Metodika propojování NSK a ECVET
Pracovní návrh 3 Miroslav Kadlec, září 2014
Pracovní verze metodiky propojování Národní soustavy kvalifikací (NSK) a Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) je zpracována jako návrh, který bude postupně dopracováván a doplňován. Jak podle výsledků ověřování její použitelnosti, tak i na základě diskuse celkového přístupu k problému propojování obou nástrojů. Text je pracovní a neprošel jazykovou ani redakční úpravou.
Obsah 1.
Východiska návrhu propojení ECVET a NSK
3
1.1
Přístup k vymezování jednotek výsledků učení
4
1.2
Popis jednotek vymezovaných na základě kvalifikačních standardů NSK
5
2.
Vymezování výsledků učení
7
3.
Zobecněný návrh postupu práce při vymezování jednotky výsledků učení
11
4.
Otázky pro tvůrce návrhů jednotek výsledků učení
12
5.
Stanovování „poměrné váhy jednotek výsledů učení“
14
6.
Zdroje dalších informací
15
2
1. Východiska návrhu propojení ECVET a NSK ECVET je evropský nástroj podporující celoživotní učení, mobilitu učících se v Evropě a flexibilitu cest vedoucích k získání kvalifikace. Umožňuje přenos, uznávání a shromažďování zhodnocených výsledků učení jednotlivců. Základním prvkem ECVET je jednotka výsledků učení. NSK je veřejně dostupný registr profesních kvalifikací a jejich kvalifikačních a hodnoticích standardů. Součástí NSK je sada úrovní (rámec) pro tyto kvalifikace, která obsahuje osm úrovní srovnatelných s úrovněmi Evropského rámce kvalifikací (EQF). Hlavními důvody pro hledání cesty k propojení ECVET a NSK je logická souvislost kvalifikačních a kreditních systémů daná zejména tím, že oba nástroje se zaměřují na podporu transparentnosti a dostupnosti kvalifikací, pracují s výsledky učení a mají jasný vztah k EQF. ________ Návrh propojení respektuje na straně ECVET technické specifikace obsažené v Doporučení EP a Rady o vytvoření ECVET a v navazujících dokumentech. A to zejména ve vztahu ke klíčovému postavení jednotek výsledků učení. Jednotka výsledků učení je složka kvalifikace. Je tvořena uceleným souborem znalostí, dovedností a kompetencí, které lze hodnotit a validovat. Kvalifikace sestává z více jednotek - je tvořena celým souborem jednotek. ECVET má usnadnit uznávání výsledků učení za účelem získání kvalifikace. Učící se tak může získat kvalifikaci shromažďováním požadovaných jednotek, které obdržel v různých zemích a v různých kontextech (formálním, případně neformálním a informálním), při současném dodržování vnitrostátních právních předpisů týkajících se shromažďování jednotek a uznávání výsledků učení. ECVET působí prostřednictvím partnerství mezi institucemi a eliminuje potřebu dvojího hodnocení pro učící se, kteří se mezi těmito institucemi pohybují. A tam, kde to národní systém odborného vzdělávání a přípravy umožňuje, mohou být jednotky výsledků učení uznány bez ohledu na to, kde a jak byly získány. Poté mohou být využity na trhu práce a k získání plné kvalifikace. S ohledem na úvodní vymezení jednotek výsledků učení je zřejmé, že i ve vztahu k NSK platí: Kvalifikace popsané v NSK je možné vymezovat jako kombinace jednotek výsledků učení. Protože profesní kvalifikace v NSK již vymezeny jsou, je nutné využít základní schéma přístupu tak, že se budou hledat a popisovat takové složky kvalifikací v NSK, které budou (jak je požadováno výše) ucelené, vnitřně soudržné a hodnotitelné. ___________________ Validace je proces potvrzování, že dané ohodnocené výsledky učení, jichž učící se dosáhl, odpovídají specifickým výsledkům, které mohou být vyžadovány pro získání jednotky nebo kvalifikace.
