ARM NSK KULTURNÃ - SPOLE»ENSK MAGAZÕN

ARM…NSK› KULTURNÃ - SPOLE»ENSK› MAGAZÕN

2/2004 Arménská iniciativa Arménský dùm a redakce magazínu NAIRI velmi dìkuje Ministerstvu práce a sociálních vìcí Èeské republiky a Mezinárodní organizaci pro migraci za zájem o spolupráci a podporu.

Arménské putování èeských turistù

R¡DIO JEREVAN VY SE PT¡TE, MY ODPOVÕD¡ME Jak se stanu milion·¯em? No to je prostÈ. Kdyû jsi byl p¯edtÌm miliard·¯... Co je iniciativa? HrubÈ poruöenÌ disciplÌny s pozitivnÌm vysledkem. M˘ûete koupit ËlovÏka, kter˝ m· pevnÈ z·sady a je jim vÏrn˝? V principu ho koupit nem˘ûete, ale prodat - ano. ProË ËlovÏk objevil slovo? Aby mohl zamlËet to i ono. Kdo myslÌte, ûe se na svÏtÏ bavÌ lÌp neû ËlovÏk? Kr·lÌci! ProË pr·vÏ kr·lici? Protoûe jich je vÌc neû lidÌ! Co je pro V·s vrchol komiky? Kdyû bezhlav˝ stojÌ na hlavÏ.

Dvì expedice hledají Noemovu archu

Ruská expedièní výprava se vydala dosáhnout hory Ararat, kde - jak doufají organizátoøi - dokáže, že tajemný objekt vtisknutý v snìhu a ledu je Noemova archa. Pøed zapoèetím výpravy se skupinì dostalo požehnání od ruského patriarchy Alexise II. Rusové si s sebou vzali ikonu Grigorije Vítìzného, ochránce Kavkazu. Jedná se už o druhý pokus Andreje Poljakova, vedoucího expedice,vystoupit na horu Ararat. Hledání biblického plavidla, jež mìlo za velké potopy zakotvit na Araratu, má již mnohaletou tradici. Jiný tým - americko-turecký - složený z deseti výzkumníkù plánuje nároènou cestu, jejímž cílem jsou obdobná zkoumání nálezù uèinìných v minulém létì.

2 Nairi 2/2004

Asociace psychologù pomáhá obyvatelùm získat støedoškolské vzdìlání

Arménská asociace psychologù vytvoøila a realizovala náplò projektu, jenž za podpory arménské poboèky Soros Foundation a Svìtové banky v Arménii umožnil 15 vìzòùm z mìsta Kosh (severnì od Jerevanu) získat støedoškolské vzdìlání. Tyto vìznì vyuèovali uèitelé a profesoøi støedních škol z nedalekého mìsta Ashtarak. Ministr školství však odmítl uznat absolventské certifikáty s tím, že vìzeòská škola musí mít patøiènou licenci a vìzni musí složit zkoušky. Asociace psychologù se rozhodla vydat vlastní certifikáty. Najdou-li se nové finanèní prostøedky, bude projekt pokraèovat.

HDP Arménie se zvýšil na 9,1 %

Jerevan. (Interfax) - Arménský hrubý domácí produkt se v prvním pololetí 2004 zvýšil na 500.036 miliard dramù roènì (9,1%). Uvedl to Národní statistický úøad. Prùmyslová výroba dosáhla 242.768 miliard dramù, zvýšila se tedy o 4,5% v porovnání s loòským rokem. Obrat arménského obchodu za posledních šest mìsícù vzrostl o 4,9%, o více než 539 miliard dramù ( $965 milionù). Vývoz èinil 190,8 miliard dramù ( $340 milionù) a dovoz 348,5 miliard dramù ($625,1 milionù), obchodní deficit je vyèíslen na 157,7 miliard dramù ($ 285,1milionù). Pro srovnání - v roce 2003 vzrostl obrat obchodu o 30,5% na $1.948 milionù. Vývoz se zvýšil o 34,2% na $678,1 milionù a dovoz o 28,6% na $1.269 milionù, obchodní deficit byl tedy vyèíslen na $591,3 milionù ($535,4 milionù v roce 2002).

Speciální zájezdy z Rakouska do Arménie

Jedna ze slavných rakouských cestovních kanceláøí - Vienna Mozer organizuje ve spolupráci s Austrian Airlines speciální zájezdy do Arménie, cílovou skupinou turistù jsou spíše lidé intelektuálnì ladìní a milovníci pøírody. Projekt zapoèal v èervenci a potrvá do konce srpna. Bìhem zájezdu úèastníci navštíví významná a zajímavá místa v Arménii: Jerevan, Khor Virap, Eèmiadzin, Aštarak, Sevan, Dilidžán, Garni-Geghard. Podle Fritze Mozera, šéfa spoleènosti Vienna Mozer, smìøuje tento výjimeèný projekt k objevování Arménie Rakušany. Skuteènost, že svùj zájem o takový zájezd vyjádøilo 700 lidí, je dobrým znamením. Je zøejmé, že projekt obyvatele Rakouska zajímá a má dobrou perspektivu stát se tradicí.

Egoyanùv nový film Someone Loves You - Nìkdo tì miluje

Kanadský režisér arménského pùvodu Atom Egoyan a jeho manželka Arsine Khandjian se letos nezúèastnili prvního arménského filmového festivalu „Zlatá meruòka“, konaného v Jerevanu, protože právì natáèejí nový film. Podle Roberta Lantose, jenž již dlouhá léta spolupracuje s Egoyanem (filmy Felicia´s Journey, Sweet Future, Exotics, Ararat) je charakter nového filmu založený na pátrání po vlivu takových hodnot, jako jsou sláva, bohatství, morální konvence... Dílo se natáèí v Torontu, Londýnì a Los Angeles.

900 absolventù støedních škol v Náhorním Karabachu chce studovat na místní univerzitì

Okolo devíti set støedoškolských absolventùv Náhorním Karabachu vykonalo 20. èervence (stejnì jako v Arménii) své první pøijímací zkoušky, aby se ucházeli o studium na místní univerzitì. Ta nabízí 200 studentùm studium bezplatné, dalších 500 bude musit platit školné. Nejdražší školné je stanoveno u takových oborù, jako je matematika, historie, lingvistika a studium cizích jazykù. Management školy vysvìtluje své nároky tím, že jsou potøeba mimoøádné finance na rekonstrukci budov, pro vyšší úroveò technické základny a pro instalaci nových, moderních laboratoøí. Stepanakertská univerzita nabízí 30 studijních programù studium na ní se ucházejí nejen maturanti z Náhorního Karabachu a Arménie, ale i z Ruska, Turkmenistánu, Bìloruska a Ukrajiny.

Všearménský kulturní festival „Jeden národ - jedna kultura“

Ve dnech 15. - 22. srpna probìhne všearménský kulturní festival „Jeden národ - jedna kultura“ v Arménii a Náhorním Karabachu. Podle Karine Chodikjan, námìstkynì ministra kultury a mládeže, je cílem festivalu prohloubení kulturních vztahù mezi Arménií a její diasporou, prezentace jednotné arménské kultury a založení mechanismù produktivní spolupráce. Dále dodala, že festival nejen odhalí mimoøádné kulturní hodnoty, ale vytvoøí i jedineènou pøíležitost pro diskuse o kulturní a umìlecké problematice. Dále uvedla, že festivalu se zúèastní amatéøi, lidé, kteøí se umìní vìnují neprofesionálnì. Na závìr svého tiskového prohlášení Karine Chodikjan vyjádøila pøání, aby se organizace podobných akcí stala tradicí pod patronací fondu „Jeden národ - jedna kultura“, založeného právì pro tento cíl. Festival zaèíná 15. srpna galakoncertem v Národním akademickém divadle opery a baletu a bude završen vystoupením na námìstí Republiky 22. srpna. Program je realizován v šesti umìleckých odvìtvích - divadlo, hudba, pìvecké umìní, malíøství, grafika, tanec. Festivalu se zúèastní více než 1500 umìlcù z Arménie, Náhorního Karabachu, Ruska, Francie aj. Øeditelka všearménského fondu „Hajastan“ Naira Melkumjan prohlásila, že na organizaci a provedení celé akce se podaøilo nasbírat kolem USD 100 000 (mecenášské pøíspìvky místních podnikatelù). Dále uvedla, že je to „malý rozpoèet na velkou akci“. Festival je organizovám Ministerstvem kultury a mládeže, všearménským fondem „Hastajan“ a fondem „Jeden národ - jedna kultura“ pod záštitou prezidenta Arménské republiky.

Nairi 2/2004 3

Arménie obnovená svojí diasporou Tento titul znamená pro Armény a Arménii velmi pøirozený jev, protože Arméni jako národ vždy byli a budou národem pospolným v tìžkých situacích, ale i pøi øešení všeho ostatního. Lze øíci, že právì arménská diaspora je nejen kulturnì vyspìlá, ale i ekonomicky zachraòuje a chrání další existenci státu. Díky velkým darùm Kirka Kerkoriana, amerického milionáøe arménského pùvodu, se hlavní mìsto Jerevan velmi zmìnilo, samozøejmì k lepšímu. Od roku 2001 Kerkorian, majitel MGM studií v Hollywoodu a hotelù v Las Vegas, vyèlenil 170 milionù USD na silnice a bydlení v regionech, které byly postiženy tragickým zemìtøesením v roce 1988. Malým obchodníkùm byly pùjèeny peníze a byla zajištìna pracovní místa pro 20 000 lidí. Pro srovnání, tato suma pøedstavuje tøetinu roèního rozpoètu Arménské republiky. Gerard Cafesjian, další americký Armén, vynaložil 25 mil. USD na renovaci Kaskády, známého komplexu s poèetnými schodišti, a rovnìž na renovaci prostorù, které spojují centrální Jerevan s památkovou èástí mìsta, kde investor plánuje postavit muzeum moderního umìní. Arménská diaspora se zaèíná vracet domù a její èinnosti pøinášejí grandiózní výsledky. Podle oficiálních dat poèet státních obèanù Arménie je 3.8 milionu, ale poèet Arménù ve svìtì je dvojnásobný. Velká koncentrace je v Rusku, USA, Gruzii, Izraeli, Francii, Íránu, Libanonu aj. Po zemìtøesení roku 1988, které zabilo více než 25 000 lidí a znièilo jednu tøetinu prùmyslové síly zemì, diaspora poslala ihned masivní humanitární pomoc. V posledních dvou letech byly investice nahrazeny humanitární pomocí podporující ekonomické aktivity rùzných firem. Politické vztahy mezi Arménií a její diasporou jsou složité. Tradièní politické strany diaspory zemi velmi ovlivòují, napøíklad Arménská revolucionáøská federace (Dashnakcucjun) a Liberální demokratická strana (Ramgavar), které disponují øadou poboèek a médií. Ale bohužel existují mezi nimi i velké neshody a neporozumìní. V roce 1988, na zaèátku vypjatých politických aktivit a hnutí za osvobození Náhorního Karabachu, požadovaly diasporní strany v Arménii klid, za tiché podpory sovìtských autorit. V duchu tradièních obav z tureckých sousedù a jejich výhrùžek nemohli politikové pøipustit oslabení vztahù s Ruskem.

Po rozpadu Sovìtského svazu Arméni z Marseille, Káhiry nebo Bostonu pøijeli do Arménie a byli vystaveni kulturnímu šoku. Chtìli investovat, ale naprosto nemohli pochopit lstivost sovìtské byrokracie, neèekaná nová pravidla velmi divoké tržní ekonomiky, extrémní korupci èi relativitu zákonù. Mnozí z nich ztratili své investice bìhem nìkolika mìsícù. Zklamání bylo tak velké, že nìkteøí zaèali vážnì pøemýšlet o novém odchodu do ciziny. Teprve za vlády souèasného prezidenta Roberta Koèariana mìla diaspora možnost zlepšit své politické postavení v Arménii a dosáhla dohody o malém partnerství. Dokladem toho je skuteènost, že strana Dashnakcucjun má dnes v Arménii tøi ministry. Pro zmìnu situace ve vzájemných vztazích organizovala Arménie dvì velké konference v letech 1999 a 2002 a pozvala zástupce diaspor z rùzných koutù svìta k investování. Souèasný ministr zahranièí Vartan Oskanian, který se narodil v Sýrii a studoval ve Spojených státech, hrál klíèovou roli v tìchto diskusích. V této souvislosti je dùležité pøipomenout, že zástupci rozsáhlé a aktivní arménské lobby nᚠmalý národ mezinárodnì velmi výraznì zviditelnili. Arménské shromáždìní v USA a Arménský národní výbor USA, dvì mocné a vlivné skupiny ve Washingtonu, bojují za uznání genocidy z roku 1915 a za proarménskou politiku USA. V souèasnosti ruský Armén oligarcha Aram Abrahamian založil Svìtovou organizaci Arménù,s podporou prezidenta Ruska Vladimíra Putina. Jerevan se k tomuto kroku postavil rezervovanì, obávaje se dalších manévrù Kremlu za zvýšení jeho vlivu nejen v Arménii, ale i v arménských komunitách ve svìtì. Mimoøádný tlak diaspory podpoøit Arménii stále roste navzdory masivní emigraèní vlnì v poslední dekádì. Jako prioritu si klade zachování národní identity ve svìtì globalizaèních trendù, ale pøes toto znaèné a nároèné úsilí je její politický vliv doma limitovaný.

Marina Sarkisjan

4 Nairi 2/2004

Arménské putování èeských turistù Je 12. èervence 2003 asi 4 hodiny místního èasu a letadlo spoleènosti ÈSA se chystá ukonèit inauguraèní let na právì obnovené pravidelné lince Praha – Jerevan. Zatímco se pøibližujeme k pøistávací ploše, vzpomínám na statistiku, kterou jsem pøed nìkolika dny èetla nìkde na internetu. Arménie – letecká doprava – poèet pøistávacích ploch: 7, z toho nezpevnìných: 7. Slyšíme vysouvání podvozkù, pak hladké dosednutí na tu údajnì nezpevnìnou plochu. Jak se pozdìji ještì mnohokráte pøesvìdèíme, nejen tento zdroj o této zemi klame... Katce, která je pùvodem z Ruska, nám témìø odpadla komunikaèní bariéra. Vìtšina z nás sice zastává cestovní filosofii, že je tøeba s místním obyvatelstvem alespoò základní komunikaci provádìt v jeho rodném jazyce, tentokrát jsme však v tomto ohledu zklamali na celé èáøe. Kromì barev dzez a pár základních èíslovek jsme si nedokázali nic zapamatovat. Situaci nám komplikovalo zcela odlišné písmo a taky fakt, že jsme se pøi „biflování“ slovíèek setkali s rùznou transkripcí (vìtšinou pro anglicky mluvící), která ne vždy odpovídala skuteèné výslovnosti. (Uvítala bych, kdyby vaše redakce otiskla slovníèek základních pojmù v arménštinì s èeskou transkripcí).

