Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská
Analýza trhu práce v okrese Trutnov bakalářská práce
Autor: Petra Nálevková Vedoucí práce: Ing. Tomáš Pavelka, PhD. Rok: 2010
Prohlašuji na svou čest, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Petra Nálevková V Praze, dne 25. března 2010
2|Stránka
3|Stránka
Děkuji vedoucímu Ing. Tomáši Pavelkovi, PhD. za jeho připomínky a odborné vedení při zpracování této bakalářské práce.
4|Stránka
Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou trhu práce v okrese Trutnov. Zaměřuje se především na nezaměstnanost a volná pracovní místa. V teoretické části se práce věnuje charakteristikám trhu práce z pohledu mikroekonomie a dále z pohledu náplně činnosti úřadu práce. Další kapitola, analytická část, je pak zaměřená na analýzu trhu práce v okrese Trutnov především po roce 2000. Zaměřuje se především na nezaměstnanost a její příčiny. Podává odpovědi na čtyři stanovené hypotézy, ve kterých se zaměřuje na nezaměstnanost mladistvých, osob se změněnou pracovní schopností, dále na počet zaměstnávaných cizinců v okrese a také porovnává jednotlivé charakteristiky trhu práce v okrese vzhledem ke kraji a k České republice. Cílem práce je setřídit údaje charakterizující trh práce a podat odpověď na čtyři hypotézy.
Annotation The bachelor thesis deals with the analysis of labour market in the district of Trutnov. It focuses all above on unemployment and vacancies. The theoretical chapter treats of the characteristics of labour market in the perspective of microeconomics and further from the perspective of activities of labour offices. Next chapter, the analytical part, is then focused on the analysis of the labour market in the district of Trutnov especially after year 2000. It focuses primarily on unemployment and its causes. It presents answers to the four hypotheses which are focused on unemployment of school leavers and teenagers, persons with reduced working capacity, as well as the number of foreigners employed in the district and also compares the different characteristics of the labour market in the district to the whole region and to the Czech Republic. The aim of this work is to sort out the data characterizing the labour market and give answers to the four hypotheses.
5|Stránka
1. 1.1.
Úvod...................................................................................................................................... 8 Charakteristika okresu Trutnov........................................................................................... 9
2.
Cíle a metodika ................................................................................................................... 11
3.
Teoretická část .................................................................................................................... 13
3.1.
Evropský trh práce ............................................................................................................ 13
3.2.
Trh práce v mikroekonomii............................................................................................... 13
3.2.1
Poptávka po práci ....................................................................................................... 14
3.2.2.
Nabídka práce ............................................................................................................ 15
3.2.3.
Substituční a důchodový efekt ................................................................................... 15
3.3.
Nezaměstnanost ................................................................................................................ 16
3.3.1.
Význam nezaměstnanosti........................................................................................... 16
3.3.2
Typy nezaměstnanosti ................................................................................................ 18
4.
Trh práce jako náplň činnosti úřadů práce .......................................................................... 21
4.1.
Úřady práce ....................................................................................................................... 21
4.2.
Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením ................................................................. 21
4.3.
Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí .......................................................................... 22
4.4.
Aktivní politika zaměstnanosti ......................................................................................... 23
4.4.1.
Rekvalifikace ............................................................................................................. 24
4.4.2.
Investiční pobídky...................................................................................................... 24
4.4.3.
Veřejně prospěšné práce ............................................................................................ 25
4.4.4.
Společensky účelná pracovní místa ........................................................................... 25
4.4.5.
Příspěvek na zapracování ........................................................................................... 25
4.4.6.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ........................................... 25
5. 5.1.
Analytická část .................................................................................................................... 26 Metodické vysvětlivky k analytické části ......................................................................... 26
5.1.1.
Pracovní síla ............................................................................................................... 26
5.1.2.
Obecná míra nezaměstnanosti.................................................................................... 26
5.1.3.
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti ............................................................................ 26
5.1.4.
Míra registrované nezaměstnanosti............................................................................ 27
5.1.5.
Průměrná míra nezaměstnanosti ................................................................................ 27
5.2.
Vývoj hlavních ukazatelů trhu práce v České republice od roku 1990 ............................ 28
5.3.
Vývoj trhu práce v okrese Trutnov ................................................................................... 31 6|Stránka
5.3.1.
Míra nezaměstnanosti v okresech České republiky k 31. 12. 2009 ........................... 31
5.3.2.
Hypotéza 1 ................................................................................................................. 34
5.3.3.
Hypotéza 2 ................................................................................................................. 38
5.3.4.
Hypotéza 3 ................................................................................................................. 41
5.3.5.
Hypotéza 4 ................................................................................................................. 45
6.
Závěr ................................................................................................................................... 48
Seznam literatury: ......................................................................................................................... 51 Seznam tabulek, grafů a obrázků .................................................................................................. 60 Přílohy........................................................................................................................................... 62
7|Stránka
1. Úvod Tématem mé bakalářské práce je analýza trhu práce v konkrétní oblasti České republiky, v okrese Trutnov. Důvodem, proč jsem si toto téma vybrala, je, ţe se domnívám, ţe jde o velmi členitou a zajímavou oblast, kde je velké mnoţství námětů ke zkoumání. Navíc jsem přesvědčená, ţe okres Trutnov je do jisté míry zajímavou oblastí z pohledu struktury pracovní síly, atd. Základními pojmy, které leckoho napadnou v souvislosti s trhem páce, jsou zaměstnanost a nezaměstnanost. Především těmito pojmy se také bude zabývat tato práce. Samotné pojmy zaměstnanost a nezaměstnanost začaly mít význam aţ po transformaci naší země z centrálně plánovaného systému na trţní ekonomiku, tedy od počátku devadesátých let. Nezaměstnanost je fenomén, který má značné sociálně-ekonomické dopady nejen na jednotlivce, kteří se stávají nezaměstnanými, ale také na zemi jako celek. Nezaměstnanost je jedním ze čtyř základních makroekonomických ukazatelů, kterým se v ekonomice věnuje značná pozornost. V současné době se mnozí o trh práce zajímají z pohledu nezaměstnanosti, která poslední měsíce trápí velkou část vyspělých ekonomik světa svou vysokou mírou a do značné míry tak ovlivňuje hospodářskou situaci těchto zemí. Jak bude později ještě zmíněno, s vysokým nárůstem nezaměstnanosti jednoznačně souvisí i pokles hrubého domácího produktu. Trh práce v České republice byl značně ovlivněn faktem, ţe se naše země v roce 2004 stala členem Evropské unie. Tento fakt se na následujících stránkách pokusím zohlednit. Trh práce v okresu Trutnov prošel v průběhu posledních dvaceti let značnou změnou způsobenou útlumem, či dokonce úplným ukončením činnosti některých významných podniků. Těmito podniky byly především textilky a doly. Dále se ale v této oblasti začaly objevovat velké strojírenské podniky, které by do jisté míry mohly řešit problém nezaměstnaným v okrese. Ve své práci se pokusím především přiblíţit samotný trh práce. Nastíním jeho význam v mikroekonomii a dále se budu zabývat trhem práce jako náplní činnosti úřadů práce. Pokusím se přiblíţit, jak úřady práce na trhu práce působí. V analytické části práce se zaměřím na vývoj trhu práce v okrese Trutnov. Nepůjde ovšem o všeobecnou charakteristiku trhu práce. Ve druhé kapitole si stanovím hypotézy, na něţ se v analytické části pokusím najít odpovědi a zjistit tak, zda jsou mnou stanovené hypotézy pravdivé či nikoliv. Zaměřím se především na období po roce 2000, protoţe bohuţel nebylo moţné některé údaje za delší časové období zjistit.
8|Stránka
1.1. Charakteristika okresu Trutnov Okres Trutnov se nachází na severu České republiky. Severní hranici okresu tvoří nejvyšší pohoří České republiky – Krkonoše, kudy prochází hranice s Polskem. Dále sousedí okres Trutnov s okresy Náchod, Semily a Jičín. Obrázek 1 Rozloha okresů v procentech
Zdroj: Královéhradecký kraj [online] 2009. Dostupné z URL: http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-voleneorgany/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje-108/
V okrese Trutnov se také nachází nejvyšší bod České republiky, Sněţka s nadmořskou výškou 1602 metrů. Okres má velice členitý terén se značnými výškovými rozdíly. V důsledku těchto faktorů se zde nachází půda se zhoršenými podmínkami. K 1. 12. 2007 měl okres Trutnov rozlohu 1 147 km2, coţ tvoří 24,1% celkové rozlohy Královéhradeckého kraje.1 Počet obyvatel okresu byl k31. 12. 2009 120 778, coţ je 21,8% celkového obyvatelstva kraje. Zároveň je trutnovský okres druhým největším v kraji. Z celkové rozlohy okresu tvoří 43,7% zemědělská půda, 46,6% tvoří lesy. Okres Trutnov je tvořen sedmdesáti pěti obcemi, z nichţ pouhých 12 má statut města. Pouze dvě města mají při tom více neţ deset tisíc obyvatel. Samotné okresní město Trutnov mělo 31 0392 obyvatel k 30. 9. 2009. Okres Trutnov měl 120 7783 obyvatel podle nejnovějších informací z ČSÚ k 31. 12. 2009. Na počátku roku 2003 začalo na území okresu podle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností fungovat sedm správních obvodů pověřených obecních úřadů: Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Hostinné, Svoboda nad Úpou, Úpice, Vrchlabí a Ţacléř a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností - Trutnov, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí. Tyto obce jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, které do jejich správního obvodu přísluší.4
1
Český statistický úřad: Královéhradecký kraj [online]. 2010, 14. 5. 2009 [cit. 2009-11-10]. Charakteristika okresu Trutnov. Dostupné z WWW:
. 2 Český statistický úřad [online]. 2010, 27. 12. 2009 [cit. 2010-03-01]. Stav a pohyb obyvatelstva. Dostupné z WWW: . 3 Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2009. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2009. 25 s. Dostupné z WWW: . 4 Český statistický úřad: Královéhradecký kraj [online]. 2010, 14. 5. 2009 [cit. 2009-11-10]. Charakteristika okresu Trutnov. Dostupné z WWW: .
9|Stránka
Pokud jde o podnikatelské subjekty, bylo ke konci roku 2007 z hlediska struktury podnikatelské sféry zapsáno do registru ekonomických subjektů 27 453 podnikatelských subjektů, coţ tvoří 21,5 % z celkového počtu ekonomických subjektů kraje. Fyzické osoby tvořily 75,1 % a právnické osoby 24,9 %. V členění podle odvětvové činnosti zaujímaly z celkového počtu necelých 14 procent podniky zabývající se průmyslem, 13,6 % tvořily stavební podniky, 7,2 % zemědělské podniky, ale nejvíce, 33,9 % podniky zabývající se obchodem, ubytováním a stravováním. 5 Obrázek 2 Mapa okresu Trutnov
Zdroj: Český statistický úřad: Královéhradecký kraj [online]. 2010, 14. 5. 2009 [cit. 2009-11-10]. Charakteristika okresu Trutnov. Dostupné z WWW: .
5
Český statistický úřad, viz odkaz 4
10 | S t r á n k a
2. Cíle a metodika Z názvu práce vyplývá, ţe se v analytické části práce budu zabývat analytickými údaji trhu práce. Analýzou se rozumí rozbor. Slovo analýza pochází z řečtiny a znamená rozvazovat, rozebírat. Jde o metodu zkoumání sloţitějších skutečností rozkladem na jednodušší. Analýza se uţívá v mnoha vědách, ve filosofii, ale i v běţném ţivotě, pokud chceme dospět k jistým výsledkům na základě detailního pozorování. Analýza je myšlenkové rozloţení zkoumaného předmětu, jevu nebo situace (dále jen jevu) na jednotlivé části, které se stávají předmětem dalšího zkoumání. Hlubší poznání dílčích částí umoţní lépe poznat jev jako celek. Analýza předpokládá, ţe v kaţdém jevu je určitý systém a platí určité zákonitosti. Cílem analýzy je pak tento systém, tj. jeho jednotlivé rozhodovací prvky a jejich vzájemné vazby, poznat a odhalit zákonitosti fungování (chování) systému.6
Mým cílem tedy bude zjistit, jak se vyvíjel trh práce v okrese Trutnov v minulých letech, případně odhadnout moţný vývoj v budoucnu. I kdyţ to můţe v současné době ekonomické krize být do jisté míry problémem. Při sledování vývoje nezaměstnanosti v trutnovském okrese bych také ráda porovnala vývoj nezaměstnanosti celé České republiky a samotného okresu Trutnov. Dále by z tohoto porovnání mělo vyplynout, zda se nezaměstnanost obou celků vyvíjí podobně, případně, co je příčinou odlišných dat. Domnívám se, ţe vývoj nezaměstnanosti na počátku devadesátých let dvacátého století v okrese Trutnov mohl být do značné míry ovlivněn ukončením činnosti dolů, kterých bylo v této oblasti značné mnoţství. Na základě této domněnky si dovolím stanovit první hypotézu:
Ukončení důlní činnosti v České republice na počátku devadesátých let do značné míry ovlivnilo míru nezaměstnanosti v tom smyslu, ţe následkem ukončení činnosti dolů způsobilo značný nárůst nezaměstnaných osob.
Na základě mého povědomí o vývoji trhu práce v okrese Trutnov si dovolím stanovit další čtyři hypotézy, jejichţ pravdivost se pokusím prokázat, nebo vyvrátit v analytické části. Těmito hypotézami jsou:
Mnoţství cizinců7 zaměstnávaných v okrese Trutnov se v posledních dvou letech značně sníţilo. Vývoj několika základních ukazatelů trhu práce v okrese Trutnov kopíruje vývoj těchto ukazatelů za celou republiku. Domnívám se, ţe absolventi středních a vysokých škol a mladiství mají velký problém najít uplatnění v pracovním procesu v okrese Trutnov. Osoby se změněnou pracovní schopností se setkávají s neochotou zaměstnavatelů přizpůsobit těmto osobám pracovní podmínky
6
SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát diplomové a jiné písemné práce [online]. [s.l.] : [s.n.], 2002 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: . 7 Cizinci jsou v tomto případě myšleny jak osoby z členských zemí Evropské unie, tak osoby ze „třetích zemí”, tedy ze zemí mimo Evropskou unii.
11 | S t r á n k a
K tomu, abych mohla tyto hypotézy potvrdit, nebo vyvrátit, vyuţiji údaje Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Úřadu práce v Trutnově. Vzhledem k faktu, ţe trh práce je velmi obsáhlou oblastí, zaměřím se v analytické části své práce pouze na stručnou analýzu trhu práce v České republice a dále na analýzu výše stanovených pěti hypotéz.
Závěr Konečným cílem mé práce tedy bude:
Sjednotit a setřídit údaje charakterizující vývoj trhu práce především v okrese Trutnov Najít odpovědi na výše stanovené hypotézy Navrhnout řešení stávající situace na trhu práce
12 | S t r á n k a
3. Teoretická část 3.1. Evropský trh práce V úvodní části své práce jsem zmínila fakt, ţe trh práce v České republice je do značné míry ovlivněn vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. Díky tomu mají procesy, které se odehrávají na trhu práce Evropské unie, odraz i na českém trhu práce. Kotýnková8 mezi významné procesy evropského trhu práce řadí: Evropskou strategii zaměstnanosti a Evropský proces sociálního začleňování. Tyto procesy jsou především zaměřeny na sniţování nezaměstnanosti a na zamezení vylučování lidí z trhu práce a ze ţivota společnosti. Kořeny těchto procesů sahají na počátek 90. let dvacátého století. Jak jsem jiţ zmínila, cílem těchto dvou procesů je zvyšování úrovně zaměstnanosti. Toho by, jak uvádí Kotýnková9, mělo být dosaţeno pomocí strukturálních změn na trhu práce. Procesy však nejsou zcela totoţné. Zatímco první proces, Evropská strategie zaměstnanosti je zaměřená na zlepšení efektivnosti trhu práce a zvýšení celkové zaměstnanosti, Evropský proces sociálního začleňování se naproti tomu soustředí na zvýšení zaměstnanosti těch skupin obyvatelstva, které stojí zcela mimo trh práce. Osoby stojící mimo trh práce také nazýváme osoby vyloučené z trhu práce. Evropská unie sdruţuje v současné době dvacet sedm zemí. Jejím cílem v oblasti trhu práce je koordinace politik zaměstnanosti členských zemí tohoto společenství. 10 Tyto snahy byly zahájeny roku 1997 na zvláštním zasedání Evropské rady v Lucemburku. Na tomto zasedání byly přijaty první směrnice zaměstnanosti.