3
1.1 Přístup k vymezování jednotek výsledků učení Významnou výhodou zvoleného přístupu je to, že nevytváří kvalifikace nově, ale plně respektuje vše, co již bylo v NSK legislativně podpořeným postupem vytvořeno a schváleno. Hledáním smysluplné „vnitřní struktury“ existujících profesních kvalifikací ECVET „pouze“ přispívá k usnadnění uznávání výsledků učení, které jsou součástí kvalifikací. Základní schéma přístupu doplňuje a konkretizuje tento předpoklad: Jednotky výsledků učení by se většinově mohly krýt s jednotlivými kompetencemi v kvalifikačních standardech profesních kvalifikací. Případně s jejich částmi či naopak s jejich shluky. __________ Některé názory z předcházející diskuse návrhu Uvedený předpoklad ale neplatí vždy. Např. kompetence „volba vhodného technologického postupu“ nemůže být jednotkou výsledků učení, protože tato (v kvalifikačních a hodnoticích standardech často vydělovaná) kompetence nesplňuje vlastně žádný z požadavků na jednotku výsledků učení. Nepředstavuje relativně ucelený a vnitřně koherentní soubor výsledků a nemá vztah ke konkrétní činnosti v oblasti uplatnění. Je průřezovou kompetencí pro výkon práce v určitém oboru či širším poli odborností a osvědčuje se ve vztahu k určitému konkrétnímu produktu, který má být prací vytvořen. Bez konkrétního zadání nemá žádný vlastní obsah ani výsledek. To ovšem (podle názoru některých odborníků) nevylučuje to, že nemůže být obecnou součástí některé jednotky výsledků učení. Při vydělování částí kvalifikací vhodných pro samostatné i formální uznávání je tak opravdu vhodné vydělení takovýchto částí základním úkolem či problémem. Dalším problémem je zjišťování skutečné „přenositelnosti“ takovýchto vhodně vydělených částí kvalifikací včetně stanovení nějakých prakticky relevantních kritérií pro tuto „přenositelnost“ ve formálně relevantním smyslu. Tedy i formální uznatelnost takové části při jejím získání (formálním osvědčení jejího získání) již dříve při formálním osvědčení získání nějaké kvalifikace nebo její části. Na druhé straně – přenositelnost podporuje to, že všechny kompetence ve standardech NSK jsou (nebo by měly být) realizovatelné, hodnotitelné a přenositelné. Prakticky relevantním kritériem by podle předběžných úvah mohlo být kritérium nepotřebnosti další kvalifikační přípravy pro výkon činnosti nebo činností, k nimž již byla daná způsobilost dříve získána a i formálně osvědčena. Měřítkem by mohlo být, zda osoba, která je nositelem dotyčného formálního osvědčení, může v oblasti uplatnění podle očekávání úspěšně vykonávat další činnosti či zastávat jiné než dosavadní pozice, pro něž je již získaná a i formálně osvědčená způsobilost potřebná, tj. nutná či užitečná, po pouhé vstupní instruktáži a zaškolení. Bez nějaké další i formálně osvědčované přípravy či zkoušky. Jednotky výsledků učení, které odpovídají jednotlivým kompetencím ve standardu NSK, jsou příliš malé. Většina jednotek výsledků učení by měla odpovídat několika kompetencím (a v krajním případě, v případě některých profesních kvalifikací dokonce celé profesní kvalifikaci). ________
4
Na straně NSK návrh musí respektovat požadavek neměnnosti základních principů jejího fungování. Prvním krokem při vymezování jednotky výsledků učení na základě NSK je rozhodnutí, zda jednotka bude vycházet z jediné kompetence, či zda bude sdružovat kompetencí více. Následuje převzetí přesné formulace kompetence (kompetencí) z příslušného kvalifikačního standardu. A stejně tak na závěr - návrh vždy přebírá doslovnou formulaci „kritérií hodnocení“ a „způsobů ověření“ z příslušného hodnoticího standardu (standardů) v NSK.
1.2 Popis jednotek vymezovaných na základě kvalifikačních standardů NSK Pro popis jednotek výsledků učení je připravena jednoduchá šablona obsahující pouze základní nezbytné položky, které jsou komentovány: Kód a název jednotky
Kód slouží k jednoznačné identifikaci dané jednotky Název jednotky je dán názvem příslušné kompetence v NSK.
