Regionální politika zaměstnanosti. Regionální politika zaměstnanosti. Regionální politika zaměstnanosti. Regionální politika zaměstnanosti

Regionální politika zaměstnanosti


Daniel Toth Katedra řízení PEF ČZU Konzultační hodiny: pondělí od 9.00 do 11.00 hodin Email: [email protected]

Obsah: 1. Úvod a terminologie 2. Ekonomie pracovních trhů 3. Globální ekonomika a trh práce 4. Evropská politika zaměstnanosti 5. Lisabonská strategie 6. Národní politika zaměstnanosti 7. Analýza trhu práce v České republice 8. Hlavní město Praha 9. Jihočeský kraj 10. Jihomoravský kraj 11. Karlovarský kraj 12. Kraj Vysočina 13. Královehradecký kraj

1

Toth

14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Závěr a literatura ke studiu

2

Toth



Zápočet K získání zápočtu je nutné odevzdat seminární práci.

Zkouška Písemná:

Rozsah: Přílohy: Forma:

(www.citace.com) Metodologie: rešerše, Obsah práce: Abstrakt: Téma: Počet použitých titulů: Vzor: Odevzdání:

12 stran, TR, řádkování 1,5 5 (grafy, tabulky, mapy apod.) první strana dle předepsané normy, poznámky pod čarou dle ČSN ISO 690

a Ústní:

test, otázky s uzavřenou odpovědí, otázky s otevřenou odpovědí. Znalost obsahu přednášek pomocného textu. prezentace (ve formě ppt)

úvod do problému, cíle práce, metoda, literární verifikace řešení, závěr. 1 strana 15 řádků dle aktuálního seznamu 5 knih nebo článků seminární práce v elektronické podobě na [email protected]

Toth

3

Toth

4

Regionální politika zaměstnanosti Termíny zkoušek

Toth

5

1



Název

Nezaměstnanost Základní skupiny 1) Zaměstnaní obyvatelstvo, které má placené zaměstnání, nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání)

Úvod a terminologie Autor Daniel Toth

2) Nezaměstnaní

nemají placená zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby do práce nastoupit. Jde o osoby schopné a ochotné pracovat. = ekonomicky aktivní obyvatelstvo - pracovní síla dané země

Klíčová slova

Cíle přednášky

3) ostatní

studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti - pokud nesplňují podmínky předchozích skupin. = ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

Toth

1

Toth

2



Typy nezaměstnanosti a její důsledky Základní typy nezaměstnanosti: 1) Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu. Dokonce i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace - lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, nebo se stěhují do jiného města, ženy se mohou vracet do práce poté, co měly děti. Protože frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé, nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za to, že jsou nezaměstnaní "dobrovolně". 2) Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhou u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Např. těžební oblasti, kde jsou převážně pracovníci školení pro důlní činnost, která je pro jiné obory nepoužitelná. 3) Cyklická nezaměstnanost existuje je-li celková poptávka po práci nízká. Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude. Tento Toth recese (část hospodářského cyklu stav nastává zejména v období hospodářské směřující ke dnu), pracovníci jsou propouštěni bez nároku na návrat.

Důsledky nezaměstnanosti Nezaměstnanost se uvádí jako jeden z ústředních sociálních problémů soudobého kapitalismu. Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké, během takových období rovněž ekonomické obtíže ovlivňují emoce lidí a rodinný život. Uvádí se dvě základní kategorie dopadu: ekonomický a sociální. 1) Ekonomický dopad Vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevytváří ekonomika tolik, kolik je schopna. Ztráty, ke kterým dochází v obdobích vysoké nezaměstnanosti, jsou největším doloženým mrháním zdroji v soudobé ekonomice. Většinou jde hlavně o dopad cyklické nezaměstnanosti. To kvantifikuje Okunův zákon. Okunův zákon říká, že na každá 2 %, o něž GNP poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %. 2) Sociální dopad Je to hlavě dlouhodobá (delší než 1/2 roku) nedobrovolná nezaměstnanost, která přináší lidské sociální a psychologické škody. Je dokázáno, že nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, vede k vyššímu výskytu Toth 4 srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd.

3



Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost Takto se někdy označuje frikční nezaměstnanost. Jde tedy jen o pohyb obyvatelstva mezi různými zaměstnáními. Nezaměstnanost způsobená dobrovolným ukončením jednoho zaměstnání a způsobená prodlevou nástupu do jiného. Nezaměstnanost při modelu pružných mezd. Nedobrovolná nezaměstnanost Takto se označuje cyklická nezaměstnanost, která je podmíněna nepružností směrem dolů (růst nezaměstnanosti), vůči této nezaměstnanosti neexistují volná pracovní místa. Vzniká důsledkem nepružných mezd.

Toth

5

Toth

6

1



Tendence ke zvyšování nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti má tendenci při plné zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva k neustálému růstu (trend posledních let). Existují tři příčiny:

Politika optimalizace nezaměstnanosti a snižování jejích následků Jsou používány vládní zásahy dvojího typu - aktivní a pasivní

Pasivní - zmírňuje se dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti. Aktivní - je snaha snížit nezaměstnanost udržením vysoké zaměstnanosti.

Demografické změny souvisí s demografickou strukturou ekonomicky aktivního obyvatelstva a s rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin a žen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti). Vládní politika vyšší nezaměstnanost vlivem větších sociálních jistot vytvořených vládou menší snaha, nižší zájem o hůře placenou práci. Strukturální změny dochází k vzestupné tendenci strukturální nezaměstnanosti. Ekonomika se rychle mění, zatímco pracovníci reagují na tyto změny mnohem pomaleji. Toth

7

Toth

8



Nezaměstnanost v Evropě Míra nezaměstnanosti v členských zemích OECD byla na konci listopadu loňského roku 6,5%, což je o 0,1% více než na konci října a dokonce o 0,8% více než v listopadu 2007. Míra nezaměstnanosti v Česku patří prozatím k nejnižším ze všech členských zemí a je téměř o 3% nižší než v USA. Nezaměstnanost v Evropě je vyšší než v ČR Míra nezaměstnanosti v Evropské unii činila na konci listopadu 7,2% a je tak vyšší než v členských zemích OECD (6,5%). Míra nezaměstnanosti ve vyspělých mimoevropských zemích světa je i v době finanční krize nižší než v evropských zemích. Jedním z důvodů je lepší podnikatelské prostředí v těchto zemích (nižší daně, administrativa a regulace podnikání).

Situace na trhu práce v ČR K 31. 12. 2008 evidovaly úřady práce 352 250 nezaměstnaných osob, což je o 31 951 osob více než ke konci předchozího měsíce.. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 2 628. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 335 025 dosažitelných uchazečů o zaměstnání , což je o 34 788 osob více než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 je počet dosažitelných uchazečů nižší o 3 329 osob.

Toth

9

Toth

10



Meziměsíční nárůst nezaměstnaných zaznamenalo všech 77 úřadů práce, nejvyšší růst byl v okresech: Tachov a Písek (shodně o 26,7 %), Jindřichův Hradec (o 25,7 %), Jeseník (o 20,2 %), Chrudim (o 19,4 %) a Jihlava (o 17,7 %).

Vývojové tendence na trhu práce V průběhu loňského roku převažovala tendence poklesu počtu dosažitelných nezaměstnaných při mírném růstu počtu částečně nezaměstnaných, tj. těch nezaměstnaných, kteří nastoupili do krátkodobého zaměstnání. V období od ledna 2005 se počet dosažitelných nezaměstnaných snížil o 192 024, zatímco počet částečně nezaměstnaných se zvýšil o 15 013.

Toth

11

Toth

12

2



Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2008 činila 5,96 %

Počet registrovaných nezaměstnaných Úřady práce evidovaly k 31. 12. 2008 celkem 91 189 volných pracovních míst. Je to o 20 118 míst méně než v předchozím měsíci a o 49 877 míst méně než v prosinci 2007. Za měsíc prosinec bylo na úřadech práce nově nahlášeno nebo uvolněno 16 567 pracovních míst a 36 685 volných pracovních míst bylo nově obsazeno nebo zrušeno. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 3,9 uchazeče (minulý měsíc 2,9), z toho nejvíce v okresech: Jeseník (27,0), Děčín (25,2), Bruntál (19,7), Teplice (17,2) a Hodonín (15,0).

V současné době se již nezaměstnanost zvyšuje – prognóza je že až k 7

% v roce 2009.

Toth

13


Toth

14

Regionální politika zaměstnanosti Diference míry nezaměstnanosti Ke konci října registrovaly úřady práce 183 639 žen, což tvoří 52,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. Z následujícího grafu je patrné, že počty nezaměstnaných mužů začínají růst rychleji než počty žen.

Toth

15


Toth

16


Vývoj nezaměstnanosti u mužů a žen U obou skupin dochází v období listopadu, prosince a lednu k jejich růstu, způsobeným zřejmě pracovními smlouvami uzavíranými na dobu určitou, nejčastěji končících ke konci roku; u žen se vyskytuje i druhý vrchol v období července a srpna souvisící s letními prázdninami dětí; počty nezaměstnaných mužů rostly v předchozích dvou letech jen v posledních dvou měsících roku, ale v minulém roce se zvyšovali již od července. V současné době přibývá také ekonomicky neaktivních žen (na mateřské dovolené, 66 tis osob, neověřená data).

Toth

17

Toth

18

3



Aktuální míra nezaměstnanosti žen a mužů Míra registrované nezaměstnanosti v prosinci 2008 byla u žen 7,2 % (v předchozím měsíci 6,7 %), u mužů se zvýšila ze 4,3 % v listopadu na současných 5 %.

Toth

19

Toth

20



Rekvalifikace V prosinci 2008 počet osob v rekvalifikaci podstatně klesl z 4 810 v listopadu na 2 510 v prosinci, z toho 999 pobíralo příspěvek. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, která je zpracovávaná EUROSTATEM pro mezinárodní srovnání, dosáhla v ČR v říjnu 2008 4,4 %. V ostatních zemích EU byla následující: EU27 7,1 %, Belgie 6,7 %, Bulharsko 5,5 %, Dánsko 3,1 %, Německo 6,2 %, Estonsko 8,3 %, Irsko 7,1 %, Řecko 7,2 % (červen), Španělsko 12,8 %, Francie 8,4 %, Itálie 6,8 % (červen), Kypr 3,3 %, Lotyšsko 7,0 %, Litva 4,5 %, Lucembursko 4,2 %, Maďarsko 8,0 %, Malta 5,8 %, Nizozemsko 2,4 %, Rakousko 2,8 %, Polsko 6,4 %, Portugalsko 8,0 %, Rumunsko 5,6 % (červen), Slovinsko 4,3 %, Slovensko 10,0 %, Finsko 5,7 %, Švédsko 5,2 %, Velká Británie 6,0 % (srpen).

Graf - Nezaměstnanost ČR, prognóza

Toth

21

Toth

22

Regionální politika zaměstnanosti Institut trhu práce Institut trhu práce (ITP) je podpůrný systém služeb zaměstnanosti a je pilotním systémovým projektem realizovaným Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Zaměřuje se především na zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb zaměstnanosti, jejich rozšíření a prohloubení Rozšíření služeb zaměstnanosti se týká nejen potřebné změny obsahu služeb, které budou poskytovány uchazečům a zájemcům o zaměstnání na úřadech práce, ale především zvýšení péče o uspokojení potřeb zaměstnavatelů, zvláště malých a středních, kteří jsou v současné době na okraji zájmu služeb zaměstnanosti (SZ). Aktuální změnu veřejných služeb zaměstnanosti by měla také zajistit ověřovaná zvýšená součinnost se subjekty samosprávy, zejména krajskými úřady a jejich Radami pro rozvoj lidských zdrojů. Prohloubení veřejných služeb zaměstnanosti, které je zaměřeno na zvýšení orientace na práci s disponibilní pracovní silou tak, aby byly co nejlépe řešeny potřeby zaměstnavatelů prostřednictvím cíleného využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), především cílených rekvalifikací, cíleně směrovaných příspěvků na zapracování nových zaměstnanců atd. Toth 23 Také půjde o jiný, kvalitnější, způsob práce se vstupními informacemi Úřadů práce díky nově vybudovanému manažerskému informačnímu systému.

4



Název Ekonomie pracovních trhů

Makroekonomická analýza nezaměstnanosti

Autor Daniel Toth Klíčová slova

Cíle přednášky

Toth

1

Toth



Mezní užitek ze statků, získaných za mzdu, s mezním užitkem svého obětovaného času

Substituční efekt a důchodový efekt Méně volného času substituujeme statky získanými za mzdu. Od určitého okamžiku ale začne v souladu s "pyramidou" působit proti substitučnímu efektu tzv. důchodový efekt - růst mzdy nás motivuje k tomu, abychom si kupovali více volného času. Jakmile se ocitneme na třetím až pátém stupni pyramidy potřeb, přestávají nás zajímat dodatečné spotřebitelské statky, ale spíše se začínáme věnovat vlastnímu rozvoji, popřípadě rodině. K tomu potřebujeme logicky i větší množství volného času.

Toth

3

Toth



Měření nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti se standardně užívá jako statistický ukazatel. Do tohoto parametru nejsou zahrnutí ti, kteří mají zaměstnání na částečný úvazek a hledají práci na celý úvazek nebo lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a již ztratili motivaci hledat práci, včetně lidí, kteří byli již vyloučeni z evidence nezaměstnaných na úřadu práce. Míra nezaměstnanosti se vykazuje v procentech (%). Je vyjádřena jako poměr nezaměstnaných vůči součtu zaměstnaných a nezaměstnaných.

Rovnováha dokonale konkurenčního trhu Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou, při tzv. rovnovážné mzdě, která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky a tržní křivky nabídky práce. Tržní křivka poptávky po práci je horizontálním součtem individuálních křivek všech firem na trhu. Tržní křivka nabídky práce ta již není zpět zakřivená a to proto, že při součtu jednotlivých individuálních křivek se rozdíly v zakřivení vyrovnají. To ze dvou důvodů:

U u=

x 100 (%)

L+U

Toth

5

2

4

u jednotlivých individuálních křivek jsou zpětná zakřivení v jiných bodech a při jejich součtu dojde k vyrovnání rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky. Toth

6

1


Regionální politika zaměstnanosti Nezaměstnanost

Nedokonalosti trhu práce Mezi základní nedokonalosti na trhu práce patří: Mzdová strnulost mzdy a platy mají tendenci reagovat daleko pomaleji na změny na trzích práce. Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává postupně a pomaleji. Mzdové tarify firem mnohé firmy vytvářejí určité mzdové struktury podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni (mzdové tarify používají zejména velké podniky a to ke zjednodušení mzdových rozhodnutí a k podpoření smyslu pro spravedlnost). Omezení zapříčiněné kolektivními smlouvami, pracovně-právním zákonodárstvím, ale i čistě tržními vlivy (firmy udržují zaměstnanost nad efektivní mírou proto, aby v budoucnosti měly kvalitní zaměstnance). Hlavní projevy nedokonalé konkurence jsou monopson a působení odborových organizací.

w SL w1 wE w2

Přebytek E

Nedostatek

LE

DL

L

Toth

7

Toth

8



Monopson Monopson je monopol na straně poptávajícího tzn. firem na trhu práce. Tento monopol na straně poptávky po práci nastává v případě, kdy existuje jediná dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti. Monopsonista může ovlivnit výši mzdové sazby (chce-li najmout další práci musí zvednout sazbu). Jestliže monopsonista najímá dodatečnou práci, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. Mezní náklady tohoto dodatečného pracovníka se rovnají mzdové sazbě plus zaplaceným vyšším mzdám již najmutých pracovníků (proto jsou MFCL > w). Firma najímá tolik práce, dokud příjem z mezního produktu převyšuje mezní náklady na práci. Protože v případě monopsonu jsou mezní náklady na práci vyšší než nabídka práce, a proto bude počet pracovníků dán protnutím křivky mezních nákladů a poptávky po práci (tedy příjmem z mezního produktu) a ne protnutím křivky nabídky a poptávky.

Odbory Působení odborových organizací je monopolní síla na straně nabízejícího tzn. pracovníků. Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které pro své členy usilují o vyšší mzdové sazby, lepší pracovní podmínky apod. Existují čtyři cesty, kterými odbory usilují o zvýšení mezd a ty jsou následující: Zvýšení standardních mzdových sazeb (mzdový práh) Odbory v kolektivním vyjednávání domluví s firmou takovou výši minimální mzdové sazby, která převyšuje rovnovážnou sazbu na trhu. Tím pádem se sníží poptávka po práci a vznikne přebytek nabídky práce a odbory se domluví, že firma bude najímat pouze odboráře. Omezení nabídky práce projevuje se v posunu křivky nabídky práce v daném odvětví doleva. Nutné je, aby odbory dosáhly vyjednáváním s podnikem zaměstnávání pouze odborářů a omezení počtu odborářů. Zvýšení poptávky po práci projevuje se posunem křivky poptávky po práci v daném odvětví doprava. Zvýšení poptávky odbory dosahují snahou přimět k větší spotřebě spotřebitele, omezit prodej konkurence.

Toth

9

Toth

10



Vliv odborů na změnu poptávky po práci

Phillipsova křivka Phillipsova křivka je substituční teorie inflace. Vyjadřuje vztah inflace (cenové hladiny) a nezaměstnanosti. Koncem padesátých a začátkem šedesátých let se radikálně změnil způsob, jakým ekonomové analyzovali inflaci. Phillipsova křivka vzešla z průkopnické studie ekonoma A. W. Phillipse z Nového Zélandu. Studoval údaje o nezaměstnanosti a nominálních mzdách ve Spojeném království za více než sto let.

Toth

11

Toth

12

2



Krátkodobá Phillipsova křivka Předpokládá, že se nemění setrvačná míra inflace. Pokud zůstává setrvačná inflace stabilní, vyjadřuje Phillipsova křivka zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností.

Posun Phillipsovy křivky Zvýší-li se setrvačná míra inflace, posune se krátkodobá Phillipsova křivka vzhůru. Při poklesu setrvané inflace se křivka posune dolů.

