MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA PODPORY ZDRAVÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2010
Bc. ALENA BEDRNOVÁ
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ KATEDRA PODPORY ZDRAVÍ
AEROBIK A SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ V AEROBIC TEAM SHOW
Vedoucí práce : Ing. Iva Hrnčiříková,Ph.D. Vypracovala :
Bc. Alena Bedrnová TVS-T
Brno, 2010
Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, kterou jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
V Brně dne ………………… ………………….. (podpis)
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivě Hrnčiříkové, za odborné vedení a profesionální pomoc při tvorbě mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Monice Sobotkové, vedoucí oddílu aerobiku, a rodičům dětí týmu ATS F1 za ochotu a pomoc při realizaci práce. Nesmím zapomenout poděkovat svému manželovi a rodině, kteří mi umožnili se věnovat studiu a tvorbě své bakalářské práce v době, kdy bych měla plnit především své mateřské povinnosti.
OBSAH Úvod........................................................................................................................ 6 1. Dětský aerobic – stručná charakteristika ...................................................... 8 1.1 Soutěže v aerobiku pro děti – stručný přehled ................................................. 9 1.1.1 Závodní tým F1 Aerobic Team Show TJ Sokol Poděbrady ....................... 10 1.2 Somatické faktory v soutěžních formách aerobiku........................................ 12 1.2.1 Vybrané somatické faktory závodního týmu F1 ATS................................. 12 2. Sportovní příprava dětí ................................................................................. 15 2.1 Cíle sportovní přípravy dětí ........................................................................... 15 2.2 Pedagogické zásady ....................................................................................... 17 3. Charakteristika věkových období a motorický vývoj dětí ......................... 18 3.1 Předškolní věk ( 3-6 let )................................................................................ 19 3.2 Mladší školní věk ( 7-11 let ) ......................................................................... 20 3.3 Starší školní věk ( 12-15 let) .......................................................................... 21 3.4 Postpubescence ( 15-18 let) ........................................................................... 22 3.5 Zvláštnosti tréninku dětí a mládeže................................................................ 23 3.6 Senzitivní období ........................................................................................... 25 4. Sportovní trénink – vysvětlení základních pojmů ....................................... 27 4.1 Složky sportovního tréninku – stručná charakteristika .................................. 29 4.2 Etapy sportovního tréninku ............................................................................ 32 4.3 Tréninkové cykly ........................................................................................... 36 4.4 Tréninková jednotka....................................................................................... 40 4.5 Motoricko-funkční příprava – stručný přehled s praktickými ukázkami....... 42 4.5.1 Odrazová a doskoková příprava.................................................................. 42 4.5.2 Podporová příprava ..................................................................................... 45 4.5.3 Rotační příprava .......................................................................................... 46 4.5.4 Zpevňovací příprava.................................................................................... 48 4.5.5 Rozvoj rytmických schopností.................................................................... 50 4.5.6 Balanční příprava ........................................................................................ 51 4.5.7 Taneční a baletní průprava .......................................................................... 53 Závěr..................................................................................................................... 56 RESUMÉ.............................................................................................................. 58 Summary.............................................................................................................. 59 Seznam použíté literatury................................................................................... 60 Seznam příloh ...................................................................................................... 62
Úvod
Fyzická aktivita patří od pradávna k našemu každodennímu životu bez ohledu na věk či pohlaví. Již jako malé děti jsme pouhým dotykem poznávali vše, co pro nás bylo tak nové od prvního pohledu na naší maminku až po ochutnávání všeho, co nám bylo nablízku. S prvními krůčky a nasazením všech našich sil jsme překonávali sami sebe za cestou poznání a zábavy se záhadami a dobrodružstvím, co samotný pohyb přináší.
Pohyb je pro ty šťastnější z nás naprostou
samozřejmostí a součástí běžného života. Je pro nás zábavou, koníčkem a nejlepším přítelem ve chvílích nejtěžších za cestou opětovného získání pohody a fyzické i duševní kondice. Pomáhá nám překonávat těžkosti všedních dní s lehkostí a nadhledem v momentech strachu a beznaděje. Fyzická aktivita nesouvisí jen s naším životním stylem či trendem, ale značně dokáže ovlivnit kvalitu našeho života. Na pohybu nezávisí jen naše dobrá nálada, ale veškeré dění v našem organismu. Důležitost a nezbytnost pohybu si jistě uvědomuje každý a je jen na nás, jak se tohoto úkolu zhostíme. Možná právě proto, že jsem se od dětství aktivně věnovala sportu a v posledních letech provozovala závodní formu fitness, dnes jako trenérka závodního týmu Aerobic Team Show Ferrari 1, se snažím předávat dál své zkušenosti v této oblasti se zaměřením na dětskou populaci. Vzhledem k tomu, že se domnívám, jak moc je důležité se věnovat dětem a správně je vést ke sportovní činnosti cestou jejich harmonického vývoje s důrazem na prožitek a radost z pohybu, obracím svou pozornost na problematiku sportování dětí a mládeže se všemi jejich zvláštnostmi. Vzhledem k mému zájmu, co nejvíce přispět k celkovému rozvoji svých svěřenců v souvislosti s jejich výkonností a tělesné zdatnosti v souladu s respektováním jejich věkových zvláštností, jsem měla při výběru tématu své bakalářské práce „Aerobik a sportovní trénink dětí v Aerobic team Show“, celkem jasno. Cílem mé bakalářské práce bude seznámit čtenáře se sportovním odvětvím aerobiku dětí, jejich závodních forem spolu se zvláštnostmi jednotlivých disciplín, a podrobně charakterizovat základní pravidla a principy sportovního tréninku dětí spolu s jejich věkovými zvláštnostmi a ukázkami jednotlivých průpravných
6
cvičení využitím studia relevantní odborné literatury a internetových odkazů, kategorizace a použitím metod sekundární analýzy a syntézy. Svou práci jsem rozdělila do několika hlavních kapitol a podkapitol zaměřené na danou problematiku. V první kapitole se pokusím stručně charakterizovat dětský aerobik, jejich závodní formy s důrazem na jednotlivé disciplíny a převládající somatické faktory v jednotlivých formách soutěžního aerobiku. Na závěr této kapitoly budou pro porovnání uvedeny jednotlivé antropometrické parametry závodního týmu Aerobic Team Show Ferrari 1 TJ Sokol Poděbrady. Další kapitoly se již věnují sportovní přípravě dětí se zaměřením na závodní formy aerobiku, kde se pokusím vytyčit základní cíle a zásady sportovní přípravy dětí. Svou pozornost zaměřím a podrobně charakterizuji věková období a motorický vývoj dětí s důrazem na jejich věkové zvláštnosti a senzitivní období jednotlivých pohybových schopností a dovedností. Závěrem své bakalářské práce se budu věnovat samotnému sportovnímu tréninku dětí s jejich hlavními pravidly a principy zvyšování výkonnosti, kde se budeme postupně zabývat složkami sportovního tréninku, etapami sportovního tréninku a otázkou rané specializace dětí. Vysvětlíme si pojem roční tréninkový cyklus a znázorníme jeho jednotlivé časové členění ve sportovním tréninku dětí včetně skladby tréninkové jednotky dětí. Na závěr si stručně charakterizujeme jednotlivé složky motoricko-funkční přípravy spolu s praktickými ukázkami jednotlivých průpravných cvičení vhodných pro děti se zaměřením na soutěžní formy aerobiku.
7
1. Dětský aerobic – stručná charakteristika
Již od dětství by měla být pohybová aktivita nezbytnou součástí každodenního života. Vhodná a přiměřená pohybová aktivita podporuje například zlepšení kardiovaskulárního systému, pokles klidové tepové frekvence, pokles hladiny krevních tuků, nárůst svalové hmoty a zesílení šlach a vazů. Aerobní cvičení odpovídá svou intenzitou určité tepové frekvenci, která je spjatá s funkcí kardiovaskulárního a dýchacího systému. Je to vytrvalostní cvičení s mírnou až střední intenzitou pod anaerobním prahem. (Mach, 1998, s. 13) Pod pojmem dětský aerobik rozumíme rozmanitá cvičení za hudebního doprovodu, která vycházejí především z aerobiku pro dospělé, ale také z pohybových her, základní a rytmické gymnastiky, tance a pohybové výchovy vůbec.(Stodůlková, 2006, s. 6). Dětský aerobik se zaměřuje především na zlepšování pohybových schopností, zejména na rozvoj koordinace, kondice a flexibility. Rozlišujeme:
•
dětský aerobik pro veřejnost – vhodný pro všestranný rozvoj zdravých dětí.
•
závodní dětský aerobik – orientovaný na výkonnostní úroveň spolu se zatěžováním organismu za účelem podání maximálního výkonu.
8
1.1 Soutěže v aerobiku pro děti – stručný přehled Český svaz aerobiku (ČSAE) pořádá mnoho soutěží pro děti a juniory, které motivují děti k pravidelnému cvičení. Jednotlivé soutěže se liší svou náročností, obtížností, složením týmu a pravidly jednotlivých typů soutěží. Hlavní soutěže pořádané ČSAE jsou zobrazeny v obr. 1.
ČSAE
oblastní nepostupový
Aerobik Master Class (SAMC)
Aerobik Team Show
oblastní postupový
republikový
Fitness soutěže
Sportovní aerobik
Obr. 1 Soutěže ČSAE Soutěžní Aerobik Master Class (upraveno podle Hájková, 2006, s. 70)
•
soutěž jednotlivců, kteří cvičí podle vyškoleného lektora a snaží se ho nejlépe napodobit
•
hodnotí se držení těla, technika cvičení, výraz, silové schopnosti a flexibilita
•
věkové kategorie 8–10 let,11-13 let,14-17 let, nad 18 let)
Aerobik Team Show (ATS)
•
postupová soutěž pódiových skladeb o ploše 12 x 12 m s náčiními bez něj
•
schopnost skupiny cvičenců (7–20) předvést různé formy aerobiku
9
vymezené pravidly •
hodnotí se dynamika pohybu, technika a provedení, změna formací,
plynulé prostorové členění, synchronizace cvičení a estetický dojem •
věkové kategorie 8–10 let,11-13 let,14-17 let, nad 18 let)
3. Fitness soutěže
•
vychází z komerčního aerobiku, stepu a hip hopu s vysokou intenzitou cvičení
•
soutěž 5–8 členných týmů od věku 11 let
•
hodnotí se správné držení těla, technika cvičení, synchron, interakce mezi členy týmu, variabilita krokových variací, asymetrické pohyby nohou a paží, originálnost formací
4. Sportovní aerobik
•
3–5 členná družstva od věkové kategorie 8–10 let
•
klade maximální nároky na techniku provedení prvků obtížnosti a zdatnost
závodníků •
hodnotí se komplexnost, variabilita, obtížnost prvků a jejich vazeb, intenzita, přechody, choreografie, výraz, kontakt s publikem atd.
1.1.1 Závodní tým F1 Aerobic Team Show TJ Sokol Poděbrady Závodní tým F1 Aerobic Team Show TJ Sokol Poděbrady (Obr. 2) se skládá z dvanácti děvčat ve věku od 8-11 let. Závodnice v tomto složení se společně věnují závodním formám aerobiku již 4 roky pod vedením vedoucí oddílu aerobiku Moniky Sobotkové a dalších tří trenérek. První 2 roky se věnovaly komerčnímu aerobiku a poté se začaly specializovat na Aerobic Team Show, kde dosahují přední umístění. Poslední krásné umístění a stříbrnou medaili
10
přivezly 27.02.2010 z ATS OPEN pořádané Českým svazem aerobiku. Závodnice týmu Ferrari jsou vedeny k všestrannému vývoji a univerzálnosti se specializací na danou formu aerobiku. Mnohé z nich (9 z 12 děvčat) se také věnují sólovým, duovým, či triovým vystoupením ve sportovním aerobiku. Většina z nich si také přiváží první umístění v postupových soutěžích Aerobik Master Class. Vzhledem k požadovaným nárokům na kondici a výkonnost závodnic, se trénink dívek dělí do 3 tréninkových dní v týdnu v komplexu jednotlivých tréninkových jednotek zaměřené na kondiční přípravu, gymnastiku a flexibilitu, baletní průpravu a nácvik jednotlivých prvků sestavy a celé choreografie.
