Analýza vývoje zamstnanosti a nezamstnanosti 1. pololetí 2001

OBSAH

Analýza vývoje zam stnanosti a nezam stnanosti – 1. pololetí 2001 I.

Zam stnanost....................................................................................................1 1.

Stav a vývoj zam stnanosti v prvním pololetí 2001 .........................................1

2.

Po et zam stnanc podle výsledk podnikového zjiš ování ..........................5

3.

Sektorová a odv tvová struktura zam stnanosti .............................................7

4.

Kvalifika ní struktura zam stnanosti ...............................................................9

5.

Insolvence .....................................................................................................10

II.

Nezam stnanost..............................................................................................11 1.

Vývoj nezam stnanosti v prvním pololetí 2001..............................................11

2.

Toky nezam stnanosti...................................................................................14

3.

Struktura uchaze

4.

Okresy s nejvyšší mírou nezam stnanosti ....................................................25

o zam stnání .................................................................18

III. Aktivní politika zam stnanosti.......................................................................37 1.

Stav a vývoj politiky zam stnanosti v 1. pololetí 2001 ...................................37

2.

Spole ensky ú elná pracovní místa (SÚPM).................................................41

3.

Ve ejn prosp šné práce (VPP) ....................................................................42

4.

Odborná praxe absolvent škol a získání kvalifikace mladistvých.................43

5.

Rekvalifikace .................................................................................................44

6.

Podpora vytvá ení pracovních míst pro ob any se zm n nou

pracovní schopností (ZPS) ...................................................................................48 7.

Dotace zam stnavatelským subjekt m zam stnávající nejmén 50%

ob an

se ZPS ...................................................................................................49

8.

Investi ní pobídky..........................................................................................50

9.

Programy p edvstupní pomoci EU realizované SSZ MPSV ve spolupráci

s Národn vzd lávacím fondem ...........................................................................51 10.

Shrnutí uplat ování APZ ............................................................................53

IV. Komentá k vývoji na trhu práce....................................................................57 1.

Vývoj zam stnanosti......................................................................................57

2.

Vývoj nezam stnanosti..................................................................................58

3.

Vývoj aktivní politiky zam stnanosti ..............................................................59

4.

O ekávání na trhu práce ...............................................................................60

P ílohy Zdroj dat: MPSV SSZ (pokud není uvedeno jinak)

I. Zam stnanost 0. Stav a vývoj zam stnanosti v prvním pololetí 2001 V prvním pololetí roku 2001 zam stnanost1 v eské republice dosáhla 4 743,8 tisíc osob. Podíl zam stnaných tak obyvatel

inil 46,2 % z celkového po tu

R (10 263,4 tisíc v 1. pololetí 2001). Bilance zdroj pracovních sil a jejich rozd lení 2000

2001

2000

1. - 2. tvrtletí

1. - 2. tvrtletí

1. - 2. tvrtletí

celkem

ženy

(v tis.) Zdroje pracovních sil celkem Obyvatelstvo v produktivním v ku Zam stnaní v poproduktivním v ku Nezam stnaní v poproduktivním v ku

celkem

ženy

(v tis.)

celkem

ženy

(%)

tab. .1 2001 1. – 2. tvrtletí celkem

ženy

(%)

6625,6

3162,5

6622,3

3158,5

100,0

100,0

100,0

100,0

6377,1

3004,3

6374,1

2996,6

96,2

95,0

96,2

94,9

237,4

149,7

236,0

153,3

3,6

4,7

3,6

4,8

11,1

8,5

12,2

8,6

0,2

0,3

0,2

0,3

5188,8

2300,8

5169,1

2294,4

78,3

72,8

78,0

72,6

a/ zam stnaní *

4716,6

2051,9

4743,8

2066,9

71,2

64,9

71,6

65,4

b/ nezam stnaní

472,2

248,9

425,3

227,5

7,1

7,9

6,4

7,2

1436,8

861,7

1453,2

864,1

21,7

27,2

22,0

27,4

766,5

378,6

800,8

399,7

11,6

11,9

12,1

12,6

v tom: 1. Ekonomicky aktivní

2. Ekonomicky neaktiv. v prod. v ku a/p íprava na povolání studenti 15+

627,9

329,1

657,2

347,8

9,5

10,3

9,9

11,0

- vysoké školy

185,7

92,1

186,3

94,9

2,8

2,9

2,8

3,0

- st ední školy

338,6

191,5

373,1

210,2

5,1

6,0

5,6

6,7

- základní školy

103,6

45,5

97,8

42,7

1,6

1,4

1,5

1,3

žáci SOU 15+

138,6

49,5

143,6

51,9

2,1

1,6

2,2

1,6

287,4

126,1

274,2

115,4

4,3

4,0

4,2

3,7

260,6

110,7

248,1

100,5

3,9

3,5

3,7

3,2

382,9

357,0

378,2

349,0

5,8

11,3

5,7

11,1

b/ze zdrav.d vod ** z toho d chodci c/ostatní

Zdroj: SÚ – VŠPS (výpo et ze zaokrouhlených hodnot) *) zahrnují p íslušníky ozbrojených sil, nezahrnují osoby na další rodi ovské dovolené **) zahrnuje krom zdravotních d vod též ob any v invalidním d chodu 1

Pro analýzu zam stnanosti byly použity údaje z výb rového šet ení pracovních sil SÚ (VŠPS) (pokud není uvedeno jinak), vypo tené jako pr m r kalendá ních tvrtletí v letech 2000 a 2001

1

Již v záv ru roku 2000 se propad v zam stnanosti poda ilo vlivem vznikajících nových pracovních míst, zejména u zahrani ních a mezinárodních spole ností, zmírnit a zam stnanost za ala r st. Ve srovnání s hodnotami v 1. pololetí roku 2000 se po et zam stnaných zvýšil o 27,2 tisíc (o 0,6 %) a jejich podíl na celkovém po tu obyvatel se zvýšil o 0,4 procentního bodu. Míra ekonomické aktivity (jako po et ekonomicky aktivních, tj. sou et zam stnaných a nezam stnaných, d lený po tem všech osob starších 15-ti let, vyjád ený v %) inila v prvním pololetí tohoto roku 60,0 % a proti 1. pololetí lo ského roku se snížila o 0,5 bodu. Po et ekonomicky aktivních obyvatel poklesl proti 1. pololetí roku 2000 o 19,8 tisíc, p i emž došlo ke zvýšení zam stnanosti a snížení nezam stnanosti. Pokles míry ekonomické aktivity se projevuje tém v kových skupinách, a to u muž

ve všech

i žen. Zvyšování v kové hranice pro nárok na

d chod a možnost p ed asného odchodu do d chodu nejsou faktory výrazn snižující ekonomickou aktivitu ve v kových skupinách blízkých této hranici. Po et ekonomicky neaktivních osob v produktivním v ku meziro n vzrostl v 1. pololetí tohoto roku o 16,4 tisíc, p i emž celkový po et osob p ipravujících se na povolání se zvýšil o 34,3 tisíc. Nár st byl zaznamenán v po tu student st edních škol o 34,5 tisíc, po tu žák tisíc a v po tu student

st edních odborných u iliš o 5,0

vysokých škol o 0,6 tisíc (po et žen-studentek VŠ

zaznamenal nár st o 2,8 tisíc). Nár st st edoškolák a u napln ním všech ro ník

lze vysv tlit zejména

ty a t íletých obor , na rozdíl od p edchozích ty let, kdy

byl jeden ro ník po zavedení 9. t ídy ZŠ napln n pouze áste n . Naopak poklesl po et žák

základních škol o 5,8 tisíc. P í inou tohoto vývoje je jednozna n

demografický vývoj, tento trend bude pokra ovat a v následujících letech se p esune i na druhý vzd lávací stupe . Zam stnanost žen dosáhla v 1. pololetí tohoto roku 2 066,9 tisíc, což p edstavovalo podíl 43,6 % na celkové zam stnanosti v R. Ve srovnání se stejným obdobím lo ského roku se zam stnanost žen zvýšila o 15,0 tisíc, jejich podíl na celkové zam stnanosti se tém

nezm nil (nár st o 0,1 procentního bodu), což

odpovídá tomu, že zvyšování zam stnanosti je úm rné zastoupení muž a žen mezi zam stnanými. P es opat ení p ijatá ke zvýšení zam stnanosti ob an

se ZPS (na ízení

vlády . 228/2000 Sb.) nadále klesá zam stnanost osob se ZPS, která v 1. pololetí 2001 inila 84,2 tisíc, což proti stejnému období p edchozího roku znamená snížení 2

o 6,7 tisíc. Statistická data také indikují, že r st zam stnanosti p edstavovaly p edevším úvazky na dobu neur itou (o 35,5 tis.) a na plnou pracovní dobu (o 40,3 tis.), zatímco na zkrácenou pracovní dobu pracovalo osob mén (o 17,7 tis.). Tento trend je odlišný od našich o ekávání a od trend v minulých letech. Z údaj indikujících zm ny tak vyplývá, že vedle nových zam stnání se

ást úvazk

na zkrácenou

pracovní dobu zm nila na úvazky s plnou pracovní dobou. P í iny tohoto vývoje, který je odlišný od struktury zam stnanosti nap . ve státech EU, je t eba asi hledat v motivaci k práci na zkrácený pracovní úvazek ve vztahu k odm

ování za tuto

práci. Vývoj zam stnanosti vybraných skupin (v tis. osob) 2000 2001 1. - 2. tvrtletí

Rozdíl 2001-2000

tab. . 2 Index 2001/2000

Zam stnaní celkem z toho: - ženy

4716,6 2051,9

4743,8 2066,9

27,2 15,0

100,6 100,7

z celku: - osoby se ZPS z toho TZP - v poproduktivním v ku - mající druhé (další) zam stnání - úvazek na dobu neur itou nebo jako podnikatel - úvazek na dobu ur itou - na plnou pracovní dobu - na zkrácenou pracovní dobu - podzam stnaní

90,9 16,7 237,4 127,1 4342,9 353,7 4396,6 250,1 67,7

84,2 12,9 236,0 125,9 4378,4 344,4 4436,9 232,4 66,0

-6,7 -3,8 -1,4 -1,2 35,5 -9,3 40,3 -17,7 -1,7

92,6 77,2 99,4 99,1 100,8 97,4 100,9 92,9 97,5

Zdroj: SÚ – VŠPS

Ve vývoji po tu zam stnaných v poproduktivním v ku byl v 1. pololetí 2001 zaznamenán pokles o 1,4 tisíc proti stejnému období roku 2000 (do kategorie zam stnaných v poproduktivním v ku jsou z d vodu zachování

asových

ad

zahrnuti muži ve v ku 60 let a více a ženy 55 let a více). Dále pokra oval pokles zam stnaných majících druhé (další) zam stnání V 1. pololetí 2001 se mírn

snížil na hodnotu 125,9 tisíc. Proti stejnému období

lo ského roku je to úbytek o 1,2 tisíc osob. Mezi zam stnanými tvo ili v 1. pololetí 2001 nejpo etn jší skupinu zam stnanci pracující za mzdu, jejichž po et inil 3 975,4 tisíc. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 jejich po et vzrostl o 7,9 tisíc, p i emž jejich podíl na zam stnanosti poklesl o 0,3 bodu na 83,8 %.

3

Po ty zam stnaných podle postavení v hlavním zam stnání Po ty osob v tis. 2000

2001

2000

1. - 2. tvrtletí zam stnanci

tab. .3

Podíly v % 2001

1. - 2. tvrtletí

3967,5

3975,4

84,1

83,8

52,0

47,5

1,1

1,0

podnikatelé bez zam stnanc

478,1

499,9

10,2

10,6

podnikatelé se zam stnanci

193,4

191,3

4,1

4,0

25,4

29,2

0,5

0,6

lenové produk ních družstev

pomáhající rodinní p íslušníci nezjišt no Celkem

0,2

0,5

0,0

0,0

4716,6

4743,8

100,0

100,0


Nár st byl op t zaznamenán ve skupin

podnikatel

bez zam stnanc ,

jejichž po et dosáhl v 1. pololetí t.r. 499,9 tisíc a zvýšil se tak o 21,8 tisíc proti stavu v 1. pololetí 2000. Jejich podíl na zam stnanosti se v porovnávaných obdobích zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 10,6 %. K mírnému poklesu došlo v porovnávaných obdobích u po tu podnikatel se zam stnanci, a to o 2,1 tisíce, kdy po et t chto podnikatel v 1. pololetí t.r. inil 191,3 tisíc. Dále se snížil v porovnávaných obdobích po et

len

produk ních

družstev o 4,5 tisíc na hodnotu 47,5. V 1. pololetí 2001 dosáhl po et všech podnikatel

v etn

pomáhajících rodinných p íslušník

720,4 tisíc (15,2 %

z celkového po tu osob s jediným nebo hlavním zam stnáním). Od 1. pololetí 2000 se zvýšil podíl t chto osob na po tu pracujících s jediným nebo hlavním zam stnáním o 0,4 bodu. Vývoj dokládá, že založení SV

stále p edstavuje jednu

z nejvýznamn jších možností jak se stát ekonomicky aktivním. Podpora podnikání tak m že významn p ispívat k r stu ekonomické aktivity a ešení nezam stnanosti. Ke konci ervna tohoto roku pracovalo na našem území také 41 348 cizích státních p íslušník na základ povolení k zam stnání vydaných ú ady práce. Ve srovnání se stejným obdobím lo ského roku se po et povolení vydaných pro práci cizinc

zvýšil o 3 017. Nejvíce vzrostl po et vydaných povolení pro Ukrajince

(o 1 554) a Poláky (o 745). Hospodá ský r st v tomto období vytvá el podmínky pro r st zam stnanosti nejenom našich ob an . K 30.6.2001 bylo jednotlivými zam stnavateli nahlášeno k registraci na ú adech práce 65 487 ob an

SR pracujících v R, což je o 8 497 ob an

Slovenské republiky více než ke stejnému datu lo ského roku. Zam stnávání ob an

Slovenské republiky se

4

ídí Správním ujednáním

podepsaným mezi Ministerstvem práce a sociálních v cí

eské republiky a

Ministerstvem práce, sociálních v cí a rodiny Slovenské republiky zve ejn ném na území

R ve Sbírce mezinárodních smluv pod. . 50/2001 Sb.m.s. a na území SR

ve Sbírce zákon pod. . 109/2001 Z.z. Nov upravené postupy2 zp esnily podmínky sou asné registrace ob an na území druhého státu v souladu s pot ebami evidence t chto ob an a též v souladu se sou asnými platnými právními p edpisy obou smluvních stát . I když došlo k n kterým úpravám na úseku vzájemného zam stnávání ob an , je mezi

R a SR

i nadále zachován volný pohyb pracovních sil. V

R pracují cizinci rovn ž jako podnikatelé na základ

živnostenského

oprávn ní. K 30.6. t.r. jich zde takto podnikalo 60 639, což bylo o 1 667 více než ke stejnému datu roku 2000. Vydávání živnostenských oprávn ní je v kompetenci MPO.

0. Po et zam stnanc podle výsledk podnikového zjiš ování Pr m rný

eviden ní

po et

zam stnanc

ve statisticky

ekonomických subjektech3 v prvním pololetí roku 2001

šet ených

inil 3 095,0 tisíc

a v meziro ním srovnání poklesl. K poklesu po tu zam stnanc

(o 32,7 tisíc osob, tj. o 1,0%) u statisticky

šet ených ekonomických subjekt došlo ve všech sektorech. V primárním o 11,8 tisíc osob, v sekundárním o 19,0 tisíc osob, v terciárním o 1,9 tisíc osob. Z odv tvového pohledu k nejv tšímu absolutnímu poklesu po tu zam stnanc došlo ve stavebnictví (o 19,6 tisíc osob, tj. 10,5 %) a v zem d lství (o 11,6 tisíc, tj. 7,3 %).

2

Byl zaveden nový typ registra ní karty; byla vytvo ena a zavedena informa ní karta pro krátkodobé zam stnání nebo výkon práce, které nep esáhne 7 po sob jdoucích kalendá ních dn nebo celkem 30 dn v pr b hu kalendá ního roku; registra ní karta má platnost nejdéle po dobu jednoho roku, registrovat lze opakovan ; pro vznik nároku na hmotné zabezpe ení ze zam stnání vykonávaného na území státu druhé smluvní strany je t eba splnit mimo jiné podmínku nep ežitého zam stnání na území tohoto státu po dobu 12 m síc ; zprost edkování zam stnání pro ú ely Smlouvy lze realizovat jen na základ právních p edpis platných na území p íslušného smluvního státu; do asné zap j ování zam stnanc je možné realizovat jen na území p íslušného státu podle platných právních p edpis tohoto státu; nelze provád t p eshrani ní do asné p id lování zam stnanc podle Zákoníku práce. 3

Ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zam stnanci (v pen žnictví a pojiš ovnictví bez ohledu na po et zam stnanc ) a všechny organizace nepodnikatelské sféry (mimo ozbrojené složky).

5

Úbytek

po tu zam stnanc

se promítl i v soukromých, státních, a

družstevních ekonomických subjektech. Nár st pokra oval v mezinárodních a zahrani ních firmách, mírn i v komunálním sektoru. Pr m rný po et zam stnanc podle typu hospoda ení *) (1. – 2. tvrtletí)

tab. . 4

pr m rný eviden ní po et zam stnanc v tis. osob v% rozdíl 2000 2001 2000 2001 01-00 3 127,7 3 095,0 100,0 100,0 -32,7

zam stnanci v tom: státní družstevní soukromé komunální ostatní

764,9 115,0 1 181,0 191,9 874,9

727,4 106,4 1 105,1 204,7 951,4

24,5 3,7 37,7 6,1 28,0

23,5 3,4 35,7 6,6 30,8

index 01/00 99,0

-37,5 -8,6 -75,9 12,8 76,5

95,1 92,5 93,6 106,7 108,8

*)

ekonomické subjekty podnik. zjiš ování Zdroj: SÚ – práce a mzdy

Podle odhadu dosáhl v pololetí roku 2001 celkový po et zam stnanc v civilním sektoru NH 3 844,4 tisíc a proti stejnému období roku 2000 se snížil o 27,8 tisíc osob. V podnikatelské sfé e snížení inilo 30,8 tisíc osob, v nepodnikatelské sfé e došlo k mírnému nár stu o 3,0 tisíc osob. Odhad celkového po tu zam stnanc

*)

(1. – 2. tvrtletí)

tab. . 5

pr m rný eviden ní po et zam stnanc v tis. osob 2000

v%

2001

2000

2001

rozdíl

index

01-00

01/00

zam stnanci v tom:

3 872,2

3 844,4

100,0

100,0

-27,8

99,3

podnikatelská sféra nepodnikatelská sféra v tom:

3 255,1 617,1

3 224,3 620,1

84,1 15,9

83,9 16,1

-30,8 3,0

99,1 100,5

3 127,7 744,5

3 095,0 749,4

80,8 19,2

80,5 19,5

-32,7 4,9

99,0 100,7

v ekonom. subjektech 20+ v ekonom. subjektech 0-194 *)

mimo ozbrojené složky Zdroj: SÚ – práce a mzdy

Pokles

zam stnanosti

se

ve

sledovaném

období

dále

zpomaloval.

V ekonomických subjektech 20+ inil pokles 1,0 % a v ekonomických subjektech 0 19 byl odhadován nár st o 0,7%. 4

Odhad za ekonomické subjekty podnikatelské sféry s mén než 20 zam stnanci (krom pen žnictví a pojiš ovnictví).

