DOSTUPNOST ZAMĚSTNAVATELŮ V OKRESE BRUNTÁL

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

DOSTUPNOST ZAMĚSTNAVATELŮ V OKRESE BRUNTÁL

Jiří Horák Bronislava Horáková Monika Šeděnková Milan Šimek Lukáš Růžička Tomáš Peňáz

OBSAH OBSAH...................................................................................................................................... 2 AUTOŘI.................................................................................................................................... 5 PODĚKOVÁNÍ ........................................................................................................................ 6 1

ÚVOD.............................................................................................................................. 7

2

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ ....................................................................................................... 9

3

ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY KE SLEDOVÁNÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI ......... 11 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

Metrické míry......................................................................................................... 12 Topologické míry dostupnosti................................................................................ 13 Cenové míry dostupnosti........................................................................................ 14 Vážené míry dostupnosti........................................................................................ 14 Určování dopravní dostupnosti pro dojížďku do zaměstnání a vztah k situaci v nezaměstnanosti .................................................................................................. 15 3.5.1 Nástroje ke zjišťování dopravní dostupnosti zaměstnavatelů .......................... 16 3.6 Vymezení některých pojmů z autobusové dopravy ............................................... 16 3.7 Vymezení některých pojmů z železniční dopravy ................................................. 17

4

POUŽITÁ DATA ......................................................................................................... 18 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9

5

DMÚ 25.................................................................................................................. 18 Vrstva adresních bodů okresu Bruntál ................................................................... 18 Datové soubory aplikace Jízdní řády ..................................................................... 19 Data o obcích a částech obcí okresu Bruntál.......................................................... 19 Výpis významných zaměstnavatelů okresu Bruntál............................................... 19 Regionální analýza výdělků ................................................................................... 20 Data o nezaměstnanosti v jednotlivých obcích okresu Bruntál.............................. 20 Data o nezaměstnanosti v jednotlivých COB okresu Bruntál ................................ 20 Data SLDB 2001 .................................................................................................... 21

POUŽITÉ PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ................................................................ 22 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

ArcView GIS version 3.2 ....................................................................................... 22 ArcGIS 8.3 ............................................................................................................. 22 Microsoft Access 97............................................................................................... 22 IDOS Jízdní řády.................................................................................................... 22 Program DOK ........................................................................................................ 23

6

IDENTIFIKACE VÝZNAMNÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ A DIGITALIZACE JEJICH UMÍSTĚNÍ .................................................................................................. 24

7

VYMEZENÍ SPÁDOVÝCH OBLASTÍ DOSTUPNOSTI FIREM NA ZÁKLADĚ VHD ............................................................................................................................. 27 7.1 Výběr částí obcí, které budou zpracovávány ......................................................... 27 7.2 Úprava programu DOK.......................................................................................... 27 7.3 Vyhledání spojení................................................................................................... 30 7.4 Zpracování vyhledaných spojení............................................................................ 31 7.4.1 Dopravní dostupnost částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé .... 32 7.4.2 Dopravní obslužnost částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům .............................................................................................. 42 Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

2

8

SLEDOVÁNÍ ČASOVÉHO VÝVOJE DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI .................. 48 8.1 8.2 8.3 8.4

9

Meziroční hodnocení změn doby cestování ........................................................... 48 Meziroční hodnocení změn cen spojení ................................................................. 50 Sledování vývoje dopravní dostupnosti částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé ....................................................................................................... 51 Sledování vývoje dopravní obslužnosti částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům ............................................................................... 56

VYMEZENÍ SPÁDOVÝCH OBLASTÍ FIREM NA ZÁKLADĚ INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVY.................................................................................................................. 60 9.1 9.2

Síťová analýza........................................................................................................ 60 Zpracování síťové analýzy pro účely určení dopravní dostupnosti firem s využitím individuální dopravy .............................................................................................. 62 9.3 Vyhodnocení spojení obsažených v tabulce ID ..................................................... 62 9.3.1 Dopravní dostupnost částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé, a jejich srovnání s dopravní dostupností pomocí VHD v roce 2004................... 62 9.3.2 Dopravní obslužnost částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům pomocí ID a její porovnání s dopravní obslužností realizovanou VHD............................................................................................ 66 9.3.3 Srovnání parametrů spojení realizovaných ID a VHD .................................... 67

10

POROVNÁNÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI VÝZNAMNÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ OKRESU BRUNTÁL SE SITUACÍ V NEZAMĚSTNANOSTI ......................................................................................... 70 10.1 10.2 10.3

Vybrané ukazatele nezaměstnanosti....................................................................... 70 Vyhodnocení porovnání vybraných ukazatelů nezaměstnanosti s počty dostupných pracovních míst VHD............................................................................................. 70 Vyhodnocení porovnání vybraných ukazatelů nezaměstnanosti s počty dostupných pracovních míst individuální neveřejnou dopravou ............................................... 72

11

VÝBĚR VHODNÝCH UKAZATELŮ PRO HODNOCENÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI VÝZNAMNÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ .................................. 73

12

STANOVENÍ REÁLNÝCH NÁKLADŮ NA DOJÍŽDĚNÍ A JEJICH POROVNÁNÍ S CENOU PRÁCE............................................................................ 76 12.1 Stanovení reálných nákladů na dojíždění............................................................... 76 12.2 Cena práce .............................................................................................................. 78 12.2.1 Regionální analýza výdělků.............................................................................. 78 12.2.2 Varianta A – model samoživitele...................................................................... 78 12.2.3 Varianta B – člen rodiny .................................................................................. 88

13

SROVNÁNÍ ANALÝZY DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI VHD S VÝSLEDKY SLDB 2001 ................................................................................................................ 100 13.1 13.2 13.3

Vyjížďka a dojížďka ze SLDB 2001.................................................................... 100 Srovnání cílů dojíždění......................................................................................... 101 Srovnání spádových oblastí a hodnocení parametrů používaných pro analýzu dojíždění ............................................................................................................... 105 13.3.1 Bruntál............................................................................................................ 105 13.3.2 Krnov.............................................................................................................. 110 13.3.3 Břidličná......................................................................................................... 113 13.3.4 Rýmařov ......................................................................................................... 116

Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

3

13.3.5 Vrbno pod Pradědem ..................................................................................... 119 13.3.6 Změna parametrů pro cestování .................................................................... 121 14

KONZULTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ GRANTU S VYBRANÝMI ZÁSTUPCI SAMOSPRÁVY V OKRESE BRUNTÁL.............................................................. 126

15

ZÁVĚR ....................................................................................................................... 128

SEZNAM ZKRATEK.......................................................................................................... 134 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 135 LITERATURA ..................................................................................................................... 138 INTERNETOVÉ STRÁNKY.............................................................................................. 140


4

AUTOŘI doc. Dr. Ing. Jiří Horák 1 doc. Ing. Milan Šimek, PhD. 2 Ing. Monika Šeděnková 1 Ing. Lukáš Růžička 1 Dr. Ing. Bronislava Horáková 1 Ing. Tomáš Peňáz, PhD. 1 1 .. Institut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 2… Katedra národohospodářská, Ekonomická fakulta, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

Odborná recenze dne ….. …… ……

Publikace neprošla jazykovou úpravou.

ISBN


5

PODĚKOVÁNÍ Tato studie vznikla na základě finanční podpory Grantové agentury České republiky v rámci projektu GA 402/02/0855 „Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií“. Děkujeme pracovníkům Úřadu práce Bruntál, jmenovitě jeho řediteli Mgr. Milanovi Hornovi a panu Miroslavovi Petrečkovi za spolupráci, konzultace a poskytnutá data, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Za cenné připomínky děkujeme i analytikům trhu práce z úřadů práce Moravskoslezského kraje, kteří se zúčastnili semináře „Dostupnost zaměstnavatelů v okrese Bruntál“, konaného dne 16.11.2004 na VŠB-TU Ostrava. Rovněž děkujeme starostům a úředníkům obcí a měst okresu Bruntál a zástupcům dopravních podniků, kteří se vyjadřovali k situaci v dopravní dostupnosti obce a situaci v nezaměstnanosti a připomínkovali některé parametry používané v modelování dopravy. Děkujeme také pracovníkům firmy Trexima Zlín s.r.o. za poskytnuté konzultace. V neposlední řadě děkujeme i pracovníkům SSZ MPSV ČR, oddělení statistiky, analýz a prognóz, za možnost konzultovat jednotlivé problémy i výsledky v průběhu projektu.


6

1 ÚVOD Vývoj trhu práce je podmíněn působením řady faktorů, kde jedním z nich může být územní rozložení pracovních míst na jedné straně a na druhé straně územní rozložení pracovní síly. Významnou roli hraje úroveň dopravní obslužnosti a konkrétní dopravní dostupnost jednotlivých míst. Zajišťování dostatečné úrovně dopravní obslužnosti patří k prioritním úkolům veřejné správy. Obce přispívají nemalými částkami na zajištění své základní dopravní obslužnosti a v řadě případů je nabídka pracovních míst omezena právě díky špatné úrovni dopravní obslužnosti. Studie dopravní dostupnosti zaměstnavatelů v okrese Bruntál je jedním z výstupů grantu GAČR č. 402/02/0855 „Modelování trhu práce s využitím geoinformačních technologií“. Hlavním cílem řešení grantu byla příprava komplexního modelu vazby lokálního trhu práce na stav dopravní obslužnosti a dopravní dostupnost jednotlivých míst. Hlavním cílem této studie bylo vymezit spádové oblasti významných zaměstnavatelů na základě dopravní dostupnosti zabezpečené veřejnou hromadnou dopravou a hledat odpověď na otázku, zda a jak dopravní dostupnost zaměstnavatelů ovlivňuje reálnou situaci na trhu práce v okrese Bruntál, případně které další faktory tento stav a vývoj trhu práce v území ovlivňují. Při studiu dopravní obslužnosti vychází většina z publikovaných prací ze 2 přístupů. První z nich jej založen na náročném terénním průzkumu, zjišťování vytížení jednotlivých dopravních spojů, ověřování současného stavu dopravní obslužnosti a nákladů na jejich zabezpečení a zpravidla vyúsťuje v návrh opatření (rušení ztrátových spojů apod.). Druhý přístup využívá geografického popisu území jako je přímá vzdálenost sídel (metrická dostupnost) nebo dopravní vzdálenost s využitím individuální osobní dopravy (cestní dostupnost). Pro většinu aplikací včetně studia dopravní obslužnosti pro situaci na trhu práce je potřebné provést vyhodnocení na základě veřejné osobní dopravy, tedy s využitím reálných jízdních řádů. Současně je třeba provést výběr vhodných ukazatelů hodnotících úroveň dopravní obslužnosti - vedle používané doby nejkratšího možného spojení bude významná cena jízdného, zvláště ve vazbě na pravidelné dojíždění a cenu práce, počet spojení, nutnost přesedání a délka čekání, možnost zajištění dojížďky na druhou či třetí směnu. Uplatněné metodické přístupy a získané výsledky prezentované ve studii jsou potenciálně využitelné především příslušnými odborníky – specialisty orgánů státní správy a samosprávy a v neposlední řadě také přímo samotnými zaměstnavateli v rámci organizace jejich podnikatelských aktivit (např. náboru pracovníků, zavádění směnnosti a stanovení konkrétních mzdových strategií v rámci jednotlivých profesí). Analýza dopravní obslužnosti je prováděna pro území okresu Bruntál, který je z hlediska ekonomické úrovně, trhu práce a zajištění dopravní obslužnosti jedním z nejslabších v ČR. Okres Bruntál je situován v severovýchodní části České republiky ve specifických podhorských a horských podmínkách. Sousedí s okresy Olomouc, Opava, Šumperk a Jeseník. Jeho severní hranici tvoří státní hranice s Polskou republikou v délce 86 km. V současné době má okres charakter průmyslově – zemědělské oblasti. Okres v roce 2004 tvořilo 71 samostatných obcí, z toho je 8 měst (Bruntál, Krnov, Rýmařov, Moravský Beroun, Vrbno pod Pradědem, Břidličná, Horní Benešov, Město Albrechtice). V obcích do 2000 obyvatel žije 30% obyvatel, v obcích do 10000 obyvatel 31% obyvatel a ve městech nad 10000 obyvatel 39%. Sídelní struktura je ovlivněna horským Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

7

pásmem Hrubého a Nízkého Jeseníku a pohraniční polohou, která neskýtá zvlášť výhodné podmínky pro osídlení. Rozdíly v nadmořské výšce jsou značné, od 201 m n.m. na Osoblažsku do 1492 m n.m. na vrchol Pradědu. Průměrná nadmořská výška je 580 m n.m., okres Bruntál lze klasifikovat jako převážně horský. Zabezpečení dopravní obslužnosti v okrese je realizováno z části vlakovou, ale především autobusovou dopravou. V okrese je dlouhodobě velmi nepříznivá situace na trhu práce. Z pohledu úrovně míry nezaměstnanosti lze konstatovat, že okres patří dlouhodobě k územím s velmi vysokou mírou nezaměstnanosti. Například míra nezaměstnanosti v roce 2004 se zde pohybovala nad 15 % a okres dlouhodobě patří mezi deset okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v České republice. Rovněž úroveň nezaměstnanosti podle jednotlivých obcí je velmi diferencovaná a v některých obcích je dosahováno velmi vysokých hodnot míry nezaměstnanosti v intervalu 30 % - 50%. Nepříznivou situaci na trhu práce pravděpodobně ovlivňuje nerovnoměrná distribuce zaměstnavatelů, nízká cena práce a také v některých případech nedostatečná obslužnost v některých částech okresu. K naplnění výše formulovaných cílů řešení byla provedena řada konkrétních aktivit, jejich výsledky jsou prezentovány v jednotlivých kapitolách studie. Po vymezení použitých zdrojových dat z jednotlivých oblastí zkoumání a charakteristice použitého softwarového vybavení potřebného k vlastní realizaci, následuje část věnovaná identifikaci významných zaměstnavatelů v okrese a digitalizace jejich umístění. V rámci dalších kapitol byly zkoumány možnosti a podmínky dojíždění do zaměstnání k těmto významných zaměstnavatelů. Významná část práce je věnovaná analýze dojížďky veřejnou hromadnou dopravou vzhledem k očekávaným časům nástupu do zaměstnání a požadované době odjezdu zpět do místa bydliště zaměstnance. V rámci této analýzy bylo použito automatizované zpracování údajů z jízdních řádů. Dopravní dostupnost byla hodnocena také z pohledu využití individuální dopravy osobním automobilem. Dále je provedeno porovnání dopravní dostupnosti významných zaměstnavatelů okresu Bruntál se situací na trhu práce v území a je proveden výběr vhodných ukazatelů pro hodnocení dopravní dostupnosti významných zaměstnavatelů. V samostatné kapitole jsou zhodnoceny reálné možnosti dojížďky do zaměstnání ve vztahu k ceně práce se zahrnutím nákladů spojených s dojížděním a vybrané profese jsou klasifikovány z pohledu motivace vstupu na trh práce včetně případného dojíždění za prací. Výsledky analýzy dopravní dostupnosti zaměstnavatelů v okrese Bruntál provedené na základě testování podmínek dojíždění z jízdních řádů ve spojení s hodnocením možností dojíždět prostřednictvím individuální dopravy byly srovnány s výsledky sčítání lidu domů a bytů z roku 2001, které v sobě obsahují údaje o pohybu za prací mezi jednotlivými obcemi. Srovnání je orientováno na cíle dojíždění, srovnání vymezených spádových oblastí, případně na kontrolu parametrů používaných pro analýzu dojíždění. Závěrečná kapitola shrnuje výsledky řešení ve vztahu k vymezeným cílům, naznačuje některé možnosti využívání získaných poznatků v oblasti realizace aktivní politiky zaměstnanosti a vymezuje další směry k řešení v této oblasti.


8

2 ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ Zájmovým územím je celé území okresu Bruntál rozdělené na 165 částí obcí. tab. 1 Základní údaje o okrese Bruntál Okres Bruntál Rozloha Počet obyvatel (k 1.1.2002) Počet všech obcí Počet všech částí obcí Počet obcí se statutem města

1658 km2 104 810 71 165 7

Okres Bruntál spolu s dalšími pěti okresy tvoří Moravskoslezský kraj. Moravskoslezský kraj se rozkládá na území o rozloze 5 554 km2. V kraji se k 1. 1. 2004 nacházelo 302 obcí, z čehož bylo 40 obcí se statutem města. K 1. 1. 2002 zde žilo 1 265 912 tisíc obyvatel. [V]


9

Slezské Pavlovice

Janov Jindřichov

Vysoká

Dívčí Hrad

Petrovice

Hlinka Osoblaha

Bohušov Liptaň

Karlovice

Hošťálkovy

Ludvíkov Andělská Hora

Horní Město

Krasov Široká Niva

Světlá Hora Rudná pod Pradědem

Stará Ves

Dolní Moravice

Krnov

Brantice Čaková

Býkov Zátor

Staré Město

Úvalno

Lichnov Milotice nad Opavou

Bruntál

Václavov

Velká Štáhle

Rýmařov

Slezské Rudoltice

Holčovice

Vrbno pod Pradědem

Malá Morávka

Rusín

Třemešná Město Albrechtice

Heřmanovice

Horní Životice Horní Benešov

Mezina Valšov

Sosnová

Svobodné Heřmanice

Razová

Staré Heřminovy

Břidličná

Leskovec nad Moravicí

Tvrdkov Roudno Ryžoviště

Lomnice

Jiříkov

Křišťanovice Huzová

Bílčice

Detřichov nad Bystřicí Dvorce Moravský Beroun

Norberčany

obr. 1 Správní území příslušející jednotlivým obcím okresu Bruntál (stav před 1.1.2005)


10

3 ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY KE SLEDOVÁNÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI Jedním z nástrojů zkoumání prostorové interakce mezi zdroji a cíli a popisování prostorových vazeb je i průzkum a popis dopravní dostupnosti. Řešení dopravní dostupnosti, její popis a analýza patří k žádaným a využívaným nástrojům prostorové analýzy trhu práce, které využívají interakční data. Dojížďka do zaměstnání, resp. dopravní dostupnost zaměstnavatelů, je často sledovaným faktorem, který ovlivňuje situaci na trhu práce, ukazuje na vazby v území a její hodnocení představuje jeden z hlavních ukazatelů pro zabezpečení dopravní obslužnosti obcí [9]. Rovněž funkční vymezení regionálního trhu práce je určeno pomocí dopravní dostupnosti zpravidla jako území, odkud je možné dojíždět denně za prací v rámci tohoto území. Pojem dostupnosti geografických objektů byl rozpracován již v 50. a 60.letech. K popisu dostupnosti se používají různé míry dostupnosti, významně se uplatňuje teorie grafů. Dostupnost je chápána jako určitý ukazatel, který na základě přístupnosti nebo dosažitelnosti daného objektu k ostatním objektům určuje jeho postavení v rámci dané prostorové struktury [20]. Maryáš [22] používá pojem akcesibilita. Dostupnost je chápána jako geografický pojem, geografická charakteristika objektu[8]. Stanovuje se na základě vzdálenostních charakteristik v rámci bodové nebo liniové struktury. Míry dostupnosti dovolují popisovat dostupnost geografických objektů a uplatňují se především v socioekonomické geografii. Míry dostupnosti můžeme podle použité metriky (zjednodušeně podle použitých jednotek) dělit na: 1) Metrické 2) Časové 3) Topologické 4) Cenové (nákladové) 5) Ostatní Dostupnost lze dělit i podle jiných hledisek, např. podle dopravního prostředku, pro který je zjišťován. Senjuk [30] dělí dopravu podle provozně organizačního hlediska na hromadnou a individuální, podle provozně technického hlediska na veřejnou a neveřejnou. Ze všech kombinací má smysl sledovat především neveřejnou individuální dopravu a veřejnou hromadnou dopravu. K termínu „dostupnost“ má relativně blízko pojem dopravní obslužnost, která je vztahována k veřejné hromadné dopravě. Dle zákona č. 111/1994 Sb., § 19a, o silniční dopravě se základní dopravní obslužností rozumí zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu.


11

Dle zákona č. 111/1994 Sb., § 19c, o silniční dopravě se ostatní dopravní obslužností rozumí zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby. Ze zahraničí je možné poukázat na jeden z mnoha odkazů na praktické provádění analýzy dostupnosti, kde Bracken [3] popisuje výsledky studia dostupnosti praktických lékařů. Podobně Burrough [5] dokumentuje analýzu automobilové dostupnosti ambulancí (limitem je čas dojezdu 9 minut), ale také dostupnost pracovních míst v západní části Nizozemí vyjádřená v dopravním čase prostřednictvím individuální automobilové i veřejné dopravy. Srovnání dostupnosti veřejnou a autobusovou dopravou spojené s kritikou gravitačního modelu a využitím prostředí GIS uvádí Hansen [6]. Výsledky studia dopravní obslužnosti ve vztahu k některým charakteristikám trhu práce popisuje např. Horák [8].

3.1

Metrické míry

Míra přímé dostupnosti euklidovské U této míry dostupnosti není potřebná konstrukce grafu, využívají se pouze euklidovské (vzdušné) vzdálenosti, takže ji lze snadno vypočítat ze souřadnic zkoumaných míst. Nejlepší dostupnost má místo s nejmenší hodnotou přímé euklidovské vzdálenosti, což odpovídá těžišti cílových objektů.

DiP = ∑ d ijv j

DiP dijv j

míra přímé dostupnosti v místě i euklidovská vzdálenost mezi místy i a j index cíle

Míra cestní dostupnosti Míra cestní dostupnosti používá výpočet vzdálenosti po trase přesunu, tedy vlastně délky cest v grafu. Hůrský [14] používá při popisu takové vzdálenosti pojem skutečná vzdálenost. Pojem skutečná vzdálenost je však lepší vyhradit pro absolutní měření vzdálenosti v realitě (v „terénu“). Cestní vzdálenost se stanovuje zpravidla na základě určitého modelu dopravní sítě, jehož přesnost je závislá na měřítku a úrovni generalizace. Často se odvozuje v prostředí GIS pomocí síťových funkcí typu nejkratší cesta. Proto je výpočet nejkratší vzdálenosti mezi jednotlivými místy nutně zatížen jistou chybou. Označení cestní vzdálenost na rozdíl od skutečné je pak příhodnější pro svou neutrálnost. Nejlepší cestní dostupnost má místo s nejmenší hodnotou ukazatele: DiC = ∑ d ijc j dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál Dopravní

12

DiC dijc j

míra cestní dostupnosti v místě i délka nejkratší cesty z místa i do j index cíle

Při řešení nejkratší cesty se používají především techniky lineárního programování. Vedle základních údajů typu přímá vzdálenost a cestní vzdálenost se používají i další ukazatele typu rozvoj čáry (poměr mezi cestní a přímou vzdáleností) či koeficient okliky (o kolik % je cestní vzdálenost větší než přímá vzdálenost) (viz např. [23]). Teoreticky by bylo možné vyčlenit metody přímé sférické založené na použití sférické geometrie, avšak hodnocení dostupnosti velkých regionů, kde se již uplatní zakřivení Země, se prakticky neprovádí. Do skupiny časových měr řadíme především časovou dostupnost. Vyjadřuje celkovou dobu cestování ze zkoumaného zdroje do všech cílů hvězdicovým způsobem. Nejlepší časovou dostupnost má potom uzel (místo) s nejmenší hodnotou časové dostupnosti. Dit = ∑ t ij j

Dit tij j

míra časové dostupnosti v místě i doba nejkratšího přesunu z místa i do j index cíle

Zde se analogicky k cestní dostupnosti sčítají cestovní časy mezi uzly i a j. Cestovní časy můžeme chápat jako časovou vzdálenost (uvažují se potom pouze doby samostatného nejrychlejšího přesunu) nebo jako časovou ztrátu. Ta má smysl v případě využívání veřejné hromadné dopravy, kdy do doby cestování zahrnujeme i dobu čekání na odjezd dopravního prostředku. Časovou ztrátu a fyziologický index únavnosti při dojížďce do zaměstnání popisuje Hůrský [14]. Fyziologický index únavnosti zahrnuje informaci o délce pěších cest k dopravnímu prostředku a hodnotí i jakost přepravy - její únavnost.

3.2

Topologické míry dostupnosti Topologické míry dostupnosti využívají teorie grafů.

Přímá topologická dostupnost Vyjadřuje celkový počet sousedních uzlů v grafu. Místo (uzel) s nejvyšším počtem sousedů má nejlepší přímou topologickou dostupnost. DiU = ∑ I ij j

DiU Iij j

míra přímé topologické dostupnosti v místě i indikátor sousedství uzlu j vzhledem k uzlu i (nabývá hodnoty 1 v případě existence sousedství, jinak 0, lze získat z matice sousednosti) index cíle

Nepřímá topologická dostupnost Vzdálenosti mezi uzly jsou vyjadřovány počtem hran na nejkratší cestě mezi nimi. Nejlepší nepřímou topologickou dostupnost bude mít uzel s nejmenší hodnotou ukazatele, podle teorie grafů se jedná o střed grafu, tedy o uzel s minimální excentricitou.

DiH = ∑ d ijh j dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál Dopravní

13

DiH dijh j

míra nepřímé topologické dostupnosti v místě i počet hran na nejkratší cestě mezi místy i a j index cíle

Praktické přiblížení této formy dostupnosti udává [24]. Pokud každý z uzlů představuje konečnou stanici dopravního prostředku, můžeme porovnávat dostupnost uzlů z hlediska minimálního počtu přesedání potřebného k cestování do ostatních uzlů sítě.

3.3

Cenové míry dostupnosti

Cenové míry dostupnosti jsou založeny na ceně dopravy, v případě individuální dopravy na nákladech dopravy. U veřejné hromadné dopravy se sleduje cena placená za přepravu mezi jednotlivými místy (zpravidla základní jízdné bez různých slev). V některých případech se vybírá dopravní prostředek, v jiných měřeních se povoluje přestupovat mezi prostředky. Více variant nabízí sledování individuální dopravy, kde vedle výběru dopravního prostředku se může sledovat jen spotřeba pohonné látky (přepočtená na cenu) nebo se může zahrnout i amortizace vozidla. DiF = ∑ cij j

DiF cij j

3.4

míra cenové dostupnosti v místě i cena nejlevnější přepravy z místa i do j index cíle

Vážené míry dostupnosti

Jednoduché míry dostupnosti považují všechny geografické objekty, které představují zdroje (resp. cíle) toků za rovnocenné a přidělují jim stejnou váhu. Proto prvním rozšířením uvedených základních modelů je zahrnutí atraktivity center, tedy cíle cestování. Příkladem může být vážená časová dostupnost vyjádřená

Tv i

D

=

∑t j

ij

* Fj

∑F

j

j

Dit Fj

míra časové dostupnosti v místě i atraktivita cíle j

Jánošíková, Kubáni [15] demonstrují použití takového ukazatele dostupnosti při analýze dopravní dostupnosti obcí Žilinského kraje. Atraktivita cíle je u dojížďky do zaměstnání vyjadřována počtem dojíždějícího ekonomicky aktivního obyvatelstva a pro případ dojížďky do školy počtem dojíždějících studentů. Podobně i další míry dostupnosti (např. cestní dostupnost) by bylo možné vážit. Pavlík, Kühnl [24] pro příklad optimalizace umístění např. váží jednotlivé uzly pomocí počtu obyvatel (za předpokladu stejného zájmu o dodávaný produkt). Zahrnutí atraktivity představuje první krok na přechodu k využívání zobecněných gravitačních modelů (resp. modelů maximalizujících entropii).


