ČÍNSKÁ OBCHODNÍ POLITIKA

Ma s a r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

ČÍNSKÁ OBCHODNÍ POLITIKA Chinese Trade Policy Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Monika Jandová, Ph.D.

Autor: Petr Kapucián

Brno, 2012

J m én o a p ří j m en í au t o ra: N áz ev d i p l o m o v é p ráce: N áz ev p rác e v an gl i čt i n ě: K at ed ra: V ed o u cí d i p l o m o v é p ráce: R o k o b h aj o b y:

Petr Kapucián Čínská obchodní politika Chinese trade policy Ekonomie Ing. Monika Jandová, Ph.D. 2012

Anotace Tato práce se zabývá vlivem čínské celní politiky na čínský obchod se zahraničím. Jejím cílem je analyzovat čínskou celní politiku v posledních dvou desetiletích v souvislosti s jejím vlivem na čínský zahraniční obchod. První kapitola se věnuje teoretickému vlivu různých druhů cel na mezinárodní obchod. Druhá kapitola popisuje způsoby, jakými způsoby Čína realizovala svou celní politiku v posledních letech. Třetí kapitola zkoumá vliv jednotlivých celních opatření na objem dovezeného zboží do Číny.

Annotation This thesis deals with the influence of Chinese tariff policy on Chinese trade with foreign countries. Its aim is to analyze Chinese trade policy during last two decades in connection with its influence on Chinese foreign trade. The first chapter provides theoretical background describing the influence of tariffs on foreign trade. The second chapter describes implementing of Chinese tariff policy in practice of recent years. The third chapter analyses the impacts of some Chinese tariff measures on quantity of imports to China.

Klíčová slova Čína, clo, celní politika, zahraniční obchod, odstranění cel, preferenční clo, diskriminační obchodní liberalizace, obchodní dohoda

Keywords China, tariff, tariff policy, foreign trade, removal of tariffs, preferential tariff, discriminatory trade liberalization, trade agreement 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Čínská obchodní politika vypracoval samostatně pod vedením Ing. Moniky Jandové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. dubna 2012 vlastnoruční podpis autora

3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Monice Jandové, Ph.D. za připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

4

ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1

2

3

Clo a jeho vliv na zahraniční obchod.................................................................................. 9 1.1

Druhy cel ..................................................................................................................... 9

1.2

Význam cla a celní politiky ....................................................................................... 11

1.3

Dopady nediskriminačního odstranění cel ................................................................ 12

1.4

Dopady diskriminačního odstranění cel .................................................................... 19

1.5

Kvantifikace vlivu cel na mezinárodní obchod ......................................................... 24

1.6

Vliv odstranění cel na obchodní bilanci .................................................................... 25

1.7

Ostatní významné vlivy na výši mezinárodního obchodu ......................................... 26

Celní politika Číny po roce 2000 ...................................................................................... 28 2.1

Obecná charakteristika čínské celní politiky ............................................................. 28

2.2

Členství ve WTO ....................................................................................................... 30

2.3

Regionální dohody..................................................................................................... 33

2.4

Bilaterální dohody ..................................................................................................... 36

2.5

Unilaterální (jednostranné) preference ...................................................................... 40

2.6

Obecné celní sazby .................................................................................................... 40

2.7

Porovnání výše jednotlivých druhů cel ..................................................................... 41

Skutečný vliv čínské celní politiky na čínský zahraniční obchod .................................... 45 3.1

Vliv čínských MFN cel na import zboží v letech 1996–2008 ................................... 45

3.2

Vliv vybraných preferenčních dohod na čínský import ............................................ 55

3.3

Vliv unilaterálních preferencí na čínský import a obchodní bilanci ......................... 64

Závěr ........................................................................................................................................ 68 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 71 Seznam grafů ............................................................................................................................ 75 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 75

5

ÚVOD Čína se svou ekonomikou prošla během posledních tří desetiletí obdobím výrazného ekonomického růstu. Na počátku tohoto období měl u Číny zahraniční obchod druhořadý význam. Ke konci období se Čína stala největším světovým exportérem a druhým největším importérem. Během tohoto období došlo zároveň k výraznému snížení průměrných čínských cel uvalovaných na zboží pocházející ze zahraničí. Takováto obchodní politika otevírání se zahraniční konkurenci je mnohými autory považována za důležitý prvek pro vytváření obchodních kontaktů se zahraničím a na nich založeném trvalém ekonomickém růstu. Výsledkem poklesu cel také bývá větší efektivita ve využívání zdrojů díky rozvoji mezinárodní dělby práce. Nicméně jak se čínská cla svou hodnotou postupně přibližují nule, začíná být jejich vliv na vytváření obchodu hůře pozorovatelný. Často pozorovaným prvkem v moderní (nejen čínské) obchodní politice jsou různá preferenční celní opatření, jejichž vliv na rozvoj mezinárodního obchodu může být z pohledu efektivity při využívání zdrojů i negativní. Snižování cel se v poslední době může stát spíše nástrojem zvýhodňování jedněch oproti druhým.

V této práci se autor zaměřuje na analýzu celní politiky Číny jako jednoho z největších subjektů mezinárodního obchodu. Je zde podán ucelený přehled druhů cel a způsobů, jakým je Čína stanovuje, ať už jednostranně nebo ve spolupráci s jinými zeměmi. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhů čínských cel na celkový obchod se zbožím. Dalším pilířem práce je zkoumání vlivu jednotlivých druhů čínských cel na strukturu čínského zahraničního obchodu. Při posuzování těchto vlivů bude autor vycházet z teoretických podkladů uvedených na začátku práce. Časové období ve kterém budou tyto vlivy zjišťovány vychází částečně z dostupnosti dat potřebných k analýze a částečně ze skutečnosti, že teprve po roce 2002 Čína začala uzavírat většinu preferenčních dohod. V souladu s výše uvedeným si autor stanovuje jako cíl práce: Analyzovat čínskou celní politiku v posledních dvou desetiletích v souvislosti s jejím vlivem na čínský zahraniční obchod.

Struktura práce směřuje k naplnění výše uvedeného cíle. První kapitola podává přehled informací nezbytných k interpretaci dalších částí práce. První oddíl objasňuje některé kategorie nezbytné pro členění a klasifikaci mezinárodního obchodu a celní politiky. Dalších pět oddílů vysvětluje teoretický vliv cel na mezinárodní obchod a hospodářství. Poslední 6

oddíl první kapitoly uvádí některé významné skutečnosti mimo oblast celní politiky, ovlivňující mezinárodní obchod.

Druhá kapitola podrobně popisuje čínskou celní politiku a čínská cla podle způsobů, jakými jsou určována. Těmito způsoby jsou například mezinárodní obchodní dohody, členství v mezinárodních obchodních organizacích nebo jednostranně stanovená celní opatření. Každý z těchto způsobů je předmětem samostatného oddílu. Způsob členění cel v druhé kapitole umožní ve spojení s daty o zahraničním obchodu ve třetí kapitole zhodnotit vliv jednotlivých druhů cel na zahraniční obchod. Prozkoumání skutečných smluv o clech a celních opatření navíc ukazuje reálný proces vytváření čínské celní politiky a umožňuje posoudit vlivy, které působí při tvorbě čínské celní politiky a při jejím dopadu na zahraniční obchod. Tento způsob členění čínských cel dle názoru autora nejlépe přispěje k naplnění cíle práce. Poslední oddíl kapitoly způsoby určení cel porovnává podle toho jak rychle cla jimi určovaná klesala.

Třetí kapitola obsahuje analýzu závislosti objemu čínského zahraničního obchodu na čínských clech. Výběr analyzovaných způsobů stanovení cel je v této kapitole proveden podle výše změny cel plynoucích z těchto způsobů a množství obchodu a obchodních partnerů, vůči kterým jsou tyto způsoby stanovení cel uplatňovány. Kapitola hodnotí dopad jednotlivých obchodních dohod a dalších cla ovlivňujících opatření na čínský zahraniční obchod pouze skrze čínská cla. První oddíl analyzuje dopad MFN1 cel na dovoz zboží do Číny, druhý oddíl hodnotí dopad změn cel plynoucích z některých obchodních dohod a třetí oddíl se zabývá vlivem čínských jednostranných preferencí na dovoz zboží do Číny.

K dosažení vymezeného cíle autor používá následující nástroje a metody: v první kapitole autor používá popisnou analýzu teorií zabývajících se cly, teorie vychází z rešerší mezinárodně nejuznávanějších autorů. V druhé kapitole autor využil informací dostupných v mezinárodních obchodních smlouvách, pravidlech a databázích mezinárodních organizací zabývajících se obchodem a čínských institucí. Tyto informace autor utřídil do logického, k naplnění

cíle

práce

směřujícího

celku.

Ve

třetí

kapitole

autor

používá

ekonomicko-matematické metody (lineární regresní model) a základní algebraické metody. Výpočty, které autor provádí, se opírají hlavně o data pocházející z mezinárodních institucí jako je Světová obchodní organizace, OSN, MMF a jsou doplňovány daty z regionálních či národních institucí. Metody pro práci s daty zde nutně nemají podobu přesných modelů. 1

Most Favoured Nation – doložka nejvyšších výhod

7

Autor také usiluje o intuitivní ověření a demonstraci souvislostí na konkrétních praktických příkladech. K tomu autor využívá mnoho grafů a tabulek. Grafy a tabulky autor používá i v prvních dvou kapitolách.

8

1 CLO A JEHO VLIV .A ZAHRA.IČ.Í OBCHOD Hlavním cílem této kapitoly je vyložit základní teoretické přístupy hodnotící vliv cel na zahraniční obchod. Zde uvedené přístupy vycházejí z prací mezinárodně uznávaných autorů. Kapitola má ukázat, jaké vlivy cel je možné podle teorie očekávat při analýze vlivu čínské celní politiky na čínský zahraniční obchod. Autor zde také řeší, jaké faktory ovlivňují kompetentní čínské orgány při tvorbě celní politiky. Zjištění těchto skutečností pomůže vysvětlit podobu čínské celní politiky, popsanou ve druhé kapitole, a založit hodnocení jejího vlivu na čínský zahraniční obchod v kapitole třetí.

První oddíl kapitoly definuje základní pojmy a metody používané při naplňování cíle této práce. Druhý oddíl ukazuje, proč má smysl zkoumat vliv cel na zahraniční obchod. Třetí oddíl se zabývá vlivem nediskriminačního odstranění cel na zahraniční obchod a blahobyt skupin obyvatel uvnitř státu. Čtvrtý oddíl řeší dopady diskriminačního odstranění cel. Pátý oddíl uvádí jednoduchý postup, jak kvantifikovat vliv nediskriminační změny cla na dovoz zboží do malé země. Šestý oddíl odvozuje vliv cel na obchodní bilanci. A konečně sedmý oddíl uvádí některé další významné faktory, mající vliv na zahraniční obchod.

1.1 Druhy cel Hned na začátku práce považuje autor za vhodné uvést definici a členění předmětu, kterým se práce zabývá, tedy cel. Tomuto úkolu věnuje tento oddíl. Také zde uvede nejrozšířenější mezinárodní členění obchodu. Cílem oddílu je definovat základní pojmy používané v průběhu celé práce.

Clo je definováno jako „peněžitá částka, kterou stát vybírá v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, tj. při přechodu celních hranic“ [19, s. 42]. Tato práce se však zabývá výhradně cly vybíranými v souvislosti s dovozem zboží.

Dovozní cla lze členit podle mnoha hledisek například podle účelu na finanční (fiskální) a ochranná (protekcionistická). Uvedena jsou zde však pouze členění nezbytná pro pochopení této práce. Jedním z těchto důležitých členění je členění cel podle výpočtu [19, s. 45–46] na:

9

a) Valorická – vypočítají se procentní sazbou z hodnoty dovezeného zboží, záleží na konkrétní zemi, co vše je do hodnoty zboží zahrnuto a jak je tato hodnota určena

b) Specifická – jejich výše je stanovena pevnou částkou na jednotku zboží, kterou může být například jednotka váhy nebo jednotka objemu

c) Smíšená – clo je vypočteno valorickým i specifickým způsobem, podle předpisů je pak použito buď to, které je vyšší nebo to, které je nižší d) Kombinovaná − celkové vypočtené clo je kombinací jak specifického, tak i valorického cla (celková výše cla je tak například určena jako 10 % z hodnoty zboží plus 1 dolar za kilogram dovezeného zboží)

Při analýze vlivu cel na zahraniční obchod v dalších kapitolách bude pod pojmem clo míněno vždy clo valorické, pokud nebude uvedeno jinak. Důvodem je, že Čína používá v naprosté většině cla valorická (zjištěno studiem dat z: [29]).

Cla se člení také podle druhu zboží, na které se vztahují. Celní sazby jsou podle druhu zboží uváděny v celním sazebníku. Více než 200 zemí světa včetně Číny dnes člení zboží v celním sazebníku podle Harmonizovaného systému popisu a kódování komodit (zkráceně Harmonizovaný systém, nebo-li HS). Členění podle HS je uplatňováno na více než 98 % zboží mezinárodního obchodu. Harmonizovaný systém je členěn do 96 kapitol, každá z nich obsahuje jiný druh zboží (zdroj: [30]).2 Zboží lze samozřejmě členit i podle jiných systémů, avšak tyto nejsou používány v celních sazebnících zemí. Významným je například SITC (Standardní mezinárodní členění obchodu). Používá deset základních kategorií členění (0–9).3

Další důležitý způsob členění cel se provádí podle dohod, ze kterých cla vyplývají [19, s. 47]. Podle tohoto členění existují cla:

2

Kategorie 1–24 zahrnují zemědělské komodity, kategorie 25–97 průmyslové zboží. Kapitola 77 je však určena pro budoucí mezinárodní užití a kapitoly 98 a 99 pro užívání speciálních národních kategorií zboží. Jednotlivé kapitoly se dále členění na 4, 6 a 8číselné kategorie zboží. Členění zboží na 6číselné úrovni má kupříkladu definováno zhruba 5000 kategorií. Celé členění Harmonizovaného systému je dostupné na internetové stránce uvedené v seznamu použité literatury, viz [9]. 3 Podrobné členění SITC je dostupné na internetových stránkách statistického oddělení OSN, viz [26].

10

a) Všeobecná cla – bývají nejvyšší celní sazbou uvalovanou na určitou položku, aplikují se vůči státům, s nimiž není uzavřena dohoda o poskytnutí doložky nejvyšších výhod, ani žádná preferenční dohoda a tento stát není ani příjemcem jednostranných (unilaterálních) preferencí; svým charakterem se řadí mezi cla nediskriminační

b) MF+ cla (cla podle doložky nejvyšších výhod) – jsou nižší než cla všeobecná, uplatňují se vůči členským státům WTO a vůči státům, s nimiž je použití MFN cla dojednáno v obchodní dohodě; MFN clo je clo nediskriminační

c) Preferenční cla – sazby preferenčních cel jsou v celním sazebníku používány na základě uzavřených dohod o volném obchodu, popřípadě dohod o preferenčních clech (ty jsou však v rámci WTO zakázané), dále jsou potom poskytovány jednostranně (unilaterálně)

rozvojovým

zemím

v rámci

Všeobecného

systému

preferencí

vypracovaného OSN; preferenční cla jsou vždy nižší než všeobecná cla, můžou být však vyšší i nižší než MFN cla; svým charakterem se jedná o cla diskriminační

Diskriminačními cly jsou přitom míněna ta cla, která se uplatňují pouze vůči určité, úzce vymezené skupině států, které díky těmto diskriminačním clům požívají výhod, kterých se zbytku států nedostává. +ediskriminační cla jsou naopak cla uvalovaná vůči všem státům ve stejné výši a za stejných pravidel (zpracováno podle: [5, 127–164]). Autor bude v této práci důsledně rozlišovat, zda je nějaké clo diskriminační či ne.

Z předchozích informací se čtenář dozví, jaké druhy cel existují a jak se od sebe liší. Dopady těchto druhů cel na zahraniční obchod se zabývají oddíly 1.3 a 1.4 Tento oddíl také obsahuje popis nejběžnějšího mezinárodního členění zboží podle druhu. Členění zahraničního obchodu do skupin podle Harmonizovaného systému bude používáno v celé této práci.

1.2 Význam cla a celní politiky Tento krátký oddíl uvádí skutečnosti, proč má smysl se cly a celní politikou zabývat.

Snižování či zvyšování cel má podle ekonomické teorie přímý vliv na objem zahraničního obchodu, zejména pak na dovoz zboží. Z tohoto důvodu mají cla i významný vliv na celkový ekonomický rozvoj země vůbec. Weil [28] uvádí, že otevřená ekonomika má lepší přístup 11

k lidskému i fyzickému kapitálu, což přispívá k jejímu ekonomickému růstu. Hortová [15] pak tuto skutečnost potvrzuje ve svém modelu na příkladu čínské ekonomiky. Význam cel je také založen na skutečnosti, že snížením či zvýšením cel je ovlivněno mnoho skupin lidí uvnitř států, jejichž zájmy jsou často protikladné (podrobněji viz oddíl 1.3). Není proto divu, že výše cel mezi státy je často předmět složitých vyjednávání. Na druhé straně Krugman a Obstfeld [18, s. 186–187 a s. 239] uvádějí, že význam cel se v moderní době snížil, protože státy raději chrání své domácí trhy pomocí netarifních nástrojů.

Z výše uvedeného vyplývá, že cla a celní politika zasluhují pozornost kvůli svému vlivu na hospodářský růst a odlišnému dopadu na blahobyt různých skupin lidí uvnitř státu.

1.3 Dopady nediskriminačního odstranění cel V tomto oddílu čtenář nalezne teoretické koncepty vlivu nediskriminačního odstranění cel na ekonomiku a především na mezinárodní obchod. Druhy nediskriminačních cel byly uvedeny v oddílu 1.1. Subjektem odstraňování cel je v tomto oddílu buď malá, nebo velká ekonomika. Malá (velká) ekonomika je teoretický koncept, který při odstraňování cel malou (velkou) domácí zemí předpokládá nulový (velký) vliv na ceny zboží v zahraničí (zpracováno podle: [5, 18]). Zároveň oddíl obsahuje analýzu dopadu odstranění či zavedení cla na blahobyt jednotlivých skupin subjektů v ekonomice. Teoretické vlivy snižování cel na zahraniční obchod nám pomůžou analyzovat skutečné dopady čínské celní politiky na zahraniční obchod ve třetí kapitole této práce.

Dopady odstranění cla na mezinárodní obchod a ceny Vliv nediskriminačního odstranění cel (dále též nediskriminační liberalizace) na mezinárodní obchodní toky je zde demonstrován na Domácí zemi, která nejprve uvaluje stejné clo vůči všem zahraničním zemím, které jsou v modelu zastoupen jednou Zahraniční zemí. Následně je clo vůči Zahraniční zemi odstraněno.

Model částečné rovnováhy v grafu č. 1, 2 a 3 předpokládá existenci dvou zemí: Domácí země a Zahraniční země. Odstranění cel bude ukázáno v modelu částečné rovnováhy, jelikož vliv obchodní politiky může být ve většině případů smysluplně analyzován pouze v jedné části ekonomiky (viz Krugman, Obstfeld [18, s. 187]). Vliv cel na zahraniční obchod analyzují pomocí modelu částečné rovnováhy i Baldwin a Wyplosz [5, 130–138]. Modely obou autorů 12

předpokládají, že obě země produkují jeden stejný statek. V grafu č. 1 je zobrazena situace na trhu zboží Domácí země a v grafu č. 2 situace na trhu zboží Zahraniční země. Z domácího trhu je odvozena importní křivka Domácí země (MD), ze zahraničního trhu exportní křivka Zahraniční země (XS). Cena zboží na domácím trhu je před zavedením možnosti zahraničního obchodu ve výši PH(1). Této ceně odpovídá množství importu do země ve výší QH(1) = 0. Zahraniční země má před zavedením zahraničního obchodu cenu zboží na domácím trhu ve výši PZ(1). Tato cena je nižší než cena v Domácí zemi. V případě Zahraniční země tato cena odpovídá množství exportu ze země ve výši QZ(1) = 0. Po zavedení možnosti obchodu mezi zeměmi se vlivem zahraniční konkurence ceny PH(1) a PZ(1) začnou k sobě přibližovat. To znamená, že poroste import do Domácí země a export ze Zahraniční země. Nakonec se mezinárodní cena ustálí na úrovni PW, platící jak pro Domácí, tak pro Zahraniční zemi. Mezinárodní cena je odvozena z křivek poptávky po importu Domácí země a nabídky exportu Zahraniční země, které jsou odvozeny v pravých částech grafů č. 1 a č. 2. Průnik těchto křivek a mezinárodní cenu daného zboží zobrazuje graf č. 3 v bodu 1 (zpracováno podle: [18, s. 186 až 192, 5, s. 130–133]).