Toth

13

Toth

14



Interpretace Phillipsovy křivky Snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolá zrychlující se inflaci. Zrychlující se inflace nakonec donutí vládu rezignovat na tento cíl a nezaměstnanost se vrátí na přirozenou míru, avšak při vyšší míře inflace. Snížit setrvačnou inflaci může vláda zvýšením nezaměstnanosti nad její přirozenou míru. Nejlepší stabilizační politikou vlády je udržování míry nezaměstnanosti na její přirozené míře při nízké úrovni setrvačné inflace. Vláda může snížit míru setrvačné inflace za cenu:

Inflace Míra inflace je procento nárůstu cenového indexu z roku na rok a je definována takto:

Dočasného zvýšení nezaměstnanosti nad její přirozenou míru skutečný produkt je nižší než potencionální. Ztráta produktu představuje náklady snížení míry inflace - náklady disinflace. Stát může snížit míru setrvačné inflace důchodovou politikou. Působí na firmy a odbory, aby dobrovolně nebo na základě donucení omezily tempo růstu cen a mezd. Dopad je že pružnost cen a mezd je narušena, trh neposkytuje zcela správné informace, kam je nejvhodnější alokovat výrobní faktory, efektivnost ekonomiky se snižuje. Toth

15

Toth


16

Regionální politika zaměstnanosti Dobrovolná nezaměstnanost DF

W

DE S

WE

E

F

WF

DF

S

Toth

17

0

LG

LF

Toth

LE

L

18

3



Přirozená míra nezaměstnanosti V každém období určité procento zaměstnaných ztrácí zaměstnání a určité procento nezaměstnaných nalézá práci (čistá změna v počtu zaměstnaných a změna v počtu nezaměstnaných)

Ekonomická aktivita a zaměstnanost obyvatelstva Změny vývoje ekonomické participace a zaměstnanosti podle vzdělání a věku Se vzdělanějším obyvatelstvem obecně souvisí i vyšší aktivní účast na trhu práce, avšak v ČR je tento vztah díky historicky vysoké participaci oslabený a celková míra ekonomické aktivity v ČR naopak dlouhodobě klesala, i když se stále držela nad 70% hranicí. V posledních dvou letech se pokles zpomalil a v roce 2004 byl dokonce zaznamenán mírný nárůst. Míra ekonomické aktivity v posledních osmi letech klesala u všech kategorií dosaženého vzdělání, kromě nárůstu v roce 2006 u skupiny osob se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Dlouhodobě největší změnou bylo rapidní snížení ekonomické participace osob v nejmladších věkových kategoriích. Za posledních šest let poklesla míra ekonomické aktivity osob ve věku 15 až 19 let z 15 na 8,4 %. Značně poklesla i již daleko vyšší míra participace osob ve věku 20 až 24 let, která se v roce 2006 držela na úrovni 57,1 %. To je dáno rostoucím podílem studující mládeže. Naopak rostla míra ekonomické aktivity starších složek obyvatelstva až do věku 64 let, mj. v důsledku prodloužení věku pro odchod do důchodu. V rámci ekonomicky aktivních obyvatel rostl podíl zaměstnaných. Míra zaměstnanosti nevykazovala v období 2000 až 2006 žádné jednoznačné tendence, ale poslední dva roky taktéž rostla. (Absolutně se zaměstnanost zvýšila ze 4 731 tisíc na 4 828 tisíc zaměstnaných osob.) Česká republika se s 62,1 procenty (2008) zaměstnaných blíží Lisabonským cílům (70 procent).

u* = σ : (σ + φ) σ (:s) φ (:mí) u*

je míra ztráty pracovních příležitostí je míra nových pracovních příležitostí je přirozená míra nezaměstnanosti

Součet přírůstků je roven součtu úbytků: σ.L= φ.U Matematická úprava: σ.(L+U-U)= φ.U σ.[1-U/(L+U)]= φ.U/(L+U) Dosadíme míru nezaměstnanosti u: σ.(1-u)=φ.u Řešením je: u* = σ : (σ + φ) Toth

19

Toth

20



Částečné úvazky Podíl částečných úvazků na celkové zaměstnanosti rostl pouze pomalu Pro výši míry zaměstnanosti je podstatná zejména stanovená hranice pro odchod do důchodu, přesto ji brzdí i nedostatečný počet částečných úvazků v ČR, který je nízký i ve srovnání se zeměmi EU. Podíl osob pracujících na částečný úvazek na celkové zaměstnanosti rostl pouze pozvolna a v roce 2006 dosáhl 5,0 %. V souvislosti s posunem hranice odchodu do důchodu by právě v nejstarší skupině 60 až 64 letých mohl být systém částečných úvazků využíván. Od roku 2001, kdy je tato problematika sledována, vzrostl počet zaměstnanců pracujících na částečný úvazek o 6,7 % na hodnotu 242 tisíc osob. Podle věku mezi nimi byly hlavně osoby nad 30 let, z toho nejvyšší zastoupení a v posledních dvou letech nejrychlejší růst měly osoby ve věku 30 až 44 let. Důvod péče o děti nebo postiženou osobu průběžně uvedla přibližně pouze jedna pětina osob. Podle vzdělání měly dvě třetiny pracujících na částečný úvazek střední vzdělání s maturitou nebo bez maturity, zbylá část připadla na osoby se základním vzděláním nebo bez vzdělání, u kterých dále klesala, naopak u osob s vysokoškolským vzděláním měla výrazně vzrůstající tendenci. Podzaměstnanost, nebo-li preference práce na plný úvazek a nedobrovolná práce na zkrácený úvazek, od roku 2003 stagnovala na úrovni 20 % z celkového počtu pracujících na částečný úvazek. Nicméně tento problém je21 Toth vzhledem k velice nízkému výskytu práce na částečný úvazek spíše mizivý.

Změny v hlavních sektorech ekonomiky Rozvoj v sektorech služeb stále nedostatečný Přeměna sektorové struktury české ekonomiky probíhá velmi pozvolně a pozice sekundárního sektoru, tj. průmyslu a stavebnictví, je v ČR stále velice silná. V období 2000 až 2006 ukazatel podílu zemědělského sektoru na hrubé přidané hodnotě (HPH) pokračoval až na výjimky v dlouhodobém poklesu a snížil se na hodnotu 4,5 % v roce 2006. Příznivě nastartovaný proces růstu podílu terciárního sektoru a ústup sekundárního sektoru se v roce 2004 mírně obrátil a podíl průmyslu začal opět růst z hodnoty 36,6 % v roce 2000 na 40 % v roce 2006. Růst podílu sektoru služeb se naopak snížil o 2,6 p. b. na 56,5 % v roce 2006. Podíl jednotlivých sektorů na celkové zaměstnanosti v ČR se vyvíjel podobně jako jejich podíl na HPH. S rychle rostoucí produktivitou práce klesala zaměstnanost v sektoru zemědělství ještě rychleji než podíl tohoto sektoru na HPH, celkem za analyzované období o 5,1 p. b. a činí v současnosti 3,8 % z celkové zaměstnanosti. Naopak podíl sekundárního sektoru na celkové zaměstnanosti v roce 2006 mírně přerostl úroveň roku 2001 (40,0 %) a u terciárního sektoru podíl na zaměstnanosti rokem 2005 stagnoval a v roce 2006 byl zaznamenán pokles na 56,1 %. Relativně nízký podíl zaměstnanosti v sektoru služeb byl nepříznivým faktorem pro celkovou zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR. Toth 22



Produktivita práce a mzdy Souhrnná produktivita práce roste rychleji než průměrná reálná mzda. Souhrnná produktivita práce rostla v období 2000 až 2006 průměrným meziročním tempem 3,6 % a její růst se od roku 2003 zrychlil a držel se nad 4 % ročně. Od roku 2003 byl vyšší než růst jednotkových pracovních nákladů, které v roce 2005 dokonce klesly. Od roku 2004 také každým rokem mírně předstihoval růst průměrné reálné mzdy, v roce 2006 o 0,5 p. b. Vyšší růst produktivity práce nebyl v roce 2005 a 2006 provázen snižující se intenzitou zaměstnanosti, jak bylo pozorováno v minulosti.

Toth

23

Toth

24

4



Název Globální ekonomika a trh práce

Nezaměstnanost ve Spojených státech


Cíle přednášky Cílem přednášky je prezentovat situaci na trhu práce v globální perspektivě a ukázat návaznost na český trh práce a politiku zaměstnanosti.

Toth

1

Toth



USA V prosinci ztratilo v USA práci podle oficiálních údajů 524 000 pracovníků. Nezaměstnanost je aktuálně 13,5 procenta – přibližně dvojnásobek úzce definované oficiální míry nezaměstnanosti – pokud započteme i ty, kteří se vzdali hledání práce a ty, kteří byli přinuceni vzít práci na částečný úvazek.

Toth

3

2

USA – 7,2 % nezaměstnanost v prosinci (což je o 0,4 % více než předcházející měsíc a o 2,3% více než v listopadu 2007) Japonsko – 4,0 % nezaměstnanost v listopadu (což je o 0,3 % více než v říjnu a o 0,2 % více než v listopadu 2007) Francie – 7,9 % nezaměstnanost v listopadu (což je o 0,1 % více než v říjnu a o 0,1 % více než v listopadu 2007) Německo – 7,1 % nezaměstnanost v listopadu (což je stejné jako v říjnu a o 0,9 % více než v listopadu 2007) Kanada – 6,6 % nezaměstnanost v prosinci (což je o 0,3 % více než v listopadu a o 0,6 % více než v listopadu 2007) Velká Británie – 5,9 % nezaměstnanost v listopadu (což je o 0,1 % více než v říjnu a o 0,7% více než v listopadu 2007) Itálie – 6,7 % nezaměstnanost v listopadu (což je stejné jako v říjnu a o 0,5 % více než v listopadu 2007).

Toth

4



Nezaměstnanost v evropských zemích V porovnání s mírou nezaměstnanosti za celý rok 2007 se během roku 2008 nejvíce zvyšovala nezaměstnanost ve Španělsku a na konci listopadu byla již o 5,1% vyšší než za celý rok 2007. Jsou však země, kde míra nezaměstnanosti dokonce ve sledovaném období klesla. Jedná se o Nizozemí a Rakousko. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v současné době v Nizozemí, Norsku a Islandu. Naopak nejvyšší je ve zmiňovaném Španělsku, které finanční krize velmi silně postihla již na konci loňského roku.

Podmínky pro nezaměstnané jsou horší V Evropě mají nezaměstnaní podstatně lepší podmínky než v ostatních členských zemích OECD. Vzhledem k propracované sociální politice a řadě státních dávek je zde životní úroveň nezaměstnaných podstatně lepší než v mimoevropských zemích. Sociální politika je v Evropské unii na velmi vysoké úrovni, ale v mnoha zemích již narazila na své finanční možnosti a země nebudou schopny udržet nastavené systémy i v budoucnosti. Výše podpory v nezaměstnanosti je v Evropě poměrně vysoká, ale je pobírána pouze omezenou dobu, která se navíc snižuje a zpřísňují se i podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. Touto cestou se vydalo i Česko. Jak je to s podporou v nezaměstnanosti v letošním roce? Od letošního roku je délka podpory v nezaměstnanosti v Česku kratší o jeden měsíc.

Toth

5

Toth

6

1



Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 13.307 Kč měsíčně do 50 let věku je délka podpory 5 měsíců od 50 let do 55 let je délka podpory 8 měsíců nad 55 let je délka podpory 11 měsíců První dva měsíce činí podpora 65 % z průměrného čistého měsíčního výdělku, další dva měsíce 50 % a další měsíce 45 %. Nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít již pouze občan, který v posledních 3 letech pracoval alespoň 12 měsíců a odváděl sociální pojištění. K žádosti o podporu v nezaměstnanosti bude nutno nyní přiložit i evidenční list důchodového pojištění.

Toth

7

Toth

8


Toth

9

2



Název Evropská politika zaměstnanosti

Flexicurity We are all aware of how globalisation and technological progress have an effect on our daily lives, rapidly changing needs of workers and enterprises. Companies have to be innovative if they want to survive; workers have to be flexible if they want to keep or find a job. News of company restructurings and collective agreements causes a feeling of instability and fears of losing social protection rights. What is Flexicurity? Flexicurity is a new way of looking at flexibility and security on the labour market. It sets out from the awareness that globalisation and technological progress are rapidly changing the needs of workers and enterprises. Companies are under increasing pressure to adapt and develop their products and services more quickly. If they want to stay in the market, they have to continuously adapt their production methods and their workforce. This is placing greater demands on business to help their workers acquire new skills. It is also placing greater demands on workers with regards to their ability and readiness for change.

Autor Daniel Toth Klíčová slova Operační programy, lidské zdroje a zaměstnanost, Evropský sociální fond. Cíle přednášky Cílem přednášky je deskripce finančních instrumentů na podporu zaměstnanosti, rozvoje lidských zdrojů a vzdělávání. V souvislosti s obecnými principy půjde o analýzu konkrétních procesů finančních řízení projektů v definovaných operačních programech. Toth

1

Toth



Strukturální fondy Evropský sociální fond (ESF) začal de jure fungovat od roku 1957. Jeho existence je zakotvena již v Římských smlouvách. De facto začal fungovat o dva roky později. Stal se tzv. finančním nástrojem podpory sociální politiky Evropské unie. V současné době již plní velmi důležitou roli nástroje podpory lidských zdrojů. Operační programy tak realizují cíle Národního strategického referenčního rámce, který je základní dokumentací k sociálnímu a hospodářskému rozvoji, včetně rozvoje lidských zdrojů. V období 2004-2006 se zněj financoval především Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Od roku 2007 se zněj financují OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) a také OP Praha Adaptabilita (OPPA). Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF).

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost I. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (2007-2013) spadá pod cíl 1 Konvergence. Jeho smyslem je posílení lidského kapitálu a rozvoje lidských zdrojů jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti českého hospodářství. OP je určen pro všechny regiony soudržnosti kromě Prahy. Pro Prahu je určen OPPA jako nástroj posílení (cíl 2) regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. OP VK má pět prioritních os (PO). První PO je počáteční vzdělávání, druhou PO je terciární vzdělávání pro vědu a výzkum, třetí PO je celoživotní vzdělávání a čtvrtou PO je profesní vzdělávání. Poslední pátou prioritní osu tvoří technická asistence, z níž se financuje administrace a realizace OP VK od propagace, přes vyhlašování výzev, podání žádostí projektů, vyhodnocení a monitoring.

Toth

3

Toth



Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. OP VK spadá mezi vícecílové tematické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v případě projektů vytvářejících systémový rámec celoživotního učení též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je v této oblasti proto také Hl. město Praha. Pro OP VK je vyčleněno 1,83 mld. €, což činí přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro ČR. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €. OP VK obsahuje 5 prioritních os, rozdělujících operační program na logické celky a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Operační program byl dne 12. října 2007 schválen Evropskou komisí.

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost III. Počáteční vzdělávání. Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 612,1 mil. €, tj. 34 % alokace OP VK. Např. zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí, rozšíření výuky v cizích jazycích na středních školách, propracování a rozšíření nabídky asistenčních služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vytvoření systému dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení a podpora tohoto vzdělávání s důrazem na odborné kompetence i kompetence vedoucí ke zvyšování manažerských schopností nutných pro další rozvoj škol a školských zařízení apod.

Toth

5

Toth

2

4

6

1



Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost IV. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj. Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 626,5 mil. €, tj. 35 % alokace OP VK. Např. inovace studijních programů na VOŠ a VŠ v souladu s požadavky znalostní ekonomiky a potřebami trhu práce, zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí při vytváření a realizaci těchto programů, další vzdělávání učitelů, řídících pracovníků a administrativních pracovníků na VOŠ, další specifické odborné vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, další vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v oblasti řízení výzkumu a vývoje, podpora mobility pracovníků mezi výzkumnými institucemi a soukromým a veřejným sektorem, spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem apod.

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost V. Další vzdělávání. Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 289,9 mil. €, tj. 16 % alokace OP VK. Např. podpora vzdělávání v oblasti obecných a odborných kompetencí, vytvořit vzdělávací moduly zaměřené na podporu obecných kompetencí (jazykové a IT dovednosti, podpora podnikatelských dovedností, znalostí a dovedností v environmentální oblasti), rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích, vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj apod. Systémový rámec celoživotního učení. Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 227,1 mil. €, tj. 12 % alokace OP VK. Financovány jsou aktivity, které v oblasti počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání přispívají k vytváření systému celoživotního učení, a to na území celé ČR, tedy i v Praze.

Toth

7

Toth



Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost VI. Technická pomoc. Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 72,4 mil. €, tj. 4 % alokace OP VK. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OP VK, administrace a hodnocení projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost I. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech.

Toth

9

Toth

8

10



Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost II. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) spadá mezi vícecílové tematické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráce též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je v těchto oblastech proto také Hl. město Praha. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld. € (cca 52,03 mld. Kč), což činí přibližně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost III. OP Lidské zdroje a zaměstnanost obsahuje 6 prioritních os, rozdělujících operační program na logické celky a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Adaptabilita Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 525,4 mil. €, tj. 28,6 % OP LZZ. Např. další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, tvorba nových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, uplatňování pružných forem organizace práce apod.

Toth

11

Toth

12

2



Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost III. Aktivní politika trhu práce Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 605,8 mil. €, tj. 33,0 % OP LZZ. Např. rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, bilanční a pracovní diagnostika, podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí, zajištění odborné praxe, podpora nových forem zaměstnání pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj speciálních doškolovacích programů pro pracovníky sítě bilančně diagnostických pracovišť pro potřeby služeb zaměstnanosti, tvorba, realizace a rozšíření specifických integrovaných školících programů pro společenskou (pracovní) integraci uchazečů o zaměstnání ohrožených sociální exkluzí, podpora institucionálního a metodického zázemí pro rozvoj systémů předvídání změn na trhu práce a zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti apod.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost IV. Sociální integrace a rovné příležitosti Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 398,6 mil. €, tj. 21,7 % OP LZZ. Např. poskytování sociálních služeb a podpora dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování a k prevenci sociálního vyloučení, transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny osob, zavádění procesu zvyšování kvality, kontroly a zajištění dostupnosti sociálních služeb, vzdělávací programy, kurzy, odborné vzdělávání pro sociálně vyloučené, poradenské programy k aktivizaci a motivaci sociálně vyloučených při vyhledávání zaměstnání, poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ženy, nediskriminačního přístupu, zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy, rozvoj distančních forem vzdělávání apod.

Toth

13

Toth

14



Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost V. Veřejná správa a veřejné služby Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 195,1 mil. €, tj. 10,6 % OP LZZ. Např. zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb apod. Mezinárodní spolupráce Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 39,0 mil. €, tj. 2,1 % OP LZZ Např. výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF, vznik tématických sítí, zaměřených na řešení specifického problému apod.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost VI. Technická pomoc Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 73,5 mil. €, tj. 4,0 % OP LZZ. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OP, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.

Toth

15

Toth

16



Operační program Praha Adaptabilita I. Operační program Praha Adaptabilita (OP PA) je určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Program je určen pouze pro Prahu, proto veškeré projekty musí pomáhat v hlavním městě Praha. Platí, že účastníci projektů musí být z Prahy nebo musí pracovat pro pražské zaměstnavatele, případně musí být studenty pražských škol. Realizátoři projektů (např. vzdělávací instituce) mohou ovšem být z jakéhokoliv regionu ČR. OP PA je jedním ze dvou operačních programů pro Prahu, který čerpá prostředky z fondů EU v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z fondů EU je pro OP PA vyčleněno 108,39 mil. € (cca 3,05 mld. Kč), což činí přibližně 0,41 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z národních veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 19,13 mil. €.

Operační program Praha Adaptabilita II. OP PA obsahuje 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky. OP PA není (na rozdíl od ostatních operačních programů v ČR) dále konkretizován prostřednictvím tzv. oblastí podpory. Důvodem je relativně malý objem prostředků, které jsou k dispozici v rámci jednotlivých prioritních os.

Toth

17

Toth

18

3



Operační program Praha Adaptabilita III. Podpora rozvoje znalostní ekonomiky Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 41,4 mil. €, tj. 38,2 % OP PA. Např. kurzy dalšího vzdělávání, školení a odborná příprava poskytovatelů dalšího vzdělávání, zvyšování kvalifikace zaměstnanců a absolventů škol formou odborných stáží a přenosem zkušeností, rozvoj, zavádění a realizace systémů dalšího vzdělávání ve firmách a oborech; podpora budování kapacit lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji, vzdělávání a poradenství při zakládání nových firem apod.