Úroveň kvalifikace Poměrná váha jednotky výsledků učení
Zatím postačí pracovní označení. Jakmile ovšem dojde k významnějšímu naplnění „databáze“ jednotek výsledků učení, bude nutné vše řešit systémově. Jsou uvedeny všechny profesní kvalifikace (jedna nebo více, název a kód) v NSK, v nichž se daná jednotka objevuje: • x • y • z Číselné vyjádření převzaté z NSK Číselné vyjádření významu, složitosti a náročnosti jednotky vzhledem k profesní kvalifikaci, jejíž je součástí.
Výsledky učení, které jednotka zahrnuje
Bude stanovena na základě postupu popsaného dále v textu (část 5). Rozpracovaný soubor výsledků učení, které odpovídají odborné způsobilosti: kompetence převzatá z NSK
Název kvalifikace, k níž se jednotka vztahuje
Postupy a kritéria pro hodnocení těchto výsledků učení
Zde je při vymezování jednotky výsledků učení prostor pro tvůrčí vstup autora, viz. text dále (část 2). Soubor postupů a kritérií pro hodnocení stanovených výsledků učení, který je v souladu s hodnoticím standardem. Kritéria hodnocení Způsoby ověření převzatý text z NSK převzato z NSK podobně další podobně další … … Informace o tom, kolik kritérií je třeba splnit – převzato z NSK.
Z komentáře je zřejmé, že text většiny položek bude přebírán z NSK. Výjimkou je položka, v níž budou rozpracovány výsledky učení a položka, v níž se stanoví poměrná váha jednotky. Bližší informace jsou uvedeny v následujícím textu.
5
Pro využití k popisu jednotek výsledků učení jsou - v souvislosti s následujícím textem (část 2) připraveny dvě varianty prázdných šablon: a) Kód a název jednotky výsledků učení Název kvalifikace, k níž se jednotka vztahuje Úroveň kvalifikace Relativní váha jednotky výsledků učení Výsledky učení, které jednotka obsahuje Postupy a kritéria pro hodnocení těchto výsledků učení
Kritéria hodnocení
Způsoby ověření
b) Kód a název jednotky výsledků učení Název kvalifikace, k níž se jednotka vztahuje Úroveň kvalifikace Relativní váha jednotky výsledků učení Výsledky učení, které jednotka obsahuje
Postupy a kritéria pro hodnocení těchto výsledků učení
Znalosti
Dovednosti
Kritéria hodnocení
Kompetence
Způsoby ověření
Vyplněnou šablonu je vhodné uložit pod takovým názvem, jehož součástí je číselný kód kvalifikace, k níž se jednotka váže. Pokud je takových kvalifikací více, postačí využití kódu jedné z nich.
6
2. Vymezování výsledků učení Vymezování výsledků učení poskytuje tvůrcům jednotek výsledků učení značný prostor pro jejich vlastní tvořivost. To není samoúčelné a souvisí to zejména s tím, že jejich komplexní a jaksi dodatečnou informaci o požadavcích spojených s NSK, mohou využít různé skupiny uživatelů. Z nich jsou na tomto místě uvedeny dvě: Zájemci o získání příslušné profesní kvalifikace v NSK Přímí klienti NSK mohou díky detailnímu rozpracování požadavků získat podrobnější, případně jinak strukturované informace o požadavcích NSK. To jim umožní lépe zmapovat své možnosti, přesněji zjistit konkrétní stav a zahájit vhodné aktivity směřující k odstranění případných mezer v připravenosti ještě před tím, než se podrobí zkoušce. Tvůrci vzdělávacích programů pro počáteční i další vzdělávání Detailní rozpracování a vhodná strukturace výsledků učení, které zahrnují jednotky vztažené k určité profesní kvalifikací, usnadní naplňování významného cíle spojeného s tvorbou NSK – být východiskem pro počáteční i další (odborné) vzdělávání. Zejména v počátečním vzdělávání může NSK lépe naplňovat roli komplexního a věrohodného východiska pro vymezování struktury a obsahu oborů vzdělání prostřednictvím standardů profesních kvalifikací. A to jak ve směru k rámcovým vzdělávacím programům, tak i jako významné východisko pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Pracovní verze metodiky propojování NSK a ECVET umožňuje dva mírně odlišné, ale vnitřně se doplňující přístupy. Zhruba odpovídají tomu, jakým způsobem jsou vymezeny výsledky učení: a) Vymezení výsledků učení podle Cedefop
b) Vymezení výsledků učení podle Evropské komise
Soubor znalostí, dovedností a/nebo kompetencí, které člověk získal a/nebo je schopen předvést po ukončení vzdělávacího procesu buď formálního, neformálního nebo informálního.