Graf 1: Odvození poptávky po importu (importní křivky) z domácího trhu

(Zdroj: Krugman, Obstfeld)

13

Graf 2: Odvození nabídky exportu (exportní křivky) ze zahraničního trhu

(Zdroj: Krugman, Obstfeld)

Graf 3: Vliv cla velké země na ceny na trzích a na množství obchodu

(Zdroj: Krugman, Obstfeld)

V grafu č. 3 je zároveň zobrazen vliv uvalení a odstranění nediskriminačního cla na dovoz zboží do velké Domácí země ve výši t za jednotku zboží. Při zavedení cla náklady exportérů zboží do Domácí země vzrostou o výši cla t na jednotku exportovaného zboží. Budou tedy při exportování do domácí země požadovat za své zboží alespoň cenu o t vyšší, než je cena v zahraniční zemi. To situace v bodě č. 1 ovšem nesplňuje. Export do velké Domácí země tedy bude klesat. To bude zvyšovat cenu zboží v Domácí zemi a snižovat cenu v Zahraniční zemi (to je právě důsledek velikosti Domácí země). Situace se po uvalení cla ustálí v bodech 2 a 3. Bod 2 leží na úrovni ceny zboží po uvalení cla PH(T) na trhu Domácí země a bod 3 leží na úrovni ceny zboží po uvalení cla PZ(T) na trhu Zahraniční země. Rozdíl mezi těmito cenami je právě t, clo uvalené na jednotku zboží [18, s. 186–192]. Baldwin a Wyplosz [5, s. 133] ve svém modelu odlišují křivku exportní nabídky Zahraniční země (XS) od importní 14

nabídky Domácí země (MS). V případě zavedení cla Domácí zemí se křivka MS posune vlevo vzhůru a protne křivku MD v bodě 2 (viz graf č. 3). Posun křivky MS ovšem nastane pouze pokud v grafu č. 3 cenu na ose y považujeme za cenu zboží na trhu Domácí země. Pokud cenu na ose y považujeme za cenu zboží na hranicích Domácí země, křivka MS se zavedením cla neposune a zůstane totožná s XS [5, s. 133]. V obou způsobech analýzy však budou dopady na zahraniční obchod stejné. V důsledku zavedení cla import do Domácí země poklesne na množství Q(T) a to o stejné množství o jaké poklesl export ze Zahraniční země. Při odstranění cla by import naopak vzrostl a vrátil se na původní úroveň značenou v grafu jako Q [18, s. 186–192].

V případě odstranění cla malou zemí by se situace o něco lišila. Náklady dovozu zboží by se při zavedení cla opět zvýšily o t za jednotku zboží. Rozdíl mezi cenami zboží v Domácí zemi a Zahraniční zemi by se tedy opět musel zvýšit na t [18, s. 186–192]. Pro malou Domácí zemi ovšem platí, že nemůže svými cly ovlivnit ceny zboží, které dováží, v Zahraniční zemi [18, s. 191]. Exportní křivka Zahraniční země (XS) tedy bude plochá a celá výše zavedeného cla se promítne pouze do ceny zboží v Domácí zemi. Vyšší cena více sníží poptávané množství importovaného zboží ze zahraničí. Import do malé země tedy po zavedení cla klesne více než import do země velké. Tuto odlišnou situaci zachycuje graf č. 4, využívající opět křivek XS a MD. Cena P se na trhu v Zahraniční zemi téměř nezměnila (v důsledku relativní velikosti zahraničního trhu), a proto se clo zcela promítlo pouze do ceny na trhu Domácí země. Následuje i větší pokles dovezeného množství zboží. Při odstranění cla malou zemí je tedy situace opačná, množství dovezeného zboží vzroste a více než tomu bylo v případě velké země.

Graf 4: Vliv cla malé země na ceny na trzích a na množství obchodu

(Zdroj: Krugman, Obstfeld, vlastní zpracování)

15

Kromě vlivu nediskriminační liberalizace na objem dovezeného zboží lze zmínit i její vliv na ceny dovezeného zboží při vstupu do země, tedy na takzvané ceny na hranicích (viz [5, s. 153–164]). Cenou zboží na hranicích je v případě Číny vyjadřováno množství zboží dovezeného do země [27]. Jde o ceny utvořené na trhu vyvážející země, v praxi se k nim přičítají ještě náklady na dopravu a pojištění (takzvaná CIF-hodnota). Tyto ceny jsou důležité, neboť podle nich jsou sestavovány dostupné statistiky o dovezeném zboží. Jestliže vzroste cena za jednotku dováženého zboží na hranicích, vzroste tedy podle statistik vyjádřených v cenách dovezeného zboží i celkové množství dovezeného zboží do země. Zatímco u nediskriminační liberalizace malou zemí hodnoty dovezeného zboží na hranicích dovážející země nevzrostou, u velké země tyto ceny vzrostou, jelikož odstranění cla velkou zemí ovlivní cenu zboží na zahraničních trzích (zdroj: [5, s. 153–154 a s. 163]). U velké země bude mít tedy při nediskriminační liberalizaci růst cen zboží na hranicích vliv na zvýšení celkového množství zboží dovezeného do země.

Závěr o vlivu nediskriminační liberalizace pomocí odstranění cel na obchod zní, že ať už jde o malou nebo velkou zemi, v obou případech bude mít odstranění cla vliv na zvýšení množství importovaného zboží do domácí země. V případě malé země bude tento efekt výraznější z důvodu vyššího poklesu cen na domácím trhu. V případě velké země se na množství importu (měřeném v penězích) zase projeví růst ceny zboží na hranicích.

Dopady cla na blahobyt a konflikty zájmů Při analýze smluv o liberalizaci obchodu pomocí odstranění cel ve druhé kapitole této práce se setkáme s dlouhými výčty typů zboží, kterých se liberalizace týká a které z ní mají být vyjmuty. Nabízí se otázka, proč nejsou plošně eliminována cla na všechny typy zboží. Tento postup by byl nepochybně administrativně mnohem jednodušší. V realitě však smlouvy často obsahují tisíce výjimek, které jsou navíc různě vyjednané s různými zeměmi. V této části kapitoly je ukázáno, proč je dosažení konsenzu o eliminaci cel tak obtížné, což při vyjednávání ústí ve vytváření velmi komplikovaných obchodních dohod. Tato část kapitoly umožní pohlížet na obchodní smlouvy mezi Čínou a dalšími zeměmi nejen z ekonomického, ale i z politického hlediska. Právě politické obtíže při sestavování obchodních smluv ústí v omezený vliv dojednaných dohod na obchodní toky.

První politickou komplikací jakékoli vlády, tedy i té čínské, při mezinárodních obchodních jednáních je, že z domácího prostředí čelí tlakům ze strany různých zájmových skupin. Proč 16

tomu tak je ukazuje graf č. 5. V grafu je ukázán vliv odstranění cla na blahobyt domácích výrobců a spotřebitelů podle Krugmana a Obstfelda [18, s. 192–196] (blahobyt těchto skupin je zde vyjádřen pomocí přebytku spotřebitelů a výrobců). Graf č. 5 zobrazuje domácí trh velké země. V tomto případě odstranění cla velkou domácí zemí klesne cena zboží na domácím trhu z P(H) na P(W). Cena zboží v zahraničí vzroste z P(F) na P(W). Spotřebitelský přebytek (a tedy i blahobyt) spotřebitelů v domácí zemi vzroste o plochu vyznačenou v grafu jako a + b + c + d. Přebytek výrobců klesne o plochu označenou písmenem „a“. „Blahobyt“ vlády (její příjem v podobě cla) klesne o plochu c + e na nulu (zpracováno podle: [18, s. 192 až 196]. Podobný dopad odstranění cla na domácí spotřebitele a výrobce uvádějí i Baldwin a Wyplosz [5, s. 129–131]. V realitě bude pravděpodobně existovat mnoho skupin spotřebitelů a výrobců, z nichž každá bude mít zájem na odstranění či zachování cla na jiný druh zboží. Čím lépe bude určitá skupina organizovaná, tím větší bude její vliv na vládu či jiné kompetentní orgány a tím více bude tato vláda či orgán při vyjednávání obchodních smluv motivována zachovat či zrušit konkrétní clo. Důvodem pro toto jednání vlády je například skutečnost, že lépe organizované skupiny mohou snáze přispívat politikům na jejich politické aktivity a podporovat je (zdroj: [12]). Tato logika je založena na modelu použitém Hillmanem, ve kterém jsou ekonomické politiky určitého politického subjektu určovány politickou podporou, kterou mu vynesou (zdroj: [14]). Je obecně známo, že výrobci bývají lépe organizováni než spotřebitelé (viz např. [18, s. 235]), proto lze předpokládat, že v případě liberalizace obchodu to budou především skupiny výrobců, kteří budou vyvíjet tlak na zachování cel uvalovaných na výrobky, které tito výrobci produkují.

Graf 5: Vliv odstranění cla velkou zemí na různé zájmové skupiny

(Zdroj: Krugman, Obstfeld)

17

V případě odstranění stejně velkého cla malou zemí by se blahobyt spotřebitelů zvýšil více a blahobyt výrobců klesl více, než tomu bylo v předchozím případě. Příjem vlády by opět klesl na nulu. Důvodem je skutečnost, že cena zboží na domácím trhu by poklesla více, protože odstraněné clo by nezvýšilo cenu zboží v zahraničí, nýbrž pouze snížilo cenu zboží na domácím trhu. Motivace jednotlivých skupin by se v tomto případě svým směrem nelišily, pouze by byly u spotřebitelů a výrobců vyšší.

Další důvod, proč cla nejsou odstraňována plošně lze spatřovat v tom, že jednání o liberalizaci obchodu lze chápat jako konflikt mezi státy, ve kterém se každá strana snaží vyjednat co nejvýhodnější podmínky pro své spotřebitele a výrobce [18, s. 236]. Každá ze stran bude ochotnější přistoupit k odstranění cla na určité zboží čím více je toto zboží v zemi spotřebováváno a čím méně je zde vyráběno. Jinými slovy čím menší je plocha „a“ a čím větší je plocha a + b + c + d. Výjimky naopak budou zachovávány u cel, která významně zvyšují přebytek výrobce a příliš nesnižují přebytek spotřebitele. Protivník o tom samozřejmě ví a pokud má významný zájem na odstranění některých cel druhou stranou (jejichž odstranění však tato druhá strana tvrdošíjně odmítá), může tento protivník trvat na zachování jistých vlastních cel, která druhou stranu poškozují (z nichž však domácí strana ani nemusí mít prospěch) z důvodu udržení si silné vyjednávací pozice pro případná příští kola vyjednávání. Jedna strana (nebo i obě) tedy může trvat na zachování cel čistě z mocenských (nikoli ekonomických) důvodů. Podrobněji se strategiemi vyjednávajících států lze zabývat v rámci teorie kooperativních her (zdroj: [13]).

V předchozím oddílu byly ukázány dopady nediskriminačního odstranění cla na ceny a obchod. Ukázalo se, že rozdíl mezi dopadem odstranění cel malou a velkou zemí na objem dovezeného zboží (měřený hodnotou zboží) není velký. V obou případech vzroste hodnota dovezeného zboží. V případě malé země vzroste pouze množství dovezeného zboží. V případě země velké vzroste množství dovozu méně, hodnotu dovozu ale dále zvýší růst jeho ceny na hranicích.

Ukázalo se, že zájem subjektů na odstranění cel se liší především podle toho, zda se jedná o spotřebitele, či výrobce. Nicméně konkrétní domácí výrobci mají zájem především na zachování cel vztahujících se na zahraniční substituty zboží, které vyrábí. Stejně tak různé konkrétní skupiny domácích spotřebitelů mají zájem na odstranění těch cel, která se vztahují na druhy zboží, které tito spotřebitelé spotřebovávají. Vláda tak nečelí pouze otázce, zda 18

jednat ve prospěch výrobců, nebo spotřebitelů, ale i otázce, kterou z jednotlivých skupin výrobců či spotřebitelů zvýhodnit. Záleží na tom, jaký vliv má daná skupina na vládu. Situaci dále komplikuje rozmanitost různých strategií, které mohou vlády používat při vyjednávání cel se zahraničním partnerem. Složitost a propletenost zájmů vysvětluje komplikovanost a rozsah dohod popsaných v druhé kapitole. Tím se také dají vysvětlit omezené dopady obchodních dohod na zahraniční obchod v důsledku časté tvorby mnoha výjimek při odstraňování cel.

1.4 Dopady diskriminačního odstranění cel V tomto oddílu čtenář nalezne teoretické koncepty vlivu diskriminačního odstranění cel na ekonomiku a především na mezinárodní obchod. Subjektem odstraňování cel je zde buď malá, nebo velká ekonomika. Malá (velká) ekonomika je teoretický koncept, který při odstraňování cel malou (velkou) domácí zemí předpokládá nulový (velký) vliv na ceny zboží v zahraničí. Teoretické vlivy snižování cel na zahraniční obchod nám pomůžou analyzovat skutečné dopady čínské celní politiky na zahraniční obchod ve třetí kapitole této práce.

Diskriminační odstranění cel (dále též diskriminační liberalizace) nastává tehdy, když jedna země odstraní své clo, ale pouze vůči některým ze svých obchodních partnerů. Důsledky tohoto druhu liberalizace můžou být překvapivě poněkud jiné, než je tomu u nediskriminační liberalizace. Zatímco u nediskriminační liberalizace se blahobyt všech států v součtu vždy zvýší, Krugman a Obstfeld [18, s. 246] uvádí, že u nediskriminační liberalizace se efektivita a blahobyt u všech zemí může celkově snížit. Podle těchto autorů může odstranění cla vůči jedné zemi a jeho ponechání vůči zemi druhé pokřivit vnímání relativních cen zboží pocházejícího z těchto zemí a dále tak prohloubit neefektivní chování spotřebitelů na domácím trhu.

Diskriminační liberalizace se dále samozřejmě liší svými různými dopady na obchodní partnery domácí země. Tyto dopady autor jsou vysvětleny v následujících dvou pododdílech na příkladu malé a velké země preferenčně odstraňující svá cla.

Diskriminační liberalizace velkou zemí V pravé části grafu č. 6 je zobrazena velká domácí země, která původně uvalovala clo T1 na zboží pocházející od obou svých obchodních partnerů. Po čase se však rozhodla o odstranění 19

svého cla vůči jedné ze zahraničních zemí (Partner) a jeho ponechání vůči zemi druhé (Cizina). Levá a prostřední část grafu zobrazují exportní křivky Partnera a Ciziny, jejichž součtem je celková exportní nabídka obou zemí (XS) na trhu domácí země (zdroj: [5, s. 145 až 147]).

Graf 6: Vliv preferenční liberalizace velkou zemí na objem obchodu a ceny

(Zdroj: Baldwin, Wyplosz)

Při existenci cla T1 uvaleného domácí zemí na obě zahraniční země, dodávaly obě zahraniční země dohromady na domácí trh množství zboží D1. Na dodávkách se podílely každá polovinou (cizina v množství C1, Partner v množství P1). Po odstranění cla domácí zemí vůči Partnerovi zůstala pouze povinnost Cizině platit clo T2, které se svou výší nelišilo od cla T1. V důsledku preferenční liberalizace získal Partner možnost dodávat zboží na trh Domácí země s vysokými cenami ve výši P(NED) bez povinnosti platit clo. Množství dováženého zboží do Domácí země z Partnerské země tedy stouplo a jeho cena v Domácí zemi poklesla na P(DIS). V důsledku poklesu ceny na domácím trhu Domácí země však poklesla i ochota výrobců z Ciziny do této země exportovat. Export z ciziny tedy poklesl z hodnoty C1 na C2. Zatímco při této preferenční liberalizaci Cizina zaznamenala pokles exportu, Partner naopak zaznamenal exportní boom. Množství zboží importovaného domácí zemí od Partnera je dokonce vyšší, než jaké by bylo, kdyby se clo odstranilo úplně pro obě zahraniční země (zpracováno podle: [5, 145–147]).

20

Efekt prudkého vzrůstu množství dovezeného zboží z Partnerské země bude dále podpořen růstem cen zboží z této země na hranicích. Naopak cena zboží na hranicích z Ciziny poklesne, což dále sníží hodnotu (a podle statistik zaznamenávaných v peněžní hodnotě i množství) zboží dovezeného z této země.

Diskriminační liberalizace malou zemí Rozdíl mezi preferenční liberalizací obchodu velkou a malou zemí je větší, než tomu je u nediskriminační liberalizace. Varianty které mohou nastat jsou ukázány v grafu č. 7. Malá země opět není schopna svou celní politikou a množstvím zboží, které poptává, ovlivnit cenu zboží v zahraničí. Množství zboží, které doveze tedy závisí pouze na ceně zboží určené čistě na zahraničních trzích a clu, které stanoví.

Graf 7: Vliv preferenční liberalizace malou zemí na domácí trh

(Zdroj: Baldwin, Wyplosz)

V grafu č. 7 je zobrazen domácí trh s křivkou nabídky domácích výrobců (HS) a křivkou domácí poptávky po zboží (HD). Nabídky zemí exportujících do domácí země jsou rovnoběžné s osou x a leží na úrovni ceny P(A) (pro exportující zemi A) a ceny P(B) (pro exportující zemi B). Rovnoběžnost nabídek zemí A a B s osou x odráží fakt, že domácí země je malá a může tak nakoupit libovolné zboží ze zemí A a B, aniž by ovlivnila jeho cenu na zahraničních trzích. Země A vyrábí zboží efektivněji než země B, proto je jeho cena P(A) nižší než cena zboží ze země B ve výši P(B). Při clu T uvaleném domácí zemí na obě zahraniční země budou spotřebitelé v domácí zemi kupovat zboží od domácích výrobců v množství Q(3) a zbytek zboží v množství Q(4) - Q(3) dovezou pouze ze země A, jelikož 21

cena zboží z této země plus clo je nižší než celková cena zboží ze země B plus clo (zpracováno podle: [5, s. 162–163]).

Pokud se domácí země rozhodne pro preferenční liberalizaci obchodu (odstranění cla) se zemí A, důsledkem bude pokles ceny zboží na domácím trhu z P(A) + T na P(A). Dojde k růstu celkové spotřeby (díky poklesu ceny zboží doma) a zvýšení dovozu zboží ze země A. Růst dovozu bude vyšší, než růst spotřeby, protože kvůli nižší ceně zboží část domácích výrobců přestane vyrábět a jejich produkci nahradí zboží z dovozu. Cena zboží na hranicích zůstane nezměněna [5, s. 162–163].

Při preferenční liberalizaci se zemí B bude změna ještě dramatičtější. Nejlevnější zboží dostupné na domácím trhu bude nyní pocházet ze země B a bude stát P(B). Při této situaci stoupne celková spotřeba zboží doma, ale ne tolik jako v předchozím případě. Avšak dovoz ze země B vzroste z nuly na Q(5) - Q(2). Dovoz ze země A naopak klesne na nulu. Navíc vzroste cena dováženého zboží na hranicích z P(A) na P(B) [5, s. 162].

Z předchozího výčtu druhů liberalizací je patrné, že nejvýraznější změna struktury dováženého zboží může nastat v případě preferenční liberalizace malou zemí vůči zahraniční zemi s nižší efektivitou výroby, než mají ostatní zahraniční obchodní partneři. Nezbytnou podmínkou ale je, aby výše preferenčně odstraněného cla byla vyšší, než rozdíl mezi efektivitou výroby v preferované zahraniční zemi a ostatními partnerskými zeměmi.

Jelikož se tato práce zabývá především vlivem odstranění cel na množství dovezeného zboží do země, shrnuje autor v následují tabulce č. 1, jak jednotlivé druhy liberalizace ovlivní dovoz ze země, se kterou liberalizace proběhla. Jednotlivé sloupce tabulky ukazují, jak daný faktor ovlivní růst množství dovezeného zboží (pozitivně ↑, negativně ↓ nebo nijak →). U nediskriminační liberalizace je brán v úvahu růst celkového dovozu z partnerských zemí. U diskriminační liberalizace je brán v potaz nárůst dovozu z preferovaných zemí vůči nepreferovaným. Tabulka má poskytnout pouze orientační přehled vlivu odstranění cla jednotlivými druhy zemí na import.