Obr. 2 Závodní tým F1 ATS TJ Sokol Poděbrady
11
1.2 Somatické faktory v soutěžních formách aerobiku (upraveno podle Hájková, 2006, s.17) Somatické faktory jsou poměrně stálé díky své značné genetické podmíněnosti. Tělesná výška, hmotnost, délka končetin, složení těla a somatotyp patří mezi tyto faktory. Somatotyp - vyjadřuje popis těla pomocí tří komponent. •
Endomorfní komponenta – se vztahuje k množství podkožního tuku
•
Ektomorfní komponenta – se vztahuje k relativní délce těla a křehkosti
•
Mezomorfní komponenta – vyjadřuje množství aktivní svalové hmoty Pro závodníky sportovní aerobiku a o něco méně pro FISAF fitness týmy
je považován jako ideální somatotyp ektomorfní mezomorf. ATS a SAMC nepodléhají tak striktním požadavkům na somatotyp. Složení svalu – neboli zastoupení rychlých a pomalých svalových vláken má pro soutěžní formy aerobiku veliký význam. Dostatečné zastoupení rychlých vláken má výrazný vliv na odrazovou schopnost dolních končetin, která patří mezi limitující faktory
výkonu ve sportovním
aerobiku. pro ostatní formy aerobiku mají menší význam. Výška – závodníci v aerobiku by neměli být příliš vysocí.
1.2.1 Vybrané somatické faktory závodního týmu F1 ATS (http://www.vyzivadeti.cz/poradenstvi/kalkulacka-bmi.html, 09.10.2009,13:52) Tab. 1 znázorňuje měřené parametry somatických faktorů členů týmu ATS F1 potřebné pro výpočet hodnoty BMI1 spolu s výsledky výpočtů v podobě hodnot BMI (Obr. 3)a růstového percentilu. _______________________ označuje index tělesné hmotnosti, který se vypočte dělením tělesné hmotnosti
1
v kilogramech druhou odmocninou výšky v metrech.
12
Tab. 1 Měřené parametry, hodnoty BMI a růstový percentil členů týmu ATS F1 Číslo člena
věk
výška
hmotnost
BMI/percentil
1
10 let
137 cm
34 kg
18,11 / 50–75
2
10 let
143 cm
32 kg
15,65 / 25–50
3
8 let
133 cm
25 kg
14,13 / 10–25
4
9 let
128 cm
25 kg
15,26 / 25–50
5
9 let
135 cm
28 kg
15,35 / 25–50
6
9 let
135 cm
27 kg
14,81 / 10–25
7
9 let
135 cm
27 kg
14,81 / 10–25
8
8 let
131 cm
30 kg
17,48 / 50–75
9
9 let
135 cm
27 kg
14,81 / 10–25
10
10 let
148 cm
31 kg
14,15 / 10–25
11
9 let
142 cm
33 kg
16,27 / 25–50
12
11 let
142 cm
29 kg
14,38 / 10–25
Pro posouzení stupně otylosti byla navržena klasifikace tělesné hmotnosti podle hodnot BMI.(uvedeno v tab. 2) S přihlédnutím k věku, pohlaví a distribuci tuku umožňuje posoudit závažnost otylosti a určit vhodný léčebný postup. ( Kleinwächterová, Brázdová, 2005, s. 21) Tab. 2 Klasifikace tělesné hmotnosti a jejich rizik dle BMI (WHO 1997) Kleinwächterová, 2005, s. 22 Klasifikace
BMI
Riziko komplikací obezity
Podváha
< 18,5
nízké
Normální váha
18,5 – 24,9
průměrné
Zvýšená váha
≥ 25,0
nadváha
25,0 – 29,9
mírně zvýšené
obezita I. stupně
30,0 – 34,9
středně zvýšené
obezita II. stupně
35,0 – 39,9
velmi zvýšené
obezita III. stupně
≥ 40
vysoké
13
INDEX TĚLESNÉ HMOTNOSTI: 20
18,11
17,48 16,22
15,65
15
Hodnota BMI
15,26
15,35
4
5
14,13
14,81
14,81
6
7
14,81
14,15
9
10
14,38
10
5
0 1
2
3
8
11
12
Číslo člena
Obr. 3 Přehled hodnot BMI všech členů ATS F1 V tabulce 2 je možné porovnat konkrétní měřené parametry dětí ATS F1 spolu s výpočtem BMI a percentilovou hodnotou pro konkrétní věkovou skupinu. Obr. 3 zobrazuje přehled hodnot BMI členů týmu ATS F1. Percentilové grafy BMI umožňují sledovat vývoj indexu a korpulenci těla s souvislosti s věkem od narození do 18 let. Percentilový graf může být prediktivním faktorem nadváhy nebo naopak poruch příjmu potravy. Percentilové grafy jednotlivých členů týmu jsou zobrazeny v příloze 1. Výsledky hodnot BMI všech členů týmu jsou hodnoceni za optimální. Výše zmíněné měřené antropometrické parametry dětí ATS F1 jsou výsledkem kvantitativního výzkumu „Zjišťování výživových zvyklostí dětí v Aerobic Team Show“, který byl realizován v mé bakalářské práci „Výživa a zjišťování výživových zvyklostí dětí v Aerobic Team Show“.
14
2. Sportovní příprava dětí
Již v ranném věku si děti začínají hrát a zapojují se do sportovních činností přispívající k jejich fyzickému i mentálnímu rozvoji. Pomáhají se učit pravidlům a respektovat je, podporují soustředěnost, učí se zodpovědnosti a budují sebedůvěru. Sportování dětí není jen cestou sportovních úspěchů s touhou zažít opojné chvíle vítězství nebo momenty vyrovnání se s hořkostí porážky. Je to dlouhodobý, často velmi složitý výchovný proces, na jejímž konci by měl stát človíček, kterému sport dal především krásné dětství plné kamarádů, zábavy, vzpomínek na úspěch i neúspěch, a pochopením co znamená hrát v duchu „fair play“. Sport není jen způsob zvyšování výkonnosti a přípravy na závody, ale hlavně prostředek pro realizaci dítěte s důrazem na jeho celkový harmonický rozvoj s respektováním jeho věkových zvláštností. Z těchto důvodů hlavním rysem sportovní přípravy dětí je přípravný charakter, který tvoří základní stavební kameny pro budoucí vrcholové výkony. Trénink by se měl zaměřovat nejen na rozvoj pohybových schopností a dovedností, ale také na prožitek dětí, radost z pohybu, atmosféru kamarádství a společných dobrodružství, které mohou přinést úžasné vzpomínky na celý život. (Perič, 2008, s. 17,18)
2.1 Cíle sportovní přípravy dětí Názory na cíle sportovní přípravy se nejsou zcela jednotné a v mnohém se často rozchází. Jedni tvrdí, že cílem sportovní přípravy dětí je jednoznačně cesta za vítězstvím i za předpokladu tvrdého a nekompromisního tréninku. Naopak druzí zastávají názor, že hlavním cílem je zábava a náplň volného času dětí bez ohledu na nutnost zvítězit. Pravda je asi někde uprostřed. Děti by neměly mít pocit vězně vykonávající bezohledné příkazy nemilosrdného dozorce jménem „pan trenér“.
15
Sport by pro ně měla být odměna, která přináší ty nejlepší možnosti pro jejich rozvoj, které (v případě potřebných předpokladů) zajistí perspektivu co možná nejvyšší výkonnosti. Tři základní priority trenéra dětí:( upraveno podle Perič, 2008, s. 19,20) 1. Nepoškodit děti – nevhodné zatížení, diety a doping může vést k fyzickému i psychickému poškození (obr. 4).
skolióza páteře Poruchy výživového stavu
Kostní výrůstky, únavové zlomeniny Fyzické poškození Psychické poškození
Předčasná osifikace kostí
Depresivní onemocnění
Stavy frustrace
Stavy úzkosti
Obr. 4 Graf znázorňující možné fyzické a psychické poškození dětí (Perič, 2008) 2. Vztah dětí ke sportu – naučit děti vnímat sportovní aktivitu jako příjemnou a nepostradatelnou součást běžného života, která nám pomáhá bojovat proti civilizačním chorobám. 3.
Tvorba základů pro pozdější trénink – zvládání základních dovedností techniky pohybů a činností dané sportovní disciplíny, na které je možné v pozdějším tréninku navazovat.
16
2.2 Pedagogické zásady (upraveno podle Perič, 2008, s.21) Již Jan Ámos Komenský vytyčil didaktické zásady výchovně-vzdělávacího procesu známé po celém světě, které bychom v aplikaci na sportovní činnost dětí neměli opomíjet. 1. Zásada uvědomělosti a aktivity – děti se aktivně zapojují do činnosti a učí se pozorování, přemýšlení a rozpoznaní vlastních chyb (soutěže, rozhovory, povzbuzení apod.) 2. Zásada názornosti – využití přímých i nepřímých prostředků pro vytvoření správné představy o pohybu (Př. předvedení, obrázky, video) 3. Zásada soustavnosti – promyšlený krátkodobý i dlouhodobý plán, který vede k návaznosti naučených dovedností v ucelený systém od jednoduchého ke složitému, od známého k neznámému. 4. Zásada přiměřenosti – obsah i rozsah tréninkového zatížení, obtížnost a způsob trénování by měly odpovídat stupni psychického rozvoje, tělesným schopnostem dítěte, jeho věkovým zákonitostem a individuálním zvláštnostem. Hlavním prostředkem realizace je skupinová práce dětí 5.
Zásada trvalosti – podstatou je efektivní zapamatování si vědomostí a dovedností a schopnost si je kdykoliv vybavit a použít. Trenér by si měl uvědomit, že všechny zásady spolu úzce souvisí a tvoří
ucelený tréninkový komplex. Jejich uplatňování může výrazným způsobem urychlit a zefektivnit celý proces tréninku dětí.
