Masarykova Univerzita Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví

Masarykova Univerzita Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví

Bakalářská práce Problematika úrazu kolenního kloubu u studentů FSpS MU

Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala:

Mgr. Lenka Beránková Ph. D. Kateřina Valová

Brno 2010

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu uvedenou v seznamu literatury a souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům.

Poděkování: Děkuji především Mgr. Lence Beránkové, Ph.D. za odborné vedení v průběhu zpracování této bakalářské práce za užitečnou metodickou pomoc, pomoc s hledáním literatury spolupráci a trpělivost, kterou se mnou měla. Dále bych ráda poděkovala studentům, kteří byli ochotni vyplnit dotazníky a také PaedDr. Aleně Švestkové, PaedDr. Jaroslavu Šamšulovi a ještě jednou Mgr. Lence Beránkové, Ph.D za pomoc při rozdávání dotazníků.

Obsah 1 Úvod...................................................................................................................6 2 Anatomie dolní končetiny...................................................................................7 2.1 Kostra dolní končetiny...................................................................................7 2.1.1 Klouby volné dolní končetiny.................................................................8 2.1.2 Vazy kolenního kloubu............................................................................9 1.3 Chrupavka kolenního kloubu...................................................................10 2.2 Svaly dolní končetiny...................................................................................11 3 Poranění kolenního kloubu...............................................................................14 3.1 Poranění vazů kolenního kloubu..................................................................14 3.2 Poranění menisků.........................................................................................16 3.3 Poranění chrupavky......................................................................................17 3.4 Poranění čéšky.............................................................................................19 4 Prevence proti poranění kolenních kloubů.......................................................21 4.1 Fixace kolenního kloubu..............................................................................21 4.1.1 Obvaz....................................................................................................21 4.1.2 Taping....................................................................................................21 4.1.3 Ortézy a bandáže...................................................................................23 4. 2. Doplňky stravy..........................................................................................25 5 Léčebná rehabilitace.........................................................................................29 5.1 Léčebná tělesná výchova..............................................................................29 5.2 Ergoterapie - léčba prací..............................................................................30 5.3 Fyzikální terapie (Fyziatrie).........................................................................30 5.3.1 Kontaktní elektroterapie........................................................................31 5.3.2 Nekontaktní elektroterapie ...................................................................32 5.3.3 Magnetoterapie.....................................................................................32 5.3.4 Hydroterapie – vodoléčba.....................................................................33 5.4 Zdravotní tělesná výchova (ZTV)................................................................33 6 Poranění kolenních kloubů u studentů FSpS (výzkum)....................................35 6.1 Vytyčení problému.......................................................................................35 6.2 Cíl.................................................................................................................35 6.3 Metody.........................................................................................................36

6.4 Charakteristika skupiny ...............................................................................36 6.5 Vyhodnocení dotazníků................................................................................36 6.5.1 Vyhodnocení dotazníku 1. ročník bakalářského studia.........................36 6.5.2 Vyhodnocení dotazníku 2. ročník bakalářského studia.........................43 6.5.3 Vyhodnocení dotazníku 3. ročník bakalářského studia.........................48 6.5.4 Vyhodnocení dotazníku 1. ročník magisterského studia.......................54 6.5.5 Diskuze.................................................................................................59 7 Závěr.................................................................................................................62 8 Použitá literatura: .............................................................................................63 9 Přílohy..............................................................................................................65 10 Resumé..........................................................................................................67

1

Úvod Úrazy kolenních kloubů jsou jedním z nejčastějších zranění při sportu vůbec.

Nejčastěji úrazy kolenního kloubu vznikají nárazem, a to u fotbalu, hokeje a lyžování. Mezi další sporty, ve kterých je kolenní kloub hodně zatěžován patří házená, basketbal, lehká atletika (skok do dálky, překážky), tenis, squash atd. Kolenní kloub je bezpochyby jeden z nejproblémovějších kloubů jak u profesionálních, tak u rekreačních sportovců. Mnoho sportovců trpí bolestmi kolenních kloubů a mnoho z nich zanedbává léčbu. V bakalářské práci se budeme zabývat problematikou úrazů kolenních kloubů u studentů na Fakulty sportovních studií (dále jen FSpS). Cílem teoretické části práce je podat ucelený přehled o problematice poranění kolenních kloubů. Ke splnění cíle teoretické části práce použijeme metodu rešerše literárních zdrojů. Cílem empirické části práce je zjistit úrazovost kolenních kloubů u studentů FSpS a zhodnotit zda jsou zjištěné úrazy spojeny se studiem na FSpS. Ke splnění cíle empirické části práce využijeme metodu sběru dat pomocí sociologického dotazníku. Získaná data budou posléze vyhodnocena pomocí software Microsoft Excel.

6

2

Anatomie dolní končetiny

2.1

Kostra dolní končetiny

Kostru dolní končetiny tvoří pletenec dolní končetiny a kostra volné dolní končetiny. Pletenec tvoří pravá a levá kost pánevní (os soxae). Kosti pánevní jsou vzadu napojeny na kost křížovou (os sacrum) a vepředu na chrupavčitou ploténku symfyzu spony stydké (symphysis). Všechny tyto kosti tvoří pánev (pelvis) na které je pak připojena kostra dolní končetiny. Kosti volné dolní končetiny Stehenní kost (femur) – složena z hlavice (caput femoris), krčku (collum femori), z těla (corpus femoris) a z kondylů (condyli femoris). Je to nejmohutnější kost těla. Čéška (patella) – má tvar trojúhelníku, je vyvinuta v úponové šlaše čtyřhlavého svalu stehenního. Vnitřní plocha čéšky směřuje do kloubní dutiny kolenního kloubu. Čéška je hmatná po své přední ploše a po obvodu. Kosti bérce (ossa cruris) – kosti bérce tvoří holenní kost (tibia) a lýtková kost (fibula). Holenní kost (tibia) – složena ze dvou konců a těla. Proximální konec je rozšířen na dva kloubí hrboly (condylus medialis et lateralis), ty představují jamky kolenního kloubu. Distální konec je zakončen vnitřním kotníkem (malleolus medialis). Lýtková kost (fibula) – tenká, štíhlá, dlouhá kost. Kostra nohy – skládá se z kostí zánártních, nártních a článků prstů. Kost hlezenní (talus) – kosti jsou složeny ve dvou proximo – distálně směřujících pruhů. Tibiální pruh – vnitřní. Fibulární pruh – vnější. Nártní kosti (ossa metatarsi) – tvoří pět kostí (matarzů). Každá kost má tři části, a to bazi, tělo a hlavici. Kosti prstů nohy (Phalanges) [5,2] 7

2. 2. Spojení kostí volné dolní končetiny

Spojení kostí může být: •

pevné – vazivo, chrupavka, kost

•

pohyblivé – kloub

2.1.1 Klouby volné dolní končetiny Kloub se skládá z kloubní jamky na jedné straně a z kloubní hlavice na protilehlé straně. Kloubní plochy jsou pokryty kloubní chrupavkou, která pomáhá tlumit nárazy. Kloub je uzavřen kloubním pouzdrem, které je tvořeno dvěma vrstvami – zevní a vnitřní. Vnitřní (sinoviální) vrstva produkuje vazký kloubní maz (synovii). Kloubní maz umožňuje lehké klouzání styčných ploch a vyživuje kloubní chrupavku. Klouby volné dolní končetiny Kyčelní kloub (articulatio coxae) – je kulovitý omezený kloub. Hlavice kosti stehenní (femuru) zapadá do hluboké jamky (acetabula). Kloubní pouzdro je zesíleno třemi loubními vazy (ligamenta). Kinetika kyčelního kloubu – extenze, flexe, abdukce, addukce, zevní a vnitřní rotace. Kyčelní kloub nese váhu celého těla, a proto u něj hrozí opotřebování. Kolenní kloub (articulatio genus) – je kloub složený. Kolenní kloub je největší kloub těla, kde se stýká kost stehenní (femur), kost holenní (tibie), čéška (patella) a vazivově chrupavčité kloubní menisky. Kloubní hlavici tvoří mediální a laterální kondyl kosti stehenní a jamku mediální a laterální kondyl kosti holenní. Menisky vybíhají dopředu a dozadu v rohy neboli cípy a těmi se upínají na kondylární ploše kosti holenní a za kostní vyvýšeninu. Čéška je vnitřní plochou převrácena dovnitř kloubu. Zevní plocha je zavzata do slachy čtyřhlavého svalu stehenního. Přední a zadní zkřížené vazy probíhají uvnitř kloubu. Tyto vazy jsou napnuté od 8

kosti stehenní ke kosti holenní. Kinetika kolenního kloubu – úplná extenze, flexe, při flexi je možná rotace. Articulatio tibiofibularis – je to kloub mezi hlavičkou kosti lýtkové a zevním kondylem kosti holenní. Vzadu a vepředu je zesílen kloubními vazy. Kinetika articulatio tibiofibularis – pouze malé pohyby v kloubu. Syndesmosis tibiofibularis – vazivové spojení pomocí dvou příčných vazů. Klouby nohy – tvoří jej několik kloubů. Tyto klouby na sebe těsně navazují. Jsou uloženy proximálně. [5]

2.1.2 Vazy kolenního kloubu Na straně ventrální je tzv. čéškový vaz (ligamentum patella) – čéškový vaz začíná na hrotu čéšky. Čéška je vložena do úponové šlachy čtyřhlavého stehenního svalu (m. quadriceps femoris). Tento vaz má po obou stranách dva slabší vazivové pruhy (retinaculum patellae mediale et leterale). [8]

Postranní vazy

Vnitřní postranní vaz (ligamentum collaterale mediale ) Vnitřní postranní je vepředu tvořen vertikálními a vzadu šikmými vazivovými vlákny. Vlákna začínají na mediálním epikondylu stehenní kosti a upínají se na holenní kost. Vaz je široký a plochý. Jeho zadní část pevně srůstá s kloubním pouzdrem a s vnitřním meniskem. Při extenzi kolena je zcela napjat, čímž je i stabilizován. Zevní postranní vaz (ligamentum collaterale laterale) Zevní postranní vaz je zaoblený až oválný svazek vláken jdoucí od laterálního epikondylu k hlavičce lýtkové kosti, kde se upíná. Vaz je oddělen od kloubního pouzdra vrstvičkou řídkého vaziva. Distální úsek vazu je obejmut úponovou 9

šlachou dvouhlavého stehenního svalu. Je zcela napjat při extenzi. Patří stejně jako vnitřní postranní vaz ke stabilizátorům kolena.

Zkřížené vazy Zkřížené vazy jsou nejdůležitější stabilizátory kolenního kloubu. Klíčovou roli mají

při redukci rotačních pohybů v kolenním kloubu, kdy spolupracují

s postranními vazy kloubu.

Přední zkřížený vaz (lig. cruciatum anterius) Začíná na vnitřní ploše zevního kondylu kosti stehenní a jde do přední interkondylární plochy. Přední zkřížený vaz omezuje posun hlezenní kosti dopředu. Zabezpečuje vnitřní rotaci bérce. Je nejvíce zatížen při vnitřní rotaci bérce. Když je koleno v hyperextenzi, je přední zkřížený vaz zatížen nejvíce. Omezuje zevní rotaci a brání posunu bérce dozadu. Zadní zkřížený vaz (lig. cruciatum posterius) Zadní zkřížený vaz vede od zevní plochy vnitřního kondylu kosti stehenní a jde do zadní interkondylární plochy. [16]

2.1.3 Chrupavka kolenního kloubu Chrupavka (cartilago) je tuhá a pevná pojivová tkáň. Je složena z buněk (chondrocyty) a mezibuněčné hmoty. Díky chrupavce je zajištěn hladký pohyb kostěných komponent kloubu. Zdravá kloubní chrupavka zajišťuje správnou funkci všech kloubů, tedy i u kloubu kolenního. [9] Menisky jsou dvě chrupavčité destičky: •

meniscus medialis – více otevřený.