22

Tabulka 1: Vliv faktorů na množství dovozu do liberalizující země odstranění cla země cena na hranicích počet kusů výše odstraněného cla → ↑↑ ↑ nediskriminační malá ↑ ↑ ↑ velká → ↑ ↑ diskriminační malá s efektivní zahraniční zemí ↑↑↑ ↑↑↑ ↑↑↑ malá s neefektivní zahraniční zemí ↑↑ ↑↑ ↑ velká (Zdroj: Vlastní zpracování)

Čím více vzhůru směřujících šipek dané okénko obsahuje, tím je silnější vliv daného faktoru u daného druhu odstranění cla na množství zaznamenaného dovozu do liberalizující (clo odstraňující) země. Počet šipek má pouze srovnávací vypovídací charakter v daných sloupcích. Např. ve sloupci „počet kusů“ 3 šipky v daném okénku značí, že vliv příslušného druhu odstranění cla na celkové množství zaznamenaného dovozu (prostřednictvím růstu počtu kusů dovezeného zboží) je vyšší, než u druhu odstranění cel se dvěma šipkami. Tři červené šipky u diskriminační liberalizace malé země s neefektivní zahraniční zemí značí, že pokud není v tomto případě odstraněné clo dost vysoké (vyšší než rozdíl mezi efektivností výroby v preferované zahraniční zemi a zbytku zemí), nebude mít odstranění cla žádný vliv na zaznamenané množství dovezeného zboží.

Nabízí se otázka, zda Čínu považovat za malou či velkou zemi, tedy zda má Čína svou celní politikou vliv na ceny zboží (obchodovaného mezi Čínou a zahraničím) v zahraničí a jak velký tento vliv je. V této kapitole byl vliv velké ekonomiky u nediskriminační liberalizace popsán na příkladu dvou stejně velkých zemí, které spolu obchodovaly. Je třeba si uvědomit, že jedna ze zemí měla svou celní politikou významný vliv na ceny v druhé zemi, protože obě země měly podobně velké domácí trhy (viz graf č. 1 a 2 [18, s. 186–192]). Odstranění cla domácí zemí se v uvedeném případě z poloviny promítlo do poklesu ceny zboží na domácím trhu a z poloviny růstem ceny zboží v zahraničí (viz graf č. 3 [18, s. 186–192]). Je jasné, že celkový vliv Číny na mezinárodní ceny zboží (obchodovaného mezi Čínou a zbytkem světa) není stejně velký jako tomu bylo v případě velké domácí země v této kapitole. Čínská poptávka a nabídka totiž tvoří pouze malou část celkové světové poptávky a nabídky zboží. Stejně tak ale nelze říci, že vliv Číny na mezinárodní ceny obchodovaného zboží je nulový (takto byla výše popsána malá země). Podat jednoznačnou odpověď na otázku, zda je Čína při nediskriminační liberalizaci velkou či malou zemí ani není možné. Je dobré si uvědomit, že pojmy malá a velká země (tak jak byly používány v předchozím textu, vycházejícím 23

z převzaté literatury) jsou při nediskriminační liberalizaci spíše dva extrémní teoretické případy a Čína svým charakterem leží někde mezi nimi.

Pro analýzu vlivu čínské celní politiky na zahraniční obchod je důležité nejdříve určit, zda je daná liberalizace diskriminační, či nediskriminační. Pokud je nediskriminační, pak platí výše uvedený odstavec. Avšak diskriminační liberalizace provedená Čínou s malou skupinou zemí, či dokonce jednou malou zemí, výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že Čína bude mít vliv na cenu zboží v zahraniční preferované zemi. Pak bude nutné Čínu při posuzování výše dovozů z této malé země považovat spíše za velkou ekonomiku.4

V předchozím textu je popsán teoretický vliv diskriminačního odstranění cel na mezinárodní obchod. Výše vlivu na mezinárodní obchod v tomto případě není tak jednoduchá jako v případě nediskriminačního odstranění cel. Ukázalo se, že nejodlišnější situace mohou nastat u odstranění cla malou zemí. V tomto případě záleží výše efektu dvojnásob na tom, v jaké výši je clo odstraněno. Čím větší clo je odstraněno, tím víc roste nejen efekt cla, ale i pravděpodobnost, že dojde k nahrazení dovozů z jedné země dovozy ze země druhé. Roli hraje také skutečnost, zda je preferovaným zahraničním partnerem země efektivní, či neefektivní. K této skutečnosti se vrátíme ve třetí kapitole, kde budeme zkoumat vliv preferenčního odstranění cel vůči nejméně rozvinutým, a pravděpodobně tedy i málo efektivním zemím. Také se ukázalo, že při preferenční liberalizaci Číny s menšími ekonomikami výrazně roste pravděpodobnost, že Čína bude ve vztahu k těmto preferovaným partnerům vystupovat jako velká ekonomika. Tato skutečnost je zohledněna při analýze vlivu čínské celní politiky na zahraniční obchod ve třetí kapitole práce.

1.5 Kvantifikace vlivu cel na mezinárodní obchod Pro analýzu vlivu cel na mezinárodní obchod je vhodné uvést si základní měřítko, podle kterého by se dal tento vliv kvantifikovat. Baldwin a Wyplosz [5, s. 155–156] uvádí symbolický vzorec pro změnu dovozů v závislosti na citlivosti dovozů na změně cen, tedy jako:

∆ =  × ∆ × /, 4

Zda Čínu v daném odstraňovaného cla považovat za velkou ekonomiku samozřejmě významně závisí i na druhu zboží, u kterého je celní liberalizace prováděna; velikost čínského trhu s jedním určitým zbožím může být relativně malá i vůči trhu s tímto zbožím v jinak ekonomicky menší cizí zemi

24

kde ∆M je změna dovozů do domácí země, M počáteční množství dovozů, ε je elasticita domácí poptávky po dovozu, ∆T změna celní sazby v p.b. (která se plně promítá do změny ceny dováženého zboží v domácí zemi). P lze vnímat jako úroveň počáteční ceny dováženého zboží v domácí zemi před změnou cla, v tomto případě 1. Stejní autoři uvádí, že obvyklá elasticita poptávky po dovozech je rovna 2,0 (zdroj: [5, s. 156]). Pokud dojde ke zvýšení cla domácí zemí, dojde ceteris paribus k poklesu importu (∆M bude záporné). Při snížení cla dojde k růstu importu do domácí země (zdroj: [5, s. 155–156]).

Předchozí vzorec platí pouze pro malou zemi provádějící odstranění cel nediskriminačním způsobem [5, s. 156]. Případy jiných druhů odstranění cel se budou od hodnoty vypočtené tímto vzorcem lišit tak jak lze orientačně zjistit z tabulky č. 1. Vzorec uvedený v tomto oddílu použijeme pro odhad vlivu některých čínských obchodních dohod na zahraniční obchod ve třetí kapitole.

1.6 Vliv odstranění cel na obchodní bilanci Obchodní bilance (dále také OB) je definována jako „srovnání mezi hodnotou vývozů a dovozů zboží za dané časové období“ [17, s. 18]. Pokud se zabýváme pouze vlivem obchodní liberalizace pomocí odstranění cel na obchodní bilanci mezi dvěma zeměmi, je jasné, že tento vliv se musí projevit skrze jednu složku OB, tedy dovoz nebo vývoz zboží. Vlivem odstranění cla na dovoz jsem se zabýval v předchozí části této kapitoly. Jelikož export ze země je importem jiného státu, lze vliv odstranění cel na export vnímat podle stejné logiky, pouze z pohledu zahraniční partnerské země. Vliv odstranění cel na obchodní bilanci by se tedy měl vyskytnout v případě, kdy je odstranění cel prováděno obchodními partnery nesouměrně. Nesouměrnost může spočívat například v rozdílnosti či množství položek zboží, u kterého je clo odstraňováno. Pokud je clo odstraňováno oběma zeměmi na stejné položky, může nesouměrnost vlivu na OB pramenit z odlišné struktury vzájemných dovozů obou obchodujících zemí. Vliv na obchodní bilanci by rovněž měly mít jednostranná celní opatření, realizovaná pouze jedním z obchodních partnerů. Vliv některých čínských jednostranných celních opatřeních na čínskou obchodní bilanci je ověřen v

25

1.7 Ostatní významné vlivy na výši mezinárodního obchodu Při analýze vlivu cel na mezinárodní obchod ve třetí kapitole musíme vzít samozřejmě v potaz, že cla nejsou jediným parametrem majícím vliv na mezinárodní obchod. Pokud se vrátíme ke grafům č. 1 a 2, uvidíme, že exportní a importní křivky jsou odvozeny ze situací na zahraničním a domácím trhu [18, s.186–192], a tyto trhy proto také významně ovlivňují výši mezinárodního obchodu. Z těchto grafů vyplývá, že pokud se změní nabídka či poptávka na jednom z těchto trhů, změní se i exportní či importní křivka. To poté samozřejmě ovlivní množství mezinárodního obchodu mezi zeměmi, aniž by došlo ke změně cla. Pokud například vzroste poptávka na trhu v Zahraniční zemi v grafu č. 2, dojde k posunu exportní nabídkové křivky doleva. Důsledek se projeví např. v grafu č. 3 jako růst ceny na trhu v Domácí zemi a pokles množství zboží dováženého do Domácí země. Výše cla zůstane nezměněna. Obdobné změny lze očekávat u všech případů diskutovaných v předchozí části textu.

Situaci dále komplikuje existence rozdílného ekonomického růstu zemí a skutečnost, že mezinárodní

obchod

roste

rychleji

než

HDP

kvůli

existenci

mezinárodních

výrobně-dodavatelských řetězců. Kvůli existenci těchto řetězců zboží často překročí hranici státu několikrát, než se dostane ke svému konečnému uživateli a započte se tedy i vícekrát do statistik sledujících objem obchodu [36, s. 20–21]. Pokud například vzroste celková poptávka po zboží v celém světě rovnoměrně o 10 %, pak množství dovezeného zboží ve světě vzroste o více než 10 %. Podle struktury a rozložení výrobně-dodavatelských řetězců se navíc bude růst celkového dovozu zboží lišit mezi jednotlivými zeměmi.

Dalším, v současnosti velmi diskutovaným faktorem ovlivňujícím mezinárodní obchod, jsou různé druhy administrativních překážek, majících dopad především na zboží pocházející ze zahraničí. Jedná se o tzv. frikční bariéry obchodu, které „zvyšují reálné náklady na nákup zboží ze zahraničí“ [5, s. 137]. Pokud dojde mezi některými zeměmi například k významnému omezení vlivu frikčních bariér na zboží pocházející z ciziny, může tím být výše obchodu mezi těmito zeměmi také výrazně ovlivněna (zdroj: [5, s. 137–139]). Nicméně vliv frikčních bariér opět není patrný v grafech diskutovaných v této kapitole. Všechny zde uvedené grafy a situace totiž vycházejí z předpokladu, že mezinárodní obchod není zatížen žádnými dalšími náklady a překážkami kromě cel.

26

Shrnutí první kapitoly V první kapitole se čtenář dozvěděl, že odstranění (snížení) cla se promítne zvýšením hodnoty dováženého zboží, a to ve všech případech snižování cla. Dopady odstraňování a snižování cel na dovoz se však liší ve výši tohoto dopadu v závislosti na několika skutečnostech. Důležité je rozlišovat zejména mezi nediskriminačním odstraněním (snížením) cla pomocí MFN cel a všeobecných cel a diskriminačním odstraněním cla pomocí preferenčních cel. Dále je dobré rozlišovat, zda je ekonomika odstraňující clo spíše malá, či spíše velká, tedy zda a jak hodně země svou celní politikou ovlivňuje ceny zboží v zahraniční zemi, vůči které clo odstraňuje. Čína svým charakterem při nediskriminační liberalizaci bude v průměru ležet někde mezi charakteristikou velké a malé země, tzn. že její vliv na ceny zboží v zahraničí bude mírný a odstranění cla povede více k poklesu ceny zboží na domácím trhu, než k růstu ceny zboží v zahraničí. Nárůst zaznamenaného dovozu bude způsoben spíše růstem množství kusů dovezeného zboží. Při diskriminační liberalizaci s menšími partnery již však Čína bude vystupovat vůči těmto partnerům jako velká ekonomika. Může tedy svou celní politikou významně ovlivnit ceny zboží v těchto malých preferovaných zemích, a tedy i ceny zboží na hranicích. Preferenční (diskriminační) odstranění cel by obecně mělo vést k vyššímu růstu dovozů z dané země, než nepreferenční, protože bude docházet k nahrazování dovozu zboží z nepreferovaných zemí zbožím z preferované země. Nicméně část zaznamenaného růstu dovozu z preferovaných zemí bude důsledkem růstu ceny zboží na hranicích, nikoliv růstem množství kusů dovezeného zboží.

V kapitole byly také uvedeny faktory, které ovlivňují vytváření obchodních smluv. Tyto faktory bychom měli mít na paměti, až budeme ve druhé kapitole zkoumat čínskou celní politiku v praxi. Pomohou nám pochopit často neuvěřitelnou složitost některých obchodních smluv.

27

2 CEL.Í POLITIKA ČÍ.Y PO ROCE 2000 Tato kapitola podává přehledný a stručný popis stavu a vývoje čínské celní politiky v posledních letech. V první části kapitoly jsou popsány některé obecné charakteristiky čínské celní politiky, jejichž znalost umožní pochopit proces utváření čínské celní politiky. Další části se věnují konkrétním obchodním dohodám a clům a jejich porovnání. Cílem kapitoly je podat čtenáři informace o čínské celní politice realizované v praxi a odhadnout její nejvýznamnější prvky s ohledem na vývoj zahraničního obchodu.

První oddíl informuje čtenáře o obecných pravidlech a postupech uplatňovaných ve všech oblastech čínské celní politiky. Další oddíly řeší právě jednotlivé oblasti čínské celní politiky. Druhý oddíl se tak zabývá celní politikou uplatňovanou na základě členství ve WTO, třetí, čtvrtý a pátý oddíl se zabývají čínskými preferenčními cly vyplývajícími z existence bilaterálních a regionálních dohod a unilaterálních preferencí. Šestý oddíl zmiňuje obecné čínské celní sazby. Poslední (sedmý) oddíl hodnotí a porovnává význam těchto oblastí celní politiky pro pokles cel a ovlivnění zahraničního obchodu.

2.1 Obecná charakteristika čínské celní politiky Aby nedocházelo ke zmatkům při vyhodnocování významu cel a pro snazší orientaci v čínské celní politice, považuje autor za vhodné nejprve čtenáře informovat o obecných charakteristikách čínské obchodní a celní politiky. Tomuto úkolu se věnuje následující oddíl.

Cíle čínské obchodní politiky Jako hlavní cíl své obchodní politiky čínské orgány uvádí „zrychlit otevírání se vůči vnějšímu světu (s vírou v zavádění zahraničních technologií a know-how), rozvinout zahraniční obchod a povzbudit zdravý ekonomický rozvoj“ [34, s. 15, vlastní překlad]. Logika tohoto cíle se zdá být v souladu se závěry některých výzkumníků (viz oddíl 1.2). Čínské úřady dále „zdůrazňují své závazky při vyjednávání členů WTO v Doha a snahu vyvinout veškeré možné úsilí pro dosažení dohody v tomto kole jednání“ [34, s. 15, vlastní překlad].

Hlavní zákony zabývající se obchodní politikou a jejími cíli a prováděním jsou „Zákon o zahraničním obchodu“, „Celní zákon“ a „Předpisy o importních a exportních clech“ (ty také obsahují platné celní sazby). 28

Hlavní zodpovědnost za koordinaci a provádění čínské obchodní politiky má Ministerstvo obchodu (MOFCOM). Další instituce s vlivem na obchodní politiku jsou Národní rozvojový a reformní úřad, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo půdy a přírodních zdrojů (zdroj: [32]).

Při provádění obchodní politiky je používána celá řada tarifních i netarifních nástrojů. Nicméně ačkoliv např. Krugman a Obstfeld uvádí, že státy v dnešní době dávají před cly přednost jiným opatřením netarifního charakteru (viz [18, s. 186–187]), vyplývá ze zpráv o obchodní politice vypracovaných Světovou obchodní organizací (WTO), že cla jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů uplatňovaným Čínou vůči importům do země (zdroj: [34, s. 26]). O tom svědčí například fakt, že zatímco kvóty byly v roce 2009 uvalovány pouze na 0,6 % z celkového počtu druhů dováženého zboží (dle klasifikace HS), clem bylo zatíženo 90,6 % druhů importovaného zboží (zdroj: [34, s. 27]).

Základní postupy při proclení zboží Od roku 2005 Čína provádí rozsáhlé reformy svých celních procedur. Cílem reformy je zjednodušení těchto procedur. Před reformou musely importéři například podstoupit celní procedury se státními institucemi jak na místě vstupu zboží do země (většinou v přístavech), tak v místě, kam mělo být zboží následně dopraveno. Díky reformě už stačí tyto procesy podstoupit pouze v místě registrace importéra (zdroj: [32]).

Aby však importér mohl tyto celní postupy podstoupit, musí se nejprve zaregistrovat u MOFCOM (Ministerstvo obchodu) nebo u některých jejích poboček (písemně a elektronicky). Po doručení zboží je tuto informaci třeba nahlásit celním úřadům do dvou týdnů. Některé druhy zboží musí před dalším převozem z místa vstupu do země projít inspekcí. Jedná se především o zboží, které by nějak mohlo ohrozit zdraví čínské veřejnosti nebo životní prostředí (zdroj: [32]).

Stanovení výše cla Výše cla, které musí importér odvést státním institucím je stanovena na základě procentní sazby (přes 99 % cel je definováno ve formě valorického cla určeného pro jednotlivé druhy zboží). Tato sazba je násobena hodnotou transakce při importu, která zahrnuje hodnotu zboží, náklady na přepravu, náklady na pojištění a popřípadě další související poplatky. Pokud není 29

možno určit hodnotu transakce pro dané zboží, přihlíží při stanovení hodnoty transakce k hodnotám stanoveným u podobného zboží v jiných případech (zdroj: [34, s. 26]).

Zboží, jehož hodnota včetně cla je nižší než 50 juanů, nemusí být procleno. Dále nemusí být procleny reklamní materiály včetně vzorků (které nemají tržní hodnotu), zboží poskytované zdarma vládou a mezinárodními organizacemi, paliva, zboží a nápoje určené ke spotřebě během cesty (zdroj: [34, s. 32]).

Pravidla původu Pravidla původu hrají v mezinárodním obchodě významnou roli. Pomocí nich se určuje, ze které země určité zboží pochází a na základě tohoto údaje je potom použita příslušná celní sazba. WTO stanovuje stejná Pravidla původu pro své členy (tedy i pro Čínu) při uplatňování MFN cla (zdroj: [35]). Nicméně v rámci regionálních a bilaterálních smluv uzavřených mezi Čínou a dalšími zeměmi jsou pokaždé stanovena jiná Pravidla původu. Takto je tedy možné do určité míry ovlivňovat, jaké clo bude pro dané zboží použito. V zásadě lze ale uvést, že všechna Pravidla původu stanovují jako zemi původu zboží tu zemi, ve které byla na zboží provedena taková změna, která nejvíce zvýšila jeho hodnotu. Minimální výše této hodnoty se však liší (u WTO jde například minimálně o 30 % hodnoty zboží, viz [35]).

V tomto oddílu autor uvedl základní postupy a pravidla používané při realizaci čínské celní politiky. Tyto postupy jsou do určité míry společné všem způsobům realizace celní politiky. Nicméně v rámci své celní politiky Čína v poslední době uplatňovala různá cla vůči různým skupinám zemí, která vycházela z různých způsobů stanovení. K tomuto jevu docházelo proto, že Čína měla podepsány různé obchodní dohody s různými zeměmi. Tyto dohody jsou uvedeny v následujících oddílech této kapitoly.

2.2

Členství ve WTO

Na půdě Světové obchodní organizace (WTO) jsou uzavírány multilaterální dohody o vytváření a snižování MFN cel. Členové WTO jsou navíc vázáni dodržovat pravidla, která překračují pole působnosti MFN cel. Tento oddíl informuje čtenáře o členství Číny ve Světové obchodní organizaci a o důsledcích, které z něho plynou pro čínskou celní politiku. V první části oddílu jsou popsána pravidla fungování WTO. Druhá část obsahuje základní

30

přehled výše cel, která Čína uvaluje na základě členství v této organizaci. Vliv MFN cel na zahraniční obchod je analyzován v prvním oddílu třetí kapitoly.

