PRŮMYSLOVÁ VÝROBA V OKRESE TRUTNOV

Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

PRŮMYSLOVÁ VÝROBA V OKRESE TRUTNOV Industrial production in the Trutnov district Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské:

Autor:

RNDr. Josef KUNC, Ph.D.

Michaela ŠIMKOVÁ

Brno, 2013

J mé n o a p ř í j me ní a ut or a:

Michaela Šimková

Ná z e v d i pl o mo vé p r á c e :

Průmyslová výroba v okrese Trutnov

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

Industrial Production in the Trutnov District

Ka t e d r a:

regionálního rozvoje

Ve d o u c í di p l o mové p r á c e:

RNDr. Josef Kunc, Ph.D.

Ro k ob h a j ob y :

2013

Anotace Předmětem této práce je vývoj průmyslové výroby v okrese Trutnov od historických kořenů po dnešní situaci. Úvodní část práce se zabývá shrnutím skutečností, důležitých mezníků a změn napříč staletími v průmyslu od dob průmyslové revoluce ve světě, na českém území a především pak na Trutnovsku. S ohledem na okres Trutnov je pak kladen větší důraz na textilní, papírenský, strojírenský a potravinářský průmysl, jež výrazně dominovaly dané oblasti, a jejich dlouhou tradici, která zasahuje již do středověku. Praktická část práce je zaměřena na fungování průmyslové výroby v praxi, konkrétně strojírenský průmysl zastoupený pobočkou německé společnosti - Continental Automotive Czech Republic s.r.o., sídlící v Trutnově.

Annotation The subject of this thesis is the development of industrial production in Trutnov district from historical roots to the present situation. Initially, it is focused on summary of the facts, important milestones and changes across the centuries in industry since the Industrial Revolution in the world, in the Czech Republic and especially in Trutnov district. Regarding the Trutnov district there is emphasised textile, food, paper and engineering industry, which strongly dominated this area and their long tradition that extends into the Middle Ages. Practical part is concentrated on operation of industrial production in practice, specifically engineering industry represented by the subsidiary of German company – Continental Automotive Czech Republic s.r.o., located in Trutnov.

Klíčová slova průmysl, průmyslová výroba, hospodářský vývoj, okres Trutnov

Keywords Industry, industrial production, economic development, Trutnov district

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

ŠIMKOVÁ Michaela

Obor:

Regionální rozvoj a cestovní ruch

Název tématu:

PRŮMYSLOVÁ VÝROBA V OKRESE TRUTNOV

Název anglicky:

Industrial production in the Trutnov District

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: průmyslová výroba, okres Trutnov Cíl práce: Cílem práce je regionálně ekonomická analýza vzniku, vývoje, současného stavu a perspektiv průmyslové výroby v okrese Trutnov. Postup práce a použité metody: Postup práce je založen jednak na teoreticko-metodických základech (studium dostupné odborné literatury, tematicky zaměřených studií a pramenů, odborné terminologie), ale také na praktických výstupech (především práce s daty a informacemi, analýza, komparace a interpretace zjištěných poznatků apod.) Důraz bude kladen na transformaci průmyslové základny okresu Trutnov po roce 1990. Jako ukázku transformace a aktuálních trendů ve výrobním zaměření okresu je možné využít vybraný průmyslový podnik k případové studii. Použité metody jsou standardní, jedná se zejména o stručné zhodnocení dostupné odborné literatury, studií a pramenů - v kontextu historického vývoje i současného stavu, sběr, třídění, analýza a interpretace dat a informací, na což navazuje komparace a syntéza, příp. zobecnění. Doporučuje se analyticko-komparativní přístup. Rozsah grafických prací: Podle potřeby

Literatura: • • • • • • • • •

• • • • •

KOLEJKA, Jaromír. Atlas krajiny České republiky – současný stav. Bulletin CZ – IALE, Praha: Česká asociace pro krajinnou ekologii, 2006, roč. 6, č. 3, s. 4-6. KOLEJKA, Jaromír. Česká postindustriální krajina. Životné prostredie: revue pre teóriu a tvorbu životného prostredia, Bratislava: Ústav krajinnej ekológie SAV, 2012, roč. 46, č. 2, s. 38-43. ISSN 0044-4863. Ekonomické a adaptační procesy 2002 pro české průmyslové regiony před vstupem do EU. Ostrava: Repronis, 2002. 113 s. ISBN 80-7329-006-5. MIŠTERA, Ludvík, Oliver BAŠOVSKÝ a Jaromír DEMEK. Geografie Československé socialistické republiky. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 385 s. MIŠTERA, Ludvík. Geografie krajů ČSSR. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 339 s. : i. MIŠTERA, Ludvík. Geografie regionů České republiky. Vyd. 1. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity, 1997. 166 s. ISBN 80-7082-334-8. MIŠTERA, Ludvík. Geografie závodů. 311 s., 6. Manufactured sites: rethinking the post-industrial landscape. Edited by Niall Kirkwood. 1st ed. London: Taylor & Francis, 2001. xvi, 256 s. ISBN 0415243653. KOLEJKA, Jaromír a Karel KIRCHNER. Postindustriální krajina - geografický pohled na staronový fenomén českých zemí. In Časoprostorové změny regionálních a krajinných struktur. 1. vyd. Brno: Ústav geoniky Akademie věd České republiky, v. v. i. Ostrava, oddělení environmentální geografie Brno, 2010. s. 66-71, 6 s. ISBN 97880-86407-99-9. DVOŘÁČEK, Jiří. Průmysl a průmyslová politika v globální ekonomice. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 164 s. ISBN 80-245-0024-8. VANČURA, Michal, Josef KUNC a Václav TOUŠEK. Průmysl v českém příhraničí. In Pyka, J. (ed): Europa regionów. Wspólpraca regionalna 2000. Katovice: Górnoslazska wyzsza szkola Handlowa, 1999. s. 111-119. ISBN 83-908258-8-0. BORECKÝ, Daniel a Jozef MEČIAR. Průmyslové oblasti ČSSR a vývoj faktorální náročnosti jejich průmyslové výroby. In Soutěž mladých vědeckých pracovníků Geografického ústavu ČSAV, Brno. 1988. MAREŠ, Jaroslav. Průmyslové regiony ČSR. Praha: Academia, 1980. 82 s. + 3. KUNC, Josef. Změny v rozmístění textilního, oděvního a kožedělného průyslu v České republice v období let 1989 - 1999. 1.vyd. Brno: Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta MU, 2000. 79 s. Rigorózní práce.

Vedoucí bakalářské práce: Datum zadání bakalářské práce:

RNDr. Josef Kunc, Ph.D. 2. 10. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku

................................................... vedoucí katedry V Brně, dne 2. 10. 2012

................................................... děkan

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Průmyslová výroba v okrese Trutnov vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji firmě Continental Automotive Czech Republic s.r.o. za poskytnuté informace a konzultace.

OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................9 METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT ..............................................................................10 1

HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ VE SVĚTĚ .........................................................................11 1.1 1.2

2

PRŮMYSLOVÝ VÝVOJ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ .........................................14 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

3

HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ BĚHEM I. SVĚTOVÉ VÁLKY A V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ ..........12 HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY A PO NÍ .................................................12 PRŮMYSLOVÝ VÝVOJ V ČESKÝCH ZEMÍCH ZA HABSBURSKÉ MONARCHIE.....................14 PRŮMYSLOVÝ VÝVOJ V ČESKOSLOVENSKU MEZI LETY 1918 A 1945 ............................15 PRŮMYSLOVÝ VÝVOJ V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1945 AŽ 1989 ...........................16 HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 ..........................................17 PRŮMYSLOVÁ VÝROBA VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH OD 70. LET 20. STOLETÍ ................19

PRŮMYSLOVÁ VÝROBA V OKRESE TRUTNOV ..................................................21 3.1 3.2 3.3 3.4

CHARAKTERISTIKA OKRESU TRUTNOV .........................................................................21 PRŮMYSL V OKRESE TRUTNOV V 70. AŽ 90. LETECH 20. STOLETÍ.................................21 PRŮMYSL V OKRESE TRUTNOV PO ROCE 2000 ..............................................................27 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ OKRESU TRUTNOV......................................31

4 PŘÍPADOVÁ STUDIE: CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC S.R.O., TRUTNOV .................................................................................................................36 ZÁVĚR ....................................................................................................................................41 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................43

8

ÚVOD Z dnešní perspektivy charakterizují historii světové společnosti významné objevy. Lidstvo se přizpůsobovalo svým potřebám pomocí různých vynálezů, od primitivních nástrojů v pravěku, přes řemeslnou výrobu ve středověku, vynález parního stroje a elektřiny během průmyslové revoluce až po roboty, kteří zvládají práci mnohdy rychleji a přesněji, než lidský kapitál. Průmyslové výrobky, produkty sekundárního sektoru světového hospodářství, využívá také zemědělství, tedy primární sektor - například zemědělské stroje provázejí pěstování a zpracování zemědělských produktů; vyrobené stroje a zařízení, jako počítače a různá měřící zařízení, zajišťují obživu také pracovníkům v terciární sféře a pracovníkům výzkumným, kteří tyto stroje obsluhují. Průmysl poskytuje i produkty denní spotřeby a každodenního užívání jako potraviny, elektrickou energii, dopravní prostředky, či elektroniku. Cílem práce je regionálně ekonomická analýza vzniku, vývoje, současného stavu a perspektiv průmyslové výroby v okrese Trutnov. Obsahem práce je v první teoretické části rozbor historického vývoje průmyslové výroby ve světě, v České republice a východočeském regionu, přičemž je kladen důraz na nejdůležitější odvětví. V druhé části je analyzována průmyslová výroba v okrese Trutnov a v poslední praktické části je formou případové studie představena jedna ze současných vlajkových lodí trutnovského průmyslu v podobě firmy Continental Automotive Czech Republic s.r.o., její regionální význam a další předpokládaný vývoj.

9

METODIKA PRÁCE A ZDROJE DAT Na tomto místě budou představeny metody použité při psaní bakalářské práce, postupy zpracování dostupných a získaných informací a dat a budou zde uvedeny nejdůležitější zdroje, ze kterých práce vychází. První část, která je zaměřena na vývoj průmyslu v období od průmyslové revoluce do dnešní situace ve světě a v České republice s větším důrazem na okres Trutnov, vychází ze studia dostupné odborné a jiné tematicky zaměřené literatury českých autorů. Použity byly standardní metody analýzy dat obsažených v dostupných materiálech, jejich syntéza a následné vyvození závěrů. Podklady pro představení průmyslových podniků a nejdůležitějších průmyslových odvětví na Trutnovsku v 80. letech byly poskytnuty Federálním statistickým úřadem (Databáze ESF MU). Aktuální údaje byly získány telefonickou komunikací a osobními rozhovory s odpovědnými pracovníky jednotlivých firem a veřejné správy. Data mají jednak zcela korektní povahu (např. z ročních zpráv podniků), v některých případech se jedná o odhady kompetentních pracovníků. Ke zpracování statistických podkladů, faktografických dat a průmyslu okresu Trutnov i firmy Continental byly použity metody statistické a historické analýzy, syntézy poznatků a zobecnění. K zásadním odborným a tematickým knižním zdrojům patří Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: Vývoj – současnost – výhledy [Sirůček, 2007], který komplexně popisuje historii průmyslu ve světě i v českých zemích. Dalším důležitým zdrojem představujícím průmysl a jeho jednotlivá odvětví na našem území je publikace Dějiny hospodářství českých zemí: Od počátku industrializace do konce habsburské monarchie [Jakubec a Jindra, 2006] a Nástin českých a československých hospodářských dějin do roku 1990 [Půlpán, 1993] a přehled průmyslu v okrese Trutnov od 80. let poskytuje ve svých dvou publikacích Geografie krajů ČSSR [1984] a Geografie regionů České republiky [1997] Mištera. Dále byla získána a zpracována data z těchto zdrojů: • Českého statistického úřadu (ČSÚ), • Databáze ESF MU, • Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), • Hospodářské komory České republiky, • Pracovníků personálních oddělení jednotlivých firem a jiných kompetentních zaměstnanců, • Muzea Podkrkonoší v Trutnově, • Webových stránek měst a obcí v okrese Trutnov, • Webových stránek firem na území okresu Trutnov, • Intranetu společnosti Continental Automotive Czech Republic s. r. o.

