ARM NSK KULTURNÃ - SPOLE»ENSK MAGAZÕN

ARM…NSK› KULTURNÃ - SPOLE»ENSK› MAGAZÕN

4/2006 N·ö magazÌn vych·zÌ v†r·mci projektu, kter˝ se uskuteËÚuje za finanËnÌ podpory Ministerstva kultury »eskÈ republiky. ObËanskÈ sdruûenÌ ArmÈnsk˝ d˘m a redakce magazÌnu Nairi dÏkuje Ministerstvu kultury za umoûnÏnÌ dalöÌ existence magazÌnu Nairi.

I. K. AJVAZOVSKIJ (Ovanes Ajvazjan) strana 6 - 9

ZA TURISMEM DO ARM…NIE ñ MUZEA POD NEBEM strana 4 - 5

2 Nairi 4/2006

V†JEREVANU BYLA OTEVÿENA TÿETÕ MEZIN¡RODNÕ SPECIALIZOVAN¡ V›STAVA ÉXPO BEAUTY 2006ª †††V†kinÏ ÑMoskvaì v†Jerevanu byla otev¯ena t¯etÌ mezin·rodnÌ specializovan· v˝stava ÉXPO BEAUTY 2006ª. V†expozici jsou p¯edstaveny lÈËebn· a dekorativnÌ kosmetika, dÏtskÈ kosmetickÈ prost¯edky, öperky, p¯edmÏty hygieny, biûuterie, v˝robky z†k˘ûe a koûeöiny, svatebnÌ öaty, plavky, l˘ûkoviny atd. Podle slov v˝konnÈho ¯editele v˝stavnÌho centra ´LOGOS EXPOª Ary StÏpanjana bude v˝stava urËitÏ zajÌmat ûeny a manaûery malÈho a st¯ednÌho podnik·nÌ. Seznamuje z·kaznÌky s†nov˝m zboûÌm a sluûbami. ⁄Ëast na v˝stavÏ pom˘ûe nav·zat nov· obchodnÌ spojenÌ a spolupr·ci. Ceremoni·lu otev¯enÌ v˝stavy se z˙Ëastnily Miss ArmÈnie 2006 Marina Vardanjanov· a Vicemiss ArmÈnie 2006 Rita Catrjanov·. Je t¯eba zmÌnit se o tom, ûe V˝stavnÌ centrum ´LOGOS EXPOª je v˘bec prvnÌ v ArmÈnii, funguje od roku 1999 a roËnÏ organizuje kolem 12 mezin·rodnÌch specializovan˝ch v˝stav. BÏhem poslednÌch 6 let centrum organizovalo vÌce neû 65 takov˝ch v˝stav jak v†ArmÈnii, tak v†zahraniËÌ, z˙Ëastnilo se jich kolem 1000 organizacÌ.

KDO SPO»ÕT¡ éENY ñ OBÃTI N¡SILÕ V ARM…NII? Kaûd· t¯etÌ ûena na planetÏ byla obÏtÌ n·silÌ alespoÚ jednou za ûivot. TakovÈ jsou statistiky OSN. Nikdo nevÌ, kolik takov˝ch ûen-obÏtÌ je v†ArmÈnii. BÏhem Mezin·rodnÌho dne prevence n·silÌ proti ûen·m se v†ArmÈnii, tak jako v†jin˝ch 130 zemÌch svÏta, realizuje KampaÚ proti genderovÈmu n·silÌ. Akce se z˙ËastÚujÌ spoleËenskÈ a mezin·rodnÌ organizace. Aû do 10.prosince jsou po celÈ republice organizov·ny p¯ehlÌdky film˘ na genderovÈ tÈma, p¯edn·öky, diskuse, setk·nÌ s†ofici·lnÌmi osobnostmi i distribuce informaËnÌ literatury. ÑBohuûel, v†ArmÈnii zatÌm jeötÏ jsou p¯Ìpady n·silÌ proti ûen·m,ì sdÏlila ve svÈm vystoupenÌ st·l· p¯edstavitelka Programu rozvoje OSN v†ArmÈnii Consuela Vidalov·. TakÈ se zmÌnila o ˙dajÌch v˝zkumu jednÈ z†nevl·dnÌch organizacÌ, podle nÏhoû ze 100 p¯Ìpad˘ n·silÌ bylo 46 zaregistrov·no v†rodinÏ, a v 67 p¯Ìpadech bylo zaregistrov·no sexu·lnÌ obtÏûov·nÌ v†pr·ci. ÑVe vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ se ûeny na org·ny ËinnÈ v†trestnÌm ¯ÌzenÌ neobracely,ì ¯ekla Vidalov·. Na druhou stranu, dle ˙daj˘ Policie ArmÈnie bylo bÏhem poslednÌch jeden·cti mÏsÌc˘ roku 2006 zah·jeno 384 trestnÌch ¯ÌzenÌ, kterÈ se t˝kajÌ n·silÌ proti ûen·m, z†nich je 169 p¯Ìpad˘ dle

paragrafu ÑohroûenÌ ûivota a zdravÌì, 28 p¯Ìpad˘ se t˝k· Ñur·ûky d˘stojnosti a omezov·nÌ osobnÌ svobodyì a 3 p¯Ìpady souvisejÌ s paragrafem Ñobchodov·nÌ s†lidmiì. Podle informace n·mÏstkynÏ n·ËelnÌka t¯etÌ spr·vy HlavnÌ krimin·lnÌ spr·vy Policie RA plukovnÌka policie Nelli DurjanovÈ celkovÏ bylo za n·silÌ proti ûen·m trestnÏ stÌh·no 269 lidÌ a 34 osoby byly potrest·ny v†r·mci spr·vnÌho ¯ÌzenÌ. Tyto ˙daje se samoz¯ejmÏ t˝kajÌ jen malÈho procenta reality, jelikoû na policii se neobracejÌ zdaleka vöechny ûeny, kterÈ se dostaly do situace, z†nÌû nenÌ v˝chodiska. Ministerstvo pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ RA nem· û·dnÈ ˙daje o poËtech obÏtÌ n·silÌ. V†tomto resortu zatÌm pl·nujÌ zaËÌt sbÌrat statistickÈ ˙daje, a to za pomoci mezin·rodnÌch organizacÌ, statistickÈ sluûby a takÈ prost¯ednictvÌm mezin·rodnÌ v˝mÏny informacÌ. Dle slov n·mÏstka ministra pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ RA Arcvika Minasjana byl v†roce 2004 p¯ijat N·rodnÌ program zlepöenÌ postavenÌ ûen v†RA a zv˝öenÌ jejich role ve spoleËnosti pro lÈta 2004 aû 2010. ÑJeden z†problÈm˘, kterÈ je t¯eba ¯eöit v†r·mci programu, je odstranÏnÌ deficitu sociologick˝ch v˝zkum˘,ì ¯ekl Minasjan. Kdy bude statistika hotova, nenÌ jasnÈ. Vöe zaleûÌ na tom, nakolik aktivnÏ budou spolupracovat mezin·rodnÌ organizace, domnÌv· se n·mÏstek ministra, je moûnÈ, ûe to bude i p¯ed rokem 2010.

MEZIN¡RODNÕ MÃNOV› FOND POSKYTNE ARM…NII ⁄VÃR V†R¡MCI TÿÕLET…HO PROGRAMU REDUKCE ⁄ROVNÃ CHUDOBY A ROZVOJE EKONOMICK…HO RŸSTU V˝konn· rada Mezin·rodnÌho mÏnovÈho fondu ukonËila t¯etÌ monitoring ekonomick˝ch ukazatel˘ ArmÈnie v†r·mci realizace t¯ÌletÈho programu snÌûenÌ ˙rovnÏ chudoby a rozvoje ekonomickÈho r˘stu. Podle informacÌ zÌskan˝ch agenturou ARMENPRESS v†jerevanskÈ kancel·¯i MMF dostane ArmÈnie 4,7 milionu dolar˘. CelkovÏ dos·hne Ë·stka uvolnÏn· pro tento program 19,5 milion˘ dolar˘. V˝konn· rada MMF schv·lila 25.kvÏtna 2005 t¯Ìlet˝ program v†celkovÈ hodnotÏ kolem 34,3 milion˘ USD, jedn· se o podporu ekonomickÈho programu Republiky ArmÈnie (RA) do roku 2008. V˝konn˝ ¯editel MMF Takaöoti Kato komentoval rozhodnutÌ rady a poznamenal, ûe ekonomika ArmÈnie pokraËuje v†rychlÈm rozvoji. ProzÌrav· fisk·lnÌ a finanËnÏ-˙vÏrov· politika, r˘st vnÏjöÌch penÏûnÌch transfer˘ a pokraËujÌcÌ struktur·lnÌ reformy pomohly dvakr·t zv˝öit HDP za podmÌnek nÌzkÈ inflace a takÈ snÌûit ˙roveÚ chudoby a nezamÏstnanosti. Ekonomick˝ program vl·dy RA pro lÈta 2006 aû 2007 smÏ¯uje k†omezov·nÌ tlaku na inflaci, zachov·nÌ ÑplovoucÌhoì kurzu valut a r˘stu daÚov˝ch p¯Ìjm˘. MusÌme poznamenat, ûe v†roce 1993 ratifikovala ArmÈnie ˙mluvu OSN ohlednÏ prevence vöech druh˘ n·silÌ v˘Ëi ûen·m. Podle slov A. Minasjana Rada Evropy p¯ed ned·vnem vyzvala ArmÈnii, aby vÏnovala dom·cÌmu n·silÌ zvl·ötnÌ pozornost. Mimo jinÈ, jak to souËasnÏ prohlaöujÌ p¯edstavitelÈ vl·dy, obËansk˝ch sdruûenÌ a OSN, nejd˘leûitÏjöÌ nenÌ ani to, kolik p¯Ìpad˘ n·silÌ je v˘bec v†ArmÈnii zaregistrov·no, ale hlavnÌ je, ûe n·silÌ v˘Ëi ûen·m v†naöÌ zemi existuje.

Nairi 4/2006 3

V›äE PENÃéIT… SBÕRKY VYBRAN… BÃHEM ÑTELEMARATONU 2006ì CELOARM…NSK›M FONDEM ÑAJAST¡Nì DOS¡HLA REKORDNÕ ⁄ROVNÃ V˝sledkem sbÌrky financÌ vÏnovan˝ch bÏhem ÑTelemaratonu 2006ì CeloarmÈnskÈmu fondu ÑAjast·nì†bylo dosaûenÌ rekordnÌ Ë·stky 13,7 milion˘ americk˝ch dolar˘. P¯edtÌm û·dn˝ z†podobn˝ch telemaraton˘†nezaregistroval tak velk˝ obnos. Podle informacÌ, kterÈ agentura ARMENPRESS dostala od PR-oddÏlenÌ fondu, tento rok byly velkÈ Ë·stky vÏnov·ny armÈnsk˝m mecen·öem z†USA Aæberem Bojadûanem, jenû jmÈnem Jerry Turpandûjana p¯evedl na ˙Ëet fondu 1,25 milion˘ USD. Vage KarapÏtjan p¯edal fondu 1,5 milion˘ dolar˘, prezident CelosvÏtovÈho armÈnskÈho kongresu Ara Abramjan vÏnoval milion dolar˘. Pomoc od armÈnsk˝ch sponzor˘ z†USA Sargise Akopjana a Luise-Simona Manukjana se rovnala 550 tisÌc˘m a 500 tisÌc˘m USD. Organizace ÑProject Curiì a fond ÑLinsiì p¯evedly po 2 milionech dolar˘. Skupina fondu v†Los Angeles poskytla 1,5 milionu USD, skupina z†New Yorku slÌbila, ûe d· dobroËinn˝ p¯ÌspÏvek v†Ë·stce 900 tisÌc dolar˘. Co se t˝Ëe podnikatel˘ z†ArmÈnie, nap¯Ìklad Michail Bagdasarov p¯edal fondu 100 tisÌc dolar˘, Samvel Alexanjan a Ruben AjrapÏtjan darovali kaûd˝ po 50 tisÌcÌch USD. P¯ipomeÚme si, ûe 9. telemaraton odstartoval v†GlendeilskÈm studiu Los Angeles. VybranÈ dobroËinnÈ p¯ÌspÏvky tentokr·t budou cÌlovÏ pouûity na obnovenÌ GadrutskÈho okresu N·hornÌho Karabachu. Jiû t¯etÌm rokem se prost¯edky, jeû jsou vybr·ny bÏhem telemaraton˘, pouûÌvajÌ pro realizaci programu ÑObrozenÌ Arcachuì.

BYL PROVEDEN OBÿAD POSVÃCENÕ KÿÕéŸ NOV…HO ARM…NSK…HO CHR¡MU SV. RIPSIME V†BARNAULU ††† JEREVAN, 22.LISTOPADU, ARMENPRESS. V†Barnaulu (Altajsk˝ kraj) za ˙Ëasti hlavy NovonachiËevanskÈ a RuskÈ diecÈze ArmÈnskÈ apoötolskÈ cÌrkve (AAC) biskupa Ezrasa Nersisjana byla provedena ceremonie posvÏcenÌ k¯Ìû˘ novÏ vystavenÈho armÈnskÈho chr·mu sv. Ripsime. Byl posvÏcen takÈ z†ArmÈnie p¯ivezen˝ chaËkar z†ËervenÈho tufu, jenû byl p¯ed·n mÏstu jako dar panem Aramaisem Martirosjanem. Podle informacÌ zÌskan˝ch agenturou ARMENPRESS v†tiskovÈ kancel·¯i diecÈze AAC se ceremonie posvÏcenÌ z˙Ëastnili hlava RuskÈ pravoslavnÈ cÌrkve v†AltajskÈm kraji biskup Maxim, p¯edseda oblastnÌ dumy Barnaulu S. Krasnov, p¯edstavitelÈ mÏstskÈ spr·vy a mÌstnÌ armÈnskÈ komunity.

STOVKY ¡ZERB¡JDé¡NCŸ éIJÕ V†EVROPÃ JAKO ARM…NI

V†JEREVANU BYL OTEVÿEN äEST› DIVADELNÕ FESTIVAL PRO DÃTI A DOSPÕVAJÕCÕ ML¡DEé ÑSEMÕNKO GRAN¡TOV…HO JABLKAì

ÑV Holandsku ûijÌ stovky ¡zerb·jdû·nc˘, kte¯Ì tam dostali politick˝ azyl s tÌm, ûe se vyd·vali za ArmÈny!ì - s takov˝m prohl·öenÌm vystoupil na tiskovÈ konferenci v†Baku vedoucÌ St·tnÌho v˝boru pro pr·ci s†¡zerb·jdû·nci ûijÌcÌmi v†zahraniËÌ (SVPAéZ) Nazim Ibragimov. Podle jeho slov p¯ed ned·vnÈm pob˝val v†Holandsku v†r·mci z¯izovacÌ konference Kongresu ¡zerb·jdû·nc˘ zemÌ Beneluxu. Pr·vÏ tam mÏl moûnost pozorovat ¡zerb·jdû·nce, kte¯Ì dostali politick˝ azyl, ale ûijÌ tam v†bÌdÏ a nouzi. MnozÌ z†nich ponechali svÈ domy v†¡zerb·jdû·nu a na z·kladÏ faleön˝ch doklad˘, vyd·vajÌce se za opoziËnÌky, odcestovali do tÈto zemÏ. ÑNejhoröÌ na tom je, ûe urËitÈ sÌly nutÌ tyto lidi, aby pomlouvali ·zerb·jdû·nskou st·tnost a ·zerb·jdû·nskÈ ˙¯ady,ì s†politov·nÌm sdÏlil N. Ibragimov. BÏhem n·vötÏvy Holandska vyzval p¯edstavitel SVPAéZ ¡zerb·jdû·nce, kte¯Ì dostali v†EvropÏ azyl pod rouökou opoziËnÌ Ëinnosti, aby se vr·tili do ¡zerb·jdû·nu a ûili tam v†norm·lnÌch podmÌnk·ch.