•

meniscus lateralis – více uzavřený, pohyblivý. 10

Menisky slouží k vyrovnání zakřivení kloubních ploch mezi kostí holenní a stehenní. Oba menisky mají poloměsíčitý tvar a jsou připojeny ke kosti holenní. Meniskus medialis a meniskus lateralis tvoří spolu s kondyly tibie kloubní jamky. Obvod menisků je srostlý s kloubním pouzdrem a s mediálním kolaterálním vazem. [4,5]

2.2

Svaly dolní končetiny

Sval má čtyři části: •

Začátek (origo)

•

Svalová hlava (caput)

•

Svalové bříško (venter musculi)

•

Úpon svalu ( insertio)

Svaly kyčelního kloubu (musculi coxae) Přední (ventrální) strana: M. iliopsoas – funkcí svalu je flexe kyčelního kloubu, pomocná addukce a zevní rotace. Zadní (dorzální) strana: •

Svaly hýžďové (mm. gluteai) – jsou abduktory, extensory a rotátory kloubu kyčelního.

•

Svaly pelvitrochanterické – zevní rotátory kyčelního kloubu.

Svaly stehna (musculi femoris) Svaly bérce (musculi cruris) Svaly nohy (musculi pedis) Osteofasciální prostory a fascie dolní končetiny Klenba nožní – má dvě sklenutí – podélnou a příčnou klenbu.

11

Svaly kolenního kloubu Čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femoris) – je mohutný sval. Tvoří jej čtyři hlavy. •

Musculus rectus femoris - začíná na tuberositas iliaca, nad acetabulem. Je jednokloubový.

•

Musculus vastus lateralis - od labium laterale lineae asperae

•

M. vastus medialis - začátek na labium mediale lineae asperae

•

M. vastus intermedius - po celém obvodu femuru mimo linea asperae

Společný úpon je báze a okraj patelly a jako ligamentum patellae na tuberositas tibiae. Inervován je m. femoralis. Je to jediný extenzor kolenního kloubu. Dvouhlavý sval stehenní (m. biceps femoris) – patří mezi svaly dorzální skupiny stehna. Je složen ze dvou hlav, krátké hlavy (caput longum) a dlouhé hlavy (caput breve). Obě hlavy se upínají na capitulum fibule a na okraj laterálního kondylu tibie a obě míří šikmo laterokaudálně. Kratší hlava (caput breve) začíná na distální části labii lateralis lineae asperae. Delší hlava (caput longum) začíná na tuber ischiadicum. Funkce: flexe v kolenním kloubu a extenze v kyčelním kloubu. Pološlašitý sval (m. semitendinosus) – sval dorzální skupiny. Začíná stejně jako na tuber ischiadicum. Má úpon pod mediálním epykondylem tibie. Funkce: flexe kolenního kloubu. Poloblanitý sval (m. semimembranosus) - sval dorzální skupiny. Začíná stejně jako m. semitendinosus a m. biceps femoris na tuber ischiadicum a upíná se šlachou ve třech místech na zadní část mediálního kondylu tibie. Funkce: extenze a addukce stehna v kyčli a flexe bérce. Krejčovský sval (m. sartorius) – patří do skupiny ventrálních svalů stehna spolu se čtyřhlavým svalem stehenním. Má začátek jako dlouhý štíhlý sval na spina iliaca anterior superior a upíná se na vnitřní stranu tibie. Funkce: flexe v kolenním kloubu a v kyčli a zevní rotace bérce. 12

Štíhlý sval stehenní (m. gracilis) – jeden ze skupiny svalů na mediální straně stehna (musculi adductores). M. gracilis je dlouhý štíhlý sval probíhající po vnitřní straně stehna. Má začátek od symphysis osium pubis, upíná se v pes anserinus na mediálním kondylu tibie. Funkce: flexe v kolenním kloubu a addukce stehna. Zákolenní sval (m. popliteus) – patří mezi svaly bérce. Je to krátký sval uložen na dorzální straně kolenního kloubu. Začátek na zadní ploše laterálního kondylu femuru až k začátku m. soleus. Funkce: flexe kolenního kloubu. [5, 2]

13

3

Poranění kolenního kloubu Kolenní kloub je jedním z nejsložitějších zařízení pohybového aparátu. Má

komplikovanou biomechaniku. Koleno je zatěžováno mnohonásobně vyšší vahou, než je tělesná hmotnost. Při některých pohybech koleno nese až osminásobek hmotnosti člověka. Při vyšetření vždy srovnáváme obě kolena, tím zjišťujeme deformitu, otok a další jiné odlišnosti kolenního kloubu. [13] Při nepřiměřeném pohybu nebo při pohybu mimo osu kolenního kloubu může dojít k porušení nitrokloubní struktury. Ohroženy jsou zvláště menisky, vazy a chrupavka. [10]

3.1

Poranění vazů kolenního kloubu

Kolenní kloub má pouzdro, které zesiluje několik vazů. Poranění vazů se projevuje otokem, palpační bolestí, omezením pohybu, často semiflekčním postavením nebo abnormální pohyblivostí. Postižený často popisuje lupnutí v koleni a nemůže došlápnout na poraněnou končetinu. [13,7] Poranění kolenních vazů je jedním z nejčastějších poranění kolenního kloubu. Velmi často bývá poraněna vnitřní a zevní sinoviální vrstva kloubního pouzdra. Zranění může nastat při nepřiměřeném pohybu nebo při pohybu mimo osu kolenního kloubu. [7] Při poranění kolenních vazů může dojít k: Natažení (distenze) vazu – vaz je mikroskopicky poškozen, ale kontinuita je zachována. Léčba: přikládáme chladivé obklady, koleno necháváme v klidu až do ústupu bolesti. Po ústupu bolesti můžeme začít s funkčním léčením. Léčba trvá 2 – 4 týdny. Částečné přetržení (parciální ruptura) vazu – snížena pevnost vazu, vaz je prodloužen, ale jeho kontinuita není úplně přerušena. 14

Léčba: při větších bolestech kolenní kloub fixujeme na 2 – 4 týdny. Po té následuje funkční doléčení. Léčba trvá 4 – 6 týdnů.

Úplné přetržení (totální ruptura) vazu – Při klinickém vyšetření nalézáme abnormální posun nebo abnormální zvětšení rozevření, kontinuita vazu je zcela přerušena. Léčba: fixujeme kloub na 4 – 6 týdnů v mírné flexi. Po té následuje funkční doléčení. Při odtržení vazu s kostním úlomkem nebo při výraznějším rozevírání kloubní štěrbiny je nutná operativní léčba. Při léčbě totální ruptury se postupy liší. Důležitou roli hrají faktory, jako jsou například: aktivita a motivace pacieta, artróza, celkový stav jedince atd. [3]

Poranění postranních vazů Poranění může vzniknout násilnou abdukcí a zevní rotací bérce. Další příčinou může být působení přímého násilí na zevní stranu kolene. Pomocí rotačního pohybu může dojít i k poranění dalších vazů. [3] Pokud jsou vazivová poranění špatně zhojena, vznikají chronické nestability. Lehké nestability postranních vazů bývají kompenzovány funkcí svalů a tudíž nemají na funkci kloubu žádný vliv. Při selhání činnosti zkřížených vazů dochází k postupné distenzi sekundárních stabilizátorů a zhoršování nestability. Může se objevit tzv. „vypadávání kolena“, což vede k poškození kloubní chrupavky a poškození menisků. [12] Poranění zkřížených vazů Přední a zadní zkřížené vazy jsou pevné vazy ve střední části kolenního kloubu. Probíhají zkříženě v předozadním směru, tím zajišťují pasivní předo-zadní stabilitu kolenního kloubu. Tuto stabilitu aktivně podporují stehenní svaly ohybače i natahovače. Přední zkřížený vaz – je nejčastěji zraňovaná struktura kolene. K poranění dochází při násilí na koleno ze zevní strany - náraz do kolene při zatížené 15

končetině. Tento vaz se trhá při úponu na stehenní kost a skoro vždy se utrhne celý. Zbytek vazu může volně vlát po koleni, což způsobuje zablokování kolene a brání plnému propnutí. Léčba: operativně provedena náhrada předního zkříženého vazu. Zadní zkřížený vaz – poranění zadního zkříženého vazu je velmi vzácné, objevuje se hlavně u vykloubeného kolene. Poranění nastává při násilí na propnuté koleno, doskočení na propnutou končetinu, protlačení kolena dozadu při zatížené končetině apod. Léčba: po poranění musí být koleno znehybněno ortézou. Po té je většinou operativně provedena náhrada jak zadního, tak předního zkříženého vazu.

Na poranění může mít vliv oslabení svalových skupin.[15]

3.2

Poranění menisků

Menisky jsou v každém koleni dva – zevní a vnitřní. Mechanismem úrazu může být zatížení, nejčastěji s rotací kolene. Při fixované končetině stáním na jedné noze, často v kombinaci s ohnutím kolena, dřepem apod. dochází k roztržení menisku. Výpotek se vytvoří do několika hodin nebo přes noc. Poranění vnitřního menisku je častější než zevního, protože u vnitřního menisku je možná větší rotace. Muži bývají postiženi častěji než ženy. Roztržení (ruptura) menisku – pacient popisuje bolest a prasknutí. Bolestivá může být i chůze po nerovném terénu nebo při rotaci zatížené dolní končetiny. Koleno nelze natáhnout, je zablokované. Koleno je oteklé a při současném poranění vazů se tvoří hematom. Při přesáhnutí meze pohyblivosti se může meniskus skřípnout mezi kloubní plochy a tak dojde k roztržení nebo k prasklině. 16

Poškozený meniskus po té vlaje v kloubu a zakliňuje se mezi kloubní plochy. Pacient vnímá v koleni různé přeskakování, praskání a bolesti. U mladých jedinců vzniká většinou trhlina podélně. Prokrvené části menisku se zde mohou zhojit. U starších jedinců (nad 40 let) jsou trhliny většinou horizontální a lalokové. Pokud se zranění dlouho neléčí, prasklý meniskus může poškozovat přilehlé chrupavčité kloubní povrchy. Po určité době může dojít k artróze.

Typy roztržení menisku: •

Traumatická ruptura – je nejčastěji podélná nebo příčná.