Vyjádření toho, co žák zná, čemu rozumí a co je schopen dělat po ukončení vzdělávacího procesu, definovaného v termínech znalostí, dovedností a kompetencí.
(a) Formulace výsledků učení bez formálního omezení
Tento přístup poskytuje relativně volný prostor k využití odborné erudice autora, tvůrce jednotky. Jeho úkolem je popsat, jak má vypadat a co má obsahovat soubor znalostí, dovedností a kompetencí, který má být předveden po ukončení vzdělávání či učení. S tím, že možná strukturace tohoto souboru je ponechána na odborníkovi, který jej vymezuje. Možnost „volné formulace výsledků učení“ v této části vývoje jednotky na základě NSK je výraznou odlišností od ostatních částí procesu stanovování obsahu jednotky výsledků učení, v nichž je nutné respektovat to, co již bylo v rámci vytváření standardů profesních kvalifikací v NSK stanoveno a schváleno. Poskytnuté možnosti je žádoucí využít k tomu, aby autor popisu jednotky výsledků učení 7
dostatečně podrobně popsal svoji představu odborníka o tom, co zájemce o započtení jednotky musí skutečně znát, čemu musí rozumět a co musí být schopen dělat.
(b) Formulace výsledků učení jako souboru znalostí, dovedností a kompetencí
Tento přístup k formulací výsledků učení bude pravděpodobně náročnější. Má ale šanci přinést větší užitnou hodnotu výsledného popisu jednotek. Tento způsob vyjadřování výsledků učení využívá i Evropských rámec kvalifikací (EQF). Každá z osmi úrovní je definována souborem deskriptorů označujících výsledky učení, které odpovídají kvalifikacím na dané úrovni v jakémkoli systému kvalifikací (v tabulce jsou uvedeny pro dvě nejběžnější úrovně).
Úroveň 3 Výsledky učení odpovídající úrovni 3
Úroveň 4 Výsledky učení odpovídající úrovni 4
Znalosti
Dovednosti
Kompetence
Znalosti jsou v souvislosti s EQF popisovány jako teoretické nebo faktické.
Dovednosti jsou v souvislosti s EQF popisovány jako kognitivní (používání logického, intuitivního a tvůrčího myšlení) a praktické (zahrnující manuální zručnost a používání metod, materiálů, nástrojů a přístrojů)
Kompetence jsou v souvislosti s EQK popisovány ve smyslu odpovědnosti a samostatnosti
Znalosti faktů, zásad, procesů a obecných pojmů v oboru práce nebo studia
Řada kognitivních a praktických dovedností požadovaných při plnění úkolů a řešení problémů výběrem a použitím základních metod, nástrojů, materiálů a informací
Nést odpovědnost za splnění úkolů v práci nebo ve studiu
Faktické a teoretické znalosti v širokých souvislostech v oboru práce nebo studia
Řada kognitivních a praktických dovedností požadovaných při řešení konkrétních problémů v oboru práce nebo studia
Schopnost řídit sebe samého v rámci pokynů v oblastech práce nebo studia, které jsou obvykle předvídatelné, ale mohou se měnit
Při řešení problémů přizpůsobovat své chování okolnostem
Dohlížet na běžnou práci jiných osob a nést určitou odpovědnost za hodnocení a zlepšování pracovních či studijních činností
8
Pro ty, kteří budou chtít ověřit i tento druh přístupu, přínosného zejména pro tvůrce vzdělávacích programů, je na následující straně připravena tabulka s doplňujícími informacemi (využitelné definice či vymezení).