Čína se stala členem Světové obchodní organizace 11. Prosince 2001. Vstupu do WTO předcházelo

období

zavádění

pravidel

této

organizace

do

čínského

právního,

administrativního a regulačního systému. Podle protokolu o vstupu do WTO se tento protokol a smlouva o WTO vztahují na celé celní území čínského státu (včetně autonomních oblastí a zvláštních ekonomických zón). Čína se zavazuje uplatňovat princip doložky nejvyšších výhod (MFN) vůči všem členům WTO, kteří vůči ní uplatňují stejný princip. V důsledku tohoto principu Čína uplatňuje doložku nejvyšších výhod vůči všem členům WTO kromě Salvadoru a některým zámořským teritoriím evropských zemí (zdroj: [32, s. 44]. Pravidla WTO Čínu dále zavazují k (zdroj: [35]):

a) Čína nesmí stanovovat vůči některým zemím WTO výhodnější cla, než vůči ostatním (výše zmíněný princip MFN)

b) Na půdě WTO Čína dojednává tzv. vázaná MFN cla, což jsou maximální cla, která v rámci své obchodní politiky může uvalovat vůči ostatním zemím

c) Čína může s jinou zemí uzavřít preferenční obchodní dohodu o určitém zboží, pokud tato dohoda postupně povede k úplnému odstranění cel na dané zboží mezi těmito zeměmi

d) Rozvojovým zemím může Čína udělit právo výhodnějšího přístupu na čínský trh

e) Čína může zavést vůči určitým zemím bariéry na obchod se zbožím, se kterým tyto země neobchodují v souladu s pravidly WTO

f) Čína musí řešit spory ohledně obchodní politiky s ostatními zeměmi na půdě WTO a podle pravidel a postupů WTO

Ze zpráv WTO o čínské obchodní politice [32, 33 a 34] vyplývá, že během svého členství (do roku 2010) byla Čína na půdě WTO dvacet sedmkrát účastníkem mezinárodního obchodního

31

sporu. Šestkrát přitom vystupovala v roli podavatele stížnosti a dvacet jedenkrát byla předmětem stížnosti. Mnohokrát se také účastnila sporu v roli rozhodčího.

Pro představu o přibližné výši čínských cel uvádím následující tabulku, která obsahuje průměrná MFN cla uvalovaná na jednotlivé druhy zboží. Tabulka však nevypovídá o průměrné výši všech čínských cel, neboť MFN cla jsou sice nejčastěji používanými cly, avšak ne jedinými (viz další kapitoly).

Tabulka č. 2 (zpracováno podle: [37]) uvádí MFN cla jako prostý průměr a tabulka č. 3 (zpracováno podle: [37]) jako vážený průměr. Z jejich srovnání lze vyčíst, že u statistik popisujících charakter cel velmi záleží na způsobu jakým jsou vypočteny (nejvíce je to poznat u zemědělských výrobků). Velký vliv má také to z jaké úrovně členění zboží HS cla pro výpočty získáváme. Ve zde uvedených tabulkách se jedná o 2číselnou úroveň členění. Pokud by však byly použity cla na 8číselné úrovni HS, průměry by se mohly výrazně lišit (to platí jak pro vážený, tak i pro prostý průměr). Při analýze cel musí být proto člověk velmi opatrný jakým způsobem data analyzuje a srovnává.

Tabulka 2: Aplikovaná MF. cla (prostý průměr) aplikovaná MFN cla (prostý průměr) v % rok 2001 2003 2005 2007 2009 celkový průměr 15,9 11,2 10 9,8 9,5 zemědělské výrobky (HS 01–24) 23,2 16,4 14,6 14,6 14,5 průmyslové výrobky (HS 25–97) 14,6 10,4 9 8,9 8,6 min. clo (2číselné členění HS) 1 1 1 1 NA max. clo (2číselné členění HS) 121,6 68 65 65 NA standardní odchylka 12 8,3 7,7 7,5 7,4 zboží nezatížené clem (% ze všech druhů zboží) 3 6,7 8,6 8,7 9,4 (Zdroj: Tariff Analysis Online database, vlastní výpočty)

Tabulka 3: Aplikovaná MF. cla (vážený průměr) aplikovaná MFN cla (vážený průměr) v % rok 2001 2003 2005 2007 2008 celkový průměr 14,3 6,4 5 4,3 4,2 zemědělské výrobky (HS 01–24) 57,7 14,2 11,4 8,5 7,5 průmyslové výrobky (HS 25–97) 12,4 6,2 4,7 4,1 4 (Zdroj: Tariff Analysis Online database, vlastní výpočty)

32

V tomto oddílu byly shrnuty informace o výši nejčastěji uvalovaných čínských cel – MFN cel vyplývajících ze členství ve WTO. Význam členství Číny v této organizace netkví pouze v používání MFN cel. Pravidla WTO vymezují prostor pro čínskou celní politiku i mimo MFN cla. Proto při posuzování charakteru významu dalších druhů cel a obchodních dohod musíme mít na paměti, že existence a charakter těchto dohod a cel jsou podřízeny pravidlům WTO.

2.3 Regionální dohody Cílem tohoto oddílu je uvést čtenáře do oblasti čínské celní politiky realizované regionálními dohodami a založit hodnocení jejich významu při snižování cel. U dohod hodnocených z tohoto pohledu jako nejvýznamnější autor analyzuje v oddílu 3.2 jejich vliv na zahraniční obchod.

V rámci pravidel stanovených Světovou obchodní organizací se Čína snaží více zapojit do mezinárodního obchodu také pomocí regionálních obchodních dohod. Pravidla WTO říkají, že země může s jinou zemí uzavřít preferenční obchodní dohodu, pokud tato dohoda vede k úplnému odstranění cel mezi zeměmi (viz kapitola 2.1, bod c) ). Čína proto v praxi uzavírá preferenční dohody, které buď postupně mají vést k odstranění cel mezi zeměmi, anebo dohody, které se snižováním cel buď nezabývají (řeší jiné překážky mezinárodního obchodu), nebo ho pouze plánují provést v budoucnu. Většina zemí, se kterými Čína tyto dohody uzavírá, ji považuje za tržní ekonomiku. Čína je účastníkem následujících regionálních obchodních dohod:

APEC (Asia-Pacific Economic Cooperation) Členem organizace APEC je Čína od listopadu roku 1991. Cílem organizace je kromě liberalizace obchodu pomocí odstraňování cel také liberalizace všech dalších odvětví ekonomiky. V rámci této organizace Čína každoročně předkládá Individuální plán akcí (IAP), ve kterém podrobně popisuje, jaké plánuje uplatňovat postupy ve své politice směřující k liberalizačním cílům této organizace (zdroj: [32, s. 45]).

Cíl liberalizace zahraničního obchodu a investic je dosahován liberalizací v patnácti oblastech, vymezených pomocí Osackého plánu (Osaca action agenda). Dvě z těchto oblastí jsou liberalizace tarifních a netarifních nástrojů obchodní politiky. Prováděním liberalizace 33

v těchto dvou oblastech se zabývá Skupina pro přístup na trh (Market access group, zdroj: [1]). Těchto cílů se MAG snaží dosahovat pořádáním jednání mezi zástupci různých skupin z oblasti obchodu. MAG dále úzce spolupracuje s WTO v rámci vyjednávání v DOHA. Liberalizace obchodu v rámci APEC probíhá spíše na administrativní a organizační úrovni.

ASEM (Asijsko-evropská setkání) První setkání zemí v rámci ASEM se konalo v Bangkoku roku 1996 mezi Čínou, Koreou, Japonskem, sedmi státy organizace ASEAN, 15 členskými zeměmi Evropského společenství a Evropskou komisí. Cílem organizace je upevnit Asijsko-evropskou spolupráci v ekonomické, politické a kulturní oblasti (zdroj: [3]). Liberalizace obchodu je v rámci této organizace prováděna pomocí tzv. Akčního plánu o usnadnění obchodu (Trade Facilitation Action Plan – TFAP). Tento akční plán se soustředí hlavně na odstraňování netarifních překážek obchodu (zdroj: [8]).

Čína – ASEA. Čína, Korea a Japonsko se pravidelně scházejí na jednáních s Asociací jihovýchodních asijských národů (ASEAN). V listopadu roku 2002 byla na těchto jednáních podepsána rámcová dohoda ACFTA, mezi Čínou a zeměmi ASEAN, která se stala účinnou v červenci roku 2003. Cílem dohody je zvýšení vzájemného obchodu mezi členskými zeměmi ASEAN a Čínou. V rámci této dohody se strany zavázaly vytvořit mezi sebou do deseti let zónu volného obchodu. Dále mělo podle ACFTA postupně dojít k odstranění všech tarifních i netarifních bariér, vztahujících se na všechno obchodované zboží. Zároveň mělo dojít i k liberalizaci obchodu se službami, povzbuzení růstu mezinárodních investic a zjednodušení celních postupů (zdroj: [32]).

Krátce po podepsání rámcové dohody byl vypracován tzv. „Program brzké sklizně“ (Early harvest program), který země zavazoval eliminovat veškerá cla uvalovaná na zboží v kapitolách 1–8 Harmonizovaného systému klasifikace zboží (HS). Plán byl přijat 1. ledna 2003 a k jeho naplnění mělo dojít během tří následujících let. O tři roky delší lhůta byla udělena pouze Vietnamu, Laosu, Myanmaru a Kambodži (zdroj: [25]) – tyto země jsou dále v textu označovány zkratkou ASEAN4. Tento program měl tedy do roku 2006 v plánu

34

následující snižování cel pro Čínu a dále Brunej, Indonésii, Malajsii, Filipíny, Singapur a Thajsko – tyto země jsou dále v textu označovány zkratkou ASEAN6.

Tabulka 4: Plán snižování cel v Programu brzké sklizně se zeměmi ASEA.6 kategorie zboží

nejpozdějí do 1. ledna nejpozdějí do 1. ledna nejpozdějí do 1. ledna 2004 2005 2006

s celní sazbou MFN vyšší 10 % 5% 0% než 15 % s celní sazbou MFN 5–15 % 5% 0% 0% (včetně) s celní sazbou MFN nižší 0% 0% 0% než 5 % (Zdroj: Briefing paper on the establishment of the ASEA+-China Free Trade Area [FTA])

1. ledna 2005 vstoupila v platnost Dohoda o obchodu se zbožím a Mechanismus řešení sporů v rámci ACFTA. Tato dohoda se zabývá snížením nebo odstraněním všech cel, vyjma těch, kterými se zabývá Program brzké sklizně. Dohoda o obchodu se zbožím rozlišuje dva způsoby eliminace a odstranění cel, a to tzv. normální a citlivou cestu. Čína a země ASEAN6 se zavázaly eliminovat vybraná cla normální cestou do roku 2010. Zbylé země pak do roku 2015 (zdroj: [2]).

Tabulka 5: Snižování cel dle Dohody o obchodu se zbožím tzv. .ormální cestou (Čína + země ASEA.6) Používané MFN clo (X)

Preferenční clo dle ACFTA

2005 2007 X > 20 % 20 % 12 % 15 % < X < 20 % 15 % 8% 10 % < X < 15 % 10 % 8% 5 % < X < 10 % 5% 5% X<5% zůstává stejné (Zdroj: Asia Regional Integration Center)

2009 5% 5% 5% 0% 0%

2010 0% 0% 0% 0% 0%

Co se týče citlivé cesty, tou mohly země ASEAN6 a Čína eliminovat svá cla u zboží, činícího maximálně 10 % z celkového importu zboží. 40 % ze zboží umístěného na seznam citlivého zboží mohlo být dále umístěno na seznam vysoce citlivé cesty. Cla na seznamu citlivého zboží měla být snížena na 20 % do roku 2012 a na 0–5 % do roku 2018 (zdroj: [4]).

35

Asijsko-tichomořská obchodní dohoda (APTA) Bývala známá pod jménem Bangkokská dohoda. Podepsána byla v roce 1975 a přejmenována v roce 2005. V rámci této preferenční dohody nejsou cla eliminována úplně, ale země na sebe navzájem uvalují cla nižší, než jsou MFN cla. Čína se k dohodě připojila počátkem roku 2002 (zdroj: [32]). Dohoda není v rozporu s pravidly WTO, jelikož země využívají možnosti udělit výhodný přístup na domácí trh rozvojové zemi. V roce 2010 bylo v rámci smlouvy uvaleno 1700 preferenčních cel ze zhruba 7000 definovaných položek (zdroj: [29]). Účastníky dohody jsou kromě Číny ještě Bangladéš, Laos, Korejská republika, Indie, Srí Lanka a Filipíny.

Tento oddíl se zabýval regionálními preferenčními dohodami. Z dohod tohoto druhu se jako nejvýznamnější jeví jednoznačně dohoda Číny se zeměmi ASEAN. Tato dohoda vyniká jak rychlostí odstraňování cel, tak jejich množstvím.

2.4 Bilaterální dohody Cílem tohoto oddílu je uvést čtenáře do oblasti čínské celní politiky realizované bilaterálními dohodami, a přispět tak k cíli práce analyzovat čínskou celní politiku. Autor zde uvede všechny bilaterální obchodní dohody, které Čína uzavřela a které jsou momentálně (roku 2012) v platnosti. U dohod jsou uváděny především informace, které mají upřesnit kdy a v jakém rozsahu mohly dohody ovlivnit čínský zahraniční obchod. Dohody z tohoto oddílu, které vedou k největšímu poklesu v čínských clech budou analyzovány ve druhém oddílu třetí kapitoly z hlediska jejich vlivu na zahraniční obchod.

Čína uzavřela a dále vyjednává mnoho preferenčních obchodních dohod bilaterálního charakteru. Ke sledování aktuálního dění ohledně svých bilaterálních dohod Čína dokonce zřídila speciální internetovou stránku (viz [6]). Každá dohoda je předmětem samostatného pododdílu.

Čína – Hongkong, Čína – Macao Jedná se o takzvanou Dohodu o blízké ekonomické spolupráci a partnerství (CEPA). S Hongkongem byla podepsána v červnu roku 2003 a s Macaem v říjnu stejného roku. Kromě toho, že se jedná o dohody o volném obchodu, snaží se tyto dohody také řešit institucionální záležitosti (zdroj: [31]). Jelikož Hongkong a Macao neuvalovali cla na čínské zboží už dříve, šlo v dohodě vlastně o jednostrannou eliminaci cel Čínou. K tomu mělo dojít nejpozději 36

v lednu 2006 (zdroj: [31]). Nicméně kvůli tzv. Pravidlům původu není zdaleka všechno zboží exportované z Macaa a Hongkongu do Číny podrobováno nulovému clu. Ačkoliv Pravidla původu platí pro většinu obchodních smluv, projevují se v tomto případě více kvůli vysoké otevřenosti ekonomik Hongkongu a Macaa.5 Spousta zboží, které překročí hranice z Macaa a Hongkongu do Číny totiž de facto nepochází podle Pravidel původu z těchto malých zemí.

Čína – Chile Jde o preferenční dohodu o volném obchodu, podepsanou v listopadu roku 2005. Je zajímavé dodat, že se tomu tak stalo přesně rok poté, co Chile uznalo Čínu za tržní ekonomiku. Dohoda se stala účinnou od října roku 2006. Dnem účinnosti bylo okamžitě odstraněno 74 % chilských cel. 63 % čínských cel bylo odstraněno během dvou let. 97 % všech cel má být oběma zeměmi odstraněno do roku 2015 (zdroj: [32, s. 49]).

Čína – Pákistán Smlouva mezi těmito zeměmi byla podepsána v listopadu roku 2003 a jednalo se o vůbec první bilaterální preferenční obchodní dohodu, kterou Čína podepsala s cizí zemí. V dubnu 2005 podepsaly země „Dohodu o brzké sklizni“ (Early harvest agreement), která země zavazovala postupně odstranit mezi lety 2006–2008 cla uvalovaná na určité druhy zboží (se začátkem platnosti „Dohody o brzké sklizni“ měla zaniknout původní preferenční obchodní smlouva, zdroj: [10]). Toto zboží bylo přesně vyjmenováno v příloze k této dohodě. Vyjmenovány byly jednotlivé položky na 8číselné úrovni člení zboží Harmonizovaného systému a dále byly tyto položky rozčleněny do tří kategorií podle výše uplatňovaného cla v roce 2005. Každá kategorie měla vlastní harmonogram snižování rychlosti cla (zdroj: [10]).

Dohoda o volném obchodu mezi Čínou a Pákistánem byla podepsána v listopadu 2006 a stala se účinnou v červenci 2007. Čína se v ní zavázala odstranit do roku 2012 36,4 % svých cel uvalovaných na pákistánské zboží (zdroj: [33]). Liberalizované zboží bylo rozčleněno do pěti kategorií, přičemž jen první kategorie zahrnuje přes 2500 podrobně vyjmenovaných druhů zboží podle 8číselné klasifikace HS (zdroj: [11]). Jedná se tedy o složitý a detailně plánovaný způsob liberalizace. Nabízí otázka, zda takto složitě definovaná dohoda nesvědčí o překážkách v odhodlání obou stran provést zásadní změnu. 5

Podíl zahraničního obchodu na HDP je v případě Macaa nízký, je tomu tak však proto, že více než 90 % HDP této ekonomiky je generováno službami. Vysokou otevřeností je zde myšlen spíše vysoký podíl zahraničního obchodu vůči produkci domácího zboží

37

Čína – Singapur Dohoda o volném obchodu mezi zeměmi byla podepsána v říjnu 2008 a začala být účinná začátkem roku 2009. Singapur dle dohody přestal uvalovat clo na všechno čínské zboží od počátku roku 2009. Čína se zavázala odstranit cla na 97 % zboží (zdroj: [34]).

Za povšimnutí stojí fakt, že Čína již má se Singapurem uzavřenu dohodu o volném obchodu v rámci regionální dohody s organizací ASEAN (viz výše). Tato bilaterální dohoda má tak vlastně liberalizaci obchodu mezi Čínou a Singapurem o několik let urychlit.

Čína – .ový Zéland Tato dohoda o volném obchodu byla podepsána v červenci 2008 a stala se účinnou v říjnu stejného roku. Čína má podle dohody do roku 2019 odstranit cla na 97 % druhů zboží (zdroj: [34]). Existují individuální plány pro odstranění cla u každého z těchto druhů zboží. Celkový plán eliminace cel tak zabírá prostor jedné silné knihy. Větší část cel má však být odstraněna v prvních letech účinnosti smlouvy.

Čína – Peru Smlouva o volném obchodu byla podepsána v dubnu 2009 a stala se účinnou v březnu následujícího roku. Rozděluje zboží do několika skupin, které se mají liberalizovat okamžitě nebo za 5, 10 a 16 let (zdroj: [34]). Celý plán eliminace cel je opět značně rozsáhlý.

Čína – Taiwan Rámcová dohoda o ekonomické spolupráci. Zahrnuje jak zboží, tak služby a investice. Byla podepsána v září 2010. Dohoda zahrnuje „Program brzké sklizně“ pro urychlení odstraňování cel na vybrané zboží (jedná se o 539 položek v 8číselné klasifikaci zboží HS). Cla uvedená v tomto programu mají být odstraněna do poloviny roku 2013 (zdroj: [34]). Dále probíhají jednání o podepsání šíře definované dohody o volném obchodu (zdroj: [4]). Vzhledem k napětí mezi zeměmi má tato dohoda kromě ekonomického významu i význam politický.

38

Čína – Kostarika Dohoda o volném obchodu byla podepsána v dubnu 2010 a stala se účinnou v srpnu 2011. Dohoda se týká vybraného zboží. Některá cla mají být odstraněna okamžitě, jiná až v horizontu 5, 10 a 15 let (zdroj: [34]).

