V tomto roce bylo edukováno o zásadách a možnostech péče o chrup a dutinu ústní pouhých 36 (29 %) seniorů. Odpověď nikdy nikdo má nulové zastoupení. Od roku 2009 mohou lidé na různých místech České republiky potkávat mobilní Centrum ústní hygieny pro seniory. Letos již po čtvrté se vydává do českých a moravských měst a také na Slovensko speciálně upravený kamion, aby zdarma radil lidem, jak se správně starat o snímatelné zubní náhrady. Mobilní edukační Corega Centrum ústní hygieny odstartuje svoji letošní tour 4. dubna a do září navštíví řadu veletrhů, kulturních akcí a lázní po celé České republice a na Slovensku. Konkrétní místa nejsou dosud přesně stanovena. Corega Centrum ústní hygieny nositelům snímacích zubních náhrad poskytuje názorné ukázky správné péče o snímatelný umělý chrup – letos se zaměří zejména na nositele částečných zubních náhrad, postup správného čištění zubní náhrady, ukázky používání fixačního a těsnicího krému. Poskytuje také bezplatné poradenství a individuální konzultace s dentální hygienistkou v diskrétní zóně a také důležité rady jak na problémy s nedržící zubní náhradou. (Corega: Akce. [online]. [cit. 2012-01-10]). 95
Lidé často trpí také krvácením dásní. Hygiena čištění je nedostatečná nebo nesprávná. Volí nevhodné zubní pasty, kartáčky a nepoužívají pomůcky k dočištění chrupu. Nás také zajímala problematika citlivých dásní našeho zkoumaného vzorku. Na tuto problematiku byla zaměřena položka 11 v dotazníku, která měla za úkol ujistit, zda se u respondentů někdy objevilo krvácení dásní. Celkem 113 (71 %) dotazovaných nikdy problém s krvácením dásní nemělo. Při čištění zubů zubním kartáčkem se krvácení vyskytlo u 31 (19 %) seniorů. Při čištění zubů interdentálním kartáčkem či nití začaly dásně krvácet u 6 (4 %) seniorů. Spontánní krvácení dásní nastalo u 10 (6 %) seniorů. Při jídle se krvácení nevyskytlo u žádného z dotazovaných. Tato problematika by se jistě neměla zanedbávat a je třeba seniory poučit o vhodné technice čištění zubů, používání kvalitních, spíše jemnějších zubních kartáčků a účinné zubní pasty, nejlépe s obsahem bylin, které brzdí krvácení. Příčinou krvácení však nemusí být nedodržování těchto rad, ale může se jednat o signál zánětu, proto je třeba doporučit návštěvu u zubního lékaře. Jaký výkon senioři během svého života prodělali u svého zubního lékaře, mapuje položka 12 v dotazníku. Jedná se o doplňující otázku, která má však s danou problematikou úzkou souvislost. Položka umožňovala možnost výběru i více odpovědí. Nejčastější odpovědí byla extrakce zubu, kterou zvolilo 121 (76 %) respondentů. Druhý, nejčastěji uváděný výkon bylo zhotovení korunky (můstku) v 70 % (112 odpovědí). Zhotovení výplně a preventivní prohlídku uvedlo stejný počet seniorů (87, tj. 54 % z celkového počtu). Endodontické ošetření podstoupilo 73 (46 %) dotazovaných. 13 (8 %) seniorů uvedlo jiný chirurgický zákrok (např. resekce zubu, ošetření parodontózy, ošetření zubního kamene). Lenčová (2007, s. 35) poukazuje na to, že jde-li o ústní zdraví seniorské populace, v posledních letech zaznamenáváme významný vzestup počtu seniorů se zachovanými vlastními zuby a sanovaným chrupem, pokles počtu seniorů potřebujících extrakci a významný pokles prevalence bezzubosti (bezzubost se vyskytuje u méně než 20 % seniorů). Převážná většina chybějících zubů (80,1 %) je u seniorů nahrazována. Nám aktuální stav chrupu dotazovaných seniorů nebyl lhostejný, proto jsme se na něj zaměřili v položce 15. Největší počet seniorů, 75 (47 %), používá zubní náhradu. Alespoň 20 vlastních zubů má 40 (25 %) seniorů. 12 (8 %) respondentů má bezzubý chrup. Sanovaný vlastní chrup uvedlo 17 (11 %) osob. Nejnižší procentuální zastoupení 96
má odpověď nepoužívám, ale potřebuji zubní náhradu (3 %), čekám na zhotovení zubní náhrady (5 %) a varianta vlastním zubní náhradu, ale nepoužívám ji (3 %). V souvislosti se stavem chrupu nás zajímal také nejčastější orální problém, který senioři vnímají jako nejzávažnější. Na tuto problematiku byla zaměřena položka 23. Dle zkušeností si senioři mnohdy stěžují na sucho v ústech, otlaky a bolavé ústní koutky. Z našich získaných odpovědí jednoznačně vyplývá, že orální problém nevnímá celkem 78 (49 %) seniorů. Nechtěné uvolnění popř. vyklouznutí náhrady uvedlo 29 (18 %) respondentů. Druhým nejčastěji uváděným problémem bylo ukusování a dále žvýkání. Možnost vlastního vyjádření negativních pocitů využily 4 % seniorů. Nejčastěji senioři uvedli zápach z úst, častý výskyt aftózních defektů a odřenin sliznice dutiny ústní a jazyka a zbarvení náhrady. Z důvodů předcházení těmto problémům je nutné o protézu správně pečovat a veškeré potíže konzultovat se zubním lékařem dřív, než odstranitelná drobnost přeroste do vleklého problému. Dále nás také zajímalo, jak jsou se svým aktuálním stavem chrupu senioři spokojeni. Spokojenost zjišťovala položka 24. Z celkového počtu 160 respondentů 110 (69 %) seniorů hodnotí svůj chrup jako spíše dobrý. 32 respondentů (20 %) vnímá svůj chrup jako spíše horší. Ve výborném stavu cítí zuby a zubní náhradu pouhých 5 % respondentů, naopak ve špatném stavu cítí svůj chrup 6 % dotazovaných. Druhým cílem diplomové práce bylo, zmapovat zda používání zubních náhrad ovlivňuje běžný život seniora. K tomuto cíli se vztahuje hypotéza č. 6 až 8. Jak již bylo zmíněno v úvodu, ve stáří jsou zuby pro zdraví stejně důležité jako pestrý jídelníček, ve kterém nesmí chybět maso, ovoce a zelenina. Na s. 729 Kalvach (2004) ve své knize poukazuje na skutečnost, že v české populaci má asi 80 % starších lidí funkčně nevyhovující vlastní chrup. Bez zubů se senior pořádně nenají a je odkázán na měkkou, kašovitou a nepříliš chutnou stravu, takže často raději jí jen málo. Řešením jsou zubní náhrady, ale ne všichni senioři je nosí. Sebedokonalejší zubní náhrada nedokáže plnohodnotně zastoupit vlastní zuby, může však zásadně usnadnit život. Někteří senioři nedokážou náhradu správně upevnit, tudíž se pohybuje při jídle a znesnadňuje jim tak zpracování potravy. Fixační krém umožňuje kousat s větší silou a současně chrání proti otlakům a poraněním. Potíž je v tom, že senioři fixační krémy nepoužívají, což vyplývá i z našeho výzkumu. Proto je potřeba, aby staří lidé měli 97