6

0. Sektorová a odv tvová struktura zam stnanosti V 1. pololetí roku 2001 pokra ovaly p esuny v sektorové struktu e zam stnanosti. Absolutn se zvýšila zam stnanost ve II. a III. sektoru. Podíl I. a III. sektoru na celkové zam stnanosti se snížil a zvýšil se podíl II. sektoru. V primárním sektoru poklesla v prvním pololetí roku 2001 zam stnanost na 226,9 tisíc osob. Pokles po tu zam stnaných v tomto sektoru tak ve srovnání s 1. pololetím r. 2000

inil 14,8 tisíc (tj. 6,1 %). Podíl primárního sektoru na

celkové zam stnanosti se tak dále snížil z 5,1 % v 1. pololetí 2000 na 4,8 % ve stejném období letošního roku. Lze p edpokládat, že podíl primárního sektoru na celkové zam stnanosti se bude nadále snižovat nebo stagnovat. V sekundárním sektoru dosáhla v 1. pololetí t.r. zam stnanost 1 891,0 tisíc osob, což bylo o 29,3 tisíc více než ve stejném období lo ského roku (nár st o 1,6 %). Podíl tohoto sektoru na celkové zam stnanosti se zvýšil na 39,9 % (tj. o 0,4 procentního bodu více oproti 1. pololetí 2000). Na uvedeném nár stu zam stnanosti se pr mysl podílel 35,7 tisíci osob, což p i po tu zam stnaných 1 460,0 tisíc v 1. pololetí t.r. p edstavuje nár st podílu na celkové zam stnanosti na 30,8 % (tj. o 0,6 procentního bodu více proti 1. pololetí 2000). Rozhodující nár st v tomto odv tví byl zaznamenán ve zpracovatelském pr myslu o 31,4 tisíc osob (o 2,5 %). Tento vývoj koresponduje s vývojem pr myslové výroby za srovnávaná období. Podíl sektor na zam stnanosti v R Po ty osob v tis.. 2000

Podíly v %

2001

1. - 2. tvrtletí CELKEM

tab. . 6

2000

2001

1. - 2. tvrtletí

4716,6

4743,8

100,0

100,0

241,7

226,9

5,1

4,8

II. sektor

1861,7

1891,0

39,5

39,9

v tom pr mysl

I. sektor (zem d lství, lesnictví a rybolov)

1424,3

1460,0

30,2

30,8

stavebnictví

437,4

431,0

9,3

9,1

III. sektor (služby)

2613,2

2625,9

55,4

55,3


7

Ve stavebnictví došlo v 1. pololetí letošního roku k poklesu zam stnanosti o 6,4 tisíc na hodnotu 431,0 tisíc osob. To p edstavuje snížení podílu stavebnictví na celkové zam stnanosti z 9,3 % na 9,1%. Pozitivní vliv na oživení stavební výroby a v d sledku toho i na zam stnanost v tomto odv tví by mohly mít státní zakázky na budování dalších úsek dopravních sítí v naší republice v návaznosti na pln ní požadavk

dálnic,

v rámci období

p ed vstupem do EU, investice do infrastruktury a dále investi ní pobídky. V sektoru terciárním byl v 1. pololetí roku 2001 zaznamenán nár st. Zam stnanost v tomto období dosáhla 2 625,9 tisíc osob. Ve srovnání s 1. pololetím lo ského roku se po et zam stnaných v tomto sektoru zvýšil o 12,7 tisíc, což p edstavovalo nár st o 0,5 %. Podíl zam stnanosti v terciární sfé e na celkové zam stnanosti však klesl v porovnávaných obdobích z 55,4 % v 1. pololetí 2000 na 55,3% v 1. pololetí t.r. v d sledku rychlejšího r stu pr myslu. Vývoj zam stnanosti v sektorech národního hospodá ství 2000

2001 1. – 2. tvrtletí

Rozdíl

tab. . 7 Index

01 – 00

01/00

CELKEM (v tis. osob)

4716,6

4743,8

27,2

100,6

I. sektor (zem d lství)

241,7

226,9

-14,8

93,9

II. sektor

1861,7

1891,0

29,3

101,6

V tom: pr mysl

1424,3

1460,0

35,7

102,5

stavebnictví III. sektor (služby)

437,4

431,0

-6,4

98,5

2613,2

2625,9

12,7

100,5


Mezi odv tví terciárního sektoru, ve kterých došlo v 1. pololetí 2001 k nár stu zam stnanosti proti stejnému období lo ského roku, pat í ostatní ve ejné, sociální a osobní služby – zde se již m že promítnout nár st zam stnanosti v d sledku vytvá ení krajských ú ad

(o 15,9 tis.), zdravotnictví

(o 13,2 tis.), školství (o 5,1 tis.) a pen žnictví a pojiš ovnictví (4,3 tis.). Naopak k poklesu po tu zam stnaných došlo v porovnávaných obdobích v doprav

a

spojích (13,7 tis.) a obchod , oprav motorových vozidel a spot ebního zboží (o 5,8 tis.). R st zam stnanosti ve službách sv d í o nepokryté poptávce po službách nejr zn jšího druhu a stále ješt oblasti.

8

volném prostoru k podnikání v této

0. Kvalifika ní struktura zam stnanosti V prvním pololetí tohoto roku pokra ovaly také zm ny v kvalifika ní struktu e zam stnanosti. Ve srovnání s 1. pololetím 2000 se výrazn zam stnaných s nižším stupn m vzd lání. Úbytky se zárove

snížil po et

odrazily ve snížení

podílu t chto vzd lanostních skupin na celkové zam stnanosti. K nár stu po tu zam stnaných mezi prvními pololetími let 2000 a 2001 naopak došlo u osob s úplným st edním odborným vzd láním (o 52,8 tis.), vysokoškolsky vzd laných osob (o 14,8 tis.) a osob s úplným st edním všeobecným vzd láním ( 6,9 tis.). Vývoj zam stnanosti osob podle dosaženého vzd lání v porovnávaných obdobích let 2000 a 2001 v zásad

odpovídá vývoji kvalifika ní struktury

obyvatelstva staršího 15 let. Uvedené zm ny v zam stnanosti podle kvalifikace souvisejí ve v tšin

zmín ných p ípad

spíše se zm nami kvalifika ní struktury

obyvatelstva staršího 15 let ve vazb na demografické zm ny, než s bezprost edním vývojem na trhu práce. Kvalifika ní struktura obyvatelstva a zam stnaných Nabídka a poptávka podle kvalifikace (v %)

bez vzd l. + základní vyu ení st .odborné vyu ení s maturitou úplné st . odborné úplné st . všeobecné vysokoškolské Celkem

Obyvatelstvo 15+ 2000 2001 1. – 2. tvrtletí 23,9 24,6 34,1 33,9 3,6 2,5 1,4 1,3 23,7 24,5 4,7 4,6 8,6 8,6 100,0 100,0

Zam stnaní Volná prac. místa 2000 2001 2000 2001 1. – 2. tvrtletí 1. – 2. tvrtletí 8,6 8,8 25,2 26,0 41,0 40,9 52,9 52,8 2,9 1,5 1,8 1,2 1,9 1,8 2,4 2,0 29,9 30,8 9,9 10,8 3,7 3,9 1,0 0,9 12,0 12,3 6,8 6,3 100,0 100,0 100,0 100,0

tab. . 8 Nezam stnaní 2000 2001 1. – 2. tvrtletí 31,0 32,7 40,5 40,4 2,4 2,6 4,8 4,1 14,8 14,1 3,5 3,2 3,0 2,9 100,0 100,0

Pramen: VŠPS ( SÚ), statistika MPSV

Celkov pozitivním rysem vývoje kvalifika ní struktury obyvatelstva staršího 15 let je postupné zvyšování podílu osob s vyšší kvalifikací, tj. osob vysokoškolsky vzd laných a s úplným st edním odborným vzd láním. Další souvislosti mezi kvalifika ní strukturou obyvatelstva a vývojem registrované nezam stnanosti jsou v následující ásti této analýzy.

9

5. Insolvence Na základ

zákona

. 118/2000 Sb., o ochran

neschopnosti zam stnavatele a o zm n

zam stnanc

p i platební

n kterých zákon , vyplácí ú ady práce

zam stnanc m splatné mzdové nároky nevyplácené jim jejich zam stnavatelem, který je v platební neschopnosti. Celkový po et p iznaných mzdových nárok (vy ízené žádosti) k 30. ervnu 2001 dosáhl 5 717 p i pr m rné výši 16 586 K

na jednoho žadatele. Ze

státního rozpo tu se k tomuto datu vyplatilo žadatel m, kte í požádali o vyplacení mzdových nárok , 89,7 milion K . To znamená, že v 1. pololetí roku 2001 se ve finan ním objemu p iznalo o 40 milion K mén (tj. o 29 %) než ve 2. pololetí roku 2000, p i emž pr m rná výše vyplacených mzdových nárok za období maximáln

t í m síc

klesla o 4 532 K

jednomu žadateli

(21 %), z 21 118 K

na

16 586 K . V 1. pololetí roku 2001 se pr m rný m sí ní po et všech p iznaných mzdových nárok prost edk

pohyboval kolem 952 a pr m rný m sí ní objem finan ních

vynaložených k realizaci zákona

. 118/2000 Sb., p edstavoval

16 milion K . U ú ad práce podalo v 1. pololetí roku 2001 ve smyslu zákona . 118/2000 Sb., žádost 3 351 zam stnanc z 261 firem. Po et vy ízených žádostí v 1. pololetí 2001 byl 5 717 oproti 6 440 v 2. pololetí 2000. Celkový po et p iznaných mzdových nárok se snížil o 723, tj. o 11,2 %. Rozdíl po tu vy ízených žádostí a žádostí podaných u jednotlivých ú ad práce v 1. polovin roku 2001 vyplývá z toho, že do roku 2001 p ešly nevy ízené žádosti z roku 2000. Nejvíce žádostí v 1. pololetí 2001 p ijaly ú ady práce Mladá Boleslav – 540, Ostrava – 482, Pelh imov – 447, Ústí nad Labem – 298, Hl. m. Praha – 228. Nejvíce žádostí v 1. pololetí 2001 vy ídily ú ady práce Hl. m. Praha – 2 583, Mladá Boleslav – 551, Ostrava – 512, Pelh imov – 335, Hodonín – 143. Po et zamítnutých žádostí jako celku byl 35. To znamená, že u t chto žádostí nebyla spln na n která z t chto zákonných podmínek5.V šesti p ípadech bylo ízení zastaveno. 5

a) nebyl podán návrh na prohlášení konkursu podle § 3/c; b) mzdové nároky nebyly uplatn ny do 3 m síc od zve ejn ní informací na ú ední desce podle § 4/5; c) mzdové nároky byly uplatn ny po dni, kdy soud

10

II.

Nezam stnanost 0. Vývoj nezam stnanosti v prvním pololetí 2001

Vývoj registrované nezam stnanosti v eské republice v 1. pololetí 2001 byl stejný jako vývoj v 1. pololetí 2000. Po lednovém nár stu nezam stnanosti m l vývoj nezam stnanosti klesající charakter. Na rozdíl od p edchozího roku hodnoty míry nezam stnanosti byly o 0,6 až 0,8 procentního bodu nižší. I když se v ervnu zvýšil po et absolvent škol a mladistvých v registrech ú ad práce o více než 6,6 tisíc, celkový po et nezam stnaných dále klesal. Nejvyšší mezim sí ní pokles byl zaznamenán v dubnu, a to o 18,2 tisíc osob. V d sledku stagnace nezam stnanosti koncem roku 2000 a poklesu nezam stnanosti

v

prvním

nezam stnaných k 30.

pololetí

2001

byl

po et

registrovaných

ervnu 2001 ve srovnání se stejným obdobím

p edchozího roku již nižší o 31,1 tisíc osob. Po et uchaze

a míra evidované nezam stnanosti tab. . 9

30.6.2000

30.9.2000 31.12.2000 31.3.2000

30.6.2001

1.pol.2001 pr m r

Uchaze i o zam stnání (v tis.)

451,4

458,3

457,4

451,5

420,3

447,4

Míra nezam stnanosti (v %)

8,7

8,8

8,8

8,7

8,1

8,6

Míra nezam stnanosti se v 1. pololetí 2001 snížila z lednové hodnoty 9,1 %

na

8,1 %.

Pr m rná

míra

nezam stnanosti

v 1. pololetí

2000

p edstavovala 9,3 %, zatímco v 1. pololetí 2001 poklesla na 8,6 %. Meziokresní rozdíly v mí e nezam stnanosti se zvýraznily – nejvyšší míra nezam stnanosti k 30. 6. 2001 v okrese Most p edstavovala 21,4 % (k 30. 6. 2000 – 21,0 %), naopak nejnižší v okrese Praha-západ 2,2 % (k 30. 6. 2000 – 2,8 %). Z krajského

pohledu

byla

nejvyšší

nezam stnanost

v Ústeckém

- 15,2 %,

Moravskoslezském -14,5 % a Olomouckém kraji -10,8 % (NUTS 2 Moravskoslezsko – 14,5 %, Severozápad – 13,0 %).

pravomocn rozhodl o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, zastavení ízení nebo zrušení konkursu podle § 4/5; d) mzdové nároky byly uplatn ny v i jednomu zam stnavateli více jak jedenkrát za 3 roky podle § 5/1;

11

V pr b hu 1. pololetí 2001 se s poklesem absolutního po tu uchaze o zam stnání snižoval též po et osob pobírajících p ísp vek p ed nástupem do zam stnání. Výjimkou byl, jako v jiných letech, m síc

erven, kdy v d sledku

p íchodu nových absolvent do evidence ÚP jejich po et mírn vzrostl. Dynamika poklesu byla rychlejší než pokles celkového po tu uchaze uchaze

s p ísp vkem na celkovém po tu uchaze

, a tak relativní podíl

poklesl z 37,0 % v lednu

na 31,6 % v kv tnu. V ervnu 2001 se v d sledku výrazn jšího zvýšení po tu nov zaregistrovaných (zejména absolvent ) zvýšil podíl uchaze

s hmotným

zabezpe ením na 32,6 %. K tomuto trendu p isp l také bohužel zvyšující se podíl dlouhodob nezam stnaných v evidenci ÚP. Uchaze i o zam stnání pobírající p ísp vek p ed nástupem do zam stnání tab. . 10

Celkový po et uchaze (v tis.) Uchaze i pobírající p ísp vek (v tis.) Podíl (v %)

31.12. 2000

31.1. 2001

28.2. 2001

31.3. 2001

30.4. 2001

31.5. 2001

30.6. 2001

1.pol.2001 pr m r

457,4

474,1

466,1

451,5

433,3

420,6

420,3

447,4

164,1

175,4

169,4

152,7

140,0

132,8

137,0

153,5

35,9

37,0

36,3

33,8

32,3

31,6

32,6

34,3

Podíly uchaze

podle výše p ísp vku k 30.6.2001

50 45 40 35

v%

30 25 20 15 10 5 0 do 1500 K

15012500 K

25013500 K

35014500 K

12

45015500 K

55016500 K

65017500 K

7501 K a více

Ve srovnání s prvním pololetím 2000 byl tak podíl uchaze

pobírajících

hmotné zabezpe ení nižší. Zatímco v 1. pololetí 2000 p edstavoval tento podíl uchaze

38,9 %, v 1. pololetí 2001 vlivem výše uvedených faktor

poklesl na

34,3 %. Ve druhém pololetí lze o ekávat zvýšení po tu i podílu osob, kterým bude HZ vypláceno, a to v d sledku vyššího nár stu po tu nov evidovaných uchaze v podzimních m sících zejména absolvent

,

škol (jako kategorie uchaze

s nárokem na HZ).

Rozd lení uchaze

podle výše p ísp vku v nezam stnanosti tab. . 11

Uchaze i s p ísp vkem z toho: do 1500 K 1501-2500K 2501-3500 K 3501-4500 K 4501-5500 K 5501-6500 K 6501-7500 K 7501 K a více

k 30. 6. 2000

k 30. 6. 2001

v tisících v% z toho z toho celkem celkem ženy ženy 157,8 82,5 100,0 52,3

v tisících v% z toho z toho celkem Celkem ženy ženy 137,0 72,6 100,0 53,0

28,1 56,2 33,4 20,5 10,0 4,5 2,1 3,0

*) Podíly žen na celkovém po tu uchaze

16,1 34,4 17,6 8,2 3,4 1,4 0,6 0,8

17,8 35,6 21,2 13,0 6,3 2,9 1,3 1,9

57,4 61,2 52,7 40,0 34,6 30,7 28,0 26,1

9,7 59,1 28,5 18,8 9,8 4,9 2,5 3,7

5,5 35,7 16,0 8,2 3,7 1,6 0,8 1,1

7,0 43,2 20,8 13,7 7,2 3,5 1,9 2,7

57,1 60,4 56,1 43,4 37,8 33,8 31,8 29,3

jsou vypo teny z nezaokrouhlených ísel

Pr m rná výše hmotného zabezpe ení6 p ed nástupem do zam stnání vzrostla v 1. tvrtletí tohoto roku na 2 983 K a ve 2. tvrtletí se udržela (i p es p íchod nových absolvent ) na tém

stejné úrovni 2 966 K , zatímco v roce 2000

p edstavovala v 1. tvrtletí 2 784 K a ve 2. tvrtletí 2 778 K . Za d vod udržení její výše i p es p íchod nových absolvent p ísp vkem v

s nízkým

ervnu 2001 lze považovat nár st mezd, jako i rostoucí

nezam stnanost osob ve vyšších p íjmových kategoriích. Zatímco k 30. 6. 2000 dosáhlo horní hranice hmotného zabezpe ení (2,5-násobek životního minima 6

Vzhledem k tomu, že SSZ nemá k dispozici databázi ÚP nebo individuální data o výši p ísp vk , pr m rný m sí ní p ísp vek v nezam stnanosti za R je pr m rn vypo ten jako vážený aritmetický pr m r z pr m rných p ísp vk za jednotlivé ú ady práce. Z toho d vodu není možné stanovit statistické veli iny, jako je medián a modus. Dá se odhadnout, že medián se nachází pod úrovní 2500 K , což je hluboko pod republikovým pr m rem (p ísp vek do výše 2500 K pobírá 50,2 % uchaze , naopak 8,1 % uchaze pobírá p ísp vek nad 5500 K ). I když výše HZ souvisí s p edchozím p íjmem a tudíž s délkou pracovní doby, ve statistice není tento fakt zohledn n. Výši hmotného zabezpe ení dále ovliv ují i uchaze i bez prokazatelných p íjm , tj. s p ísp vkem vypo teným ze životního minima. Z t chto uchaze jsme schopni odhadem vylou it pouze absolventy škol a mladistvé po ukon ení základní školy. V tom p ípad se zvýší pr m rná výše p ísp vku o cca 274 K .

13

jednotlivé

osoby,

resp.

2,8-násobek

rekvalifikace) 838 uchaze

v p ípad

uchaze e

za azeného

do

(z toho 203 žen), k 30. 6. 2001 již 1 567 uchaze

o zam stnání (z toho 405 žen). Zastoupení muž a žen ve skupinách podle výše HZ k 30. 6. 2001 80

ženy

muži

podíl muž / žen v %

70 60 50 40 30 20 10 0

Výše hmotného zabezpe ení u žen je výrazn nižší než u muž . Zatímco u žen byla pr m rná výše hmotného zabezpe ení ve 2. tvrtletí 2001 pouze 2 689 K , u muž 3 278 K (ve 2. tvrtletí 2000 u žen 2 497 K , u muž 3 085 K ).

0. Toky nezam stnanosti K 31. 12. 2000 bylo v evidenci ú ad

práce 457,4 tisíc uchaze

o zam stnání, k 30. 6. 2001 poklesl jejich po et na 420,3 tisíc, což iní absolutní pokles 37,1 tisíc osob (o 8,1 %). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je po et uchaze

nižší o 31,1 tisíc uchaze

.