Obchodní dohody ve stavu přípravy Čína – Austrálie – rámcová dohoda o volném obchodu, jednání o konkrétních opatřeních probíhají od roku 2005 [4]

Čína – GCC (Rada pro spolupráci zemí Zálivu) – jde o dohodu mezi Čínou a zeměmi GCC(Bahrajn, Kuvajt, Katar, Omán, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty) o volném obchodu; jednání probíhají od roku 2004 [4]

Čína – Island – dohoda o volném obchodu, jednání probíhají od roku 2006 [4]

Čína – SACU (Jihoafrická celní unie) – dohoda o volném obchodu, jednání od roku 2004 [4]

Čína – .orsko – dohoda o volném obchodu, projednávaná od roku 2008 [4]

Dále byly navrženy nebo už proběhla jednání u dohod Číny s těmito zeměmi: Švýcarsko (jednání od dubna 2011), Mongolsko (navržena v květnu 2010), Korea (navržena 2006, proběhla jistá jednání), Japonsko (navržena 2003), Indie (navržena 2003) [4].

V tomto oddílu autor podal přehled bilaterálních preferenčních obchodních dohod Číny. Ukázalo se, že Čína bilaterální dohody uzavírá i se zeměmi, se kterými má už uzavřeny regionální preferenční dohody, a dochází tak ke křížení vlivu těchto dohod. Z přehledu bilaterálních dohod autor ve třetí kapitole vybere ty nejvýznamnější a analyzuje jejich vliv na čínský zahraniční obchod. Podle množství doposud odstraněných cel se jako nejvýznamnější jeví preferenční dohoda s Pákistánem a Chile. Postupem času bude na významu získávat také dohoda s Novým Zélandem.

39

2.5 Unilaterální (jednostranné) preference Cílem tohoto oddílu je uvést čtenáře do oblasti čínské celní politiky, realizované skrze tzv. jednostranné preference. Jedná se o nulová cla, stanovená Čínou vůči nejméně rozvinutým zemím (LDC), která jsou povolena a dokonce podporována WTO (zdroj: [35]). Vliv unilaterálních preferencí na čínský zahraniční obchod je analyzován ve třetím oddílu třetí kapitoly.

Čína uplatňuje speciální preferenční nulová cla na dovoz některých druhů zboží ze 41 nejméně rozvinutých zemí (zdroj: [34]). Jedná se o jednostranné ústupky Číny vůči těmto zemím, tzn. že od nich nejsou smluvně požadovány na oplátku žádné ústupky. Tyto jednostranné preference začaly být vytvářeny v roce 2005. Nejprve se vztahovaly na 190 druhů zboží podle 8číselné klasifikace HS, roku 2009 na 440 druhů a roku 2010 na 456 druhů zboží. Tato nulová cla na dané druhy zboží byla roku 2009 v průměru o 10,4 p. b. nižší než běžná MFN cla. Poskytovala tedy těmto zemím značné výhody (zdroj: [20]). V roce 2010 byla nulová cla uplatňována celkem na 60 % druhů zboží dováženého do Číny z nejméně rozvinutých zemí. Do roku 2015 chce Čína nulovými cly pokrýt 95 % druhů zboží z nejméně rozvinutých zemí (zdroj: [34]).

Tato cla jsou uplatňována vůči 31 africkým zemím, 6 zemím z asijsko-tichomořské oblasti, Bangladéši, Laosu, Myanmaru a Kambodži. U posledních jmenovaných zemí vidíme, že zde dochází ke křížení s některými preferenčními obchodními smlouvami. Přednost má v tomto případě to clo, které je u daného druhu zboží nižší (zdroj: [34, s. 32]).

Význam některých unilaterální preferencí, popsaných v tomto oddíle, autor analyzuje ve třetí kapitole. Nejméně rozvinuté země mohou totiž sloužit jako příklad celně preferovaných neefektivních zemí.

2.6 Obecné celní sazby Tato cla jsou Čínou používána u zboží, u kterého není možné zjistit jeho původ, u zboží které není předmětem MFN cla, preferenčních celních sazeb (uplatňovaných na základě preferenčních obchodních smluv) a ani unilaterálních preferencí vůči rozvojovým zemím. V praxi jsou tato cla tedy uplatňována především vůči nečlenským zemím WTO, které s Čínou nemají uzavřenu preferenční obchodní smlouvu a ani nejsou adresáty čínských 40

unilaterálních preferencí. Všechny obecné celní sazby jsou vyšší nebo rovny MFN sazbám. V roce 2010 činil prostý průměr obecných celních sazeb 57 %. Tato hodnota zůstává již déle než jedno desetiletí prakticky beze změny (zdroj: [37]).

2.7 Porovnání výše jednotlivých druhů cel V tomto oddílu autor porovnává výši druhů cel, kterými se zabýval v předchozích oddílech této kapitoly, pomocí tabulek sestavených na základě dat získaných ze zpráv WTO. Důraz je kladen především na rozdílnost rychlosti poklesu preferenčních cel od nepreferenčních cel. Zároveň jsou zde zdůrazněna některá zkreslení skutečné výše cel, která se objevují v těchto tabulkách a vyskytují při popisu výše cel. Cílem oddílu je získat informace o rozdílu v poklesu cel mezi jednotlivými oblastmi čínské celní politiky a tyto informace použít ve třetí kapitole k posouzení vlivu poklesu cel na zahraniční obchod Číny.

Data v následujících tabulkách č. 6 a 7 stručně shrnují údaje o průměrné výši čínských cel uplatňovaných v rámci jednotlivých preferenčních obchodních dohod (a unilaterálních preferencí) mezi Čínou a ostatními zeměmi. Z tabulek je vidět, že k největšímu poklesu cel došlo v rámci preferenční dohody se zeměmi ASEAN. Nejvíce zemí (41) se týkají čínské unilaterální preference. Nicméně podle tabulky tyto preference u vybraných zemí snížily průměrná cla relativně málo (zdroj: [32, 33 a 34]).

Tabulka 6: Čínská cla uplatňovaná v rámci preferenčních dohod rok preferenční dohody APTA ASEAN Brunej Kambodža Indonésie Laos

prostý průměr (v %) 2005 2007 2009 9,5

9,1

8,9

8,9 9 8,9 9,2

6,1 8,8 6,2 9

2,6 8,6 2,6 8,8

Malajsie

8,9

6,1

2,6

Myanmar Filipíny Singapur Thajsko Vietnam

8,9

6 6,5 6 6,2 6,2

2,5 2,7 2,6 2,6 2,6

8,8 8,9 9

41

Hongkong Macao Pákistán Chile Nový Zéland Singapur (Zdroj: Trade policy review 2006, 2008, 2010)

8,2 8,8 9,5 NA NA NA

7,5 8,5 8 3,5 NA NA

7,2 8,3 6,9 2,3 5,7 8,3

Tabulka 7: Cla uplatňovaná v rámci unilaterálních preferencí a kombinací preferenčních smluv prostý průměr (v %) 2005 2007 2009

rok unilaterální preference Bangladéš Kambodža Laos Myanmar africké země 6 asijsko-tichomořských zemí kombinace více smluv Bangladéš Laos Kambodža Myanmar Singapur (Zdroj: Trade policy review 2006, 2008, 2010)

9,5 9 9,1 9,3 9,5

9,5 9,3 9 9,1 9,5

9,3 8,8 8,8 9,1 8,9

9,2

9,2

9

9,5 8,5 8,5 8,6 NA

8,9 8 8,6 5,9 NA

8,7 7,8 8,2 2,5 2,1

Tabulka č. 8 ukazuje, že během poklesu některých preferenčních cel se nepreferenční cla změnila jen málo (zdroj: [32, 33 , 34 a 37]).

Tabulka 8: Výše nepreferenčních čínských cel prostý průměr (v %) MFN cla obecná cla

2005

2007

2009

10

9,8

9,5

56,6

56,5

56,3

(Zdroj: Trade policy review 2006, 2008, 2010)

Předchozí dvě tabulky č. 6 a 7 použiji také k demonstraci zrádnosti statistik o charakteru cel. Tabulky obsahují jednu ze statistických pastí, ve kterých by se čtenář bez potřebných 42

vědomostí mohl chytit. Některá zde uvedená průměrná cla zdánlivě neodpovídají tomu, co bylo zmíněno výše. Bylo například zmíněno, že na zboží dovezené do Číny z Hongkongu se neuvaluje od roku 2006 žádné clo (zdroj: [31]). V tabulce je přesto uvedeno, že průměrné clo na dovoz zboží z Hongkongu činilo v roce 2007 7,5 % a v roce 2009 7,2 %! Podobně je tomu i v případě hodnoty zaznamenané u Macaa. Nejedná se o chyby výpočtu, ale „pouze“ o statistiku enormně zkreslující skutečnou situaci. V preferenčních obchodních smlouvách je totiž vždy uvedeno, že preferenční clo se vztahuje na veškeré dovezené zboží ze země ve smlouvě uvedené. Není zde ale už uvedeno, že doposud platná MFN cla se ruší. V praxi to znamená, že při výpočtu průměrného cla jsou do výpočtu zahrnuty i hodnoty MFN cla uvaleného na to zboží, které nebylo vůbec dovezeno (to znamená že příslušné clo nebylo vlastně ani vůbec uvaleno). V dané situaci by skutečnou výši preferenčního cla daleko lépe vystihl vážený průměr. Spousta druhů zboží není z těchto malých zemí totiž vůbec dovážena, a tak zůstává původní MFN sazba cla dále v platnosti. Přesto je ve všech zprávách WTO uvedeno clo prosté, aniž by bylo vysvětleno či alespoň naznačeno, proč hodnoty v tabulce vycházejí tímto zvláštním způsobem (viz [33, s. 54] a [36, s. 31]). Bez hlubšího vhledu do dané problematiky by tedy pozorovatel na základě tabulky mohl dojít k naprosto chybnému závěru o výši cel uplatňovaných vůči těmto malým zemím.

Výše uvedené tabulky tak pravdivě informují pouze o průměrné hodnotě preferenčních cel vůči zemím, ze kterých byla do Číny dovezeno velké množství různých druhů zboží. Taková podmínka

prakticky

nastává

u

všech

větších

zemí

s dostatečně

strukturovaným

hospodářstvím. Tato podmínka tedy není splněna u Hongkongu a Macaa, jelikož se jedná o malé země, které se specializují na produkci úzkého spektra zboží. Je však třeba se smířit s informační hodnotou prostého průměru, jelikož spočítat vážený průměr cel u preferenčních dohod by bylo velmi složité.

Tento oddíl ukázal, že průměrná čínská cla nejrychleji klesala vůči zemím ASEAN. Podle statistik překvapivě málo poklesla průměrná cla vůči Hongkongu, Macau a nejméně rozvinutým zemím. V těchto případech se ovšem jedná o statistická zkreslení a skutečný pokles cel na skutečně dovážené zboží z těchto zemí je významný.

43

Shrnutí druhé kapitoly Ve druhé kapitole se autor zabýval čínskou celní politikou a zjistil, že je určována především multilaterálními dohodami Číny uzavřenými na půdě WTO, a dále preferenčními dohodami uzavřenými v rámci regionálních organizací či bilaterálních obchodních dohod. Část celní politiky je též určena jednostrannými celními opatřeními, přijatými kompetentními čínskými orgány. Tyto preferenční dohody Čína začala hojně uzavírat až po roce 2000. Malý význam mají v poslední době obecné celní sazby. V posledním oddílu kapitoly jsou objasněna některá nebezpečná statistická zkreslení, která vynikají při popisu celní politiky pomocí prostého průměru celních sazeb. Bez znalosti těchto zkreslení by věrohodná analýza celní politiky byla nemožná. Z porovnání v posledním oddílu kapitoly vychází (při pohledu na výši poklesu cel) jako nejvýznamnější preferenční dohoda Číny se zeměmi ASEAN. Proto je jejímu vlivu na obchod v následující třetí kapitole věnováno nejvíce prostoru ze všech preferenčních dohod. Zajímavé bude také zkoumání vlivu jednostranných preferencí na obchod, jelikož tyto preference jsou uplatňovány vůči neefektivním, nejméně rozvinutým zemím světa.

44

3 SKUTEČ.Ý VLIV ČÍ.SKÉ CEL.Í POLITIKY .A ČÍ.SKÝ ZAHRA.IČ.Í OBCHOD

V této kapitole autor analyzuje vliv čínské celní politiky na čínský zahraniční obchod. Využije k tomu teoretických poznatků uvedených v první kapitole a informací o způsobech realizace čínské celní politiky z kapitoly druhé. Cílem kapitoly je vyhodnotit, jakým způsobem se jednotlivé způsoby realizace čínské celní politiky promítají do zahraničního obchodu Číny. Jak je uvedeno v druhé kapitole, cílem čínské obchodní politiky je rozvinout zahraniční obchod, a přispět tak ke zdravému ekonomickému růstu. Hodnocení způsobů realizace celní politiky tedy autor zakládá na míře splnění tohoto cíle.

Pokud bude v této kapitole užíváno pojmu čínský export, bude jím míněn přesun zboží vyrobeného v Číně (podle pravidel původu) z Číny do jiné zahraniční země. Export tedy nezahrnuje zboží, které bylo do Číny nejprve dovezeno a následně bez jakéhokoliv zpracování vyvezeno.

Pojmem čínský import je v této kapitole míněno zboží vyrobené v jiné zahraniční zemi a dovezené do Číny ke konečnému užití. Tato položka tedy nezahrnuje zboží vyrobené v Číně, které bylo z Číny vyvezeno a do země se pak vrátilo zpátky. Také zde není zahrnuto zboží, které přes Čínu pouze putuje k odběrateli v jiné zemi

3.1 Vliv čínských MF. cel na import zboží v letech 1996–2008 Z informací ve druhé kapitole vyplývá, že MFN cla jsou nejrozšířenějším způsobem realizace čínské celní politiky. Cílem tohoto oddílu je pomocí ekonometrického modelu zjistit, zda rozdíly v míře poklesu MFN cel v letech 1996–2008 významně ovlivnily zbožovou strukturu čínského importu. MFN cla jsou nejprve setříděna do skupin (2číselné klasifikace HS) podle toho, na jaký druh zboží se vztahují. Poté je pozorována výše poklesu cla uvalovaného na danou skupinu zboží mezi roky 1996–2008. Tyto poklesy cla tvoří jednotlivá pozorování vysvětlující proměnné X. Vysvětlovanou proměnnou Y je v modelu odchylka poměru importu zboží roku 2008 ku roku 1996 u dané skupiny od průměrného poměru importovaného zboží roku 2008 ku roku 1996 všech skupin. Model má za úkol zjistit, zda existuje významný vztah mezi výší poklesu cla a rychlostí růstu dovozu zboží v jednotlivých skupinách do Číny za dané období. 45

MFN cla patří svým charakterem mezi cla nediskriminační, při analýze vlivu jejich odstranění na obchod budeme tedy vycházet z grafů vysvětlujících nediskriminační liberalizaci (viz oddíl 1.3). Pro snadnější přehlednost je graf znázorňující vliv nediskriminační liberalizace uveden i na tomto místě (graf č. 8). Čína v tomto grafu vystupuje jako malá ekonomika, jelikož v první kapitole autor ukázal, že při nediskriminační liberalizaci má Čína spíše charakter malé země.

Graf 8: Vliv nediskriminačního odstranění cla na zahraniční obchod

(Zdroj: Krugman, Obstfeld, vlastní zpracování)

Představme si následný vývoj. Země uvaluje MFN cla na dovoz zboží ze zahraničí a postupem času se je rozhodne snižovat. Tento vývoj odpovídá charakteru čínské celní politiky v posledních několika desetiletích. Výsledkem úplného odstranění MFN cel bude toto: z původních cen zboží v ekonomikách a objemu importu do domácí ekonomiky v bodech 2 a 3 se nová cena zboží v těchto ekonomikách a množství importu do domácí země ustálí v bodě č. 1. Pokud je clo pouze sníženo, ale zůstane zachováno, potom bude nová situace odpovídat bodům ležícím na přímkách XS a XD někde mezi bodem 1 a body 2 a 3. Tedy čím větší bude eliminace cla domácí ekonomikou, tím více vzroste import zboží do domácí ekonomiky (zpracováno podle: [18, s. 186–192]). Jelikož Čína snižovala MFN sazby různým tempem na různá zboží, vyplývá z toho, že u zboží, u kterého byl pokles sazby vyšší, by měl i více vzrůst dovoz tohoto zboží. Z této skutečnosti bude vycházet celá následná analýza. Autor se pokusí najít vztah mezi výší poklesu cla a změnou výše importu skupin zboží do čínské ekonomiky.

46

Ukažme si nejprve,, jak se vyvíjela čínská MFN cla na import v posledních několika desetiletích. Graf č. 9 ukazuje průměrnou výši čínských cel v letech 1982–2008. Výše cel je zde zobrazena zena pomocí obchodem váženého a neváženého ného průměru tzv. aplikovaných cel, cel tedy cel skutečně používaných v daném roce. Z grafu je vidět, že průměrná výška MFN cel v průběhu celého období klesala a přibližovala se nule (zdroj: [24 a 37]). 37])

Graf 9:: Průměrná výše čínských MF. cel (v %) 60 50 40 Nevážený průměr

30

Vážený průměr

20 10

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1988

1985

1982

0

(Zdroj: WTO, Prasad)

Pokud se podíváme na tabulku ukazující pokles cel uvalených na zboží členěné podle klasifikace HS, uvidíme, že cla na různá zboží klesala různou rychlostí. Výši poklesu cel u skupin zboží mezi roky 1996 1996–2008 zobrazuje tabulka č. 9.. V tabulce je zboží členěno podle 2číselné klasifikace HS do 97 skupin skupin.6

6

Pro skupinu č. 47 a 77 nejsou data k dispozici

47

Tabulka 9: Změna průměrných vážených cel na čínský import dle klasifikace HS (v p. b.) položka změna cla (1996–2008) položka změna cla (1996–2008) položka změna cla (1996–2008) položka změna cla (1996–2008) položka změna cla (1996–2008) položka změna cla (1996–2008) položka změna cla (1996–2008) položka změna cla (1996–2008) položka změna cla (1996–2008) položka změna cla (1996–2008)

1 -1.7 11 -34.3 21 -18.3 31 5.1 41 -9.0 52 14.5 62 -24.3 72 -4.9 83 -16.8 93 -30.4

2 -33.1 12 -90.6 22 -56.7 32 -8.3 42 -33.2 53 -10.0 63 -20.5 73 -9.1 84 -10.7 94 -34.2

3 -24.3 13 -10.7 23 -1.4 33 -45.4 43 -30.5 54 -29.6 64 -26.3 74 -3.7 85 -14.3 95 -37.1

4 -13.6 14 -6.7 24 -54.1 34 -12.1 44 -12.3 55 -21.4 65 -18.1 75 -3.4 86 -3.6 96 -27.9

5 -7.5 15 -68.4 25 -5.5 35 -21.7 45 -3.1 56 -25.9 66 -21.9 76 -9.3 87 -31.4 97 -6.2

6 -6.6 16 -37.5 26 0.0 36 -11.4 46 -20.3 57 -29.4 67 -39.3 78 -5.8 88 -0.7

7 -11.3 17 12.1 27 -3.4 37 -17.9 48 -15.2 58 -27.3 68 -18.1 79 -7.3 89 -0.8

8 -18.4 18 -8.8 28 -7.3 38 -6.2 49 -1.2 59 -20.0 69 -21.2 80 -9.1 90 -8.1

9 -26.1 19 -26.6 29 -6.8 39 -13.6 50 -18.3 60 -27.4 70 -10.1 81 -5.4 91 -27.6

10 -90.0 20 -36.3 30 -6.4 40 -5.7 51 8.9 61 -23.9 71 -13.4 82 -9.6 92 -14.3

(Zdroj: Tariff Analysis Online database, vlastní výpočty)

Ačkoliv autor v druhé kapitole uvedl, že MFN clo je Čína povinna v rámci WTO uplatňovat vůči všem členským zemím až od roku 2001, ve skutečnosti se tento typ cla vtahoval na naprostou většinu zboží dováženého do Číny již v roce 1996.7 Nelze tedy namítnout, že vstupem do WTO se okruh zboží, na které se MFN sazba vztahuje, významně rozšířil a analýzu zkreslil.

Z grafu č. 9 vidíme, že průměrná vážená celní sazba klesla v Číně během let 1996–2008 zhruba o 18 p. b. (zpracováno podle: [37]). Tabulka č. 9 ovšem ukazuje, že změna celní sazby se významně lišila podle druhu zboží, na které se vztahovala [37]. Nejvyšší pokles celní sazby nastal ve skupině 12 a sice o 90,6 p. b. (nebo-li clo „vzrostlo“ o -90,6 p. b.). Naopak nejvyšší růst zaznamenala celní sazba ve skupině č. 52, a sice o 14,5 p. b. Medián poklesu celní sazby je 13,6 p. b. a směrodatná odchylka poklesu celní sazby činí 17,78.8 Podle těchto čísel

7 8

Podle údajů WTO šlo o více než 99 % zboží Vlastní výpočty

48

docházíme k závěru, že snižování celních sazeb v Číně v posledních letech není homogenním procesem. Rozdílnosti v tempu poklesu cel mezi různými druhy zboží využívá následná analýza.