trpělivost, protože ti méně trpěliví rezignují. Nejdůležitější je vydržet první měsíc, během něhož by se měl starý člověk naučit zubní náhradu používat a také změnit řadu celoživotních návyků. Touto problematikou se zabývá hypotéza č. 6, která mapuje závislost mezi užíváním zubních náhrad a úpravou konzistence stravy. Hypotézu jsme ověřovali na základě položek 16 a 17 v dotazníku. Položka 16 zjišťovala, zda jsou senioři uživateli zubních náhrad, popř. jakých. Položka umožňovala označení i více odpovědí. Z celkového počtu 160 respondentů, 33 uvedlo, že nepoužívá zubní náhradu, ostatní respondenti upřesnili, kterou konkrétní náhradu používají. Setkali jsme se i s různými kombinacemi. Z výzkumu vyplynulo, že většina respondentů ze zkoumaného vzorku nemá problém s přijímáním stravy, tudíž nemusí upravovat konzistenci stravy (celkem 86 odpovědí), 38 odpovědí jsme zaznamenali u možnosti občas. Tuto volbu uvedla většina seniorů, kteří používají částečnou snímací náhradu horní čelisti a po té dolní čelisti. Občas musí stravu přizpůsobovat také uživatelé fixní náhrady dolní čelisti. Jednoznačně ano, uvedli senioři používající částečnou snímací náhradu dolní čelisti a celkovou snímací náhradu horní čelisti. Na základě výsledků a výpočtů zvolené statistické metody zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Existuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a úpravou konzistence stravy. Hypotéza č. 7 zjišťovala závislost mezi užíváním zubních náhrad a správnou artikulací při mluvení. Tuto hypotézu jsme ověřovali pomocí položky 16 a 18 z dotazníku. Jak již bylo zmíněno, položka 16 byla zaměřena na používání zubních náhrad. Jelikož položka 16 nabízela možnost označení více variant používaných zubních protéz, je četnost odpovědí vyšší než počet dotazovaných seniorů. Z celkového počtu 160 respondentů, 33 uvedlo, že nepoužívá zubní náhradu, ostatní respondenti upřesnili, kterou konkrétní náhradu používají. Setkali jsme se i s různými kombinacemi. Zda používání zubní náhrady omezuje seniory v běžné komunikaci s lidmi, mapovala položka 18. Největší počet seniorů, které omezuje zubní náhrada v komunikaci, zaznamenáváme u těch, kteří užívají částečnou snímací náhradu horní čelisti, dále pak částečnou snímací náhradu dolní čelisti a dalšími jsou respondenti užívající celkovou snímací náhradu horní čelisti. Občas uvádí problém zejména senioři s celkovou snímací náhradou horní čelisti a dále pak fixní náhradou dolní čelisti. Na základě těchto zjištění a ověření pomocí
98
zvolené statistické metody zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Existuje statisticky významná závislost mezi užíváním zubních náhrad a správnou artikulací při mluvení. V hypotéze č. 8 jsme se zaměřili na porovnání závislosti mezi užíváním zubních náhrad a prožíváním rodinných/společenských událostí. Této hypotéza náležela položka 16 a 19 z dotazníku. Výsledky položky 16 jsou nám již známy. Omezení při rodinných/společenských událostech demonstruje položka 19. I v této oblasti největší počet respondentů (celkem 95 odpovědí) uvedlo, že je užívání zubní protézy neomezuje. U varianty občas jsme zaznamenali 48 odpovědí, z nichž nejvíce problém vnímají senioři užívající celkovou snímací náhradu horní čelisti a částečnou snímací náhradu dolní čelisti. 6 odpovědí zaznamenáváme u respondentů, kteří uvedli, že je užívání náhrady omezuje. Jedná se o uživatele částeční snímací náhrady horní čelisti a dále o uživatele celkové snímací náhrady dolní čelisti.
99
DOPORUČENÍ PRO PRAXI Na základě zjištěných výsledků dotazníkového šetření a vlastních zkušeností lze doporučit následující možná řešení, která mohou být využita v praxi. Zavést do praxe zubních lékařů a dentálních hygienistek standard hygienické péče o chrup a dutinu ústní jako celku, který by byl vytvořen pod odborným vedením sekce dentálních hygienistek, a byl součástí primární prevence. Vytvořit testovací škálu pro hodnocení stavu chrupu seniora. Seznámit s tímto hodnocením zdravotníky, pečovatele i rodinné příslušníky. Prostřednictvím praktického lékaře, zubního lékaře nebo pečovatelské služby doporučit seniorům, kteří žijí v domácím prostředí, konzultaci s nutričním terapeutem, který pomůže sestavit individuálně jídelníček s přihlédnutím k aktuálnímu stavu chrupu, potřebám, možnostem a k celkovému zdravotnímu stavu. Zmíněnou konzultaci pořádat např. také v rámci komunitních center pro seniory. Uspořádat pro seniory různé společenské události na téma péče o zuby a zubní náhrady, kde by si předávali své zkušenosti. Tyto akce obohatit o příspěvky odborníků z praxe (zubního lékaře nebo dentální hygienistky), kteří by jim poskytli odborné rady, novinky a možnosti týkající se dané problematiky. Zajistit lepší organizaci pracovního času, více prostoru na seniory v zubní ordinaci. Publikovat články a novinky z oblasti stomatologické péče, zaměřené pro seniory, do městských a vesnických zpravodajů, které jsou většinou zdarma a jsou roznášeny přímo do domů obyvatel. Tyto publikace obohatit kvízy, křížovkami a soutěžemi zaměřenými na dané téma, aby se tato problematika co nejvíce vžila do podvědomí seniorů a stala se tak každodenní rutinní záležitostí. Vytvořit informační/edukační materiál pro seniory s ukázkou jednoduché, správné a efektivní péče o ústní zdraví a zajistit předání tohoto materiálu do ordinací zubních i praktických lékařů.