Další otázkou je, co mùžeme oèekávat od zemì, na jejíž pùdu právì vystupujeme. Jaké byly reakce našich známých na cíl naší dovolené? Pár lidí øeklo, že to je zajímavé. Nebo že Arménii navštívili nìkdy v 70. letech. Hlavnì posledních nìkolik týdnù pøed odletem se však snad všichni pøedhánìjí v otázkách na naše duševní zdraví nebo jestli jsme sepsali závì. Co už teï víme? ... že v této zemi bylo jako vùbec první na svìtì vyhlášeno køesanství státním náboženstvím a že nedávno oslavili 1700 let od uplynutí této významné události a i pøes vliv sovìtské vlády v bývalém režimu zde bude patrnì pøetrvávat silné náboženské cítìní; ... že tu mají vlastní písmo založené pøedevším na øecké a perské abecedì (a pouze jednomu èlenu naší výpravy se ho povedlo zvládnout alespoò pøeèíst); ... že arménština je zcela samostatnou vìtví indoevropských jazykù (a pøestože všichni se relativnì snadno uèíme jiné evropské jazyky, ta pøehršel neznìlých souhlásek nám ne a ne vlézt do hlavy); ...že arménský lid po vìtšinu své historie trpìl útlakem agresivních sousedù a nyní má povìst jednoho z nejpohostinnìjších národù... A jak mùžeme popsat tuto zemi my? Nᚠpohled je ovlivnìn konkrétními lidmi, se kterými jsme se setkali, a vùbec náhodou, která doprovází každého cestovatele. Ten, kdo už Arménii vidìl, nebo se tam teprve chystá, ji mùže vidìt ve zcela odlišném svìtle. Naše cesta byla bohatá na zážitky a jejich vyprávìní by zabralo celý rozsah tohoto èasopisu, proto se omezím na líèení nejsilnìjších dojmù. Témìø každý Armén se domluví rusky. To je pro nás Èechy velice pøíjemné. Pro naši výpravu obzvl᚝, protože díky

Lidé jsou velice pøíjemní a vyhledávají pøíležitost k rozhovoru. Neumím ani spoèítat, kolikrát se nás bìhem naší cesty nìkdo zeptal, odkud jsme, kolik nám je let, jestli jsme ženatí a vdané a jak se u nás žije. Na oplátku jsme se od našich arménských známých dozvìdìli spoustu zajímavých vìcí o zdejším životì – jak to je teï a jak to bývalo za sovìtských èasù, jak jsou zde silné rodinné vztahy, jak mají rádi svoji zemi a jak oni nebo jejich pøíbuzní navštívili bývalé Èeskoslovensko. Drobné podnikání mùžeme potkat témìø na každém rohu. Máte-li v noci hlad, alespoò ve vìtších mìstech mùžete koupit základní potraviny v každé druhé ulici. Malé obchùdky tu mají otevøeno doslova od nevidím do nevidím. Bohužel v nich vìtšinou nejsou chladicí boxy, tak tu mùžete koupit pouze omezený sortiment zboží – chleba, dva tøi druhy zeleniny a trvanlivé výrobky jako sušenky a konzervy. Díky vysoké nezamìstnanosti se v témìø každém obchodu pohybuje více zamìstnancù než zákazníkù (u státních institucí, jako jsou muzea nebo hotely, je tento jev ještì patrnìjší). Socialistické samoobsluhy vìtšinou zanikly, tak je mìstské obyvatelstvo zásobováno právì drobnými obchodníky. Zdrojem èerstvých potravin (ovoce, zeleniny, sýrù, masa a ryb) jsou trhy nebo kryté tržnice, na ulicích lidé z venkova prodávají pøebytky ze zahrádek. Tržnice v podchodech nebo bývalých stanicích metra nabízejí vše od ruèníkù po (zaruèenì originální) CD a kazety, vìtšinou s nahrávkami ruského nebo arménského popu. Doprava pøináší stres i zábavu. Návštìvníkùm Arménie doporuèuji vyzkoušet rùzné druhy dopravy – autobusy s pohonem na plyn, maršrutky (taxi-mikrobusy jedoucí po stanovených trasách), vlak, taxi, autostop, v Jerevanu i metro a lanovku. Zejména ve vìtší skupinì to mùže být trochu stresující – opravdu se všichni namaèkáme do pøijíždìjící maršrutky? Za chvíli tím smìrem sice patrnì pojede další, ale staví skuteènì na stejném místì? (Názory øidièe autobusu a jednotlivých

Nairi 2/2004 5 na sebe nikdo nevzal! Zejména ženy jsou velice elegantní – èerné kalhoty nebo džíny a vysoké podpatky jim velice sluší. Nedivím se ale, že je i místní doprava tak hojnì využívána – v takových botách by sotva ušly nìkolik set metrù. Muži také nosí vždy dlouhé kalhoty – s celkovou upraveností však za svými nìžnými polovièkami silnì pokulhávají. Pøekvapila mì ještì jedna skuteènost týkající se postavení ženy ve spoleènosti – i v hlavním mìstì po setmìní potkáváte stále jen skupinky mužù – zejména svobodné ženy totiž velice dbají na svou poèestnost. Arménské kulturní dìdictví je bohaté. O Arménii se øíká, že je kolébkou národù. Podle bible Noemova archa pøistála na hoøe Ararat, která leží na historickém arménském území. Arménština je jedním z nejstarších indoevropských jazykù. Arménská kultura je do velké míry ovlivnìna køesanským náboženstvím. Na území dnešní Arménie (pøibližnì velkém jako Morava) se nachází velké množství klášterù a kostelù autonomní arménské církve, mezi nimiž kraluje Edžmiadzin, sídlo katholikose, patriarchy této církve. Edžmiadzin leží v tìsné blízkosti Jerevanu a nemìl by ho minout žádný z návštìvníkù této nádherné zemì. Arménská krajina je velmi rozmanitá. Pøed odjezdem jsem se vybavila na horké a suché poèasí. I v tomto ohledu mì Arménie pøekvapila. Bìhem naší tøítýdenní cesty se velmi èasto mìnilo nejen poèasí, ale i ráz krajiny. Jen pøi západní hranici bylo horko, sucho, hory témìø bez vegetace. Smìrem na východ pøibývá zelenì a v Náhorním Karabachu už jsou lesy skoro jako u nás na Šumavì. Kromì návštìvy rùzných

kulturních památek jsme si dopøáli i výstup na ètyøtisícovou horu Aragats. Až do výše asi 3000 m n. m. jsme se mohli kochat horskými loukami pokrytými barevnou paletou drobných jarních kvìtin. lidí se vìtšinou liší, jízdní øády neexistují, tak si, turisto, vyber…). Když už ale spokojenì sedíme, mùžeme si zase pìknì popovídat, odkud jsme, kam jedeme… Ženy jsou krásné a elegantní. Aniž bychom promluvili, je na nás na první pohled poznat, že jsme cizinci. Jednak jinak vypadáme, jednak naše obleèení každého praští do oèí. Pohodlné sandály, vytahaná trika a batùžky na záda by si tu

Když se øekne slovo Arménie, vyvolává to ve mnì velmi pøíjemné vzpomínky – a už jde o návštìvu klášterù jako Edžmiadzin, Geghard, Khor Vrap, Sanahin, Haghat nebo o pøírodu v oblasti hory Aragats, u jezera Sevan a v Karabachu; velkomìstský ruch v Jerevanu nebo poklidný život na venkovì. Vìøím, že si tato zemì svou krásu a jedineènost uchová i po dalších mnoho a mnoho let. Ing.Pavlína Andrlová

6 Nairi 2/2004

Èlánky v této rubrice vìtšinou vycházejí z obsahu webových stránek Doma v ÈR, které jsou urèené pro dlouhodobì usazené cizince v ÈR. Na stránkách www.am.domavcr.cz naleznete podrobnìjší informace o zamìstnávání, sociálním zabezpeèení, bydlení, vzdìlávání, pobytových a jiných otázkách v arménštinì. Doma v ÈR funguje i v dalších jazykových verzích, mimojiné v èeštinì, ruštinì a angliètinì.

Nabývání nemovitostí v ÈR cizinci po 1. kvìtnu 2004 Nabývání nemovitostí fyzickými osobami s trvalým pobytem na území ÈR a zahranièními právnickými osobami se sídlem v ÈR: Po vstupu ÈR do EU se pro tuto skupinu podmínky nabývání nemovitostí nijak nezmìnily. Dle §17, devizového zákona, mohou fyzické osoby s trvalým pobytem na území ÈR a zahranièní právnické osoby se sídlem v ÈR kupovat veškeré nemovitosti na území ÈR, vèetnì lesù a zemìdìlské pùdy. Nabývání nemovitostí fyzickými osobami, které nemají na území ÈR trvalý pobyt (ani nejsou obèany jednoho ze èlenských státù EU): Nabývat nemovitosti mohou tyto osoby pouze: dìdìním; do spoleèného jmìní manželù, z nichž pouze jeden je èeským státním obèanem nebo osobou s trvalým pobytem na území ÈR; od pøíbuzného v øadì pøímé (rodièe), sourozence nebo manžela; výmìnou za jinou nemovitost v ÈR, jejíž cena zjištìná podle zvláštního právního pøedpisu nepøevyšuje cenu zjištìnou podle zvláštního právního pøedpisu pùvodní nemovitosti; na základì pøedkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví; výstavbou na vlastním pozemku; jde-li o pozemek, který tvoøí jeden funkèní celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví nebo pokud tak výslovnì stanoví zvláštní zákon. Nabývání nemovitostí státními pøíslušníky èlenských státù Evropských spoleèenství: Od 1. kvìtna 2004 mohou obèané EU s „prùkazem o povolení k pobytu pro státního pøíslušníka Evropských spoleèenství“ nabývat nemovitosti v ÈR, s výjimkou zemìdìlské pùdy a lesù, bez omezení. Obèanùm EU k nabývání nemovitostí na území ÈR tedy staèí povolení k pøechodnému nebo k trvalému pobytu v ÈR. Nabývat zemìdìlskou pùdu a lesy mohou obèané EU s „prùkazem o povolení k pobytu pro státního pøíslušníka èlenského státu Evropských spoleèenství,“ pouze pokud jsou v ÈR evidováni v evidenci zemìdìlských podnikatelù u pøíslušného obecního úøadu obce s rozšíøenou pùsobností, a jejichž trvalý pobyt je v ÈR alespoò 3 roky. Nabývání nemovitostí rodinnými pøíslušníky (ze tøetích zemí) obèanù èlenských státù Evropské Unie: Rodinní pøíslušníci (ze tøetích zemí) obèana EU si mohou od 1. kvìtna 2004 podat žádost o povolení k pøechodnému pobytu, pokud si obèan EU podal stejnou žádost nebo již na povolení k pøechodnému pobytu na území ÈR pobývá. Policie vydá rodinnému pøíslušníku, který není obèanem EU, povolení k pøechodnému pobytu formou prùkazu o povolení k pobytu. Na základì prùkazu o povolení k pobytu mùže tento rodinný pøíslušník nabývat nemovitosti za podmínek a v rozsahu jako obèan EU (viz výše).

²Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ Ó»éù µ»ñáõÙÁ âÐ-áõÙ 2004 Ã. Ù³ÛÇëÇ 1-Çó Ñ»ïá ²Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ Ó»éù µ»ñáõÙÁ âÐ-áõÙ Ùßï³å»ë µÝ³ÏíáÕ ýǽÇÏ³Ï³Ý ³ÝÓ³Ýó ÏáÕÙÇó ¢ âÐ-áõÙ Ýëï³í³Ûñ áõÝ»óáÕ Çñ³í³Ï³Ý ³ÝÓ³Ýó ÏáÕÙÇó. â»Ë³Ï³Ý ѳÝñ³å»ïáõÃÛáõÝÁ ºØ ÙïÝ»Éáõó Ñ»ïá Ýßí³Í ËÙµ³íáñáõÙÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ ³Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ Ó»éù µ»ñÙ³Ý å³ÛÙ³ÝÝ»ñÁ ³é³ÝÓݳå»ë ã»Ý ÷á÷áËí»É£ Àëï ³ñÅáõÛóÛÇÝ (í³ÉÛáõï³ÛÇÝ) ûñ»ÝùÇ §17-Ç âÐ-áõÙ Ùßï³å»ë µÝ³ÏíáÕ ýǽÇÏ³Ï³Ý ³ÝÓÇù ¢ âÐ-áõÙ Ýëï³í³Ûñ áõÝ»óáÕ Çñ³í³Ï³Ý ³ÝÓÇù ϳñáÕ »Ý ·Ý»É âÐ-Ý ï³ñ³ÍùáõÙ ó³Ýϳó³Í ³Ýß³ñÅ ·áõÛù, Ý»ñ³éÛ³É ³Ýï³éÝ»ñ ¢ ·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý ÑáÕ³ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝÝ»ñ£ ²Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ Ó»éù µ»ñáõÙÁ ýǽÇÏ³Ï³Ý ³ÝÓ³Ýó ÏáÕÙÇó, áñáÝù ãáõÝ»Ý âÐ-áõÙ Ùßï³Ï³Ý µÝ³ÏóáõÃÛáõÝ (¢ ã»Ý ¿É ѳݹÇë³ÝáõÙ ºØ-Ý ³Ý¹³Ù³ÏÇó å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñÇó áñ¢¿ Ù»ÏÇ ù³Õ³ù³óÇ). ²Ûë ϳñ·Ç ³ÝÓÇù ϳñáÕ »Ý Ó»éù µ»ñ»É ³Ýß³ñÅ ·áõÛù ÙdzÛÝ Ñ»ï¢Û³É ¹»åù»ñáõÙ. - ųé³Ý·áõÃÛ³Ùµ, - ³ÙáõëÇÝ»ñÇ Ñ³Ù³ï»Õ áõÝ»óí³Íùáí »Ã» Ýñ³ÝóÇó ·áÝ» Ù»ÏÁ áõÝÇ âÐ-áõÙ ù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝÁ ϳ٠¿É Ùßï³Ï³Ý µÝ³ÏáõÃÛáõÝ âÐ-áõÙ, - áõÕÕ³ÏÇ Ñ³ñ³½³ïÇó (ÍÝáÕÇó), - ѳñ³½³ï »ÕµáñÇó (ùñáçÇó) ϳ٠³ÙáõëÇÝÇó, - ÷á˳ݳÏÙ³Ý ÙÇçáóáí âÐ-áõÙ ÙÇ ³ÛÉ ³Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ Ñ»ïª ³Û¹ Ó¢áí Ó»éù µ»ñí³Í ³Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ ·ÇÝÁ ãå»ïù ¿ ·»ñ³½³ÝóÇ Ý³ËÝ³Ï³Ý ·áõÛùÇ ·ÝÇó, - ѳٳï»Õ ë»÷³Ï³ÝáõÃÛ³Ý µ³ÅÝÇ ïÇñ³Ý³Éáõ Çñ³íáõÝùÇ ·ÝáõÙÇó, - ßÇݳñ³ñáõÃÛáõÝáí ë»÷³Ï³Ý ÑáÕ³Ù³ëáõÙ, »Ã» ÑáÕ³Ù³ëÁ ßÇݳñ³ñáõÃÛ³Ý Ñ»ï ϳ½ÙáõÙ ¿ Ù»Ï ·áñÍáÕ ³ÙµáÕçáõÃÛáõÝ Ï³Ù ¿É ³Ûëå»ë ¿ ѳëï³ïáõ٠ѳïáõÏ ûñ»ÝùÁ£ ²Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ Ó»éù µ»ñáõÙÁ ºØ-Ý ³Ý¹³Ù³ÏÇó å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ù³Õ³ù³óÇÝ»ñÇ ÏáÕÙÇó. êÏë³Í 2004Ã. Ù³ÛÇëÇ 1-Çó ºØ-Ý ù³Õ³ù³óÇÝ»ñÁ, ²ÝÓݳ·Çñ µÝ³Ïí»Éáõ ÃáõÛɳïíáõÃÛ³Ý ºíñáå³Ï³Ý ÁÝÏ»ñ³ÏóáõÃÛ³Ý ù³Õ³ù³óáõ ѳٳñª v ÷³ëï³ÃÕÃÇ ÑÇÙ³Ý íñ³ ϳñáÕ »Ý Ó»éù µ»ñ»É âÐ-áõÙ ³Ýß³ñÅ ·áõÛù ³Ýë³Ù³Ý³÷³Ïª µ³ó³éáõÃÛ³Ùµ ³Ýï³é³Ù³ë»ñ ¢ ÑáÕ³ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝÝ»ñ£ ºØ-Ý ù³Õ³ù³óÇÝ»ñÇÝ âÐ-áõÙ ³Ýß³ñÅ ·áõÛù Ó»éù µ»ñÙ³Ý Ñ³Ù³ñ µ³í³Ï³Ý ¿ ųٳݳϳíáñ ϳ٠Ùßï³Ï³Ý µÝ³ÏÙ³Ý ÃáõÛɳïíáõÃÛáõÝ£ ¶ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý ÑáÕ³ï³ñ³ÍáõÃÛáõÝÝ»ñ ϳ٠³Ýï³é³Ù³ë»ñ Ó»é µ»ñÙ³Ý Ñ³Ù³ñ ºØ-Ý ù³Õ³ù³óÇÝ»ñÁ å»ïù ¿ ³ñӳݳ·ñí³Í ÉÇÝ»Ý ·ÛáõÕ³ïÝï»ë³Ï³Ý ·áñͳñ³ñÝ»ñÇ ³Ýí³Ý³óáõó³ÏáõÙª ѳٳå³ï³ëË³Ý ï»Õ³Ï³Ý ËáñÑáõñ¹áõÙ£ Üñ³Ýó Ùßï³Ï³Ý µÝ³ÏáõÙÁ âÐ-áõÙ å»ïù ¿ ÉÇÝÇ ³éÝí³½Ý 3 ï³ñÇ£ ²Ýß³ñÅ ·áõÛùÇ Ó»éù µ»ñáõÙÁ ºØ-Ý ³Ý¹³Ù³ÏÇó å»ïáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ù³Õ³ù³óÇÝ»ñÇ ÁÝï³Ý»³Ï³Ý ³Ý¹³ÙÝ»ñÇ (»ññáñ¹ »ñÏñÝ»ñÇó) ÏáÕÙÇó£ ºØ-Ý ù³Õ³ù³óáõ ÁÝï³ÝÇùÇ ³Ý¹³ÙÝ»ñÁ (»ññáñ¹ »ñÏñ³óÇ) ϳñáÕ »Ý (2004 Ã. Ù³ÛÇëÇ 1-Çó) ¹ÇÙ»É Å³Ù³Ý³Ï³íáñ µÝ³ÏáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ, »Ã» ºØ-Ý ù³Õ³ù³óÇÝ ÇÝùÁ ¹ÇÙ»É ¿ ѳٳå³ï³ëË³Ý Ëݹñ³Ýùáí ϳ٠¿É µÝ³ÏíáõÙ ¿ âÐ-Ý ï³ñ³ÍùáõÙ£ àëïÇϳÝáõÃÛáõÝÁ ³Û¹ ³ÝÓÇÝ, áñÁ ãÇ Ñ³Ý¹Çë³ÝáõÙ ºØ-Ý ù³Õ³ù³óÇ, Ïï³ ÃáõÛɳïíáõÃÛáõÝ Å³Ù³Ý³Ï³íáñ µÝ³Ïí»Éáõ ѳٳñ ѳٳå³ï³ëË³Ý ÷³ëï³ÃÕÃÇ ï»ëùáí£ ²Û¹ ÷³ëï³ÃÕÃÇ ÑÇÙ³Ý íñ³ ϳñáÕ ¿ Ýßí³Í ³ÝÓÁ Ó»éù µ»ñ»É ³Ýß³ñÅ ·áõÛù ÝáõÛÝ å³ÛÙ³Ýáí ¢ ͳí³Éáí, ÇÝã-áñ ·áñÍáõÙ »Ý ºØ-Ý ù³Õ³ù³óáõ ѳٳñ£