3.2. Trh práce v mikroekonomii V následující kapitole se zaměřím na pojetí trhu práce, se kterým se běţně setkáváme v rámci výuky. Troufám si tvrdit, ţe pojetí trhu práce v mikroekonomii se značně odlišuje od pojetí trhu práce tak, jak jej známe z praxe, čili jako náplň práce úřadů práce. Pojetí trhu práce v mikroekonomii se liší v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence. Dokonalý trh bychom však hledali jen s velkými obtíţemi. Základními prvky trhu práce v dokonalé i nedokonalé konkurenci jsou nabídka práce a poptávka po práci. Nabídka práce je tvořena člověkem, lidmi. Podle Holmana11 je trh práce velmi heterogenním trhem. Práce různých profesí se totiţ liší kvalifikací, rizikem a dalšími znaky, které způsobují, ţe se mzdy liší. Dále je trh práce nedokonalým trhem kvůli nedokonalé informovanosti lidí. Lidé tak nevědí o všech místech, která jsou volná a firmy naopak nevědí o všech lidech, kteří hledají práci. 12 Základními prvky trhu práce v dokonalé i nedokonalé konkurenci jsou nabídka práce a poptávka po práci. 8
KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 256 s. ISBN 80-245-1149-5. 9 KOTÝNKOVÁ, Magdalena, viz odkaz 8 10 KOTÝNKOVÁ, Magdalena, viz odkaz 8 11 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004. 424 s. ISBN 807179-764-2. 12 HOLMAN, Robert, viz odkaz 11
13 | S t r á n k a
3.2.1 Poptávka po práci Trh práce se od ostatních trhů liší. Poptávka po práci je totiţ specifická tím, ţe je odvozená. Práce není konečným produktem, který by mohli vyuţívat koneční spotřebitelé. Je vstupem do produkce konečných produktů.13 Subjekty, které v ekonomii v podmínkách dokonalé konkurence obvykle poptávají práci, jsou zpravidla firmy. Základním činitelem, který má vliv na mnoţství najaté práce, je zcela nezpochybnitelně mzda. Především na základě výše mzdy budou firmy poptávat práci. Kolik tedy bude firma najímat práce? Podle Jírové14 bude akceptovat mnoţství práce aţ do bodu, kdy se příjem z mezního produktu práce vyrovná mezním nákladům na práci, coţ lze podle Macákové15 vyjádřit následujícím vztahem: MRPL = MFCL = w, přičemţ MRPL = MPL ∗ P, kde MRPL je příjem z mezního produktu práce, MFCL jsou mezní náklady na práci, w je mzdová sazba, MPL je mezní produkt práce, P je cena produktu. Poslední zmíněný vztah vyjadřuje, příjem z mezního produktu práce je roven součinu mezního produktu práce a ceny produktu. Graf 1 Křivka poptávky po práci v dokonalé konkurenci w
wA
A
MFCL=AFCL=sL MRPL=dL
LA
L
Zdroj: MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie základní kurz. Vyd. 10. Slaný: MELANDRIUM, 2007. 275 s. ISBN 987-80-86175-56-0.
13
MANKIW, Gregory N.; TAYLOR, Mark P. Economics. London: Thomson, 2006. 830 s. ISBN 1-84480-133-0. JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Praha: VŠE, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9. 15 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie základní kurz. Vyd. 10. Slaný: MELANDRIUM, 2007. 275 s. ISBN 98780-86175-56-0. 14
14 | S t r á n k a
3.2.2. Nabídka práce Na trhu práce stojí na straně nabídky lidé. Lidé pronajímají práci a vykonávají tak pracovní činnost. Ta můţe probíhat ve formě práce ve firmě či domácí práce, jak uvádí Macáková16. Jírová17 například uvádí, ţe nabídkou práce se rozumí počet pracovníků, které má ekonomika k dispozici nebo počet hodin odpracovaných při výdělečné činnosti v továrnách, na farmách a v jiných podnicích, ve vládě nebo neziskových organizacích. Protoţe je cílem spotřebitele maximalizovat svůj uţitek, rozhoduje se spotřebitel v rámci denního časového fondu, jak rozdělí čas mezi práci ve firmě a volný čas. Práce ve firmě zpravidla sniţuje uţitek, protoţe jde o činnost nepohodlnou, monotónní atp. Zároveň ale umoţňuje zvyšovat uţitek prostřednictvím zboţí, které si člověk můţe koupit za získaný příjem. Uţitek z volného času se zvyšuje tím více, čím více jej máme. Z toho tedy plyne, ţe člověk bude svou nabídku práce zvyšovat tak dlouho, dokud se mezní uţitek plynoucí ze zboţí získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním uţitkem z poslední hodiny volného času. Člověk dosahuje nejvyššího uţitku tehdy, rovná-li se mezní uţitek dodatečné jednotky času v obou alternativách vyuţití času.18 Graf 2 Individuální nabídka práce w
L Zdroj: MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie základní kurz. Vyd. 10. Slaný: MELANDRIUM, 2007. 275 s. ISBN 987-80-86175-56-0.
3.2.3. Substituční a důchodový efekt Na mnoţství nabízené práce mají vliv ještě dva efekty: substituční a důchodový efekt. Bude-li mzdová sazba vyšší, budeme mít tendenci nabízet více hodin práce. Zároveň si budeme moci koupit větší mnoţství zboţí. „Současně však působí skutečnost, ţe je moţné při vyšší mzdové sazbě získat stejný příjem při menším mnoţství odpracovaných hodin a mít tak více volného času”.19 Podle Macákové20 vede substituční efekt změny mzdové sazby při vyšší mzdové sazbě ke zvyšování nabízeného mnoţství práce. Lidé tak víc pracují a mají méně volného času. Důchodový efekt způsobuje přesný opak, tedy sniţování mnoţství nabízené práce. Při vyšší mzdové sazbě se
16
MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie základní kurz. Vyd. 10. Slaný: MELANDRIUM, 2007. 275 s. ISBN 98780-86175-56-0. 17 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Praha: VŠE, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9. 18 MACÁKOVÁ, Libuše, viz odkaz 16. 19 MACÁKOVÁ, Libuše, viz odkaz 16. 20 MACÁKOVÁ, Libuše, viz odkaz 16.
15 | S t r á n k a
zvyšuje i reálný příjem (za podmínky ceteris paribus), a tím i mnoţství zboţí, které si lidé mohou za své peníze koupit. Zároveň lidé začnou nahrazovat práci volným časem a sniţuje se tak mnoţství nabízené práce. Oba efekty však působí protichůdně: „Jestliţe převaţuje substituční efekt nad důchodovým efektem, pak s růstem mzdové sazby nabízené mnoţství práce roste. Jestliţe převáţí důchodový efekt nad substitučním efektem, tak s růstem mzdové sazby nabízené mnoţství práce klesá.”21 Z toho tedy můţeme odvodit, ţe při niţší mzdové sazbě bude působit převáţně substituční efekt a lidé tak budou ochotni při růstu mzdové sazby nabízet více hodin práce, zatímco při vyšší mzdové sazbě bude silněji působit efekt důchodový a lidé budou vyhledávat více volného času. Tento fakt je důleţitý pro znázornění tvaru individuální křivky nabídky práce. Tato křivka je zpětně zakřivená, coţ je způsobeno právě převaţujícím substitučním efektem při niţší mzdové sazbě a silnějším působením důchodového efektu při mzdové sazbě vyšší. 22 3.2.3.1.Rovnováha na trhu práce Jako na všech ostatních trzích, i na trhu práce dochází k rovnováze při vyrovnání nabídky práce a poptávky po práci. V rovnováţném stavu pak uvaţujeme také rovnováţnou mzdu. Pokud je mzdová sazba niţší neţ rovnováţná, znamená to, ţe lidé nabízejí niţší mnoţství práce, neţ jaké poptávají firmy, coţ znamená nedostatek práce. Tento fakt povede k postupnému nárůstu mzdové sazby. Naopak, pokud je mzdová sazba vyšší neţ rovnováţná, na trh je nalákáno vyšší mnoţství subjektů nabízejících práci a mnoţství práce je vyšší neţ poptávané. To způsobí pokles mzdové sazby aţ na rovnováţnou úroveň.23
3.3. Nezaměstnanost 3.3.1. Význam nezaměstnanosti Nezaměstnanost je jedním ze základních makroekonomických ukazatelů a jak uvádí Kotýnkoná24, je podstatnou charakteristikou, spjatou s existencí trţního prostředí. Je to ukazatel, jehoţ velikost se neustále sleduje. Sledování nezaměstnanosti začalo mít smysl aţ na počátku devadesátých let. Do té doby byla v naší zemi ekonomika řízena centrálně. Nezaměstnanost v české ekonomice byla za minulého reţimu specifická svou neexistencí. Kaţdý měl ústavně zajištěné právo na práci. Podle Kotýnkové25 došlo k prudkému poklesu zaměstnanosti především v důsledku ekonomického vývoje. Podle Jírové26 se v obdobích s vysokou mírou nezaměstnanosti hrubý domácí produkt pohybuje pod jeho potenciální úrovní. Zároveň také uvádí, ţe nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji. To proto, ţe v období vysoké nezaměstnanosti ekonomika nevyrábí tolik, kolik je schopna.
21
MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie základní kurz. Vyd. 10. Slaný: MELANDRIUM, 2007. 275 s. ISBN 98780-86175-56-0. 22 MACÁKOVÁ, Libuše, viz odkaz 21. 23 MACÁKOVÁ, Libuše, viz odkaz 21. 24 KOTÝNKOVÁ, Magdalena; NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Praha: Professional Publishing, 2003. 200 s. ISBN 80-86419-48-7. 25 KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 256 s. ISBN 80-245-1149-5. 26 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Praha: VŠE, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9.
16 | S t r á n k a
Aby bylo moţné podrobněji pojednat o nezaměstnanosti, je nutné vysvětlit několik základních pojmů. Základními pojmy jsou ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Ekonomicky neaktivní: všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v referenčním období nepatřily do kategorie "pracovních sil", tj. nemohou být klasifikovány jako osoby zaměstnané nebo nezaměstnané.27 Ekonomicky aktivní: tuto skupinu dělíme na zaměstnané a nezaměstnané: Zaměstnaní jsou osoby starší patnácti let, které mají placené zaměstnání nebo jsou zaměstnány ve vlastním podniku.28 Jírová29 za zaměstnané povaţuje lidi, kteří vykonávají jakoukoliv placenou práci, a také osoby, které mají práci, ale momentálně nepracují z důvodu nemoci, stávek nebo dovolených. Nezaměstnaní jsou osoby, které splňují tyto podmínky:
nejsou zaměstnané nebo sebezaměstnané (tzn., nemají placené zaměstnání, ani nejsou zaměstnány ve vlastním podniku) aktivně hledají práci jsou schopné nastoupit do práce nejpozději do čtrnácti dnů.
Mezi tyto osoby řadíme například důchodce, invalidy, studenty děti mladší patnácti let či osoby na rodičovské dovolené. Z ekonomicky aktivního obyvatelstva se vychází při výpočtu míry nezaměstnanosti. Ta se počítá jako poměr nezaměstnaných k celkovému ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu.30
𝐮=
𝐔 × 𝟏𝟎𝟎, kde 𝐔+𝐋
u je míra nezaměstnanosti vyjádřená v procentech, U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných, Přičemţ U + L je počet ekonomicky aktivních osob. Toto však není jediná moţnost, jak určit míru nezaměstnanosti, těch se totiţ v ekonomice vyskytuje hned několik:
obecná míra nezaměstnanosti vyjádřená výše popsaným vzorcem registrovaná míra nezaměstnanosti, kterou zjišťuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je zjišťována tak, ţe za nezaměstnané jsou brány osoby, které jsou registrovány na úřadech práce.
27
Český statistický úřad [online]. 2010, 5. 2. 2010 [cit. 2009-12-27]. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS. Dostupné z WWW: . 28 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie - základní kurz. Vyd. 3. Slaný: MELANDRIUM, 2007. 278 s. ISBN 8086175-58-4 29 JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Praha: VŠE, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9. 30 PAVELKA, Tomáš, viz odkaz 28
17 | S t r á n k a
Protoţe však ne všichni nezaměstnaní jsou na úřadech práce registrováni, provádí Český statistický úřad tzv. Výběrové šetření pracovních sil, kdy zjišťuje počet nezaměstnaných v domácnostech. Tyto údaje jsou pak poskytovány dále například pro Eurostat, který zveřejňuje mezinárodně srovnatelnou míru nezaměstnanosti za všechny státy Evropské unie.31 míra dlouhodobé nezaměstnanosti kaţdá instituce, která pracuje s údaji o zaměstnanosti a nezaměstnanosti vyuţívá specifické údaje a stanovuje tak míru nezaměstnanosti jinak. Proto je moţné zaznamenat jinou míru nezaměstnanosti zjištěnou Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a jinou zveřejněnou například jednotlivými úřady práce. O tomto rozdílu bude ještě řeč v dalších částech práce.
Úřady práce a Český statistický úřad kromě výše zmíněných měr nezaměstnanosti zveřejňují ještě mimo jiné nejrůznější dílčí míry nezaměstnanosti. Můţeme tak sledovat nezaměstnanost podle věku, vzdělání, pohlaví, okresu, atd. Pracuje-li ekonomika na hladině svého potenciálního produktu, existuje v ekonomice tzv. plná zaměstnanost. To však neznamená, ţe jsou všichni zaměstnáni. Přirozená míra nezaměstnanosti „přibliţně odpovídá velikosti nezaměstnanosti při plné zaměstnanosti. Je to taková míra nezaměstnanosti, která obvykle v ekonomice převaţuje, a skutečná nezaměstnanosti se od ní dlouhodobě neodchyluje.” 32 3.3.2 Typy nezaměstnanosti Nezaměstnanost je pro trţní ekonomiku nezbytným prvkem. V ekonomice tak vţdy bude existovat jisté mnoţství nezaměstnaných osob. Míru těchto nezaměstnaných osob označujeme jako přirozenou míru nezaměstnanosti. Součástí přirozené míry nezaměstnanosti jsou dva typy nezaměstnanosti: frikční a strukturální. Dalším typem je poněkud specifická cyklická nezaměstnanost. 3.3.2.1 Frikční nezaměstnanost K tomu, aby si člověk našel práci, potřebuje určitý čas. Zdroje33 se shodují, ţe tato nezaměstnanost vzniká, například pokud pracovník opustí své současné zaměstnání (ze své vlastní vůle, dostane výpověď) a hledá si nové místo. Stejně tak potřebují čas na vyhledání zaměstnání studenti, absolventi škol. Jak uvádí Broţová34, nejvíce trpí frikční nezaměstnaností mladí lidé, kteří teprve vstupují na trh práce a hledají si nejvhodnější pracovní místo. Základní charakteristikou tohoto typu nezaměstnanosti podle Pavelky35 je, ţe v ekonomice proti nezaměstnaným existují volná pracovní místa. Lidé jen potřebují čas na výběr a rozhodnutí. Osoby 31
PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie - základní kurz. Vyd. 3. Slaný: MELANDRIUM, 2007. 278 s. ISBN 8086175-58-4. 32 BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Slon, 2003.140 s. ISBN 80-86429-16-4. 33 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie - základní kurz. Vyd. 3. Slaný: MELANDRIUM, 2007. 278 s. ISBN 8086175-58-4., JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Vyd. 1.Praha : VŠE, 1999. 95 s.ISBN 80-7079-635-9. 34 BROŢOVÁ, Dagmar, viz odkaz 32. 35 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie - základní kurz. Vyd. 3. Slaný: MELANDRIUM, 2007. 278 s. ISBN 8086175-58-4.
18 | S t r á n k a
frikčně nezaměstnané jsou nezaměstnanými jen dočasně. Jírová36 doplňuje, ţe frikční nezaměstnanost souvisí i se špatnou informovaností o nabídce pracovních míst. Z výše zmíněných charakteristik tedy lze usoudit, ţe frikční nezaměstnanost se v ekonomice bude vyskytovat vţdy. Je nemoţné, aby v jistý okamţik v ekonomice nebyli ţádní absolventi, kteří budou hledat zaměstnání, či aby se lidé nepoohlíţeli po lepším zaměstnání.37 3.3.2.2 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je důsledkem strukturálních změn v ekonomice. To znamená, ţe některá odvětví ztrácejí svou pozici v ekonomice, upadají, a tudíţ podniky propouští své zaměstnance. Další odvětví naopak nabývají na významu, a tak vzniká poptávka po nových pracovnících. Problém ale spočívá v tom, ţe ti, kteří dříve pracovali v odvětvích, v nichţ došlo k útlumu, mají jinou kvalifikaci a jiné znalosti, neţ jsou poţadovány u expandujících odvětví. Potom je třeba získat odpovídající kvalifikaci, coţ bude určitou dobu trvat.38 Strukturální nezaměstnanost tedy vzniká jako důsledek kvalifikačního nebo místního nesouladu mezi poptávkou po práci a nabídkou práce. Z charakteristiky tohoto typu nezaměstnanosti opět vyplývá, ţe v ekonomice budou proti nezaměstnaným existovat volná pracovní místa. 39 3.3.2.3 Cyklická nezaměstnanost Uţ samotný název napovídá, ţe jde o nezaměstnanost spojenou s cyklickým vývojem ekonomiky. V období, kdy dochází k poklesu hrubého domácího produktu, se zvyšuje nezaměstnanost. Naopak při růstu hrubého domácího produktu počet nezaměstnaných klesá. Při cyklické nezaměstnanosti existuje zpravidla přebytek nabídky práce nad poptávkou po práci. Cyklická nezaměstnanost postihuje ekonomiku jako celek, nejen některá její odvětví. 40 Některé zdroje, jako např.: Kotýnková41 a Jírová42 uvádí ještě další typ nezaměstnanostinezaměstnanost sezónní. 3.3.2.4 Sezónní nezaměstnanost Podle Kotýnkové jde o nezaměstnanost, „která je krátkodobá a způsobuje ji diskontinuita produkce v odvětvích, kde je výroba závislá na počasí - stavebnictví, zemědělství, atd. a její důsledky v navazujících zpracovatelských odvětvích, jako cukrovarnický a konzervárenský průmysl.” Kromě výše zmíněných typů nezaměstnanosti, můţeme nezaměstnané ještě rozlišit na dobrovolně a nedobrovolně nezaměstnané. Ti, kteří při dané mzdové sazbě pracovat nechtějí, jsou dobrovolně nezaměstnanými. Ti, kteří by při dané mzdové sazbě pracovat chtěli, ale práci neseţenou, jsou nedobrovolně nezaměstnanými.
