2008 HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
Hospodářská politika Christiana Kliková
Hospodáská politika prof. Ing. Milan Žák, CSc. prof. Ing. Christiana Kliková, CSc.
Vládní výdaje jako procento HDP 1870 1913
1920
1937
1960
1980
1990
1996
Prm. 1
8,3
9,1
15,4
18,3*
28,5
43,3
46,1
47,1
Prm. 2
-
-
-
-
25,4
39,5
39,1
40,4
Prmr 1: Belgie, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Nmecko, Nizozemí, Norsko, Rakousko, USA, Španlsko, Švédsko, Švýcarsko Prmr 2: Austrálie, Irsko, Nový Zéland *Prmr bez Nmecka, Japonska a Španlska pipravujících se v tomto období na válku. 21.11.2008 Pramen:
IMF
2
Mezníky ve vývoji moderní hospodáské politiky Struný pehled a vysvtlení struktury výkladu
Mezníky ve vývoji teorie a praxe hospodáské politiky teorie
píina nebo uplatovaná praxe
teorie merkantilist
obchodní protekcionismus, (teorie tvorby bohatství)
teorie fyziokrat
zdanní a aktivita vlády (teorie státního zdanní)
teorie spontánního ádu
laissez faire – zákonodárství
teorie plánovitého rozvoje
projekt VSR – plánování
vznik keynesiánství, vznik teorie hospodáské pímé zásahy - krize 1929 politiky návrat k laissez faire (monetarismus, ordoliberalismus, teorie racionálních oekávání)
deregulace ekonomiky
teorie transformace
neúspch (neefektivnost) centráln plánovaných ekonomik
Pramen: Nmcová, I., Žák, M.: Hospodáská politika, GRADA Publishing, Praha 1997, vlastní úprava 21.11.2008
4
OSNOVA : 1. Období Laissez-Faire 2. Velká hospodáská krize 3. Intervencionistická etapa hospodáské politika 4. Krize intervencionismu a nástup konzervatismu 5. Hospodáská politika v ée globalizace
21.11.2008
5
A. Období Laissez-Faire – období ped vznikem hospodáské politiky
Adam Smith ( 1723 – 1790): koncepce pirozených zákon a neviditelná ruka trhu - Bohatství národ 1776 Jean Baptiste Say (1766-1834): zákon o automatické obnov rovnováhy na všech trzích. Nabídka si vždy vytvoí vlastní poptávku – na trhu zboží a služeb pizpsobením cen, na trhu kapitálu pizpsobením úrokové míry a na trhu práce pizpsobením mezd.
Postavení hospodáské politiky ve spolenosti
21.11.2008
7
A. Období Laissez-Faire – období ped vznikem hospodáské politiky Klasická ekonomická škola vycházela z uení o pirozeném, liberálním ádu. „Neviditelná ruka trhu“ (A. Smith) slauje všechny individuální innosti do pirozeného ádu; jestliže každý lovk sleduje svj individuální zájem, bude prosperovat celá spolenost.
Klasikové prosazovali svobodu podnikání a svobodu trhu; úloha státu spoívá v plnní tí funkcí: stát má chránit spolenost ped násilím a vnjším napadením, stát má chránit každého lena spolenosti ped nespravedlností a útlakem ze strany druhého, stát má povinnost budovat a udržovat nkteré veejné práce a díla a nkteré veejné instituce, které by nikdy nemohly být budovány a udržovány v zájmu nkterého jednotlivce nebo skupiny. 21.11.2008
8
B. Velká hospodáská krize, 1929 – 1933 Vznikla krachem na NYSE (erný pátek 13. íjna 1929) a byla charakterizována poklesem výroby a investic, rozvratem mezinárodního obchodu, zhroucením bank a hromadnou nezamstnaností. Liberální léba by znamenala prudké snížení mezd, udržení vyrovnaného rozpotu a ochranu domácího trhu vi zahraniní konkurenci ( tzv. politika ožebraování souseda). 21.11.2008
9
B. Velká hospodáská krize 1929 – 1933
Zrod intervencionistické politiky vycházel ze ztráty pesvdení o schopnosti automatického obnovování rovnováhy ekonomiky.
21.11.2008
10
C. Intervencionistická etapa Nové prvky hospodáské politiky: Stát jako aktivní initel, samostatný ekonomický subjekt, nositel prvk stability v tržním systému Deficitní financování s cílem ekonomické stabilizace Podpora agregátní poptávky jako prostedek proti hospodáskému poklesu 21.11.2008
11
C. Intervencionistická etapa V USA vznikl New Deal 1933 – 1935 ( F.D. Roosevelt 1882- 1945) založený na snaze obnovy prmyslové výroby, podpoe farmá a programech veejných prací. New Deal byl provázen zmnami na trhu práce (minimální mzdy, ochrana odbor).
21.11.2008
12
C. Intervencionistická etapa Ve Velké Británii : John Maynard Keynes ( 1883 – 1946): Obecná teorie zamstnanosti, úroku a penz ( 1936 ) – start moderní hospodáské politiky – revoluce v ekonomické vd
21.11.2008
13
C. Intervencionistická etapa Charakteristiky keynesovské politiky Stimulace agregátní poptávky Snaha o plnou zamstnanost Zámrné zásahy státu do ekonomického mechanismu Dominance fiskální politiky: státní výdaje, daové zmny Podízené místo monetární politiky (nízká úroková míra) 21.11.2008
14
C. Intervencionistická etapa Keynesiánství je považováno za „revoluci“ pedevším z tchto dvod: byla zpochybnna nutnost každoron vyrovnaného státního rozpotu, protože rozpotový deficit mže být nástrojem k dosažení a udržení plné zamstnanosti, plná zamstnanost byla povýšena nad zdravé finance, emise penz se stala zdrojem levného úvru, který podncuje investování.
21.11.2008
15
C. Intervencionistická etapa I. etapa: Zlatý vk kapitalismu: 50. - 60. léta vysoký hospodáský rst, nízká nezamstnanost, rozvoj mezinárodního obchodu boj proti chudob aktivní hospodáská politika
21.11.2008
16
C. Intervencionistická etapa Rozdlení svta vznik socialistického tábora centráln plánované ekonomiky RVHP Studená válka Rozvojové zem: boj za nezávislost Vazba na socialistické zem 21.11.2008
17
C. Intervencionistická etapa Další formy intervencionistické politiky Indikativní plánování: strukturální zmny národní ekonomiky Stát blahobytu: ešení sociálních problém, perozdlování dchod Sociáln tržní hospodáství (ordoliberalismus): sociální aspekty + priorita tržního mechanismu pi ešení hlavních ekonomických otázek 21.11.2008
18
C. Intervencionistická etapa Mezinárodní instituce OSN Bretton-Woodské instituce: MMF, SB GATT (WTO) OECD, EHS, RVHP
21.11.2008
19
C. Intervencionistická etapa II. etapa: 70. léta: krize intervencionistické politiky Rozpad pováleného mnového uspoádání Bretton-Woodský mnový systém, 1944 Fixní kurzy zúastnných mn vázané na dolar smnitelný za zlato Rozpad – poátek 70. let Znehodnocování dolaru Zrušení smnitelnosti za zlato Od fixních kurz k soustav plovoucích kurz Zvýšení nejistoty ve vnjších vztazích 21.11.2008
20
C. Intervencionistická etapa Ropné šoky 1973 a 1979 Prudký vzestup cen ropy (ze 2 na 36 USD) Prudký nárst cen (náklad) Problémy s financováním platební bilance Rst cenové hladiny pi poklesu produkce
21.11.2008
21
C. Intervencionistická etapa Další podnty rstu inflace Pokraující rst mezd pi nižších pírstcích produktu a produktivity Tlak na rst sociálních výdaj Nepíznivý vývoj píjm státního rozpotu a produktivity práce Omezená úinnost dchodové politiky
21.11.2008
22
C. Intervencionistická etapa Stagflace, 1974-1979 Ekonomická stagnace (nízký hospodáský rst) + vysoký rst inflace Neúinnost keynesovské hospodáské politiky (snížení daní a rst výdaj) v prostedí rostoucích rozpotových deficit, restrikce výdaj 21.11.2008
23
C. Intervencionistická etapa Krize státních financí Rst váhy veejného sektoru a ekonomické úlohy státu, expanzivní fiskální politiky, zdanní Nedostatené píjmy vedou k deficitm státního rozpotu Zátž splátek rostoucího státního dluhu 21.11.2008
24
C. Intervencionistická etapa Neúinnost keynesovské politiky Nízký hospodáský rst, zvýšení míry nezamstnanosti Snaha o zvýšení agregátní poptávky expanzivní fiskální politikou – rst veejného sektoru Podpora agregátní poptávky vede k rstu inflace Nízká a vtšinou klesající ekonomická výkonnost pi rostoucím vlivu státu a inflaních tendencích