Znalosti
1 v užším, didaktickém smyslu je „znalost“ ekvivalentem pojmu vědomost. Znalosti jsou pak převážně teoretické poznatky osvojené učením, především ve škole. Mohou být tříděny podle vzrůstající kognitivní náročnosti (znalost termínů; znalost dat, událostí, míst, osob, dějů; znalost konkrétních zásad, pravidel, norem; znalost trendů a posloupností; znalost třídění; znalost třídicích kritérií; znalost metodologických postupů; znalost zákonů a zobecnění; znalost teorií a celých poznatkových struktur) na základě Bloomovy taxonomie cílů 2 V širším významu (jenž teprve postupně proniká do pedagogiky) zahrnují znalosti nejen poznatky, ale též dovednosti a schopnosti k vykonávání určitých činností. Příklad – znalost cizího jazyka zahrnuje nejen vědomosti o příslušném jazyce, ale také dovednost vykonávat s těmito vědomostmi určité řečové aktivity. Někdy se znalosti v tomto smyslu označují jako praktické nebo pracovní (working knowledge, know-how). Ty jsou nezbytné pro vykonávání různých profesních a tvůrčích činností. Podle jiné klasifikace se rozlišuje deklarativní znalost, kontextová znalost, procedurální znalost. Dlouhodobý problém pedagogiky je v tom, že se jí nedaří realizovat optimální vztah mezi vědomostmi a znalostmi (v širším smyslu), zejména v kurikulárních materiálech, v obsahu vzdělávání, hodnocení vzdělávacích výsledků.
Dovednosti
Angl. Skill. Jeden ze základních pojmů pedagogiky, avšak stále nedostatečně objasněný. Obecně znamená způsobilost člověka k provádění určité činnosti (např. čtení, řešení úloh určitého typu – dovednosti intelektové, plavání, jízda na kole, obsluha technického zařízení – dovednosti senzomotorické). Podle V. Švece (1998) je to způsobilost subjektu (sycená schopnostmi, zkušenostmi, stylem učení, motivy aj.) k řešení úkolových a problémových situací, která se projevuje pozorovatelnou činností. Dovednost si subjekt osvojuje záměrným učením, ale také spontánně, např. dítě při hře. Je podmíněna do jisté míry vrozenými předpoklady, ale hlavně je osvojována učením a výcvikem. Osvojování určitých dovedností je základní součástí školního vzdělávání, a proto jsou dovednosti vymezovány jako vzdělávací cíle v různých kurikulárních dokumentech, vzdělávacích programech aj.
Kompetence
V pedagogickém pojetí znamená schopnost, dovednost, způsobilost úspěšně realizovat nějaké činnosti, řešit určité úkoly zejména v pracovních a jiných životních situacích. Kompetence žáka Soubor vědomostí, dovedností, zkušeností, postojů a hodnot důležitých pro učení, osobní rozvoj a uplatnění v životě. Všichni žáci mají být v průběhu školního vzdělávání vybaveni klíčovými kompetencemi, které tvoří základ celoživotního učení a umožňují vstup do samostatného života i pracovního procesu. Pro každý stupeň (etapu) vzdělávání jsou ve vzdělávacích programech stanoveny cílové požadavky na úroveň rozvoje klíčových kompetencí. V ČR jsou za klíčové kompetence žáků ZŠ považovány: k. k učení, k. k řešení problémů, k. komunikativní, k. sociální a personální, k. občanské, k. pracovní. Soubory kompetencí žáků gymnázia a středních odborných škol jsou obdobné, ale místo kompetence pracovní je uvedena kompetence k podnikavosti.