Operační program Praha Adaptabilita IV. Podpora vstupu na trh práce Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 31,6 mil. €, tj. 29,2 % OP PA. Např. poskytování sociálních služeb s cílem zlepšit postavení sociálně znevýhodněných osob na trhu práce, podpora při hledání a udržení práce (např. vzdělávání, praxe), podpora dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách, opatření pro podporu rovných šancí pro ženy a muže na trhu práce, podpora a rozvoj služeb péče o děti s cílem sladit pracovní a soukromý život jejich rodičů, podpora pracovního prostředí vstřícného k rodinám a rozvoj flexibilních forem organizace práce, adaptace náplně práce pro zaměstnance v předdůchodovém věku, podpora a poradenství při zakládání a zahájení činností subjektů sociální ekonomiky, rozvoje aktivit stávajících menších a nových NNO v oblasti sociálního začleňování apod.

Toth

19

Toth

20



Operační program Praha Adaptabilita V. Modernizace počátečního vzdělávání Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 31,6 mil. €, tj. 29,2 % OP PA Např. rozvoj a inovace vzdělávacích programů na SŠ a VOŠ, rozvíjení spolupráce škol s podniky, vysokými školami a institucemi výzkumu a vývoje, podpora odpoledních vzdělávacích programů na školách s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí (počítačová gramotnost a znalost cizích jazyků), rozvíjení distančních a kombinovaných forem studia, další vzdělávání pedagogických a akademických pracovníků, odborných pracovníků ve školství, rozvoj studijních programů na vysokých školách, podpora začlenění znevýhodněných žáků a studentů do vzdělávacích programů škol běžného typu apod.

Operační program Praha Adaptabilita VI. Technická pomoc Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 4,7 mil. €, tj. 3,4 % OP PA. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPPA, výběr projektů, monitoring projektů a programu, evaluace a publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.

Toth

21

Toth

22



Aktivní politika zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti) APZ je nástroj pozitivního ovlivnění trhu práce, a tím hospodářského vývoje v zemi. Výchozí teoretické pozice (keynesiánská a monetaristická) jsou zcela odlišná. Keynesiáni vycházejí z toho, že nezaměstnaný principiálně hledá práci. Je tedy ve své podstatě aktivní, ale nabídka pracovních pozic je omezená. Stát je v této situaci nucen vytvářet jak podpůrné sociální sítě a mechanismy, tak vytvářet proaktivní politiku zaměstnanosti s cílem vytvářet nová a dostupná pracovní místa. Monetaristé se k nezaměstnanosti staví jako k makroekonomickému problému. Nezaměstnaný je principiálně zodpovědný za svůj sociální stav a míru ekonomické aktivity. Trh práce lze tedy podpořit jen důrazem a podporou rovných příležitostí. Osobní ekonomická aktivita je nezastupitelným zdrojem aktivity. Aktivní politika zaměstnanosti má za cíl zvýšit zaměstnanost. Přímým dopadem je tedy zvýšení a zachování pracovních míst. Negativním efektem je snižování reálné mzdy.

Vybrané negativní dopady aktivní politiky zaměstnanosti Cyklické a přerušované zaměstnávání znamená, že podnikatel zaměstnává pracovníka jen po dobu trvání podpory na vznik pracovního místa. Pak místo zruší a následně vytvoří nové, kterým subvencuje pracovní pozice. Pulling nebo headhunting. Pracovní místa, která vzniknou jsou následně obsazena zaměstnancem, který je přetažen od konkurence. Tím dochází k zvýhodnění jednoho zaměstnavatele na úkor jiného. Jde o mzdový dumping. Zvláště problematický je z ekonomického hlediska headhunting. Jde o přetahování středního managementu nebo provozního personálu, který je dlouho a nákladně zaškolován eventuálně následně přetažen konkurencí na „nově“ vzniklé pracovní místo. Nevhodné cílení programů tzv. creaming efekt je negativní dopad APZ. Jsou vybíráni uchazeči, kteří pomoc tolik nepotřebují, ale s nimiž se dobře pracuje na úkor těch, kteří by program pracovali více, ale jsou sociálně či jinak vyloučeni ze sociální práce a přípravy.

Toth

23

Toth

24

4


Toth

25

5



Název Lisabonská strategie

Lisabonská strategie – první pilíř Lisabonská strategie byla přijata na summitu 13. – 14. 3. 2000. Byla postavena na třech pilířích. Prvním byla hospodářská politika s důrazem na liberalizaci trhů a snižovaní bariér v obchodním styku, na liberalizaci energetických a telekomunikačních sítí, dopravy a rozvoje aplikovaného výzkumu, vývoje a nových technologií. Druhý pilíř lze definovat jako sociálně-politický. Třetí pilíř se zaměřil na environmentální politiku a udržitelný rozvoj. První pilíř Lisabonské strategie měl podpořit hospodářský růst členských zemí, avšak politickou suverenitu v rozhodování ponechal na jednotlivých členských zemích. Lisabonská strategie stanovila tzv. indikátory hospodářského růstu, které měly za cíl komparativním způsobem sledovat postup a rozvoj jednotlivých členských zemí ve srovnání s hospodářským vývojem ve Spojených státech.

Autor Daniel Toth Klíčová slova Lisabonská strategie, hospodářský růst, vzdělání pro konkurenceschopnost, Nová lisabonská strategie, Postlisabonská strategie. Cíle přednášky Cílem přednášky je vysvětlení struktury, funkce, významu a důsledků

Lisabonské strategie pro politiku zaměstnanosti. Jde také o exploraci hlavních tří pilířů strategie od jejího vzniku do dnešních let. Toth

1

Toth



Lisabonská strategie - druhý pilíř Druhý pilíř Lisabonské strategie tvoří soubor sociálních priorit včetně podpory aktivní politiky zaměstnanosti. Zvláštní důraz klade strategie na zefektivnění systému vzdělávání včetně terciárního vzdělávání a celoživotního vzdělávání, tak zvaného life-long learningu. Aktivní politika zaměstnanosti měla za úkol podpořit flexibilitu pracovních trhů a připravenost zaměstnanců na změny na trhu práce. V této souvislosti se definuje hospodářský a politický význam flexicurity, který v evropské rovině rozvíjí český eurokomisař pro sociální politiku, zaměstnanost a rovné příležitosti PhDr. Vladimír Špidla.

Lisabonská strategie – třetí pilíř Třetí pilíř byl k Lisabonské strategii přiřazen o půl roku později a tvoří jej environmentální priority. Environmentální politika Evropské unie směřuje k podpoře rozvoje energeticky šetrných technologií a ochraně životního prostředí. Environmentální politiku považuje evropská politická reprezentace za dlouhodobý strategický cíl, na jehož plnění se mají podílet nejen vlády členských zemí EU, ale také privátní sféra, velké energetické společnosti a průmysl. V současné době se ve třetím pilíři diskutuje také otázka udržitelného rozvoje v energetice a otázka podpory jaderné energetiky.

Toth

3

Toth

2

4



Lisabonská strategie – pokračování a současnost Na začátku roku 2002 se ukázalo, že Lisabonská strategie si v některých dílčích prioritách klade příliš obecné a ambiciózní cíle. Proto vrcholní představitelé Evropské komise (Romano Prodi) iniciovali reformu Lisabonské strategie. Proto byla v roce 2003 sestavena komise expertů (tzv. Kokova komise), která měla za úkol připravit revizi dokumentů Lisabonské strategie. Výstupem komise expertů byla tzv. Kokova zpráva, která byla v roce 2004 předložena nově zvolené Evropské komisi v čele s José Barrosem. Barrosův tým akceptoval doporučení Kokovy komise a rozšířil zprávu o dílčí úpravy, které se týkají podpory vědy, výzkumu a vzdělávání. Do dokumentu zapracoval také otázku tzv. evropského patentu. Lisabonská strategie byla a je vymezena roky 2000 - 2010. Každý rok na jaře vydává Evropská komise roční evaluační zprávu. Na konci roku 2010 by měla být zpracována koncepční a systémová evaluační zpráva celé dekády s doporučeními pro další strategické období a politickou reprezentaci EU. Po volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 bude připraven návrh 5 strategického dokumentu, který by Toth měl Lisabonskou strategii nahradit.

Nová Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost I. Vzhledem k hodnocení Lisabonské agendy (2000 - 2010) v polovině období, které provedla Evropská rada 22. a 23. března, předložil předseda Komise, José Manuel Barroso, 2. února Sdělení ve prospěch ambiciózní strategie růstu a zaměstnanosti pro Unii. Pro politiku soudržnosti to znamenalo posílení všech regionů a navázání na cíle z Lisabonu a Götteborgu. Barroso chtěl navázat na liberální aspekty Lisabonské strategie především v oblasti trvalé konkurenceschopnosti evropské ekonomiky s důrazem na vytváření pracovních míst. Dalším motivem byla snaha o reformu strukturálních fondů, kterou Komise navrhla na období 2007–2013. Nové zaměření priorit. Obnovená Lisabonská strategie, se zaměřením na jasnější a realističtější priority, má stále jako hlavní motiv trvale udržitelný rozvoj. Je formulována kolem tří velkých okruhů: Učinit Evropu atraktivnější pro investice a práci Do centra růstu postavit znalosti a inovace Vytvářet větší počet lepších pracovních míst. Toth

6

1



Nová Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost II. V tomto rámci se v Nové Lisabonské strategii klade důraz především na optimalizaci vnitřního trhu, malých a středních podniků, odvětví se silným potenciálem růstu, evropské infrastruktury, výzkum a vývoj, inovace a ekologické inovace, konsolidaci evropské průmyslové základny, partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Vytváření kvalitních pracovních míst díky zvýšení investic do lidských zdrojů a vytváření nových činností. Rozvoj znalostní ekonomiky posílením výzkumných kapacit a inovačních sítí při využití informačních a komunikačních technologií. Především je třeba uvést podporu inovačních center spojujících regionální střediska, univerzity a podniky. Zvýšení přitažlivosti regionů díky větším dotacím do infrastruktury.

Nová Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost – struktura dokumentu 1. Priorita: Soulad mezi hospodářskou a sociální politikou. Růst a zaměstnanost v první řadě. Vybudování evropského partnerství pro růst a zaměstnanost, Opatření na podporu růstu a zaměstnanosti. 2. priorita: Volný trh a liberalizace. Přitažlivější Evropa pro investory a pracující, Rozšíření a prohloubení jednotného trhu, Zajištění otevřeného a konkurenčního prostředí na trzích v Evropě i mimo ni. 3. Priorita: Legislativa. Zlepšování evropských a vnitrostátních právních předpisů. 4. Priorita: Věda a výzkum pro aplikace. Znalosti a inovace - cesta k růstu, Zvýšení a zlepšení investic do výzkumu a vývoje, Usnadnění inovací, zavádění informačních a komunikačních technologií a udržitelného využívání zdrojů, Příspěvek k vytvoření silné evropské průmyslové základny. 5. priorita: Modernizace sociálního systému a flexicurity. Vytváření více a lepších pracovních míst, Podpora vstupu většího množství lidí na trh práce, Modernizace systémů sociální ochrany, Lepší přizpůsobivost Toth 8 pracovníků a podniků a větší flexibilita trhů práce, Vyšší investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace.

Toth

7



Post 2010 Lisabonská strategie (The Post-2010 Lisbon Strategy, Felix Roth a Daniel Gros, Centre for European Policy Studies, CEPS) 1. Priorita: Zlepšení kvality vzdělání.(Better educated Europe) 2. Priorita: Vzdělání pro hospodářský růst. (The Human Capital for economic Growth) 3. Priorita: Sociální koheze. (The Social Cohesion)

Toth

9

Toth

10

2



Název Národní politika zaměstnanosti

Aktivní politika zaměstnanosti Principy a strategie aktivní politiky zaměstnanosti byly přijaty v roce 1990, kdy v rámci MPSV vznikla Správa služeb zaměstnanosti s celorepublikovou sítí úřadů práce jako reakce na očekávanou vlnu nezaměstnanosti, spojenou s transformací ekonomiky. Aktivní politika zaměstnanosti byla integrována do Zákona o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Standardní opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou popsána v kapitole 2.2.6. V souladu s cíly Hospodářské strategie vlády České republiky pro vstup do Evropské unie zpracovalo MPSV v roce 1999 Národní plán zaměstnanosti. Cílem tohoto plánu bylo stanovit střednědobou politiku zaměstnanosti, provázanou s celkovou hospodářskou, sociální, vzdělávací a regionální politikou vlády. Na tento plán navazují roční akční plány, které zavádějí postupně opatření uvedená v Národním plánu zaměstnanosti.

Autor Daniel Toth Klíčová slova Národní politika zaměstnanosti, financování a řízení podpory zaměstnanosti, Operační program lidské zdroje a zaměstnanost. Cíle přednášky Cílem přednášky je explorace a analýza národní politiky zaměstnanosti v kontextu evropské sociální a hospodářské politiky. Dalším cílem je vysvětlení fungování a dopadů evropské politiky zaměstnanosti na český trh práce. Toth

1

Toth

2



Národní akční plán zaměstnanosti 2002, přijatý vládou, uložil rozvíjet stávající přístupy tím, že: bude rozšířeno současné pojetí aktivní politiky zaměstnanosti o služby poskytované úřady práce uchazečům a zájemcům o zaměstnání při poradenství, zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci, bude poskytnuta podpora každému nezaměstnanému, ale největší pozornost bude věnována uchazečům, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, pracovníci úřadů práce zaměří hlavní pozornost na ty činnosti při práci s uchazeči, které je povedou k aktivnímu hledání zaměstnání, Správa služeb zaměstnanosti bude usilovat o odpovídající personální a materiální zabezpečení, bude zvýšena úroveň koordinace politiky zaměstnanosti jak v národním, tak v krajském měřítku, s cílem dosáhnout zapojení zaměstnavatelů, odborů, regionálních a místních úřadů, neziskových organizací a dalších aktérů na trhu práce do realizace různých aktivit na trhu práce.

Obsah NAP Obsah Národního akčního plánu zaměstnanosti je konkretizován do 18 směrnic, jejichž prostřednictvím jsou naplňovány 4 pilíře Evropské strategie zaměstnanosti: zaměstnatelnost podnikání, adaptabilita rovné příležitosti V krátkodobém horizontu nedisponuje ČR zdroji, které by umožňovaly plně naplnit Směrnici č. 1 Evropské komise k zaměstnanosti. V informačním systému rovněž dosud nejsou sledována a sbírána data vypovídající o všech aktivitách úřadu práce (především zprostředkovatelských a poradenských). MPSV proto bude v následujících letech systematicky sbírat údaje pomocí různých druhů šetření, včetně tzv. sledovacích studií. Analýza těchto dat následně umožní lépe směrovat zdroje pro jednotlivá opatření a optimalizovat rozsah opatření ke zvýšení zaměstnanosti.

Toth

3

Toth



Zákon o zaměstnanosti

Část V. § 104 – 120 APZ Hlava II: Rekvalifikace § 109 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání § 110 Rekvalifikace zaměstnanců Hlava III: Investiční pobídky Hlava IV: Další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti § 112 Veřejně prospěšné práce § 113 Společensky účelná pracovní místa § 114 Překlenovací příspěvek § 115 Příspěvek na dopravu zaměstnanců § 116 Příspěvek na zapracování § 117 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Hlava V: Cílené programy k řešení zaměstnanosti § 120

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; Obsah: Úvod Hlavička zákona Část I. § 1 – 13 Úvodní ustanovení Část II. § 14 – 66 Zprostředkování zaměstnání Část III. § 67 – 84 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Část IV. § 85 – 103 Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí Část V. § 104 – 120 Aktivní politika zaměstnanosti Část VI. § 121 – 124 Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte Část VII. § 125 – 141 Kontrolní činnost Část VIII. § 142 – 151 Společná, přechodná a závěrečná ustanovení Příloha 1 Názvy a sídla úřadů práce Příloha 2 Úřady práce podle § 8 odst. 2 a vymezení jejich územních obvodů Poznámky Poznámky pod čarou

(1) (2) (3) (4)

Toth

5

4

Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství. Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo. Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením; v rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku. Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu. Toth 6

1


Regionální politika zaměstnanosti Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost I. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Novelizace v roce 2009

Toth

7

Toth

8



Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost II. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) spadá mezi vícecílové tematické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráce též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je v těchto oblastech proto také Hl. m. Praha. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld. € (cca 52,03 mld. Kč), což činí přibližně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost III. OP Lidské zdroje a zaměstnanost obsahuje 6 prioritních os, rozdělujících operační program na logické celky a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Adaptabilita Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 525,4 mil. €, tj. 28,6 % OP LZZ. Např. další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, tvorba nových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, uplatňování pružných forem organizace práce apod.

Toth

9

Toth

10



Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost III. Aktivní politika trhu práce Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 605,8 mil. €, tj. 33,0 % OP LZZ. Např. rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, bilanční a pracovní diagnostika, podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí, zajištění odborné praxe, podpora nových forem zaměstnání pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj speciálních doškolovacích programů pro pracovníky sítě bilančně diagnostických pracovišť pro potřeby služeb zaměstnanosti, tvorba, realizace a rozšíření specifických integrovaných školících programů pro společenskou (pracovní) integraci uchazečů o zaměstnání ohrožených sociální exkluzí, podpora institucionálního a metodického zázemí pro rozvoj systémů předvídání změn na trhu práce a zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti apod.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost IV. Sociální integrace a rovné příležitosti Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 398,6 mil. €, tj. 21,7 % OP LZZ. Např. poskytování sociálních služeb a podpora dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování a k prevenci sociálního vyloučení, transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny osob, zavádění procesu zvyšování kvality, kontroly a zajištění dostupnosti sociálních služeb, vzdělávací programy, kurzy, odborné vzdělávání pro sociálně vyloučené, poradenské programy k aktivizaci a motivaci sociálně vyloučených při vyhledávání zaměstnání, poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ženy, nediskriminačního přístupu, zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy, rozvoj distančních forem vzdělávání apod.

Toth

11

Toth

12

2



Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost V. Veřejná správa a veřejné služby Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 195,1 mil. €, tj. 10,6 % OP LZZ. Např. zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb apod. Mezinárodní spolupráce Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 39,0 mil. €, tj. 2,1 % OP LZZ Např. výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF, vznik tématických sítí, zaměřených na řešení specifického problému apod.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost VI. Technická pomoc Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 73,5 mil. €, tj. 4,0 % OP LZZ. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OP, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.

Toth

13

Toth

14



Operační program Praha Adaptabilita I. Operační program Praha Adaptabilita (OP PA) je určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Program je určen pouze pro Prahu, proto veškeré projekty musí pomáhat v hlavním městě Praha. Platí, že účastníci projektů musí být z Prahy nebo musí pracovat pro pražské zaměstnavatele, případně musí být studenty pražských škol. Realizátoři projektů (např. vzdělávací instituce) mohou ovšem být z jakéhokoliv regionu ČR. OP PA je jedním ze dvou operačních programů pro Prahu, který čerpá prostředky z fondů EU v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z fondů EU je pro OP PA vyčleněno 108,39 mil. € (cca 3,05 mld. Kč), což činí přibližně 0,41 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z národních veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 19,13 mil. €.

Operační program Praha Adaptabilita II. OP PA obsahuje 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky. OP PA není (na rozdíl od ostatních operačních programů v ČR) dále konkretizován prostřednictvím tzv. oblastí podpory. Důvodem je relativně malý objem prostředků, které jsou k dispozici v rámci jednotlivých prioritních os.

Toth

15

Toth

16



Operační program Praha Adaptabilita III. Podpora rozvoje znalostní ekonomiky Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 41,4 mil. €, tj. 38,2 % OP PA. Např. kurzy dalšího vzdělávání, školení a odborná příprava poskytovatelů dalšího vzdělávání, zvyšování kvalifikace zaměstnanců a absolventů škol formou odborných stáží a přenosem zkušeností, rozvoj, zavádění a realizace systémů dalšího vzdělávání ve firmách a oborech; podpora budování kapacit lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji, vzdělávání a poradenství při zakládání nových firem apod.