21.11.2008
25
Nutnost zmny : Orientace teorie na stranu nabídky Boj proti inflaci Reforma systému sociálního zabezpeení Nutnost snížení podílu veejného sektoru Promna úlohy a funkce fiskální politiky Zmna v pojetí státních financí: pokles deficitu, od spoteby k investicím Problémy rozvojových zemí
21.11.2008
26
III. etapa : Konzervativní obrat: 80. léta Thatcherismus a Reaganomika Snížení daové zátže Snížení úlohy státu v ekonomice: deregulace, privatizace Individuální iniciativa a odpovdnost Zvýšení motivace ekonomických aktér k práci a investování 21.11.2008
27
IV. etapa 90. léta: ideologická a technologická revoluce Evropská Unie a další integraní sekupení Euro a ECB Tranzitivní ekonomiky a jejich integrace do EU Nová ( znalostní ) ekonomika - ekonomika založená na znalostech Fúzománie Lidský a sociální kapitál Nová institucionální ekonomie Terorismus 21.11.2008
28
21.11.2008
29
Adaptabilita ekonomiky : dopady 11. záí pokles dvry investor, podnik,spotebitel omezení investiní aktivity amerických firem snížení bohatství domácností v dsledku poklesu hodnoty akcií (oslabení spotebitelské poptávky) pokles soukromé poptávky jako posledního zdroje dosavadního rstu americké ekonomiky po propadu investic
21.11.2008
30
Etapa globalizace Promny obchodních, finanních a kapitálových tok turbulence a nejistota mezinárodní finanní krize oslabení úinnosti národních HP nadnárodní korporace, nové finanní instituce, fúzovací mánie ekonomické rozdíly mezi zemmi globální rozmr ekologických problém
21.11.2008
31
Etapa globalizace Znalostní spolenost : Vzdlání jako základní podmínka Svoboda jednotlivce (tvoivost x diktatura) Rizikový kapitál (veejné vs. soukromé) Politické aspekty : rostoucí míra píjmové nerovnosti jako politický nástroj Krize, ohrožení, mimoádné okolnosti – skutenost a rétorika pevné ruky Expanze výkonné a byrokratické moci na úkor zákonodárné a soudní „globální ústavní diktatura“ a nové -ismy 21.11.2008
32
Etapa globalizace Heiligendamm – erven 2007 G8 - O podob globálního svta (sumarizace ze stránek OECD) Dvod : ekonomická a politická mapa svta se mní a zmnám se lépe elí zvýšenou kooperací mezi nejvýznanjšími svtovými hrái Klíové otázky : Prostedí pro inovace : od vzdlání pes výzkum k intelektuálnímu vlastnictví a financování jak z veejných, tak i soukromých zdroj. Inspirace – strategie OECD. Klimatické zmny – „low-carbon“ ekonomiky a tržn konformní nástroje Energetické otázky Konstatováno, že je teba reforem a propagováno spolené úsilí Pro lepší fungování – draz na stále vtší otevírání ekonomik, jako vstupní brána k reformám (open trade is a gateway to process) Lokomotivy souasného rstu svtové ekonomiky : Brazílie, ína, Indie, Indonésie a Jižní Afrika, (OECD) G8 prohlubuje vztahy - Brazílie, ína, Indie, Mexico a Jižní Afrika,
21.11.2008
33
Pehled hospodáské politiky Motto : Podle soustavy pirozené svobody má panovník vykonávat jen ti povinnosti sice velmi dležité , ale prosté a pochopitelné obyejnému rozumu : Pedn chránit spolenost ped násilnými vpády jiných samostatných spoleností, Za druhé povinnost pokud možno zabezpeit každého píslušníka spolenosti ped nespravedlností nebo kivdou, které by se dopustil kterýkoliv jiný píslušník této spolenosti, neboli povinnost zavést pesné vykonávání spravedlnosti , Za tetí povinnost budovat a udržovat nkteré veejné stavby a nkterá veejná zaízení , na jejichž vybudování a udržování nemže mít nikdy zájem nkterý jednotlivec, nebo malý poet jednotlivc, nebo zisk z nich by nemohl nikdy vrátit tomuto jednotlivci nebo malému potu jednotlivc to. Co by na n vynaložili, i když velké spolenosti vynášejí asto daleko více než prost to, co na n bylo vynaloženo. Adam Smith: Pojednání o podstat a pvodu bohatství národ, sv. druhý, str. 611- 612,Liberální Institut, Praha, 2001 21.11.2008
34
Základní spoleenské cíle Spoleenské hodnoty
Normy chování
+ svoboda + spravedlnost + jistota + pokrok
+ demokracie + racionalita
21.11.2008
35
Základní spoleenské cíle Svoboda jako nepítomnost pekážek pi realizaci pání (B.Russel) moje svoboda koní tam, kde zaíná svoboda druhého (TGM) z toho: nikdo nemže uskuteovat své zájmy bez ohledu na druhé (konvence a právo) nikdo nemá (mít) tolik moci, aby vnucoval svou vli druhým (zákony) (moc – osobní, vlastnická, organizaní ) 21.11.2008
36
Základní spoleenské cíle
Spravedlnost vyluuje diskriminaci ( pvod, rasa, pohlaví ) základ materiální spravedlnosti
21.11.2008
37
Základní spoleenské cíle Jistota (má asovou dimenzi) je svoboda od strachu o svobodu ád a pravidla konsensus a ešení konflikt (pesvdování, kompromis, kompenzace, sankce)
21.11.2008
38
Základní spoleenské cíle Pokrok (znamená zmnu) pekraování „hranic“ hledáním neznámého piblížení žádoucím cílm (pi stávajících vdomostech)
21.11.2008
39
Základní spoleenské cíle
Konflikty vznikají mezi svobodou a spravedlností a mezi jistotou a pokrokem 21.11.2008
40
Základní spoleenské cíle Demokracie politický proces (a jeho vliv na ekonomiku) zabezpeuje spoleenské hodnoty vliv konsensu pirozená práva, negativní a pozitivní vymezení
21.11.2008
41
Základní spoleenské cíle
Racionalita výbr optima (cíle, náklady) pragmatismus
21.11.2008
42
Základní cíle hospodáské politiky Magický tyúhelník:
R ST (prmrný INFLACE SALDO BU PB ZAM STNANOST (SALDO VE EJNÝCH ROZPOT )
21.11.2008
43
Hodnocení úinnosti hospodáské politiky 1. 2.
Magický tyúhelník Rating
Magický tyúhelník – jednoduchý a pehledný zpsob grafického zachycení základních cíl. Vrcholy magického tyúhelníku: mezironí tempo rstu reálného HDP = y [%], prmrná roní míra nezamstnanosti = u [%], prmrná roní míra inflace = [%], podíl salda bžného útu platební bilance na nominálním produktu = bú [%], 21.11.2008
44
Základní cíle hospodáské politiky e s k á re publik a
HDP
NEZ
BU
2000 1994 INF 21.11.2008
45
Magický tyúhelník optimální – OECD:
mezironí tempo rstu reálného produktu = 3 %, prmrná roní míra nezamstnanosti = 5 %, prmrná roní míra inflace = 2 %, podíl salda bžného útu platební bilance na nominálním HDP = 0 %. ím víc se bude magický tyúhelník zem blížit magickému tyúhelníku optimálnímu, tím lze hospodáskou politiku považovat za úinnjší a úspšnjší. 21.11.2008
46
Magický tyúhelník – základní verze
21.11.2008
47
Rozšíená verze magického tyúhelníku pracuje s potenciálním rstem produktu, pirozenou mírou nezamstnanosti a optimální mírou inflace.
Umožuje tak srovnávat situaci jednotlivých zemí ve vztahu k jejich optimu a nikoliv k njaké prmrné hodnot (optimu spolenému).Vrcholy magického tyúhelníku jsou tvoeny veliinami, které jsou dány rozdílem skuten namené veliiny a jejího optima. Získáme tak v absolutní hodnot: odchylku skuteného tempa rstu reálného produktu od potenciálního tempa rstu produktu (/' y/ = y – y*), odchylku skutené míry nezamstnanosti od pirozené míry nezamstnanosti (/' u/ = u – u*), odchylku skutené míry inflace od míry inflace, která je považována za optimální (/' S/ = S - S*), odchylku skuteného podílu salda bžného útu platební bilance na nominálním produktu od jeho optimální úrovn (/bú/ = bú-bú* = bú - 0 = bú). 21.11.2008 48
Rozšíená verze magického tyúhelníku pracuje s potenciálním rstem produktu, pirozenou mírou nezamstnanosti a optimální mírou inflace.