•

Degenerativní ruptura – většinou lalokové a horizontální. Léčba – operační.[15, 16, 3]

Existuje několik testů, dle kterých můžeme poranění menisku snadno zjistit. Steimannův test I. - při pasivní flexi bolest v mediální štěrbině, páčení kolena do zevní rotace, bolest v laterální štěrbině při vnitřní rotaci (laterální). Childress (test dřepnutí) - pacient se snaží udělat několik kroků ve dřepu. Při pohybu do dřepu a při pokusu o pár krůčků dojde k bolesti v kloubní štěrbině. Payrův test - bolest vyvolává turecký sed, nebo je turecký sed pro pacienta nemožný. Bolest mediální kloubní štěrbiny. [7]

3.3

Poranění chrupavky

Některé vady kolenního kloubu mohou být vrozené, některé vznikají následkem činnosti či úrazu. Pokud jsou dolní končetiny nestejné, není chrupavka opotřebována rovnoměrně. My se zaměříme na poranění, která vznikají následkem činnosti či úrazu. Správné cvičení vede k delší životnosti chrupavky. K úrazu chrupavky může dojít přímým nebo nepřímým mechanismem. •

Přímý mechanismus – příčinou je přímý náraz na koleno.

•

Nepřímý mechanismus – příčinou bývají střižné nebo rotační síly. Rotační síly vedou ke zranění kondylů kosti stehenní. Střižné síly při vykloubení čéšky vedou k odtržení fragmentu z mediálního okraje čéšky a laterálního 17

kondylu kosti stehenní. Poranění chrupavky je závislé na věku. U dětí a adolescentů vznikají spíše osteochondrální zlomeniny nebo imprese. U starších jedinců dochází spíše k odtržení na rozhraní kalcifikované a nekalcifikované chrupavky. Klinický obraz poranění chrupavky kolísá od negativního nálezu až po akutní blokádu. Poraněná chrupavka se projevuje bolestí a omezenou hybností až blokádou v kolenním kloubu. Spolehlivá diagnostika se určuje pomocí artroskopie. Nemusí však odhalit malé poškození chrupavky.[3]

Léčba: hojení chrupavky je obtížné. Existuje několik technik, ale ideální metoda zatím neexistuje. Pokud je zvolen chirurgický způsob ošetření je nutné brát v ohledu několik faktorů, jako jsou například: hloubka, velikost a lokalizace defektu, stáří pacienta, přidružené patologické změny a pooperační rehabilitaci.

Klasifikace Poranění kloubní chrupavky podle Muhra 1. Kontuze (zhmoždění) •

Subchondrální hematom – struktura chrupavky je neporušena, prosvítá hematom na spodině.

•

Fisury – chrupavka je popraskaná, praskliny jsou paralelní nebo hvězdicové Léčba: lehčí kontuze lze léčit konzervativně. Těžké kontuze, u kterých hrozí odlomení chrupavky je nutné uvolněnou chrupavku odstranit.

2. Imprese •

Impresní zlomenina – chrupavka zdánlivě nedotčená, je postižena subchondrální kost

•

Pérující imprese – nastává promáčknutím kloubní plochy. Spongióza pod chrupavkou zůstává promáčknutá. Při palpaci je možné cítit pérování kloubní chrupavky v místě léze. 18

•

Imprese kloubní hrany – vzniká v hyperextenzi nárazem předního okraje kosti kolenní na kondyl kosti stehenní. Léčba: při větší deformitě kloubní plochy je nutné zvednutí subchondrální kosti s chrupavkou do původní úrovně a vyplnění defektu spongioplastikou.

3. Zlomeniny •

Izolovaná chondrální zlomenina – způsobena odlomením chrupavky.

•

Osteochondrální zlomenina – způsobena odlomením kloubní chrupavky i s přilehlou subchondrální kostí. Léčba – konzervativní terapie je možná pouze u dětí, jinak je léčba chirurgická. [3]

3.4

Poranění čéšky

Při zastavení v běhu nebo při chůzi působí čéška jako „brzda“. Poranění čéšky je dalším z častých úrazů při sportu. Dislokací označujeme změnu polohy. Může dojít k: Subluxaci (neúplnému vykloubení) čéšky – neúplné vysunutí čéšky. Luxaci (vykloubení) čéšky – luxace čéšky může být vrozená nebo k ní může dojít nárazem nebo nepřiměřeným pohybem. Při vykloubení dojde k úplnému vysunutí kosti z normální polohy. Při vysunutí dochází k poškození vnitřních čéškových vazů. Pokud se čéška sama nevrátí do střední polohy, musí být vrácena odborně. Projevuje se bolestí, posunem čéšky a blokací kolene. Fraktuře (zlomenině) čéšky – nejčastějším mechanismem zranění je přímý náraz na ohnuté koleno. Zlomeniny rozdělujeme: •

podle směru - příčné, šikmé či podélné

•

podle počtu úlomků - dvou a víceúlomkové s posunem úlomků nebo bez něj 19

Léčba: Často se používají metody artroskopické. Zlomenina – pokud se jedná o zlomeninu bez posunu úlomků, je možná konzervativní léčba sádrovou dlahou. Při posunu úlomků se provádí osteosyntéza, což je tahová cerkláž čéšky. Principem tahové cerkláže je znehybnění zlomeniny pomocí implantátů – tenkých drátků tzv. „Kirschnerovy drátky“. Zlomeniny je nutné upravit tak, aby kloubní plocha byla celistvá, u dospělých se doporučuje úlomky odstranit a provést sešití čtyřhlavého stehenního svalu s čéškovým vazem. Otevřená luxace – je nutné uvést čéšku do správné polohy. Při zlomenině čéšky pacient popisuje bolest, je viditelný otok a hematom. Pacient nemůže natáhnout koleno. V některých případech je i možno nahmatat úlomky kostí. Přesvědčivý je v tomto případě rentgen, který určí přesnější diagnózu. [18]

20

4

Prevence proti poranění kolenních kloubů Poranění dělíme na mechanická poranění, otevřená poranění a zavřená poranění.

Mechanická poranění – mohou být otevřená, tzn. s porušením kůže nebo sliznice, a nebo zavřená, což jsou poranění, kde je poškozena tkáň orgánu násilím, a to bez porušení souvislosti kůže. Otevřená poranění – dělíme je podle vzniku – rány (vulnera) – mohou být např. Bodné, tržné, řezné, zhmožděné, vzniklé kousnutím apod. Zavřená poranění – vznikají účinkem náhle působícího tlaku, v našem případě se jedná o podvrtnutí, vymknutí, zlomeninu atd. [14]

4.1

Fixace kolenního kloubu

4.1.1 Obvaz Obvaz je definován jako léčebné nebo preventivní ovinutí části těla textilním materiálem tedy obinadlem. Je nutné správně zhotovení obvazu, aby byl jak účelný, tak estetický, plnil svou funkci po celou dobu přiložení a aby pacienta neobtěžoval. My se zaměříme na tahové (extenční) obvazy – tyto obvazy vyrovnávají zkrácení končetin způsobené zlomeninami nebo vykloubením. Používají se pouze krátkodobě do nápravy. [11]

4.1.2 Taping Tapování v oblasti kolenního kloubu posiluje oslabené vazivo, stabilizuje kolenní komplex a fixuje při zachování funkčnosti. Můžeme ho použít jako dlouhodobou aplikaci nebo i jednorázově před zátěží. Materiál: široká pevná páska, elastické pásky různé šíře, tenký molitan. 21

Základní tape kolenního kloubu Pacient je v uvolněném postoji na stole nebo na židli. Základní zámky provedeme v polovině lýtka a v polovině stehna, po jejich obvodu – kruhové. Je nutné, aby čéška a podkolenní jamka zůstaly volné viz obr. 1 a obr. 2.[19]

Obr. 1 - Základní tape kolenního kloubu - postup[19] Obr. 2 - Základní tape kolenního kloubu – postup[19] Stabilizace kolenního kloubu kombinací pevného a elastického tapu Pacient je ve stoje. Pod patu tejpované nohy vložíme asi 7 cm vysokou podložku. Pevnou páskou kruhově obtočíme končetinu v horní třetině stehna a v dolní třetině lýtka. Elastickou pásku uchytíme podtahem na obtočky z vnější strany stehna k lýtku a tu překřížíme v ose pohybu zrcadlově obráceně vedenou další páskou viz obr. 3. [6]

Obr. 3 – Stabilizace kolenního kloubu kombinací pevného a elastického tapu – postup.[19]

Oboustranné zpevnění kolenních vazů Pacient je ve stoje. Pod patu vložíme 5-7 cm vysokou podložku. Základní obtočky provedeme v horní třetině stehna a v horní třetině lýtka. Další pásy lepíme v ose ohybu kolenního kloubu. Čéška a podkolenní jamka zůstavají volné viz obr. 4. [6] 22

Obr. 4 – Oboustranné zpevnění kolenních vazů – postup. [19]

Tape kolene s překrytím čéšky Pacient je vleže a postiženou končetinu má ve středně funkční pozici. Aplikujeme elastickou širokou pásku a přikládáme molitanovou podložku do citlivé oblasti podkolení jamky. Začínáme volnou kruhovou obtočkou v oblasti kolenního kloubu, páska vede přes čéšku a podkolenní jamku, vše volně viz obr. 5. [6]

Obr. 5 - Tape kolene s překrytím čéšky – postup. [19]

Taping je velmi starou metodou. Dříve byl používán jako prevence, dnes je již využíván při akutních potížích. Více používanou metodou dnes jsou ortézy a bandáže viz 3. 1. 3. [6] 4.1.3 Ortézy a bandáže Ortéza je zdravotní pomůcka, která udržuje vzájemně pohyblivé části těla v pevné poloze. Různé typy ortéz jsou uvedeny viz. Obr. 6, obr. 7, obr. 8, obr. 9, obr. 10 a obr. 11. Orto = rovný, přímý. Ortéz nevyužívají jen nemocní lidé, ale i sportovci nebo lidé s bolestmi kolenních i jiných kloubů. Ortézy mohou určenou 23

část těla znehybnit úplně, nebo jen danou oblast fixovat – bez omezení v pohybu. Ortézy mohou být vyztuženy pevnými konstrukcemi nebo jsou velmi pružné a ohebné. Ortéza slouží jako ochrana před namožením svalů a kloubů. Sportovní ortézy jsou obvykle řešeny jako návlek, vyrobeny z pružného, ale pevného textilního materiálu např. z neoprenu. Hlavní úlohou ortéz je změna biomechaniky pohybu, modifikace silových poměrů a stimulace propriorecepce. U akutních poranění používáme ortézy pasivní - s pevnými výztuhami. Výztuhy musí být vždy dvoukloubové. Aktivní ortéza musí splňovat několik podmínek – musí být volná čéška nebo pomocí otvoru zajištěno její odlehčení a současně její dobré vedení, nesmí škrtit ani klouzat. Pro sport se používají zejména čtyřbodové ortézy, viz obr. 12.