Operační program Praha Adaptabilita IV. Podpora vstupu na trh práce Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 31,6 mil. €, tj. 29,2 % OP PA. Např. poskytování sociálních služeb s cílem zlepšit postavení sociálně znevýhodněných osob na trhu práce, podpora při hledání a udržení práce (např. vzdělávání, praxe), podpora dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách, opatření pro podporu rovných šancí pro ženy a muže na trhu práce, podpora a rozvoj služeb péče o děti s cílem sladit pracovní a soukromý život jejich rodičů, podpora pracovního prostředí vstřícného k rodinám a rozvoj flexibilních forem organizace práce, adaptace náplně práce pro zaměstnance v předdůchodovém věku, podpora a poradenství při zakládání a zahájení činností subjektů sociální ekonomiky, rozvoje aktivit stávajících menších a nových NNO v oblasti sociálního začleňování apod.

Toth

17

Toth

18

3



Operační program Praha Adaptabilita V. Modernizace počátečního vzdělávání Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 31,6 mil. €, tj. 29,2 % OP PA Např. rozvoj a inovace vzdělávacích programů na SŠ a VOŠ, rozvíjení spolupráce škol s podniky, vysokými školami a institucemi výzkumu a vývoje, podpora odpoledních vzdělávacích programů na školách s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí (počítačová gramotnost a znalost cizích jazyků), rozvíjení distančních a kombinovaných forem studia, další vzdělávání pedagogických a akademických pracovníků, odborných pracovníků ve školství, rozvoj studijních programů na vysokých školách, podpora začlenění znevýhodněných žáků a studentů do vzdělávacích programů škol běžného typu apod.

Operační program Praha Adaptabilita VI. Technická pomoc Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 4,7 mil. €, tj. 3,4 % OP PA. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPPA, výběr projektů, monitoring projektů a programu, evaluace a publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.

Toth

19

Toth

20



Podpora zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí, mimo rámec aktivní politiky zaměstnanosti zabezpečované úřady práce, realizuje tři druhy podpor zaměstnanosti ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvestem.

Investiční pobídky v gesci MPSV MPSV má v gesci dvě z pěti investičních pobídek – podporu tvorby nových pracovních míst a podporu školení a rekvalifikace zaměstnanců. Investiční pobídky jsou obecně zaměřeny na podporu high-tech výroby a dovoz kapitálu. Investiční pobídky jsou vymezeny v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, pobídky v gesci MPSV dále v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (§ 111).Vymezená území podpory, vymezené skupiny podporovaných osob a výše podpor jsou stanoveny nařízením vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení vlády č. 578/2004 Sb., nařízení vlády č. 338/2006 Sb. a nařízení vlády č. 68/2008 Sb.

Toth

21

Dne 2.července 2007 nabyl účinnosti zákon č. 159/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 159/2007 Sb., mj. noveloval i § 111 zákona o zaměstnanosti a omezil poskytování investičních pobídek v gesci MPSV pouze na územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50% vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Novela nařízení vlády k investičním pobídkám vyplývající z tohoto zákona se v současné době připravuje. Právnické nebo fyzické osobě lze poskytnout investiční pobídky, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené zákonem o investičních pobídkách a zvláštní podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti, resp. Toth 22 zákona o daních z příjmu.



Podpora tvorby nových pracovních míst výše podpory činí 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo zřízené na území okresu s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, pro žádosti předložené určené organizaci dle § 3 zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách do 28. února 2009. výše podpory činí 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo zřízené na území okresu s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, pro žádosti předložené určené organizaci dle § 3 zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách po 28. únoru 2009.

Podpora rekvalifikace a školení zaměstnanců je poskytována pouze na území okresů s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, ve výši 35 % z nákladů vynaložených na rekvalifikace a školení. Setřídění okresů podle průměrné míry nezaměstnanosti platné předem na pololetí roku pro účely investičních pobídek vyhlašuje MPSV vždy do 15. ledna a do 15.července daného roku. Informace o investičních pobídkách v gesci MPSV, stejně tak formuláře žádosti o poskytnutí podpory, jsou uvedeny na webové stránce pověřené organizace, kterou je CzechInvest.

Toth

23

Toth

24

4



Rámcový program pro podporu rozvoje technologických center a strategických služeb Program byl schválen Usnesením vlády č. 217 ze dne 12. března 2007. Cílem Programu je podpora hospodářského rozvoje ČR formou podpory projektů do progresivních technologií a aktivit s vysokou přidanou hodnotou, vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti inovací, informačních technologií a strategických služeb, podpora vytváření nových pracovních míst a podpora zvyšování a změny kvalifikace zaměstnanců. MPSV v rámci Programu poskytuje dotace na částečnou úhradu nákladů na školení a rekvalifikace zaměstnanců na nově vytvořených pracovních místech (MPO v rámci programu poskytuje souběžně dotaci na podnikatelskou činnost).

Základní podmínkou pro účast v tomto programu, resp. čerpání dotace na rekvalifikace a školení zaměstnanců, je: minimální výše investice činí 10 mil. Kč, požadovaný minimální počet vytvořených pracovních míst se liší dle druhu center, tj: 20 míst u center pro vývoj software a expertních či řešitelských center, 30 míst u technologických center, 50 míst u high-tech opravárenských center a center sdílených služeb, 100 míst u center zákaznické podpory.

Toth

25

Toth



Dotace na školení a rekvalifikace Dotaci lze poskytnout na úhradu 30 – 45 % vynaložených nákladů, v závislosti na podmínkách Programu. Dotace lze poskytnout bez ohledu na výši nezaměstnanosti v daném okrese. Podrobně jsou podmínky poskytování dotací jsou uvedeny v Programu. Informace o Programu, stejně tak formuláře žádosti o poskytnutí podpory, jsou uvedeny na webové stránce pověřené organizace, kterou je CzechInvest.

Podpora zaměstnanosti MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí, mimo rámec aktivní politiky zaměstnanosti zabezpečované úřady práce, realizuje tři druhy podpor zaměstnanosti ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvestem.

Toth

27

Toth



Investiční pobídky v gesci MPSV MPSV má v gesci dvě z pěti investičních pobídek – podporu tvorby nových pracovních míst a podporu školení a rekvalifikace zaměstnanců. Investiční pobídky jsou obecně zaměřeny na podporu high-tech výroby a dovoz kapitálu. Investiční pobídky jsou vymezeny v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, pobídky v gesci MPSV dále v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (§ 111). Vymezená území podpory, vymezené skupiny podporovaných osob a výše podpor jsou stanoveny nařízením vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení vlády č. 578/2004 Sb., nařízení vlády č. 338/2006 Sb. a nařízení vlády č. 68/2008 Sb. Dne 2.července nabyl účinnosti zákon č. 159/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 159/2007 Sb., mj. noveloval i § 111 zákona o zaměstnanosti a omezil poskytování investičních pobídek v gesci MPSV pouze na územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50% vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Novela nařízení vlády k investičním pobídkám vyplývající z tohoto zákona se v současné době připravuje. Právnické nebo fyzické osobě lze poskytnout investiční pobídky, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené zákonem o investičních pobídkách 29 Toth a zvláštní podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti, resp. zákona o daních z příjmu.

Podpora tvorby nových pracovních míst výše podpory činí 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo zřízené na území okresu s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, pro žádosti předložené určené organizaci dle § 3 zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách do 28. února 2009. výše podpory činí 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo zřízené na území okresu s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, pro žádosti předložené určené organizaci dle § 3 zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách po 28. únoru 2009.

26

28

Podpora rekvalifikace a školení zaměstnanců je poskytována pouze na území okresů s mírou nezaměstnanosti

nejméně o 50% vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, ve výši 35 % z nákladů vynaložených na rekvalifikace a školení. Toth

30

5



Rámcový program pro podporu rozvoje technologických center a strategických služeb Program byl schválen Usnesením vlády č. 217 ze dne 12. března 2007. Cílem Programu je podpora hospodářského rozvoje ČR formou podpory projektů do progresivních technologií a aktivit s vysokou přidanou hodnotou, vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti inovací, informačních technologií a strategických služeb, podpora vytváření nových pracovních míst a podpora zvyšování a změny kvalifikace zaměstnanců. MPSV v rámci Programu poskytuje dotace na částečnou úhradu nákladů na školení a rekvalifikace zaměstnanců na nově vytvořených pracovních místech (MPO v rámci programu poskytuje souběžně dotaci na podnikatelskou činnost). Základní podmínkou pro účast v tomto programu, resp. čerpání dotace na rekvalifikace a školení zaměstnanců, je: minimální výše investice činí 10 mil. Kč, požadovaný minimální počet vytvořených pracovních míst se liší dle druhu center, tj: 20 míst u center pro vývoj software a expertních či řešitelských center, 30 míst u technologických center, 50 míst u high-tech opravárenskýchToth center a center sdílených služeb, 31 100 míst u center zákaznické podpory

Dotace na školení a rekvalifikace: Dotaci lze poskytnout na úhradu 30 – 45 % vynaložených nákladů, v závislosti na podmínkách Programu. Dotace lze poskytnout bez ohledu na výši nezaměstnanosti v daném okrese.

Toth

32

6



Název Analýza trhu práce v České republice

Analýza trhu práce v české republice, základní data V 1. pololetí 2008 činil dle Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS) průměrný počet zaměstnaných osob ve všech sférách národního hospodářství České republiky 4 980,8 tisíc osob, což představuje nárůst ve srovnání s 1. pololetím 2007 v absolutním vyjádření o 91,4 tisíc osob a v relativním vyjádření o 1,9 %. Nárůst zaměstnanosti dosáhl zatím vrcholu ve 4. čtvrtletí 2007 (meziročně o 2,2 %), v roce 2008 zpomalil - v 1. čtvrtletí na 1,9 % a ve 2. čtvrtletí na 1,8 %. Zaměstnanost žen vzrostla na 2 135,7 tisíc osob. Vzhledem k pomalejšímu nárůstu zaměstnanosti žen (jejich podíl na nárůstu zaměstnanosti činil pouze 28,6 %), podíl žen na celkové zaměstnanosti meziročně poklesl na 42,9 %. Rozhodující vliv na celkový nárůst zaměstnanosti měl nárůst počtu zaměstnanců pracujících za mzdu, jejichž počet se zvýšil meziročně o 82,4 tisíc na 4 166,3 tisíc osob. Zaměstnanost vzrostla též ve skupině podnikatelů celkem (včetně pomáhajících rodinných příslušníků), a to o 12,6 tisíc na 802,6 tisíc osob, především nárůstem počtu podnikatelů bez zaměstnanců na 599,5 tisíc osob (o 31,4 tisíc). Naopak kategorie podnikatelů se zaměstnanci zaznamenala pokles na 174,2 tisíc osob (o 16,8 tisíc) a kategorie pomáhajících rodinných příslušníků poklesla na 28,9 tisíc osob (o 2,0 tisíc). Vývoj počtu zaměstnaných ve výše uvedených kategoriích zahrnutých do podnikatelské sféry, jejichž aktuální podíl na celkové zaměstnanosti představuje 16,2 %, byl stejný jako v 1. pololetí 2007. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti je v ČR ve srovnání s ostatními zeměmi EU nadprůměrný. Počet osob pracujících na plnou pracovní dobu vzrostl na 4 736,4 tisíc osob (o 94,9 tisíc). Naopak počet osob pracujících na zkrácenou pracovní dobu tentokrát poklesl (o 3,2 tisíc) na 244,3 tisíc osob, a jejich podíl na celkové zaměstnanosti poklesl na 4,9%. Téměř tři čtvrtiny (74,5 %) zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří ženy.

Autor Daniel Toth Klíčová slova Cíle přednášky

Toth

1

Toth



Zaměstnanost v primárním, sekundárním a terciárním sektoru Zaměstnanost meziročně poklesla pouze v primárním sektoru (o 11,1 tisíc) na 166,5 tisíc osob. Podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti se snížil na 3,3 %. V sekundárním sektoru vzrostla zaměstnanost o 61,1 tisíc na 2 019,9 tisíc osob. Podíl tohoto sektoru vzrostl na 40,6 %. Pro ČR je typické vysoké zastoupení sekundárního sektoru na celkové zaměstnanosti, které dosahuje dokonce nejvyšší 2 hodnoty ze všech států EU. Průmysl jako celek zaznamenal zvýšení o 40,1 tisíc na 1 560,4 tisíc osob, jeho podíl na celkové zaměstnanosti se zvýšil na 31,3 %. Hlavním faktorem vysokého růstu průmyslu byl zpracovatelský průmysl, kde zaměstnanost vzrostla o 37,7 tisíc osob. Stavebnictví zaznamenalo ve sledovaném období nárůst zaměstnanosti o 21,0 tisíc na 495,5 tisíc osob. Podíl stavebnictví na celkové zaměstnanosti vzrostl na 9,2 %. V terciárním sektoru zaměstnanost vzrostla o 41,4 tisíc na 2 794,4 tisíc osob. K nárůstu zaměstnanosti v tomto sektoru dochází dlouhodobě. Podíl terciárního sektoru na celkové zaměstnanosti však klesá,v 1. pololetí 2008 se snížil na 56,1 %.Z regionálního hlediska byl zaznamenán nárůst zaměstnanosti ve všech krajích. Nejvyšší nárůst byl ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, v Praze a v Plzeňském kraji.

Toth

3

V postavení zaměstnanců bylo v ČR ke konci června 2008 zaměstnáno 272,6 tisíc cizích státních příslušníků, jejich počet se meziročně zvýšil o 63,2 tisíc osob, tj. o 30,2 %. Dalších 73,5 tisíc cizích státních příslušníků podnikalo na základě živnostenského oprávnění, jejichž vydávání je v kompetenci MPO. Cizí státní příslušníci představují 6,2 % pracovní síly (meziroční nárůst o 1,2 p.b) a 7,0 % zaměstnanosti (nárůst o 1,3 p.b.). Celková míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 15 - 64 let, jako jeden z klíčových ukazatelů strategie zaměstnanosti EU, meziročně vzrostla na 66,4 %. Míra zaměstnanosti žen vzrostla na 57,5 %, míra zaměstnanosti mužů vzrostla na 75,1 %. Míra zaměstnanosti starších (55 – 64 let) činila 47,5 % a proti stejnému období předchozího roku se zvýšila o 1,9 p.b. Pouze u této kategorie byl nárůst vyšší než v 1. pololetí 2007, u ostatních kategorií (celkem, ženy a muži) nárůst míry zaměstnanosti zpomalil. Počet ekonomicky aktivních osob (EAO), jež tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní, se zvýšil o 30,8 tisíc na 5 213,1 tisíc. V rámci ekonomicky aktivních osob byl výrazně vyšší nárůst počtu zaměstnaných (o 91,4 tisíc), než pokles nezaměstnaných (o 60,6 tisíc). Přes nárůst počtu EAO míra ekonomické aktivity (MEA) obyvatel ve věkové kategorii 15 - 64 let poklesla o 0,3 p.b. na 69,5 %, stejně jako MEA obyvatel starších 15 let poklesla o 0,3 p.b. na 58,4 %. Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla v 1. pololetí 2008 4,5 % a proti stejnému období roku 2007 byla nižší o 1,2 p.b. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti (vykazovaná MPSV na základě 3 Toth evidence uchazečů o zaměstnání na úřadech práce) činila v tomto období 5,6 %, což 4 představuje meziroční pokles o 1,6 p.b.



Meziroční pokles v regionálním kontextu Meziroční pokles počtu uchazečů o zaměstnání i míry nezaměstnanosti (MN) byl zaznamenán ve všech krajích, nejvíce v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském kraji, tj. v krajích, které patří ke krajům s nejvyšší nezaměstnaností. Meziroční pokles byl zaznamenán také ve všech okresech ČR: MN se nejvíce snížila v okrese s nejvyšší nezaměstnaností - v okrese Most (o 5,0 p. b. na 12,4 %). Největší pokles počtu uchazečů byl zaznamenán v okresech Jindřichův Hradec (o 37,8 %), Frýdek-Místek (o 31,3 %) a Nový Jičín (o 30,0 %).

Nabídka práce Na trhu práce byla v hodnoceném období stále vysoká nabídka práce (zvýšení zaměstnanosti a vyšší počet volných pracovních míst) a poptávka po práci (nezaměstnanost) klesala. Zpomalující ekonomický růst (nárůst HDP v 1. čtvrtletí 2008 reálně o 5,3 %, ve 2. čtvrtletí 2008 o 4,6 %, proti úhrnu za celý rok 2007o 4,5 %) se vzhledem k určité setrvačnosti zatím ještě neprojevil. Silná koruna a její důsledky na ekonomické výsledky v 1. pololetí neměly výraznější vliv na propouštění zaměstnanců, zaměstnavatelé byli spíše zdrženlivější v přijímání nových pracovníků. Mírnější růst zaměstnanosti i zpomalující pokles nezaměstnanosti byl zatím ještě důsledkem toho, že trh práce stále více naráží na strukturální nerovnováhu nabídky a poptávky: existují sice volná místa, ale zaměstnavatelé nenacházejí pracovníky s potřebnou kvalifikací.

Toth

5

2

Toth

6

1


Toth


7

Toth

8



Regionální zaměstnanost v roce 2008 Z regionálního hlediska byl zaznamenán nárůst zaměstnanosti ve všech krajích. Nejvyšší nárůst byl ve Středočeském kraji (o 16,7 tisíc osob), v Moravskoslezském kraji (o 13,8 tisíc osob), v Praze (o 13,5 tisíc osob), v Plzeňském kraji (o 10,9 tisíc osob). Z porovnání odvětvové struktury zaměstnanosti byl ve Středočeském kraji zaznamenán největší nárůst ve zpracovatelském průmyslu (o 16,0 tisíc osob) a dále v dopravě, skladování a spojích (o 5,3 tisíc). V Moravskoslezském kraji byl nárůst zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (o 4,9 tisíc) a stavebnictví (o 4,2 tisíc), v Praze ve finančním zprostředkování (o 8,8 tisíc) a činnosti v oblasti obchodu, oprav motorových vozidel (o 7,3 tisíc osob), v Plzeňském kraji ve zpracovatelském průmyslu (o o 4,6 tisíc) a ve vzdělávání (o 4,5 tisíc osob).

Míra zaměstnanosti v ČR V České republice v 1. pololetí 2008 podle údajů ČSÚ míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 15 - 64 let vzrostla o 0,6 p.b. na 66,4 %. Míra zaměstnanosti žen meziročně vzrostla o 0,3 p.b. na 57,5 %, míra zaměstnanosti mužů vzrostla o 0,8 p.b. na 75,1 %. Míra zaměstnanosti starších (55 – 64 let) činila 47,5 %. Nárůst celkové míry zaměstnanosti souvisí s absolutním nárůstem zaměstnanosti (příznivý vývoj ekonomiky spolu s prodlužující se věkovou hranicí pro odchod do starobního důchodu), kdy znatelně roste zaměstnanost ve věku 30 - 44 let a 55 - 64 let. Opačným efektem působí jinak pozitivní růst počtu studujících (zejména) na vysokých školách a počet dočasně ekonomicky neaktivních žen. V míře zaměstnanosti se projevují velké regionální rozdíly, které jsou dány především počtem a strukturou pracovních příležitostí v jednotlivých krajích. Míru zaměstnanosti (ve věku 15 - 64 let) vyšší než průměrná míra Toth 10 zaměstnanosti za ČR mělo v 1. pololetí 2008 osm krajů, nejvyšší byla v Praze (71,5 %), nejnižší MZ byla v Ústeckém kraji (61,8 %).