17
3. Charakteristika věkových období a motorický vývoj dětí
Vývoj člověka neprobíhá stejnoměrně. Jednotlivá věková období jsou charakteristická
určitými
anatomicko-fyziologickými
a
psycho-sociálními
zvláštnostmi, které by měl trenér znát a respektovat. Hlavní změny nastávají vlivem intenzivního růstu, vývoje a dozrávání orgánů a jejich funkcí, psychického vývoje a pohybového rozvoje. U dětí neprobíhá tělesný rozvoj vždy paralelně s jejich kalendářním věkem. Trénink dětí a mládeže má vycházet z věku biologického, který představuje skutečně dosažený stupeň vývoje určován především ukazateli vývoje výšky, hmotnosti těla, tělesnými rozměry, vývojem chrupu a kostní zralosti vzhledem k normám jednotlivých věkových skupin. (Dovalil, 2007, s. 244) Obecná doporučení rodičům k pohybovým aktivitám dětí, která je možné aplikovat na všechny věkové skupiny : (upraveno podle Mandelová, Hrnčiříková, 2007, s. 57 )
•
Pravidelně choďte, jezděte na kole věnujte se hrám a sportování v přírodě
•
Omezte dítěti sledování TV a počítače na max. 1-2 hod. denně
•
Podporujte ho, aby se stalo členem nějakého sportovního kroužku
•
fyzická aktivita by měla být zábavná, měla by zvyšovat vytrvalost, odolnost, posilovat. Měli by se jí účastnit členové rodiny, kamarádi
•
Pořádejte společné sportovně zaměřené výlety
•
Snažte se být pro vaše dítě pozitivním vzorem Při záměrném plánování pohybové činnosti dětí je třeba si uvědomit, že i
správná výživa je nezbytnou součástí zdravého životního stylu člověka již od narození. Je hybným činitelem všech metabolických procesů organismu a při jejím nedostatku, ale i nadbytku může dojít k poruše těchto procesů, k postižení růstu, vývoje zdravotního stavu dítěte i dospělého člověka.(Nevoral, 2003, s. 125)
18
Jednotlivými věkovými skupinami s ohledem na jejich výživová doporučení se autorka práce podrobně věnuje ve své bakalářské práci „Výživa a zjišťování výživových zvyklostí dětí v Aerobic Team Show.“
3.1 Předškolní věk ( 3-6 let ) Z hlediska růstu, vývoje a zrání tělesných orgánů je toto období velmi dynamické. Probíhá osifikace u horních končetin od lokte k rameni a zápěstí, u dolních končetin od kotníku a kyčle ke koleni. Z tohoto důvodu je nutné, aby trenér věnoval pozornost přiměřenému zatížení kloubů v zápěstí, rameni a koleni. (Hájková, 2006, s.65 ) Charakteristické znaky tohoto období spolu se zásady pohybových aktivit dětí předškolního věku znázorňuje tab. 3 Tab. 3 Charakteristické znaky a zásady pohybových aktivit dětí předškolního věku ( upraveno podle Stodůlková, 2006, s. 7) Charakteristické znaky
Zásady pohybových aktivit
•
rozvíjení jemné motoriky
•
rychlé střídání forem pohybu
•
vysoká kloubní pohyblivost
•
priorizace dynamické zátěže
•
počátky abstraktního myšlení
•
↑motivační úroveň všech aktivit
•
tvorby motorických spojení
•
autorita staršího
•
rychlostní,obratnostní, dynami-
•
propojenost psychických aktivit
cko-silové a koordinační
s konkrétním pohybem
předpoklady •
sval.kontrakce stimuluje růst
•
↑pohybová potřeba
•
napodobovací schopnost
•
priorizace fyz.výkonnosti v kritériích životních hodnot
•
dostatek kompenzační činnosti i spontánních dětských her
19
3.2 Mladší školní věk ( 7-11 let ) V tomto věkovém období dochází k intenzivnějším vývojovým změnám. Osifikace rychle postupuje, kloubní spojení jsou velmi měkká a pružná. Zvýšená vnímavost z okolí odvádí pozornost dítěte, které se nedokáže plně koncentrovat delší dobu. Citově prožívá každou činnost (zvláště neúspěch) a impulzivně přechází z veselosti do smutku. (Hájková, 2006, s. 66) Dítě dané věkové skupiny potřebuje pohyb v odpovídající kvalitě a kvantitě, který obsahuje všechny pohybové vzorce s přiměřeným střídáním. Charakteristické znaky a základní pohybové dovednosti v mladším školním věku jsou uvedeny v tab. 4 Tab. 4 Charakteristické znaky a základní pohybové dovednosti v mladším školním věku (upraveno podle Stodůlková, 2006, s. 8 ) Charakteristické znaky
Pohybové dovednosti
pokračuje rozvoj jemné
•
rychlost a rychlostní síla
motoriky, percepčně motorické
•
obratnost
učení
•
dynamická síla
•
↑ výkonnost svalové hmoty
•
vytrvalost a rychlostní
•
nutnost rozvíjet pohybové
•
vytrvalost
schopnosti všestranně
Vzhledem k tělesnému vývoji dětí neposilujeme s nepřiměřenou zátěží, neděláme dlouhé statické výdrže, neprovádíme opakovaně pády a doskoky z výšek, prudké nekoordinované pohyby a jednostranně nezatěžujeme.
20
3.3 Starší školní věk ( 12-15 let) (upraveno podle Hájková, 2006, s. 67) V tomto věkovém období nastávají velké psychické, tělesné a sociální změny, které probíhají nerovnoměrně a individuálně z důvodů činnosti endokrinních žláz produkující hormony. Dělení: 1. prepubescence ( 12-13 let) 2. pubescence (13 -15 let) Charakteristické znaky období prepubescence a pubescence znázorňuje tab. 5 Tab. 5 Charakteristické znaky období prepubescence a pubescence ( Hájková, 2006, s. 67) Prepubescence
Pubescence
•
rychlá neproporční růst
•
psychická labilita a náladovost
•
↑ hladina hormonů ovlivňují
•
záporné emoce a negativismus
růst sval.hmoty, zpevnění svalů
•
těžko se vyrovnávají
•
i vazů
s urážkami, ponižováním a
dýchací a oběhový aparát
ironií
pracuje při ↑ nárocích
•
rozvíjí paměť
neekonomicky •
chápou abstraktní pojmy,
pohyby přesné a účelné
•
soustředění je delší
Konec tohoto období je charakteristický vysokou výkonností rozdílnou u chlapců a u děvčat. Děvčata předbíhají chlapce po fyzické a psychické stránce. Mají lepší koordinaci, flexibilitu. U chlapců dochází vlivem hormonálního působení ke zvýšenému nárůstu síly a rychlosti. V tréninku je nutné se zaměřit především na správné držení těla a správné pohybové stereotypy.
21
3.4 Postpubescence ( 15-18 let) Období dorosteneckého věku je jakýmsi mostem mezi dětstvím a dospělostí. Vyznačuje se především pomalým dokončováním růstu, vývoje a plnou výkonností všech orgánů těla: srdce, plic, svalů, zesílení kostí, šlach aj. Další charakteristické rysy pro dané období jsou uvedeny v tab. 6 Tab. 6 Charakteristické rysy a sportovní trénink období postpubescente ( Dovalil, 2007, s. 248–9) Charakteristické rysy •
Sportovní trénink
vysoká úroveň abstraktního
•
↑ intenzity zatížení objemu
myšlení
•
rozvoj všech poh. schopností již
•
logické myšlení,analýza,syntéza
•
prosazování vlastního názoru
•
možnost anaerobního zatížení2
•
časté odmítání autority
•
zdokonalování techniky
•
počátek nejvyšší
•
důraz na taktickou přípravu
poh.výkonnosti
•
řízená příprava na soutěž
v silové a vytrvalostní oblasti
Konec toho období je charakteristické maximální trénovatelností. Při správně vedeném tréninku závodník zvládá všechny zadané motorické úkoly. Je důležité udržet jeho zájem a stanovovat vhodné motivační cíle. (Hájková, 2006, s. 68).
_____________________________ 2
- je zatížení, kdy intenzita pohybu je tak velká, že organismus nestačí dodat
svalu potřebné množství kyslíku. Energetický požadavek je zajišťován procesy ATP-CP nebo anaerobní glykolýzy.(Dovalil, 2007, s. 57)
22
3.5 Zvláštnosti tréninku dětí a mládeže ( upraveno podle Hájková, 2006, s. 68–69) Hlavní odlišnosti sportovní přípravy dětí spočívá v respektování věkových zákonitostí vývoje organismu a osobnosti, ve vysokém podílu všestrannosti a zachování perspektivnosti přípravy. Trénink dětí tvoří souhra mezi adaptací3 na zatížení, motorickým učením a chováním dětí. Hlediska odlišnosti tréninku dětí a mládeže: 1. Hledisko obsahu tréninku – řídí se zásadami všestrannosti a pestrosti a rozvíjí všechny pohybové schopnosti a dovednosti 2. Hledisko složení tréninkové jednotky – děti se velmi rychle adaptují na trénink, proto musíme neustále obměňovat náplň. Je nezbytné sledovat a opravovat držení těla, kontrolovat a opravovat správné dýchání. Pro určení zátěže je třeba sledovat zdravotní stav dětí a důvody jejich absence. 3. Hledisko věkových zákonitostí – znalosti věkových zákonitostí se využívají v průběhu celého tréninkového procesu včetně zásad zdravé výživy a pitného režimu 4. Didaktické hledisko – pro úspěšný trénink je důležitá volba, jak budeme děti učit. Během učení nesmíme měnit pěnit příkazy a dávat jich moc najednou. Je důležité, aby děti všemu rozuměly. 5. Psychologické hledisko – trenér by měl přistupovat k dětem individuálně s trpělivostí, optimismem a pozitivním přístupem. Velice nevhodný je takový přístup, který omezuje soutěžní spontánnost dětí a snaží se z důvodů co nejlepšího výsledku zapojit do závodu jen minimum dětí.
__________________________ 3
adaptace se obvykle definuje jako výhodné změny organismu, směřující
k udržení homeostázy v nových podmínkách ( Dovalil, 2007, s. 72)
23
Cvičení dětí a mládeže ve fitness centrech Přirozené cvičení v dětském věku jsou zejména spontánní pohybové aktivity s herními prvky, eventuelně posilování s váhou vlastního těla. (Stackeová, 2008, s.74). Naopak cvičení dětí a mládeže ve fitness centrech je velice diskutovaným tématem. Podle Tlapáka (2008, s. 250) cvičení ve fitcentrech je možné již ve starším školním věku, kdy rychlý růst dětí je často příčinnou potíží s páteří. Základním cílem cvičení je zpevnění svalového korzetu, odstranění svalové nerovnováhy, kompenzace jednostranného zatěžování. Cvičení ve fitcentru by mělo být doplněno rozvojem vytrvalosti, obratnosti a rychlosti. Ze začátku se doporučuje posilovat 2x týdně po dobu 45 minut s použitím malé zátěže, dostatečným odpočinkem a zařazením strečinku mezi sériemi. Tab. 7 naznačuje vhodné a naprosto nevhodné cviky v tréninku dětí a mládeže Tab. 7 Vhodné a nevhodné cviky v tréninku dětí a mládeže ( upraveno podle Tlapák, 2008, s. 250) Vhodné cviky •
cviky zpevňující svalový korzet
•
cviky vleže na zádech, na boku,
Nevhodné cviky •
pozvedy, tlaky, dřepy
vsedě s fixací páteře •
zatěžování páteře například
•
cviky v předklonu přetěžující bedra
izolované formy cvičení
Podle Stackeové (2008, s. 74) by mělo být cvičení dětí a mládeže ve fitness centrech doplňkovou aktivitou k jiným druhům sportů, při kterých jsou rozvíjeny všechny pohybové schopnosti. Proto pro dospívající doporučuje jen jednoduchý dělený trénink, na horní a dolní polovinu těla, se striktním provedením jednotlivých cviků v plném rozsahu pohybu.