Obr. 6 [21]

Obr. 7[21]

Obr. 9[21]

Obr. 8[21]

Obr. 10[21]

Obr. 11[21]

Obr č. 12 [21]

Obr č. 6. - neoprenová bandáž z elastického materiálu, jako návlek. Slouží jako 24

profylaktický prostředek při rehabilitaci, vykloubení, artritidě atd. Obr. č. 7. - stejně jako obr č. 6 neopranová bandáž z elastického materiálu s otevřenou patelou. Obr. č. 8. - stahovací bandáž kolene z neoprenu, po obou stranách kolena vyztužena pohyblivými fixačními výztuhami, umožňující pohyb vpřed. Obr. č. 9. - tato bandáž má kvalitnější oporou ve tvaru koňské podkovy, dvěmi mediálními a dvěmi laterálními výztuhami. Obr. č. 10. - kolenní páska má systémem pro stupňovanou fixaci patelární šlachy. Bývá používána při zánětu čéšky. Obr. č. 11. - bandáž kolene s otevřenou patellou. Slouží jako prevence. Tato bandáž poskytuje základní podporu a ochranu a současně zmírňuje tlak na čéšku. [21] Obr. č. 12. - čtyřbodová ortéza. Model lze zvolit podle druhu poranění. Malá hmotnost zajišťuje pohodlnost. Výstelky ortéz jsou z gelu. Pevná rámová konstrukce zajišťuje dobrou funkci ortézy. [20, 21, 23] 4. 2. Doplňky stravy Doplňky stravy jsou potraviny s vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Tyto potraviny byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav. Doplňky stravy musí být schváleny Ministrem zdravotnictví ČR (Mzd ČR). Můžeme je zakoupit v lékárnách, ale i mimo ně. [22]

Farmakologická léčba Farmakologická léčba je nedílnou součástí léčby. Léčbu je vhodné zahájit čistým analgetikem – paracetamolem. Paracetamol nepůsobí vážnější gastrointestinální potíže. 25

NSAID (Non – steroidal anti – inflammatory drug) - aplikace je možná lokální nebo systémová. Terapie může být dlouhodobá, proto je třeba brát v úvahu riziko nežádoucích účinků, kterými se NSAID vyznačuje. Nejčastěji to jsou gastrointesticiální, renální a kardiovaskulární nežádoucí účinky. Podání NSAID je vždy pouze v kompetenci lékaře. [1] SYSADOA (Symptomatic slow acting drugs for osteoarthrosis) - (dříve chondroprotektiva) – SYmptomatic Slow Acting Drugs for OsteoArthrosis) působí do porušeného metabolismu chrupavky. Většina z těchto látek má i protizánětlivý účinek, který je založený na interakcích s protizánětlivými cytokiny. SYSADOA může zmírňovat symptomy doprovázející bolest a ztuhlost. Výhodou je, že nežádoucí účinky se objevují velmi zřídka, nevýhodou naopak pozvolný nástup klinického účinku. Mezi SYSADOA řadíme soli glukosaminu, chondroitin sulfát, kyselina hyaluronová, ASU a diacerein. [1] DMOAD – (Disease modyfying osteoarthrosis drugs) – tyto látky dokáží zabránit, zastavit či brzdit progresi osteoartrózy u člověka, což je možné i u všech SYSADOA. Rozdíl spočívá v množství průkazných klinických studií účinnosti jednotlivých látek v terapii osteoartrózy. [1] Glukosamin – je základní stavební jednotkou mnoha typů glykosaminglykanů (GAG): keratanu, heparanu, kyseliny hyaluronové atd. Glukosamin je normální složkou

chrupavky

i

glykosaminglykanů

synoviální

tekutiny.

Účinnost

glukosaminu byla sledována studiemi zaměřenými většinou na symptomy osteoartrózy. Docházelo k ústupu bolesti a zlepšení funkčnosti. [1] Chondroitin sulfát - je přirozený GAG chrupavky, polysacharid. Skládá se z opakujících

jednotek

disacharidu:

kyselina

D-glukuronová

a

N-acetyl-

galaktosamin sulfát. Chondroitin sulfát je jednou z hlavních složek mezibuněčné hmoty chrupavky. Po podání se vstřebává s dostupností jen 10 – 13%, ale i přesto vykazuje

vysoký

tropismus

pro

chrupavku.

Inhibuje

aktivitu

enzymů

poškozujících chrupavku, stimuluje biosyntézu v chrupavce a zlepšuje mechanicko – elastické vlastnosti chrupavky. [1] Chondroitin v doplňcích stravy i v registrovaných léčivých přípravcích je 26

většinou bovinního či prasečího původu – nejčastěji je izolován z chrupavky hovězí prudušnice, vepřových uší či rypáku, ale také například ze žraločí chrupavky. Celkový biologický i farmakologický účinek chondroitinu je ovlivňován zdrojovým materiálem, výrobními procesy, přítomností znečišťujících látek a mnoha dalšími faktory. [1] Kyselina hyaluronová – jako jediná látka této skupiny není sulfátová. Vyskytuje se ve všech pojivových tkáních. Je nejdůležitější složkou synoviální tekutiny kloubů. Představuje určitý pojivový prvek extracelulární chrupavky. V mezibuněčné hmotě chrupavky nebo synoviální tekutině je komponentou udržující vodní homeostázu. Kyselina hyaluronová je hydrofilní a přitom viskózní, což umožňuje aplikaci velmi tenkou jehlou například do kloubních prostor. Kyselina tedy funguje jako kloubní lubrikant v kloubech.Terapeuticky užívaná exogenní kyselina hyaluronová může být živočišného nebo bakteriálního původu.

Vysokomolekulární

preparáty

fungují

jako

viskosuplementum,

nahrazující nebo doplňující synoviální tekutinu. Nízkomolekulární preparáty snižují bolest, zlepšují funkci a pravděpodobně mají i určitý strukturumodifikující efekt. Dostupné preparáty jsou registrovány jako léčiva či zdravotnické prostředky jak v ČR, tak ve světě a většina z nich je určena k aplikaci do kolenního kloubu. Vedlejším nežádoucím účinkům lze předejít správnou aplikací, kterou provádí ortoped nebo revmatolog, po zaškolení i chirurg nebo rehabilitační lékař. [1]

Diacerein – je výtažek z rebarbory. Brzdí rozvoj zánětu a bolesti. Nežádoucím účinkem může být průjem. [1]

ASU (avocado and soybean unsaponifiables) – je výtažek z avokáda a sóji. Má pozitivní vliv na metabolismus chrupavky, stimuluje produkci růstových faktorů, které chondrocyty stimulují k produkci extracelulární matrix chrupavky, včetně kolagenu. ASU je vhodný lék pro osteoartrózu kolene. U léčbě chondropatie u sportovců byla léčba pomocí ASU shledána účinnější než NSAID. Nežádoucí účinky jsou pouze vzácné. [1]

27

Homeopatika – nejsou chápána jako standardní součást terapie. Studie ale prokázaly protizánětlivý a zklidňující efekt. Tyto látky aplikované přímo do kloubu u řady jedinců mají prokazatelně zklidňující efekt. [1]

28

5

Léčebná rehabilitace Úkolem rehabilitace je navrácení plných fyziologických funkcí. Cílem je

omezení nebo zabránění vzniku druhotných změn. Terapeutickými složkami jsou léčebná tělesná výchova, fyzikální terapie a léčba prací. Léčebná rehabilitace je v kompetenci fyzioterapeutických oborů. Pro lepší orientaci v kompetencích cvičitelů provádějící LTV a ZTV uvádíme popis jednotlivých zdravotních skupin Zdravotní skupiny: 1. Zdraví jedinci, připraveni na plné tělesné zatížení (s žáky může pracovat učitel TV, trenér, cvičitel) 2. Zdraví jedinci, méně trénovaní (viz. 1.) 3. Zdravotně oslabení jedinci – mají omezení v TV (kvalifikovaný učitel TV nebo ZTV, cvičitel ZTV, trenér) 4. Nemocní jedinci (fyzioterapeut cvičitel LTV)

5.1

Léčebná tělesná výchova

Léčebná tělesná výchova je léčebná rehabilitace používaná v prvním poúrazovém a pooperačním období. Používáme aktivní cvičení v podobě dýchací gymnastiky, která vede ke zlepšení plicní ventilace. Pohyby dolních končetin v léčebné tělesné výchove rozdělujeme: •

Pasivní pohyby – ty slouží především k rozsahu kloubní pohyblivosti.

•

Aktivní pohyby – slouží k podpoře funkce svalů.

•

Cvičení v představě – pacient se pouze soustředí na úmyslně provedený pohyb, aniž by jej vykonal.

Je nutné udržuje zdatnost celého těla a posilovat orgány, jejichž klid není nutný při léčbě. K léčebné tělesné výchově patří i kondiční tělocvik pro ležící a pohybově omezené jedince. [14]

29

5.2

Ergoterapie - léčba prací

Léčba prací je další významnou složkou rehabilitace. Léčba prací v podstatě vyplňuje volný čas pacienta výcvikem, tzn. každodenních činností, které směřují k samostatnosti pacienta. Hlavním prostředkem je zde hlavně obnova funkce horních končetin. Pokud není možné obnovit funkci kloubu, snaží se ergoterapeut najít a naučit pacienta kompenzační mechanismy, kterými může být postižená funkce nahrazena. Úkolem ergoterapie je začlenit pacienta do běžného životního procesu nebo mu pomoci najít pomůcky, který mu tento život usnadní. [14, 3]

5.3

Fyzikální terapie (Fyziatrie)

Fyzikální terapie používá především empiricky zjištěného působení různých druhů fyzikálních energií a polí na lidský organismus. Působí, jak místně, tak i na celý organismus a zlepšuje prokrvení tkání, působí protizánětlivě apod. Tento způsob tedy odstraňuje funkční poruchu dříve, než dojde k její přeměně na poruchu strukturální. Společným rysem těchto metod je více či méně cílené ovlivnění aferentního nervového systému, které vyvolá celkovou nebo lokální odezvu. Fyzikální terapie nepůsobí pouze analgeticky, ale proniká blíže k řešení příčin. Analgetika nebo kortikosteroidy pomáhají pacientovi přečkat dobu bolesti. [14, 3] Součástí tzv. Reflexní léčby je například reflexní masáž, akupunktura, elektroléčba nebo tepelná léčba. Reflexní léčba působí na patologický proces vhodnými podněty místně i reflexně zároveň. Důležitou součástí rehabilitace je i psychologická péče. Psychologická péče pomáhá pacientovy zvládnout změny způsobu života v důsledku poranění. Součástí rehabilitační péče může být i lázeňská léčba. [14] Metody fyzikální terapie - Zde se zaměříme na metody, které jsou používány při rehabilitaci kolenních kloubů.

30

5.3.1 Kontaktní elektroterapie Tato metoda využívá aplikace elektrických proudů na organismus. Používané druhy elektromagnetických polí se aplikují elektrodami, které se přikládají na pokožku. To znemožňuje použití při poškození kůže nebo v případě, že povrch ošetřované části je nedostupný, jako např. V případě sádrové fixace. Rozdělení: •

Galvanoterapie – při galvanoterapii je aplikován stejnosměrný proud s neměnnou polaritou elektrod. Při průchodu tohoto proudu tkáněmi dochází k řadě elektrochemických dějů, které vyvolávají odpověď organismu. Aby byla galvanoterapie úspěšná, je důležitá polarizace tkání, hyperemie a změny nervové dráždivosti.

•

Polarizace tkání – při průchodu stejnosměrného proudu dochází k depolarizaci membrán a postupně klesá elektrický odpor tkání. Mění se propustnost buněčných membrán.

•

Hyperemie – je šetrný způsob, kterým lze využít galvanoterapie i u srdečních onemocnění. Hyperemie má trofotropní účinek, který zlepšuje lokálně regeneraci tkání a lokální imunitní mechanismy. Galvanoterapie zmenšuje bolesti z lokální ischemie, vede k myorelaxaci.

•

Změny nervové dráždivosti – ke zvýšené dráždivosti nervových zakončení dochází pod katodou. Pod anodou dochází ke snížení dráždivosti. Tento jev se využívá pro snížení nervové dráždivosti.

•

Nízkofrekvenční proudy – jsou střídavé proudy o nízké frekvenci do 1kHz. Mají zejména analgetický a vazodilatační a dráždivý účinek. Charakteristika těchto proudů jsou frekvence, intenzita, tvar a délka impulzu. Intenzita je určována podle reakce pacienta.