10

1 HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ VE SVĚTĚ Industrializace1, ať už jde o kteroukoli její etapu, určuje ekonomické, sociální nebo demografické dění v jednotlivých zemích. Takovému dění říkáme hospodářský vývoj. Vývoj průmyslové výroby má dle manželů Tofflerových [1998, citováno dle Dvořáček, 2000] tři stadia. Jsou jimi řemeslná výroba, manufakturní výroba a průmyslová velkovýroba, která započala průmyslovou revolucí. Třetí etapa trvá dodnes. Světová průmyslová revoluce je odrazem této práce. Jak popisuje Sirůček a kolektiv [2007], někteří autoři pracují hned se třemi: • první průmyslová revoluce - v období od 2. poloviny 18. století do 60. let 19. století, je spojena se zavedením parního stroje do textilního průmyslu (cca 1770 – 1815) a do železniční a lodní dopravy (cca 1830 – 1870; proto hovoříme o devatenáctém století jako o století páry). Dále je charakteristická začínající velkovýrobou a dělbou práce. Tato revoluce měla počátky v Anglii (ta je proto nazývána „dílnou světa“) a postupně pronikala do dalších zemí; • druhá (tzv. technickovědecká) revoluce - trvala cca od roku 1873 do začátku II. světové války („věk oceli“)2 a je spojena s aplikací elektřiny, spalovacího motoru a následným rozvojem v dopravě (železniční, letecká, lodní i automobilová), v chemii nebo telegrafu (a později telefonu), dále se zaměřením na hutnictví, strojírenství a hornictví, ale také s krizemi z nadvýroby; • třetí (tzv. vědeckotechnická) revoluce, která započala II. světovou válkou v souvislosti s jadernou energií, elektronikou, syntetickou chemií a kosmonautikou. • Mnozí autoři dnes hovoří ještě o další (čtvrté), a to informační revoluci spojené s telekomunikacemi, mikroelektronikou a biotechnologiemi. [Sirůček a kol., 2007] „Když,“ podle Paulinyiho [2002:18] „vyjdeme z jednoduchého národohospodářského modelu tří sektorů (zemědělství, průmysl s hornictvím a služby), tak byla industrializace procesem, v jehož průběhu znatelně vzrostl podíl průmyslové výroby … Industrializace tedy znamená změnu strukturu hospodářství.“ Industrializace proběhla ve větší či menší míře a dříve nebo později ve všech zemích světa. Jak udává Sirůček a kol. [2007], všechny fáze industrializace znamenaly velký pokrok, nicméně dělnictvo zpočátku nepřijalo průmyslový posun pozitivně. Lidé rozbíjeli stroje a považovali je za své nepřátele i z důvodu přechodně horších sociálních podmínek při zavádění strojů do výroby. Toto hnutí se nazývalo luddismus (podle anglického tkalce N. Ludda) a v Čechách vyvrcholilo roku 1844. Druhá fáze průmyslové revoluce znamenala výrazný posun v obživě obyvatel – před první světovou válkou většinu obyvatelstva již neživilo zemědělství, lesnictví a rybářství, ale právě průmyslová a řemeslná výroba. [Sirůček a kol., 2007] Třetí fáze, jak již bylo zmíněno výše, stále probíhá.

1

Pojem průmyslová revoluce je dle Camerona [1993, přeložil Drábek: 1996] nesprávné označení Název se odvíjí od výrazného zvýšení, zkvalitnění a rozšíření oceli a v návaznosti strojírenského průmyslu. Jak popisuje Sirůček a kol. [2007:36] „Toto mladé období se stalo brzy páteří celého průmyslu a stupeň jeho rozvoje měřítkem ekonomické a technické vyspělosti jednotlivých zemí“. 11 2

1.1 Hospodářský vývoj během I. světové války a v meziválečném období Z hospodářského hlediska vyústila I. světová válka ve státní intervencionismus, a co se týče průmyslu, byla znát jednoznačná dominance průmyslu těžkého. Sirůček a kol. [2007] dále konstatují, že meziválečné období můžeme označit za dobu rozšiřování elektřiny, ať už při hromadné výrobě elektromotorů nebo domácích spotřebičů. Rozvíjí se osobní automobilová i letecká doprava. Následně se zvyšuje těžba ropy a při dělbě práce nachází své uplatnění i běžící pás. Strojírenský průmysl je nejdůležitějším odvětvím tohoto období. Významnými objevy tohoto období byla dále výroba benzínu z uhlí, syntetické vitamíny, penicilín, energetické agregáty, elektronkové mikroskopy, televize a barevné fotografie, později nylon DDT, radar, atomová bomba atd. Mezi předními průmyslovými producenty se objevují USA, Kanada, Japonsko, Čína a Austrálie. Největší dopad na průmysl v celosvětovém měřítku měla, mezi válkami, velká hospodářská krize na přelomu 30. let 20. století. Jak uvádí Sirůček a kol. [2007:52]: „Světová průmyslová výroba se za krize snížila o 37 % a nezaměstnanost postihla asi 30 milionů lidí.“ Dalšími důsledky byl pokles tržních cen průmyslových výrobků nebo agrární krize. Opětovný vzestup a vzpamatování z krize přerušila II. světová válka.

1.2 Hospodářský vývoj za II. světové války a po ní Historickým mezníkem obnovy světového hospodářství je rok 1950, pro přehlednost dění je dalším mezníkem rok 1973, tedy první „ropný šok“3. Hospodářský vývoj mezi lety 1939 a 1950 Podle Sirůčka a kol. [2007:79-95] se nejen evropský průmysl pod vládou Německa, které postupně obsadilo území velké části Evropy, orientoval na produkci válečného materiálu. Také Spojené státy zvyšují postupně výrobu válečného materiálu. USA nakonec z války vycházejí jako vítězové, zvlášť z hlediska takřka neporušené ekonomiky. Lehkému průmyslu a volnému mezinárodnímu obchodu byl na dlouhá léta konec. K zajištění opětovné „rovnováhy“ měl pomoci Marshallův plán, americký program určený k hospodářské obnově v Evropě. Tento plán odmítlo Rusko a pod jeho vlivem i další východní komunistické země, včetně Československa. Hospodářský vývoj mezi lety 1950 a 1973 Mezi zásadními pokroky tohoto období Sirůček a kol. [2007] jmenuje výrobu plastů, automobilů, léčiv, počítačů či hromadnění výroby. Z průmyslu se do popředí celosvětově dostávají chemické obory, svoji pozici upevňuje strojírenství, a naopak klesá prestiž a výrobní kapacita textilního, oděvního a obuvnického průmyslu a také těžby uhlí na úkor těžby ropy a zemního plynu. Sirůček a kol. [2007:100] také uvádí, že „po roce 1945 existovala jen dvě hlavní světová centra kapitalistického hospodářství – severoamerické (USA, Kanada) a 3

Jak píše Sirůček a kol. [2007], ropné šoky v 70. letech způsobily nejen zvýšení cenové hladiny, vyšší cenu ropy ale v rozvinutých zemích negativně ovlivnily i nezaměstnanost a průmyslovou produkci, zejména pak hutnictví železa, výrobu automobilů, stavebnictví nebo textilní a oděvní průmysl.

12

západoevropské. V 60. letech se k nim přidružilo třetí centrum, reprezentované Japonskem.“ Cihelková a kol. [2002] v této souvislosti hovoří o formování tzv. „triády“ a „polycentrické struktury světového hospodářství“. Toto dělení, i přes několik recesí, trvá dodnes. V Evropě se po válce formují dvě organizace - Evropská Unie (jejímiž zakládajícími organizacemi byl EHS, ESUO a Euroatom) a již zaniklá Rada vzájemné hospodářské pomoci (dále jen RVHP). V průběhu let představitelé členských států EU odstranili překážky vzájemného obchodu a vzrůstal počet členských zemí. Vznikla tak politická, hospodářská a měnová unie, která měla výrazný vliv i na průmyslovou výrobu svých členů4. RVHP na druhé straně podporovala centrálně řízená hospodářství zastoupená pětiletými plány, jak v zemědělství, tak v průmyslu, a jejími členy se staly socialistické země, neopomínaje Československou republiku. Socialistické země celkově zaznamenaly výraznější hospodářský růst, než země kapitalistické. Nicméně, jak píše Sirůček a kol. [2007:149], již v 60. letech se ukázalo, že: „centrálně direktivní soustavy představovaly svou těžkopádností překážku pro pokrok v oblasti mezinárodní specializace a kooperace, ve vzájemném obchodě a při zefektivňování národních ekonomik“. Mezi postižené země patřila i ČSSR, mimo jiné značně závislá na mezinárodním obchodě, která mezi prvními zaznamenala snížení dynamiky průmyslové výroby. Na druhém konci světa se v kontextu průmyslové evoluce do popředí dostali pouze tzv. asijští tygři – Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, ostatní státy byly a jsou do značné míry závislé na zemědělství nebo cestovním ruchu. Hospodářský vývoj mezi lety 1973 a 1990 Podle Sirůčka a kol. [2007], 70. a 80. léta představují zaměření průmyslu na high-tech5 a přesun pracovníků ze sekundéru do terciéru, tedy oblasti služeb zejména v kapitalistickém světě. Recese 70. let, způsobená ropnými šoky, měla dalekosáhlé hospodářské dopady především na komunistické země. V 80. letech eskalovaly problémy i sociálního charakteru, které v doprovodu stagnace či úpadku národních hospodářství, vedly ve většině komunistických zemí k převratům a postupné orientaci na tržní hospodářské systémy. Tento proces se v druhé polovině desetiletí uskutečnil i v ČSSR, Polsku nebo Jugoslávii a v neposlední řadě také v Sovětském svazu. Následně v roce 1991 oficiálně zaniká i činnost Rady vzájemné hospodářské pomoci. Cihelková a kol. [2002] zmiňují také Japonsko a jeho velké hospodářské problémy spojené s ropnými šoky v 70. letech, v důsledku nedostatku energetických zdrojů a surovin, což mělo za následek zpomalení tempa ekonomického růstu. Hospodářský vývoj světových ekonomik na přelomu 20. a 21. století Jak zmiňuje Sirůček a kol.[2007], všechny vyspělé ekonomiky světa prošly od 90. let 20. století několika obdobími hospodářského růstu a poklesu. Mezi nejvýraznější události, které ovlivnily světový průmysl, patří skokové snížení cen produktů informačních, počítačových a telekomunikačních technologií roku 2001 v USA, levná asijská pracovní síla (především z Číny a Vietnamu), pokrok v high-technologiích v Japonsku a výrazný rozvoj průmyslové produkce v Německu a Číně. 4

Dostupné na: Jedná se o specializované strojírenství – telekomunikační, atomové, kosmické, mikroelektronika, jemná mechanika, a dále pak farmacie, jako zástupce průmyslu chemického. 13

5

2 PRŮMYSLOVÝ VÝVOJ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ 2.1 Průmyslový vývoj v Českých zemích za habsburské monarchie Rakousko–Uhersko, bylo za vlády Habsburků z geografického hlediska rozděleno na Předlitavsko a Zalitavsko. Předlitavsko, neboli Rakousko, kam patřily i české země, bylo průmyslově vyspělejší, před první světovou válkou se tři čtvrtiny průmyslové produkce soustředily právě zde, čtvrtina pak v Uhersku. [Šára a kol., 2004] Jakubec a Jindra [2006] dělí fáze rakouské industrializace podle amerického kliometrika Johna Komlose, a to na: • • •

Období proto-industriální (cca do roku 1795), Přechodné období s prvními pracovními a pohonnými stroji (cca do roku 1825), Průmyslovou revoluci s mechanizovaným továrním průmyslem a vyšším a trvale udržitelným tempem růstu.