V†Celon·rodnÌm divadle v†Jerevanu byl otev¯en öest˝ divadelnÌ festival ÑSemÌnko gran·tovÈho jablkaì - pro dÏti a dospÌvajÌcÌ ml·deû. V†jerevanskÈ PuökinovÏ ökole p¯edvedlo dÏtskÈ divadlo pantomimy NekoneËn˝ divadelnÌ ostrov hru ÑDÏti Jengibarovaì. Je t¯eba poznamenat, ûe festival se uskuteËÚuje v†r·mci vl·dnÌho kulturnÌho programu pro dÏti (2004-2012)†a jiû druh˝m rokem se financuje ze st·tnÌho rozpoËtu RA. Tento rok byly na jeho provedenÌ uvolnÏny dva miliony dram˘. Letos je festival realizov·n ve dvou kolech: prvnÌ se odehr·lo v†dubnu aû kvÏtnu 2006 v†oblastech ArmÈnie, v†d˘sledku toho byly vybr·no 22 divadelnÌch kolektiv˘. Fin·le se z˙Ëastnilo 14 skupin mlad˝ch herc˘ a hereËek z†ArmÈnie a N·hornÌho Karabachu. Festival probÌhal deset dn˘.

V†E»MIADZINU BUDE PRACOVAT ARM…NSKOFRANCOUZSK… KULTURNÕ STÿEDISKO †††V†EËmiadzinu bylo otev¯eno armÈnsko-francouzskÈ kulturnÌ centrum, kterÈ bude pom·hat upevnÏnÌ p¯·telstvÌ a kulturnÌch spojenÌ, p¯i realizaci spoleËn˝ch program˘ mezi sp¯·telen˝mi mÏsty EËmiadzin a Isi les Moulines. ††† KulturnÌ st¯edisko v†EËmiadzinu zastupuje francouzsk· dobroËinn· organizace SPFA. V†rozhovoru pro agenturu ARMENPRESS jejÌ ¯editelka Astchik Maradûjan zvl·ötÏ zd˘raznila ˙Ëast ml·deûe na Ëinnosti centra. KromÏ studia francouzskÈho jazyka centrum organizuje pr·ce smÏ¯ujÌcÌ k†rozvoji kulturnÌch a ekonomick˝ch kontakt˘ mezi ArmÈniÌ a FranciÌ.

4 Nairi 4/2006

ZA TURISMEM DO ARM…NIE ñ MUZEA POD NEBEM MilÌ Ëten·¯i, v†tomto ËÌsle Nairi v·m p¯edstavujeme sÈrii turistick˝ch mÌst pro vaöe cesty do ArmÈnie. Nechali jsme se inspirovat mnoûstvÌm dotaz˘, kterÈ naöe redakce dost·v· ohlednÏ informacÌ o turistick˝ch zajÌmavostech a historick˝ch pam·tk·ch ArmÈnie. Jak vÌte, v†kaûdÈm ËÌsle Nairi naöe redakce p¯ipravuje r˘znÈ Ël·nky o pam·tk·ch. Tentokr·te jsme se rozhodli publikovat soubor orientaËnÌch text˘ o nÏkolika zajÌmav˝ch mÌstech. PevnÏ vÏ¯Ìme, ûe jestliûe se rozhodnete navötÌvit ArmÈnii, budou pro v·s naöe informace uûiteËnÈ. P¯eji v·m kr·snÈ z·ûitky, ArmÈnie m· urËitÏ co nabÌdnout. Marine Sarkisjan Geghard V†jednÈ z†jeskynÌ Gegardadzoru je uû od pohanskÈho starovÏku zn·m pramen potoka, kter˝ byl povaûov·n za svatou vodu. Podle tradic se pokraËovalo ve stejnÈ vÌ¯e i za doby k¯esùanstvÌ v†ArmÈnii. V†souladu s†tÌm zde byl na zaË·tku IV. stoletÌ zaloûen kl·öter, kter˝ byl pojmenov·n Airivank neboli JeskynnÌ kl·öter (vytesan˝ ve skalnÌm masivu). SouËasn˝ n·zev se m· sv˘j z·klad v†XIII. stoletÌ, kdyû sem - jak se p¯edpokl·d· - bylo p¯eneseno legend·rnÌ kopÌ, tedy geghard.

Cachkadzor V†kr·snÈ pÌsËitÈ nÌûinÏ na b¯ehu ¯eky Marmaryk leûÌ mÏsto Cachkadzor (˙ûina kvÏt˘), v˝znamnÈ l·zeÚskÈ mÏsto, navötÏvovanÈ nejen v†lÈtÏ, ale i v†zimÏ. I zde je mnoho architektonick˝ch pam·tek ze starod·vn˝ch dob.

Nairi 4/2006 5 5 Zvartnoc

Diliûan

Noravank

ExkluzÌvnÌ architektonickou vz·cnost p¯edstavuje komplex staveb Zvartnoc, kter˝ byl postaven uprost¯ed VII. stoletÌ nedaleko EËmiadzinu. Komplex se skl·dal z†chr·mu sv. ÿeho¯e neboli Zvartnoc (ÑbdÌcÌch silì, Ñnebesk˝ch andÏl˘ì) a pal·ce katolikose Nersese III., p¯ezdÌvanÈho Stavitel. Zvartnoc, postaven˝ jako hlavnÌ katedr·lnÌ chr·m ArmÈnie v†letech 641-661, mÏl svojÌ velkolepostÌ p¯edstihnout chr·m EËmiadzinu, coû nap¯. vedlo k†uplatnÏnÌ origin·lnÌ kompozice stavby, jeû p¯edstavuje p¯Ìklad centr·lnÏ kupolovÈho chr·mu, v˝jimeËnÈho sv˝m pojetÌm i ve srovn·nÌ s analogick˝mi antick˝mi a byzantsk˝mi svatynÏmi. Do z·kladu pl·nu Zvartnocu je vloûen· harmonick· kompozice rovnoramennÈho k¯Ìûe.

OkolÌ l·zeÚskÈho mÏsta Diliûan m· romantick˝ r·z dÌky soutÏsk·m, jimiû protÈk· ¯eka Agstev. SvÏûÌ horsk˝ vzduch je nasycen velebn˝m arÛmatem borovic, kterÈ p¯itahuje pacienty trpÌcÌ nemocemi pr˘duöek. Diliûan je takÈ bohat˝ na miner·lnÌ prameny. Nedaleko mÏsta se nach·zÌ architektonickÈ komplexy kl·öter˘ Sanain a Axpat.

V†XIII.-XIV. stoletÌ se monast˝r Noravank stal rezidencÌ suniksk˝ch (Sunik ñ je oblast v†ArmÈnii) biskup˘, coû ho promÏnilo ve velkÈ n·boûenskÈ a kulturnÌ st¯edisko v†ArmÈnii, tÏsnÏ souvisejÌcÌ s†mÌstnÌmi kulturnÌmi centry, nap¯Ìklad s blÌzk˝m Gladzorem a s†jeho proslavenou univerzitou.

Garni UmÏleck˝m v˝znamem a stavebnÌ jedineËnostÌ se ¯adÌ Garni do seznamu svÏtov˝ch pam·tek. JeötÏ za dob starovÏku zde existovala pevnost z†kyklopskÈho zdiva ñ Berdöen (III. tisÌciletÌ p¯ed Kr.). Podle klÌnopis˘ nalezen˝ch na teritoriu Garni byla pevnost dobyta v†prvnÌ polovinÏ VIII. stoletÌ p¯. Kr. urartsk˝m carem Argiöti I. V†epoöe armÈnsk˝ch vl·dc˘ z†dynastie Ervanid˘, Artaöesid˘ a Aröakid˘ (z III. stoletÌ p¯ed Kr.) Garni slouûilo jako rezidence kr·l˘ a mÌsto p¯eb˝v·nÌ jejich vojsk.

Sevan Jezero Sevan leûÌ na v˝öce 1897 metr˘ nad mo¯em, je to jedno z†nejvyööÌch jezer na svÏtÏ a m· plochu 1250 ËtvereËnÌch metr˘. Do Sevanu se vlÈv· 28 ¯ek a vytÈk· z†nÏho pouze jedna, a tou je Razdan, kter· se vlÈv· do ¯eky Arax. Je tÏûkÈ popsat kr·su Sevanu ñ jezero se musÌ vidÏt. Na pob¯eûÌ Sevanu se nach·zÌ mnoûstvÌ r˘znorod˝ch mÌst pro odpoËinek ñ hotely, penziony, kempinky. Na konci IX. stoletÌ vojsko armÈnskÈho kr·le Aöota éeleznÈho porazilo arabskÈ vojsko, kte¯Ì dos·hlo b¯eh˘ jezera. V†tomto boji se takÈ uplatnilo mniöskÈ bratrstvo cÌrkve Surb Arakeloc.

Dûermuk MÏsto Dûermuk je l·zeÚsk˝m mÏstem, bohat˝m na jedineËnÈ miner·lnÌ prameny. L·zeÚskÈ mÏsto se odliöuje od jin˝ch sv˝m p¯ekr·sn˝m, mÌrn˝m klimatem. Dûermuk je ze vöech stran obklopen malebn˝mi horsk˝mi h¯bety, pokryt˝mi p·smy les˘.

Nairi 4/2006 6 MilÌ Ëten·¯i, tentokr·te V·m p¯in·öÌme informace o dalöÌch velk˝ch ArmÈnech, o velikÈm malÌ¯i Ajvazovskym a öachovÈm mistru Kasparovovi.

I. K. AJVAZOVSKIJ (Ovanes Ajvazjan)

Ivan KonstantinoviË Ajvazjan se narodil ve Feodosii 17.(29.) Ëervence 1817 v†rodinÏ armÈnskÈho podnikatele. Od dÏtstvÌ se u nÏj projevovala v·öniv· touha po malov·nÌ. Vyr˘stal ve Feodosii a jeho nejhezËÌ dÏtskÈ dojmy byly spojeny s†mo¯em, asi proto zasvÏtil jeho zobrazenÌ celou svou tvorbu. Ajvazovskij studoval na Akademii umÏnÌ v†Sankt PetÏrburgu, a jiû jeho prvnÌ obrazy s mo¯sk˝mi motivy bÏhem akademick˝ch v˝stav zaujaly. Na jednÈ z†takov˝ch v˝stav se malÌ¯ setkal s Alexandrem SergejeviËem Puökinem, jenû mu dal najevo svou p¯ÌzeÚ. Ód tÈ doby se mnou milovan˝ b·snÌk stal p¯edmÏtem m˝ch myölenek a zdrojem mÈ inspirace,ª ¯ekl potom Ajvazovsk˝. V†n·sledujÌcÌm obdobÌ vytvo¯il malÌ¯ nÏkolik obraz˘ spojen˝ch se†jmÈnem a tvorbou A. S. Puökina, mezi nimiû je i zn·m˝ obraz ´LouËenÌ Puökina s†mo¯emª (figura b·snÌka byla stvo¯ena I. J. Repinem). Pro ˙spÏönost v†krajinomalbÏ byl AjvazovskÈmu ËasovÏ zkr·cen studijnÌ kurz v†Akademii a v†roce 1837 dostal nejvyööÌ ocenÏnÌ ñ Velkou zlatou medaili. ZaË·tkem 40.let XIX.stoletÌ odjÌûdÌ mlad˝ malÌ¯ jako stipendista Akademie do zahraniËÌ. Mo¯skÈ krajinomalby jÌm vytvo¯enÈ v†Neapoli a v†Ben·tk·ch se rychle st·vajÌ zn·m˝mi.

V†Amsterdamu dost·v· Ajvazovskij Ëestn˝ titul akademika a v†Pa¯Ìûi zÌsk·v· zlatou medaili. Tenkr·t anglick˝ krajinomalÌ¯ D. Turner, dojat˝ obrazem AjvazovskÈho zobrazujÌcÌm neapolsk˝ z·liv v†noci, kdyû svÌtÌ mÏsÌc, sloûil na poËest autora sonet, v†nÏmû psal: ´PromiÚ mi, velik˝ malÌ¯i, kdyû jsem se m˝lil a pojal obraz za skuteËnost, ale byl jsem tvou pracÌ okouzlen a nadöenÌ mne zcela ovl·dlo. UmÏnÌ tvÈ je vysokÈ a mohutnÈ, protoûe tÏ inspiruje samotn˝ Genius.ª Tyto ¯·dky jsou o to hodnotnÏjöÌ, kdyû si uvÏdomÌme, ûe byly naps·ny marinistou, jenû se tÏöil svÏtovÈmu uzn·nÌ, a ËlovÏkem zdaleka ne ötÏdr˝m na komplimenty. Po n·vratu do Ruska dostal Ajvazovskij titul akademika a krajinomalÌ¯e HlavnÌho vojensko-mo¯skÈho öt·bu. V†letech 1844 aû 1845 pracuje na velkÈ st·tnÌ objedn·vce ñ sÈrii obraz˘ p¯edstavujÌcÌch ruskÈ p¯Ìstavypevnosti na BaltskÈm mo¯i. Obrazy ´Sveaborgª a ´Reveæª jsou uk·zkami tÏchto pracÌ. P¯estoûe v†hlavnÌm mÏstÏ m· Ajvazovskij spoustu v˝hodn˝ch zak·zek, odjÌûdÌ do rodnÈho kraje, na Krym. Tam, ve Feodosii, na podzim roku 1846 slavÌ des·tÈ v˝roËÌ svÈ tv˘rËÌ pr·ce. Pogratulovat tam malÌ¯i k†jeho jubileu p¯iplula flotila plavidel pod velenÌm admir·la V.A. Kornilova. N·mo¯nÌci ne n·hodou vzd·vali malÌ¯i tak velk˝ hold. Nejednou se Ajvazovskij z˙Ëastnil vojensk˝ch operacÌ flotily. Nap¯Ìklad byl

˙ËastnÌkem ruskÈ n·mo¯nÌ invaze u Subaöi a potom namaloval obraz na tÈma tÈto ud·losti. Historii ruskÈho n·mo¯nictvÌ je vÏnov·n i obraz ´Petr I. na Kr·snÈm pahorkuª. Ajvazovskij zobrazoval plachetnice se vöÌm jejich sloûit˝m technick˝m p¯ÌsluöenstvÌm: nap¯. na obraze ´Rusk· flotila u Sevastopoluª jsou s†velkou profesnÌ znalostÌ namalov·na bojov· plavidla p¯ipraven· k†slavnostnÌ p¯ehlÌdce. Ajvazovskij pohotovÏ reagoval na ud·losti v†ûivotÏ svÈ vlasti a spoleËnosti. Nap¯Ìklad vytvo¯il ¯adu maleb s†tematikou KrymskÈ v·lky z†let 1853 aû 1856. MalÌ¯ nejenûe navötÌvil obklÌËen˝ Sevastopol, ale p¯ivezl tam i v˝stavu sv˝ch obraz˘. Mezi nimi byla ´Sinopsk· bitvaª (vÌtÏzstvÌ nad tureckou flotilou 18.listopadu 1853). Obraz byl vytvo¯en na z·kladÏ v˝povÏdÌ ˙ËastnÌk˘ boje. ´Tento obraz ËlovÏka natolik dojÌm·, ûe je tÏûkÈ se od nÏj odtrhnout,ª psal jeden z†n·mo¯nÌk˘, jenû ho vidÏl v†oblÈhanÈm Sevastopolu. Jsou zn·m· i slova, jeû tehdy ¯ekl admir·l P. S. Nachimov: Óbraz je