•

Středně frekvenční proudy – proudy s frekvencí 2500-12 000 Hz. Tyto proudy snadno překonávají kožní odpor a pronikají do hloubky. Nemají ale dráždivé účinky, což znemožňuje působit na nervová zakončení a na svalová vlákna.

•

Elektrogymnastika - je to vyvolání mimovolné kontrakce příčně pruhovaného svalu pomocí elektrického dráždění. Elektrogymnastika 31

posiluje sval a zařazuje ho zpět do pohybového stereotypu. Tato metoda je využívána i pro posílení hypotrofických svalů například po operaci atd. jsou používány středně frekvenční proudy od 2500 Hz do 12 000 Hz. •

Elektrodiagnostika a elektrostimulace – Elektrodiagnostika je stanovení parametrů pro elektrostimulaci. Elektorstimulace využívá šikmé pulzy s postupným vzestupem intenzity. [3]

5.3.2 Nekontaktní elektroterapie Tato metoda využívá druhy proudů a polí, u kterých není nutný styk s pokožkou. Využívají se tedy tam, kde není možná kontaktní elektroterapie – například končetina v sádře apod. •

Krátkovlnná diatermie – jde o využití tepelného efektu průchodu vysokofrekvenčních elektrických proudů lidským organismem. Aby proud prošel i špatnými vodiči, je nutné použít proud vysokofrekvenční o frekvenci 17 kHz. Elektromagnetická energie se v tkáních mění na tepelnou – prohřívá tkáně a účinek je tedy tepelný.

•

Distanční

elektroterapie

–

využívá

elektromagnetické

indukce.

Magnetická složka přístrojem vytvářeného magnetického pole je potlačena, aby se mohli projevit účinky elektrické složky pole před magnetickou. Tato elektroterapie má zejména účinky analgetické, dané dráždivým účinkem proudu. Mají hojivý efekt a urychlují hojení měkkých tkání.[3]

5.3.3 Magnetoterapie Magnetoterapie využívá složky elektromagnetického pole. Nejúčinnější je magnetické pole, kde skokové intenzity vytvářejí pulzy s frekvencí do 120 Hz. Hlavní účinek magnetoterapie je ovlivnění transportu iontů, hlavně vápenatých, na buněčných membránách. Urychluje hojení kostí a měkkých tkání. Je to nekontaktní metoda, tudíž je vhodná k podpoře léčby fixovaných zlomenin nebo 32

ran, pooperačních otoků atd. Magnetoterapii je vhodné aplikovat na edémy nebo preventivně ještě v době fixace. Vhodná je i aplikace na degenerativní onemocnění kloubů.[3]

5.3.4 Hydroterapie – vodoléčba Hydroterapie je pravděpodobně nejstarší metoda fyzikální léčby. Její účinky jsou ale nejméně uspokojivé. Setkáváme se i s teoriemi, které mluví spíše o psychickém vlivu této terapie. Hydroterapie je ztotožňována s termoterapií, protože je přenašečem tepelných podnětů. Je několik procedur, na které můžeme vodoléčbu rozdělit. Je to například procedura s tepelnými účinky – termoterapie, procedura s mechanickými účinky – vířivka, podvodní masáž, procedury s chemickými účinky – přísadové koupele atd. [3]

5.4

Zdravotní tělesná výchova (ZTV)

Zdravotní tělesná výchova je forma tělesné výchovy, která je určena pro zdravotně oslabené jedince, to znamená pro jedince zařazené do III. zdravotní skupiny. Zdravotní tělesná výchova je v kompetenci učitele ZTV.

Cílem zdravotní tělesné výchovy je odstranit nebo zmírnit zdravotní oslabení. Dále se zdravotní tělesná výchova snaží poskytnout oslabenému sportovní vyžití s ohledem na jeho schopnosti a zdravotní vztah.

Úkolem zdravotní tělesné výchovy je příznivě ovlivňovat zdravotní oslabení, vybavit cvičence základními pohybovými dovednostmi a návyky, prohloubit znalosti o vlastním zdravotním stavu, utvářet pocit sebedůvěry ve vlastní schopnosti, vyrovnat se s vlastním handicapem, jak vrozeným, tak získaným. Zdravotní tělesná výchova využívá prostředky obecné a vyrovnávací. Obecné: základní gymnastika, pohybové hry, rytmická gymnastika, atd. V léčebné fázi ale využijeme spíše vyrovnávacího cvičení (uvolňovací, 33

protahovací, posilovací, dechová, relaxační, vytrvalostní, rovnovážná). [24]

34

6

Poranění kolenních kloubů u studentů FSpS (výzkum)

6.1

Vytyčení problému

Jak již napovídá název bakalářské práce, zaměřili jsme se na problematiku úrazovosti kolenního kloubu u studentů Fakulty sportovních studií, dále již FSpS. Kolenní kloub je jeden z nejvíce zatěžovaných kloubů vůbec. Problémy se objevují nejen u sportovců, ale i například u obézních lidí, u lidí s nadváhou a u lidí pokročilejšího věku. My jsme se zaměřili na problémy vzniklé sportovní aktivitou. Sport s sebou nese zvýšenou zátěž nejen na kolenní kloub, ale na celý pohybový aparát. Dnešní medicína už dovede nahradit některé části kolenního kloubu, ale zdaleka ne tak dobře, jako kloub vlastní. Je tedy nutné dbát na prevenci, nepřetěžovat kolenní kloub a v neposlední řadě se zaměřit i na kompenzační cvičení. Problematiku úrazů kolenního kloubu u studentů FSpS jsme zjišťovali pomocí sociologického dotazníku.

6.2

Cíl

Cílem výzkumné části bylo zjištění četnosti úrazů a problematiky kolenního kloubu u studentů FSpS. Dotazníky byly rozdány v prvním, druhém a třetím ročníku bakalářského prezenčního studia a v prvním ročníku magisterského prezenčního studia. Budeme tedy mezi sebou porovnávat studenty různých ročníků a zjišťovat, zda má studium FSpS pozitivní nebo negativní vliv na kolenní klouby studentů. Dále z dotazníků vyplyne, zda se studenti věnují sportu aktivně, pasivně nebo jen v rámci studia FSpS, jaký sport provozují a na jaké úrovni, jestli měli nebo mají problémy s kolenními klouby, jestli měli nějaký úraz kolenního kloubu, jestli problémovost kolenního kloubu ovlivnila jejich sportovní kariéru a zda nějakým způsobem zabraňují bolestem kolenních kloubů .

35

6.3

Metody

Jako výzkumnou metodu jsme použili metodu sociologického dotazníku, ve kterém se objevily otázky jak uzavřené, polouzavřené, tak i otevřené. Dotazník tvořilo 12 otázek, kde 7. otázku tvořily tři podotázky. 1., 6., 8., 11. otázky byly uzavřené, 3., 7. 3., 9. byly polouzavřené, 2., 4., 5., 7. 1., 7. 2., 10, 12. byly otázky otevřené – viz Příloha. Prvních pět otázek se týká charakteristiky jednotlivce (pohlaví, věk, studium, hmotnost, výška)

6.4

Charakteristika skupiny

Viz. Tab. 1. Dotazovaní se pohybují ve věku 19 – 25 let. Jedná se o studenty prvního, druhého a třetího ročníku prezenčního studia a studenty prvního ročníku magisterského prezenčního studia FSpS. Dotazník vyplnilo celkem 100 studentů z toho 52 žen a 48 mužů. Z prvního ročníku bakalářského studia dotazník vyplnilo 17 studentů (8 žen a 9 mužů), z druhého ročníku bakalářského studia 41 studentů (24 žen a 17 mužů), ze třetího ročníku bakalářského studia 27 studentů (12 žen a 15 mužů) a z prvního ročníku magisterského studia 15 studentů (8 žen a 7 mužů). Tab. 1 - Charakteristika dotazované skupiny, počty studentů jednotlivých ročníků. Pohlaví ženy muži

6.5

1. ročník Bc. 2. ročník Bc. 3. ročník Bc. 1. ročník mgr. 8 24 12 8 9 17 15 7

Vyhodnocení dotazníků

Získaná data jsou vyhodnocena pomocí software Microsoft Excel, kde n = četnost.

6.5.1 Vyhodnocení dotazníku 1. ročník bakalářského studia Otázka č. 1 - Pohlaví Tab. 2 - Počet dotazovaných studentů 1. ročníku bakalářského studia. Pohlaví ženy muži

1. ročník Bc. 8 9

36

Otázka č. 2 - Věk Věk studentů prvního ročníku bakalářského studia se pohybuje mezi 19 až 22 lety.

Otázka č. 3 - Kolikátý ročník na FSpS nyní studujete? Všichni studují první ročník bakalářského studia.

Otázka č. 4 - Hmotnost Hmotnost je počítána aritmetickým průměrem a je udána v kg. Tab. 3 - Hmotnost studentů 1. ročníku bakalářského studia (aritmetický průměr). ženy muži

61,5 83,2

Otázka č. 5 – Výška Výška je stejně jako hmotnost počítána pomocí aritmetického průměru všech vyplněných dotazníků. Výška je uvedena v cm. Tab. 4 - Výška studentů 1.ročníku bakalářského studia (aritmetický průměr) ženy muži

170,6 179,5

Otázka č. 6 – Sportuji nebo sportoval/a jsem: •

závodně

•

rekreačně

•

pouze v rámci studia n=1 (5,88%)

závodně rekreačně pouze v rámci studia

n=16 (94,12%)

Graf č. 1 – Graf otázky č. 6 (sportuji nebo sportoval/a jsem?). 37

Tato otázka sloužila k rozdělení studentů na aktivní a rekreační sportovce a ty, kteří sportují jen v rámci studia. Z grafu jasně vyplývá, že studenti této skupiny (1. ročník bakalářského studia) jsou většinou aktivními sportovci. Jen malá část z nich se věnuje sportu pouze rekreačně. Otázka č. 7. 1. - Jaký sport provozujete? Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří se věnují nějakému sportu závodně. U této otázky jsou sporty rozděleny do několika skupin: Míčové hry – zde je zahrnut volejbal, basketbal, házená Atletika – vzhledem k tomu, že žádný ze studentů neuvedl konkrétní atletickou disciplínu, kterou provozuje, je atletika, jako taková další skupinou. Esteticko-koordinační disciplíny – sem jsou zařazeny všechny druhy tance, synchronizované plavání, krasobruslení, akrobatický rokenrol… Golf Fotbal – fotbal je jako samostatná disciplína, protože podle dotazníků je to jeden s nejpopulárnějších a nejvíce provozovaných sportů na FSpS. Plavání – nikdo ze studentů neuvedl, v jakém stylu závodí a dle zkušenosti se většinou jeden plavec zaměřuje na více než jeden z plaveckých stylů, tudíž je plavání zahrnuto jako další kategorie.

n=1 (6,25%)

n=3 (18,75%)

n=4 (25,00%)

n=3 (18,75%)

Míčové hry

Golf

atletika

Fotbal

Esteticko-koordinační disciplíny

Plavání

n=1 (6,25%) n=4 (25,00%)

Graf č. 2 – Graf k otázce č. 7. 1. (Jaký sport provozujete?)