Na sklonku 18. století se objevují první továrny a postupně dochází k mechanizaci výroby pomocí hybných strojů, přičemž dlouhá léta převažovala textilní výroba. V textilním průmyslu pracovalo 84 % všech průmyslových pracovníků (529 tis. osob) a na podílu celé průmyslové výroby se textilnictví podílelo 76 %. Další pozice v rámci průmyslové produkce obsadila výroba skla, keramiky a porcelánu a zpracování železa. [Jakubec – Jindra, 2006] Sklářskému průmyslu, výrobě porcelánu a keramiky přisuzuje velký význam na poli průmyslové výroby českých zemí také Půlpán [1993]. Během první poloviny 19. století tak české země vyráběly celou třetinu habsburské průmyslové produkce. České země s Dolním Rakouskem a Štýrskem v roce 1841 „produkovaly 29,2 % hodnoty průmyslové výroby monarchie, z toho 75 % suken a vlněného zboží, 42 % výroby bavlněného zboží, 78 % výroby sklářského průmyslu a 75 % těžby uhlí (bez Uher)“. [Jakubec – Jindra, 2006: 157] Jakubec a Jindra [2006] poukazují na skutečnost, že největší podíl na průmyslu v českých zemích mělo kromě textilní výroby, založené na příznivém prostředí pro pěstování lnu a chování ovcí na vlnu, také železářství a později i hutnictví železa, a to díky velkým nalezištím železné rudy. Sirůček a kol. [2007] se v názoru s Jakubcem a Jindrou úplně nerozcházejí, velký podíl na průmyslu v tomto období však přisuzují i průmyslu potravinářskému, Vývozním artiklem pak byl podle nich především cukr, dále slad, obiloviny, maso, textil, oděvy, dřevo, uhlí, sklo a porcelán. V 19. století zažívá Rakousko-Uhersko podle Jakubce a Jindry [2006] průmyslový rozmach díky zavedení parních strojů do procesů těžby uhlí, zpracování surového železa a oceli a textilní výroby. Prvním odvětvím, které zasáhla průmyslová revoluce prostřednictvím strojů, bylo bavlnářství jakožto nejmladší odvětví textilnictví. [Půlpán, 1993] Od poloviny 19. století však stagnuje nebo klesá výroba ve spotřebním průmyslu, konkrétně v textilním, potravinářském, ve výrobě skla, porcelánu, papíru a keramiky, nicméně roste podíl těžkého průmyslu a hutnictví železa, stavebnictví, obuvnictví, oděvnictví, polygrafického a dřevozpracujícího průmyslu. [Jakubec a Jindra, 2006] Jakubec a kol. [2008] 14

k tomuto pouze doplňují, že v tradičních odvětvích převládal v podhorských oblastech německý kapitál, později se začal prosazovat také kapitál český. Konec 19. století Jakubec a Jindra [2006] definují jako období, kdy se rozvíjí průmysl automobilový, výstavba elektráren a elektrifikace domácností i firem. Přes zpomalenou dynamiku růstu však lehký průmysl stále zaujímá dominantní postavení (hlavně textilní a potravinářský) a roste význam geografické polohy českých zemí6. K roku 1880 se odhadovala průmyslová produkce českých zemí na 63 % výroby Předlitavska, a že průmysl byl v monarchii rozmístěn velmi nerovnoměrně. České země pokrývaly téměř celé cukrovarnictví, výrobu porcelánu a skla a 86 % těžby uhlí. Nejsilnějším průmyslovým odvětvím byla textilní výroba s 41 % hrubé hodnoty produkce, na druhém místě byl potravinářský průmysl v čele s cukrovarnictvím a třetí místo patřilo průmyslu těžkému. Největší podniky (nad 1000 zaměstnanců) byly v báňském a hutním průmyslu, strojírenství, chemii, zpracování dřeva, textilním průmyslu a potravinářství. [Jakubec a Jindra, 2006] Půlpán [1993] shrnuje situaci v průmyslu na území budoucí ČSR v roce 1913, z něhož vyplývá, že nejvýznamnější odvětví jsou stejná, jako v roce 1880. S válkou však přišel pokles v textilní výrobě a těžbě uhlí, byl nedostatek potravin a surovin pro potravinářský průmysl.

2.2 Průmyslový vývoj v Československu mezi lety 1918 a 1945 V roce 1918 získala podle Sirůčka [2007] Československá republika rozpadem Rakouska-Uherska 21 % území, 25 % obyvatel a kolem 60 % průmyslového potenciálu bývalé monarchie. Nejvyspělejší částí byly české země s 92 % průmyslového potenciálu republiky, Slovensko a Podkarpatská Rus se silně orientovaly na zemědělství. Z průmyslu převažoval zejména spotřební (keramika, bižuterie, sklo, oděvy, textil), orientovaný na vývoz. V sekundární sféře v roce 1921 pracovalo 34,5 % obyvatel. Jakubec a kol. [2008:148] hodnotí vývoj průmyslu po I. světové válce následovně: „Zvyšoval se počet pracovních míst v železářském a strojírenském průmyslu, ve stavebnictví a v chemickém průmyslu. Naopak počet zaměstnanců v textilním a obuvnickém průmyslu klesal.“ Půlpán [1993] k vývoji poválečného průmyslu dodává, že průmyslová výroba v roce 1919 dosahovala pouze 40 – 50 % předválečného stavu. Sirůček [2007] dále jmenuje dvě významné události pro české hospodářství úzce související s průmyslem. Prvním mezníkem byla nostrifikace firem z roku 1918, jež obnášela přesun sídel českých společností z Vídně a Budapešti na území Československa a tím i financí do čs. bankovních institucí, čímž přispěla k rozvoji bankovnictví, a dále pak repatriace akcií, která dávala občanům republiky přednostní právo na nákup akcií tuzemských firem. Druhým byla měnová reforma z roku 1919 pod vedením A. Rašína, díky které byla inflace mnohem nižší, než v okolních zemích a rostl příliv zahraničního kapitálu. Poválečná krize však podle Sirůčka [2007] znamenala pokles průmyslové výroby až o jednu čtvrtinu a snížení cen na domácím trhu. Předválečného stavu bylo dosaženo roku 1925 a průmysl dále vzkvétal, nicméně velká hospodářská krize z let 1929 – 1933 srazila produkci pod stav z roku 1913. Negativním faktorem prohlubující se krize u nás byla i silná závislost na tehdy stagnujícím zahraničním obchodu, jehož obrat poklesl až o 71 %. V polovině 30. let 20. stol. dochází opět k růstu produkce průmyslu. Strojírenství (po roce 1936 zejména zbrojní průmysl), chemie a elektrotechnika byla podle Půlpána [1993] nejrychleji se rozvíjejícími 6

Na konci 19. století si české země, vzhledem k jejich poloze coby srdce Evropy, postupně získaly pozici významného tranzitního a obchodního centra. Toto postavení si Česká republika drží dodnes. (pozn. aut.) 15

průmyslovými obory. Největšími obchodními partnery bylo Německo, Rakousko, Maďarsko, Itálie a Polsko. [Sirůček, 2007] V celosvětovém měřítku bylo hospodářství ČSR v meziválečném období vyspělejší než v zemích jižní a východní Evropy, avšak zdaleka nedosahovalo bohatství Evropy severní a západní. Rozvoj průmyslu u nás opět přerušila válka. Do války vstupuje i Československo po jednání v Mnichově v roce 1938. Následuje odtržení Sudet a postupné mocenské ovládnutí Československého území. Stát se vnitřně rozpolcuje na pět částí, včetně Protektorátu Čechy a Morava a samostatného Slovenského státu. Průmyslová výroba podléhá potřebám Hitlerova Německa. [Sirůček, 2007]

2.3 Průmyslový vývoj v Československu v letech 1945 až 1989 Poválečný vývoj v Československu znamenal nástup komunistického režimu a s ním znárodňování a kolektivizaci. Sirůček [2007:166] cituje tehdejší vládu, která prohlašovala, že je třeba „postavit celý peněžní a úvěrový systém, klíčové podniky průmyslové, pojišťovnictví, přírodní a energetické zdroje pod všeobecné státní vedení.“ Podle Jakubce a kol. [2008] vstupovalo Československo po druhé světové válce do dalšího období jako průmyslově-agrární stát, kde v zemědělství pracovalo 40,7 % pracovníků. V roce 1990 se podíl zaměstnaných osob v zemědělství snížil na pouhých 12,5 %. Vznikala zemědělská družstva a státní statky s cílem zajistit vyšší zemědělskou produkci pro stát. Vše se řídilo několikaletými, ponejvíc pětiletými plány. [Půlpán, 1993] K zajištění obživy a potřeb obyvatel fungoval lístkový přídělový systém a vyvinul se dvojí trh – jeden státem regulovaný, a druhý volný, s vyššími cenami. S měnovou reformou v roce 1953 však lístky i dvojí trh zanikl. [Sirůček, 2007] Hlavní náplní průmyslové výroby byl podle Půlpána [1993] až do konce 50. let stále převážně těžký průmysl, zejména těžké strojírenství, vybavení armády (kvůli Studené válce, jíž se účastnilo i Československo jako politický „přívěšek“ Sovětského Svazu), rozvoj palivoenergetické základny a chemický průmysl, nicméně hospodářství země se začalo výrazně soustřeďovat na zemědělství jako hlavní článek hospodářského rozvoje a průmysl zastarával za vyspělými ekonomikami. Mezinárodní vztahy se Západem, které ovlivnil příklon ČSR k SSSR a následná Studená válka, byly na dlouhá léta zmrazeny. Obchodní vztahy se taktéž přeorientovaly na východní komunistické země, hlavně SSSR, a i přes počáteční hospodářský růst, začala československá ekonomika zhruba od poloviny 60. let zaostávat. Pětileté plány podle Sirůčka [2007] obsahovaly přemrštěné cíle, které nebylo možné plnit za ideálního stavu, natož pokud se například zhoršily obchodní vztahy s Čínou v 60. letech, velkým československým dodavatelem surovin i potravin. Průmysl a ekonomika obecně tak začaly stagnovat a postupně se propadat. Jak podotýká Sirůček [2007:194], „(…) stupňovala se nedůvěra v centrálně direktivní formy řízení a šířil se zájem o zahraniční ekonomickou teorii, (…).“ Krize v 70. letech se, i díky palivoenergetické orientaci na uhlí, potravinové soběstačnosti a zahraničnímu obchodu orientovanému na východ, nedotkla ČSSR v takové míře jako ostatních zemí a ve druhé polovině 70. let se tak čs. průmysl, který kladl důraz na elektrotechniku (ačkoli inovativnost a vyspělost v tomto odvětví značně zaostává za světovou špičkou), zemědělství i spotřeba obyvatel držely relativně na stejné úrovni. Důsledkem krize byl zejména růst cen dovážených výrobků, na jejichž zaplacení musely být použity prostředky ze zvyšujících se vývozů, což mělo za následek nižší domácí spotřebu. 16