Jak je vidět výše v grafu č. 8, pokles celní sazby uvalené na určité zboží dle teorie ceteris paribus zvyšuje objem tohoto zboží importovaného do země. Pokud srovnáme objem zboží importovaného do Číny a rozčleněného do 97 skupin dle klasifikace HS s výší cla uvalovaného na jednotlivé druhy importovaného zboží, mělo by nám v případě významného vlivu čínské celní politiky vyjít, že pokles konkrétní čínské celní sazby má tendenci zvyšovat objem importu konkrétního zboží do čínské ekonomiky.

K ověření vztahu mezi výší cel a objemem importu autor použije jednoduchý ekonometrický model, konkrétně lineární regresní model o jedné vysvětlující proměnné ve tvaru:

Yi = α + βXi + εi Vysvětlující proměnnou X v modelu je změna celní sazby na danou skupinu zboží mezi lety 1996–2008, jejíž pozorování jsou uvedena v tabulce č. 9. Přestože výši importu ovlivňují nepochybně i jiné faktory, než je změna cel (např. pohyby poptávky či jiná opatření obchodní politiky), používá tento model pouze jednu vysvětlující proměnnou. Odhadnutý parametr β pro výši poklesu cel X tak bude nezkreslený, pouze pokud je vysvětlující proměnná X nekorelovaná s dalšími faktory ovlivňujícími výši importu do Číny v jednotlivých skupinách HS (zpracováno podle: [22, s. 52–54]). Tento předpoklad se zdá být rozumný. Autor nenachází důvod, proč by pokles cel u jednotlivých skupin zboží byl korelován např. s pohyby poptávky či nabídky zboží v těchto skupinách. Korelace X s jinými nástroji obchodní politiky v úvahu připadá, nicméně vliv těchto ostatních nástrojů by bylo obtížné kvantifikovat, a proto v modelu nejsou zahrnuty.

Vysvětlovanou (nezávislou) proměnnou Y v modelu nebudeme chápat pouze jako objem importu do Číny, nýbrž si ji poněkud modifikujeme. To je třeba učinit z několika důvodů. Předně absolutní objemy importu zboží členěného podle klasifikace HS se pro jednotlivé skupiny výrazně liší, jak ukazuje následující krabicový graf č. 10:

49

Graf 10: Absolutní výše čínského importu členěného do skupin podle klasifikace HS

(Zdroj: U+ Comtrade, vlastní výpočet v programu R)

Výše zobrazený krabicový graf (tzv. boxplot) vypadá na první pohled velmi zvláštně. Zobrazuje rozložení hodnot objemu importu ve 2číselných skupinách HS. Osa y (vlevo) zobrazuje hodnotu importu zboží (v dolarech) v těchto skupinách zboží. Velmi úzký obdélník v dolní části grafu obsahuje 75 % z oněch 97 skupin zboží mezi prvním a třetím kvartilem. Malé kroužky nad tímto obdélníkem zobrazují skupiny zboží s hodnotou importu, které se co do velikosti vymykají zbytku skupin. Vidíme, že několik skupin zboží se svým objemem výrazně odlišuje od zbytku. Při takto extrémních rozdílech v hodnotách objemu importu mezi skupinami je jasné, že pokud se za zkoumané období změní import u velké skupiny zboží v procentech třeba i nepatrně, výsledná změna objemu dané skupiny může být v absolutní hodnotě vysoká. Naopak procentuelně vysoká změna importu u skupiny s malým objemem může být v absolutní hodnotě relativně malá. Z toho vyplývá, že pokud pokles cla zvýší rapidně relativní objem importu u malé skupiny zboží, model vyjadřující vysvětlovanou proměnnou v absolutní hodnotě tento vliv cla nezachytí. Jeví se proto jako vhodnější vyjádřit vysvětlovanou proměnou v relativních číslech.

Autor se proto zaměří na odchylky od průměrné relativní změny objemu importu všech skupin zboží mezi lety 1996–2008.

U každé skupiny importovaného zboží je nejprve vypočítán poměr objemu importu zboží v roce 2008 ku roku 1996. Poté jsou tyto výsledky sečteny a vyděleny počtem skupin. Výsledkem je, že průměrný poměr importu roku 2008 ku 1996 u všech skupin zboží činí 50

9,376. V dalším kroku je u všech skupin zjištěno, jak se liší jejich poměr importu z roku 2008 ku roku 1996 od průměrného poměru importu všech skupin zboží za tyto roky. Výsledky zobrazuje následující tabulka.

Tabulka 10: Odchylky poměru importu 2008 ku importu 1996 u jednotlivých skupin zboží od průměrného poměru importu 2008 ku 1996 všech skupin skupina 1 odchylka od avg. -7.16 IM 2008/1996 skupina 11 odchylka od avg. -6.10 IM 2008/1996 skupina 21 odchylka od avg. -3.90 IM 2008/1996 skupina 31 odchylka od avg. -8.40 IM 2008/1996 skupina 41 odchylka od avg. -6.99 IM 2008/1996 skupina 52 odchylka od avg. -7.27 IM 2008/1996 skupina 62 odchylka od avg. -7.86 IM 2008/1996 skupina 72 odchylka od avg. -5.77 IM 2008/1996 skupina 83 odchylka od avg. -4.89 IM 2008/1996 skupina 93 odchylka od avg. -7.90 IM 2008/1996 (Zdroj: Vlastní výpočty)

2

3

4

5

6

7

8

9

10

5.36

-3.26

6.01

-6.55

7.77

-1.74

-3.09

-5.74

-9.10

12

13

14

15

16

17

18

19

20

46.90

-4.00

-7.41

-3.00

0.22

-8.38

-4.11

32.00

9.29

22

23

24

25

26

27

28

29

30

17.88

-7.94

-7.65

2.97

3.19

9.09

32

33

34

35

36

37

38

39

40

-4.69

11.56

-0.07

-3.82

7.21

1.36

-0.96

-3.83

-1.07

42

43

44

45

46

48

49

50

51

6.30

-6.52

-4.23

-5.08

-7.44

-7.91

-6.61

-8.63

-7.67

53

54

55

56

57

58

59

60

61

-6.68

-8.43

-8.61

-6.90

-6.48

-8.04

-7.69

-7.31

-4.70

63

64

65

66

67

68

69

70

71

-2.16

-6.50

-5.27

-9.28

-3.46

-5.70

-7.16

-3.38

9.31

73

74

75

76

78

79

80

81

82

-2.94

3.13

67.99

-4.26

1.15

-2.48

1.14

11.36

2.22

84

85

86

87

88

89

90

91

92

-4.72

4.61

12.70

2.83

-5.58

-6.35

12.55

-7.58

-6.28

94

95

96

97

-0.62

-7.27

-7.08

-2.91

31.60 29.74 15.16

Tabulka č. 10 zachycuje, že například u skupiny č. 1 se objem importu v letech 1996–2008 změnil o 7,16 objemů importu roku 1996 méně, než odpovídá průměru všech skupin zboží. Tato tabulka tedy u jednotlivých skupin zboží umožňuje hodnotit jejich relativní zaostávání či předbíhání oproti průměrnému růstu importu zboží všech skupin. Zároveň hodnoty v tabulce odpovídají jednotlivým pozorováním vysvětlované proměnné Y. 51

Opět lze vidět, že i v relativních hodnotách se růst importu mezi skupinami výrazně lišil. Například u skupiny č. 75 rostl její import o 68 svých původních objemů více, než odpovídá průměru všech skupin.

Definovali jsme si tedy vysvětlující (X) i vysvětlovanou (Y) proměnnou. K oběma veličinám máme k dispozici souhrn jednotlivých pozorování. O vztahu veličin X a Y může mnoho vypovědět již samotný graf č. 11.

Graf 11: Diagram vztahu mezi proměnnými X a Y

(Zdroj: Vlastní výpočet v programu GRETL)

Z grafu č. 11 lze vyčíst, že společné realizace proměnných X a Y jsou uspořádány dosti chaoticky. Také se zde nachází několik extrémních hodnot. Celkově se nezdá, že by mezi proměnnými X a Y byl nějaký vztah. Tuto domněnku ještě autor ověří exaktním výpočtem.

Nyní vypočteme parametry samotného modelu. Hypotézy modelu Yi = α + βXi + εi jsou definovány takto: H0: β = 0, tedy pokles čínských MFN cel mezi roky 1996–2008 neměl vliv na vychýlení růstu importu u jednotlivých skupin zboží od průměrné hodnoty růstu importu všech skupin zboží 52

H1: β ≠ 0, tedy pokles čínských MFN cel mezi roky 1996–2008 měl vliv na vychýlení růstu importu u jednotlivých skupin zboží od průměrné hodnoty růstu importu všech skupin zboží Hladinu významnosti autor stanovuje na úrovni α = 0,05.

Po zpracování dat v programu GRETL a výpočtu modelu autor obdržel bodové odhady hodnot parametrů které jsou zobrazeny v následující tabulce č. 11.

Tabulka 11: Odhady parametrů modelu vlivu cel na obchod Hladina významnosti = 0,05

koeficient

směrodatná odchylka

t-hodnota

p-hodnota

parametr alfa

8,25

1,782

4,627

0,000012

parametr beta

-0,0625

0,0704

-0,8871

0,3773

koeficient determinace R2

0,00839

(Zdroj: Vlastní výpočet v ekonometrickém programu GRETL)

Z tabulky č. 11 lze vyčíst, že odhad parametru β byl vypočten jako -0,0625. Tato hodnota značí, že růst cla o 1 procentní bod vychyluje na datech růst importu u skupin zboží za dané období od průměrného růstu o -0,0625 hodnot roku 1996. To by tedy naznačovalo, že čím více clo pokleslo, tím více vzrostl import daného zboží do Číny. Nicméně p-hodnota pro odhad parametru β vyšla 0,3773, to znamená, že pokud předpokládáme, že β = 0, pak existuje 37,7% pravděpodobnost, že vypočtená hodnota odhadu parametru β se liší od nuly pouze v důsledku náhodných vlivů. Na hladině α = 0,05 tedy musíme přijmout hypotézu H0, která říká, že cla neměla mezi roky 1996–2008 vliv na vychýlení tempa růstu importu u jednotlivých skupin zboží od průměrného růstu importu všech skupin zboží. Dalším důležitým zdrojem informací je koeficient determinace R2. Ten nás informuje, že model vlivu změny cel na import za dané období vysvětluje variabilitu odchylek temp růstu importu u skupin zboží od průměru jen z 0,8 %, což je extrémně málo. Rozdílná výše poklesu MFN cel mezi roky 1996–2008 se proto podle modelu jeví jako bezvýznamná pro vysvětlení různých rychlostí růstu importu členěného podle skupin HS. Rozdíly mezi MF+ cly podle modelu nemají vliv na změnu struktury dováženého zboží během let 1996–2008.

53

Testování splnění klasických předpokladů9 Ke zjištění správnosti použité metody nejmenších čtverců je potřeba, aby náhodná složka dat splňovala tzv. klasické předpoklady. Tyto předpoklady nyní autor otestuje a použije k tomu rezidua vypočtená v modelu.

+ormalita náhodných složek: šikmost (skewness) reziduí vyšla 2,97 a špičatost 11,39. Jarqueův-Berův

test

hypotézu

normality

náhodných

složek

razantně

zamítl

(p-hodnota = 2,2 × 10-16), k tomu mohlo dojít především kvůli vysoké hodnotě špičatosti rozdělení reziduí, která může být způsobena existencí hned několika extrémně velkých reziduí (zdroj: [22, s. 121]). Nesplnění tohoto předpokladu nemá vliv na správnost použití metody nejmenších čtverců jako BLUE estimátoru. Může ovšem ovlivňovat správnost testování hypotézy o významnosti odhadu parametru β. Předpoklad normality náhodných složek nemusí být splněn, pokud je k dispozici velký počet pozorování (zdroj: [22, s. 120]). Vzorek 95 pozorování se za velký již dá považovat.

Heteroskedasticita:

Heteroskedasticita

byla

testována

pomocí

Goldfeld-Quandtova

testu, p-hodnota vyšla 0,62, to znamená, že nulovou hypotézu o homoskedasticitě náhodných složek na hladině významnosti α = 0,05 nezamítáme. Ten samý závěr lze učinit na základě statistiky GQ = 0,9099, která nespadá do kritických hodnot příslušného Fisher-Snedecorova rozložení.

Autokorelace náhodných složek: Zde autor k testování nulové hypotézy na hladině významnosti

α = 0,05

o

automatické

nekorelovanosti

náhodné

složky

použil

Durbin-Watsonův test. P-hodnota vyšla 0,064, což znamená, že nulovou hypotézu o nekorelovanosti náhodných složek na hladině spolehlivosti α = 0,05 zamítáme. Statistika DW v tomto případě vyšla 1,6957. Pro 95 pozorovaných hodnot a jednu vysvětlující proměnnou jsou hodnoty DU = 1,6872 a DL = 1,6447. Platí tedy, že DU < DW < 2, a ani na základě této statistiky nulovou hypotézu o nekorelovanosti náhodných složek nezamítáme.

Jelikož u lineárního modelu se nepotvrdily hypotézy o autokorelovanosti náhodné složky dat, a protože zároveň platí klasický předpoklad jejich homoskedasticity, lze potvrdit, že zvolená metoda nejmenších čtverců pro odhad estimátoru beta je skutečně BLUE (Best Linear

9

Testování splnění klasických předpokladů autor prováděl v programu R

54

Unbiased Estimator). Normalitu náhodné složky se prokázat nepodařilo, ale pro vysoký počet pozorování to ani není potřeba. Metoda nejmenších čtverců tedy byla použita správně.

Cílem tohoto oddílu bylo zjistit, zda rozdíl v míře poklesu nejvýznamnějších čínských cel, MFN cel, v letech 1996–2008 významně ovlivnil zbožovou strukturu čínského importu. Tato skutečnost se nepotvrdila. Vliv čínské celní politiky na celkovou strukturu dováženého zboží v posledních patnácti letech se proto zdá být velmi malý. Důvodem může být skutečnost, že v tomto období hrály při ovlivňování výše dovozů do Číny mnohem důležitější roli jiné faktory, např. změna preferencí spotřebitelů nebo rozdílné poklesy nákladů na výrobu jednotlivých druhů zboží. Model úspěšně vysvětlující strukturu dovozů do Číny by proto musel zahrnovat mj. i tyto faktory.

3.2 Vliv vybraných preferenčních dohod na čínský import Tento oddíl analyzuje vliv preferenčních dohod Číny se zeměmi ASEAN a s Chile na dovoz zboží do Číny. Autor vybírá pro analýzu tyto dohody, protože podle předchozí kapitoly vedly k největšímu poklesu průměrných cel. U obou dohod autor zjišťuje, jaký podíl těmito dohodami odstraňovaných cel se vztahuje na zboží skutečně dovážené do Číny. Čtenář zjistí, jak se změnila celková velikost importu z těchto preferovaných zemí za dobu působení preferenčních dohod a jaký dopad měla eliminace (snížení) cel na množství dovozu zboží, kterého se cla týkala.

Vliv ACFTA mezi Čínou a ASEA. Z tabulky č. 6 v minulé kapitole, která ukazuje pokles průměrných cel, lze vyčíst, že cla uvalovaná vůči šesti zemím ASEAN (ASEAN6: Brunej, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko) zaznamenala na základě Dohody o obchodu se zbožím jeden z nejvýznamnějších poklesů, pokud srovnáváme pokles průměrných cel v důsledku preferenčních obchodních dohod. Graf č. 12 ukazuje množství zboží dovezeného do Číny z těchto zemí, a to jak v absolutní hodnotě, tak i v poměru k celkovému dovozu zboží do Číny.

55

Graf 12: Import do Číny ze zemí ASEA.6 IM z ASEAN6 (v mil $) 150 000.0 100 000.0 50 000.0 0.0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

IM z ASEAN6/Celkový IM 15 10

9.1

10.1

11.1

10.7

10.9

11.0

10.9

9.9

10.0

10.5

5 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

(Zdroj: Euromonitor International, vlastní výpočty)

Jak vyplývá z informací v druhé kapitole, Čína měla odstranit většinu cel vůči šesti výše zmíněným zemím ASEAN6 mezi lety 2005 a 2010 (zdroj: [2]). Průměrné růměrné MFN clo (podle tabulky č. 6) pokleslo o 6,3 p. b.. (zdroj: [32, 33, 34]).. Absolutní výše dovozu do Číny z těchto zemí sice ve zmíněných letech rostla (zde hrály hlavní roli zcela jistě jiné faktory než n odstranění cel – viz oddíl 1.7), nicméně relativní objem importu z těchto zemí vztažený vůči celkovému importu do Číny spíše poklesl z 10,9 % na 10,5 %. Během posledního desetiletí se tento ukazatel navíc nijak výrazně nezměnil. Vliv analyzované preferenční dohody na celkový import do Číny se proto v daném případě nezdá být významný.

Tabulka č. 12 ukazuje, jak se změnil podíl importu z jednotlivých zemí ASEAN6 na celkovému dovozu doo Číny mezi lety 2004 2004–2011. 2011. Je vidět, že u některých zemí došlo k celkovému růstu podílu importu z těchto zemí do Číny na celkovém importu do Číny. U jiných byla situace ce opačná. Autor se pokusí zjistit, zda přes tyto odlišnosti u těchto zemí přeci jen nelze najít nějaký společný vliv preferenčního odstranění cel na zahraniční obchod. obchod

56

Tabulka 12: Podíl dovozu zboží ze zemí ASEA.6 na celkovém dovozu zboží do Číny (v %) Brunej Malajsie Indonésie Filipíny Singapur Thajsko

2004 0.04 3.24 1.29 1.62 2.50 2.06

2005 0.03 3.05 1.28 1.95 2.50 2.12

2006 0.03 2.98 1.22 2.23 2.23 2.27

2007 0.03 3.01 1.29 2.42 1.83 2.37

2008 0.01 2.84 1.27 1.72 1.78 2.26

2009 0.03 3.21 1.35 1.19 1.77 2.47

2010 0.05 3.61 1.49 1.16 1.76 2.38

2011 0.05 3.62 1.49 1.14 1.76 2.38

(Zdroj: U+ Comtrade, vlastní výpočty)

Jako příklad země, u které došlo k mírnému růstu podílu exportu do Číny, autor vybírá Malajsii, neboť export z této země do Číny byl v roce 2011 nejvyšší ze všech zemí ASEAN. Přestože Čína podle preferenční obchodní dohody odstranila do roku 2010 zhruba 90 % svých cel vůči Malajsii, týkala se tato cla ve skutečnosti pouze 24 % zboží dovezeného z Malajsie v roce 2010. V roce 2004 tvořilo toto později preferované zboží 19,7 % čínských dovozů.10 Jako zemi, u které navzdory preferenčnímu odstranění cel Čínou došlo k poklesu podílu dovozu z této země do Číny vůči ostatním zemím světa, autor vybírá Filipíny. Mezi roky 2004 a 2010 tento podíl dovozu z Filipín na celkovém dovozu do Číny klesl z 1,62 % na 1,16 %.11 Pokud se podíváme na údaj o podílu dovozu těch položek, na která se vztahovala preferenční cla, pak zjistíme, že v roce 2004 tento údaj měl hodnotu 10,3 % zatímco roku 2010 19,1 %.12 Pouze 19,4 % z celkového počtu dojednaných preferenčních sazeb se v roce 2004 vztahovalo na skutečné zboží, v roce 2010 dokonce jen 16,4 % z dojednaných sazeb.13

U Malajsie i Filipín se tedy skutečně preferenčně odstraněné clo týkalo pouze části zboží dovezeného z těchto zemí. Ačkoliv u Malajsie šlo o větší množství zboží (19,7 % roku 2004, u Filipín pouze o 10,3 %), těžko lze rozdíly ve změnách podílů dovozů z těchto zemí vysvětlit pouze touto skutečností. Zajímavá je jiná věc, a to, že podíl dovozu preferovaného zboží z obou zemí na celkovém dovozu z těchto dvou zemí mezi roky 2004–2010 vzrostl. Zdá se

10

Vlastní výpočty. Podíl importu preferovaného zboží z cizí země do Číny na celkovém dovozu z této země do Číny v daném roce autor provedl tak, že pomocí databáze cel [29] identifikoval skupiny zboží na úrovni 6číselného členění HS, u kterých daná obchodní dohoda clo odstraňovala; poté autor získal z databáze zahraničního obchodu [27] přehled položek zboží na 6číselné úrovni, dovezených z cizí země do Číny a vybral z nich pomocí funkcí tabulkového programu (Microsoft Excel) ty položky, u kterých bylo clo odstraněno; následně autor sečetl hodnoty takto vybraných položek zboží a podělil je hodnotou celkového dovozu z cizí země do Číny v daném roce; 11 Vlastní výpočty 12 Vlastní výpočty 13 Vlastní výpočty

57

tedy, že preferenčnímu odstranění cel lze připsat významný vliv na strukturu dovezeného zboží.