24
3.6 Senzitivní období Senzitivní období jsou definována jako vývojové etapy, které jsou zvláště vodné pro trénink určitých sportovních aktivit s rozvojem pohybových schopností a dovedností. U dětí se v těchto vývojových etapách dosahuje nejvyšších přírůstků rozvoje dané schopnosti. Senzitivní období ovšem není příliš vhodné svazovat s kalendářním věkem dětí, ale měla by být orientovaná na reálný stupeň vývoje dětí. (Perič, 2008, s. 31) V tabulce 8 jsou uvedena senzitivní období a charakteristické znaky pro jednotlivé pohybové schopnosti. Tab. 8 Senzitivní období a charakteristické znaky pro jednotlivé pohybové schopnosti ( upraveno podle Perič, 2008, s. 32,33) Koordinační
Rychlostní
Silové
Vytrvalostní
Kloubní
schopnosti
schopnosti
schopnosti
schopnosti
pohyblivost
♀ 7-11 let
♀ i ♂ 7-14 let
♀ 10-13 let
• mohou se
♀ 8-12 let
♂ 13-15 let
rozvíjet
♂ 9-13 let
• závislost na
v kterémkoli
• s nástupem
věku
puberty se
♂ 7-12 let • vysoká
• ↑střídání
plasticita CNS
vzruchů mezi
• velké střídání CNS a sval. vzruchů
vlákny
produkci hormonů a intenzitě zatížení
• hl.ukazatel je VO2max4
↓schopnost rozvoje pohyblivosti
Kondiční příprava dětí by se měla soustředit na pestrost stimulačních podnětů ve smyslu všestrannosti a vytvořit tak základy pro rozvoj účelné techniky pohybu.
__________________________ 4
VO2max – značí maximální spotřebu kyslíku, která vyjadřuje maximální aerobní
výkon jedince (Dovalil, 2007, s. 51)
25
Zvláště by měla být dlouhodobě pod kontrolou nutriční hodnota stravy s důrazem na období růstového spurtu, kdy dochází ke tkáňové přestavbě. Přírůstek váhy typický především pro dospívající dívky, je třeba citlivě řešit poradou s dietologem, abychom předešli problémům typu mentální anorexie. ( Krištofič, 2006, s. 14) Konkrétními složky výživy v jednotlivých věkových období spolu s charakteristikou poruch výživového stavu se autorka práce podrobně věnuje ve své bakalářské práci „ Výživa a zjišťování výživového stavu dětí v Aerobic Team Show“.
26
4. Sportovní trénink – vysvětlení základních pojmů
Podle Periče (2008, s. 12) je sportovní trénink možné chápat jako složitý proces, na jehož konci je dosažený sportovní výkon spolu s rozvíjením techniky a taktiky dané sportovní disciplíny prostřednictvím rozvoje pohybových schopností a dovedností. Tímto se dostáváme k vysvětlení základních pojmů, které jsou bezprostřední součástí sportovního tréninku. 1. Tělesná kondice – lze definovat jako souhrn funkcí organismu, které nám umožňují čelit fyzicky náročným podmínkám a adekvátně reagovat v konkrétní situaci ( Krištofič, 2007, s. 8) 2. Tělesná zdatnost – je produktem adaptace organismu na pohybovou zátěž ( Krištofič, 2007, s. 8) 3. Pohybové schopnosti – jsou definované jako částečně vrozené dispozice k provádění určitých pohybových činností. Obr. 5 znázorňuje základní pohybové schopnosti. Podrobnější dělení pohybových schopností je uvedeno v příloze 5. Pohybové schopnosti
Vytrvalost
Síla
Rychlost
Koordinace
schopnost překonávat únavu a dlouhodobě vykonávat
schopnost překonat vnější odpor svalovou kontrakcí
schopnost překonat krátký časový úsek v co nejkratší době nejvyšší intenzitou
schopnost řídit a regulovat pohyb ve smyslu přesnosti pohybu
pohyb.činnost
Obr. 5 Základní pohybové schopnosti (Perič, 2008, s. 12,13)
27
Kloubní pohyblivost schopnost provádět pohyb v max. rozsahu kloubního aparátu
4. Pohybové dovednosti – jsou motorickým učením získané předpoklady rychle a účelně provádět danou pohybovou činnost Dělení: 1. Na základě přesnosti pohybů •
hrubé – jsou dovednosti nezávislé na přesném provedení
•
jemné – jsou dovednosti spojené s maximální přesností provedení
2. Na základě změn vnějších podmínek •
otevřené – jsou velice proměnlivé v závislosti na vnějším prostředí
•
uzavřené – mají velkou míru stability a jejich podoba se téměř nikdy nemění
5. Intenzita – určuje stupeň úsilí, se kterým provádíme daný pohyb. Často bývá určována jako ukazatel „kvality“ pohybu. V tréninku je často určována pomocí srdeční frekvence. 6. Objem – určuje velikost zatížení. Popisuje nám, kolikrát nebo jak dlouho jsme dané cvičení dělali. Většinou se uvádí v čase, množství nebo v délce. 7. Tréninková cvičení – patří mezi základní tréninkové prostředky. Nejsou charakteristická pouze intenzitou a objemem, ale také jejich náplní. Podle míry podobnosti se závodním sportovním výkonem tréninková cvičení rozdělujeme do tří skupin. •
Cvičení všeobecně rozvíjející – jsou cvičení, která nesouvisí s danou specializací. Jejich cílem je rozvoj všeobecných pohybových cvičení.
•
Cvičení speciální – jsou cvičení podobná vlastní specializaci. Mají za úkol zlepšovat úroveň finální provedení daného závodního výkonu.
•
Cvičení závodní – jsou cvičení téměř shodná s vlastním sportovním výkonem.
Slouží
k upevňování
a
ověřování
úrovně
stupně
trénovanosti. Mezi další tréninkové prostředky patří například nářadí, náčiní, měřící zařízení, audiovizuální prostředky, masáže, potravinové suplementy, ideomotorický trénink.
28
8. Tréninková metoda – je určitý způsob účelného jednáni, který se vztahuje k řešení problémů jednotlivých složek sportovního tréninku. Jednotlivé metody se liší podle sportovní specializace, účelu, věku, výkonnosti, ročního cyklu atd. (Hájková, 2006, s. 20) V příloze 6 jsou uvedeny jako příklad metody na rozvoj silových schopností vhodné pro děti.
4.1 Složky sportovního tréninku – stručná charakteristika Struktura sportovního tréninku je ucelený systém, který řeší různorodé úkoly dané specializace. Podle převažujícího zaměření (cíle, obsahu, prostředků, metod) rozdělujeme trénink do čtyř základních složek, které se navzájem prolínají. V případě soutěžních forem aerobiku bude mít největší vliv na zastoupení jednotlivých složek část tréninkového cyklu( Hájková, 2006, s. 21). 1. Kondiční příprava – cíl •
rozvoj všech pohybových schopností s využitím obecných pohybových cvičení a zdokonalování všestranného pohybového základu
•
rozvoj speciálních pohybových schopností (př. zdůraznění odrazové síly dolních končetin) Kondiční příprava je považovaná za základní složku tréninku a za hlavní
předpoklad sportovní výkonnosti. Tab. 9 znázorňuje vhodné formy ovlivnění pohybových schopností u dětí. Obsahem kondiční přípravy by měla být pestrá činnost plná her a soutěží ve zdravém prostředí. V příloze 7 jsou uvedeny ukázky her v přírodě, které je možné použít ve sportovním tréninku dětí.
29
Tab. 9 Vhodné formy ovlivnění pohybových schopností u dětí ( Dovalil, 2007, s.297-9) Pohybová schopnost
Formy cvičení
Rychlostní schopnosti
• štafetové hry, překážkové dráhy, • skoková cvičení, rychlostní hry • překážkové dráhy, sportovní hry • akrobatická cvičení a řady, orientace
Koordinační schopnosti
v prostoru (trampolíny), • ovládání míče, štafetové hry (koordinace+rychlost) • cvičení kondiční gymnastiky s vlastní váhou
Silové schopnosti
• úpolové hry, cvičení ve ztížených podmínkách • cvičení ve fitcentru viz.kapitola 2.5 • běh se střídající intenzitou (závody) • sportovní hry
Vytrvalostní schopnosti
! není vhodné využívat intervalové metody, kde dochází k ↑ laktátu • aktivní protahovací cvičení, tj. dosažení krajní polohy vlastním
Pohyblivost
úsilím ! do 10 let není vhodný aktivní statické cvičení-strečink
30
2. Technická příprava – cíl •
rozvoj
všech
druhů
koordinačních
schopností
pomocí
obecných
pohybových cvičení •
osvojování pohybových dovedností charakteristických pro všechny soutěžní formy aerobiku
•
nácvik pohybových dovedností pro konkrétní sestavu v příslušné specializaci. Při nácviku základů techniky se užívají hlavně metody učení podle
ukázky, metody komplexní (učení celku), cvičení jedné dovednosti samostatně. Důraz je kladen na kvalitu provedení nikoli kvantitu. Případná únava negativně ovlivňuje způsob provedení.
3. Taktická příprava – cíl •
osvojování taktických vědomostí (např. pravidel)
•
rozvoj taktických schopností ( např. odolávání rušivých jevů v závodě)
•
zdokonalování taktických dovedností (nácvik prvků obtížnosti) Od nejmenších dětí je možné požadovat znalost základních pravidel dané
specializace, její dodržování, a správné chování v soutěžních situacích. Později se přidávají další taktické schopnosti a dovednosti vždy dostatečně vysvětlené a předvedené. Trenér by neměl používat cizí slova a nesrozumitelné věty.
4. Psychologická příprava-cíl •
rozvoj výkonné motivace (krátkodobá i dlouhodobá)
•
regulace aktuálních psychických stavů (zvládání atmosféry závodů)
•
celkový rozvoj osobnosti vzhledem ke struktuře výkonu v soutěžních formách aerobiku
31
Psychologická příprava u dětí směřuje především k získávání odolnosti, důvěry v sebe a sebevědomí. Není na místě poraženectví ani přeceňování. Primární cíl psychologické přípravy je zdravé sebevědomí a přiměření touha vítězství. Další úkol psychologické přípravy se týká motivace. Jde o to vést děti k tomu, aby se chtěly zlepšovat a rozvíjet svou výkonnost.(Dovalil, 2007, s. 300)
4.2 Etapy sportovního tréninku Sportovní trénink lze chápat jako vědomou dlouhodobou koncepci respektující fyzické i psychické zákonitosti vývoje jednotlivých věkových období. Z tohoto hlediska ho dělíme do několika etap, jejíž charakter je dán specifikou sportovní specializace a biologickým vývojem člověka. Jednotlivé etapy jsou dlouhé přibližně 3–4 roky. 1. Etapa sportovní předpřípravy (Hájková, 2006, s. 52) V soutěžních formách aerobiku představuje tuto etapu od 5–6 let do 8 let. Hlavním úkolem je upevňování zdraví, harmonický rozvoj jedince, vytvoření návyku na pravidelný trénink s využitím různých herních činností.
•
Kondiční příprava
Je dominantní složkou tréninku, kde jsou harmonicky rozvíjeny všechny pohybové schopnosti pomocí různorodých metod všeobecně rozvíjejících cvičení. •
Technická příprava
Odpovídá základům komerčního aerobiku a gymnastických sportů. Zvládnutí velkého množství pohybových dovedností například zpevnění těla a jeho částí, správná technika odrazu a doskoku. •
Taktická příprava
Vychází ze znalostí pravidel a vystupování na závodech. •
Psychologická příprava
Učí děti aktivně a ukázněně vystupovat v tréninku i na závodech, který mají tréninkový charakter. Nezáleží na umístění.
32
2. Etapa základního tréninku (Hájková, 2006, s. 53) Pro tuto etapu je charakteristický postupný růst speciální výkonnosti. Dále proporcionálně rozvíjíme všechny pohybové schopnosti, zaměřujeme se na osvojení dovedností z různých soutěžních forem aerobiku. Výkon v soutěžích má motivační charakter. Trénink by měl být co nejpestřejší. Zvolna narůstá tréninkový objem. Etapa základního tréninku v soutěžních formách aerobiku se pohybuje od 8–10 let.