Druhá krize přišla v 80. letech. Ceny zboží stále rostly, spotřeba materiálů potřebných pro průmysl a hotových výrobků se nadále snižovala. Do roku 1989 se hospodářský růst s každým pětiletým plánem snižoval. Oživení přinesl čtvrtý pětiletý plán (1966 – 1970), kdy produkce výrobních zařízení dala přednost výrobě spotřebního zboží, chemickému, sklářskému a polytechnickému průmyslu. [Sirůček, 2007] Zde je přehled průmyslových odvětví v 80. letech. Nejvýznamnější průmyslová odvětví v ČR v 80. letech 20. století Největší růst zaznamenala podle Mištery [1984] v Československu sídla v oblasti bohatých surovinových zdrojů a průmyslových závodů. V Čechách tak byla největší Praha se zázemím ve Středočeském kraji, hned po ní byla v Severočeském kraji ústecko-mosteckochomutovská aglomerace a Liberecko. Na Moravě to pak bylo zejména Brněnsko a Ostravsko s přilehlými uhelnými doly. „Nejsilněji zastoupeným průmyslovým odvětvím v Československu byly objemem produkce hutnictví a strojírenství.“ [Jakubec a kol., 2008:232] Nerovné rozmístění průmyslu v Československu, jak píše Mištera [1984], mající kořeny již v 19. století, platí i v 80. letech století dvacátého. Nejvíce se na průmyslové výrobě v ČSR podílel kraj Středočeský včetně Prahy (17, 4 %) a Severomoravský díky hutnictví a těžbě uhlí (17 %), naopak nejmenší podíl měl kraj Jihočeský (3,2 %) a Západočeský (4,4 %). Většina průmyslových odvětví měla sídlo v blízkosti svých surovinových zdrojů. Proto najdeme hutnictví železa (které navazuje na těžbu uhlí) v Severomoravském a Středočeském kraji (Kladno), dřevařský průmysl v Jihomoravském a Severomoravském kraji, strojírenský a elektrotechnický v Jihomoravském, Severomoravském a Středočeském včetně Prahy. Naopak průmysl stavebních hmot, stejně jako chemický, díky regionálnímu a místnímu významu je rozložen celkem rovnoměrně, ačkoli opět převládá ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Ze spotřebního průmyslu, který se podle Mištery [1984] lokalizuje zejména na základě tradice ve výrobě a spotřebě výrobků, se sklářský a keramický nacházejí v Severočeském a Západočeském kraji, textilní ve Východočeském, Severočeském a Severomoravském, naopak konfekční v neprůmyslových krajích s levnou pracovní silou a to v Jihomoravském a Severočeském. Potravinářský průmysl ovládl hlavně zemědělské kraje, a to Jihomoravský, Středočeský a Východočeský.

2.4 Hospodářský vývoj v České republice po roce 1989 Československo, od roku 1993 samostatná Česká republika, se v roce 1989 oprostilo od komunistické nadvlády a v devadesátých letech procházelo procesem transformace ekonomiky. Ta měla podle Sirůčka [2007:238] tři fáze, „první představuje liberalizace trhů a stabilizace ekonomiky, fázi druhou privatizace a restrukturalizace podniků, třetí pak koncentrace kapitálu, dokončení privatizačních, restrukturalizačních a dalších procesů.“ První fáze byla spojena s uvolněním fixně stanovených cen, což mělo za následek prudké zdražení výrobků, a s hospodářským poklesem. Druhá fáze představuje obnovu soukromého vlastnictví a podnikání, proces částečné restituce a privatizaci do té doby státních podniků. Toto období provází problematika neefektivního a neúplného právního řádu, nezkušenost bankovního sektoru i podvody a okrádání spojené s privatizací (viz. harvardské fondy, či „tunelování“ podniků). 17

Třetí etapu transformace můžeme ohraničit roky 1995 a 2004, tedy vstupem České republiky do Evropské unie. Tato dekáda znamenala orientaci průmyslu opět na zpracovatelské odvětví, výrobu strojů a dopravních prostředků, a splnění cílů a úkolů pro vstup republiky do EU. [Sirůček, 2007] Z hlediska vývoje průmyslové výroby, můžeme 90. léta podle Spěváčka a kol. [2002] rozdělit na 4 etapy, kterými jsou: • Transformační recese (mezi lety 1990 a 1992), • Hospodářské oživení (mezi lety 1993 a 1996), • Opětovná recese (mezi lety 1997 a 1999), • Oživení výroby (od roku 1999). Nejvýznamnější průmyslová odvětví v ČR v 90. letech 20. století Mištera [1997:16] říká, že „(…) na územní diferenciaci průmyslové výroby v jednotlivých oblastech (…)“, působily „(…) lokalizační faktory, které jsou úzce svázány s geografickým potenciálem krajiny (…).“ Největší koncentrace průmyslu byla tradičně v regionu středočeském. Podle Mištery [1997:15], tato oblast dosahovala „největšího podílu na hrubém domácím produktu.“ Následovaly regiony severomoravský a severočeský, nejvíce zastoupeny těžbou černého a hnědého uhlí, na což navazoval energetický průmysl, a jihomoravský s průmyslem strojírenským. Hutnictví železa a neželezných kovů bylo nejvíce zastoupeno v severomoravském, severočeském a středočeském regionu. Průmysl stavebních hmot byl rozmístěn vcelku rovnoměrně ve všech regionech, vyšší koncentrace byla v regionech jihomoravském, severočeském, východočeském a středočeském poblíž velkých měst. V západočeském a severomoravském regionu se těžilo dřevo, nábytek se vyráběl v Praze a regionech jihomoravském a jihočeském. Výroba papíru nejvíce probíhala v jihočeském, severomoravském a severočeském regionu. Chemický průmysl, náročný na kvalitní vodu, byl v malé míře zastoupen v jihočeském a západočeském regionu. Strojírenský průmysl byl rozmístěn nejrovnoměrněji, avšak s větší koncentrací ve středočeském a severomoravském regionu, kde navazoval na hutnictví a dále v regionu jihomoravském. Podle Mištery [1997:19] poskytoval „ve většině okresů nejvíce pracovních příležitostí v průmyslu.“ Elektrotechnický průmysl, zejména silnoproudá elektrotechnika působí v severomoravském a východočeském regionu. Spotřební průmysl byl podle Mištery [1997] lokalizován dle zdrojů surovin, pracovních sil, energetiky a spotřebních oblastí. Sklářský průmysl se tak soustřeďoval v severočeském a keramický v západočeském regionu. Textilní průmysl byl na základě tradic a levné pracovní síly koncentrován ve východočeském, severočeském a severomoravském regionu, konfekční pak v jihomoravském a severočeském regionu a v Praze, kožedělný a obuvnický průmysl v jihomoravském a východočeském regionu. Polygrafický průmysl byl nejvíce v Praze, středočeském a jihomoravském regionu. „Průmysl potravinářský,“ byl podle Mištery [1997:21], „nejrozvinutější v zemědělských oblastech“, tedy v jihomoravském, středočeském, východočeském a severočeském regionu. Mištera [1997:23] shrnuje průmysl 90. let následovně: „U všech odvětví průmyslu stále více převažují výrobní tradice, inercie, rozsah spotřební oblasti (akční rádius závodu) a sociální hlediska (zajištění nových pracovních příležitostí, doplňkový průmysl pro ženy, levná pracovní síla v nerozvinutých venkovských oblastech, nezaměstnanost).“ 18

Nejvýznamnější průmyslová odvětví v ČR po roce 2000 Na lokalizaci průmyslu v ČR se od 90. let takřka nic nezměnilo, průmysl se koncentruje ve stále stejných oblastech, nejsilnějším odvětvím je průmysl strojírenský, hutnický, potravinářský a chemický. K porovnání stavu průmyslu České republiky použiji podle dostupnosti dat ČSÚ roky 2003 (tedy vývoj těsně před vstupem do EU), a 2012. V roce 2003 dle ČSÚ průmyslová produkce stoupala. „Meziroční index průmyslové produkce dosáhl 108,9 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů 106,5 %.“7 Nejvyšší růst průmyslové produkce byl zaznamenán v odvětvích: •

„výroba pryžových a plastových výrobků (o 13,8 %),

•

Výroba dopravních prostředků a zařízení (o 12,4 %),

•

Výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (o 9,5 %).

Pokles průmyslové produkce byl zaznamenán v odvětvích: •

Výroba usní a výrobků z usní (o 19,3 %),

•

Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (o 2,8 %),

•

Těžba energetických surovin (o 0,4 %).“8

Produkce v roce 2012 naopak, vlivem ekonomické krize posledních let, klesala. „Průmyslová produkce v prosinci 2012 meziročně reálně klesla o 12,5 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů klesla o 5,8 %.“9 Na tomto poklesu se nejvíce podílela výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (snížení o 29,7 %), výroba pryžových a plastových výrobků (snížení o 16,9 %), těžba a dobývání (snížení o 19,7 výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (snížení o 17,7 %) a výroba strojů a zařízení (snížení o 14,3 %), %).

2.5 Průmyslová výroba ve východních Čechách od 70. let 20. století Průmyslová výroba ve Východočeském, resp. Královehradeckém kraji V 70. a 80. letech měl současný Královehradecký kraj paralelu v kraji Východočeském, ovšem v nepoměrně širším vymezení. Tehdejší kraj se na průmyslové produkci státu podle Mištery [1984] v 80. letech nejvíce podílel v oblasti strojírenství a textilního a potravinářského průmyslu, přičemž převažující složkou ekonomiky byl průmysl zejména v okresech Pardubice, Trutnov a Hradec Králové. „Na celostátní hrubé průmyslové výrobě se podílí Východočeský kraj 8,1 % a patří tak mezi středně významné oblasti. Z rozhodujících průmyslových odvětví se na celkové produkci téměř čtvrtinou podílí průmysl potravinářský, po pětině strojírenský a textilní, po desetině elektrotechnický a kovodělný a jen o málo méně průmysl chemický a gumárenský.“ [Mištera, 1984:167]

7

Dostupné na: . Dostupné na: . 9 Dostupné na: . 19 8

Význam Východočeského kraje z hlediska celostátní průmyslové výroby postupně upadal. Mištera [1997] hodnotí v 90. letech tento region jako jeden z nejméně se podílejících na HDP. Přehled odvětví průmyslu, která od 70. let dosahovala největšího významu (ačkoliv firmy zastupující tato odvětví v průběhu let zanikaly a dnes již existuje jen hrstka z nich) a jejich lokalizace ve Východočeském (a později Královehradeckém) kraji představuje tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Nejvýznamnější odvětví průmyslu v regionu od 70. let 20. stol. Průmysl

potravinářský

strojírenský

textilní chemický

Oblast průmysl

Sídlo

cukrovarnictví

Hradec Králové, Nový Bydžov, Hrochův Týnec, České Meziříčí

pivovarnictví

Náchod, Broumov, Dětenice, Trutnov, Miletín

lihovarnictví

Hradec Králové, Nový Bydžov, Nové Město nad Metují

mlékárenství

Opočno, Hlinsko, Hradec Králové, Nový Bydžov

zpracování masa Hradec Králové, Vamberk, Česká Skalice mlynárenství

Pardubice, Náchod, Předměřice nad Labem

pekárenství

Náchod

škrobárenství

Havlíčkův Brod

konzervárenství dopravní prostředky stroje elektrotechnika a elektronika

Dobruška Vysoké Mýto, Choceň Týniště nad Orlicí, Červený Kostelec, Ústí nad Orlicí, Jičín Hradec Králové, Pardubice, Trutnov Náchod, Broumov, Hořice, Trutnov, Dvůr Králové nad Labem Hradec Králové, Semtín, Nové Město nad Metují, Jaroměř, Hněvčeves

obuvnický

Skuteč

dřevozpracující

Náchod, Solnice

Zdroj: Mištera [1984], Mištera [1997], Bursa [2006], Bursa [2009], vytvořeno autorem