Proces evidované nezam stnanosti ( v tis. osob ) I. pololetí 2000 Celkem

I.Q

tab. . 12

I. pololetí 2001 II.Q

Celkem

I.Q

II.Q

nov evidovaní

325,2

178,4

146,8

307,2

165,3

141,9

vy azení celkem z toho: umíst ní ÚP umíst ní jinak vy azení pro nespolupráci

361,4

172,6

188,8

344,3

171,1

173,2

76,4 187,4 34,0

34,7 91,3 15,3

41,7 96,1 18,7

77,7 173,8 33,6

38,0 88,2 15,5

39,7 85,6 18,1

14

Na tomto poklesu se podílejí všechny kraje, zejména Jihomoravský kraj (5,3 tisíc uchaze

), Moravskoslezský kraj (4,4 tisíc uchaze

(3,9 tisíc uchaze

). Pouze ve 4 okresech došlo ve srovnání s koncem roku 2000

k nár stu po tu evidovaných uchaze

) a Olomoucký kraj

, a to v okrese Most (o 304), Ústí nad Labem

(o 127), Mladá Boleslav (o 80) a Jablonec nad Nisou (o 36 uchaze

).

Zatímco v první polovin roku 2000 se ucházelo nov o práci 325,2 tisíc osob, v první polovin Z evidence ú ad

roku 2001 jich bylo 307,2 tisíc, tj. o 18,0 tisíc mén .

práce bylo za stejné období roku 2001 vy azeno 344,3 tisíc

osob, v 1. pololetí 2000 to bylo 361,4 tisíc, což p edstavuje pokles o 17,1 tisíc vy azených uchaze

.

Bilance p ír st a úbytk uchaze

v evidenci ÚP

40000 30000

10000

2001-06

2000-12

2000-06

1999-12

1999-06

1998-12

1998-06

1997-12

1997-06

1996-12

1996-06

1995-12

-10000

1995-06

0 1994-12

po et osob

20000

-20000 -30000

Z celkového po tu vy azených uchaze

se v pr b hu 1. pololetí 2001,

v d sledku lepší situace v nabídce volných míst, vrátilo do zam stnání 251,5 tisíc

osob, což p edstavuje 73,0 % z celkového po tu vy azených uchaze

. Z tohoto

po tu v 30,1 % p ípad umístily nezam stnaného uchaze e na hlášené VPM p ímo ú ady práce. Po et osob, které byly „znovuzam stnány“ v 1. polovin roku 2001, je ve srovnání s 1. polovinou roku 2000 nižší o 12,3 tisíc, jejich podíl na celkovém po tu vy azených uchaze

z stal stejný (tj. 73,0 %).

Na po tu umíst ných uchaze

na pracovní místa má podíl aktivita a

iniciativa zam stnanc ú ad práce p i osobních kontaktech se zam stnavateli. Pro

15

nespolupráci vy adili pracovníci ú ad uchaze

práce v 1. pololetí 2001 celkem 33,6 tisíc

, v 1. pololetí 2000 p ibližn stejn , 34,0 tisíc uchaze

.

Vývoj po tu nov za azených a vy azených uchaze 90000 80000

po et osob

70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 2001-06

2000-12

2000-06

1999-12

1999-06

1998-12

1998-06

1997-12

1997-06

1996-12

1996-06

1995-12

1995-06

1994-12

0

období

nov hlášení uchaze i

vy azení uchaze i

Po et volných pracovních míst se v 1. pololetí 2001 s výjimkou m síce ervna postupn

zvyšoval. Zatímco k 30. 6. 2000 bylo hlášeno 48,0 tisíc

volných pracovních míst, k 30.6.2001 jich bylo evidováno 59,8 tisíc, tj. o 11,8 tisíc více. K nár stu po tu VPM došlo i v tzv. krizových regionech, po ty VPM jsou zde ale výrazn

nižší než po ty uchaze

. Z celkového po tu VPM

p edstavovaly k 30. 6. 2001 VPM v regionu Moravskoslezsko pouze 5,3 % a v regionu Severozápad 8,6 % z celkového po tu VPM v podíl uchaze

eské republice, p i emž

v t chto regionech na celkovém po tu uchaze

je 21,5 %, resp.

18,0 %). I když po celé 1. pololetí 2001 byly po ty hlášených volných pracovních míst v meziro ním srovnání výrazn

vyšší, postupn

se ale nár st po tu VPM

zpomaloval (v lednu 2001 o 18 778 míst více než v lednu 2000, v ervnu 2001 již pouze o 11 847 tisíc více než v ervnu 2000). Mezi volnými místy i nadále výrazn

p evažovala místa ur ená pro

d lnické profese, p edevším pro kvalifikované provozní

pracovníky

ve

službách

a

obchod

emeslníky - 57,3 %, pro jich

bylo

12,3 %,

pro

nekvalifikované a pomocné d lníky pouze 9,4 %. Ostatní místa byla ur ena pro

16

administrativní,

technické,

zdravotnické,

pedagogické

pracovníky

a

pracovníky ve v d a výzkumu – celkem 21,0 %.

D vody vy azení uchaze

z evidence ÚP

40000 35000

po et osob

30000 25000 20000 15000 10000 5000

umíst ní ÚP

umíst ní jinak

Poklesem po tu uchaze

nespolupráce

2001-06

2000-12

2000-06

1999-12

1999-06

1998-12

1998-06

1997-12

1997-06

1996-12

1996-06

1995-12

1995-06

1994-12

0

ostatní

o zam stnání a nár stem po tu volných

pracovních míst se zmírnil pom r po tu nezam stnaných na 1 volné pracovní

místo. Ten se v 1. pololetí 2001 snížil z 8,9 v lednu na 7,0 uchaze e v ervnu (v 1. pololetí 2000 se pohybovaly v rozmezí od 9,4 do 14,7). Nesoulad mezi po tem uchaze

a nabízenými volnými pracovními místy se proti stejnému období

minulého roku zmírnil, ale nadále p etrvávají výrazné rozdíly mezi okresy a regiony. V okrese Praha-východ a Praha-západ poptávka po pracovní síle v ervnu 2001 z kvantitativního hlediska p evýšila nabídku (0,8 uchaze e na 1 VPM), v okrese Karviná p ipadalo na jedno volné pracovní místo v pr m ru 40,0 uchaze o zam stnání, v okrese Teplice 37,7, Most 36,4, Bruntál 28,3, Frýdek-Místek 26,8 a Ostrava-m sto 26,0 uchaze

. V regionu Moravskoslezsko tento podíl p edstavoval

28,6 (v ervnu 2000 – 35,4) a v regionu Severozápad 14,7 uchaze e na 1 VPM (v ervnu 2000 16,3).

17

Evidovaní uchaze i o zam stnání a volná pracovní místa tab. . 13 31. 12. 31.1. 2000 2001

28.2. 2001

31.3. 2001

30.4. 2001

31.5. 2001

30.6. 2001

1.pol.2001 pr m r

Uchaze i o zam stnání (tis. osob)

457,4

474,1 466,1

451,5

433,3

420,6

420,3

447,4

Volná pracovní místa (tis. míst)

52,1

53,5

54,9

55,7

58,0

60,0

59,8

56,3

Po et uchaze na jedno volné pracovní místo

8,8

8,9

8,5

8,1

7,5

7,0

7,0

8,0

Skute nost, že došlo k poklesu nezam stnanosti, zvýšení po tu volných míst a nár stu zam stnanosti, souvisí p edevším s oživením ekonomiky, p ílivem zahrani ních investic a aktivní politikou zam stnanosti zam enou na tvorbu nových pracovních míst v tomto období.

0. Struktura uchaze

o zam stnání

Z hlediska uplatn ní na trhu práce, resp. možnosti zprost edkování nebo nalezení zam stnání, jsou nadále problémovými skupinami nezam stnaných vedle

zdravotn

postižených

též

ob an

mladí

lidé,

osoby

s

minimální

kvalifikací, ženy - zejména s malými d tmi a dlouhodob nezam stnaní. Struktura uchaze

o zam stnání podle vybraných skupin k 30. 6. 2000

celkem

k 30. 6. 2001 v % *)

v tis. z toho ženy

tab. . 14

celkem strukt.

v % *)

v tis.

podíl žen

celkem

z toho ženy

celkem strukt.

podíl žen

Uchaze i – celkem ob ané se ZPS z nich TZP V ková struktura

451,4 57,8 0,7

233,6 29,2 0,3

100,0 12,8 0,2

51,7 50,5 41,0

420,3 58,1 0,8

217,5 29,1 0,3

100,0 13,8 0,2

51,8 50,1 39,4

do 24 let z toho mladiství 25 – 29 let 30 – 39 let 40 – 49 let nad 50 let

122,4 6,5 59,9 96,1 99,9 73,1

52,5 2,9 34,4 57,6 55,2 33,9

27,1 1,4 13,3 21,3 22,1 16,2

42,9 44,9 57,4 60,0 55,2 46,4

106,1 6,5 57,3 91,3 93,2 72,4

44,6 3,0 32,4 55,4 51,5 33,6

25,3 1,5 13,5 21,7 22,2 17,3

42,0 45,8 56,6 60,7 55,2 46,4

*) Podíly jsou vypo teny z nezaokrouhlených ísel

18

I p es pokles celkového po tu uchaze

o zam stnání po et uchaze

o zam stnání se zdravotním postižením dále vzrostl. Zatímco v ervnu 2000 bylo v evidenci ú ad práce 57,8 tisíc osob se ZPS, jejich po et ke konci ervna 2001 vzrostl na 58,1 tisíc. Problémy s umis ováním t chto uchaze

nadále p etrvávají,

i když po et pracovních míst pro tyto uchaze e v prvním pololetí 2001 (k 30. 6. 2001 – 3 046) byl vyšší než v 1. pololetí 2000 (k 30. 6. 2000 – 1 832). Na jedno volné pracovní místo ur ené pro tuto skupinu jich k 30. 6. 2001 p ipadalo v pr m ru 19,1, zatímco p ed rokem to bylo až 31,6. Možnosti nalézt vhodné zam stnání pro osoby se ZPS jsou nadále omezené a zdravotn handicapovaní ob ané tak pat í

nadále na trhu práce k nejvíce ohroženým. Snížením nezam stnanosti poklesly absolutní po ty uchaze

ve všech

v kových skupinách. V relativním vyjád ení došlo k mírnému nár stu ve všech skupinách s výjimkou mladých lidí do 25 let. Uchaze i o zam stnání mladší 25 let však p edstavují více než tvrtinu uchaze

o zam stnání – 25,3 %. Podíl této

skupiny poklesl oproti ervnu 2000 o 1,8 bodu. Zastoupení muž a žen v jednotlivých v kových skupinách k 30. 6. 2001 90


80 70 60 50 40 30 20 10 0 do 19 let

20-24 let

25-29 let

30-34 let

35-39 let

ženy

40-44 let

45-49 let

50-54 let

55-59 let

nad 60 let

muži

Specifické míry nezam stnanosti jsou uvedeny v p íloze. Nejvyšší míra nezam stnanosti je u osob mladších 25 let – 16,2 % (na vysoké mí e nezam stnanosti se krom pom rn velkého po tu uchaze

v této skupin podílí

též fakt, že na trhu práce jde o skupinu, která má vzhledem k p íprav na povolání

19

malé zastoupení mezi zam stnanými) a od 25 do 30 let – 8,3 %, p i emž nezam stnanost žen v této v kové skupin

(12,1 %) je výrazn

vyšší než muž

(5,9 %). Nadpr m rná nezam stnanost se vyskytuje ješt u žen ve v ku od 30 do 40 let. Ostatní

v kové

kategorie

mají

míru

nezam stnanosti

nižší

než

celorepublikový pr m r. Nejnižší specifickou míru nezam stnanosti vykazují ženy nad 55 let a muži nad 60 let. Tento relativn

p íznivý výsledek dosahují díky

možnostem odchodu do p ed asných d chod , tím ešila tato skupina p ípadnou nezam stnanost.

Pr m rný v k uchaze

o zam stnání se zvýšil k 30. ervnu 2001 v

R

na 36,0 let (k 30. 6. 2000 - 35,5 let). Zatímco v 1. pololetí 2000 bylo v evidenci ú ad práce v pr m ru 63,2 tisíc absolvent škol a mladistvých, v 1. pololetí letošního roku to bylo v pr m ru 49,8

tisíc. Nižší po ty absolvent souvisí zejména s nižším po tem maturant v d sledku zavedení povinné devítileté školní docházky ve školním roce 1996/1997. V dalších m sících lze však o ekávat nár st po tu absolvent st edních škol, kte í mají možnost

zejména z ad absolvent

erpat prázdniny, a též z d vodu ukon ení

p ijímacího ízení na vysokých školách. Možnost uplatn ní absolvent a mladistvých na trhu práce je velmi nízká, p edevším pro chyb jící praxi. Nejrizikov jší skupinou vstupující poprvé na trh práce jsou mladiství s dokon enou

i nedokon enou základní školou nebo speciální

základní školou, kde vedle praxe chybí i kvalifikace. K 30. 4. 20007 jich bylo evidováno 6 397 (11,1 % všech absolvent a mladistvých evidovaných ú ady práce), zatímco k 30. 4. 2001 jich bylo 6 149. Jejich podíl na celkovém po tu absolvent škol a mladistvých však p edstavuje 13,5 %. Z po tu 6 149 mladistvých dosud 5 559 ješt v bec nepracovalo a 2 666 bylo bez práce již více než 6 m síc . Z absolvent škol tvo í 41,2 % dívky, 55,7 % absolvent zatím nepracovalo (z toho 50 % dívek), 59,3 % není zam stnáno již více než 6 m síc (z toho 57,7 % dívek). Nejpo etn jší skupinou jsou absolventi odborných u iliš

bez maturity

(SOU, OU, U, praktická škola) - 37,5 %, dále absolventi st edních odborných škol 7

Struktura absolvent škol a mladistvých po skon ení ZŠ se nesleduje m sí n . K dispozici jsou údaje z šet ení o absolventech škol podle stup a obor vzd lání k 30. 4. a 30. 9. Podrobn jší rozbor je p edm tem interních materiál MPSV a MŠMT „Informace o absolventech škol na trhu práce“ a „Nezam stnaní absolventi škol“. Tyto informace se zve ej ují též prost ednictvím internetu.

20

21,1 %. Absolventi SOU s maturitou tvo í 13,4 %, gymnázií – 6,4 %, vysokých škol 5,3 % a nejmén po etnou skupinou jsou absolventi vyšších odborných škol - 2,5 %. Z hlediska kvalifika ní struktury došlo k absolutnímu nár stu po tu pouze u uchaze zejména

se st edoškolským vzd láním bez maturity (o 0,7 tisíc), což souvisí s nár stem

po tu

nezam stnaných

této

absolvent

kvalifikace.

V relativním vyjád ení vzrostla nezam stnanost v nižších vzd lanostních kategoriích (základní vzd lání, st edoškolské vzd lání bez maturity).

o zam stnání (viz p ílohy)

Specifické míry nezam stnanosti uchaze

podle dosaženého vzd lání se vlivem poklesu celkové míry nezam stnanosti snížily. Nejvyšší specifická míra nezam stnanosti je u osob bez ukon eného vzd lání a se základním vzd láním – 25,0 % (k 30. 6. 2000 – 25,4 %). U uchaze se st edoškolským vzd láním bez maturity je p ibližn

na úrovni všeobecné míry

nezam stnanosti – 8,0 % (k 30. 6. 2000 – 8,4 %), ostatní kategorie uchaze

podle

vzd lání vykazují podpr m rnou míru nezam stnanosti.

Struktura uchaze

o zam stnání dle kvalifikace tab. . 15

k 30. 6. 2000 v tis. celkem

K 30. 6. 2001 v % *)

z toho ženy

celkem strukt.

v tis.

podíl žen

celkem

v % *)

z toho ženy

celkem strukt.

podíl žen

Uchaze i – celkem v tom:

451,4

233,6

100,0

51,7

420,3

217,5

100,0

51,8

bez vzd lání zákl. vzd lání vyu en st edošk. bez mat. vyu en s mat. gymnázium ÚSO vyšší vzd lání vysokoškolské

3,0 138,2 178,2 10,6 21,8 16,6 65,6 2,2 15,2

1,4 73,4 80,6 6,5 9,8 11,2 42,3 1,4 7,0

0,7 30,6 39,5 2,3 4,8 3,7 14,5 0,5 3,4

44,9 53,1 45,3 61,4 45,0 67,8 64,5 61,9 46,0

3,0 135,0 165,1 11,3 17,1 14,0 58,9 2,2 13,7

1,4 71,1 76,1 6,5 7,7 9,4 38,0 1,3 6,0

0,7 32,1 39,3 2,7 4,1 3,3 14,0 0,5 3,3

45,4 52,7 46,1 57,7 44,9 67,2 64,6 59,0 44,1


21

Zastoupení muž a žen v jednotlivých vzd lanostních kategoriích k 30. 6. 2001 80,0


70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 bez a základní

vyu ení

SO bez maturity

vyu . s matur.

ženy

ÚSVgymnázium

ÚSO

vysokoškolské

muži

Specifické míry nezam stnanosti podle vzd lání jsou u žen s výjimkou uchaze ek bez vzd lání nebo se základním vzd láním vyšší než u muž .

Rozdíly

mezi

kvalifika ní

strukturou

uchaze

o

zam stnání

a kvalifika ními požadavky ze strany zam stnavatel se vlivem nár stu po tu volných míst zmírnily. Pouze v p ípad

uchaze

se st edoškolským vzd láním

bez maturity a bez ukon eného vzd lání – vzhledem k nár stu jejich celkového po tu – se ve srovnání s minulým rokem zhoršily. Relativn nejp ízniv jší je pom r mezi po tem uchaze

a volných míst pro uchaze e s vysokoškolským vzd láním

(3,4 uchaze e na 1 volné pracovní místo), pro vyu ené uchaze e (5,1) a uchaze e bez ukon eného vzd lání (5,5). Nejhorší pom r po tu uchaze

a volných míst je i

nadále u osob se st edním všeobecným vzd láním (25,1), i když ve srovnání s p edchozím rokem je výrazn p ízniv jší (k 30. 6. 2000 – 36,0).

Pr m rná délka evidované nezam stnanosti se nadále prodlužuje. Pr m rná délka evidence uchaze

, kte í byli z evidence vy azeni ve 2. tvrtletí

2001 (tzv. délka ukon ené evidence) p edstavovala 228 dní (ve 2. tvrtletí 2000 – 209 dní), p i emž nejdelší je v okresech Karviná - 352 dní, Most - 330 dní, Ostravam sto – 310 dní a P erov 301 dní. Pr m rná délka evidence uchaze k 30. 6. 2001 registrovaní, byla 472 dní (k 30. 6. 2000 – 401 dní).