+árůst podílu importu celně preferovaného zboží na celkovému importu z preferované země lze přičíst na vrub dvěma faktorům:

1) Poklesu ceny preferovaného zboží v Číně a následnému růstu poptávky po dovozech tohoto zboží 2) Nahrazení dovozů z nepreferovaných zemí dovozy z preferovaných zemí

Pokusíme se na příkladu dovozů z Malajsie zjistit, jakou část změny tohoto podílu by šlo přičíst na vrub změně čínské poptávky po dovozech v důsledku poklesu cen v případě, že by pokles cel byl nediskriminační. Zbylá část změny tohoto podílu pak bude přičtena na vrub odklonění importu od nepreferovaných zemí ve prospěch preferované země (Malajsie). Autor předpokládá, že bez snížení preferenčního cla by se podíl dovozu tohoto preferovaného zboží na celkovém importu do Číny nezměnil – tedy že všechny ostatní faktory ovlivňující množství dovozu působily rovnoměrně na růst absolutních hodnot importu celně preferovaného i nepreferovaného zboží z Malajsie. Pokusíme se zjistit, jak by se změnil tento podíl (dovozu preferovaného zboží z Malajsie na celkovému dovozu zboží z Malajsie) v roce 2004, pokud by pouze v tomto roce došlo ke stejnému preferenčnímu poklesu cel, k jakému došlo mezi lety 2004–2010. K tomu využijeme vzorec pro výpočet změny importu vlivem snížení cla (viz oddíl 1.5).

Podle tabulky č. 6 lze odhadnout, že v letech 2004–2010 klesla čínská cla vůči Malajsii zhruba o 9 p. b. (podle zmíněné tabulky by vyšlo číslo nižší, avšak v roce 2004 – který tabulka nezahrnuje – byla odstraněna některá vysoká cla v položkách HS 1–8). Při výpočtu vlivu poklesu cla na zvýšení čínské poptávky po dovozu autor sice vychází ze vzorce uvedeného v oddílu 1.5, avšak zavádí některé nové proměnné, aby vzorec vyhovoval analyzované situaci.

58

Autorem sestavený vzorec pro výpočet změny podílu dovozu preferovaného zboží na celkovém dovozu (R) z určité cizí země (v tomto případě Malajsie) vypadá následovně:

=

 + ∆  − ,  +  + ∆  + 

kde ∆ =  × ∆ × 

MP1 značí množství importu do Číny v těch skupinách zboží, u kterých dojde k preferenčnímu odstranění cel ještě před snížením preferenčních cel, M je importované zboží, kterého se netýká snižování cel, ∆Tp je snížení preferenčních cel, ε je elasticita poptávky po dovozech (obvykle se rovná číslu 2,0 [5, s. 156]). ∆MP značí změnu dovozu preferovaného zboží. Vzorec pro R lze v podstatě interpretovat jako rozdíl mezi podílem dovezeného celně preferovaného zboží na celkových dovozech z dané země před a po preferenčním odstranění cel. Pro případ Malajsie platí: ∆Tp ≅ 9 p. b., MP1 = $ 3,6 mld., M = $ 14,6 mld. ∆MP = 2 × 0,09 × $ 3,6 mld. = $ 648 mld.

Po dosazení do vzorce vyjde R = 0,0275. Jinými slovy nárůst podílu importu celně preferovaného zboží na celkovém importu z Malajsie by při nediskriminačním odstranění cel vzrostl z původní hodnoty 19,7 % na 22,45 %. Ve skutečnosti vzrostl tento podíl do roku 2010 na 24 %. Nárůst o 1,55 p. b. lze tedy pokládat za důsledek nahrazení dovozu z nepreferovaných zemí. Nicméně je třeba znovu zdůraznit, že zde předpokládáme stejný vliv ostatních faktorů (ovlivňujících dovoz do Číny z Malajsie) na celně preferovanou i nepreferovanou složku dovozu. Navíc bylo v první kapitole řečeno, že při preferenční liberalizaci bude Čína vystupovat spíše jako velká země a jí odstraněné clo se z velké části promítne do ceny zboží v zahraničí. Výše uvedený výpočet přitom předpokládal, že se Čínou odstraněná cla promítla pouze v poklesu cen zboží v Číně. Skutečný vliv nahrazení dovozů na strukturu dovozu by se z těchto dvou důvodů mohl lišit od vypočteného.

Graf č. 13 ukazuje vývoj dovozu do Číny ze zbylých 4 zemí ASEAN (ASEAN4: Myanmar, Vietnam, Kambodža, Laos), u nichž mělo dojít k odstranění většiny cel mezi lety 2005 59

a 2015. Nicméně z tabulky č. 6 v minulé kapitole vyplývá, že průměrné MFN clo vůči Myanmaru a Vietnamu se významně snížilo již mezi lety 2005 a 2009 o 6,4 p. b. Cla vůči Kambodži a Laosu naopak nezaznamenala významný pokles. Údaje o relativní výši dovozu z těchto zemí vypovídají o jeho trvalém růstu během let 2005 2005–2010. 2010. Je třeba zmínit, že dominantní podíl na dovozu z těchto zemí má Vietnam (téměř ze tří čtvrtin), u něhož k poklesu cel došlo. V tomto případě lze nejspíš jistý vliv Dohody o obchodu se zbožím v rámci ACFTA pozorovat.

Graf 13: Podíl importu zboží do Číny ze zemí ASEA.4 na celkovému importu do Číny IM do Číny z ASEAN4/Celkový IM (v %) 0.7 0.6 0.5

0.57 0.49

0.44

0.49 0.40

0.46

0.44 0.36

0.4

0.62

0.39

0.3 0.2 0.1 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

(Zdroj: Euromonitor International,, vlastní výpočty)

dovozu, a tedy i příslušná preferenční dohoda, dohoda Nicméně z globálního pohledu má toto zvýšení dovozu pouze malý vliv. Hodnota importu ze zemí ASEAN4 do roku 2010 sice vzrostla, ale činila pouze 8,6 miliard dolarů. Ze zemí ASEAN6 (ze kterých se import nezvýšil) přitom import impor činil 145,8 miliard dolarů (zdroj: [7]) 7]).

Zcela specifické postavení má „Program brzké sklizně“. V jeho případě šlo o odstranění všech cel vztahujících ch se na zboží ve skupinách 11–8 8 klasifikace HS. Pro země ASEAN6 došlo k úplnému odstranění cel v letech 2003 003–2006. Pro země ASEAN4 v letech 2003– –2009. Jak se vyvíjel dovoz zboží z těchto zemí do Číny zachycují následující grafy.

60

Graf 14: Podíl import mportu zboží do Číny zee zemí ASEA.6 ve skupinách HS 1–8 1 na celkovém importu doo Číny ve skupinách HS 11–8 (v %) ASEAN6/Celkový IM (v %) pro skupiny HS 1–8 1 20 14.3 14.5 15

15.7 15.7

15.4 13.5

12.6

10.8

10.7 10.4

10.3 10 5 0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

(Zdroj: U+ Comtrade, vlastní výpočty)

Graf 15: Podíl import mportu zboží do Číny ze zemí ASEA.4 ve skupinách HS 1–8 1 na celkovém importu rtu do Číny ve skupinách HS 11–8 (v %) ASEAN ASEAN4/Celkový IM (v %) pro skupiny HS 1– –8 7.5

8 5.4

6 3.1

4 2

3.5

4.0

3.4 2.3

5.7

4.7

2.7

1.5

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

(Zdroj: U+ Comtrade, vlastní výpočty)

Z dvou výše uvedených grafů je vliv čínských cel na zahraniční obchod patrný zcela zřetelně. První z dvojice grafů zachycuje podíl importu zboží ze skupin HS 1–8 1 do Číny ze zemí ASEAN6 vůči importu těchto druhů zboží do Číny ze všech zemí . Je vidět, vidět že mezi lety 2003 a 2006 skutečně došlo ke zvýšení pod podílu tohoto druhu importu, a to téměř o jednu polovinu. Druhý z dvojice grafů zachycuje stejný druh dovozu ze zemí ASEAN4. I zde došlo k významnému růstu dovozu dovozu, a to téměř na dvojnásobek. Tento růst byl pozvolnější, což odpovídá delší lhůtě pro odstranění cel, která byla se zeměmi ASEAN4 dojednána.

61

Vyvstává otázka, proč došlo v tomto případě k tak výrazné akceleraci dovozu a proč při zahrnutí všech zemí ASEAN a všeho zboží dohromady k akceleraci nedošlo. Nabízejí se tři vysvětlení:

1) Průměrné čínské clo uvalované na skupiny zboží 1–8 činilo před realizací smlouvy 14 %, což je více, než kolik činilo průměrné clo uvalované na všechno zboží dohromady (11,2 %). Zbývalo tedy více bariér k odstranění.

2) Program brzké sklizně zahrnoval méně výjimek, cla byla ve skupinách 1–8 odstraňována plošně, průměrné clo pro tyto skupiny tedy kleslo téměř na nulu, zatímco u všeho zboží dohromady zůstalo nad dvěma procenty.

3) Před liberalizací existovalo ve skupinách HS 1–8 více položek zboží, u nichž nedošlo k odstranění cla již dříve v rámci MFN sazby, a tak existoval prostor pro odstranění spousty celních sazeb v těchto skupinách; skupiny HS 1–8 totiž zahrnují především produkty zemědělství a cla na ně byla v předchozích obdobích odstraňována v menším počtu, než tomu bylo u průmyslových výrobků.

Přestože Programu brzké sklizně lze přiznat vliv na ovlivnění zahraničního obchodu se zbožím, kterého se týkal, z globálního pohledu jde o ovlivnění zanedbatelné. Hodnota zboží, kterého se Program týkal, činila v roce 2010 2,8 mld. dolarů, což je pouze 0,2 % z celkového čínského dovozu zboží v tomto roce.14

Vliv preferenční dohody s Chile Jak již bylo uvedeno v minulé kapitole, Čína odstranila mezi lety 2006–2008 63 % svých cel uplatňovaných vůči Chile (zdroj: [32, s. 49]). V roce 2010 bylo dojednáno nulové preferenční clo u 3556 položek zboží (na 6-číselné úrovni HS, zdroj: [29]). Při podrobnějším zkoumání těchto odstraněných cel však zjistíme, že objem dovezeného zboží, na které se tato preferenční nulová cla vztahují, činil v roce 2005 pouze 0,16 % z celkového dovozu z Chile (celkový dovoz všeho zboží z Chile činil 5 mld. dolarů).15 V roce 2010 již podíl dovozu

14 15

Vlastní výpočet Vlastní výpočet

62

těchto druhů zboží činil 1,5 %.16 Přestože jde o 9násobný růst, zdá se toto číslo vzhledem k množství dojednaných preferencí nízké. Existují pro to 2 hlavní důvody:

1) Preferenční cla byla dojednána zejména na zboží, které do Číny z Chile vůbec nebylo dovezeno. Například v roce 2010 bylo z těchto 3556 preferenčních cel v realitě uplatněno pouze 258 z nich. Zbytek položek zboží nebyl vůbec dovezen. Vzhledem k tomu, že dovezeno bylo pouze 539 položek zboží (na 6-číselné úrovni HS), vztahovala se preferenční cla v realitě pouze na 47,9 % položek.17

2) Čínskému dovozu z Chile dominuje jediná položka zboží č. 740311, s názvem Zpracovaná měď: katody a součásti katod, v roce 2010 dovezené zboží této položky činilo 56,4 % z celkového množství dovezeného zboží. Hned druhá položka v pořadí č. 260300 (Měděná ruda) tvořila 22 % z celkového množství dovezeného zboží.18 Na obě tyto položky se však již vztahuje nulové čínské MFN clo, takže preferenční dohoda s Chile se jich ani týkat nemohla.

Ačkoliv se preferenční dohoda Číny s Chile podle množství odstraněných cel jeví na první pohled jako významná, z obou výše uvedených důvodů je patrné, že celkovou výši dovozu z Chile do Číny nemohla významně ovlivnit.

V tomto oddílu autor analyzoval dopad preferenčních obchodních dohod mezi Čínou a zeměmi ASEAN a mezi Čínou a Chile na vzájemný obchod těchto zemí s Čínou. Dohoda s Chile má pouze malý dopad na celkovou výši importu z Chile do Číny, neboť odstraněná cla se v roce 2005 týkala pouze 0,16 % objemu dovozu z Chile. Dopad dohody na podíl dovozu této malé skupiny zboží na celkovém dovozu z Chile byl významný, jeho hodnota vzrostla devětkrát. Tato skutečnost může mít výrazný pozitivní dopad na chilské výrobce tohoto zboží a negativní na čínské výrobce substitutů tohoto zboží. Z politického hlediska proto dohoda stále může být významná.

Preferenční dohoda Číny se zeměmi ASEAN se u náhodně vybraných zemí týkala přes 10 % z hodnoty do Číny importovaného zboží. Podíl celkového čínského importu ze zemí ASEAN na celkovém čínském importu během působení dohody nevzrostl. Nicméně růst zaznamenal 16

Vlastní výpočty (258 : 539) × 100 = 47,9 %, vlastní výpočty 18 Vlastní výpočty 17

63

podíl importu zemědělského zboží ve skupinách HS 1–8 ze zemí ASEAN na celkovém importu těchto druhů zboží do Číny. Analýza nárůstu podílu importu preferovaného zboží z Malajsie na celkovém dovozu z Malajsie ukázala, že tento podíl vzrostl odhadem o 1,5 p. b. v důsledku nahrazení dovozů z jiných zemí dovozy z Malajsie a o 2,8 p. b. v důsledku nárůstu čínské poptávky po celně preferovaném zboží.

3.3 Vliv unilaterálních preferencí na čínský import a obchodní bilanci Tento oddíl analyzuje vliv čínských unilaterálních preferencí vůči 28 nejméně rozvinutým (LDC) africkým zemím. Čína vůči těmto zemím unilaterální preference uplatňuje od roku 2005. Tento druh preferenční liberalizace je zajímavý tím, že podle teorie může být jeho vliv na dovoz do země větší než u jiných druhů celní liberalizace, nebo naopak téměř nulový. Podle teorie uvedené v oddílu 1.6 se unilaterální preference mohou výrazněji projevit i ve výši čínské obchodní bilance s těmito zeměmi. Autor zde proto zjistí, zda tento způsob čínské celní politiky měl v praxi vliv na import zboží do Číny a zprostředkovaně na čínskou obchodní bilanci.

Zajímavost zkoumání dopadu jednostranných čínských preferencí vůči 28 LDC zemím19 spočívá ve skutečnosti, že tyto země mohou být pro Čínu partnery, kteří jsou méně výrobně efektivní, než zbytek čínských obchodních partnerů.20 Před zavedením unilaterálních preferencí by tak Čína měla teoreticky dovážet vše zboží z efektivnějších zemí za cenu P(A) + T (viz graf č. 7, oddíl 1.4, zdroj: [5, s. 162–163]). Zavedením jednostranných preferencí vůči LDC zemím Čína může snížit cenu preferovaného zboží z LDC zemí na domácím trhu z úrovně P(B) + T na P(B). Pokud bude odstraněné clo vyšší než rozdíl cen zboží mezi efektivnějším zbytkem světa a neefektivnějšími LDC zeměmi, začne Čína dovážet preferované zboží z LDC zemí (zpracováno podle: [5, s. 162–163]). Již bylo řečeno, že vůči celému světu Čína vystupuje spíše jako malá země, a proto snížením dovozů z efektivnějšího

19

Těmito zeměmi jsou: Angola, Benin, Burundi, Středoafrická republika, Čad, Komory, Demokratická republika Kongo, Džibutsko, Rovníková Guinea, Eritrea, Etiopie, Guinea, Guinea-Bissau, Lesotho, Libérie, Madagaskar, Malawi, Mali, Mauritánie, Mosambik, Niger, Senegal, Sierra Leone, Somálsko, Súdán, Togo, Uganda, Zambie; z afrických LDC jsou záměrně vynechány Kapverdy, Rwanda a Tanzanie, jelikož k nim není dostupný dostatek dat 20 Toto tvrzení vychází z jednoduchého předpokladu autora, že země, která produkuje méně zboží na obyvatele, disponuje i nižší výrobní efektivitou

64

zbytku světa nesníží cenu zboží v těchto efektivnějších zemích (viz oddíl 1.4). 1.4 Proto bude LDC zemím ponechána konkurenční výhoda ve výši celého odstraněného cla. Nicméně vůči preferovaným LDC zemím už Čína může reálně vystupovat jako velká země, a proto by růst poptávky po dovozu z LDC zemí mohl zvýšit ceny zboží v těchto zemích, zemích a tedy i ceny zboží z LDC zemí na čínských hranicích až do výše, kdy se budou v grafu č. 7 rovnat úrovni P(A) + T. V uvedeném případě by tedy ani podle teorie nemělo dojít k úplnému nahrazení dovozů z efektivnějších zemí dovozy ze zemí neefektivních. Toto nahrazení dovozů bude pouze částečné, jeho přesná míra záleží na mnoha faktorech ležících mimo oblast celní politiky.

M by dojít Jak bylo uvedeno, clo v tomto případě bylo odstraňováno pouze jednostranně. Mělo pouze ke zvýšení dovozu do Číny z 28 LDC zemí, nikoliv naopak. To by samozřejmě mělo mít vliv na obchodní bilanci Číny s těmito zeměmi. Zda čínské preference měly významný vliv na vývoj obchodní bil bilance s Afrikou, ukazuje graf č. 16.

Graf 16: Obchodní bilance Číny s nejméně rozvinutými zeměmi Afriky Obchodní bilance 28 LDC zemí Afriky s Čínou (mld. $) 0.0 2003

-5.0

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

-2.2

-10.0

--5.1 -7.0 -10.1

10.2 -10.2

-10.7

-15.0 -20.0

-20.2

-19.3

-25.0

(Zdroj: U+ Comtrade)

lete 2003–2010 neustále Z grafu je vidět, že Čína měla s uvedenými africkými zeměmi v letech deficit obchodní bilance. Tento deficit narůstal, k čemuž jistě mohly přispět i čínské unilaterální preference. Na druhou stranu v roce 2003 činil poměr celkového čínského exportu e vůči importu z LDC afrických zemi 50,3 % %. V roce 2010 to bylo 49 % (deficit OB se tedy te

65

změnil ze 49,7 % na 51 % v poměru ku celkových dovozům).21 Z tohoto pohledu se nezdá, že by jednostranné preference zapříčinily nějakou výraznou změnu ve vývoji obchodní bilance mezi Čínou a analyzovanými zeměmi LDC. Nicméně autor nedokáže odhadnout vliv jiných faktorů na obchodní bilanci s uvedenými zeměmi. Je možné, že unilaterální preference výrazně zvyšovaly schodek obchodní bilance v poměru k celkovým dovozům, nicméně jiné faktory mohly schodek stejnou měrou snižovat.