Nairi 4/2006 7

namalov·n velice spr·vnÏ.ª JednÌm z†nejpopul·rnÏjöÌch obraz˘ malÌ¯e je ´Dev·t· vlnaª. Ajvazovskij zobrazil zu¯ÌcÌ mo¯sk˝ ûivel p¯i v˝chodu slunce. PÏnÌ se obrovskÈ vlny, se straöidelnou silou se blÌûÌ ´dev·t·ª, nejvyööÌ mo¯sk· vlna. ZbÏsilÈmu ûivlu kladou podle malÌ¯e odpor stateËnost a odvaha lidÌ, kte¯Ì se po ztroskot·nÌ lodi zachraÚujÌ na kusu plachty. Ajvazovskij namaloval sv˘j obraz zvl·ötnÌm zp˘sobem, pouûil v†nÏm tak z·¯ivÈ barvy, ûe i p¯es veökerou dramatiËnost toho, co se na obrazu odehr·v·, nutÌ div·ka, aby se zamiloval do kr·sy zu¯ÌcÌho mo¯e. Obraz je zbaven pocitu ztracenosti nebo

nep¯ekonatelnÈ tragiky. P¯ekvapuje umÏleck˝m mistrovstvÌm. Se stejnou silou a p¯esvÏdËivostÌ mohl zobrazit zu¯ivou bou¯i i tichou a klidnou hladinu mo¯e, t¯pyt sluneËnÌch paprsk˘, pr˘zraËnost mo¯sk˝ch hlubin i jako snÌh bÌlou pÏnu vln. MalÌ¯ ¯Ìkal:

´Pohyby ûivl˘ po¯·d ötÏtci unikajÌ, malovat blesk, vÌtr, prudk˝ zdvih vlny nenÌ moûnÈ p¯i jejich pozorov·nÌ. Pr·vÏ proto si je malÌ¯ musÌ zapamatovat a tÏmito n·hodn˝mi vzpomÌnkami stejnÏ jako efekty svÏtla a stÌnu naplnit sv˘j obraz.ª Byl p¯esvÏdËen, ûe ´ËlovÏk neobda¯en˝ pamÏtÌ zachov·vajÌcÌ dojmy danÈ ûivou p¯Ìrodou m˘ûe b˝t v˝teËn˝m tv˘rcem kopiÌ, ûiv˝m fotografick˝m apar·tem, ale nikdy nebude skuteËn˝m malÌ¯em.ª Ajvazovskij pracoval hodnÏ a inspirativnÏ, volnÏ improvizoval a akumuloval ve sv˝ch obrazech vöechny svÈ pocity a bohatstvÌ pozorov·nÌ. ´Malovat obrazy v†tichosti, d¯epÏt nad jednou pracÌ cel˝ mÏsÌc, to nem˘ûu,ª p¯izn·val se. Tv˘rËÌ cesta malÌ¯e byla sloûit·. RomantickÈ rysy se v†jeho umÏnÌ postupnÏ mÏnily na realistickÈ. Od z·¯ÌcÌ barevnÈ palety a svÏteln˝ch efekt˘, kterÈ p¯evl·daly v†prvnÌch pracÌch, p¯eöel Ajvazovskij k† zdrûenlivÏjöÌm a objektivnÌm barevn˝m ¯eöenÌm. Zvl·öù n·padnÏ je to vidÏt u obrazu ´»ernÈ mo¯eª a na jednom z†nejvÏtöÌch dÏl ñ ´Vlnaª. MalÌ¯ vytvo¯il vÌce neû öest tisÌc maleb. V†kolekci NovosibirskÈ obrazovÈ

Nairi 4/2006 8 uËnÏ. Od dÏtsk˝ch let se Garry liöil od ostatnÌch z·vidÏnÌhodnou pr·ceschopnosti a maxim·lnÌm soust¯edÏnÌm bÏhem vyuËovacÌch hodin. V†dospÏl˝ch soutÏûÌch zaËÌn· Garry vystupovat jiû od sv˝ch 9 let. Velk˝ vliv na formov·nÌ Kasparova-öachisty mÏlo studium v†CelosvazovÈ ökole b˝valÈho svÏtovÈho öampiÛna Michaila Botvinnika. Patriarcha sovÏtsk˝ch öach˘ pomohl mladÈmu Kasparovovi s†fundament·lnÌmi z·klady pochopenÌ strategie hry, rozvinul v†nÏm velkolepÈ analytickÈ schopnosti. DesÌtky seöit˘ sepsan˝ch jeötÏ dÏtskou rukou, pln˝ch anal˝z vöech stadiÌ velkÈho mnoûstvÌ sportovnÌch utk·nÌ dodnes se peËlivÏ uchov·vajÌ v†knihovnÏ svÏtovÈho öampiÛna.

Garry KimoviË Kasparov galerie je jedna z nejzajÌmavÏjöÌch ñ jedn· se o ´Ztroskot·nÌ lodiª. Je tam zobrazena loÔ, kter· uv·zla na mÏlËinÏ, a z·chrann˝ Ëlun, na nÏmû cel· pos·dka pluje ke b¯ehu od mÌsta ztroskot·nÌ. Z†b¯ehu to sledujÌ ryb·¯i, kterÈ tato ud·lost evidentnÏ zajÌm·. Ale p¯i pohledu na tento obraz nenÌ vidÏt samotnou tragÈdii ztroskot·nÌ, veökerÈ negativnÌ z·ûitky jako by odeöly pryË. Tohoto efektu je dosaûeno dÌky zvl·ötnÌmu zobrazenÌ ud·lostÌ. Jsou vybr·ny barvy svÏtlÈ, z·¯ÌcÌ, sytÈ. KromÏ toho krajinomalba vypad· celkem mÌrnÏ: nebesa jsou Ëist·, nÏûnÏ modrÈ barvy, na mo¯i je ˙plnÈ bezvÏt¯Ì, mo¯sk˝ povrch p¯ipomÌn· zrcadlo, nenÌ vidÏt ani jedin· vlna. NavÌc samotn· loÔ se nach·zÌ daleko a vypad· jako mal· hraËka. Vöechno vytv·¯Ì dojem jakÈhosi duöevnÌho klidu, coû vede k tomu, ûe ËlovÏk m˘ûe obraz pozorovat se zalÌbenÌm a v˘bec nemyslet na jeho p˘vodnÌ n·mÏt. Ajvazovskij byl velice bohat˝ ËlovÏk a byl zn·m˝ jako ötÏdr˝ poskytovatel dobroËinn˝ch p¯ÌspÏvk˘: ve†Feodosii byly dÌky jeho dar˘m postaveny budovy archeologickÈho muzea, byly provedeny z·sadnÌ pr·ce pro zlepöenÌ mÏstskÈ infrastruktury, pro v˝stavbu p¯Ìstavu a ûeleznice. Ve svÈ mistrovskÈ dÌlnÏ ve Feodosii vychoval celou ¯adu zn·m˝ch krajinomalÌ¯˘ (L. F. Lagorio, A. I. Kuindûi, K. F. Bogajevskij aj.). Zem¯el ve Feodosii 19.dubna (2.kvÏtna) 1900. V†nejvÏtöÌ mÌ¯e je jeho tvorba prezentov·na v†jÌm zaloûenÈ obrazovÈ galerii v†Feodosii, kter· nynÌ nosÌ jeho jmÈno. Ajvazovskij dos·hl obrovskÈ dokonalosti v†zobrazenÌ mo¯e, jemuû zasvÏtil cel˝ sv˘j ûivot. Jeho p¯Ìnos do svÏtovÈ a ruskÈ kultury je obrovsk˝, namaloval tisÌce mistrovsk˝ch obraz˘ a stal se nejvÏtöÌm malÌ¯em-marinistou ve svÏtovÈ malbÏ.

äachy se Garry Kasparov nauËil hr·t jiû ve vÏku pÏti let, kdyû pozoroval hru sv˝ch rodiË˘. Jeho otec byl vöestrannÏ talentovan˝m ËlovÏkem, mÏl r·d poezii, hudbu, öachy. Kdyû si otec vöiml unik·tnÌch analytick˝ch schopnostÌ syna, rozhodl se, ûe öachy by mÏly mÌt na ˙kor hudbÏ p¯ednost, ËÌmû definitivnÌ ûivotnÌ volbu Garryho p¯edurËil. Ten se narodil 13.dubna 1963 ve mÏstÏ Baku. Otec se jmenoval Vajnötein Kim MoiseeviË, povol·nÌm inûen˝r-energetik. Matkou je Kasparovov· Klara äagenovna, jejÌû profesi je rovnÏû inûen˝rstvÌ, je specialistkou na automatiku a telemechaniku. Do roku 1981 pracovala jako vedoucÌ vÏdeck· specialistka a vÏdeck· tajemnice ¡zerbajdû·nskÈho vÏdeckov˝zkumnÈho elektrotechnickÈho ˙stavu. Garry Kasparov je ûenat˝. Jeho choù se jmenuje Julie. Z†prvnÌho manûelstvÌ m· Kasparov dceru Polinu (nar. 1993), z†manûelstvÌ s†Julii m· pak syna Vadima (nar. 1996). UkonËil ¡zerbajdû·nskou pedagogickou vysokou ökolu cizÌch jazyk˘. Garry Kasparov se nauËil hr·t ö·chy jiû ve vÏku pÏti let, kdyû sledoval hru sv˝ch rodiË˘. Jeho otec byl vöestrannÏ talentovan˝m ËlovÏkem, mÏl r·d poezii, hudbu, öachy. Kdyû si otec vöiml unik·tnÌch analytick˝ch schopnostÌ syna, rozhodl se, ûe öachy by mÏly mÌt na ˙kor hudbÏ p¯ednost, ËÌmû definitivnÌ ûivotnÌ volbu Garryho p¯edurËil. PrvnÌ serioznÌ hodiny ö·chu Garry vöak mÏl uû v†bakinskÈm Pal·ci pion˝r˘. Jeho uËitel Oleg Privorotsk˝ hned zpozoroval obrovsk˝ potenci·l, jenû byl v†dÌtÏti zaloûen; rychle pochopil, ûe osud mu daroval geni·lnÌho

P¯Ìpravou Kasparova pro tzv. öachov˝ ˙vod se zab˝vali mist¯i Alexandr Nikitin a Alexandr äakarov. Pomoci fenomen·lnÌ pamÏti mladÌka dos·hli toho, ûe udÏlali jeho ˙vodnÌ reperto·r vÌcepl·nov˝m a velice öirok˝m ve smyslu jeho diapazonu. I dnes ve mnoha utk·nÌch m· Kasparov p¯evahu jiû bÏhem ˙vodu ñ je to v˝sledek mnohalet˝ch zkuöenostÌ v†r·mci analytickÈ pr·ce, kter· mu dovoluje vytv·¯et v†dom·cÌ laborato¯i takovÈ novinky, kterÈ pak soupe¯e zcela ohromÌ. Garry se v˝bornÏ uËil ve ökole, zab˝val se geografii, dÏjepisem, Ëetl filozofickÈ trakt·ty, zvl·dnout kterÈ by dalo hodnÏ pr·ce i mnoha dospÏl˝m lidem. Od dÏtstvÌ se nemohl pochlubit dobr˝m zdravÌm, ale serioznÌ a pravidelnÈ sportov·nÌ udÏlalo z†nÏj skuteËnÈho atleta. PoprvÈ se na öachovÈ arÈnÏ Garry objevil v†roce 1973, kdyû hr·l v†r·mci t˝mu ¡zerbajdû·nu ve vÏkovÈ kategorii kluk˘ do 14 let (i kdyû mu bylo jen deset let) na Vöesvazov˝ch ml·deûnick˝ch hr·ch ve Vilniusu. Jiû po roce a p˘l mÏl premiÈru na p¯eboru SSSR pro mladistvÈ (do 18 let) znovu ve Vilniusu; i p¯esto, ûe byl tam nejmladöÌ ze vöech, aû do konce bojoval o ta nejvyööÌ umÌstÏnÌ. Jen por·ûka v†poslednÌm kole odsunulo ho mimo skupinu medailist˘. Dva n·sledujÌcÌ öampion·ty SSSR pro mladistvÈ ñ v†Tbilisi v†roce 1976 a v†Rize v†roce 1977 ñ Garry s†p¯ehledem vyhr·v· a p¯itom demonstruje jiû mistrovskÈ kvality. Ale ofici·lnÌ dosaûenÌ mistrovskÈho titulu se odehr·v· aû po jeho fenomen·lnÌm vÌtÏzstvÌ na Memori·lu A. SokoæskÈho (Minsk, 1978), kdy p¯edbÏhl nejbliûöÌho konkurenta o 3,5 bodu. P¯ed tÌm se jeötÏ nestalo, ûe by se mistrem stal nÏkdo v†takovÈm ˙tlÈm vÏku. Tent˝û rok, kdyû zvÌtÏzil v†docela tÏûkÈm VöesvazovÈm vyluËovacÌm turnaji v†Daugavpilsu, st·v· se Kasparov nejmladöÌm v†historii öach˘ ˙ËastnÌkem vyööÌ ligy öampion·tu SSSR. Za dva dalöÌch roky se

Nairi 4/2006 9 18let˝ ml·denec st·v· öampiÛnem nejsilnÏjöÌ öachovÈ svÏtovÈ velmoci. Tento v˝sledek i dodnes se nikomu nepoda¯ilo p¯ekonat. V†roce 1979 Kasparov poprvÈ vykon·v· velmistrovskou normu. Toto se stalo na velkÈm mezin·rodnÌm turnaji v†Banja Luce dva kola p¯ed ukonËenÌm soutÏûe! Jiû v†prvnÌch deseti kolech dos·hl 8 vÌtÏzstvÌ, jen ve dvou utk·nÌch remizoval a konec konc˘ se stal doËasnÏ vÌtÏzem. JednÌm z†nejpamÏtnÏjöÌch pro Garry Kasparova rok˘ se st·v· rok 1980. Jako Ëlen reprezentace SSSR z˙ËastÚuje se t˝movÈho öampion·tu Evropy ve övÈdskÈm mÏstÏ Skara. PÏt jeho vÌtÏzstvÌ p¯ispÏly d˘razn˝m vkladem k†evropskÈmu zlatu sovÏtskÈ reprezentace. Druhou zlatou medaili dostal tenkr·t za v˝bornÈ ukonËenÌ st¯ednÌ ökoly. T¯etÌ ñ za vÌtÏzstvÌ na svÏtovÈm öampion·tu pro mladistvÈ do 20 let v†Dortmundu. »tvrtou ñ jako Ëlen n·rodnÌho t˝mu SSSSR za vÌtÏzstvÌ na SvÏtovÈ Olympi·dÏ. Do 18 let jiû mÏl Garry skoro plnou sadu öachov˝ch ocenÏnÌ a medailÌ. NejmladöÌ v†celÈm svÏtÏ velmistr, öampiÛn Evropy, svÏta, CelosvÏtovÈ Olympi·dy v†t˝mov˝ch soutÏûÌch, vÌtÏz velk˝ch mezin·rodnÌch turnaj˘. Vep¯edu z˘st·val jen jeden vytouûen˝ cÌl ñ titul individu·lnÌho svÏtovÈho öampiÛna; Kasparov zaËÌn· cÌlevÏdomou p¯Ìpravu pro dosaûenÌ hlavnÌ mety svÈ öachovÈ kariÈry. V†prvnÌm kole svÏtovÈho öampion·tu (19821983), jehoû Kasparov z˙ËastÚuje, proöel vöemi etapy: mezizon·lnÌ turnaj (Moskva, 1982, 1.mÌsto), vÌtÏzstvÌ v†utk·nÌch pretendent˘ nad Alexandrem Beæavsk˝m, Vasilijem Smyslovem a Viktorem KorËn˝mÖ M· teÔ pr·vo z˙Ëastnit se utk·nÌ o svÏtovÈ prvenstvÌ. Utk·nÌ z†roku 1984 mezi Garry Kasparovem a svÏtov˝m öampiÛnem Anatolijem Karpovem bylo souzeno st·t se bezprecedentnÌm v†historii öach˘ aù uû z†hlediska dramatismu souboj anebo dle tÏch n·siln˝ch rozhodnutÌ, kter· se p¯ijÌmala bÏhem utk·nÌ ofici·lnÌmi strukturami V˝boru SSSR pro sport a FIDE. Konec konc˘ sportovnÌ souboj byl p¯eruöen a prezident FIDE Florensio Kampomanes na z·kladÏ tajnÈho souhlasu ofici·lnÌch mocensk˝ch struktur zemi p¯ijal zase bezprecedentnÌ ¯eöenÌ: utk·nÌ bylo vyhl·öeno za p¯eruöenÈ bez vyhl·öenÌ v˝sledku a novÈ utk·nÌ se skÛrem 0:0 muselo pak zaËÌt 1.9.1985. DruhÈ utk·nÌ mezi Kasparovem a Karpovem, kterÈ se hr·lo v†KoncertnÌm s·le »ajkovskÈho v†MoskvÏ, bylo ve znamenÌ iniciativy a nepochybnÈ p¯evahy Garryho Kasparova, jenû 10.11.1985 byl prohl·öen nov˝m svÏtov˝m öampiÛnem ñ t¯in·ct˝m v†historii öach˘.