14

Rozšíření modelů dostupnosti může zahrnout komplexní vyhodnocení dopravy, zvláště veřejné hromadné dopravy. Zde často nestačí v praktických socioekonomických úlohách sledovat např. nejkratší dobu tijmin cestování mezi 2 geografickými objekty (např. mezi 2 obcemi), ale spíše:

•

dobu tijT v čase T požadované přepravy (cestování do zaměstnání, do školy, na úřady, tedy všude, kde je stanoven požadovaný čas nástupu),

•

počet spojení v určitý časový interval (frekvenční akcesibilita podle [22]),

•

počet přesedání (a s tím spojené zvýšení nepohodlí, riziko přerušení či zdržení spojení),

•

komfort cestování (obsazení vozidel veřejné hromadné dopravy, jejich vybavenost) a použitelnost veřejné hromadné dopravy (bezbariérový přístup pro imobilní občany apod.).

Počet spojení neboli frekvenci spojů použil i Rölc [28] při hodnocení dopravní dostupnosti krajských měst. Významnou roli mají také geografické faktory kvality dopravy - především přístupnost zastávek veřejné hromadné dopravy. Jejich počet, rozmístění, či v transformované podobě např. dosažitelnost stanic je popisována Hůrským [14].

3.5

Určování dopravní dostupnosti pro dojížďku do zaměstnání a vztah k situaci v nezaměstnanosti

Pro řešení dostupnosti je nezbytné vymezit typy toků, které se prakticky v iteračních úlohách řeší. Nejdůležitější jsou toky vázané k obyvatelstvu, kam patří dojížďka do zaměstnání, dojížďka za vybaveností, migrace obyvatelstva, případně dojížďka za rekreací a turistikou (Líčeník [21]). Podle frekvence se rozlišuje na denní, týdenní a občasnou. Z hlediska trhu práce má největší význam posouzení dojížďky do zaměstnání. Tento termín vymezuje Hůrský [14] pomocí: 1)

délky intervalu dojíždění (tj. doby odloučení od stálého bydliště), kde se prakticky zabýváme především denní pohybem do zaměstnání, kterým se odlišuje od dojížďky sezónní,

2)

stálosti dojížďkového cíle, kde je nutno řešit problém s proměnlivostí cíle dojížďky u stavebnictví, zemědělství, lesnictví a některých dalších odvětví,

3)

způsobu přesunu, kde je potřebné vhodně zahrnout i pěší cesty, pokud trvají delší dobu než stanovený limit (je zřejmé, že pěší cesta může existovat jako varianta ke krátkým dojížďkám s.s.)

Ve spojení s územním plánováním používali někteří autoři (např. Havlík [7]) termín „pracovní dojížďka“, který zahrnuje dojížďku do práce (správně zaměstnání), do škol a do učení (za vzděláním). Pro praktické aplikace má význam stanovení přiměřené doby dojížďky, která je podle nich 45 minut pro cestování v jednom směru. Pro posouzení situace na trhu práce je možné sledovat dostupnost zaměstnavatelů, odvozovat předpokládané parametry dojížďky do zaměstnání a posuzovat dopravní obslužnost území.


15

3.5.1

Nástroje ke zjišťování dopravní dostupnosti zaměstnavatelů

Zpravidla se pro zjišťování dopravní dostupnosti zaměstnavatelů využívají výsledky Sčítání lidu, domu a bytů (SLDB). Část těchto dat poskytuje informace o počtech dojíždějících osob, včetně jejich struktury. Podrobněji je tento zdroj popsán v kapitole 13. Vhodnou formou zjišťování dojížďky je provádění průzkumu, tedy šetření v území. Zpravidla se sleduje frekvence zákazníků ve veřejné hromadné osobní dopravě. Tato šetření jsou ale organizačně náročná, finančně nákladná a nelze z nich přímo odvodit podíl dopravy připadající na dopravu do zaměstnání. Méně organizačně náročná by byla teoretická možnost využití dat o prodeji jízdenek, tomu se však provozovatelé veřejné osobní dopravy brání z důvodu ochrany před konkurencí, zůstává rovněž nevýhoda nemožnosti rozlišit důvod cestování. Do této skupiny nástrojů je možné zařadit i zjišťování názorů expertů na situaci v daném místě. Další možnost nabízí analýzy jízdních řádů, které při hromadné zpracování dovolují prověřit existenci a parametry spojení veřejné hromadné dopravy ve stavu podle použitých datových souborů jízdních řádů. Při analýze je nutné stanovit cíl dojíždění, kterým jsou provozovny zaměstnavatelů. Je tedy nutné získat informaci o lokalizaci zaměstnavatele, což je možné s využitím informací z Registru ekonomických subjektů, z komerčních databází nebo lze využít informací z monitoringu úřadů práce. Vhodným doplňkem analýzy je pak posouzení možností a potenciálu osobní neveřejné individuální dopravy, především osobními auty do zaměstnání. Takové úlohy lze relativně dobře realizovat pomocí síťových analýz v prostředí geografických informačních systémů. Jejím základem je správné ohodnocení úseků komunikací odpovídajícími cestovními rychlostmi a následně využití algoritmů hledání optimální cesty mezi 2 uzly, které vyhodnotí tuto optimální trasu a poskytnou její parametry, tedy čas jízdy a vzdálenost. V projektu jsme se nejvíce zabývali analýzou veřejné hromadné dopravy s využitím analýzy jízdních řádů, dále individuální dopravy s využitím síťových analýz v prostředí GIS, výsledky byly konfrontovány s daty SLDB 2001 a rovněž s výsledky šetření v terénu, kde se ale nehodnotila četnost dopravy, ale expertní názor zástupců samosprávy.

3.6

Vymezení některých pojmů z autobusové dopravy Autobusová linka:

Jako autobusovou linku můžeme chápat všechny jízdy autobusů, které obsluhují určité území a v jízdním řádu jsou vyjádřeny tabulkou obsahující zastávky a časové rozložení spojů. Každá linka má svůj název a číslo, které je v rámci republiky unikátní.

Spoj: Průjezd jednoho autobusu množinou zastávek v konkrétní časové poloze jízdního řádu. V jízdním řádu je představován obyčejně jedním sloupcem. V rámci jedné linky jsou spoje číslovány pořadovým číslem; liché jedou ve směru linky, sudé ve směru opačném. Číslo spoje je udáváno v jízdním řádu nad sloupcem spoje. Unikátní identifikátor spoje v rámci republiky je dán kombinací čísla linky a spoje.

Trasa: Dráha průjezdu jednoho spoje po silniční síti. Většinou existuje v rámci jedné linky více tras, obecně může mít každý spoj svoji trasu, většinou se však trasy jednotlivých spojů odlišují pouze v některých úsecích linky.


16

3.7

Vymezení některých pojmů z železniční dopravy Trasa:

Dráha průjezdu jednoho vlaku po traťovém oddílu. Většinou existuje v rámci jednoho traťového oddílu více tras lišících se zastávkami, ve kterých konkrétní vlak zastaví.

Traťový oddíl: Pojem je obdobou linky v autobusové dopravě. Jako traťový oddíl chápeme vždy část traťového díla, jež je označena kódem závislým na druhu traťového úseku a po níž se vykonávají vlaková spojení příslušná danému traťovému úseku. V jízdním řádu je vyjádřen tabulkou obsahující zastávky a časové rozložení spojů. Čísla traťových oddílů jsou v jízdním řádu uvedena v horních rozích jednotlivých stran. Tato čísla traťových oddílů jsou v rámci republiky rovněž unikátní.

Vlak: Je obdobou spoje v autobusové dopravě. Jedná se o průjezd konkrétní vlakové soupravy množinou zastávek daných jízdním řádem v časech dle jízdního řádu. V rámci jednoho traťového oddílu jsou vlaky označeny kódem závislým na druhu vlaku a směru, ve kterém jede. Je-li poslední cifra v kódu lichá, jede vlak ve směru trati, je-li sudá, jede ve směru opačném. Kód vlaku je udáván v jízdním řádu nad sloupcem s jízdními časy vlaku. Unikátní identifikátor vlaku v rámci republiky je dán kombinací čísla traťového oddílu a vlaku.


17

4 POUŽITÁ DATA 4.1

DMÚ 25

DMÚ 25 je digitální model území z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce, jehož informační obsah odpovídá topografické mapě v měřítku 1:25000. Vektorová data jsou rozdělena do 7 vrstev:

•

Reliéf

•

Vodstvo

•

Sídla

•

Komunikace

•

Vedení sítí

•

Hranice a ohrady

•

Rostlinný a půdní kryt

Pro projekt byla použita vrstva obcí a vrstva zástavby.

4.2

Vrstva adresních bodů okresu Bruntál

Jedná se bodovou vrstvu ve formátu *.shp z databáze stavebních objektů ČSÚ, pomocí které lze zjistit souřadnice stavebního objektu na základě jeho adresy. Databáze stavebních objektů je součástí Registru sčítacích obvodů, který byl vytvořen zejména pro potřeby státní statistické služby, především pro podporu výběrových a plošných šetření v oblasti sociálních statistik. Zejména byl využit při SLDB 2001 [13]. Data poskytl ČSÚ pro MPSV, které následně pověřilo ověřováním některých možností využití a praktickým vyzkoušením institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava. Seznam atributů vrstvy adresních bodů je uveden v tab.2. tab. 2 Struktura tématické části vrstvy adresních bodů Údaj

Název údaje

1

IDOB

2 3

Délka

Typ

Popis

10

Ch

jedinečný identifikátor stavebního objektu v ČR

PC_BUDOV

2

N

pořadové číslo budovy

JTSK_X

8

N

souřadnice stavebního objektu X pro GIS

4

JTSK_Y

7

N

souřadnice stavebního objektu Y pro GIS

5

CZNUTS

6

Ch

klasifikace územních jednotek, textová hodnota kódu NUTS4 zpracovatelský kód NUTS4 (okres)

6

NUMNUTS

4

Ch

7

KROK

4

Ch

kraj, okres

8

ZUJ

6

Ch

kód základní územní jednotky městského obvodu

9

STATMES

6

Ch

kód základní územní jednotky statutárního města

10

KOD_KU

6

Ch

kód katastrálního území

11

KOD_CAST

6

Ch

kód části obce

12

ZSJ

7

Ch

kód základní sídelní jednotky včetně dílu

13

C_UO

3

N

číslo urbanistického obvodu

14

SO

4

N

číslo sčítacího obvodu

15

TYP_CIS

1

N

typ domovního čísla (popisné, evidenční, náhradní)

16

CIS_D

5

N

domovní číslo

17

CIS_O

4

Ch

číslo orientační

18

IDENT_ADR

7

N

jedinečný identifikátor ulice a VP v ČR


18

19

CUL_V_ZUJ

4

N

číslo ulice v obci

20

NEMVYUZ

3

Ch

kód využití nemovitosti ze SPIKN

21

MAPA

8

Ch

číslo mapového listu ze SPIKN

22

NAZ_ZUJ

40

Ch

název ZÚJ /městské části/ městského obvodu

23

NAZ_STATM

40

Ch

název ZÚJ statutárního města

24

NAZ_KU

40

Ch

název katastrálního území

25

NAZ_ZSJ

40

Ch

název základní sídelní jednotky

26

NAZ_CAST

40

Ch

název části obce

27

NAZEV_A

32

Ch

název ulice adresní (velká i malá písmena)

28

IDSO

6

Ch

jedinečný identifikátor sčítacího obvodu v ČR

29

UTJ

6

N

kód územně technické jednotky

30

NAZ_UTJ

40

Ch

název územně technické jednotky

31

R

1

Ch

příznak rohového objektu

32

PSC

5

Ch

poštovní směrovací číslo dodávací pošty

Ch……. N……..

4.3

znakový datový typ číselný datový typ

Datové soubory aplikace Jízdní řády

Elektronické jízdní řády společnosti CHAPS spol. s r. o. obsahují datové soubory jízdních řádů autobusových a vlakových dopravců platné pro rok 2003 a 2004. Pro grafikon 2003/2004 jsou nabízeny jízdní řády pravidelné dopravy těchto dopravců: České dráhy, JHMD, VIAMONT, OKD, SOŽ, Klub přátel lokálky, Klub přátel kolejových vozidel, Muzeum průmyslových železnic, ŽSR a vybraní evropští provozovatelé železniční dopravy, tuzemští i zahraniční autobusoví dopravci, dopravní podniky vybraných měst České republiky, České aerolinie, a. s., některé zahraniční letecké společnosti. Jízdní řády veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy ČR (autobusová doprava) jsou získávány prostřednictvím dopravních úřadů schvalujících příslušné jízdní řády a nesoucích odpovědnost za jejich správnost a aktuálnost, ostatní jízdní řády poskytují dopravci. [III]

4.4

Data o obcích a částech obcí okresu Bruntál Data byla převzata z UIR-ZSJ. Data byla poskytnuta ve formátu dbf.

4.5

Výpis významných zaměstnavatelů okresu Bruntál

Jako významní zaměstnavatelé byly vybrány organizace, které zaměstnávají 50 a více zaměstnanců, a expertně byli přidání také zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají sice méně než 50 zaměstnanců, ale svým umístěním jsou významní pro své okolí (významní ve svém mikroregionu, na lokálním trhu práce). Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

19

Výběr se týkal pouze zaměstnavatelů na území okresu Bruntál na základě doporučení specialisty na situaci na trhu práce z ÚP v Bruntále (M. Petreček), podle něhož není potřeba pro lokální trh práce uvažovat zaměstnavatele sídlící na území sousedních okresů. tab. 3 Struktura výpisu významných zaměstnavatelů Název pole IČO Název Adresa Počet zaměstnanců Počet směn

Výpis významných zaměstnavatelů Datový typ Popis číslo identifikační číslo organizace text název zaměstnavatele text adresa sídla zaměstnavatele číslo počet zaměstnanců zaměstnaných zaměstnavatelem číslo počet směn, na které zaměstnavatel pracuje

Tato data byla poskytnuta ve formátu *.xls Úřadem práce v Bruntále. Rozdělení zaměstnavatelů podle jejich činnosti je vidět v tab.4. tab. 4 Rozdělení významných zaměstnavatelů dle jejich zaměření Zaměstnavatelé Typ Státní sektor Služby Podniky mimo sektor služeb Školy

4.6

Počet 9 19 66 30

Regionální analýza výdělků

Autorem regionální analýzy výdělků u pracovních pozic pro Bruntálsko za rok 2002 a 2003 je Ing. František Kala ze společnosti s r. o. Trexima Zlín. Podrobněji je popsána v kapitole zabývající se stanovením reálných nákladů na dojíždění. Detailní popis této analýzy je pak uveden v [16].

4.7

Data o nezaměstnanosti v jednotlivých obcích okresu Bruntál

ÚP v Bruntále poskytl úplnou řadu tzv. GIS statistiky, tedy pravidelných exportů vybraných ukazatelů situace na trhu práce.ze systému OKpráce do tabulek XLS. Řada je k dispozici do června 2004.

4.8

Data o nezaměstnanosti v jednotlivých COB okresu Bruntál

Tato data pocházejí z Úřadu práce v Bruntále. Byla poskytnuta ve formátu *.xls a obsahují všechny úřadem práce evidované ukazatele nezaměstnanosti za období 31. 12. 2002 - 30. 9. 2003. Pro COB na Osoblažsku byla dále poskytnuta data o profesích uchazečů o zaměstnání pocházející z evidence ÚP v Bruntále. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

20

4.9

Data SLDB 2001

Data byla poskytnuta ČSÚ. Dotazníky ze SLDB 2001 vyplňovaly všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Údaje o dojížďce vyplňovaly podle skutečnosti k 1.3.2001 [32]. Výsledky byly zapsány v následujících tabulkách: Tab.714 - Obyvatelstvo vyjíždějící do zaměstnání a do škol podle pohlaví, věku a podle obce vyjížďky a obce dojížďky Tab.715 - Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání podle odvětví ekonomické činnosti, času stráveného vyjížďkou, frekvence vyjížďky a podle obce vyjížďky a obce dojížďky Tab.716 - Obyvatelstvo dojíždějící do zaměstnání a do škol podle pohlaví, věku a podle obce dojížďky a obce vyjížďky Tab. 717 Zaměstnané osoby dojíždějící do zaměstnání podle odvětví ekonomické činnosti, času stráveného dojížďkou, frekvence dojížďky a podle obce dojížďky a obce vyjížďky


21

5 POUŽITÉ PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ 5.1

ArcView GIS version 3.2

ArcView GIS 3.2 je nástroj pro tvorbu geografických informačních systémů, který patří do třídy tzv. desktop GIS. Jedná se tedy o programové vybavení určené pro koncové uživatele, umožňující práci s grafickou i popisnou složkou dat, dále umožňuje zobrazování, dotazování, výběry a analýzy nad oběma složkami dat.

5.2

ArcGIS 8.3

Je programovým produktem od firmy ESRI. Tento produkt je možné využívat ve dvou verzích ArcInfo Desktop a ArcInfo. Ve verzi Desktop pracuje uživatel v klasickém grafickém uživatelském rozhraní pro MS Windows, avšak ve verzi Workstation pracuje hlavně v příkazovém řádku. Verze Desktop obsahuje různá prostředí: ArcMap, ArcCatalog a ArcToolbox. ArcMap je centrální aplikace systému ArcGIS Desktop. ArcMap umí pracovat s mnoha různými formáty prostorových dat. Jsou podporovány ArcInfo coverage, Esri shapefile, mapové knihovny, DXF, DWG a DGN soubory, mnoho druhů rastrových dat a další typy prostorových dat. Je to aplikace sloužící k vytváření a editaci prostorových databází, zobrazení geografických dat, provádění analýz a také k vytváření kvalitních kartografických výstupů.

5.3

Microsoft Access 97

Microsoft Access 97 je nástroj na vytváření a provozování databází. Uživatel tohoto produktu si může vytvářet vlastní relační databáze, jejichž vytvoření a provozování je jednoduché a přehledné. Microsoft Access umožňuje uživateli vytvářet dotazy pro rychlé vyhledávání záznamů, formuláře pro prohlížení a zadávání záznamů, sestavy pro jednoduchou úpravu databáze pro tisk, makra a moduly. Dále v práci uváděné datové typy jsou datovými typy programu MS Access.

5.4

IDOS Jízdní řády

IDOS Jízdní řády je aplikace, která obsahuje databázi jízdních řádů autobusových a vlakových dopravců, vybraných MHD a jiných dopravců včetně Českých aerolinií. Tato aplikace dokáže vyhledávat spojení mezi dvěma místy, a to i v kombinaci jízdních řádů různých provozovatelů. Také dokáže vyhledat odjezdy z určité obce v určitý den. Tato aplikace se dá využívat pro posuzování dopravní dostupnosti a obslužnosti. Můžeme např. sledovat dojížďku do zaměstnání, školy, k úřadům, k zdravotnickým zařízením apod. Vlastníkem autorských práv a tvůrcem programu je společnost Chaps s. r. o., která se zabývá tvorbou specializovaných programů v oblasti dopravy, a společnost Datis o. z., která spadá pod České dráhy a. s. Aplikace umožňuje:

•

vyhledat optimální spojení s přestupy při respektování časových omezení na jízdu spojů

•

vyhledat následující/předcházející spojení


22

•

získávat informace o odjezdech/příjezdech

•

získávat podrobné informace o spojích

•

tisk informací a další funkce.

Některé jízdní řády jsou propojeny, což znamená, že jsou v nich definovány:

• místa možných přestupů • docházkové vzdálenosti v místech přestupů • přiřazení zastávek k obcím a městským částem.

5.5

Program DOK

Autorem programu je absolvent oboru GIS, Tomáš Kettner. Tento program byl vytvořen v programovacím jazyku Visual Basic 5.0. Program DOK je určen k automatizovanému zpracování jízdních řádů aplikace IDOS Jízdní řády. Program DOK pracuje ve dvou časově oddělených krocích:

•

V prvním kroku si DOK otevře databázi spojeni.mdb, kam uživatel zadává vstupní parametry hledaných spojení. DOK čte databázi a jakmile narazí na požadavek, jenž ještě nebyl vyhledán, přečte si jeho vstupní parametry, které pak vkládá do uživatelského rozhraní aplikace IDOS Jízdní řády a nechává požadované spojení vyhledat. Jakmile Jízdní řády vyhledají spojení, DOK nechá uložit nalezené spojení do textového souboru, aby mohl nalezené spojení zpracovat.

•

Ve druhém kroku DOK prohledává textový soubor a zjišťuje parametry nalezeného spojení. Výsledky tohoto zpracování uloží do databáze spojeni.mdb resp. do tabulky spoje. Pak v databázi hledá další nevyhledané spojení a jestli jej nalezne, celý cyklus se opakuje znovu.


23

6 IDENTIFIKACE VÝZNAMNÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ A DIGITALIZACE JEJICH UMÍSTĚNÍ Z výpisu významných zaměstnavatelů poskytnutým Úřadem práce v Bruntále byla vytvořena databáze významných zaměstnavatelů okresu Bruntál vhodná pro účely tohoto projektu. Jednalo se především o formalizaci adresy zaměstnavatele (číslo popisné, část obce, obec). Dále pak o vytvoření položky Stanice, která obsahuje tvar obce popř. části obce, ve kterém je nutno obec zadat do aplikace IDOS Jízdní řády (např. Krásné Loučky/Krnov). Položky JTSK_X, JTSK_Y byly vytvořeny za účelem pozdější lokalizace zaměstnavatelů. Nakonec bylo provedeno ověření správnosti poskytnutých dat. Všechny výše uvedené položky byly zpracovány do tabulky VyznZam. Tato tabulka obsahuje jak významné zaměstnavatele, kteří zaměstnávají 50 a více zaměstnanců, tak i expertně vybrané významné zaměstnavatele zaměstnávající méně než 50 zaměstnanců tab.5 Struktura tabulky významných zaměstnavatelů VyznZam Název pole ICO NAZEV ADRESA KODOB NAZOB CP POCZAM KODCOB NAZCOB

Datový typ číslo text text číslo text číslo číslo číslo text

STANICE

text

JTSK_X JTSK_Y

číslo číslo

Popis IČO Název zaměstnavatele Celá adresa zaměstnavatele Kód obce zaměstnavatele Název obce zaměstnavatele Číslo popisné budovy zaměstnavatele Počet zaměstnanců zaměstnavatele Kód části obce zaměstnavatele Název části obce zaměstnavatele tvar pro IDOS Jízdní řády (název části obce zaměstnavatele/název obce zaměstnavatele) x souřadnice zaměstnavatele v JTSK y souřadnice zaměstnavatele v JTSK

Tato tabulka má 124 záznamů, což odpovídá 124 vybraným významným zaměstnavatelům okresu Bruntál. Digitalizace umístění významných zaměstnavatelů byla prováděna pomocí vrstvy adresních bodů okresu Bruntál. Jednotlivým zaměstnavatelům byly na základě atributu KODCOB a CP přiřazeny souřadnice z vrstvy adresních bodů. Vybrané souřadnice jsou uloženy v databázi významných zaměstnavatelů v položkách JTSK_X a JTSK_Y. Některé zaměstnavatele není možno přesně lokalizovat, protože úřad práce neuvádí jejich číslo popisné. tab. 6 Zaměstnavatelé, u kterých není známo číslo popisné IČO 25358227 46345949 18953034 18953549 45178291

Název zaměstnavatele HRANEX s.r.o. KOVONAX, spol. s r. o. METALPLAST, spol. s r. o. PILA KRNOV spol. s r. o. Štefan Kubaník

Část obce / Obec Bílčice Lichnov Tylov / Lomnice Krásné loučky / Krnov Hynčice / Město Albrechtice


24

Jelikož tito zaměstnavatelé sídlí v rozlohou menších částech obcí, bylo při lokalizaci těchto zaměstnavatelů postupováno tak, že jako bod reprezentující umístění zaměstnavatele byl vybrán adresní bod ležící přibližně ve středu dané části obce. Poté byla z databáze významných zaměstnavatelů vygenerována bodová vrstva významných zaměstnavatelů okresu Bruntál. Na základě výše uvedené digitalizace umístění významných zaměstnavatelů bylo původně zjištěno, že sídla významných zaměstnavatelů se nacházejí v 34 částech obcí okresu Bruntál. Avšak pro dojížďku na odpolední a noční směnu, byla provedena v databázi významných zaměstnavatelů úprava lokalizace firmy KATR a.s. se sídlem Potočná 172, Stará Ves, jelikož byla tato firma původně lokalizována v obci Rýmařov. Proto při vyhodnocení dopravní dostupnosti a obslužnosti na ranní směnu nebyla dojížďka do části obce Stará Ves zahrnuta. U dojížďky na odpolední a noční směnu již zahrnuta byla. Tedy po úpravě se nyní významní zaměstnavatelé nacházejí v 35 částech obcí okresu Bruntál. Rozmístění významných zaměstnavatelů (v 35 částech obcí) okrese Bruntál je znázorněno na obr.2.

obr. 2 Distribuce významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál


25

Jednou z možností, jak získat vhodnější obraz pro interpretaci je uplatnění jádrových odhadů, případně s následným 3D zobrazením. Těmito možnostmi jsme se zabývali v příspěvku [11]. Jedním z výsledků byl i obrázek 3.

obr. 3 Hustota pracovních míst v okrese Bruntál, šířka pásma 1000 m


26

7 VYMEZENÍ SPÁDOVÝCH OBLASTÍ DOSTUPNOSTI FIREM NA ZÁKLADĚ VHD 7.1

Výběr částí obcí, které budou zpracovávány

Zpracování využívalo jako základní územní jednotku, ke které se vztahují analýzy, části obcí. Důvodem je skutečnost, že obce jsou v řadě případů příliš velké vzhledem k prováděné analýze a možné pěší docházce. Proto jsme se na rozdíl od některých předchozích analýz (např. [12]) zaměřili na části obcí, které jsou již vyhovující svou velikostí. Pro zpracování byly vybrány všechny části obcí okresu Bruntál s výjimkou částí obcí, které jsou blíž než 1km od zastávky reprezentující centrum obce (viz tab.7) nebo nemají vůbec autobusovou zastávku (viz tab.8). tab. 7 COB, které leží do 1km od centra obce KODOB 17601 10477

NAZOB Václavov Norberčany

KODCOB 17602 10478

NAZCOB Horní Václavov Trhavice

Počet obyvatel 308 20

tab. 8 COB, které nemají vůbec autobusovou zastávku KODOB 09339 14446 01316 17201 10477 00661 09339 03387 08001 05010

NAZOB Město Albrechtice Rýmařov Bruntál Tvrdkov Norberčany Bohušov Město Albrechtice Dvorce Leskovec nad Moravicí Huzová

KODCOB 09338 14449 06328 09551 10603 00663 09340 03388 08002 05011

NAZCOB Česká Ves Harrachov Karlovec Mirotínek Nová Véska Ostrá Hora Piskořov Rejchartice Slezská Harta Veveří

Počet obyvatel 4 7 61 16 6 9 0 0 9 4

Část obce Pod Cvilínem, která patří do Krnova není obsažena v databázi aplikace IDOS Jízdní řády. Také se v této COB nachází vlaková stanice, a proto ji nelze reprezentovat pouze konkrétní autobusovou zastávkou. Z těchto důvodů a také proto, že v Krnově je provozována MHD, která zajistí dopravu mezi centrem Krnova (Pod Bezručovým vrchem) a COB Pod Cvilínem, si můžeme dovolit COB Pod Cvilínem vyloučit ze zpracování a jako výchozí či cílové místo pro Krnov určit COB Pod Bezručovým vrchem. Z výše uvedených tabulek vyplývá, že ze zpracování bylo vyloučeno 13 částí obcí. Pro účely tohoto projektu bylo tedy z celkového počtu 165 použito 152 částí obcí. Částí obcí, které byly použity při zpracování a části obcí, které byly vyloučeny ze zpracování viz příloha A.