Umožuje tak srovnávat situaci jednotlivých zemí ve vztahu k jejich optimu a nikoliv k njaké prmrné hodnot (optimu spolenému).Vrcholy magického tyúhelníku jsou tvoeny veliinami, které jsou dány rozdílem skuten namené veliiny a jejího optima. Získáme tak v absolutní hodnot: odchylku skuteného tempa rstu reálného produktu od potenciálního tempa rstu produktu (/' y/ = y – y*), odchylku skutené míry nezamstnanosti od pirozené míry nezamstnanosti (/' u/ = u – u*), odchylku skutené míry inflace od míry inflace, která je považována za optimální (/' S/ = S - S*), odchylku skuteného podílu salda bžného útu platební bilance na nominálním produktu od jeho optimální úrovn (/bú/ = bú-bú* = bú - 0 = bú). 21.11.2008 49
Rating Stanovení rizika nedodržení závazku vyplývajícího z emise dluhopis nebo jiných závazk V pípad státu rating vyjaduje úvruschopnost dané zem ili schopnost zem dostát svým závazkm. Ratingové agentury nezávislá, objektivní, dvryhodná, kritéria, podle kterých hodnotí, musí být všeobecn známá. Nejznámnjší ratingové agentury: Standard & Poor´s, Moody´s IBCA
21.11.2008
50
Investiní stupe
Spekulativní stupe
S&P
Moody´s
IBCA
AAA
Aaa
AAA
AA+
Aa1
AA+
AA
Aa2
AA
AA-
Aa3
AA-
A+
A1
A+
A
A2
A
A-
A3
A-
BBB+
Baa1
BBB+
BBB
Baa2
BBB
BBB-
Baa3
BBB-
BB+
Ba1
BB+
BB
Ba2
BB
BB-
Ba3
BB-
B+
B1
B+
B
B2
B
B-
B3
B-
CCC
Caa
CCC
CC
Ca
CC
C
C
C
Porovnání stupnic dlouhodobých ratingových známek
DDD 21.11.2008
DD D
51
Ratingové hodnocení vybraných zemí – investiní stupn MOODY´S
STANDARD & POOR´S
Fitch-IBCA
Investiní stupn
Aaa
Francie, Nmecko, Nizozemsko, Rakousko, USA, Švýcarsko, Finsko, Norsko, Dánsko, Irsko, Švédsko, Španlsko, N.Zéland, Island, Kanada, Singapur, Austrálie, Japonsko
Aa1
AAA
Francie, Nmecko, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Švýcarsko, USA, Anglie, Singapur Dánsko, Finsko, Irsko, Kanada, Austrálie, Švédsko, Španlsko
Rakousko, Finsko, Francie, Nmecko, Nizozemsko, Norsko, USA, Švýcarsko, Anglie, Irsko, Singapur, Dánsko, Španlsko, Švédsko, Kanada
Belgie
AA+
Belgie, Nový Zéland
Austrálie, Nový Zéland
Aa2
Portugalsko, Itálie
AA
Aa3
Tchaj-wan, Slovinsko
AA-
Japonsko, Tchaj-wan, Itálie, Slovinsko, Island, Hongkong, Portugalsko
Island, Hongkong, Kuvajt, Slovinsko
A1
ESKÁ REPUBLIKA , ecko, Estonsko, Maarsko, Hongkong
A+
Kuvajt
Kypr, Tchaj-wan
A2
Kypr, Izrael, Lotyšsko, Kuvajt, Polsko, ína, Slovensko
A
Kypr, Malta, S. Arábie, Chile, Estonsko, Korea, ecko
Korea, Malta, Estonsko, ESKÁ REPUBLIKA , Chile, ecko, S.Arábie
A3
Korea, Malta, Litva, Malajsie
A-
ESKÁ REPUBLIKA, Izrael, ína Maarsko, Malajsie, Litva, Lotyšsko, Slovensko
ína, Izrael, Maarsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Malajsie
Baa1
Chile, J.Afrika, Mexiko
BBB+
Polsko, J.Afrika
Polsko, J.Afrika
Baa2
S. Arábie
BBB
Chorvatsko, Mexiko
Bulharsko, Rusko
Baa3
Chorvatsko, Kazachstán, Rusko, Indie
BBB-
Bulharsko, Kazachstán, Rusko
Mexiko, Chorvatsko, Kazachstán, Rumunsko
Portugalsko, Japonsko, Belgie, Itálie
21.11.2008 http://www.cnb.cz/cz/mezinarodni_vztahy/rating.html, poslední aktualizace 30.8.2005, poslední pístup 11. 11. 2005
52
Ratingové hodnocení vybraných zemí – spekulativní stupn MOODY´S
STANDARD & POOR´S
Fitch-IBCA
Spekulativní stupn Ba1
Egypt, Bulharsko, Rumunsko
Ba2
BB+
Egypt, Rumunsko, Indie, Makedonie
BB
erná hora
Egypt, Indie
Ba3
Vietnam
BB-
Vietnam, Brazílie, Turecko, Srbsko, Ukrajina
Vietnam, Brazílie, Indonésie, Srbsko, Turecko, Ukrajina
B1
Turecko, Ukrajina, Brazílie
B+
Indonésie, Pákistán
Mongolsko
B2
Turkmenistán, Indonésie, Pákistán
B
Mongolsko
B3
Argentina, Bosna
B-
Argentina
Caa1
Kuba, Moldávie
CCC+
Caa2
CCC
Caa3
CCC-
Ca
Chorvatsko, Kazachstán, Rusko, Indie
SD
Moldávie
Argentina
http://www.cnb.cz/cz/mezinarodni_vztahy/rating.html, poslední aktualizace 30.8.2005, poslední pístup 11. 11. 2005 21.11.2008
53
Misery index, index stabilizace a index nepopulárnosti MI ~ misery index – index útrap (míra inflace + míra nezamstnanosti); SPI ~ stabilization policy index – index stabilizace (míra inflace + 2x míra nezamstnanosti; UPI ~ unpopularity index – index neoblíbenosti (míra inflace – 3x míra rstu HDP 21.11.2008
54
Misery index, index stabilizace a index nepopulárnosti rok
MI [%]
SPI [%]
UPI [%]
1999
10,7
19,3
- 1,5
2000
12,9
21,9
- 7,8
2001
13,2
21,7
- 3,1
2002
11,0
20,2
- 2,7
2003
10,0
19,9
- 9,5
2004
12,3
22,5
- 11,1
2005
11,7
21,5
- 13,4
21.11.2008
55
Základní cíle hospodáské politiky VZTAHY MEZI CÍLI: VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ
Vertikální – cíle jsou podízené, bezkonfliktní Horizontální – zde mohou vznikat konflikty 21.11.2008
56
Základní cíle hospodáské politiky HORIZONTÁLNÍ VZTAHY nezávislé cíle (antitrust a zamstnanost) komplementární ( rst a nezamstnanost) konfliktní (substituní vztah inflace a nezamstnanost) Poznámka: tržní konformita cíl a nástroj (Euckenovo pravidlo)
21.11.2008
57
SPOLEENSKÝ KONSENSUS V HP Konsensus eší vztah: SOUKROMÉ ROZHODOVÁNÍ VERSUS KOLEKTIVNÍ REGULOVÁNÍ
O nákladech (cen) konsensu rozhodují náklady u „poražených“.
21.11.2008
58
SPOLEENSKÝ KONSENSUS V HP Náklady konsensu náklady souhlasu (interní náklady) – rostou s požadovanou kvalifikovanou vtšinou pro potebu souhlasu (jedná se o náklady na vyjednávání, pesvdování a realizaci – potebou každého dalšího hlasu tyto náklady rostou)
externí náklady – jsou náklady na kompenzace nesouhlasících, s rostoucím souhlasem klesají (u 100 % souhlasu jsou nulové) 21.11.2008
59
Náklady rozhodování V pípad kolektivního rozhodování vznikají urité náklady rozhodování, které sestávají z externích a interních náklad
21.11.2008
60
Subjekty hospodáské politiky Henry Hazlitt: Ekonomie je prostoupena více bludy a omyly než jakákoliv jiná vda. Není to náhoda – všechny komplikace znásobuje jeden faktor – požadavky zájmových skupin. Ekonomie v jedné lekci – Mega print 1999
Pochopení HP – sledování, jak se prosazují zájmy jednotlivých subjekt
21.11.2008
61
Subjekty hospodáské politiky Slaný, Žák: Jako nositele HP oznaujeme ty subjekty, jež se podílí na procesu formulování, provádní a kontrole HP. HP je záležitostí profesionálních a specializovaných institucí.
Slaný, Žák: Hospodáská politika C. H. Beck 1999
21.11.2008
62
Subjekty hospodáské politiky Obané (spotebitelé) – volii Zájmové skupiny (širší a užší pojetí) Politické strany jako zvláštní pípad zájmových skupin Parlament a legislativa (soudnictví) Vláda (vtšinová, koaliní, menšinová) Centrální banka a bankovní soustava – nezávislost CB Nadnárodní instituce Byrokracie Problémy komunikace – asymetrická informace, morální hazard, principal – agent problém 21.11.2008
63
Problém PRINCIPAL - AGENT v HP Dva dvody modelu: 1. neexistence jednoznaných postoj ekonomické teorie k efektivnosti (racionalit) vládních rozhodnutí, 2. souasná ekonomická teorie se stává vdou spoleenskou. Popis modelu: nájemce deleguje na agenta ást rozhodovacích pravomocí, agent vykonává innost, jejíž výsledek (zisk) se rozdlí mezi nájemce a agenta, vyjednávání probíhá v podmínkách nejistoty, agent jedná ve vlastním zájmu (asymetrické informace). 21.11.2008
64
Problém PRINCIPAL - AGENT v HP Tento model lze aplikovat na vztah vláda-byrokracie-volii. Slouží k vysvtlení vztah mezi volii, politickými stranami, vládou a byrokracií – pedstavuje hledání zpsobu, jakým stanovit „rozpoet“ v oblastech netržního chování. volii jako nájemci
vláda jako agent vláda jako nájemce
byrokracie jako agent
Vláda se v tomto modelu nachází ve dvojím postavení: 1. AGENT ve vztahu k volim, 2. PRINCIPAL ve vztahu k byrokracii. Asymetrie informací Vztah volii-vláda: politický cyklus, krátkozrakost voli Vztah volii – byrokracie: problém vyjednávání o „rozpotu“ 21.11.2008
65
Problém PRINCIPAL - AGENT v HP
zájmové tlaky informaní toky implementace HP 21.11.2008
66
Výbr nástroj HP Euckenovo pravidlo : používané nástroje hospodáské politiky by mly být systémov konformní tak, aby odpovídaly hlavním zásadám hospodáského systému. Tinbergenovo pravidlo (Tinbergenv princip): je nutno disponovat tolika nástroji hospodáské politiky, kolik si hospodáská politika stanoví cíl. Mundellv princip: každému cíli je piazen takový nástroj, který má na nj nejvtší vliv. Meadeho princip zodpovdnosti. Ten požaduje, aby za každý makroekonomický cíl byla zodpovdná jediná státní instituce, která má na použitý nástroj výluný vliv. Jde tedy o to, pidlit vždy jeden nástroj jedné speciální instituci s odpovdností udržovat pijatelnou úrove jediného pesn definovaného cíle. 21.11.2008
67
Stabilizaní politika FISKÁLNÍ MONETÁRNÍ VNJŠÍ (ZAHRANINÍ)
Stabilizaní politika Ekonomický vývoj neprobíhá lineárn, ale podléhá výkyvm. Ty dlíme na trendy a oscilace. Stabilizaní politika má za úkol ešit „vyhlazení cyklického pohybu ekonomiky“ nástroji hospodáské politiky a vstupuje tím do spontánního vývoje formou státních zásah. Státní zásahy mohou být zameny jak na stranu agregátní poptávky, tak na nabídkovou stranu ekonomiky. Politika bývá krátkodobá (stedndobá) dopady mohou být krátkodobé, stedndobé a dlouhodobé. Subjektem stabilizaní politiky byla v minulém století pevážn vláda, dnes je tendence rozdlovat fiskální a monetární politiku mezi vládu a nezávislou centrální banku. 21.11.2008
69
Fiskální politika Fiskální politika mže plnit funkci stabilizaní, alokaní a redistribuní. Hlavním subjektem fiskální politiky je vláda, hlavním nástrojem je státní rozpoet. Rozpoet mže skonit schodkem i pebytkem, souet schodk vytváí veejný dluh. 21.11.2008
70
Monetární politika Klíovým momentem monetární politiky je zajištní stability kupní síly domácí mny: a to vnitní , jako stabilita cenové hladiny a vnjší, jako stabilita mnového kurzu. Hlavním subjektem je nezávislá centrální banka. Nástroje monetární politiky se dlí na pímé a nepímé. 21.11.2008
71
HP ve vnjších vztazích Stav vnjší ekonomické rovnováhy ukazují jednotlivé úty platební bilance: bžný, kapitálový, finanní a zmna devizových rezerv. Nástrojem, umožujícím propojení vnitní a vnjší ekonomiky, je devizový kurz. Soulad vnitní a vnjší rovnováhy závisí na konfliktnosti cíl. U konfliktních cíl eší souasnou rovnováhu politiky pesunující výdaje, u nekonfliktních cíl politiky mnící výdaje. 21.11.2008
72
Vnjší hospodáská politika a stabilizace ekonomiky- situace na bžném útu platební bilance
21.11.2008
73
Podmínky vnitní a vnjší rovnováhy
21.11.2008
74
Konflikty vnitní a vnjší rovnováhy Deficit obchodní bilance, recesní mezera
21.11.2008
75
Konflikty vnitní a vnjší rovnováhy Pebytek obchodní bilance, inflaní mezera
21.11.2008
76
Podmínky vnitní a vnjší rovnováhy Konflikt mezi cíli vnitní a vnjší rovnováhy vzniká, když oba cíle vyžadují opané zmny úrovn HDP. Pokud nedochází ke konfliktu ൺ politika mnící výdaje Pokud dochází ke konfliktu ൺ politika pesunující výdaje Aby bylo možno dosáhnout jak vnitní, tak zárove vnjší rovnováhy, je zapotebí ob politiky kombinovat.