Rok potÈ v†odvetnÈm utk·nÌ, kterÈ se konalo v†Lond˝nÏ a LeningradÏ, znovu v†napjatÈm a dramatickÈm souboji zvÌtÏzil Kasparov. V†roce 1987 v†Seville (äpanÏlsko) bylo uspo¯·d·no jiû ËtvrtÈ utk·nÌ mezi Kasparovem a Karpovem, kte¯Ì uû tou dobou se stali ÑvÏËn˝mi soupe¯yì. Boj dos·hl svÈ kulminace v†dobÏ poslednÌ partie. Kasparov mÏl o bod mÈnÏ a musel proto vyhr·t. Na podzim 1985 jeho soupe¯i ve stejnÈ situaci se to nepovedlo. Ale Garry nezav·hal a pomoci velkolepÈho vÌtÏzstvÌ zachoval si titul nejmocnÏjöÌho öachisty svÏta. V†historii boj o svÏtovou korunu jeötÏ se nest·val takov˝ p¯Ìpad, ûe by rozhodujÌcÌ z·pas vyhr·val ten, kdo p¯ed tÌm zaost·val ve skÛre. Schopnost p¯ekon·vat tÏûkÈ situace je jednou z†hlavnÌch rys Kasparovova charakteru. Je moûnÈ si p¯ipomenout hodnÏ p¯Ìpad˘, kdyû za tÏch nejtÏûöÌch turnajov˝ch a z·pasov˝ch podmÌnek nakonec dok·zal vynikajÌcÌm finiöem dobÏhnout nebo dokonce p¯edbÏhnout soupe¯e, kte¯Ì p¯ed tÌm vedli. LÌbÌ se mu st·le zkouöet osud a ukazovat svÈ mimo¯·dnÈ schopnosti, dosahuje toho, co d¯Ìve se nikomu dos·hnout nepoda¯ilo. Bohat· fantazie, nezkrotn˝ duch bojovnÌka pom·hajÌ mu konat dalöÌ öachovÈ hrdinskÈ Ëiny. V†roce 1990 nesmi¯itelnÌ soupe¯i hr·li jiû pop·tÈ. UtkanÌ se konalo v†New-Yorku a Lyonnes (Francie). I znovu Garry vÌtÏzÌ nad Karpovem a obhajuje titul nejsilnÏjöÌho öachisty svÏta. JeötÏ dvakr·t potom vÌtÏzil v†z·pasech o svÏtovÈ prvenstvÌ ñ nad Nigelem Shortem v†roce 1993 v†Lond˝nÏ a nad Viövanatanem Anandem v†roce 1995 v†New-Yorku. To ho celkem udÏlalo öestin·sobn˝m svÏtov˝m öampiÛnem. Garry Kaspsrov je sedmin·sobn˝m olympijsk˝m öampiÛnem, sedmkr·t dostal ÑöachovÈho Oskaraì jako nejlepöÌ öachista roku. Stal se vÌtÏzem poËetn˝ch turnaj˘ a z·pas˘, nejd˘leûitÏjöÌmi s†nichû byly velmistrovskÈ turnaje svÏtovÈho Poh·ru (1988-89), pak v†Tillburgu (1989,1991), BÏlehradu (1989), Linaresu (1990, 1992, 1993, 1997, 1999, 2000). Garry Kasparov stal se prvnÌm sportovcem, jenû vystoupil na svÏtovÈm öampion·tu v†roce 1990 ne pod sovÏtskou ale pod ruskou vlajkou. V†roce 1989 Kasparov jako prvnÌ ve svÏtÏ p¯ekon·v· hranici 2800 bod˘ ratingu Elo ñ pro souËasnÈ öachy z·kladnÌho ukazatele sily hry öachisty. Jiû 15 let obsazuje Garry prvnÌ mÌsto v†tomto Ñseznamu vÌtÏz˘ì; vynikajÌcÌ sÈrie vÌtÏzstvÌ v†superturnajÌch z†roku 1999 dovolila mu zvednout sv˘j rating na fantastick˝ch 2851 bod˘! P¯i tom poznamen·me, ûe i do dneönÌ doby se nikomu jinÈmu se nepoda¯ilo takÈ p¯ekonat tu hranici 2800 bod˘Ö Svou prvnÌ knihu ÑZkouöka Ëasemì napsal

Kasparov ve sv˝ch 20 letech. JinÈ jeho publikace, ve¯ejn· vystoupenÌ pomohla Garryovi vytvo¯it svÈ neopakovatelnÈ image öachovÈho v˝zkumnÌka a publicisty. Jako prvnÌ zaËal simult·nnÏ hr·t proti n·rodnÌm muûstv˘m NÏmecka (dvakr·t), ävyc·rska, Argentiny, Izraele a tyto z·pasy vyhr·val. Koncem 80.let zaËÌn· Garry aktivnÏ bojovat s†dogmatick˝mi formami vedenÌ FIDE ve snaze zapojit do svÏta öachu jako investory nejvÏtöÌ svÏtovÈ firmy. Byl inici·torem a tv˘rcem nÏkolika öachov˝ch organizacÌ: Mezin·rodnÌ asociace velmistr˘ (1988), Profesion·lnÌ öachovÈ asociace (1993), kterÈ pak hr·ly d˘leûitou roli v†propagaci öach˘ a po¯·daly pak nejvÏtöÌ mezin·rodnÌ soutÏûe a svÏtovÈ prvenstvÌ v †oce 1995. PoslednÌch nÏkolik let je pohlcen ideji zav·dÏnÌ öach˘ do systÈmu Internetu, kter· dovoluje pouûÌvat modernÌ informaËnÌ technologie pro p¯Ìm˝ p¯enos z·pas˘, organizace vyuËovacÌho procesu, umoûÚuje upoutat k†öach˘m pozornost stovek milion˘ lidÌ ve vöem svÏtÏ. V†roce 1996 ve Filadelfii a v†roce 1997 v†New-Yorku hr·l z·pasy se superpoËÌtaËem ÑDEEP BLUEì vytvo¯en˝m spoleËnosti IBM. Obrovsk· popularita tÏchto z·pas˘ ve vöem svÏtÏ se stala unik·tnÌ uk·zkou moûnostÌ ËlovÏka a techniky. Byl to jeden z†d˘leûit˝ch experiment˘ konce XX. stoletÌ. V†roce 1998 stvo¯il Kasparov öachov˝ website ÑKasparov˘v klubì, jenû se rychle stal jednÌm z†nejpopul·rnÏjöÌch v†celosvÏtovÈ sÌti Internetu. Unik·tnÌm v˝sledkem Kasparova bylo jeho vÌtÏzstvÌ v†utk·nÌ se vöÌm ostatnÌm svÏtem, kterÈ bylo zorganizov·no spoleËnosti Microsoft v†roce 1999. Speci·lnÏ vytvo¯en˝ v†Internetu pro tento ˙Ëel web-site bÏhem Ëty¯ mÏsÌc˘ napjatÈho a poutavÈho boje navötÌvilo vÌce neû 3 miliony lidÌ. Takov˝ z·jem v˘Ëi öachovÈ ud·losti nebyl zaznamen·n za celou p¯edchozÌ historii tohoto sportu. Od roku 1987 zab˝v· se Kasparov soukrom˝mi dobroËinn˝mi aktivitami. V†roce 1991 poprvÈ v†Rusku byl zaregistrov·n DobroËinn˝ fond Kasparova, kter˝ pak materi·lnÏ pom·hal uprchlÌk˘m, osamÏl˝m d˘chodc˘m a veter·n˘m; celkov· Ë·stka pomoci se rovn· vÌce neû milionu dolar˘. Od roku 1991 st·le p¯ispÌv· sv˝mi Ël·nky do zn·m˝ch americk˝ch novin ÑThe World Street Journalì. Garry jako za mlad˝ch let po¯·d r·d hraje fotbal, tenis, zab˝v· se jin˝mi druhy sportu (bÏh, gymnastika, plav·nÌ).

10 Nairi 4/2006

Ð³ñ·»ÉÇ ÁÝÃ»ñóáÕÝ»°ñ, ³Ûë Ñ³Ù³ñáõÙ áñáß»É »Ýù Ò»ñ áõß³¹ñáõÃÛ³ÝÁ Ý»ñÏ³Û³óÝ»É ÐáííÑ³ÝÝ»ë ÂáõÙ³ÝÛ³ÝÇ Ñ³Ù³éáï Ï»Ýë³·ñáõÃÛáõÝÁ »õ ÝÙáõßÝ»ñ Ýñ³ åá»½Ç³ÛÇó£ ÐáííÑ³ÝÝ»ë ÂáõÙ³ÝÛ³Ý 1869 Ã.

ÌÝí»É ¿ Èáéáõ ¸ë»Õ ·ÛáõÕáõÙ: Ø³ÝÏáõÃÛáõÝÁ ³Ýó ¿ Ï³óñ»É ÍÝÝ¹³í³ÛñÇ Ñ»ùÇ³Ã³ÛÇÝ µÝ³ßË³ñÑáõÙ: ²åñ»É ¿ ·»ÕçáõÏ Ù³ÝÏ³Ý µáÉáñ Ñ»ï³ùñùñáõÃÛáõÝÝ»ñáí:

1878Ã

ÀÝ¹áõÝíáõÙ ¿ îÇ·ñ³Ý î»ñ-¸³íÃÛ³ÝÇ »ñÏë»é ãáñë¹³ëÛ³Ý ¹åñáóÁ:

1883Ã.

Ð³ÛÏ³Ï³Ý ¹åñáóÝ»ñÇ ÷³Ïí»Éáõó Ñ»ïá ï»Õ³÷áËíáõÙ ¿ ÂÇýÉÇë ¨ ÁÝ¹áõÝíáõÙ Ü»ñëÇëÛ³Ý ¹åñáó:

1886Ã.

â¹ÇÙ³Ý³Éáí Ï³ßÏ³Ý¹áÕ å³ÛÙ³ÝÝ»ñÇÝ ¨ ÝÛáõÃ³Ï³Ý ¹Åí³ñáõÃÛáõÝÝ»ñÇÝª Ý³ ¹áõñë ¿ ·³ÉÇë ¹åñáóÇó ¨ Í³é³ÛáõÃÛ³Ý ¿ ÙïÝáõÙ ÂÇýÉÇëÇ Ñ³ÛÏ³Ï³Ý ÎáÝëÇëïáñÇ³ÛáõÙ: ¶ñáõÙ ¿ §ÞáõÝÝ áõ Ï³ïáõÝ¦ ¨ §²Ýµ³Ëï í³×³é³Ï³ÝÝ»ñ¦ É»·»Ý¹Ý»ñÁ: ¶ñáõÙ ¿ §¶áõÃ³ÝÇ »ñ·Á¦, §ÐÇÝ ûñÑÝáõÃÛáõÝ¦ µ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝÝ»ñÁ ¨ §Ø³ñáÝ¦ åá»ÙÁ: ØáÏí³ÛáõÙ ïå³·ñíáõÙ ¿ µ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝÝ»ñÇ ³é³çÇÝ ·ÇñùÁ: ØáÏí³ÛáõÙ ïå³·ñíáõÙ ¿ µ³Ý³ëï»ÕÍáõÃÛáõÝÝ»ñÇ »ñÏñáñ¹ ·ÇñùÁ: Æñ ï³ÝÝ ëï»ÕÍáõÙ ¿ §ì»ñÝ³ïáõÝ¦ Ñ³ÛïÝÇ ËáõÙµÁ (ÐáíÑ. ÂáõÙ³ÝÛ³Ý, ²í. Æë³Ñ³ÏÛ³Ý, Ô. ²Õ³Û³Ý, È. Þ³ÝÃ, ¸. ¸»ÙÇñ×Û³Ý, Ü.²Õµ³ÉÛ³Ý), áñÁ ¹³éÝáõÙ ¿ ·ñ³Ï³Ý Ï³ñ¨áñ Ï»ÝïñáÝ:

1887Ã. 1890Ã 1892Ã 1899Ã.

1902Ã.

êï»ÕÍíáõÙ ¿ §ÂÙÏ³µ»ñ¹Ç ³éáõÙÁ¦ åá»ÙÁ ¨ Ùß³ÏíáõÙ §ê³ëÝ³ Íé»ñ¦íÇå»ñ·Ç ¸³íÃÇ ×ÛáõÕÁ:

1909Ã.

¶ñáõÙ ¿ §ø³ç Ü³½³ñ¦ Ñ»ùÇ³ÃÁ, áñÇ Ùß³ÏÙ³Ý Ñ³Ù³ñ ÑÇÙù »Ù Í³é³Û»É Ùáï ùë³Ý ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý å³ïáõÙ:

1912Ã.