22

, kte í byli

Po et uchaze

na jedno volné pracovní místo podle vzd lání

40,0 35,0

po et uchaze

na 1 VPM

30.6.00

30.6.01

30,0

25,0

20,0

15,0 10,0

5,0

0,0

Délka nezam stnanosti

tab. . 16

k 30.6. 2000 v tis. celkem

k 30. 6. 2001 v % *)

z toho ženy

celkem strukt.

v tis.

podíl žen

celkem

v % *)

z toho ženy

celkem strukt.

podíl žen

Uchaze i – celkem v tom:

451,4

233,6

100,0

51,7

420,3

217,5

100,0

51,8

do 3 m síc 3 - 6 m síc 6 - 9 m síc 9 - 12 m síc nad 12 m síc

106,4 77,2 54,0 46,8 167,0

52,9 38,7 26,7 24,6 90,7

23,6 17,1 12,0 10,3 37,0

49,7 50,1 49,4 52,6 54,3

101,8 67,7 43,6 40,2 167,0

51,5 34,5 21,5 20,8 89,2

24,2 16,1 10,4 9,6 39,7

50,6 50,9 49,4 51,8 53,4


Vlivem poklesu celkové nezam stnanosti poklesl, s výjimkou uchaze o zam stnání nezam stnaných déle než 1 rok (jejich absolutní po et se nezm nil), po et uchaze

ve všech kategoriích podle délky nezam stnanosti. Relativn se

zvýšil podíl osob nezam stnaných mén než 3 m síce a více než 1 rok.

Kategorie tzv. dlouhodob nezam stnaných (nad 6 m síc ) se podílela k 30. 6. 2001 na nezam stnanosti již 59,7 % (což p edstavuje meziro ní zvýšení o 0,4 bodu), absolutn

poklesla tato skupina uchaze

na 250,8 tisíc osob, tj.

o 7 tisíc. Z této skupiny nezam stnaných 66,6 % tvo í ti, kte í jsou bez práce déle než 1 rok. Z celkového po tu nezam stnaných p edstavuje jejich podíl 39,7 %. 23

Zastoupení muž a žen ve skupinách podle délky nezam stnanosti k 30.6.2001 56

podíl muž ú žen v %

54 52 50 48 46 44 42 40 do 3 m síc

3 - 6 m síc

6 - 9 m síc

ženy

9 - 12 m síc

12 - 24 m síc

nad 24 m síce

muži

Dlouhodobá nezam stnanost je jak absolutn , tak i relativn v okresech

s

vyšší

mírou

nezam stnanosti.

Nejvíce

je

vyšší

dlouhodobou

nezam stnaností postižen zejména Ústecký kraj (podíl nezam stnaných déle než 6 m síc

p edstavuje 67,6 %, déle než 12 m síc

47,9 %), Moravskoslezský kraj

(67,1 %, resp. 46,9 %) a Olomoucký kraj (62,6 %, resp. 42,5 %), konkrétn okresy Most (73,8 %, resp. 55,2 %), Karviná (71,3 %, resp. 53,0 %), P erov (68,4 %, resp. 49,9 %), Louny (68,4 %,, resp. 46,1 %) a Teplice (68,0 %, resp. 48,7 %). Z analýzy dlouhodobé nezam stnanosti vyplývá, že se tato skupina v d sledku dlouhodobé ztráty kontaktu se zam stnáním stává na trhu práce nekonkurenceschopná a její šance na zam stnání Dlouhodob

nezam stnaní

asem velmi rychle klesají.

asto nejsou schopni konkurovat ani na pracovních

místech s nižší mzdou, protože již ztratili základní kompetence k výkonu i t chto zam stnání a zam stnavatelé jim ned v ují. zam stnání vede u t chto uchaze

ke ztrát

ada neúsp ch

p i hledání

d v ry ve své vlastní schopnosti,

deziluzi a pocit m nespravedlnosti.

Podíl žen – uchaze ek o zam stnání se po pozvolném poklesu meziro n

mírn

zvýšil. Zatímco k 30. 6. 2000 p edstavoval podíl žen 51,7 %,

k 30. 6. 2001 51,8 %. Ženy – uchaze ky jsou nadpr m rn zastoupeny ve v kových kategoriích od 25 do 50 let. Z hlediska vzd lání je jejich podíl výrazn vyšší mezi absolventy gymnázií (67,2 %), ÚSO s maturitou (64,6 %), s vyšším vzd láním

24

(59,0 %) a uchaze i se st edoškolských vzd láním bez maturity (57,7 %). Ženy jsou více postiženy dlouhodobou nezam stnaností než muži. V evidenci ú ad práce bylo na konci ervna 2001 déle než 6 m síc 60,5 % žen, déle než 12 m síc 41,0 % žen. Jejich podíl na dlouhodobé nezam stnanosti ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 poklesl. Z celkového po tu uchaze

nezam stnaných déle než 12

m síc p edstavují k 30. 6. 2001 ženy 53,4 % (k 30. 6. 2000 – 54,3 %).

Nezam stnanost

žen

je

relativn

vyšší

v okresech

s nižší

nezam stnaností (podíl žen v okrese Rychnov nad Kn žnou – 62,4 %, Mladá Boleslav – 60,5 %, Strakonice – 60,1 %, Havlí k v brod - 59,7 %, Benešov – 59,3 %). Nejnižší zastoupení žen mezi nezam stnanými vykazuje Karlovarský kraj. V krajích

s nejvyšší

nezam stnanosti

je

zastoupení

žen

pom rn

nízké.

V Moravskoslezském kraji p edstavují ženy „pouze“ 49,0 %, v Olomouckém kraji 50,6 % a v Ústeckém kraji 50,9 % všech uchaze

o zam stnání, což p edstavuje

hodnoty pod celorepublikovým pr m rem. Tento fakt souvisí p edevším s tím, že v okresech s vyšší nezam stnaností nezam stnanost zasahuje do zna né míry všechny ob any.

0. Okresy s nejvyšší mírou nezam stnanosti Mezi okresy s nejvyšší mírou nezam stnanosti k 30.6.2001 se adí 4 okresy z Ústeckého kraje a 3 okresy z Moravskoslezského kraje.

Okresy s nejvyšší mírou nezam stnanosti k 30.6.2001 P o .

Okres

Po et evidovaný uchaze

tab. . 17

Míra nezam stnanosti ( v % )

31.12.1999

31.12.2000

30.6.2001

31.12.1999

31.12.2000

30.6.2001

1.

Most

11 499

12 485

12 789

20,0

21,5

21,4

2.

Karviná

24 102

25 183

24 752

18,2

18,0

17,5

3.

Teplice

9 604

10 123

10 115

15,7

17,0

16,9

4.

Ostrava

25 523

26 402

25 420

15,9

16,6

16,2

5.

Chomutov

11 050

10 892

10 306

17,9

16,9

15,6

6.

Louny

7 440

7 523

6 734

17,5

17,1

15,3

7.

Bruntál

8 039

8 264

7 279

15,6

17,2

14,6

25

Od po átku ekonomické transformace došlo v pr b hu prvního pololetí letošního roku u výše uvedených okres , krom zam stnanosti. Faktory, které p ízniv

okresu Louny, k nár stu

ovlivnily nezam stnanost byly zejména

nástroje aktivní politiky zam stnanosti, opat ení státu, která podpo ila vznik nových pracovních p íležitostí v okresech s nejvyšší mírou nezam stnanosti, p íchod nových investor a rozvoj pr myslových zón. Naopak hlavními faktory, které negativn

ovlivnily nezam stnanost byly

pokra ující restrukturalizace hlavních výrobních odv tví, odbytové problémy, zvyšování konkurenceschopnosti a z toho vyplývající zvýšení produktivity práce s nižším po tem zam stnanc , nevyhovující dopravní obslužnost z n kterých oblastí a zvyšující se náklady na dopravu a nedostatek pracovních míst odpovídající profesní struktu e nezam stnaných. Základní charakteristiky trhu práce v okresech s nejvyšší nezam stnaností (poznámka: míra nezam stnanosti mikroregion je uvedena k 30.6.2001)

Most Míra nezam stnanosti v okrese Most dosahuje nejvyšších hodnot v

R již

od íjna 1995. Nejvýznamn jším odv tvím z hlediska zam stnanosti je uhelný pr mysl, který reprezentuje Mostecká uhelná spole nost, a. s. (cca 6 000 zam stnanc ) a chemický

pr mysl,

který

je

zastoupen

p edevším

druhým

nejv tším

zam stnavatelem v okrese a. s. Chemopetrol (cca 3 100 zam stnanc ). Po et zam stnanc nejvíce snižuje Mostecká uhelná spole nost, a. s.. Odbytové problémy související s poklesem spot eby elektrické energie mohou mít za následek další razantní snížení t žebních kapacit, což bude mít dopad nejen na po et vlastních zam stnanc , ale i na ekonomiku firem závislých na dodávkách t žebního pr myslu. Chemický pr mysl bude zvyšovat produktivitu práce, což znamená další snižování pracovních míst. Výše uvedené spole nosti budou mít i nadále rozhodující vliv na vývoj zam stnanosti a nezam stnanosti v okrese. Podmínkou ekonomického rozvoje okresu je nutnost maximáln podporovat rozvoj malého a st edního podnikání a zajistit tak pr myslovou r znorodost, která by nedovolila opakování sou asného stavu, zp sobeného p edevším jednostrannou 26

orientací na uhelný a chemický pr mysl. Práv

tato orientace zp sobila vysokou

míru nezam stnanosti, devastaci p írody, zne išt ní životního prost edí a adu dalších negativních jev . Pro další ekonomický rozvoj okresu musí být vytvo eny p edpoklady pro vstup investor , tzn. podporovat výstavbu dálnice nebo rychlostní silnice, zlepšování životního prost edí, otev ení hrani ního p echodu a vytvá ení pr myslových zón. Okres Most má 5 mikroregion . Nejvyšší míra nezam stnanosti byla op t v mikroregionu Jih (36,8 %), kde p evažuje zem d lská výroba a neexistuje žádný významn jší zam stnavatel. Vzhledem k profesní struktu e uchaze

o zam stnání

je jejich uplatn ní na trhu práce velmi obtížné, což navíc komplikuje špatná dopravní obslužnost.

ást ob an

dojíždí do sousedního okresu Louny, kde pracují

v Elektrárn Po erady. V mikroregionu Most-venkov (28,5 %) byla v minulých letech v tšina uchaze

o zam stnání zam stnána v dolech a v zem d lství, a podobn

jako

v mikroregionu Jih je pro n nedostatek pracovních p íležitostí. Z okrajových ástí mikroregionu je nevyhovující dopravní obslužnost. Litvínov a okolí má n kolik významných zam stnavatel . Jsou to Chemopetrol, a. s., Litvínov,

eská rafinérská, Schöller Litvínov, Technické služby

Litvínov, Gáza Litvínov a Triola Horní Ji etín. P evažující ást obyvatelstva pracuje v chemickém a textilním pr myslu, takže restrukturalizace uhelného pr myslu tento mikroregion nezasáhla v plné mí e. P esto i zde byla vysoká nezam stnanost (21,1 %). V

mikroregionu

Mostecko

nejvýznamn jších zam stnavatel Mostecké

uhelné

spole nosti,

(20,5 %)

okresu, v etn a. s..

Všichni

je

soust ed na

v tšina

nejv tšího zam stnavatele

zam stnavatelé

jsou

v rámci

mikroregionu dob e dosažitelní m stskou hromadnou dopravou. Problematickou skupinou jsou romští ob ané, p edevším obyvatelé sídlišt

Chánov, kte í jsou

prakticky všichni bez zam stnání a pobírají pouze sociální dávky. Mikroregion Hory (19,9 %) je horská oblast s absencí pr myslu a špatnou dopravní obslužností.

Nár st nezam stnanosti se o ekává koncem 3.

tvrtletí 2001, kdy se

projeví p íliv nových absolvent na trh práce. Míra nezam stnanosti koncem roku

2001 se p edpokládá v rozmezí 21,5 % až 22,5 %.

27

Karviná Nejvyšší zam stnanost v okrese je v odv tví dobývání nerostných

surovin. P estože toto odv tví zaznamenalo b hem posledních 10 let nejv tší úbytek pracovních míst, kdy pouze v rámci OKD klesla zam stnanost v okrese o cca 22 tisíc zam stnanc , v letošním roce se v okrese tento dlouhodobý pokles zastavil a po et zam stnanc

u t chto závod

vzrostl o 6 osob. Jedná se

o uspokojivý vývoj, nebo ješt mezi léty 1998-1999 klesala zam stnanost u t chto závod ro n o více než 3 tisíce osob. Okres Karviná má nejvyšší po et uchaze pracovní místo (40 uchaze

o zam stnání na 1 volné

k 30.6.2001), p i emž v mikroregionu Orlová p ipadalo

na 1 VPM dokonce p es 60 uchaze

.

Okres Karviná je rozd len do 5 mikroregion , jejichž centry jsou nejv tší m sta okresu. Nejvíce problémovým nadále z stává mikroregion Orlová (19,1 %), který v d sledku malého po tu pracovních míst v etn jejich nep íznivé struktury (cca 37 % zam stnanosti v d lních závodech) a vyššího po tu obyvatel, se dlouhodob potýká s velkými problémy, které se ve svém d sledku odrážejí v nejvyšší mí e nezam stnanosti. V tomto mikroregionu scházejí p edevším pracovní p íležitosti pro ženy.

ást místních obyvatel za prací dojíždí do Karviné a Ostravy.

Mikroregion Karviná (18,3 %) je okresní m sto, které soust e uje nejv tší zam stnanost a dlouhodob poskytoval pracovní p íležitosti také oblastem Orlová, Haví ov a eský T šín. Postupný pokles zam stnanosti však postihuje i tento mikroregion. D vodem je vysoká koncentrace d lních závod

na jejich území

a problémy s tím související. Zam stnanost odv tví t žby nerostných surovin se podílí na celkové zam stnanosti tohoto mikroregionu zhruba 35 %. V mikroregionu zastoupeny

subjekty

eský T šín (17,3 %) nejsou doly ani hut . Spíše jsou zde terciární

sféry.

Vzhledem

k sousedství

s Polskem

je

mikroregion ovliv ována jak p ílivem, tak také odlivem kupní síly v návaznosti na sezónnost a poptávku p edevším v obchodní oblasti. Haví ovsko (16,6 %) je mikroregion, který je potenciálním zdrojem nezam stnanosti s nejvyšším absolutním po tem evidovaných uchaze

(8 125

k 30.6.2001). Vzhledem k nedostate nému po tu vlastních pracovních p íležitostí je zde vysoká vyjíž ka zdejších ob an

do hutních závod 28

a dalších závod

v Ostrav . Bohumínsko (15,9 %) pat ilo dlouhodob mezi stabilizované mikroregiony. S ohledem na probíhající organiza ní zm ny u nejv tšího hutního závodu v okrese ŽDB, a. s., Bohumín v roce 2000 a v souvislosti s možností vyhlášením konkurzu na tento subjekt se situace i v tomto mikroregionu zkomplikovala. Soudní rozhodnutí o vyrovnání, které odvrátilo vyhlášení konkurzu a.s. ŽDB p isp lo op t k stabilizaci tohoto mikroregionu.

V pr b hu 2. pololetí 2001 se p edpokládá míra nezam stnanosti v rozmezí 17,5 % až 19,5 %. Teplice Hospodá ská struktura teplického okresu je zna n

r znorodá, což je

do ur ité míry jeho p edností. Nejv tší podíl na zam stnanosti okresu má t žba hn dého uhlí, dále pak odv tví sklá ství, keramiky a porcelánu. Své zastoupení má rovn ž energetika, pr mysl strojírenský a chemický. Dlouholetou tradici má i textilní pr mysl, který poskytuje pracovní p íležitosti zejména ženám. S rozvojem láze ství stoupl i podíl obchodu a služeb. Nejv tší zam stnavatel Severo eské doly, a. s., Doly Bílina (cca 2 900 zam stnanc ) snižuje po ty zam stnanc pr b žn . Akciové spole nosti nad 500 zam stnanc

Glaverbel Czech Teplice (výroba plochého a ornamentního skla)

a Keramické závody Teplice (výroba zdravotní keramiky) nemají problémy s odbytem a nep edpokládají v tší zm ny v po tu zam stnanc . Ve spole nosti Splintex Czech, a. s., Chude ice (produkce automobilových skel) vzrostl v 1. pololetí 2001 po et zam stnanc o cca 60. V pr b hu 2.pololetí 2001 dojde ke zprovozn ní nové výrobní linky a pro rok 2002 se p ipravuje výstavba nové pece na zadní automobilová skla. Okres Teplice se d lí na 4 mikroregiony. V mikroregionu Krupka je minimální nabídka pracovních p íležitostí (k 30.6.2001 to bylo pouze 14 volných pracovních míst) a nejvyšší míra nezam stnanosti. P evládá zde pr myslová výroba zastoupená firmami ELPOR RAUSCHERT s.r.o. Krupka (výroba elektrotechnického porcelánu s cca 240 zam stnanci) a Šrouby Krupka s.r.o. (výroba šroub , strojní kovoobráb ní s 140 zam stnanc ), ve kterých by se m l po et zam stnanc udržet zhruba na sou asné

29

výši. Obyvatelé tohoto mikroregionu vyjížd jí za prací do Teplic a okolí, v menší mí e též do okresu Ústí nad Labem. Bílinsko má nejvyšší podíl uchaze

o zam stnání se základním vzd láním

(p es 57 %). Z n kterých obcí na jihu (nap . M runice, Lukov a Hrob ice) je nevyhovující dopravní spojení do okolních m st a obcí. Rovn ž v obci Hostomice stále p etrvává nep íznivá situace (podíl uchaze

se základním vzd láním cca

63 %). Duchcov je druhý nejproblémov jší mikroregion, co se týká kvalifika ní struktury uchaze

o zam stnání. V mikroregionu p evládá pr myslová výroba, kde

je situace pom rn stabilizovaná. Z n kterých obcí v Krušných horách (Moldava, Mikulov) je špatné dopravní spojení. V mikroregionu Teplice se míra nezam stnanosti v pr b hu 1.pololetí roku 2001 pohybovala okolo 14,2 %. Jde o pr myslovou oblast s trvale nejvyšší nabídkou volných pracovních míst a sou asn

nejnižší mírou nezam stnanosti. Kladem z

hlediska trhu práce je kumulace pr myslu a služeb ve m st

Teplice a

bezprost edním okolí.

P edpokládá se, že míra nezam stnanosti v pr b hu 2. pololetí 2001 se bude pohybovat mezi 16,5 % až 17,5 %.

Ostrava I když se situace na ostravském trhu práce vyvíjela v pr b hu prvního pololetí 2001 p ízniv ji než v p edchozích letech pat í Ostrava neustále v rámci republiky

k

oblastem

nejvíce

postiženým

nezam stnaností.

Avšak

eské poprvé

od po átku ekonomické transformace zde došlo ke zvýšení zam stnanosti. Z jednotlivých odv tví se nár st zam stnanosti projevil nejvíce ve strojírenství a elektrotechnice, v obchod , státní správ , samospráv

a u soud

a ve

stavebnictví. V d sledku pokra ující restrukturalizace ocelá ského pr myslu naopak nejvíce pracovník ubylo z hutnictví. Vítkovice, a.s v pr b hu 1. pololetí 2001 snížila z d vodu externalizace vybraných obslužných kapacit a racionalizace pracovních míst své stavy celkem o cca 1 950 osob. Mírný pokles po tu zam stnanc o 135 prob hl v nejv tší eské ocelá ské firm

akciové spole nosti Nová hu

(cca 12 550 zam stnanc ), z d vodu 30

optimalizace pracovních míst, byl v 1. pololetí 2001 ešen p evážn „p irozenými“ odchody, ale také propoušt ním z organiza ních d vod . Na celkový nár st personálních stav , ostravských firem resortu paliv o 33 osob, m la rozhodující vliv situace v akciové spole nosti Ostravsko karvinské doly, nejv tší t žební spole nosti v Po dlouhé dob organizací celkov ale pozitivn

eské republice.

se zam stnanost u v tších ostravských stavebních

zvýšila. Tento nár st ovlivnil jednak vznik n kolika nových firem,

k n mu rovn ž p isp lo uzavírání krátkodobých pracovních pom r

na období hlavní stavební sezóny.