Tato rubrika je výsledkem spolupráce mezi èasopisem Nairi a IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) na projektu „Podpora integrace cizincù v Èeské republice“ který financuje Ministerstvo práce a sociálních vìcí (MPSV).

Nairi 2/2004 7

Èlánky v této rubrice vìtšinou vycházejí z obsahu webových stránek Doma v ÈR, které jsou urèené pro dlouhodobì usazené cizince v ÈR. Na stránkách www.am.domavcr.cz naleznete podrobnìjší informace o zamìstnávání, sociálním zabezpeèení, bydlení, vzdìlávání, pobytových a jiných otázkách v arménštinì. Doma v ÈR funguje i v dalších jazykových verzích, mimojiné v èeštinì, ruštinì a angliètinì.

NarozenÌ dÌtÏte RodiËe narozenÈho dÌtÏte na ˙zemÌ »eskÈ republiky musÌ splnit ¯adu administrativnÌch krok˘. P¯iloûen˝ text: ìNarozenÌ dÌtÏteî p¯in·öÌ informace nejenom o nutnÈ administrativÏ, ale i o pobytovÈm statusu novorozence a popis postupu p¯ihl·öenÌ dÌtÏte ke zdravotnÌmu pojiötÏnÌ. OznamovacÌ povinnost a povinnosti rodiˢ po narozenÌ dÌtÏte Pokud se na ˙zemÌ »R narodÌ dÌtÏ cizinci, m· oznamovacÌ povinnost porodnice, ve kterÈ se dÌtÏ narodilo. Porodnice ozn·mÌ narozenÌ dÌtÏte matriËnÌmu ˙¯adu (odboru), v jehoû obvodu (nebo mÏstÏ) se porodnice nach·zÌ. MatriËnÌ ˙¯ednÌk zapÌöe narozenÈ dÌtÏ do Knihy narozenÌ, vystavÌ dÌtÏti Ëesk˝ rodn˝ list (kter˝ si pozdÏji vyzvednete u matriËnÌho ˙¯ednÌka) a ozn·mÌ narozenÌ dÌtÏte odboru evidence obyvatel. Aby byl rodn˝ list dÌtÏte uzn·n st·tem p˘vodu (nebo, ve st·tÏ, kde jste byli naposledy hl·öeni k trvalÈmu pobytu), musÌ rodiËe dÌtÏte po vyd·nÌ rodnÈho listu matriËnÌm ˙¯adem nechat p¯eloûit rodn˝ list dÌtÏte soudnÌm tlumoËnÌkem do svÈho mate¯skÈho jazyka a nechat rodn˝ list v˝öe ovϯit (tzv. superlegalizacÌ; o jejÌ nutnosti v·s bude informovat vaöe ambas·da viz Adres·¯ kontakt˘) magistr·tem. PotÈ je nutnÈ zkontaktovat zastupitelsk˝ ˙¯ad (Pokud se ambas·da vaöeho domovskÈho st·tu na ˙zemÌ »R nenach·zÌ, je t¯eba zkontaktovat ËeskÈ Ministerstvo zahraniËnÌch vÏcÌ), aby bylo dÌtÏ zaps·no do pasu rodiˢ nebo mu byl vystaven vlastnÌ cestovnÌ doklad. D·le je t¯eba zaû·dat o p¯ÌsluönÈ vÌzum (pro narozenÈ dÌtÏ) na oddÏlenÌ cizineckÈ policie (nejpozdÏji do 60 dn˘ od narozenÌ dÌtÏte!). Pozn·mka: Lh˘ta 60 dn˘ od narozenÌ dÌtÏte se povaûuje za prodlouûenou, pokud pod·nÌ û·dosti v tÈto dobÏ zabr·nily d˘vody nez·vislÈ na v˘li cizince do doby, neû tyto d˘vody pominou. Cizinec je povinen tyto d˘vody neprodlenÏ ozn·mit policii (ß88, odst.(4), z·kona Ë. 326/1999 Sb.). K û·dosti o povolenÌ k pobytu nebo û·dosti o zaps·nÌ narozenÈho dÌtÏte do vÌza, je rodiË povinen p¯edloûit: 1) cestovnÌ doklad dÌtÏte; v p¯ÌpadÏ z·konnÈho z·stupce, kter˝ je cizincem, lze p¯edloûenÌ cestovnÌho dokladu nahradit p¯edloûenÌm vlastnÌho cestovnÌho dokladu, ve kterÈm je dÌtÏ zaps·no, 2) rodn˝ list dÌtÏte, 3) doklad o zdravotnÌm pojiötÏnÌ po dobu pobytu na ˙zemÌ; to neplatÌ, pokud je ˙hrada n·klad˘ zdravotnÌ pÈËe zajiötÏna jin˝m zp˘sobem (ß89, z·kona Ë. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc˘ na ˙zemÌ »R, v†platnÈm znÏnÌ), nap¯. placenÌm hotovostÌ. VÌzum policie udÏlÌ do cestovnÌho dokladu dÌtÏte nebo do cestovnÌho dokladu z·konnÈho z·stupce, v nÏmû je dÌtÏ zaps·no; to neplatÌ, pokud narozen˝ cizinec v tÈto dobÏ vycestuje z ˙zemÌ. V p¯ÌpadÏ pod·nÌ û·dosti o udÏlenÌ povolenÌ k pobytu se pobyt narozenÈho cizince po dobu ¯ÌzenÌ povaûuje za p¯echodn˝ (ß88, odst.(3), z·kona Ë. 326/ 1999 Sb.). UrËenÌ rodiËovstvÌ Matkou dÌtÏte je ûena, kter· dÌtÏ porodila (ß50a, z·kona Ë. 94/1963 Sb., o rodinÏ). 1) Otcem dÌtÏte je manûel matky, narodÌ-li se dÌtÏ v dobÏ od uzav¯enÌ manûelstvÌ do uplynutÌ t¯ÌstÈho dne po tom, kdy manûelstvÌ zaniklo nebo bylo prohl·öeno za neplatnÈ (dle ß51, odst.(1), z·kona Ë. 94/1963 Sb.). 2) Jinak se za otce povaûuje muû, jehoû otcovstvÌ bylo urËeno souhlasn˝m prohl·öenÌm rodiˢ uËinÏn˝m p¯ed matriËnÌm ˙¯adem nebo soudem (ß52, odst.(1), z·kona Ë. 94/ 1963 Sb.). Muû, jehoû otcovstvÌ bylo urËeno souhlasn˝m prohl·öenÌm rodiˢ, m˘ûe je p¯ed soudem pop¯Ìt, jen je-li vylouËeno, ûe by mohl b˝t otcem dÌtÏte a dokud neuplyne öest mÏsÌc˘ ode dne, kdy bylo takto otcovstvÌ urËeno. Tato lh˘ta neskonËÌ p¯ed uplynutÌm öesti mÏsÌc˘ od narozenÌ dÌtÏte. TakÈ matka dÌtÏte m˘ûe v tÈto lh˘tÏ pop¯Ìt, ûe je otcem dÌtÏte muû, jehoû otcovstvÌ bylo urËeno souhlasn˝m prohl·öenÌm rodiˢ (ß61, odst.(1) a (2), z·kona Ë. 94/1963 Sb.). 3)

Nedoölo-li k†urËenÌ otcovstvÌ podle bod˘ 1 a 2 m˘ûe dÌtÏ, ûena i muû navrhnout, aby otcovstvÌ urËil soud. Za otce dÌtÏte je pak povaûov·n muû, kter˝ v†rozhodnÈ dobÏ (prokazatelnÏ) souloûil s†matkou dÌtÏte.

VÌce se o urËenÌ rodiËovstvÌ dozvÌte v z·konÏ Ë. 94/1963 Sb., o rodinÏ; ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ viz souvisejÌcÌ odkazy. HrazenÌ zdravotnÌ pÈËe v souvislosti s porodem dÌtÏte P¯i p¯Ìjmu tÏhotnÈ ûeny - cizinky (bez trvalÈho pobytu na ˙zemÌ »R) do porodnice je poûadov·no, aby ûena sloûila v porodnici kauci (musÌ b˝t zajiötÏna ˙hrada n·klad˘ spojen˝ch s porodem). Pokud je matka pojiötÏna dlouhodob˝m smluvnÌm zdravotnÌm pojiötÏnÌm a p¯i vstupnÌ prohlÌdce nebyla tÏhotn·, budou n·klady na porod uhrazeny ze smluvnÌho pojistnÈho. Pokud je matka pojiötÏna dlouhodob˝m smluvnÌm zdravotnÌm pojiötÏnÌm a p¯i vstupnÌ prohlÌdce se zjistÌ tÏhotenstvÌ, bude muset platit vyööÌ pojistnÈ (vÌce informacÌ na informaËnÌ lince VZP »R, tel: 221 752 175). Pokud m· ûena-cizinka trval˝ pobyt na ˙zemÌ »R nebo je ûadatelkou o azyl nebo m· uznan˝ azyl nebo m· vÌzum za ˙Ëelem strpÏnÌ pobytu, nebude po nÌ v porodnici kauce vyûadov·na, ponÏvadû je tato ûena ˙Ëastna ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. ZdravotnÌ pojiötÏnÌ dÏtÌ cizinc˘ DÌtÏ narozenÈ rodiˢm, kte¯Ì na ˙zemÌ »R pob˝vajÌ na vÌzum (zejmÈna na tzv. dlouhodobÈ vÌzum nad 90 dn˘), nenÌ ˙ËastnÈ ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Pro toto dÌtÏ je tedy t¯eba uzav¯Ìt dlouhodobÈ smluvnÌ zdravotnÌ pojiötÏnÌ u VZP. Vaöe dÌtÏ bude muset absolvovat vstupnÌ prohlÌdku, kterou hradÌte z vlastnÌch finanËnÌch prost¯edk˘. Na z·kladÏ tÈto prohlÌdky s v·mi pojiöùovna uzav¯e smlouvu o zdravotnÌm pojiötÏnÌ vaöeho dÌtÏte a urËÌ v˝öi pojistnÈho (z·leûÌ p¯i tom na vÏku a pohlavÌ). Pojiöùovna potÈ p¯idÏlÌ vaöemu dÌtÏti zvl·ötnÌ ËÌslo (ne rodnÈ ËÌslo) a vystavÌ mu pr˘kaz pojiötÏnce (zelen· barva). PÈËi o dÌtÏ v porodnici je t¯eba hradit hotovostÌ, ponÏvadû smlouva bude uzav¯ena aû po vstupnÌ prohlÌdce dÌtÏte. DÌtÏ narozenÈ rodiˢm, kte¯Ì pob˝vajÌ v »R jen p¯echodnÏ, tzn., ûe s dÌtÏtem do 60 dn˘ po narozenÌ vycestujÌ z »R, povaûuje se pobyt dÌtÏte automaticky za p¯echodn˝. PÈËi o dÌtÏ v porodnici bude t¯eba uhradit hotovostÌ a z·roveÚ budou povinni rodiËe uzav¯Ìt pro toto dÌtÏ smluvnÌ zdravotnÌ pojiötÏnÌ u VZP, pokud nejsou rodiËe ˙Ëastni zahraniËnÌho zdravotnÌho pojiötÏnÌ (kterÈ zahrnuje do hrazenÈ pÈËe i zdravotnÌ pÈËi v souvislosti s porodem a s pÈËÌ o narozenÈ dÌtÏ). V p¯ÌpadÏ, ûe se ûenÏ narodÌ postiûenÈ dÌtÏ, je t¯eba, aby do 60 dn˘ podala û·dost o povolenÌ k pobytu pro dÌtÏ z humanit·rnÌch d˘vod˘. V p¯ÌpadÏ kladnÈ vy¯ÌzenÌ û·dosti bude pobyt dÌtÏte povaûov·n za trval˝ jiû od jeho narozenÌ a pÈËe by mÏla b˝t pojiöùovnou hrazena v plnÈ v˝öi. UpozornÏnÌ! S pojiöùovnou m˘ûete uzav¯Ìt dva druhy smluvnÌho zdravotnÌho pojiötÏnÌ: kr·tkodobÈ nebo dlouhodobÈ. Pojiöùovna ale dÌtÏ do 1 roku kr·tkodobÏ nepojistÌ! DÌtÏ tedy m˘ûete pojistit pouze dlouhodobÏ. MusÌte zaplatit za dÌtÏ z·lohu na 12 mÏsÌc˘ dop¯edu! D· se jeötÏ p¯ed narozenÌm dÌtÏte uzav¯Ìt smluvnÌ pojiötÏnÌ pro toto dÌtÏ? PojiötÏnÌ se ned· uzav¯Ìt p¯ed narozenÌm dÌtÏte pro toto dÌtÏ. M˘ûete ho uzav¯Ìt aû po narozenÌ dÌtÏte. Pokud ovöem bylo p¯i vstupnÌ prohlÌdce zjiötÏno tÏhotenstvÌ matky-cizinky (kter· se chce pojistit dlouhodobÏ), lze zahrnout porod do smluvnÌho zdravotnÌho pojiötÏnÌ (takûe tato matka bude platit vyööÌ pojistnÈ). VÌce informacÌ se dozvÌte na informaËnÌ lince VöeobecnÈ zdravotnÌ pojiöùovny »R, tel: 221 752 175. Jméno a pøíjmení dítìte Jméno, popøípadì jména dítìte se do matriky zapíší podle souhlasného prohlášení rodièù (prohlášení lze uèinit na matrièním úøadì nebo v porodnici na pøedepsaném tiskopise). Dítìti, které není obèanem a jehož rodièe nemají státní obèanství Èeské republiky, lze zapsat více jmen (dle § 18, zákona o matrikách). Dítìti, které není obèanem a jehož rodièe nemají státní obèanství Èeské republiky, se zapíše pøíjmení podle dohody rodièù - buï spoleèné pøíjmení rodièù nebo pøíjmení jednoho z rodièù (pokud mají rodièe rùzná pøíjmení). Pøíjmení dítìte ženského pohlaví se tvoøí v souladu s pravidly èeské mluvnice (tj. s koncovkou - ová). Pokud rodièe chtìjí, aby mìla jejich dcera pøíjmení v mužském tvaru (tj. bez koncovky - ová), musejí vyplnit na matrièním úøadì žádost. Úøad této žádosti musí vyhovìt, je-li dítì cizincem, èeským státním obèanem, jehož jeden z roèièù je cizincem, anebo je-li dítì èeskm státním obèanem a je jiné než èeské národnosti (dle §69, zákona o matrikách).