Zdroj vymezení
Průcha, Jan, Walterová, Eliška, Mareš, Jiří. Pedagogický slovník. Jan Průcha, Eliška Walterová, Jiří Mareš. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha : Portál, 2009. 395 s. ISBN 978-80-7367647-6
9
Výsledek osvojování si informací učením. Znalosti jsou souborem faktů, principů, teorií a praxe vztahující se k oboru studia nebo práce. Poznámka: Existuje mnoho definic znalostí. Moderní koncepce však spočívají na několika základních rozlišeních: logikou. V souladu s tímto rozlišením, rozlišují moderní teoretici (Alexander et al., 1991) mezi deklarativními (teoretickými) znalostmi a procedurálními (praktickými) znalostmi. Deklarativní znalosti zahrnují tvrzení o specifických událostech, faktech a empirických zevšeobecněních, i hlubší principy o povaze reality. Procedurální znalosti zahrnují heuristiku, metodiku, plánování, praxi, postupy, rutinu, strategii, taktiku, techniky a triky (Ohlsson, 1994); různé cesty učení se o světě. Jsou činěny různé pokusy o kompilaci těchto seznamů, v nichž jsou nejčastěji zastoupeny tyto kategorie: osti, posuzované na základě jistoty; na základě autenticity; na základě kolektivní akceptace správné/chybné); é s odkazem na boží autoritu (Boha). O toto základní chápání znalostí se opírají otázky, které klademe, metody, které používáme, a odpovědi, které přinášíme v našem hledání znalostí; (tacit) znalosti (Polanyi, 1967) jsou definovány jako znalosti (ne nutně vyjádřené ani uvědomované), které žák získal a které ovlivňují kognitivní proces. Explicitní znalosti jsou znalosti, kterých si je žák vědom, včetně implicitních (tacit) znalostí, které se přemění v explicitní formu tím, že se stanou „předmětem myšlení“. (Prawat, 1989).
Schopnost vykonávat úkoly a řešit problémy.
Dovednost Schopnost aplikovat znalosti a používat know-how ke splnění úkolů a řešení problémů. Cedefop. Terminology of European education and training policy : a selection of 130 key terms. 2nd ed. Luxembourg : Publications Office of the European Communities, 2014. 331 s. Termíny jsou uvedeny v 7 jazycích: ES, DE, EN, FR, PL, PT. ISBN 978-92-896-1165-7. http://www.cedefop.europa.eu/EN/Files/4117_en.pdf
Prokázaná schopnost používat znalosti, dovednosti a osobní, sociální a/nebo metodické dispozice při práci nebo při studiu a v profesním a osobním rozvoji. nebo Schopnost odpovídajícím způsobem používat výsledky učení v definovaném kontextu (vzdělávání, práce, osobní nebo profesní rozvoj). Poznámka: kompetence se neomezuje na kognitivní prvky (zahrnující použití teorie, koncepce nebo neuvědomovaných znalostí); má také funkční aspekty (odborné dovednosti) i interpersonální atributy (např. sociální či organizační dovednosti) a etické hodnoty.
Cedefop. Glossary – Quality in education and training Glossar – Qualität in der allgemeinen und beruflichen Bildung Glossaire – La qualité dans l’enseignement et la formation Luxembourg : Publications Office of the European Union, 2011, 232 p. ISBN 978-92-896-0740-4 http://www.cedefop. europa.eu/EN/publi cations/17663.aspx
10
3. Zobecněný návrh postupu práce při vymezování jednotky výsledků učení Vymezování jednotek může zahrnovat celý soubor aktivit. Tabulka je pokusem o výčet doplněný rámcovým zdůvodněním či vysvětlením fáze postupu. Postupný krok
Vysvětlení, zdůvodnění a poznámky Záleží na potřebách zpracovatele a na jeho odborném zaměření.
Výběr profesní kvalifikace
Výběr kompetence (jedné nebo více), která bude základem pro vymezení jednotky výsledků učení.
Převzetí základního rámce vytvářené jednotky z NSK
V roce 2014 vznikají na základě NSK první jednotky výsledků učení. Většina profesních kvalifikací v NSK ještě nemá vnitřní strukturu a práce tvůrce tak nebude nijak ovlivněna činností jeho předchůdců. Záleží na potřebách zpracovatele a vhodnosti dané kompetence (jedné nebo více) být východiskem pro zpracování jednotky. Z hlediska vytváření systému jednotek výsledků učení bude přínosem, pokud bude zpracováván větší soubor či celek. V jeho rámci mohou vzniknout i jednotky, které budou složkami více profesních kvalifikací. Bez změny či nějakého dopracovávání je nutné převzít z informačního systému NSK příslušnou kompetenci (jednu nebo více), její postavení v rámci profesní kvalifikace i schválený způsob a kritéria hodnocení. Dána je i úroveň kvalifikace. Vlastní tvůrčí přínos zpracovatele k vytváření systému jednotek.