38

Otázka č. 7. 2. Jak dlouho tento sport provozujete? 4,00 (26,67%) 1-3 roky 4-6 let 8,00 (53,33%)

7-9 let 10 a více let 3,00 (20,00%)

Graf č. 3 – Graf otázky č. 7. 1. (Jak dlouho tento sport provozujete?). Odpovědi na tuto otázku jsou rozděleny po třech letech, aby se daly výsledky lépe graficky zpracovat. Víc jak polovina z dotazovaných studentů prvního ročníku bakalářského studia provozuje jimi vybraný sport déle jak 10 let. Otázka č. 7. 3 – Na jaké úrovni závodíte: •

Okresní nebo krajský přebor

•

Liga

•

Reprezentace

•

Jiné: … n=1 (6,25%)

n=5 (31,25%)

n=7 (43,75%)

Okresní nebo krajský přebor Liga Reprezentace Jiné

n=3 (18,75%)

Graf č. 4 – Graf k otázce č. 7. 3. (Na jaké úrovni závodíte?). U čtvrté možnosti „jiné“, která byla u těchto studentů vyplněna pouze jedenkrát, se jednalo o speciální kategorii akrobatického rokenrolu.

39

Otázka č. 8 – Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s kolenními klouby?: •

Ano, navštěvuji lékaře

•

Ano, ale nenavštěvuji lékaře

•

Ne, nikdy jsem neměl/a žádné problémy

n=5 (29,41%)

Ano, navštěvuji lékaře Ano, ale nenavštěvuji lékaře Ne, nikdy jsem neměl/a žádné problémy

n=12 (70,59%)

Graf č. 5 – Graf k otázce č. 8 (Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s kolenními klouby?). Na tuto otázku odpovídají opět všichni studenti – jak ti, kteří sportují závodně, tak i rekreační sportovci nebo ti, kteří se věnují sportu pouze v rámci studia. Pro ty, kteří odpověděli čtvrtou možnost „ne“ dotazník touto otázkou končí. Z tohoto grafu můžeme vidět, že studenti prvního ročníku většinou nemají problémy s kolenními klouby a ti, kteří nějaké problémy mají nenavštěvují lékaře. Otázka č. 9 – Měl/a jste někdy nějaký úraz kolenního kloubu?: •

Ano, byl následkem sportu, který provozuju

•

Ano, následkem studia na FspS

•

Ano, následkem ….

•

ne

40

n=2 (25,00%)

n=5 (62,50%)

n=1 (12,50%)

Ano,byl následkem sportu, který provozuji

Ano, následkem …

Ano, následkem studia na FSpS

ne

Graf č. 6 – Graf k otázce č. 9 (Měl/a jste někdy nějaký úraz kolenního kloubu?). U třetí odpovědi (Ano, následkem…) měl student úraz v gymnastice na základní škole. Jak již z tohoto grafu vyplývá, tak následkem studia na FSpS neměl nikdo z dotazovaných prvního ročníku bakalářskoho studia úraz během působení na fakultě. Nepředpokládali jsme, že by se studenti zranili už v prvním ročníku. Otázka č. 10 – Charakterizujte úraz Tato otázka je otevřená a navazuje na otázku č. 9. Ti, kteří odpověděli na otázku č. 9 „Ne“, těch se tato otázka netýká.

n=1 (50,00%)

n=1 (50,00%)

Vazivo Luxace pately

Graf. č. 7 – Graf k otázce č. 10 (Charakterizujte úraz). Studenti s poraněním kolenního kloubu uvedli „ochablé vazivo“ a luxaci čéšky. Otázka č. 11 Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat?: •

Ano, pouze na pár měsíců

•

Ano, na víc jak jeden rok

•

Ano, musel/a jsem přestat úplně

•

Ne 41

Ano, pouze na pár měsíců Ano, na víc jak jeden rok Ano, musel/a jsem přestat úplně n=3 (100,00%)

Graf č. 8 – graf k otázce č. 11 (Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat?). Z grafu jasně vidíme, že studenti museli přerušit sportovní aktivitu kvůli kolennímu kloubu pouze na pár měsíců a nadále se již mohou bez následků věnovat jejich sportovní disciplíně. Otázka č. 12 Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešli úrazu?: n=1 (25,00%)

Ano ne

n=3 (75,00%)

Graf č. 9 – graf k otázce č. 12 ( Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešli úrazu?) Student, který odpověděl „Ano“ uvedl pouze „prevence“, což je široký pojem ze kterého nemůžeme zjistit, jak se tedy snaží vyhnout úrazům a bolestem kolenního kloubu. Také zde můžeme vidět špatný přístup studentů k jejich zdraví.

6.5.2 Vyhodnocení dotazníku 2. ročník bakalářského studia Otázka č. 1 Pohlaví Tab. 5 – Počet dotazovaných studentů 2. ročníku bakalářského studia Pohlaví ženy muži

2. ročník Bc. 24 17

42

Otázka č. 2 Věk Studenti druhého ročníku bakalářského studia jsou ve věku od 20 do 22 let. Otázka č. 3 Kolikátý ročník na FSpS nyní studujete? Všichni dotazovaní studenti této skupiny studují 2. ročník bakalářského prezenčního studia. Otázka č. 4 Hmotnost V tabulce je aritmetický průměr. Údaje jsou uvedeny v kg. Tab. 6 - Hmotnost dotazovaných studentů 2. ročníku bakalářského studia (aritmetický průměr) Pohlaví Ženy Muži

Hmotnost 59.7 80.2

Otázka č. 5 Výška Tab.7 - Výška dotazovaných studentů 2. ročníku bakalářského studia (aritmetický průměr) ženy muži

166,9 183,2


závodně

•

rekreačně

•

pouze v rámci studia

43

n=3 (5,00%)

Závodně

n=19 (31,67%)

Rekreačně Pouze v rámci studia n=38 (63,33%)

Graf č. 10 – Graf k otázce č. 6 ( Sportuji nebo sportoval/a jsem:). Graf č. 10 poukazuje na to, že i na FSpS jsou studenti, kteří se věnují sportu pouze v rámci fakulty. Stále ale převažuje skupina těch, kteří se věnují sportu závodně. Otázka č. 7. 1. - Jaký sport provozujete?

n=1 (2,27%) n=1 (2,27%) n=5 (11,36%)

n=1 (2,27%) n=11 (25,00%)

n=2 (4,55%) n=4 (9,09%) n=7 (15,91%) n=7 (15,91%) n=1 (2,27%)

n=1 (2,27%)

Fotbal

Raketové sporty

Atletika

Florbal

Hokej

Esteticko-koordinační

Bojové sporty

Triatlon

Kanoistika

Běh na lyžích

Míčové sporty

Sjezdové lyžování

n=3 (6,82%)

Graf č. 11 – Graf k otázce č. 7.1. (Jaký sport provozujete?). Vzhledem k tomu, že z 2. ročníku bakalářského studia vyplnilo dotazník nejvíce studentu, je zde škála sportů rozšířenější. Můžeme vidět, že většina studentů se věnuje fotbalu, který je četně zastoupen i v ostatních ročnících. Otázka č. 7. 2. Jak dlouho tento sport provozujete? n=4 (9,52%) n=5 (11,90%) 1-3 roky 4-6 let 7-9 let n=24 (57,14%)

10 a více let n=9 (21,43%)

Graf č. 12 – Graf k otázce č. 7. 2. (Jak dlouho tento sport provozujete?). Graf nám ukazuje, že více jak polovina studentů se věnuje danému sportu více jak 44

10 let, což je vzhledem k jejich věku pravděpodobné. Ti studenti, kteří provozují daný sport 1-3 roky uvedli bojová umění, což je sport, se kterým se dá začít v každém věku. Otázka č. 7. 3 – Na jaké úrovni závodíte: •


•

Liga

•

Reprezentace

•

Jiné: …

n=5 (11,11%)

n=2 (4,44%)

n=19 (42,22%)

Okresní nebo krajský přebor Liga Reprezentace Jiné

n=19 (42,22%)

Graf č. 13 – Graf k otázce č. 7. 3. (Na jaké úrovni závodíte?). Jako „jiné“ student uvedl konkrétní soutěž jeho sportu. Otázka č. 8 – Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s kolenními klouby? •


•


•

Ne, nikdy jsem neměl/a žádné problémy n=11 (18,64%) Ano, navštěvuji lékaře

n=26 (44,07%)


Ano, ale nenavštěvuji lékaře n=22 (37,29%)

Graf. č. 14 – Graf k otázce č. 8 (Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s 45

kolenními klouby?). I v tomto grafu vidíme, že velká část studentů sice má problémy s koleny, ale nenavštěvují lékaře, což může vést k problémům vážnějším. Otázka č. 9 – Měl/a jste nějaký úraz kolenního kloubu?: •

Ano, byl následkem sportu, který provozuji

•


•

Ano, následkem (doplňte) …

•

Ne

n=13 (37,14%) n=16 (45,71%)

n=4 (11,43%)


Ano, následkem …


ne

n=2 (5,71%)

Graf č. 15 – Graf k otázce č. 9 (Měl/a jste nějaký úraz kolenního kloubu?). Studenti, kteří odpověděli na otázku „Ano, následkem…“, doplnili, že byl úraz způsoben jiným sport, například atletika na ZŠ, snowboarding nebo další školní akce. Student, který se zranil následkem studia na FSpS uvedl, že upadl na bruslení a měl přetržené vazy ( neuvedl přesně které). Otázka č. 10 – Charakterizujte úraz n=1 (5,88%) n=2 (11,76%) Vazy Meniskus n=9 (52,94%) n=5 (29,41%)

Graf č. 16 – Graf k otázce č. 10 (Charakterizujte úraz). 46

Naražené koleno Vyhozené koleno

Mezi úrazy vazů, které jsou u této skupiny nejčastější, se objevovalo natržení nebo přetržení křížových vazů. U ostatních, kteří měli poraněné koleno, nebyl přesný úraz charakterizován. Otázka č. 11 Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat?: •


•


•


•

Ne n=1 (4,35%)

n=1 (4,35%)

Ano, pouze na pár měsíců Ano, na víc jak jeden rok Ano, musel/a jsem přestat úplně n=21 (91,30%)

Graf č. 17 – Graf k otázce č. 11 (Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat?). Zde vidíme, že léčba poranění kolenního kloubu trvá několik měsíců, ale jeden žák druhého ročníku bakalářského studia musel skončit s jeho sportem úplně. Otázka č. 12 Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešli úrazu?:

n=15 (42,86%) Ano n=20 (57,14%)

ne

graf č. 18 – Graf k otázce č. 12 (Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili 47

bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešli úrazu?). U této otázky byli nejčastější odpovědi těch, kteří se snaží zmírnit bolesti, že nosí ortézy, používají doplňky stravy nebo nosí správnou pevnou obuv na sport.

6.5.3 Vyhodnocení dotazníku 3. ročník bakalářského studia Otázka č. 1 Pohlaví Tab. 8 - Počet dotazovaných studentů 3. ročníku bakalářského studia. Pohlaví Ženy Muži

3. ročník Bc. 12 15

Otázka č. 2 Věk Věk studentů třetího ročníku, kteří vyplňovali dotazníky, se pohybuje od 21 do 25 let. Otázka č. 3 Kolikátý ročník na FSpS nyní studujete? Všichni dotazovaní studují 3. ročník bakalářského prezenčního studia.