7.2

Úprava programu DOK

Pro potřeby této práce bylo nutné provést úpravy programu DOK a s ním spojené databáze spojeni.mdb. Provedené úpravy jsou popsány dále.


27

Databáze spojeni.mdb má nyní uloženy vstupní parametry a nalezená spojení odděleně v různých tabulkách. Také jsou rozlišeny spojení dle směru cestování.

•

Databáze spojeni.mdb využívá při vyhledávání následující 4 tabulky:

•

Tabulka vstupních parametrů pro vyhledávání spojení ze všech částí obcí okresu Bruntál do částí obcí, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé (spoje_obce_vst). tab. 9 Struktura tabulky spoje_obce_vst spoje_obce_vst

Název pole ID_spojení KODCOB_odkud odkud KODCOB_kam kam datum min_cas max_cas vyhledano

•

Datový typ dlouhé celé číslo číslo text číslo text datum/čas datum/čas datum/čas ano/ne

Popis identifikátor spojení identifikátor části obce, odkud se vyhledává spojení název části obce, odkud se vyhledává spojení identifikátor části obce, kam se vyhledává spojení název části obce, kam se vyhledává spojení datum, pro které se spojení vyhledalo minimální čas příjezdu maximální čas příjezdu zda již bylo spojení vyhledáno

Tabulka obsahující vyhledaná spojení odpovídající vstupním parametrům uvedeným v tabulce spoje_obce_vst (spoje_obce). tab. 10 Struktura tabulky spoje_obce spoje_obce Název pole ID_spojení odjezd příjezd doba dobades prestupu kc km

•

Datový typ dlouhé celé číslo datum/čas datum/čas datum/čas číslo číslo číslo číslo

Popis identifikátor spojení čas odjezdu čas příjezdu doba cestování doba cestování v desetinném tvaru (minuty) počet přestupů během cesty cena jízdného délka spojení v km

Tabulka vstupních parametrů pro vyhledávání spojení z částí obcí, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé, do všech částí obcí okresu Bruntál (spoje_zam_vst). tab. 11 Struktura tabulky spoje_zam_vst spoje_zam_vst Název pole ID_spojení KODCOB_odkud odkud

Datový typ dlouhé celé číslo číslo text

Popis identifikátor spojení identifikátor části obce, odkud se vyhledává spojení název části obce, odkud se vyhledává spojení


28

KODCOB_kam kam datum min_cas max_cas vyhledano

•

číslo text datum/čas datum/čas datum/čas ano/ne

identifikátor části obce, kam se vyhledává spojení název části obce, kam se vyhledává spojení datum, pro které se spojení vyhledalo minimální čas odjezdu maximální čas odjezdu zda již bylo spojení vyhledáno

Tabulka obsahující vyhledaná spojení odpovídající vstupním parametrům uvedených v tabulce spoje_zam_vst (spoje_zam). tab. 12 Struktura tabulky spoje_zam spoje_zam

Název pole ID_spojení odjezd příjezd doba dobades prestupu kc km

Datový typ dlouhé celé číslo datum/čas datum/čas datum/čas číslo číslo číslo číslo

Popis identifikátor spojení čas odjezdu čas příjezdu doba cestování doba cestování v desetinném tvaru (minuty) počet přestupů během cesty cena jízdného délka spojení v km

spoje_obce_vst

spoje_zam_vst

1

N

1

N

spoje_obce

spoje_zam

obr. 4 Vazby mezi tabulkami databáze spojeni.mdb, které slouží k vyhledávání (podle [1]) Protože spojení se budou vyhledávat oběma směry, program DOK byl upraven tak, že nyní pracuje ve dvou režimech.

1. Režim - Do zaměstnání (svoz) a) Zadávání vstupních požadavků Program DOK naplní tabulku spoje_obce_vst vstupními parametry spojení ze všech částí obcí do všech částí obcí významných zaměstnavatelů. Mezi tyto parametry patří také ty, které byly zadány prostřednictvím dialogových oken (datum spojení, minimální čas příjezdu, maximální čas příjezdu). b) Vyhledávání spojení


29

Program DOK vyhledá a každému záznamu z tabulky spoje_obce_vst přiřadí všechna spojení odpovídající vstupním parametrům uvedeným v tomto záznamu. Nalezená spojení jsou uložena v tabulce spoje_obce.

2. Režim - Ze zaměstnání (rozvoz) a) Zadávání vstupních požadavků Program DOK naplní tabulku spoje_zam_vst vstupními parametry spojení ze všech částí obcí významných zaměstnavatelů do všech částí obcí. Mezi tyto parametry patří také ty, které byly zadány prostřednictvím dialogových oken (datum spojení, minimální čas odjezdu, maximální čas odjezdu). b) Vyhledávání spojení Program DOK vyhledá, a každému záznamu z tabulky spoje_zam_vst přiřadí, všechna spojení odpovídající vstupním parametrům uvedeným v tomto záznamu. Nalezená spojení jsou uložena v tabulce spoje_zam.

7.3

Vyhledání spojení

Prostřednictvím programu DOK byla tabulka spoje_obce_vst naplněna záznamy, které odpovídají kombinacím spojení ze všech vybraných COB okresu Bruntál do všech COB, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé. Dále byla tabulka spoje_zam_vst naplněna záznamy, které odpovídají kombinacím spojení z částí obcí, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé, do všech vybraných COB okresu Bruntál. Na první (ranní) směnu byl pro svoz do zaměstnání zadán požadovaný příjezd v intervalu mezi 3. a 8. hodinou ranní. Pro rozvoz ze zaměstnání byl zadán požadovaný odjezd v intervalu mezi 2. a 7. hodinou odpolední. Na druhou (odpolední) směnu byl pro svoz do zaměstnání zadán požadovaný příjezd v intervalu mezi 9. a 14. hodinou a na třetí (noční) směnu v intervalu 17. a 22 hodinou. Pro rozvoz ze zaměstnání byl zadán požadovaný odjezd v intervalu mezi 22. a 3. hodinou noční z druhé směny a v intervalu mezi 6. a 11. hodinou ranní z třetí směny. Jelikož se jedná o zkoumání dojížďky do zaměstnání, musí být spojení vyhledávána v pracovní den. V pondělí, resp. pátek mohou být některá spojení ovlivněna končícím, resp. začínajícím volnem. Proto jako den, ve kterém se budou spojení vyhledávat, bylo vybráno úterý. Uvedené časové rozsahy jsou dostatečně velké, aby byla nalezena všechna i teoretická spojení. Spojení odpovídající vhodné dojížďce z nich budou při následném zpracování vybrána. Automatizované vyhledávání pomocí programu DOK probíhalo ve dvou krocích: a) Vyhledání spojení do zaměstnání (svoz) Na první směnu vyhledávání trvalo cca 20 hodin. Výsledkem 9753 spojení odpovídajících výše uvedeným vstupním parametrům. Na druhou směnu vyhledávání trvalo cca 12 hodin. Výsledkem 14864 spojení odpovídajících výše uvedeným vstupním parametrům. Na třetí směnu vyhledávání trvalo cca 12 hodin. Výsledkem 14215 spojení odpovídajících výše uvedeným vstupním parametrům.


30

b) Vyhledání spojení ze zaměstnání (rozvoz) Na první směnu vyhledávání trvalo cca 23 hodin. Výsledkem je 14778 spojení odpovídajících výše uvedeným vstupním parametrům. Na druhou směnu vyhledávání trvalo cca 8 hodin. Výsledkem 880 spojení odpovídajících výše uvedeným vstupním parametrům. Na třetí směnu vyhledávání trvalo cca 12 hodin. Výsledkem 15429 spojení odpovídajících výše uvedeným vstupním parametrům.

7.4

Zpracování vyhledaných spojení

Vyhledaná spojení k významným zaměstnavatelům byla zpracována v databázi s cílem určení dojížďky na určitou hodinu, zjištění možnosti dojíždět do zaměstnání (tedy zajistit vhodný příjezd do zaměstnání i odjezd ze zaměstnání) a popis dopravní obslužnosti pomocí počtu obsloužených částí obcí, resp. zaměstnavatelů. Všechny níže uvedené způsoby vyhodnocení se prováděly na dvou úrovních - jako dojížďka vhodná a dojížďka teoretická. Podmínky vhodné a teoretické dojížďky jsou uvedeny v tab.13 a tab.14. tab. 13 Podmínky vhodné dojížďky Vhodná dojížďka příjezd (svoz) odjezd (rozvoz) doba cestování

na 6. hodinu a zpět 5:15 – 5:45 14:45 – 15:15

na 7. hodinu a zpět 6:15 – 6:45 15:45 – 16:15

na 8. hodinu a zpět 7:15 – 7:45 16:45 – 17:15 max. 45 min.

na 14. hodinu a zpět 13:15 – 13:45 22:15 – 22:45

na 22. hodinu a zpět 21:15 – 21:45 6:15 –6:45

na 14. hodinu a zpět do 13:45 od 22:15


tab. 14 Podmínky teoretické dojížďky Teoretická dojížďka příjezd (svoz) odjezd (rozvoz)




U první (ranní) směny se pro svoz vyhodnocoval dojezd na pracovní dobu začínající v 6:00, v 7:00 a v 8:00 s předpokladem příjezdu do příslušné COB nejpozději 15 minut před začátkem pracovní doby. Pro rozvoz se vyhodnocoval odjezd z pracovní doby končící ve 14:00, v 15:00 a v 16:00 s předpokladem odjezdu z COB významného zaměstnavatele nejdříve 45 minut po skončení pracovní doby. Pro rozvoz z ranní směny nebylo možné bez průzkumu ve firmách určit dobu konce pracovní doby, protože u směnných provozů se pracuje 8 a u jednosměnných provozů 8,5 hodiny (resp. 8 hodin s půlhodinovou přestávkou). Proto byla hodina odjezdu zvolena tak, aby umožnila odjezd i v případě jednosměnného provozu, tedy 14:45, 15:45 a 16:45. Oproti zjišťování dopravní dostupnosti významných zaměstnavatelů na ranní směnu, u druhé a třetí směny byla provedena změna v čase při odjezdu ze zaměstnání. Odjezd z části obce významného zaměstnavatele byl stanoven 15 minut (namísto 45 minut) po skončení pracovní doby, jelikož se nepředpokládá, že by zaměstnanec potřeboval dobu na vyřízení svých záležitostí.


31

7.4.1

Dopravní dostupnost částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé

V tomto kroku byly sledovány možnosti celkové dojížďky do zaměstnání, tj. existence průniku vhodného spojení na určitou hodinu do zaměstnání a zpět do místa bydliště. Dopravní obslužnost významných zaměstnavatelů byla hodnocena na základě počtu COB, ze kterých je možné k zaměstnavatelům a zpět dojíždět. Tento ukazatel sleduje spádovost jednotlivých zaměstnavatelů a tedy jejich výhodu z hlediska dostupnosti pro potenciální zaměstnance.

1. Vhodná dojížďka První směna Výsledky ukazují, že v okrese Bruntál lze vhodně dojíždět na 6:00 a zpět do 23 částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé. To znamená, že do 11 částí obcí nelze na 6:00 a zpět vhodně dojíždět viz příloha B1. Na 7:00 a zpět lze vhodně dojíždět do 21 částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé. To znamená, že do 13 částí obcí nelze na 7:00 a zpět vhodně dojíždět. Na 8:00 a zpět lze vhodně dojíždět do 17 částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé. To znamená, že do 17 částí obcí nelze na 8:00 a zpět vhodně dojíždět. tab. 15 Části obcí, kde sídlí významný zaměstnavatel, s počtem částí obcí, ze kterých k nim lze vhodně dojíždět na 6:00, 7:00, 8:00 a zpět COB významných zaměstnavatelů Kód COB Název COB 00405 Bílčice 41304 Bruntál 01499 Břidličná 02606 Dětřichov nad Bystřicí 03387 Dvorce 04235 Horní Benešov 06033 Horní Město 06033 Jindřichov [BR] 06330 Karlova Studánka 07477 Krásné Loučky 08001 Leskovec nad Moravicí 08481 Liptaň 09023 Malá Morávka 09339 Město Albrechtice 09518 Milotice nad Opavou 09908 Moravský Beroun 09910 Ondrášov 41306 Pod Bezručovým vrchem 41308 Rýmařov 01331 Staré Město 16046 Světlá Hora 17571 Úvalno 17663 Valšov 01501 Velká Štáhle 18608 Vrbno pod Pradědem 19120 Zátor

Počet COB, ze kterých lze dojíždět na 6:00 a zpět 7:00 a zpět 8:00 a zpět 4 0 7 35 27 21 10 5 8 5 0 0 4 2 9 6 4 0 0 4 0 9 2 3 5 8 12 1 5 14 0 5 0 5 7 0 0 5 8 8 1 16 20 13 4 5 0 0 5 0 0 29 9 19 9 8 8 12 11 0 10 1 2 1 7 0 4 13 8 9 0 3 12 11 11 9 6 4


32

Druhá směna Výsledky ukazují, že v okrese Bruntál lze vhodně dojíždět na 14:00 a zpět do 13 částí obcí významných zaměstnavatelů. To znamená, že do 22 částí obcí nelze na 7:00 a zpět vhodně dojíždět. tab.16 Části obcí, kde sídlí VZ, s počtem částí obcí, ze kterých k nim lze vhodně dojíždět na 14:00 a zpět, s počtem zaměstnavatelů a zaměstnanců COB významných zaměstnavatelů KODCOB

Název COB

Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na 14:00 a zpět

Počet zaměstnavatelů, kterých se týká 2.směna

Počet zaměstnanců 1

00405 41304

Bílčice Bruntál

0 3

1 14

2200

01499 02606 03387 04235 04354 04609 06033 06330 07477 41306 08375 09023 09339 09518 09908 09910 11329 41308 16046 08667 17571 17663 01501 18608 19120 19119

Břidličná Dětřichov nad Bystřicí Dvorce Horní Benešov Horní Město Hošťálkovy Jindřichov Karlova Studánka Krásné Loučky Krnov Lichnov Malá Morávka Město Albrechtice Milotice nad Opavou Moravský Beroun Ondrášov Osoblaha Rýmařov Světlá Hora Tylov Úvalno Valšov Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem Zátor Loučky

12 4 0 4 0 0 0 0 10 31 0 0 0 1 0 0 0 3 0 2 0 4 11 17 3 0

1 1 3 3 1 1 1 2 1 21 1 1 4 1 2 1 1 4 1 1 1 1 1 4 0 1

>1000 300 300 4600 400 1000 1100 0 -

Oproti ranní dojížďce je dostupný nižší počet COB významných zaměstnavatelů a COB VZ jsou dostupné z mnohem menšího počtu COB. Nízký počet COB, ze kterých se dá dojíždět do COB VZ Bruntál, je způsoben tím, že z COB Bruntál neexistuje spojení zpět do místa bydliště, i přesto, že Bruntál patří mezi pět nejvýznamnějších COB. Sídlí zde 29 významných zaměstnavatelů a poskytují přibližně 3400 1

Počet zaměstnanců není publikován u částí obcí s méně než 3 významnými zaměstnavateli z důvodu ochrany dat, uváděné počty zaměstnanců jsou zaokrouhleny.


33

pracovních míst. Podobně je tomu u COB Rýmařov. Do COB VZ existuje mnoho spojení, ale neexistuje spojení zpět do místa bydliště. Zaměstnavatel v COB Loučky pracuje na druhou směnu, ale tato COB není vhodně dostupná na tuto směnu. COB VZ Krnov je vhodně dostupný z nejvyššího počtu COB. Dopravní dostupnost COB VZ vhodnou dojížďkou na 14:00 a zpět je znázorněna v příloze B2.

Třetí směna Výsledky ukazují, že v okrese Bruntál lze vhodně dojíždět na 22:00 a zpět pouze do 11 částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé. tab.17 Části obcí, kde sídlí VZ, s počtem částí obcí, ze kterých k nim lze vhodně dojíždět na 22:00 a zpět, s počtem zaměstnavatelů a zaměstnanců COB významných zaměstnavatelů KODCOB Název COB 41304 Bruntál 01499 Břidličná 03387 Dvorce 04235 Horní Benešov 04609 Hošťálkovy 06033 Jindřichov 06330 Karlova Studánka 41306 Krnov 08001 Leskovec nad Moravicí 08481 Liptaň 09339 Město Albrechtice 09518 Milotice nad Opavou 09908 Moravský Beroun 09910 Ondrášov 11329 Osoblaha 41308 Rýmařov 17571 Úvalno 17663 Valšov 01501 Velká Štáhle 18608 Vrbno pod Pradědem

Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na 22:00 a zpět 12 13 2 2 0 0 0 9 4 5 0 6 6 0 0 0 0 9 11 0

Počet zaměstnavatelů, kterých se týká 3.směna 8 1 0 0 1 1 1 10 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1

Počet zaměstnanců2 1600 >1000 0 0 3200 0 0 0 -

Dopravní dostupnost COB VZ vhodnou dojížďkou na 22:00 a zpět je znázorněna v příloze B3.

2. Teoretická dojížďka První směna

2



34

Výsledky ukazují, že v okrese Bruntál lze teoreticky dojíždět na 6:00 a zpět do všech 34 částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé. Na 7:00 a zpět lze teoreticky dojíždět do 32 částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé. Do částí obcí Loučky a Tylov nelze na 7:00 a zpět teoreticky dojíždět. Na 8:00 a zpět lze teoreticky dojíždět do 31 částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé. Do částí obcí Hlinka, Loučky a Tylov nelze na 8:00 a zpět teoreticky dojíždět. tab. 18 Části obcí, kde sídlí významný zaměstnavatel, s počtem částí obcí, ze kterých k nim lze teoreticky dojíždět na 6:00, 7:00, 8:00 a zpět COB významných zaměstnavatelů Kód COB Název COB 00405 Bílčice 00661 Bohušov 41304 Bruntál 01499 Břidličná 02606 Dětřichov nad Bystřicí 03387 Dvorce 03924 Hlinka 04235 Horní Benešov 04354 Horní Město 04609 Hošťálkovy 05038 Hynčice 06033 Jindřichov [BR] 06330 Karlova Studánka 07477 Krásné Loučky 08001 Leskovec nad Moravicí 08375 Lichnov 08481 Liptaň 19119 Loučky 09023 Malá Morávka 09339 Město Albrechtice 09518 Milotice nad Opavou 09908 Moravský Beroun 09910 Ondrášov 11329 Osoblaha 41306 Pod Bezručovým vrchem 41308 Rýmařov 01331 Staré Město 16046 Světlá Hora 08667 Tylov 17571 Úvalno 17663 Valšov 01501 Velká Štáhle 18608 Vrbno pod Pradědem 19120 Zátor

Počet COB, ze kterých lze dojíždět na 6:00 a zpět 7:00 a zpět 8:00 a zpět 21 59 73 18 18 3 68 104 106 26 68 72 15 56 67 28 29 81 8 8 0 12 85 81 4 34 24 3 51 57 26 41 52 39 54 95 10 68 71 75 93 86 39 76 60 7 51 69 22 19 86 2 0 0 17 63 84 71 94 94 48 103 100 22 93 69 30 10 9 14 14 1 63 102 101 37 71 96 51 103 91 45 60 91 16 0 0 50 101 85 27 98 103 26 66 65 35 88 80 27 100 89

Druhá směna


35

Výsledky ukazují, že v okrese Bruntál lze teoreticky dojíždět na 14:00 a zpět do 27 COB významných zaměstnavatelů (viz tab.19). Je nutno zmínit, že vyhledaná spojení, u teoretické dojížďky, po skončení pracovní doby, tedy po 22:00, často představují dlouhou dobu cestování do místa bydliště s mnoha přestupy a v obcích přestupů musí zaměstnanec čekat na první ranní spoj. Proto není vhodné ji dále vyhodnocovat. Dopravní dostupnost COB VZ teoretickou dojížďkou na 14:00 a zpět je znázorněna v příloze B4. tab.19 Části obcí, kde sídlí VZ, s počtem částí obcí, ze kterých k nim lze teoreticky dojíždět na 14:00 a zpět, s počtem zaměstnavatelů a zaměstnanců COB významných zaměstnavatelů KODCOB

Název COB

Počet COB, ze kterých lze teoreticky dojíždět na 14:00 a zpět


Počet zaměstnanců3

00405 00661 41304

Bílčice Bohušov Bruntál

0 2 13

1 0 14

0 2300

01499 02606 03387 04235 04354 04609 05038 06033 06330 07477 41306 08375 08481 09023 09339 09518 09908 09910 11329 41308 01331 16046 08667 17571 17663 01501 18608 19120 19119

Břidličná Dětřichov nad Bystřicí Dvorce Horní Benešov Horní Město Hošťálkovy Hynčice Jindřichov Karlova Studánka Krásné Loučky Krnov Lichnov Liptaň Malá Morávka Město Albrechtice Milotice nad Opavou Moravský Beroun Ondrášov Osoblaha Rýmařov Staré Město Světlá Hora Tylov Úvalno Valšov Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem Zátor Loučky

51 21 0 6 0 3 9 0 0 23 43 2 6 0 18 12 23 92 1 4 31 20 93 16 31 54 35 11 1

1 1 3 3 1 1 0 1 2 1 21 1 0 1 4 1 2 1 1 4 0 1 1 1 1 1 4 0 1

>1000 300 300 0 4600 0 400 1000 0 1100 0 -

3



36

15391

58

Stará Ves

0

0

Bylo provedeno srovnání s ranní teoretickou dojížďkou na všechny zadané časy. Na 6:00 a zpět lze teoreticky dojíždět do všech COB významných zaměstnavatelů. Na 7:00 a zpět nelze dojíždět do COB VZ Loučky a Tylov. Na 8:00 a zpět nelze dojíždět do COB VZ Hlinka, Loučky a Tylov. Na druhou směnu je COB Hlinka nedostupná, COB Loučky je dostupná z jedné COB a COB Tylov je dostupná z 93 COB okresu Bruntál. Je tedy zřejmé, že nedostupnost COB se opakuje s malými rozdíly. COB významných zaměstnavatelů, které jsou zcela nedostupné jsou uvedeny v tab.20. Nedostupnost těchto částí obcí většinou pramení z toho, že neexistuje spojení zpět do místa bydliště, tzn. že z COB významného zaměstnavatele neodjíždí žádný spoj po stanoveném čase 22:00. COB VZ Hlinka je sice na 14:00 a zpět nedostupná, ale významný zaměstnavatel v této COB pracuje jen na jednu směnu. Naopak významní zaměstnavatelé (celkem 3) sídlící v COB Dvorce, jsou zcela nedostupní a přitom poskytují pracovní místa pro cca 300 lidí. tab. 20 Nedostupné COB významných zaměstnavatelů na 14:00 a zpět, s počtem zaměstnavatelů a zaměstnanců, kterých se to týká

KODCOB

Název COB


Počet zaměstnanců4

00405 03387 03924 04354 06033 06330 08001

Bílčice Dvorce Hlinka Horní Město Jindřichov Karlova Studánka Leskovec nad Moravicí

1 3 0 1 1 1 0

300 0 0

09023

Malá Morávka

1

-

Podrobně byly sledovány COB významných zaměstnavatelů, ze kterých se dá odjet dříve než 15 minut po skončení pracovní doby druhé směny, tedy v intervalu 22:00-22:15. Jedná se o části obcí Dvorce, Rýmařov, Úvalno, Velké Štáhle a Zátor viz tab.21. tab.21 Srovnání počtu COB, ze kterých se dá dojíždět na 14:00 a zpět podle času odjezdu KOD COB 03387 41308 17571 01501 19120

Počet Název Počet spojů Počet COB, ze kterých lze dojíždět na 22:00 a zpět 5 zaměstnanců 22:00-22:15 COB odjezd po 22:00 odjezd po 22:15 300 Dvorce 1 2 0 1000 Rýmařov 2 20 4 Úvalno 1 56 16 Velké Štáhle 1 55 54 0 Zátor 1 43 11

4

Počet zaměstnanců není publikován u částí obcí s méně než 3 významnými zaměstnavateli z důvodu ochrany dat, uváděné počty zaměstnanců jsou zaokrouhleny. 5 Uváděné počty zaměstnanců jsou zaokrouhleny.


37

Z tab.19 je patrné, že do části obce Dvorce se (případ 15-ti minutového intervalu po skončení pracovní doby) nedá teoreticky dojíždět z žádné části obce okresu Bruntál. V případě odjezdu ihned po 22:00 viz tab.21 existuje jeden spoj z COB VZ, a tím lze dojíždět do Dvorce z dvou COB okresu Bruntál. Velké rozdíly v počtech COB, ze kterých lze dojíždět na 14:00 a zpět, při různých časech odjezdu z COB VZ, jsou zřejmé u COB Rýmařov, Úvalno a Zátor.