Rozpracování výsledků učení Stanovení poměrné váhy jednotky výsledků učení
Možné přístupy jsou popsány v části 2. Úkol, z jehož splnění mohou mít prospěch zejména uživatelé obou systémů (NSK i ECVET). Možný přístup jsou popsány v části 5. Naplnění jednotné šablony a finální kontrola výsledku.
Zpracování úplného popisu jednotky výsledů učení Zvážení možnosti požádat o zařazení jednotky do systému jednotek výsledků učení vytvářených v ČR na základě NSK
V této fázi je hlavní úkol splněn a je možné začít jednotku či jednotky využívat. Pokud zpracovatel chce umožnit dalším zájemcům využívání vytvořené jednotky, může požádat NÚV o zařazení do systému. NÚV zajistí - prostřednictvím Koordinačního centra pro ECVET a ve spolupráci s MŠMT - posouzení návrhu, případnou formální úpravu a stanovení jednoznačného kódu jednotky. Pokud úspěšně proběhnou všechny stanovené aktivity, bude popis jednotky zpřístupněn všem potenciálním uživatelům 11
4. Otázky pro tvůrce návrhů jednotek výsledků učení Vymezování jednotek výsledků učení na základě standardů profesních kvalifikací v NSK je na začátku. Následující otázky jsou pokusem o zachycení zkušeností tvůrců jednotek pro potřeby jejich využití v rámci dalšího vývoje metodiky a postupů jejich tvorby. Následující tabulka s otázkami a s prostorem pro odpovědi je zpravidla předkládána samostatně. S poděkováním za vyplnění, které může být podkladem pro další zlepšování navržených postupů.
Otázka
Odpověď nebo návrh tvůrce
Představují všechny navržené jednotky výsledků učení skutečně ucelené a vnitřně soudržné soubory výsledků učení, které je možné hodnotit?
Mohou navržené jednotky výsledků učení existovat jako samostatné nebo by bylo vhodné některé z nich sdružit do větších celků?
Jsou jednotlivé kompetence v NSK východiskem pro vymezení „dostatečně velkých“ jednotek výsledků učení?
12
Navrhujete nějaké změny přístupu nebo doplnění metodiky?
Co pro Vás bylo při práci nejobtížnější?
Chcete něco poznamenat k úkolu, který je spojen s přílohou k dotazníku?
Chcete tvůrcům metodiky sdělit cokoliv dalšího?
13
5. Stanovování „poměrné váhy jednotek výsledů učení“ Pro uživatele NSK i ECVET může být užitečná informace o významu, složitosti a náročnosti jednotky vzhledem k profesní kvalifikaci v NSK, jejíž je součástí. Tato doplňující charakteristika jednotek se nazývá poměrná (relativní) váha jednotky výsledků učení ve vztahu ke kvalifikacím. Pro potřeby srovnávání je možné stanovovat ji v číselném vyjádření. Umožňuje to následující nastavení: Pokud jednotka výsledků učení ECVET odpovídá kompetenci ve standardu NSK, pak celé profesní kvalifikaci odpovídá hodnota 100 a jednotce poměrná část, např. 12 (poměrná váha jednotky je 12). Poměrná váha jednotky výsledků učení ve vztahu ke kvalifikaci bude stanovena podle těchto kritérií nebo jejich kombinace: poměrného významu výsledků učení, které tvoří jednotku, pro účast na trhu práce, pro postup na další úrovně kvalifikace nebo pro sociální začlenění, složitosti, rozsahu a objemu výsledků učení v dané jednotce, úsilí, které musí učící se vynaložit, aby získal znalosti, dovednosti a kompetence požadované u dané jednotky.