•
Kondiční příprava
Je stále dominantní složkou tréninku s rozvojem všech pohybových schopností s použitím všeobecně i speciálně rozvíjejících cvičení. Důraz je kladen na všeobecný rozvoj a stimulaci koordinačních schopností s ostatními pohybovými schopnostmi. •
Technická příprava
Díky tomu, že tato etapa spadá do mladšího školního věku vhodného pro rozvoj
koordinačních
schopností
a
schopnosti
naučení
se
novým
dovednostem, děti by měly zvládnout správné provedení základních prvků povinně volitelných cviků (rozštěp, jednoduché skoky,press,klik). •
Taktická příprava
V této etapě se zvyšují nároky na taktické vědomosti. Kromě znalostí pravidel jsou závodníci schopni vstřebávat zkušenosti •
Psychologická příprava
Psychologická příprava se soustřeďuje na rozvoj koncentrace, upevňování morálních a volních vlastností v tréninku i na závodě. Tato etapa má v dlouhodobém sportovním vývoji mimořádnou důležitost, na které závisí možnosti tréninku v pozdějších letech. Pokud chybí potřebný pohybový základ, další výkonnostní růst se oslabuje. Zmíněná etapa by proto v žádné sportovní disciplíně neměla být kratší než 2–3 roky. (Dovalil, 2007, s. 251)
33
3. Etapa specializovaného tréninku Tato etapa je charakteristická zvyšující se intenzitou a přechodem na speciální tréninkové prostředky cvičení i metody. Postupně dochází k ukončení somatického vývoje a přizpůsobení dětské techniky. „Výkon v soutěžích by měl být odrazem možnosti závodníka a jeho tréninkového úsilí.“(Hájková, 2006, s. 53) •
Kondiční příprava Klade důraz na rozvoj speciálních schopností pomocí speciálních cvičení a metod.
•
Technická příprava Technická příprava se více zabývá specializovanými dovednostmi. Trenér se zaměřuje na zvládnutí co největšího počtu pohybových dovedností odpovídajících úrovni pohybových schopností.
•
Taktická příprava Ve větší míře se začíná věnovat pozornost taktickému jednání především prostřednictvím výběru prvků obtížnosti do sestav. Závodníci jsou schopni uplatnit své soutěžní zkušenosti.
•
Psychologická příprava Nabývá postupně na významu především na závodech, kde významnou roli hraje trenér. Etapa specializovaného tréninku trvá 2–4 roky a u soutěžních forem
aerobiku pokrývá přibližně kadetskou a juniorskou kategorii.
4. Etapa vrcholového tréninku (Hájková, 2006, s. 54) Etapa vrcholového tréninku by měla být skutečným sportovním vrcholem života jedince s cílem co nejvyšší výkonnosti. Do této etapy by měli postoupit velice talentovaní jedinci na sportovní aerobik a FISAF fitness týmy. Jednotlivé složky sportovního tréninku se prolínají, kdy regenerace by měla být jejich nezbytnou součástí.
34
Začátek etapy vrcholového tréninku by měl být v soutěžních formách aerobiku totožný se začátkem seniorské kategorie, tedy od 17 let. •
Kondiční příprava Dochází k výraznému propojení kondiční a technické složky tréninku s rozvojem speciálních schopností pomocí speciálních a závodních cvičení.
•
Technická příprava Technika má v této etapě největší význam, která je maximálně přizpůsobena individuálním zvláštnostem jedince.
•
Taktická příprava Ačkoli taktická příprava nehraje ve sportovním aerobiku a FISAF fitness týmech nehraje zásadní roli, její důležitost se nejvíce projeví právě v této etapě.
•
Psychologická příprava Psychologická příprava této etapy má veliký význam pro vytváření dlouhodobě motivovaného náročného tréninku a pro psychologickou odolnost závodníka v soutěžích. Vychází z individuálních zvláštností jedince. Negativním jevem ve sportovním tréninku vzhledem k etapám sportovního
tréninku je problematika rané specializace, která si klade za cíl maximální výkonnost dítěte bez ohledu na jeho individuální zvláštnosti. Z dlouhodobého hlediska jsou zkráceny první dvě etapy sportovního tréninku a náročnost tréninkového procesu je vzhledem k biologickému věku dítěte nepřiměřený. Negativní účinky rané specializace se poté mohou projevit v psychické labilitě, naprostém odmítání sportu, ve zvýšené možnosti vzniku úrazů. Další charakteristické rysy tréninkové koncepce rané specializace v porovnání s rysy tréninku odpovídajícího vývoji znázorňuje tab. 10.
35
Tab. 10 Charakteristické rysy tréninkové koncepce rané specializace a tréninku odpovídajícího vývoji (upraveno podle Dovalil, 2007, s. 241) Raná specializace
Trénink odpovídající vývoji
Vysoká výkonnost co
Strategie
Výkonnost přiměřená věku,
nejdříve, dosáhnout
nejvyšší výkon jako
úspěchu co nejrychleji
perspektivní cíl, dětství a mládí je přípravnou etapou
Cenu má jen to, co směřuje
Trénink
Vědomí podíl všestrannosti
Zatížení
Zřetel na stupeň
rychle k cíli, úzké, jednostranné zaměření na specializaci Až na hranici únosnosti, neúměrné nároky na
individuálního vývoje,
nevyzrálé jedince
postupné a pozvolné stupňování nároků
Tvrdost, cílevědomost,
Psychologické rysy
Trénink odpovídající
v tréninku psychické
mentalitě věkového stupně,
momenty charakteristické
omezování tlaku na výkon,
pro práci dospělých:
aktuální výkonnostní cíle
napětí, vážnost,
nejsou výlučné, radost,
racionalizace, tlak na
hravost, uvolněnost,
výkon
prožitky,přiměřené ocenění
4.3 Tréninkové cykly Cyklus je uzavřený tréninkový celek, v němž se řeší jeden či více úkolů, které spolu úzce souvisejí.
36
Podle délky jednotlivých úseků rozlišujeme: 1. Makrocyklus Dlouhodobý celek, který trvá nejčastěji jeden rok jako je tomu u soutěžní formy aerobiku ATS, kdy vrchol soutěží této specializace je pouze na podzim. Naopak u sportovního aerobiku a FISAF fitness týmech se uplatňují půlroční mikrocykly díky jejich dvou vrcholovému plánu soutěží na jaře a na podzim. (Hájková, 2006, s. 54) Roční tréninkový cyklus je pravidelně se opakující jednotkou v tréninku dětí i dospělých a je obvykle složen ze čtyř tréninkových úseků se svými specifickými úkoly, obsahem a formy tréninku.(Perič, 2008, s. 45)
•
Přípravné období Činnost v tomto období je zejména zaměřena na vytváření všestranných
základů, kdy by se mělo dosáhnout kvantitativních a kvalitativních změn ve funkcích orgánů zejména v oblastech srdečně cévního, dýchacího systému, energetických rezerv a řízení pohybu. Používáme
cvičení
na
rozvoj
pohybových
schopností
s velkými
tréninkovými objemy, které vyžadují dostatečnou psychickou odolnost vůči zatížení. Postupně se objem snižuje ve prospěch intenzity, kdy převládá speciální cvičení například ve formě nácviku sestav.(Hájková, 2006, s. 55)
•
Předzávodní období Podle Periče (2008, s. 46) by v této části tréninkového cyklu mělo dojít ke
spojení všeobecně rozvíjejícího a speciálního tréninku. Trénink by měl být přiměřeně pestrý se spojením techniky, taktiky a kondičním zatížením. Většinou je do předzávodního období také zařazeno soustředění s několika závody nebo soutěžemi v délce kolem 1 týdne. V soutěžních formách aerobiku tvoří toto období 24týdenní časový úsek. Jeho hlavní úkol je dosáhnout vysoké sportovní formy se schopností maximálně precizního předvedení sestavy s výrazem. (Hájková, 2006, s. 56)
37
•
Závodní období Je nejdůležitější částí ročního cyklu, v němž probíhají soutěže. V přípravě
dětí by soutěže neměly převažovat nad tréninkem a neměly by zasahovat do povinné školní docházky dětí. Trénink by měl mít pravidelný charakter s obsahem především speciálního tréninku. Nemělo by docházet k pouhému zaměřování k jednotlivým závodům. (Perič, 2008, s. 46) Nejdůležitější úkol tohoto období je získání formy, její stabilizace a udržení. V soutěžních formách aerobiku převažuje nácvik sestavy, zvyšování anaerobní vytrvalosti, kompenzační a relaxační cvičení jako prevence přetížení sportovce. Svou důležitost má také krátkodobá psychologická příprava závodníka na soutěže.(Hájková, 2006, s. 56)
•
Přechodné období Toto období trvá asi 3–4 týdny a slouží především k fyzickému i
psychickému odpočinku dětí s využitím všeobecného zatížení 1-2x týdně. Hlavním úkolem je obnova sil a motivace sportovce, vyléčení zranění spolu s dodržováním správné životosprávy. Důležitou roli hraje uvolněná atmosféra, hry, zábava a prožitek dětí při aktivním odpočinku. 2. Mezocyklus Střednědobý celek, který se většinou počítá na měsíce, realizuje dílčí úkoly. Proto obsah tréninku vyžaduje vlnovité střídání velikosti zatížení, stanovení optimálního objemu a intenzity, kombinování všeobecného a speciálního cvičení. (Hájková, 2006, s. 56) Vnějším znakem mezocyklů je opakující sled mikrocyklů vzhledem ke zvláštnostem obsahu tréninku v různých období, změnách trénovanosti, zotavení a další. (Dovalil, 2007, s. 263) Druhy mezocyklů s jejich charakteristikou jsou uvedeny v tab. 11.
38
Tab. 11 Druhy mezocyklů a jejich charakteristika (Dovalil, 2007, s. 263) Druh mezocyklu
Charakteristika
Úvodní
Základní
Předzávodní
•
počátek přípravného období
•
tvořen 1-3 úvodními mikrocykly
•
hlavní blok přípravného období
•
vlnovité střídaní intenzity zatížení
•
tvořen několika vylaďovacích mikrocyklů
Závodní
•
několik závodních mikrocyklů
Zotavný
•
tvořeno zotavnými mikrocykly
3. Mikrocyklus Tento krátkodobý několikadenní cyklus je nejdůležitějším skladebním kamenem plánovité tréninkové činnosti a jeho obsah je podřízen obsahu mezocyklu. Stavba mikrocyklu vychází z cíle, počtu tréninkových jednotek, velikosti zatížení, zvláštnosti sportovců, jejich zvládání tréninkového zatížení. Podle toho se rozlišují různé typy mikrocyklů (tab. 12). Tab. 12 Typy mikrocyklů v ročním tréninkovém cyklu (Dovalil, 2007, s. 264) Typ
Hlavní úkol
Obsah
Celkové
mikrocyklu ÚVODNÍ
Využití
zatížení příprava
specifická i
k náročnější
nespecifická cvičení
malé
počátek přípravného
tréninkové činn.
obd. po delší pauze
ROZVÍJEJÍCÍ
stimulace
specifická i
trénovannosti
nespecifická cvičení
velké
přípravné obd. závodní podle potřeby cvičení
STABILIZAČNÍ
udržení změn
specifický
střední
přípravné období
39
KONTROLNÍ VYLAĎOVACÍ
hodnocení
starty,utkání,turnaje,
aktuálního stavu
testy trénovanosti
ladění sportovní
specifický, starty
střední až velké
období střední až velké
formy SOUTĚŽNÍ
přípravné předzávodní a závodní období
demonstrace
účast v soutěžích
výkonu, udržení
specifická cvičení
střední
závodní období
malé
přípravné obd.
sport. formy ZOTAVNÝ
dílčí, celkové
doplňkové sporty
zotavení
nespecifická cvičení
závodní období
odpočinek
přechodné obd.