100
Vytvořit studijní materiál pro studenty ošetřovatelství a medicíny a zahrnout tak stomatologickou péči do osnov učiva. Zaujmout
aktivní
přístup
ve
vyhledávání nedostatků
v
poskytované
stomatologické péči a snažit se o jejich maximálně možnou eliminaci. Organizovat semináře pro zdravotníky se zaměřením na stomatologickou péči z pohledu ošetřovatelského. Motivovat seniory k podpoře samostatnosti a nezávislosti na pečovatelích a k udržení kontroly nad poskytovanými preventivními opatřeními. Výsledkem pak bude vyšší aktivita v péči o vlastní ústní zdraví.
101
ZÁVĚR V diplomové práci jsme se zabývali problematikou péče o zuby a zubní náhrady, kde jsme se zaměřili na to, do jaké míry jsou senioři schopni pečovat o svůj chrup a zda používání zubních náhrad ovlivňuje seniory v činnostech každodenního života. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsme se snažili uceleně zpracovat dostupné teoretické poznatky týkající se dané problematiky. V empirické části práce jsme se zaměřili na ověření a zpracování stanovených cílů a hypotéz.
Pro realizaci jsme zvolili dotazníkové šetření. Získané údaje jsou přehledně znázorněny pomocí tabulek a grafů. Pro ověření platnosti hypotéz bylo použito testu dobré shody, tzv. test Chí-kvadrát. Pro empirickou část jsme stanovili dva následující cíle. Cíl č. 1: Zjistit, do jaké míry senioři pečují o svůj chrup. Cíl č. 2: Zjistit, zda používání zubních náhrad ovlivňuje běžný život seniora. Stanovené cíle byly splněny na základě ověření hypotéz. Z výzkumného šetření vyplývá, že naprostá většina dotazovaných seniorů je registrována u zubního lékaře, který u více než poloviny seniorů má zubní ordinaci v místě bydliště seniorů. 1x za půl roku navštěvuje zubního lékaře celá polovina dotazovaných seniorů. Z této poloviny je návštěvnost zastoupena více muži než ženami. Nejčastěji používanou pomůckou je jednoznačně klasický ruční zubní kartáček a zubní pasta. Pomůcky pro ústní hygienu používají jak muži, tak ženy bez rozdílu. Bylo také zjištěno, že minimálně jsou využívány doplňkové prostředky, jako je dentální nit, mezizubní kartáček a prostředky pro péči o zubní náhrady. Naprostá většina dotazovaných respondentů byla zcela nezávislá na pomoci druhých v oblasti péče o chrup. U sledovaného vzorku populace bylo také zjištěno, že většina seniorů byla někdy informována o správné péči o chrup. Nejčastěji uváděným zdrojem informací byl zubní lékař. Z výzkumu vyplynulo pozitivní zjištění, že většina respondentů ze zkoumaného vzorku nemá problém s přijímáním stravy, tudíž nemusí upravovat konzistenci stravy. Také největší počet seniorů uvedl, že je zubní náhrada neomezuje v komunikaci. I v oblasti prožívání rodinných/společenských událostí většina seniorů neuvádí omezení.
102
Na poli stomatologické péče u seniorů by bylo jistě možné provést spoustu dalších výzkumů. Např. dentální hygienistka je poměrně novým oborem v naší zemi oproti jiným státům, kde je po řadu desetiletí zubní péče bez účasti dentální hygienistky zcela nemyslitelná. Bylo by např. vhodné zabývat se zkušenostmi seniorů s dentálními hygienistkami a kvalitou jimi poskytovanými preventivními, léčebnými a vzdělávacími činnostmi. Jak ukazuje demografická prognóza, podíl stárnoucí populace roste a stejně tak, jak se její početnost bude zvyšovat, poroste i význam a aktuálnost problematiky stomatologické péče ve stáří. Zuby jsou samozřejmě pořád zuby, ale stejně jako se vyděluje péče o chrup v dětském věku, i chrup seniorů má svá specifika. Zdaleka jsme však nemohli postihnout široké spektrum této oblasti péče, snažili jsme se alespoň nastínit základní a důležitá fakta, která by měla postačit k získání povědomí o této problematice a uvědomění si její aktuálnosti. Výsledky naší práce nelze zobecňovat na celou populaci seniorů, jelikož jsme oslovili pouze 160 respondentů. I přesto doufáme, že z ní vyvozená data budou mnohým prospěšná, nebo alespoň povedou k zamyšlení nad danou problematikou, která se stává, vzhledem k demografické prognóze, stále více aktuální.
103
ANOTACE
Příjmení a jméno autora:
Bc. Přaslicová Irena
Instituce:
Katedra ošetřovatelství LF MU
Název práce:
Péče o zuby a zubní náhrady u seniorů
Vedoucí práce:
Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, PhD.
Počet stran:
127
Počet příloh:
3
Rok obhajoby:
2012
Klíčová slova:
senior, stáří, péče, chrup, dutina ústní, zubní náhrada, domácí prostředí
Diplomová práce nabízí pohled na problematiku péče o ústní hygienu seniorů žijících v domácím prostředí. Teoretická část uvádí přehled o funkci dutiny ústní, zabývá se involučními změnami v orofaciální oblasti a stomatologickým vyšetřením starého člověka. Dále vyjmenovává základními symptomy a nejčastější onemocnění orofaciální oblasti. Nezbytná je kapitola zabývající se protetickými náhradami. Teoretickou část uzavírá oblast rozvíjející metody péče o orální zdraví a popisující instruktáž a motivaci pro udržování ústní hygieny ve stáří. Empirická část seznamuje se skutečností, jak často a jakým způsobem senioři pečují o svůj chrup, zda pravidelně navštěvují svého zubního lékaře a do jaké míry jsou informováni o správném ošetřování chrupu. Dále zjišťuje, zda používání zubních náhrad ovlivňuje běžný život seniorů. Stěžejní část práce je zaměřena na analýzu a interpretaci výsledků získaných během šetření u vybrané skupiny populace.