Od íjna 1998 zaujímá okres Ostrava v absolutním po tu evidovaných uchaze

o zam stnání v R 1. místo. Míra nezam stnanosti se v pr b hu

2. pololetí roku 2001 p edpokládá 16,5 % až 17 %. Chomutov Okres Chomutov lze charakterizovat jako ekonomicky specializovaný celek, kde nejvyšší zam stnanost vykazují služby, strojírenství, pr mysl paliv a energetiky, dále pak strojírenství, elektrotechnický a textilní pr mysl. Okres Chomutov tvo í 5 mikroregion . Jirkovsko (20,2 %) je v pr myslové ásti okresu Chomutov nejpostižen jší oblastí s vysokou strukturální nezam stnaností, sousedící s okresem Most. Vlivem restrukturalizace t žby uhlí (zejména na Mostecku) dochází k zna nému snižování zam stnanosti, což se negativn

odráží do oblasti Jirkova, která se vyzna ovala

vysokou vyjíž kou za prací do p ilehlého regionu. Zhoršování ekonomické situace domácností se promítá v nízké poptávce po zboží a službách, což vede k poklesu zam stnanosti v odv tví služeb a obchodu. V mikroregionu dosud chybí zóna pro nové investory. Vejprtsko (17,5 %)

je horská oblast

v p íhrani ní

ásti

okresu

s nevyhovující dopravní obslužností a chyb jící kvalifikovanou pracovní silou. V minulých letech zde docházelo k likvidaci podnikatelských subjekt

a nová

pracovní místa vznikala minimáln . K 30.6.2001 bylo registrováno ú adem práce 8 pracovních míst., na 1 pracovní místo p ipadalo 55,9 uchaze

. Nedostate ná

dopravní obslužnost snižuje vyjíž ku za zam stnáním do pr myslové oblasti regionu. Zam stnavatelé nemají zájem o podnikání v této oblasti. V mikroregionu Chomutov (15,1 %) p evládala zam stnanost v odv tví 31

hutnictví. B hem roku 2000 a v pr b hu 1. pololetí 2001 došlo u a. s. Železárny Chomutov (cca 660 zam stnanc ) ke snížení o cca 280 osob. V pr myslové zón Severní

pole

byl

postaven

a svoji

innost

rozvíjí

významný

zahrani ní

zam stnavatel, MAGNA Seating Systems s.r.o., který se zam il na šití autopotah a na výrobu autodopl k . Výrobu v nových prostorách zahájily firmy Parker Hannifin s.r.o. se zam ením na strojírenskou výrobu a HS Umformtechnik, výroba karosá ských dílc . V mikroregionu Kada

(13,9 %) p sobí nejv tší zam stnavatel okresu

Severo eské doly, a.s., Doly Nástup Tušimice (cca 2 300 zam stnanc ) a další významní zam stnavatelé akciové spole nosti a Tušimice. Restrukturalizací t chto

subjekt

EZ, a.s., Elektrárny Pruné ov

vznikly nové firmy, které p evzaly

v tšinu uvoln ných zam stnanc . Míra nezam stnanosti v tomto mikroregionu je ovliv ována sezónními pracemi v zem d lství. Mikroregion Klášterec nad Oh í (12 %) vykazuje trvale nejnižší míru nezam stnanosti z okresu. Další rozvoj mikroregionu se o ekává s p íchodem investi ního kapitálu do pr myslové zóny VERNE.

P edpokládá se, že míra nezam stnanosti se v pr b hu 2. pololetí 2001 bude pohybovat mezi 15,5 % až 16,5 %.

Louny V okrese

pokra ovala

restrukturalizace

velkých

pr myslových

firem.

Sou asn se dále zvyšovala poptávka po strojírenských profesích. V zem d lství je zam stnanost ve všech firmách na úrovni kmenových stav . Veškeré manuální práce jsou zajiš ovány sezónními pracovníky a z ásti externími brigádníky. P es tento fakt pracuje v zem d lství tém

10 % ekonomicky aktivních osob okresu.

Zastavil se však n kolikaletý pokles ploch chmele. Pracovní uplatn ní 40 % obyvatelstva vesnic je vázáno na dojíž ku za prací do m st. Více než 10 % ekonomicky aktivních osob okresu Louny vyjíždí za prací mimo okres. Výstavba nových firem v pr myslových zónách Podbo any a Louny p inesla nové pracovní p íležitosti pro pr myslové d lníky, ale i stavební firmy a zastavila pokles zam stnanosti v tomto odv tví. Sezónnost zapojení manuálních pracovník

v zem d lství, stavebnictví

i na VPP, má za d sledek kolísání míry nezam stnanosti b hem roku. 32

Okres Louny tvo í 3 mikroregiony. Na Žatecku (16,4 %) je pr mysl soust ed n ve m st a v jeho nejbližším okolí. Nejvýznamn jšími zam stnavateli jsou Šroubárny Žatec, a. s. (strojírenství, cca 320 zam stnanc ) a firma HP Pelzer k.s. Žatec (cca 400 zam stnanc ), která vyrábí textilní dopl ky pro automobilový pr mysl. V tšina osob žijících na vesnicích je závislá na dojížd ní za prací do m sta, nebo s výjimkou n kolika zem d lských farem není v tomto mikroregionu jiná pracovní p íležitost. Lounsko (14,2 %) má soust ed ny pr myslové firmy v okresním m st a okolí, z nichž nejvýznamn jší jsou

EZ Elektrárna Po erady, a. s. (cca 400

zam stnanc ), strojírenské firmy LOSTR s. r. o. Louny (cca 845 zam stnanc ) a Praga, a. s., Louny (cca 565 zam stnanc ). Vzhledem k zlepšení odbytové situace strojírenských firem se v 1. pololetí 2001 opakovan zvýšila poptávka po profesích erných emesel, zejména obráb

i NC stroj a záme níci. Trvale jsou poptávány

ši ky, dále pak kucha i, prodava i, svá e i. Na Podbo ansku (13,8 %)

bývá

nezam stnanost

ovlivn na

zejména

sezónností výroby v zem d lství a lesnictví. Nejv tší zam stnavatelé mikroregionu jsou Keramické závody, a. s., Podbo any (cca 180 zam stnanc ) a moderní prosperující sklá ský provoz, vyráb jící zrcadla, GLAVERBEL, a. s., Kryry (cca 285 zam stnanc ), kde se každý rok zvyšuje po et zam stnanc

o n kolik desítek.

V pr myslové zón Hlubany byl v roce 1999 vybudovaný nový textilní závod LOGIT (pracovní p íležitosti zejména pro ženy) a v pr b hu roku 2000 zde bylo vytvo eno cca 170 nových pracovních míst a dalších cca 30 v 1. pololetí 2001. Míra nezam stnanosti v pr b hu 2. pololetí 2001 se p edpokládá v rozmezí 15,5 % až 17 %.

Bruntál Nejvyšší

zam stnanost

je

v odv tví

pr myslu

(textilním,

hutnictví

neželezných kov , strojírenském a d evozpracujícím). V okrese je nadpr m rné zastoupení zelen a lesních porost (46 % z celkové rozlohy). Je zde velmi dobrá kvalita životního prost edí a tudíž p edpoklad k rozvoji cestovního ruchu. K nejvýrazn jšímu snížení stavu zam stnanc

došlo u výrobce vln ných

látek a. s. Karnola Krnov, a to v roce 2000 o cca 270 zam stnanc a v 1. pololetí 2001 byl ukon en pracovní pom r s dalšími 50 zam stnanci, spole nost je v konkurzu. V D evokombinátu, a. s., Vrbno nad Prad dem došlo v roce 2000 ke 33

snížení o cca 115 zam stnanc a v 1. pololetí letošního roku o cca 120. V sou asné dob spole nost zam stnává pouze 60 pracovník . V okrese Bruntál je nezam stnanost ovliv ována sezónními pracemi. Po jejich ukon ení nar stá míra nezam stnanosti a v prosinci dosahuje nejvyšších hodnot z celého roku. Okres

Bruntál

Moravskoberounsko

tvo í

7

(18,8 %),

mikroregion , Bruntálsko

a

to

Osoblažsko

(15,5 %),

Vrbensko

(20,1 %), (14,1

%),

Rýma ovsko (13,3 %), Albrechticko (11,3 %) a Krnovsko (11,1 %). Dlouhodob

nejvyšší nezam stnanost je na Osoblažsku. Je to odlehlá

zem d lská p íhrani ní oblast s absencí pr myslu a zanedbanou infrastrukturou, kde podnikatelé nemají zájem podnikat. Zejména v zimních m sících je

asto

problematická doprava z obcí do m st. Nezam stnanost je ovliv ována i sezónními pracemi v lesnictví a zem d lství.

P edpokládá se, že míra nezam stnanosti se v pr b hu 2. pololetí 2001 bude pohybovat mezi 14,5 % až 16 %.

Ohrožené

mikroregiony

v d a l š í ch

o k r e s e ch

(poznámka: míra nezam stnanosti mikroregion je uvedena k 30.6.2001)

Šumperk Hanušovicko (21,4 %) je dlouhodob nejproblémov jší ástí okresu. Co se týká pracovních p íležitostí, p evažuje p st ní lesních kultur, t žba a zpracování d eva. Vzhledem k vyšší poloze území a krásné p írod

je tato oblast využívána

k rekrea ním ú el m. Zem d lství se v poslední dob soust e uje na masný chov skotu, ovcí a chov koní, takže v tšina p dy je využívána na pastviny. Proto se zam stnanost v tomto odv tví rapidn

snížila. Ostatní pr mysl nezaznamenal

podstatné zm ny a vysoká míra nezam stnanosti, která ješt

nedávno závisela

na sezónní zam stnanosti se stává tvrdou realitou i v letní sezón .

Jeseník Vidnavsko (18,2 %) je na tom ze všech mikroregion

okresu Jeseník

nejh e. Zdejší malé podniky snižovaly po ty svých zam stnanc zanikaly. Zem d lská družstva rovn ž regulovala svoji

34

nebo zcela

innost. Sou asná

hospodá ská situace u stávajících firem není p íznivá k rozši ování výroby. Velkým problémem tohoto mikroregionu je špatná dopravní obslužnost. Zlatohorsko (17,0 %) bylo vázáno na t žbu rud v n kolika štolách, které v této oblasti nabízely dostatek pracovních p íležitostí a m ly vliv na další rozvoj m sta a jeho okolí. Tím, že rudné doly Jeseník ukon ily t žební innost, nastala v celém regionu situace, která m la vliv nejen na oblast Zlatých Hor, ale její dopad pocítil celý okres.

Karlovy

Vary

Vysoká míra nezam stnanosti na Bochovsku (18,1 %) je zp sobená p edevším minimální nabídkou pracovních p íležitostí a nedostate ným dopravním spojením s ostatními oblastmi. Je to bývalá zem d lská oblast, kde ani v posledních letech nevznikaly nové fírmy, které by nabízely volná místa.

Olomouc Nejvyšší míru nezam stnanosti pravideln vykazuje M sto Libavá (16,8 %). Je to dáno polohou v odlehlé ásti okresu, odkud jsou špatné možnosti dojížd ní. Denní dojížd ní je s velkými obtížemi možné do Šternberka a do Olomouce nebo Opavy, a to jen na jednu sm nu. M sto Libavá se nachází ve vojenském prostoru, veškerý majetek v prostoru pat í armád , a proto jsou podmínky pro soukromé podnikání nep íznivé. Dalším problémem je zvláštní režim, z n hož nap . vyplývá, že v p ípad ohrožení by se b hem 3 týdn muselo vyst hovat veškeré obyvatelstvo.

P erov Na B lotínsku (16,5 %) p sobí mimo zem d lství i n kolik pr myslových firem, ale jedná se o zam stnavatele ádov

s desítkami zam stnanc . Statky

B lotín a. s. (cca 30 zam stnanc ) jsou vedle soukromých zem d lc

jediným

zdejším významn jším zem d lským subjektem. Bohužel se potýkají s existen ními problémy. Stav zam stnanc se b hem t í let snížil ze 64 na 30 osob. Kojetínkso (16 %) je zem d lská oblast s omezenou možností pracovních p íležitostí pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Mezi rozhodující faktory ovliv ující zdejší trh práce pat í nep íznivá vzd lanostní struktura a po etné romské etnikum.

35

Litom

ice

Následující dva mikroregiony pat í (po tem obyvatelstva) mezi nejmenší v okrese a míra nezam stnanosti zna n p esahuje okresní pr m r. Tato skute nost je zvlášt zarážející na Št tsku (16 %). Ve Št tí se totiž nachází nejv tší výrobce papíru v

R. I když došlo v minulých letech ke snižování

po tu zam stnanc , p esto z stává firma Frantschach nejv tším zam stnavatelem okresu. Nejv tším problémem na trhu práce z stává nedostate ná dopravní obslužnost a absence vhodných pracovních p íležitostí. Úšt cko (16 %) leží v severovýchodní ásti okresu, tém

na konci pásma

eského st edoho í. V oblasti je nedostatek pracovních p íležitostí. Pr myslová výroba je tak ka nulová a zem d lská prvovýroba nedokáže (navíc sama postižena sezónností) vyrovnat problémy trhu práce. Celá oblast je v sou asné dob v podstat využívána pro rekreaci, chalupa ení a turistiku.

36

III.

Aktivní politika zam stnanosti 0. Stav a vývoj politiky zam stnanosti v 1. pololetí 2001

P i stanovení celkové výše finan ních prost edk

na aktivní politiku

zam stnanosti (APZ) jednotlivým ú ad m práce pro rok 2001 vycházela Správa služeb zam stnanosti MPSV z absolutních a relativních ukazatel v jednotlivých okresech – z míry nezam stnanosti, po tu uchaze

a podílu evidovaných

, po tu a podílu skupin obtížn umístitelných uchaze

mladiství, dlouhodob v kových

skupin),

nezam stnaní, zdravotn z o ekávaného

vývoje

trhu práce

(absolventi škol a

postižení a uchaze i vyšších

nezam stnanosti

zam stnanosti. P i rozd lování finan ních prost edk

a

cíl

byly výrazn

politiky

zvýhodn ny

okresy s nejvyšší mírou nezam stnanosti.

Správa služeb zam stnanosti MPSV p i formulaci cíl

státní politiky

zam stnanosti na rok 2001 vycházela z analýzy trhu práce v roce 2000, z prognózy trhu práce na rok 2001, z možnosti státního rozpo tu a ze závazk plynoucích

z uzav ených

dohod

s Evropskou

komisí

a

OECD.

Základním

dokumentem politiky zam stnanosti pro toto období je Národní ak ní plán zam stnanosti na rok 2001.

Politika zam stnanosti MPSV se v r. 2001 zam ila na dosažení následujících základních cíl : 3) zvyšování zam stnanosti evidovaných uchaze

o zam stnání, zm nou

kvalifikace a zvýšením jejich motivace k p ijetí zam stnání, 3) udržení a zvýšení zam stnanosti ohrožených skupin zam stnanc

a

specifických skupin ve spolupráci se zam stnavateli, 3) snížení sociálního nap tí v regionech s nejvyšší mírou nezam stnanosti p edevším v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, 3) spln ní úkol

a opat ení Národního ak ního plánu zam stnanosti na rok

2001, který byl schválen vládou R usnesením . 165 ze dne 19.2.2001. Tyto cíle jsou sou ástí st edn dobé koncepce MPSV v oblasti politiky zam stnanosti - postupn nezam stnanosti

vytvo it p edpoklady pro výrazné snížení míry

v budoucích

letech,

v

souladu

s

Evropskou

strategií

zam stnanosti, s opat eními v Národním ak ním plánu zam stnanosti, kde je

37

politika zam stnanosti pojímána a realizována jako sou ást hospodá ské, sociální a vzd lávací politiky vlády. Významnou sou ástí státní politiky zam stnanosti je i výb rová podpora zam stnavatel , realizovaná v rámci systému investi ních pobídek. MPSV má v gesci dv

investi ní pobídky – podpora z izování nových pracovních míst a

podpora rekvalifikace zam stnanc . V roce 2001 se sou ástí aktivní politiky zam stnanosti

staly

dotace

zam stnavatelským

subjekt m

zam stnávajícím

nejmén 50 % ob an se ZPS a na druhé stran byly z výdaj na APZ vy len ny výdaje na tzv. insolventnost.

Ú ady práce se p i realizaci aktivní politiky zam stnanosti v 1. pololetí 2001 zam ily na napln ní t chto cíl : 0) na skupiny uchaze zdravotním

nejvíce ohrožených nezam stnaností, tzn. uchaze

postižením,

absolventy

škol

a

mladistvé,

se

dlouhodob

nezam stnané; v souladu s opat ením 1.5.3 Národního ak ního plánu zam stnanosti na rok 2001 ú ady práce opat ení napl ují zprost edkováním zam stnání, hmotnou podporou z ízení pracovního místa nebo za azením do rekvalifikace a Job klubu; 0) ve vazb na opat ení 1.5.4 NAPZ bylo ú ad m práce uloženo zvýšit rozsah rekvalifikací, aby došlo k pot ebnému p izp sobení struktury kvalifikace pracovní síly požadavk m m nící se struktury zam stnanosti (dopad vstupu investor

a rozvoj ekonomiky na místní úrovni – rozvoj cestovního ruchu,

p izp sobování se novým ekologickým standard m, rozvoj sociálních služeb). Nutným p edpokladem je zkvalit ování úrovn

monitoringu a aktivní

spolupráce se sociálními partnery, zejména zam stnavateli. 0) využívat komplexního p ístupu k ešení problém

trhu práce – program

aktivní politiky rozpracovat do jednotlivých konkrétních projekt využívajících vhodné kombinace nástroj

aktivní politiky zam stnanosti a prohlubovat

vzájemnou spolupráci jednotlivých útvar ú ad práce. 0) ú ady práce pov ené koordinací politiky zam stnanosti v rámci kraje se zam ily na zapojení nov vzniklých krajských orgán do ešení problematiky zam stnanosti; zam ily se na zajišt ní spolupráce p i pln ní NAPZ na rok 2001.

38

K napln ní t chto cíl

využívaly ú ady práce všechny nástroje APZ a jejich

kombinace p i maximální efektivit

realizaci

APZ

se

zam stnavatel ,

ú ady

vynaložených finan ních prost edk . P i opíraly

práce

orientovaly

se

na

o

aktualizovaný

napl ování

pot eb

monitoring požadovaných

zam stnavateli, resp. uchaze i majících p edpoklady pro výkon SV . Východiskem

pro realizaci APZ na jednotlivých ú adech práce byly „Programy realizace APZ na rok 2001", jejichž nedílnou sou ástí je vedle „Programu absolvent na rok 2001" i program „Nová šance“. Programy jsou zpracovávány na základ analýzy trhu práce v jednotlivých okresech s promítnutím cíl

APZ stanovených Správou služeb

zam stnanosti pro p íslušný rok.

Schválený rozpo et výdaj na státní politiku zam stnanosti na rok 2001 inil 10 173 000 tisíc K , v tom na aktivní politiku zam stnanosti 4 273 000 tisíc K a na hmotné zabezpe ení uchaze prost edk

o zam stnání 5 900 000 tisíc K . Sou ástí

na aktivní politiku zam stnanosti bylo i 800 000 tisíc K

investi ních pobídek a 373 000 tisíc K

na realizaci

ur ených na dotace zam stnavatel m

zam stnávajícím více než 50% osob se ZPS. Zbývající finan ní prost edky na APZ ve výši 2 900 000 tisíc K jsou ur eny na uplat ování nástroj APZ prost ednictvím ú ad

práce a 200 000 tisíc K

na ostatní programy podpory zam stnanosti

realizovaných vlastním ministerstvem.