20

3 PRŮMYSLOVÁ VÝROBA V OKRESE TRUTNOV 3.1 Charakteristika okresu Trutnov Okres Trutnov leží v severní části Královehradeckého kraje a sousedí na severu s Polskem, na západě s Libereckým krajem, na jihu s okresem Hradec Králové a na východě s okresem Náchod. S 1 147 km2 je co do rozlohy největším okresem kraje, má 120 tisíc obyvatel10 a hustotu zalidnění 105 obyv./km2. Okresní město Trutnov má 31 tis. obyvatel. Území okresu je velmi členité, na severu se nachází pohoří Krkonoš, bohaté na vzácnou flóru a faunu, s nejvyšší horou ČR Sněžkou (1 602 m) a postupně přechází v pahorkatinu na jihu. Nejnižší nadmořská výška je v obci Kuks v povodí Labe - 263 m n.m. Půdy jsou méně úrodné. Lesy tvoří 46,8 % rozlohy okresu, zemědělská půda pokrývá 43,5 % okresu. Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 překročila hodnotu 9 %, o rok později to bylo již 10,8 %. Obě hodnoty jsou vzhledem k hodnotě celé ČR nadprůměrné. [ČSÚ (6)] Ke konci roku 2012 bylo v trutnovském okrese registrováno 29,5 tis. ekonomických subjektů, z nichž je přibližně 3,5 tis. průmyslových. [ČSÚ (5)] Z výsledků statistického šetření vyplývá, že silně dominovalo podnikání v oblasti obchodu, ubytování a stravování, s větším odstupem následuje stavebnictví a poté průmysl. [ČSÚ (4)]

3.2 Průmysl v okrese Trutnov v 70. až 90. letech 20. století Průmysl na Trutnovsku v 70. a 80. letech 20. století Trutnovský okres byl již v 70. letech poměrně silně průmyslově orientovaný. V sekundéru bylo zaměstnáno 52,2 % pracujících, z toho 38 % v textilním průmyslu, 33 % v strojírenském, elektrotechnickém a kovodělném průmyslu, 9,6 % v průmyslu paliv a 6,6 % v průmyslu papírenském; na tisíc obyvatel okresu připadalo 276 osob pracujících v průmyslu. Do objemu průmyslové výroby v ČSR přispíval 1,8 %, což znamenalo 15. pozici v republice. [Fejgl, 1983] Třemi nejvýznamnějšími odvětvími 70. let byl textilní (1/7 produkce celé ČSR), strojírenský a papírenský průmysl. Na území okresu se v roce 1980 nacházelo 86 průmyslových podniků, z toho bylo 41 textilních (největší byl Texlen v Trutnově, Tiba a Juta ve Dvoře Králové nad Labem. Nejrychleji se rozvíjel průmysl strojírenský, kovodělný a elektrotechnický. [Fejgl, 1983] Ve shrnutí Fejgl [1983:33] konstatuje, že „sedmdesátá léta přinesla další významný růst průmyslových kapacit na okrese, dynamický rozvoj celkové produkce, což se odrazilo ve zvýšení životní úrovně nejen pracovníků v průmyslové výrobě, ale všech obyvatel okresu.“ Přehled největších firem podle počtu zaměstnanců v roce 1987 představuje tabulka č. 2. V 80. letech se v Trutnově do popředí dostává také průmysl dřevozpracující (n. p. Východočeské dřevařské závody Trutnov) a těžba vápence na Vrchlabsku. Z dalších významných podniků v okrese Trutnov můžeme jmenovat tepelnou elektrárnu navazující na těžbu černého uhlí v žacléřsko-svatoňovické oblasti (VUD Malé Svatoňovice) a nacházející se 10

Údaj k 31.12.2011 21

v Poříčí u Trutnova, a dále pak KARA Trutnov (výroba a zpracování kožešin). [Mištera, 1984] Investice v 70. letech (ale také v 80. letech, pozn. aut.) podporovaly zejména těžbu černého uhlí a mechanizaci Texlenu v Trutnově. Produktivita práce se díky technologiím zvyšovala, nicméně zaměstnanost v průmyslu do roku 1980 klesla téměř o desetinu, zejména v textilnictví. [Fejgl, 1983] Tabulka č. 2: Největší podniky v okrese Trutnov v roce 1987 Podnik

Sídla poboček

Počet zaměstnanců

Průmysl

TEXLEN, TRUTNOV

Trutnov, Úpice, Rudník, Mladé Buky, Malé Svatoňovice, Žacléř, Rtyně v Podkrkonoší, Horní Maršov, Chvaleč

4363 textilní

TIBA, DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM

Dvůr Králové nad Labem, Mostek, Vrchlabí, Lánov, Kocbeře

3633 textilní

VÝCHODOČESKÉ UHELNÉ DOLY, SVATOŇOVICE

Žacléř, Rtyně v Podkrkonoší, Radvanice, Malé Svatoňovice

2851 těžební

KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY HOSTINNÉ

Hostinné, Dolní Branná, Svoboda nad Úpou

2246 papírenský

ZPA, TRUTNOV, K. P.

Trutnov

1923 strojírenský

JUTA,DVUR KRALOVE,S.P.

Dvůr Králové nad Labem, Úpice, Bernartice, Trutnov

1727 textilní

TESLA ROŽNOV

Vrchlabí

1583 strojírenský

AZNP MLADÁ BOLESLAV

Vrchlabí

1040 strojírenský

ZSE KABLO KLADNO

Vrchlabí

968 strojírenský

MILETA,HOŘICE V/P

Vrchlabí, Dolní Branná, Černý Důl, Borovnice

951 textilní

Zdroj: Federální statistický úřad, 1987; ČSÚ (1); vytvořeno autorem

K lepšímu přehledu o významu a podílu jednotlivých průmyslových odvětví v okrese Trutnov v roce 1987 poslouží graf č. 1, graf č. 2 a tabulka č. 3, obsahující hodnoty indexu specializace11. Jde o vyjádření významnosti průmyslu územní jednotky hierarchicky nižší (v našem případě okresu) vůči územní jednotce hierarchicky vyšší (v našem případě kraje) a vzorec pro výpočet vypadá následovně:

ܲ௜௢ ܲ ‫ܫ‬௦௜ ൌ ௜௖ ܲ௝௢ ܲ௝௖ Kde:

11

Isi P o c i j

Index specializace Počet zaměstnaných zaměstnaní v daném průmyslovém odvětví zaměstnaní v průmyslu celkem region hierarchicky nižší region hierarchicky vyšší

Index specializace je zde počítán pro odvětví průmyslu s podniky mající 100 a více zaměstnanců 22

Hodnoty výpočtu se pohybují okolo hodnoty 1. Pokud jsou vyšší, význam daného odvětví je v hierarchicky nižší územní jednotce větší než v územní jednotce hierarchicky vyšší a naopak. Graf č. 1: Průmyslová odvětví podle počtu zaměstnanců v okrese Trutnov v roce 1987

Zdroj: Federální statistický úřad, 1987; ČSÚ (1); vytvořeno autorem Pozn.: Ostatní = potravinářský, gumárenský, dřevozpracující a průmysl stavebních hmot, keramiky a skla

Graf č. 2: Průmyslová odvětví podle počtu zaměstnanců v ČR v roce 1987

Zdroj: Federální statistický úřad, 1987; ČSÚ (1); vytvořeno autorem Pozn.: Ostatní = kožedělný, petrochemický a chemický, energetický, ostatní zpracovatelský (výroba nábytku, hudebních nástrojů, klenotů, bižuterie atd.), gumárenský, kovodělný, dřevozpracu dřevozpracující, jící, papírenský, polygrafický, tabákový 23

Tabulka č. 3: Index specializace průmyslu v okrese Trutnov v roce 1987 Průmysl


papírenský textilní a oděvní těžební gumárenský energetický strojírenský kožedělný dřevozpracující průmysl stavebních hmot, keramiky a skla potravinářský

2363 10980 2851 575 747 9465 898 180 291 149

Index specializace 5,741 4,557 1,151 0,900 0,892 0,835 0,664 0,349 0,177 0,070

Zdroj: Federální statistický úřad, 1987; ČSÚ (1) vlastní výpočty, vytvořeno autorem

Z tabulky č. 3 je patrné, že největší význam v porovnání s územím celé ČR pro okres Trutnov měl v roce 1987 průmysl papírenský, textilní a oděvní a těžební. Těžební průmysl byl zastoupen jen nepatrně více než průměr za území celé ČR, papírenský a textilní a oděvní průmysl však velmi výrazně dominovaly Trutnovsku. Index specializace papírnictví a textilnictví a oděvnictví byl v okrese Trutnov více než 4krát resp. 5krát větší než průměrné hodnoty ČR. Tento vývoj dle mého názoru má původ právě v tradici a výskytu vhodných surovin těchto dvou odvětví v této oblasti Podkrkonoší. Grafický přehled rozmístění průmyslu v okrese Trutnov v roce 1987 podle firem s více než 100 zaměstnanci pak předkládá obrázek č. 1.

24

Obrázek č. 1: Rozmístění průmyslu v okrese Trutnov v roce 1987

Zdroj: Federální statistický úřad, 1987; ČSÚ (1);databáze ESF MU, vytvořeno autorem

25

Průmysl na Trutnovsku v 90. letech 20. století Průmysl na Trutnovsku prošel v 90. letech 20. století několika významnými změnami. V rámci transformace české ekonomiky došlo k privatizaci podniků, podniků, která ovšem z průběhu celostátního nijak nevybočovala. Důležitým krokem však bylo uzavření podniku Východočeské uhelné doly Malé Svatoňovice, významného zaměstnavatele trutnovského okresu. Konkrétně v roce 1990 byl uzavřen důl svatoňovický, v roce 1992 důl žacléřský a v roce 1994 důl radvanický. K tomuto kroku došlo zejména kvůli finanční ztrátovosti těžby zdejšího černého uhlí12. Na těžbu uhlí v Žacléři ještě v 90. letech navázala firma GEMECGEMEC UNION, která se však těžbou zabývala pouze okrajově a pozornost pozornost do dnešní doby věnuje především rekultivaci krajiny. Do popředí se dostává průmysl strojírenský, zejména elektrotechnický (v roce 1992 byl v Trutnově spuštěn provoz firmy TYCO Electronics, odštěpného závodu ZPA a dnes největšího zaměstnavatele v tomto odvětví od v okrese Trutnov), který dle mého názoru poskytl i mnoho pracovních příležitostí právě bývalým pracovníkům VUD Malé Svatoňovice a většiny textilních podniků, které byly v 90. letech nuceny snižovat produkci a počty zaměstnanců. Další zahraniční investice investice se projevily až po začátku nového tisíciletí. Ačkoliv průmysl textilní upadal, v jeho produkci byl Východočeský region v České republice v 90. letech stále na 1. místě. [Mištera, 1997] V polovině 90. let 20. století měla dle statistické správy [1995:6] [1995:6] ekonomika trutnovského okresu „(…) výrazně průmyslový charakter.“ Průmysl zaměstnával v roce 1994 19,2 tis. obyvatel, nejdůležitějším odvětvím byl, jak již zdůrazňoval Mištera [1997], průmysl textilní, dále pak „(…) polygrafický a papírenský průmysl, elektrotechnický, elektrotechnický, strojírenský, potravinářský a kovozpracující průmysl.“ Zastoupení jednotlivých odvětví podává graf č. 3. [Okresní statistická správa, 1995] Graf č. 3: Struktura výroby průmyslu podle odvětví v % (r. 1994)

Zdroj: Okresní statistická správa, 1995; vytvořeno autorem

Významnými centry tehdejšího východočeského regionu a zároveň dnešního trutnovského okresu byla města Trutnov, Dvůr Králové nad Labem a Vrchlabí. Největším centrem této oblasti bylo okresní město Trutnov. V 90. letech začala mít v Trutnově strojírenská výroba navrch nad textilnictvím. Textilní výroba však stále dominovala v dalším větším městě, ve Dvoře Králové nad Labem. Ve Vrchlabí pak převažoval průmysl strojírenský, zejména výroba automobilů, kabelů a elektrotechnika. Podniky jsou jsou rozmístěny v několika lokalitách na území těchto měst. [Mištera, 1997] 12

Nutno dodat, že těžba v této oblasti byla ztrátová už za komunismu, nicméně stát v tu dobu nepřipustil nákup těchto surovin z jiných zemí. 26

3.3 Průmysl v okrese Trutnov po roce 2000 Důležitými mezníky průmyslové výroby na Trutnovsku po roce 2000 bylo ukončení provozu podniku Texlen v Trutnově, Tiba ve Dvoře Králové nad Labem (dvou největších zaměstnavatelů 80. let) a Strojtex ve Dvoře Králové nad Labem. Na textilní výrobu podniku Tiba dnes navazuje v menším rozsahu GRUND v Mladých Bukách, mnoho dalších podniků je buď nadále v provozu (ZPA Smart Energy a.s. v Trutnově), sloučilo se do holdingů (KRPA Holding CZ a. s. – bývalé Krkonošské papírny Hostinné) nebo se věnuje výrobě stejných nebo podobných produktů díky novým vlastníkům pod zcela jiným názvem (Rubena v Rudníku – dnes AVON Automotive a. s.). S novým tisíciletím přišli na území okresu také noví zahraniční investoři – Siemens, s. r. o.13 a Continental Automotive Czech Republic s. r. o. v Trutnově, ARGO – HYTOS s. r. o. ve Vrchlabí nebo TAKATA Parts s. r. o., mající pobočky v Dolní Kalné a Rtyni v Podkrkonoší. Přehled největších firem v okrese Trutnov podle počtu zaměstnanců podává tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Největší podniky v okrese Trutnov v roce 2013 Podnik JUTA a.s. DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM TYCO ELECTRONICS EC TRUTNOV s.r.o.