Třetí směna Výsledky ukazují, že v okrese Bruntál lze teoreticky dojíždět na 22:00 a zpět do všech 35 částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé. Dopravní dostupnost COB VZ teoretickou dojížďkou na 22:00 a zpět je znázorněna v příloze B5. tab.22 Části obcí, kde sídlí VZ, s počtem částí obcí, ze kterých k nim lze teoreticky dojíždět na 22:00 a zpět, s počtem zaměstnavatelů a zaměstnanců Počet COB, ze COB významných zaměstnavatelů kterých lze dojíždět na 22:00 a zpět KODCOB Název COB teoreticky 00405 Bílčice 140 00661 Bohušov 134 41304 Bruntál 123 01499 Břidličná 127 02606 Dětřichov nad Bystřicí 128 03387 Dvorce 131 03924 Hlinka 136 04235 Horní Benešov 124 04354 Horní Město 132 04609 Hošťálkovy 142 05038 Hynčice 130 06033 Jindřichov 132 06330 Karlova Studánka 132 07477 Krásné Loučky 131 41306 Krnov 127 08001 Leskovec nad Moravicí 136 08375 Lichnov 128 08481 Liptaň 137 09023 Malá Morávka 134 09339 Město Albrechtice 129 09518 Milotice nad Opavou 123 09908 Moravský Beroun 124 09910 Ondrášov 124 11329 Osoblaha 138 41308 Rýmařov 119 01331 Staré Město 120

Počet zaměstnavatelů, kterých se týká 3.směna 0 0 8 1 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 10 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 0

Počet zaměstnanců6 0 0 1600 >1000 0 0 0 0 0 0 0 3200 0 0 0 0 0

6



38

16046 08667 17571 17663 01501 18608 19120 19119 15391

Světlá Hora Tylov Úvalno Valšov Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem Zátor Loučky Stará Ves

136 113 128 125 127 115 124 131 130

0 0 1 1 0 1 0 0 0

0 0 0 0 0 0

Taktéž byly sledovány části obcí významných zaměstnavatelů, ze kterých se dá odjet dříve než 15 minut po skončení pracovní doby třetí směny, tedy v intervalu 6:00-6:15. Výsledky viz tab.23. Srovnávána byla spojení s podmínkami teoretické dojížďky. Nejedná se o velký nárůst počtu COB, jak je tomu u dojížďky na 14:00 a zpět viz tab.21. tab.23 Srovnání počtu COB, ze kterých se dá dojíždět na 22:00 a zpět podle času odjezdu

KODCOB 41304 02606 04235 06033 09908 01331 16046 18608 19120

Název COB

Počet COB, ze kterých lze dojíždět na 22:00 a zpět

Počet spojů 6:00-6:15

odjezd po 6:00

odjezd po 6:15

2 1 3 1 1 3 2 1 2

124 132 125 133 125 124 137 116 125

123 128 124 132 124 120 136 115 124

Bruntál Dětřichov n.Bystř. Horní Benešov Jindřichov [BR] Moravský Beroun Staré Město [BR] Světlá Hora Vrbno p.Prad. Zátor

Detailně byla sledována možnost vhodné dojížďky na první směnu (tedy na 6:00, 7:00 a 8:00) do vybraných měst (resp. částí obcí), které představují významný pracovní potenciál. Tyto COB jsou uvedeny v tab.24. Sledovaným kritériem byla především doba cestování a cena spojení. Časová a cenová dostupnost částí obcí, které představují významný pracovní potenciál je předmětem obsahu tab.25 až tab.34. tab. 24 Části obcí, které představují významný pracovní potenciál KODCOB 41306 41304 01499 41308 18608

7

Název COB Pod Bezručovým vrchem (Krnov) Bruntál Břidličná Rýmařov Vrbno pod Pradědem

Počet zaměstnanců7 5500 3400 1500 1300 1300

Počet zaměstnavatelů 33 29 2 10 6

Uváděné počty zaměstnanců jsou zaokrouhleny.


39

tab. 25 Časová dostupnost Bruntálu

Bruntál

Počet obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět

tab. 26 Cenová dostupnost Bruntálu

Bruntál


časová dost. (min.)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

cenová dost. (Kč)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

1 8 12 23

1 10 12 20

2 14 11 24

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

8 18 12 6

8 21 11 3

8 24 16 3

Na základě tab.25 lze říct, že z hlediska doby cestování se jako nejvýhodnější jeví dojížďka na 8. hodinu. Ceny spojení jsou při dojížďce na všechny sledované časy nástupu do zaměstnání podobné. Jako kvalitní z hlediska doby cestování se jeví dojížďka (na 6:00) z Krnova, Andělské Hory, Starého Města a některých COB Světlé Hory. Krátká doba cestování je způsobena využitím vlakové dopravy. tab. 27 Časová dostupnost Břidličné

Břidličná


tab. 28 Cenová dostupnost Břidličné

Břidličná



na 6:00

na 7:00

na 8:00

cenová dost. (Kč)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

3–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

2 6 3 8

2 3 2 4

3 4 4 7

4–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

6 8 5 0

3 6 2 0

4 6 6 2

Na základě tab.28 lze říct, že z hlediska ceny spojení se jako nejvýhodnější jeví dojížďka na 6. hodinu. Doby cestování jsou při dojížďce na všechny sledované časy nástupu do zaměstnání podobné. Jako problematická z hlediska doby cestování se jeví dojížďka (na 6:00) z některých COB Rýmařova a překvapivě také z Albrechtic u Rýmařova, které jsou částí obce Břidličná. Toto je způsobeno tím, že se zaměstnanec musí nejprve dopravit do centra Rýmařova, odkud pak dále pokračuje do Břidličné. Stejně je tomu tak i při dopravě ze zaměstnání. tab. 29 Časová dostupnost Krnova (resp. části obce Pod Bezručovým vrchem)

Krnov


tab. 30 Cenová dostupnost Krnova (resp. části obce Pod Bezručovým vrchem)

Krnov



na 6:00

na 7:00

na 8:00

cenová dost. (Kč)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

3 7 11 9

1 4 5 5

3 7 11 19

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

4 18 6 2

1 11 3 0

5 19 12 3

Na základě tab.30 lze říct, že z hlediska ceny spojení se jako nepatrně Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

40

nejvýhodnější jeví dojížďka na 6. hodinu. Doby cestování jsou při dojížďce na 6. a 8. hodinu podobné. Největší rozdíl je však v počtu COB, ze kterých se lze do Krnova na jednotlivé časy nástupu do zaměstnání dopravit. Největší počet dostupných COB je při dojížďce na 8:00. Části obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět na 6:00 do zaměstnání v části obce Pod Bezručovým vrchem (město Krnov) jsou zobrazeny v přílohách B6, B7. V prvním případě byla sledovaným kritériem doba cestování, v druhém pak cena jízdného. Krátká doba cestování z Jindřichova, Třemešné a Města Albrechtic je ovlivněna přímým vlakovým spojem do Krnova. tab. 31 Časová dostupnost Rýmařova

Rýmařov


tab.32 Cenová dostupnost Rýmařova

Rýmařov



na 6:00

na 7:00

na 8:00

cenová dost. (Kč)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

2–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

6 6 5 10

3 7 3 3

8 8 7 15

4–9 10 – 19 20 – 29 30 - 46

8 9 9 1

7 7 2 0

11 17 8 2

Z hlediska ceny spojení a počtu dostupných COB se jako nejvýhodnější jeví dojížďka na 8. hodinu. Rozdíly v časové dostupnosti při dojížďce na všechny sledované časy jsou minimální. Jako výhodná z hlediska doby cestování se jeví dojížďka (na 6:00) z COB Staré Vsi a také z částí obcí Rýmařova, které se nacházejí západně od centra obce. Tato vhodná dojížďka existuje díky dálkovému autobusovému spoji, který vyjíždí ze Šumperku a v rámci okresu Bruntál zastavuje pouze ve výše uvedených COB a končí v COB Rýmařov. tab. 33 Časová dostupnost Vrbna pod Pradědem

Vrbno p. P.


tab. 34 Cenová dostupnost Vrbna pod Pradědem

Vrbno p. P.



na 6:00

na 7:00

na 8:00

cenová dost. (Kč)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

5–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

3 7 5 10

3 4 5 5

3 6 6 6

4–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

7 9 9 0

5 8 4 0

8 9 4 0

Doby cestování i ceny spojení jsou při dojížďce na všechny sledované časy podobné. Velmi výhodně z hlediska ceny vychází doprava z Milotic nad Opavou a dalších COB ležících na trati do Vrbna pod Pradědem, protože vlakovou dopravu na této trati zajišťuje společnost OKD, Doprava a. s., která má nízké cenové tarify.


41

7.4.2

Dopravní obslužnost částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům

Dále byla sledována i dopravní obslužnost částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům na všechny směny. Tento ukazatel má především význam pro posuzování situace v obci (části obce) a tedy i pro hodnocení vztahu k situaci na trhu práce.

Ranní směna Výsledky tohoto vyhodnocení jsou zachyceny v tab.35 a tab.37. Dopravní dostupnost COB významných zaměstnavatelů vhodnou dojížďkou na 6:00 a zpět je znázorněna v příloze C1. tab. 35 Počet COB, ze kterých a do kterých lze vhodně dojíždět na 6:00, 7:00, 8:00 a zpět Počet COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze vhodně dojíždět 1–2 3–4 5 – 10

Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na 6:00 7:00 8:00 a zpět a zpět a zpět 52 43 50 31 19 16 7 6 5

Větší vypovídací schopnost než počet dostupných COB významných zaměstnavatelů má počet dostupných významných zaměstnavatelů, nebo ještě lépe, počet dostupných pracovních míst významných zaměstnavatelů. Přehled dostupných pracovních míst pro jednotlivé sledované časy je uveden v tab.36.

tab. 36 Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na 6:00, 7:00, 8:00 a zpět, a počet z nich dostupných pracovních míst u významných zaměstnavatelů Počet dostupných pracovních míst u významných zaměstnavatelů 30 - 499 500 - 1999 2000 - 4999 5000 - 12200

Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na 6:00 7:00 8:00 a zpět a zpět a zpět 12 22 17 14 12 17 35 23 15 29 11 22

Z přílohy C2 lze zjistit, že nedostatečná dopravní obslužnost ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům (resp. počtu pracovních míst těchto významných zaměstnavatelů) na 6:00 a zpět se týká území kolem Jiříkova v jihozápadní části okresu (Tvrdkov, Huzová, Rýžoviště), několika částí obcí v jihovýchodní části okresu, ale především okolí Jindřichova ve Slezsku na severu okresu (Janov, Arnultovice, Vysoká, Bartultovice) a dále pak několika dalších částí obcí v Osoblažském výběžku u Bohušova (Vysoká).


42

Nedostatečnou dopravní obslužnost obcí Tvrkov, Jiříkov a Huzová potvrdili při dotazníkovém šetření starostové zmíněných obcí. Z hlediska dojížďky na 7:00 a zpět je zřejmé markantní zmenšení dostupnosti COB významných zaměstnavatelů. Na základě přílohy C3 lze říct, že nevhodně dostupná je severní část okresu (COB Osoblažského výběžku, Heřmanovice, Holčovice, Krasov), dále jižní až jihovýchodní část okresu. Příloha C4 ukazuje situaci podobnou jako u dojížďky na 6:00 a zpět. Stále se jako problematická jeví dojížďka z Osoblažska, nově se vymezuje nevhodně dostupná oblast kolem Horního Města. Z příloh C2-C4 plyne, že řada částí obcí je nedostatečně dostupná pro každý ze zvolených časů pro nástup do zaměstnání na ranní směnu. Jedná se především o obce Jiříkov, Norberčany, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Vysoká, některé části obcí Města Albrechtice či Holčovic, ale překvapivě také o některé obce uvnitř okresu, jako je Čaková nebo některé části obcí Světlé Hory či Široké Nivy . tab. 37 Počet částí obcí, ze kterých a do kterých lze teoreticky dojíždět na 6:00, 7:00, 8:00 a zpět Počet COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze teoreticky dojíždět 1-4 5–9 10 – 14 15 – 19 20 – 24 25 – 29

Počet COB, ze kterých lze teoreticky dojíždět na 6:00 7:00 8:00 a zpět a zpět a zpět 32 12 2 69 14 15 22 16 7 2 35 18 5 47 40 2 4 30

Dostupnost významných zaměstnavatelů teoretickou dojížďkou je pro všechny sledované časy značná, proto by teoretickou dojížďku bylo vhodné sledovat pouze ve zvláštních případech. Části obcí, ze kterých nelze ani teoreticky dojíždět na žádný ze sledovaných časů a zpět jsou uvedeny v tab.38. Jedná se o 17 částí obcí. U jednotlivých COB je uveden počet ekonomicky aktivních obyvatel a míra nezaměstnanosti. Oba ukazatele jsou vztaženy na obec. MN je uvedena jako průměr údajů za období od 31.12.2003 – 30.6.2004. Údaj o počtu ekonomicky aktivních obyvatel byl získán z výsledků SLDB 2001. tab. 38 Části obcí, ze kterých nelze teoreticky dojíždět ani na jeden z časů a zpět KODCOB

Název COB

Počet ekonomicky aktivních obyvatel

Míra nezaměstnanosti 1.pol. 2004 [%]

09337 16042 04084 05037 04353 02981

Burkvíz Dětřichovice Dlouhá Ves Dlouhá Voda Dobřečov Horní Moravice

1828 736 376 1828 478 175

13,3 19 18,5 13,3 27,9 21,3


43

04087 06108 06711 07221 02982 14017 09911 04355 05039 15053 09341

Jelení Jiříkov Kněžpole Krahulčí Nová Ves Rešov Sedm Dvorů Stříbrné Hory Valštejn Víno Žáry

376 141 141 233 175 478 1761 478 1828 291 1828

18,5 37,1 37,1 25,1 15,5 27,9 21,3 27,9 13,3 30,3 15,6

Nedostupnost těchto COB většinou pramení z toho, že neexistuje spojení zpět do místa bydliště, tzn. že z COB významného zaměstnavatele neodjíždí žádný spoj do těchto problémových COB po stanoveném čase 14:45. U částí obcí Horní Moravice, Nová Ves, Jiříkov, Kněžpole existují sice spojení odpovídající parametrům teoretické dojížďky do zaměstnání a teoretické dojížďky ze zaměstnání, avšak většinou lze dojíždět na 8:00, popř. 7:00, přičemž zpět do místa bydliště lze dojíždět pouze ze směny začínající v 6:00. Celkově lze říct, že neexistující dopravní obslužnost COB uvedených v tab.38 je způsobena neexistencí spojení do těchto COB při odjezdu z místa zaměstnání v odpoledních hodinách, tj. po 14:45. Výjimkou je část obce Krahulčí, jejíž nevhodná dopravní obslužnost je způsobena odjezdem prvního spoje z této části obce až v 7:55 hod.

Odpolední směna Výsledky vyhodnocení jsou zachyceny v tab.39 a tab.40. Dopravní dostupnost COB významných zaměstnavatelů vhodnou dojížďkou na 14:00 a zpět je znázorněna v příloze C5. tab. 39 Počet částí obcí, ze kterých a do kterých lze vhodně dojíždět na 14:00 a zpět Počet COB, ze kterých Počet COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze lze vhodně dojíždět na vhodně dojíždět 14:00 a zpět 1–2 3–4 5–9

59 6 2

tab. 40 Počet částí obcí, ze kterých a do kterých lze teoreticky dojíždět na 14:00 a zpět Počet COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze teoreticky dojíždět 1–4 5–9 10 – 14 15 – 19

Počet COB, ze kterých lze teoreticky dojíždět na 14:00 a zpět 72 49 13 2


44

Přehled dostupných pracovních míst pro jednotlivé sledované časy je uveden v tab.41. Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům pomocí ukazatele o počtu dostupných pracovních míst na 14:00 a zpět je znázorněna v příloze C6. tab. 41 Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na 14:00 a zpět, a počet z nich dostupných pracovních míst u významných zaměstnavatelů Počet dostupných pracovních míst u významných zaměstnavatelů 30 - 499 500 - 1999 2000 - 4999 5000 - 10600

Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na na 14:00 a zpět 9 23 4 31

Z přílohy C6 lze zjistit, že nedostatečná dopravní obslužnost ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům (resp. počtu pracovních míst těchto významných zaměstnavatelů) na 14:00 a zpět se týká území v jihozápadní části okresu (Tvrdkov, Huzová, Jiříkov, Horní Město, Dětřichov nad Bystřicí), několika obcí na jihu a v jihovýchodní části okresu, dále pak obce na západě (Rudná pod Pradědem, Dolní Moravice, Světlá Hora), ale především okolí Jindřichova ve Slezsku na severu okresu (Janov, Petrovice, Vysoká) a dále pak několika dalších částí obcí v Osoblažském výběžku u Bohušova (Hlinka, Slezské Pavlovice). Bylo provedeno srovnání dojížďky na druhou směnu s ranní dojížďkou na všechny zadané časy. Při srovnání vhodné dojížďky na 14:00 a zpět s ranní dojížďkou, lze celkově říci, že je menší počet COB, které jsou obsloužené. COB na jihovýchodě jsou neobslužné oproti dojížďce na ranní směnu. Menší počet COB, které jsou obslužné je také na západě a severu okresu. Taktéž je dostupný nižší počet pracovních míst. Části obcí, ze kterých nelze ani teoreticky dojíždět na 14:00 a zpět jsou uvedeny v tab.42. Jedná se o 16 částí obcí. tab. 42 Části obcí, ze kterých nelze teoreticky dojíždět na 14:00 a zpět KODCOB 01498 05009 08480 09337 16042 04084 05037 02981 05010 04087 09908 02982 14336

Název COB Albrechtice u Rýmařova Arnoltice Bučávka Burkvíz Dětřichovice Dlouhá Ves Dlouhá Voda Horní Moravice Huzová Jelení Moravský Beroun Nová Ves Podlesí

Počet ekonomicky aktivních obyvatel 1885 307 207 1828 736 376 1828 175 307 376 1761 175 736


Míra nezaměstnanosti 1.pol. 2004 [%] 16,5 19,2 16,3 13,3 19 18,5 13,3 15,5 19,2 18,5 21,3 15,5 19

45

16044 16045 05039

736 736 1828

Stará Voda Suchá Rudná Valštejn

19 19 13,3

Nedostupnost těchto COB většinou pramení z toho, že neexistuje spojení zpět do místa bydliště, tzn. že z části obce VZ neodjíždí žádný spoj do těchto problémových částí obcí po stanoveném času 22:15. U částí obcí Burkvíz, Jelení, Podlesí, Valštejn neexistují spojení odpovídající parametrům teoretické dojížďky ani do zaměstnání ani ze zaměstnání. U části obce Dlouhá Ves neexistuje sice spojení odpovídající parametrům teoretické dojížďky do zaměstnání, ale existuje spojení ze zaměstnání (tedy po 22:15). COB Burkvíz, Dlouhá Voda a Valštejn jsou částmi obce Město Albrechtice. A přitom v obci resp. v COB Město Albrechtice sídlí čtyři významní zaměstnavatelé a poskytují 405 pracovních míst.

Noční směna Výsledky vyhodnocení jsou zachyceny v tab.43 a tab.44. Dopravní dostupnost COB významných zaměstnavatelů vhodnou dojížďkou na 22:00 a zpět je znázorněna v příloze C7. tab. 43 Počet částí obcí, ze kterých a do kterých lze vhodně dojíždět na 22:00 a zpět Počet COB, ze kterých Počet COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze lze vhodně dojíždět na vhodně dojíždět 22:00 a zpět 1–2 3–4 5–9

29 3 5

tab. 44 Počet částí obcí, ze kterých a do kterých lze teoreticky dojíždět na 22:00 a zpět Počet COB, ze kterých Počet COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze lze teoreticky dojíždět teoreticky dojíždět na 22:00 a zpět 2 1–4 2 5–9 7 10 – 14 5 15 – 19 3 20 – 24 7 25 – 29 120 30 – 35

Přehled dostupných pracovních míst pro jednotlivé sledované časy je uveden v tab.45. Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům pomocí ukazatele o počtu dostupných pracovních míst na 22:00 a zpět je znázorněna v příloze C8. tab. 45 Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na 22:00 a zpět, a počet z nich dostupných pracovních míst u významných zaměstnavatelů Počet dostupných pracovních Počet COB, ze kterých míst u významných lze vhodně dojíždět na zaměstnavatelů na 22:00 a zpět 30 - 499

8


46

7 9 13

500 - 1999 2000 - 4999 5000 - 6100

Z hlediska dojížďky na 22:00 a zpět, viz příloha C8, je zřejmé markantní zmenšení dostupnosti COB významných zaměstnavatelů, především ve východní a západní části okresu. Zcela neobslužná je severní část okresu (Osoblažský výběžek). Oproti tomu došlo k menšímu zlepšení na jihu okresu. Při srovnání vhodné dojížďky na 22:00 a zpět s ranní dojížďkou, je počet obslužných COB razantně menší. V podstatě jsou obslužné jen COB, které se nacházejí na spojnici z Liptaně přes Město Albrechtice, Krnov, Bruntál, a pak třemi směry, na Horní Benešov, Moravský Beroun a Rýmařov. Taktéž je dostupný menší počet pracovních míst. Dále bylo provedeno posouzení teoretické dojížďky na noční směnu. COB, ze kterých nelze ani teoreticky dojíždět na 22:00 a zpět jsou uvedeny v tab.46. Jedná se o 6 COB. tab.46 Části obcí, ze kterých nelze teoreticky dojíždět na 22:00 a zpět KODCOB 09337 04084 05037 04087 14336 05039

Název COB Burkvíz Dlouhá Ves Dlouhá Voda Jelení Podlesí Valštejn

Počet ekonomicky aktivních obyvatel 1828 376 1828 376 736 1828

Míra nezaměstnanosti 1.pol. 2004 [%] 13,32 18,52 13,32 18,52 19 13,32

U všech těchto COB neexistuje spojení odpovídající parametrům teoretické dojížďky ani do zaměstnání ani ze zaměstnání. Opět jsou nedostupné COB Burkvíz, Dlouhá Voda a Valštejn, které jsou částmi obce Město Albrechtice.


47

8 SLEDOVÁNÍ ČASOVÉHO VÝVOJE DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI Cílem tohoto úkolu bylo srovnat dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál v letech 2003 a 2004. Spojení pro rok 2004 byla vyhledána a zpracována stejně jako pro rok 2003 s tím rozdílem, že zpracování vyhledaných spojení proběhlo pouze na úrovni vhodné dojížďky. tab. 47 Počty spojení odpovídající vhodné dojížďce na všechny sledované časy nástupu do zaměstnání v letech 2003 a 2004 Vhodná dojížďka do zaměstnání a zpět Na 6. hodinu Na 7. hodinu Na 8. hodinu Na 14. hodinu Na 22. hodinu

Počet spojení rok 2003 rok 2004 217 228 154 147 157 159 103 105 91 79

U dojížďky na 6., 8. a 14. hodinu došlo k mírnému zvýšení počtu odpovídajících spojení, u dojížďky na 7. hodinu se tento počet snížil o 7 a u dojížďky na 22. hodinu se tento počet snížil o 12 .

Hodnocení časového vývoje dopravní dostupnosti bylo založeno na: •

porovnávání parametrů spojení odpovídajících podmínkám vhodné dojížďky (doba cestování, cena spojení) vyhledaných dle jízdních řádů platných pro roky 2003 a 2004,

•

porovnání počtu COB okresu Bruntál, ze kterých lze vhodně dojíždět do COB významných zaměstnavatelů (dojížďka do zaměstnání) v letech 2003 a 2004,

•

porovnání počtu COB významných zaměstnavatelů dostupných z jednotlivých COB okresu Bruntál (dopravní obslužnost obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům) v letech 2003 a 2004.

8.1

Meziroční hodnocení změn doby cestování

Proběhlo porovnávání dob cestování u jednotlivých spojení pro roky 2003 a 2004 u ranní dojížďky do zaměstnání. Srovnávány byly vždy parametry té dvojice spojení, která byla vyhodnocena jako nejlepší pro dojížďku z určité COB do určité COB VZ na jeden ze sledovaných časů nástupu do zaměstnání. Takto byly získány meziroční rozdíly dob cestování. Procentuální vyjádření těchto rozdílů je znázorněno na obr. 5. Srovnávána ovšem byla spojení vyhledaná jízdními řády mezi dvěma COB, a tudíž je možné, že v každém roce bylo použito jiné kombinace dopravních prostředků. Tímto lze odůvodnit některé velké změny, jak už časové nebo i cenové, které nastaly.


48

tab. 48 Počet spojení (odpovídajících vhodné dojížďce) dle změn doby cestování Časový rozdíl prodloužení 6 - 13 min. prodloužení 1 - 5 min. nezměněno zkrácení 1 - 5 min. zkrácení 6 - 25 min. spojení existující pouze v roce 2004 spojení existující pouze v roce 2003

Počet spojení na 6:00 na 7:00 na 8:00 6 6 19 55 23 42 250 234 298 53 59 49 7 5 8 48 23 39 34 29 35

Změna doby cestování u spojení odpovídajících parametrům vhodné dojížďky na 6. , 7. , 8. hodinu v letech 2003 a 2004

podíl změn doby cestování

100%

prodloužení 6 - 13 min.

80%

prodloužení 1 - 5 min.

60%

nezměněno zkrácení 1 - 5 min.

40%

zkrácení 6 - 25 min. spojení existující pouze v roce 2004

20%

spojení existující pouze v roce 2003

0% na 6:00

na 7:00

na 8:00

obr. 5 Změna doby cestování v jednotlivých časech Na základě meziročního srovnání dob cestování jednotlivých spojení lze konstatovat, že ve většině případů je meziroční změna doby cestování minimální. Změny doby cestování na všechny sledované časy jsou přibližně stejné, nezměněno zůstalo 70% spojení, změna o 15 minut nastala u 25% spojení. Změny se ve větší míře týkaly zkrácení doby cestování. Existují však výjimky, kdy dochází ke změně v době cestování až o 25 minut. Tento extrémní rozdíl je ve většině případů způsoben výběrem jiného spojení v roce 2003 a 2004. Například je vybrán spoj, který sice splňuje podmínky vhodné dojížďky, avšak ve snaze obsloužit co největší území je doba cestování tímto spojem výrazně větší, než je doba cestování spojem, který jede kratší cestou, ale který nesplňuje všechny podmínky vhodné dojížďky (příjezd nebo odjezd ve stanoveném časovém intervalu). Konkrétní případ lze pozorovat v příloze D1, kde můžeme na COB Třemešná/Rudíkovy vidět meziroční nárůst doby cestování do Krnova o 19 minut.