36
JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Praha: VŠE, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9. PAVELKA, Tomáš, viz odkaz 35 38 BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha : Slon, 2003.140 s.ISBN 80-86429-16-4. 39 PAVELKA, Tomáš, viz odkaz 35. 40 PAVELKA, Tomáš, viz odkaz 35. 41 KOTÝNKOVÁ, Magdalena; NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Praha: Professional Publishing, 2003. 200 s. ISBN 80-86419-48-7. 42 JÍROVÁ, Hana, viz odkaz 36. 37
19 | S t r á n k a
Závěr Na počátku této kapitoly jsem stručně zmínila souvislosti týkající se vstupu České republiky do Evropské unie. Dále jsem se v této kapitole zabývala trhem práce z hlediska teorie mikroekonomie, definovala nezaměstnanost a její význam a charakterizovala jednotlivé její typy. V neposlední řadě jsem popsala nabídku práce a poptávku po práci a zároveň jsem popsala podmínky, za kterých dochází k rovnováze na trhu práce.
20 | S t r á n k a
4. Trh práce jako náplň činnosti úřadů práce 4.1. Úřady práce Úřady práce jsou instituce, které vznikly aţ s příchodem trţního hospodářství. Jak mi sdělil vedoucí Oddělení trhu práce a kontroly Úřadu práce v Trutnově, jejich kořeny je třeba hledat na počátku devadesátých let dvacátého století. Jedná se o instituce, s nimiţ si snadno spojíme nezaměstnanost, hledání zaměstnání, případně jistý orgán, který nám bude nápomocen v otázkách týkajících se zaměstnávání a všech souvisejících záleţitostí. Úřady práce ale nepomáhají pouze jednotlivým zaměstnancům. Jsou také nápomocni zaměstnavatelům. Úřady práce najdeme v kaţdém územním obvodu okresu. Zákon o zaměstnanosti definuje úřady práce mimo jiné takto: „provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a poskytuje další sluţby v oblasti zaměstnanosti. Poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další sluţby zaměstnanosti.”43 Dále podle zákona o zaměstnanosti „vede pro účely zaměstnanosti evidenci volných pracovních míst, evidenci zájemců o zaměstnání, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci osob se zdravotním postiţením, evidenci cizinců a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí.”44 V následujícím textu bych se ráda zmínila o tom, jakou roli hrají na trhu práce úřady práce. Informace, které zveřejním, jsem načerpala ze Zákona o zaměstnanosti, ale také od pracovníků Úřadu práce v Trutnově.
4.2. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Osobám se zdravotním postiţením na trhu práce poskytuje zvýšená ochrana. Úřad práce, jak uţ jsem zmínila, vede evidenci osob se zdravotním postiţením. Tato evidence obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postiţením údaje o omezeních v moţnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, ale i údaje o právním důvodu, na základě kterého byla osoba uznána jako osoba se zdravotním postiţením. Tyto údaje však úřady práce schraňují výhradně pro účely začlenění těchto osob na trhu práce a dále pro statistické účely. Osobám se zdravotním postiţením na její ţádost zabezpečuje úřad práce také pracovní rehabilitaci a hradí s rehabilitací spojené náklady. Pracovní rehabilitace je „souvislá činnost zaměřená na získání a udrţení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postiţením”.45 Pracovní rehabilitace by tak měla osobám se zdravotním postiţením poskytovat poradenství ohledně volby zaměstnání a teoretickou a praktickou přípravu na výkon povolání. Součástí rehabilitace tedy můţe být například i rekvalifikační kurs. Úřady práce mohou podporovat zaměstnávání osob se zdravotním postiţením trojím způsobem:
43
Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §8, odst. e, f. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: . 44 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §8, odst. i. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-83163146-3241. Dostupný také z WWW: . 45 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti §69. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 82708316. Dostupný také z WWW: .
21 | S t r á n k a
4.2.1.
Chráněné pracovní místo46 Chráněná pracovní dílna47 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením48 Chráněné pracovní místo
Chráněné pracovní místo vytváří zaměstnavatel právě pro osobu se zdravotním postiţením. Toto místo však můţe být vytvořeno pouze na základě písemné dohody s úřadem práce. Poţadavkem na takto vytvořená pracovní místa je, aby byla provozovaná minimálně dva roky od dohodou stanoveného dne. Úřad práce v případě takto vytvořeného pracovního místa poskytuje zaměstnavateli příspěvek. Ten je však vázán na neexistenci dluhů zaměstnavatele vůči OSSZ, finančnímu úřadu či zdravotním pojišťovnám. Podle Zákona o zaměstnanosti můţe úřad práce na základě dohody poskytnout příspěvek i samotné osobě s tělesným postiţením. K tomu můţe dojít, pokud se tato osoba rozhodne vykonávat samostatně výdělečnou činnost. 4.2.2.
Chráněná pracovní dílna
Chráněná pracovní dílna se od chráněného pracovního místa podle mého názoru značně liší. Je to pracoviště zaměstnavatele, které je přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Toto pracoviště je vymezeno na základě dohody s úřadem práce. I chráněná pracovní dílna musí být provozována nejméně po dobu dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Úřad práce zde poskytuje zaměstnavateli příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny. Podmínky pro poskytnutí příspěvku jsou stejné jako u vytvoření chráněného pracovního místa. Zaměstnavatel nesmí mít daňové nedoplatky, nedoplatky na pojistném, atd. 4.2.3.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Tento příspěvek můţe zaměstnavatel získat na podporu osob se zdravotním postiţením. Poskytuje jej opět úřad práce, a to v případě, kdy zaměstnavatel zaměstnává z celkového počtu více neţ 50% osob se zdravotním postiţením. Výše tohoto příspěvku se pak rovná skutečně vynaloţeným mzdovým nákladům na tohoto zaměstnance. Není však vyšší neţ 8 000 Kč na jednu osobu. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně, a především zpětně na základě písemné ţádosti zaměstnavatele. Opět zde platí podmínka, ţe nesmí zaměstnavatel mít ţádné dluhy na daních či pojištění.
4.3. Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí V posledních letech v našem okrese můţeme sledovat značný příliv pracovníků ze zahraničí. Zajímavé je, ţe často tyto pracovníky vidíme takzvaně „s lopatou v ruce”, čili například u výkopových prací nebo u jiných, především manuálních a nepříliš bohatě placených zaměstnání. 46
Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti §75. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 82708316. Dostupný také z WWW: . 47 Zákon o zaměstnanosti, viz odkaz 46 48 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti §78. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 82708316. Dostupný také z WWW: .
22 | S t r á n k a
Za cizince však podle Zákona o zaměstnanosti nelze povaţovat občana Evropské unie. I u těchto osob má ale zaměstnavatel povinnost nahlásit nástup cizího státního příslušníka do zaměstnání a také ukončení jeho zaměstnání. Zaměstnavatel má povinnost informovat příslušný úřad práce o všech skutečnostech, které v souvislosti s nástupem cizího státního příslušníka do zaměstnání či s jeho ukončením nastaly nebo se změnily.49 Základním předpokladem pro moţnost nástupu cizince do zaměstnání v naší zemi je platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky. Zároveň v naší zemi můţe být zaměstnán cizinec, který je drţitelem zelené karty. „Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn pobývat na území České republiky a pracovat na pracovním místě, na které byla zelená karta vydána. Zelená karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání.”50 „Povolení k zaměstnání vydá cizinci příslušný úřad práce na ţádost cizince. Ten však musí o povolení zaţádat včas. Úřad práce toto povolení vydá za předpokladu, ţe jde o ohlášené a volné pracovní místo, přičemţ toto místo nelze obsadit jiným způsobem.”51 Zákon o zaměstnanosti uvádí případy, v nichţ není vyţadováno povolení k zaměstnání nebo zelená karta. Tyto případy jsou například, pokud cizinec má povolený trvalý pobyt, soustavně se připravuje v České republice na budoucí povolání, je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, atd. Jiţ jsem zmínila, ţe úřady práce vedou mimo jiné evidenci občanů Evropské unie, kteří nastoupili do zaměstnání, dále evidenci cizinců s vydaným povolením k zaměstnání, a v neposlední řadě také evidenci cizinců, kteří jsou drţiteli zelené karty.
4.4. Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je oblast, která je velmi obsáhlá, coţ mi potvrdili sami zaměstnanci Úřadu práce v Trutnově. Proto nelze tuto oblast dokonale popsat jen v několika odstavcích. Já se pro účely své práce pokusím ve stručnosti nastínit, co aktivní politika je a jakou roli zde hrají úřady práce. Zákon o zaměstnanosti definuje aktivní politiku zaměstnanosti jako „souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně moţné úrovně zaměstnanosti.”52 Aktivní politika zaměstnanosti je zajišťována ministerstvem práce a sociálních věcí, úřadem práce, případně spoluprací s dalšími subjekty. Aktivní politika zaměstnanosti je realizována následujícími nástroji53: 49
Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti §85, §87. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: . 50 Integrovaný portál MPSV [online]. 2002-2009 [cit. 2010-11-26]. Pro cizince. Dostupné z WWW: . 51 Integrovaný portál MPSV [online]. 2002-2009 [cit. 2010-11-26]. Pro cizince. Dostupné z WWW: . 52 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §104, odst. 1. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: . 53 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §104, odst. 2. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: .
23 | S t r á n k a
Rekvalifikace Investiční pobídky Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa Příspěvek na zapracování Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Dále se ale za součást aktivní politiky zaměstnanosti povaţuje poradenství, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a cílené programy k řešení zaměstnanosti.54 Úřady práce mají moţnost vyhledávat nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Vše ale musí probíhat na základě spolupráce s ministerstvem. Ministerstvo si nárokuje kontrolu nad činností úřadů práce v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti proto, ţe tato oblast je financována ze státního rozpočtu. 4.4.1.
Rekvalifikace
Rekvalifikace je nástroj, díky němuţ získají lidé novou kvalifikaci, zvýší si nebo prohloubí dosavadní kvalifikace. Rekvalifikací se mohou vzdělávat také osoby, které dosud ţádnou kvalifikaci neměli.55 Rekvalifikace můţe probíhat u osob, které se ucházejí o zaměstnání, stejně jako u zaměstnanců. Osoby ucházející se o zaměstnání mohou podstoupit rekvalifikaci na základě dohody mezi nimi a úřadem práce, pokud je to nutné pro uplatnění těchto osob na trhu práce. Úřad práce zajišťuje náklady spojené s rekvalifikací a zároveň můţe přispívat na úhradu nutných nákladů s rekvalifikací spojených.56 Zaměstnanci se mohou rekvalifikovat v případě, ţe má zaměstnavatel zájem na dalším pracovním uplatnění svých zaměstnanců. Zde se dohoda o rekvalifikaci uzavírá mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Rekvalifikace zaměstnanců se uskutečňuje v rámci pracovní doby. Protoţe jde zároveň o překáţku v práci zaměstnance, je zaměstnanci přiznávána náhrada mzdy.57 4.4.2.
Investiční pobídky
Investiční pobídky hmotě podporují u zaměstnavatelů vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Prostředky na investiční pobídky poskytuje ministerstvo. Tato podpora je účelová, a tudíţ nemůţe být pouţita jinak neţ na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikaci a školení nových zaměstnanců. Poskytnutí tohoto druhu hmotné podpory je ale vázáno na kritérium určité minimální míry nezaměstnanosti, která musí být v dané oblasti. 58
54
Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §105. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: . 55 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §108, odst. 1. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: . 56 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §108, odst. 6. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: ., Zaměstnanci Úřadu práce v Trutnově 57 Informace poskytnutá zaměstnanci Úřadu práce v Trutnově 58 Česko. Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §111, odst. 1. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: .
24 | S t r á n k a
4.4.3.
Veřejně prospěšné práce59
Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příleţitosti, které spočívají především v údrţbě veřejných prostranství, úklidu či údrţbě veřejných budov. Jedná se o činnosti, které jsou vykonávány ve prospěch obcí nebo jiných veřejných institucí. Tyto pracovní příleţitosti jsou vytvářeny na základě dohody zaměstnavatele s úřadem práce. 4.4.4.
Společensky účelná pracovní místa60
Společensky účelná pracovní místa zřizuje zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce. Tato místa jsou obsazována těmi uchazeči o zaměstnání, kterým není moţné zajistit uplatnění na trhu práce jinak. Společensky účelné místo můţe vytvořit i sám uchazeč o zaměstnání, a to za účelem samostatné výdělečné činnosti. 4.4.5.
Příspěvek na zapracování61
Tento příspěvek je poskytován úřadem práce těm zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zaměstnance, kterým věnuje úřad práce zvýšenou péči. K těmto zaměstnancům patří například: osoby se zdravotním postiţením, osoby starší padesáti let, či osoby mladší dvaceti let, atd. 4.4.6.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program62
Tuto formu příspěvku můţe poskytnout opět úřad práce, a to zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud tento zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program, a nemůţe tak svým zaměstnancům zajistit práci v rozsahu jejich týdenní pracovní doby. K dalším činnostem úřadů práce patří povolování práce dětem mladším patnácti let nebo dětem s neukončenou povinnou školní docházkou. V neposlední řadě se úřady práce zabývají kontrolní činností v oblasti dodrţování pracovněprávních předpisů, v oblasti výše průměrného čistého měsíčního výdělku, práce cizinců, ale i činnosti rekvalifikačních zařízení.
Závěr Cílem této kapitoly bylo přiblíţit význam úřadů práce a naznačit jejich činnost. Stručně jsem charakterizovala činnosti, kterými se tyto instituce především zabývají. Zmínila jsem se o zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a o způsobech, kterými lze těmto osobám pomoci při uplatnění na trhu práce, dále jsem se zmínila o zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí, a také o velmi významné činnosti, a tou je aktivní politika zaměstnanosti, kde jsem stručně charakterizovala jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Oblasti zaměření úřadů práce jsou samy o sobě velmi obsáhlé, proto nebylo moţné věnovat se všem činnostem do detailu.
59
Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §112, odst. 1. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: . 60 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §113, odst. 1. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: . 61 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §116, odst. 1. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: . 62 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §117, odst. 1. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: .
částka částka částka částka
25 | S t r á n k a
5. Analytická část Jak jiţ bylo zmíněno, v analytické části se zaměřím především na situaci na trhu práce v okrese Trutnov. Zjištěná data budou podrobena porovnání s údaji za Královéhradecký kraj, případně s údaji za celou Českou republiku. Nejdříve se zaměřím na obecnou a stručnou charakteristiku a vývoj trhu práce v České republice. Dále se budu věnovat údajům, které mi umoţní potvrdit, či vyvrátit hypotézy, které jsem si stanovila ve druhé kapitole. To, zda jsou hypotézy platné, či nikoliv budu zjišťovat na základě dat zveřejněných Českým statistickým údajem, Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a také daty zpracovanými Úřadem práce v Trutnově. Vzhledem ke stanoveným hypotézám se nebudu zabývat podrobně jedním rokem, ale zaměřím se na vývoj v posledních přibliţně deseti letech. Pokud jde o obecnou charakteristiku trhu práce v celé zemi, vyuţiji data za posledních dvacet, resp. deset let. Na základě zkoumaných dat se poté pokusím stanovit moţné příčiny konkrétního vývoje na trhu práce.
5.1. Metodické vysvětlivky k analytické části V analytické části se setkáme s několika moţnostmi zjišťování nezaměstnanosti a s mnoţstvím dalších pojmů. Aby byl zřejmý rozdíl v některých pojmech a také jejich význam, uvedu tyto údaje v následující podkapitole. 5.1.1. Pracovní síla Pracovní sílu, jak uţ bylo naznačeno výše, tvoří lidé „zaměstnaní a nezaměstnaní.”63 5.1.2. Obecná míra nezaměstnanosti „Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je počítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (Eurostatu a Mezinárodní organizace práce ILO). Jedná se o odhady z výběrového šetření pracovních sil. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky ţijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře.”64 5.1.3. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Výpočet míry dlouhodobé nezaměstnanosti se liší. Od roku 2005 byla totiţ metodika pozměněna. „Do roku 2005 byla míra zaloţena na počtu nezaměstnaných, kteří si hledali zaměstnání déle neţ 1 rok. Od roku 2006 je podle Eurostatu tato míra konstruována na základě
63
Český statistický úřad [online]. 2010, 18.4. 2008 [cit. 2010-01-02]. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - časové řady. Dostupné z WWW: . 64 Český statistický úřad [online]. 2010, 18.4. 2008 [cit. 2010-01-02]. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - časové řady. Dostupné z WWW: .