Sídla poboček


Dvůr Králové nad Labem, Úpice, Bernartice, Adamov Trutnov

Průmysl

1623 textilní 1117 strojírenský

CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC s. r. o., TRUTNOV

Trutnov

871 strojírenský

ŠKODA AUTO a. s. MLADÁ BOLESLAV

Vrchlabí

664 strojírenský

ARGO-HYTOS s. r. o.

Vrchlabí

547 strojírenský

TAKATA Parts s. r. o.

Rtyně v Podkrkonoší, Dolní Kalná

527 strojírenský

NKT cables Vrchlabí

Vrchlabí

453 strojírenský

AVON AUTOMOTIVE, a. s.

Rudník

422 gumárenský

Siemens, s. r. o

Trutnov

416 strojírenský

KRPA Holding CZ, a. s.

Hostinné, Dolní Branná

372 papírenský

Zdroj: Hospodářská komora ČR; vlastní zjištění; ČSÚ (2) vytvořeno autorem

Analogicky, jako pro rok 1987, zde představuji pro lepší přehled význam a podíl jednotlivých odvětví průmyslu v okresu v porovnání s celou ČR. Grafy č. 4 a 5 zobrazují podíly jednotlivých odvětví podle podniků s více než 100 zaměstnanci v okrese Trutnov, resp. v ČR. Vzhledem k nedostupnosti údajů pro celou ČR pro rok 2013, je použit rok 2011. Tabulka č. 5 uvádí index specializace, jehož vysvětlení a postup výpočtu viz výše, podkapitola 3.2.2.

13

V současné době probíhá výstavba druhé výrobní haly v těsné blízkosti původní firmy. 27

Graf č. 4: Průmyslová odvětví podle počtu zaměstnanců v okrese Trutnov v roce 2013

Zdroj: Český statistiký statistiký úřad, 2006, 2011; Databáze ESF MU; ČSÚ (2); vlastní zjištění; vytvořeno autorem

Graf č. 5: Průmyslová odvětví podle počtu zaměstnanců v ČR v roce 2012

Zdroj: ČSÚ (3), vytvořeno autorem Pozn.: ostatní = hutnický, textilní a oděvní, těžební, dřevozpracující, energetický, petrochemický a chemický, papírenský, polygrafický, farmaceutický, kožedělný

28

Tabulka č. 5: Index specializace průmyslu v okrese Trutnov v roce 201314

textilní a oděvní

Index specializace 9465 4,378

papírenský

2363

2,903

strojírenský

10980

1,698

Průmysl


průmysl stavebních hmot, keramiky a skla

898

1,098

energetický

1195

0,602

gumárenský

747

0,552

2851

0,549

potravinářský Zdroj: ČSÚ (2,3); vlastní zjištění a výpočty; vytvořeno autorem

Pokud porovnáme tabulky č. 3 a 5, tedy index specializace průmyslu v okrese Trutnov v roce 1987 a v roce 2013, nemůžeme přehlédnout změnu v pořadí nejvýznamnějších odvětví průmyslu v okrese, a to především v hodnotách, které určují index specializace těchto odvětví. Papírenský průmysl v roce 2013 sestoupil na druhou příčku za průmysl textilní a oděvní a svůj význam snížil z 5,7 na 2,9 hodnoty indexu specializace, tedy téměř na polovinu hodnoty z roku 1987. K poklesu významu došlo také v odvětví energetiky a gumárenství. Těžební průmysl, který v roce 1987 zaujímal 3. místo a měl tedy poměrně velký význam, se v roce 2013 mezi podniky s více než 100 zaměstnanci, stejně jako průmysl kožedělný a dřevozpracující, neumístil. Všeobecně můžeme pokles zaměstnanosti a nižší hodnoty indexu specializace přisuzovat také postupnému zvyšování zaměstnanosti v terciéru na úkor sekundéru. Textilní a oděvní průmysl naopak povýšil na první příčku, jeho význam ale zůstal takřka stejný, jako v době před Sametovou revolucí. Největší podíl na této vyšší hodnotě významu odvětví v okrese má, dle mého názoru, obrovský celorepublikový pokles výroby a zaměstnanosti v textilním a oděvním průmyslu. Strojírenský průmysl, dnes největší zaměstnavatel v okrese Trutnov, zdvojnásobil svůj význam z hodnoty 0,8 z roku 1987 na 1,7 v roce 2013, a povýšil tudíž na 3. příčku. Za tímto vývojem jistě stojí i příchod zahraničního kapitálu v podobě firem Continental či Siemens po roce 2000. Ještě většího významu nabyl průmysl stavebních hmot, keramiky a skla, jehož hodnota je více než 6krát vyšší v roce 2013, než byla v roce 1987 a obsadil tak nyní 4. pozici. V tomto případě podobně jako v textilním a oděvním průmyslu zřejmě poklesl význam odvětví v rámci celé republiky. Absolutně největší skok však zaznamenal průmysl potravinářský, který se v roce 2013 sice umístil na poslední pozici významnosti odvětví zahrnující firmy se 100 a více zaměstnanci, význam tohoto průmyslu byl však oproti roku 1987 téměř osminásobně větší. V tomto případě můžeme říci, že mnoho potravinářských podniků má již od 80. let celorepublikově pouze lokální nebo regionální charakter (např. pekárny, pivovary) a počet zaměstnanců v rámci podniku tak málokdy převyšuje hodnotu 100. Pokud je založen podnik s více než 100 zaměstnanci, jako právě v trutnovském okrese ve Dvoře Králové nad Labem (čokoládovna Carla), hodnota indexu specializace se může výrazně zvýšit. Na obrázku č. 2 je pak zobrazeno rozmístění průmyslových odvětví podle podniků se 100 a více zaměstnanci v roce 2013.

14

Vzhledem k nedostupnosti dat za ČR v roce 2013, vztaženo k hodnotám za celou ČR ke konci roku 2011. Data za okres Trutnov jsou za rok 2013. 29

Obrázek č. 2: Rozmístění Rozmístění průmyslu v okrese Trutnov v roce 2013

Zdroj: ČSÚ (2), databáze ESF MU, 2013; vlastní zjištění, vytvořeno autorem

30

3.4 Nejvýznamnější průmyslová odvětví okresu Trutnov V této podkapitole se budu zabývat odvětvími, která mají národní nebo nadnárodní význam - vyvážejí podstatnou část své produkce do zahraničí, nebo zastupují silné postavení v celorepublikovém významu. Patří sem průmysl papírenský, textilní, potravinářský a strojírenský. Podkapitolu zakončím stručným komentářem k průmyslu stavebních hmot, keramiky a skla, jelikož mezi roky 1987 a 2013 zaznamenal největší nárůst významu (index specializace se zvýšil téměř 8krát díky upadajícímu významu tohoto oboru v rámci celé republiky) mezi odvětvími průmyslu v okrese Trutnov. Papírenský průmysl Podkrkonoší, jehož součástí je i dnešní trutnovský okres, představovalo podle Švece [1985] od středověku příznivé podmínky nejen pro lnářský průmysl, ale i pro výrobu papíru. Papír se sice původně vyráběl z hadrů, nicméně s vývojem doby se surovinové zdroje přeměnily na dřevo a horskou vodu, jichž bylo a je v této oblasti dostatek. Papírenský průmysl se zde rozvíjel zhruba od 16. Papírny v této oblasti vznikaly a zanikaly až do 19. století. Častými příčinami konců papíren byly požáry nebo války ale i nevyhnutelnost ústupu textilnímu průmyslu a velká konkurence na poměrně malém území. V roce 1945 deset největších podkrkonošských papíren vyprodukovalo 15 % papíru celé české produkce. Specializovaly se (a v Hostinném dodnes specializují) mimo jiné na netradiční produkty, jako jsou poštovní, konceptní či kancelářský papír, lepenka nebo balící papír. Švec [1985:70] dokládá statistiku z poválečného vývoje: „Dohromady tyto závody Krkonošských papíren“, kam patřila i papírna v Hostinném (pozn. aut.), „měly 2285 zaměstnanců a jejich roční výrobní kapacita byla 2350 t papíru, 1950 t celulózy a 88 t sešitů.“ V roce 1948 byl počet zaměstnanců až 3750. Největšího rozmachu se tomuto odvětví podle Švece [1985] dostalo ve druhé polovině 19. století. Nejstarší papírnou Podkrkonoší byla trutnovská, druhá nejstarší papírna se nacházela v Kunčicích, třetí v Prostředním Lánově. Roku 1835 byla založena papírna Labský mlýn v Hostinném, na jejíž produkci navázala dnešní KRPA Holding CZ, a. s. (Obr. č. 3), jediná papírna v okrese Trutnov.15 Obr. č. 3: KRPA Holding CZ, a. s. , pobočka Krkonošské papírny a. s.

Zdroj: Pořízeno autorem

15

Dostupné na: , 31

Na papírenský průmysl v okrese Trutnov v 90. letech 20. století navázal průmysl polygrafický, ovšem pouze menšího významu. Nejvýznamnějšími tiskárnami byly TISKÁRNA OFSET, založena v roce 1990, a Tiskárna LT, založena v roce 1992. [Burdychová a kol., 2003] Textilní průmysl Za to, že se stal v 17. stol. jedním z nejrozšířenějších odvětví obživy obyvatelstva, mohou podle Kunce [2000] příznivé klimatické podmínky. Největší podíl na umístění a rozvoji textilnictví v podhůří Krkonoš měl zejména dostatek kvalitní vody a dřeva z lesů a poději také uhlí ze žacléřské pánve, které poháněly výrobní stroje. Vývoj počtu textilních závodů mezi lety 1780 a 1902 dokládá tabulka č. 6. Nejvýznamnějším odvětvím byla lnářská výroba. Již roku 1592 vznikl cech tkalců v Trutnově. Největšího rozkvětu se plátenictví dostalo za vlády Marie Terezie, na jejíž popud bylo založeno v druhé polovině osmnáctého století několik škol. [Krkonoše, 1999] Hned za lnářskou výrobou stálo bavlnářství. To dosáhlo v 19. století velkého významu ve Dvoře Králové i díky slavnému rodákovi tohoto města – Josefu Sochorovi a jeho rodině. Ten zde vybudoval a rozšířil textilní tiskařství. Jeho syn dosáhl velkého věhlasu dokonce až v Belfastu. [Ryška, 2003] Tabulka č. 6: Vývoj počtu textilních podniků ve Východočeském kraji mezi lety 1780 – 1902 Rok 1780 1841 1902