14
6. Zdroje dalších informací Informace o NSK NÁRODNÍ SOUSTAVA KVALIFIKACÍ, projekt NSK2, NÚV, 2013, 70 stran. Informační text v češtině a v angličtině. Obsahuje základní informace o NSK v kontextu podpory celoživotního učení a rozvoje lidských zdrojů a rámcové informace o mezinárodních souvislostech NSK a o provazování NSK a počátečního vzdělávání. Prezentuje i podíl zástupců zaměstnavatelů na vývoji NSK a zajišťování kvality procesů i výstupů. INTERNETOVÉ STRÁNKY: www.narodni-kvalifikace.cz www.vzdelavaniaprace.cz www.msmt.cz www.nuv.cz www.nuv.cz/nsk2
Informace o ECVET DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O VYTVOŘENÍ ECVET, EK 2009, český překlad EK 2009, 8 stran. Dokument obsahující doporučení členským státům EU a popis záměrů Komise. V přílohách obsahuje základní definice a technické specifikace ECVET. LÉPE POZNÁVÁME ECVET, OTÁZKY A ODPOVĚDI, EK 2010, český překlad NÚOV 2010, 55 stran. Průvodce ECVET zpracovaný formou otázek a odpovědí. V části A obsahuje vysvětlení základních pojmů a postupů, v části B představuje úlohy ECVET a úlohy příslušných institucí, část C doplňuje text o příklady možných postupů. EVROPSKÝ NÁSTROJ ECVET A PŘÍPRAVA PODMÍNEK PRO JEHO IMPLEMENTACI V ČESKÉ REPUBLICE, studijní text pro řešitele projektu, IPN NSK2, 23 stran. Text vytvořený v šabloně studijních textů pro distanční vzdělávání na základě dostupných evropských i českých materiálů o ECVET. Obsahuje základní informace a technické specifikace ECVET. Akcentuje principy určující vzájemný vztah ECVET a NSK. ZAVÁDĚNÍ EVROPSKÉHO SYSTÉMU KREDITŮ PRO ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVU (ECVET) V ČESKÉ REPUBLICE, NÚV, 2012, 6 stran. Část návrhu schváleného 10. 4. 2012 pod čj. MSMT – 8605/2012-2/NÚV. Mimo jiné obsahuje popis šesti opatření, která by měla podpořit zavádění ECVET v České republice. INTERNETOVÉ STRÁNKY: www.nuv.cz www.ecvet.cz
15
Informace k tématu propojování NSK a ECVET PRACOVNÍ NÁVRH ŘEŠENÍ MOŽNOSTI VSTUPU ECVET DO NSK, IPN NSK2, 2010, soubor obsahující interně diskutovaný pracovní návrh, která demonstruje na materiálu skupiny profesních kvalifikací z oblasti železniční dopravy postup analýzy jejich kvalifikačních standardů, vyhledávání shodných kompetencí v těchto standardech a jejich sgrupovávání do jednotek výsledků učení obsahujících jednu či více kompetencí společných pro dvě či více profesní kvalifikace z dané skupiny, resp. specifických pro jednu z nich. TECHNICKÉ ASPEKTY VSTUPU ECVET DO NSK, NÚV, 2012, 15 stran, analyticky orientovaný text zaměřený na možnosti vstupu ECVET do Národní soustavy kvalifikací a možné přínosy a rizika tohoto vstupu. Text se dotýká i problematiky vymezování, systémového vyčleňování a identifikace jednotek výsledků učení z celků kvalifikací či programů přípravy. NÁVRH PROPOJENÍ ECVET A NSK, NÚV, 2012, 14 stran. Interně diskutovaný pracovní návrh, který vychází z předpokladu využití připravované novely zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Text formuluje tři dílčí úkoly přímo související s dalším předpokládaným vývojem NSK, které doplňuje pracovní návrh postupu propojování NSK a ECVET. PRACOVNÍ NÁVRH KLASTRŮ VYCHÁZEJÍCÍ Z JEDNOTEK PRÁCE, TJ. TYPOVÝCH POZIC A NEČLENĚNÝCH POVOLÁNÍ, IPN NSK2, 2012. Interně vytvořený klastr pro gastronomii. Pojatý jako celý balík, aby bylo vidět, jak to vyjde v dané oblasti jako celku. Postup formálně nevychází z profesních kvalifikací, protože ty nepokrývaly příslušnou oblast úplně, ale z jednotek práce, tj. typových pozic a nečleněných povolání (takže vlastně by bylo možné za tím vidět i profesní kvalifikace). V prvém přiblížení se dají klastry považovat za určitou obdobu jednotek výsledků učení. Poslední čtyři doporučené texty nejsou veřejně přístupné. Je možné je získat na základě vyžádání na adrese:
[email protected].
16