Toth

9


Toth

11

Regionální politika zaměstnanosti Vzdělanostní struktura zaměstnanosti V 1. pololetí 2008 se opět podstatně zvýšila zaměstnanost osob se středním vzděláním s maturitou (o 54,3 tisíc osob) a osob s vysokoškolským vzděláním (o 37,0 tisíc osob). V ostatních stupních vzdělání (základní vč. bez vzdělání a střední bez maturity) byly změny minimální. Ze studie ČSÚ „Populace s ukončeným terciárním vzděláním (HRSTE)“ vyplývá, že v České republice má ukončené terciární vzdělání 16,2 % osob (podíl z populace 25 – 64 let, údaj za rok 2007). V ostatních vyspělých zemích se podíl terciárně vzdělané populace běžně pohybuje kolem 30 – 40 %. Vzdělanostní struktura obyvatel České republiky je i přesto na velmi dobré úrovni, a to zejména v důsledku vysokého podílu osob s ukončeným středoškolským vzděláním. Podíl osob s ukončeným minimálně středoškolským vzděláním na populaci ve věku 25 - 64 let v ČR v roce 2007 činil 90,5 %. Tato skutečnost řadí Českou republiku na první místo mezi evropskými zeměmi (průměr států EU-27 70,8 %), naopak počet osob předčasně odcházejících ze škol (podíl osob ve věku 15 – 24 let s ukončeným nižším středním vzděláním nepokračujících v dalším studiu) je v ČR nízký – 5,5 % (údaj za rok 2006), zatímco průměr EU-27 činí 14,8 % (2007). Toth 12

2


Toth

13


Toth

15


Toth

14


Toth

16



Informace o počtu nezaměstnaných v České republice k 31. 12. 2008 K 31. 12. 2008 evidovaly úřady práce celkem 352 250 osob, což je o 31 951 osob více než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 2 628. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 335 025 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což je o 34 788 osob více než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 je počet dosažitelných uchazečů vyšší o 3 329 osob. V průběhu prosince bylo na úřadech práce nově zaevidováno 62 421 osob. Je to o 12 646 nově evidovaných uchazečů více než v předchozím měsíci a o 17 725 více než v prosinci 2007. Z evidence na úřadech práce v prosinci odešlo celkem 30 470 uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči). Je to o 10 711 uchazečů méně než v předchozím měsíci a o 786 méně než v prosinci 2007. V průběhu prosince nastoupilo do nového zaměstnání 15 996 osob, což je o 9 307 osob méně než v předchozím měsíci a o 1 662 osob méně než v prosinci minulého roku, 14 474 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. Meziměsíční nárůst nezaměstnaných zaznamenalo všech 77 úřadů práce, nejvyšší nárůst byl v okresech Tachov a Písek (shodně o 26,7 %), Jindřichův Hradec (o 25,7 %), Jeseník (o 20,2 %), Chrudim (o 19,4 %) a Jihlava (o 17,7 %).

Ke konci prosince registrovaly úřady práce 183 639 žen, což tvoří 52,1 %

Toth

17

z celkového počtu nezaměstnaných, a 61 136 osob se zdravotním postižením, což tvoří 17,4 % z celkového počtu nezaměstnaných. K 31. 12. 2008 bylo registrováno 24 634 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, je to o 213 osob více než v minulém měsíci a o 1 954 osob více než v prosinci 2007. Na celkové nezaměstnanosti se tak podílejí 7,0 % (listopad 7,6 %, prosinec 2007 – 6,4 %). Podporu v nezaměstnanosti poskytovaly v prosinci 2008 úřady práce 138 506 uchazečům o zaměstnání, tj. 39,3 % všech osob vedených v evidenci (listopad – 35,8 %, prosinec 2007 – 31,8 %).

Toth

18

3



Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2008 činila 6,0 % (listopad –

5,3 %, prosinec 2007 – 6,0 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 42 okresů,

nejvyšší byla v okresech Most (13,1 %), Jeseník a Karviná (shodně 11,5 %), Bruntál (11,1 %), Hodonín (10,9 %), Znojmo a Děčín (shodně 10,8 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v okresech Praha-východ (1,8 %), Praha–západ (1,9 %), Praha (2,1 %) a Mladá Boleslav (2,7 %). Míra registrované nezaměstnanosti žen byla 7,2 % a mužů 5,0 %.

Toth

19


Toth

20


Úřady práce evidovaly k 31. 12. 2008 celkem 91 189 volných pracovních

míst. Je to o 20 118 míst méně než v předchozím měsíci a o 49 877 míst méně než v prosinci 2007. Za měsíc prosinec bylo na úřadech práce nově nahlášeno nebo uvolněno 16 567 pracovních míst a 36 685 volných pracovních míst bylo nově obsazeno nebo zrušeno. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 3,9 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Jeseník (27,0), Děčín (25,2), Bruntál (19,7), Teplice (17,2) a Hodonín (15,0). K tomuto datu evidovaly ÚP 3 290 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, na jedno volné pracovní místo připadalo 18,6 osob se ZP. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 14311, na jedno volné místo připadalo 1,7 uchazečů absolventů a mladistvých.

Toth

21

Toth

22

4



Název Hlavní město Praha

Srovnání míry nezaměstnanosti Níže vybraná města se co do počtu obyvatel pohybují od 1,9 milionu obyvatel v Bukurešti po 1 milion obyvatel Bruselu (průměrný roční počet obyvatel v roce 2005 podle údajů Eurostatu).

Autor Daniel Toth

Obecná míra nezaměstnanosti v roce 2006 a 2007 v Praze a vybraných hlavních městech EU

Klíčová slova Nezaměstnanost v hlavním městě Praze, struktura nezaměstnanosti, zaměstnanost v Praze. Cíle přednášky Cílem přednášky je popsat a vysvětlit tendence v nezaměstnanosti v hlavním

městě Praze. Ukázat jaká je struktura nezaměstnanosti a možná východiska.

Toth

1

Toth

2



Interpretace Z předcházejícího grafu vyplývá, že hl. m. Praha má velmi nízkou obecnou míru nezaměstnanosti, a to nejen v rámci celé České republiky a ostatních krajů, ale i v rámci celé Evropské unie. Podle databáze Eurostatu se ocitla v roce 2006 na 14. místě a v roce 2007 na 15. místě mezi 1 303 jednotkami NUTS 3. Praha je však vymezena nejen jako NUTS 3, ale také jako NUTS 2. Pokud tedy Prahu porovnáváme s jednotkami vymezenými jako NUTS 2 (celkem 271 jednotek v EU), dosáhla v roce 2006 na 3. místo a v roce 2007 si polepšila na 2. místo. Regiony NUTS 2 však jsou vymezeny v jednotlivých státech různě (i co se týče postavení v rámci státu a EU). Umístění Prahy co do výše míry obecné nezaměstnanosti je zde tedy uvedeno pouze orientačně, přičemž je třeba vzít v úvahu, že regiony vymezené na základě jejich různých „kvalit“ lze jen těžko srovnávat.

HDP na obyvatele v roce 2005 v Praze a vybraných hlavních městech EU průměr EU 27 = 100

Toth

3


4


HDP také patří mezi mezinárodně srovnatelné údaje, které Eurostat publikuje na svých webových stránkách, ale z důvodu odlišné časové přípravy v jednotlivých členských státech jsou ucelená regionální data vydávána se značným zpožděním. V současné době jsou v databázích Eurostatu dostupná data za rok 2005. V rámci Evropské unie je HDP na obyvatele klíčovým kriteriem pro možnost čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Z údajů vyplývá, že Praha jako hlavní město členského státu Evropské unie dosahuje vysokých hodnot HDP na obyvatele v rámci celé EU a tím vysoko překračuje hranici pro možnost čerpání finančních prostředků z těchto fondů na rozdíl od některých hlavních evropských měst nových členských zemí. To je jeden z důvodů, proč byl při vymezování regionů NUTS 3 v Česku vymezen Středočeský kraj samostatně. Pokud by vznikla jednotka NUTS 3 vymezená jako území Prahy a Středočeského kraje, vysoká ekonomická výkonnost hlavního města by přispěla k tomu, že by se HDP celého regionu významně zvýšil a Středočeský kraj by přišel o možnost širokého čerpání z prostředků strukturálních fondů EU. Ekonomická výkonnost Prahy je co se týče hodnoty HDP na hlavu přibližně srovnatelná s Vídní. Podle údajů z databáze Eurostatu stála hl. m. Praha mezi regiony NUTS 3 v roce 2005 na 68. místě. Brusel se mezi všemi regiony NUTS 3 umístil na 12. místě, Vídeň na 43. místě. Regiony NUTS 3, které mají nejvyšší ekonomickou výkonnost v rámci EU (na prvním místě v roce 2005 se objevil Vnitřní Londýn a na dalších příčkách se umisťují zejména německé regiony) nejsou však co do významu i počtu obyvatel s Prahou srovnatelné. Toth

Toth

5

Nadnárodní agregace EU - obecná míra nezaměstnanosti* - CELKEM (v %) rok Kód regionu

Název státu 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

eu27

European Union (27 countries)

:

:

:

:

9,1

9,2

8,9

8,2

7,2

eu25

European Union (25 countries)

:

9,2

8,6

8,9

9,1

9,2

9,0

8,2

7,2

9,4

8,3

7,5

7,8

8,1

8,3

8,2

7,8

7,0

:

13,5

14,4

14,9

14,5

14,3

13,4

10,8

8,1

eu15

nms10

European Union (15 countries) New Member States (CZ, EE, CY, LV, LT, HU, MT, PL, SI, SK)

ea13

Euro area (BE, DE, IE, GR, ES, FR, IT, LU, NL, AT, PT, SI, FI)

10,2

9,1

8,1

8,5

8,8

9,1

8,9

8,3

7,5

ea12

Euro area (BE, DE, IE, GR, ES, FR, IT, LU, NL, AT, PT, FI)

10,2

9,1

8,1

8,5

8,9

9,1

9,0

8,4

7,5

ea11

Euro area (BE, DE, IE, ES, FR, IT, LU, NL, AT, PT, FI)

10,2

9,0

8,0

8,4

8,8

9,1

8,9

8,3

7,5

* Na rozdíl od obecné míry nezaměstnanosti vydávané Českým statistickým úřadem podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) počítá Eurostat tuto míru pro věkovou skupinu 15-74 let, zatímco ČSÚ za skupinu 15 a více let.

Toth

6

1



Mzdy v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2008 V 1. čtvrtletí 2008 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda (vyjádřená ve fyzických osobách) zaměstnanců firem sídlících v hl. m. Praze a zaměstnávající 20 a více zaměstnanců 28 635 Kč (při přepočtu na osoby plně zaměstnané představovala průměrná mzda 29 686 Kč). Její meziroční nárůst činil u fyzických osob 2 754 Kč, tedy 10,8 %. Dosažená mzda ve sledovaném období v Praze překročila celorepublikový průměr (ČR 22 531 Kč, nyní je to 23 144 Kč) o 27,1 %. Nárůst mezd u zaměstnanců firem se sídlem v Praze byl právě u fyzických osob o 0,4 procentního bodu vyšší než činí celorepublikový průměr, ale v kraji Jihomoravském a Pardubickém byl zaznamenán nárůst vyšší. Mzdový vývoj ve sledovaném období v hl. m. Praze vychází z údajů za 8 403 vykazujících jednotek (meziroční nárůst byl 3,5 %) s celkovým počtem 961 336 zaměstnanců (meziroční nárůst byl o téměř 20,5 tisíc osob).

Toth

7

Toth

8



Zaměstnanost a nezaměstnanost v hl. m. Praze v roce 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v hl. m. Praze v roce 2007 podle výsledků výběrového šetření pracovních sil. Z výsledků výběrového šetření pracovních sil vyplývá, že pracovní sílu v roce 2007 v hl. m. Praze tvořilo 648,2 tisíc osob což bylo o 3 tisíce osob více než v roce 2006. Počet obyvatel, kteří představují pracovní sílu roste kontinuálně od roku 2005. Podíl zaměstnaných na celkové pracovní síle činil 97,6 % což bylo o 0,4 procentního bodu více než v roce 2006. Podíl zaměstnaných žen na celkové pracovní síle žen byl v roce 2007 shodný s rokem 2006 a činil 97,2 %. Míra ekonomické aktivity (podíl pracovní síly na počtu všech osob 15letých a starších) dosáhla 61,8 % a meziročně tak poklesla o 0,2 procentního bodu což souviselo s meziročním nárůstem počtu ekonomicky neaktivních osob, který činil v hl. m. Praze 5,6 tisíc osob. Míra ekonomické aktivity je v Praze a v České republice celkem v porovnání s ostatními evropskými státy tradičně velmi vysoká. V Praze míra ekonomické aktivity od roku 2001 spíše stagnuje nebo klesá (růst byl zaznamenán ještě v letech 1994 až 1999). Tato stagnace souvisí jednak s tím, že v Praze bylo dosaženo velmi vysoké míry ekonomické aktivity, která již nemá prostor pro další růst. Případný pokles je způsoben zvyšováním počtu studentů a lidí v poproduktivním věku. V roce 2007 v hl. m. Praze pokračoval příznivý vývoj celkové zaměstnanosti. Toth 9

Průměrný počet zaměstnaných dosáhl 632,4 tisíc osob a zvýšil se tak



oproti roku 2006 o 5,2 tisíc osob. Počet zaměstnaných žen činil 288,2 tisíc což bylo 0,2 tisíc žen více než v roce 2006. Podle dosaženého vzdělání zaměstnaných došlo k meziročnímu nárůstu středoškolsky vzdělaných s maturitou a to o 16,2 tisíc osob a jejich zastoupení mezi zaměstnanými se zvýšilo o 2,1 procentního bodu oproti roku 2006. Středoškoláci s maturitou tvořili v hlavním městě 47,0 % všech zaměstnaných. K meziročnímu zvýšení počtu zaměstnaných došlo i u vysokoškolsky vzdělaných, a to o 1,8 tisíc osob. Vysokoškolsky vzdělaní zaměstnaní v roce 2007 představovali v Praze 28,7% zaměstnaných. Počet zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním roste od roku 2004. Mezi vysokoškolsky vzdělané patří podle metodiky VŠPS od roku 2002 i vyšší odborné vzdělání, které do této doby bylo členěno ke střednímu odbornému vzdělání s maturitou. V členění zaměstnaných v NH podle postavení v zaměstnání tvořili v hlavním městě v roce 2007 největší skupinu zaměstnanci, jejich počet dosáhl 498,9 tisíc osob a jejich meziroční nárůst činil téměř 2 %. Vzrůstající trend zaznamenal také počet podnikatelů bez zaměstnanců, jejichž počet se ve srovnání s rokem 2006 zvýšil o 1,2 tisíc osob. Poměrně výrazně meziročně vzrostl i počet pomáhajících členů domácností. Naopak pokles zaměstnaných byl zaznamenán v kategorii podnikatelé se zaměstnanci. Bylo to o 4,3 tisíc osob Toth 10 méně než v roce 2006. Počty podnikatelů se zaměstnanci však poměrně značně meziročně kolísají.

Nezaměstnanost v odvětvích V třídění podle jednotné odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) byl v roce 2007 v hlavním městě zaznamenán v absolutním počtu největší meziroční pokles u zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu a to o 5,7 tisíc osob oproti roku 2006. Pokles zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu je v Praze dlouhodobým trendem, i když např. v roce 2003 se meziročně jejich počet mírně zvýšil. Naopak v ČR celkem počet zaměstnaných v tomto průmyslu od roku 2005 kontinuálně roste. Pokles zaměstnaných byl zaznamenán i ve dvou odvětvích, která v Praze zaměstnávají vysoké počty osob a to ve stavebnictví a v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel. Poměrně výrazné snížení počtu zaměstnaných bylo zaznamenáno v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde počet zaměstnaných oproti roku 2006 poklesl o více než 40 % a také v zemědělství a to o necelých 25 %. Toto jsou však odvětví, kde počty zaměstnaných představují jen necelá procenta ze všech zaměstnaných v Praze. Naopak nejvyšší vzrůst počtu zaměstnaných v NH byl zaznamenán u kategorie nemovitosti, pronájem, podnikatelské činnosti a to o 8,8 tisíc osob oproti roku 2006, což představovalo 9 % nárůst a dále pak u zaměstnaných v kategorii ubytování a stravování 3,6 tisíc osob (o 11 %). I v kategorii doprava, skladování a spoje zvýšení počtu zaměstnanců o 2,7 tisíc osob představovalo více než 5 % nárůst.

Toth

11

Toth

12

2


Regionální politika zaměstnanosti Situace v Praze se poměrně výrazně liší od situace v ČR celkem. V Česku je v celkové zaměstnanosti výrazně méně zastoupen terciérní sektor a naopak výrazně více sektor sekundární než v Praze. Je to dáno především tím, že Česko je tradičně spíše průmyslovou zemí. Zároveň došlo v posledním období k rozvoji průmyslu zejména v souvislosti s přílivem přímých zahraničních investic, takže podíl sekundéru na zaměstnanosti nebyl oslaben. V ČR celkem je v sekundéru zaměstnáno 40 % obyvatel, zatímco v Praze je to jen 18,3 %, v terciéru je to v ČR cca 56 % obyvatel, zatímco v Praze 81,4 % z celkového počtu zaměstnaných. V ČR nedošlo k takovému nárůstu zaměstnanosti v terciéru jako v Praze (v Praze byl tento nárůst mezi lety 2000 – 2007 cca 3,6 p. b., v ČR celkem pouze o 0,8 p. b.). Zaměstnaní podle sektorů NH v hl. m. Praze

Toth

13

Toth

14



Interpretace Podle výsledku výběrového šetření pracovních sil v členění podle jednotné klasifikace zaměstnání KZAM v hl. m. Praze v roce 2007 tvořili největší skupinu zaměstnaných v NH techničtí, zdravotničtí a pedagog. pracovníci a to celkem 182,8 tisíc osob což bylo o 5,4 tisíc osob více než v roce 2006. Další největší skupinou zaměstnanců byli vědečtí a odborní pracovníci a i zde byl zaznamenán 3,5 % nárůst oproti roku 2006. Tyto dvě skupiny zaměstnanců jsou v Praze tradičně nejvíce zastoupeny po celé období 2000 – 2007. Naopak pokles počtu zaměstnaných byl zaznamenám u kategorie obsluha strojů a zařízení a u kategorie pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Ženy byly nejčastěji zaměstnány jako techničtí, zdravotničtí a pedagog. pracovníci - 94,4 tisíc osob, ale na rozdíl od celkového počtu zaměstnaných v tomto odvětví se počet žen v této kategorii mírně snížil (o 0,2 %). Naproti tomu druhá nejsilněji obsazená kategorie – vědečtí a odborní duševní pracovníci – oproti roku 2006 u žen posílila, a to o 4,9 tisíc, což činilo 7 % nárůst. Největší procentní pokles počtu zaměstnaných žen v NH byl zaznamenán u kategorie pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a to o 2,1 tisíc žen, což představovalo téměř 13 % snížení. V Praze je pět kategorií zaměstnání, v nichž mají převahu muži, a to především zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, dále řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři a také obsluha strojů a zařízení. Mezi ženami v Praze nebyly zjištěny profesionální příslušnice armády a v roce 2007 ani kvalifikované dělnice v zemědělství a lesnictví (vč. příbuzných oborů). Naopak největší převaha žen je mezi nižšími administrativními pracovníky, provozními pracovníky ve Toth 15 službách a obchodě.