Použití finan ních prost edk na APZ k 30.6.2001 SÚPM Výdaje k 30.6.2001 (v tis. K ) Podíl na celkovém erpání prost . APZ k 30.6.2001 (v %) Po et za azených do APZ k 30.6.2001 Pr m rné náklady na 1 za az. do APZ (v tis.K )

VPP

Odb. Chrán. Rekvalipraxe dílny, fikace**) absolv. z íz.

498 562 360 284 178 731 192 974 21 970

Chrán. dílny, provoz

Invest. pobídky

68 461 258 793

4,0

tab.

Podp. Ostatní zam st. *) ZPS***)

18

Celkem

125 837 13 268 1 718 880

29,0

21,0

10,4

11,2

1,3

15,0

7,3

0,8

13 373

15 920

18 810

3 789

681

X

X

X

X

37,3

22,6

9,5

50,9

32,3

X

X

X

X

100,00

52 573

X

*) Položka „ostatní“ ve výši 13 268 tis. K zahrnuje náklady na ostatní programy podpory zam stnanosti realizované SSZ, náklady na pracovní rehabilitaci ob an se ZPS ve výši 2 590 tis. K . a mimorozpo tové zdroje – Palmif 7 913 tis. K . **) N které, zejména dlouhodobé rekvalifika ní kursy jsou hrazeny zálohov , jejich kone né vyú tování m že ovlivnit finan ní prost edky v II.pololetí roku ***) dotace zam stnavatel m zam stnávající více než 50% osob se ZPS má dv ásti – neinvesti ní dotace (vy erpáno 114 611 tis. K ) a investi ní dotace (program 313410) (vy erpáno 5 967 tis. K ).

39

K 30. 6. 2001 bylo na státní politiku zam stnanosti ze státního rozpo tu vynaloženo 4 454 967 tisíc K (v etn insolvence tj. 89 677 tis. K ), z toho na aktivní politiku zam stnanosti 1 718 880 tisíc K . Ve srovnání se stejným obdobím p edchozího roku vzrostly celkové výdaje

na státní politiku zam stnanosti ze státního rozpo tu o 179 293 tisíc K (k 30. 6. 2000 inily výdaje na SPZ 4 275 674 tis. K ), z toho výdaje na APZ vzrostly o 522 224 tisíc K (výdaje na APZ za 1. pololetí 2000 inily 1 196 656 tis. K ). Podíl prost edk

APZ na celkových výdajích státní politiky zam stnanosti pro 1. pololetí

2001 inil 38,6 % a oproti stavu k 30. 6. 2000 se tak zvýšil o 10,6 procentního bodu. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 výrazn vzrostly výdaje na APZ ú ad

práce v regionech s nejvyšší mírou nezam stnanosti. Zatímco v 1. pololetí

2000 deset ú ad práce na území NUTS II - Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) vynaložilo na APZ 290 816 tisíc K , v 1. pololetí 2001 již tato ástka dosáhla výše 368 663 tisíc K . Obdobn

šest ú ad

práce NUTS II – Moravskoslezsko

(Moravskoslezský kraj) zvýšilo výdaje na APZ z 205 980 tisíc K v 1. pololetí 2000 na 262 470 tisíc K

v 1. pololetí 2001. Celkov

ú ady práce region

NUTS II

Severozápad a Moravskoslezsko vy erpaly 631 133 tisíc K , tj. 47,6 % všech výdaj na APZ vynaložených v období 1. pololetí r. 2001 ú ady práce.

Struktura použitých nástroj APZ k 30.6.2000 a k 30.6.2001 Tab. . 19 SÚPM

VPP

odb. praxe absolvent škol

Chd. a prac. pro ZPS

Rekvalifikace

Po ty vytvo ených míst 2000

13 559

15 557

4 745

943

x

2001

13 389

16 292

3 919

692

x

Po ty umíst ných na vytvo . místa a za azených do rekvalifikace 2000

13 181

14 680

4 612

955

17 499

2001

13 373

15 920

3 789

681

18 810

2000

412 774

281 678

167 566

22 036

152 826

2001

498 562

360 284

192 974

21 970

178 731

erpání finan ních prost edk (v tis. K )

K 30.6. 2001 bylo na pasivní politiku zam stnanosti ze státního rozpo tu erpáno celkem 2 646 410 tis. K , Ve srovnání se stejným obdobím p edchozího roku, ve kterém bylo vy erpáno 3 079 018 tis. K , došlo k poklesu t chto výdaj o 432 608 tis. K . D vodem tohoto poklesu je p edevším snížení po tu uchaze

40

pobírajících hmotné zabezpe ení – k 30. 6. 2000 pobíralo hmotné zabezpe ení 157 794

uchaze

(tj.

35,0 %

z celkového

po tu

evidovaných

k 30. 6. 2001 pobíralo hmotné zabezpe ení 137 032 uchaze 32,6 % z celkového po tu evidovaných uchaze

uchaze

),

o zam stnání (tj.

o zam stnání. Pokles výdaj na

pasivní politiku zam stnanosti je tak zp soben jednak p íznivým vývojem nezam stnanosti, který p inesl pokles celkového po tu evidovaných uchaze

, dále

poklesl po et i podíl osob pobírajících hmotné zabezpe ení vlivem nár stu uchaze

dlouhodob evidovaných, kte í ukon ili podp r í dobu a p ešli do systému

sociálních dávek. Zpomalení a následné zastavení trendu r stu podílu dlouhodob nezam stnaných se tak stává jedním z hlavních úkol APZ.

2.

Spole ensky ú elná pracovní místa (SÚPM)

Od po átku roku do 30. 6. 2001 ú ady práce p isp ly ke z ízení 13 389

míst a na tato místa umístily 13 373 uchaze

. Po et vytvo ených míst za

1. pololetí 2001 byl o 170 SÚPM nižší než za stejné období roku 2000, po et umíst ných za 1. pololetí 2001 na SÚPM byl o 192 vyšší než za stejné období roku 2000.

Po ty vytvo ených míst a umíst ných uchaze k 30.6.1999 Po et SÚPM celkem Po et umíst ných uchaze celkem Po et vytvo ených SÚPM od po átku roku Po et umíst ných uchaze od po átku roku

v rámci SÚPM

k 30.6.2000

tab. . 20

K 30.6.2001

16 882

30 193

39 760

16 544

29 382

38 045

6 796

13 559

13 389

7 168

13 181

13 373

SÚPM byla z izována p edevším v okresech s vyšší mírou nezam stnanosti (a zárove malým po tem volných pracovních míst) zejména pro uchaze e, kte í byli obtížn

umístitelní na trhu práce. Jednalo se zpravidla o vytvo ení nového

pracovního místa, které umožnilo trvalé nebo alespo dlouhodob jší zam stnání pro uchaze e, kterým nelze zajistit jiným zp sobem pracovní uplatn ní. Vzhledem k charakteru z izování t chto míst (minimáln zárove

umís ování uchaze

na dobu dvou let) pokra ovalo

i na volná místa vytvo ená v minulém období. 41

Z izování SÚPM bylo využíváno i k zahájení samostatné výd le né uchaze

innosti

.

Z celkových výdaj

na aktivní politiku zam stnanosti za období 1. pololetí

2001 bylo na spole ensky ú elná pracovní místa vynaloženo nejvíce prost edk .

Celkem byly na tento nástroj aktivní politiky zam stnanosti k 30. 6. 2001 vynaloženy finan ní prost edky ve výši 498 562 tisíc K

(tj. 29,0 % všech

prost edk vynaložených na APZ).

3.

Ve ejn prosp šné práce (VPP)

K 30. 6. 2001 bylo od po átku roku vytvo eno celkem 16 292 míst na VPP a na nich umíst no 15 920 uchaze

. V 1. pololetí 2001 bylo vytvo eno o 735 míst

na VPP více (v 1. pololetí 2000 bylo vytvo eno 15 557 míst) a umíst no o 1 240 uchaze

na VPP více než ve stejném období p edchozího roku (v 1. pololetí 2000

bylo umíst no 14 680 uchaze

). Nár st mezi 1. pololetím roku 2000 a 2001 není

tak výrazný, jako byl nár st po tu vytvo ených VPP a na nich umíst ných uchaze mezi 1. pololetím roku 1999 a 2000, kdy se jednalo o rozdíl v tisících pracovních míst a umíst ných uchaze

.

Ve ejn prosp šné práce jako p echodné pracovní p íležitosti byly využívány zejména k umís ování obtížn umístitelných uchaze nebo s nízkou kvalifikací, z mikroregion dlouhodob

o zam stnání (bez vzd lání

se špatným dopravním spojením,

nezam stnaných apod.), pro které je obtížné zprost edkovat jiné

vhodné zam stnání. Cílem programu VPP je zachování pracovní aktivity uchaze o zam stnání p ed nalezením trvalého zam stnání. Hlavní p ínos spo ívá v udržení základních pracovních návyk a motivací pracovat a získávat tak finan ní prost edky z pracovní innosti, nikoli pouze ze sociálních dávek i hmotného zabezpe ení.

Po et vytvo ených míst a umíst ných uchaze

v rámci VPP tab. . 21

k 30.6.1999 Po et vytvo ených míst celkem Po et umíst ných uchaze celkem Po et vytvo ených míst od po átku roku Po et umíst ných uchaze od po átku roku

k 30.6.2000

k 30.6.2001

13 273

17 795

19 757

11 753

15 816

17 510

11 165

15 557

16 292

11 154

14 680

15 920

42

Na realizaci ve ejn práce

prosp šných prací k 30. 6. 2001 vynaložily ú ady

360 284 tisíc K , tj. 21,0 % z celkových výdaj

na aktivní politiku

zam stnanosti.

0. Odborná praxe absolvent škol a získání kvalifikace mladistvých K 30. 6. 2001 evidovaly ú ady práce celkem 49 615 absolvent

škol a

mladistvých, což je o 10 332 osob mén než ve stejném období minulého roku, kdy bylo ke stejnému datu evidováno 59 947 absolvent škol a mladistvých.

Ú ady práce v 1. pololetí 2001 p isp ly z prost edk APZ na z ízení 3 919 míst na zabezpe ení odborné praxe absolvent

škol a získání kvalifikace

mladistvých a na tato místa umístily 3 789 uchaze

. V 1. pololetí 2001 bylo

z ízeno o 826 absolventských míst mén (4 745 absolventských míst v 1. pololetí 2000) a umíst no o 823 absolvent

a mladistvých mén

(4 612 umíst ných

absolvent v 1. pololetí 2000) než ve stejném období p edchozího roku.

Po et vytvo ených míst a umíst ných uchaze na zabezpe ení odborné praxe absolvent škol a získání kvalifikace mladistvých

tab. . 22

k 30.6.1999 Po et míst celkem Po et umíst ných uchaze celkem Po et míst Od po átku roku Po et umíst ných uchaze od po átku roku

k 30.6.2000

k 30.6.2001

9 299

9 856

9 434

9 182

9 694

9 264

4 307

4 745

3 919

4 206

4 612

3 789

Zatím nejsou známy p esné po ty absolvent , kte í ukon ili studium ve školním roce 2000/2001. Odhad dle po tu v záv re ných ro nících uvádí 120 tisíc student st edních škol, 8 tisíc student vyšších odborných škol a 22 tisíc student vysokých škol. Nemalá ást jich p ichází do evidence ú ad práce. Noví absolventi shán jí práci obtížn ji než lidé s praktickými zkušenostmi.

ada zam stnavatel

není motivována pro jejich p ijetí ani finan ním p ísp vkem na absolventská místa8. 8 Usnesení vlády R ze dne 26. ervna 2000 . 660 k realizaci usnesení vlády R z 3. dubna 2000 . 325, k Opat ením ke zvýšení zam stnanosti absolvent škol, ve smyslu realizace bodu I/1, umožnit podporu odborné praxe absolvent škol a

43

Na nezam stnanosti absolvent škol se v poslední dob p edevším podíleli vyu ení, absolventi st edních odborných škol ekonomického zam ení a absolventi gymnázií bez další specializace. Ú ady práce mají pro tyto skupiny p ipraveny poradenské programy, které se zam ují na orientaci a prezentaci na trhu práce, na základ získaných zkušeností se absolventi asto zam stnají, nebo pokra ují v motiva ních kursech, ada z nich nastupuje do vzd lávacích aktivit r zného zam ení, které dopl ují nebo rozši ují jejich kvalifikaci, v etn rekvalifika ních kurz , které m ní jejich kvalifikaci a zvyšují tak jejich uplatnitelnost na trhu práce. Totéž platí pro odbornou praxi a rekvalifikaci stáže, v pr b hu kterých získávají nezbytn

tolik požadované pracovní

zkušenosti. Ve struktu e uchaze

ke 30. 6. 2001 inil podíl v kové skupiny do 25 let na

celkové evidované nezam stnanosti 25,2 %. Rizikovost chování této skupiny uchaze

je podmín na i dostupností sociálních dávek, a proto je d ležité

zabezpe it této skupin

pracovní uplatn ní a tímto preventivním opat ením

zabránit asociálním projev m. Obdobná rizika lze vysledovat i u skupin dlouhodob nezam stnaných uchaze

a u uchaze

se ZPS.

Celkem vynaložily ú ady práce k 30. 6. 2001 na tento nástroj aktivní politiky zam stnanosti finan ní prost edky v celkové výši 192 974 tisíc K (tj.11,2 % všech prost edk vynaložených na APZ).

0. Rekvalifikace Ú ady práce pomocí rekvalifikací ešily nerovnováhu mezi kvalifika ní

strukturou uchaze

o zam stnání a požadavky na kvalifikaci pracovní síly na

trhu práce, a tím pomáhaly snižovat jedním z nejefektivn jších nástroj

míru nezam stnanosti. Rekvalifikace jsou

APZ a jejich význam, jak ukazují statistické

údaje, trvale vzr stá.

Rekvalifika ní aktivity ú ad

práce se v 1. pololetí 2001 zam ily

zejména do následujících oblastí: kvalifikace mladistvých z prost edk APZ v rozpo tových a p ísp vkových organizacích(dle zákona . 218/2000Sb. – organiza ní složky státu a jimi ízené p ísp vkové organizace), které se ídí ustanoveními vyhlášky MF . 205/1991 Sb., a pro realizaci bodu I/2, uplatnit v rámci rekvalifikace nový nástroj APZ tj. stáž absolvent škol v ziskových, rozpo tových a neziskových organizacích.

44

•

rekvalifikace uchaze

o zam stnání v b žných rekvalifika ních kursech,

zam ených zejména na oblast d lnických profesí, na oblast služeb, na ú etnictví a informatiku; •

nespecifické rekvalifikace zejména pro absolventy st edních škol, za ú elem vytvo ení v tších p edpoklad

pro uplatn ní se na trhu práce, tj. zvýšení

zam stnanosti; •

dopl kové rekvalifikace jak pro absolventy škol dopl ující získané vzd lání, tak i pro dosp lé uchaze e o zam stnání p ed jejich následným pracovním uplatn ním, asto na konkrétní pracovní místo;

•

rekvalifikace obtížn dlouhodob

umístitelných skupin, zejména pro mladistvé a

nezam stnané s nízkou kvalifikací, zam ené na konkrétní

pracovní uplatn ní, v kombinaci s ostatními nástroji

aktivní politiky

zam stnanosti a poradenskými službami; •

rekvalifikace pro skupiny ohrožené vylou ením z trhu práce zam ené na sociální integraci jejich postupným zapojováním do pracovního procesu prost ednictvím kombinace nástroj APZ a poradenských služeb;

•

rekvalifikace u zam stnavatel , zejména p i zm nách výrobních postup , zavád ní nových technologií a nové organizace práce u rozhodujících zam stnavatel

v regionu a p i rozši ování a prohlubování kvalifikace

nastupujících zam stnanc z ad uchaze

o zam stnání postupn se zavádí

nový nástroj aktivní politiky zam stnanost, a to rekvalifikace – stáže, tento nástroj byl zaveden jako jeden z nástroj

rekvalifikace pro zvýšení

zam stnanosti absolvent škol. V 1. pololetí 2001 se uplat ovaly zejména rekvalifikace specifické, které byly zabezpe ovány na základ

požadavk

práce ekonomickému zájmu uchaze

zam stnavatel , analýzy monitoringu trhu a v tšinou vedly ke konkrétnímu pracovnímu

uplatn ní. Zárove rostl význam nespecifických rekvalifikací, které vytvá ely vyšší p edpoklady pro následné uplatn ní uchaze

na trhu práce. Specifické

rekvalifikace9 se vyzna ovaly vysokou ú inností vzhledem ke struktu e a r stu po tu volných pracovních míst, vyvolaných oživením ekonomického rozvoje. Podíl nespecifických rekvalifikací byl vyvolán neodpovídající kvalifika ní strukturou 9

Ve struktu e uchaze za azených do rekvalifikací od po átku roku inil podíl specifických rekvalifikací pro D 25,1 % a pro THP 21,9 %. Podíl nespecifických rekvalifikací inil 14,4 %, podíl dopl kové rekvalifikace 15,1%, motiva ního kurzu 10,3 % a praktické rekvalifikace 4,0 % .

45

uchaze

o

zam stnání,

zejména

vzr stající

podíl

dlouhodob

nezam stnaných, vzhledem k požadavk m trhu práce, nemalou roli zde hrála i nep ipravenost absolvent škol na orientaci na trhu práce. Ú innost rekvalifikace (tzv. znovuzam stnání uchaze

do 12 m síc

od

ukon ení rekvalifikace) byla cca 88,1 %, u žen cca 81,3 % a u absolvent škol a mladistvých cca 87,9 %, p i emž do zam stnání se 58,5 % uchaze

vrátilo do

3 m síc po ukon ení rekvalifikace. Ve vzd lanostní struktu e rekvalifikovaných uchaze

p evažovali uchaze i

st edního odborného vzd lání (vyu ení) – 31,6 %, uchaze i s ÚSO vzd láním

-

39,9 % a uchaze i s neúplným nebo základním vzd láním a praktickou školou – 14,2 %. Ve v kové struktu e uchaze v kové

kategorie

(v ková

za azených do rekvalifikací p evažovaly nižší

kategorie

do

35

let

tvo ila

65,1 %

uchaze

v rekvalifikaci). Krom

rekvalifikace již evidovaných uchaze

, se ú ady práce orientovaly

také na finan ní podporu rekvalifikací zam stnanc

u zam stnavatel , které

souvisely se zm nou výrobních program a technologií. Významnou roli nadále plnila informa n poradenská st ediska. Ovliv ovala zejména profesní orientaci a zájem uchaze

o rekvalifikaci podle požadavk trhu

práce. IPS poskytovala komplexní informace z oblasti p ípravy na povolání ve školských za ízeních. Informovala ve ejnost o možnostech uplatn ní absolvent jednotlivých obor

v praxi, o rekvalifika ních aktivitách a o situaci na trhu práce

v regionu. Sou asn

se

rozši ovala

informa n -poradenská

databáze

zam stnanosti, prost ednictvím „Centrální podpory poradenství k volb

služeb a zm n

povolání“ v Informa ních a poradenských st ediscích (IPS), které jsou integrální sou ástí všech ú ad práce v

R. Krom pravidelné aktualizace stávající databáze

vzd lávacích možností a tišt ných materiál

s celostátní p sobností byly nov

zpracovány charakteristiky zájmových oblastí, program „Pr vodce sv tem povolání“ a videopo ady s ukázkami konkrétních pracovních inností t ch profesí, které jsou aktuáln

požadovány na trhu práce. Zkvalitn ní poradenských služeb zp sobilo

trojnásobné zvýšení klient

IPS/UP a vytvo ily

optimální sla ování možností uchaze

tak odpovídající podmínky pro

o zam stnání s požadavky trhu práce p i

realizaci a následné úsp šnosti rekvalifika ních (vzd lávacích) aktivit.