104
ANNOTATION
Surname and first name:
Bc. Přaslicová Irena
Institution:
Department of Nursing Faculty of Medicine of Masaryk University
Title of thesis:
Dental care and dentures for seniors
Quide of thesis:
Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, PhD.
Count of pages:
127
Count of supplement:
3
Year of defense:
2012
Keywords:
senior, late age, care, teeth, oral cavity, denture, home environment
The thesis shows issues with dental care of seniors living in home environment. Theoretical part provides an overview about function of oral cavity, describes involutional changes in orofacial part and dental examination of seniors. Further, it describes basic symptoms and the most frequent diseases in orofacial part. There was necessary to include the chapter that describes prosthetic dentures. Theoretical part ends with methods of dental care and describes training and motivation for keeping an oral hygiene in late age. Empirical part shows how often seniors provide dental care, whether they see a doctor regularly and how they are informed about the correct dental care. Further, it describes how the dentures influence everyday life of seniors. Main part is focused on analysis and interpretation of the results obtained during investigation of selected group of population.
105
SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ MONOGRAFIE BÁRTLOVÁ, Sylva, et al. Výzkum a ošetřovatelství. 2. přepracované vyd. Brno: NCONZO, 2008. 185 s. ISBN 978-80-7013-467-2. DOSTÁLOVÁ, Taťjana, et al. Stomatologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4. DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5. FRIEDRICH, Václav. Statistika 1, vysokoškolská učebnice pro distanční studium. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2002, 398 s. ISBN 80-7082-913-3. IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 96 s. ISBN 978-80-244-1832-2. KALVACH, Zdeněk, et al. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6. KILIAN, Jan a kol. Prevence ve stomatologii. 2. vyd. Praha: Galén, 1999. 239 s. ISBN 80-7262-022-3. KILIAN, Jan a kol. Stomatologie pro studující všeobecného lékařství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 100 s. ISBN 80-246-0772-7. KILIAN, Jan a kol. Základy preventivní stomatologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 210 s. ISBN 80-7184-145-5. KLEVETOVÁ, Dana, DLABALOVÁ, Irena. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2169-5. KORÁBEK, Ladislav. Každý může mít zdravé a krásné zuby. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 1997. 76 s. ISBN 80-7169-164-X.
106
KOVAĹOVÁ, Eva, ČIERNÝ Michal. Orálna hygiena. 1. vyd. Prešov: Vydavateľstvo Anna Nagyová. 1994. 246 s. ISBN 80-967041-3-3. KRŇOULOVÁ, Jana, HUBÁLKOVÁ, Hana. Fixní zubní náhrady. 1. vyd. Praha: Quintessenz. 2002. 176 s. ISBN 80-902118-9-5. MALÍNSKÝ, Jiří a kol. Morfologie orofaciálního systému pro studenty zubního lékařství. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 2005. 201 s. ISBN 80244-1062-1. MAZÁNEK, Jiří a kol. Stomatologie – minimum pro praxi. 1. vyd. Praha: Triton s.r.o. 1999. 163 s. ISBN 80-7254-032-7. MERGLOVÁ, Vlasta a kol. Stomatologie pro studující bakalářských oborů lékařské fakulty. 1. vyd. Praha: Karolinum. 2000. 91s. ISBN 80-246-0093-3. SCHULER, Matthias, OSTER, Peter. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2010. 336 s. ISBN 978-80-247-3013-4. ŠIMŮNEK, Antonín a kol. Dentální implantologie. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: Nukleus HK. 2008. 281s. ISBN 978-80-87009-30-7. ČLÁNKY KLEVETOVÁ Dana, TOPINKOVÁ Eva. Problémy orálního zdraví ve stáří. Florence. 2008, roč. IV, č. 6, s. 244-245. ISSN 1801-464X. LENČOVÁ Erika. Hygiena dutiny ústní v seniorském věku. Progresdent. 2007, roč. 13, č. 6, s. 33-35. MACHÁČKOVÁ Lenka. Orální zdraví pacientů vyššího věku. Česká stomatologie. 2002, roč. 102/50, s. 87. ISSN 1210-7891 MARXKORS, Reinhard. Gerontostomatologie. 1. Část: Stáří. Progresdent. 2007, roč. 13, č. 1, s. 54-58. ISSN 1211-3859. MARXKORS, Reinhard. Gerontostomatologie. 4. Část: Zubní náhrada – následná péče. Progresdent. 2007, roč. 13, č. 4, s. 50-52. ISSN 1211-3859.
107
MARXKORS, Reinhard. Gerontostomatologie. 5. Část: Terapeutické zvláštnosti. Progresdent. 2007, roč. 13, č. 38-43, s. 54-58. ISSN 1211-3859. INTERNETOVÉ ZDROJE COREGA: Akce. [online]. [cit. 2012-01-10]. Dostupný z WWW:
. COREGA: Jak čistit zubní náhradu. [online]. [cit. 2012-01-10]. Dostupný z WWW:
. COREGA: Problémy se stabilitou náhrady. [online]. [cit. 2012-01-10]. Dostupný z WWW:
stabilitou-nahrady.aspx >. DENTALHARDWARE: Prodej stomatologického vybavení a materiálů. [online]. [cit. 2012-12-15]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo vnitra České republiky: Vyhláška č. 70/2012 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek [online]. Portál veřejné sbírky České republiky.
2003-2011
[cit.
2012-02-13].
.
108
Dostupný
z WWW:
SEZNAM ZKRATEK aj.
a jiné
apod.
a podobně
atd.
a tak dále
CO2
oxid uhličitý
č.