21.11.2008
77
Platí nebo neplatí ? 1. Nositelem fiskální politiky je vláda 2. Veejné rozpoty zahrnují i rozpoty kraj, obcí a státní fondy 3.Strukturální deficit je deficitem vzniklým v dsledku cyklického vývoje 4. Hlavním cílem NB je pée o cenovou stabilitu 5. V eské ekonomice jsou nejastji používány dvoutýdenní REPO-operace 6. NB v zásad dlouhodob plní své inflaní cíle 7. Inflaní cílování je strategie, která vznikla poátkem tohoto tisíciletí 8. Mezinárodní mnový fond a Svtová banka se slouily do WTO 9. Svtová obchodní organizace vznikla v roce 1995 z GATT
21.11.2008
78
Vzorová otázka Je-li skutený produkt menší než produkt potencionální, pak se jedná o: a) Inflaní mezeru b) Pehátí ekonomiky c) Selhání alokaní funkce fiskální politiky d) Recesní mezeru
21.11.2008
79
Vzájemné souvislosti fiskální a monetární politiky
Subjekty: Fiskální politika – vláda R Monetární politika – NB 21.11.2008
80
Vzájemné souvislosti fiskální a monetární politiky Fiskální aspekty práce NB Ze zákona vyplývá, že nepoužitý zisk jde do SR PMR pedstavují vlastn da vybíranou NB Bankovní licence – krachy bank a SR úroková politika – vliv na financování deficitu SR a výpjky na domácím trhu 21.11.2008
81
Vzájemné souvislosti fiskální a monetární politiky Monetární aspekty práce vlády deregulace cen a inflace dopad obchodu s eurobondy na poptávku po K a smnný kurz investiní pobídky a píliv zahr.kapitálu privatizace státní záruky jako morální hazard 21.11.2008
82
Fiskální konzolidace Zákon o fiskální odpovdnosti: NZ 1994 Omezení dluhu Krytí bžných výdaj bžnými píjmy Udržování istého jmní státu ízení rozpotových rizik Stabilní daová politika (pedvídatelná) 21.11.2008
83
Fiskální konzolidace Jak zamezit vlád vytváet deficity Legislativní ešení (Gramm – Rudman – Holing) Dohody WB a IMF Maastrichtská smlouva
21.11.2008
84
Veejný dluh, deficit veejných rozpot a rst HDP (EU-12 období 1990-2005) Dluh Deficit (pravá osa) HDP (pravá osa)
80 70
4
60
2
-2,6-2,2
40 30 -3,5 -4,1 -5,0
20
-6,0
-5,4
-1,3
-2,4 -2,0
-1,9 -2,5 -3,1
-4,2 -5,2
-2,8
0 -2 -4
Zdroj:
21.11.2008
European Commission, Eurostat
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
-8 1993
0 1991
-6 1990
10
85
% HDP
0,2
50
1992
Dluh v % HDP
6
21.11.2008
86
Mandatorní výdaje 1. Mandatorní výdaje: DANÉ ZÁKONEM sociální zabezpeení, státní píspvky na penzijní pipojištní a stavební spoení, sociální dávky, dávky v nezamstnanosti apod.
2. Ostatní mandatorní výdaje: SMLUVNÍ hypotení úrokové podpory, kurzové ztráty pi správ státního dluhu, státní záruky, transfery mezinárodním organizacím atd.
3. Kvazimandatorní výdaje aktivní politika zamstnanosti, armádní výdaje, zahraniní pomoc, mzdy zamstnanc státu, kapitálové výdaje 21.11.2008
87
Hospodáská politika prof. Ing. Milan Žák, CSc. prof. Ing. Christiana Kliková, CSc.
Lisabonská strategie Schválena na jae 2000 v Lisabonu Rozvržena na období 2000 – 2010
Osnova Lisabonská smlouva Eurozóna a R Proces transformace eské ekonomiky HP doplující makroekonomickou HP (strukturální politika, politika ochrany HS, politika rozdlování a perozdlování, sociální politika, politika zamstnanosti, regionální politika, veejný sektor).
Lisabonská strategie EU se má stát nejkonkurenceschopnjší a nejdynamitjší znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodáského rstu s více a lepšími pracovními místy a s vtší sociální soudržností
21.11.2008
91
Historický pehled Název smlouvy
Datum podpisu
Smlouva o založení Evropského spoleenství uhlí a oceli (ESUO) - tzv. Paížská smlouva
18.4.1951
Smlouva o založení Evropského spoleenství (ES) tzv. ímská smlouva - pvodní verze o EHS
25.3.1957
konsolidovaná verze - ve znní Amsterodamské smlouvy
25.3.1957
konsolidovaná verze - ve znní smlouvy z Nice
25.3.1957
Smlouva o založení Evropského spoleenství pro atomovou energii (Euratom) - podepsána spolen se Smlouvou o EHS, nazývané tzv." ímské smlouvy".
25.3.1957 (platí od1.1.1958)
Smlouva o Evropské unii (EU) - pvodní verze tzv. Maastrichtská smlouva
7.2.1992 (platí od 1.11.1993)
konsolidovaná verze - ve znní Amsterodamské smlouvy
znní z 2.10.1997
konsolidovaná verze - ve znní smlouvy z Nice
znní z 26.2.2001
21.11.2008
92
Lisabonská strategie Historie : 1994 – Bílá kniha: „Výzvy a cesty vped do 21. století“ konkurenceschopnost (USA a Japonsko) se zhoršila
1997 – Amsterdamská smlouva – nový cíl EU vysoký stupe konkurenceschopnosti a konvergence ekonomické výkonnosti
21.11.2008
93
Bílá kniha 1994 Na zaátku devadesátých let si Evropské spoleenství opt uvdomilo, že výzkumná a technologická politika lenských zemí má adu slabin. V prosinci 1993 pedložila Evropská komise Bílou knihu „Rst, konkurenceschopnost, zamstnanost: Výzvy a cesty vped do 21. století“. Komise uvádí, že konkurenceschopnost ES se ve vztahu k USA a Japonsku zhoršila, což se pedevším promítlo: • v zamstnanosti • v podílu Spoleenství na vývozních trzích • ve výzkumu a ve využití výsledk výzkumu do zboží, uvádného na trh • ve vývoji nových výrobk . 21.11.2008
94
Amsterodamská smlouva byla podepsána 2. íjna 1997 a v platnost vstoupila 1. kvtna 1999, zmnila a peíslovala Smlouvu o EU a Smlouvu o ES
Amsterodamská smlouva pinesla následující zmny: zmna systému obsazování Komise v neprospch velkých stát, poet poslanc v Evropském parlamentu nepesáhne íslo 700, Evropská rada bude moci oznait lenský stát, jenž se neídí základními zásadami EU (svoboda, demokracie, lidská práva a základní svobody, právní stát) a hrub je porušuje. Takovému státu jsou, za stálé platnosti povinností, pozastavena nkterá práva, zejména právo hlasování v Rad EU, v rámci rozvoje Unie jako oblasti svobody, bezpenosti a práva má Rada právo na návrh Komise a po konzultaci s parlamentem rozhodovat o vybraných otázkách vízové povinnosti
21.11.2008
95
Amsterodamská smlouva Amsterodamská smlouva prohlubuje integraci, nemní však nic na institucích a zpsobech rozhodování v nich. Amsterodamská smlouva vnesla první prvky diferenciace mezi lenskými státy tím, že se Velké Británii a Dánsku umožnilo nepodílet se na jednotné mn
21.11.2008
96
Lisabonská strategie
Reagovala na vážné a dlouhodobé slabiny v ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti zemí Unie. EU usilovala o to, aby urychlen odstranila své zaostávání v tchto oblastech a stala se respektovaným aktérem globálního svta. Pibližování k lisabonským cílm se však ukázalo jako velice problematické a obtížné.