4.4 Tréninková jednotka (upraveno podle Perič, 2008, s. 47-51) Základním cyklem sportovní přípravy dětí je tréninková jednotka, která je rozdělena do několika částí, jejichž obsah je podmíněn věkem, výkonností jedinců a tréninkovým obdobím. 1. Úvodní část •
slouží k přípravě organismu pro hlavní část
•
zahájení a seznámení s obsahem tréninku
•
navození pracovní aktivity, soustředění, kázně
•
zahřátí a prokrvení organismu, aktivace srdečně cévního a dýchacího systému) u dětí především formou drobných pohybových her.
•
protažení hlavních svalových skupin s využitím hlavně pomalého protahovacího cvičení
•
příprava pohybového aparátu-zapojení zdrojů energie pro pohyb, optimalizace činnosti jednotlivých funkčních systémů s využitím cvičení, která slouží jako průprava pro cvičení v hlavní části
40
2. Hlavní část •
má za úkol plnit cíl tréninku
•
obsahem může být rozvoj jedné nebo více pohybových schopností a dovedností s určitou posloupností vzhledem k fyziologickým zákonitostem Pořadí více úkolů •
Koordinačně náročná cvičení – požadují vysokou úroveň centrální
nervové soustavy (CNS) ve formě akrobatických, gymnastických cvičení, nácviku techniky nebo nácvik nových herních variant. •
Rychlostní cvičení – mají velké požadavky na množství energie pro
pohyb i vysokými nároky na CNS formou krátkých sprintů, soutěžních her, odrazových cvičení, sportovních her apod. •
Silová cvičení – nevyžadují takové množství energie ani aktivaci CNS
jako předcházející cvičení. Hlavní náplní jsou různá úpolová cvičení, přetahování, posilování s vlastní vahou a v pozdějším věku i s většími hmotnostmi (činky, posilovací stroje). •
Vytrvalostní cvičení – rozvoj vytrvalosti spočívají ve vyčerpání
energetických zdrojů pro pohyb provázené nepříjemnými pocity vyčerpání a únavy. Proto jsou tato cvičení také náročná na vůli. U dětí se především využívají především soutěže, hry v přírodě a závody, při kterých děti zapomínají na únavu. V hlavní části není nutné rozvíjet všechny pohybové schopnosti. Naopak s přibývajícím věkem dětí klesá počet zařazovaných schopností. Například v tréninku dětí ve věku 6–7 let se budeme snažit rozvíjet všechny schopnosti, u dětí kolem 14–15 let se tréninky budou zaměřovat na kombinaci s jedno či dvěma schopnostmi. 3. Závěrečná část •
slouží ke zklidnění a k zahájení zotavení organismu, uvolnění svalového a psychického napětí
•
je vhodný čas pro zhodnocení tréninku, pochvalu a motivaci pro další přípravu
41
Dělení 1. Dynamická část – jejím cílem je urychlit zotavení po tréninku a začít odbourávat odpadní látky prostřednictvím cvičení s nízkou intenzitou jakými mohou být drobné hry, vyklusání apod. 2. Statická část – zahrnuje protažení svalů v tréninku nejvíce zapojených, a svalů s tendencí ke zkracování. Zvláště u dětí bychom měli zařazovat kompenzační a vyrovnávací cvičení, jako prevenci proti jednostrannosti tréninkového zatížení.
4.5 Motoricko-funkční příprava – stručný přehled s praktickými ukázkami „Cílem motoricko-funkční přípravy je všestranný rozvoj pohybových funkcí ve smyslu naučit se účelně pohybovat, který by neměl být redukován jen na nácvik konkrétních cviků“ (Hájková, 2006, s. 91). Obsah, intenzita a dávkování se odvíjejí od účelu, aktuálních dispozic a věkových zvláštností jedince, etapy v celoročním plánu atd. Všechny složky by měly respektovat přístup od obecného ke speciálnímu. Jednotlivé druhy motoricko-funkční přípravy se navzájem prolínají a ovlivňují, bez zpevňovací přípravy např. nelze nacvičovat rotační přípravu.
4.5.1 Odrazová a doskoková příprava Účelem této přípravy je zkvalitnění techniky odrazu ve smyslu koordinace činností jednotlivých segmentů a zvýšení jejich kondiční způsobilosti, která je předpokladem účelné techniky odrazu.( Krištofič, 2004, s. 151) Funkčním předpokladem odrazu je dokonalá koordinace trojhlavého svalu lýtkového, svalů kolenního kloubu a skupiny hýžďových svalů spolu se stabilizační funkcí vzpřimovače trupu, čtyřhranného svalu bederního a
svalů
hlubokého stabilizačního systému. Pro výšku výskoku je důležitá synchronizace paží s extenzí dolních končetin a zpevněním trupu. (Hájková, 2006, s. 91)
42
Příklady průpravných cvičení odrazové a doskokové přípravy jsou uvedeny v tab. 13 obr. 6,7,8.
Tab. 13 Průpravná cvičení odrazové a doskokové přípravy ( Krištofič, 2004, s. 152,156,162) Obrázek
Popis cvičení Kombinované přeskoky přes švihadlo (obr. 6) Cvičenec skáče přes švihadlo odrazem střídnonož, s meziskokem, bez meziskoku, snožmo atd. Důraz je kladen na procvičení hlezenního kloubu při odrazu a doskoku.
Obr. 6 Kombinované přeskoky přes švihadlo
43
Poskoky v podřepu (obr. 7) Cvičenec z podřepu zánožného levou provede poskokem podřep zánožný pravou-opakovaně. Stimulace síly extenzorů dolních končetin i silové vytrvalosti. Modifikace: výchozí pozice - podřep únožný P,L
Obr. 7 Poskoky v podřepu Výskoky s roznožením u žebřin (obr.8) Cvičen je v čelném postavení k žebřinám, paže opřeny ve výši ramen, opakovaně provádí výskoky s roznožením. Cvičení napomáhá ke zvýraznění a diferenciaci aktu odrazu a aktu roznožení. Obr. 8 Výskoky s roznožením u žebřin
44
4.5.2 Podporová příprava (Hájková, 2006, s. 95) Cílem podporové přípravy je především zpevnění oblasti svalů pletence ramenního. Díky slabému spojení paží s trupem, je nutné nejprve zpevnit svaly fixující lopatku a klíční kost k hrudníku. Při provádění jednotlivých cviků je nutné dbát na správné zapojení svalového korzetu, zejména břišního svalu, svalů zádových a hlubokého stabilizačního systému (prevence nadměrného bederního prohnutí).
Příklady průpravných cvičení podporové přípravy jsou uvedeny v tab. 14 obr. 9,10,11.
Tab. 14 Průpravných cvičení podporové přípravy (Hájková, 2006, s. 96,97) Popis cvičení
Obrázek
Obraty ve vzporu ležmo (obr. 9) Cvičenec ze vzporu ležmo provede obratem vlevo/vpravo vzpor vzadu ležmo.
Obr. 9 Obraty ve vzporu ležmo
45
Králíčci (obr. 10) Cvičenec ve vzporu dřepmo odrazem provede poskok vpřed do vzporu dřepmo, s dopadem nejdříve na ruce a pak na nohy.
Obr. 10 „ Králíčci“ Ručkování ve vzporu ležmo roznožném na koberečku (obr. 11) Cvičenec je ve vzporu ležmo roznožném na koberečku a ručkuje vpřed či vzad. ! Pozor na nadměrné prohnutí v bederní páteři. Obr. 11 „Ručkování„
4.5.3 Rotační příprava (upraveno podle Hájková, 2006, s. 97) Předpokladem úspěšného otáčení těla v prostoru je zvládnutí zpevňovací přípravy a rozvoj orientace v prostoru, která je limitujícím faktorem. Každý jedinec přitom musí poznat svou vlastní točivost podle délkové osy otáčení (pravostrannou nebo levostrannou), která je pro něj nejpřirozenější. Úkoly rotační přípravy •
rozvoj schopností orientovat se v prostoru
•
rozvoj schopností posoudit rychlost otáčení kolem délkové osy
46
•
rozvoj schopností udržet nejvýhodnější postavení segmentů těla při rotacích ve styku s podložkou i v letové fázi
•
porozumět technice otáčení (vznik rotace, hospodaření s točivostí)
Příklady průpravných cvičení rotační přípravy jsou uvedeny v tab. 15 obr. 12,13,14. Tab. 15 Průpravná cvičení rotační přípravy ( Krištofič, 2004, s. 80,82,85) Popis cvičení
Obrázek
Cvičení pod tlakem s tyčí (obr. 12) Cvičenec přidržuje jednou rukou tyč, která je druhým koncem kolmo opřena o zem. Pustí tyč, provede obrat o 360° a opět uchopí tyč před dopadem na zem. Toto cvičení stimuluje reaktibilitu a rychlou orientaci. Obr. 12 Cvičení pod tlakem s tyčí
47
Pirueta na koberečku (obr. 13) Cvičenec stojí jednou nohou na koberečku a druhou se odrazí od země tak, že uvede tělo do otáčivého pohybu. Cvičení má za úkol naučit cvičence používat mechanismy, které regulují rychlost otáčení, a pomáhá rozvíjet prostorovou orientaci. Obr. 13 Pirueta na koberečku Skok s obratem o 360° (obr. 14) Cvičenec při skoku s obratem o 360°zkouší různé způsoby roztáčení (Např. jedna paže je ve vzpažení, druhá je šikmo dolů,obě paže v připažení atd.)
Obr. 14 Skok s obratem o 360°
4.5.4 Zpevňovací příprava Cílem zpevňovací přípravy je lepší uvědomění a zpevnění držení těla v obtížných polohách a pohybech. Pro zpevňovací cvičení je charakteristické komplexní zapojení svalů celého těla a posílení hlubokého stabilizačního systému. V průpravných cvičení je dobré kombinovat polohy těla, aby nedocházelo k nerovnoměrnému zatěžování svalstva trupu, a cvičení dynamického charakteru,
48
aby při dlouhodobé jednostranné zpevňovací přípravě nedošlo k potlačení dynamiky pohybového projevu. ( Hájková,2006, s. 99)
Příklady průpravných cvičení zpevňovací přípravy jsou uvedeny v tab. 16 obr. 15,16,17).
Tab. 16 Průpravná cvičení zpevňovací přípravy (Hájková, 2006, s. 100,101) Popis cvičení
Obrázek
„Dvouoporák“(obr. 15) Cvičenec provede leh pokrčmo, podsadí a zvedne pánev, připaží,přednoží a přinoží zpět. To samé na druhou nohu.
Obr. 15 „ Dvouoporák“ Podpor na předloktí ležmo (obr. 16) Cvičenec provede podpor na předloktí ležmo-výdrž. ! Pozor na nadměrné prohnutí v bederní páteři.
Obr. 16 Podpor na předloktí ležmo
49
Kolíbka (obr. 17) Cvičenec v sedu přednoží poníž,vzpaží a provede náklon vzad a opakovaně vychýlí tělo vzad a vpřed. Hlava se nachází v přímce s trupem.