Î³½Ù³Ï»ñåáõÙ ¿ Ñ³Û ·ñáÕÝ»ñÇ ÎáíÏ³ëÛ³Ý ÁÝÏ»ñáõÃÛáõÝ, áñÁ Ó·ïáõÙ ¿ñ ÝÛáõÃ³å»ë áõ µ³ñáÛáå»ë å³ßïå³Ý»É ·ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝÁ ¨ ·Ý³Ñ³ï»É áõ µ³ñÓñ³óÝ»É Ñ³Û ·ñ³Ï³ÝáõÃÛ³Ý ¹³ñ³íáñ ³ñÅ»ùÝ»ñÁ: Ò·ïáõÙ ¿ñ Ï³½Ù³Ï»ñå»É ¾çÙÇ³ÍÝÇ å³ï»ñÇ ï³Ï Ù»éÝáÕ Ñ³½³ñ³íáñ ·³ÕÃ³Ï³Ý Ù³ÝáõÏÝ»ñÇ ÷ñÏáõÃÛáõÝÁ, Ïáã ¿ñ ³ÝáõÙ Ñ³Ù³ÛÝ Ñ³ÛáõÃÛ³ÝÁ û·Ý»É Ñ³Ù³×³ñ³ÏÇ ¨ ù³ÕóÇ µ»ñ³ÝÝ ÁÝÏ³Í ÅáÕáíñ¹ÇÝ: ÂÇýÉÇëáõÙ ÑÇÙÝ³¹ñáõÙ ¿ Ð³Û ³Çí»ëïÇ ïáõÝ (Ð³Û³ñïáõÝ), Çñ íñ³ ¿ í»ñóÝáõÙ Ð³Û³ëï³ÝÇ û·ÝáõÃÛáõÝ ÏáÙÇï»Ç Ý³Ë³·³ÑÇ å³ñï³Ï³ÝáõÃÛáõÝÝ»ñÁ:

1915Ã.

1921Ã.

1921Ã.

1823Ã.

ÐÇí³Ý¹ µ³Ý³ëï»ÕÍÁ Ù»ÏÝáõÙ ¿ Î. äáÉÇë‚ Ï³½Ù³Ï»ñå»Éáõ ÝÛáõÃ³Ï³Ý áõ ïÝï»ë³Ï³Ý ³ç³ÏóáõÃÛ³Ý ·áñÍÁ,ÇëÏ ³ÛÝï»ÕÇó í»Ç³¹³éÝáõÙ ¿ ³ñ¹»Ý ß³ï í³ï³éáÕç: Ø³ñïÇ 23- ÇÝ 54 ï³ñ»Ï³ÝáõÙ ÏÛ³ÝùÇó Ñ»é³ÝáõÙ ¿ ²Ù»Ý³ÛÝ Ñ³Ûáó µ³Ý³ëï»ÕÍÁ:

ìºðæÆÜ Êàêø Ð»éá°õ, á°í ëáõñµ Ë³Õ³ÕáõÃÛáõÝ, Ø»Ýù ù»½ Ñ³Ù³ñ ãáõÝ»Ýù ³ÝÏÛáõÝ Ø»ñ Ñ³É³Íí³Í Ñ³Ûñ»ÝÇùáõÙ ºí Ù»ñ ó³í³Í ëñïÇ ËáñùáõÙ£ ¶Ý³ ¹»åÇ ³ÛÝ É»éÝ»ñÁ, àõñ áñ ÑáíÇíÝ áõ ·³éÝ»ñÁ ²å³Ñáí »Ý å³ï³éáÕÇó, Ø»Ýù ³½³ï ã»Ýù ³Ñ áõ ¹áÕÇó£ ¶Ý³°, Ñ³Ý·Çñ ³ÛÝ ¹³ßï»ñáõÙ, àõñ áñ Çñ³ñ ¿É ã»Ý ïÇñáõÙ ºÕµ³Ûñ-Ù³ñ¹ÇÏ, »õ Ñ»ñÏ»Éáí ø»½ ûñÑÝáõÙ »Ý ëáõñµ »ñ·»ñáí£ ¶Ý³ ¹»åÇ »ñ³Ý³í»ï ²ÛÝ í³Ûñ»ñÁ, áõñ ÏÛ³ÝùÇ Ñ»ï Ê³Õ ã»Ý ³ÝáõÙ ½í³ñ×áõÃÛ³Ý Î³Ù Ñ»ßïáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ ÙÇ³ÛÝ£ ÆëÏ Ù»Ýù ó³íáí É»óáõÝ ëñïáí ²ÝÏ³ñáÕ »Ýù ÙÇßï ³Ýíñ¹áí º°í ùáõñ¹»ñÇ ÉáõÍÁ ï³Ý»É, º°í ù»½ ûñÑÝ»É ÷³é³µ³Ý»É£ Ð»éá°õ, á°í ëáõñµ Ë³Õ³ÕáõÃÛáõÝ, Ø»Ýù ù»½, Çµñ»õ ÙÇ ÉáÏ ³ÝáõÝ, ºñ³ÝáõÃÛ³Ùµ ÙÇßï ÑÇß»Éáí äÇïÇ Ïéí»Ýù Ù»éóÝáÕ ëñáí£

äàºîÆÜ Ø»ñ áõßùÝ ÇÝãá±õ »ë Ï³Ë³ñ¹áõÙ êÇñá ³ÝÑá· »ñ·»ñáí, Ø»ñ ³ãùÝ ÇÝãá±õ »ë ¹áõ Ë³µáõÙ òÝáñ³Ï³Ý å³ïÏ»ñáí£ ²Ûë ûñ»ñáõÙ Ñ³ñÏ³íáñ ã»Ý ¼µáë³ÝùÝ»ñ Ñá·»Ï³Ý, Ü³ÛÇ°ñ ÏÛ³ÝùÇÝ, Ù»½ Ï³ÝãáõÙ »Ý Ø»ñ »Õµ³ÛñÝ»ñÝ û·ÝáõÃÛ³Ý ÆëÏ ¹áõ, ³Ý÷áõÛÃ Ù»ñ ï³Ýç³ÝùÇÝ, Ð³ñí³ÍÝ»ñÇÝ Ù»ñ µ³ËïÇ, ²ñµ»óÝáõÙ »ë ³ñÃáõÝ Ñá·ÇÝ ø³ÕóÁñ ÃáõÛÝáí Ñ»ßï³ËïÇ£ øá ëÇñ³ÛÇÝ »ñ·»ñÇ Ñ»ï, Ü³ÛÇ°ñ, ëáõ· »Ýù Ù»Ýù ³ÝáõÙ. ´³í³Ï³°Ý ¿, Ï³Ý·ÝÇ°ñ, åá»ï, ÎÛ³ÝùÇ ÏéíÇ ë³ÑÙ³ÝáõÙ£ ºí ï³ñ³ÍÇñ ³çÁ¹ ³Ý½»Ýù ÀÝ¹¹»Ù ã³ñÇÝ Ù³Ñ³µ»ñ, Ø»Ýù ¿É ³ÛÝÄ³Ù ù»½ Ñ»ï Ï³ë»Ýùª §ØÝ³ù µ³ñÛ³í, ÏáõÛë »õ ë»ñ¦£

Nairi 4/2006 11

Øºð Ü²Êàð¸ÜºðÆÜ ºñ³ÝÇ¯ ¿ñ Ó»½, ·áíí³°Í »ñ·ÇãÝ»ñ, ¸áõù »ñ·áõÙ ¿Çù í³Õ ³é³íáïÛ³Ý, ºñµáñ »ñ³½Ý»ñÝ ³åñáõÙ ¿ÇÝ ¹»é, àëÏÇ »ñ³½Ý»ñÝ Ñ³ÛÇ ÷ÁñÏáõÃÛ³Ý£ Ò»ñ Ã³ñÙ »ñ·»ñáõÙ Ï³ñ ÙÇ Ñ³Ûñ»ÝÇù, Êñá¯Ëï, í»Ñ³å³¯ÝÍ, Ã»å»ï»õ ·»ñÇ, ºí Ó»ñ ùÁÝ³ñÇ Ó³ÛÝ»ñÝ »ñç³ÝÇÏª ÈÇùÁ ÑÁñ×í³Ýùáí ·³Éáó ûñ»ñÇ£ ìºðæÆÜ î²¶Ü²äÀ ì»ñ ¿ Ï³ó»É ÑÇÝ íÇß³åÁ Ýáñ Ã³÷áí, ì»ñ ¿ Ï³ó»É í»ñçÇÝ ÙáÉÇ ï³·Ý³åáí, ²ñÛáõÝÁéáõßï, á×ÇñÝ»ñáí ³Ñ³íáñ Ø³Ñ ¿ ßÁÝãáõÙ É»éÝ»ñÝ Ç í»ñ ³É»õáñ£ àõ Ýñ³ ¹»Ù »É³Í ³Ý½áõëå, ³Ýë³ÑÙ³Ý, ÐáñÓ³Ýù ï³Éáí ³Ù»Ý ÏáÕÙÇóª Ñ³ÛáõÃÛ³Ý ÐÇÝ-ÑÇÝ ÑáõÛë»ñÝ áõ Ñáõ½ÙáõÝùÁ ¹³ñ³íáñ Ì³éë »Ý ÉÇÝáõÙ É»éÝ»ñÝ Ç í»ñ ³É»õáñ...

²¯Ë, Ý³ Ñáßáïí»ó Ù»ñ ³ãùÇ ³éç»õ ºí Ù»ñ Á½·³ÛáõÝ ëÁñï»ñÝ Çñ»Ý Ñ»ï, àëÏÇ »ñ³½Ý»ñª ÙÇñ³ÄÇ ÝÁÙ³Ý ª Ø»ñ ³Ý³å³ïáõÙ ãÁù³ó³Ý ³ÝÑ»ï£ ºí Ù»Ýù Ëáñï³Ïí³Í Ù»ñ ÏÛ³ÝùÇ Í»·Çó, ²ÝÑáõÛë áõ ¹³ÉáõÏ, ×³Ï³ïÝ»ñÁë ó³Í, ÀÝÏÝáõÙ ¿ ùÁÝ³ñ Ù»ñ Ù³ï³Õ Ó»éùÇó, ÀÝÏÝáõÙ »Ý ëÁñïÇó »°õ »ñ·, »°õ ³ëïí³Í £

àõ É»éÝ»ñÁ å³é³í Ùáñ å»ë í»ñëïÇÝ ²ñÝáïáõÙ »Ý ·ÉáõËÝ»ñÁ Çñ»Ýó ÑÇÝ, ØÇßï ËáñÑ»Éáí ³Ùå»ñÇ ï³Ï ë»õ³ÏÝ³Í, ÆØ ºð¶À àñ Ñ»Ýó Çñ»Ýó Ñ³é³ã³ÝùÝ »Ý Ïáõï³Ïí³Í...

ÅäîàôÜ ²âøºð ¸áõ ÙÇ° Ñ³í³ï³ ÄÁåïáõÝ ³ãù»ñÇÝ. Þ³ï ³Ý·³Ù ÝÁñ³Ýù Í³ÕÇÏÝ»ñ »Ý í³é, ´áõë³Í ÏáñÁëïÛ³Ý ³Ý¹áõÝ¹Ç Í³ÛñÇÝ, ØÇ³ÙÇï Ù³ñ¹Ï³Ýó ù³ñß»Éáõ Ñ³Ù³ñ£ ²Ñ³ åá»ïÝ ¿É å³ïñ³Ýùáí Ñ³ñµ³Íª ¶»ñí»ó ÙÇ ³Ý·³Ù ÄÁåïáõÝ ³ãù»ñÇ, àõ áñù³¯Ý ï³Ýçí»ó, ï³é³å»ó Ë³µí³Í, àõ áñù³¯Ý ëÁñïáõÙ ·³Ý·³ïÝ»ñ áõÝÇ... ¸áõ ß³ï ÙÇ° Ë³µíÇñ ÄÁåïáõÝ ³ãù»ñÇó. Þ³ï ³Ý·³Ù ÝÁñ³Ýù Í³ÕÇÏÝ»ñ »Ý í³é, ÌÁÉáõÙ »Ý ëÁñïÇ ³í»ñ³ÏÝ»ñÇó, îÁËáõñ Ñ³ï³ÏÁ Í³ÍÏ»Éáõ Ñ³Ù³ñ£ ²Ñ³ åá»ïÝ ¿Éª ï³é³å³Í ÙÇ Ù³ñ¹, àñ ëñïáõÙ ³ÛÝù³Ý ·³Ý·³ïÝ»ñ áõÝÇ, ´³Ûó Ñ³×³Ë ³ÛÝå»ë ÄÁåïáõÙ ¿ ½Áí³ñÃ, ²ë»ë Ã» ù»½ÝÇó µ³Ëï³íáñ ÉÇÝÇ£

¶³ÝÓ»ñ áõÝ»Ù ³Ýï³¯Ï, ³ÝÍ»¯ñ, ºë Ñ³ñáõëï »Ù, ç³¯Ý, »ë Ñ³ñáõëï, Ìáí µ³ñáõÃÛáõÝ, ßÝáñÑù áõ ë»ñ ÖáË å³ñ·»õ »Ù ³é»É í»ñáõëï: ²ÝÑáõÝ Ñ³ÝùÁ ÇÙ ·³ÝÓ»ñÇ, êÇñïë ¿ ³é³ï, É»Ý áõ ³½³ï. ÆÝãù³Ý ¿É áñ µ³ßË»Ù ÓñÇ‚ ê»ñÝ ³Ýí»ñç ¿, µ³ñÇÝ‚ ³ÝÑ³ï: ºñÏÛáõÕ ãáõÝ»Ù, ³Ñ ãáõÝ»Ù »ë ¶áÕÇó, ã³ñÇó, ã³ñ ÷áñÓ³ÝùÇó, ²ßË³ñÑùáí ÙÇÝ‚ ³Ñ³ ¾ëå»ë Þ³Õ »Ù ï³ÉÇë ÇÙ µ³ñÓáõÝùÇó: ºë Ñ³ñáõëï »Ù, »ë µ³Ëï³íáñ ÆÙ ÍÝÝ¹Û³Ý å³ÛÍ³é ûñ»Ý, ¾É ³ßË³ñÑ ã»Ù ·³Éáõ Ñá Ýáñ, Æñ ïí³ÍÝ »Ù ï³ÉÇë Çñ»Ý:

12 Nairi 4/2006

»l·nek byl vyd·n na z·kladÏ projektu Mezin·rodnÌ organizace pro migrace a »eskÈho helsinskÈho v˝boru: ÑEmpowering migrants: Integration through Information and Training of Public Officials and NGOísî, kter˝ je podporov·n ze zdroj˘ EvropskÈ komise, program INTI: Na spolufinancov·nÌ projektu se podÌlÌ i Ministerstvo pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ »R. Autor Ël·nku ñ IOM Praha je plnÏ zodpovÏdn˝ za jeho obsah, Evropsk· Komise neodpovÌd· za obsah Ël·nku.