21.11.2008
97
Lisabonská strategie Hlavní smry lisabonské strategie: (prvních osm schváleno v Lisabonu, devátý piazen na zasedání ER ve Stockholmu)
1. Vytvoit informaní spolenosti pro všechny 2. Vytvoit evropský výzkumný prostor 3. Odstranit pekážky pro podnikání, zejména pro malé stední 4. 5. 6. 7. 8. 9.
podniky Provádt ekonomickou reformu spojenou s dokonováním vnitního trhu Vytvoit integrované finanní trhy Lépe koordinovat makroekonomické politiky Provádt aktivní politiku zamstnanosti Modernizovat evropský sociální model Dbát na udržitelnost rozvoje a kvalitu života
21.11.2008
98
Lisabonská strategie Souástí LS se stávají opatení – Cardiffského procesu (trhy výrobk a kapitálu), – Lucemburského procesu (zvýšení zamstnanosti), – Kolínského procesu (spolupráce sociálních partner).
21.11.2008
99
Lisabonská strategie Nové metody koordinace: strukturální ukazatele, benchmarking USA Japonsko pehled výsledk (scoreboards) zemí a oblastí, akní plány
21.11.2008
100
Nové metody koordinace Strukturální ukazatele slouží jako podklad Rad Evropy pro hodnocení dosažení cíl Lisabonské strategie a k politickoekonomickým rozhodnutím k dosažení tchto cíl z oblastí: národohospodáské ukazatele, zamstnanost, inovace a výzkum, ekonomická reforma, sociální soudržnost, životní prostedí.
21.11.2008
101
Nové metody koordinace benchmarking USA Japonsko (benchmarking znamená poznání vlastní pozice na trhu a následné zlepšení této pozice na základ srovnání s konkurencí s drazem na zlepšení vlastních nedostatk, využití svých pedností a uení se od konkurence tam, kde jsou oni lepší.)
pehled výsledk (scoreboards) zemí a oblastí, akní plány 21.11.2008
102
Lisabonská strategie
21.11.2008
103
Revize Lisabonské strategie Evropská komise v beznu 2004 povila bývalého nizozemského premiéra Wima Koka vedením expertní skupiny, jejímž úkolem bylo vypracovat podklad pro stedndobé hodnocení Lisabonského procesu. Tzv. Kokova zpráva (elíme výzv – Lisabonská strategie pro rst a pracovní místa, listopad 2004) konstatovala, že výsledky naplování cíl lisabonské strategie nelze považovat za uspokojivé. 21.11.2008
104
Revize Lisabonské strategie Na základ doporuení ze zprávy Kokovy expertní skupiny zpracovala Evropská komise pro jarní zasedání Evropské rady 2005 Stedndobé hodnocení Lisabonské strategie Sdlení EK pro jarní Evropskou radu: Spolen pracovat pro rst a pracovní místa; Nový zaátek pro Lisabonskou strategii, které mní podstatným zpsobem pojetí Lisabonské agendy. Revidovaná Lisabonská strategie se primárn zamuje na dosažení vyššího dlouhodobého hospodáského rstu a zamstnanosti (Partnerství pro rst a pracovní místa), tj. na ekonomický pilí. Nová Lisabonská agenda by mla pedstavovat soubor menšího množství jasn definovaných priorit, podstatných pro dosažení úspšné a dynamické ekonomiky EU. 21.11.2008
105
Bruselský summit EU – bezen 05 Podpora ekonomického rstu Odmítnutí plánu na liberalizaci služeb Snížení dotací firmám Snížení byrokratické bariéry vstupu do odvtví Povinnost: 3 % HDP ron na vdu a výzkum (podpora malých firem, mobilita vdc) Založení: Evropská rada pro výzkum Evropský technologický institut
21.11.2008
106
Bruselský summit EU – bezen 05
Reforma paktu stability a rstu Zmírnní pístupu k rozpotovým schodkm – od sankcí se opouští: – – – –
Když ekonomika stagnuje Když se provádí penzijní reforma (EU-10) Když se investuje do VaV a vzdlání Náklady na sjednocení Evropy
Ptiletá lhta na nápravu Nemní se kontrola – o sankcích rozhodují ministi financí 21.11.2008
107
EUROzóna a R Po vstupu do EU se R automaticky zavázala k pistoupení do EUROzóny
EUROzóna a R
R musí splovat Maastrichtská kriteria Vstup nemžeme odmítnout ale není uren termín Není záruka, že nás EUROzóna bude chtít
21.11.2008
109
21.11.2008
110
Jak zem plní Maastrichtská kriteria (2006)? Inflace
Veejný deficit
Hrubý dluh
Úrokové sazby
Smnný kurz
Bulharsko
7,4
3,0
22,7
4,2
0,0
R
2,1
-2,7
29,4
3,8
4,8
Estonsko
4,4
3,4
4,2
-
0,0
Lotyšsko
6,6
-0,2
10,7
4,1
0,0
Litva
3,8
-0,5
18,2
4,1
0,0
Ma arsko
4,0
-9,2
65,6
7,1
-6,5
Polsko
1,3
-3,8
47,6
5,2
3,2
Rumunsko
6,6
-2,2
12,4
7,2
2,6
SR
4,3
-3,6
30,4
4,4
3,5
Švédsko
1,5
2,3
45,9
3,7
0,3
2,8 %
-3 %
60 %
6,5 %
-
Referenní hodnota
21.11.2008
111
Jak zem plní Maastrichtská kriteria (2007)? Inflace
Veejný deficit
Hrubý dluh
Úrokové sazby
Smnný kurz
Bulharsko
7,6
3,4
18,2
4,5
0,0
R
3,0
-1,6
28,7
4,3
2,0
Estonsko
6,7
2,8
3,4
-
0,0
Lotyšsko
10,1
0,0
9,7
5,3
-0,5
Litva
10,1
0,0
17,3
4,5
0,0
Ma arsko
7,9
-5,5
66,0
6,7
4,9
Polsko
2,6
-2,0
45,2
5,5
2,9
Rumunsko
4,9
-2,5
13,0
7,1
5,4
SR
1,9
-2,2
29,4
4,5
9,3
Švédsko
1,7
3,5
40,6
4,2
0,0
2,8 %
-3 %
60 %
6,5 %
-
Referenní hodnota
21.11.2008
112
Evropská Mnová Unie byla implementována na základ MAAS ve tech etapách (stupních):
1. 2.
3.
21.11.2008
konvergenní programy k posílení hospodáské výkonnosti koordinace mnové politiky (pravidlo nadpoloviní vtšiny – 8), píprava na ECB od 1.1.1994 založení ECB, EURO nejdív jako zútovací jednotka 1999 a od ledna 2002 v hotovostním obhu
113
Nominální a reálná konvergence Nominální konvergencí se rozumí sbližování domácích komparativních cenových úrovní píslušných zemí; reálná konvergence je zpravidla definována jako sbližování hodnoty HDP na jednoho obyvatele v parit kupní síly.