49

8.2

Meziroční hodnocení změn cen spojení

Proběhlo porovnávání cen jízdného jednotlivých spojení pro roky 2003 a 2004 u ranní dojížďky do zaměstnání. Srovnávány byly vždy parametry té dvojice spojení, která byla vyhodnocena jako nejlepší pro dojížďku z určité COB do určité COB VZ na jeden ze sledovaných časů nástupu do zaměstnání. Takto byly získány meziroční rozdíly cen spojení. Procentuální vyjádření těchto rozdílů je znázorněno na obr. 6. I zde opět vyvstává problém s kombinacemi použitých dopravních prostředků v jednotlivých obdobích. tab. 49 Počet spojení (odpovídajících vhodné dojížďce) dle změn jejich ceny Cenový rozdíl zdražení 3 - 8 Kč zdražení 1 - 2 Kč nezměněno zlevnění 1 - 12 Kč spojení existující pouze v roce 2004 spojení existující pouze v roce 2003

Počet spojení na 6:00 na 7:00 na 8:00 31 18 21 264 259 303 69 50 87 7 0 5 48 23 39 34 29 35

Změna cen spojení odpovídajících parametrům vhodné dojížďky na 6. , 7. , 8. hodinu v letech 2003 a 2004 100%

zdražení 3 - 8 kč

podíl změn cen spojení

80%

zdražení 1 - 2 kč

60% nezměněno

40%

zlevnění 1 - 12 kč spojení existující pouze v roce 2004

20%

spojení existující pouze v roce 2003

0% na 6:00

na 7:00

na 8:00

obr. 6 Změna ceny spojení v jednotlivých časech Na základě meziročního srovnání cen jízdného jednotlivých spojení lze konstatovat, že ve většině případů meziroční růst nákladů na realizaci spojení odpovídá meziročnímu zvyšování cen. Nezměněno zůstalo 18% spojení, změna o 1-2 Kč nastala u 75% spojení.


50

8.3

Sledování vývoje dopravní dostupnosti částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé

V tomto kroku byly srovnávány možnosti celkové dojížďky do zaměstnání, tj. existence průniku vhodného spojení do zaměstnání a zpět do bydliště na všechny směny. Konkrétně dopravní obslužnost významných zaměstnavatelů pomocí počtu částí obcí, ze kterých je možné k zaměstnavatelům a zpět dojíždět. Tento ukazatel sleduje spádovost jednotlivých zaměstnavatelů a tedy jejich výhodu z hlediska dostupnosti pro potenciální zaměstnance.

Ranní směna Z 35 COB, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé, jsou vhodně dostupné v letech 2003 a 2004 pouze COB viz tab.50. tab. 50 Části obcí, kde sídlí významný zaměstnavatel, s počtem částí obcí, ze kterých k nim lze vhodně dojíždět na 6:00, 7:00, 8:00 a zpět v letech 2003 a 2004 Části obcí významných zaměstnavatelů Kód COB

Název COB

00405 41304 01499 02606 03387 04235 04354 06033 06330 07477 08001 08481 09023 09339 09518 09908 09910 41306 41308 01331 16046 17571 17663 01501 18608 19120

Bílčice Bruntál Břidličná Dětřichov nad Bystřicí Dvorce Horní Benešov Horní Město Jindřichov [BR] Karlova Studánka Krásné Loučky Leskovec nad Moravicí Liptaň Malá Morávka Město Albrechtice Milotice nad Opavou Moravský Beroun Ondrášov Pod Bezručovým vrchem Rýmařov Staré Město Světlá Hora Úvalno Valšov Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem Zátor

Počet COB, ze kterých lze dojíždět na 6:00 a zpět

7:00 a zpět

8:00 a zpět

2003

2004

2003

2004

2003

2004

4 35 10 5 4 6 0 9 5 1 0 5 0 8 20 5 5 29 9 12 10 1 4 9 12 9

4 31 9 0 4 7 0 8 5 5 0 5 0 8 22 4 0 29 9 13 10 9 4 8 12 9

0 27 5 0 2 4 4 2 8 5 5 7 5 1 13 0 0 9 8 11 1 7 13 0 11 6

0 30 4 0 0 3 4 2 8 4 5 0 6 0 13 0 0 9 8 10 1 7 19 0 11 0

7 21 8 0 9 0 0 3 12 14 0 0 8 16 4 0 0 19 8 0 2 0 8 3 11 4

6 23 7 0 9 0 0 3 13 14 0 0 9 14 8 0 0 18 6 0 4 0 8 2 11 4

Největší meziroční pokles počtu COB, ze kterých lze dojíždět na 6:00 a zpět, nastal u Dětřichova nad Bystřicí (odpadla dostupnost z Bruntálu, Valšova, Velké Štáhle a obou COB Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

51

Lomnice) a také u Bruntálu, který již není dostupný z Brantic, Nové Pláně a obou COB uvnitř Roudna. Z většího počtu COB lze nyní dojíždět do Krásných Louček v Krnově a hlavně do Úvalna. Úvalno je nově dostupné z některých COB, které od něj leží severozápadně. Toto zlepšení je zapříčiněno vznikem možnosti dojíždět do Úvalna (dřívější příjezd vlaku do Úvalna, místo 5:48 už v 5:42). Největší meziroční pokles počtu COB, ze kterých lze dojíždět na 7:00 a zpět, nastal u Liptaně, který již není dostupný prakticky ze všech COB Osoblažského výběžku. Další znatelné zhoršení se týká obce Zátor. Nepatrně se zlepšila dostupnost Bruntálu (přibyla dostupnost z Brantic, Zátora a hlavně Krnova). Nejlepší změna počtu COB, ze kterých lze dojíždět na 8:00 a zpět, souvisí s COB Milotice nad Opavou. Do této COB lze nově dojíždět z Bruntálu, Býkova, Dětřichova nad Bystřicí a Valšova. Zánik dostupnosti některých významných zaměstnavatelů v roce 2004 je většinou způsoben nemožností dopravy zpět ze zaměstnání. Konkrétně dochází k posunu odjezdu spoje z COB významných zaměstnavatelů, což způsobí, že spojení nevyhovuje časové podmínce odjezdu z COB významných zaměstnavatelů. Toto se týká například odjezdu v 14:45 – 15:15 z Bruntálu do COB Roudno. Tento jev je více patrný, když sledujeme změnu počtu dostupných pracovních míst. Protože z COB Roudno nelze dojíždět do zaměstnání v Bruntále, klesne počet dostupných pracovních míst z 3803 na 421.

Odpolední směna Z 35 COB, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé jsou vhodně dostupné v letech 2003 a 2004 pouze části obcí viz tab.51. tab. 51 Části obcí, kde sídlí významný zaměstnavatel, s počtem částí obcí, ze kterých k nim lze vhodně dojíždět na 14:00 a zpět v letech 2003 a 2004

COB významných zaměstnavatelů KODCOB Název COB 41304 Bruntál 01499 Břidličná 02606 Dětřichov nad Bystřicí 04235 Horní Benešov 07477 Krásné Loučky 41306 Krnov 09518 Milotice nad Opavou 41308 Rýmařov 08667 Tylov 17663 Valšov 01501 Velká Štáhle 18608 Vrbno pod Pradědem 19120 Zátor

Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na 14:00 a zpět 2003 2004 1 3 12 12 4 4 4 4 9 10 29 31 5 1 3 3 3 2 4 4 12 11 15 17 2 3

U dostupnosti COB významných zaměstnavatelů na 14:00 a zpět nedošlo k výraznější změně. COB VZ, které jsou dostupné v roce 2003, jsou dostupné i v roce 2004. V některých Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

52

případech došlo ke zmenšení či zvětšení počtu COB, ze kterých jsou COB významných zaměstnavatelů dostupní. Ještě k situaci u pěti nejdůležitějších částí obcí významných zaměstnavatelů. U COB Bruntál došlo k zvýšení počtu COB, podobně jako u COB Krnov a Vrbno pod Pradědem. U COB Rýmařov a Břidličná je situace pro rok 2003 a 2004 stejná.

Noční směna Z 35 COB, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé jsou vhodně dostupné v letech 2003 a 2004 pouze 14 COB (viz tab.52). tab. 52 Části obcí, kde sídlí významný zaměstnavatel, s počtem částí obcí, ze kterých k nim lze vhodně dojíždět na 22:00 a zpět v letech 2003 a 2004

COB významných zaměstnavatelů KODCOB Název COB 41304 Bruntál 01499 Břidličná 03387 Dvorce 04235 Horní Benešov 05038 Hynčice 41306 Krnov 08001 Leskovec nad Moravicí 08481 Liptaň 09339 Město Albrechtice 09518 Milotice nad Opavou 09908 Moravský Beroun 08667 Tylov 17663 Valšov 01501 Velká Štáhle

Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na 22:00 a zpět 2003 2004 11 12 14 13 2 2 2 2 0 2 9 9 4 4 0 5 2 0 14 6 8 6 0 2 9 9 12 11

Meziroční pokles počtu COB, ze kterých lze dojíždět na 22:00 a zpět, nastal u části obce Hynčice, Město Albrechtice (odpadla dostupnost z Hejnova a Holčovic), také u části obce Tylov (odpadla dostupnost z Valšova a Bruntálu) a tímto se tyto COB významných zaměstnavatelů stávají nedostupnými v roce 2004. Naopak je tomu u COB Liptaň, kde oproti roku 2003, je tato COB v roce 2004 dostupná z částí obcí Krnov, Krásné Loučky, Město Albrechtice, Linhartovy a Třemešná. K situaci u pěti nejdůležitějších významných zaměstnavatelů. U COB Bruntál došlo k zvýšení počtu COB. U COB Břidličná došlo ke zmenšení o jednu COB. U COB Krnov nedošlo ke změně. COB Vrbno pod Pradědem a Rýmařov je nedostupná, jak v roce 2003, tak v roce 2004.


53

Detailně byla sledována možnost dojíždět na ranní směnu do některých měst (resp. částí obcí), které představují významný pracovní potenciál, v letech 2003 a 2004. Tyto části obcí jsou uvedeny v tab.24. Sledovaným kritériem byla doba cestování a cena spojení. Časová a cenová dostupnost COB, které představují významný pracovní potenciál je předmětem obsahu tab.53 až tab.62. tab. 54 Cenová dostupnost Bruntálu

tab. 53 Časová dostupnost Bruntálu Bruntál

Počet obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět na 6:00

7:00

8:00


2003

2004

2003

2004

2003

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

1 8 12 23

0 9 12 22

1 10 12 20

2 10 13 19

2 14 11 24

Bruntál


7:00

8:00

2004

cenová dost. (Kč)

2003

2004

2003

2004

2003

2004

1 12 12 23

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

8 18 12 6

1 19 17 6

8 21 11 3

1 18 20 5

8 24 16 3

0 20 23 5

Z hlediska času nastává zlepšení o 2 - 3 min. u dojížďky (na 6:00) z COB uvnitř Roudna, Nové Pláně, Valšova a Moravskoslezského Kočova. Autobusový spoj absolvuje v obou sledovaných obdobích naprosto identickou trasu, avšak v roce 2004 ji zdolá o 3 minuty rychleji. tab. 56 Cenová dostupnost Břidličné

tab. 55 Časová dostupnost Břidličné Břidličná


7:00

8:00


2003

2004

2003

2004

2003

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

2 6 3 8

2 6 3 7

2 3 2 4

2 3 2 4

3 4 4 7

Břidličná


7:00

8:00

2004

cenová dost. (Kč)

2003

2004

2003

2004

2003

2004

2 3 2 4

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

6 8 5 0

2 8 8 0

3 6 2 0

1 6 3 1

4 6 6 2

2 5 4 0

Z hlediska času nastává zlepšení o 5 min. u dojížďky (na 6:00) z některých COB uvnitř Horního města a z některých COB na jihu obce Rýmařov (Ondřejov, Stránské). Při cestování do Břidličné z těchto COB je nutno v Rýmařově přestoupit na další autobusový spoj. Výše zmíněná změna doby cestování je způsobena lepší návazností spojů, kdy se čekací doba na přestup v Rýmařově zkrátila o 5 minut. Výraznější zhoršení nastalo pouze u dojížďky (na 6:00) z COB Stará Ves. Autobusový spoj je na stejné trase v roce 2004 o 5 minut pomalejší.


54

tab. 57 Časová dostupnost Krnova (resp. části obce Pod Bezručovým vrchem ) Krnov


7:00

8:00

tab. 58 Cenová dostupnost Krnova (resp. části obce Pod Bezručovým vrchem ) Krnov


7:00

8:00


2003

2004

2003

2004

2003

2004

cenová dost. (Kč)

2003

2004

2003

2004

2003

2004

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

4 7 11 9

3 7 14 9

1 4 5 5

1 5 5 5

3 7 11 19

4 6 10 19

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

5 18 6 2

3 14 14 2

1 11 3 0

0 7 9 0

6 19 12 3

3 17 17 2

Extrémní zlepšení o 19 minut lze pozorovat u dojížďky (na 6:00) z COB Rudíkovy/Třemešná. Vzdálenost cestování je sice v obou letech stejná, avšak v roce 2004 má autobusový spoj nepatrně odlišnou trasu, ale především nezastavuje v tak velkém počtu zastávek jako tomu bylo v roce 2003. Zhoršení časové dostupnosti o 4 minuty nastal u spojení (na 6:00) z Úvalna, což bylo zapříčiněno cestováním autobusem v roce 2004 namísto vlakem, jak tomu bylo v roce 2003. Části obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět na 6:00 do zaměstnání do Krnova (resp. části obce Pod Bezručovým vrchem ) v letech 2003 a 2004, jsou zobrazeny v přílohách C. V prvním případě byla sledována změna doby cestování, v druhém pak změna ceny jízdného. tab. 59 Časová dostupnost Rýmařova Rýmařov časová dost. (min.) 6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

Počet obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět na 6:00 2003

6 6 5 10

2004

4 8 5 10

7:00 2003

3 7 3 3

8:00

2004

3 6 4 4

2003

8 8 7 15

tab. 60 Cenová dostupnost Rýmařova Rýmařov


7:00

8:00

2004

cenová dost. (Kč)

2003

2004

2003

2004

2003

2004

7 9 7 15

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

8 9 9 1

2 14 10 1

7 7 2 0

2 11 4 0

11 17 8 2

4 19 13 2

Z hlediska ceny nastalo výrazné zhoršení pouze u COB Edrovice/Rýmařov, a to o plných 8 Kč. Změny u autobusového spoje, který v roce 2003 splňoval podmínky vhodné dojížďky (na 6:00), způsobily jeho nevhodnost v roce 2004, a proto bylo nalezeno jiné spojení, které je ovšem realizováno s přestupem, z čehož vyplývá výše zmíněná změna ceny spojení. Ke zlepšení časové dostupnosti až o 5 minut došlo u dojížďky (na 6:00) z COB Tvrdkov a Horní Město, naopak zhoršení o cca 3 minuty nastalo u spojení z částí obcí Staré Vsi a některých COB uvnitř Rýmařova nacházejících se západně od jeho centra.


55

tab. 61 Časová dostupnost Vrbna pod Pradědem

Vrbno p. P časová dost. (min.) 6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

tab. 62 Cenová dostupnost Vrbna pod Pradědem

Počet obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět na

Vrbno p. P

6:00

cenová dost. (Kč)

7:00

8:00

2003 2004 2003 2004 2003 2004

3 7 5 10

3 7 6 9

3 4 5 5

3 4 5 5

3 6 6 6

3 6 7 6

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45


7:00

8:00

2003 2004 2003 2004 2003 2004

7 9 9 0

6 9 10 0

5 8 4 0

3 8 6 0

8 9 4 0

6 10 5 1

Z hlediska doby cestování nelze pozorovat nějaké výrazné změny. Pouze při dojížďce vlakem (na 6:00) z Milotic nad Opavou a dalších tří částí obcí ležících na trati do Vrbna pod Pradědem je patrné zlepšení o 1 - 2 minuty.

U změny časové dostupnosti sledovaných COB s významným pracovním potenciálem můžeme pozorovat mírné zlepšení situace pro všechny sledované časy. Meziroční nárůst cen spojení se v tabulkách zachycujících cenovou dostupnost projevuje přesunem spojení do vyšších cenových intervalů. Je zřejmé, že čím je větší vzdálenost spojení, tím markantnější jsou změny v ceně spojení. Počet dostupných COB je v obou letech téměř totožný. V drtivé většině dochází ke změně o 1 - 2 COB, nelze však obecně říct, zda v pozitivním či negativním smyslu.

8.4

Sledování vývoje dopravní obslužnosti částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům

Dále byla srovnávána i dopravní obslužnost obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům v letech 2003 a 2004.

Ranní směna Výsledky vyhodnocení jsou zachyceny v tab.63. Z tab.63 můžeme např. zjistit, že v roce 2003 lze na 6:00 a zpět vhodně dojíždět k 3 nebo 4 COB významných zaměstnavatelů z 31 částí obcí, zatímco v roce 2004 již z 33 částí obcí. tab. 63 Počet částí obcí, ze kterých a do kterých lze vhodně dojíždět na 6:00, 7:00, 8:00 a zpět v letech 2003 a 2004 Počet COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze vhodně dojíždět 1–2 3–4 5–9

Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět na 6:00 a zpět 7:00 a zpět 8:00 a zpět 2003 2004 2003 2004 2003 2004 53 49 43 39 50 43 31 33 19 22 16 19 7 8 6 4 5 6

Z přílohy E1 je zřejmé zlepšení dopravní obslužnosti (ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům na 6:00 a zpět) některých COB v Osoblažském výběžku (Liptaň, Horní Povelice, Slezské Rudoltice, Amalín, Bohušov). To je způsobeno změnou


56

dostupnosti Bohušova a Osoblahy, konkrétně posunem odjezdu vlaku z Osoblahy z 14:29 na 15:02. Další zlepšení dopravní obslužnosti je zapříčiněno vznikem možnosti dojíždět do Úvalna (dřívější příjezd vlaku do Úvalna, místo 5:48 už v 5:42) a týká se některých COB uvnitř Třemešné, Města Albrechtice a také COB Krásné Loučky. Z výše jmenovaných COB uvnitř Třemešné, Města Albrechtice a také z některých COB uvnitř Hošťálkovy lze nově dojíždět do COB Krásné Loučky (nový autobusový spoj, který dorazí do COB Krásné Loučky už v 5:20). Dále se nepatrné zlepšení ukazuje u COB Zátor, Břidličná, Nová Rudná, Andělská Hora, Široká Niva, Dlouhá Stráň a Razová. Naopak zhoršení dopravní obslužnosti nastává u obou COB Moravskoslezského Kočova, z kterých se již nelze dopravovat do zaměstnání ve Světlé Hoře. Stejná je situace u COB Rudná pod Pradědem. Zhoršení nastává také u pěti COB z jihovýchodní části okresu (obě COB uvnitř obce Bílčice). Nejhorší je však situace u COB Malá Štáhle, z které je nyní možno dojíždět pouze do zaměstnání v Rýmařově, narozdíl od předchozího roku, kdy byla možná dojížďka do Velké Štáhle, Valšova a hlavně Břidličné, která nabízí vysoký pracovní potenciál (poslední autobusový spoj z Valšova, který dále pokračuje také přes Břidličnou a Velkou Štáhli odjíždí již v 13:07!). U dojížďky na 7:00 a zpět nedochází k tolika změnám jako u dojížďky na 6:00 a zpět. Z COB Karlovice, Pocheň, Široká Niva, Kunov a Nové Heřminovy lze nově dojíždět do Milotic nad Opavou. V příloze E2 je na sever až severovýchod od Bruntálu dobře vidět rozmístění těchto COB (modré body) na trase do Milotic nad Opavou. Při dojíždění z některých COB Rýmařova a Valšova k zaměstnavateli v Miloticích nad Opavou se nyní nelze dopravit zpět do místa bydliště zaměstnance. Složitější je situace u COB Pod Bezručovým vrchem v Krnově. Celkově zde došlo ke zhoršení dopravní obslužnosti ve vztahu k dojížďce k COB významných zaměstnavatelů. Nově jsou dostupní významní zaměstnavatelé působící v Bruntále, avšak již nelze dojíždět do zaměstnání v COB Město Albrechtice, Zátor a Milotice nad Opavou. Pokud jde o meziroční změny dojížďky na 8:00 a zpět, jsou ze všech sledovaných časů nejmenší. U drtivé většiny COB nedošlo k žádným změnám. Pouze u obou COB v obci Roudno, u Nové Pláně a Valšova došlo ke změně ve smyslu nové dostupnosti Bruntálu. Z Valšova lze navíc nyní dojíždět do Milotic nad Opavou, avšak zanikla dostupnost Bílčice. Další COB, u kterých došlo k nepatrnému zlepšení dopravní obslužnosti ve vztahu k dojížďce k COB významných zaměstnavatelů, jsou patrné z přílohy E3.

Odpolední směna Výsledky vyhodnocení jsou zachyceny v tab.64. Z tab.64 můžeme např. zjistit, že v roce 2003 lze vhodně dojíždět k 3 nebo 4 COB významných zaměstnavatelů z 5 částí obcí, zatímco v roce 2004 již z 6 částí obcí.


57

tab. 64 Počet částí obcí, ze kterých a do kterých lze vhodně dojíždět na 14:00 a zpět v letech 2003 a 2004 Počet COB, ze kterých Počet COB významných lze vhodně dojíždět na zaměstnavatelů, ke kterým lze 14:00 a zpět vhodně dojíždět 2003 2004 1–2 3–4 5–9

58 5 2

59 6 2

Z přílohy E4 je zřejmé zlepšení dopravní obslužnosti (ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům na 14:00 a zpět) u COB Bohušov, Hejnov, Holčovice, Moravskoslezský Kočov, Horní Benešov a Milotice nad Opavou. Oproti dojížďce na ranní směnu došlo k menším změnám v počtu dostupných COB VZ. K nepatrnému zhoršení došlo u COB Bruntál, Břidličná, Lichnov a Stránské.

Noční směna Výsledky vyhodnocení jsou zachyceny v tab. 65. Z tab. 65 můžeme např. zjistit, že v roce 2003 i 2004 lze vhodně dojíždět k 3 nebo 4 COB významných zaměstnavatelů z 3 COB. tab. 65 Počet částí obcí, ze kterých a do kterých lze vhodně dojíždět na 22:00 a zpět v letech 2003 a 2004 Počet COB, ze kterých Počet COB významných lze vhodně dojíždět na zaměstnavatelů, ke kterým lze 22:00 a zpět vhodně dojíždět 2003 2004 1–2 3–4 5–9

38 3 5

29 3 5

Z přílohy E5 je zřejmé, že došlo k zhoršení dopravní obslužnosti (ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům na 22:00 a zpět) na jihu okresu u COB Stránské, Krahulčí, Velká Štáhle, Valšov. Což je zapříčiněno změnou odjezdu spojení nebo zrušení spojení. Taktéž došlo ke zhoršení ve středu okresu u COB Zátor, Brantice, Skrbovice, Široká Niva, Karlovice, Vrbno pod Pradědem. Dále pak COB Hejnov a Holčovice. Naopak ke zlepšení došlo u COB Krnov, Krásné Loučky, Linhartovy a Třemešná. Na jihu pak u COB Moravský Beroun.

Shrnutí Ze sledování časového vývoje dopravní obslužnosti ve vztahu k dojížďce k COB významných zaměstnavatelů na každý ze zvolených nástupů do zaměstnání vyplývá, že meziroční změny nejsou nijak výrazné. Z hlediska doby cestování došlo spíše ke zlepšení situace. Z hlediska cen spojení došlo dle očekávání ke zhoršení situace, což je zapříčiněno meziročním zvyšováním cen jízdného. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

58

Z hlediska dostupnosti na ranní, odpolední a noční směnu jsou výsledky různé – na některých místech došlo ke zlepšení situace, jinde ke zhoršení. Velké zlepšení situace nastalo u COB na Osoblažsku a to především na 6:00 a zpět. Dále pak několik COB ve středu okresu. Ke zhoršení situace došlo na jihovýchodě okresu u obcí Dvorce a Bílčice především na 6:00 a zpět. U částí obcí Široká Niva a Vrbno pod Pradědem došlo ke zhoršení situace na 22:00 a zpět. Největších změn bylo zaznamenáno u ranní dojížďky na 6:00 a u dojížďky na třetí směnu.


59

9 VYMEZENÍ SPÁDOVÝCH OBLASTÍ FIREM NA ZÁKLADĚ INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVY Stanovení spádových oblastí firem při využití individuální dopravy (neveřejné) bylo provedeno na základě zpracování výsledků síťové analýzy časové dostupnosti COB v okrese Bruntál.