Obchod s lidmi v »eskÈ republice Obchodov·nÌ s lidmi, kterÈ je Ëasto pr·vem oznaËov·no jako novodobÈ otroctvÌ, je celosvÏtovÏ rozöÌ¯en˝ problÈm. ObecnÏ spoËÌv· v nakl·d·nÌ s lidmi za pomoci r˘zn˝ch forem donucenÌ (pouûitÌ sÌly, n·tlaku, podvodu apod.) za ˙Ëelem jejich vyko¯isùov·nÌ (nap¯. v prostituci nebo nucenÈ pr·ci). ObÏti obchodu s lidmi jsou nuceny vykon·vat r˘znÈ Ëinnosti za nelidsk˝ch podmÌnek, zatÌmco jinÈ osobÏ tÌm vznikajÌ obrovskÈ zisky tÈmÏ¯ bez jak˝chkoliv n·klad˘. Obchod s lidmi je z·vaûn˝m poruöov·nÌm lidsk˝ch pr·v obÏtÌ. R˘znÈ mezin·rodnÌ studie uv·dÏjÌ , ûe roËnÏ je celosvÏtovÏ obchodov·no 700 tisÌc aû 2 miliony osob, p¯iËemû 300 aû 500 tisÌc osob je kaûdoroËnÏ obchodov·no v r·mci Evropy. Odhaduje se, ûe celosvÏtov˝ roËnÌ p¯Ìjem z obchodu s lidmi se pohybuje mezi 8,5 aû 12 miliardami EUR. Jedn· o jednu z nejv˝nosnÏjöÌch forem mezin·rodnÌho organizovanÈho zloËinu, kter· p¯in·öÌ organiz·tor˘m zisky srovnatelnÈ se zisky z neleg·lnÌho obchodu s drogami nebo se zbranÏmi. U obchodu s lidmi ale hrozÌ daleko menöÌ riziko, ûe pachatelÈ budou odhaleni a potrest·ni, neboù vyuûÌvajÌ bezmocnÈho postavenÌ, ve kterÈm se jejich obÏti ocitajÌ, nap¯Ìklad z d˘vodu neleg·lnÌho pobytu na ˙zemÌ cizÌho st·tu. V »eskÈ republice se rozvoj tohoto zloËinu datuje do poË·tku 90. let 20. stoletÌ: po p·du ûeleznÈ opony a otev¯enÌ hranic se zejmÈna ûeny z v˝chodnÌ Evropy staly hlavnÌm zboûÌm na z·padoevropskÈm trhu ñ zasaûena tak byla i »R. V 90. letech vöak byla »esk· republika i v˝znamnou zdrojovou zemÌ pro obchod s lidmi. Mnoho mlad˝ch ûen se dodnes vyd·v· do zahraniËÌ za l·kav˝mi nabÌdkami dob¯e placenÈ pr·ce a v mnoha p¯Ìpadech jejich cesta za vysnÏnou pracÌ skonËila jako nucen· prostituce nebo nucen· pr·ce. »esk· republika se stala atraktivnÌ cÌlovou zemÌ, kam obchodnÌci s lidmi l·kajÌ muûe i ûeny ze zahraniËÌ na r˘znÈ pr·ce: ve stavebnictvÌ, tov·rn·ch, zemÏdÏlstvÌ,

ve sluûb·ch, na ˙klidovÈ Ëi pomocnÈ pr·ce nebo i na pr·ci v erotick˝ch sluûb·ch. Lidem z Ukrajiny, Ruska, Bulharska, BÏloruska, Slovenska, Rumunska, Vietnamu, »Ìny, ale i »ech˘m a »eök·m je podvodnÏ nabÌdnuta dob¯e placen· pr·ce a vyhovujÌcÌ pracovnÌ podmÌnky, ale realita je Ëasto jin·. R˘zn˝mi d˘mysln˝mi metodami fyzickÈho i psychickÈho donucenÌ je zloËinec nebo organizovan· skupina p¯inutÌ st·t se n·strojem jejich v˝dÏlku. Zp˘sob˘, jak˝mi pachatel m˘ûe nÏkoho p¯imÏt k†vykon·v·nÌ nÏjakÈ pr·ce, je mnoho, a zdaleka nejde jen o hrubÈ fyzickÈ n·silÌ. ObchodnÌci s†lidmi nap¯Ìklad pracovnÌk˘m vyhroûujÌ, ûe pokud si na nÏ budou stÏûovat na policii, budou vyhoötÏni. Nebo jim hrozÌ tÌm, ûe ublÌûÌ jejich rodin·m v†zemi p˘vodu. V†mnoha p¯Ìpadech zabavÌ pracovnÌk˘m pasy a nedovolujÌ jim volnÏ se pohybovat. Vypl·cejÌ jim jen malÈ z·lohy, nebo dokonce nic, pod z·minkou, ûe jim bude slÌben· Ë·stka vyplacena po nÏkolika mÏsÌcÌch ñ st·v· se ovöem, ûe je ÑzamÏstnavatelì vyhodÌ z†pr·ce d¯Ìve, neû k†tomu dojde. B˝v· takÈ bÏûnÈ, ûe uû p¯ed cestou za pracÌ do zahraniËÌ se cizinec zadluûÌ u zprost¯edkovatele nabÌdky, kter˝ mu nabÌdne zaplacenÌ cesty, vy¯ÌzenÌ doklad˘ a zprost¯edkov·nÌ pr·ce. Po p¯Ìjezdu je pak pracovnÌk nucen pracovat v†hrozn˝ch podmÌnk·ch a vykon·vat jinou pr·ci, neû mu byla slÌbena, dokud vznikl˝ dluh nesplatÌ. PracovnÌ podmÌnky v†tÏchto p¯Ìpadech neodpovÌdajÌ z·konnÈ normÏ ñ nenÌ zajiötÏna bezpeËnost pr·ce, pracovnÌ doba je p¯Ìliö dlouh· (i 16 hodin dennÏ a 7 dn˘ v†t˝dnu), pracovnÌk nem· zdravotnÌ ani soci·lnÌ pojiötÏnÌ a Ëasto bydlÌ v†nevyhovujÌcÌch prostor·ch. Obchod s lidmi zahrnuje t¯i vz·jemnÏ propojenÈ f·ze: N·bor obÏtÌ ñ podvodem (faleön˝ slib, lûi o pracovnÌch podmÌnk·ch) nebo n·silÌm P¯eprava ñ p¯es st·tnÌ hranice, leg·lnÏ Ëi neleg·lnÏ, nebo v r·mci jednÈ zemÏ ZneuûÌv·nÌ ñ vyko¯isùov·nÌ nebo prodej obÏti za

Nairi 4/2006 13 ˙Ëelem finanËnÌho zisku pachatele: sexu·lnÌ zneuûÌv·nÌ (pouliËnÌ prostituce, erotickÈ podniky, bytov· prostituce, eskortnÌ servis); nucen· pr·ce (stavebnictvÌ, sluûby, öitÌ, zemÏdÏlstvÌ) a dalöÌ formy (nucenÌ k ûebrotÏ a kr·deûÌm, nucenÈ sÚatky apod.)

v†oblasti boje proti obchodu s†lidmi. IOM ˙zce spolupracuje s öirokou ök·lou mezin·rodnÌch i mÌstnÌch nevl·dnÌch organizacÌ. Mise IOM v†Praze byla zaloûena v roce 1998. Kontakt:

Jak se vyhnout rizik˘m p¯i cestÏ za pracÌ do zahraniËÌ? ObecnÏ platÌ, ûe ËÌm vÌce je ËlovÏk samostatn˝ a nez·visl˝ na prost¯ednÌkovi, tÌm je riziko pracovnÌho vyko¯isùov·nÌ a obchodu s†lidmi menöÌ. Je dobrÈ zjistit si jeötÏ p¯ed odjezdem za hranice, jakÈ jsou podmÌnky leg·lnÌho zamÏstn·v·nÌ v †cÌlovÈ zemi, jakÈ n·leûitosti musÌm mÌt a takÈ jak· pr·va v†zamÏstn·nÌ m·m. 1) vy¯iÔte si cestovnÌ pas, vÌzum a pracovnÌ povolenÌ radÏji sami, vyhnete se tak zadluûenÌ nebo podvodnÈ agentu¯e; 2) pokud v·m pr·ci zprost¯edkov·v· nÏjak· agentura, ovÏ¯te si, zda je ofici·lnÌ (nap¯. v†obchodnÌm rejst¯Ìku); 3) zjistÏte si co nejvÌce o nabÌzenÈ pr·ci a trvejte na psanÈ smlouvÏ, kter· p¯esnÏ stanovÌ rozsah pr·ce, pracovnÌ podmÌnky a odmÏnu; 4) zanechejte doma kopii pasu, adresu pobytu v†zahraniËÌ a p¯ÌpadnÏ i kopii pracovnÌ smlouvy; pas mÏjte st·le u sebe a ned·vejte jej nikomu, ani kdyby v·m sliboval nap¯Ìklad za¯ÌzenÌ vÌza; 5) buÔte v†pravidelnÈm kontaktu s†nÏk˝m doma a vezmÏte si s†sebou kontakt na velvyslanectvÌ vaöÌ zemÏ. Pokud se v·m zd· nabÌdka pr·ce z†jakÈhokoli d˘vodu ned˘vÏryhodn·, radÏji ji nep¯ijÌmejte. Pokud se dostanete v†cizÌ zemi do potÌûÌ, nebojte se kontaktovat velvyslanectvÌ vaöÌ zemÏ, policii nebo nevl·dnÌ a mezivl·dnÌ organizace, kterÈ pom·hajÌ obÏtem obchodu s†lidmi ñ nap¯. Mezin·rodnÌ organizace pro migraci (IOM), kter· m· poboËky ve vÏtöinÏ zemÌ. Mgr. Tereza HulÌkov· Mezin·rodnÌ organizace pro migraci (IOM) v Praze ÖÖÖÖÖÖ..

Mezin·rodnÌ organizace pro migraci (IOM) je mezivl·dnÌ organizace zaloûen· v roce 1951 s hlavnÌm sÌdlem v éenevÏ, m· 118 Ëlensk˝ch zemÌ a vÌce neû 290 poboËek. Jde o mezin·rodnÌ organizaci zab˝vajÌcÌ se ˙koly v oblasti migrace, mimo jinÈ i

Mezin·rodnÌ organizace pro migraci (IOM) Dukelsk˝ch hrdin˘ 35/692 170 00 Praha 7 Tel.: +420 233 370 160 Fax: +420 233 382 259 E-mail: [email protected] http://www.iom.cz

Oleg, 50 let, Ukrajina S†Olegem mluvili zamÏstnanci IOM v†za¯ÌzenÌ Arm·dy sp·sy v†Praze, kdyû uû vÌce neû 3 roky ûil v »R. Na UkrajinÏ si vy¯Ìdil turistickÈ vÌzum, mÏl pozv·nÌ od zn·mÈho v†»R. Po p¯Ìjezdu kr·tce pracoval u ËeskÈho zamÏstnavatele za dobr˝ch podmÌnek. Pak ale o tuto pr·ci p¯iöel a musel p¯ejÌt k†ukrajinskÈmu klientovi. Pracoval u spoleËnosti stavÏjÌcÌ mosty a silniËnÌ stavby, pracovnÌ doba vöak byla dlouh· ñ zpravidla 14-16 hodin dennÏ, vËetnÏ vÌkend˘. Klient mu slÌbil legalizaci pobytu, ale po kontrole pobytu muû zjistil, ûe je na ˙zemÌ neleg·lnÏ, byl vyhoötÏn a dostal v˝jezdnÌ vÌzum. NemÏl v†tÈ dobÏ dost penÏz na cestu zpÏt a pot¯eboval i nad·le podporovat finanËnÏ rodinu na UkrajinÏ. PracovnÌ podmÌnky, zvl·ötÏ odmÏna, se zhoröila ñ zaËal dost·vat pouze z·lohy ve v˝öi asi 500,- KË na t˝den. V˝plata zbytku penÏz byla st·le odkl·d·na, klient mu sliboval, ûe mu Ñnaöet¯enÈì penÌze vyplatÌ najednou po nÏkolika mÏsÌcÌch. Ze slibovan˝ch penÏz mu navÌc strh·val dluh, kter˝ muûi vznikl v†souvislosti se zprost¯edkov·nÌm pr·ce a ubytov·nÌ. Kv˘li spl·cenÌ dluhu nemohl muû od klienta odejÌt, klient mu vyhroûoval ûe si ho on nebo jeho p¯·telÈ najdou i na UkrajinÏ a ûe ublÌûÌ jeho rodinÏ. naöli a dluh od nÏj vym·hali, protoûe nabÌdka pr·ce u tohoto poslednÌho klienta p¯iöla od spoleËnÈho zn·mÈho na UkrajinÏ. PozdÏji se p¯i pr·ci v·ûnÏ zranil ñ nÏjak˝ p¯Ìstroj mu rozdrtil koleno. Klient mu zak·zal v˝hruûkami ¯Ìci, ûe ke zranÏnÌ doölo p¯i pr·ci, poradil mu, aby ¯ekl, ûe vypadl z†tramvaje. Oleg pot¯ebuje operaci kolene, na jejÌ hrazenÌ ale nynÌ nem· n·rok ani prost¯edky. Kv˘li zranÏnÌ nem˘ûe pracovat a vydÏlat si na cestu dom˘.