Tato rubrika je výsledkem spolupráce mezi èasopisem Nairi a IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) na projektu „Podpora integrace cizincù v Èeské republice“ který financuje Ministerstvo práce a sociálních vìcí (MPSV).

8 Nairi 2/2004

²Ûë ëÛáõݳÏÇ Ñá¹í³ÍÝ»ñÁ ٻͳٳëÝáõÃÛ³Ùµ »ÉÝáõÙ »Ý îáõÝÁª âÐ-áõÙ í»µ³ÛÇÝ ¿ç»ñÇ å³ñáõݳÏáõÃÛáõÝÇó, áñáÝù ݳ˳ï»ëí³Í »Ý âÐ-áõÙ »ñϳñ³ï¢ ï»Õ³íáñí³Í ûï³ñ»ñÏñ³óÇÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ£ www.am.domavcr.cz ÇÝï»ñÝ»ï³ÛÇÝ ¿ç»ñáõÙ ¹áõù Ï·ïÝ¿ù Ù³Ýñ³Ù³ëÝ ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñª ³ß˳ï³ÝùÇ ï»Õ³íáñÙ³Ý, ëáóÇ³É ³å³ÑáíÙ³Ý, µÝ³Ïí»Éáõ, áõëÙ³Ý ¢ ³ÛÉ Ñ³ñó»ñÇ Ù³ëÇÝ Ñ³Û»ñ»Ý É»½íáí£ îáõÝÁª âÐ-áõÙ ·áñÍáõÙ ¿ ¢ ³ÛÉ É»½í³ï³ñµ»ñ³ÏÝ»ñáí, ÇÝãå»ë ݳ¢ ã»Ë»ñ»Ý, éáõë»ñ»Ý ¢ ³Ý·É»ñ»Ý£

ºñ»Ë³ÛÇ ÍÝݹ³µ»ñáõÙ â»Ë³Ï³Ý ѳÝñ³å»ïáõÃÛ³Ý ï³ñ³ÍùáõÙ ÍÝݹ³µ»ñí³Í »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝáÕÝ»ñÁ å»ïù ¿ ϳï³ñ»Ý ÙÇ ß³ñù ³¹ÙÇÝÇëïñ³ïÇí ù³ÛÉ»ñ£ ²é³ç³ñÏí³Í Ñá¹í³ÍáõÙ µ»ñí³Í »Ý ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñ, áã ÙdzÛÝ ³ÝÑñ³Å»ßï ³¹ÙÇÝÇëïñ³ïÇí³ÛÇ í»ñ³µ»ñÛ³É, ³ÛÉ¢ Ýáñ³ÍÇÝÇ µÝ³ÏÙ³Ý Ï³ñ·³íÇ׳ÏÇ Ù³ëÇÝ ¢ »ñ»Ë³ÛÇÝ ³éáÕ׳å³ÑáõÃÛ³Ý ³å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·ÇÝ Ññ³íÇñÙ³Ý ÁÝóóùÁ£ ÌÝáÕÝ»ñÇ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ¢ »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝݹ³µ»ñáõÃÛáõÝÇó Ñ»ïá ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝ ï³Éáõ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÁ ºÃ» âÐ-Ý ï³ñ³ÍùáõÙ ÍÝݹ³µ»ñíÇ ûï³ñ»ñÏñ³óáõ »ñ»Ë³, ³å³ ³Û¹ Ù³ëÇÝ ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝ ï³Éáõ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝ áõÝÇ ÍÝݹ³ïáõÝÁ£ÌÝݹ³ïáõÝÁ, áñï»Õ ÍÝݹ³µ»ñí»É ¿ »ñ»Ë³Ý, ³Û¹ Ù³ëÇÝ ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝ ¿ ï³ÉÇë µÝ³ÏãáõÃÛ³Ý ù³Õ³ù³óÇ³Ï³Ý íÇ׳ÏÇ ³ñӳݳ·ñÙ³Ý í³ñãáõÃÛ³ÝÁ, áñÇ ·áñÍáõÝ»áõÃÛ³Ý ï³ñ³ÍùáõÙ ·ïÝíáõÙ ¿ ÍÝݹ³ïáõÝÁ£Ø³ïñÇϳÛÇÝ í³ñãáõÃÛ³Ý ³ß˳ï³ÏÇóÁ Ï·ñ³ÝóÇ »ñ»Ë³ÛÇÝ ÌÝݹ³µ»ñÙ³Ý ·ñùÇ Ù»ç, »ñ»Ë³ÛÇ Ñ³Ù³ñ ÏÉñ³óÝÇ ÍÝݹ³Ï³Ý (ÍÝÝ¹Û³Ý Ã»ñÃ) ¢ »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝáõÝ¹Ç Ù³ëÇÝ ï»ÕÛ³Ï Ïå³ÑÇ µÝ³ÏãáõÃÛ³Ý ³ñӳݳ·ñÙ³Ý í³ñãáõÃÛ³ÝÁ£ àñåÇëÇ »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝݹ³Ï³ÝÁ (áñå»ë ÷³ëï³ÃáõÕÃ) ׳ݳãáõÙ áõݻݳ ³ÛÝ »ñÏñáõÙ, áñï»Õ áõÝ»ù ͳ·áõÙ, ϳ٠³ÛÝ »ñÏñáõÙ áñï»Õ ¹áõù í»ñçÇÝ ³Ý·³Ù áõÝ»ó»É »ù Ùßï³å»ë µÝ³ÏáõÙ, ³ÝÑñ³Å»ßï ¿ âÐ-áõÙ ëï³ó³Í »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝݹ³Ï³ÝÁ óñ·Ù³ÝíÇ Ù³Ûñ»ÝÇ É»½íÇ (¹³ï³Ï³Ý óñ·Ù³ÝãÇ ÏáÕÙÇó), áñåÇëÇ ³ÛÝ Ñ³ëï³ïíÇ Ù³·Çëïñ³ïáõÙ (³Ûëå»ë Ïáãí³Í ëáõå»ñÉ»·³Éǽ³ódzÛÇ Ù³ëÇÝ, »Ã» ³ÛÝ ³ÝÑñ³Å»ßï ÉÇÝÇ, Ó»½ ÏѳÛïÝÇ Ó»ñ ¹»ëå³Ý³ïáõÝÁ), ³ÛÝáõÑ»ï¢ ³ÝÑñ³Å»ßï ¿ ¹ÇÙ»É Ñ³Ù³å³ï³ëË³Ý í³ñãáõÃÛáõÝ áñå»ë½Ç »ñ»Ë³Ý ·ñ³ÝóíÇ ÍÝáÕÝ»ñÇ ½µáë³ßñçÇϳÛÇÝ ³ÝÓݳ·ñ»ñáõÙ, ϳ٠¿É, áñå»ë½Ç Ýñ³Ý ïñíÇ ³ÝÓÝ³Ï³Ý ½µáë³ßñçÇϳÛÇÝ ³ÝÓݳ·Çñ£ ºÃ» Ó»ñ Ù³Ûñ »ñÏÇñÁ ãáõÝÇ âÐ-áõÙ ¹»ëå³Ý³ïáõÝ, ³å³ ³ÝÑñ³Å»ßï ¿ ¹ÇÙ»É âÐ-Ý ²ñï³ùÇÝ ·áñÍ»ñÇ Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝ£²ÛÝáõÑ»ï¢, ³ÝÑñ³Å»ßï ¿ ¹ÇÙ»É ûï³ñ»ñÏñ³ áëïÇϳÝáõÃÛáõÝ Ñ³Ù³å³ï³ëË³Ý íǽ³ (Ýáñ³ÍÇÝ »ñ»Ë³Ç ѳٳñ) ëï³Ý³Éáõ Ëݹñ³Ýùáí (áã áõß ù³Ý 60 ûñ »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝí³Í ûñÇó)£ ÜÞàôØ ºñ»Ë³ÛÇ ÍÝí³Í ûñÇó ëÏë³Í 60ûñ ųÙÏ»ïÁ ϳñ»ÉÇ ¿ »ñϳñ³óÝ»É, »Ã» ûï³ñ»ñϳóáõ ϳÙùÇó ¹áõñë ѳݷ³Ù³ÝùÝ»ñÇ Ñ»ï¢³Ýùáí, ݳ ãÇ Ï³ñáÕ³ó»É ë³ÑÙݳí³Í ųÙÏ»ïáõÙ ¹Çٻɣ úï³ñ»ñϳóÇÝ å³ñï³íáñ ¿ Ýßí³Í å³ï׳éÝ»ñÁ ѳÛïÝÇ áëïÇϳÝáõÃÛ³ÝÁ (å³ñ. 86 Ñá¹í.(4))£ ´Ý³ÏÙ³Ý Ñ³Ù³ñ ÃáõÛɳïíáõÃÛ³Ý ¹ÇÙáõÙÇ Ï³Ù Ýáñ³ÍÇÝ »ñ»Ë³ÛÇÝ ½µáë³ßñçÇϳÛÇÝ ÷³ëï³ÃÕÃÇ Ù»ç ·ñ³Ýó»Éáõ ¹ÇÙáõÙÇ Ñ»ï ÍÝáÕÁ å³ñï³íáñ ¿ Ý»ñϳ۳óÝ»É.

1) »ñ»Ë³ÛÇ ½µáë³ßñçÇϳÛÇÝ ÷³ëï³ÃáõÕïÃÁ£ úñÇݳíáñ Édz½áñí³Í ûï³ñ»ñÏñ³ Ý»ñϳ۳óáõóÇãÇ ¹»åùáõÙ, ϳñ»ÉÇ ¿ »ñ»Ë³ÛÇ ½µáë³ßñçÇϳÛÇÝ ÷³ëï³ÃáõÕÃÁ ÷á˳ñÇÝ»É ³ÝÓÝ³Ï³Ý ½µáë³ßñçÇϳÛÇÝ ÷³ëï³ÃÕÃáí, áñÇ Ù»ç ·ñí³Í ¿ »ñ»Ë³Ý£ 2) »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝݹ³Ï³ÝÁ 3) âÐ-Ý ï³ñ³ÍùáõÙ ·ïÝÙ³Ý ³ÙµáÕç ï¢áÕáõÃÛ³Ý ÁÝóóùáõÙ ³éáÕç³å³ÑáõÃÛ³Ý ³å³Ñáí³·ñÙ³Ý ÷³ëï³ÃáõÕÃÁ£ àëïÇϳÝáõÃÛáõÝÁ íǽ³Ý ϳñӳݳ·ñÇ Ï³Ù »ñ»Ë³ÛÇ ½µáë³ßñçÇϳÛÇÝ ÷³ëï³ÃÕÃáõ٠ϳ٠¿É ûñÇݳíáñ Édz½áñí³Í ³ÝÓÇ ÷³ëï³ÃÕÃáõÙ, »Ã» »ñ»Ë³Ý ³ÛÝï»Õ ·ñí³Í ¿£ ´Ý³ÏÙ³Ý Ñ³Ù³ñ ¹ÇÙáõÙ ï³Éáõ ¹»åùáõÙ »ñ»Ë³ÛÇ µÝ³ÏÙ³Ý Ï³ñ·³íÇ׳ÏÁ ѳٳñíáõÙ ¿, ѳñóÇ ÉáõÍÙ³Ý ÁÝóóùÇ ³ÙµÕç ï¢áÕáõÃÛ³Ùµ, áñå»ë ³ÝóáÕÇÏ µÝ³ÏáõÙ (úñ»Ýë·Çñù,ûñ»Ýù ÃÇí 326/1999, å³ñ 83(3)) £ гÛñáõÃÛ³Ý áñáßáõÙÁ 1) ºñ»Ë³ÛÇ Ñ³Ûñ ¿ áñáßíáõÙ Ùáñ ³ÙáõëÇÝÁ, »Ã» »ñ»Ë³Ý ÍÝíáõÙ ¿ ³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý Ñ³ëï³ïÙ³Ý ûñÇó ëÏë³Í ÙÇÝ㢠³ÙáõëÝáõÃÛ³Ý Ë½Ù³Ý, ϳ٠Ýñ³ ã»ÕÛ³É ÉÇÝ»Éáõ Ù³ëÇÝ Ñ³Ûï³ñ³ñÙ³Ý (Áëï ûñ»Ýù·ñùÇ ÃÇí. 94/1963 ûñ»ÝùÇ å³ñ.51, ù³Õí.(1)) å³ÑÇó ³Ýó 300 ûñ ųÙÏ»ïáõÙ£ 2) ²ÛÉ Ó¢áí »ñ»Ë³ÛÇ Ñ³Ûñ ¿ ѳٳñíáõÙ ³ÛÝ ïÕ³Ù³ñ¹Á, áñÇ Ñ³ÛñáõÃÛáõÝÁ áñáßí»É ¿ ÍÝáÕÝ»ñÇ Ñ³Ûï³ñ³ñáõÃÛ³Ùµ Ù³ïñÇϳÛÇÝ í³ñãáõÃÛáõÝáõ٠ϳ٠¹³ï³ñ³ÝáõÙ (úñ»Ýë·ñùÇ Ã. 94/1963 ûñ»Ýù, å³ñ. 52, ù³Õí.(1))£ îÕ³Ù³ñ¹Á, áñÇ Ñ³ÛñáõÃÛáõÝÁ áñáßí»É ¿ ÍÝáÕÝ»ñÇ Ñ³Ù³ï»Õ ѳÛï³ñ³ñáõÃÛ³Ùµ, ϳñáÕ ¿ ¹³ï³ñ³Ýáí µáÕáù³ñÏ»É ³ÛÝ, ë³Ï³ÛÝ, »Ã» µ³ó³éí³Í ¿ áñ ϳñáÕ ¿ñ ÉÇÝ»É »ñ»Ë³ÛÇ Ñ³ÛñÁ ¢ ù³ÝÇ ¹»é ãÇ Éñ³ó»É 6 ³ÙÇë ³ÛÝ ûñÇó »ñµ Ýßí³Í áñáßáõÙÁ ϳï³ñí»É ¿£ ²Û¹ ųÙÏ»ïÁ ãÇ í»ñç³Ý³, ÙÇÝç¢ »ñ»Ë³ÛÇ 6 ³ÙÇë Éñ³Ý³ÉÁ£ Üٳݳå»ë »ñ»Ë³ÛÇ Ù³ÛñÁ ϳñáÕ ¿ ÅËï»É »ñ»Ë³ÛÇ Ñ³ÛñáõÃÛáõÝÁ í»ñ³·ñ»É ÙÇ ïÕ³Ù³ñ¹áõ, áñÇ Ñ³ÛñáõÃÛáõÝÁ áñáßí»É ¿ ÍÝáÕÝ»ñÇ Ñ³Ù³ï»Õ ѳÛï³ñ³ñáõÃÛ³Ùµ (ûñ»Ýù 94/1963 å³ñ. 61 ù³Õí.(1))£ 3) ºÃ» ѳÛñáõÃÛáõÝÁ ãÇ áñáßí»É Áëï (1) ¢ (2) Ï»ï»ñÇ, ϳñáÕ »Ý »ñ»Ë³Ý, ³ÙáõëÇÝ»ñÁ ³é³ç³ñÏ»Ý, áñ ѳÛñáõÃÛáõÝÁ áñáßÇ ¹³ï³ñ³ÝÁ£ ºñ»Ë³ÛÇ Ñ³Ûñ ¿ ѳٳñíáõÙ ³ÛÝ ïÕ³Ù³ñ¹Á, áñÁ áñáßÇã ųٳݳϳßñç³ÝáõÙ ë»é³Ï³Ý ѳñ³µ»ñáõÃÛáõÝ ¿ áõÝ»ó»É »ñ»Ë³ÛÇ Ùáñ Ñ»ï£ ²í»ÉÇ ËáñÝ ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñ ϳñáÕ »ù ·ïÝ»É ÁÝï³ÝÇùÇ Ù³ëÇÝ úñ»Ýë·ñùÇ 94/1963 ûñ»Ýùáõ٠ѻﳷ³ ϳñ·³¹ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ÇÙ³ëïáí, ï»°ë ѳٳå³ï³ëË³Ý ÝÛáõûñ£