21.11.2008
114
Cena BIG MAC Cena BIG MAC USA
V místní mn
$
Rozdíl
3,57
3,57
-
Norsko
40,0
7,88
+121 %
Švédsko
38,0
6,37
+79 %
6,36
+78 %
5,95
+67 %
5,34
+ 50 %
Švýcarsko Dánsko Eurozóna
6,50 28,0 3,37
R
66,1
4,56
+28 %
Thajsko
62,0
1,86
-48 %
ína
12,5
1,83
-49 %
Hongkong
13,3
1,71
-5,2 %
5,5
1,72
-5,2 %
Malajsie The Economist, 2008 21.11.2008
116
Pohled ekonomické teorie optimální mnové zóny (OCA) – podmínky:
vysoký stupe mobility práce, zboží, kapitálu a služeb, vysoký stupe synchronizace hospodáských cykl lenských zemí, symetrie exogenních šok, resp. reakce na n existence dostaten silného vyvažujícího fiskálního mechanismu 21.11.2008
117
Dílí závr: Jedná se o potvrzení primátu politiky nad ekonomií Poznámka: USA trvalo 150 let než výnosy z jednotné mny zaaly pevažovat nad náklady Kdy mají (mohou) vstoupit nové zem: Polsko, Maarsko a Slovensko a Pobaltí – co nejrychleji R - s rozvahou a po diskuzi 21.11.2008
118
Výhody spchu (argumenty zastánc): dojde k završení integrace sníží se riziko mnových krizí vydlají na tom podniky obchodující s EUROzónou (odstranním kursového rizika) klesnou transakní náklady eská ekonomika by mohla profitovat na nižších úrokových sazbách v EMU (3.11. ECB 3,75 % 6.11. NB 2,75 %)
21.11.2008
119
Rizika : rozdílný stupe ekonomického rozvoje, Snižování prostoru pro FP Ztráta samostatné mnové politiky Evropa není OCA Ztráta kurzové flexibility Kurzová politika má absorbovat šoky Problém vstupní výše kurzu
21.11.2008
120
Závr Stanovisko ECB: zdrženlivost je na míst (R) VLÁDY EUROzóny: hovoí o daovém a sociálním dumpingu
21.11.2008
121
Proces transformace eské ekonomiky Dv systémové zmny eské ekonomiky: 1) Po pevzetí moci KS v roce 1950 pevzetí sovtského plánovacího modelu koordinace ekonomiky 2) Po rozpadu sovtského impéria od roku 1990 transformace eské (eskoslovenské) ekonomiky Podstata zmn – horizontální a vertikální vztahy v ekonomice 21.11.2008
122
Proces transformace eské ekonomiky Ddictví 40 let komunismu v eských zemích: CPE vyerpala možnosti rstu – rst koncem 80 let zpsoben pevážn skrytou inflací Rostla energetická a materiálová náronost – ekonomika nereagovala na technický vývoj, ani na ropné šoky 70. let Zhoršující se relace mezi cenami dovoz a vývoz zastarávající technologie Problém údržby bytového fondu Nedostatené vybavení domácností Narstání „vnitního dluhu“ Neúspšné snahy o reformy- nelze reformovat nereformovatelné (pi dominujících vertikálních vazbách) Odtrženost od vývoje ekonomické teorie ve svt - ideologické dvody 21.11.2008
123
Proces transformace eské ekonomiky Výchozí podmínky roku 1989 Vysoká finanní disciplina – nezadlužování se, pirozený odpor k rozpotovým deficitm, snaha o vyrovnanou obchodní bilanci dlouhodob nízká míra inflace – 2% a skrytá inflace – 3% Vysoká kvalifikace a zrunost pracovní síly Nejdslednji uplatovaný systém CPE Jednostranná orientace ZO na „mkké“ trhy RVHP 21.11.2008
124
Proces transformace eské ekonomiky Základní pilíe procesu transformace Udržení makroekonomické rovnováhy Liberalizace cen Liberalizace vnjších ekonomických vztah Rychlá a masivní privatizace (deetatizace) Snaha o zachování sociálního smíru 21.11.2008
125
1990 Pijetí scénáe ekonomické reformy Základ legislativního rámce tržní ekonomiky (zákony o soukromém podnikání, akciových spolenostech , o státním podniku) Opakovaná (3 x) devalvace Ks až na výsledných 28,- Ks/USD Odstranní záporné dan z obratu Obnovení lenství v bretton-woodských institucí (IMF a WB)
21.11.2008
126
1991 Liberalizace cen a ZO Restriktivní HP fiskální i monetární Zákon o Státní bance eskoslovenské, zákon o bankách První aukce malé privatizace (únor) Kupónová privatizace – registrace kupónových knížek (listopad)
21.11.2008
127
Malá privatizace Leden 1991; proces, pi kterém byly v aukcích vydraženy (vtšinou) malé provozovny služeb (restaurace, opravny) nebo obchody. Veejné aukce – okresní a místní privatizaní komise. V pípad nezájmu Holandská dražba - snížení vyvolávací ceny (v prvém kole až o 50 %, ve druhém až o 20 % vyvolávací ceny). V úvodním kole jen tuzemský kapitál, v opakované dražb i zahraniní kapitál. Poslední dražby se uskutenily na konci 1993 s tím, že vtšina aukcí probhla v 1991 a 1992. 21.11.2008
128
Malá privatizace Subjekty
1991
1992
1993
Podniky schválené pro privatizaci
24 523
32 289
33 359
Privatizované podniky
14 155
22 487
24 359
12 492
20 182
21 093
1 521
2 090
3 036
142
472
582
v aukcích nájemní smlouva restituce
Pramen: Holub A. Economic Transformation in the Czech Republic, 1996 Na konci roku 1991 malé soukromé firmy uskutenily 41,3 všech maloobchodních prodej (Sacks, 1993) Problém: privatizace byla vtšinou dluhov financována problémy se získáním dalších bankovních úvr využívání dodavatelských úvr a jejich nesplácení vznik druhotné platební neschopnosti. 21.11.2008
129
1992 První vlna kupónové privatizace Základní restituce Vrcholí kompetenní spory uvnit eskoslovenska
21.11.2008
130
Metody privatizace ¾ Kuponová metoda. ¾ Veejné aukce – jediným kritériem výbru byla cena. ¾ Veejné soutže – tender – vícekriteriální metoda. Využití zejména v ¾ ¾ ¾
¾ ¾
pípadech malých podnik. Pímý prodej pedem urenému vlastníkovi – bez veejné soutže. Pímé prodeje musely být schváleny vládou. Transformace podnik na a. s. a prodej akcií. Bezúplatný pevod majetku (mstm, obcím, fondm sociálního pojištní, restituentm) – týkalo se kup. obytných dom, mateských škol apod. Doasné ponechání ve FNM. Použití zamstnaneckých akcií (max. 10 % privatizovaného majetku).
21.11.2008
131
Kupónová metoda Autoi: D. Tíska, T. Ježek, V. Klaus Cíl: rychlý pevod vlastnických práv tak, aby restrukturalizaci podnik mohli provést až noví vlastníci. Další cíle: ¾ Nastolení pozitivního vztahu obyvatel k tržní ekonomice a získání zkušeností, jak v ní žít. ¾ Rychlý pevod majetku a omezení pedprivatizaní agonie, ¾ Spravedlivé rozdlení majetku mezi obyvatele, ¾ Zlomení odporu zájmových skupin v podnikové sfée i ve státním aparátu; hrozilo odkládání privatizace a prodlužování pedprivatizaní agonie, ¾ Zabránní spontánní privatizaci
Základní údaje o kupónové privatizaci Údaje
I. vlna
II. vlna
11/1991 -2/1992
10 – 12/1993
Nulté kolo
2 – 4/1992
12/1993 – 3/1994
Kola
5 – 12/1992
4 – 12/1994
5
6
Oficiální konec
31. 1. 1993
31. 12. 1994
Poet investor
8,540 mil. (R – 5,950 mil.)
6,160 mil.
Poet fond
429
349
% bod umístných do fond
71,9
63,5
Poet nabízených spoleností
1491 (988 v R)
861
299,39 mld. Ks (V R 212,49 mld. Ks)
155 mld. K
35 057 Ks
25 162 K
Registrace DIK
Poet kol
Majetek nabízených spoleností Majetek na jednoho investora
Pramen: KO ENÁ K. a KO ENÝ K. Consequences of Privatization in Czech Capital Markets, 1995
21.11.2008
133
Spory o kupónovou privatizaci Kupónová privatizace - pozitiva ¾ Rovné podmínky pro všechny obany, ¾ Vysoce transparentní proces, ¾ Umožnní privatizace i v situaci nedostatených národních úspor, ¾ Privatizace bez zatížení majetku úvrem, ¾ Ocenní podnik na trhu – cena se vytváela jako dsledek stetu nabídky a
poptávky, ¾ Vznik burzy a kapitálových trh, ¾ Zainteresovanost obyvatel na celém procesu transformace.
21.11.2008
134
Spory o kupónovou privatizaci Kupónová privatizace - negativa ¾ V dsledku kupónové privatizace (KP) vznikl deformovaný pohled na kapitálový ¾ ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
trh a investiní fondy, Obyvatelstvo nebylo na proces privatizace pipraveno, Metoda nepinesla do podnik nový kapitál, Metoda nepivedla do podnik nový management, Dluhová privatizace by byla vhodnjší (peníze na privatizaci mla pjovat vláda), KP vedla k roztíštnému vlastnictví, KP vedla ke špatné vlastnické struktue (vznikaly vlastnické propletence – dcery, vnuky, které pak asto vlastnily matku; v nkterých pípadech byla na vrcholu pyramidy banka. Banky byly polostátní vzniklo rekombinované vlastnictví nabyvatelé se nechovali jako skutení vlastníci – slabé ízení, neprovádní restrukturalizace, udržování ztrátových firem,
21.11.2008
135
1993 Vznik R Daová reforma Mnová odluka (únor) Zákon o NB Vzniká BCP Praha a RM systém • Ukonení malé privatizace a zaátek druhé vlny kupónové privatizace 21.11.2008
136
1994 Druhá vlna kupónové privatizace Pedasné splacení pjky IMF (pebytek rozpotu) První píznaky krize bankovního sektoru (Bohemia)
21.11.2008
137
Problémy bankovního sektoru Poet bank v eské republice (na konci roku) Banky
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Celkem bank
9
24
37
52
55
54
53
50
45
42
40
Velké banky
5
6
6
6
6
6
5
5
5
5
4
Malé banky
4
14
19
22
21
18
12
9
8
5
4
Zahraniní banky
-
4
8
11
12
12
13
14
13
13
12
Poboky zahraniních bank
-
-
3
7
8
10
9
9
9
10
10
Specializované banky
-
-
1
5
7
8
9
9
9
9
9
Pod nucenou správou
-
-
-
1
1
0
5
4
0
0
1
Bez licence
-
-
-
-
1
4
6
10
18
21
23
Pramen: HAVEL J. Bank Privatisation, 2001
21.11.2008
138
1995 Asocianí dohoda s EU (únor) eská koruna je smnitelná eská republika 26. lenem OECD
21.11.2008
139
1996 Podání pihlášky do EU Rozšíení fluktuaního pásma koruny z 0,5 % na 7,5 % menšinová vláda deficit státního rozpotu
21.11.2008
140
1997 „Balíky“ – Korekce HP a další transformaní opatení a Stabilizaní ozdravný program vládní koalice NB opustila režim pevného kurzu, zavedení ízeného volného kurzu a zaveden režim cílování inflace Demise menšinové vlády
21.11.2008
141
Základní otázky Byl vývoj ekonomiky smující k roku 1997 nevyhnutelný ? Kde lze hledat píiny tohoto vývoje? Byl pokles hospodáství v letech 1997 – 1999 klasickou recesí, nebo šlo o ekonomickou krizi ? Je možno najít viníka(y) ?