číslo
event.
eventuelně
FDI
Federation Dentaire Internationale
HA
alternativní hypotéza
H0
nulová hypotéza
K
kritická hodnota
ks
kus
km
kilometr
kol.
kolektiv
mm
milimetr
např.
například
obr.
obrázek
popř.
popřípadě
s.
strana
tab.
tabulka
tzn.
to znamená
tzv.
takzvaně
vyd.
vydání
WHO
World Health Organization
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 - Vzhled obličeje bezzubé horní a dolní čelisti........................................................ 12 Obr. 2A - Značení zubů dle normy FDI, 2B - Značení dle Zsigmondyho ........................... 15 Obr. 3A - snímatelná náhrada premolárů a molárů v dolní čelisti, 3B-snímatelná náhrada premolárů a molárů v horní čelisti, 3C - celková náhrada zubů v horní čelisti .......................................................................................................... 24 Obr. 4 - Voskované dentální vlákno ................................................................................. 30 Obr. 5 - Nevoskované dentální vlákno.............................................................................. 30 Obr. 6 - Držení dentálního vlákna..................................................................................... 30 Obr. 7 - Držák dentálního vlákna ..................................................................................... 30 Obr. 8 - Mezizubní kartáček............................................................................................. 31 Obr. 9 - Mezizubní stimulátor .......................................................................................... 31 Obr. 10 - Lopatka na jazyk .............................................................................................. 33 Obr. 11 - Metoda čištění zubů podle Foneho .................................................................... 35 Obr. 12 - Vertikální kombinovaná metoda čištění zubů..................................................... 36 Obr. 13 - Stillmanova metoda v maxille............................................................................ 36 Obr. 14 - Stillmanova metoda v mandibule ....................................................................... 36 Obr. 15 - Chartersova metoda – zatlačení vláken do mezizubních prostor......................... 37 Obr. 16 - Chartersova metoda – přiložení vláken na orální ploše v maxille ........................ 37 Obr. 17 - Chartersova metoda – přiložení vláken v mandibule .......................................... 37 Obr. 18 - Bassova metoda – přiložení vláken v oblasti jednoho zubu ................................ 38 Obr. 19 - Bassova metoda –anemizace gingivy při zatlačení do sulku ............................... 38 Obr. 20 - Bassova metoda – přiložení vláken zubního kartáčku při čištění orální plochy .................................................................................................................... 38 Obr. 21 - Bassova metoda – posun vláken přes orální plochu zubu ................................... 38 Obr. 22 - Cirkulární čistící metoda ................................................................................... 39 Obr. 24 - Protézové kartáčky ........................................................................................... 42 Obr. 25 - Čištění zubní náhrady........................................................................................ 43 Obr. 26 - Čištění prohlubní náhrady ................................................................................. 43 Obr. 27 - Ultrazvuková čistička ....................................................................................... 43
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Pohlaví respondentů ........................................................................................... 53 Graf 2 - Bydliště respondentů .......................................................................................... 54 Graf 3 - Registrace u zubního lékaře ................................................................................ 55 Graf 4 - Působiště zubního lékaře..................................................................................... 56 Graf 5 - Periodicita návštěv zubního lékaře ...................................................................... 57 Graf 6 - Spokojenost se zubním lékařem .......................................................................... 58 Graf 7 - Důvod absence návštěv zubního lékaře ............................................................... 59 Graf 8 - Frekvence čištění zubů (zubních náhrad) ............................................................. 60 Graf 9 - Délka čištění zubů (zubních náhrad) .................................................................... 61 Graf 10 - Metoda čištění zubů (zubních náhrad) ............................................................... 62 Graf 11 - Krvácení dásní .................................................................................................. 63 Graf 12 - Prodělaný stomatologický výkon ...................................................................... 64 Graf 13 - Míra soběstačnosti v péči o chrup ..................................................................... 65 Graf 14 - Pomůcky pro péči o dutinu ústní ....................................................................... 66 Graf 15 - Aktuální stav chrupu ......................................................................................... 68 Graf 16 - Užívání zubní náhrady....................................................................................... 69 Graf 17 - Úprava konzistence stravy ................................................................................ 70 Graf 18 - Omezení v komunikaci...................................................................................... 71 Graf 19 - Společenské omezení ........................................................................................ 72 Graf 20 - Informace z oblasti péče o chrup ....................................................................... 73 Graf 21- Zdroj informací.................................................................................................. 74 Graf 22 - Poslední informace o správné péči o chrup ........................................................ 75 Graf 23 - Nejčastější orální problém ................................................................................. 76 Graf 24 - Spokojenost s aktuálním stavem chrupu ............................................................ 77 Graf 25 - Zájem o informace ............................................................................................ 78
SEZNAM TABULEK Tab. 1 - Pohlaví respondentů ........................................................................................... 53 Tab. 2 - Bydliště respondentů .......................................................................................... 54 Tab. 3 - Registrace u zubního lékaře ................................................................................ 55 Tab. 4 - Působiště zubního lékaře..................................................................................... 56 Tab. 5 - Periodicita návštěv zubního lékaře ...................................................................... 57 Tab. 6 - Spokojenost se zubním lékařem .......................................................................... 58 Tab. 7 - Důvod absence návštěv zubního lékaře ............................................................... 59 Tab. 8 - Frekvence čištění zubů (zubních náhrad) ............................................................. 60 Tab. 9 - Délka čištění zubů (zubních náhrad) .................................................................... 61 Tab. 10 - Metoda čištění zubů (zubních náhrad) ............................................................... 62 Tab. 11 - Krvácení dásní .................................................................................................. 63 Tab. 12 - Prodělaný stomatologický výkon ...................................................................... 64 Tab. 13 - Míra soběstačnosti v péči o chrup ..................................................................... 65 Tab. 14 - Pomůcky pro péči o dutinu ústní ....................................................................... 66 Tab. 15 - Aktuální stav chrupu ......................................................................................... 