Počet závodů

Umístění v rámci ČR 7 56 333

5 4 2

Zdroj: Mareš [1976, citováno dle Kunc 2000], vytvořeno autorem

Ve Východočeském kraji pracovala ve 30. letech 20. století více než polovina průmyslových pracovníků stále v textilním průmyslu. Konkrétně v okrese Trutnov vynikala zejména po válce bavlnářská (Tiba) a lnářská výroba (Juta) ve městě Dvůr Králové nad Labem, lnářská výroba pak také v Trutnově (Texlen). Tiba a Texlen v roce 1989 dokonce patřily mezi 10 nejvýznamnějších podniků textilního průmyslu v ČR podle počtu zaměstnanců. Po revoluci vlivem zahraniční konkurence produkce textilního průmyslu klesala. [Kunc, 2000] Konkrétně podnik Texlen ve své výroční zprávě z roku 1996 uvádí, že byl nucen zavést úsporná opatření slučováním svých 11 dceřinných společností. V roce 1999 mezi největší textilní podniky ČR v trutnovském okrese ovšem stále patřily lnářské podniky JUTA, a.s. Dvůr Králové nad Labem a Texlen Lena, a.s. Trutnov a bavlnářský podnik TIBA, a.s. Dvůr Králové nad Labem. [Kunc, 2000] V současnosti z významnějších podniků textilního průmyslu (nad 100 zaměstnanců) v okrese Trutnov funguje pouze Juta, a.s, která je dle statistik ČSÚ pro rok 2012 s více než 1500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem okresu, dále GRUND Textil s.r.o., který, jak již bylo řečeno, převzal část výrobních kapacit a portfolia od Tiby a nový podnik TESSITURA MONTI CEKIA v Borovnici. Podnik Texlen definitivně ukončil výrobu v roce 2008 (Obr. č. 4)

32

Obrázek č. 4: Jedna z opuštěných továren bývalého podniku Texlen

Zdroj: Pořízeno autorem Potravinářský průmysl v okrese Trutnov Z potravinářského průmyslu nadnárodního a celorepublikového významu v trutnovském okrese vynikají jen Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. (Obr. č. 5), které mají v Trutnově pobočku. Ostatní odvětví mají pouze lokální význam. [Bursa, 2009] Podle počtu zaměstnanců jsou dnes nejvýznamnější již zmiňované Pekárny a cukrárny Náchod, a.s., následuje čokoládovna CARLA spol. s r. o. ve Dvoře Králové a Zvičinské uzeniny a lahůdky s. r. o. v Dolní Brusnici. Tyto firmy patří do kategorie 100 – 250 zaměstnanců. Obrázek č. 5: Pekárny a cukrárny Náchod, a. s., pobočka Trutnov

Zdroj: Foto Jiří Russ, dostupné na:

Strojírenský průmysl Strojírenský průmysl má na území ČR, Královehradeckého kraje i okresu Trutnov dlouhou tradici. V dnešní době zaměstnává ze všech průmyslových odvětví nejvíce zaměstnanců na Trutnovsku. Největšími podniky jsou TYCO Electronics EC Trutnov s.r.o., 33

který se v roce 1992 odštěpil (stejně jako firma ABB) od společnosti ZPA, a dokonce se podle statistik ČSÚ v roce 2012 umístil mezi deseti největšími zaměstnavateli v kraji. Dále pak CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC s.r.o., TRUTNOV (viz. kapitola 4), ŠKODA AUTO a.s. MLADÁ BOLESLAV (Obr. č. 6), ARGO-HYTOS s.r.o. (Obr. č. 7) a pětici největších zaměstnavatelů strojírenského průmyslu uzavírá TAKATA Parts s.r.o. V současné době probíhá výstavba nové haly firmy Siemens (Obr. č. 8), která aktuálně zaměstnává zhruba 400 osob, nicméně její rozšíření ji pravděpodobně posune do kategorie zaměstnavatelů s 500 a více zaměstnanci. Obrázek č. 6: Škoda Auto a. s. Mladá Boleslav, pobočka Vrchlabí


Obrázek č. 7: ARGO-HYTOS s.r.o., Vrchlabí


34

Obrázek č. 8: Výstavba nové výrobní haly firmy Siemens v Trutnově


Pouze pobočka firmy Škoda Auto a.s. ve Vrchlabí je původní českou firmou s dlouhou historií (ostatní jsou výsledkem zahraničních investic na Trutnovsku). Ještě pod názvem společnosti AZNP Vrchlabí se zde vyráběly karoserie autobusů, osobních automobilů (především značky ŠKODA) sanitních vozů i kostry letadel. po 2. světové válce dočasně převážila oprava těchto prostředku a poté se opět přešlo na výrobu nových strojů. [Flégl a kol., 1958] Průmysl stavebních hmot, keramiky a skla Toto odvětví má v okrese Trutnov taktéž dlouholetou tradici, za níž vděčí především bohatým nalezištím nerostných surovin potřebným k výrobě. Význam průmyslu stavebních hmot, keramiky a skla v okrese mezi lety 1987 a 2013 vzrostl téměř 8krát v porovnání s celou ČR. Za tento nárůst dle mého názoru vděčí spíše, jak jsem již zmínila výše, ustávání produkce tohoto odvětví na území ČR, než výraznému nárůstu produkce na území okresu Trutnov. Letitou tradici v Podkrkonoší mají (z podniků nad 100 zaměstnanců) Krkonošské vápenky Kunčice, a. s. (dříve pobočka podniku CEVA Prachovice, Obr. č. 9), KERAMTECH s. r. o. (dříve pobočka firmy Elektroporcelán Louny) v Žacléři a Vánoční ozdoby, VUD ve Dvoře Králové nad Labem. Obrázek č. 10: Krkonošské vápenky Kunčice, a. s.


35

4 PŘÍPADOVÁ STUDIE: CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC S.R.O., TRUTNOV Případovou studii jsem zvolila k lepšímu přiblížení průmyslové výroby v okrese Trutnov čtenáři této práce. Je to vhodný příklad, jak ukázat významnost strojírenského průmyslu v okrese Trutnov v současné době na konkrétním případě a poukázat na další potenciální rozvoj a udržitelnost tohoto odvětví. Firmu Continental jsem vybrala z důvodu významu subjektu pro průmysl v okrese ale i vzhledem k mému již téměř dvouletému působení v této společnosti. Continental-Caoutchouc und Gutta-Percha Compagnie byla založena 8. 10. 1871 v Hannoveru. V prvním závodě na Vahrenwalder Strasse se vyráběly pneumatiky pro kočáry a jízdní kola, pryžované látky a zboží z měkké pryže. Logo této společnosti – skákající kůň byla vytvořena v roce 1882, v roce 2013 se dočkalo poslední výraznější změny (kůň již není v kruhu a nově logo doprovází slogan, viz. Obr. č. 11). [Interní podklady, Continental] Obrázek č. 11: Nové logo firmy Continental

Zdroj: Interní podklady firmy Continental

V současné době má firma Continental téměř 250 závodů v 36 zemích po celém světě (viz. Obr. č. 12), z nichž je téměř 80 v Evropě (mimo Německa) a více než 40 v Německu16. V České republice je celkem šest výrobních poboček (viz. Obr. č. 13), z nichž pět vyrábí komponenty pro strojírenský průmysl, v Otrokovicích pak probíhá výroba pneumatik a výrobků z kaučuku, v Chomutově se nachází vývojové centrum17. V Trutnově působí firma od prosince roku 2007, kdy došlo k fúzi mezi ní a společností Siemens VDO. Touto integrací posílila společnost svou pozici na světovém trhu a rozšířila své portfolio výrobků. Závod v Trutnově je zobrazen na obrázku č. 14. [[Interní podklady, Continental]

16

Dostupné na: 17 Tamtéž 36

Obrázek č. 12: Rozmístění poboček firmy Continental ve světě (mimo Evropu)

Zdroj: Interní podklady firmy Continental

Obrázek č. 13: Pobočky firmy Continental v ČR Trutnov Adršpach Jičín Frenštát p.R.

Otrokovice Brandýs n.L. Zdroj: Interní podklady firmy Continental, upraveno autorem

Obrázek č. 14: Continental Automotive Czech Republic, s. r. o., Trutnov

Zdroj:

Continental Automotive Czech Republic, s. r. o. se sídlem v Trutnově je nejmenší pobočkou firmy Continental podle počtu zaměstnanců v České republice. Navzdory této 37

skutečnosti je s 871 zaměstnanci třetím největším zaměstnavatelem v okrese v roce 2013. Pracovníci dojíždí zejména z trutnovského okresu - 450 zaměstnanců je dle místa trvalého bydliště přímo z Trutnova. S velkým odstupem následuje Úpice s 54 pracovníky, ze Žacléře dojíždí 41 lidí. Z ostatních obcí dojíždí 30 a méně zaměstnanců. [Interní podklady, Continental] Podíl pracovníků dojíždějících do firmy Continental na celkovém počtu pracovníků v průmyslu v jejich místě trvalého bydliště znázorňuje obrázek č. 15. Data za počty pracovníků v průmyslu v jednotlivých obcích jsou vzhledem k jejich nedostupnosti za rok 2013 z roku 2011. [SLDB, 2011] Produktové portfolio jednotlivých českých poboček je popsáno v tabulce č. 7. Trutnovská pobočka je z pohledu organizační struktury rozdělena do 2 výrobních divizí. Jsou to divize ES „ Engine Systems“ zabývající se výrobou vysokotlakých čerpadel, jak pro dieselové, tak pro benzínové motory, a divize S&A „Sensors and Actuators“ vyrábějící ventily pro recirkulaci výfukových plynů. Tyto dvě divize pak v celosvětovém rozložení patří do sektoru „Powertrain“ a skupiny „Automotive“18. Trutnovský závod je stejně jako většina závodů v České republice závodem montážním. Naprostá většina komponentů finálních výrobků se dodává do závodu ze všech možných koutů světa a operátoři na montážních linkách z těchto komponentů sestaví konečný produkt. Tento produkt, ať už je to ventil nebo čerpadlo, se na konci výrobního procesu otestuje, veškeré hodnoty testů zarchivují a výrobky se odesílají zákazníkům. [Interní podklady, Continental]

18

Dostupné na: 38

Obrázek č. 15: Podíl zaměstnanců firmy Continental na počtu zaměstnanců v průmyslu v okrese Trutnov

Zdroj: Interní podklady firmy Continental; SLDB 2011; grafický podklad - databáze ESF MU, 2013; vytvořeno autorem 39

Tabulka č. 7: Předmět výroby poboček firmy Continental Lokalita Počet zaměstnanců

Výroba

Brandýs nad Labem

Frenštát pod Radhoštěm

Adršpach

Trutnov

Jičín

Otrokovice

cca 1700

cca 2200

cca 1000

cca 900

cca 1300

cca 5000

palivové dopravní jednotky s palivoměrem

elektronické řídící ložisková systémy víka karosérií

ventily

palubní přístroje a ovládací panely klimatizací

el. řídící systémy motorů automobilů

vysokotlaká čerpadla

rádia a navigační systémy

elektronické řídící systémy přístrojových desek teplotní, polohové a rychlostní senzory ventily

trysky, čerpadla a hadicové systémy

pnaumatiky pro osobní automobiliy

brzdové systémy

plastikářské lisovací centrum

pnaumatiky pro nákladní automobily nízkotlaká čerpadla

nástrojárna

Zdroj: Interní podklady firmy Continental, vytvořeno autorem

Podnik v Trutnově nebyl, stejně jako jiné firmy strojírenského a zejména automobilového průmyslu po celém světě, ušetřen dopadů ekonomické krize z roku 2008. Ty se projevily zejména úspornými opatřeními v oblasti výroby, směnového provozu a počtu zaměstnanců. Continental v Trutnově se na konci roku 2012 potýkal s finanční ztrátou, jejímž důsledkem byla mimo jiné absence valorizace mezd. Ačkoli se mzdy na začátku roku nezvýšily, firma tímto jednáním mohla zachovat řadu pracovních míst. Celosvětově však Continental vyprodukoval značný zisk a tak se všichni jeho zaměstnanci dočkali ročního bonusu, který alespoň částečně v Trutnově nahradil již zmiňovanou valorizaci. Na lepší časy se začalo blýskat s příchodem nového ředitele v říjnu roku 2012, kterým je Fernando Viturtia Caurcel, Španěl, který sem přišel z vedoucí pozice v Číně. S ním a s rokem 2013 totiž přišly i nové zakázky a perspektivní projekty, které podle ředitele přinesou udržitelný růst pro trutnovský závod. Trutnov totiž bude první lokalitou v rámci Continentalu, která bude vyrábět turbodmychadla. Dále se zde budou vyrábět nové dieselové vstřikovací systémy a vysokotlaké senzory. S novými projekty se plánuje zvýšit i počet zaměstnanců, díky čemuž se zdejší podnik posune do kategorie nad 1000 zaměstnanců.