Vývoj ekonomiky kolem roku 1997
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
HDP (%)
0,6
2,7
5,9
4,3
-0,8
-1,2
-0,4
nezam.(%)
3,5
3,2
2,9
3,5
5,2
7,5
9,4
OB (mld. K)
-15,3
-39,7
-97,6
-159,5
-144,0
-82,4
-65,8
Inflace (%)
20,8
10,0
9,1
8,8
8,5
10,7
2,1
Pramen: SÚ
Chyby jednotlivých institucí Fiskální politika: chybn konstruovaný rozpoet na rok 1997 Monetární politika: kurzový režim, pílišná liberalizace tok krátkodobého kapitálu na finanním útu, problémy malých bank (co dlal bankovní dohled?) Ö nekoordinace fiskální a monetární politiky – vina vlády nebo NB ?
Chyby jednotlivých institucí Politické tlaky (rozpad vládní koalice, tzv. Rudolfinský projev) Mnová krize v Jihovýchodní Asii (podobná skupina zemí, podobné problémy) Vláda: nedokonalosti v reform ?
Pijatá ešení Fiskální politika: pechod z expanzivní na neutrální politiku, pozdji znovu expanze Mnová politika: pechod z expanzivní na restriktivní politiku v roce 1997 (2-týdenní repo sazba z 12,4% na 39%, povinné minimální rezervy 9,5% - dnes 2%), Vnjší hospodáská politika: zavedení dovozních depozit Ö neúinné, podpora zahraniních investor
Recese nebo krize? Velikost poklesu nebyla velká, produkt se posléze vrací k hodnot potenciálu ? Zpomalení se objevilo i v Ma arsku a Polsku Ö S nejvtší pravdpodobností se jednalo o recesi, ale v situaci peháté ekonomiky. Podle pravicov orientovaných ekonom reagovala na tuto situaci nevhodn pedevším centrální banka. Další vlivy (transformaní polštáe, politická nestabilita, finanní krize) mají podprný vliv.
Pouení do budoucna Nebezpeí dvojího deficitu Nutnost koordinace fiskální a monetární politiky Zkušenosti s reakcí ekonomiky na zmny v monetární a fiskální politice
1998 Prozatímní vláda, pedasné volby, vláda SSD a opoziní smlouva s ODS Programové prohlášení vlády, návrh rozpotového deficitu NB snižuje úrokové sazby a PMR, zpísuje regulaci bankovního sektoru
21.11.2008
149
1999 R lenem NATO NB publikuje Dlouhodobou mnovou strategii Vláda zpracovává stedndobé programy (EU, vývoj hospodáství, fiskální výhled) Program revitalizace prmyslu Pokraování deregulací a privatizace SOB do rukou KBC, vláda oznamuje zámr privatizovat S a KB
21.11.2008
150
2000 Zákon o investiních podmínkách S privatizována do rukou Erste Bank, IPB pevzata SOB NB snižuje úrokové sazby
21.11.2008
151
2001 Zpráva EK o R – první kandidátská skupina Privatizace KB - Sociéte Génerale VÚSC a reforma veejné správy
21.11.2008
152
HOSPODÁ SKÁ POLITIKA OBLASTI P SOBENÍ HP MIKROEKONOMICKÁ HP HP DOPLUJÍCÍ
MAKROEKONOMICKOU HP STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POLITIKY P IZP SOBOVÁNÍ ????????????????
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POLITIKA SCHOPNOSTI P IZP SOBENÍ SE M NÍCÍM PODMÍNKÁM VE STRUKTU E EKONOMIKY
STRUKTURA – VNIT NÍ LEN NÍ – – – – –
PODÍL JEDNOTLIVÝCH SEKTOR
STRUKTURA CELKOVÉ POPTÁVKY STRUKTURA VLASTNICKÝCH FOREM DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA REGIONÁLNÍ STRUKTURA
STRUKTURÁLNÍ ZM NY – NA STRAN POPTÁVKY - R ST D CHOD , DEMOGRAFICKÉ ZM NY – NA STRAN NABÍDKY -TECHNICKÝ POKROK, INOVACE – VN JŠÍ IMPULZY – CENY, TRHY, KURZY – TENDENCE K ROZVÍJENÍ VE EJNÉHO SEKTORU 21.11.2008
154
Pojetí strukturální politiky Pístupy ke strukturální politice i liberální: tržní selhání 0, rámec i podprný: tržní selhání +, náprava i aktivní: zmna tržního výsledku i strategický: zisk renty pomocí SP
Typy strukturálních politik i akceleraní: inovaní proces i deceleraní: racionalizace, uzavírání i neutrální: mobilita, konkurence, vlastnictví
155
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA TRADINÍ STRATEGIE (KEYNESIÁNSKÉ) STRUKTURÁLNÍ POLITIKY SYSTÉMOV ORIENTOVANÁ STRUKTURÁLNÍ POLITIKA STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V GLOBÁLNÍM PROST EDÍ
21.11.2008
156
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POZNÁMKY: STRUKTURÁLNÍ, PR MYSLOVÁ A DÁLE…. HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ODV TVOVÉ POJETÍ – SPECIFIKA ODV TVÍ IDEALIZACE TRŽNÍHO CHOVÁNÍ?
21.11.2008
157
POLITIKA OCHRANY HS CENA JE ZÁKLADEM KOORDINACE POLITIKA OCHRANY HS USILUJE O ZVÝŠENÍ KONKURENCE V TRŽNÍM PROST EDÍ (ODSTRAOVÁNÍ P EKÁŽEK OSLABUJÍCÍCH KONKURENCI)
21.11.2008
158
POLITIKA OCHRANY HS POJETÍ KONKURENCE : DOKONALÁ KOKURENCE FUNKCE-SCHOPNÁ KONKURENCE (HODNOCENÍ TRŽNÍCH STRUKTUR) S – CH – V SVOBODA KONKURENCE ANTITRUST 21.11.2008
159
Pojetí vycházející z dokonalé konkurence Pedpoklad dokonale konkurenního trhu, odchylky. Problémy: statinost pojetí, oslabení motivace produktových a produkních zlepšení, nejistota, informaní nedokonalost, doasná monopolní pozice, nedosažitelnost úspor z rozsahu u dokonalé konkurence.
160
Pojetí vycházející z funkceschopné konkurence Souhrn kritérií k hodnocení konkurence, struktura-chování-výsledek, tržní struktura a její dopady na efektivnost. Problémy: modifikace tržních struktur, omezení uritého chování firem (regulace, kontrola fúzí), poet kritérií, objektivita posuzování, nepedvídatelnost, doasnost, korelace vs. kauzalita vztahu SCHV, postižení úspšných konkurent. 161
Pojetí vycházející ze svobody konkurence (ordoliberalismus) svoboda jednání a rozhodování, absence nepimené tržní síly, pirozené a umlé pekážky konkurence (vazba na tržní výkon), je zapotebí „silné“ ruky státu. Problémy: otázka pozitivního vztahu mezi svobodou konkurence a žádoucími ekonomickými výsledky, rozhodování o jednotlivých pípadech – není k dispozici souhrn praktik omezujících konkurenci.
162
Pojetí vycházející z chicagské školy – ekonomická teorie práva tržní podíl je odrazem celkové efektivnosti firmy, požadavek minimalizace státních zásah. Problémy: zbytenost protimonopolní politiky: ochrana neefektivních firem, zvýšení cen (diskriminace), narušení konkurence (omezení fúzí), protimonopolní zásahy: narušení konkurence, nedostatený pístup k informacím, arbitrárnost rozhodování, narušení práv vlastník.
163
POLITIKA OCHRANY HS TRŽNÍ STRUKTURY (M. Parkin: Economics) Monopol
charakter
Dokonalá Monopolní Oligopol konkurence konkurence
Poet firem
mnoho
Mnoho
Nkolik velkých
Jedna
Produkt
Stejný
diferecovaný
Stejný i nesubstituní diferencovaný
Bariéry vstupu
žádné
dílí
ekonomické
právní
Kontrola cen
žádná
dílí
znaná
urující
Míra koncentrace
žádná
nízká
vysoká
100 %
Píklady
obilí
Potraviny odvy
automobily
Elektina Plyn
21.11.2008
164
POLITIKA OCHRANY HS POJMY: TRŽNÍ STRUKTURY TRŽNÍ NEDOKONALOST A SELHÁNÍ BARIÉRY ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ
OMEZENÍ KONKURENCE: KARTELY A JINÉ FORMY KOORDINOVANÉHO JEDNÁNÍ ZNEUŽITÍ TRŽNÍ SÍLY: POSKYTOVÁNÍ VÝHOD, CENOVÁ DISKRIMINACE, RECIPRONÍ OBCHODY, VÁZANÉ OBCHODY APOD.
MONOPOLY A FÚZE P IROZENÉ MONOPOLY 21.11.2008
165
Bariéry vstupu na trh Absolutní ¾ ¾ ¾ ¾
pírodní zdroj, sí , zákonná bariéra (patent), technologie.
Relativní ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
koncentrace kapitálu, využití výrobních faktor, nedokonalost kapitálového trhu, diferencovanost produktu, blízkost spotebiteli.