68 Tab. 16 - Užívání zubní náhrady....................................................................................... 69 Tab. 17 - Úprava konzistence stravy ................................................................................ 70 Tab. 18 - Omezení v komunikaci...................................................................................... 71 Tab. 19 - Společenské omezení ........................................................................................ 72 Tab. 20 - Informace z oblasti péče o chrup ....................................................................... 73 Tab. 21 - Zdroj informací................................................................................................. 74 Tab. 22 - Poslední informace............................................................................................ 75 Tab. 23 - Nejčastější orální problém ................................................................................. 76 Tab. 24 - Spokojenost s aktuálním stavem chrupu ............................................................ 77 Tab. 25 - Zájem o informace ............................................................................................ 78 Tab. 26 - Kontingenční tabulka naměřených četností (pohlaví respondentů x četnost návštěv zubního lékaře) .............................................................................. 80 Tab. 27 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (pohlaví respondentů x četnost návštěv zubního lékaře) .............................................................................. 80 Tab. 28 - Kontingenční tabulka naměřených četností (bydliště respondentů x dostupnost zubního lékaře) ..................................................................................... 81
Tab. 29 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (bydliště respondentů x dostupnost zubního lékaře) ..................................................................................... 81 Tab. 30 - Kontingenční tabulka naměřených četností (pohlaví respondentů x užívání pomůcek) ................................................................................................... 82 Tab. 31 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (pohlaví x užívání pomůcek) ............................................................................................................... 82 Tab. 32 - Kontingenční tabulka naměřených četností (míra soběstačnosti respondentů x frekvence čištění chrupu).................................................................. 83 Tab. 33 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (míra soběstačnosti respondentů x frekvence čištění chrupu).................................................................. 84 Tab. 34 - Kontingenční tabulka naměřených četností (pravidelnost návštěv zubního lékaře x informovanost seniorů o ošetřování chrupu) ................................. 84 Tab. 35 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (pravidelnost návštěv zubního lékaře x informovanost seniorů o ošetřování chrupu) ................................. 85 Tab. 36 - Kontingenční tabulka naměřených četností (používání zubních náhrad x úprava konzistence stravy) ...................................................................................... 86 Tab. 37 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (používání zubních náhrad x úprava konzistence stravy) ................................................................................... 86 Tab. 38 - Kontingenční tabulka naměřených četností (používání zubních náhrad x správná artikulace).................................................................................................. 87 Tab. 39 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (používání zubních náhrad x správná artikulace) ............................................................................................... 88 Tab. 40 - Kontingenční tabulka naměřených četností (používání zubních náhrad x rodinné/společenské události) ................................................................................. 89 Tab. 41 - Kontingenční tabulka odhadovaných četností (používání zubních náhrad x rodinné/společenské události).............................................................................. 89
SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 -
Vyhláška č. 70/2012 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek (pozn. zaměřeno pouze na zubní preventivní prohlídky)
Příl. 2 -
Dotazník
Příl. 3 -
Výpočet testového kritéria (Pearsonův chí-kvadrát) χ² hypotézy č. 1 až 8
Příl. 1 – Vyhláška č. 70/2012 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek (pozn. zaměřeno pouze na zubní preventivní prohlídky)
70 VYHLÁŠKA ze dne 29. února 2012 o preventivních prohlídkách Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 5 odst. 3 písm. a) zákona o zdravotních službách:
§6 Obsah a časové rozmezí zubní preventivní prohlídky (2)
Obsahem zubních preventivních prohlídek u dospělých, které se provádějí jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců po provedení poslední zubní preventivní prohlídky je: a) b)
c)
vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, prevence onkologická zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech a měkkých tkáních obličeje a krku, poučení o správné hygieně dutiny ústní.
§8 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek se zrušuje.
§9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Příl. 2 – Dotazník
Dotazník Dobrý den, jmenuji se Bc. Irena Přaslicová, jsem studentka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii. V rámci zpracování své diplomové - závěrečné práce na téma „Péče o zuby a zubní náhrady u seniorů“ si Vám dovoluji dát dotazník s prosbou o Vaši spolupráci tím, že mi tento dotazník vyplníte. Při vyplňování křížkujte -
- jen jednu odpověď, popř. doplňujte údaje, pokud tedy
není u otázky uvedeno jinak. Dotazník je anonymní, informace, které mi poskytnete, využiji pouze pro svou diplomovou práci. Chtěla bych Vás také požádat o co nejpřesnější odpovědi. Na konci dotazníku je prostor pro vyjádření Vašich názorů, připomínek a návrhů k tomuto dotazníku. Děkuji za Vaši spolupráci a čas, který jste vyplňování věnovali.
Přeji Vám hezký den.
1. Pohlaví:
□
muž
□
žena
2. Místo Vašeho bydliště:
□
vesnice
□
město
□
velkoměsto
3. Máte svého zubaře, kterého navštěvujete?
□
ano (v případě této odpovědi neodpovídejte na otázku č. 7)
□
ne (v případě této odpovědi přejděte k otázce č. 7)
Příl. 2 – pokračování 4. Váš zubní lékař působí:
□
v místě bydliště
□
ve vzdálenosti do 10 km
□
ve vzdálenosti do 20 km
□
ve větší vzdálenosti
5. Jak často navštěvujete svého zubního lékaře?
□
1x za půl roku
□
1x za rok
□
příležitostně, minimálně 1x za 2 roky
□
když mám problém se zuby
□
nebyl/a jsem u zubaře více jak 2 roky
□
zubního lékaře nenavštěvuji
6. Do jaké míry jste spokojen/a se svým zubním lékařem?
□
velmi spokojen/a
□
spíše spokojen/a
□
spíše nespokojen/a
□
velmi nespokojen/a
7. Uveďte prosím důvod, proč nenavštěvujete svého zubaře. (Možnost výběru i více odpovědí)
□
strach z bolesti
□
nepříjemné vystupování personálu
□
nepříjemný pohled na instrumenty
□
finanční záležitost
□
zbytečnost
□
negativní prožitek z minulosti
□
jiné ……………………………………………………………………………………..
Příl. 2 – pokračování 8. Jak často si čistíte zuby (zubní náhrady)?
□
po každém jídle
□
více než 2x denně
□
2x denně
□
1x denně
□
občas
□
nikdy
9. Jak dlouho si čistíte zuby (zubní náhrady)?
□ □ □ □ □
nečistím méně než 1 minutu 1 - 2 minuty 3 - 5 minut více než 5 minut
10. Jakou metodou si čistíte zuby (zubní náhrady)?
□
stírací (od dásně směrem ke konci zubu)
□
malé kroužky (přes jednu čelist)
□
velké kroužky (přes obě čelisti)
□
pouze vodorovné pohyby, tzn. „sem-tam“
□
jiné, popište: …………………………………………………………………………….
11. Krvácí Vám dásně?
□
ne, nikdy
□
ano, při čištění zubů zubním kartáčkem
□
ano, při čištění zubů interdentálním kartáčkem či nití
□
ano, při jídle
□
ano, spontánně
Příl. 2 – pokračování 12. Jaký výkon jste během svého života prodělal/a u zubního lékaře? (Možnost výběru i více odpovědí)
□
preventivní prohlídku
□
zhotovení výplně
□
endodontické ošetření (vytažení nervu ze zubu)
□
zhotovení korunky, můstku
□
extrakci (vytržení) zubu
□
jiný chirurgický zákrok, uveďte: ……………………………………………………….