Obr. 17 „ Kolíbka“
4.5.5 Rozvoj rytmických schopností Úkolem
rozvoje
rytmických
schopností
je
naučit
cvičence
koordinovanému pohybu v souladu s hudbou, podpořit jeho výrazové schopnosti, rozvíjet smysl pro harmonii a umění navodit uvolnění a zklidnění organismu. Při nácviku je třeba dbát na správné držení těla, střídání uvolnění a zpevnění v souladu se správným dýcháním. Využíváme různé rytmy, tempa a hudební témata, která nutí cvičence se přizpůsobovat tempu, improvizovat a tím podporují tvůrčí aktivitu cvičence. (Hájková, 2006, s. 102) Hudební doprovod nevyužíváme jen jako prostředek průpravných cvičení rozvoje rytmických schopností, ale je také neodmyslitelnou součástí závěrečné relaxace. Příklady průpravných cvičení rozvoje rytmických schopností uvádí tab. 17.
50
Tab. 17 Cvičení rozvoje rytmických schopností (Hájková,2006,s.102,Krištofič,2004,s.174) Popis cvičení
Popis cvičení Uvolnění a napětí
Postupná relaxace
Leh-připažit, zavřít oči, povolit celé
Leh na břiše, vzpažit-zpevnit celé tělo-
tělo
uvolnit nejprve horní končetiny, pak
na signál zpevnit celé tělo a otevřít oči
dolní končetiny, nakonec celý trup
Hravé formy-především pro děti
Kreativní výstupy
• Vytleskávání rytmu dle měnící se
Malé
hudební předlohy nebo zadání
vytvoří pohybovou etudu na 4 doby
• vykonávání daného pohybu podle
určitého rytmu. Poté se 2 skupinky
předlohy (poskoky, pohyby paží)
sloučí a předvedou obě etudy jako
skupinky
(dvojice,
trojice)
jedno představení.
4.5.6 Balanční příprava Principem balančních technik je zmenšení plochy opory a v důsledku toho navození stavu balancování, při kterém je podporován rozvoj statických a dynamických rovnovážných schopností svalů hlubokého stabilizačního systému. Balanční příprava využívá přípravná cvičení zpevňovací, podporová, rotační i obratnostní. Jedním z prostředků je tzv. cvičení balantes s využitím overballů a pilates. (Hájková, 2006, s. 102). Příklady průpravných cvičení balanční přípravy jsou uvedeny v tab. 18 obr. 18,19,20.
51
Tab. 18 Průpravná cvičení balanční přípravy (Hájková, 2006, s. 103,104) Popis cvičení
Obrázek
Váha předklonmo na pravé,levé (obr. 18) Cvičenec provede váhu předklomno na pravé, levé s výdrží. Cvik je možné stížit s provedením se zavřenýma očima.
Obr. 18 Váha předklonmo Balancování na medicinbalech (obr. 19) Cvičenec balancuje na medicimbalu v různých pozicích: například v podřepu-upažit,ve stoji rozkročném-vzpažit,ve vzporu klečmo atd.
Obr. 19 Balancování na medicimbalech Sed na overballu (obr. 20) Cvičenec provede sed na overballu a upaží pravou,levou předpaží pokrčmo,otáčí trupem vpravo a vlevo.
Obr. 20 Sed na overballu
52
4.5.7 Taneční a baletní průprava (upraveno podle Hájková, 2006, s. 104,105) Zařazení taneční průpravy do sportovní přípravy závodníků má své opodstatnění, stejně jako využívání gymnastické nebo atletické průpravy. Díky seznámení s nepřeberným množstvím jednotlivých prvků, vazeb, kombinací a žánrů uplatňující se i v aerobiku, umožňuje budoucím závodníkům toto průpravné cvičení snadněji a kvalitněji zvládnout jednotlivé prvky obtížnosti a rozvinout jejich kreativitu.
Základními prvky tance jsou: •
Střed těla (těžiště) – schopnost pohybovat se, držet se a organizovat se kolem svého fyzického středu těla.
•
Zemská přitažlivost – uvědomování si zemské přitažlivosti, vyvíjení energie k jejímu překonání
•
Rovnováha – uvědomování si postavení jednotlivých částí těla, která musí být v rovnováze
•
Držení těla – uvědomování si správného držení těla jakožto základu správného pohybu
•
Výraz – schopnost vyjádření pocitů nejen výrazem v obličeji ale i výrazem celého těla
•
Rytmus – smysl pro hudební i pohybový rytmus
•
Prostor – schopnost celého těla a jeho částí vyjádřit prostor a umění pohybu v něm
•
Dýchání – využití dýchání jako fyzikální funkce i jako výrazového nástroje pohybové řeči
•
Improvizace – schopnost individuálního pohybového i výrazového vyjádření hudby a pocitů
Příklady průpravných cvičení baletní průpravy jsou uvedeny v tab. 19 obr.21,22,23 .
53
Tab. 19 Průpravná cvičení baletní průpravy (Krištofič, 2004, s. 72,74) Popis cvičení
Obrázek
Vedené pohyby (obr. 22) Cvičenec reaguje na povely trenéra (např. přednož-unožzanož) a zvolna pohybuje jednou nohou určeným směrem bez souhybů ostatních segmentů těla.
Obr. 22 Vedené pohyby Dynamické pohyby (obr. 23) Cvičenec provádí dynamické pohyby (švihy) jedné nohy, bez souhybů ostatních tělesných segmentů, se zastavením a výdrží v krajní poloze.
Obr. 23 Dynamické pohyby Dynamická flexe a extenze bérce (obr. 24) cvičenec je ve stoji spatném, upaží, přednoží pravou (levou), opakovaně dynamicky krčí a dopíná bérec pravé (levé) nohy bez souhybů ostatních segmentů těla. Obr. 24 Dynamická flexe a extenze bérce
54
Výše uvedené praktické ukázky průpravných cvičení jsou pouhou inspirací pro plánované tréninkové zatížení dětí. Celou řadu rozmanitých cvičení s názornými ukázkami, je možné nalézt v dalších publikacích Jaroslava Krištofiče (Krištofič, 2006,2007) a mnoha dalších autorů.
55
Závěr Tématem mé bakalářské práce je problematika sportovní přípravy dětí v ATS. Ve své práci jsem se zabývala několika hlavními tématy dané problematiky, kde jsem v úvodu stručně charakterizovala dětský aerobik, jeho soutěžní formy, somatické faktory daných soutěžních disciplín s praktickými ukázkami měřených antropometrických parametrů závodního týmu ATS F1 TJ Sokol Poděbrady. Dále jsem se věnovala sportovní přípravě dětí s jejich cíli, zásadami a principy. Podstatnou část mé bakalářské práce tvoří charakteristika věkových období dětí a mládeže, kde jsem zdůraznila nutnost respektování motorického vývoje dětí jednotlivých věkových období a upozornila na otázku rané specializace dětí. Závěrečné téma mé práce jsem věnovala otázce sportovního tréninku dětí se zaměřením na soutěžní formy aerobiku, kde jsem se zabývala složkami a etapami sportovního tréninku, ročním tréninkovým cyklem, skladbou tréninkové jednotky dětí a motoricko-funkční přípravou dětí. Nesmím opomenout ani další velice důležité faktory ovlivňující sportovní trénink dětí jako je výživa dětí a její zásady, kterými se podrobně věnuji ve své bakalářské práci „ Výživa a zjišťování výživových zvyklostí dětí v Aerobic Team Show“. Cílem mé bakalářské práce nebylo pouze objasnit základní zásady a principy dětského aerobiku a sportovní přípravy dětí, uvést praktické ukázky průpravných cvičení motoricko-funkční přípravy vhodné pro děti spolu s návodem trávení volného času v přírodě prostřednictvím her (příloha 3), ale také podat pomocnou ruku všem, kteří se chtějí nějakým způsobem zapojit do pohybové aktivity dětí cestou jejich harmonického vývoje. Dětství je jedna z nejkrásnější etap naší životní pouti plná her, zábavy, poznávání a první lásky. Mnoho z nás s melancholií vzpomínáme na toto šťastné období bezstarostných her a dobrodružství ve společnosti našich nejbližších. Dnešní svět nic nemění na tom, že děti jsou stále dětmi a ve své přirozenosti jsou zvídavé a touží po hrách plných pohybu. Jen ta dnešní uspěchaná doba nás dospělé často žene za našimi vysněnými cíli plnými blahobytu a komfortu, až nám často uniká, že to naše nejcennější bohatství je čas strávený s našimi dětmi
56
toužícími po lásce a blízkosti nás rodičů v duchu her a zábavy. Nenechme si nikým a ničím brát to, co je pro nás to nejdražší, nenechme si brát „šťastné a zdravé děti plné radosti a elánu“.
57
RESUMÉ Tato bakalářská práce je zaměřena na několik hlavních témat aerobiku a sportovního tréninku dětí v Aerobic Team Show. Definuje dětský aerobik, soutěžní formy aerobiku a somatické faktory soutěžních forem aerobiku s praktickou ukázkou naměřených antropometrických parametrů závodního týmu ATS F1 TJ Sokol Poděbrady. Dále se zabývá sportovní přípravou dětí s jejich cíli, zásadami a principy. Podrobně rozpracovává věková období dětí a mládeže a upozorňuje na otázku rané specializace dětí. Závěrečná část práce se soustřeďuje na sportovní trénink dětí, hlavní složky a etapy sportovního tréninku, roční tréninkový cyklus, skladbu tréninkové jednotky dětí a jejich motoricko-funkční příprava s ukázkami jednotlivých cvičení.
58
Summary This thesis is aimed at several focal points of Aerobics and Training of Children in Aerobic Team Show. It defines childrenś aerobics, competitive forms of aerobics and somatic factors of the competitive forms of aerobics with an applied example of the measured anthropometric parameters of
ATS
F1
competitive team TJ Sokol Poděbrady. The thesis considers a sportive preparation of children including its aims, theses and principles. It elaborates particular age groups of children and teen-agers and it adverts to problem of the child early specialization. The final part of the thesis concentrates on a training of the kids, major components and stages of the training,an annual training cycle, a structure of the kids training period and their
motoric and dynamic preparation with
applied illustrations of the particular exercises.