Otázka č. 4 Hmotnost V tabulce je uveden aritmetický průměr. Údaje jsou uvedeny v kg. Tab. 9 – Průměrná hmotnost dotazovaných studentů 3. ročníku bakalářského studia (aritmetický průměr) Pohlaví Ženy Muži

Hmotnost 66.0 80.7

Otázka č. 5 Výška Opět uvedena pomocí aritmetického průměru v cm. Tab. 10 – Průměrná výška dotazovaných studentů 3. ročníku bakalářského studia 48

Pohlaví Ženy Muži

Výška 171.0 183.1


závodně

•

rekreačně

•


n=7 (25,93%)

Závodně Rekreačně Pouze v rámci studia

n=20 (74,07%)

Graf č. 19 – Graf k otázce č. 6 (Sportuji nebo sportoval/a jsem). Opět většina se věnuje sportu závodně, jen malá část rekreačně a nikdo pouze v rámci studia.

Otázka č. 7. 1. - Jaký sport provozujete? n=1 (5,00%) n=1 (5,00%)

n=1 (5,00%) n=6 (30,00%)

n=1 (5,00%)

Fotbal

Florbal

Atletika


Hokej

Triatlon

Bojové sporty

Běh na lyžích

Kanoistika


Míčové sporty

Plavání

Raketové sporty

n=10 (50,00%)

Graf č. 20 – Graf k otázce č. 7. 1. (Jaký sport provozujete?). 49

U této skupiny jednoznačně převládají míčové sporty, kam patří volejbal, basketbal a házená, ale jak si můžeme všimnout četně zastoupen je opět i fotbal. Otázka č. 7. 2. Jak dlouho tento sport provozujete? n=6 (31,58%) 1-3 roky 4-6 let 7-9 let 10 a více let n=13 (68,42%)

Graf. č. 21 – Graf k otázce č. 7. 2. (Jak dlouho tento sport provozujete?). U tohoto grafu je zajímavé, že všichni studenti, kteří provozují nějaký sport závodně, se mu věnují déle jak 7 let z toho většina déle jak 10 let. Otázka č. 7. 3 – Na jaké úrovni závodíte: •


•

Liga

•

Reprezentace

•

Jiné: …

n=5 (25,00%) Okresní nebo krajský přebor Liga Reprezentace Jiné n=15 (75,00%)

Graf č. 22 – Graf k otázce č. 7.3. (Na jaké úrovni závodíte?). Většina studentů závodí za okresní nebo krajský přebor. Tato odpověď převládá i u ostatních skupin. 50

Otázka č. 8 – Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s kolenními klouby?: •


•


•

Ne, nikdy jsem neměl/a žádné problémy n=4 (16,67%) Ano, navštěvuji lékaře Ano, ale nenavštěvuji lékaře

n=12 (50,00%)

n=8 (33,33%)


Graf č. 23 – Graf k otázce č. 8 (Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s kolenními klouby?). Zde můžeme vidět velkou část studentů, kteří problémy s kolenními klouby nikdy neměli, což je vzhledem k předchozím otázkám překvapivé, protože všichni studenti sportují aktivně a všichni déle jak 7 let. Ale opět je tu i značná část těch, kteří zanedbávají léčbu. Otázka č. 9 – Měl/a jste někdy nějaký úraz kolenního kloubu?: •

Ano, byl následkem sportu, který provozuju

•

Ano, následkem studia na FspS

•

Ano, následkem ….

•

ne

n=4 (33,33%) n=5 (41,67%)

n=2 (16,67%)

n=1 (8,33%)

51


Ano, následkem …


ne

Graf č. 24 – Graf k otázce č. 9 (Měl/a jste někdy nějaký úraz kolenního kloubu?). Student, který se zranil v rámci studia na FSpS spadl při bruslení a natáhl si přední křížový vaz. Otázka č. 10 – Charakterizujte úraz n=1 (16,67%)

Vazy Meniskus Naražené koleno Vyhozené koleno

n=5 (83,33%)

Graf č. 25 – Graf k otázce č. 10 (Charakterizujte úraz). Nejčastějším poraněním této skupiny byly vazy a to hlavně přední zkřížený vaz. Otázka č. 11 Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat?: •


•


•


•

Ne n=1 (10,00%) Ano, pouze na pár měsíců Ano, na víc jak jeden rok Ano, musel/a jsem přestat úplně n=9 (90,00%)

Graf č. 26 – Graf k otázce č. 11 (Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat?). 52

Studentka, která musela přestat díky problémům s koleny úplně, se zmínila, že nadále sportuje, pouze musela skončit s danou disciplínou. Otázka č. 12 Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešli úrazu?:

n=5 (35,71%) Ano ne n=9 (64,29%)

Graf č. 27 – Graf k otázce č. 12 ( Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešli úrazu?). Ti studenti, kteří předcházejí bolestem kolenních kloubů, uvedli jako prevenci ortézy, obinadlo, posilování a různé doplňky stravy.

6.5.4 Vyhodnocení dotazníku 1. ročník magisterského studia 1. Pohlaví: Tab. 11 – Počet dotazovaných studentů 1. ročníku magisterského studia. Pohlaví Ženy Muži

1. ročník mgr. 8 7

2. Věk Věková hranice studentů této skupiny je 22 až 25 let. 3. Kolikátý ročník na FSpS nyní studujete?: Všichni studují 1. ročník magisterského prezenčního studia. 4. Hmotnost: Tab. 12 - Průměrná hmotnost dotazovaných studentů 1. ročníku magisterského prezenčního studia (uvedeno v kg) 53

Pohlaví Ženy Muži

Hmotnost 62.6 73.7

5. Výška: Tab. 13 - Průměrná výška dotazovaných studentů 1. ročníku magisterského studia (uvedeno v cm) Pohlaví Ženy Muži

Výška 170.0 183.0

6. Sportuji nebo sportoval/a jsem: •

závodně

•

rekreačně

•


n=4 (26,67%) Závodně Rekreačně Pouze v rámci studia n=11 (73,33%)

Graf č. 28 – Graf k otázce č. 6 (Sportuji nebo sportoval/a jsem). Opět většina studentů sportuje nebo sportovala závodně, jen malá část rekreačně. 7. 1. Pokud sportujete závodně, jaký sport provozujete: n=1 (9,09%) n=1 (9,09%) n=4 (36,36%) n=1 (9,09%)

n=2 (18,18%) n=1 (9,09%)

Fotbal

Florbal

Atletika


Hokej

Triatlon

Bojové sporty

Běh na lyžích

Kanoistika


Míčové sporty

Kulturistika

Raketové sporty

n=1 (9,09%)

54

Graf č. 29- Graf k otázce č. 7. 1. (Pokud sportujete závodně, jaký sport provozujete?). Stejně jako u ostatních skupin je i v této nejčastější fotbal. 7. 2. Jak dlouho tento sport provozujete? n=3 (27,27%) 1-3 roky 4-6 let 7-9 let 10 a více let n=8 (72,73%)

Graf č. 30 – Graf k otázce č. 7. 2. (Jak dlouho tento sport provozujete?) U této otázky studenti uvedli, že někteří sport provozují buď více jak 10 let a nebo 4 – 6 let. Ti, kteří uvedli, že sport provozují 4 – 6 let se věnují tanci.

6. 3. Na jaké úrovni závodíte: •

okresní přebor nebo krajský přebor

•

Liga

•

Reprezentace

•

Jiné ….................. n=2 (22,22%) Okresní nebo krajský přebor Liga n=5 (55,56%)

Reprezentace Jiné

n=2 (22,22%)

Graf č. 31 – Graf k otázce č. 6. 3. (Na jaké úrovni závodíte?). Jako „jiné“ studenti uváděli mistrovství ČR nebo Český pohár. 55

8. Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s kolenními klouby? •


•


•


n=4 (26,67%)

n=5 (33,33%)


n=6 (40,00%)

Graf č. 32 – Graf k otázce č. 8 (Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s kolenními klouby?). U tohoto grafu je možné vidět, že studenti 1. ročníku magisterského studia jsou zodpovědnější a je zde větší část těch, kteří mají problémy s kolenními klouby a navštěvují lékaře. 9. Měl/a jste nějaký úraz kolenního kloubu? •

Ano, byl následkem sportu, který provozuji.

•


•

Ano, následkem

•

Ne

n=4 (40,00%)

n=1 (10,00%)

n=4 (40,00%)


Ano, následkem …


ne

n=1 (10,00%)

Graf č. 33 – Graf k otázce č. 9 ( Měl/a jste nějaký úraz kolenního kloubu?). Studentka, která v dotazníku označila, že se zranila při výuce na FSpS měla úraz 56

ve sportovní gymnastice, neuvedla ale konkrétní zranění. 10. Charakterizujte úraz: n=1 (14,29%) n=2 (28,57%) Vazy Meniskus

n=1 (14,29%)

Naražené koleno Vyhozené koleno Chrupavka n=1 (14,29%) n=2 (28,57%)

Graf č. 34 – Graf k otázce č. 10 (Charakterizujte úraz). U tohoto grafu můžeme vidět, že úrazy jsou různorodější. Studenti uváděli opotřebení chrupavek, natažené a natržené postraní i křížové vazy. Luxace čéšky.

11. Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat? •


•


•


•

Ne, nikdy jsem problémy s koleny neměl/a n=1 (11,11%) Ano, pouze na pár měsíců Ano, na víc jak jeden rok Ano, musel/a jsem přestat úplně n=8 (88,89%)

Graf č. 35 – Graf k otázce č. 11 (Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat?). Zde můžeme vidět, že jako u ostatních skupin hojení kolene trvá většinou pár měšíců. 57

12. Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešli úrazu? •

Ano

•

Ne n=3 (30,00%)

Ano ne

n=7 (70,00%)

Graf č. 37 – Graf k otázce č. 12 (Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešli úrazu?). U této skupiny můžeme říct, že z většiny nezanedbávají prevenci a snaží se problémům s koleny předejít.