□
žádný
13. Uveďte, jaká je míra Vaší závislosti v oblasti péče o chrup:
□
zcela nezávislý/á (péči zvládám sám/sama)
□
lehce závislý/á (občas vyžaduji pomoc a kontrolu)
□
středně závislý/á (potřebuji pravidelnou pomoc a dohled)
□
úplně závislý/á (potřebuji trvalou pomoc, nejsem schopen/a sám/sama pečovat o svůj chrup)
14. Jaké prostředky pro péči o zuby a zubní náhrady používáte? (Možnost výběru i více odpovědí)
□
klasický ruční zubní kartáček
□
jednosvazkový zubní kartáček
□
interdentální (mezizubní) kartáček či dentální nit
□
elektrický zubní kartáček
□
zubní pasta
□
ústní voda
□
čistící tablety
□
škrabku na jazyk
□
fixační krém
□
fixační prášek
□
ultrazvuková čistička
□ Příl. 2 – pokračování □
jiné, uveďte: ……………………………………………………………………….
□
žádné
15. Jaký je Váš nynější stav chrupu?
□
bezzubý
□
alespoň 20 vlastních zubů
□
sanovaný vlastní chrup
□
nepoužívám, ale potřebuji zubní náhradu
□
čekám na zhotovení zubní náhrady
□
vlastním zubní náhradu, ale nepoužívám ji
□
zubní náhradu používám
16. Užíváte-li zubní náhradu, uveďte prosím jakou:
□
částečná snímací náhrada horní čelisti
□
částečná snímací náhrada dolní čelisti
□
částečná snímací náhrada horní i dolní čelisti
□
celková snímací náhrada horní čelisti
□
celková snímací náhrada dolní čelisti
□
celková snímací náhrada horní i dolní čelisti
□
fixní náhrada (trvalá, nesnímatelná) horní čelisti
□
fixní náhrada (trvalá, nesnímatelná) dolní čelisti
□
fixní náhrada (trvalá, nesnímatelná) horní i dolní čelisti
□
jiný: (můstky, korunky)……….………………………………………………………
□
žádná
Příl. 2 – pokračování 17. Jste nucen/a vybírat, popř. upravovat konzistenci stravy vzhledem k užívání zubní náhrady?
□
ano
□
občas
□
ne
□
nepoužívám zubní náhradu
Pokud ano, jakou formu stravy preferujete? (tekutá/kašovitá/mixovaná, …) ……………………………………………………………………………………………….
18. Omezuje Vás používání zubní náhrady v běžné komunikaci s lidmi (správná artikulace, vyjadřování, srozumitelnost…)?
□
ano
□
občas
□
ne
□
nepoužívám zubní náhradu
Pokud, ano, jak? …………………………………………………………………………………………….… ………………………………………………………………………………………………
19. Omezuje Vás zubní protéza při rodinných/společenských událostech?
□
ano
□
občas
□
ne
□
nepoužívám zubní náhradu
Pokud ano, jak? ………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………
Příl. 2 – pokračování 20. Byl/a jste někdy informován/a o zásadách a způsobu ošetřování chrupu?
□
ano
□
ne (v případě této odpovědi přejděte k otázce č. 23)
21. Kdo Vás informoval o správné péči o dutinu ústní? (Možnost výběru i více odpovědí)
□
rodina
□
zubní lékař
□
dentální hygienista
□
všeobecná sestra u zubního lékaře
□
někdo jiný, uveďte:…………………………………………………………………
□
nikdo
22. Kdy Vás naposled někdo informoval o správné péči o chrup?
□
v tomto roce
□
v loňském roce
□
již dlouho mě nikdo neinformoval
□
nikdy nikdo
23. Uveďte prosím nejčastější orální problém, který je Vámi vnímán jako nejzávažnější?
□
ukusování
□
žvýkání
□
bolestivý pocit v ústech
□
nechtěné uvolnění popř. vyklouznutí náhrady
□
vyjadřování, plynulost řeči
□
jiný……………………………………………………………………………………
□
žádný
Příl. 2 – pokračování 24. Stav svého chrupu hodnotíte jako:
□
výborný
□
spíše dobrý
□
spíše horší
□
špatný
25. Ovlivnil tento dotazník Váš zájem o informace z oblasti péče o Váš chrup?
□
určitě ano
□
spíše ano
□
nevím
□
spíše ne
□
určitě ne
Zde je prostor Vaše náměty, poznámky, připomínky k tomuto dotazníku: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………..
Děkuji Vám za poskytnuté informace a čas strávený vyplňováním tohoto dotazníku. Přeji Vám hezký den.