59
Seznam použíté literatury 1. Dovalil, J. Výkon a trénink ve sportu. 2.vyd. Praha: Olympia, 2007, s.25,51,57,72,241,244,248-9,251,263-4,297-300.ISBN 978-80-7033-928-2 2. Hájková, J. Aerobik soutěžní formy.1.vyd. Praha: Grada, 2006, s. 17,20,21,26-27,52-56,65-70,91,95-97,99-105. ISNB 80-247-1311-X 3. Kesl, E. Kartotéka her. EDKES, Praha, 1992. ISBN 80-900753-0-4 4. Kleinwächterová, H a kol. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. 2. vyd. Brno : NCO NZO Brno, 2005. s.21, 22. ISNB 80-7013-336-8 5. Krištofič, J. Gymnastická průprava sportovce. 1.vyd. Praha: Grada, 2004, s. 80,82,85,72,74,151,152,156,162,174. ISNB 80-247-1006-4 6. Krištofič, J. Pohybová příprava dětí.1 vyd. Praha: Grada, 2006,s.14. ISNB 80-247-1636-4 7. Krištofič, J. Kondiční trénink.1 vyd. Praha: Grada, 2007, s. 8. ISNB 978-80-247-2197-2 8. Mach, I. Aerobik od A do Z. IFFA Praha, 1998. s. 13 9. Mandelová, L a kol. Základy výživy ve sportu. 1. vyd. Brno: MU Brno, 2007. s. 57. ISNB 978–80-210–4281-0 10. Nevoral, J. Výživa v dětském věku. Nakladatelství H&H, 2003. s.125,408,410. ISNB 80-86-022-93-5
60
11. Perič, T. Sportovní příprava dětí. 2. doplněné vydání. Praha : Grada, 2008, s. 12,13,17-21,31-33,45-51. ISNB 978-80-247-2643-4 12. Stackeová, D. Fitness programy teorie a praxe. 2. doplněné vydání. Praha: Galén, 2008, s.74. ISNB 978-80-7262-541-3 13. Stodůlková, A. Dětský aerobik ve vyučovacím procesu MŠ a 1: stupně. 1. vyd. Brno: MU Brno, 2006. s.6-8. ISNB 80–210-4113–7 14. Tlapák, P. Tvarování těla pro muže a ženy. 7.vyd. Praha : ARSCI, 2008,s.250. ISNB 978-80-86078-85-4
Internetové odkazy a zdroje 1. http://www.vyzivadeti.cz/zdrava- vyziva/zdrava-vyziva-deti/jidelnicekpodle-veku.html, 20.6.09,10.25hod.) 2. (http://www.vyzivadeti.cz/poradenstvi/kalkulacka-bmi.html, 09.10.2009,13:52)
61
Seznam příloh Příloha 1.: Percentilové grafy BMI jednotlivých členů týmu ATS F1 (http://www.vyzivadeti.cz/poradenstvi/kalkulackabmi.html,09.10.2009,13:52) Příloha 2.: Směrné hodnoty živin na den a kcal na den u dětí od 1roku s normální BMI a s průměrnou tělesnou aktivitou ( upraveno podle Nevorala , 2003, s. 410) Příloha 3.: Doporučené dávky živin na den u dětí od 1 roku ( upraveno podle Nevorala , 2003, s.408) Příloha 4.: Ukázka jídelníčku pro konkrétní věkové skupiny dětí (upraveno podle http://www.vyzivadeti.cz/zdravavyziva/zdrava-vyziva-deti/jidelnicek-podle-veku.html, 20.6.09,10.25hod.) Příloha 5.: Hierarchická struktura komplexu pohybových schopností ( upraveno podle Dovalil, 2007, s. 25) Příloha 6.: Metody rozvoje silových schopností vhodné pro děti ( upraveno podle Hájkové, 2006, s. 26-27) Příloha 7.: Příklad pohybových her pro děti v přírodě ( upraveno podle Kesl, 1992)
62
Příloha 1. Graf – hodnotící č. 1
Graf – hodnotící č. 2
Graf – hodnotící č. 3
Graf – hodnotící č. 4
Graf – hodnotící č. 5
Graf – hodnotící č. 6 a č. 7
Graf – hodnotící č. 8
Graf – hodnotící č. 9
Graf – hodnotící č. 10
Graf – hodnotící č. 11
Graf – hodnotící č. 12
Příloha 2.
1-4
4-7
7-10
10-13
13-15
15-19
roky
let
let
let
let
let
chlapci/ chlapci/ chlapci/ chlapci/ chlapci/ chlapci/ Jednotky Energie Tuk
kcal/den % energie
dívky
dívky
dívky
dívky
dívky
dívky
1100/
1500/
1900/
2300/
2700/
3100/
1000
1400
1700
2000
2200
2500
30-40
30-35
30-35
30-35
30-35
30
300
300
300
300
300
> 50
> 50
> 50
> 50
> 50
Cholesterol mg/den Sacharidy
% energie
Vláknina
g/1000kcal 10
10
10
10
10
10/12,5
mg/den
0,7
1,1
1,1
2
3,2/2,9
3,2/2,9
ml/den
1300
1600
1800
2150
2450
2800
> 50
Minerály Fluorid Voda celkový příjem
Příloha 3.
Jednotky
1-4
4-7
7-10
10-13
13-15
15-19
roky
let
let
let
let
let
chlapci/ chlapci/ chlapci/ chlapci/
chlapci/ chlapci/
dívky
dívky
dívky
dívky
dívky
dívky
14/13
15/17
24/24
34/35
46/45
60/46
Bílkovina
g/den
Esenciální
% energie
mastné
n-6
3
2,5
2,5
2,5
2,5
2,5
kyseliny
n-3
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
Vápník
mg
600
700
900
1100
1200
1200
Fosfor
mg
500
600
800
1250
1250
1250
Hořčík
mg
80
120
170
230/250 310
400/350
Železo
mg
8
8
10
12/15
12/15
12/15
Zinek
mg
3
5
7
9/7
9,5/7
10/7
Jód
µg
90
90
120
120
150
150
Vit.A
mg RE
0,6
0,7
0,8
0,9
1,1/1
1,1/0,9
Vit.D
µg
5
5
5
5
5
5
Vit.B1
mg
0,6
0,8
1
1,2/1
1,4/1,1
1,3/1
Vit.B2
mg
0,7
0,9
1,1
1,4/1,2
1,6/1,3
1,5/1,2
Niacin
mg NE
7
10
12
15/13
18/15
17/13
B6
mg
0,4
0,5
0,7
1
1,4
1,6/1,2
B12
µg
1
1,5
1,8
2
3
3
Kys.listová µg DFE
200
300
300
400
400
400
Vit.C
60
70
80
90
100
100
mg
Vysvětlivky: RE=trans retinol ekvivalent. 1 RE = 1mg retinou nebo 6 mg all-trans-β-karotenu NE=ekvivalent niacinu. 1 NE=60 mg tryptofanu DFE=dietní folátový ekvivalent. 1 DFE=1 µg folátu v potravinách=0,6 µg kyseliny listové
Příloha 4.
Snídaně:
Šlehaný
tvaroh
se
zavařeninou nebo ovocem. Houska. Čaj. Přesnídávka: s rohlíkem Oběd: Předškolní děti (3-6 let)
Ovocná
přesnídávka
nebo
Mrkvová
piškotky.
polévka
s nočky.
Rizoto s kuřecím masem a zeleninou. Ovocná
šťáva.
Svačina: Chléb s Ramou a pórkovou pomazánkou. Večeře:
Čaj.
Pohanková
kaše
s oříšky.
Kakao. Snídaně: Müsli s mlékem. Sklenice pomerančového džusu ředěného vodou. Přesnídávka: máslovou
Chléb
s Ramou
a šunkou.
Jablko.
Oběd: Polévka zeleninová. Kuře na česneku s rýží. Rajčatový salát. Čaj. Mladší školní věk (7-10 let)
Svačina: Ovocný jogurt s rohlíkem. Čaj. Večeře: Plátek slunečnicového chleba s Ramou
a tvarohem
obložený
ředkvičkami. Snídaně: 2 plátky bábovky. Banán. Čaj s mlékem. Přesnídávka: s Ramou
Grahamová
obložená
kuřecí
bulka šunkou,
okurkou
a paprikou.
Oběd: Slepičí polévka s rýží. Rybí filé Starší školní věk (11-15 let)
s opečenými brambory. Mrkvový salát. Čaj. Svačina:
Dalamánek.
Ochucené
podmáslí. Večeře: Zapečená rajčata se sýrem. Chléb s Ramou. Snídaně: Bílý jogurt s müsli a ovocem. Grahamový
rohlík.
Přesnídávka:
Chléb
Čaj. obložený
vařeným vejcem, sýrem a zeleninou. Dospívající (16-18 let)
broskvový
Ředěný Oběd:
Rajská
polévka.
s rýží.
džus. Kung-pao Čaj.
Svačina:
Dalamánek
a šunkou
od
kosti.
s Ramou Mrkev.
Večeře: Balkánský salát s pečivem. Švédský čaj.
Příloha 5.
Generální motorická schopnost
Kondiční schopnosti energetické
Vytrvalostní schopnost
Hybridní schopnosti „smíšené“
Silové schopnosti
Rychlostní schopnosti
Koordinační sch. informační „ Reakční schopnost
Rovnováhová schopnost
Rytmická schopnost
Orientační schopnost
Diferenciační schopnost
Aerobní vytrvalost
Silová vytrvalost
Rychlostní síla
Rychlost orientace
Anaerobní vytrvalost
Maximální síla
Akční rychlost
Přesnost hodnocení vzdálenosti
Silová vytrvalost
Rychlostní síla
Reakční rychlost
Přesnost identifikace tvaru
Přesnost hodnocení úhlu
Komplexní orientace
Příloha 6. Název metody Metoda opakovaného úsilí
Metoda izometrická
Metoda rychlostní
Metoda silově vytrvalostní Metoda plyometrická
charakteristika • 8-15 opakování s odporem 6080 % maxima • využívá izometrickou kontrakci, kdy se nemění délka svalu, a výdrž v kontrakci • negativním důsledkem této metody je nemožnost rozvíjení mezisvalové koordinace • vysoká rychlost pohybu, ale né na úkor techniky • 6-12 opakování s hmotností 3060% maxima • vysoký počet opakování 20-50x s menším odporem 30-40% • stimuluje výbušnou sílu • pro pokročilé cvičence • dodržovat správné držení těla • 5-10 opakování, délka jen několik sekund
Příloha 7. Typ hry
Název „Belhavá“
Organizace hry Když hráč dostane babu, musí se rukou chytit za místo, na nějž ji dostal. Tak běhá do doby, než babu předá někomu jinému Honičky „Na Hráči jsou čelem v kruhu. Jeden honí druhého, který v přírodě druhého“ může utéct tím, že vběhne před spoluhráče,ten se stává druhým a honí původního honícího. „Čertovská“ Čert má kolem pasu oháňku(švihadlo),které leží asi 25cm na zemi. Úkolem hráčů je čerta dohonit a ocas mu přišlápnout k zemi. Vítěz se stává čertem. 2 a více družstev se stejným počtem hráčů v zástupu. „Štafeta“ Na povel vybíhají všichni první k metě asi 4-6 m a zpět předají štafetu druhému.Vítězí ten,kdo je nejdříve srovnaný v zástupu. Štafety Organizace viz.“Štafeta“ a modifikacemi: po jedné „Varianty v přírodě štafet“ noze,snožmo,ve dřepu, po čtyřech,trakaře,žabáci,s kotrmelcem,se švihadlem s míčem: kopat,driblovat,koulet hlavou,mezi koleny… Číslice 1-10 jsou připevněny na stromy.Formou „Číslovka“ štafety běží hráči a podle povelu čísla dotknout např. od 1-10, od 2-8,po sudých nebo lichých číslech.Modifikace- s úkolem např. u stromu 2 dřepy, výskok atd. Každý první dvou družstev má míč. Na povel hodí „Za míčem míč, co nejdále dopředu a hned běží pro míč soupeře. soupeře“ Vítězí ten, kdo je dřív zpět na startu. Hry s míčem Hráči si rozdají čísla a stojí v kruhu.1 hráč stojící „Stůj“ v přírodě uprostřed má míč a čísla nezná.Vyhodí míč do výšky řekne nějaké číslo a všichni utíkají.Hráč s vyvolaným číslem chytí míč a zavolá stůj.Všichni se zastaví a on se snaží někoho míčem zasáhnout.Pokud se mu to nepovede,běží pro míč a ostatní opět utíkají. Dvojice silově vyrovnané zaujmou zrcadlově stejný „Boj“ postoj a na povel se snaží vychýlit soupeře z místa, Úpolové rovnováhy nebo získat nejvíc zásahů. hry v Příklady-přetah za ruku, za obě ruce,za lokty,v sedu přírodě -přetlak čelně,stranou,ramenem,zády -zasáhnout soupeře na ruku,rameno,lýtko… Na vodu se pohází kousky polystyrénu(rybičky). Hry ve „Výlov Družstva se snaží pochytat,co nejvíce ryb a po jedné vodě rybníka“ nosit na břeh. K5 – Vedoucí by měl podle mého názoru zvážit vhodnost her ve vodě s ohledem na bezpečnost dětí 5 Komentář autora práce