26 | S t r á n k a
kratší doby z doby hledání zaměstnání a doby od ukončení posledního zaměstnání respondenta. Tato kratší doba musí překročit délku 1 roku.”65 5.1.4. Míra registrované nezaměstnanosti „Míra registrované nezaměstnanosti podle původní metodiky je počítána jako podíl, kde je v čitateli počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (zdrojem dat je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) a ve jmenovateli pracovní síla.”66 Pracovní silou přitom můţe být:
a) „počet pracovníků ve všech sektorech národního hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním včetně ţen na mateřské a další mateřské dovolené (z podnikového zjišťování) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (do konce 1. čtvrtletí 1994) b) počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + počet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce k poslednímu dni sledovaného období (od 2. čtvrtletí 1994 do konce roku 1996) c) počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) + neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (vše klouzavý roční průměr). Do zaměstnanosti se na rozdíl od předchozích období nezapočítávají ţeny na další mateřské dovolené (od 1. čtvrtletí 1997).”67
Od 1. 7. 2004 se metodika výpočtu registrované míry nezaměstnanosti změnila. RMN byla výsledkem podílu počtu dosaţitelných uchazečů k pracovní síle68. „Za dosaţitelné se nepovaţují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní vojenské sluţbě, uchazeči, kteří jsou zařazení na rekvalifikační kurzy, uchazeči, kteří pobírají peněţitou pomoc v mateřství a uchazeči v pracovní neschopnosti.”69 5.1.5. Průměrná míra nezaměstnanosti Průměrná míra nezaměstnanosti se vypočítá jako aritmetický průměr míry nezaměstnanosti v jednotlivých obdobích (zpravidla měsících, čtvrtletích či pololetích) roku.70 Podle pracovníků Úřadu práce v Trutnově nelze tuto míru nezaměstnanosti povaţovat za zcela relevantní a vypovídající.
65
Český statistický úřad [online]. 2010, 18.4. 2008 [cit. 2010-01-02]. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - časové řady. Dostupné z WWW: . 66 Český statistický úřad, viz odkaz 65 67 Český statistický úřad, viz odkaz 65 68 Český statistický úřad [online]. 2010, 20.10. 2009 [cit. 2010-01-20]. ČESKÁ REPUBLIKA OD ROKU 1989 V ČÍSLECH. Dostupné z WWW: . 69 Český statistický úřad [online]. 2010, 20.10. 2009 [cit. 2010-01-20]. ČESKÁ REPUBLIKA OD ROKU 1989 V ČÍSLECH. Dostupné z WWW: . 70 Osobní schůzka s vedoucím Oddělení trhu práce a kontroly, Úřadu práce v Trutnově
27 | S t r á n k a
5.2. Vývoj hlavních ukazatelů trhu práce v České republice od roku 1990 Jak jiţ bylo zmíněno, za dob centrálně plánované ekonomiky nezaměstnanost vlastně neexistovala. Díky administrativním nástrojům byl trh práce regulován a nebyla umoţněna existence nezaměstnanosti. Po roce 1990 došlo pouze k mírnému nárůstu nezaměstnanosti, coţ mělo své opodstatnění. Poté, co se otevřely hranice naší země, musely se mnohé podniky potýkat s poklesem konkurenceschopnosti a niţším odbytem, jiné byly zcela zrušeny. To potvrdí snad kaţdý, kdo tuto dobu zaţil. „Do tzv. první vlny nezaměstnanosti se dostali pracovníci převáţně kvalifikovaní, které do značné míry úspěšně absorboval vznikající soukromý sektor či rychle expandující sektor sluţeb, bankovnictví, pojišťovnictví, dále sektor státní správy či obchod s nemovitostmi.”71 Z následujících grafů je patrné, ţe se nezaměstnanost po roce 1990 postupně začala zvyšovat a nikdy se jiţ nedostala pod úroveň 3 procentních bodů. Domnívám se, ţe vývoj na trhu práce po roce 1989 byl komplikovaný, a to bylo do značné míry způsobeno fakty zmíněnými výše. Země musela vypořádat se zásadní změnou v podobě transformace centrálně plánované ekonomiky na trţní systém. Je známo, ţe tou dobou byla přijímána nejrůznější opatření podporující snazší vypořádání se změnou. Česká ekonomika se otevřela zahraničním trhům, s čímţ ale podstatně souvisel boj s nedostatečnou konkurenceschopností. A právě zde bych viděla příčinou nárůstu nezaměstnanosti. Vzhledem k poklesu konkurenceschopnosti došlo i k poklesu ekonomiky jako celku, a tím klesala poptávka po pracovní síle. To potvrzují i mnohé zdroje.72 Transformace ekonomiky tak přinesla řadu významných změn. K těm nejzásadnějším patří fakt, ţe spolu se vznikem trţního hospodářství vznikl trh práce charakteristický určitou mírou nezaměstnanosti, která se dále vyvíjí v souvislosti s řadou významných činitelů. Broţová73 kromě první vlny uvádí ještě další dvě významné etapy ve vývoji nezaměstnanosti. Tou první byl jiţ zmíněný přechod pracovníků do soukromého sektoru či sektoru sluţeb. Druhou vlnou je podle ní charakteristická největším poklesem v zaměstnanosti v sekundárním sektoru. Především privatizující se podniky a banky se zbavovaly nadbytečných pracovníků. Poslední ze zmíněných etap je období po roce 1999, kdy se nejprve počet nezaměstnaných stabilizoval a dále do roku 2002 klesal. Poté byl opět zaznamenán mírný nárůst, ten však jiţ nepřekročil hranici 8,5%. Po roce 2004 opět docházelo k poklesu nezaměstnanosti aţ do roku 2008. V tomto období se míra nezaměstnanosti nejvíce přibliţuje nezaměstnanosti na počátku 90. let. Míra registrované nezaměstnanosti se tehdy pohybovala na úrovni 4,81%. Velmi prudký nárůst počtu nezaměstnaných
71
BROŢOVÁ, Dagmar, viz odkaz 71 KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 256 s. ISBN 80-245-1149-5 73 BROŢOVÁ, Dagmar, viz odkaz 71 72
28 | S t r á n k a
v roce 2009 byl do značné míry způsoben celosvětovým vývojem ekonomiky, který velmi výrazně ovlivnil i ekonomiku českou. Graf 3 Nezaměstnanost v České republice v letech 1993 až 2009 500 450 400 tis. osob
350 300 250 200 150 100 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
nezaměstnaní
[Napište citaci úřad z dokumentu nebo shrnutí některého bodu. Textové Zdroj: Český statistický [online]. 2010 [cit. 2010-02-20]. Trh prácezajímavého a nezaměstnanost v letech 1993 aţpole 2006.lze Dostupné z WWW: . a Český textového statistický úřad [online]. umístit do libovolného místa v dokumentu. Pomocí karty Nástroje pole můţete 2010, 18. 4. 2008 [cit. 2010-01-02]. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - časové řady. změnit formátování textového pole citace z vlastního textu.] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_casova_rada_zakladnich_ukazetelu_vsps/$File/czam020510cr.xls Je patrné, ţe období let 1993-1996 lze povaţovat za stabilní, pokud jde o vývoj počtu nezaměstnaných. Podle Kotýnkové74 došlo k nárůstu nezaměstnanosti po roce 1990 především díky faktu, ţe z trhu práce byli vytlačováni především pracující důchodci. Graf 4 Míra nezaměstnanosti v České republice v letech 1990 až 2008 12,00 % nezaměstnanosti
10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 MRN ČR původní metodika
MRN ČR nová metodika
Obecná míra nezaměstnanosti
Průměrná míra nezamestnanosti
Zdroj: Český statistický úřad, Statistické ročenky a Integrovaný portál MPSV [online]. 2002-2009, [cit. 2010-01-20]. Časové řady. Dostupné z WWW: .
74
KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 256 s. ISBN 80-245-1149-5.
29 | S t r á n k a
Výše uvedený graf demonstruje rozdíly mezi jednotlivými mírami nezaměstnanosti. Nejlépe můţeme z uvedených údajů porovnávat obecnou míru nezaměstnanosti a registrovanou míru nezaměstnanosti. I přes fakt, ţe se jednotlivé míry liší, a to místy velmi značně, např. aţ o dva procentní body, je zřejmé, ţe vypovídací schopnost obou ukazatelů je akceptovatelná. Jak můţeme vidět, vývoj obou ukazatelů má velmi podobný průběh. Příčiny rozdílů, které se v obou metodách zjišťování nezaměstnanosti vyskytují, byly vysvětleny výše. Jak můţeme vidět, nezaměstnanost na počátku devadesátých let byla poměrně vysoká. V porovnání s neexistencí nezaměstnanosti aţ do konce osmdesátých let, mohl být nárůst registrované nezaměstnanosti o 2,95% značným problémem. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla svého maxima v roce 2004, kdy činila 10,24%. Od tohoto roku se míra registrované nezaměstnanosti pozvolna sniţovala aţ do roku 2008. Z grafu jiţ další vývoj není patrný, nicméně vzhledem k okolnostem, které v období po roce 2008 nastaly, lze snadno předpokládat, ţe míra registrované nezaměstnanosti zaznamenala značný vzrůst. Značný nárůst registrované míry nezaměstnanosti mezi lety 1996 aţ 1999 byl způsoben zpomalením tempa hospodářského růstu a celkovým zhoršením makroekonomických ukazatelů. Jedná se o tzv. druhou vlnu nezaměstnanosti, která byla charakteristická vysokou nezaměstnaností především v sekundárním sektoru a v privatizujících se podnicích a bankách, které se zbavovaly přebytečných pracovníků.75 Míra nezaměstnanosti v roce 1999 se poprvé vyšplhala na vysokou úroveň, a to 9,37%. V letech 2000 aţ 2001 se nezaměstnanost pozvolna sniţovala. Poté ale opět následoval nárůst míry nezaměstnanost jednak pravděpodobně důsledkem omezení počtu sezónních pracovních míst ve stavebnictví, zemědělství či cestovního ruchu, a jednak odrazem sníţení výkonu světové, resp. zejména německé ekonomiky.76 Od roku 1999 se nezaměstnanost nejvíce zvýšila v roce 2004, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala na úrovni 10,24%. Toto období bylo charakteristické doznívajícím ukončováním činnosti okresních úřadů a delimitací jejich pracovníků. Činnost okresních úřadů byla z větší části převzata obcemi s rozšířenou působností (v okrese Trutnov se jedná o Trutnov, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí) a částečně nově vzniklými krajskými úřady. Ne všichni zaměstnanci bývalých okresních úřadů do těchto institucí nastoupili nebo jimi byli převzati (např.: z důvodu dojíţdění).
75 76
BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha : Slon, 2003.140 s.ISBN 80-86429-16-4. BROŢOVÁ, Dagmar, viz odkaz 76
30 | S t r á n k a
5.3. Vývoj trhu práce v okrese Trutnov 5.3.1. Míra nezaměstnanosti v okresech České republiky k 31. 12. 2009 Obrázek 3 Míra nezaměstnanosti v okresech České republiky k 31. 12. 2009
Zdroj: Integrovaný portál MPSV [online]. 2002-2009, 11. 01. 2010 [cit. 2010-02-20]. Měsíční. Dostupné z WWW: .
Přes poměrně nízkou vypovídací schopnost této mapy je patrné, ţe se okres Trutnov řadí k těm okresům, které nejsou postiţeny aţ tak vysokou mírou nezaměstnanosti. Rozmezí 5-9,99% je široké, ale i tak vidíme, ţe Trutnovsko patří k oblastem, které se neutápí v problémech s nezaměstnaností. Okres Trutnov zahrnuje celkem osm mikroregionů, z nichţ kaţdý z větší či menší části zvyšuje či sniţuje míru nezaměstnanosti v okrese. Pro názornost uvádím následující graf. Ten zobrazuje nezaměstnanost v některých mikroregionech okresu Trutnov. Graf 5 Vývoj základních charakteristik trhu práce v okrese Trutnov v letech 2000 až 2009 16
14,89
% nezaměstnanosti
14 12 10 8 6 4 2
7,64 6,12
9,31 9,1
11,4 9,69
10,2 8,61
8,51 8,3
9,4
8,6 6,38 5,5
4,9
3,4
6,09 4,9
2,9
0 2000
2001
2002
2003
2004
regisrovaná MN v %
2005
2006
2007
2008
2009
počet uchazečů na 1 VPM
Zdroj: Český statistický úřad, Statistické ročenky Královéhradeckého kraje
Tento graf zobrazuje vztah vývoje míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Trutnov. Vývoj těchto dvou ukazatelů probíhá podle mého názoru poměrně 31 | S t r á n k a
přijatelně. Nicméně rapidní vzestup míry nezaměstnanosti, a především počtu uchazečů na VPM77, v roce 2009 je značným problémem, se kterým se oblast potýká. Jde o situaci, která postihla nejen okres Trutnov. Ekonomická recese se projevila ve značné části světa, tedy se nevyhnula ani České republice. Lze tedy snadno odvodit, ţe v situaci, kdy zaměstnavatelé začínají mít problém s poklesem zakázek a často sniţují výrobu, tudíţ často ruší pracovní místa, bude se zvyšovat mnoţství nezaměstnaných osob. „Nedostatek volných pracovních míst pociťují především vyučení uchazeči, kterých je v evidenci úřadu práce 46,2 % z celkového počtu.”78 Přesto, ţe v některých obdobích je počet uchazečů na VPM poměrně nízký, existuje značný problém umisťováním některých uchazečů. Jedná se především o osoby se zdravotním postiţením, bez kvalifikace, mladistvé, ale také osoby starší 50 let.79 Graf 6 Obecná míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Trutnov 18 16
% nezaměstnanosti
14 12 10 8 6 4 2 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Trutnovsko Žacléřsko Svoboda-Pec Radvanicko Vrchlabsko Dvorsko Zdroj: Úřad práce v Trutnově, GIS 0- Prostorová analýza
V mikroregionech je nezaměstnanost zjišťována jako poměr nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Neprovádí se zde výběrové šetření pracovních sil. Je patrné, ţe nejvyšší mírou nezaměstnanosti trpí mikroregion Ţacléřsko. Ţacléř je původně hornickým městem. Po roce 1989 zde však byla ukončena těţba černého uhlí na Dole Jan Šverma a zároveň ukončila výrobu přádelna Texlen. Od devadesátých let se Ţacléřsko orientuje především na turistický ruch. Přesto ale tato oblast není schopna pokrýt veškerá pracovní místa, která byla zrušena díky ukončení činnosti dolů a textilek.80 „Mikroregion Ţacléřsko patří jiţ řadu let k velmi problémovým oblastem okresu Trutnov. Podnikatelské aktivity, především v oblasti rekreace a sportu, zde sice vznikají, ale stále se nedaří uspokojit potřeby trhu práce tak, aby došlo k vyrovnání 77
Volné pracovní místo Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2009. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2009. 25 s. Dostupné z WWW: . 79 Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2007. 14 s. Dostupné z WWW: . 80 Oficiální stránky města [online]. 2008 [cit. 2010-02-30]. Město Ţacléř. Dostupné z WWW: . 78
32 | S t r á n k a
s ostatními regiony okresu. To je způsobeno především geografickou polohou regionu na severu okresu v příhraniční podhorské oblasti. Právě dopravní dostupnost a klimatické podmínky způsobují nezájem podnikatelů o tuto oblast.”81 Naopak nejvíce okresní průměr míry nezaměstnanosti sniţuje v posledních několika letech mikroregion Vrchlabsko. „Zaměstnanost v regionu je ovlivněna rozvojem cestovního ruchu a navazujících sluţeb a dále stabilní zaměstnaností u největšího zaměstnavatele okresu – ŠKODA – AUTO, a.s.”82 Míra nezaměstnanosti v ostatních regionech se jiţ pohybuje na velmi podobné úrovni. Proto také Úřad práce v Trutnově těmto dalším oblastem nevěnuje tolik pozornosti, jako právě mikroregionu Ţacléřsko. Graf 7 Podíl uchazečů podle věkové struktury k celkovému počtu uchazečů k 31. 12. 2009 784; 13%
145; 3%
0; 0%
320; 5%
817; 14%
788; 13% 626; 10% 621; 10%
610; 10%
do 19 let 45-49
603; 10% 20-24 50-54
730; 12% 25-29 55-59
30-34 60-64
35-39 65 a víc let
40-44
Zdroj: Úřad práce v Trutnově, Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech-čtvrtletní
Věková struktura uchazečů o zaměstnání má poměrně rovnoměrné rozloţení. Přesto, ţe se v roce 2009 počet uchazečů značně zvýšil (ze 4132 na konci roku 2008 na 6044 na konci roku 2009), věková struktura uchazečů se příliš nezměnila. Ke konci roku 2008 bylo nejvíce uchazečů z věkové kategorie 55-59 let. Šlo o 625 osob, coţ činilo přibliţně 10%. V roce 2009 tvořili tito uchazeči 9% z celkového počtu uchazečů. Největší skupinu v tomto období tvořily osoby ve věku 20-24 let.