²Ûë ëÛáõݳÏÁ ѻÝù ¿ ܲÆðÆ å³ñµ»ñ³Ï³ÝÇ ¢ IOM-Ç (ØÇ·ñ³ódzÛÇ ÙÇç³½·³ÛÇÝ Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ) ѳٳï»Õ ³ß˳ï³ÝùǪ §úï³ñ»ñÏñ³óÇÝ»ñÇ ÇÝï»·ñ³óÙ³Ý ûųݹ³ÏáõÙÁ âÐ-áõÙ¦ åñáÛ»ÏïÇ íñ³, áñÁ ýÇݳÝë³íáñáõÙ ¿ âÐ-Ý ²ß˳ï³ÝùÇ ¢ ëáóÇ³É ·áñÍ»ñÇ Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝÁ£

Nairi 2/2004 9

²Ûë ëÛáõݳÏÇ Ñá¹í³ÍÝ»ñÁ ٻͳٳëÝáõÃÛ³Ùµ »ÉÝáõÙ »Ý îáõÝÁª âÐ-áõÙ í»µ³ÛÇÝ ¿ç»ñÇ å³ñáõݳÏáõÃÛáõÝÇó, áñáÝù ݳ˳ï»ëí³Í »Ý âÐ-áõÙ »ñϳñ³ï¢ ï»Õ³íáñí³Í ûï³ñ»ñÏñ³óÇÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ£ www.am.domavcr.cz ÇÝï»ñÝ»ï³ÛÇÝ ¿ç»ñáõÙ ¹áõù Ï·ïÝ¿ù Ù³Ýñ³Ù³ëÝ ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñª ³ß˳ï³ÝùÇ ï»Õ³íáñÙ³Ý, ëáóÇ³É ³å³ÑáíÙ³Ý, µÝ³Ïí»Éáõ, áõëÙ³Ý ¢ ³ÛÉ Ñ³ñó»ñÇ Ù³ëÇÝ Ñ³Û»ñ»Ý É»½íáí£ îáõÝÁª âÐ-áõÙ ·áñÍáõÙ ¿ ¢ ³ÛÉ É»½í³ï³ñµ»ñ³ÏÝ»ñáí, ÇÝãå»ë ݳ¢ ã»Ë»ñ»Ý, éáõë»ñ»Ý ¢ ³Ý·É»ñ»Ý£ ²éáÕç³å³ÑáõÃÛ³Ý ËݳÙùÇ Ñ³ïáõóáõÙÁ ϳËí³Í »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝݹ³µ»ñÙ³Ý Ñ»ï Øßï³å»ë µÝ³Ï»óáõÙ ãáõÝ»óáÕ ûï³ñ»ñÏñ³óÇ ÑÕÇ ÏÝáçÁ ÍÝݹ³ïáõÝ ÁݹáõÝÙ³Ý ¹»åùáõÙ å³Ñ³ÝçíáõÙ ¿ áñ ÇÝùÁ ÙáõÍÇ ÍÝݹ³µ»ñÙ³Ý Ñ»ï ϳåí³Í ͳËë»ñÁ£ ºÃ» ÏÇÝÁ áõÝÇ ³éáÕç³å³ÑáõÃÛ³Ý ³å³Ñáí³·ñÙ³Ý å³Ûٳݳ·Çñ ¢ ³Û¹ å³Ûٳݳ·ñÇ ÏÝùÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï ãÇ Ñ³Ûïݳµ»ñí»É Ýñ³ ÑÕÇáõÃÛáõÝÁ, ³å³ Ýßí³Í ͳËë»ñÁ í׳ñáõÙ ¿ ³å³Ñáí³·ñÙ³Ý Ñ³Ù³Ï³ñ·Á£ ºÃ» å³Ûٳݳ·ñÇ Ï³½Ù³Ý å³ÑÇÝ Ñ³Ûïݳµ»ñí»É ¿ Ýñ³ ÑÕÇáõÃÛáõÝÁ, ³å³ ÍÝݹ³ï³Ý ͳËë»ñÁ í׳ñáõÙ ¿ ÇÝùÁ ÍÝݹ³µ»ñáÕ ÏÇÝÁ (Ù³Ýñ³Ù³ëÝ ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñ ϳñ»ÉÇ ¿ ëï³Ý³É âÐ-Ý ²éáÕç³å³Ñ³Ï³Ý ³å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý í³ñãáõÃÛáõÝáõÙ, Ñ»é. 221 752 175)£ ºÃ» ûï³ñ»ñϳóÇ ÏÇÝÁ âÐ-áõÙ áõÝÇ Ùßï³Ï³Ý µÝ³ÏáõÙ, ϳ٠³½ÇÉÇ ¹ÇÙáñ¹ ¿, ϳ٠áõÝÇ ×³Ý³ãáõÙ ëï³ó³Í ³½ÇÉ, ϳ٠µÝ³ÏÙ³Ý Ýå³ï³Ïáí íǽ³ áõÝÇ ³å³ Çñ»ÝÇó ÑÇí³Ý¹³ÝáóáõÙ ã»Ý å³Ñ³ÝçÇ í׳ñ»É ÍÝݹ³µ»ñáõÃÛ³Ý Ñ»ï ϳËí³Í ͳËë»ñÁ£ úï³ñ»Ïñ³óÇÝ»ñÇ »ñ»Ë³Ý»ñÇ ³éáÕç³å³ÑáõÃÛ³Ý ³å³Ñáí³·ñáõÙÁ âÐ-Ý ï³ñ³ÍùáõÙ »ñϳñ³ï¢ (90 ûñÇó ³í»É) íǽ³ áõÝ»óáÕ ûï³ñ»Ïñ³óÇ ÍÝáÕÝ»ñÇó ÍÝí³Í »ñ»Ë³Ý ãÇ Ñ³Ý¹Çë³Ýáõ٠ѳë³ñ³Ï³Ï³Ý ³éáÕç³å³ÑáõÃÛ³Ý ³å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý Ù³ëݳÏÇó£ ²Û¹ »ñ»Ë³ÛÇ Ñ³Ù³ñ ³ÝÑñ³Å»ßï ¿ ÏÝù»É »ñϳñ³ï¢ å³Ûٳݳ·ñ³ÛÇÝ ³å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝ ²éáÕç³å³ÑáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ÁݹѳÝáõñ ³å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý Ñ»ï£ ºñ»Ë³Ý å»ïù ¿ »ÝóñÏíÇ µáõŽÝÝÙ³Ý, áñÇ Ñ»ï ϳåí³Í ͳËë»ñÁ ÙáõÍáõÙ »ù Ó»ñ ë»÷³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñÇó£ ´áõŽÝÝÙ³Ý ÑÇÙ³Ý íñ³, ³å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý í³ñãáõÃÛáõÝÁ Ó»½ Ñ»ï ÏÏÝùÇ »ñ»Ë³ÛÇ ³éáÕç³å³ÑáõÃÛ³Ý ³å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝ ¢ ÏáñáßÇ Ï³Ý˳í׳ñÇ ã³÷»ñÁ (áñÁ ϳËí³Í ¿ »ñ»Ë³ÛÇ ï³ñÇùÇó ¢ ë»éÇó)£ ²ÛÝáõÑ»ï¢ ³å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝÁ Ó»ñ »ñ»Ë³ÛÇÝ ÏѳïϳóÝÇ Ñ³ïáõÏ ÃÇí ¢ Ýñ³Ý Ïï³ ³å³Ñáí³·ñÙ³Ý ù³ñï (ϳݳ㠷áõÛÝÇ)£ Üáñ³ÍÇÝÇ Ñ»ï ϳåí³Í ÍÝݹ³ï³Ý ͳËë»ñÁ ³ÝÑñ³Å»ßï ¿ ÙáõÍ»É Ï³ÝËÇÏ ¹ñ³Ùáí, áñáíÑ»ï¢ å³Ûٳݳ·ÇñÁ ÏÏÝùíÇ ÙdzÛÝ »ñ»Ë³ÛÇ µáõŽÝÝáõÙÇó Ñ»ïá£âÐ-áõÙ ³ÝóáÕÇÏ (ÙÇÝ㢠60 ûñ ï¢áÕáõÃÛ³Ùµ) µÝ³ÏÙ³Ý Ï³ñù³íÇ׳Ïáí ·ïÝíáÕ ûï³ñ»ñÏñ³óÇÝ»ñÇó ÍÝí³Í »ñ»Ë³Ý ³íïáÙ³ïÇÏáñ»Ý ¢ë áõÝÇ ³ÝóáÕÇÏ µÝ³ÏáõÙ£ºÃ» Ýáñ³ÍÇÝÇ ÍÝáÕÝ»ñÁ ã»Ý ѳݹÇë³ÝáõÙ ³ñï³ë³ÑÙ³ÝÛ³Ý ³éáÕç³å³ÑáõÃÛ³Ý Ù³ëݳÏÇó, ³å³ å³ñï³íáñ »Ý í׳ñ»É ÍÝݹ³µ»ñáõÃÛ³Ý Ñ»ï ϳåí³Í ͳËë»ñÁ, ÇÝãå»ë ݳ¢, ÍÝáÕÝ»ñÁ å³ñï³íáñ ¿Ý ³Û¹ »ñ»Ë³ÛÇ Ñ³Ù³ñ ²éáÕç³å³ÑáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ÁݹѳÝáõñ ³å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý Ñ»ï ÏÝù»Ý å³Ûٳݳ·Çñ áñÁ Ïí׳ñÇ ÍÝݹ³ï³Ý ͳËë»ñÁ ϳåí³Í »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝݹ³µ»ñÙ³Ý Ñ»ï£ ²ÛÝ ¹»åùáõÙ, »ñµ ÏÇÝÁ ÍÝݹ³µ»ñÇ ³éáÕç³å»ë ïϳñ »ñ»Ë³, ³ÝÑñ³Å»ßï ¿ ÙÇÝ㢠60 ûñ ï»íáÕáõÃÛ³Ùµ ųÙÏ»ïáõÙ (ëÏë³Í ÍÝÝ¹Û³Ý ûñÇó) ¹ÇÙÇ »ñ»Ë³ÛÇ µÝ³ÏÙ³Ý ÃáõÛɳïíáõÃÛáõÝ ëï³Ý³Éáõ ѳٳñ, »ÉÝ»Éáí Ù³ñ¹³ëÇñ³Ï³Ý (ÑáõÙ³ÝÇï³ñ) ÑÇÙáõÝùÝ»ñÇó£ ¸ÇÙáõÙÇ