9.1

Síťová analýza

Byla zkoumána časová dostupnost 165 obcí, a to vzájemně, metodou hledání nejkratší cesty. Analýza časové dostupnosti částí obcí okresu Bruntál byla provedena pro individuální dopravu, tedy dopravu zaměstnanců vlastním automobilem. Z tohoto předpokladu vychází rovněž ohodnocení segmentů grafu impedancí vyjadřující čas, který potřebuje osobní automobil pro překonání tohoto segmentu rychlostí, která se co nejvíce přibližuje realitě a zároveň je v souladu s dopravními předpisy.[25] tab. 66 Průměrná rychlost pro jízdu na jednotlivých úsecích Způsob využití komunikace dálniční typ silnice 1. kategorie silnice 2. kategorie hlavní průjezd ulice jiné

Průměrná dopravní rychlost [km.hod-1] 85 75 55 40 35 30

Zdrojová data Liniová vrstva komunikací okresu Bruntál z databáze DMÚ25, Bodová vrstva částí obcí okresu Bruntál vytvořená importem souřadnic bodů představujících těžiště obce. Programové vybavení Programový balík ArcGIS 8.2 Workstation (moduly ARC, ARCPLOT, ARCEDIT a NETWORK), Produkt ArcView 3.2a. Bezprostředním výsledkem provedené analýzy je vygenerování tzv. systému spojení či systému tras (route system). Tento systém obsahuje 13530 komplexních geoprvků, z nichž každý představuje jednu kombinaci spojení mezi dvěmi částmi obcí. [25] Výsledkem analýzy je rovněž přiřazení kumulované impedance počáteční a koncové zastávce každé trasy. Výsledná doba jízdy (uvedená v sekundách) mezi dvěma částmi obcí je uvedena u druhé (tedy cílové) zastávky. Doba jízdy u první zastávky je nulová, neboť při analýze nebylo simulováno zpoždění při výjezdu. Podrobný popis síťové analýzy časové dostupnosti COB v okrese Bruntál v roce 2003 je uveden v [25]. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

60

V roce 2004 došlo ke zpřesnění liniového modelu dopravní sítě využitím možnosti rozrůznění průměrných rychlostí předpokládaných na jednotlivých typech komunikací [26]. Tab. 67 ukazuje odlišný způsob přiřazení průměrných rychlostí jednotlivým typům segmentů modelu dopravní sítě s ohledem na jejich využití. Tabulka zachycuje odlišnosti průměrných rychlostí mezi původní analýzou dopravní dostupnosti z roku 2003 a novým postupem, umožněným diverzifikací způsobů využití komunikací. Tab.67 Číselník průměrných rychlostí používaných na jednotlivých typech segmentů sítě pozemních komunikací při analýzách dopravní dostupnosti Původní postup(2003)

Aktuální postup (2004)

Způsob využití komunikace

Průměrná dopravní rychlost [km.hod-1]

Průměrná dopravní rychlost [km.hod-1]

dálniční typ

85

85

silnice 1. kategorie

75

75

silnice 2. kategorie

55

55

hlavní průjezd

40

40

ulice účelová komunikace (vč. silnic 3. kategorie)

35 zahrnuto do „ostatní“

35 40

zpevněná cesta

zahrnuto do „ostatní“

20

přemostění železnic

zahrnuto do „ostatní“

30

ostatní

30

20

Dopravní dostupnost může být tedy hodnocena například jako tzv. časová dostupnost zkoumaného místa. Ovšem toto hodnocení skrývá celou řadu podmínek a zjednodušení vztahujících se k režimu dopravy, pro něž byla časová dostupnost stanovena. Pro ilustraci lze uvedené podmínky a zjednodušení jako příklad shrnout třeba do následujícího konstatování: „Dopravním prostředkem byl fiktivní osobní automobil, který jezdil za následujících podmínek:

•

měl konstantní rychlost na daném úseku silniční komunikace,

•

nečekal na křižovatkách při odbočování,

•

měl stejnou rychlost v obou směrech na daném úseku silniční komunikace,

•

projížděl mimoúrovňové křižovatky, jako kdyby byly úrovňové

•

atd. …

K uvedenému je třeba ještě dodat, že nebyl zohledněn stav vozovky daný údržbou a meteorologickými podmínkami, nebyla zohledněna hustota dopravy v danou denní dobu, nebyly zohledněny světelné podmínky dané částí dne, meteorologickými podmínkami, existencí či neexistencí umělého osvětlení, atd.“ Přijme-li uživatel výsledky analýzy dopravní dostupnosti ID pro své potřeby, musí s těmito omezeními počítat. Řešitelé projektu je přijali, neboť výsledný čas, stanovený pro překonání vzdálenosti mezi kterýmikoli dvěma místy, přijatelně reprezentoval případné časové nároky potřebné pro překonání skutečné vzdálenosti mezi dvěma COB jízdou osobním automobilem.


61

9.2

Zpracování síťové analýzy pro účely určení dopravní dostupnosti firem s využitím individuální dopravy

Po importu výsledků síťové analýzy do programu MS Access 97 byla pomocí dotazů vytvořena tabulka ID (individuální doprava) obsahující všechny kombinace spojení ze 165 částí obcí okresu Bruntál do 35 částí obcí, ve kterých sídlí významný zaměstnavatel. Jedná se o 5740 spojení. Každému spojení odpovídá dopravní čas potřebný k překonání trasy mezi počáteční a koncovou zastávkou. tab. 68 Struktura tabulky ID ID Název pole KODCOB_odkud odkud KODCOB_kam kam cas

9.3

Datový typ číslo text číslo text dlouhé celé číslo

Popis identifikátor části obce, odkud se vyhledává spojení název části obce, odkud se vyhledává spojení identifikátor části obce, kam se vyhledává spojení název části obce, kam se vyhledává spojení dopravní čas (sekundy) potřebný k překonání trasy mezi počáteční a cílovou zastávkou

Vyhodnocení spojení obsažených v tabulce ID

Z důvodů pozdějšího srovnávání ID s VHD, konkrétně s vhodnou dojížďkou na 6., 7. a 8. hodinu, byla ze všech kombinací spojení (5740) vybrána ta spojení, jejichž dopravní čas nepřesahuje 45 minut. Jedná se o 2718 spojení.

•

Pro každé spojení byly vypočítány náklady na jeho realizaci. Náklady byly vypočteny na základě těchto parametrů: Průměrná spotřeba paliva……………………………………… 7l/100km Průměrná cena za 1 litr pohonné hmoty (Natural 95)………… 24,30 Kč Náhrada za používání osobního silničního motorového vozidla (amortizace vozidla)…………………………………………….3,50 Kč/km

Výše průměrné ceny za jeden litr pohonné hmoty a sazba náhrady za používání osobního silničního motorového vozidla byly stanoveny na základě § 7 zákona č. 119/1992 Sb. - zákona o cestovních náhradách a navazující vyhlášky MPSV č. 449/2003 Sb., která nabývá účinnosti 1. ledna 2004. Průměrná spotřeba paliva byla zjištěna z Ročenky dopravy 2002 vydané MDaS ČR.

9.3.1

Dopravní dostupnost částí obcí, ve kterých sídlí významní zaměstnavatelé, a jejich srovnání s dopravní dostupností pomocí VHD v roce 2004

Byla hodnocena jako dopravní obslužnost významných zaměstnavatelů pomocí počtu částí obcí, ze kterých je možné k zaměstnavatelům dojíždět. Tento ukazatel sleduje spádovost jednotlivých zaměstnavatelů, a tedy jejich výhodu z hlediska dostupnosti pro potenciální zaměstnance.


62

tab. 69 Části obcí, kde sídlí významný zaměstnavatel, s počtem částí obcí, ze kterých k nim lze individuálně dojíždět (dopravní čas max. 45 minut) Kód COB 405 661 1331 1499 1501 2606 3387 3924 4235 4354 4609 5038 6033 6330 7477 8001 8375 8481 8667 9023 9339 9518 9908 9910 11329 16046 17571 17663 18608 19119 19120 41304 41306 41307 41308

Název COB Bílčice Bohušov Staré Město Břidličná Velká Štáhle Dětřichov nad Bystřicí Dvorce Hlinka Horní Benešov Horní Město Hošťálkovy Hynčice Jindřichov Karlova Studánka Krásné Loučky Leskovec nad Moravicí Lichnov Liptaň Tylov Malá Morávka Město Albrechtice Milotice nad Opavou Moravský Beroun Ondrášov Osoblaha Světlá Úvalno Valšov Vrbno pod Pradědem Loučky Zátor Bruntál Pod Bezručovým vrchem Pod Cvilínem Rýmařov

Počet COB 66 44 114 94 97 72 54 45 94 67 85 80 53 82 82 87 81 58 90 89 80 101 58 54 34 109 55 103 84 84 78 113 74 68 89

Při zpřesnění modelu úpravou průměrných rychlostí viz tab. 67 došlo k nárůstu počtu částí obcí, ze kterých lze individuálně dojíždět k významnému zaměstnavateli. V příloze F je znázorněna dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům pomocí ID vyjádřených počtem dostupných pracovních míst VZ. Podobně jako u hodnocení dostupnosti pomocí VHD, byla i zde detailně sledována možnost dopravy do některých měst (resp. částí obcí), které představují významný pracovní potenciál. Tyto COB jsou uvedené v tab. 24.


63

Sledovaným kritériem byl dopravní čas a cena spojení. Pro srovnání jsou kromě počtu dostupných COB individuální dopravou uvedeny i počty COB dostupných VHD v roce 2004. Při vyjádření cenové dostupnosti individuální dopravou jsou z důvodu možnosti srovnání s VHD jako náklady na realizaci spojení uvedeny pouze náklady na pohonné hmoty. Obecně lze říct, že počet dostupných COB pomocí ID je dle očekávání vyšší. Pokud bychom nezapočítávali amortizaci vozu, byla by z hlediska ceny cestování na kratší vzdálenosti (do cca 10 km) výhodnější individuální doprava. Je také zřejmé, že doba cestování je u ID kratší. Proto u popisu situace jednotlivých COB s významným pracovním potenciálem budou zmíněny pouze případy, kdy je cestování rychlejší pomocí VHD. tab. 70 Časová dostupnost Bruntálu Počet obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět

Bruntál

VHD


na 6:00

na 7:00

na 8:00

0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 - 45

0 9 12 22

2 10 13 19

1 12 12 23

ID 6 24 31 48

tab. 71 Cenová dostupnost Bruntálu Počet obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět

Bruntál

VHD

cenová dost. (Kč)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 - 45 45 - 60

1 19 17 6 0

1 18 20 5 0

0 20 23 5 0

ID 6 16 31 42 14

VHD je rychlejší o 3 minuty při dopravě (na 6:00) z COB Nové Heřminovy, protože spojení je realizováno dálkovým autobusem, který zastavuje až v Bruntále. Až o 16 minut je rychlejší doprava pomocí VHD z Krnova. Překvapivě se jedná o dopravu dálkovým autobusem, který navíc během cesty do Bruntálu staví v dalších třech zastávkách. Tento paradox je s největší pravděpodobností způsoben podhodnocením průměrných rychlostí, které byly uvažovány při provádění analýzy časové dostupnosti částí obcí okresu Bruntál z pohledu využití individuální dopravy osobním automobilem. tab. 72 Časová dostupnost Břidličné Počet obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět

Břidličná

VHD


na 6:00

na 7:00

na 8:00

0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 - 45

2 6 3 7

2 3 2 4

2 3 2 4

ID 6 21 25 41

tab. 73 Cenová dostupnost Břidličné Počet obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět

Břidličná

VHD

cenová dost. (Kč)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 - 45 45 - 60

2 8 8 0 0

1 6 3 1 0

2 5 4 0 0

ID 6 18 26 34 9

Lepší časová dostupnost (na 6:00) z obou COB uvnitř Huzové pomocí VHD je způsobena tím, že autobusový spoj je o 5 minut rychlejší než cestování pomocí ID (výše uvedený problém s podhodnocenými rychlostmi).


64

tab. 74 Časová dostupnost Krnova

Krnov

Počet obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět VHD


na 6:00

na 7:00

na 8:00

0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 - 45

3 7 14 9

1 5 5 5

4 6 10 19

ID 2 13 16 39

tab. 75 Cenová dostupnost Krnova

Krnov


cenová dost. (Kč)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 - 45 45 - 60

3 14 14 2 0

0 7 9 0 0

3 17 17 2 0

ID 3 9 15 40 3

Rychleji lze pomocí VHD cestovat (na 6:00) ze dvou COB Vysoké, z COB Jindřichova a dalších COB ležících na trati do Krnova (některé COB Třemešné, Města Albrechtic a COB Krásné Loučky). Podobná je situace u dojížďky z Bruntálu (a dalších COB ležících na trati do Krnova, jakými jsou Oborná, Nové Heřminovy, Zátor), kdy je možno oproti ID cestovat až o 12 minut rychleji. Části obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět na 6:00 do zaměstnání do Krnova (resp. jeho části Pod Bezručovým vrchem) veřejnou hromadnou dopravou a individuální dopravou jsou zobrazeny v přílohách G. V prvním případě byl sledován rozdíl v době cestování, v druhém pak rozdíl v ceně spojení. tab. 76 Časová dostupnost Rýmařova

Rýmařov



na 6:00

na 7:00

na 8:00

0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 - 45

4 8 5 10

3 6 4 4

7 9 7 15

ID 13 18 18 36

tab. 77 Cenová dostupnost Rýmařova

Rýmařov


cenová dost. (Kč)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 - 45 45 - 60

2 14 10 1 0

2 11 4 0 0

4 19 13 2 0

ID 11 18 14 30 42

Určité výhoda VHD oproti ID z hlediska doby cestování je zřetelná pouze u dojížďky (na 6:00) z obou COB Staré Vsi. Nepatrně je také výhodnější dojížďka (na 6:00) pomocí VHD z COB Jamartice/Rýmařov.


65

tab. 78 Časová dostupnost Vrbna p. P. Počet obcí, ze kterých lze vhodně dojíždět

Vrbno p. P

VHD


na 6:00

na 7:00

na 8:00

0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 - 45

3 7 6 9

3 4 5 5

3 6 7 6

ID 5 11 18 48

tab. 79 Cenová dostupnost Vrbna p. P.

Vrbno p.P


cenová dost. (Kč)

na 6:00

na 7:00

na 8:00

0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 - 45 45 - 60

6 9 10 0 0

3 8 6 0 0

6 10 5 1 0

ID 6 12 17 37 11

Z hlediska doby cestování ID opět zaostává za dojížďkou pomocí vlaku. Z částí obcí Nové Heřminovy, Kunov/Bruntál, Pustá Rudná/Andělská Hora, Pocheň/Široká Niva, Široká Niva, Karlovice, Skrbovice, Zadní Ves/Karlovice a Milotice nad Opavou lze oproti ID dojíždět (na 6:00) o 1 - 6 minut rychleji.

9.3.2

Dopravní obslužnost částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům pomocí ID a její porovnání s dopravní obslužností realizovanou VHD

Byla hodnocena podobně jako u VHD. Výsledky tohoto vyhodnocení jsou zachyceny v tab. 80. Z této tabulky můžeme např. zjistit, že vhodně lze dojíždět k 11 až 15 částem obcí významných zaměstnavatelů z 50 částí obcí. tab. 80 Počet částí obcí, ze kterých a do kterých lze individuálně dojíždět (dopravní čas max. 45 minut) Počet COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze vhodně dojíždět 6 – 10 11 – 15 16 – 20 21 – 28

Počet COB, ze kterých lze vhodně dojíždět 18 50 59 38

Příloha H1 zachycuje porovnávání počtu dostupných COB VZ individuální a veřejnou hromadnou dopravou na 6:00 a zpět. Je zřejmé, že ve všech případech je dopravní obslužnost pomocí ID vyšší. Největší rozdíly se týkají COB sousedících s Bruntálem - Oborné, Dlouhé Stráně, Meziny. Dále se jedná o východní část okresu, přesněji o obě COB Horního Benešova, Staré Heřminovy a Horní Životice. Nejmenší rozdíly v počtu dostupných COB významných zaměstnavatelů jsou v některých COB Horního Města a překvapivě také ve většině COB ležících v Osoblažském výběžku (Osoblaha, Bohušov, Slezské Rudoltice, Koberno, Amalín, Liptaň, Horní Povelice, Dívčí Hrad) a také v COB Jindřichov. Nutno však podotknout, že výsledek tohoto porovnání je zatížen chybou pramenící z toho, že dopravní dostupnost ID je sledována pouze v rámci okresu Bruntál, a tudíž u hranic okresu dopravní obslužnost jednotlivých COB rapidně klesá. Tento efekt lze pozorovat i u dopravní dostupnosti realizované VHD, avšak zdaleka není tak markantní.


66

9.3.3

Srovnání parametrů spojení realizovaných ID a VHD

Porovnávány byly ceny a dopravní časy jednotlivých spojení realizovaných pomocí VHD v roce 2004 s náklady a dopravními časy spojení realizovaných individuální dopravou. Výsledky rozdílů časů a cen mezi ID a VHD byly zaokrouhleny na celá čísla. Jednalo se o spojení odpovídající vhodné dojížďce veřejnou hromadnou dopravou na 6., 7., a 8. hodinu. Cílem tohoto srovnání bylo posoudit vhodnost těchto druhů dopravy pro dojíždění do zaměstnání v okrese Bruntál.

Srovnání rychlosti dopravy Na základě výsledků zobrazených v tab. 70, tab. 72, tab. 74, tab. 76 a tab. 78 lze konstatovat, že rychlejší dopravou je jednoznačně doprava individuální. Z hlediska rychlosti přepravy je další nevýhodou VHD čas potřebný k docházce na autobusovou zastávku či vlakovou stanici. tab. 81 Počet spojení (odpovídajících vhodné dojížďce) veřejnou hromadnou dopravou dle rozdílu doby cestování oproti ID VHD je oproti ID rychlejší o 6 - 16 min. rychlejší o 0 - 5 min. pomalejší o 1 - 5 min. pomalejší o 6 - 15 min. pomalejší o 16 - 35 min.

Počet spojení na 6:00

na 7:00

na 8:00

32 77 100 147 63

19 82 92 116 41

35 116 122 134 48

Případy, ve kterých je VHD rychlejší než ID, jsou zapříčiněny cestováním vlakem. Největší rozdíly v rychlosti přepravy (ve prospěch VHD) nastávají pokud se jedná o dojížďku do větších měst, jakými jsou Krnov, Zátor, ale překvapivě také pokud se dojíždí do COB uvnitř Vysoké a Jindřichova. Samozřejmé je, že ID je rychlejším druhem dopravy zejména při cestování z COB, které mají nevhodnou dopravní obslužnost. Nejmarkantnější rozdíly v rychlosti přepravy (ve prospěch ID) jsou při dojížďce do COB Hlinka, Milotice nad Opavou, Světlá Hora, Staré Město a Velká Štáhle. Nečekaně též při dojíždění do Bruntálu.


67

Rozdíl dob cestování u spojení odpovídajících parametrům vhodné dojížďky VHD a ID 100%

podíl rozdílu dob cestování

VHD je oproti ID

80%

pomalejší o 16 - 35 min.

60%


40%


rychlejší o 0 - 5 min.

20%

rychlejší o 6 - 16 min.

0% na 6:00

na 7:00

na 8:00

obr. 7 Rozdíl doby cestování v jednotlivých časech

Srovnání nákladů na dopravu Pro názornost byly srovnávány ceny spojení VHD v roce 2004 s náklady na ID bez započítání amortizace vozidla. Z výsledků srovnání je vidět, že pokud neuvažujeme náklady na amortizaci vozu, je ID nepatrně dražší než doprava veřejná. Pokud bychom do nákladů na ID započítávali i amortizaci vozu, byla by ID z hlediska ceny srovnatelná s VHD pouze v případě, že by se náklady na ID dělily mezi více cestujících (posádku vozu). tab. 82 Počet spojení (odpovídajících vhodné dojížďce) veřejnou hromadnou dopravou dle rozdílu ceny spojení oproti ID (bez amortizace) VHD je oproti ID dražší o 6 - 20 Kč dražší o 0 - 5 Kč levnější o 1 - 5 Kč levnější o 6 - 15 Kč levnější o 16 - 25 Kč

Počet spojení na 6:00 na 7:00 na 8:00 40 33 30 136 121 140 157 141 160 79 54 115 7 1 10


68

Rozdíl nákladů na dopravu u spojení odpovídajících parametrům vhodné dojížďky VHD a ID 100%

podíl rozdílu dob cestování

VHD je oproti ID

80%

dražší o 6 - 20 kč

60%

dražší o 0 - 5 kč

40%

levnější o 1 - 5 kč


20%


0% na 6:00

na 7:00

na 8:00

obr. 8 Rozdíl ceny spojení v jednotlivých časech Jako lepší z hlediska času se dle očekávání jeví individuální doprava. Také dostupnost významných zaměstnavatelů individuální dopravou je na mnohem vyšší úrovni. Na druhou stranu náklady (včetně amortizace) na dojíždění pomocí individuální dopravy jsou několikanásobně vyšší než u veřejné hromadné dopravy. V některých případech je ovšem individuální doprava jediným způsobem, jak se k zaměstnavateli dopravit. Potom individuální doprava nabízí řešení v tom, že osobní automobil pojme více cestujících, a tudíž je možné vysoké náklady na dopravu osobním automobilem rozdělit mezi více osob. To ovšem poněkud sníží časovou nezávislost, kterou individuální doprava poskytuje, a také jsou zde kladeny určité nároky na organizaci dojíždění.


69

10 POROVNÁNÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI VÝZNAMNÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ OKRESU BRUNTÁL SE SITUACÍ V NEZAMĚSTNANOSTI Cílem tohoto úkolu bylo zjistit, zda existuje nějaká souvislost mezi nezaměstnaností v jednotlivých COB okresu Bruntál a dopravní obslužností těchto COB ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům pomocí VHD a ID . Proto byla pozorována závislost vybraných ukazatelů nezaměstnanosti v jednotlivých COB na počtu dostupných pracovních míst v COB významných zaměstnavatelů VHD a ID. Jednalo se o pracovní místa významných zaměstnavatelů dostupná vhodnou dojížďkou na všechny sledované časy nástupu do zaměstnání na ranní směnu. Jednotlivé ukazatele nezaměstnanosti byly stanoveny jako průměrné hodnoty za období 31. 12. 2002 - 30. 9. 2003. Tato data pocházejí z evidence ÚP v Bruntále.

10.1 Vybrané ukazatele nezaměstnanosti Záměrem bylo prokázání resp. vyvrácení hypotézy o možném vlivu dopravní dostupnosti významných zaměstnavatelů na trh práce. Případný vliv by byl patrný prostřednictvím ekonomických ukazatelů, vypovídajících o situaci na trhu práce. V průběhu dosavadního výzkumu, především faktorové a multikriteriální analýzy [10], se podařilo prokázat, že některé ekonomické ukazatele charakterizující trh práce jsou pro tyto účely vhodnější než jiné, neboť výrazněji odrážejí případné vnější vlivy a lze je tedy považovat za jakési indikátory.

•

MN - míra nezaměstnanosti (udává podíl evidovaných uchazečů o zaměstnání z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel)

•

PCE12_U - podíl uchazečů evidovaných nad 12 měsíců z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel

•

PCVABC_U - podíl uchazečů se základním stupněm vzdělání z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel

•

PCKZAM9_U - podíl uchazečů požadujících primárně práci s nejnižší kvalifikací

•

PC5099_U - podíl věkové skupiny 50 let a více z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel

10.2 Vyhodnocení porovnání vybraných ukazatelů nezaměstnanosti s počty dostupných pracovních míst VHD Pro jednotlivé ukazatele nezaměstnanosti byly sestrojeny grafy závislosti těchto ukazatelů na počtu pracovních míst významných zaměstnavatelů dostupných vhodnou dojížďkou na všechny sledované časy nástupu do zaměstnání na ranní směnu a zpět využitím VHD. Grafy, zachycující vztah mezi ukazateli MN a počtem pracovních míst významných zaměstnavatelů dostupných vhodnou dojížďkou na sledované časy jsou obsahem příloh H. Grafy zachycující vztah mezi ukazateli PCE12_U a počtem pracovních míst významných zaměstnavatelů dostupných vhodnou dojížďkou na sledované časy, jsou obsahem příloh I. Poté byl vypočítán koeficient korelace mezi ukazateli nezaměstnanosti a počtem dostupných pracovních míst. Protože se nejedná o normální rozdělení byly koeficienty korelace určeny dle vzorce pro výpočet Spearmanova korelačního koeficientu. [18] Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

70

tab. 83 Vyhodnocení vztahu mezi vybranými ukazateli nezaměstnanosti a počtem dostupných pracovních míst vhodnou dojížďkou VHD Ukazatel nezaměstnanosti MN PCE12_U PCVABC_U PCKZAM9_U PC5099_U

na 6:00 a zpět Koeficient Příloha korelace I1 0,11 J1 -0,05 0,02 0,13 0,07

na 7:00 a zpět Koeficient Příloha korelace I2 -0,11 J2 -0,02 -0,18 0,01 -0,08

na 8:00 a zpět Koeficient Příloha korelace I3 -0,05 J3 -0,15 -0,17 -0,04 0,01

Závěrem lze říct, že obecný vztah mezi vybranými ukazateli nezaměstnanosti a počtem dostupných pracovních míst významných zaměstnavatelů neexistuje. V přílohách I, které zobrazují závislost míry nezaměstnanosti na počtu dostupných pracovních míst, lze pozorovat určitý trend, který naznačuje pokles míry nezaměstnanosti při vyšším počtu dostupných pracovních míst. Nejlépe je tato situace naznačena v příloze I3, ani zde však není statisticky průkazná. Určitá závislost se projevuje ve směru svislé osy (ukazatele nezaměstnanosti), což je způsobeno tím, že některé COB leží na dopravním koridoru (trasa vlaku, autobusu), který má cíl v COB s významným zaměstnavatelem. Díky této skutečnosti se v některých grafech zobrazujících závislost ukazatelů nezaměstnanosti na počtu dostupných pracovních míst vytvářejí shluky, které naznačují, že u skupin COB s podobným počtem dostupných pracovních míst se hodnoty některého z ukazatelů nezaměstnanosti pohybují v určitém intervalu. Příkladem může být závislost podílu dlouhodobě nezaměstnaných na počtu dostupných pracovních míst vhodnou dojížďkou na 7:00 a zpět (příloha J2), kde jsou ostře vymezeny 2 shluky značící, že u COB s cca 1500 dostupnými pracovními místy se podíl dlouhodobě nezaměstnaných pohybuje od 37% do 55%. Ve stejném intervalu se pohybuje také podíl dlouhodobě nezaměstnaných u COB majících cca 3500 dostupných pracovních míst.


71

10.3 Vyhodnocení porovnání vybraných ukazatelů nezaměstnanosti s počty dostupných pracovních míst individuální neveřejnou dopravou Pro jednotlivé ukazatele nezaměstnanosti byly sestrojeny grafy závislosti těchto ukazatelů na počtu pracovních míst významných zaměstnavatelů dostupných dojížďkou využitím individuální neveřejné dopravy [27]. Grafy, zachycující vztah mezi jednotlivými ukazateli nezaměstnanosti a počtem pracovních míst u významných zaměstnavatelů dostupných do 45 minut jsou obsahem příloh K1-K5. Vyhodnocení závislosti bylo taktéž s ohledem na charakter dat stanoveno metodou Spearmanova korelačního koeficientu, který byl postupně vypočten pro veličinu nazvanou „počet pracovních míst dostupných u významných zaměstnavatelů individuální neveřejnou dopravou“ a to ve vztahu ke všem ukazatelům charakterizujícím trh práce. Tab.84 Vyhodnocení vztahu mezi vybranými ukazateli nezaměstnanosti a počtem dostupných pracovních míst do 45 minut individuální neveřejnou dopravou Ukazatel nezaměstnanosti

Spearmanův koeficient pořadové korelace

Příloha

MN

0,17

K1

PCE12_U

-0,07

K2

PCVABC_U

0,00

K3

PCKZAM9_U

0,15

K4

PC5099_U

-0,05

K5

U dojížďky pomocí ID je dostupný vyšší počet pracovních míst než je tomu u dojížďky pomocí VHD. Zpracování vyhodnotilo míru statistické závislosti vybraných ukazatelů nezaměstnanosti na počtu pracovních míst dostupných individuální dopravou v intervalu 45 minut. Bylo zjištěno, že relevantní kriterium – Spearmanův korelační koeficient - nevypovídá o jakékoli závislosti uvedených ukazatelů na počtu dostupných pracovních míst. Význam tohoto konstatování je možno považovat za ještě závaznější s ohledem na obdobný výsledek hodnocení vztahu mezi dopravní obslužností využitím VHD a uvedenými ekonomickými ukazateli.