40

ZÁVĚR Industrializace měla v českých zemích odlišný průběh v porovnání s jinými částmi Evropy i světa. Nejen, že u nás započala o několik desítek let později, důraz však kladla také na jiná odvětví, než tomu bylo např. ve vyspělejších zemích západní Evropy. Tento vývoj byl dán, dle mého názoru, zejména tradicí výrobních odvětví, dostupností potřebných surovin a levné pracovní síly. Proto u nás měl největší význam průmysl textilní a potravinářský, těžba uhlí a hutnictví železa. Strojírenský průmysl se v Československu začal výrazněji prosazovat až ve 30. letech 20. století. Průmyslová výroba se však po celém světě vždy přizpůsobovala potřebám světového dění. Před a během obou světových válek se tak soustředila na výrobu zbraní a další strojírenský průmysl a utlačovala průmysl spotřební. Podobný průběh měla i během různých recesí a ekonomických krizí. V Československu však průmyslovou výrobu kromě válek a ekonomických krizí mezi roky 1945 a 1989 ovlivňoval komunismus a jeho politické rozhodování. Docházelo tak k umělému prosazování zejména těžebního a hutnického průmyslu a těžkého strojírenství na úkor odvětví s větším potenciálem, přidanou hodnotou a sofistikovaným výrobním programem, ale také k zaostávání v technologické vyspělosti. V dnešní době se však Česká republika již v oblasti průmyslu řídí potřebami trhu a silně jí dominuje průmysl strojírenský. Průmyslová výroba okresu Trutnov z celorepublikového vývoje nijak výrazně nevybočovala. Zhruba od 17. století zde dominoval textilní průmysl spolu s průmyslem papírenským a prvenství si tato odvětví udržela až do meziválečného období. Textilní průmysl byl největším zaměstnavatelem této oblasti dokonce až do konce 80. let. 20. století, podle Federálního statistického úřadu v roce 1987 zaměstnával stále téměř 40 % osob pracujících v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci (na území dnešní ČR vykazoval obdobný podíl průmysl strojírenský), v objemu produkce dominoval až do poloviny 90. let 20. století. Průmysl textilní a papírenský mají v okrese Trutnov sice stále větší význam, než jaký tyto obory mají v rámci celé ČR, jejich produkce se však zejména v 90. letech začala prudce snižovat a některé velké firmy, jako výrobce textilií Tiba a Texlen buď definitivně skončily, nebo, jako Krkonošské papírny, výrazně snížily objem produkce a počet zaměstnanců. Strojírenský průmysl v té době atakoval první příčku v zaměstnanosti s 33 %. Dalším důležitým odvětvím a velkým zaměstnavatelem byl těžební průmysl zastoupený podnikem Východočeské uhelné doly Malé Svatoňovice. I zde byla těžba černého uhlí ovšem udržována uměle v zájmu komunistického režimu a s rokem 1989 a přechodem na tržní ekonomiku se zdejší těžba snižovala až došlo v polovině 90. letech k jejímu téměř úplnému vymizení. Zhruba od 30. let 20. století se zde, stejně jako v celém Československu začal prosazovat již zmiňovaný průmysl strojírenský, kterému v okrese v počtu zaměstnanců v dnešní době nemůže jiné odvětví konkurovat – zaměstnává téměř 2/3 osob pracujících v průmyslu v okrese Trutnov. Několik podniků, jako Škoda a. s. ve Vrchlabí, nebo ZPA mají na Trutnovsku dlouholetou tradici, většina dnešních společností je však důsledkem rozsáhlých zahraničních investic, kdy velké zahraniční firmy, jako Siemens, Tyco, či Continental, zde budovaly od 90. let 20. století své pobočky. Tyto strojírenské společnosti vyrábějící komponenty zejména pro automobilový průmysl, poskytly dle mého názoru zaměstnání řadě propuštěných pracovníků právě textilního a těžebního průmyslu. Dokládají to také interní informace z modelového subjektu – firmy Continental. 41

Ačkoli v roce 2008 dopadla na průmyslovou výrobu a zejména strojírenský průmysl ekonomická krize, jejímž důsledkem bylo snižování počtu zaměstnanců a produkce i v okrese Trutnov, strojírenství je opět na vzestupu. Vyhlídky na růst strojírenské produkce představuje například výstavba nové haly firmy Siemens a případová studie týkající se firmy Continental, zmiňující nové projekty přicházející ze zahraničí v příštích letech. Firma Continental díky těmto projektům očekává udržitelný růst a další posilování a upevňování pozice v rámci strojírenského průmyslu v okrese Trutnov.

42

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje: [1] BURDYCHOVÁ, H. et. al. Historie a současnost podnikání na Trutnovsku. 1. vyd. Žehušice: Městské knihy, 2003. 176 s. ISBN 80-86699-08-0 [2] BURSA, M. Geografie průmyslu Česka: Potravinářský průmysl. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2006. 51 s. ISBN 80-7044-807-5. [3] BURSA, M. Geografie průmyslu Česka: Odvětví výrobní základny. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2009. 34 s. ISBN 978-80-7414-1751. [4] CAMERON, R.. Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996, 475 s. ISBN 80-85865-21-1. [5] CIHELKOVÁ, E. et. al. Světová ekonomika: regiony a integrace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 244 s. ISBN 80-247-0193-6. [6] DVOŘÁČEK, J. Průmysl a průmyslová politika v globální ekonomice. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 164 s. ISBN 80-245-0024-8. [7] FLÉGL, E. et. al. Z dějin AZNP Vrchlabí. 1. vyd. Vrchlabí: Automobilové závody n.p., 1958. 67 s. [8] Historie zpracování lnu v Krkonoších a v Podkrkonoší. KRKONOŠE: měsíčník o přírodě a lidech z Krkonoš, Jizerských hor a Podkrkonoší. 1999, č. 9. ISSN 0323-0694. [9] JAKUBEC, I.; JINDRA, Z. Dějiny hospodářství českých zemí: Od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2006. 472 s. ISBN 80-246-1035-3. [10] JAKUBEC I. et. al. Hospodářský vývoj českých zemí v období 1848 – 1992. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. 289 s. ISBN 978-80-245-1450-5. [11] KUNC, J. Změny v rozmístění textilního, oděvního a kožedělného průmyslu v České republice v období let 1989 – 1999. 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita. Přírodovědecká fakulta MU. Katedra geografie, 2000. 79 s. Rigorózní práce. [12] MAREŠ, J. Vývoj rozmístění československého průmyslu. Tabulky a mapy. Díl II. Tabulky (separát). Geografický ústav ČSAV Brno, 1976. [13] MIŠTERA, L. Geografie krajů ČSSR. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 339 s. : i. [14] MIŠTERA, L. Geografie regionů České republiky. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity, 1997. 166 s. ISBN 80-7082-334-8. [15] Okres Trutnov v číslech v letech 1989 – 1994. Trutnov: Okresní statistická správa, 1995. 45 s. [16] PAULINYI, Á. Průmyslová revoluce. O původu moderní techniky. 1. vyd. Praha: ISV, 2002. 290 s. ISBN 80-86642-02-X. [17] PŮLPÁN, K. Nástin českých a československých hospodářských dějin do roku 1990 – II. Díl. 1. vyd. Praha: Vydavatelství Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-786-9. 43

[18] RYŠKA, M. et. al. Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. 1. vyd. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 2003. 520 s. ISBN 80-7042-612-8. [19] SIRŮČEK, P. et. al. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: Vývoj – současnost – výhledy. 1. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. 512 s. ISBN ISBN 978-80-86175-03-4. [20] SPĚVÁČEK, V. et. al. Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. 1. vyd. Praha: Linde, 2002. 525 s. ISBN 80-86131-32-7. [21] ŠÁRA, P. et. al. Školní atlas světa. 1. vyd. Vizovice: SHOCart, 2004. 112 s. ISBN 807224-0315-5. [22] ŠVEC, J. 150 let papírenské výroby v Hostinném. 1. vyd. Hostinné: Krkonošské papírny, n.p., 1985. 96 s. [23] Výroční zpráva 1996. Texlen, a.s., Trutnov. Dozorčí rada TEXLEN, a.s., 1996 [24] Krkonoše – Podkrkonoší. [7]. Muzeum Podkrkonoší Trutnov (Jiří Fejgl). překladatel Muzeum Podkrkonoší (Trutnov, Česko). 1. vyd. Trutnov : Muzeum Podkrkonoší, 1983. 421 s.

Internetové zdroje: [25] Historie. KRPA Holding [online]. [2008]

[cit.

2013-05-12].

Dostupné

z:

[26] Historie výroby papíru v Hostinném. KRPA Holding [online]. [2008] [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: [27] SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 [online]. © 2009 - 2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z:< http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=0&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=> [28] The Continental world at a glance. Continental [online]. © Continental AG 2013 [cit. 2013-05-8]. Dostupné z: [29] Corporate Structure / Areas of Board Responsibility. Continental [online]. © Continental AG 2013 [cit. 2013-05-8]. Dostupné z: [30] CONTINENTAL TRUTNOV A BRANDÝS NAD LABEM. ICVV [online]. © 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z:< http://www.icvv.cz/realizace> [31] Obchodní rejstřík a sbírka listin. JUSTICE.CZ [online]. © 2012 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: [32] ČSÚ (1) - Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Český statistický úřad [online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: [33] ČSÚ (2) - Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Český statistický úřad [online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: 44

[34] ČSÚ (3) - Veřejná databáze. Český statistický úřad [online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: <www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/pruqcr_24_13/$File/prucr031513_24.xls> [35] ČSÚ (4) - Ekonomické subjekty v Královehradeckém kraji v roce 2011. Český statistický úřad [online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: [36] ČSÚ (5) - Statistický bulletin - Královehradecký kraj 1. až 4. čtvrtletí 2012. Český statistický úřad[online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: [37] ČSÚ (6) - Charakteristika okresu Trutnov. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové[online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: [38] Průmysl - prosinec 2003. Český statistický úřad [online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: [39] Analýza vývoje průmyslu v roce 2003. Český statistický Úřad [online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: [40] Průmysl - prosinec 2012. Český statistický Úřad [online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: [41] Obce Královehradecka 2013. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové[online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: [42] Statistická ročenka Královehradeckého kraje 2012. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové [online]. © Český statistický úřad, 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: [43] Provoz Trutnov. Pekárny a cukrárny Náchod [online]. [2008] [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: [44] Jak funguje Evropská unie. Europa.eu [online]. © Evropská unie, 1995-2013 [cit. 201305-14]. Dostupné z:

Další zdroje: [45] Interní podklady a intranet firmy Continental [46] Webové stránky obcí v okrese Trutnov [47] Webové stránky firem se sídlem v okrese Trutnov [48] Databáze ESF MU, 2013 [49] Federální statistický úřad, 1987

45

Osobní, telefonická a e-mailová komunikace: [50] Odborné rady, informace a konzultace: • • •

Tomáš Vik, společnost Continental Petr Valeš, společnost Continental Ondřej Vašata, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

[51] Telefonická komunikace s personálními odděleními popř. kompetentními zaměstnanci některých firem, obecních úřadů a Hospodářské komory ČR

46

PRŮMYSLOVÁ VÝROBA V OKRESE TRUTNOV

Recommend Documents