¹ñ³Ï³Ý å³ï³ë˳ÝÇ ¹»åùáõÙ ³å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝÁ ÉdzñÅ»ù Ïí׳ñÇ ÍÝݹ³ï³Ý ͳËë»ñÁ£ àõß³¹ñáõÃÛáõÝ ²å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý Ñ»ï ϳñáÕ »ù ÏÝù»É »ñÏáõ ï»ë³ÏÇ å³Ûٳݳ·ñ³ÛÇÝ ³éáÕç³å³Ñ³Ï³Ý ³å³Ñáí³·ñáõÙÝ»ñ. ϳñ×³ï¢ ¢ »ñϳñ³ï¢£ ê³Ï³ÛÝ ³å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝÁ ÙÇÝã¢ Ù»Ï ï³ñ»Ï³Ý »ñ»Ë³ÛÇÝ Ï³ñ×³ï¢ ãÇ ³å³Ñáí³·ñÇ£ ºñ»Ë³Ý å»ïù ¿ ³å³Ñáí³·ñ»ù ÙdzÛÝ »ñϳñ³ï¢£ ä»ïù ¿ ÙáõÍ»É »ñ»Ë³ÛÇ ³å³Ñáí³·ñÙ³Ý Ï³Ý˳í׳ñÁ 12 ³ÙÇë ³é³ç£ ²å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝÁ ãÇ Ï³ñ»ÉÇ ÏÝù»É ÙÇÝ㢠»ñ»Ë³ÛÇ ÍÝí»ÉÁ£ γñ»ÉÇ ±¿, ³ñ¹Ûáù, ¹»é ÙÇÝ㢠»ñ»Ë³ÛÇ ÍÝí»ÉÁ ÏÝù»É å³Ûٳݳ·ñ³ÛÇÝ ³å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝ ³Û¹ »ñ»Ë³ÛÇ Ñ³Ù³ñ£ ºñ»Ë³ÛÇ Ñ³Ù³ñ ãÇ Ï³ñ»ÉÇ ÏÝù»É ³å³Ñáí³·ñáõÃÛáõÝÁ ÙÇÝ㢠Ýñ³ ÍÝáõݹÁ£ ²ÛÝ Ï³ñ»ÉÇ ¿ ÏÝù»É »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝí»Éáõó Ñ»ïᣠºÃ» ûï³ñ»ñϳóÇ ÏÝáç ݳËÝ³Ï³Ý ½ÝÝáõÙÇó ѳÛïݳµ»ñíÇ µ»ÕÙݳíáñáõÃÛáõÝ, ³å³ »ñ»Ë³ÛÇ ÍÝݹ³µ»ñáõ٠ϳñ»ÉÇ ¿ Áݹ·ñÏ»É å³Ûٳݳ·ñ³ÛÇÝ ³å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý Ù»ç (»Ã» Ýßí³Í ÏÇÝÁ ó³ÝϳÝáõÙ ¿ ³å³Ñáí³·ñíÇ »ñϳñ³ï¢)£Èñ³óáõóÇã ï»Õ»ÏáõÃÛáõÝÝ»ñ ϳñáÕ ¿ù ëï³Ý³É âÐ-Ý Ñ³ÙÁݹ³ÝáõÙ ³éáÕç³å³Ñ³Ï³Ý ³å³Ñáí³·ñáõÃÛ³Ý Í³é³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñáõÙª Ñ»é. (+420) 221 752 175£ ºñ»Ë³ÛÇ ³ÝáõÝ-³½·³ÝáõÝÁ ºË³ÛÇ ³ÝáõÝÁ, ÑÝñ³íáñ ¹»åùáõÙ ³ÝáõÝ»ñÁ, Ù³ïñÇϳÛáõÙ Ï·ñ³ÝóíÇ ÍÝáÕÝ»ñÇ Ñ³Ù³ï»Õ ѳÛï³ñ³ñáõÃÛ³Ý ÑÇÙ³Ý íñ³ (ѳÛï³ñ³ñáõÃÛáõÝÁ ϳñ»ÉÇ ¿ ³Ý»É ϳ٠ٳïñÇϳÛÇÝ í³ñãáõÃÛáõÝáõÙ, ϳ٠¿É ÍÝݹ³ïáõÝÁª ϳñ·³¹ñí³Í ïå³·Çñ ·ñ³ÝóÙ³Ý Ó¢Ç íñ³)£ ºñ»Ë³ÛÇÝ, áñÁ ãÇ Ñ³Ý¹Çë³ÝáõÙ âÐ-Ý ù³Õ³ù³óÇ ¢ Ýñ³ ÍÝáÕÝ»ñÁ ¢ë ãáõÝ»Ý âÐ-Ý ù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ, ϳñ»ÉÇ ¿ ·ñ³Ýó»É µ³½Ù³ÏÇ ³ÝáõÝ»ñ (å³ñ.18, úñ»Ýù Ù³ïñÇϳÛÇ Ù³ëÇÝ)£ ºÃ» »ñ»Ë³Ý ãÇ Ñ³Ý¹Çë³ÝáõÙ âÐ-Ý ù³Õ³ù³óÇ ¢ Ýñ³ ÍÝáÕÝ»ñÁ ¢ë ãáõÝ»Ý âÐ-Ý ù³Õ³ù³óÇáõÃÛáõÝ, Áëï ÍÝáÕÝ»ñÇ Ñ³Ù³ï»Õ ѳÛï³ñ³ñáõÃÛ³Ùµ, Ýñ³Ý ϳñ»ÉÇ ¿ ·ñ³Ýó»Éª ϳ٠ÍÝáÕÝ»ñÇ ÁݹѳÝáõñ ³½·³ÝáõÝÁ, ϳ٠¿É Ýñ³ÝóÇó áñ¢¿ Ù»ÏÇ (»Ã» ³½·³ÝáõÝÝ»ñÁ ï³ñµ»ñ »Ý) ³½·³ÝáõÝÁ£ Æ·³Ï³Ý ë»éÇ »ñ»Ë³ÛÇ ³½·³ÝáõÝÁ ϳ½ÙíáõÙ ¿ Áëï ã»Ë»ñ»Ý É»½íÇ Ï³ÝáÝ»ñÇ (§-áí³¦ í»ñç³íáñáõÃÛ³Ùµ)£ ºÃ» ÍÝáÕÝ»ñÁ ϳٻÝáõÙ »Ý, áñå»ë½Ç Çñ»Ýó ³ÕçÇÏÁ áõݻݳ ³½·³ÝáõÝÇ ³í³Ý¹³Ï³Ý ÑÝãáÕáõÃÛáõÝÁ (³é³Ýó §-áí³¦ í»ñç³íáñáõÃÛ³Ý), ³å³ ¹ñ³ Ù³ëÇÝ å»ïù ¿ ¹ÇÙáõÙ Ý»ñϳ۳óÝ»Ý Ù³ïñÇϳÛÇÝ í³ñãáõÃÛáõÝ£ سïñÇϳÛÇÝ í³ñãáõÃÛáõÝÁ ¹ÇÙáõÙÇÝ ÏÁݹ³é³çÇ, »Ã»ª »ñ»Ë³Ý ûï³ñ»ñϳóÇ ¿, ϳ٠ã»Ë³Ï³Ý ù³Õ³ù³óÇ ¿ ÇëÏ ÍÝáÕÝ»ñÇó Ù»ÏÁ ûï³ñ»ñÏñ³óÇ, ϳ٠¿É »ñ»Ë³Ý ã»Ë³Ï³Ý ù³Õ³ù³óÇ ¿ µ³Ûó áã ã»Ë-³½·áõÃÛ³Ùµ (úñ»Ýù Ù³ïñÇϳݻñÇ Ù³ëÇÝ, å³ñ.69)£

²Ûë ëÛáõݳÏÁ ѻÝù ¿ ܲÆðÆ å³ñµ»ñ³Ï³ÝÇ ¢ IOM-Ç (ØÇ·ñ³ódzÛÇ ÙÇç³½·³ÛÇÝ Ï³½Ù³Ï»ñåáõÃÛáõÝ) ѳٳï»Õ ³ß˳ï³ÝùǪ §úï³ñ»ñÏñ³óÇÝ»ñÇ ÇÝï»·ñ³óÙ³Ý ûųݹ³ÏáõÙÁ âÐ-áõÙ¦ åñáÛ»ÏïÇ íñ³, áñÁ ýÇݳÝë³íáñáõÙ ¿ âÐ-Ý ²ß˳ï³ÝùÇ ¢ ëáóÇ³É ·áñÍ»ñÇ Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛáõÝÁ£

10 Nairi 2/2004

ê´. ²¸ºàê ²è²øÚ²ÈÆ ì²ÜøÆ Ðà´ºÈÚ²Ü²Î²Ü ºèúðÚ² àôÊܲòàôÂÚ²ÜÀ زêܲÎòºÈ ºÜ ´²¼Ø²Ð²¼²ð вÚàð¸Æܺð Æñ³ÝÇ Ñ³Û³ÑáÍ ï³ñµ»ñ ßñç³ÝÝ»ñÇó ѳ½³ñ³íáñ áõËï³íáñÝ»ñ »Ý Ù³ëݳÏó»É êµ. ³¹»áë ²é³ùÛ³ÉÇ í³ÝùÇ áõËﳷݳóáõÃÛ³Ý 50-³ÙÛ³ÏÇÝ ÝíÇñí³Í »éûñÛ³ áõËﳷݳóáõÃÛ³ÝÁ ¹»åÇ êµ.³¹»Ç í³Ýù£ ÆÝãå»ë ѳÕáñ¹áõÙ ¿ »Ññ³ÝÇ §²ÉÇù¦ ûñ³Ã»ñÃÁ, ÑáõÉÇëÇ 22-Ç Ï»ëûñÇÝ í³Ýù »Ý ѳë»É ²ïñå³ï³Ï³ÝÇ Ð³Ûáó ûÙÇ ³é³çÝáñ¹ Ýß³Ý í³ñ¹³å»ï Âá÷áõ½Û³ÝÁ, ÎÇåñáëÇ Ð³Ûáó ûÙÇ Ï³ÃáÕÇÏáë³Ï³Ý ÷á˳Ýáñ¹ ì³ñáõÅ³Ý ³ñù»åÇëÏáåáë лñÏ»ÉÛ³ÝÁ, êå³Ñ³ÝÇ Ð³Ûáó ûÙÇó ì³½·»Ý ù³Ñ³Ý³ øáßÏ»ñÛ³ÝÁ, àõñÙdzÛÇ Ñá·»õáñ ÑáíÇí ì³ñ³· í³ñ¹³å»ï Âá÷³ÉÛ³ÝÁ ¢ ³íñÇ½Ç Í˳ï»ñ ù³Ñ³Ý³ Ü»ñë»ë ä³ëÇÉÛ³ÝÁ, ÆëÉ³Ù³Ï³Ý ËáñÑñ¹³ñ³ÝáõÙ ÑÛáõëÇë³ÛÇÝ Çñ³Ý³Ñ³ÛáõÃÛ³Ý å³ï·³Ù³íáñ ¶»õáñ· ì³ñ¹³ÝÛ³ÝÁ, »Ññ³ÝÇ ¢ êå³Ñ³ÝÇ Ð³Ûáó Ã»Ù³Ï³Ý ËáñÑáõñ¹Ý»ñÇ Ý»ñϳ۳óáõóÇãÝ»ñÁ, áñáÝó ¹ÇÙ³íáñ»É »Ý ²ïñå³ï³Ï³ÝÇ Ð³Ûáó Ã»Ù³Ï³Ý ËáñÑñ¹Ç ¢ êµ. ³¹»Ç í³ÝùÇ áõËﳷݳóáõÃÛ³Ý ·áñͳ¹Çñ ѳÝÓݳËÙµÇ ³Ý¹³ÙÝ»ñÁ£ ÜáõÛÝ ûñÁ ųÙÁ 16£00Çó ëÏë³Í êµ.³¹»Ç í³ÝùÇ ï³×³ñÇ ³í³½³ÝáõÙ ÙÏñïí»É »Ý ÙÇ ß³ñù ѳÛáñ¹ÇÝ»ñ£ ºñ»ÏáÛ³Ý Å³ÙÁ 20£00-ÇÝ êµ.³¹»Ç í³ÝùÇ ï³×³ñáõÙ ï»ÕÇ ¿ áõÝ»ó»É »ñ»ÏáÛ³Ý Å³Ù»ñ·áõÃÛáõÝ, ÇëÏ Å³ÙÁ 22£00-ÇÝ ï³×³ñáõ٠ϳ۳ó»É ¿ »ñÇï³ë³ñ¹³Ï³Ý ѳٳ·áõÙ³ñ£ ÐëÏáõÙÇ Å³Ù»ñ·áõÃÛáõÝÝ ëÏëí»É ¿ Ï»ëÏ·Çß»ñÇÝ£ àõËﳷݳóáõÃÛ³Ý »ñÏñáñ¹ ûñÁª ÑáõÉÇëÇ 23-ÇÝ, ³é³íáïÛ³Ý í³ÝùÇ ï³×³éáõÙ ï»ÕÇ ¿ áõÝ»ó»É ³é³íáïÛ³Ý Å³Ù»ñ·áõÃÛáõÝ, ³å³ Ù³ï»óí»É ¿ êµ.ä³ï³ñ³· Ó»é³Ùµ Üß³Ý í³ñ¹³å»ï ÂáËáõ½Û³ÝÇ£ ÀÝûñóí»É Ø»ÍÇ î³ÝÝ ÎÇÉÇÏÇá ²ñ³Ù ² ϳÃáÕÇÏáëÇ ûñÑÝáõÃÛ³Ý ·ÇñÁ êµ. ³¹»áë ²é³ùÛ³ÉÇ í³ÝùÇ áõËﳷݳóáõÃÛ³Ý 50-³ÙÛ³ÏÇ ³éÇÃáí£ ä³ï³ñ³·Ç ³í³ñïÇÝ ïñí»É ¿ êµ. гÕáñ¹áõÃÛáõÝ£ λëûñÇó Ñ»ïá êµ. ³¹»Ç í³ÝùÇ ³í³½³ÝáõÙ ß³ñáõݳÏí»É ¿ ÙÏñïáõÃÛáõÝÝ»ñÁ, ÇëÏ Å³ÙÁ 20£00-ÇÝ Ï³ï³ñí»É ¿ »ñ»ÏáÛ³Ý Å³Ù»ñ·áõÃÛáõÝ£ ijÙÁ 22£00-ÇÝ í³ÝùÇ ï³×³ñáõÙ, ÑáÍ Ãíáí áõËï³íáñÝ»ñÇ Ý»ñϳÛáõÃÛ³Ùµ, ջϳí³ñáõÃÛ³Ùµ í³ëï³Ï³íáñ ËÙµ³í³ñ-»ñ³ÅÇßï ì³ñ¹³Ý ì³Ññ³ÙÛ³ÝÇ, ï»ÕÇ ¿ áõÝ»ó»É ³íñÇ½Ç »Ï»Õ»óÇÝ»ñÇ §ÎáÙÇï³ë¦ »ñ·ã³ËÙµÇ Ñ³Ù»ñ·Á£ гٻñ·Çó Ñ»ïá ï»ÕÇ ¿ áõÝ»ó»É êµ. ³¹»Ç í³ÝùÇ áõËﳷݳóáõÃÛ³Ý ·áñͳ¹Çñ ѳÝÓݳËÙµÇ ÑÇÙݳ¹ñÙ³Ý áõ ·áñÍÝ»áõÃÛ³Ý 10-³ÙÛ³ÏÇÝ ÝíÇñí³Í ïáݳϳï³ñáõÃÛáõÝÁ£ êµ. ³¹»Ç í³ÝùÇ Ñáµ»ÉÛ³Ý³Ï³Ý áõËﳷݳóáõÃÛáõÝÝ ³í³ñïí»É ¿ ÑáõÉÇëÇ 23-ÇÝ. µÝáõÃÛ³Ý ï³ñ»ñùÁª Ñáñ¹³é³ï ϳñÏáõïÁ, ëïÇå»É ¿ µ³½Ù³Ñ³½³ñ ѳÛáñ¹ÇÝ»ñÇÝ Å³Ù³Ý³ÏÇó ßáõï Ññ³Å»ßï ï³É ٻݳíáñ ³¹»ÇÝ£

ì²ÞÆܶîàÜÆ Ð²Ú ¸²îÆ ¶ð²êºÜÚ²ÎÀ ²ØºðÆβвÚàôÂÚ²ÜÀ Îàâ ¾ ²ÜàôØ ÀÜîðàôÂÚàôÜܺðÆÜ ø캲ðÎ²È Ðú¶àôî æàÜ øºðÆÆ

ìÆðàܲ ºì ÜàںشºðÚ²Ü øàôÚð ø²Ô²øܺðÆ ¶àð̲ÎòàôÂÚàôÜÀ ºðÎàô ÄàÔàìàôð¸ÜºðÆ ØºðÒºòØ²Ü Üä²î²Î àôÜÆ