46

V rámci programu Leonardo da Vinci byla zpracována a široké ve ejnosti zp ístupn na mezinárodní databáze dalšího profesního vzd lávání, která se v sou asné dob napl uje a obsahuje t i základní moduly, které usnad ují zadávání údaj

a jejich vyhledávání – Adresa (informace o poskytovateli vzd lání), Kursy

(údaje o po ádaných akcích), Akce (informace o konkrétních jednotlivých akcí). Údaje do databáze mohou zdarma vkládat pouze zaregistrovaní poskytovatelé, vstup do jejich databáze je zabezpe en heslem. Uživatelé i zadavatel m žou podle pot eby vyhledávat akce, obsažené v databázi na internetové adrese

www.eu-

dat.org nebo www.eu-dat.com.

Po et uchaze

za azených a vy azených z rekvalifikace k 30.6.1999

Nov za azení do rekvalifikací v pr b hu roku Vy azení z rekvalifikací v pr b hu roku

k 30.6.2000

tab. . 23

k 30.6.2001

11 406

17 499

18 810

12 049

17 777

19 931

Po et rekvalifikovaných uchaze

vzrostl. V pr b hu 1. pololetí 2001

bylo do rekvalifikací za azeno celkem 18 810 uchaze

o zam stnání. Oproti

p edchozímu roku bylo do rekvalifikací za azeno o 1 311 uchaze

více (v pr b hu

1. pololetí 2000 bylo do rekvalifikací nov za azeno 17 499 uchaze

).

Stabilita míry nezam stnanosti spojená mimo jiné s r stem zam stnanosti a na druhé stran

r st po tu dlouhodob

nezam stnaných stále více vyžadoval

rozši ovat rozsah rekvalifikací a zapojovat do nich stále širší skupiny uchaze o zam stnání. Pro umožn ní vstupu co nejv tšího po tu uchaze

o zam stnání do

rekvalifika ních kurz ú ady práce rozši ovaly p edrekvalifika ní aktivity, ve spojení s poradenskými službami, které vedly k profesní orientaci uchaze e o zam stnání (nap . do motiva ních kurz o zam stnání). Sou asn

v 1. pololetí 2001 nastoupilo 2 110 uchaze

se zvýšil

po et ší e koncipovaných resocializa n -

rekvalifika ních kurz pro dlouhodob nezam stnané uchaze e o zam stnání. Pozitivním prvkem, který p sobil nejen p i zabezpe ování rekvalifikací, ale obecn na trhu práce, byla jednak zvyšující se poptávka po pracovních silách ze strany zam stnavatelské sféry, negativním pak vzd lanostní struktura uchaze o zam stnání, p edevším nízká kvalifikace a dlouhodobá nezam stnanost (rostly po ty uchaze

se základním vzd láním a vyu ení, zvýšil se po et osob navyklých

47

na ur itý typ dávek). Za pozitivní lze ale považovat tu skute nost, že rostl zájem o rekvalifikace ze strany uchaze

zejména se st edoškolským vzd láním.

Rekvalifikací jako ú inného nástroje APZ využívaly všechny ú ady práce. Na rekvalifikace v 1. pololetí 2001

vy erpaly ú ady práce 178 731 tisíc K ,

(tj.10,4 % všech prost edk vynaložených na APZ). Pr m rné náklady na jednoho rekvalifikovaného uchaze e v 1. pololetí 2001 byly cca 9 500 K . Rekvalifikace jako sou ást dalšího profesního vzd lání se stává nedílnou sou ástí nejen regionálních opera ních plán a Národního plánu zam stnanosti, ale je jednou ze základních komponent politiky rozvoje lidských zdroj .

0. Podpora vytvá ení pracovních míst pro ob any se zm n nou pracovní schopností (ZPS) Zprost edkování zam stnávání osob se ZPS je i p es provedené zm ny v právních p edpisech obtížné z d vodu malého po tu vhodných pracovních míst, složité poradenské a zprost edkovatelské práce s lidmi, kte í nepracovali asto adu let, ale i z d vod

nízké motivace k zam stnávání t chto osob jak ze strany

zam stnavatel , tak

asto osob se ZPS samotných. Možnosti mzdových p íjm

vzhledem ke kvalifikaci t chto osob a charakteru práce, kterou mohou vykonávat, jsou obvykle pln srovnatelné s úrovní sociálních p íjm , které jim náleží s ohledem k jejich zdravotnímu omezení. Nezam stnanost zdravotn

postižených je krom

obecných p í in

asto

zp sobena kumulací handicap z pohledu trhu práce (postižení, nízká kvalifikace, snížená mobilita apod.). Motiva ní systémy k zam stnávání t chto osob již neodpovídají sou asným pot ebám trhu práce. Tyto nedostatky vytvá ejí ve svém d sledku bariéry bránící p ístupu zdravotn

postižených na trh práce, resp. je

vytla ují k výkonu málo kvalifikované, a tím i málo placené práce. Ur ité zlepšení v oblasti zam stnávání ob an se zm n nou pracovní schopností p inese napln ní uzákon né povinnosti zam stnávat ob any ZPS v podílu, který stanoví na ízení vlády . 228/2000 Sb. Zákon .167/1999 Sb., který novelizoval zákon . 1/1991 Sb., o zam stnanosti, tuto povinnost od 1. 1. 2000 uzákonil a zárove

stanovil t i

zp soby pln ní této povinnosti. Cílem uvedených právních zm n je zvýšení po tu volných pracovních míst pro ob any se ZPS a udržení míst již vytvo ených.

48

Ve srovnání s minulými lety se op t zvýšil po et evidovaných uchaze o zam stnání z ad ob an se ZPS. K 30.6.2001 bylo evidováno 58 146 osob se

ZPS, což je o 301 osob více než ke stejnému datu v roce 2000, kdy bylo evidováno 57 845 osob se ZPS. Podíl evidovaných uchaze evidovaných uchaze

se ZPS na celkovém po tu

k 30.6.2001 inil 13,8 %. Oproti stavu k 30. 6. 2000 došlo ke

zvýšení o 1 procentní bod (k 30. 6. 2000 podíl inil 12,8%).

Ú ady práce b hem 1. pololetí 2001 vytvo ily 692 nových pracovních míst v chrán ných dílnách a na chrán ných pracovištích, na kterých bylo umíst no 681 uchaze

se ZPS. Oproti roku 2000 tak bylo z ízeno mén o 251

míst pro uchaze e se ZPS (k 30.6.2000 bylo vytvo eno 943) a umíst no mén o 274 uchaze

se ZPS (k 30.6.2000 bylo umíst no 955 uchaze

se ZPS) ve

srovnání se stejným obdobím v roce 2000.

Po et vytvo ených míst pro uchaze e se ZPS od po átku p íslušného roku tab. . 24 k 30.6.1999

k 30.6.2000

k 30.6.2001

Po et vytvo ených míst

567

943

692

Po et umíst ných uchaze

486

955

681

Celkem bylo na podporu vytvá ení volných míst pro ob any se zm n nou pracovní schopností bylo vynaloženo 21 970 tis. K , tj. 1,3 % z celkových výdaj na APZ.

Na provoz chrán ných dílen a chrán ných pracoviš , kde jsou tyto osoby zam stnávány (celkem se jednalo za 1. pololetí 2001 o cca 4 129 pracovních míst) bylo vynaloženo 68 461 tisíc K , tj. 4,0 % výdaj APZ. Na pracovní rehabilitaci osob se ZPS vynaložily ÚP ve sledovaném období 2 590 tisíc K .

0. Dotace zam stnavatelským subjekt m zam stnávající nejmén 50% ob an se ZPS Ke zvýšení motivace k zam stnávání osob se ZPS jsou ur eny i dotace zam stnavatelským subjekt m zam stnávajícím nejmén 50 % ob an se ZPS. Od 1. ledna 2001 p ešla z MF na MPSV odpov dnost za poskytování p ísp vk podnikatelským subjekt m zam stnávajících nejmén

49

50 % ob an

se ZPS.

V rozpo tu APZ je na tyto ú ely ur eno celkem 270 mil. K

na dotace

neinvesti ního charakteru a 103 mil. K na investi ní dotace v rámci programu 313 410, na jejichž rozd lování se vztahuje vyhláška Ministerstva financí . 40/2001 Sb.

K 30. 6. 2001 bylo na dotace zam stnavatel m zam stnávajícím nejmén 50 % ob an se ZPS vy erpáno 120 578 tis. K (tj. 7,0 % z celkového erpání na APZ v 1. pololetí 2001), z toho na dotace neinvesti ního charakteru vy erpáno

114 611 tis. K . Na investi ní dotace v rámci programu 313 410 bylo vy erpáno 5 967 tis. K , ale dota ní komisí bylo již z rozpo tu jednotlivým subjekt m rozd leno 90 075 tis. K . Podpora subjekt

zam stnávajícím nejmén

50 % ob an

se ZPS je

nezbytným p edpokladem udržení zam stnanosti skupiny zam stnanc , která pat í k nejobtížn ji

umístitelným

uchaze

m,

tj.

ob an

se

zm n nou

pracovní

schopností. Aby bylo možné nastavit správnou výši dotace, která by byla motivující k zam stnávání ob an se ZPS, byla SSZ zadána grantová studie, výsledky šet ení se stanou podkladem pro nov koncipovaná opat ení v této oblasti.

0. Investi ní pobídky Dnem 1. kv tna 2000 nabyl ú innosti zákon . 72/2000 Sb., o investi ních pobídkách a o zm n n kterých zákon . Vláda 3. kv tna 2000 schválila na ízení vlády

R dále usnesením . 447/2000 ze

. 134/2000, které upravuje podmínky

poskytování a výši hmotné podpory p i vytvá ení nových pracovních míst a rekvalifikaci zam stnanc v rámci investi ních pobídek. Spole n s dalšími p edpisy p ijatými MF a MPO v návaznosti na zákon . 59/2000 Sb., o ve ejné podpo e, tak bylo rozhodování o investi ních pobídkách postaveno na systémovou úrove . Investi ní pobídky v gesci MPSV, tj. hmotná podpora na z ízení nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nov p ijatých zam stnanc , jsou poskytovány pouze v t ch okresech, kde je míra nezam stnanosti vyšší než pr m rná míra nezam stnanosti za

R. Poskytované hmotné podpory jsou

odstup ovány podle míry nezam stnanosti okresu umíst né investice,

ím vyšší

nezam stnanost, tím vyšší hmotná podpora. Cílem této strategie je motivovat

50

investory k umíst ní investice (a tedy z ízení nových pracovních míst) v okresech s nejvyšší mírou nezam stnanosti.

Investi ní pobídky poskytnuté MPSV v I. pololetí 2001 Spole nost

Lokalita

Po et prac.míst

Epcos Šumperk Trustfin Jasenice Vanguard (okr.Vsetín) Philips (ro ní Hranice splátka) (okr.P erov)

Po et rekval. osob

Výše IP na Výše IP na prac. místa rekvalifikace (tis. K ) (tis. K ) 38 250 5 020

tab. . 25 Celkem (tis. K ) 43 270

510

510

192

0

15 360

0

15 360

3 250

2 000

162 500

37 663

200 163

Celkem

258 793

Na základ

Dohod s investory bylo v 1. pololetí 2001 vyplaceno v rámci

investi ních pobídek 258 793 tis. K

na podporu vytvá ení nových pracovních

míst a rekvalifikace zam stnanc , tj. 32,35 % z p edpokládaného ro ního objemu výdaj

na investi ní pobídky (15,1 % z celkového objemu výdaj

na APZ

v 1. pololetí 2001). Nízké procento erpání prost edk je dáno asovým odstupem mezi vydáním Rozhodnutí a podpisem dohody s investorem. Z dosavadních jednání s investory je však z ejmé, že plánovaný objem prost edk ve výši 800 mil K bude vy erpán, naopak v p ípad uzav ení všech rozjednaných dohod by vznikl deficit ve výši cca 280 mil.K . MPSV proto bude regulovat proces uzavírání dohod tak, aby ástka p evyšující plánovaný rozpo et na letošní rok byla vyplacena z rozpo tu r. 2002. Oproti 19 pobídkám poskytnutým v r. 2000 bylo v letošním roce již schváleno nebo je rozjednáno dalších 29 pobídek v objemu cca 1,1 mld. K , na základ kterých

by

m lo

být

vytvo eno

7655

nových

pracovních

míst

a

5918

rekvalifikovaných osob. Po odpo tu závazk z minulých let je p edpokládaná ástka na nové investi ní pobídky schválené nebo rozjednané v letošním roce 848,6 mil. K .

0. Programy p edvstupní pomoci EU realizované SSZ MPSV ve spolupráci s Národn vzd lávacím fondem PALMIF jako jeden z program Phare podporuje zam stnávání uchaze zam stnání a dalších osob obtížn

o

umístitelných na trhu práce, tzn. p edevším

51

absolvent

škol bez odborné praxe, mladistvých bez dokon eného vzd lání,

zdravotn

handicapovaných osob a dlouhodob

nezam stnaných osob. PALMIF

poskytuje také finan ní podporu pro získání vyššího stupn

kvalifikace. P ednost

mají takové rekvalifika ní projekty, které dávají rekvalifikovaným osobám možnost získat nové a vyšší vzd lání na kvalifika ní úrovni zemí Evropské unie.

I. Program CZ 9705- 03- Rozvoj trhu práce/ Rozvoj regionální zam stnanosti V pr b hu 1. pololetí roku 2001 bylo provedeno záv re né vyhodnocení tohoto programu. Podle smluv uzav ených mezi jednotlivými realizátory projekt a p íslušnými ú ady práce m lo být z ízeno celkem 510 nových pracovních míst, skute n

jich bylo z ízeno 598. Pokud jde o rekvalifikace, školení a zaškolování

ú astník

projekt

plánovaný po et dle uzav ených smluv byla celkem 591 osob.

Skute n bylo dle obdržených záv re ných zpráv 2 846 školených a to v etn 344 diagnostikovaných ú astník

projektu „Centrum bilan ní diagnostiky - bilance

kompetencí“. Vysoce je t eba hodnotit i efektivnost školicích aktivit. Nap íklad ve skupin absolvent škol podíl ú astník školení, kte í nalezli p ímé uplatn ní na trhu práce p ekro il 60 %. Program CZ 9705-03 p inesl další inovace zejména v organizaci

ízení,

monitorování, financování a vyhodnocování, jež byly decentralizovány do p sobnosti okresních

ú ad

práce.

Sou asn

rozší il

experimentáln

p sobnost

na

nadregionální úrove , což zvýšilo nároky na ízení a monitorování finan ních tok . Lze konstatovat, že zkušenosti získané v pr b hu implementace uvedeného programu umožnily nastartovat další program CZ 9902-02 se zkvalitn nou metodikou a postupy ízení a monitorování.

II. Program CZ 9902- 02 – Podpora zam stnatelnosti/ Opat ení pro zam stnanost Finan ní memorandum bylo podepsáno dne 23.7.1999. Na základ rozhodnutí návrh

ídícího výboru PALMIF 5/2000 o vyhlášení 1. kola výzvy k p edkládání

na projekty PALMIF bylo vybráno a v pr b hu prosince r. 2000 uzav eny

Smlouvy o poskytnutí dotace na realizaci celkem 26 lokálních a 2 nadregionálních experimentálních projekt PALMIF. Pro období let 2000-02 jsou ze strany EU zajišt ny na tyto projekty prost edky v celkové výši 1 200 000,- EUR a spolufinancování ze státního rozpo tu dalších 300 000,- EUR (t.j. 10 650 000 K ). Kontrahovaná ástka aktuáln 52

iní vzhledem

k ukon ení projektu v okr. Uherské Hradišt celkem 1 450 000,- EUR (z toho Phare 1 160 000,- EUR a spolufinancování ze státního rozpo tu 290 000,- EUR). V roce 2000 nebylo z prost edk

dotace PALMIF žádné

erpání, první platby byly

poskytnuty až v lednu roku 2001. Celkem bylo k 30.6.2001 vynaloženo 7 913 000

K . Vzhledem ke vzniklému tém

jednoro nímu posunu termínu zahájení

programu CZ 9902 – 02 – Podpora zam stnatelnosti na konec IV. tvrtletí 2000, došlo k významnému zkrácení doby realizace jednotlivých projekt na dobu cca 12 m síc . To by mohlo negativn ovlivnit efektivnost využití poskytnutých finan ních prost edk

a zp sobit závažné problémy p i jejich implementaci. Pro ú elné a

efektivní využití dota ních prost edk na podporu realizace projekt zam stnanosti PALMIF bylo t eba zabezpe it

min. 18-ti

m sí ní realiza ní období. Evropská

komise schválila toto prodloužení doby proplácení faktur pro Czech Phare National Programme CZ 9901- 9905 dne 12.12.2000. V 1. pololetí byl na základ tohoto souhlasu podepsán Dodatek ke smlouv , jímž se doba realizace jednotlivých projekt prodlužuje o cca 6 m síc . SSZ ve spolupráci s Podp rnou jednotkou PALMIF poskytuje poradenskou a metodickou pomoc ú ad m práce, které monitorují a kontrolují realizaci lokálních projekt a p ímo se podílí na jejich finan ním ízení.

0. Shrnutí uplat ování APZ V 1. pololetí 2001 umístily ú ady práce celkem 251 479 uchaze

, z toho bylo

umíst no na místa vytvo ená v rámci aktivní politiky zam stnanosti 33 763 uchaze

o zam stnání, tj. 13,4 % z celkového po tu umíst ných za 1. pololetí

2001. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 došlo ke snížení po tu umíst ných uchaze 263 824 uchaze

o 12 345 uchaze

(k 30. 6. 2000 bylo umíst no celkem

, ale v rámci APZ bylo umíst no o 239 více než za stejné období

roku 2000 (k 30. 6. 2000 bylo od po átku roku umíst no díky APZ 33 524 uchaze

,

tj. 12,7 % z celkového po tu umíst ných). Mimo to bylo ú ady práce b hem 1. pololetí 2001 za azeno do rekvalifikací 18 810 osob, tj. o 1 311 více než za stejné období lo ského roku.

53

V roce 2001 byl ú ad m práce rozepsán zhruba stejný objem finan ních prost edk

jako v lo ském roce, který p isp l k udržení úrovn

realizace aktivní

politiky zam stnanosti jako v roce 2000. Služby zam stnanosti, jak SSZ p i rozpisu prost edk , tak ú ady práce p i realizaci APZ, postupují diferencovan v souladu se situací a pot ebami trhu práce. Sv d í o tom výsledky realizace APZ p i podrobn jším

prost edk

len ní podle jednotlivých kraj

republiky. Nejvíce finan ních

na aktivní politiku zam stnanosti bylo v pr b hu 1. pololetí 2001

vy erpáno v krajích s nejvyšší mírou nezam stnanosti, a to v Ústeckém kraji 344 338 tis. K , tj. 26,0 % z celkového objemu vy erpaných prost edk

na APZ

(míra nezam stnanosti k 30. 6. 2001 byla 15,2 %). V Moravskoslezském kraji

262 470 tis. K , tj. 19,8 % z celkového objemu vy erpaných prost edk

na APZ

(míra nezam stnanosti k 30. 6. 2001 byla 14,5 %). V t chto krajích nadále p etrvává nedostatek pracovních p íležitostí, proto byla pozornost ze strany ú ad práce v nována p edevším podpo e vytvá ení nových

pracovních míst, kterých bylo v Ústeckém kraji vytvo eno ve sledovaném období celkem 7 223 (tj. 21,1 % z celkového po tu vytvo ených míst v R) a umíst no na nich bylo 7 685 uchaze

(tj. 22,8 % z celkového po tu umíst ných uchaze

na

místa vytvo ená v APZ v

R). V Moravskoslezském kraji bylo vytvo eno v pr b hu

1. pololetí 2001 celkem 6 594 (tj. 19,2 % z celkového po tu vytvo ených pracovních míst), na kterých bylo umíst no 6 251 uchaze

o zam stnání (tj. 18,5 %

z celkového po tu umíst ných v rámci APZ). Zatímco v Moravskoslezském kraji bylo vytvo eno nejvíce spole ensky ú elných pracovních míst (vytvo eno 2 959 SÚPM a na nich umíst no 2 888 uchaze

), tj. míst dlouhodobého, resp. trvalého charakteru,

v Ústeckém kraji bylo vytvo eno nejvíce míst v rámci ve ejn

prosp šných prací

(vytvo eno 4 334 míst na VPP a na nich bylo umíst no 4 829 uchaze

), tj. míst

krátkodobého, sezónního charakteru. Stejnou pozornost v novaly ú ady práce z t chto region nezam stnanosti

rekvalifikacím.