Bc. Irena Přaslicová
Příl. 3 - Výpočet testového kritéria (Pearsonův chí-kvadrát) χ² hypotézy č. 1 až 8 Výpočet k hypotéze č. 1
2
2 2 2 2 2 2 26 36 11 9,77 6 5,14 23 18 4 2,05 2 1,02
36
9,77
5,14
18
2,05
1,02
44 342 8 9,222 4 4,852 12 172 0 1,942 0 0,97 2
34 9,22 4,85 17 1,94 0,97 2,77 0,15 0,14 1,38 1,83 0,91 2,94 0,16 0,15 1,47 1,94 0,97 14,81 Výpočet k hypotéze č. 2
2
2 2 2 2 2 8 20,57 68 57,14 4 2,28 24 12,85 26 35,71
20,57
0 1,42
57,14
4 2,57
2
2
2,28
6 7,14
2
12,85
0 0,28
2
35,71
0 0
2 2 0 0 0 0
2
1,42 2,57 7,14 0,28 0 10 0 7,68 2,06 1,28 9,65 2,64 1,42 0,79 0,18 0,28 0 0 0 25,98
Výpočet k hypotéze č. 3
2
78 79,322 0 0 2 11 10,042 4 4,232 61 66,12 47 462 79,32 2
10 7,4
0
2
10,04
2
0 0
4 2,11
4,23
2
0 2,11
66,1
2
2 1,05
46
2
3 1,58
0 0 2
7,4 0 2,11 2,11 1,05 1,58 0 0,02 0 0,09 0,01 0,39 0,02 0,91 0 1,67 2,11 0,84 1,25 0 0,02 0 0,10 0,01 0,44 0,02 1,02 0 1,88 2,37 0,94 1,41 0 15,58 Výpočet k hypotéze č. 4 2
12 10,502 14 19,252 84 75,252 22 24,502 8 10,52 0 02 10,50 2
2
0 1,35
1,35 2
0 0,27 0,27 2
0 0
19,25
8 2,47
2
0 1,07 1,07 2
2,47
0 0
75,25
2
2 9,67
9,67 2
2 0,35 0,35
24,50
2
4 3,15
3,15 2
0 0,15 0,15
10,5
2
4 1,35 1,35 2
0 0 0
0 0 0 2
0
2
0 0 0
0 0,152 0,15
0 02 0 02 0
0
2
0 0
0,21 1,43 1,01 0,26 0,60 0 1,35 12,33 6,09 0,23 0 0 0 5,20 0 0,15 0,28 1,08 7,78 0,15 0 0 0 0 0 0 0 38,15
Příl. 3 - pokračování Výpočet k hypotéze č. 5
2
2 2 2 2 2 2 60 52,5 9 14,25 8 7,5 22 26,25 4 3 2 1,5
52,5
14,25
7,5
26,25
3
1,5
10 17,52 10 4,752 2 2,52 13 8,752 0 12 0 0,52
17,5 4,75 2,5 8,75 1 0,5 1,93 0,03 0,69 0,33 0,17 3,21 5,8 0,1 2,06 1 0,5 16,91
1,07
Výpočet k hypotéze č. 6
2
2 2 2 2 2 2 0 2,37 5 1,98 0 0,99 9 2,18 2 0,4 0 2,47
2,37
0 1,48
2
1,48
1,98
1 02,2 2,2
0 1,32 1,32
0,4
2,47
0 3,26
9 5,27
2 4,84
2 0,88
4 5,49
5 3,3
2
4,84
2
2,18
0 0,59
2,27
2
0,99
2 2,27
2
2
0 7,25 7,25
2
0,59
3,26
2
2
0,88
2
15 12 12
2
5,49 2
5 10 10
2
5, 27
2
3,3 2
9 5 5
2 10 4,4
4,4
2 7 5,05
5,05
2 2 11 11 0 2
11
2
21 12,52 10 7,52 14 11,52 6 32 0 16,52 0 4,352
0 3,632 0 1,812 0 3,99 2 0 0,732 0 4,532 0 2,722
12,5
7,5
3,63
1,81
0 4,17
2
11,5
3,99
0 1,08
2
3
0,73
33 5,98
16,5
4,53
4,35
2,72
2
2,37 4,62 0,99 21,4 6,51 2,47 4,17 1,08 5,98 1,48 0,03 0,59 3, 26 2,63 7,15 0,65 1,66 1,43 0,41 0,88 0,75 1,32 7,25 0,75 2,5 3,2 0 2 5,78 0,83 0,54 3 16,5 4,35 3,63 1,81 3,99 0,73 4,53 2,72 4,17 1,09 121,98 251,97
Příl. 3 – pokračování Výpočet k hypotéze č. 7
2
2 2 2 2 2 2 5 1,45 4 1, 21 0 0,6 2 1,33 0 0,24 0 1,51
1,45
1, 21
0,6
1,33
0, 24
1,51
0 0,912 0 1,392 0 0,36 2 0 1,99 2 5 6,22 6 5,16 2
4 2,582 14 5,682 2 1,032 2 6,462 4 3,87 2 10 5,94 2
0 1,552 0 8,522 14 122 10 10 2 6 52 6 112 2 2 2
0,91
1,39
2,58
5,68
1,55
23 12,5 12,5
11 7,5 7,5
13 11,5 11,5
6 3 3
5,94
5
2
5,16
3,87
10
2
6,2
6,46
12
2
1,99
1,03
8,52
2
0,36
11
2
0 16,5 16,5
2
2
0 4,35 4,35
2 2 2 2 2 2 0 3,63 0 1,81 0 3,99 0 0,73 0 4,53 0 2,72
3,63
1,81
0 4,17
2
3,99
0 1,09
2
0,73
33 5,98
4,53
2,72
2
8,69 6,44 0,6 0,34 0,24 1,51 4,17 1,09 5,98 0,91 1,39 0,36 1,99 0,23 0,14 0,78 12,18 0,91 3,08 0 2,78 1,55 8,52 0,33 0 0,2 2,27 0 8,82 1,63 0, 2 3 16,5 4,35 3,63 1,81 3,99 0,73 4,53 2,72 4,17 1,09 121,98 234,59
Příl. 3 – pokračování Výpočet k hypotéze č. 8
2
2 2 2 2 2 2 4 0,79 0 0,66 0 0,33 0 0,73 2 0,13 0 0,82
0,79
0 0,49
2
0,49
4 2,64 2,64
0 1,58
0 0,76 13 5,8
1,58 2
2,09
0 4,35 4,35
0 8,7
0 0,2
2
2 6,59 6,59
11 12,53 12,53
2
15 7,83 7,83 2
0 1,81 1,81
3,99
2 7 6,07
6,07
2
16 12 12
0 3,99
2
3,96
6 5,22
2
5,27
0 3,96 2
0,82
2 11 5,27
9 6,33
10,44 2
2
9 10,44
0,13
6,33
2
2
2
1,09
2 1,05
13,05 3,63
0,73
0 1,09
0,2
23 13,05 0 3,63
2
1,05
2
8,7
0,33
2
2
2
5,8
2
0 2,09
2
0,76
2
0,66
2
5,22
9 11,482
2
6 3,13 3,13
0 0,73 0,73
2
11,48
0 17,232 17,23
0 4,532 4,53
0 2,722 0 4,172 0 1,092 33 5,982
13,01 0,66 0,33 0,73 2,72 4,17 1,09 5,98 26,47 0,82 0,49 0,76 0,2 1,09 1,13 6,21 0,7 8,93 0,85 3,2 3,96 0,14 1,58 8,7 0,19 0,2 0,12 0,54 2,09 7,59 6,57 1,33 2,63 17,23 4,35 3,63 1,81 3,99 0,73 4,53 2,72 4,17 1,09 121,98 267,42