166
POLITIKA OCHRANY HS ANTITRUST – G. ARMENTANO MONOPOLY JAKO P IROZENÁ TRŽNÍ STRUKTURA ANTITRUST JAKO POMOC NESCHOPNÝM PODPORUJE CENOVOU DISKRIMINACI JDE O DESTRUKCI SPONTÁNNÍHO P IZP SOBENÍ VEDE K REGULACI – NETRŽNÍ ROZHODOVÁNÍ MÁ PLÁNOVACÍ CHARAKTER - JAKO STRUKTURÁLNÍ POLITIKA ZASAHUJE DO VÝKONU VLASTNICKÝCH PRÁV JE TO TRŽN NEKONFORMNÍ, BYROKRATICKÝ PROCES
21.11.2008
167
POLITIKA ROZD LOVÁNÍ A P EROZD LOVÁNÍ ROZD LOVÁNÍ CENOVÝ MECHANISMUS REGULACE
P EROZD LOVÁNÍ NEROVNOST JAKO P ÍINA „ZÁSAHU“ FAKTORY NEROVNOSTI POLITICKÉ, EKONOMICKÉ, SOCIÁLNÍ A PSYCHOLOGICKÉ
SPOLEENSKÝ KONSENSUS, HLASOVACÍ PROCESY 21.11.2008
168
Píiny rozdlování 1. Umožnní dstojného života, 2. Rovnost šancí pro všechny, 3. Spoteba veejných statk, 4. Odstranní deformací prvotního
rozdlení.
169
POLITIKA ROZD LOVÁNÍ A P EROZD LOVÁNÍ TEORIE REDISTRIBUCE ANTHONY DOWNS: DEFININÍ ZNAK DEMOKRACIE BENJAMIN WARD: NEP EDVÍDATELNOST J. BUCHANAN, G. TULLOCK: ZÁVISÍ NA HLASOVACÍCH PROCED RÁCH
M ENÍ NEROVNOSTI LORENZOVA K IVKA GINI – KOEFICIENT ROBIN-HOOD INDEX KVANTILOVÁ ROZD LENÍ 21.11.2008
170
Lorenzova kivka
171
Ginniho koeficient Ginniho koeficient vyjaduje míru nerovnosti, která je odvozená od Lorenzovy kivky. Vypoítá se jako podíl velikosti plochy mezi nivelizovanou a reálnou Lorenzovou kivkou k ploše pod nivelizovanou Lorenzovou kivkou. GK Î 1 tím je dchodová nerovnost vyšší GK Î 0 tím je rovnost vyšší
172
Politika rozdlování Robin Hood index udává, kolik procent píjm by bylo zapotebí rozdlit, aby ve spolenosti mli všichni stejné píjmy Index chudoby: Hranice zákonné chudoby, Hranice subjektivní chudoby, Individuální pocit chudoby.
173
SOCIÁLNÍ POLITIKA HOSPODÁ SKÁ x SOCIÁLNÍ POLITIKA SOCIÁLNÍ JAKO SPOLEENSKÝ SOCIÁLNÍ DOPADY HOSPODÁ SKÝCH OPAT ENÍ SPOLENÉ NÁSTROJE (STABILIZANÍ FUNKCE D CHOD ) NEVLÁDNÍ SOCIÁLNÍ AKTIVITY HISTORIE SOCIÁLNÍ POLITIKY (EVROPA) Kníže Otto von Bismarck (1815 – 1898) Lord William Henry Beveridge (1879 – 1963) Karl Gunard Myrdal (1898 – 1987) 21.11.2008
174
SOCIÁLNÍ POLITIKA SOCIÁLNÍ DOKTRÍNY KATOLICKÉ SOCIÁLNÍ UENÍ KONZERVATISMUS DEMOKRATICKÝ SOCIALISMUS
SVOBODA X ROVNOST
21.11.2008
175
SOCIÁLNÍ POLITIKA MOŽNOSTI SOCIÁLNÍ POLITIKY
PASIVNÍ POLITIKA
INTERVENCIONISMUS
EŠENÍ VZNIKLÝCH PROBLÉM P EROZDLOVÁNÍM
SYSTÉMOTVORNOST
VZNIKLÉ PROBLÉMY JAKO SIGNÁL KE ZMN LEGISLATIVY
21.11.2008
AKTIVNÍ POLITIKA PREVENTIVNÍ FINANCOVÁNÍ
VÝSTAVBA SOCIÁLNÍHO ÁDU
176
SOCIÁLNÍ POLITIKA JAKOU SOCIÁLNÍ POLITIKU?
JAKO SLUŽBU VE EJNOSTI, JEJÍŽ V DÍM KRITERIEM BUDE ROZŠI OVÁNÍ PROSTORU PRO POZITIVNÍ SVOBODU OBAN
21.11.2008
JAKO STÁTEM GARANTOVANOU A ZABEZPEOVANOU SOLIDARITU MEZI OBANY, JEJÍMŽ SKUTENÝM ZDROJEM NENÍ STÁT, ALE OBANÉ SAMI
177
Pojetí sociální politiky Problém cíl (jako problém vnímání charakteru spolenosti): 1. koncepce obanské spolenosti – sociální politiku je teba chápat jako službu veejnosti, jejímž vdím kriteriem bude rozšiování prostoru pro pozitivní svobodu všech: aktivnost sociální politiky, solidarita, subsidiarita, pracovn výkonové nastavení podmínek poskytování sociálních služeb, kvalita reprodukce populace, demokratická správa veejných služeb. 2. koncepce spolenosti svobodných oban – sociální politika je pouze státem garantovaná a zabezpeovaná solidarita mezi obany, jejímž skuteným zdrojem není stát, nýbrž obané sami: odpovdnost státu vi daovým poplatníkm, odpovdnost píjemc sociálních dávek vi tm obanm, kteí na tyto dávky pispívají, odpovdnost státu vi píjemcm sociální pomoci.
178
POLITIKA ZAM STNANOSTI NEROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE JAKO PR VODNÍ ZNAK STRUKTURÁLNÍHO P IZP SOBENÍ NEGATIVNÍ D SLEDKY NEZAM STNANOSTI – EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ KOMPENZACE A JEJICH D SLEDKY: PODPORY VERSUS OSLABENÍ P IZP SOBENÍ MOBILITA A ADAPABILITA PRACOVNÍ SÍLY ZÁJMY A P SOBENÍ ODBOR
AKTIVNÍ A PASIVNÍ POLITIKA PAST NEZAM STNANOSTI: PODPORY X VÝD LKY PAST CHUDOBY: DODATENÉ ZVÝŠENÍ P ÍJM X ZRUŠENÍ DÁVEK A ZVÝŠENÍ DANÍ 21.11.2008
179
REGIONÁLNÍ POLITIKA REGIONÁLNÍ ROZDÍLY – historie PRAHA JAKO SPECIFIKUM STRUKTURÁLNÍ ZM NY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VÝVOJ ZAM STNANOSTI NUTS a politika v EU
21.11.2008
180
REGIONÁLNÍ POLITIKA NUTS - Nomenclature of Units for Territorial Statistics) neboli Statistické územní jednotky Evropské unie (nkdy také „statistické regiony EU“), jsou územní celky vytvoené pro statistické úely Eurostatu pro porovnání ekonomických ukazatel lenských zemí EU.
max
Stát
eská republika
3 mil
7 mil
Území
eská republika
NUTS 2 0,8 mil
3 mil
Oblast
8 oblastí
NUTS 0 NUTS 1
min
NUTS 3 0,15 mil 0,8 mil Kraj NUTS 4
21.11.2008
Okres
14 kraj 91 okres
181
Regionální politika R Regiony eské republiky / 14 kraj
Pramen: www.mmr.cz
182
REGIONÁLNÍ POLITIKA NUTS II Praha Stedoeský Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Stední Morava Ostravský 21.11.2008
HDP/OBYV. 118,8 48,7 60,1 56,2 54,7 56,1 53,6 59,8
(EU =100)
183
REGIONÁLNÍ POLITIKA Cíle regionální politiky: Cíl 1: rozvoj a strukturální zmny zaostávajících región Cíl 2: podpora pemny oblastí se strukturálními problémy Cíl 3: podpora vzdlávání, rekvalifikací a zamstnanosti
Nástroje: Finanní nástroje (fondy) + fond soudržnosti Programové nástroje - národní rozvojový plán a operaní programy 21.11.2008
184
EKOLOGICKÁ POLITIKA FUNKCE: Internalizaní – zneiš ovatel nese náklady Kompenzaní (nápravné) – nárok na kompenzaci Preventivní NÁSTROJE: Vlastnická práva Regulace cen a množství Aktivní politika – tržn konformní 21.11.2008
185
VE EJNÝ SEKTOR JE DEFINOVÁN JAKO (ta ást ekonomiky): Která není v soukromém vlastnictví Trh nepsobí jako hlavní alokátor Je ve vlastnictví státu, mst a obcí Kde v rozhodování hrají dominující roli politické procesy (vyjednávání a konsensus) 21.11.2008
186
VE EJNÝ SEKTOR Historie: Obiny Regulace Veejné výdajové programy – rst VV na HDP Koncept národohospodáského plánování
Funkce: Alokaní - ? Stabilizaní – role státu v HP Distribuní – konsensus o spravedlnosti 21.11.2008
187
VE EJNÝ SEKTOR Veejné píjmy – daové i nedaové Veejné výdaje – nákup, transfery, investice WAGNER V ZÁKON (rostoucí výdaje) S rstem per capita dchod v ekonomice roste rovnž relativní velikost veejného sektoru.
Inflaní oekávání Demografický vývoj (školství, zdravotnictví) Technologické zmny, urbanizace Zájmové skupina a politická rozhodování „Neefektivnost“ veejných podnik
21.11.2008
188
Dkuji za pozornost a peji hezký den
21.11.2008
189