14 Nairi 4/2006

SvÏt pot¯ebuje p¯ijetÌ celosvÏtovÈho mravnÌho minima Dne 8. ¯Ìjna 2006 zapoËala v†Praze des·t· v˝roËnÌ konference Forum 2000. Tato konference byla pokraËov·nÌm cyklu zah·jenÈho vloni a vÏnovanÈho povaze a v˝znamu souËasn˝ch konflikt˘, kterÈ br·nÌ mÌrovÈmu souûitÌ mezin·rodnÌho spoleËenstvÌ. Konference trvala t¯i dny, aû do 10. ¯Ìjna. Nadaci Forum 2000, kter· stojÌ u zrodu idey konferencÌ, zaloûil v roce 1996 prezident V·clav Havel, spoleËnÏ s japonsk˝m filantropem Yohei Sasakawou a nositelem Nobelovy ceny mÌru Elie Wieselem. Nadace Forum 2000 usiluje o identifikaci klÌËov˝ch problÈm˘, kter˝m ËelÌ naöe civilizace. Zkoum· cesty, jak zabr·nit eskalaci konflikt˘, jejichû hlavnÌmi komponenty jsou n·boûenstvÌ, kultura nebo etnick· p¯Ìsluönost. Poskytuje platformu pro otev¯enou diskusi o tÏchto d˘leûit˝ch tÈmatech a podporuje glob·lnÌ dialog. Prost¯ednictvÌm sv˝ch aktivit takÈ usiluje o podporu demokracie v nedemokratick˝ch zemÌch a o rozvoj obËanskÈ spoleËnosti, usiluje o respekt k lidsk˝m pr·v˘m a o n·boûenskou, kulturnÌ a etnickou toleranci v mlad˝ch demokraciÌch. Konference 2006 se zab˝vala i dalöÌmi ot·zkami: problematikou glob·lnÌ rozmanitosti kultur, ideologiÌ a n·boûenstvÌ, ot·zkou, jestli m˘ûe b˝t demokracie ¯eöenÌm na glob·lnÌ ˙rovni, i stavem lidsk˝ch pr·v v souËasnÈm svÏtÏ. Mohou v†dobÏ globalizace ûÌt r˘znÈ spoleËnosti pospolu? - o tom se hovo¯ilo na zahajovacÌm ceremoni·lu v prostor·ch PraûskÈ k¯iûovatky (odsvÏcen˝ kostel sv. Anny na StarÈm MÏstÏ). V·clav Havel, kter˝ konferenci otev¯el, na ˙vod ¯ekl, ûe ÑsvÏt pot¯ebuje p¯ijetÌ jakÈhosi celosvÏtovÈho mravnÌho minima, ze kterÈho by vych·zely pravidla a normy souûitÌ n·rod˘ nadn·rodnÌch spoleËenstvÌ.ì SvÏt, podle Havla, pot¯ebuje tÈû nov˝ dokument typu VöeobecnÈ deklarace lidsk˝ch pr·v, p¯iËemû exprezident opÌr· svÈ pozn·nÌ o cestov·nÌ a pozn·v·nÌ r˘zn˝ch kultur a zajÌmav˝ch zemÌ. Pozv·nÌ na konferenci p¯ijalo kolem Ëty¯ desÌtek v˝znamn˝ch svÏtov˝ch osobnostÌ, mimo jinÈ Butrus Butrus-Gh·lÌ - b˝val˝ gener·lnÌ tajemnÌk OSN, Kim Campbellov· - b˝val· premiÈrka Kanady, v˘dce bÏloruskÈ demokratickÈ opozice Aljaksandr MilinkieviË, b˝val˝ polsk˝ ministr zahraniËÌ Bronislaw Geremek, zn·m˝ sociolog a filozof Zigmunt Bauman, b˝val˝ libanonsk˝ ministr kultury Ghassan SalamÈ, sir Frank Lampl - prezident nadn·rodnÌ developerskÈ spoleËnosti Bovis Lend Lease, Mary Robinsonov· - b˝val· prezidentka Irska, Elie Wiesel - nositel Nobelovy ceny mÌru, prezidentka Lotyöska Vaira Vike-Freiberg, Vartan Gregorian - prezident newyorskÈ Carnegie Corporation, jeden z nejuzn·vanÏjöÌch francouzsk˝ch filosof˘ AndrÈ Glucksmann, p¯edseda Nippon Foundation Yohei Sasakawa i Ernesto Zedillo - b˝val˝ prezident Mexika. Konference Forum 2000 se rovnÏû z˙Ëastnil tibetsk˝ duchovnÌ v˘dce dalajl·ma. Jedn·nÌ konference bylo p¯Ìtomno i nÏkolik Ëlen˘ AU»R. PracovnÌ Ë·st se druh˝ den p¯esunula na praûsk˝ éofÌn, kde probÏhla formou plen·rnÌho zased·nÌ rozdÏlenÈho do nÏkolika panel˘. TÈma prvnÌho panelu znÏlo: Zach·zenÌ s glob·lnÌ rozmanitostÌ kultur, ideologiÌ a n·boûenstvÌ. Ñ⁄kolem glob·lnÌ civilizace by mÏla b˝t pÈËe o r˘znÈ formy kulturnÌch projev˘, n·boûenskÈ vÌry i zp˘sob˘ ûivota, zejmÈna tÏch minoritnÌch. Pr·vo b˝t odliön˝ by mÏlo b˝t tak dlouho prosazov·no, dokud bude doch·zet k projev˘m intolerance a n·silÌ v oblasti lidsk˝ch pr·v,î pÌöe se mimo jinÈ v PraûskÈ deklaraci, kter· byla p¯ijata ˙ËastnÌky Konference Forum 2000 v roce 2001. TÈmatem druhÈho panelu byla ot·zka, zda m˘ûe b˝t demokracie ¯eöenÌm na glob·lnÌ ˙rovni. ÑPoË·tkem 90. let doölo ve svÏtÏ k dramatickÈmu poklesu poËtu ozbrojen˝ch konflikt˘, tÈmÏ¯ o 80%,î p¯ipomnÏl na loÚskÈ konferenci Forum 2000 b˝val˝ australsk˝ ministr zahraniËÌ Gareth Evans. B˝val˝ gener·lnÌ ¯editel WTO Mike Moore v tÈto souvislosti uvedl, ûe demokratickÈ zemÏ, p¯inejmenöÌm od konce druhÈ svÏtovÈ v·lky, spolu nevstoupily do v·leËnÈho konfliktu. Ñ80% vöech konflikt˘ mezi jednotliv˝mi st·ty bylo podnÌceno autokratick˝mi reûimy, kterÈ jsou mnohem n·chylnÏjöÌ k obËansk˝m v·lk·m. V demokratick˝ch zemÌch navÌc nebyl nikdy hladomor,ì ¯Ìkal Mike Moore. P¯esto, anebo moûn· pr·vÏ proto ˙toËÌ v souËasnosti na centra z·padnÌch mÏst Ëi na turistickÈ destinace teroristÈ. Navzdory tomu, ûe ûijeme ve st·le mÌrumilovnÏjöÌ a demokratiËtÏjöÌ spoleËnosti, cÌtÌme st·le vÏtöÌ mÌru ohroûenÌ. V z·vÏreËnÈm panelu, zab˝vajÌcÌm se problematikou lidsk˝ch pr·v, p¯edn·öejÌcÌ zd˘raznili pot¯ebu podporovat disidenty a hnutÌ odporu proti poruöov·nÌ lidsk˝ch pr·v. P¯i tÈto p¯Ìleûitosti s·l vÏnoval minutu ticha pam·tce ned·vno zavraûdÏnÈ ruskÈ novin·¯ky Anny PolitkovskÈ. Francouzsk˝ politolog Jacques Rupnik zakonËil diskusi post¯ehem, ûe logika mocenskÈ politiky se vracÌ na mezin·rodnÌ scÈnu, a tudÌû jsou odkazy disidentsk˝ch hnutÌ, jako byla nap¯. Charta 77, st·le aktu·lnÌ. Natalia Sidoryk

æÇí³Ý ¶³ëå³ñÛ³ÝÁ ØáëÏí³ÛáõÙ ÏÏ³ï³ñÇ Ù»Õ»¹ÇÝ»ñ Ñ³ÛïÝÇ ýÇÉÙ»ñÇó Ð³Ù³ßË³ñÑ³ÛÇÝ »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý É»·»Ý¹ ¹áõ¹áõÏ³Ñ³ñ æÇí³Ý ¶³ëå³ñÛ³ÝÁ èáõë³ëï³ÝÇ ³½·³ÛÇÝ Ýí³·³ËÙµÇ Ñ»ï ÏÏ³ï³ñÇ »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý É³í³·áõÛÝ Ñ³ïí³ÍÝ»ñ §ò»ñ»Ï³ÛÇÝ å³ñ»Ï¦, §¶É³¹Ç³ïáñ¦, §øñÇëïáëÇ í»ñçÇÝ ÷áñÓáõÃÛáõÝÁ¦ ÏÇÝáýÇÉÙ»ñÇó, „Deep Purple“ ËÙµÇ »ñ³ÅßïáõÃÛ³Ý ÷áË³¹ñáõÙÁ: Ð³Ù»ñ·Ý ³Ûëûñ ï»ÕÇ ÏáõÝ»Ý³ Îñ»ÙÉÇ ä»ï³Ï³Ý å³É³ïáõÙ: §ê³ »½³ÏÇ Ñ³Ù»ñ· ¾, »ë ³é³çÇÝ ³Ý·³Ù »ñÏáõ µ³ÅÇÝ ÏÝí³·»Ù ëÇÙýáÝÇÏ Ýí³·³ËÙµÇ Ñ»ï¦,- èÆ² §ÜáíáëïÇ¦-áõÙ Ï³Û³ó³Í Ù³ÙÉá ³ëáõÉÇëÇ Å³Ù³Ý³Ï ³ë»É ¾ æÇí³Ý ¶³ëå³ñÛ³ÝÁ: Ü³ Ñ³ÛïÝ»É ¾, áñ ÙÇÝã ³Û¹ Ýí³·»É ¾ ´áëïáÝÇ, ìÇ»ÝÝ³ÛÇ, ÈáÝ¹áÝÇ ëÇÙýáÝÇÏ Ýí³·³ËÙµ»ñÇ Ñ»ï, µ³Ûó 10 - 15 ñáå»: èáõë³ëï³ÝÇ ³½·³ÛÇÝ Ýí³·³ËÙµÇ Ñ»ï, ÇÝãå»ë å³ïÙ»É ¾ »ñ³ÅÇßïÁ, ÇÝùÁ Ñ³Ý¹ÇåáõÙ ¾ ³é³çÇÝ ³Ý·³Ù: ¶³ëå³ñÛ³ÝÝ ÁÝ¹·Í»É ¾, áñ ³Ûë ³Ý·³Ù ß³ï ¾ ÷áñÓ»ñ ³ÝáõÙ »õ ÙÇçáó³éÙ³ÝÁ å³ïñ³ëïíáõÙ ¾ ÑÇÙÝ³íáñ³å»ë, Ã»»õ Ý³ËÏÇÝáõÙ, Çñ ÇëÏ Ëáëïáí³ÝáõÃÛ³Ùµ, ÇÝùÁ ·áñÍÝ³Ï³ÝáõÙ »ñµ»ù ÷áñÓ»ñ ãÇ ³ñ»É, ³ÛÉ å³ñ½³å»ë ¹áõñë ¾ »Ï»É µ»Ù »õ Ýí³·»É: ì³ñå»ïÇ »ñÏñå³·áõÝ»ñÁ ÏáõÝÏÝ¹ñ»Ý Ý³»õ ¹áõ¹áõÏ ³é³Ýó Ýí³·³ËÙµÇ, ù³ÝÇ áñ ¶³ëå³ñÛ³ÝÁ å³ïñ³ëïíáõÙ ¾ Ù»Ý³Ýí³·»É ÙÇ ù³ÝÇ Ñ³ÛÏ³Ï³Ý ³½·³ÛÇÝ ëï»ÕÍ³·áñÍáõÃÛáõÝÝ»ñ: ÎÑÝã»Ý Ý³»õ éáõë³Ï³Ý ÅáÕáíñ¹³Ï³Ý »ñ·»ñ: æÇí³Ý ¶³ëå³ñÛ³ÝÁ Ý³»õ ßíÇ ÏÝí³·Ç »õ Ï»ñ·Ç:

üñ³ÝëÇ³ÛÇ ØáÝå»ÉÇ» ù³Õ³ùÇ ·ÉË³íáñ ÷áÕáóÝ»ñÇó Ù»ÏÁ ÏÏáãíÇ ØÇë³ù Ø³ÝáõßÛ³ÝÇ ³ÝáõÝáí üñ³ÝëÇ³Ï³Ý ï³ñµ»ñ ù³Õ³ùÝ»ñÝ áõ ßñç³ÝÝ»ñÁ ß³ñáõÝ³ÏáõÙ »Ý ³½¹³ñ³ñ»É Ð³Û³ëï³ÝÇ ï³ñí³ µ³óáõÙÁ: Ð³Û³ëï³ÝÇ ï³ñí³

Nairi 4/2006 15 ßñç³Ý³ÏÝ»ñáõÙ Ý³Ë³ï»ëí³Í ÙÇçáó³éáõÙÝ»ñÇ ÁÝ¹Ñ³Ýáõñ ÃÇíÁ ³ñ¹»Ý ·»ñ³½³ÝóáõÙ ¿ 700-Áª ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý 150 ù³Õ³ùÝ»ñáõÙ: ÆÝãå»ë §²ñÙ»Ýåñ»ë¦-ÇÝ ï»Õ»Ï³óñÇÝ ÐÐ ²¶Ü Ù³ÙáõÉÇ »õ ï»Õ»Ï³ïíáõÃÛ³Ý í³ñãáõÃÛáõÝÇó, ÝáÛ»Ùµ»ñÇ 25-ÇÝ ¶ñ»ÝáµÉáõÙ Ï³½Ù³Ï»ñåí»É ¿ Ñ³Ý¹Çë³íáñ »ñ»Ïáª ÝíÇñí³Í Ð³Û³ëï³ÝÇ ï³ñí³Ý ¶ñ»ÝáµÉáõÙ »õ Æ½»ñ Ý³Ñ³Ý·áõÙ, áñÇÝ Ý»ñÏ³ ¿ÇÝ üñ³ÝëÇ³ÛáõÙ ÐÐ ¹»ëå³Ý ¾¹í³ñ¹ Ü³Éµ³Ý¹Û³ÝÁ, ¶ñ»ÝáµÉÇ ù³Õ³ù³å»ï, å³ï·³Ù³íáñ ØÇß»É ¸»ëïáÝ, Æ½»ñÇ ·ÉË³íáñ ËáñÑñ¹Ç Ý³Ë³·³Ñ, å³ï·³Ù³íáñ ²Ý¹ñ» ì³ÉÇÝÇÝ, ë»Ý³ïáñÝ»ñ, å³ï·³Ù³íáñÝ»ñ, ù³Õ³ù³å»ï»ñ, ï»Õ³Ï³Ý ÇÝùÝ³Ï³é³í³ñÙ³Ý Ù³ñÙÇÝÝ»ñÇ ï³ëÝÛ³Ï Õ»Ï³í³ñÝ»ñ, Ñ³Û Ñ³Ù³ÛÝùÇ Ñ³ñÛáõñ³íáñ Ý»ñÏ³Û³óáõóÇãÝ»ñ: ºÉáõÛÃ áõÝ»Ý³Éáí Ñ³Ý¹Çë³íáñ »ñ»ÏáÛÇÝ, Ð³Û³ëï³ÝÇ ¹»ëå³ÝÁ ³é³ÝÓÝ³Ñ³ïáõÏ ·áÑáõÝ³ÏáõÃÛáõÝ ¿ Ñ³ÛïÝ»É ³ÛÝ Ï³å³ÏóáõÃÛ³Ùµ, áñ ýñ³ÝëÇ³Ï³Ý µ³½Ù³ÃÇí ù³Õ³ùÝ»ñ áã ÙÇ³ÛÝ Ù³ëÝ³ÏóáõÙ »Ý üñ³ÝëÇ³ÛáõÙ Ð³Û³ëï³ÝÇ ï³ñí³Ý ³é³ÝÓÇÝ ÙÇçáó³éáõÙÝ»ñáí, ³ÛÉ»õ Ï³½Ù³Ï»ñåáõÙ »Ý Ð³Û³ëï³ÝÇ ³ÙµáÕç³Ï³Ý ï³ñÇª ï»Õ³Ï³Ý Ù³Ï³ñ¹³Ïáí: ²ñ³ñáÕáõÃÛ³ÝÁ ØÇß»É ¸»ëïáÝ ÐÐ ¹»ëå³ÝÇÝ Ñ³ÝÓÝ»É ¿ ¶ñ»ÝáµÉÇ ù³Õ³ù³å»ï³ñ³ÝÇ áëÏ» Ù»¹³ÉÁ: ÜáÛ»Ùµ»ñÇ 28-ÇÝ ¹»ëå³Ý ¾¹í³ñ¹ Ü³Éµ³Ý¹Û³ÝÁ »õ ù³Õ³ù³å»ï ïÇÏÇÝ Ð»É»Ý Ø³Ý¹ñáõÝ ØáÝå»ÉÇ»áõÙ ³½¹³ñ³ñ»É »Ý Ð³Û³ëï³ÝÇ ï³ñí³Ý ÝíÇñí³Í ÙÇçáó³éáõÙÝ»ñÇ Ù»ÏÝ³ñÏÁ: ø³Õ³ù³å»ï³ñ³ÝáõÙ Ï³½³Ù³Ï»ñåí³Í ³ñ³ñáÕáõÃÛ³Ý ÁÝÃ³óùáõÙ ØáÝå»ÉÇ»Ç ù³Õ³ù³å»ïÁ Ñ³ÛïÝ»É ¿ ù³Õ³ù³å»ï³ñ³ÝÇ áñáßÙ³Ý Ù³ëÇÝª ØáÝå»ÉÇ»Ç ·ÉË³íáñ ÷áÕáóÝ»ñÇó Ù»ÏÁ ØÇë³ù Ø³ÝáõßÛ³ÝÇ ³ÝáõÝáí Ïáã»Éáõ í»ñ³µ»ñÛ³É: üñ³ÝëÇ³ÛáõÙ Ð³Û³ëï³ÝÇ ¹»ëå³Ý ¾. Ü³Éµ³Ý¹Û³ÝÇÝ ßÝáñÑí»É ¿ ØáÝå»ÉÇ»Ç å³ïíá ù³Õ³ù³óáõ ÏáãáõÙ: ØÇ ù³ÝÇ ûñ ³é³ç ³½¹³ñ³ñí»É ¿ Ý³»õ Ð³Û³ëï³ÝÇ ï³ñí³ µ³óáõÙÁ ØáÝï»ÉÇÙ³ñáõÙ: ²Û¹ ³éÃÇí ÐÐ ¹»ëå³Ý ¾. Ü³Éµ³Ý¹Û³ÝÁ »õ ØáÝï»ÉÇÙ³ñÇ ù³Õ³ù³å»ï üñ³ÝÏ è»ÝÇ»Ý µ³ó»É »Ý