81 82
http://portal.mpsv.cz/sz/local/tu_info/cinnosti/oddeleni_trhu_prace_a_kontroly/zprava_2007.pdf http://portal.mpsv.cz/sz/local/tu_info/cinnosti/oddeleni_trhu_prace_a_kontroly/zprava_2007.pdf
33 | S t r á n k a
Graf 8 Poměr neumístěných uchazečů podle délky evidence k celkovému počtu uchazečů k 31. 12. 2009 677; 11%
403; 7% 2142; 35%
665; 11% 854; 14%
1303; 22%
do 3 měsíců
3-6 měsíců
6-9 měsíců
9-12 měsíců
12-24 měsíců
více než 24 měsíců
Zdroj: Úřad práce v Trutnově, Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech-čtvrtletní
Z grafu je patrné, ţe největší část neumístěných uchazečů tvoří ti, kteří jsou v evidenci 3 aţ 6 měsíců. O struktuře uchazečů z hlediska délky evidence bude pojednáno ještě níţe.
Závěr V předcházející kapitole jsem v krátkosti představila okres Trutnov z hlediska trhu práce. Vybrala jsem několik základních charakteristik význačných pro trh práce v okrese. Vzhledem k tomu, ţe se okres Trutnov spíše věnuje činnosti v oblastech, které v posledních letech zaznamenaly útlum, je třeba hledat nové pracovní příleţitosti jinde. Například v Trutnově najdou uchazeči o zaměstnání uplatnění na trhu práce ve firmách Continental či Brose. Ani tyto podniky ale nejsou schopny nabídnout práci všem. Proto je podle mého názoru nutné zviditelnit, a především zatraktivnit právě ony oblasti zasaţené nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Myslím, ţe například Ţacléřsko by se mohlo stát velice atraktivním turistickým střediskem. K tomu by ale bylo třeba vloţit nemalé finanční prostředky do rekonstrukce všech cest vedoucích do Ţacléře a jeho okolí. Domnívám se, ţe pokud by byl projeven zájem o zviditelnění tohoto regionu, bylo by moţné ţádat například finanční dotaci či příspěvek z prostředků Evropské unie. Kromě rekonstrukce přístupových cest do Ţacléře a jeho blízkého okolí by dále mohlo být zájmem obce maximalizovat propagaci celého ţacléřského mikroregionu. Jedná se o oblast obklopenou velmi krásným okolím, kde lze vykonávat řadu letních i zimních sportů. Proto je zde celá řada moţností, jak zaměstnat neumístěné uchazeče o zaměstnání, ať uţ jde o zaměstnání pro dělníky a zedníky, ale také pokud jde o vyuţití jazykových znalostí uchazečů. 5.3.2. Hypotéza 1 V České republice se nachází mnoho pracovníků, kteří nemají českou národnost, přesto zde pracují. Snadno si lze odvodit, ţe počet cizích státních příslušníků pracujících v České republice se zvýšil spolu se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. To potvrzuje následující graf.
34 | S t r á n k a
Obrázek 4 Zaměstnanost cizinců v ČR podle postavení v zaměstnání v letech 1997-2008
Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-02-05]. Cizinci v ČR 2009. Dostupné z WWW: .
Celkový počet cizinců pracujících v České republice koncem devadesátých let se pohyboval okolo 150 000, s výjimkou roku 1997, kdy se celkový počet cizinců pracujících v České republice rovnal 193 958 osobám. Od roku 2005 můţeme pozorovat značný nárůst cizinců. Ten je způsobem především vstupem České republiky do Evropské unie v květnu roku 2004, coţ vedlo ke značnému zjednodušení a usnadnění podmínek pro vstup a práci cizinců v zemi. Tak, jako se počínaje rokem 2005 zvyšoval počet cizinců pracujících v Čechách, rostlo i mnoţství cizích státních příslušníků pracujících v okrese Trutnov. S tím ale také rostlo mnoţství ţivností, které si cizinci zakládají, aby se tak vyhnuli jednání s úřady práce.
35 | S t r á n k a
Graf 9 Vývoj počtu cizinců zaměstnaných v okrese Trutnov 3000
2642
2605
2743 2515
2500 17561824
osob
2000
1584
1579
1351
1500 889 1000
1938 1579
777 795
902 835 690
645
500 0
Zdroj: Úřad práce v Trutnově, Rozbor cizinců s platným povolením k zaměstnání
Sledování dat ohledně zaměstnávání cizích státních příslušníků v okrese Trutnov věnuje Úřad práce v Trutnově (dále jen Úřad) značnou pozornost především z toho důvodu, ţe jeho hlavním předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání evidovaných na Úřadu. Úřad práce povoluje zaměstnávání cizinců pouze v případech, kdy zaměstnavatel prokáţe nemoţnost zaměstnání evidovaných uchazečů z důvodu nevyhovujících pracovních podmínek, zdravotního stavu nebo je-li to nevyhnutelné z důvodu pracovního zařazení v manaţerských pozicích firmy případně při výuce cizích jazyků. Cizinci zaměstnávaní v okrese Trutnov zde vykonávají práci na základě platného povolení vydaného Úřadem. Toto povolení je nejčastěji vydáno prvotně na určité kratší období a posléze je prodluţováno. Je patrné, ţe v letech 2007 aţ 2008 došlo ke značnému nárůstu zaměstnávaných cizinců aţ na 2743 osob v polovině roku 2008. Tento nárůst byl podle informací zaměstnanců Úřadu zapříčiněn vyšším agenturním zaměstnáváním cizinců v automobilce ve Vrchlabí a ve firmě Tyco Electronics. Na konci roku 2008 jiţ je patrný pokles zaměstnaných cizinců na 2515 a dále následuje prudký pokles aţ na 1579 na konci roku 2009. Důvod takového poklesu zaměstnaných cizinců v okrese Trutnov je odvislý od celkové ekonomické situace země, o které jsem se jiţ zmínila. Došlo k celkovému poklesu volných pracovních míst a k prudkému nárůstu uchazečů o zaměstnání. Jak tvrdí zaměstnanci Úřadu, je jejich prioritou v období, kdy je nouze o volná pracovní místa, zaměstnávat především občany České republiky. Pracovní povolení se tak cizincům prodluţují pouze ve výjimečných případech, a to především v manaţerských funkcích a dále v pozicích těţko obsaţitelných (např.: fyzicky náročné práce, práce na směny, atd.). Následující graf zobrazuje, jaká byla struktura povolení vydaných Úřadem práce v Trutnově v letech 2001 aţ 2009.
36 | S t r á n k a
Graf 10 Podíl zaměstnaných cizinců podle délky pracovního povolení k celkovému počtu zaměstnaných cizinců 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
do 3 měsíců
4-6 měsíců
7-12 měsíců
opakovaná povolení nad 12 měsíců
Zdroj: Úřad práce v Trutnově, Rozbor cizinců s platným povolením k zaměstnání
Značný nárůst povolení vydaných na 7 aţ 12 měsíců v polovině roku 2004 je způsoben změnou v reţimu prodluţování. V tomto období se na základě právního předpisu přestalo prodluţovat a dávala se jen nová povolení i těm ţadatelům, kteří chtěli pracovní povolení prodlouţit. Bylo však zjištěno, ţe tento způsob není vhodný a opět bylo přistoupeno na prodluţování povolení. Podle pracovníků Úřadu je v některých případech velmi obtíţné obsadit volná pracovní místa českými občany. Jedná se zpravidla o pozice řemeslníků, obsluţné práce u strojů a dále pomocné práce.83 Z výše uvedeného grafu je tedy patrný pokles povolení vydávaných na období 7 aţ 12 měsíců, mírně zároveň stoupl počet povolení vydávaných na období 4 aţ 6 měsíců. Počet povolení vydávaných na nejkratší období byl i v posledních dvou letech minimální. V období let 2008 a 2009 bylo vydáváno pouze nejnutnější mnoţství nových pracovních povolení. Většina povolení v daných obdobích byla tvořena těmi, která byla prodluţována. Podle Úřadu se nová pracovní povolení nebudou ve větším mnoţství vydávat, dokud se nezvýší počet volných pracovních míst a zároveň dokud se nesníţí počet uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR.
Závěr Na základě výše uvedených grafů a také informací poskytnutých Úřadem práce v Trutnově se domnívám, ţe hypotézu lze povaţovat za pravdivou. Počet nově zaměstnaných cizinců v okrese Trutnov se v posledních dvou letech rapidně sníţil. Nicméně celkové mnoţství cizinců pracujících v okrese stále roste. 83
Rozbor pracovních povolení+informací občanů ze zahraničí+zelených karet, Úřad práce v Trutnově, 4. 1. 2010
37 | S t r á n k a
Podle mého názoru by prioritou Úřadu, pokud jde o zaměstnávání cizinců, měl i nadále zůstat zájem sniţovat mnoţství zaměstnaných cizinců v okrese Trutnov. Samozřejmé je, ţe jsou cizinci umisťováni na pozice, o které není ze strany českých uchazečů zájem. Nicméně domnívám se, ţe zde je třeba klást důraz na dostatečnou informovanost o veškerých volných pracovních místech. Pokud by uchazeči byli kvalitně informováni o všech volných pracovních místech a tato místa by byla adekvátně finančně ohodnocená, mohlo by dojít k většímu zájmu o ně ze strany českých uchazečů. 5.3.3. Hypotéza 2 Druhou hypotézou, kterou se v následující podkapitole pokusím zanalyzovat, je domněnka, ţe vývoj některých ukazatelů trhu práce v okrese Trutnov kopíruje vývoj těchto ukazatelů v celé republice, resp. kraji. Míra nezaměstnanosti v okrese Trutnov v minulých deseti letech převyšovala míru nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji. Okres Trutnov zahrnuje řadu velmi problematických regionů, které zvyšují nezaměstnanost v okrese. Těmito regiony jsou například jiţ zmíněné Ţacléřsko a Radvanicko. Dá se ale říct, ţe registrovaná míra nezaměstnanosti do značné míry kopíruje vývoj nezaměstnanosti v kraji. Značný nárůst registrované míry nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji mezi koncem roku 2008 a koncem roku 2009 byl způsoben celkovou ekonomickou situací nejen České republiky, ale také globálním stavem ekonomiky. Pokud jde o samotný okres Trutnov, zde se registrovaná míra nezaměstnanosti oproti letům 2007 a 2008 také zvýšila, nicméně tento nárůst nebyl tak vysoký jako růst nezaměstnanosti v kraji. Nezaměstnanost na Trutnovsku rostla ze stejných důvodů jako v kraji. Zde ale svou roli sehrává i fakt, ţe je okres poměrně značně závislý na sezónních pracích. „Vzhledem k tomu, ţe trutnovský okres je význačný sezónními pracemi, díky své poloze pod horami, dále díky faktu, ţe v této oblasti nebyl ţádný velký zaměstnavatel, který by se potýkal s významnými problémy a který by propouštěl velké mnoţství zaměstnanců, nebyl nárůst nezaměstnanosti tak značný jako v kraji”.84 Podniky, které se potýkaly s propouštěním, byly především textilní podniky s nevelkými počty zaměstnanců. „Na konci roku 2008 evidoval úřad práce 4132 uchazečů o zaměstnání a v prvním pololetí se tento počet zvýšil na 5708 uchazečů na konci června 2009. Celkem se počet uchazečů o zaměstnání proti konci roku 2008 zvýšil o 1576 osob, tj. o 38,1 %. Proti stejnému období roku 2008, kdy bylo evidováno celkem 3493 uchazečů o zaměstnání, se počet uchazečů zvýšil o 2215 osob, tj. o 63,4 %. V průběhu prvního pololetí roku 2009 se jako uchazeči o zaměstnání evidovalo celkem 5468 osob. Z evidence bylo vyřazeno 3888 osob, z nichţ 2386 nastoupilo do zaměstnání, 364 bylo vyřazeno pro nespolupráci a 1138 osob bylo vyřazeno z ostatních důvodů. Z vyřazených občanů do zaměstnání nastoupilo 61,4 %.”85 Počet uchazečů o zaměstnání se během prvního pololetí roku 2009 zvýšilo nejvíce za posledních deset let. Nárůst činil 2,9 procentního bodu.
84
Informace získaná od pracovníků Úřadu práce v Trutnově Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2009. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2009. 25 s. Dostupné z WWW: . 85
38 | S t r á n k a
Graf 11 Míra registrované nezaměstnanosti
12,00
% nezaměstnanosti
10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Česká republika-původní metodika
Královéhradecký kraj-původní metodika
okres Trutnov-původní metodika
Česká republika-nová metodika
Královéhradecký kraj-nová metodika
okres Trutnov-nová metodika
2009
Zdroj: Český statistický úřad, Statistické ročenky
Uvedený graf jednoznačně znázorňuje fakt, ţe vývoj registrované míry nezaměstnanosti v okrese Trutnov probíhá velmi podobným směrem jako v kraji. Tato tendence byla porušena jen v roce 2006, kdy míra nezaměstnanosti v kraji oproti předchozímu roku klesla o 1,01%, zatímco nezaměstnanost na Trutnovsku se o 0,09% zvýšila. Tento vývoj je způsoben problémy textilního průmyslu. Ačkoliv měl textilní průmysl problémy jiţ dříve, nyní se plně začal projevovat pokles zájmu o lněné a další textilní výrobky české výroby. A dále začal českým výrobkům silně konkurovat dovoz levných, i kdyţ ne tak kvalitních výrobků z asijských zemí. To je jednou z příčin, proč se od tohoto roku nezaměstnanost na Trutnovsku pohybuje na vyšší úrovni neţ nezaměstnanost v kraji, i v republice. Vývoj v porovnání s celou republikou probíhá poněkud odlišně. V roce 2000 byla míra nezaměstnanosti na Trutnovsku o 2,66% niţší neţ nezaměstnanost celorepubliková. Ta byla vyšší aţ do roku 2005, přesto se rozdíl neustále sniţoval a v roce 2005 činil pouze 0,37%. Od roku 2006 míra nezaměstnanosti převyšovala míru nezaměstnanosti celorepublikovou. Tento nepříznivý vývoj byl zapříčiněn situací v závodech textilního průmyslu v okrese Trutnov. Jak plyne ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2007, docházelo zde totiţ k hromadnému propouštění a na dva největší zaměstnavatele textilního průmyslu, podniky Texlen, a.s., Trutnov, TIBA, a.s., Dvůr Králové nad Labem, byl vyhlášen konkurz. Dále pak míra nezaměstnanosti během let 2007 a 2008 klesala jak na Trutnovsku, tak v Královéhradeckém kraji a v celé republice. Stejně jako se vyvíjí míra nezaměstnanosti, dochází k růstu či poklesu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. S růstem míry nezaměstnanosti tento počet roste rovněţ. Z následujícího grafu je patrné, ţe počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se vyvíjí obdobným směrem jako míra nezaměstnanosti. Pokud jde o porovnání okresu Trutnov a celé České republiky, počet 39 | S t r á n k a
uchazečů na VPM je vyšší v republice aţ do roku 2005. Poté se situace obrátila, a to právě díky hromadnému propouštění v textilním průmyslu v okrese Trutnov. Graf 12 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo
Počet uchazečů na 1 VPM
16 14 12 10 8 6 4 2 0 2000
2001
2002
Česká republika
2003
2004
2005
Královéhradecký kraj
2006
2007
2008
2009
Okres Trutnov
Zdroj: Český statistický úřad, Statistické ročenky
Růst uchazečů na VPM v okrese v roce 2008 byl zcela jistě především zapříčiněn všeobecnou ekonomickou situací země, a tím i samotného okresu Trutnov. „Situace na místním trhu práce byla v roce 2008 ovlivněna vývojem ekonomiky v České republice. A protoţe se v České republice projevila, stejně jako ve všech zemích, světová finanční krize, byla i situace na trhu práce v okrese Trutnov touto krizí poznamenána. Především ve druhé polovině roku jsme zaznamenali výrazný pokles zaměstnanosti. Tentokrát se nejednalo pouze o textilní průmysl, který se potýká s problémy jiţ delší dobu, ale byla zasaţena další odvětví, především automobilní průmysl a odvětví na něj navazující. V okrese Trutnov se to projevilo buď uzavřením některých firem, nebo v mnoha případech sníţením zaměstnanosti alespoň po dobu, neţ se situace vyjasní. V takových případech zůstávají zaměstnanci v postiţených oborech některé dny doma s náhradou mzdy ve výši 60% aţ 80% průměrného výdělku.”86 Pokud jde o délku evidence uchazečů, vývoj v okrese Trutnov opět probíhá velmi obdobně jako v Královéhradeckém kraji a v celé republice. Pro názornost uvádím tabulku (viz Příloha 2) a graf. Tabulka obsahuje údaje od roku 2003, kdy Český statistický úřad vykazuje strukturu neumístěných uchazečů. Graf 13 (viz Příloha 3) znázorňuje pouze poslední z pozorovaných let, tedy rok 2008. Novější data bohuţel zatím nebyla k dispozici. Je tedy patrné, ţe struktura uchazečů z hlediska délky evidence je s drobnými odchylkami podobný. Ve všech zmiňovaných oblastech tvoří největší část neumístěných uchazečů ti, kteří jsou v evidenci nejdéle tři měsíce. Jak mi sdělili pracovníci Úřadu práce v Trutnově, největší pozornost se věnuje těm uchazečům, kteří jsou v evidenci po dobu delší neţ pět měsíců. Tito jsou potom zaměstnáváni především v programech aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad v těchto programech 86
Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2008. 19 s. Dostupné z WWW: .