V Ústeckém

kraji

bylo

s nejvyšší mírou

do

rekvalifikace

za azeno ve sledovaném období 3 081 osob (tj. 16,4 % z celkového po tu za azených

do

rekvalifikace)

a

v Moravskoslezském

kraji

za azeno

do

rekvalifikace 5 160 osob (tj. 27,4 % z celkového po tu za azených do rekvalifikace).

Celkem bylo v t chto krajích na rekvalifikace vy erpáno 90 988 tis. K (52 161

54

tis. K v Ústecké kraji - a 38 827 tis. K v Moravskoslezském kraji). Ústecký kraj se tak podílel na celkovém erpání na rekvalifikace v

R za období 1. pololetí 2001

29,2 % a Moravskoslezský 21,7 %. Hodnocení ú elnosti, ú innosti a efektivnosti aktivní politiky zam stnanosti je velmi složité a jsme si v domi, že pouhé statistické sledování erpání finan ních prost edk

a po tu vytvo ených míst

i umíst ných uchaze

v rámci APZ není

dosta ující. Finan ní efekt APZ je p edevším ve snižování náklad

na pasivní politiku

zam stnanosti, sociálních dávek a v rychlém návratu vynaložených prost edk zp t do státního rozpo tu formou odvodu daní z mezd a sociálního pojišt ní umíst ných uchaze

o zam stnání, ve v tší koup schopnosti t chto osob.

Sociální efekt aktivní politiky zam stnanosti je p edevším v samotném návratu nezam stnaných na trh práce, v jejich spole enském uplatn ní a v odstran ní plné nebo

áste né závislosti na hmotné zabezpe ení, sociálních

dávkách a snížení míry nezam stnanosti.

Vytvo ená pracovní místa v jednotlivých krajích v 1. pololetí 2001 Kraj Praha

SÚPM

VPP 55

tab. . 26 Chrán né dílny Absol.praxe Celkem z ízení 59 22 115 251

St edo eský

895

1 357

301

21

2 574

Jiho eský

558

745

194

41

1 538

Plze ský

481

343

117

96

1 037

Karlovarský

331

408

90

2

831

2 176

4 334

615

98

7 223

Liberecký

247

742

78

138

1 205

Královéhradecký

313

616

160

17

1 106

Pardubický

875

646

202

29

1 752

Vyso ina

843

981

194

16

2 034

Jihomoravský

1 596

1 477

419

25

3 517

Olomoucký

1 499

1 376

343

8

3 226

561

599

226

18

1 404

2 959

2 609

958

68

6 594

13 389

16 292

3 919

692

34 292

Ústecký

Zlínský Moravskoslezský Celkem R

55

Uchaze i umíst ní na vytvo ená místa a za azení do rekvalifikace v jednotlivých krajích za období 1. pololetí 2001 tab. . 27 Kraj

SÚPM

Praha

VPP

Chr.dílnyRekvalifikace Celkem z ízení 22 106 259 495

Absol.praxe

55

53

St edo eský

886

1 241

258

21

917

3 323

Jiho eský

529

693

195

44

718

2 179

Plze ský

459

352

117

66

559

1 553

Karlovarský

340

438

90

2

331

1 201

2 210

4 829

537

109

3 081

10 766

Liberecký

245

735

75

130

491

1 676

Královéhradecký

299

560

158

18

1 043

2 078

Pardubický

802

638

209

29

578

2 256

Vyso ina

887

867

194

16

550

2 514

Jihomoravský

1 717

1 397

409

25

1 752

5 300

Olomoucký

1 496

1 222

342

8

2 263

5 331

560

578

226

18

1 108

2 490

2 888

2 317

957

89

5 160

11 411

13 373

15920

3 789

681

18 810

52 573

Ústecký

Zlínský Moravskoslezský Celkem R

erpání na nástroje APZ v jednotlivých krajích za 1. pololetí 2001 tab. . 28 Kraj Praha

SÚPM

VPP

Absol. praxe

Chr. Rekval. dílnyz ízení 0 2 215

1 175

784

1 014

St edo eský

25 336

22 094

14 184

1 930

10 773

Jiho eský

16 879

13 087

7 581

1 622

Plze ský

14 550

5 539

8 169

8 419

7 316

86 429 154 415

Karlovarský Ústecký Liberecký

Chr. dílnyprovoz 3 278

Ostat.

Celkem 0

8 466

5 270

55

79 642

4 216

9 395

116

52 896

0

4 136

4 679

1

37 074

4 517

180

3 849

0

44

24 325

29 824

5 027

52 161

15 252

1 230

344 338

8 368

19 466

3 722

3 153

3 966

3 519

359

42 553

Královéhradecký

12 205

12 127

9 284

640

5 424

998

856

41 534

Pardubický

21 162

13 287

10 191

1 370

3 771

4 785

1 521

56 087

Vyso ina

38 866

23 128

13 518

1 310

6 169

2 739

186

85 916

Jihomoravský

56 801

20 600

23381

1 520

13 217

7 290

161

122 970

Olomoucký

67 936

15 426

13 854

420

22 388

1 024

96

121 144

Zlínský

16 172

6 293

11 641

1 205

7 618

3 948

45

46 922

Moravskoslezský

124 263

46 723

42 094

3 593

38 827

6 285

685

262 470

Celkem R

498 562 360 284 192 974

21 970 178 731

68 461

5 356

1 326 338

56

IV.

Komentá k vývoji na trhu práce 0. Vývoj zam stnanosti

V prvním pololetí 2001 došlo ve srovnání se stejným obdobím lo ského roku z hlediska zam stnanosti v

eské republice k nár stu. Zam stnanost10 vzrostla na

4 743,8 tis. osob. Podíl zam stnaných se zvýšil na 46,2 % z celkového po tu R.

10 263,4 tis. obyvatel

Ve srovnání s hodnotami v 1. pololetí roku 2000 se po et zam stnaných

zvýšil o 27,2 tis. a podíl zam stnaných na celkovém po tu obyvatel se zvýšil o 0,4 procentního bodu.

Míra ekonomické aktivity inila v prvním pololetí tohoto roku 60,0 % a proti stejnému období lo ského roku poklesla o 0,5 procentního bodu. U ekonomicky aktivních obyvatel došlo k jejich celkovému poklesu proti 1. pololetí roku 2000 (p i zvýšení zam stnanosti a snížení po tu nezam stnaných). Ke konci

ervna tohoto roku pracovalo na našem území 41 348 cizích

státních p íslušník

na základ povolení vydaných ú ady práce. Ve srovnání se

stejným obdobím lo ského roku se po et povolení zvýšil o 3 017. K 30.6.2001 nahlásili zam stnavatelé k registraci na našich ú adech práce také 65 487 ob an

Slovenské republiky pracujících v naší republice, což je o 8 497 více než ke stejnému datu lo ského roku. Na základ živnostenského oprávn ní podnikalo v

R dalších 60 639 cizinc , což bylo o 1 667 více než ke stejnému datu roku

2000. P esuny v sektorové struktu e zam stnanosti pokra ovaly i v 1. pololetí roku 2001. Absolutn se zvýšila zam stnanost v II. a III. sektoru. Podíl I. a III. sektoru na celkové zam stnanosti se snížil a zvýšil se podíl II. sektoru.

Podíl primárního sektoru na celkové zam stnanosti se snížil z 5,1 % v 1. pololetí 2000 na 4,8 % ve stejném období letošního roku. Lze p edpokládat, že podíl primárního sektoru na celkové zam stnanosti se bude nadále snižovat nebo stagnovat. Podíl sekundárního sektoru na celkové zam stnanosti se zvýšil z 39,5 % v 1. pololetí 2000 na 39,9 %. Podíl zam stnanosti v terciárním sektoru

10

Pro analýzu zam stnanosti byly použity údaje z výb rového šet ení pracovních sil SÚ (VŠPS) (pokud není uvedeno jinak), vypo tené jako pr m r kalendá ních tvrtletí v letech 2000 a 2001.

57

na celkové zam stnanosti se snížil z 55,4 % v 1. pololetí 2000 na 55,3 % v 1. pololetí 2001.

0. Vývoj nezam stnanosti Po lednovém zvýšení nezam stnanosti následoval v 1. pololetí 2001 její pokles. Ani nár st po tu absolvent škol a mladistvých po ukon ení základní školy v evidenci ÚP v ervnu nezp sobil její nár st. V d sledku mírného nár stu, resp. stagnace nezam stnanosti koncem roku 2000 a poklesu nezam stnanosti v prvním pololetí 2001 byl po et registrovaných nezam stnaných k 30. ervnu 2001 ve

srovnání se stejným obdobím 2000 nižší již o 31,1 tisíc osob. V souladu s vývojem absolutního po tu uchaze

o zam stnání se m nil též

po et osob pobírajících p ísp vek p ed nástupem do zam stnání. Jejich relativní podíl v 1. pololetí 2001 postupn klesal a pohyboval se v rozmezí 37,0 % (leden) až 31,6 % (kv ten). V ervnu 2000 se v d sledku zvýšení po tu nov zaregistrovaných absolvent

zvýšil podíl uchaze

s hmotným zabezpe ením na 32,6 %.

Zatímco ke konci pololetí 2000 bylo v evidenci ú ad uchaze

práce 451,4 tisíc

o zam stnání, k 30. 6. 2001 poklesl jejich po et na 420,3 tisíc, což iní

absolutní pokles o 31,1 tisíc osob (tj. o 7,4 %). V první polovin z evidence ú ad

roku 2000 se nov

ucházelo o práci 307,2 tisíc osob,

práce bylo za stejné období vy azeno 344,3 tisíc osob, z toho

251,5 tisíc osob, tj. 73,0 %. se vrátilo do zam stnání. K 30. 6. 2000 bylo hlášeno 48,0 tisíc volných pracovních míst zatímco k 30. 6. 2001 jich bylo evidováno již 59,8 tisíc. Nár stem po tu volných pracovních míst se zlepšil pom r po tu nezam stnaných na 1 volné pracovní místo. Ten se v 1. pololetí 2001 pohyboval od 8,9 (leden) do 7,0 uchaze e (kv ten, erven). Nezam stnanost nadále postihuje zejména mladé lidi, osoby s minimální kvalifikací, ženy s malými d tmi a zdravotn

postižené ob any. Uchaze i

o zam stnání mladší 25 let však p edstavují 25,3 % všech uchaze

o zam stnání.

Z hlediska kvalifikace z stávají nejpo etn jší kategorií vyu ení uchaze i o zam stnání (39,3 % z celkového po tu uchaze

).

Pr m rná délka evidované nezam stnanosti se neustále prodlužuje. Kategorie tzv. dlouhodob

nezam stnaných (nad 6 m síc ) se podílela 58

k 30. 6. 2001 na nezam stnanosti již 59,7 % (meziro ní nár st o 0,4 bodu). Z této skupiny

nezam stnaní

déle

než

1 rok

tvo í

66,6 %.

Z celkového

po tu

nezam stnaných jejich podíl p edstavuje 39,7 %. Z regionálního pohledu se k 30. 6. 2001 mezi okresy s nejvyšší mírou

nezam stnanosti adí 4 okresy Ústeckého kraje (Most, Teplice,

Chomutov,

Louny) a 3 okresy Moravskoslezského kraje (Karviná, Bruntál a Ostrava-m sto).

0.

Vývoj aktivní politiky zam stnanosti

Správa služeb zam stnanosti MPSV p i formulaci cíl

státní politiky

zam stnanosti na rok 2001 vycházela z analýzy trhu práce v roce 2000, z prognózy trhu práce na rok 2001, z možnosti státního rozpo tu a ze závazk plynoucích z uzav ených dohod s Evropskou unií a OECD. Základním dokumentem politiky zam stnanosti je Národní ak ní plán zam stnanosti na rok 2001.

Politika zam stnanosti MPSV se v r. 2001 zam ila na dosažení následujících základních cíl : 0) zvyšování zam stnanosti evidovaných uchaze

o zam stnání, zm nou

kvalifikace a zvýšením jejich motivace k p ijetí zam stnání, 0) udržení a zvýšení zam stnanosti ohrožených skupin zam stnanc

a

specifických skupin ve spolupráci se zam stnavateli, 0) snížení sociálního nap tí v regionech s nejvyšší mírou nezam stnanosti p edevším v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, 0) spln ní úkol

a opat ení Národního ak ního plánu zam stnanosti na rok

2001, který byl schválen vládou R usnesením . 165 ze dne 19.2.2001. Tyto cíle jsou sou ástí st edn dobé koncepce MPSV v oblasti politiky zam stnanosti - postupn

vytvo it p edpoklady pro výrazné snížení míry

nezam stnanosti v budoucích letech, v souladu s Evropskou strategií zam stnanosti a s opat eními v Národním ak ním plánu zam stnanosti.

Východiskem pro realizaci APZ na jednotlivých ú adech práce byly „Programy realizace APZ na rok 2001", jejichž nedílnou sou ástí je vedle „Programu absolvent na rok 2001" i program „Nová šance“. Programy jsou zpracovávány na základ analýzy trhu práce v jednotlivých okresech s promítnutím cíl APZ stanovených Správou služeb zam stnanosti pro p íslušný rok.

59

K 30.6. 2001 bylo na státní politiku zam stnanosti ze státního rozpo tu vynaloženo 4 454 967 tisíc K

(v etn

insolvence – 89 677 tis. K ), z toho na

aktivní politiku zam stnanosti 1 718 880 tisíc K

a na pasivní politiku

zam stnanosti bylo erpáno celkem 2 646 410 tis. K . Podíl prost edk

APZ na celkových výdajích státní politiky zam stnanosti pro

1. pololetí 2001 vzrostl na 38,6 % (28,0 % ve stejném období 2000). V 1. pololetí 2001 tak bylo vytvo eno 13 389 spole ensky ú elných

pracovních míst a na tato místa umíst no 13 373 uchaze

. Obdobn

pro

prosp šné práce v pr b hu 1. pololetí 2001 bylo vytvo eno celkem

ve ejn

16 292 míst a na nich umíst no 15 920 uchaze

. Ú ady práce p isp ly

z prost edk APZ v 1. pololetí 2001 na 3 919 míst ur ených pro absolventskou

praxi a získání kvalifikace mladistvých a na tato místa umístily 3 789 uchaze – absolvent . V pr b hu 1. pololetí 2001 bylo do rekvalifikací za azeno 18 810 uchaze

o zam stnání. Ú ady práce v 1. pololetí 2001 vytvo ily rovn ž 692

nových pracovních míst pro ob any se ZPS a na nich umístily 681 t chto uchaze

. Ú ady práce rovn ž p ispívaly na provoz chrán ných dílen a pracoviš ,

kde jsou tyto osoby zam stnávány - celkem se jednalo o 4 129 pracovních míst v t chto za ízeních.

0. O ekávání na trhu práce Vývoj na trhu práce v 1. pololetí 2001 lze charakterizovat jako období mírného nár stu zam stnanosti a poklesu nezam stnanosti. Na základ analýzy vývoje situace na trhu práce z minulých let a dostupných statistických a analytických údaj lze p edpokládat celoro ní pr m rnou míru nezam stnanosti cca 8,6 %. Koncem roku m že dosáhnout míra nezam stnanosti v pr m ru za eskou republiku hodnoty kolem 8,6 %. I když se nep edpokládá její výrazn jší nár st, lze o ekávat, že v n kterých regionech k vyššímu nár stu dojde. Z p edložené analýzy vyplývá pot eba pokra ovat i ve 2. pololetí roku 2001 v zam ení politiky zam stnanosti na ešení situace v nejohrožen jších regionech severozápadních

ech a severní Moravy z hlediska rizikových skupin uchaze

, na

ešení zam stnanosti rostoucí skupiny dlouhodob nezam stnaných, dále zdravotn postižených ob an , absolvent škol a mladistvých.

60

P es hospodá ský r st lze p edpokládat v 2. pololetí 2001 mírný nár st nezam stnanosti, jako d sledek postupného ukon ení sezónních prací a p edevším pokra ující restrukturalizace hospodá ství a tlaku na r st produktivity práce. Politika zam stnanosti v kompetenci MPSV se proto v tomto období soust edí na to, aby hospodá ský r st nebyl bržd n nedostate n

p ipravenou nekvalifikovanou a

nemotivovanou pracovní silou. Bude pokra ovat úsilí Služeb zam stnanosti MPSV ve vytvá ení p edpoklad pro výrazné snížení nezam stnanosti v horizontu dvou let a pro p ijetí Evropské strategie zam stnanosti po vstupu do EU. Jedná se p edevším o p ípravu nového zákona o zam stnanosti a další související právní normy. V cný zám r nového zákona o zam stnanosti byl schválen dne 14.3.2001 usnesením vlády . 233. Paragrafové zn ní návrhu zákona bude p edloženo vlád ke schválení do 31.12.2001. Sou ástí tohoto užití je i p íprava „Národního ak ního plánu zam stnanosti na rok 2002“, který svá hlavní opat ení sm uje na zastavení r stu dlouhodobé nezam stnanosti. Návrh nového zákona posiluje princip prevence vzniku nezam stnanosti, bude podporovat ty uchaze e, kte í mohou a zárove i cht jí pracovat. Podporuje zvýšení zam stnatelnosti pracovní síly zajišt ním odpovídající úrovn její kvalifikace a flexibility ve vztahu k požadavk m trhu práce. Následn se p edpokládá zavedení modulového systému dalšího vzd lávání ob an , který bude bezprost edn navazovat na školský systém, což ve výsledku bude zárukou v tší pružnosti pracovní síly na m nícím se trhu práce, a tím i prvkem prevence nezam stnanosti. Reálné fungování nového zákona o zam stnanosti p edpokládá dokon ení reformy st edního odborného školství v ízení, financování a optimalizaci sít škol, podporu usnadn ní p echodu mládeže ze školy do praxe, zapojování zam stnavatel

do

t chto proces s cílem dosažení rovnováhy mezi strukturou kvalifikace absolvent škol a pot ebami trhu práce. V cný návrh zákona rovn ž obsahuje pot ebné zm ny organiza ního a kompeten ního rámce orgán služeb zam stnanosti, zavádí nová opat ení aktivní politiky zam stnanosti do praxe ú ad práce. Zvýšení pracovní motivace si bude vyžadovat další postupné zvýšení váhy pracovních p íjm ve vztahu k p íjm m sociálním, v etn zvyšování minimální mzdy.

61

Analýza vývoje zamstnanosti a nezamstnanosti 1. pololetí 2001

Recommend Documents