î³íáõßÇ Ù³ñ½Ç ÜáÛ»Ùµ»ñÛ³Ý ù³Õ³ùÇ ½µáë³Û·ÇÝ ÐÚ ¸³ßݳÏóáõÃÛ³Ý ì³ßÇÝ·ïáÝÇ Ð³Û Ðáõݳëï³ÝÇ ìÇñáݳ ùáõÛñ ù³Õ³ùÇ ÷á˳Ýó³Í 20 ¹³ïÇ ·ñ³ë»ÝÛ³ÏÁ ѳÛï³ñ³ñ»É ¿, áñ ѳ½³ñ ²ØÜ ¹áɳñÇ ßÝáñÑÇí Ýáñá·í»É ¿, »õ ÑáõÉÇëÇ 28-ÇÝ ÝáÛ»Ùµ»ñÇÝ ³Ýóϳóí»ÉÇù ²ØÜ ï»ÕÇ ÏáõÝóݳ ½µáë³Û·áõ µ³óÙ³Ý å³ßïáÝ³Ï³Ý Ý³Ë³·³Ñ³Ï³Ý ÁÝïñáõÃÛáõÝÝ»ñÇÝ ³ñ³ñáÕáõÃÛáõÝÁ£ ²Ûë Ù³ëÇÝ Ñ³ÛïÝ»ó ÐÚ ³ç³ÏóáõÙ ¿ ¸»ÙáÏñ³ï³Ï³Ý ¸³ßݳÏóáõÃÛ³Ý Ð³Û³ëï³ÝÇ ¶»ñ³·áõÛÝ Ù³ñÙÝÇ ³Ý¹³Ù Ïáõë³ÏóáõÃÛ³Ý Ã»ÏݳÍáõ æáÝ ø»ñÇÇÝ£ Ðñ³ã ³¹»õáëÛ³ÝÁ. ¼µáë³Û·áõ µ³óÙ³Ý ³ñ³ñáÕáõÃÛ³ÝÁ ²Ûë ѳÛï³ñ³ñáõÃÛáõÝÁ ѳçáñ¹»É ¿ Ù³ëݳÏó»Éáõ ѳٳñ г۳ëï³Ý ¿ Å³Ù³Ý»É ìÇñáݳÛÇ ÏáÝ·ñ»ë³Ï³Ý ²¹³Ù ÞÇýÇ áõÕÕÙ³Ý ¹»Ù ù³Õ³ù³å»ï ÜÇÏáë ʳñ¹³ÉdzëÇ ·É˳íáñ³Í ´áõßÇ í³ñã³Ï³½ÙÇ Ï³ï³ÕÇ å³ïíÇñ³ÏáõÃÛáõÝÁ, áñáõÙ Áݹ·ñÏí³Í »Ý ݳ»õ ѳñÓ³ÏáõÙÝ»ñÇÝ£ ÞÇýÇ áõÕÕáõÙÁ, áñ ÷áËù³Õ³ù³å»ï سñá ²Ý¹³Ù³µáõÉáõÝ, ³í³·³Ýáõ í»ñç»ñë ¿ ÁݹáõÝí»É ²ØÜ ÎáÝ·ñ»ëÇ ³Ý¹³ÙÝ»ñ, ÐÚ¸ Ðáõݳëï³ÝÇ Ï»ÝïñáÝ³Ï³Ý ÏáÙÇï»Ç, Ü»ñϳ۳óáõóÇãÝ»ñÇ å³É³ïÇ ÏáÕÙÇó, ÐÚ¸ ìÇñáݳÛÇ §²ñ³Ù سÝáõÏ۳ݦ ÏáÙÇï»Ç ÂáõñùdzÛÇÝ ³ñ·»ÉáõÙ ¿ ØdzóÛ³É Ü³Ñ³Ý·Ý»ñÇ ÏáÕÙÇó Ý»ñϳ۳óáõóÇãÝ»ñÝ áõ Ð³Û û·ÝáõÃÛ³Ý ÙÇáõÃÛ³Ý ïñ³Ù³¹ñíáÕ ³ñï³ùÇÝ û·ÝáõÃÛáõÝÝ û·ï³·áñÍ»É ìÇñáݳÛÇ Ù³ëݳ×ÛáõÕÇ ³ï»Ý³å»ïáõÑÇÝ£ ÜÇÏáë ò»Õ³ëå³ÝáõÃÛ³Ý µ³Ý³Ó»õÇ ¹»Ù ù³ñá½ãáõÃÛáõÝ Í³í³É»Éáõ ʳñ¹Ç³ëÁ ѳÛïÝ»ó, áñ Áëï ³Ýó³Í ï³ñÇ Ýå³ï³Ïáí£ §²Ù»ñÇϳѳۻñÇ Ñ³Ù³ñ ÁÝïñáõÃÛáõÝÁ Ñëï³Ï ¿ª ÜáÛ»Ùµ»ñÛ³ÝÇ ù³Õ³ù³å»ï ì³Ýáõß ²ÙÇñ³ÕÛ³ÝÇ Ñ»ï æáÝ ø»ñǦ,-ѳÛï³ñ³ñ»É ¿ ì³ßÇÝ·ïáÝÇ Ð³Û ¹³ïÇ ìÇñáݳÛáõÙ Ó»éù µ»ñí³Í å³Ûٳݳíáñí³ÍáõÃÛ³Ý, ·ñ³ë»ÝÛ³ÏÇ Ý³Ë³·³Ñ ø»Ý ʳãÇÏÛ³ÝÁ£ ܳ Áݹ·Í»É ¿, áñ ìÇñáÝ³Ý Ïûųݹ³ÏÇ ÜáÛ»Ùµ»ñÛ³ÝÇ ³í»ÉÇ ù³Ý 20 ï³ñÇ ë»Ý³ïáñ ø»ñÇÝ »Õ»É ¿ ³Ù»ñÇÏ³Ñ³Û »Ýóϳéáõóí³ÍùÝ»ñÇ ½³ñ·³óÙ³ÝÁ, ÇÝãÇ ÷á˳ñ»Ý ѳٳÛÝùÇ µ³ñ»Ï³ÙÁ, »ñϳñ ï³ñÇÝ»ñ å³Ûù³ñ»É ¿ ÑáõÛÝ»ñÁ ³Ù»ñÇϳѳÛáõÃÛ³ÝÁ Ñáõ½áÕ ËݹÇñÝ»ñÇÝ ÉáõÍáõÙ ï³Éáõ Ñݳñ³íáñáõÃÛáõÝ Ïëï³Ý³Ý ͳÝáÃ³Ý³É Ñ³ÛÏ³Ï³Ý Ñ³Ù³ñ£ ØÇÝã¹»é ·áñÍáÕ Ý³Ë³·³Ñ æáñç ´áõßÇ ¹ÇñùáñáßáõÙÁ Ùß³ÏáõÛÃÇÝ£ ѳÛáõÃÛ³ÝÁ Ñáõ½áÕ ËݹÇñÝ»ñÇ Ýϳïٳٵ, ÇÝãå»ë Áݹ·Í»É ¿ ø»Ý ʳãÇÏÛ³ÝÁ, êåÇï³Ï ï³ÝÁ Ýñ³ å³ßïáݳí³ñáõÃÛ³Ý ÁÝóóùáõÙ ·Ý³Éáí ³í»ÉÇ Ñdzëó÷»óÝáÕ ¿ ¹³éÝáõÙª ëÏë³Í гÛáó ó»Õ³ëå³ÝáõÃÛáõÝÁ ׳ݳã»Éáõ ݳËÁÝïñ³Ï³Ý ËáëïÙ³Ý ¹ñÅáõÙÇó, г۳ëï³ÝÇÝ »õ ²¹ñµ»ç³ÝÇÝ Ñ³ïϳóíáÕ ³Ù»ñÇÏÛ³Ý é³½Ù³Ï³Ý û·ÝáõÃÛ³Ý Ñ³í³ë³ñ³ÏßéáõÃÛáõÝÁ ˳Ëï»Éáõ í³ñã³Ï³½ÙÇ ÷áñÓÇó ÙÇÝã»õ гÛáó ó»Õ³ëå³ÝáõÃÛáõÝÁ ׳ݳãáÕ ûñÇݳ·ÍÇ ¹»Ù áõÕÕí³Í ѳñÓ³ÏáõÙÝ»ñÁ£ Ð³Û ¹³ïÇ ·ñ³ë»ÝÛ³ÏÇ Ý³Ë³·³ÑÁ Ïáã ¿ ³ñ»É ³Ù»ñÇϳѳۻñÇÝ Ñ³Ù»Ù³ï»É Ýßí³Í ѳñó»ñÇ Ýϳïٳٵ ø»ñÇÇ »õ ´áõßÇ í»ñ³µ»ñÙáõÝùÁ, ·Çï³Ïó»É Çñ»Ýó ùí»Ý»ñÇ Ï³ñ»õáñáõÃÛáõÝÁ ѳÛ-³Ù»ñÇÏÛ³Ý Ñ³ñ³µ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ³å³·³ÛÇ Ñ³Ù³ñ »õ ÝáÛ»Ùµ»ñÇ 2-ÇÝ ùí»³ñÏ»É Ñû·áõï ø»ñÇ-¾¹í³ñ¹ë ½áõÛ·Ç£ æáÝ ø»ñÇÝ áÕçáõÝ»É ¿ ÐÚ ¸³ßݳÏóáõÃÛ³Ý ì³ßÇÝ·ïáÝÇ Ð³Û ¹³ïÇ ·ñ³ë»ÝÛ³ÏÇ ³ç³ÏóáõÃÛáõÝÁ£ §æáÝ ¾¹í³ñ¹ëÁ »õ »ë ó³ÝϳÝáõÙ »Ýù ßÝáñѳϳÉáõÃÛáõÝ Ñ³ÛïÝ»É ì³ßÇÝ·ïáÝÇ Ð³Û ¹³ïÇ ·ñ³ë»ÝÛ³ÏÇÝ ³ç³ÏóáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ£ Ø»Ýù ³ÏÝϳÉáõÙ »Ýù ³ß˳ï»É µáÉáñ ³Ù»ñÇϳѳۻñÇ Ñ»ïª ëï»ÕÍ»Éáõ ѳٳñ ³í»ÉÇ áõÅ»Õ, ³ß˳ñÑáõÙ ³í»ÉÇ Ù»Í Ñ³ñ·³Ýù í³Û»ÉáÕ ²Ù»ñÇϳ¦,- ѳÛï³ñ³ñ»É ¿ ²ØÜ Ý³Ë³·³ÑÇ Ã»ÏݳÍáõÝ£

Nairi 2/2004 11 üð²Üê²Ð²Ú Èð²¶ðàÔ ð²üüÆ Ð.²ð²øêÀ êöÚàôèø²Ð²ÚàôÂÚ²ÜÀ Îàâ ¾ ²ÜàôØ ²æ²ÎòºÈ ºìð²ØÆàôÂÚ²ÜÀ ÂàôðøƲÚÆ ²Ü¸²Ø²ÎòàôÂÚ²ÜÀ /ÜàÚ²Ü î²ä²Ü/ Âáõñù³Ï³Ý §Üáùó¦ ß³µ³Ã³Ã»ñÃÁ Çñ ÑáõÉÇëÇ 26-Ç Ñ³Ù³ñáõÙ »ñÏáõ »ç ¿ ѳïϳóñ»É ݳËÏÇÝ ëï³ÙµáõɳѳÛ, ³ÛÅÙ ýñ³Ýë³µÝ³Ï Éñ³·ñáÕ ð³ýýÇ Ð.²ñ³ùëÇÝ£ àõÕáõñ ÐÛáõùÛáõÙÇ Ñá¹í³ÍÝ ³ñÓ³·³ÝùáõÙ ¿ ³ÝóÛ³ÉáõÙ ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý §ÎáõñÇ» ¿Ýï»ñݳëÇáݳɦ »õ ѳÛÏ³Ï³Ý §Ð³Û ûñæ ϳÛùáõÙ Ññ³å³ñ³Ïí³Í Ñá¹í³ÍÇÝ, áñáí ð³ýýÇ Ð. ²ñ³ùëÁ Ïáã ¿ ³ÝáõÙ ë÷áõéù³Ñ³ÛáõÃÛ³ÝÁ ½áñ³íÇ· Ï³Ý·Ý»É ºíñ³ÙÇáõÃÛ³ÝÁ ÂáõñùdzÛÇ ³Ý¹³Ù³ÏóáõÃÛ³ÝÁª ÷áË³Ý³Ï Ëáãݹáï»Éáõ ¹ñ³Ý£ ð³ýýÇ Ð. ²ñ³ùëÁ ѳÙá½í³Í ¿, áñ ÂáõñùdzÛÇ ³Ý¹³Ù³ÏóáõÃÛáõÝÁ ѳۻñÇÝ ¿É ¿ Ç Ýå³ëï£ ÆÝãå»ë ѳÕáñ¹áõÙ ¿ êï³ÙµáõÉÇ §Ø³ñÙ³ñ³¦ ûñ³Ã»ñÃÁ, ð³ýýÇ Ð.²ñ³ùëÁ ѳÛï³ñ»É ¿, áñ µáÉáñ ѳۻñÁ ã¿, áñ ¹»Ù »Ý ºØ-ÇÝ ÂáõñùdzÛÇ ³Ý¹³Ù³ÏóáõÃÛ³ÝÁ, ê÷ÛáõéùáõÙ Ï³Ý Ý³¢ ѳۻñ, áñáÝù ³ÛÉ Ï»ñå »Ý Ùï³ÍáõÙ, ¢ ³Ù»Ý³Ù»Í ë˳ÉÝ ¿ ÝÙ³Ý Ñ³ñó»ñáõÙ ÁݹѳÝñ³óáõÙÝ»ñ ³Ý»ÉÁ£ §Ð³Û»ñ, Ãáõñù»ñ, ýñ³ÝëdzóÇÝ»ñ, éáõëÝ»ñ »ñµ ³ëáõÙ »Ýù, µáÉáñÇÝ ¿É ÝáõÛÝ ÝųñÇ íñ³ »Ýù ¹ÝáõÙ, ÙÇÝã¹»é ³Û¹å»ë ã¿, áñáÑ»ï¢ Ï³ñÍÇùÇ ï³ñµ»ñáõÃÛáõÝÝ»ñ ϳݣ ÂáõñùdzÛÇ ³Ý¹³Ù³ÏóáõÃÛ³ÝÁ ¹»Ù ³ñï³ÛѳïíáÕ ýñ³Ýë³Ñ³Û»ñÁ ³ÙµáÕç ѳÛáõÃÛáõÝÁ ã»Ý Ý»ñϳ۳óÝáõÙ¦, -³ë»É ¿ ð³ýýÇ Ð.²ñ³ùëÁ£ Àëï ð³ýýÇ Ð.²ñ³ùëÇ, ÂáõñùdzÛáõÙ ¿É Ï³Ý áñáß ßñç³Ý³ÏÝ»ñ, áñáÝù ³Ñݳ·Çëï »Ý ºØ-ÇÝ ÂáõñùdzÛÇ ³Ý¹³Ù³ÏóáõÃÛ³Ý Ñ»é³Ýϳñáí ¢ ÷áñÓáõÙ »Ý ³Ý»É ³Ù»Ý ÇÝ㪠ËáãÁݹáï»Éáõ ³Û¹ ³Ý¹³Ù³ÏóáõÃÛ³ÝÁ£ ÖÇßï ³Ûë ßñç³Ý³ÏÝ»ñÁ, Áëï Ýñ³, ųé³Ý·áñ¹Ý»ñÝ »Ý ³ÛÝ ßñç³Ý³ÏÝ»ñÇ, áñáÝù 1915-Ç ¹ÅáËùÁ ÷³Ã³Ã»óÇÝ Ñ³Û ÅáÕáíñ¹Ç ·ÉËÇÝ£ ð³ýýÇ Ð.²ñ³ùëÇ Ï³ñÍÇùáí, ѳۻñÁ, ½áñ³íÇ· ϳݷݻÉáí ºØ-ÇÝ ÂáõñùdzÛÇ ³Ý¹³Ù³ÏóáõÃÛ³ÝÁ, §ÏÑÇß»óÝ»Ý, áñ Çñ»Ýù ³Ûë ÑáÕ»ñÇÝ »Ý å³ïϳÝáõÙ, ѳϳé³Ï ³ÛÝ µ³ÝÇ, áñ ï³ñÇÝ»ñ ³é³ç áÙ³Ýù ÷áñÓ»óÇÝ Ýñ³Ýó µéÝÇ áõÅáí ï»Õ³Ñ³Ý»É ³Ûë ÑáÕ³ï³ñ³ÍùÇó¦£