6.5.5 Diskuze V Diskuzi porovnáním některých grafů různých ročníků můžeme zjistit odlišnosti problémovosti kolenních kloubů u studentů. Srovnali jsme otázky č. 8 a tedy grafy č. 5, 14, 23, 32. n=5 (29,41%)


n=12 (70,59%)

Graf. č. 5

58

n=11 (18,64%)

Ano, navštěvuji lékaře Ano, ale nenavštěvuji lékaře

n=26 (44,07%)

Ne, nikdy jsem neměl/a žádné problémy n=22 (37,29%)

Graf. č. 14 n=4 (16,67%) Ano, navštěvuji lékaře Ano, ale nenavštěvuji lékaře

n=12 (50,00%)

n=8 (33,33%)


Graf č. 23 n=4 (26,67%) n=5 (33,33%)

Ano, navštěvuji lékaře Ano, ale nenavštěvuji lékaře Ne, nikdy jsem neměl/a žádné problémy n=6 (40,00%)

Graf. č. 32 Ze srovnání těchto čtyř grafů můžeme vidět, jak se liší problémovost kolenního kloubu u studentů 1. ročníku bc. a studentů 1. ročníku mgr. Vzhledem k tomu, že počet studentů z prvního ročníku bc. a počet studentů z 1. ročníku mgr., kteří vyplnili dotazníky, byl téměř stejný, můžeme toto srovnání uskutečnit. U studentů 1. ročníku bc. jednoznačně převažuje odpověď „Ne, nikdy jsem neměl/a…“ a u studentů 1. ročníku magisterského studia mírně převažuje odpověď „Ano, navštěvuji lékaře“. Z toho můžeme usoudit, že FSpS má negativní vliv na kolenní 59

klouby studentů FSpS. Dále můžeme říct, že studenti, ačkoliv mají problémy s kolenními klouby, nenavštěvují lékaře, což může vést k dalším problémům. Jako zajímavost můžeme uvést i to, že studenti 1. ročníku magisterského studia uváděli opotřebení chrupavky, což můžeme považovat jako následek studia na FSpS, kde kolenní kloub mohli přetížit. Tento fakt by bylo nutné ověřit dlouhodobým pozorováním statistiky a zhodnotit. U otázky č. 9, srovnáním grafů č. 6, 15, 24 a 33.

n=2 (25,00%)

n=5 (62,50%)

n=1 (12,50%)


Ano, následkem …


ne


Ano, následkem …


ne

Graf č. 6

n=13 (37,14%) n=16 (45,71%)

n=4 (11,43%)

n=2 (5,71%)

Graf č. 15

n=4 (40,00%)

n=1 (10,00%)

n=4 (40,00%)

n=1 (10,00%)

60


Ano, následkem …


ne

Graf č. 24

n=4 (33,33%)


n=5 (41,67%)

Ano, následkem studia na FSpS Ano, následkem … n=2 (16,67%)

ne

n=1 (8,33%)

Graf č. 33 Z grafů plyne, že problémy kolenního kloubu nastávají většinou následkem sportu, který dotazovaní provozují. Z dotazovaných studentů měli úraz při výuce na FSpS pouze tři studenti. Tyto úrazy byly v atletice, ve sportovní gymnastice a jeden na cyklistickém kurzu. Opět je velký rozdíl mezi studenty 1. ročníku bc. a studenty 1. ročníku mgr. Cílem sociologického výzkumu bylo zjištění četnosti úrazů a problematiky kolenního kloubu u studentů FSpS. Závěrem tedy můžeme dodat, že úrazovost na FSpS je nízká, tudíž má studium FSpS negativní vliv na kolenní klouby studentů. Určitou roli může hrát i lhostejnost studentů, kteří sice problémy s kolenními klouby mají, ale nenavštěvují lékaře a jejichž problémy se tím pádem prohlubují nebo mohou nastat další komplikace. Musíme připomenout, že se nejedná o úrazy kolenních kloubů, ale především o přetížení. Není možné objektivně zhodnotit, do jaké míry přispívá sport, který studenti provozují, k úrazovosti kolenních kloubů. Tímto můžeme poukázat na fakt, že v rámci vysoké úrazovosti kolenních kloubů, je velmi důležitá nejen prevence úrazů, ale také důkladná léčba, která poté zabraňuje opakovaným problémům a nepříjemným následkům nedoléčených úrazů. 61

7

Závěr Po vyhodnocení dotazníků jednotlivých ročníků můžeme podat ucelený závěr o

problematice kolenních kloubů na FSpS. Většina studentů se věnuje nějakému sportu závodně, kde nejvíce studentů, zejména mužů se věnuje fotbalu. Dále většina z nich provozují uvedený sport déle jak 10 let, tudíž nemůžeme říci, že problémy kolenního kloubu jsou pouze následkem studia na FSpS. Cílem teoretické části práce bylo podat ucelený přehled o problematice poranění kolenních kloubů, což jsme splnili v kapitole „Poranění kolenního kloubů“, kde jsou zmíněna nejčastější poranění a úrazy a také, jak je léčit. Cílem empirické části práce bylo zjistit úrazovost kolenních kloubů u studentů FSpS a zhodnotit zda jsou zjištěné úrazy spojeny se studiem na FSpS. Úrazy kolenních kloubů u studentů byly většinou z přetížení a nemůžeme objektivně zhodnotit do jaké míry přispívá daný sport, který studenti provozují k úrazovosti kolenních kloubů. Cíl teoretické a empirické části byl tedy splněn.

62

8

Použitá literatura:

1. BERÁNKOVÁ,

L.

;

HRAZDIRA,

L.

Nechirurgická

léčba

patelofemorálních poruch ve sportu. Med Sport Boh Slov . 2. 2. 2010, 1, s. 30- 39 2. ČIHÁK, R. Anatomie. 2. upr. a dopl. vyd. Praha : Grada, 2001. 497 s. ISBN 8071699705. 3. DUNGL, P. Ortopedie. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 1273 s. ISBN 8024705508 4. DYLEVSKÝ, I. Somatológia. Martin : Vydavateľstvo Osveta, 2000. 438 s. ISBN 8080631271 5. ELIŠKOVÁ, M., NAŇKA, O. Přehled anatomie. Praha: KAROLINUM, 2006. 310 s. ISBN 80-246-1216-X 6. FLANDERA, S. Tejpování. Olomouc : Poznání, 2006. 98 s. 7. JANÍČEK, P. Ortopedie. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 124 s. ISBN 9788021044296 8. JELÍNEK, J. Biologie člověka a úvod do obecné genetiky. Olomouc: FIN, 1994. ISBN 80-85572-57-5 9. LINC, R. Nauka o pohybu. Praha: Avicenum, 1988. 412 s. ISBN 08-03688 10. MÜLLER, I. Bolestivé syndromy pohybového ústrojí v ordinaci praktického lékaře. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1995. 120 s. ISBN 8070131969 11. PÁRAL, J. Malý atlas obvazových technik. Praha : Grada Publishing, a. s. , 2008. 288 s. 12. PODŠKUBKA, A., Koleno, In: Pavel Dungl (ed.): Ortopedie. Praha: Grada Publishing, a. s., s. 13. ROZKYDAL, Z.; CHALOUPKA, R. Vyšetřovací metody v ortopedii. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2001. 66 s. ISBN 8021026553 14. TVRDEK, M. Úvod do obecné chirurgie. 2. upr. vyd. Praha : Karolinum, 2004. 138 s. ISBN 8024609584 63

Internetové zdroje: 15. Http://www.dostry.cz [online].

15.10.2005

[cit.

2010-03-16].

www.dostry.cz. Dostupné z: <www.dostry.cz>. 16. Http://www.rameno-koleno.cz [online]. 2007 [cit. 2010-03-16]. Dostupné z WWW: <www.rameno-koleno.cz> 17. Http://www.orthes.cz [online]. 2001 [cit. 2010-03-17]. Dostupné z: <www.orthes.cz>. 18. www.lekari-online.cz/ [online]. 2006 [cit. 2010-03-17]. Dostupné z: <www.lekari-online.cz/>. 19. Http://zdravi.volejbal-metodika.cz/prevence/detail/74/ [online]. 2009 [cit. 2010-03-31].

Dostupné

z:

metodika.cz/prevence/detail/74/> 20. Http://www.mineralfit.cz/zdravi-clanek/orteza-nenahraditelna-fixacnipomucka-78/ [online].

2010

[cit.

2010-04-01].

Dostupné

z:

<www.mineralfit.cz>. 21. Http://www.sportovniobchod.cz/bandaze-a-ortezy/koleno/ [online].

2010

[cit. 2010-04-01]. Dostupné z: <www.sportovniobchod.cz>. 22. Http://www.sukl.cz/rozliseni-doplnku-stravy-od-lecivych-pripravku [onlin e]. 2007 [cit. 2010-04-01]. Dostupné z: . 23. Http://www.ormedent.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z : <www.ormedent.cz>. 24. www.is.muni.cz FSpS:bk023 E-learning: Zdravotní tělesná výchova. 2009 [cit. 2010-04-08]. Dostupné z: www.is.muni.cz

64

9 Přílohy Seznam příloh Příloha 1: Sociologický dotazník

65

Příloha 1: Sociologický dotazník Dotazník Milí spolužáci, ráda bych Vás požádala o pomoc s bakalářskou prací a to vyplněním tohoto krátkého dotazníku, který se týká problematiky úrazů kolenních kloubů u studentů FSpS. Dotazník je anonymní a výsledky budou použity k výzkumu, což bude jedna z částí mé bakalářské práce, která je zaměřena na prevenci a předejití úrazů kolenních kloubů. Vaše odpovědi prosím označte barevně nebo zvýrazněte. 1. Pohlaví: Žena Muž 2. Věk: …. 3. Kolikátý ročník na FspS nyní studujete?: … Bakalářského studia … Magisterského studia 4. Hmotnost: ….. 5. Výška: ….. 6. Sportuji nebo sportoval/a jsem: závodně (pokračujte na otázku č. 7) rekreačně (pokračujte na otázku. č. 8) pouze v rámci studia (pokračujte na otázku. č. 8) 7. 1. Pokud sportujete závodně, jaký sport provozujete: …........................... 7. 2. Jak dlouho tento sport provozujete: … let 7. 3. Na jaké úrovni závodíte: okresní přebor nebo krajský přebor Liga Reprezentace Jiné ….................. 8. Měl/a jste někdy nebo máte zdravotní problémy s kolenními klouby? Ano, navštěvuji lékaře Ano, ale nenavštěvuji lékaře Ne, nikdy jsem neměl/a žádné problémy (dotazník pro vás končí, děkuji za spolupráci) 9. Měl/a jste nějaký úraz kolenního kloubu? Ano, byl následkem sportu, který provozuji. Ano, následkem studia na FSpS Ano, následkem …..... (doplňte) Ne (Pokračujte na otázce č. 11.) 10. Charakterizujte úraz: …............................................................... 11. Museli jste někdy kvůli zdravotním problémům s kolenními klouby přestat sportovat? Ano, pouze na pár měsíců Ano, na víc jak jeden rok Ano, musel/a jsem přestat úplně Ne, nikdy jsem problémy s koleny neměl/a 12. Děláte něco, abyste zmírnili nebo zabránili bolestem kolenních kloubů, popřípadě předešly úrazu? Ano (prosím, rozveďte)............................................................. Ne

10

Resumé

Práce „Problematika kolenních kloubů u studentů FSpS“ je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části je popsána anatomie kolenního kloubu – kostra dolní končetiny, spojení volné dolní končetiny, kloubní spojení, vazy, chrupavka a svaly. Dále jsou zde zmíněna nejčastější možná poranění kolenního kloubu – vazů, menisků, chrupavky a čéšky. Další kapitola je zaměřena na prevenci, kde jsou popsány různé typy fixace kolenního kloubu a doplňky stravy. Poslední teoretickou částí je léčebná rehabilitace, kde je zahrnuta léčebná tělesná výchova a zdravotní tělesná výchova. Ve výzkumné části jsme použili metodu sociologického dotazníku a výsledky vyhodnotili pomocí Microsoft Excell. Dotazníky jsou vyhodnocovány dle jednotlivých ročníků a v závěru srovnány mezi sebou. Resume Thesis " Issues of Knee Injuries among students of the Faculty of Sports Studies MU “ is divided into theoretical and practical part. The theoretical part describes the anatomy of the knee - the leg bone, the concentration of free lower limb, joint connections, ligaments, cartilage and muscles. Then, there are frequently mentioned possible injuries of the knee joint the ligaments, menisci, and patellar cartilage. Another chapter focuses on prevention, which describe various types of fixation of the knee and supplements. Recent theoretical part is rehabilitation, which includes therapeutic physical health and physical education. In the research of the sociological method, we used a questionnaire and evaluated the results using Microsoft Excel. Questionnaires are evaluated by individual years and finally compared with each other.

Masarykova Univerzita Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví

Recommend Documents