Kladný vývoj zaměstnanosti v hl. m. Praze podle výsledků VŠPS v roce 2007

se pozitivně odrazil i na vývoji nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných se snížil oproti roku 2006 o 3,7 tisíc osob. Nejvíce nezaměstnaných v hl. m. Praze v roce 2007 podle dosaženého vzdělání bylo u středoškoláků s maturitou a to 5,8 tisíc osob, jejich počet se oproti roku 2006 snížil o 1,2 tisíce nezaměstnaných. Praha celkově není příliš zasažena nezaměstnaností na rozdíl od některých krajů (zejména Ústecký a Moravskoslezský), ale je zde i přes poměrně dobrou ekonomickou strukturu ekonomiky Prahy relativně vysoká dlouhodobá nezaměstnanost (osoby, které hledají zaměstnání více než 1 rok, bez osob, které si již práci našly). Podle výsledků VŠPS to bylo v roce 2007 cca 37 % nezaměstnaných, zatímco v roce 2000 to bylo cca 29 %. Od roku 2004 však i podíl dlouhodobě nezaměstnaných v Praze zvolna klesá. Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO (ve věkové skupině 1564letých) v roce 2007 dosáhla v hl. m. Praze 2,44 %, což odpovídá klesajícímu trendu v posledních letech, oproti roku 2006 došlo ke snížení o 0,4 procentního bodu. Základní data jsou převzata z publikace „Trh práce v ČR 1993 až 2007“, která představuje časovou řadu ukazatelů za ČR i za jednotlivé kraje. Toth

16

Regionální politika zaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti v hl. m. Praze

Toth

17

3



Název Jihočeský kraj

Počet uchazečů o zaměstnání v Jihočeském kraji v prosinci 2008 vzrostl o více než 15 % K 31. 12. 2008 evidovaly úřady práce v Jihočeském kraji celkem 17 505 uchazečů o zaměstnání, když v prosinci jejich počet vzrostl o 2 384 osob (o 15,8 %). Nárůst byl zaznamenán ve všech okresech, nejvýrazněji v okresech Písek (o 26,7 %) a Jindřichův Hradec (o 25,7 %). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 je celkový počet uchazečů o zaměstnání vyšší o 1 053 osob (o 6,4 %). K meziročnímu nárůstu počtu uchazečů došlo ve všech okresech Jihočeského kraje kromě Jindřichova Hradce, kde byl zaznamenán pokles o 119 osob (o 4,9%). K nejvyššímu meziročnímu nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání došlo v okresech Tábor (o 324 osob) a České Budějovice (o 264 osob). Nejvyšší relativní nárůst počtu uchazečů o zaměstnání byl zaznamenán v okresech Prachatice (o 14,1 %) a Tábor (o 12,3 %). Z celkového počtu nezaměstnaných je dosažitelných uchazečů o zaměstnání 16 471 (94,1 %), ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 vzrostl jejich podíl o 2,4 procentního bodu.


Cíle přednášky

Toth

1

Toth



Uchazeči o zaměstnání (dosažitelní) a míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji k 31. 12. 2008

Ke konci prosince registrovaly úřady práce 9 265 žen, což je 52,9 %

Toth

2

z celkového počtu nezaměstnaných, 3 208 osob se zdravotním postižením (18,3 %), 1 183 absolventů škol všech stupňů vzdělání (6,8 %) a 246 mladistvých (1,4 %). Počet registrovaných žen v prosinci vzrostl o 864 (o 10,3 %), když jejich podíl na nezaměstnaných celkem ale poklesl o 2,6 procentního bodu. Počet uchazečů z řad absolventů škol vzrostl o 1,8 %, počet mladistvých o 7,0 % a počet registrovaných osob se zdravotním postižením o 6,1 %.

3


Toth

4


Míra registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji k 31. 12. 2008

činila 4,83 %, když meziročně vzrostla o 0,36 procentního bodu. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla vykázána v okrese České Budějovice (3,62 %), naopak nejvyšší (6,78 %) je vykázána v okrese Český Krumlov. Vyšší než průměr kraje byla vykázána dále v okresech Tábor, Písek a Strakonice. V porovnání s Českou republikou je míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji nižší o 1,13 procentního bodu a řadí kraj na 4. místo za hlavní město Prahu, Středočeský a Královéhradecký kraj. Tento rozdíl je v uplynulých 12 měsících nejnižší, nejvyšší (1,54 procentního bodu) byl zaznamenán k 31. 7. 2008. Míra registrované nezaměstnanosti žen byla 5,88 % a mužů 4,03 %. Vývoj míry nezaměstnanosti za uplynulých 12 měsíců v Jihočeském kraji je zobrazen v následujícím grafu včetně minimálních a maximálních hodnot dosažených v jednotlivých okresech. K 31. 12. 2008 je rozdíl mezi okresy s nejvyšší a nejnižší mírou nezaměstnanosti 3,16 procentního bodu, když nejvyšší rozdíl (3,33 procentního bodu) byl zaznamenán k 31. 1. a naopak nejnižší (1,72 procentního bodu) k 31. 5. 2008.

Toth

5

Toth

6

1



Mzdy v Jihočeském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2008 Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla podle předběžných výsledků v 1. až 3. čtvrtletí 2008 v Jihočeském kraji 19 806 Kč (při přepočtu na osoby plně zaměstnané představovala průměrná mzda 20 466 Kč). Mzdový vývoj sleduje Český statistický úřad v subjektech se sídlem na daném území, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců. Dosažená mzda v kraji je o 3 136 Kč nižší než průměr České republiky (22 942 Kč). Nejvyšší mzdy byly jako tradičně dosaženy v Hlavním městě Praze (28 708 Kč), dosažená mzda řadí Jihočeský kraj až na 10. místo mezi kraji České republiky. Proti stejnému období roku 2007 vzrostla mzda v kraji o 7,1 % (o 1 315 Kč), meziroční nárůst byl absolutně o 518 Kč nižší než v průměru České republiky (relativní nárůst byl v ČR 8,7 %). Růst mezd byl v Jihočeském kraji absolutně i relativně třetí nejnižší z krajů ČR. V porovnání s 1. pololetím se meziroční růst mezd zpomalil o 0,3 procentního bodu. Mzdový vývoj vychází v Jihočeském kraji z údajů za více než 3 tisíce organizací. Bylo v nich zaměstnáno průměrně téměř 164 tisíc zaměstnanců, když meziročně jejich počet vzrostl o 2,4 % (o téměř 4 tisíce osob). Vývoj zaměstnanosti a průměrných mezd v 1. až 3. čtvrtletí 2008 v mezikrajovém srovnání je uveden v následující tabulce a grafu. Toth

7


Toth

8


Průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v 1. až 3. čtvrtletí 2007 a 2008 (na fyzické osoby) Vzhledem k tomu, že růst spotřebitelských cen v 1. až 3. čtvrtletí 2008 představoval ve srovnání se stejným obdobím loňského roku v České republice 6,9 %, lze odhadnout meziroční nárůst reálných hrubých mezd v Jihočeském kraji pouze o 0,2 %, což je v podstatě stagnace.

Toth

9

Toth

10

2



Název Jihomoravský kraj

Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. prosinci 2008 Míra nezaměstnanosti dosáhla v Jihomoravském kraji ke konci roku 2008 celkem 6,83 % a je druhá nejvyšší v loňském roce (v lednu činila 7,03 %). Meziročně se snížila pouze o 0,09 procentního bodu. Mezi 14 kraji České republiky se Jihomoravský kraj umístil na 9. místě (srovnáváno od nejnižší hodnoty). Oproti Praze zde byla míra nezaměstnanosti ke konci roku vyšší o 4,69 procentního bodu, ve srovnání s posledním Ústeckým krajem byla míra nezaměstnanosti nižší o 3,43 procentního bodu.

Autor Daniel Toth Klíčová slova Nezaměstnanost v Jihomoravském kraji, specifika nezaměstnanosti v regionu. Cíle přednášky

Toth

1


Toth

2

Regionální politika zaměstnanosti Srovnání lokalit V meziokresním srovnání je na jižní Moravě dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v okresech Hodonín a Znojmo. V okrese Hodonín dosáhla míra nezaměstnanosti ke konci roku 2008 celkem 10,92 % a proti prosinci 2007 vzrostla o 0,22 procentního bodu. V okrese Znojmo sice meziročně poklesla o 0,73 procentního bodu, přesto činila míra nezaměstnanosti se sledovaném období 10,80 %. Nejlépe si stál okres Brno-venkov s mírou nezaměstnanosti 4,44 %, která jej řadí na 15. místo mezi okresy celé republiky. Okres Vyškov se umístil na 23. místě a Brno-město na 28. místě. Zmiňované okresy Znojmo a Hodonín „obsadily“ mezi všemi okresy republiky 72. resp. 73. místo před okresy Bruntál (11,07 %), Karviná (11,46 %), Jeseník (11,50 %) a Most (13,06 %). V Brně a těsném okolí je umístěna určitá kapacita zaměstnavatelů.

Toth

3


Toth

4

Regionální politika zaměstnanosti Registrace na úřadech práce, počet registrovaných nezaměstnaných Úřady práce v Jihomoravském kraji registrovaly ke konci roku 2008 celkem 43 063 uchazečů o zaměstnání (20 242 mužů a 22 821 žen). Počet uchazečů o zaměstnání se meziročně snížil o 1 176 uchazečů, proti červnu 2008, kdy byl jejich počet od počátku roku nejnižší, však vzrostl o 6 654 uchazečů. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo ke konci letošního roku 41 157 uchazečů dosažitelných, tedy těch, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Ve srovnání s červnem 2008 jejich počet vzrostl o 6 830 osob, proti prosinci 2007 se jejich počet snížil o 501 uchazečů.

Toth

5

Toth

6

1


Regionální politika zaměstnanosti Příjmy V podnikatelských subjektech se sídlem v Jihomoravském kraji (bez ohledu na územní rozdělení jejich pracovišť) pracovalo ve 3. čtvrtletí letošního roku 334 765 zaměstnanců, tj. desetina všech zaměstnaných v České republice. Nominální průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v tomto období 21 221 Kč, což bylo ve srovnání s průměrem republiky o 1 923 Kč méně. Tempem růstu však byla průměrná mzda na úrovni republiky. V mezikrajském porovnání byla mzda jihomoravských zaměstnanců pátá nejvyšší ze 14 krajů, meziročním nárůstem o 7,9 % se dělila o 4. a 5. místo s krajem Vysočina. Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn také růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. Ve 3. čtvrtletí se spotřebitelské ceny zvýšily o 6,6 %, reálná mzda tedy v Jihomoravském kraji vzrostla o 1,2 % stejně jako průměr ČR. V krajích Středočeském, Karlovarském a Ústeckém reálná mzda ve 3. čtvrtletí 2008 meziročně dokonce poklesla. V 1. až 3. čtvrtletí letošního roku pracovalo v podnikatelských subjektech se sídlem v Jihomoravském kraji průměrně 335 504 zaměstnanců, jejich počet meziročně vzrostl o 782 osob, tj. o 0,2 %. Nominální průměrná hrubá měsíční mzda činila od počátku roku 2008 v kraji 20 926 Kč a byla o 1 671 Kč vyšší než ve stejném období loňského roku. Nominální mzda na jižní Moravě meziročně vzrostla o 8,7 %. Reálně však mzda vzrostla pouze o 1,7 % při růstu spotřebitelských cen o 6,9 % v uvedeném období. Růstem reálné mzdy byl Jihomoravský kraj mezi ostatními kraji republiky na 6. místě. V Karlovarském a Ústeckém kraji reálná mzda meziročně poklesla o 0,1 % resp. o 0,2 %.

Toth

7


Toth

8

Regionální politika zaměstnanosti Inovační potenciál V jihomoravském kraji roste využití inovačních a vědeckovýzkumných kapacit. Vzhledem k výhodnému umístění Masarykovy univerzity a dalších vědeckých pracovišť (jihomoravské inovační centrum, http://www.jic.cz), lze předpokládat nárůst počtu pracovníků ve vědecké, vývojové a technické sféře.

Toth

9

Toth

10

2



Název Karlovarský kraj Autor Daniel Toth Klíčová slova Cíle přednášky

Toth

1


Toth

2


3


Toth

Toth

Toth

4


5

Toth

6

1


Toth


7


Toth

Toth

8


9

Toth

10

2



Název Kraj Vysočina

Kraj Vysočina v Evropské unii – z pohledu nezaměstnanosti Kraj Vysočina se řadí mezi kraje, kde se nezaměstnanost pohybuje pod průměrnou hodnotou za celou Českou republiku. Ne jinak tomu bylo i v roce 2007 (4,7 %). Pokud kraj porovnáme s celou Evropskou unií (s ostatními regiony NUTS 3), umístil se v roce 2007 na 191. místě z 856 regionů, za něž jsou v současnosti údaje dostupné v Eurostatu. Jinými slovy 190 podobně


velkých regionů v EU mělo v roce 2007 celkovou míru nezaměstnanosti nižší než kraj Vysočina.

Cíle přednášky

Toth

1

Toth



Vývoj za poslední 2 roky Oproti roku 2006, kdy se kraj umístil na 211. místě z 948 regionů s dostupnými údaji, se jedná o zlepšení relativní pozice v rámci EU. Nezaměstnanost v kraji Vysočina meziročně poklesla o 0,6 procentního bodu. Díky tomu, že nezaměstnanost mezi lety 2006 a 2007 klesla v České republice (a ve většině jejích krajů) rychleji než v EU jako celku, pozice všech krajů ČR se v porovnání s ostatními regiony EU relativně zlepšila. Samozřejmě vzhledem k tomu, že se nezaměstnanost v krajích pohybovala v roce 2007 od 2,4 ‚% v Hlavním městě Praze do 10,0 % v Ústeckém kraji, pozice jednotlivých regionů České republiky v rámci Evropské unie se značné liší. Zatímco například podle HDP na obyvatele zaujímají všechny kraje relativně stejnou pozici v rámci EU - všechny se v roce 2005 pohybovaly v 8. a 9. decilu (nebudeme-li uvažovat Hl. město Prahu), v případě nezaměstnanosti je umístění jednotlivých krajů ČR v podstatě rozprostřeno po celé škále pomyslného žebříčku regionů EU. Například Jihočeský a Středočeský kraj se umístily v 1. decilu (tj. mezi prvními 10 % regionů NUTS 3 s nejnižší nezaměstnaností), zatímco například kraj Moravskoslezský se pohyboval v 7. decilu a Ústecký kraj v 8. decilu (tzn. že téměř 75 % regionů NUTS 3 mělo v EU nezaměstnanost nižší).

Nezaměstnanost mužů a žen Nezaměstnanost mužů v kraji Vysočina je nižší než nezaměstnanost žen (stejně jako ve většině regionů EU). Míra nezaměstnanosti mužů se v kraji Vysočina pohybovala okolo 3,6 % (v roce 2006 4,4 %) a obsadila 84. místo z 487 regionů, za něž jsou v současnosti dostupná data (jak je vidět, porovnávání míry nezaměstnanosti podle pohlaví je menší dostupností dat značně omezeno). U žen byla nezaměstnanost okolo 6,1 % a kraj tak obsadil 149. místo z 471 regionů.

Toth

3


Toth

2

4

Regionální politika zaměstnanosti Zaměstnaní podle věkových skupin a vzdělání

Toth

5

Toth

6

1



Míra ekonomické aktivity – 2005,2006,2007

Toth

7


Toth

8


Průměrná mzda Průměrná mzda na fyzické osoby v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla v kraji Vysočina o 1 772 Kč a dosáhla výše 19 285 Kč. Region tak obsadil v pořadí krajů podle výše mzdy devátou příčku, když pomyslný žebříček vede Praha a uzavírá jej Karlovarský kraj. Proti celorepublikovému průměru 22 531 Kč si lidé v kraji Vysočina vydělali zhruba o 3 250 Kč méně, přestože meziročně mzdy v regiony vzrostly o 10,1 %.

Toth

9

Toth

10

2



Název Královehradecký kraj

Nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji k 31. 12. 2008 Úřady práce Královéhradeckého kraje evidovaly ke konci prosince celkem 14 728 neumístěných uchazečů o zaměstnání, tj. o 1 602 osob (o 12,2 %) více než v předchozím měsíci listopadu. Meziročně (proti prosinci 2007) došlo k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání o 229 osob, tj. 1,6 %. Z územního pohledu se počet nezaměstnaných pohyboval od nejnižší úrovně v okrese Rychnov nad Kněžnou (1 639 osob) po nejvyšší v okrese Trutnov (4 132 osob). Proti předchozímu měsíci došlo ve všech okresech kraje k nárůstu počtu nezaměstnaných, absolutně i relativně nejvíce v okrese Náchod (o 387 osob, tj. o 16,8 %). Meziročně poklesl počet nezaměstnaných v okresech Hradec Králové, Náchod a Trutnov, k nepatrnému nárůstu došlo v okrese Jičín (o 37 osob, tj. o 1,5 %), absolutně i relativně nejvýraznější meziroční nárůst počtu nezaměstnaných byl zaznamenám v okrese Rychnov nad Kněžnou (o 397 osob, tj. o 32,0 %).


Toth

1


Toth

2


Míra registrované nezaměstnanosti proti předchozímu měsíci vzrostla, ke

konci prosince dosáhla hodnoty celkem 4,81 %, (muži 4,19 %, ženy 5,59 %). Proti průměru České republiky (celkem 5,96 %; muži 5,02 %, ženy 7,21 %) je v kraji nezaměstnanost o 1,15 procentního bodu nižší. V jednotlivých okresech kraje se nezaměstnanost pohybovala od nejnižší úrovně v okresech Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové (3,98 %) po dlouhodobě nejvyšší v okrese Trutnov (6,09 %). Ke konci prosince bylo v kraji celkem 4 052 volných pracovních míst, proti předchozímu měsíci došlo k poklesu o 581 míst, meziroční pokles představoval úbytek 1 277 pracovních míst. Nově hlášených volných pracovních míst bylo v prosinci celkem 742, z toho více než třetina v okrese Hradec Králové a více než čtvrtina v okrese Trutnov. Na jedno volné pracovní místo připadlo v kraji v průměru 3,6 uchazečů o zaměstnání, nejvíce v okrese Jičín (8,6) a nejméně okrese Hradec Králové (2,0).