40 | S t r á n k a
není schopen umístit všechny uchazeče, nicméně počet těchto umístěných uchazečů můţe činit aţ několik desítek. Domnívám se, ţe to můţe být důvod, proč počet evidovaných uchazečů v kategoriích 6 aţ 9 měsíců a dalších značně klesá. Po pěti měsících evidence na úřadu práce také většina uchazečů ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti. Proto by podle mého názoru měli uchazeči vynaloţit maximální úsilí, aby našli alespoň minimální uplatnění na trhu práce. Struktura uchazečů z hlediska věku zahrnuje 6 kategorií. První kategorie zahrnuje uchazeče do 24 let a poslední uchazeče starší 65 let. Ostatní kategorie jsou rozčleněny po deseti letech. Jak vyplývá z tabulky (viz Příloha 4), nejvíce uchazečů se nachází v kategorii 45 aţ 54 let, a to jak na Trutnovsku, tak i v Královéhradeckém kraji i v republice. Domnívám se, ţe jde o velmi citlivou skupinu, neboť člověk, který v tomto věku ztratí práci je pro mnohé zaměstnavatele těţko zaměstnatelný, a to například z důvodu věku, nedostatečné kvalifikace, atd. Nejméně nezaměstnaných je ve všech třech zmiňovaných oblastech v řadách osob 55 a 64 lety. Pokud jde o kategorii do 24 let, ti v průměru tvoří 18,09% v republice, 18,90% v kraji a 18, 23% na Trutnovsku.
Závěr Tato podkapitola stručně charakterizovala vývoj základních ukazatelů trhu práce v okrese Trutnov vzhledem k vývoji těchto ukazatelů v Královéhradeckém kraji, případně v České republice. Je patrné, ţe pokud jde o vývoj ukazatelů v okrese a v kraji, lze vysledovat velmi podobné tendence. Z počátku sledovaného období míra registrované nezaměstnanosti značně převyšuje tento ukazatel v okrese. Nicméně stále setrvává tendence, ţe pokud roste některý ukazatel celorepublikově, roste tento ukazatel i v okrese. Stejně lze charakterizovat i vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Struktura neumístěných uchazečů se taktéţ vyznačuje velmi podobným vývojem, jak vzhledem k vývoji v kraji, tak vzhledem k vývoji v celé zemi. Nejvíce uchazečů je evidováno na úřadech práce maximálně tři měsíce. Věková struktura se opět vyznačuje stejnými tendencemi vývoje. Největší skupinu tvoří osoby mezi 45 a 54 lety. Kaţdá oblast v zemi je specifická jistými problémy v oblasti zaměstnávání, nicméně domnívám se, ţe vývoj výše zmíněných charakteristik by měl v rámci jedné země probíhat velmi obdobně, ať uţ se jedná o kteroukoliv oblast. Tuto domněnku lze na základě výše zmíněných porovnání povaţovat za pravdivou. 5.3.4. Hypotéza 3 V následujících odstavcích se pokusím zanalyzovat další hypotézu. Ta zní: Domnívám se, ţe absolventi středních a vysokých škol a mladiství mají velký problém najít uplatnění v pracovním procesu v okrese Trutnov. Úřad práce v Trutnově povaţuje absolventy a mladistvé za jednu z problematických skupin87 a snaţí se problematice jejich umisťování věnovat zvýšenou pozornost a v jistém smyslu se také studentům snaţí pomoci při uplatnění na trhu práce např. rekvalifikacemi. „Hlavním problémem, na který tato skupina uchazečů o zaměstnání naráţí, je především nedostatečná praxe, kterou většina
87
Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2009. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2009. 25 s. Dostupné z WWW: .
41 | S t r á n k a
zaměstnavatelů vyţaduje. Někdy je překáţkou pro jejich zaměstnání i nevhodná kvalifikace, kterou ovšem v některých případech lze řešit zařazením uchazeče do příslušného rekvalifikačního kurzu.”88 V dřívějších obdobích měli studenti vysokých škol moţnost absolvovat výuku v praxi, coţ je připravovalo na výkon jejich budoucího povolání. Poslední dobou se však od praxe na školách poněkud upustilo, a tak je tedy spíše na studentech, aby si zajistili praxi sami. To se ale můţe jevit značným problémem vzhledem ke studiu. Pak ale nastává, podle mého názoru, poněkud zásadní problém: absolventi nejen vysokých škol, ale také středních škol, se tak velmi obtíţně uplatňují na trhu práce. Ne proto, ţe by jejich teoretické znalosti byly nedostatečné, ale proto, ţe většina zaměstnavatelů vyţaduje u svých potenciálních zaměstnanců určitou minimální praxi. Podíváme-li se na statistiky neumístěných uchazečů o zaměstnání, zjistíme, ţe právě absolventi a mladiství tvoří nezanedbatelnou část těchto osob. Kolik z celkového počtu neumístěných uchazečů tvoří absolventi a mladiství, zobrazuje následující graf. Graf 14 Podíl neumístěných absolventů a mladistvých na celkovém počtu neumístěných uchazečů 100% 98% 96% 94% 92% 90% 88% 86% 84% 82% 80% 2000 2001 2002 2003 2004 neumístění uchazeči o zaměstnání
2005 2006 2007 2008 2009 neumístění absolventi a mladiství
Zdroj: Český statistický úřad, Statistické ročenky
Z grafu je patrné, ţe se mnoţství neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad absolventů a mladistvých byl ve sledovaném období nejvyšší v letech 2002 a 2003. To můţe mít několik příčin. Buď se sniţoval počet volných pracovních míst vhodných pro tuto skupinu, nebo se mohl zvyšovat počet absolventů a mladistvých uchazečů. Protoţe s koncem roku 2002 byla ukončena činnost okresních úřadů, lze říci, ţe nastala spíše kombinace obou zmíněných moţností. Byla rušena některá pracovní místa, zvyšoval se celkový počet neumístěných uchazečů, a tím pádem vzrostl i počet neumístěných absolventů a mladistvých. V dalších letech se počet neumístěných absolventů a mladistvých mírně sniţoval aţ do roku 2008. Poté následoval opětovný růst z důvodu zhoršenému stavu nejen české ekonomiky.
88
Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2009. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2009. 25 s. Dostupné z WWW: .
42 | S t r á n k a
Tabulka 1 Počet neumístěných absolventů a mladistvých v okrese Trutnov v letech 2000 až 2009 Ukazatelé trhu práce Neumístění uchazeči o zaměstnání Neumístění absolventi a mladiství Počet volných pracovních míst Počet VPM pro absolventy a mladistvé
Období (rok) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 3 898 4 633 5 759 5 799 5 502 5 730 5 701 4 275 4 132 6044 558
506
652
615
457
393
1 150
950
635
510
540
691
110
88
52
26
31
27
413
273
1 035 1 455 33
36
293
425
847
406
30
62
Zdroj: Český statistický úřad, Statistické ročenky, Úřad práce v Trutnově, Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních míst
Počet neumístěných absolventů a mladistvých byl nejvyšší v roce 2002, kdy zároveň rostla i míra nezaměstnanosti a nebylo umístěno 652 těchto osob. Další vývoj uţ je velmi pozitivní. Jen mezi lety 2003 a 2004 došlo k poklesu neumístěných absolventů a mladistvých o 224 a tento počet dále klesal, aţ do roku 2007. Od tohoto roku opět mnoţství neumístěných mladistvých rostlo. V roce 2009 bylo neumístěných osob jiţ 455, coţ je proti minulému roku nárůst o 162 osob. Tento nárůst je způsoben především faktem, ţe docházelo k hromadnému propouštění a volná pracovní místa byla spíše rušena, neţ ţe by se vytvářela nová. Následující graf obsahuje údaje o počtu absolventů a mladistvých v evidenci Úřadu práce v Trutnově vţdy v období duben a září. Tyto dva měsíce jsou významné proto, ţe jde o období po skončení pololetí či semestru. V těchto obdobích je tak počet uchazečů z řad absolventů škol a mladistvých nejvyšší. Graf 15 Vývoj počtu neumístěných absolventů a mladistvých v okrese Trutnov po školních pololetích 7000 6000
osob
5000 4000 3000 2000 1000 0
neumístění uchazeči o zaměstnání
neumístění absolventi a mladiství
Zdroj: Úřad práce v Trutnově, ABS 2 _ Absolventi a mladiství – pololetní výkaz
43 | S t r á n k a
Na základě předchozího grafu se můţe zdát, ţe počet neumístěných absolventů a mladistvých není aţ tak vysoký. V tabulce (viz Příloha 5) je patrný číselný podíl neumístěných absolventů a mladistvých na celkovém počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání. Od počátku sledovaného období byl počet neumístěných absolventů a mladistvých vzhledem k celkovému počtu neumístěných uchazečů poměrně vysoký. V září roku 2000 činil tento podíl 16,33%. Neumístěných mladistvých a absolventů bylo v tomto období 669, ale volných pracovních míst vhodných pro tyto uchazeče bylo pouze 139. Je tedy patrné, ţe počet volných pracovních míst je nedostačující vzhledem k počtu uchazečů. Aţ do září 2004 se počet neumístěných absolventů a mladistvých pohyboval nad úrovní 10% z celkového počtu uchazečů. Dále uţ se tento podíl pohyboval pod deseti procenty, nicméně stále nedocházelo k trvalému poklesu. Nejvyšší podíl neumístěných mladistvých byl po roce 2004 zaznamenán na podzim roku 2008, kdy proti 341 neumístěným absolventům a mladistvým bylo pouhých 48 volných pracovních míst vhodných pro tyto uchazeče. Na podzim roku 2009 registroval Úřad práce v Trutnově 511 neumístěných absolventů a mladistvých. Proti tomuto počtu však stálo pouhých 28 volných pracovních míst pro tyto uchazeče. To je nejméně od září roku 2005. Počet volných pracovních míst vhodných pro absolventy a mladistvé a počet těchto neumístěných uchazečů demonstruje Graf 16(viz Příloha 6).
Závěr Přesto, ţe se počet neumístěných absolventů a mladistvých nezdá být aţ tak vysoký a proti stavu v roce 2000 se situace značně zlepšila, troufám si říct, ţe stanovenou hypotézu lze povaţovat za pravdivou. V oblasti zaměstnávání absolventů a mladistvých je podle mého názoru třeba klást důraz na zvýšení moţnosti být vůbec zaměstnán. Jsem si vědoma toho, ţe leckterý zaměstnavatel poţaduje určitou praxi v daném oboru z důvodu, aby mohl přijmout kvalitního zaměstnance, nicméně studenti nemají příliš mnoho moţností, jak praxi získat. Je tedy čistě jen na studentech, aby se snaţili praxi získat. Domnívám se, ţe v některých případech by situaci mohlo usnadnit pouhé zkrácení poţadované minimální praxe. Řešením na jedné straně můţe být snaha absolventů a mladistvých hledat si vhodné brigády během studia a tím zvyšovat svoji zaměstnatelnost. Další moţností, jak zvýšit pravděpodobnost úspěšného uplatnění na trhu práce je pomoc absolventům a mladistvým od úřadu práce. Ty mohou těmto uchazečům nabídnout rozmanitou nabídku rekvalifikačních kurzů. Domnívám se, ţe by měly úřady práce těmto uchazečům maximálně usnadnit moţnost absolvovat jakýkoliv rekvalifikační kurz. Myslím, ţe nabídka rekvalifikačních kurzů jiţ je velmi rozmanitá, nicméně absolventi a mladiství by měli mít příleţitost co nejrychleji nastoupit do jakéhokoliv jimi poţadovaného rekvalifikačního kurzu. Další moţností, jak zvýšit pravděpodobnost úspěšného uplatnění na trhu práce, je například snaha vzbudit co nejvyšší zájem studentů o veletrhy pracovních příleţitostí. Myslím, ţe ty jsou výbornou příleţitostí, jak absolventi mohou najít zaměstnavatele, který jim nabídne atraktivní zaměstnání a kterému budou moci plně nabídnout své schopnosti.
44 | S t r á n k a
5.3.5. Hypotéza 4 Čtvrtou a poslední hypotézou je domněnka, ţe jednou ze skupin, které mají velký problém s umístěním do zaměstnání, jsou osoby se změněnou pracovní schopností. Domnívám se, ţe počet pracovních míst pro tyto osoby je velmi nízký a není tedy moţné umístit všechny tyto uchazeče do zaměstnání. Dalším důvodem, proč se tito uchazeči nesnadno uplatňují na trhu práce je často neochota zaměstnavatelů uzpůsobovat pracoviště podmínkám zdravotně postiţených osob. Přesto ale podle mého názoru existuje mnoho příleţitostí, jak zaměstnat osoby se změněnou pracovní schopností. Na Trutnovsku jsou to například tyto organizace, které zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením89:
Chráněné pracovní dílny: - Amulet chráněné dílny s. r. o. - Jiří Ansorge, pracoviště Rtyně v Podkrkonoší - FIDES GROUP s. r. o., Hostinné - Jan Mencl, Bílá Třemešná - „Malý princ – agentura pro komplexní péči o zdravotně postiţené“, Úpice - Oblastní charita Červený Kostelec - PROFIA plus s. r. o., Úpice - TEMPO ČESKO s. r. o., Úpice - ELEKTRO-ODPAD Dohnal s.r.o., Trutnov - Jaroslav Rosa, Batňovice - S-Firma, s. r. o., Trutnov - Josef Sogel, Hostinné
Zaměstnavatelé, kteří splňují podmínku zaměstnávání více jak 50 % zaměstnanců osob se zdravotním postiţením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele (§ 78 zák. č. 435/2004 Sb., ZoZ90) a mohou poskytovat náhradní plnění. -AGNES TRUTNOV, spol. s r. o., Trutnov -CAR CLUB s. r. o., Vrchlabí -DUOPAP, spol. s r.o. -IMEX Trade s. r. o., Hostinné -INVAZ s. r. o., Vítězná -Jan Mencl, Dvůr Králové nad Labem -Jaroslav Rosa, Batňovice -Jaroslava Raiterová, Lhota -Josef Sogel, Arnultovice -Martin Aleš, Trutnov -„Malý princ“ – agentura pro komplexní péči o zdravotně postiţené, Úpice -PROFIA plus s. r. o., Úpice
89
Integrovaný portál MPSV [online]. 2002-2009 [cit. 2010-02-26]. Trh práce a kontroly. Dostupné z WWW: . 90 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §78. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: .
45 | S t r á n k a
-TEMPO ČESKO s. r. o., Hostinné -Vladimír Maděra, Ţacléř -V & T, s. r. o., Vrchlabí Jak jsem jiţ zmínila v Teoretické části, mohou zaměstnavatelé získat při splnění podmínek aţ 8000 Kč jako příspěvek. „Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více neţ 50% osob se zdravotním postiţením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob.”91 „Příspěvek náleţí zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaloţených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postiţením, včetně pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč.”92 Tabulka 2 Počet zaměstnavatelů ZTP a počet zaměstnaných ZTP Období (rok) 2005 2006 2007 2008 30. 9. 2009 Počet zaměstnavatelů zaměstnávající ZTP Počet zaměstnaných ZTP
8 34
14 141
16 220
19 270
21 298
Zdroj: Úřad práce v Trutnově, Příspěvky zaměstnavatelům OZP §78 zákona 435/2004 Sb.
Osoby se zdravotním postiţením netvoří právě malou část celkového počtu uchazečů po zaměstnání. Přesto je počet volných pracovních míst vhodných pro tyto uchazeče nedostatečný. Graf 17 Neumístěné osoby se zdravotním postižením 7000 6000
osob
5000 4000 3000 2000 1000 0 2000
2001
2002
2003
Neumístění uchazeči
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Neumístěné osoby ZTP
Zdroj: Český statisický úřad, Statistické ročenky
Jak vyplývá ze Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Trutnov, jsou osoby se změněnou pracovní schopností skutečně velmi problematickou skupinou. Často se na trhu práce nemohou 91
Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti, §78, odst. 1. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 8270-8316. Dostupný také z WWW: . 92 Zákon ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2004, částka 143, s. 82708316. Dostupný také z WWW: .
46 | S t r á n k a
uplatnit z důvodu neochoty zaměstnavatelů přizpůsobit svá pracoviště osobám, které vyţadují odlišné pracovní podmínky. Nedostatek volných pracovních míst pro tyto osoby dokládá i Zpráva o situaci na trhu práce: „Hlavním problémem uchazečů se zdravotním postiţením, kvůli kterému nacházejí jen těţko uplatnění na trhu práce, je jednak nedostatek vhodných pracovních příleţitosti – ke konci června 2009 bylo hlášeno pouze 5 volných pracovních míst, tj. 1,1 % ze všech hlášených volných pracovních míst, a dále nevyhovující kvalifikace nebo věk uchazeče.” 93 Troufám si říct, ţe mnohdy můţe jít i o určitý „strach” ze zaměstnání osob se změněnou pracovní schopností.