72

11 VÝBĚR VHODNÝCH UKAZATELŮ PRO HODNOCENÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI VÝZNAMNÝCH ZAMĚSTNAVATELŮ Při provádění hodnocení úrovně dopravní dostupnosti během práce byly využívány nejrůznější ukazatele. Jednalo se o počty dostupných COB významných zaměstnavatelů (resp. u inverzní úlohy počty dostupných částí obcí), počty dostupných významných zaměstnavatelů, počty dostupných pracovních míst u významných zaměstnavatelů, při jednosměrném cestování to byly také čas a cena spojení, počet přestupů, čas příjezdu a odjezdu. Všechny tyto ukazatele lze rozdělit do 2 základních skupin podle toho, kterým směrem se cestuje. Zda se jedná o dojížďku do zaměstnání, či odjezd z části obce významného zaměstnavatele zpět do místa bydliště. Dále můžou být jednotlivé ukazatele sledovány pro dojížďku na různě zvolené časy. Dojížďku lze navíc rozdělit na vhodnou a teoretickou. U vhodné dojížďky je stanovena maximální doba cestování. Dále musí být splněn příjezd do COB významného zaměstnavatele v požadovaném časovém intervalu a také odjezd z COB významného zaměstnavatele v požadovaném časovém intervalu. Teoretická dojížďka je omezena takovým časem příjezdu do COB významného zaměstnavatele, aby byl zaměstnanec schopen včas nastoupit do zaměstnání. Dále je omezena časem odjezdu z COB významného zaměstnavatele, od kterého je zaměstnanec schopen dostat se na příslušnou autobusovou zastávku či železniční stanici. Doba cestování zde není omezena. Pro porovnání vypovídací schopnosti ukazatelů byl sledován vztah mezi počtem dostupných COB, VZ a pracovních míst. Výsledky porovnání těchto ukazatelů pro hodnocení dopravní dostupnosti VZ jsou zobrazeny na obr. 9 a obr. 10. Byly také vypočteny koeficienty korelace. Protože pozorované soubory nemají normální rozdělení byly koeficienty korelace určeny dle vzorce pro výpočet Spearmanova korelačního koeficientu. [18] tab. 85 Spearmanovy korelační koeficienty pro porovnávané ukazatele Počet dostupných COB VZ PM

COB 1 0,57 0,57

Počet dostupných VZ

PM

1 0,96

1

Z obr. 10 je zřejmá významná závislost mezi počtem pracovních míst a počtem dostupných VZ, a tudíž lze říct že tyto dva ukazatele pro hodnocení dopravní dostupnosti VZ mají obdobnou vypovídací schopnost, což potvrzuje i hodnota vypočteného korelačního koeficientu. Na obr. 9 můžeme pozorovat, že závislost počtu dostupných COB na počtu dostupných VZ není zdaleka tak významná jako tomu bylo u závislosti počtu dostupných pracovních míst na počtu dostupných VZ. Obr. 9 také názorně ukazuje různý počet dostupných VZ při stejném počtu dostupných COB významných zaměstnavatelů.


73

Vztah počtu dostupných COB k počet dostupných VZ 9 8

počet dostupných COB

7 6 5 4 3 2 1 0 0

10

20

30

40

50

60

počet dostupných VZ

obr. 9 Srovnání ukazatele počet dostupných COB s ukazatelem počet dostupných VZ

Vztah počtu dostupných prac. míst k počtu dostupných VZ

počet dostupných pracovních míst

8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 0

10

20

30

40

50

60

počet dostupných VZ

obr. 10 Srovnání ukazatele počet dostupných pracovních míst s ukazatelem počet dostupných VZ Na základě porovnání výsledků hodnocení dopravní obslužnosti ve vztahu k dojížďce významným zaměstnavatelům se jako nejobjektivnější jeví použití ukazatele počtu Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

74

dostupných pracovních míst za podmínek vhodného cestování. Tento ukazatel zohledňuje nejen zda se v dané části obce vyskytuje nějaký významný zaměstnavatel (ukazatel - počet dostupných COB), popř. kolik je zde zaměstnavatelů (ukazatel - počet dostupných VZ), ale hlavně vypovídá o celkovém pracovním potenciálu v dané COB. Obdobnou, i když nepatrně nižší vypovídací schopnost má i ukazatel počtu dostupných VZ. Proto v případech, kdy je obtížné získávat údaje o počtu zaměstnanců, lze dobře použít i ukazatele počet dostupných VZ. Hodnota ukazatelů za podmínek teoretického cestování je vysoká a nemá příliš velkou vypovídací schopnost, proto by teoretickou dojížďku bylo vhodné sledovat pouze ve zvláštních případech, kdy neexistuje možnost vhodné dojížďky. Při znalosti počtu pracovních míst v jednotlivých profesích a struktury obyvatelstva dle profesního zaměření v jednotlivých COB by bylo možno dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů hodnotit dle počtu dostupných pracovních míst odpovídajících profesím, které se nacházejí v jednotlivých COB.


75

12 STANOVENÍ REÁLNÝCH NÁKLADŮ NA DOJÍŽDĚNÍ A JEJICH POROVNÁNÍ S CENOU PRÁCE Cílem tohoto porovnání bylo ohodnotit reálné možnosti dojížďky do zaměstnání a pokusit se posoudit, kterým profesím se vyplatí dojíždět, za jakých podmínek, a kde už není výše odměny za práci motivující k dojíždění.

12.1 Stanovení reálných nákladů na dojíždění Nejprve bylo zapotřebí přiřadit každému vyhledanému spojení reálné náklady na dopravu. Zde je potřebné nepočítat s cenou 1 jízdy, ale uvažovat o podmínkách pravidelného dojíždění a tedy využití slev, které jednotliví dopravci nabízejí. Protože reálné náklady dojíždění budou srovnávány s průměrnými čistými měsíčními výdělky (dále jen PČMV) resp. s čistým příjmem, byly stanoveny jako měsíční náklady na dopravu při využití měsíčních slev, které jednotliví dopravci nabízejí.

Slevy v autobusové dopravě: Na území okresu Bruntál působí dva autobusoví dopravci:

•

Connex Morava a. s.

Největší slevu umožňuje využití měsíční předplatní jízdenky (platí pro neomezený počet jízd z nástupní do cílové zastávky na spojích linek vedených souběžně, kratším, nebo i delším směrem, u těchto linek je umožněn přestup pouze v úsecích mezi zastávkami linky vyznačenými na jízdence, nebo linkami vedenými kratším směrem dopravce CONNEX Morava a. s.).

•

Osoblažská dopravní společnost s r. o.

Jako jediná sleva vhodná pro každodenní dojíždění do zaměstnání se nabízí využívání čipových platebních karet. Používání těchto karet umožňuje 5% slevu na každou jízdu a navíc je každá 10. jízda zdarma, což dohromady dává slevu 14,5%.

Slevy ve vlakové dopravě: •

Na území okresu Bruntál působí kromě Českých drah také soukromá společnost OKD, Doprava a. s.

•

České dráhy a. s.

Největší slevu umožňuje využití čtvrtletní traťové jízdenky obousměrné. O něco méně výhodnější je využití měsíční traťové jízdenky obousměrné. Pro stanovení reálných nákladů bylo uvažováno využití měsíční traťové jízdenky obousměrné.

•

OKD, Doprava a. s.

Tato dopravní společnost neposkytuje žádné slevy pro zákazníky pravidelně využívající její služby.


76

Jelikož spojení vyhledaná programem DOK neobsahují informace o délce, ceně, době cestování jednotlivých spojů při použití kombinované dopravy, bylo nutno tyto parametry vypočítat. Toto bylo realizováno pomocí dotazů v programu MS Access 97. Vyhledané spojení může být realizováno:

•

Pouze vlakem (České dráhy a. s.)

Tento případ nastává, jestliže cena spojení, cena s použitím Z karty a dopravní vzdálenost se shoduje s parametry uvedenými v ceníku Českých drah a. s. Po rozpoznání takového spojení následuje přiřazení ceny spojení s využitím měsíční traťové jízdenky obousměrné.

•

Pouze vlakem (OKD, Doprava a. s.)

Tento případ nastává, jestliže je cena s použitím Z karty nulová a cena spojení a dopravní vzdálenost se shoduje s parametry uvedenými v ceníku OKD, Doprava a. s. Reálná cena spojení je na stejné výši jako obyčejná cena jízdného.

•

Pouze autobusem (Connex Morava a. s.)

Tento případ nastává, jestliže je cena s použitím Z karty nulová a cena spojení a dopravní vzdálenost se shoduje s parametry uvedenými v ceníku Connex Morava a. s. Po rozpoznání takového spojení následuje přiřazení ceny spojení s využitím měsíční předplatní jízdenky.

•

Pouze autobusem (Osoblažská dopravní spol. s r. o. - ODS)

Tento případ nastává, jestliže je cena s použitím Z karty nulová a cena spojení a dopravní vzdálenost se shoduje s parametry uvedenými v ceníku ODS s. r. o. Po rozpoznání takového spojení následuje přiřazení ceny spojení s využitím čipové karty.

•

Kombinace vlak, autobus

Tento případ nastává, jestliže cena s použitím Z karty není nulová, avšak cena spojení a dopravní vzdálenost se neshoduje s parametry uvedenými v ceníku Českých drah a. s. Na základě rozdílu mezi cenou spojení a cenou s použitím Z karty se určuje, jakou část spojení představuje doprava vlakem a zbylou část spojení vyhodnotíme jako dopravu autobusem. Na základě dopravní vzdálenosti pro vlak a autobus se poté určí reálné náklady na dojíždění.


77

12.2

Cena práce

Pro stanovení ceny práce v okrese Bruntál byla použita Regionální analýza výdělků u pracovních pozic pro Bruntálsko za rok 2002 a 2003, jejíž autorem je Ing. František Kala ze společnosti s r. o. Trexima Zlín. [16]

12.2.1 Regionální analýza výdělků Regionální analýza výdělků pracuje s údaji za 4. čtvrtletí roku 2002 a mzdovou situaci vyjadřuje pomocí průměrného hodinového výdělku, který je nejvhodnějším ukazatelem pro posuzování relací v ceně práce. [16] Studie se zabývá popisem a srovnáním statistických znaků pro Českou republiku, Moravskoslezský kraj, „Oblast“ (vymezená okresy Bruntál, Jeseník, Šumperk, Olomouc a Opava) a „Bruntálsko“. V analýze jsou zkoumány průměrné hodinové výdělky zaměstnanců na Bruntálsku (dle charakteristik zaměstnavatelů, zaměstnanců, pracovních pozic). Dále jsou zde srovnávány výdělky v regionu s výdělky v kraji a v České republice (dle charakteristik zaměstnavatelů, zaměstnanců, pracovních pozic). V neposlední řadě se analýza zabývá vývojem výdělků na Bruntálsku a také hodnocením struktury zaměstnanosti v regionu. Byly studovány dvě varianty pro stanovení měsíčních výdělků a následné porovnání s reálnými náklady na dopravu. Původně byl jako model uvažován zaměstnanec žijící sám v domácnosti (varianta A). Tento samoživitel by měl mít nejvyšší odvody a měl by tedy být nejcitlivějším indikátorem vazby k nákladům na cestování. Avšak po konzultaci s analytiky trhu práce z ÚP Moravskoslezského kraje, byl vybrán nový model, dva dospělí s jedním dítětem ve věku do 6 let, kdy jeden z nich pracuje a je odměňován ve výši průměrné mzdy v okrese a druhý se rozhoduje, zda nastoupit či nenastoupit do zaměstnání (varianta B).

12.2.2 Varianta A – model samoživitele 12.2.2.1

Stanovení průměrných čistých měsíčních výdělků pro jednotlivé profese v okrese Bruntál

Pro stanovení průměrného hrubého měsíčního výdělku (dále jen PHMV) bylo nutno vynásobit průměrné hodinové výdělky měsíčním fondem pracovní doby, který byl stanoven expertně po konzultaci ve firmě Trexima Zlín na 165 hodin měsíčně. Pro vybrané profese byly vypočteny PČMV8 z PHMV. Dílčí základ pro výpočet daně z příjmu (DZ) byl stanoven dle vzorce: DZ = PHMV - SP - ZP - nezdanitelná část základu daně kde SP (sociální pojištění) tvoří 8% z PHMV, ZP (zdravotní pojištění) 4,5% z PHMV a nezdanitelná část základu daně na poplatníka je 3170 Kč (měsíčně). Daň z příjmu (DP) byla vypočtena na základě tab.86. tab. 86 Sazby daně z příjmu fyzických osob pro progresivní výpočet měsíční daně z příjmu ze základu daně (měsíčně) od Kč do Kč 8

Daň (měsíční)

PHMV = průměrný hrubý měsíční výdělek, PČMV = průměrný čistý měsíční výdělek


78

0 9 100 18 200 27 600

9 100 18 200 27 600 a více

15 % 1 365 Kč + 20 % ze základu přesahujícího 9 100 Kč 3 185 Kč + 25 % ze základu přesahujícího 18 200 Kč 5 535 Kč + 32 % ze základu přesahujícího 27 600 Kč

Protože byly přepočítávány PHMV nízkopříjmových profesí, byla daň z příjmů (DP) vypočítána dle nejnižší sazby daně 15%. Výsledný PČMV je vypočten dle vzorce: PČMV = PHMV - SP - ZP - DP Samoživitel má v jistých případech nárok na příspěvek na bydlení. Na základě výše PČMV byl příspěvek dle tab.87 vypočítán a k tomuto PČMV připočten. tab. 87 Výše příspěvku na bydlení dle PČMV PČMV (Kč) 0 4100 4920

12.2.2.2

4100 4920 5740

příspěvek na bydlení (Kč) 668 445 223

Porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce na Osoblažsku

Osoblažsko bylo vybráno jako z hlediska nezaměstnanosti a dopravní obslužnosti nejhorší část okresu Bruntál. Pro stanovení pracovního postupu byla zpracovávána dojížďka do zaměstnání na 6:00 a zpět z COB na Osoblažsku do všech dostupných COB významných zaměstnavatelů. Na základě dat z evidence uchazečů o zaměstnání, vedené ÚP v Bruntále, byly pro porovnávání vybrány profese, které mají vyšší zastoupení mezi uchazeči o zaměstnání v COB na Osoblažsku. Tyto vybrané profese mají příjem do 13 520 Kč PHMV. PHMV byly stanoveny s pomocí analýzy výdělků pro Bruntálsko, která vychází s údajů za 4. čtvrtletí roku 2002. Vzhledem k výši PČMV vybraných profesí nemají tyto nárok na příspěvek na bydlení. tab.88 Vybrané profese a jim odpovídající PHMV a PČMV KZAM 9132 5211 7212 9 5122 7122 8324 7231 7124 7136

Název profese pomocníci a uklízeči prodavači v obchodech svářeči, řezači plamenem a páječi pomocní a nekvalifikovaní dělníci kuchaři zedníci, kameníci, omítkáři řidiči nákladních automobilů a tahačů mechanici a opraváři motorových vozidel tesaři a truhláři instalatéři, stavební zámečníci, klempíři

PHMV (Kč) 7509 8123 8193 8448 9654 11323 11381 11476 12853 13520

PČMV (Kč) 6060 6507 6568 6746 7651 8887 8937 9005 10030 10524

Porovnávány byly PČMV vybraných profesí s měsíčními reálnými náklady na dojíždění. Na základě výsledků tohoto porovnání bylo po konzultaci s pracovníkem ÚP expertně stanoveno, že zaměstnanec je motivován dojíždět do zaměstnání pokud mu po Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál

79

odečtení reálných měsíčních nákladů na dojíždění od PČMV zůstane alespoň o 4000 Kč více, než by byla výše jemu náležející sociální podpory. Jinak řečeno, kvůli 4000 Kč bude zaměstnanec ještě motivován dojíždět do zaměstnání. Počty COB (z Osoblažska), ze kterých jsou zaměstnanci v jednotlivých profesích motivováni9 dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět jsou uvedeny v tab.89. Tabulka je rozdělena dle dojížďkových center na Osoblažsku a mimo Osoblažsko. tab.89 Počet COB (z Osoblažska), ze kterých jsou zaměstnanci motivováni9 dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze dojíždět Bohušov Jindřichov [BR] Liptaň Osoblaha

9132

5211

7212

9

5122

7122

8324

7231

7124

7136

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

8 10 5 9

8 10 5 9

8 10 5 9

10 11 5 11

10 11 5 11

Krásné loučky

0

0

0

0

0

2

2

2

2

2

Krnov

0

0

0

0

0

5

5

7

12

12

Město Albrechtice

0

0

0

0

0

4

4

4

4

4

Úvalno

0

0

0

0

0

2

2

4

12

12

Vrbno p. Pradědem

0

0

0

0

0

1

1

1

1

1

Zátor

0

0

0

0

0

3

3

4

9

9

Osoblažsko mimo Osoblažsko

Počet částí obcí (COB) pro profese mající KZAM

Na základě této tabulky lze profese rozdělit na profese, které nemají žádnou, mají průměrnou a vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání vzhledem k výši PČMV takto: tab.90 Rozdělení vybraných profesí dle míry motivace dojíždět do zaměstnání Profese, které mají motivaci dojíždět do zaměstnání žádnou průměrnou vysokou pomocníci a uklízeči zedníci, kameníci, omítkáři tesaři a truhláři prodavači v obchodech řidiči nákl. automobilů instalatéři, klempíři svářeči, řezači mechanici motorových vozidel pomocní a nekval. dělníci kuchaři

Z tab.89 je též zřejmé, že motivace dojížďky mimo Osoblažsko je nižší než v rámci Osoblažska. Avšak rozdělení profesí dle míry motivace dojíždět do zaměstnání je v obou případech stejné. Profese uvedené v tab.90 v položce „žádnou“, nejen že nemají žádnou motivaci dojíždět do zaměstnání, nemají ani motivaci pracovat v místě bydliště. Z těchto profesí mají největší PČMV (7652 Kč) kuchaři. Když bude kuchař pracovat v místě bydliště (měsíční náklady na dojíždění budou nulové) zůstane mu pouze o 3552 Kč více než je výše jemu náležející sociální podpory. To znamená, že aby byli kuchaři průměrně motivováni dojíždět do zaměstnání, musela by být výše motivační částky stanovena pouze na cca 3000 Kč. Druhé nejvyšší PČMV mají pomocní a nekvalifikovaní dělníci (6746 Kč). V tomto případě by 9

Potenciální zaměstnanci jsou motivování dojíždět do zaměstnání, pokud jim po odečtení reálných měsíčních nákladů na dojíždění od PČMV zůstane alespoň o 4000 Kč více, než by byla výše jim náležející sociální podpory.


80

musela být výše motivační částky cca 2000 Kč. Zde vyvstává otázka, zda se ještě jedná o „motivační“ částku. Za měsíční náklady na dojíždění 600 Kč lze realizovat téměř polovinu vhodných spojení a za 1000 Kč lze realizovat téměř všechna vhodná spojení. Z toho vyplývá, že aby byl potenciální zaměstnanec alespoň trochu motivován dojíždět do zaměstnání, měl by jeho PČMV činit alespoň 8700 Kč (4100[životní minimum] + 4000[motivační částka] + 600[měsíční nákl. na dojíždění]). Pokud bude PČMV zaměstnance alespoň 9100 Kč (4100 Kč + 4000 Kč + 1000 Kč), bude motivován dojíždět do zaměstnání téměř všude tam, kam mu to dopravní dostupnost zaměstnavatele dovolí. Spojení, jejichž měsíční náklady na jejich realizaci přesahují 1000 Kč, ve většině případů značně překračují maximální dobu cestování vhodné dojížďky 45 minut. Z toho vyplývá, že reálně omezuje dojížďku do zaměstnání především výše odměny (plat versus sociální podpora), dále pak časové ztráty a nepohodlí způsobené dojížděním (délka cestování, čekání na spoje), a to mnohem více než cena dojíždění. Proto nemá smysl sledovat cenu dojíždění, ale spíše existenci spojení a podmínky dojíždění (čas, počet přestupů, četnost spojení), popř. dojíždění na 2. a 3. směnu. Jak již bylo uvedeno profese uklízeči, prodavači v obchodech, svářeči, pomocní a nekvalifikovaní dělníci a kuchaři nemají dle výše uvedených podmínek žádnou motivaci dojíždět do zaměstnání. Profese zedníci, kameníci, řidiči nákladních automobilů a mechanici motorových vozidel mohou dojíždět do COB významných zaměstnavatelů vzdálených až 30 km. Profese tesaři a truhláři, instalatéři a klempíři nejsou omezeny náklady na dopravu, a tudíž mohou cestovat až do vzdálenosti, kterou jim umožní dopravní dostupnost zaměstnavatele, tedy do cca 50 km.

12.2.2.3

Porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce v celém okrese Bruntál

Po stanovení pracovního postupu na území Osoblažska byla provedena stejná analýza pro celý okres Bruntál s tím rozdílem, že byla sledována dojížďka ze všech COB okresu Bruntál do šesti nejvýznamnějších dojížďkových center, kterými jsou Krnov, Bruntál, Rýmařov, Město Albrechtice, Břidličná a Vrbno pod Pradědem. Protože z ÚP v Bruntále byla poskytnuta data o profesích uchazečů o zaměstnání pouze pro Osoblažsko, byly při porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce v rámci celého okresu Bruntál použity stejné profese jako na Osoblažsku. Viz tab.88. Počty COB okresu Bruntál, ze kterých jsou zaměstnanci v jednotlivých profesích motivováni9 dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět jsou uvedeny v tab.91. tab. 91 Počet COB, ze kterých jsou zaměstnanci motivováni9 dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze dojíždět Bruntál Krnov Rýmařov Město Albrechtice Břidličná Vrbno p. Pradědem

Počet částí obcí (COB) pro profese mající KZAM 9132

5211

7212

9

5122

7122

8324

7231

7124

7136

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

25 28 8 8 9 11

28 30 9 8 9 15

28 32 9 8 9 17

41 47 9 8 9 26

41 47 9 8 9 26


81

Na základě tab.91 lze profese rozdělit na profese, které nemají žádnou, mají vyšší a nejvyšší motivaci dojíždět do zaměstnání. Rozdělení je stejné jako v předcházejícím případě, kdy se zpracovávalo pouze Osoblažsko. Viz tab.90.

12.2.2.4

Srovnání ceny práce pro rok 2002 a 2003

Cílem této práce bylo porovnání ceny práce za rok 2002 s cenou práce za rok 2003. Posoudit změny ve mzdách. Zda došlo při porovnání s reálnými náklady na dojíždění ke zhoršení či naopak k zlepšení. tab.92 Vybrané profese a jim odpovídající PHV, PHMV a PČMV v letech 2002 a 2003 PHV PHV PHMV02 PHMV03 PČMV02 PČMV03 (Kč) (Kč) 02 03 (Kč) (Kč) Rozdíl

KZAM

Název profese

9132

pomocníci a uklízeči

45,5

48,9

7508

8069

6060

6476

416

5211

prodavači v obchodech

49,2

49,7

8118

8201

6507

6575

68

7212

svářeči, řezači plamenem a páječi

49,6

84,2

8184

13893

6568

10808

4240

9

pomocní a nekva. dělníci

51,2

56,6

8448

9339

6746

7421

675

5122

kuchaři

58,5

61,7

9653

10181

7651

8047

396

7122

zedníci, kameníci, omítkáři

68,6

75,6

11319

12474

8887

9753

866

8324

68,9

76

11369

12540

8937

9802

865

7231

řidiči nákl. automobilů a tahačů mechanici a opraváři motorových vozidel

69,5

73,2

11468

12078

9005

9459

454

7124

tesaři a truhláři

77,9

85,9

12854

14174

10030

11010

980

90

13514

14850

10524

11484

960

7136

instalatéři, stav.zámečníci, klempíři 81,9

Nárůst PHV u profese 7212 způsobil, že v porovnání s reálnými náklady na dojíždění, má tato profese v roce 2003 vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání, jak na Osoblažsku, tak v celém okrese Bruntál resp.do šesti nejvýznamnějších dojížďkových center viz tab.93, 94. Tímto se profese 7212 zařadila mezi profese s vysokou motivací dojíždět do zaměstnání. tab.93 Počet COB(z Osoblažska), ze kterých jsou zaměstnanci motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze dojíždět

mimo Osoblažsko

Osoblažsko

Bohušov Jindřichov [BR] Liptaň Osoblaha Krásné loučky Krnov Město Albrechtice Úvalno Vrbno p. Pradědem Zátor Vysvětlivky:


5211

9

5122

7212

7122

8324

7231

7124

7136

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

10 11 5 11 2 5 4 12 1 9

10 11 5 11 2 5 4 12 1 9

10 11 5 11 2 5 4 12 1 9

10 10 5 11 2 7 4 12 1 8

10 11 5 11 2 12 4 12 1 9

10 11 5 11 2 12 4 12 1 9

zvýšení počtu oproti 2002 nové oproti 2002


82

tab.94 Počet COB, ze kterých jsou zaměstnanci motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze dojíždět 9132 Bruntál Krnov Rýmařov Město Albrechtice Břidličná Vrbno p. Pradědem Vysvětlivky:

0 0 0 0 0 0


9

5122

7212

7122

8324

7231

7124

7136

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

41 47 9 8 9 26

41 47 9 8 9 26

41 47 9 8 9 26

38 47 9 8 9 24

41 47 9 8 9 26

41 47 9 8 9 26


U profesí 7122 (zedníci, kameníci, omítkáři), 8324 (řidiči nákladních automobilů a tahačů) a 7231 (mechanici a opraváři motorových vozidel) došlo k zvýšení počtu COB, ze kterých jsou zaměstnanci motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět, a tím to se zařadí mezi profese s vysokou motivací dojíždět do zaměstnání. U profesí 9132 (pomocníci a uklízeči), 5211(prodavači v obchodech), 9 (pomocní a nekvalifikovaní dělníci) a 5112 (kuchaři) nedošlo ke změně ve vztahu k počtu COB, ze kterých jsou zaměstnanci motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět. U těchto profesí došlo k zvýšení PČMV, ale částka nepřesáhla hranici 8700 Kč, aby byli zaměstnanci alespoň trochu motivováni dojíždět do zaměstnání. PČMV 8700 Kč byla stanovena v práci Lukáše Růžičky na základě zjištění, že za měsíční náklady na dojíždění 600 Kč lze realizovat téměř polovinu vhodných spojení a za 1000 Kč lze realizovat téměř všechna vhodná spojení. Z toho vyplývá, že aby byl zaměstnanec alespoň trochu motivován dojíždět do zaměstnání, měl by jeho PČMV činit alespoň 8700 Kč (4100[životní minimum] + 4000[motivační částka] + 600[měsíční nákl. na dojíždění]). Pokud bude PČMV zaměstnance alespoň 9100 Kč (4100 Kč + 4000 Kč + 1000 Kč), bude motivován dojíždět do zaměstnání téměř všude tam, kam mu to dopravní dostupnost zaměstnavatele dovolí. Avšak po konzultaci s pracovníky odborů analýzy trhů práce z úřadů práce v Moravskoslezského kraje, byla motivační částka snížena na 2000 Kč. Obecně lze profese rozdělit na profese, které nemají žádnou, mají průměrnou a vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání vzhledem k výši PČMV, jak tomu bylo v diplomové práci Lukáše Růžičky. Jelikož však došlo k zvýšení PČMV, profese, které byly označeny jako profese s průměrnou motivací dojíždět do zaměstnání, se pro rok 2003 označují jako profese s vysokou motivací dojíždět do zaměstnání viz následující tabulka. tab.95 Rozdělení vybraných profesí dle míry motivace dojíždět do zaměstnání Profese, které mají motivaci dojíždět do zaměstnání žádnou

vysokou




instalatéři, klempíři

svářeči, řezači


pomocní a nekvalifikovaní dělníci

řidiči nákladních automobilů


83

kuchaři

mechanici motorových vozidel

Celkově lze říci, došlo k zvýšení PHMV a tím i k zlepšení míry motivace dojíždět do zaměstnání pro profese dříve označené jako profese s průměrnou mírou motivace dojíždět do zaměstnání.