Toth

3


Toth

Toth

4


5

Mzdy v Královehradeckém kraji 2008 Na 19 676 Kč vzrostla průměrná měsíční hrubá mzda v Královéhradeckém kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2008. Na 19 676 Kč vzrostla průměrná měsíční hrubá mzda v Královéhradeckém kraji v 1. – 3. čtvrtletí 2008. Celkem 2 660 subjektů Královéhradeckého kraje sledovaných ve 3. čtvrtletí 2008 zaměstnávalo v 1. až 3. čtvrtletí průměrně 138,1 tisíc fyzických osob, což bylo o 1,5 tisíc osob (o 1,1 %) méně než ve stejném období roku 2007. Na celkovém počtu zaměstnaných v České republice (3 349 tisíc fyzických osob) se zaměstnanci kraje podíleli 4,1 %. V 1. až 3. čtvrtletí 2008 dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v kraji výše 19 676 Kč, meziroční nárůst představoval 1 590 Kč (8,8 %). Za průměrem České republiky (22 942 Kč) Královéhradecký kraj zaostal o 3 266 Kč, meziroční tempo růstu však bylo oproti celorepublikovému o 0,1 procentních bodů vyšší (v ČR činilo 8,7 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily v uvedeném období o 6,9 %, reálná mzda v kraji tak vzrostla o 1,8 %, v České republice o 1,7 %. V porovnání s ostatními kraji výše průměrné mzdy u fyzických osob řadí náš kraj na 11. příčku, nižší úroveň mezd byla dosažena v krajích Karlovarském, Olomouckém a Pardubickém. Meziroční tempo růstu mezd bylo hodnotou 8,8 % na 5. místě, nejpomalejší nárůst zaznamenali zaměstnanci v kraji Ústeckém (6,7 %). Naopak nejvíce vzrostly mzdy (více než o 9 %) v krajích Hl. m. Praze, Pardubickém, Vysočině a Zlínském. Rozdíl průměrné mzdy v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, který v 1. pololetí činil 66 Kč ve prospěch našeho kraje, se o 13 Kč zvýšil na současných 79 Kč. Toth

6

1



Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle krajů v 1. – 3. čtvrtletí 2008

Zaměstnaní v oblasti vědy a výzkumu

Toth

7


Toth

Toth

8


9

Toth

10

2



Název Liberecký kraj

Nezaměstnanost v Libereckém kraji k 31. prosinci 2008 K poslednímu dni roku 2008 bylo úřady práce v Libereckém kraji evidováno celkem 16 605 neumístěných uchazečů o zaměstnání. Meziměsíčně se tak počet nezaměstnaných v Libereckém kraji navýšil o 1 324 osob, tedy o 8,7 %. Do kategorie dosažitelných přitom patřilo 15 709 osob, tj. 94,6 % uchazečů o zaměstnání. Meziměsíční nárůst počtu nezaměstnaných zaznamenaly také všechny okresy Libereckého kraje, přičemž největší relativní přírůstek uchazečů ve výši 10,2 % (400 osob) registrovaly úřady práce na českolipsku. V okrese Liberec a Semily se počet nezaměstnaných zvýšil shodně o 8,5 % a v okrese Jablonec nad Nisou o 7,2 %.


Toth

1


Toth

2


Struktura Mezi registrovanými uchazeči tradičně převažovaly z 51,7 % ženy. Skupina absolventů představovala 4,9 %, podíl mladistvých do 18 let věku dosáhl 1,9 % a podíl osob se zdravotním postižením pak 16,0 % uchazečů o zaměstnání. Nárok na podporu v nezaměstnanosti mělo 7 129 osob, tedy 42,9 % ze všech uchazečů o zaměstnání.

Toth

3


Toth

4


Bilance uchazečů Bilance uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce Libereckého kraje vyplývá, že se během prosince 2008 na úřady nově nahlásilo 2 836 uchazečů, v případě 1 512 osob byla evidence ukončena nebo z ní byly vyřazeny. Nové pracovní místo pak získalo 844 osob, z toho 139 z nich prostřednictvím úřadu práce. Nabídka pracovních příležitostí vedená úřady práce disponovala k 31. 12. 2008 celkem 2 279 volnými místy. Oproti 30. listopadu 2008 se tak tato nabídka zúžila o 588 míst. Pro absolventy bylo určeno 400 (17,6 % z celkového počtu) a pro mladistvé do 18 let 14 míst (0,6 %). Zdravotně postiženým uchazečům mohlo být nabídnuto 100 míst (4,4 %). Na 1 volné pracovní místo tak ke konci prosince připadlo 7,29 uchazečů o zaměstnání, zatímco na konci listopadu to bylo 5,33 uchazečů. Míra registrované nezaměstnanosti v Libereckém kraji dosáhla k 31. 12. 2008 hodnoty 6,95 % (tj. o 0,99 procentního bodu nad hranicí průměru České republiky) a meziměsíčně vzrostla 0,62 procentního bodu. Míra registrované nezaměstnanosti žen vzrostla o 0,49 procentních bodů na 8,39 %, v případě mužů se její hodnota zvýšila o 0,72 procentních bodů na 5,88 %. V pomyslném mezikrajském žebříčku Liberecký kraj s dosaženou úrovní obsadil 11. pozici. Toth

5

Toth

6

1



Průměrné hrubé měsíční mzdy v Libereckém kraji ve 3. čtvrtletí a v 1. – 3. čtvrtletí roku 2008 (předběžné výsledky) Průměrná hrubá měsíční mzda (vyjádřená ve fyzických osobách) zaměstnanců firem sídlících v Libereckém kraji a zaměstnávajících 20 a více zaměstnanců ve 3. čtvrtletí roku 2008 dosáhla 20 916 Kč. Její meziroční nárůst činil 1 463 Kč, tedy 7,5 %.

Toth

7


Toth

8


Mzdy Uvedená krajská úroveň mzdy se pohybovala o 2 228 Kč pod průměrem České republiky, který dosáhl 23 144 Kč. Nejvyšší mzda mezi kraji České republiky byla vykázána již tradičně v Hlavním městě Praze (28 868 Kč), nejnižší v Karlovarském kraji (18 974 Kč). Liberecký kraj se v mezikrajském srovnání umístil na 6. místě. Spotřebitelské ceny se za 3. čtvrtletí roku 2008 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 6,6 %, reálná mzda v České republice proto vzrostla o 1,2 %, v Libereckém kraji vzrostla o 0,8 %. Průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji po přepočtu na plně zaměstnané dosáhla 21 455 Kč, tj. o 1 478 Kč (7,4 %) více než ve stejném období roku 2007. V porovnání s celorepublikovým průměrem byla tato mzda nižší o 2 379 Kč.

Toth

9


Toth

11

Toth

10


Toth

12

2


Toth

13


Toth

14


Toth

15

3



Název Moravskoslezský kraj

Nezaměstnanost K regionům České republiky s vyšší nezaměstnaností patří dlouhodobě Moravskoslezský kraj. Od devadesátých let 20. století probíhá restrukturalizace národního hospodářství. Útlumem dříve silného postavení těžkého průmyslu v kraji došlo ke zrychlenému uvolňování pracovních sil, pro které však nevznikal potřebný počet nových pracovních míst. Část těchto pracovních sil přešla do důchodu a z neumístěných na trhu práce narůstaly počty nezaměstnaných. Od roku 1995, s výjimkou meziroční stagnace v roce 2001,stoupal v kraji soustavně jejich počet (do roku 2003) a rostla míra nezaměstnanosti (do roku 2004). V roce 2005 došlo ke zlepšení poklesem obou ukazatelů a současně se zvýšil počet volných pracovních míst. Příznivý vývoj pokračoval v roce 2006. Přesto v mezikrajském srovnání k 30. 9. 2006 zůstal mezi čtrnácti kraji Moravskoslezský absolutním počtem přes 88 tis. nezaměstnaných na nežádoucím prvém a v registrované míře nezaměstnanosti její úrovní 13,03 % na druhém pořadí za Ústeckým (13,94 %).


Toth

1


Toth

2


Obecná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Obecná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v roce 2005 dosáhla 13,9 %. Z regionů byla druhá nejvyšší s krajem Ústeckým a přesahovala úroveň za republiku (7,9 %). Za kraj byla proti roku 2000 o 0,4 bodu nižší a ve srovnání s rokem 2003 se zlepšila poklesem o 0,6 bodu.

Toth

3


Toth

4


Nezaměstnanost muži-ženy Muži – 11, 2 procent Ženy – 17, 2 procent 2003

2004

2005

Toth

2006

2007

2008

5

Toth

6

1



Nezaměstnanost do roku 2006 V meziročním srovnání poklesl počet uchazečů o zaměstnání k 30. 9. 2006 ve všech krajích. Z toho Moravskoslezský kraj patřil mezi polovinu ze 14 krajů, kde bylo snížení nižší než úroveň za celou republiku. Absolutně však docílill největší úbytek (o 8 066 uchazečů). Na celkově pozitivní vývoj nezaměstnanosti má vliv růst ekonomiky a vytváření nových pracovních míst. Investiční záměry v průmyslových zónách, zejména výstavba automobilky Hyundai dávají předpoklady, že v tomto směru nastal v kraji žádoucí obrat. Za celkovým poklesem nezaměstnanosti je však nutno vidět strukturální odchylky. A to jak podle požadavků na pracovní síly s vyššími nároky na vzdělanost, tak i podle věkového složení. Srovnáním roku 2005 ku 2004 je zřejmý nárůst průměrného věku uchazečů o zaměstnání. Projevuje se zde nástup početně slabších ročníků do produktivního věku při postupném nárůstu podílu studujících u těchto mladších věkových kategorií. Naopak do předdůchodového a důchodového věku přecházejí silné poválečné ročníky z druhé poloviny čtyřicátých let minulého století. Nezaměstnanost u této kategorie bývá již tradičně dlouhodobá. Zaměření rekvalifikací musí reagovat také na tyto změněné demografické poměry. Například na trhu práce, při obecně nadále značné výši nezaměstnanosti, se nedostává kvalifikovaných dělnických Toth a technických profesí strojního 7 charakteru v průmyslu a klasických stavebních řemesel ve stavebnictví.

Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji rok 2007 Nezaměstnanost v byla roce 2007 (8,5 %). Pokud kraj porovnáme s celou Evropskou unií (s ostatními regiony NUTS 3), umístil se v roce 2007 na 539. místě z 856 regionů, za něž jsou v současnosti údaje dostupné, tzn. že 538 jiných regionů v EU mělo v roce 2007 celkovou míru nezaměstnanosti nižší než Moravskoslezský kraj. Oproti roku 2006, kdy se kraj umístil na 754. místě z 948 regionů s dostupnými údaji, se jedná o poměrně významné zlepšení relativní pozice v rámci EU. Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji totiž meziročně poklesla o 3,5 procentního bodu, což ho řadí nejen mezi regiony s největším poklesem nezaměstnanosti v České republice, ale i v rámci EU. Díky tomu, že nezaměstnanost mezi lety 2006 a 2007 klesla v České republice (a ve většině jejích krajů) rychleji než v EU jako celku, pozice všech krajů ČR se v porovnání s ostatními regiony EU relativně zlepšila. Samozřejmě vzhledem k tomu, že se nezaměstnanost v krajích pohybovala v roce 2007 od 2,4 % v Hlavním městě Praze do 10,0 % v Ústeckém kraji, pozice jednotlivých regionů České republiky v rámci Evropské unie se značné liší. Zatímco například podle HDP na obyvatele zaujímají všechny kraje relativně stejnou pozici v rámci EU – všechny se v roce 2005 pohybovaly v 8. a 9. decilu (nebudeme-li uvažovat Hl. město Prahu), v případě nezaměstnanosti je umístění jednotlivých krajů ČR v podstatě rozprostřeno po celé škále pomyslného žebříčku regionů EU. Například Jihočeský a Středočeský kraj se umístily v 1. decilu (tj. mezi prvními 10 % regionů NUTS 3 s nejnižší nezaměstnaností), zatímco například kraj Moravskoslezský se pohyboval v 7. decilu a Ústecký kraj v 8. decilu (tzn. že téměř 75 % regionů Toth 8 NUTS 3 mělo v EU nezaměstnanost nižší).



Muži ženy Nezaměstnanost mužů v Moravskoslezském kraji je nižší než nezaměstnanost žen (stejně jako ve většině regionů EU). Míra nezaměstnanosti mužů v našem kraji dosahovala hodnoty 6,3 % (v roce 2006 to bylo 10,1 %), což znamenalo 232. místo z 487 regionů, za něž jsou v současnosti dostupná data (jak je vidět, porovnávání míry nezaměstnanosti podle pohlaví je menší dostupností dat značně omezeno). U žen byla nezaměstnanost 11,3 % a kraj tak obsadil 323. místo z 471 regionů.

Vzdělanost

Toth

9

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava VŠB - Technická univerzita Ostrava je vysokou školou technicko-ekonomického zaměření a ve svém oboru je jednou z předních škol v České republice. Na sedmi fakultách studuje největší počet studentů v porovnání s ostatními vysokými školami v kraji. Díky přímé vazbě na Vědecko-technologický park sídlící v blízkosti školy je velkým zdrojem motivované a vzdělané pracovní síly do budoucnosti. Ostravská univerzita v Ostravě Ostravská univerzita v Ostravě byla založena v roce 1991. V současné době zahrnuje 5 fakult – filozofickou, pedagogickou, přírodovědeckou, zdravotně-sociální a fakultu umění (zřízenou v roce 2007). Součástí univerzity jsou 2 vysokoškolské ústavy - Ústav pro regionální studia a Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování. Slezská univerzita v Opavě Dnešní Slezská univerzita v Opavě se skládá z Filozoficko-přírodovědecké fakulty, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, Matematického ústavu v Opavě a Vzdělávacího centra v Krnově. Univerzita nabízí bakalářské, magisterské a doktorandské studium. Vysoká škola podnikání Ostrava, a.s. Vysoká škola podnikání Ostrava, a. s. se stala přirozeným centrem pro vzdělávání v oblasti managementu a podnikání, inovaci a integrace už od svého zahájení v devadesátých letech. Významné místo v aktivitách Vysoké školy podnikání, a.s. má také odborná a tvůrčí činnost. Škola pořádá konference, semináře a další odborné akce a spolupracuje na projektech v rámci regionu, České republiky i Evropské unie. Vysoká škola sociálně-správní Akreditace Vysoké školy sociálně-správní, Havířov (VŠSS) a udělení státního souhlasu dne 30. listopadu 2007 je završením dlouhodobých snah Havířova o získání vysokoškolského statutu. Zakladatelem soukromé VŠSS je Institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s. (ICV).

Toth

10


Toth

11

2



Název Olomoucký kraj

Nezaměstnanost v Olomouckém kraji k 31. 12. 2008 V Olomouckém kraji došlo během posledního čtvrtletí tohoto roku k nárůstu nezaměstnanosti. Úřady práce v kraji evidovaly k poslednímu prosincovému dni 2008 celkem 23 470 uchazečů, což bylo o 16,1 % více než na konci třetího čtvrtletí 2008. Podíl počtu dosažitelných uchazečů (tzn. těch, kteří mohli bezprostředně po nabídce vhodného pracovního místa nastoupit do pracovního poměru) činil 94,7 %. Z celkového počtu zaregistrovaných, aktivně hledajících práci tvořily ženy 52,2 %, osoby se zdravotním postižením 17,1 % a u 7,0 % se jednalo o absolventy a mladistvé. Z celkové skupiny nezaměstnaných v kraji mělo na konci prosince 2008 nárok na podporu v nezaměstnanosti 9 595 uchazečů. Nejčastěji vyplácená měsíční dávka se pohybovala ve výši 4 501 – 5 500 Kč, kterou pobíralo 1 760 nezaměstnaných. Nejvyšší počet nezaměstnaných byl z pohledu jednotlivých okresů Olomouckého kraje zaznamenán na Olomoucku (7 359 žadatelů). Další prvenství, a to již dlouhodobé, zaznamenává okres Prostějov u podílu neumístěných uchazeček, které k 31. 12. 2008 tvořily v tomto okrese 58,9 % všech nezaměstnaných.

Autor Daniel Toth Klíčová slova Nezaměstnanost v Olomouckém regionu, vývoj zaměstnanosti na Olomoucku, mzdy a mzdová politika na Olomoucku Cíle přednášky Cílem přednášky je provést empirickou deskripci a analýzu vývoje na trhu

práce v Olomouckém kraji. Následně půjde o výklad a exploraci nezaměstnanosti a zaměstnanosti v Olomouckém kraji. Toth

1


Toth

2

Regionální politika zaměstnanosti Sezónní nezaměstnanost na Olomoucku I přes každoroční navýšení nezaměstnanosti v zimních měsících bylo dosaženo pozitivních výsledků ve struktuře nezaměstnaných podle délky evidence na úřadech práce Olomouckého kraje. Počet dlouhodobě nezaměstnaných (tzn. s délkou evidence více jak jeden rok) zaznamenal pokles o 27,5 %. U registrovaných uchazečů, kteří nenalezli práci déle jak 24 měsíců šlo dokonce o 29,3% pokles. Nižší počet uchazečů v této kategorii zaznamenaly meziročně všechny okresy Olomouckého kraje. Úbytek nezaměstnaných se pohyboval od 21,8 % na Jesenicku po 40,8 % na Prostějovsku.

Toth

3


Toth

4

Regionální politika zaměstnanosti V průběhu měsíce prosince bylo v Olomouckém kraji nově nahlášeno pouze

576 volných pracovních míst (VPM), přičemž více jak polovina (51,4 %) byla nabídnuta v okrese Olomouc. Během stejného období bylo obsazeno či zrušeno 1 661 míst, což vedlo k meziměsíčnímu poklesu počtu VPM v kraji o 28,3 %. K poslednímu dni roku 2008 se tak mohlo 23 470 uchazečů o zaměstnání hlásit jen na 2 747 VPM. Pro nezaměstnané z těchto výsledků vyplynula složitější situace v konkurenčním „boji“ o volná pracovní místa. Na 1 VPM připadlo k 31. 12. 2008 v průměru 8,5 uchazečů, což bylo o 4,0 více než ve stejném období minulého roku. V porovnání s koncem třetího čtvrtletí 2008 se počet zájemců o 1 VPM navýšil dokonce o 4,6. Z celkového počtu 2 747 volných pracovních míst bylo 565 určeno pro absolventy a mladistvé a 131 pro osoby se zdravotním postižením.

Toth

5

Toth

6

1


Regionální politika zaměstnanosti V mezikrajském srovnání se Olomoucký kraj propadl na druhou nejhorší pozici z pohledu počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo (8,5). Menší pravděpodobnost získání zaměstnání měli na konci roku 2008 jen lidé hledající práci v Ústeckém kraji, kde na 1 VPM připadlo dokonce 10,2 uchazečů. Nejnepříznivější situace v rámci okresů nastala na Jesenicku. Zde na 1 VPM připadlo v průměru 27,0 žadatelů o práci, což byl jednoznačně nejvyšší výsledek jak mezi okresy Olomouckého kraje, tak i v rámci celé České republiky. Značný meziroční nárůst počtu uchazečů na 1 VPM zaznamenaly všechny okresy Olomouckého kraje. Na této situaci se nepodílel počet uchazečů, který se oproti poslednímu dni roku 2007 téměř nezměnil, ale značný pokles volných pracovních míst. Nedostatek pracovních příležitostí ovlivnil zejména situaci v okrese Prostějov, který patřil dlouhodobě k okresům s nižším průměrným počtem žadatelů o 1 VPM. Konkrétně na konci roku 2007 zde připadlo na 1 VPM 2,7 uchazečů, což řadilo tento okres na 43 pozici v rámci všech 77 okresů ČR. Konec roku 2008 nabídl nezaměstnaným na Prostějovsku pouze 260 VPM (72,9% meziroční pokles), čímž došlo k navýšení průměrného počtu žadatelů na 1 VPM na 10,7 a okres Prostějov se posunul až na 8 nejhorší pozici v rámci okresů ČR.