²ð²Ø ² βÂàÔÆÎàêÀ Îàðº²ÚÆ ºì Ö²äàÜƲÚÆ ¸ºêä²ÜܺðÆ Ðºî øÜܲðÎºÈ ¾ îºÔ²Î²Ü ºì ØÆæ²¼¶²ÚÆÜ ø²Ô²ø²Î²Ü Æð²ìÆÖ²ÎÀ Èǵ³Ý³ÝáõÙ Îáñ»³ÛÇ »õ Ö³åáÝdzÛÇ ¹»ëå³ÝÝ»ñÇÝ ¿ ÁݹáõÝ»É Ø»ÍÇ î³ÝÝ ÎÇÉÇÏÇá ²ñ³Ù ² ϳÃáÕÇÏáÕÁ ÑáõÉÇëÇ 22-ÇÝ ´Çùý³Û³ÛÇ í³ÝùáõÙ£ ÆÝãå»ë ѳÛïÝáõÙ »Ý Ø»ÍÇ î³ÝÝ ÎÇÉÇÏá ϳÃáÕÇÏáë³ñ³ÝÇ Ù³ÙÉá ¹Çí³ÝÇó, ѳݹÇåÙ³ÝÁ »ñÏáõ »ñÏñÝ»ñÇ ¹Çí³Ý³·»Ýï»ñÁ ²ñ³Ù ² ì»Ñ³÷³é ѳÛñ³å»ïÇ Ñ»ï ùÝݳñÏ»É »Ý ï»Õ³Ï³Ý »õ ÙÇç³½·³ÛÇÝ ù³Õ³ù³Ï³Ý áõ ëáóÇ³É³Ï³Ý Ý»ñϳÛÇë Çñ³íÇ׳ÏÁª Ýáñ ½³ñ·³óáõÙÝ»óáí áõ ïÝï»ë³Ï³Ý áõ ëáóÇ³É³Ï³Ý ÏÛ³ÝùÇ ï³ñµ»ñ ï»ë³ÝÏÛáõÝÝ»ñáí£ ä³ßïáÝ³Ï³Ý Ñ³Ý¹ÇåáõÙÁ ß³ñáõݳÏí»É ¿ ѳÛñ³å»ï³Ï³Ý ³Ù³é³ÝáóáõÙ ÁÝÃñÇùÇ ë»Õ³ÝÇ ßáõñç, Ùï»ñÙÇÏ ÙÃÝ»ÉáñáïáõÙ£ ²ñ³Ù ² γÃáÕÇÏáëÁ ï»ÕÛ³Ï ¿ å³Ñ»É Îáñ»³ÛÇ ¹»ëå³ÝÇÝ ³é³çÇϳ ³ÙÇë ê»áõÉáõÙ ï»ÕÇ áõݻݳÉÇù ÙÇç»Ï»Õ»ó³Ï³Ý ѳݹÇåÙ³Ý Ù³ëÇÝ, áñÇÝ ³ÝÓ³Ùµ Ý»ñϳ ¿ ·ïÝí»Éáõ ÜáñÇÝ ëñµáõÃÛáõÝÁª Îáñ»³ÛÇ ºÏ»Õ»óÇÝ»ñÇ ËáñÑñ¹Ç Ññ³í»ñáí ݳ˳·³Ñ»Éáõ ºÏ»Õ»óÇÝ»ñÇ Ñ³Ù³ß˳ñѳÛÇÝ ËáñÑ¹Ç ¹áñͳ¹Çñ í³ñãáõÃÛ³Ý ÝÇëï»ñÇÝ£ ºñÏáõ »ñÏñÝ»ñÇ ¹Çí³Ý³·»Ýï»ñÁ »õ Ø»ÍÇ ï³ÝÝ ÎÇÉÇÏÇá ϳÃáÕÇÏáëÁ Ùïù»ñ »Ý ÷áË³Ý³Ï»É ØÇçÇÝ ²ñ»õ»Éùáõ٠˳ճÕáõÃÛ³Ý ·áñÍÁÝóóÇÝ, Çëñ³Û»É³Ï³Ý ³ñ·»É³å³ïÇ Ï³éáõóÙ³Ý ¹»Ù ÙÇç³½·³ÛÇÝ, µáÕáùÇÝ »õ Èǵ³Ý³ÝÇ Ý»ñϳÛÇë ϳóáõÃÛ³ÝÝ ³éÝãíáÕ Ñ³ñó»ñÇ ßáõñç£

Ê à Ð ² Ü à ò öàôèÀ ¶ò²Ì ÐÜ¸Î²Ð²ìª Ð²ØºØì²Ì Øð¶ºðàì ÐݹϳѳíÁ Éí³ÝáõÙ ¢ ˳ßáõÙ »Ý ³Õ³çñÇ Ù»ç: ²ÛÝáõÑ»ï¢ íñ³Ý ÛáõÕ »Ý ùëáõÙ ¢ ¹ÝáõÙ ÷áõéÁª ݳËûñáù å³ï³é³ù³Õáí ͳÏÍÏáõÙ »Ý, áñå»ë½Ç Ù³ßÏÁ ãáõéãÇ ¢ ã³ÛñíÇ: ÂÃáõ ËÝÓáñÁ, ë¢ ë³ÉáñÇ ãÇñÁ ùÇã çñáõ٠˳ßáõÙ »Ý, íñ³Ý ÉóÝáõÙ ÛáõÕáí ëá˳ñ³Í, Ù»Ï ×³ßÇ ·¹³É Ù»Õñ: È³í »÷»Éáõó Ñ»ïá, ÑݹϳѳíÁ Ù³ïáõó»ÉÇë ï»Õ³íáñáõÙ »Ý åݳÏáõÙ ¢ Ññ³ÙóÝáõÙ ë»Õ³ÝÇÝ:

îàÜ²Î²Ü ²Ôò²Ü

ì»ñóÝ»É ÙÇçÇÝ ã³÷Ç Ù»Ï Ï³ñÙÇñ µ³½áõÏ, ÑÇÝ· ·³½³ñ, ãáñë Óáõ: ´áÉáñÝ ³é³ÝÓÇÝ Ë³ß»É ¢ ³é³ÝÓÇÝ ³Ù³ÝÝ»ñÇ Ù»ç ³ÝóϳóÝ»É ù»ñÇãáí: ´³½áõÏÇÝ ³í»É³óÝ»É µáõë³Ï³Ý ÛáõÕ, ÏÇïñáÝÇ ³Õ, ë³ÙÇÃ, ëËïáñ, ÃÃí³ë»ñ, åÕå»Õ, ·³½³ñÇݪ ÃÃí³ë»ñ, ³Õ, µáõë³Ï³Ý ÛáõÕ, ÓíÇݪ ÙdzÛÝ ÃÃí³ë»ñ ¢ ³Õ: ì»ñóÝ»É Ù»Í ëÏáõï»Õ ¢ å³ïñ³ëïÇ ³Õó³ÝÁ ¹³ë³íáñ»É ûճϳӢª µ³½áõÏ, Óáõ, ·³½³ñ Ñ»ñóϳÝáõÃÛ³Ùµ ¢ ½³ñ¹³ñ»É µ³½áõÏÇ Ïïñï³Í ÓáÕÇÏÝ»ñáí:

ú¶î²Î²ð ÊàðÐàôð¸Üºð ****** ºÃ» Ù³ÛáÝ»½áí ϳ٠ÃÃí³ë»ñáí ³Õó³ÝÁ Ù³ïáõó»ù å³ïñ³ëï»Éáõó ³ÝÙÇç³å»ë Ñ»ïá, ³å³ ɳí Ïå³Ñå³Ýí»Ý íÇï³ÙÇÝÝ»ñÁ ¢ ³é³çÇÝ Ñ»ñÃÇÝ Ï³ñáïÇÝÁ: ****** ²Õó³ÝÇ Ñ³Ù³ñ Ù³ùñ³Í ËÝÓáñÁ ãÇ ë¢³Ý³, »Ã» ¹Ý»ù ë³éÁ çñÇ Ù»ç: ****** ²Õó³ÝÁ ³Ù³ÝÇ Ù»ç ÉóÝáõÙ »Ý ³½³ï, ãÇ Ï³ñ»ÉÇ ³ÛÝ ë»ÕÙ»É Ï³Ù Ñ³ñûóÝ»É:

12 Nairi 2/2004

ARMÉNSKÁ KUCHYNÌ Arménská kuchynì je jedna z nejstarších na svìtì. Její charakteristické prvky mají pùvod ve starovìkých pochoutkách a dodnes se zachovavájí. Arménská kuchynì je velmi nároèná a bohatá, a prý znaènì ovlivnila tureckou kuchyni.Snad právì pøes tureckou kuchyni se proslavila v Evropì (napø. dolma). I pøes velmi složitou historii a osud arménského národa, který pøežil po staletí nadvládu Turkù, Peršanù, Arabù, Byzantincù a Mongolù, Arméni si zachovali svoji materiální a duchovní kulturu a výjimkou není ani kuchynì. Arménské pochoutky se nezachovaly jen na území Arménie, ale též i v diasporách v Asii, Evropì, Africe, Americe. Tradiènost a rozmanitost arménské kuchynì se projevuje v používání starobylé techniky a technologie pøípravy jídel a také v jejich složení. Typickým pro arménský domov je takzvaný „tonir“ a hlinìné nádobí, které se rozšíøilo po celém Zakavkazsku. Tonir( pec cylindrické formy o prùmìru 1-1,5 m ve støední èásti a vysoká je jeden až dva metry a je zapuštìna v zemi, v hloubce asi 80 cm až 1,2 m). je velmi specifickou pecí pro peèení chleba neboli tradièního lavaše (velmi tenka a dlouhá placka z tìsta) a dále pro peèení masa, zeleniny. Pøipravují se v nìm nìkteré polévky, kaše, suší se ryby a drùbež. Názvy mnoha jídel se identifikují s názvy nádobí, napøiklad „putuk“, „kèuè“ èi „tapak“, všechno to jsou souèasnì názvy jídel a hlínìných nádobí. Tato tradice se projevuje i u Gruzíncù a Ázerbajdžancù. Co se týèe technologie pøípravy jídel, zpravidla je nároèná a v mnoha pøípadech zabere i nìkolik hodin až celou noc. Jiným charakteristickým znakem arménské kuchynì je rozdìlení operací s následujícími spojováními rùzných èástí jídla, nìkolikanásobná smìna operací. Oba tyto znaky se projevují napøíklad pøi pøipravì cukráøských pochoutek. Nároènost zpracování ovoce a oøechù je typická pro arménskou kuchyni a èasto se rozvine do nìkolika etap a nìkdy trvá proces zpracování až pùl mìsíce. Pøi této technologii smìny nìkolika operací k pøípravì sladkostí se i obyèejná zelenina jako lilek, zelená rajèata, tykev, nezralé vlašské oøechy èi kùra z melounù pøemìní v originální, vybranou chu se svùdným aromatem. Rozmanitost technologií pøipravy se projevuje též v polévkách, jejichž základy jsou kyselo-vajeèné, napøíklad velmi oblíbený „spas“- pøipravený z macunu (bílého jogurtu), nebo pøiprava rùzných druhu bozbašu èi ruzné druhy nudlových polévek a nakonec vývary z rùzných druhù mas a k nim se pøidávájí jiné komponenty pøipravené zvl᚝. Arménská kuchynì je velmi bohatá na maso, oblíbeným je arménský šašlik, dolma, kebab aj. Dále se hojnì používají sýry - a to nesèetný poèet druhù ,a další mleèné produkty, zvláštì macun. Obecnì jsou sýr a macun velmi významnými doplòky arménského stolu a zvláštì velmi rozmanitý sortiment sýrù zvyšuje originálnost a jedineènost arménké kuchynì. Plodná arménská údolí nabízí široký sortiment obilovin (pšenice, proso, jeèmen aj.) a luštìnin (lobi-fazole, vosp èoèka, siser - hrach aj.), které mají opìt velmi masívní místo v kuchyni a èasto se objevují dohromady v jediném jídle. Na pøipravu pochoutek z mouky se používá mouka nejen rùzného druhu, ale i rùzného mletí. Nejvíce se však uplatòuje mouka pšenièná, ale nìkdy s pøídavkem bramborového èi kukuøièného škrobu. Originální moukou je mouka ze smažené pšenice, která se traduje ještì ze starovìku. Intenzivní roli ve stravování Arménù hrají ovoce a zelenina, používají se syrové, sušené, kyselé i marinované. Nenajde se ani jedno jídlo, které neobsahuje zeleninu. Ale jídlo skládající se jen ze zeleniny se najde øídka, zelenina je vìtšinou doplòkem k jakémukoliv masu. Na závìr by se slušelo také pøipomenout užití koøení, napøíklad bazalky, koriandru, petržele, estragonu, skoøice, vanilky, šafránu, høebíèku aj., které ochutí, obohatí a zkrášlí jídlo na talíøi.

Dolma z†vinn˝ch list˘ Dolma je pochoutka v†armÈnskÈ kuchyni velmi oblÌben·. Skl·d· se z†rostlinnÈho obalu a jeho n·divky, jejÌmû z·kladem je masov· n·plÚ. Dolma z†vinn˝ch list˘ nesmÌ pro svou sv˘dnou chuù chybÏt v†jÌdelnÌËku û·dnÈ armÈnskÈ rodiny a prav· armÈnsk· ûena se pr˝ pozn· podle toho, jestli umÌ uva¯it dolmu.

Co k†tomu pot¯ebujeme? Listy vinnÈ rÈvy N·divka: 1/2 kg mletÈho masa (vep¯ovÈ a hovÏzÌ), 2-3 polÈvkovÈ lûÌce r˝ûe, 2 cibule (nejlÈpe umletÈ ml˝nkem na maso), nadrobno nakr·jenou bazalku, petrûelku a koriandr (d·vka se p¯ipravuje podle chuti), Ëern˝ pep¯, Ëervenou papriku a s˘l (podle chuti).

Jak jÌdlo p¯ipravujeme? »erstvÈ vinnÈ listy spustÌme do vroucÌ vody na 2-3 minuty, vynd·me a vy¯Ìzneme stonky. Listy zabalujeme po jednom (pokud jsou slabÈ a malÈ, doporuËuje se po dvou), s†n·divkou uvnit¯, a vkl·d·me je do kastrÛlu kus za kusem a p¯itisknutÈ k†sobÏ. Zalijeme vodou a navrch p¯iloûÌme tal̯ kv˘li stlaËenÌ. Va¯Ìme 30-45 minut na mÌrnÈm ohni. HotovÈ jÌdlo pozn·me podle uva¯enÈho masa uvnit¯ list˘. Pochoutku pod·v·me s†macunem (bÌl˝m jogurtem) ochucen˝m Ëesnekem. Dolma nejen dr·ûdivÏ vonÌ a v˝jimeËnÏ chutn·, ale i z†estetickÈho hlediska je na vaöem stole prostÏ pokladem.

NAIRI ARMÉNSKÝ KULTURNÌ-SPOLEÈENSKÝ MAGAZIN Vyd·v·: ObËanskÈ sdruûenÌ ARM…NSK› DŸM P¯edseda: Eduard Sarkisjan Redakce: Marina Sarkisjan (öÈfredaktorka) Adresa redakce: Josef˘v D˘l 5, 293 07, tel.: 326 331 457, email: [email protected] nebo [email protected] Nairi, MK »R E 13332

PLNÃN› LILEK 1 lilek 1 hrnek va¯enÈ r˝ûe 1 rajËe nakr·jenÈ na kostiËky 1 zelen· paprika nakr·jen· na kostiËky 1 mal· cibule nakr·jen· nadrobno 2 rozdrcenÈ strouûky Ëesneku 1 lûiËka bazalky 2 lûÌce m·sla 4 lûÌce olivovÈho oleje, s˘l, pep¯

Lilek rozkrojÌme podÈlnÏ na dvÏ poloviny. Vydlabeme duûinu a rozkr·jÌme ji na kostiËky. Lilek poloûÌme rozkrojenou stranou na p·nev s 1 cm va¯ÌcÌ osolenÈ vody, p¯ikryjeme pokliËkou a nech·me 3 minuty podusit. Lilek vynd·me a nech·me okapat. Na p·nvi rozp·lÌme olej a na nÏm kr·tce osmaûÌme lilek, rajËata, papriku, cibuli a Ëesnek. P¯id·me va¯enou r˝ûi, ko¯enÌ a s˘l s pep¯em a d˘kladnÏ zamÌch·me. SmÏs p¯end·me do vydlabanÈho lilku a navrch d·me m·slo. PeËeme v p¯edeh¯·tÈ troubÏ asi 35 minut.