§Ð³ÛÏ³Ï³Ý ½³ñ¹³ù³Ý¹³ÏÝ»ñ áõ Ý³Ëß»ñ¦ óáõó³Ñ³Ý¹»ëÁ, áñÇ Ï³å³ÏóáõÃÛ³Ùµ Ññ³ï³ñÏí»É ¿ñ Ý³»õ Ñ³ïáõÏ ·Çï³Ï³Ý ³ßË³ïáõÃÛáõÝª §Ð³ÛÏ³Ï³Ý ½³ñ¹³Ý³Ëß»ñÇ ù»ñ³Ï³ÝáõÃÛáõÝÁ¦ í»ñÝ³·ñáí: Ð³Û³ëï³ÝÇ ï³ñÇÝ üñ³ÝëÇ³ÛÇ ³Ù»Ý³ï³µ»ñ ßñç³ÝÝ»ñáõÙ Ù»Í Ñ»ï³ùñùñáõÃÛáõÝ ¿ ³é³ç³ñóñ»É: Î³½Ù³Ï»ñåíáÕ óáõó³Ñ³Ý¹»ëÝ»ñÁ, Ñ³Ù»ñ·Ý»ñÁ, ÏáÝý»ñ³ÝëÝ»ñÁ, ýÇÉÙ»ñÇ ¹ÇïáõÙÝ»ñÁ »õ ³ÛÉ ÙÇçáó³éáõÙÝ»ñÁ, áñáÝó ³Ûó»ÉáõÙ »Ý Ñ³½³ñ³íáñ ýñ³ÝëÇ³óÇÝ»ñ, ³ÝóÝáõÙ »Ý µ³ó³éÇÏ ç»ñÙ ÙÃÝáÉáñïáõÙ

Ð³Û³ëï³ÝÇ å³ïÙáõÃÛ³Ý Ã³Ý·³ñ³ÝÇÝ Ñ³ÝÓÝí»óÇÝ ½áñ³í³ñ ²Ý¹ñ³ÝÇÏÇ Ù³ñï³Ï³Ý ëáõñÁ »õ ßù³Ýß³ÝÝ»ñÁ ¼áñ³í³ñ ²Ý¹ñ³ÝÇÏÇ Ù³ñï³Ï³Ý ëáõñÁ »õ ßù³Ýß³ÝÝ»ñÝ ³Ûëûñ Ñ³ÝÓÝí»óÇÝ Ð³Û³ëï³ÝÇ å³ïÙáõÃÛ³Ý Ã³Ý·³ñ³ÝÇÝ: ¸ñ³Ýù ·Ýí»É »Ý ÐÐ å³ßïå³ÝáõÃÛ³Ý Ý³Ë³ñ³ñ ê»ñÅ ê³ñ·ëÛ³ÝÇ Ý³Ë³Ó»éÝáõÃÛ³Ùµª å»ï³Ï³Ý ÙÇçáóÝ»ñáíª Ý³Ë³ñ³ñáõÃÛ³Ý ³ñï³µÛáõç»ï³ÛÇÝ ·áõÙ³ñÝ»ñáí: §ÆÝÓ ¿ñ ¹ÇÙ»É üñ³ÝëÇ³ÛÇª ³½·áõÃÛ³Ùµ Ñ³Û ù³Õ³ù³óÇ, ³ë»Éáí, áñ ÙÇ µñÇï³Ý³óÇ ó³ÝÏ³ÝáõÙ ¿ í³×³é»É ²Ý¹ñ³ÝÇÏÇ ÃáõñÁ »õ Ù³ñï³Ï³Ý å³ñ·»õÝ»ñÁ: ´Ý³Ï³Ý³µ³ñ, »ë ³Ýï³ñµ»ñ ã¿Ç Ï³ñáÕ ÉÇÝ»É: ÐÐ Ý³Ë³·³ÑÇ Ñ³í³ÝáõÃÛáõÝÁ ëï³Ý³Éáõó Ñ»ïá, ÇÝãå»ë ï»ëÝáõÙ »ù, ³Û¹ Ù³ëáõÝùÝ»ñÁ Ð³Û³ëï³ÝáõÙ »Ý¦,å³ñ·»õÝ»ñÁ Ñ³ÝÓÝ»Éáõó Ñ»ïá Éñ³·ñáÕÝ»ñÇ Ñ»ï Ñ³Ý¹ÇåÙ³Ý Å³Ù³Ý³Ï Ýß»ó ÐÐ å³ßïå³ÝáõÃÛ³Ý Ý³Ë³ñ³ñÁ, ³í»É³óÝ»Éáí, áñ ²Ý¹ñ³ÝÇÏÝ ³ñÅ³ÝÇ ¿, áñ Ýñ³ Ù³ëáõÝùÝ»ñÁ å»ïáõÃÛ³Ý ÏáÕÙÇó Ð³Û³ëï³Ý µ»ñí»Ý: §ºë Ï³ñÍáõÙ »Ù, áñ Ù»ñ Ù»Í»ñÇ Ù³ëáõÝùÝ»ñÁ åÇïÇ Ñ³Ý·ñí³Ý»Ý Ð³Û³ëï³ÝáõÙ: Æ í»ñçá, Ù»Ýù å»ïù ¿ ÙÇ ï»Õ Ñ³í³ù»Ýù Ù»ñ ëñµ³·áõÛÝ Çñ»ñÁ¦,-³ë³ó Ý³Ë³ñ³ñÁ, Ýß»Éáí, áñ ¹ñ³Ýó ï»ÕÁ Ñ»Ýó å³ïÙáõÃÛ³Ý Ã³·³ñ³ÝÝ ¿:

²Ý¹ñ³ÝÇÏ ú½³ÝÛ³ÝÇ ³Ûë Çñ»ñÁ, ³Ù»Ý³ÛÝ Ñ³í³Ý³Ï³ÝáõÃÛ³Ùµ, å³Ñí»É »Ý üñ³ÝëÇ³ÛáõÙ: Ò»éù µ»ñí»Éáõó ³ÝÙÇç³å»ë Ñ»ïá ¹ñ³Ýù ·ïÝí»É »Ý üñ³ÝëÇ³ÛáõÙ Ð³Û³ëï³ÝÇ ¹»ëå³Ý ¾¹áõ³ñ¹ Ü³Éµ³Ý¹Û³ÝÇ Ñáí³Ý³íáñáõÃÛ³Ý ï³Ï, ³å³ ¹Çí³Ý³·Çï³Ï³Ý ×³Ý³å³ñÑáí µ»ñí»É »Ý Ñ³Ýñ³å»ïáõÃÛáõÝ: Ü³Ë³ñ³ñÁ Ýß»ó, áñ Ùï³í³ËáõÃÛáõÝ ãáõÝÇ, áñ ³Ûë ù³ÛÉÁ Ïáñ³ÏíÇ áñå»ë Ý³ËÁÝïñ³Ï³Ý ù³ÛÉ: §Î³ñÍáõÙ »Ù, áñ Ï³ñáÕ »Ý ³Û¹å»ë Ùï³Í»É: ´³Ûó Ù»Ýù Ù»ñ ·áñÍÁ å»ïù ¿ ³Ý»Ýù: ºÃ» áñ»õ¿ Ù»ÏÇÝ ÃíáõÙ ¿, Ã» »ë Ñ³ïáõÏ ³ßË³ñÑáí Ù»Ï ÷Ýïñ»É »Ù ²Ý¹ñ³ÝÇÏÇ Ù³ñï³Ï³Ý å³ñ·»õÝ»ñÝ ³Û¹ Ýå³ï³Ïáí, ¹³ ÃáÕÝáõÙ »Ù Çñ»Ýó ËÕ×ÇÝ¦,-³ë³ó ê. ê³ñ·ëÛ³ÝÁ: Àëï Ð³Û³ëï³ÝÇ å³ïÙáõÃÛ³Ý Ã³Ý·³ñ³ÝÇ ïÝûñ»Ý ²Ý»ÉÏ³ ¶ñÇ·áñÛ³ÝÇª Ã³Ý·³ñ³ÝÁ Ïí»ñÍ³ÝÇ ÃñÇ íñ³ÛÇ ³ñÓ³Ý³·ñáõÃÛáõÝÁ, Ïå³ñ½Ç ¹ñ³ Ó»éù µ»ñÙ³Ý å³ïÙáõÃÛáõÝÁ: Üß»Ýù, áñ Ó»éù »Ý µ»ñí»É ½áñ³í³ñ ²Ý¹ñ³ÝÇÏÇ µáÉáñ í»ó Ù³ñï³Ï³Ý å³ñ·»õÝ»ñÁª ä³ï»ñ³½Ù³Ï³Ý Ë³ãÇ 2-ñ¹ ³ëïÇ×³ÝÇ ßù³Ýß³ÝÁ, (å³ñ·»õ³ïñí»É ¿ ÑáõÝ³Ï³Ý µ³Ý³ÏÇ Ññ³Ù³Ý³ï³ñáõÃÛ³Ý ÏáÕÙÇó 1920 Ãí³Ï³ÝÇÝ), êµ êï³ÝÇëÉ³íÇ 2-ñ¹ ³ëïÇ×³ÝÇ ßù³Ýß³ÝÁ (1915 Ãí³Ï³ÝÇÝ ì³Ý³ É×Ç Ñ³ñ³í³ÛÇÝ ³÷ÇÝ ï»ÕÇ áõÝ»ó³Í Ù³ñïáõÙ ³ãùÇ ÁÝÏÝ»Éáõ Ñ³Ù³ñ), êµ ¶ñÇ·áñ Èáõë³íáñãÇ 1ÇÝ ³ëïÇ×³ÝÇ ßù³Ýß³ÝÁ (å³ñ·»õ³ïñí»É ¿ Ï³ÃáÕÇÏáë ¶»õáñ· º-Ç ÏáÝ¹³Ïáíª Ñ³Ûñ»ÝÇùÇÝ Ù³ïáõó³Í Í³é³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñÇ, Ý³»õ Ø³Ýã»ëïñáõÙ »õ ³ÛÉáõñ Ñ³Û ·³ÕÃ³Ï³ÝÝ»ñÇ Ñ³Ù³ñ Ñ³Ý·³Ý³Ï³ÝáõÃÛáõÝ Ï³½Ù³Ï»ñå»Éáõ Ñ³Ù³ñ), êµ ìÉ³¹ÇÙÇñÇ 4-ñ¹ ³ëïÇ×³ÝÇ ßù³Ýß³ÝÁ (´ÇÃÉÇë ù³Õ³ùÇ Ñ³Ù³ñ Ñ³Ï³é³Ïáñ¹Ç ¹»Ù ÙÕ³Í å³Ûù³ñáõÙ óáõó³µ»ñ³Í ù³çáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ), ¶»áñ·Ç»õÛ³Ý 2-ñ¹ ³ëïÇ×³ÝÇ Ë³ãÁ (1915 Ãí³Ï³ÝÇÝ ì³ÝÇ »õ ßñç³Ï³ ·ÛáõÕ»ñÇ å³ßïå³ÝáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ), ä³ïíá É»·»áÝÇ ³ëå»ïÇ ßù³Ýß³ÝÁ (å³ñ·»õ³ïñí»É ¿ 1919 Ãí³Ï³ÝÇÝ üñ³ÝëÇ³ÛÇ ÏáÕÙÇóª ³½³ïáõÃÛ³Ý ·áñÍÇÝ Ù³ïáõó³Í Í³é³ÛáõÃÛáõÝÝ»ñÇ »õ ù³çáõÃÛ³Ý Ñ³Ù³ñ): Â³Ý·³ñ³ÝáõÙ óáõó³¹ñíáõÙ »Ý Ý³»õ ²Ý¹ñ³ÝÇÏÇ ³ÛÉ ³ÝÓÝ³Ï³Ý Çñ»ñ, Ý³Ù³ÏÝ»ñ, Éáõë³ÝÏ³ñÝ»ñÇ Ñ³í³ù³ÍáõÝ:

16 Nairi 4/2006

Tentokr·te jsme se rozhodli takÈ p¯idat recepty ËeskÈ kuchynÏ. Tento recept je od naöÌ Ëten·¯ky panÌ Blanky R.

TVAROHOV¡ äTOLA 375 g hladkÈ mouky 150 g tuku /rozpuötÏnÈ m·slo 125 g cukru 1,5 s·Ëku kyp¯icÌho pr·öku 250 g mÏkkÈho tvarohu 2 vejce 1 vanilkov˝ cukr Rozinky, o¯Ìöky, suöenÈ ovoce ZadÏlat vöechny suroviny v†mixÈru. Zapracovat o¯Ìöky, rozinky a ovoce. Rozkl·dat do ötoly a upÈct. JeötÏ horkou pot¯Ìt rozpuötÏn˝m m·slem a posypat mouËkov˝ cukrem.

äPEN¡T S†OÿECHOVOU OM¡»KOU Umyjeme öpen·t, p¯end·me jej do kastrolu, doplnÌme vodou tak, ûe pokryje obsah, dod·me s˘l a va¯Ìme na mÌrnÈm ohni. PotÈ, co se öpen·t uva¯Ì, tak ho p¯ecedÌme a p¯end·me do kastrolu. P¯id·me osmaûenou cibulku, pep¯ - a obsah smÌch·me a nech·me zchladit. Pod·v·me s o¯echovou om·Ëkou, kterou nalijeme navrch. Om·Ëku p¯ipravÌme tak, ûe smÌch·me olej s†o¯echy a osolÌme a opep¯Ìme. Pro lepöÌ chuù se doporuËuje i nakr·jen· petrûelka a koriandr. P¯Ìsady: 25 dkg cibule, s˘l a pep¯ podle chuti, petrûelka a koriandr podle chuti. Pro om·Ëku pot¯ebujeme: 20 ml sluneËnicovÈho oleje, 50 dkg nasekan˝ch nebo nastrouhan˝ch vlaösk˝ch o¯ech˘.

ZELEN… FAZOLE S†OÿECHY Uva¯enÈ fazolovÈ lusky nech·me zchladnout a pak p¯eloûÌme do sal·tovÈ misky. Navrch nasypeme s˘l, pep¯, nasekanÈ o¯echy a ut¯en˝ Ëesnek, nakr·jenou petrûelku, p¯id·me ocet a pomalu vöe rozmÌch·me. P¯Ìsady: 20 dkg fazolov˝ch lusk˘, 25 dkg vlaösk˝ch o¯ech˘, 3-4 strouûky Ëesneku, s˘l a pep¯ podle chutÏ, 1 lûÌce octa, petrûelka podle chutÏ.

NAIRI ARM…NSK› KULTURNÃ-SPOLE»ENSK› MÃSÕ»NÕK Vyd·v·: ObËanskÈ sdruûenÌ ARM…NSK› DŸM P¯edseda: Eduard Sarkisjan Redakce: Marina Sarkisjan (öÈfredaktorka), Grant Sarkisjan, Jan Jir·sko, Kamo Asatrjan, Karel »erm·k, Karine Ajrapetian Adresa redakce: Josef˘v D˘l 5, 293 07, tel.: 326 331 457, email: [email protected] Nairi, MK »R 16586

ARM NSK KULTURNÃ - SPOLE»ENSK MAGAZÕN

Recommend Documents