Závěr Z výše uvedeného textu vyplývá, ţe osoby se zdravotním postiţením se dají povaţovat za skupinu, která se problematicky umisťuje na trhu práce. Přes tento fakt se ale domnívám, ţe zaměstnat osobu se zdravotním postiţením by neměl být zásadní problém. Troufám si tvrdit, ţe problém tkví například v přístupu zaměstnavatelů, kteří se velmi neradi přizpůsobují osobám zdravotně postiţením a nejsou příliš ochotni vytvářet pro ně podmínky v podobě například bezbariérového přístupu, snadného pohybu po pracovišti, atd. Myslím si, ţe by zaměstnavatelé mohli ve větší míře vyuţívat benevolentnosti zákona a při zaměstnávání osob se zdravotním postiţením by mohli čerpat leckteré příspěvky. Dále se domnívám, ţe by sami zaměstnavatelé mohli hledat moţnosti, jak čerpat peněţní prostředky z fondů Evropské unie. Mohli by tak například vytvářet projekty, do kterých by zapojili osoby se zdravotním postiţením a tím by mohli snáze získat přístup k peněţním prostředkům. Podle mého názoru je chyba vyhýbat se zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Tyto osoby mohou disponovat značnými schopnostmi, které by zaměstnavatelům mohly nabídnout.
93
Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2009. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2009. 25 s. Dostupné z WWW: .
47 | S t r á n k a
6. Závěr Okres Trutnov je příhraniční oblastí na severovýchodě Čech, je rozlohou největším okresem Královéhradeckého kraje a počet obyvatel okresu tvoří pětinu celkového obyvatelstva kraje. Na území okresu Trutnov se nachází nejznámější a zároveň nejvyšší hora České republiky, Sněţka Z hlediska ekonomického charakteru je okres zaměřen především na průmysl a sluţby. Na počátku a v první polovině devadesátých let byl okres zaměřen z velké části na důlní a textilní činnost. Ty ale byly postupně ukončeny a nahradily je právě sluţby a průmysl, a to především strojírenský, elektrotechnický průmysl a výroba automobilů. Z hlediska nezaměstnanosti je okres Trutnov charakteristický dlouhodobě vyšší mírou nezaměstnanosti vzhledem ke Královéhradeckému kraji. Celorepublikovou míru registrované nezaměstnanosti však okres Trutnov stále pronásleduje. V posledních čtyřech letech míra nezaměstnanosti na Trutnovsku o několik desetin převyšuje celorepublikový průměr. Míru nezaměstnanosti v okrese Trutnov do značné míry zvyšuje především nezaměstnanost v mikroregionu Ţacléřsko. Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání v okrese vykazuje vyšší kolísavost mezi jednotlivými lety. V letech 2005 aţ 2008 se tento počet sniţoval. V dalším období byl ale zaznamenán prudký nárůst, a to o 41,7%. Mezi neumístěné uchazeče řadíme i dvě poměrně problémové skupiny, a těmi jsou osoby zdravotně a tělesně postiţené a absolventi a mladiství. Ti mají na první pohled pouze nízký podíl na celkovém počtu neumístěných uchazečů, nicméně stále existují značné problémy s umisťováním těchto osob. Dá se říci, ţe vývoj na trhu práce v okrese Trutnov měl aţ do roku 2008 pozitivní vývoj, kdy se sniţovala míra nezaměstnanosti, a tím se sniţoval i počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Pak se ale začala zhoršovat ekonomická situace nejen v České republice, a tak se míra nezaměstnanosti zvýšila přibliţně o 3% a rapidně vzrostl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Výrazně se také zvýšil počet neumístěných absolventů a mladistvých a proti roku 2008 vzrostl i počet neumístěných osob se změněnou pracovní schopností. Ve své práci jsem se kromě celkové charakteristiky trhu práce České republiky a okresu Trutnov zaměřila na zkoumání čtyř hypotéz. V analytické části jsem se tedy zaměřila pouze na úzkou skupinu údajů, které mi pomohly potvrdit či vyvrátit tyto hypotézy. První hypotézou, kterou jsem si původně stanovila, byla tato: Ukončení důlní činnosti v České republice na počátku devadesátých let do značné míry ovlivnilo míru nezaměstnanosti v tom smyslu, ţe následkem ukončení činnosti dolů způsobilo značný nárůst nezaměstnaných osob. Bohuţel se mi ale ani ve spolupráci s Úřadem práce v Trutnově nepodařilo zajistit relevantní údaje, a proto bylo třeba tuto hypotézu zaměnit za jinou. První z řešených hypotéz tak byla domněnka, ţe se mnoţství cizinců zaměstnávaných v okrese Trutnov v posledních dvou letech značně sníţilo. To je způsobeno snahou cizinců obejít Úřad práce a pořizují si ţivnostenské listy. Velmi snadno lze předpokládat, ţe poté, co se Česká republika stala členem Evropské unie a vstoupila do Schengenského prostoru, se počet cizinců pracujících v České republice značně zvýšil. Proti roku 1999 více neţ zdvojnásobilo. Na druhé straně ale stojí snaha například konkrétně Úřadu práce v Trutnově o sníţení počtu vydaných pracovních povolení pro 48 | S t r á n k a
cizince. Tato snaha se jeví jako povedená. Počet nově vydaných pracovních povolení se sniţuje, přesto celkový počet cizinců pracujících v okrese Trutnov se stále zvyšuje. Nejvíce pracovních povolení bylo vydáno v letech 2007 a 2008. Na konci roku 2009 byl počet nově vydaných pracovních povolení téměř poloviční. Pokud jde o zaměstnávání cizích státních příslušníků, domnívám se, ţe snaha Úřadu práce v Trutnově o sniţování počtu nově zaměstnávaných cizinců by měla přetrvávat i nadále. Na trhu práce by měli být upřednostněni především čeští uchazeči. Nicméně je třeba si uvědomit, ţe právě cizinci často řeší problémy zaměstnavatelů s obsazováním některých pozic, o které není ze strany českých uchazečů příliš zájem. V další části jsem se zaměřila na potvrzení či vyvrácení hypotézy, která říká, ţe vývoj některých ukazatelů trhu práce v okrese Trutnov kopíruje vývoj těchto ukazatelů v celé republice, resp. kraji. Jíţ jsem zmínila, nejvýznamnější ukazatel, tedy míra nezaměstnanosti, v okrese Trutnov v posledních deseti letech převyšuje míru nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji. Pokud jde o vývoj vzhledem k celorepublikovému průměru, do roku 2004 byla míra nezaměstnanosti pod tímto průměrem a dále jiţ celorepublikový průměr převyšuje. Stejně probíhá vývoj u ukazatele počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Struktura uchazečů v okrese, v kraji i v republice se příliš neliší. Největší skupinu tvoří uchazeči evidovaní na úřadu práce nejdéle po dobu do tří měsíců. Věkové zastoupení uchazečů se opět v jednotlivých oblastech příliš neliší. Nejvíce uchazečů je, s výjimkou let 2004 a 2005, ve věku 45 aţ 54 let. Tato skupina je charakteristická mnohdy nedostačující či nevyhovující kvalifikací a často mají problém uplatnit se na trhu práce z důvodu věku. Tuto hypotézu tedy povaţuji za potvrzenou. Další otázkou, kterou jsem se zabývala, byl tento názor: Domnívám se, ţe absolventi středních a vysokých škol a mladiství mají velký problém najít uplatnění v pracovním procesu v okrese Trutnov. Výše jiţ byl zmíněn fakt, ţe absolventi a mladiství se řadí mezi problematické uchazeče. Problematické právě z hlediska jejich uplatnění na trhu práce. Úřad práce v Trutnově se snaţí této skupině věnovat dostatečnou pozornost a být jim nápomocen při uplatňování na trhu práce. Počet neumístěných absolventů a mladistvých v posledních deseti letech mírně kolísá, nicméně jejich mnoţství vzhledem k celkovému počtu neumístěných uchazečů klesal aţ do prvního pololetí roku 2009. Poté se znatelně zvýšil. Počet pracovních míst pro tyto uchazeče je velmi nízký. Zaměstnavatelé zároveň často vyţadují určitou praxi, kterou musí jejich potenciální zaměstnanci mít. A právě praxi absolventi středních a vysokých škol a mladiství příliš nezískávají. Řešením situace by tedy mohla být řada rekvalifikačních kurzů, které by tito uchazeči mohli absolvovat, dále snad sníţení poţadavků zaměstnavatelů ohledně délky praxe. Zásadním předpokladem pro usnadnění uplatnění absolventů a mladistvých je především vůle této skupiny přizpůsobit se a umět eliminovat své nedostatky. Přesto, ţe se počet neumístěných absolventů a mladistvých proti roku 2000 sníţil, lze tvrdit, ţe tato skupina má velký problém uplatnit se na trhu práce. Posledním zkoumaným problémem byla domněnka, ţe další ze skupin, které mají velký problém s umístěním do zaměstnání, jsou osoby se změněnou pracovní schopností. Na první pohled by se mohlo zdát, ţe v této otázce není ţádných pochyb o tom, ţe je pravdivá. To mimo jiné dokládá i tvrzení pracovníků Úřadu práce v Trutnově. Přesto se domnívám, ţe její zkoumání přineslo řadu zajímavých poznatků. Na Trutnovsku se nachází řada subjektů, které osoby se změněnou pracovní 49 | S t r á n k a
schopností zaměstnávají. Nicméně i přesto je velmi obtíţné najít uplatnění pro tyto osoby. Problém podle mého názoru spočívá opět v neochotě. Tentokrát ale v neochotě zaměstnavatelů přizpůsobovat své podniky osobám se změněnou pracovní schopností. Podle mého názoru by zaměstnavatelé mohli vyuţít výhod a příspěvků, které jim v případě zaměstnání osob se změněnou pracovní schopností nabízí česká legislativa. Dále by mohli vytvářet nejrůznější projekty, které by mohly být alespoň částečně financovány z prostředků Evropské unie. Domnívám se, ţe cíle, které jsem si na počátku své práce stanovila, se mi podařilo splnit. Vzhledem k faktu, ţe trh práce je kapitola, jejíţ dokonalé prozkoumání je nad rámec této práce, setřídila jsem několik základních ukazatelů a charakteristik a ty podrobila vzájemnému porovnávání. Dále jsem se zabývala čtyřmi hypotézami, jejichţ pravdivost se mi podařilo potvrdit. Zároveň jsem vyjádřila svůj názor a návrhy na řešení situace na trhu práce v okrese Trutnov. Ačkoliv Trutnovsko zahrnuje několik problematických oblastí, nejeví se z hlediska trhu práce jako zcela neperspektivní. Myslím si, ţe je zde potenciál, aby okres mohl těţit ze své geografické polohy a nabídl tak řadu zajímavých pracovních příleţitostí všem uchazečům hledajícím uplatnění na trhu práce.
50 | S t r á n k a
Seznam literatury: Knihy a publikace: BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Slon, 2003. 140 s. ISBN 80-8642916-4. HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004. 424 s. ISBN 80-7179-764-2. JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Praha: VŠE, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9. KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Sociální ochrana chudých v České republice. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 132 s. ISBN 978-80-245-1302-7. KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Trh práce na přelomu tisíciletí. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 256 s. ISBN 80-245-1149-5. KOTÝNKOVÁ, Magdalena; NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Praha: Professional Publishing, 2003. 200 s. ISBN 80-86419-48-7. MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie základní kurz. Vyd. 10. Slaný: Melandrium, 2007. 275 s. ISBN 98780-86175-56-0. MACH, Miloš. Makroekonomie II pro magisterské (inţenýrské) studium 1. část. Vyd. 2. Slaný: Melandrium, 2003. 170 s. ISBN 80-86175-34-0. MANKIW, Gregory N.; TAYLOR, Mark P. Economics. London: Thomson, 2006. 830 s. ISBN 1-84480133-0. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie - základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007. 278 s. ISBN 8086175-58-4. SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát diplomové a jiné písemné práce [online]. [s.l.] : [s.n.], 2002 [cit. 2010-02-27]. Dostupné z WWW: .
Internetové zdroje: http://portal.mpsv.cz/sz/local/tu http://www.czso.cz http://www.mpsv.cz http://www.portal.mpsv.tu http://www.zacler.cz
Ostatní zdroje: Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-02-05]. Cizinci v ČR 2009. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-02-20]. Trh práce a nezaměstnanost v letech 1993 aţ 2006. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010, 18.4. 2008 [cit. 2010-01-02]. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - časové řady. Dostupné z WWW: 51 | S t r á n k a
. Český statistický úřad [online]. 2010, 20.10. 2009 [cit. 2010-01-20]. ČESKÁ REPUBLIKA OD ROKU 1989 V ČÍSLECH. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. 2010, 5.2. 2010 [cit. 2009-12-27]. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad Královéhradecký kraj [online]. 2010, 11. 1. 2009 [cit. 2010-01-15]. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje-5. Trh práce. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad: Královéhradecký kraj [online]. 2010, 14.5. 2009 [cit. 2009-11-10]. Charakteristika okresu Trutnov. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad: Královéhradecký kraj [online]. 2010, 14.5. 2009 [cit. 2009-11-8]. Administrativní rozdělení okresu Trutnov-stav k 1. 1. 2008. Dostupné z WWW: . ČSÚ, ČSÚ. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2001 [online]. Hradec Králové : [s.n.], 2001 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z WWW: . ČSÚ, ČSÚ. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2002 [online]. Hradec Králové : [s.n.], 2002 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z WWW: . ČSÚ, KRAJSKÁ REPREZENTACE HRADEC KRÁLOVÉ. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2005 [online]. Hradec Králové : [s.n.], 2005 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z WWW: . ISBN 80-250-1121-6. ČSÚ, KRAJSKÁ REPREZENTACE HRADEC KRÁLOVÉ. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2004 [online]. Hradec Králové : [s.n.], 2005 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z WWW: . ISBN 80250-0919-X. ČSÚ, KRAJSKÁ REPREZENTACE HRADEC KRÁLOVÉ. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2003 [online]. Hradec Králové : [s.n.], 2003 [cit. 2010-13-15]. Dostupné z WWW: . ISBN 80-250-0549-6. ČSÚ, KRAJSKÁ SPRÁVA HRADEC KRÁLOVÉ. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2006 [online]. Hradec Králové : [s.n.], 2006 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z WWW: . ISBN 80-250-1365-0. HRADEC KRÁLOVÉ, ČSÚ, oddělení regionálních analýz a informačních sluţeb. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2008 [online]. Hradec Králové: 2008 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-250-1782-1. 52 | S t r á n k a
HRADEC KRÁLOVÉ, ČSÚ, oddělení regionálních analýz a informačních sluţeb. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2009 [online]. Hradec Králové: 2009 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-250-1979-5. HRADEC KRÁLOVÉ, ČSÚ, oddělení regionálních analýz a informačních sluţeb. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2007 [online]. Hradec Králové : [s.n.], 2007 [cit. 2010-01-15]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-250-1584-1. Integrovaný portál MPSV [online]. 2002-2009 [cit. 2010-01-20]. Trh práce a kontroly. Dostupné z WWW: . Integrovaný portál MPSV [online]. 2002-2009 [cit. 2010-02-26]. Trh práce a kontroly. Dostupné z WWW: . Integrovaný portál MPSV [online]. 2002-2009 [cit. 2010-11-26]. Pro cizince. Dostupné z WWW: . Integrovaný portál MPSV [online]. 2002-2009, 11. 01. 2010 [cit. 2010-02-20]. Měsíční. Dostupné z WWW: . Oficiální stránky města [online]. 2008 [cit. 2010-02-30]. Město Ţacléř. Dostupné z WWW: . ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2000. Datum výpočtu: 3. 5. 2000. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2000. Datum výpočtu: 3. 10. 2000. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2001. Datum výpočtu: 16. 5. 2001. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2001. Datum výpočtu: 12. 10. 2001. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 1. Pololeté 2002. Datum výpočtu: 2. 5. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2002. Datum výpočtu: 1. 10. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2003. Datum výpočtu: 2. 5. 2003. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2003. Datum výpočtu: 1. 10. 2003. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2004. Datum výpočtu: 3. 5. 2004. 53 | S t r á n k a
ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2004. Datum výpočtu: 1. 10. 2004. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2005. Datum výpočtu: 2. 5. 2005. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2005. Datum výpočtu: 3. 10. 2005. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2006. Datum výpočtu: 2. 5. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2006. Datum výpočtu: 2. 10. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2007. Datum výpočtu: 2. 5. 2007. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2007. Datum výpočtu: 1. 10. 2007. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2008. Datum výpočtu: 1. 5. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2008. Datum výpočtu: 1. 10. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2009. Datum výpočtu: 4. 5. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 1 : Mladiství po splnění povinné školní docházky – pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2009. Datum výpočtu: 1. 10. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2009. Datum výpočtu: 12. 2. 2010. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2009. Datum výpočtu: 1. 10. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2000. Datum výpočtu: 3. 10. 2000. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2008. Datum výpočtu: 1. 10. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2002. Datum výpočtu: 1. 10. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2003. Datum výpočtu: 2. 5. 2003. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2003. Datum výpočtu: 1. 10. 2003. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2004. Datum výpočtu: 3. 5. 2004. 54 | S t r á n k a
ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2004. Datum výpočtu: 1. 10. 2004. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2005. Datum výpočtu: 2. 5. 2005. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2008. Datum výpočtu: 1. 5. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2007. Datum výpočtu: 1. 10. 2007 ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2007. Datum výpočtu: 2. 5. 2007. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2006. Datum výpočtu: 2. 10. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2006. Datum výpočtu: 2. 5. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2000. Datum výpočtu: 3. 5. 2000. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2001. Datum výpočtu: 16. 5. 2001. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2002. Datum výpočtu: 12. 10. 2001. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2002. Datum výpočtu: 2. 5. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 2. Pololetí 2005. Datum výpočtu: 3. 10. 2005. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ABS 2 : Absolventi škol - pololetní výkaz. Období: 1. Pololetí 2000. Datum výpočtu: 4. 5. 2000. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: Prosinec 2009. Datum výpočtu: 4. 1. 2010. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 2008. Datum výpočtu: 2. 1. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 2007. Datum výpočtu: 2. 1. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 2006. Datum výpočtu: 2. 1. 2007. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 2005. Datum výpočtu: 2. 1. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 2004. Datum výpočtu: 4. 1. 2005. 55 | S t r á n k a
ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 2003. Datum výpočtu: 2. 1. 2004. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 2002. Datum výpočtu: 2. 1. 2003. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 2001. Datum výpočtu: 25. 11. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 2000. Datum výpočtu: 25. 11. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 1999. Datum výpočtu: 25. 11. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 1998. Datum výpočtu: 25. 11. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 1997. Datum výpočtu: 17. 12. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 1996. Datum výpočtu: 17. 12. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. GIS 0 – Prostorová analýza (zkrácená verze). Období: prosinec 1995. Datum výpočtu: 17. 12. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. OZP 1 – Příspěvky zaměstnavatelům OZP podle §78 zákona 435/2004 Sb. Období:4. čtvrtletí 2008, od počátku roku. Datum výpočtu: 1. 4. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. OZP 1 – Příspěvky zaměstnavatelům OZP podle §78 zákona 435/2004 Sb. Období:.3 čtvrtletí 2009, od počátku roku. Datum výpočtu: 4. 1. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. OZP 1 – Příspěvky zaměstnavatelům OZP podle §78 zákona 435/2004 Sb. Období:.4 čtvrtletí 2005, od počátku roku. Datum výpočtu: 3. 4. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. OZP 1 – Příspěvky zaměstnavatelům OZP podle §78 zákona 435/2004 Sb. Období:.4 čtvrtletí 2006, od počátku roku. Datum výpočtu: 2. 4. 2007. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. OZP 1 – Příspěvky zaměstnavatelům OZP podle §78 zákona 435/2004 Sb. Období:.4 čtvrtletí 2007, od počátku roku. Datum výpočtu: 1. 4. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Rozbor cizinců s platným povolením k zaměstnání. Období: prosinec 2003. Datum výpočtu: 2. 1. 2004. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. Rozbor cizinců s platným povolením k zaměstnání. Období: červen 2004. Datum výpočtu: 1. 7. 2004. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: září 2000. Datum výpočtu: 3. 10. 2000. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: duben 2001. Datum výpočtu: 2. 5. 2001. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: září 2001. Datum výpočtu: 2. 10. 2001. 56 | S t r á n k a
ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: září 2002. Datum výpočtu: 1. 10. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: duben 2003. Datum výpočtu: 2. 5. 2003. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: září 2000. Datum výpočtu: 1. 10. 2003. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: duben 2004. Datum výpočtu: 3. 5. 2004. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: září 2004. Datum výpočtu: 1. 10. 2004. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: duben 2005. Datum výpočtu: 2. 5. 2005. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: září 2005. Datum výpočtu: 3. 10. 2005. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: duben 2006. Datum výpočtu: 2. 5. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: září 2006. Datum výpočtu: 2. 10. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: duben 2007. Datum výpočtu: 2. 5. 2007. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: září 2007. Datum výpočtu: 1. 10. 2007. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: duben 2008. Datum výpočtu: 1. 5. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: září 2008. Datum výpočtu: 1. 10. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: duben 2009. Datum výpočtu: 4. 5. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2000. Datum výpočtu: 2. 1. 2001. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2001. Datum výpočtu: 2. 1. 2002. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2002. Datum výpočtu: 2. 1. 2003. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2003. Datum výpočtu: 2. 1. 2004. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2004. Datum výpočtu: 3. 1. 2005. 57 | S t r á n k a
ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2005. Datum výpočtu: 2. 1. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2006. Datum výpočtu: 2. 1. 2007. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2007. Datum výpočtu: 2. 1. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2008. Datum výpočtu: 2. 1. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2009. Datum výpočtu: 4. 1. 2010. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 1 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – měsíční. Období: prosinec 2000. Datum výpočtu: 2. 1. 2001. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 2 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – čtvrtletní. Období: 4. Čtvrtletí 2008. Datum výpočtu: 2. 1. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 2 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – čtvrtletní. Období: 1. Čtvrtletí 2009. Datum výpočtu: 23. 4. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 2 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – čtvrtletní. Období: 2. Čtvrtletí 2009. Datum výpočtu: 1. 7. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 2 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – čtvrtletní. Období: 3. Čtvrtletí 2009. Datum výpočtu: 1. 10. 2009. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. UCH 2 – Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech – čtvrtletní. Období: 4. Čtvrtletí 2009. Datum výpočtu: 4. 1. 2010. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ZZ 2 - Rozbor pracovních povolení + informací občanů ze zahraničí. Období: prosinec 2004. Datum výpočtu: 1. 2. 2005. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ZZ 2 - Rozbor pracovních povolení + informací občanů ze zahraničí. Období: prosinec 2005. Datum výpočtu: 2. 1. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ZZ 2 - Rozbor pracovních povolení + informací občanů ze zahraničí. Období: červen 2006. Datum výpočtu: 3. 7. 2006. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ZZ 2 - Rozbor pracovních povolení + informací občanů ze zahraničí. Období: prosinec 2006. Datum výpočtu: 2. 1. 2007. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ZZ 2 - Rozbor pracovních povolení + informací občanů ze zahraničí. Období: červen 2007. Datum výpočtu: 2. 7. 2007. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ZZ 2 - Rozbor pracovních povolení + informací občanů ze zahraničí. Období: prosinec 2007. Datum výpočtu: 2. 1. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ZZ 2 - Rozbor pracovních povolení + informací občanů ze zahraničí. Období: červem 2008. Datum výpočtu: 1. 7. 2008. ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ZZ 2 - Rozbor pracovních povolení + informací občanů ze zahraničí. Období: prosinec 2008. Datum výpočtu: 2. 1. 2009. 58 | S t r á n k a
ÚŘAD PRÁCE V TRUTNOVĚ. ZZ 2 - Rozbor pracovních povolení + informací občanů ze zahraničí´+ zelených karet. Období: prosinec 2009. Datum výpočtu: 4. 1. 2010. Zpráva o situaci na trhu práce za 1. pololetí roku 2009. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2009. 25 s. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/local/tu_info/cinnosti/oddeleni_trhu_prace_a_kontroly/zprava1pol09.pdf. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2007. 14 s. Dostupné z WWW: . Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2008. 19 s. Dostupné z WWW: . Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009. Trutnov: Úřad práce v Trutnově, 2010. 18 s. Dostupné z WWW: .
59 | S t r á n k a
Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam grafů Graf 1 Křivka poptávky po práci v dokonalé konkurenci ............................................................ 14 Graf 2 Individuální nabídka práce ................................................................................................ 15 Graf 3 Nezaměstnanost v České republice v letech 1993 aţ 2009 ............................................... 29 Graf 4 Míra nezaměstnanosti v České republice v letech 1990 aţ 2008 ...................................... 29 Graf 5 Vývoj základních charakteristik trhu práce v okrese Trutnov v letech 2000 aţ 2009 ...... 31 Graf 6 Obecná míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Trutnov .................................... 32 Graf 7 Podíl uchazečů podle věkové struktury k celkovému počtu uchazečů k 31. 12. 2009 ..... 33 Graf 8 Poměr neumístěných uchazečů podle délky evidence k celkovému počtu uchazečů k 31. 12. 2009 .............................................................................................................................................. 34 Graf 9 Vývoj počtu cizinců zaměstnaných v okrese Trutnov ...................................................... 36 Graf 10 Podíl zaměstnaných cizinců podle délky pracovního povolení k celkovému počtu zaměstnaných cizinců ................................................................................................................... 38 Graf 11 Míra registrované nezaměstnanosti ................................................................................. 39 Graf 12 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo ............................................................... 40 Graf 13 Podíl uchazečů podle délky evidence na celkovém počtu uchazečů .............................. 63 Graf 14 Podíl neumístěných absolventů a mladistvých na celkovém počtu neumístěných uchazečů ...................................................................................................................................................... 42 Graf 15 Vývoj počtu neumístěných absolventů a mladistvých v okrese Trutnov po školních pololetích ...................................................................................................................................... 43 Graf 16: Počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé a počet neumístěných absolventů a mladistvých ............................................................................................................. 66 Graf 17 Neumístěné osoby se zdravotním postiţením ................................................................. 46 Seznam obrázků Obrázek 1 Rozloha okresů v procentech ...................................................................................... 9 Obrázek 2 Mapa okresu Trutnov .................................................................................................. 10 Obrázek 3 Míra nezaměstnanosti v okresech České republiky k 31. 12. 2009 ............................ 31 Obrázek 4 Zaměstnanost cizinců v ČR podle postavení v zaměstnání v letech 1997-2008 ........ 35
Seznam Tabulek Tabulka 1 Počet neumístěných absolventů a mladistvých v okrese Trutnov v letech 2000 aţ 2009 ...................................................................................................................................................... 43 Tabulka 2 Počet zaměstnavatelů ZTP a počet zaměstnaných ZTP .............................................. 46 60 | S t r á n k a
Tabulka 3 Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice ......................................................... 61 Tabulka 4 Počet neumístěných absolventů a mladistvých ........................................................... 65 Tabulka 5 Struktura neumístěných uchazečů z hlediska délky evidence (počet osob) ................ 62 Tabulka 6 struktura neumístěných uchazečů z hlediska věku (počet osob) ................................. 64
61 | S t r á n k a
Přílohy Příloha 1 Tabulka 3 Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice
Období (rok)
MRN ČR MRN ČR původní nová Ukazatel v % metodika metodika 1990 0,66
Obecná míra Průměrná míra nezaměstnanosti nezaměstnanosti
1991
4,13
2,64
1992
2,57
3,05
1993
3,52
4,32
2,95
1994
3,19
4,3
3,3
1995
2,93
4,02
2,99
1996
3,52
3,89
3,08
1997
5,23
4,79
4,28
1998
7,48
6,45
6,04
1999
9,37
8,7
8,54
2000
8,78
8,76
9,02
2001
8,9
8,13
8,54
2002
9,81
7,28
9,15
2003
10,31
7,78
9,9
2004
10,33
9,47
8,3
10,24
2005
8,88
7,93
9,19
2006
7,67
7,14
8,97
2007
5,98
5,32
8,13
2008
5,96
4,39
6,62
2009 8,57 5,45 Zdroj: Český statistický úřad [online]. 2010, 5. 2. 2010 [cit. 2009-12-27]. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS. Dostupné z WWW: .,
62 | S t r á n k a
Příloha 2 Tabulka 5 Struktura neumístěných uchazečů z hlediska délky evidence (počet osob)
Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika
Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj
Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov
Rok
uchazeči celkem
do 3 měsíců
3 aţ 6 měsíců
6 aţ 9 měsíců
9 aţ 12 aţ 24 24 měsíců 12 měsíců a více měsíců
2008 2007 2006 2005 2004 2003
352 250 354 878 448 545 510 416 541 675 542 420
134 763 65 894 106 358 57 867 119 809 73 972 130 938 86 618 140 632 93 124 122 945 101 040
30 298 29 960 39 139 46 380 49 405 55 996
19 771 23 780 30 716 33 676 38 784 44 103
Rok
uchazeči celkem
do 3 měsíců
3 aţ 6 měsíců
6 aţ 9 9 - 12 12 aţ 24 24 měsíců měsíců měsíců měsíců a více
2008 2007 2006 2005 2004 2003
14 728 14 499 19 298 21 989 22 526 22 146
7 141 5 328 6 268 6 710 7 057 6 024
3 056 2 721 3 624 4 317 4 767 5 158
1 397 1 240 1 841 2 119 2 167 2 488
737 1 010 1 321 1 542 1 549 1 847
Rok
uchazeči celkem
do 3 měsíců
3 aţ 6 měsíců
6 aţ 9 měsíců
9 aţ 12 aţ 24 24 měsíců 12 měsíců a více měsíců
2008 2007 2006 2005 2004 2003
4 132 4 275 5 701 5 730 5 502 5 799
1 825 1 252 1 553 1 541 1 520 1 334
801 708 1 041 1 083 930 1 146
493 371 602 564 536 634
218 298 417 423 383 521
33 701 44 911 62 964 79 724 84 850 92 821
1 033 1 614 2 486 3 330 3 328 3 553
299 621 823 896 942 1 157
67 823 92 002 121 945 133 080 134 880 125 515
1 364 2 586 3 758 3 971 3 658 3 076
496 1 025 1 265 1 223 1 191 1 007
Průměrná délka evidence (dny) 539 659 649 610 567 Průměrná délka evidence (dny) 305 455 467 440 401 Průměrná délka evidence (dny) 378 576 530 500 485
Zdroj: Český statistický úřad, Statistické ročenky
63 | S t r á n k a
Příloha 3 Graf 13 Podíl uchazečů podle délky evidence na celkovém počtu uchazečů
Podíl uchazečů Kraj 2008
Počet uchazečů ČR 2008 19%
5%
38%
9%
9% 49%
9% 9%
6%
7%
21%
19%
Podíl uchazečů Okres Trutnov 2008 7% 5%
12%
44%
12% 20%
do 3 měsíců
3 až 6 měsíců
6 až 9 měsíců
9 až 12 měsíců
12 až 24 měsíců
24 měsíců a více
Zdroj: Úřad práce v Trutnově, Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech-čtvrtletní
64 | S t r á n k a
Příloha 4 Tabulka 6 struktura neumístěných uchazečů z hlediska věku (počet osob)
2008 2007 2006 2005 2004
Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika
2008 2007 2006 2005 2004
Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj
2008 2007 2006 2005 2004
Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov
Uchazeči do 24 celkem let 352 250 60 686 354 878 54 835 448 545 78 480 510 416 96 530 541 675 115 790 Uchazeči do 24 celkem let
25 - 34 let 80 187 80 454 107 757 124 842 134 364 25 - 34 let
35 - 44 let 72 812 73 911 93 269 105 148 109 533 35 - 44 let
45 - 54 let 84 650 90 598 111 035 126 337 132 327 45 - 54 let
55 - 64 let 53 744 54 917 57 857 57 414 49 533 55 - 64 let
nad 65 let 171 163 147 145 128 nad 65 let
14 728 14 499 19 298 21 989 22 526 Uchazeči celkem
2 823 2 348 3 344 4 277 5 039 do 24 let
3 281 3 254 4 586 5 337 5 585 25 - 34 let
2 866 2 831 3 905 4 386 4 416 35 - 44 let
3 416 3 704 4 783 5 372 5 353 45 - 54 let
2 341 2 361 2 679 2 615 2 131 55 - 64 let
1 1 1 2 2 nad 65 let
4 132 4 275 5 701 5 730 5 502
724 662 1 034 1 093 1 152
896 898 1 340 1 393 1 287
795 845 1 130 1 150 1 104
959 1 091 1 359 1 358 1 325
758 779 838 736 634
0 -
Zdroj: Úřad práce v Trutnově, Výkaz o uchazečích o zaměstnání a o volných pracovních místech
65 | S t r á n k a
Příloha 5 Tabulka 4 Počet neumístěných absolventů a mladistvých Období (rok) Ukazatele trhu práce (počet osob) Neumístění uchazeči o zaměstnání Neumístění absolventi a mladiství Podíl na celkovém počtu neumístěných uchazečů
4/2000
9/2000
4/2001
9/2001
4/2002
9/2002
4/2003
9/2003
4/2004
9/2004
4368
4097
3713
4059
5003
5481
5646
5711
5654
5417
594
669
492
512
493
771
606
743
524
9,85% 14,07% 10,73% 13,01%
9,27%
580 10,71 %
13,60% 16,33% 13,25% 12,61%
Období (rok) Ukazatele trhu práce (počet osob) Neumístění uchazeči o zaměstnání Neumístění absolventi a mladiství Podíl na celkovém počtu neumístěných uchazečů
4/2005
9/2005
4/2006
9/2006
4/2007
9/2007
4/2008
9/2008
4/2009
9/2009
5561
5711
5697
5670
5089
4484
3791
3497
5690
5854
432
493
377
516
287
370
249
341
375
511
7,77%
8,63%
6,62%
9,10%
5,64%
8,25%
6,57%
9,75%
6,59%
8,73%
Zdroj: Úřad práce v Trutnově, Výkaz o uchazečích o zaměstnání a volných pracovních místech
66 | S t r á n k a
Příloha 6 Graf 16: Počet volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé a počet neumístěných absolventů a mladistvých 900 800 700
osob/míst
600 500 400 300 200 100 0
neumístění absolventi a mladiství
počet VPM pro absolventy a mladistvé
Zdroj: Zdroj: Úřad práce v Trutnově, ABS 2 – Absolventi škol – pololetní výkaz
67 | S t r á n k a