Toth

7


Toth

8

Regionální politika zaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti Olomouckého kraje Míra registrované nezaměstnanosti Olomouckého kraje, vypočtená podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí, vyšplhala na konci roku 2008 na hodnotu 6,87 %. Tento výsledek znamenal pro náš kraj celkově pátou nejhorší pozici v pomyslném žebříčku hodnocení všech krajů. Meziměsíčně tak vzrostla míra registrované nezaměstnanosti o 0,89 procentních bodů, což bylo nejvíce ve srovnání s ostatními kraji ČR. Značným podílem k tomuto navýšení přispěl okres Jeseník, kde míra registrované nezaměstnanosti vzrostla oproti konci listopadu 2008 o 2,06 procentních bodů – nejvíce v rámci všech okresů ČR. Z pohledu meziročního srovnání již nedošlo k tak dramatickým změnám, míra registrované nezaměstnanosti Olomouckého kraje se na konci roku 2008 pohybovala o 0,14 procentních bodů nad výsledkem konce roku 2007. K 31. 12. 2008 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti Olomouckého kraje u žen 8,25 % a u mužů 5,83 %. V rámci okresů si nejlépe vedl okres Prostějov s hodnotou 4,68 %, naopak nejhorší situace panovala na Jesenicku s 11,5% nezaměstnaností. V tomto okrese dokonce vyšplhala míra registrované nezaměstnanosti žen na 12,55 %.

Toth

9


Toth

10

Regionální politika zaměstnanosti Nezaměstnanost 2007-2008 Míra registrované nezaměstnanosti ČR vzrostla meziměsíčně o 0,62 procentních bodů na hodnotu 5,96 %. V rámci 14 krajů ČR vykazují nejvyšší míru nezaměstnanosti (i přes nejvyšší meziroční poklesy – viz následující graf) Ústecký kraj (10,26 %), následovaný krajem Moravskoslezským (8,49 %). Naopak nejnižší míra registrované nezaměstnanosti byla (stejně jako v předchozím období) zaznamenána v Hlavním městě Praze (2,14 %).

Toth

11

Toth

12

2


Regionální politika zaměstnanosti Průměrné hrubé měsíční mzdy v Olomouckém kraji v 1. - 3. čtvrtletí 2008 – předběžné výsledky V podnikatelských subjektech sídlících na území Olomouckého kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo během 1. – 3. čtvrtletí letošního roku zaměstnáno 151 344 fyzických osob, což je o 0,7 % více než za stejné období roku 2007. V přepočtu na plně zaměstnané bylo v pracovním poměru 146 900 osob.

Toth

13


Toth

14

Regionální politika zaměstnanosti Mzdy V průběhu sledovaného období dosáhla nominální průměrná hrubá měsíční mzda fyzických osob zaměstnaných v Olomouckém kraji výše 19 409 Kč. Meziročně tak tito zaměstnanci zaznamenali na svých výplatních páskách 8,0 % nárůst, tj. o 1 437 Kč více. V přepočtu na plně zaměstnané dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda za sledované období hodnoty 19 996 Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 7,8 %.

Toth

15


Toth

16

Regionální politika zaměstnanosti Průměrná měsíční mzda Olomoucký kraj se již dlouhodobě řadí výší průměrné hrubé měsíční mzdy na předposlední příčku pomyslného žebříčku v rámci všech krajů České republiky a v tomto sledovaném období dosáhl pouze 84,6 % výše celorepublikového průměru, který u fyzických osob činil 22 942 Kč. Nižší mzdu než na Olomoucku pobírali v 1. – 3. čtvrtletí 2008 pouze zaměstnanci v Karlovarském kraji (18 770 Kč na fyzické osoby). Nejvyšší platové ohodnocení zaznamenali naopak zaměstnanci v Hl. m. Praze (28 708 Kč u fyzických osob), kteří se jako jediní pohybovali výší své průměrné hrubé měsíční mzdy nad celkovým průměrem za ČR. Zde bylo také dosaženo nejvyššího meziročního nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy (9,4 % u fyzických osob), což náskok tohoto kraje oproti ostatním ještě více zvýšilo. Mzdové prostředky ve sledovaných podnicích Olomouckého kraje dosáhly v průběhu 1. – 3. čtvrtletí 2008 výše 26,4 mld. Kč, což odpovídá pouze 3,8 % všech mzdových prostředků v České republice

Toth

17

Toth

18

3


Toth

19


Toth

20

4



Název Plzeňský kraj

Míra registrované nezaměstnanosti v Plzeňském kraji k 31. 12. 2008 byla 5,03 %. Oproti listopadu došlo ke zvýšení o 0,65 procentních bodů. Ve srovnání s prosincem 2007 se registrovaná míra nezaměstnanosti zvýšila o 0,6 procentního bodu. Plzeňský kraj se řadí mezi kraje s nižší mírou nezaměstnanosti společně s krajem Hlavní město Praha, Středočeským, Jihočeským a Královéhradeckým krajem. Nejhůře je na tom tradičně Ústecký kraj s mírou registrované nezaměstnanosti 10,26 %.


Toth

1


Toth

2


3


Toth

Toth

Toth

4


5

Toth

6

1


Toth


7


Toth

8

Regionální politika zaměstnanosti Nezaměstnanost, muži a ženy Ve všech okresech a krajích ČR je míra registrované nezaměstnanosti tradičně u žen vyšší než u mužů. V prosinci nezaměstnanost žen v Plzeňském kraji dosáhla hodnoty 6,18 %, u mužů pak 4,14 %. Nejmenší rozdíl mezi mírou registrované nezaměstnanosti mužů a žen byl zaznamenán v Praze (0,63 procentních bodů), nejvyšší pak v okrese Teplice (7,63 procentních bodů) a Karviná (6,12 procentních bodů).

Toth

9


Toth

10

Regionální politika zaměstnanosti Evidence ÚP K 31. 12. 2008 evidovaly úřady práce v Plzeňském kraji celkem 16 757 uchazečů o zaměstnání, což je o 1 992 osob více než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 je celkový počet uchazečů o zaměstnání vyšší o 2 241. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 16 087 dosažitelných1, což představuje oproti listopadu 2008 nárůst o 14,9 % a oproti prosinci 2007 nárůst o 18,5 %. Celkový počet uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji tvořilo 53,9 % žen, 7,3% absolventů škol a mladistvých a 17,1 % osob se zdravotním postižením.

Toth

11

Toth

12

2


Toth


13


Toth

14


Lokality Nejvíce uchazečů o zaměstnání v rámci Plzeňského kraje bylo evidováno v okrese Plzeň-město (4 274), nejméně pak v okrese Plzeň-jih (1 154). Meziměsíční nárůst nezaměstnaných zaznamenalo všech 77 úřadů práce v ČR. Nejvyšší nárůst byl v okresech Tachov a Písek (o 26,7 %), Jindřichův Hradec (o 25,7 %), Jeseník (o 20,2 %), Chrudim (o 19,4 %) a Jihlava (o 17,7 %).

Toth

15

Toth

16



Plzeňsko v Evropské unii Pokud kraj porovnáme s celou Evropskou unií (s ostatními regiony NUTS 3), umístil se v roce 2007 na 92. místě z 856 regionů, za něž jsou v současnosti údaje dostupné3. Jinými slovy 91 podobně velkých regionů v EU mělo v roce 2007 celkovou míru nezaměstnanosti nižší než Plzeňský kraj. Oproti roku 2006, kdy se kraj umístil na 152. místě z 948 regionů s dostupnými údaji, se jedná o určité zlepšení relativní pozice v rámci EU. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji meziročně poklesla o 0,9 procentního bodu. Díky tomu, že nezaměstnanost mezi lety 2006 a 2007 klesla v České republice (a ve většině jejích krajů) rychleji než v EU jako celku, pozice všech krajů ČR se v porovnání s ostatními regiony EU relativně zlepšila.

Toth

17

Samozřejmě vzhledem k tomu, že se nezaměstnanost v krajích pohybovala v roce 2007 od 2,4 % v Hlavním městě Praha do 10,0 % v Ústeckém kraji, pozice jednotlivých regionů České republiky v rámci Evropské unie se značně liší. Zatímco například podle HDP na obyvatele zaujímají všechny kraje relativně stejnou pozici v rámci EU - všechny se v roce 2005 pohybovaly v 8. a 9. decilu (nebudeme-li uvažovat Hl. město Prahu), v případě nezaměstnanosti je umístění jednotlivých krajů ČR v podstatě rozprostřeno po celé škále pomyslného žebříčku regionů EU. Například Jihočeský a Středočeský kraj se umístily v 1. decilu (tj. mezi prvními 10% regionů NUTS 3 s nejnižší nezaměstnaností), zatímco například kraj Moravskoslezský se pohyboval v 7. decilu a Ústecký kraj v 8. decilu (tzn. že téměř 75 % regionů NUTS 3 mělo v EU nezaměstnanost nižší). Pokud porovnáme Plzeňský kraj s bavorskými regiony (NUTS 3), za které je známa míra nezaměstnanosti, zjistíme, že až na jeden region München, Landkreis měly všechny bavorské regiony v roce 2007 míru nezaměstnanosti vyšší než Plzeňský kraj. Stejně tomu bylo i v roce 2006, kdy pouze München, Landkreis měl míru nezaměstnanosti nižší než Plzeňský kraj. Nezaměstnanost mužů v Plzeňském kraji je nižší než nezaměstnanost žen (stejně jako ve většině regionů EU). Míra nezaměstnanosti mužů se v Plzeňském kraji pohybovala okolo 2,6 % (v roce 2006 3,9 %) a obsadila 41. místo z 487 regionů, za něž jsou v současnosti dostupná data (jak je vidět, porovnávání míry nezaměstnanosti podle pohlaví je menší dostupností dat značně omezeno). U žen byla nezaměstnanost okolo 5,1 % a kraj tak obsadil 100. místo z 471 regionů. Toth

18

3



Mzdy na Plzeňsku V 1. - 3. čtvrtletí roku 2008 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na fyzické osoby v Plzeňském kraji 21 096 Kč. Ve stejném období roku 2007 byla tato mzda o 1 618 Kč nižší, to znamená, že dosahovala výše 19 479 Kč. Meziročně tak tato průměrná mzda vzrostla o 8,3 %. V 1.-3. čtvrtletí roku 2008 se Plzeňský kraj může pochlubit třetí nejvyšší průměrnou mzdou mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraj Hlavní město Praha (28 708 Kč) a Středočeský kraj (22 659 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 18 770 Kč, což je o neuvěřitelných 4 172 Kč méně, než je celorepublikový průměr (22 942 Kč). Vzhledem k tomu, že růst spotřebitelských cen v 1.-3. čtvrtletí 2008 představoval ve srovnání se stejným obdobím loňského roku v České republice 6,9 %, lze odhadnout meziroční nárůst reálných hrubých mezd v Plzeňském kraji pouze na 1,4 %. Toth

19


Toth

20

Regionální politika zaměstnanosti Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na fyzické osoby Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na fyzické osoby nezohledňuje délku pracovního úvazku zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, jsou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které zohledňují délku pracovního úvazku. Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty v 1.3. čtvrtletí roku 2008 činila v Plzeňském kraji 21 684 Kč. Oproti stejnému období předchozího roku tak průměrná mzda na přepočtené počty vzrostla o 1 652 Kč, tj. o 8,2 %. V tomto ukazateli zaujal Plzeňský kraj třetí nejvyšší pozici. Vyšší průměrné mzdy na přepočtené počty byly zjištěny pouze v kraji Hlavní město Praha (29 768 Kč) a ve Středočeském kraji (23 329 Kč). Průměrná mzda na přepočtené počty byla nejnižší také v Karlovarském kraji a činila 19 302 Kč, což je pouze 81,6 % celorepublikové průměrné mzdy na přepočtené počty.

Toth

21


Toth

22


Průměrná hrubá měsíční mzda Průměrná hrubá měsíční mzda zjišťovaná čtvrtletně u subjektů se sídlem v kraji (bez podniků do 20 zaměstnanců) představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

Toth

23

Toth

24

4


Toth

25

5



Název Středočeský kraj

Středočeský kraj obdobně jako přirozené centrum státu Hl. m. Praha, se dlouhodobě řadí mezi kraje s nejnižší nezaměstnaností v České republice. Ne jinak tomu bylo i v roce 2007 (3,4 %). Automobilový průmysl Obchodní činnost Centrální úřady

Autor Daniel Toth Klíčová slova Nezaměstnanost ve středních Čechách. Cíle přednášky

Toth

1


Toth

2

Regionální politika zaměstnanosti Střední Čechy v Evropském kontextu Modelové území Německa představuje jedno z méně makroekonomicky vyrovnaných regionů, tj. relativně nižší dosažená výše regionálního HDP na obyvatele (cca 17 500,- EUR) a vyšší míra nezaměstnanosti (cca 18,5 %). Opačný stav vykazuje Středočeský kraj společně s Hl. m. Prahou, v nichž je evidováno relativně nízké zastoupení počtu uchazečů o zaměstnání. Hl. m. Praha se navíc řadí mezi vyspělé metropole EU s vyšší celkovou přidanou hodnotou vzniklou na ekonomickém prostoru regionu. Koncentrace a ohodnocení vyšších služeb odrážející se v nadprůměrně vysokém HDP vykazují tradičně vyspělé regiony Brusel a vnitřní Londýn.

Toth

3


Toth

Toth

4


5

Toth

6

1


Toth


7


Toth

8


9


Toth

Toth

11

Toth

10


Toth

12

2


Toth

13


Toth

14


Toth

15

3



Název Zlínský kraj

Nezaměstnanost na Zlínsku Zlínský kraj si mezi kraji ČR udržuje v nezaměstnanosti střední pozici. V roce 2006 se zařadil se 7,1 % na 8. místo a v následujícím roce 2007 (5,5 %) klesl o jednu příčku na 9. místo. Pokud kraj porovnáme s celou Evropskou unií (s ostatními regiony NUTS 3), umístil se v roce 2007 na 254. místě z 856 regionů, za něž jsou v současnosti údaje dostupné 3. Jinými slovy 253 podobně velkých regionů v EU mělo v roce 2007 celkovou míru nezaměstnanosti nižší než Zlínský kraj. Oproti roku 2006, kdy se kraj umístil na 389. místě z 948 regionů s dostupnými údaji, se jedná o poměrně významné zlepšení relativní pozice v rámci EU. Nezaměstnanost ve Zlínském kraji meziročně poklesla o 1,6 procentního bodu. Díky tomu, že nezaměstnanost mezi lety 2006 a 2007 klesla v České republice (a většině jejích krajů) rychleji než v EU jako celku, pozice všech krajů ČR se v porovnání s ostatními regiony EU relativně zlepšila. Samozřejmě vzhledem k tomu, že se nezaměstnanost v krajích pohybovala v roce 2007 od 2,4 % v Hlavním městě Praze do 10,0 % v Ústeckém kraji, pozice jednotlivých regionů České republiky v rámci Evropské unie se značně liší. Zatímco například podle HDP na obyvatele zaujímají všechny kraje relativně stejnou pozici v rámci EU - všechny se v roce 2005 pohybovaly v 8. a 9. decilu (nebudeme-li uvažovat Hl. město Prahu), v případě nezaměstnanosti je umístění jednotlivých krajů ČR v podstatě rozprostřeno po celé škále pomyslného žebříčku regionů EU. Například Jihočeský a Středočeský kraj se umístily v 1. decilu (tj. mezi prvními 10 % regionů NUTS 3 s nejnižší nezaměstnaností), zatímco například kraj Moravskoslezský se pohyboval v 7. decilu a Ústecký kraj v 8. decilu (tzn. že téměř 75 % regionů Toth 2 NUTS 3 mělo v EU nezaměstnanost nižší).


Toth

1



Zlínský kraj a slovenské kraje Pokud porovnáme Zlínský kraj se slovenskými regiony (NUTS 3), se kterými sousedí na východě svých hranic, tj. s Trenčínským a Žilinským krajem, zjistíme, že trenčianský region měl v roce 2007 obecnou míru nezaměstnanosti vyšší než Zlínský kraj pouze o 0,2 procentního bodu (5,7 %), zatímco Žilinský kraj o 4,8 procentního bodu (10,3 %). V roce 2006 byla míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji shodná s Trenčianskou, a to 7,1 %. Nezaměstnanost mužů ve Zlínském kraji je nižší než nezaměstnanost žen (stejně jako ve většině regionů EU). Míra nezaměstnanosti mužů ve Zlínském kraji dosáhla v roce 2007 výše 4,6 % (v roce 2006 5,3 %) což ji řadilo na 139. místo mezi 487 regiony, za něž jsou v současnosti dostupná data (jak je vidět, porovnávání míry nezaměstnanosti podle pohlaví je menší dostupností dat značně omezeno). U žen byla nezaměstnanost 6,6 % (v roce 2006 9,3 %) a kraj tak obsadil 177. místo ze 471 regionů.

Toth

3


Toth

Toth

4


5

Toth

6

1


Toth


7


Toth

Toth

8


9

Toth

10

2



Regionální politika zaměstnanosti Literatura ke studiu Brožová, Dagmar: Společenské souvislosti trhu práce, Praha, Slon, 2003. Buchtová Božena: Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém, Grada, Praha, 2002. Flek, Vladimír: Anatomy of The Czech Labour Market, Karolinum, Praha, 2007. Kameníček, Jiří: Lidský kapitál. Úvod do ekonomie chování, Karolinum, Praha, 2003. Kastrňák, Tomáš: Odsouzeni k manuální práci, Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině, Slon, Praha, 2004. Kotýnková, Magdalena – Němec, Otakar: Lidské zdroje na trhu práce, Professional Publishing, Praha, 2003. Kotýnková, Magdalena: Trh práce na přelomu tisíciletí, VŠE, Praha, 2006. Kuchař, Pavel: Trh práce, Karolinum, Praha, 2007. Mach, Miloš: Makroekonomie II., Melandrium, Praha, 2001. (kapitola č. 5) Mareš, Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém, Slon, Praha, 2002. Tomší, Ivan: Mzdy a mzdové systémy, ASPI, Praha, 2008. Toth

1

Toth

2


Toth

3

1



Název seminární práce: Předmět: zaměstnanosti Autor: Vyučující: Studijní program politika a správa Obor: rozvoj Ročník: Forma studia (konzultační středisko): Akademický rok:

Úvod do problému

Regionální politika

Ing. Daniel Toth Hospodářská Veřejná správa a regionální

Kombinovaná (Klatovy) LS 2009

Prezentace na zkoušku

1




Cíle práce, popř. hypotéza, model, koncepce

Metoda


3




Literární rešerše

Teoretické východisko, popř. terminologie


5


2

4

6

1



Navržené řešení, verifikace

Zpracování a aplikace v praxi


7


8



Závěry a hodnocení

Přílohy


9


10

Regionální politika zaměstnanosti Literatura


11

2

Česká zemědělská univerzita Provozně ekonomická fakulta

Název seminární práce: Předmět:


Autor: Vyučující:

Ing. Daniel Toth

Studijní program

Hospodářská politika a správa

Obor:

Veřejná správa a regionální rozvoj

Ročník: Forma studia (konzultační středisko): Akademický rok:

Abstrakt:: (15 řádků)

Kombinovaná (Klatovy) LS 2009

Obsah: 1. Úvod do problému

(2 strany)

2. Cíle práce, popř. hypotéza, model, koncepce

(1 strana)

3. Metoda

(2 strany)

4. Literární rešerše

(2 strany)

5. Teoretické východisko, popř. terminologie

(2 strana)

6. Navržené řešení, verifikace

(1 strana)

7. Zpracování a aplikace v praxi

(1 strana)

8. Závěry a hodnocení

(1 strana)

9. Přílohy

(5 tabulek, grafů, dokumentů)

10. Literatura

(5 titulů)

Regionální politika zaměstnanosti. Regionální politika zaměstnanosti. Regionální politika zaměstnanosti. Regionální politika zaměstnanosti

Recommend Documents