Minson [20] ve své studii z roku 2008 uvádí 10 podle jeho názoru ekonomicky nejdůležitějších čínských preferencí22 (podle výše preferenčně odstraněného cla a množství zemí, které jsou preferovány). Pokud se podíváme na růst dovozu zboží (kterého se tyto preference týkají) z afrických zemí do Číny, zjistíme, že podíl pouhých 10 položek zboží (z 6číselné úrovně HS) na celkovém množství importu z LDC zemí vzrostl z 2,3 % v roce 2004 na 12 % v roce 2010.23 Významný vliv preferencí na dovoz těchto 10 položek potvrzuje i skutečnost, že zatímco v roce 2004 Čína dovážela 4,8 % tohoto zboží z 28 LDC zemí a zbytek z jiných zemí světa, v roce 2010 již dovážela 17,1 % tohoto zboží z LDC zemí a zbytek z jiných zemí.24

Tento oddíl ukázal, že unilaterální preference nevedly mezi lety 2003–2010 ke změně poměru importu do Číny z LDC zemí vůči čínskému exportu do LDC zemí. Jejich vliv na čínskou obchodní bilanci s těmito zeměmi se z tohoto pohledu nezdá být významný. Vliv unilaterálních preferencí na růst poměru dovozu 10 vybraných preferovaných druhů zboží z LDC afrických zemí do Číny vůči jejich dovozu ze zbytku světa je značný (tento poměr vzrostl ze 4,8 % v roce 2004 na 17,1 % v roce 2010). Unilaterální preference proto v realitě významně ovlivňují strukturu čínského importu tím, že v něm zvyšují podíl zboží dovezeného z LDC zemí. Navíc unilaterální preference výrazně zvýhodňují producenty vybraných 10 druhů zboží v LDC zemích nejen oproti producentům v ostatních zemích, ale i oproti producentům nepreferovaného zboží v LDC zemích.

.

21

Vlastní výpočty Jde o preferenční cla na tyto produkty (v závorce uvedena MFN sazba v roce 2010): sezamová semínka (10 %), měděné katody (0 % ), olihně, sépie a chobotnice (15 %), surovou měď (0 %), kozí kůži (14 %), nezpracovaný kobalt (4 %), kakaové boby (2 %), ovčí a jehněčí kůže (10 %), rostlinné materiály pro pletení (10 %) 23 Vlastní výpočty 24 Vlastní výpočty 22

66

Shrnutí třetí kapitoly Ve třetí kapitole byl analyzován vliv vybraných prostředků čínské celní politiky na čínský zahraniční obchod. Analýza se zabývala vývojem dovozu zboží do Číny, což vyplývá ze skutečnosti, že celní politika působí podle ekonomické teorie především na import. Analýza vlivu čínských MFN cel na import v letech 1996–2008 neprokázala vliv rozdílnosti změn těchto cel mezi skupinami zboží na strukturu čínského importu. Analýza vlivu vybraných preferenčních dohod na import do Číny neprokázala významný vliv dohody se zeměmi ASEAN a s Chile na celkovou výši dovozu z těchto zemí. Analýza však prokázala významný vliv těchto dohod na strukturu dovozu z těchto zemí. U všech zkoumaných případů platí, že výrazně vzrostl podíl dovezeného zboží preferovaného těmito dohodami na celkovém dovozu do Číny z těchto zemí. Analýza vlivu čínských unilaterálních preferencí vůči 28 LDC africkým zemím prokázala výrazný vliv unilaterálních preferencí na výši dovozu preferovaného zboží ze zmíněných 28 zemí do Číny. Nárůst byl natolik výrazný, že se pravděpodobně významně promítá nejen do struktury, ale i do celkového množství importu z těchto 28 zemí, a tedy i do výše schodku čínské obchodní bilance s těmito zeměmi.

Ačkoliv je deklarovaným cílem čínské politiky rozvinout zahraniční obchod, a přispět tak ke zdravému ekonomickému růstu, ve skutečnosti se čínská celní politika projevuje spíše změnou struktury dovozu zboží ve prospěch preferovaných zemí, na úkor snížení dovozu z nepreferovaných zemí. Důsledky takovéto celní politiky nemusí být ekonomicky zdravé (viz oddíl 1.4). Ekonomicky zdravější by bylo místo preferenčních cel zavádět cla nepreferenční, která by nezpůsobovala nahrazování dovozů z nepreferované země dovozy ze země preferované.

67

ZÁVĚR Tato práce se zabývá čínskou celní politikou. Cíl práce je stanoven následovně: Analyzovat čínskou celní politiku v posledních dvou desetiletích v souvislosti s jejím vlivem na čínský zahraniční obchod. Podle mnohých autorů byla čínská celní politika důležitá pro ekonomické otevření země a růst čínského zahraničního obchodu od konce 70. let 20. století. K růstu zahraničního obchodu měla přispět snižováním čínských cel. V polovině 90. let byl již prostor pro další snižování cel ve značné míře vyčerpán. Na druhou stranu Čína v té době již byla významným subjektem mezinárodního obchodu a její význam dále rostl. Naplněním cíle práce chce autor zjistit, jaký charakter má od konce 90. let celní politika v současnosti druhého největšího světového importéra a zda jeho celní politika významně ovlivňuje čínský zahraniční obchod.

Rozborem teorie převzaté od uznávaných mezinárodních autorů [5, 17, 18] dospěl autor této práce k závěru, že vliv čínské celní politiky se může projevit ve výši a struktuře dovozu do Číny, popř. ve výši přebytku či schodku čínské obchodní bilance. Autor proto zkoumal skutečný vliv čínské celní politiky na tyto veličiny.

Autor zjistil, že nejvíce cel Čína stanovuje skrze multilaterální MFN cla, uvalovaná vůči všem členům Světové obchodní organizace (WTO). Model vlivu různorodosti změn těchto cel na zbožovou strukturu dovozu do Číny, definovanou kategoriemi Harmonizovaného systému popisu a kódování komodit, neprokázal významný vliv rozdílů v poklesech MFN cel na strukturu dovozu zboží do Číny. Výši růstu dovozu jednotlivých skupin zboží tedy ovlivňovaly jiné faktory než čínská celní politika.

Prvkem celní politiky, který Čína hojně uplatňuje od začátku třetího tisíciletí, jsou preferenční obchodní dohody regionálního či bilaterálního charakteru. Díky možnosti nahrazovat dovoz z nepreferovaných zemí dovozy z preferovaných zemí (viz [5, s. 146–151]) by v rámci celní politiky měly mít největší vliv na celkovou výši dovozu do Číny z určité země právě preferenční dohody. Vliv čínských preferenčních dohod na celkovou výši zahraničního obchodu se však jeví jako zanedbatelný. Autor analyzoval dopad na výši zahraničního obchodu u těch preferenčních dohod, které snižovaly cla v největším rozsahu, tedy u dohod se zeměmi ASEAN a s Chile. Autor porovnal výši dovozu zboží do Číny z preferovaných zemí ASEAN s výší dovozu zboží z nepreferovaných zemí a zjistil, že od začátku působení 68

preferenčních dohod se poměr těchto dvou skupin dovozu významně nezměnil, ani nevykazoval nějaký trend. Důvodem může být autorem zjištěná skutečnost, že čínské preferenční dohody snižují nebo odstraňují cla pouze u malé části skutečně dovezeného zboží. Příčinou není ani tak neochota Číny cla odstraňovat, ale spíše existence malého počtu cel uvalovaných na významné dovozní položky. Názorným příkladem této skutečnosti je preferenční dohoda s Chile, která odstraňovala přes 60 % čínských cel vůči Chile. Tato cla se ale týkala pouze 0,16 % zboží dováženého z Chile.

Na druhou stranu čínské preferenční dohody významně ovlivňovaly podíl dohodami preferovaného zboží na celkovém dovozu zboží z dohodami preferovaných zemí. Tuto skutečnost autor ověřil na příkladech preferenčních dohod s Malajsií, Filipínami, Chile a na unilaterálních preferencích vůči nejméně rozvinutým africkým zemím (LDC zemím). U všech těchto preferenčních způsobů odstranění cel se nárůst podílu preferovaného zboží na dovozu z těchto zemí zvýšil v řádu několika procentních bodů (u Chile, Filipín a LDC afrických zemí šlo téměř o 10 p. b.). Čínské preferenční dohody vzniklé v posledních deseti letech tedy mohou být v realitě dobrým nástrojem pro podporu určitých zájmových skupin, vyrábějících konkrétní druhy zboží, na úkor jiných skupin výrobců.

Unilaterální preference jsou novým prvkem čínské celní politiky od roku 2005. Jejich vliv na dovoz zboží do Číny z afrických zemí je významný. Podíl 10 nejvýznamnějších unilaterálně preferovaných položek zboží [20] na dovozu do Číny z 28 afrických LDC zemí vzrostl mezi lety 2004–2010 o 10 p. b. Zároveň vzrostl podíl dovozu těchto 10 položek z LDC zemí na úkor jiných zemí světa o 12 p.b. Unilaterální preference se tedy výrazně promítají do struktury dovozu konkrétních položek zboží do Číny z afrických LDC zemí. Nicméně unilaterální preference nevedly k růstu relativní výše schodku čínské obchodní bilance s africkými LDC zeměmi.

Obecné celní sazby jsou dalším prvkem čínské celní politiky. Od roku 2000 se téměř nezměnily a nelze proto předpokládat, že ovlivnily vývoj čínského zahraničního obchodu.

Na základě rozboru výše zmíněných oblastí realizace čínské celní politiky nemá autor důvod se domnívat, že by se čínská celní politika v posledních dvou desetiletích výrazněji promítala do celkové výše čínského zahraničního obchodu. Důvodem je skutečnost, že cla na začátku tohoto období již byla relativně nízká a nezbýval prostor pro jejich výrazné snížení. Dalším 69

důvodem je existence prospěchu plynoucího ze zbylých cel zájmovým skupinám, která brání úplnému odstranění všech cel Čínou. U preferenčně stanovených cel je však zřetelně patrný jejich vliv na strukturu dovozu do Číny. Tímto způsobem může čínská celní politika sloužit jako účinný nástroj pro preferenci a zvýšení blahobytu vybraných zájmových skupin na úkor jiných skupin. Podle autora proto spočívá důležitost moderní čínské celní politiky spíše v možnosti pomocí ní podporovat určité zájmové skupiny. Zda je tomu tak ve skutečnosti činěno by mohlo být zajímavým předmětem další analýzy.

70

SEZ.AM POUŽITÉ LITERATURY [1] APEC. Market Access Group [online]. 2012 [cit. 2012-02-27]. Dostupné na WWW: http://www.apec.org/Home/Groups/Committee-on-Trade-and-Investment/Market-AccessGroup.

[2] ASEAN. Agreement on trade in goods of the Framework agreement between ASEA+ and China [online]. 2009. [cit. 2012-03-02]. Dostupné na WWW: http://www.aseansec.org/16646.htm.

[3] ASEM. Key Characteristics [online]. [cit. 2012-04-15] Dostupné na WWW: http://www.aseminfoboard.org/about-asem-menukc.html.

[4] Asia Regional Integration Center [databáze online] [cit. 2012-03-14]. Dostupné na WWW: http://aric.adb.org/FTAbyCountryAll.php.

[5] BALDWIN, Richard a WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 478 s. ISBN 9788024718071.

[6] China FTA Network [online]. 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné na WWW: http://fta.mofcom.gov.cn/english/index.shtml.

[7] Euromonitor International. Passport [databáze online]. 2012 [cit. 2012-03-09]. Dostupné na WWW: http://www.portal.euromonitor.com.ezproxy.muni.cz/Portal/Pages/Magazine/WelcomePage.a spx.

[8] European Commission. Trade facilitation action plan [online]. 2008 [cit. 2012-02-28]. Dostupné na WWW: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2008/august/tradoc_140018.pdf.

[9] Foreign Trade Online. Harmonized system codes (HS Code) [online]. 2012 [cit. 2012-0415]. Dostupné na WWW: http://www.foreign-trade.com/reference/hscode.htm.

[10] Government of Pakistan Ministry of Commerce. Pak-China Early Harvest Programme [online]. 2010 [cit. 2012-03-12]. Dostupné na WWW: 71

http://www.commerce.gov.pk/?page_id=212.

[11] Government of Pakistan Ministry of Commerce. Pak-China Free Trade Agreement [online]. 2010 [cit. 2012-03-12]. Dostupné na WWW: http://www.commerce.gov.pk/?page_id=212.

[12] GROSSMAN, Gene M. a HELPMAN, Elhanan. Protection for sale. The American economic review [online]. Září 1994, roč. 84, č. 4, s. 833 - 850. [cit. 2012-02-27]. Dostupné na WWW: http://www.nber.org/papers/w4149. ISSN 0002-8282

[13] HARRISON, Glenn W. a RUTSTRÖM, E. E. Trade wars, trade negotiations and applied game-theory. The Economic journal [online]. Květen 1991, v. 101, č. 406, s. 420 – 435, [cit. 2012-02-27]. Dostupné na WWW: http://ehis.ebscohost.com/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=09aca2fc-de82-458b-aeedd41c862ea28e%40sessionmgr11&vid=6&hid=6. ISSN 00130133.

[14] HILLMAN, Arye L. Declining industries and political-support protectionist motives. The American economic review [online]. Prosinec 1982, roč. 72, č. 5, s. 1180 – 1187. Dostupné na WWW: http://web.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=4&hid=108&sid= e0067b91-20a7-45af-814a-b99e252cb549%40sessionmgr111. ISSN 0002-8282.

[15] HORTOVÁ, Jana. Analýza zapojení Číny do světového hospodářství. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. Katedra ekonomie, 2008. 92 s. Vedoucí práce Libor Žídek.

[16] International Trade Center. Tariff data [databáze online]. 2012 [2012-03]. Dostupné naWWW: http://www.intracen.org/policy/trade-statistics - international trade center.

[17] JANKOVSKÁ, Anežka a SPONER, Miroslav. Mezinárodní finance. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1999, 211 s. ISBN 8021020873.

[18] KRUGMAN, Paul R. a OBSTFELD, Maurice. International economics: theory and policy. Vyd. 6. Boston: Addison-Wesley, 2003, 754 s. ISBN 0321116399. 72

[19] KUBIŠTA, Václav a KOLEKTIV. Mezinárodní ekonomické vztahy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 375 s. ISBN 9788073801915.

[20] MINSON, Adam. China’s preferential trade policy for Africa [online]. SAIIA, únor 2008 [cit. 2012-03-22]. Dostupné na WWW: http://www.cebri.com.br/midia/documentos/313.pdf.

[21] National Bureau of Statistics of China. Statistical data [databáze online]. [cit. 2012-0325]. Dostupné na WWW: http://www.stats.gov.cn/english.

[22] NĚMEC, Daniel. Základy ekonometrie [monografie na pevném disku]. Masarykova Univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. Podzim 2010. 330 s. Obdrženo osobní elektronickou komunikací.

[23] OECD. OECD Statistics [databáze online]. 2012. Dostupné na WWW: http://stats.oecd.org/index.aspx.

[24] PRASAD, Eswar (ed.). China’s growth and integration into the world economy [online]. Washington D.C.: IMF, 2004 [cit. 2012-13-02]. Dostupné na WWW: http://www.imf.org/external/pubs/ft/op/232/op232.pdf.

[25] Rep. of the Philippines Tariff Commission. Briefing paper on the establishment of the ASEA+-China Free Trade Area (FTA) [online]. 2003 [cit. 2012-03-10]. Dostupné na WWW: http://www.tariffcommission.gov.ph/briefing_paper_fta.htm.

[26] UN Statistics Division. Classifications Registry [online]. 2012 [cit. 2012-04-10] Dostupné na WWW: http://unstats.un.org/unsd/cr/registry/regcst.asp?cl=14.

[27] UN Statistics Division. U+ comtrade [databáze online]. 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné na WWW: http://comtrade.un.org/db/.

[28] WEIL, David N. Economic growth. Vyd. 1. Boston: Addison-Wesley, 2005. ISBN 0201680262.

73

[29] World Bank. WITS – World Integrated Trade Solution [databáze online]. 2012 [cit. 201203]. Dostupné na WWW: http://wits.worldbank.org/wits/index.html.

[30] World Customs Organization. What is the Haromized System? [online]. 2012 [cit. 201204-15]. Dostupné na WWW: http://www.wcoomd.org/home_hsoverviewboxes_hsharmonizedsystem.htm.

[31] WorldTradeLaw.net. Closer economic partnership between China and Hong Kong, China [online]. 2003 [cit. 2012-03-18]. Dostupné na WWW: http://www.worldtradelaw.net/fta/agreements/chinhkfta.pdf.

[32] WTO. Trade policy review China 2006 [databáze online]. WTO Secretariat, únor 2006. [cit.2012-01-29]. Dostupné na WWW: http://www.wto.org/english/tratop_e/tpr_e/tp_rep_e.htm#bycountry.

[33] WTO. Trade policy review China 2008 [databáze online]. WTO Secretariat, duben 2008. [cit. 2012-01-29]. Dotupné na WWW: http://www.wto.org/english/tratop_e/tpr_e/tp_rep_e.htm#bycountry.

[34] WTO. Trade policy review China 2010 [databáze online]. WTO Secretariat, červenec 2010. [cit. 2012-02-01]. Dostupné na WWW: http://www.wto.org/english/tratop_e/tpr_e/tp_rep_e.htm#bycountry.

[35] WTO. Understanding the WTO – principles of the trading system [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Dostupné na WWW: http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/fact2_e.htm.

[36] WTO. World Trade Report 2010 [online]. 2010 [cit. 2012-04-17]. Dostupné na WWW: http://www.wto.org/english/res_e/booksp_e/anrep_e/world_trade_report10_e.pdf.

[37] WTO. Tariff Analysis Online database [databáze online]. 2012 [cit. 2012-03-08]. Dostupné na WWW: http://tariffanalysis.wto.org/default.aspx.

74

SEZ.AM GRAFŮ Graf 1: Odvození poptávky po importu (importní křivky) z domácího trhu ........................... 13 Graf 2: Odvození nabídky exportu (exportní křivky) ze zahraničního trhu............................. 14 Graf 3: Vliv cla velké země na ceny na trzích a na množství obchodu ................................... 14 Graf 4: Vliv cla malé země na ceny na trzích a na množství obchodu .................................... 15 Graf 5: Vliv odstranění cla velkou zemí na různé zájmové skupiny ....................................... 17 Graf 6: Vliv preferenční liberalizace velkou zemí na objem obchodu a ceny ......................... 20 Graf 7: Vliv preferenční liberalizace malou zemí na domácí trh ............................................. 21 Graf 8: Vliv nediskriminačního odstranění cla na zahraniční obchod ..................................... 46 Graf 9: Průměrná výše čínských MFN cel (v %) ..................................................................... 47 Graf 10: Absolutní výše čínského importu členěného do skupin podle klasifikace HS .......... 50 Graf 11: Diagram vztahu mezi proměnnými X a Y ................................................................. 52 Graf 12: Import do Číny ze zemí ASEAN6 ............................................................................. 56 Graf 13: Import zboží do Číny ze zemí ASEAN4 ku celkovému importu do Číny ................ 60 Graf 14: Import zboží do Číny ze zemí ASEAN6 ve skupinách HS 1 – 8 ku celkovému importu do Číny ve skupinách HS 1 - 8 ............................................................................... 61 Graf 15: Import zboží do Číny ze zemí ASEAN4 ve skupinách HS 1 – 8 ku celkovému importu do Číny ve skupinách HS 1 - 8 ............................................................................... 61 Graf 16: Obchodní bilance Číny s nejméně rozvinutými zeměmi Afriky ............................... 65

SEZ.AM TABULEK Tabulka 1: Vliv faktorů na množství dovozu do liberalizující země ....................................... 23 Tabulka 2: Aplikovaná MFN cla (prostý průměr) ................................................................... 32 Tabulka 3: Aplikovaná MFN cla (vážený průměr) .................................................................. 32 Tabulka 4: Plán snižování cel v Programu brzké sklizně se zeměmi ASEAN ........................ 35 Tabulka 5: Snižování cel dle Dohody o obchodu se zbožím (Čína + 6 zemí ASEAN) - Normální cesta ................................................................................................... 35 Tabulka 6: Čínská cla uplatňovaná v rámci preferenčních dohod ........................................... 41 Tabulka 7: Cla uplatňovaná v rámci unilaterálních preferencí a kombinací preferenčních smluv .................................................................................................................................... 42 Tabulka 8: Výše nepreferenčních čínských cel ........................................................................ 42 75

Tabulka 9: Změna průměrných vážených cel na čínský import dle klasifikace HS (v p.b.) ... 48 Tabulka 10: Odchylky poměru importu 2008 ku importu 1996 u jednotlivých skupin od průměrného poměru importu 2008 ku 1996 všech skupin ................................................... 51 Tabulka 11: Odhady parametrů modelu vlivu cel na obchod .................................................. 53 Tabulka 12: Podíl dovozu zboží ze zemí ASEAN6 na celkovém dovozu zboží do Číny ....... 57

76