12.2.2.5

Cena práce pro další profese

Cílem bylo provedení stejného porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce za rok 2003 a to pro další profese, které mají PHMV do 13 520 Kč viz tab.96. Celkem se jedná o 23 profesí. PHMV byly stanoveny s pomocí analýzy výdělků pro Bruntálsko, která vychází z údajů za 4. čtvrtletí roku 2003. Při tomto porovnání byly všechny vybrané profese, které začínají číslem 9 tvoří hlavní třídu zaměstnání KZAM 9 - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci atd., porovnávány zvlášť oproti deseti vybraným profesím viz tab.88, kde za KZAM 9 byl brán průměr ze všech profesí, jejichž KZAM začínalo na číslici 9, a tedy PČMV činil 7421 Kč. tab.96 Další profese a jim odpovídající PHV10, PHMV a PČMV KZAM

Název profese

4115 Sekretářky, sekretáři

10

PHV PHMV (Kč/hod) (Kč) 81,1 13374

PČMV (Kč) 10422

8232 Obsluha strojů na výrobu plastových výrobků

79,1

13050

10181

8334 Obsluha vysokozdvižných a ostatních motorových vozíků

76,2

12566

9822

8321 Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři

75,6

12468

9748

8331 Obsluha zemědělských a lesních strojů

75,2

12416

9710

7422 Uměleč. truhláři, řezbáři, výrobci a oprav. výrobků ze dřeva

75,2

12401

9699

8149 Obsluha ostatních zaříz.na zpracování dřeva a v papírnách

74,2

12249

9586

8333 Obsluha jeřábů, zdvihacích a podob.. manipulačních zařízení

73,9

12187

9539

9339 Pomocní a nekva. prac. v dopravě, ve skladech, v telekom.

73,7

12153

9514

8162 Obsluha parních turbín, ohřívačů a motorů

73,4

12109

9482

8326 Řidiči speciálních vozidel

73,0

12045

9434

7239 Ostatní mechan. a opraváři strojů a zařízení bez elektro

72,4

11941

9357

5161 Hasiči, požárníci

72,1

11892

9320

5132 Pečovat.a pomoc.ošetřovatelé v zaříz.soc.péče, v nemocnic.

68,0

11217

8818

7224 Brusiči, leštiči a ostřiči nástrojů

67,2

11093

8726

9321 Pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci

63,5

10481

8271

5169 Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy jinde neuv.

61,0

10057

7956

5123 Číšnici, servírky

59,5

9821

7780

9141 Domovníci, správci domu

57,6

9499

7541

6141 Dělníci pro pěstění a ošetřování lesa

56,3

9285

7381

8261 Obsluha strojů na úpravu vláken, dopřádání a navíjení příze

53,5

8829

7042

9152 Vrátní, hlídači, uváděči a šatnářky

49,2

8126

6519

9131 Pomocníci a uklízeči v domácnostech

48,4

7989

6418

PHV je průměrný hodinový výdělek


84

Bylo provedeno stejné porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce, jak na území Osoblažska, tak pro celý okres Bruntál resp. pro šest nejvýznamnějších dojížďkových center. Rovněž byla zpracovávána dojížďka do zaměstnání na 6:00 a zpět. Počty COB z celého okresu Bruntál a COB (z Osoblažska), ze kterých jsou zaměstnanci v jednotlivých profesích motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět jsou uvedeny v tab. 97, 98.


85

tab.97 Počet COB, ze kterých jsou zaměstnanci motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět COB významných Počet COB pro profese mající KZAM zaměstnavatelů, ke kterým lze dojíždět 4115 8232 8334 8321 8331 7422 8149 8333 9339 8162 8326 7239 5161 5132 7224 9321 5169 5123 9141 6141 8261 9152 9131 36 Bruntál 41 41 41 41 40 40 40 40 39 38 38 37 24 18 0 0 0 0 0 0 0 0 43 Krnov 47 47 47 47 47 47 46 46 46 46 45 44 27 17 0 0 0 0 0 0 0 0 9 Rýmařov 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 8 8 0 0 0 0 0 0 0 0 8 Město Albrechtice 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 0 0 0 0 0 0 0 0 9 Břidličná 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 6 4 0 0 0 0 0 0 0 0 25 Vrbno p. Pradědem 26 26 26 26 26 25 24 24 24 24 24 24 11 10 0 0 0 0 0 0 0 0

tab.98 Počet COB(z Osoblažska), ze kterých jsou zaměstnanci motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět

mimo Osoblažsko

Osoblažsko

COB VZ, ke kterým lze dojíždět

Počet COB pro profese mající KZAM 4115 8232 8334 8321 8331 7422 8149 8333 9339 8162 8326 7239 5161 5132 7224 9321 5169 5123 9141 6141 8261 9152 9131 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 Bohušov 10 8 7 0 0 0 0 0 0 0 0 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 10 Jindřichov [BR] 10 7 6 0 0 0 0 0 0 0 0 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 Liptaň 5 5 4 0 0 0 0 0 0 0 0 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 Osoblaha 10 8 8 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Krásné loučky 2 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 11 Krnov 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 11 4 1 0 0 0 0 0 0 0 0 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 Město Albrechtice 4 4 4 0 0 0 0 0 0 0 0 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 Úvalno 11 11 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Vrbno p. Pradědem 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 9 Zátor 9 9 9 9 9 9 9 8 8 8 8 8 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Na základě předešlých dvou tabulek byly profese rozděleny na profese, které nemají žádnou, mají průměrnou a vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání. tab.99 Rozdělení vybraných profesí(viz tab.96), které mají PHMV do 13 520 Kč dle míry motivace dojíždět do zaměstnání

Profese, které mají motivaci dojíždět do zaměstnání žádnou Pomocní a nekva. montážní a manipulační dělníci Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy jinde neuv. Číšnici, servírky

průměrnou Pomocní a nekvalif. prac. v dopravě, atd. Obsluha parních turbín, ohřívačů a motorů Řidiči speciálních vozidel

Domovníci, správci domu

Ostatní mech. a opraváři str.a zařízení bez elektro Hasiči, požárníci

Dělníci pro pěst.a ošetřování lesa Obsluha strojů na úpr.vláken Vrátní, hlídači, uváděči a šatnářky

Peč.a pomoc.ošetřovatelé v zaříz.soc.péče, Brusiči, leštiči a ostřiči nástrojů

Pomocníci a uklízeči v domácn.

vysokou Sekretářky, sekretáři Obsluha strojů na výrobu plastových výrobků Obsluha vysokozdvižných a ostatních motorových vozíků Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři Obsluha zeměd. a lesních strojů Uměleč. truhláři, řezbáři Obsluha ostatních zaříz.na zpracování dřeva a v papírnách Obsluha jeřábů, zdvihacích a manip. zařízení

Následně bylo provedeno porovnání pro profese, jejichž KZAM začíná číslicí 9. Tedy jedná se o pět profesí viz tab.100. PČMV u těchto profesí se pohybuje v rozmezí 6418 Kč – 9514 Kč viz tab.96. tab.100 Profese, jejichž KZAM začíná na číslici 9 KZAM

Název profese

9339 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telekom. 9321

Pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci

9141


9152

Vrátní, hlídači, uváděči a šatnářky

9131

Pomocníci a uklízeči v domácnostech

Z tab.97, 98 a 99 je patrné, že profese 9339 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telekom.) má průměrnou motivaci dojíždět do zaměstnání oproti zbylým profesím viz tab.100, které nemají žádnou motivaci dojíždět do zaměstnání. PHMV u této profese činí 9514 Kč, což přesahuje hranici 9100 Kč, kdy je zaměstnanec motivován dojíždět téměř všude tam, kam mu to dopravní dostupnost zaměstnavatele dovolí.

12.2.3 Varianta B – člen rodiny Pro tento model taktéž následoval přepočet PHMV na PČMV viz varianta A (tab.86). Rozdíl nastává u příspěvků, které může rodina pobírat. Výše příspěvků se odvíjí od celkové částky životního minima, jenž činí pro rodinu o dvou dospělých a dítěti do 6 let 9210 Kč. Rodina může pobírat dále tyto příjmově testované dávky podle násobku životního minima rodiny:

•

Příspěvek na bydlení (max. hranice příjmu rodiny pro poskytnutí dávky - 1,6 násobek životního minima)

•

Sociální příplatek (max. hranice příjmu rodiny pro poskytnutí dávky - 1,6 násobek životního minima)

•

Přídavek na dítě (max. hranice příjmu rodiny pro poskytnutí dávky – 3,0 násobek životního minima) Hranice čistého příjmu obou rodičů s jedním dítětem do 6 let a velikost přídavků na

dítě: do 10131 Kč ……………………………..541 Kč od 10132 Kč do 16578 Kč ………………474 Kč od 16579 Kč do 27630 Kč ………………237 Kč Hrubý příjem jednoho člena domácnosti (jedná se průměrnou hodnotu na Bruntálsku) je 12850 Kč. Tedy čistá mzda po odečtení pojistného a zdanění po odpočtu odečitatelné položky je 10343 Kč. Předpokládá se, že pracující zaměstnanec pracuje v místě bydliště a tedy náklady na dojíždění jsou nulové. V případě, že jeden dospělý pracuje a druhý je v evidenci na ÚP, má rodina následující příjem: příjem ze zaměstnání: příspěvek na bydlení: sociální příplatek: přídavek na dítě: celkový příjem:

10343 Kč 1080 Kč 634 Kč 474 Kč 12531 Kč

Nyní vyvstává otázka, co se stane s příjmem rodiny, když druhý dospělý nastoupí do zaměstnání?


88

12.2.3.1

Porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce na Osoblažsku

Taktéž byly pro tento model porovnávány reálné náklady na dojíždění s cenou práce pro vybrané profese, které mají příjem do 13520 Kč PHMV. Rozdíl nastal v případě pobíraných dávek, které se odvíjí od výše životního minima. tab. 101 Vybrané profese a jim odpovídající PHMV, PČMV, celkový příjem rodiny(PČMV+10343 Kč), násobek životního minima, příjmově testované dávky podle násobku životního minima a čistý příjem po odečtení dávek

KZAM 9132 5211 7212 9 5122 7122 8324 7231 7124 7136

Název profese pomocníci a uklízeči prodavači v obchodech svářeči, řezači plamenem a páječi pomocní a nekval.dělníci kuchaři zedníci, kameníci,omítkáři řidiči nákl.autom.a tahačů mechanici a opraváři motorových vozidel tesaři a truhláři instalatéři, stavební zámečníci, klempíři

Celkový Násobek Příspěvek příjem životního na Sociální Přídavek rodiny minima bydlení příplatek na dítě 16403 1,78 -1080 -634 0 16850 1,83 -1080 -634 -237

PHMV PČMV (Kč) (Kč) 7508 6060 8118 6507

Čistý příjem (ČP) 4346 4556

8184 8448 9653 11319 11369

6568 6746 7651 8887 8937

16911 17089 17994 19230 19280

1,84 1,86 1,95 2,09 2,09

-1080 -1080 -1080 -1080 -1080

-634 -634 -634 -634 -634

-237 -237 -237 -237 -237

4617 4795 5700 6936 6986

11468 12854

9005 10030

19348 20373

2,10 2,21

-1080 -1080

-634 -634

-237 -237

7054 8079

13514

10524

20867

2,27

-1080

-634

-237

8573

Při nástupu do zaměstnání u všech vybraných profesí viz tab.101 přijde rodina o příspěvek na bydlení, sociální příplatek a přídavek na dítě. Pouze v případě profese pomocníci a uklízeči nepřijde o přídavek na dítě. Byl porovnáván PČMV resp.čistý příjem (dále jen ČP) vybraných profesí s měsíčními reálnými náklady na dojíždění. To je popsáno v kapitole 13.1. Na základě výsledků tohoto porovnání bylo po konzultaci s pracovníkem ÚP expertně stanoveno, že zaměstnanec je motivován dojíždět do zaměstnání pokud mu po odečtení reálných měsíčních nákladů na dojíždění od PČMV resp.ČP zůstane alespoň o 4000 Kč více, než kdyby zůstal v evidenci na ÚP a rodina by měla příjem 12531 Kč. Jinak řečeno, kvůli 4000 Kč bude zaměstnanec ještě motivován dojíždět do zaměstnání. Počty COB (z Osoblažska), ze kterých jsou zaměstnanci v jednotlivých profesích motivováni11 dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět jsou uvedeny v tab.102. Tabulka je rozdělena dle dojížďkových center na Osoblažsku a mimo Osoblažsko. tab. 102 Počet COB (z Osoblažska), ze kterých jsou zaměstnanci motivováni11 dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět

Osobl ažsko

COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze dojíždět Bohušov Jindřichov [BR]


5211

7212

9

5122

7122

8324

7231

7124

7136

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

8 7

8 10

8 10

10 11

10 11

11

Potenciální zaměstnanci jsou motivování dojíždět do zaměstnání, pokud jim po odečtení reálných měsíčních nákladů na dojíždění od ČP zůstane alespoň o 4000 Kč více, než kdyby zůstal v evidenci na ÚP a rodina by měla příjem 12531 Kč.


89

mimo Osoblažsko

Liptaň Osoblaha

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

5 8

5 9

5 9

5 11

5 11

Krásné loučky

0

0

0

0

0

2

2

2

2

2

Krnov

0

0

0

0

0

5

5

5

12

12

Město Albrechtice

0

0

0

0

0

4

4

4

4

4

Úvalno

0

0

0

0

0

0

2

5

12

12

Vrbno p. Pradědem

0

0

0

0

0

1

1

1

1

1

Zátor

0

0

0

0

0

1

3

5

9

9

Na základě této tabulky lze profese rozdělit na profese, které nemají žádnou, mají průměrnou a vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání vzhledem k výši ČP takto: tab.103 Rozdělení vybraných profesí dle míry motivace dojíždět do zaměstnání Profese, které mají motivaci dojíždět do zaměstnání žádnou průměrnou vysokou pomocníci a uklízeči zedníci, kameníci, omítkáři tesaři a truhláři prodavači v obchodech řidiči nákl. automobilů instalatéři, klempíři svářeči, řezači mechanici motorových vozidel pomocní a nekval. dělníci kuchaři

To, že profese nemá žádnou motivaci dojíždět do zaměstnání, znamená, že částka, která zůstane po odečtení nákladů na dopravu do kterékoliv možné COB, je menší než 4000 Kč. To, že profese má průměrnou motivaci dojíždět do zaměstnání, znamená, že náklady na dopravu nepřesáhnou cca 800 Kč. V případě, že náklady na dopravu přesáhnou částku 800 Kč, bude motivační částka menší než 4000 Kč. To, že profese má vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání, znamená, že měsíční náklady na dopravu mohou být i 1600 Kč viz tab.104. Z tab.102 je též zřejmé, že motivace dojížďky mimo Osoblažsko je nižší než v rámci Osoblažska. Avšak rozdělení profesí dle míry motivace dojíždět do zaměstnání je v obou případech stejné. Profese uvedené v tab.103 v položce „žádnou“, nejen že nemají žádnou motivaci dojíždět do zaměstnání, nemají ani motivaci pracovat v místě bydliště. Z těchto profesí mají největší PČMV (7651 Kč) resp. ČP (5700 Kč) kuchaři. Když bude kuchař pracovat v místě bydliště (měsíční náklady na dojíždění budou nulové) jeho přínos pro rodinu bude pouze o 3512 Kč více než kdyby byl v evidenci na ÚP a rodina by měla příjem 12531 Kč. To znamená, že aby byli kuchaři průměrně motivováni dojíždět do zaměstnání, musela by být výše motivační částky stanovena pouze na cca 3000 Kč. Druhý nejvyšší PČMV (6746 Kč) resp.ČP mají pomocní a nekvalifikovaní dělníci (4795 Kč). V tomto případě by musela být výše motivační částky cca 2000 Kč. Zde vyvstává otázka, zda se ještě jedná o „motivační“ částku. Za měsíční náklady na dojíždění 600 Kč lze realizovat téměř polovinu vhodných spojení a za 1000 Kč lze realizovat téměř všechna vhodná spojení. Z toho vyplývá, že aby byl potenciální zaměstnanec alespoň trochu motivován dojíždět do zaměstnání, měl by jeho ČP činit alespoň 6788 Kč (2188[12531 Kč – 10343 Kč] + 4000[motivační částka] + 600[měsíční náklady na dojíždění]) tedy PČMV by měl činit 8739 Kč . Pokud bude ČP zaměstnance alespoň 7188 Kč (2188 Kč + 4000 Kč + 1000 Kč), tedy PČMV


90

bude 9139 Kč, bude motivován dojíždět do zaměstnání téměř všude tam, kam mu to dopravní dostupnost zaměstnavatele dovolí. Spojení, jejichž měsíční náklady na jejich realizaci přesahují 1000 Kč, ve většině případů značně překračují maximální dobu cestování vhodné dojížďky 45 minut. Z toho vyplývá, že reálně omezuje dojížďku do zaměstnání především výše odměny (plat versus sociální podpora), dále pak časové ztráty a nepohodlí způsobené dojížděním (délka cestování, čekání na spoje), a to mnohem více než cena dojíždění. Proto nemá smysl sledovat cenu dojíždění, ale spíše existenci spojení a podmínky dojíždění (čas, počet přestupů, četnost spojení), popř. dojíždění na 2. a 3. směnu. Jak již bylo uvedeno profese uklízeči, prodavači v obchodech, svářeči, pomocní a nekvalifikovaní dělníci a kuchaři nemají dle výše uvedených podmínek žádnou motivaci dojíždět do zaměstnání. Profese zedníci, kameníci, řidiči nákladních automobilů a mechanici motorových vozidel mohou dojíždět do COB významných zaměstnavatelů vzdálených až 30 km. Profese tesaři a truhláři, instalatéři a klempíři nejsou omezeny náklady na dopravu, a tudíž mohou cestovat až do vzdálenosti, kterou jim umožní dopravní dostupnost zaměstnavatele, tedy do cca 50 km. tab.104 Vybrané profese a jim připadající částka po odečtení nákladů na dojíždění od čisté mzdy

KODKZAM

Měsíční reálné náklady na dopravu [Kč] 9132 5211 7212 9 5122 7122 8324 7231 7124 7136

Částka, která zůstane po odečtení reálných nákladů na dopravu od čisté mzdy [Kč] 171 1987 2197 2258 2436 3341 4577 4627 4695 5720 6214

340 1818 2028 2089 2267 3172 4408 4458 4526 5551 6045

547,2 1610,8 1820,8 1881,8 2059,8 2964,8 4200,8 4250,8 4318,8 5343,8 5837,8

680 1478 1688 1749 1927 2832 4068 4118 4186 5211 5705

756 1402 1612 1673 1851 2756 3992 4042 4110 5135 5629

950,4 1207,6 1417,6 1478,6 1656,6 2561,6 3797,6 3847,6 3915,6 4940,6 5434,6

1090 1068 1278 1339 1517 2422 3658 3708 3776 4801 5295

1497,6 660,4 870,4 931,4 1109,4 2014,4 3250,4 3300,4 3368,4 4393,4 4887,4

1641,6 516,4 726,4 787,4 965,4 1870,4 3106,4 3156,4 3224,4 4249,4 4743,4

Z tab.104 je patrné, že např. pro profesi 5211 (prodavači v obchodech) pro částku 1090 Kč, která představuje náklady na dojíždění do COB významného zaměstnavatele, přinese rodině o1278 Kč více než kdyby byl evidován na ÚP a rodina by měla příjem 12531 Kč.

12.2.3.2

Porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce v celém okrese Bruntál

Po stanovení pracovního postupu na území Osoblažska byla provedena stejná analýza pro celý okres Bruntál s tím rozdílem, že byla sledována dojížďka ze všech COB okresu Bruntál do šesti nejvýznamnějších dojížďkových center, kterými jsou Krnov, Bruntál, Rýmařov, Město Albrechtice, Břidličná a Vrbno pod Pradědem.


91

Počty COB okresu Bruntál, ze kterých jsou zaměstnanci v jednotlivých profesích motivováni12 dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět jsou uvedeny v tab.105. tab. 105 Počet COB, ze kterých jsou zaměstnanci motivováni12 dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze dojíždět Bruntál Krnov Rýmařov Město Albrechtice Břidličná Vrbno p. Pradědem


5211

7212

9

5122

7122

8324

7231

7124

7136

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

24 28 8 8 9 11

25 28 8 8 9 11

28 31 9 8 9 15

41 47 9 8 9 26

41 47 9 8 9 26

Na základě tab.105 lze profese rozdělit na profese, které nemají žádnou, mají průměrnou a vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání. Rozdělení je stejné jako v předcházejícím případě, kdy se zpracovávalo pouze Osoblažsko viz tab.103. Dále byly pro vybrané profese vymezeny spádové oblasti výše uvedených dojížďkových center. Z těchto spádových oblastí jsou zaměstnanci v daných profesích motivováni dojíždět do zaměstnání. Z přílohy L1 lze např. zjistit polohu těch 31 COB, ze kterých jsou potenciální zaměstnanci s profesí 7231 (mechanici a opraváři motorových vozidel) motivováni dojíždět do zaměstnání v Krnově. V příloze L2 jsou vidět ty COB, ze kterých jsou potenciální zaměstnanci s profesí zedník a kameník motivováni dojíždět do zaměstnání v kterémkoliv z uvedených dojížďkových center.

12.2.3.3

Srovnání ceny práce pro rok 2002 a 2003

Rovněž bylo provedeno porovnání ceny práce za rok 2002 s cenou práce za rok 2003, byly posouzeny změny ve mzdách a zda došlo při porovnání s reálnými náklady na dojíždění ke zhoršení či naopak k zlepšení. V následující tabulce je zobrazeno porovnání mezi cenou práce pro rok 2002 a pro rok 2003. Velké změny v průměrném hodinovém výdělku (PHV) nastaly u profese 7212 (svářeči, řezači plamenem a páječi), a to o 34,6 Kč. Nárůst lze vysvětlit tím, že do výběrového souboru pro hodnocení byla zařazena pravděpodobně nová firma nebo že údaj za rok 2002 neodpovídal skutečnosti. Celkově lze říci, že došlo k nárůstu PHV u všech profesí. Postup výpočtu PHMV na PČMV byl stejný. Jako model byli uvažováni dva dospělí s jedním dítětem ve věku do 6 let. Jeden dospělý bude pracovat a druhý bude v evidenci na ÚP a rozhoduje se, zda nastoupit či nenastoupit do zaměstnání. tab.106 Vybrané profese a jim odpovídající PHV, PHMV a PČMV v letech 2002 a 2003 KZAM

Název profese

PHV PHV PHMV02 PHMV03 PČMV02 PČMV03 (Kč) (Kč) 02 03 (Kč) (Kč) Rozdíl

9132


45,5

48,9

7508

8069

6060

6476

416

5211


49,2

49,7

8118

8201

6507

6575

68

7212

svářeči, řezači plamenem a páječi

49,6

84,2

8184

13893

6568

10808

4240

12

Potenciální zaměstnanci jsou motivování dojíždět do zaměstnání, pokud jim po odečtení reálných měsíčních nákladů na dojíždění od ČP zůstane alespoň o 4000 Kč více, než kdyby zůstal v evidenci na ÚP a rodina by měla příjem 12531 Kč.


92

9

pomocní a nekva. dělníci

51,2

56,6

8448

9339

6746

7421

675

5122

kuchaři

58,5

61,7

9653

10181

7651

8047

396

7122


68,6

75,6

11319

12474

8887

9753

866

8324

68,9

76

11369

12540

8937

9802

865

7231

řidiči nákl. automobilů a tahačů mechanici a opraváři motorových vozidel

69,5

73,2

11468

12078

9005

9459

454

7124


77,9

85,9

12854

14174

10030

11010

980

7136

instalatéři, stav.zámečníci, klempíři

81,9

90

13514

14850

10524

11484

960

Nárůst PHV u profese 7212 způsobil, že v porovnání s reálnými náklady na dojíždění, má tato profese v roce 2003 vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání, jak na Osoblažsku, tak v celém okrese Bruntál resp.do šesti nejvýznamnějších dojížďkových center viz tab.108, 109. Tímto se profese 7212 zařadila mezi profese s vysokou motivací dojíždět do zaměstnání. tab. 107 Vybrané profese a jim odpovídající PHMV, PČMV, celkový příjem rodiny(PČMV+10343 Kč), násobek životního minima, příjmově testované dávky podle násobku životního minima a čistý příjem po odečtení dávek v roce 2003

KZAM 9132 5211 7212 9 5122 7122 8324 7231 7124 7136

Celkový Násobek Příspěvek Sociální Přídavek Čistý PHMV PČMV příjem životního na (Kč) (Kč) rodiny minima bydlení příplatek na dítě příjem

Název profese pomocníci a uklízeči prodavači v obchodech svářeči, řezači plamenem a páječi pomocní a nekvalifikovaní dělníci kuchaři zedníci, kameníci, omítkáři řidiči nákladních automobilů a tahačů mechanici a opraváři motorových vozidel tesaři a truhláři instalatéři, stavební zámečníci, klempíři

8069 8201

6476 6575

16819 16918

1,83 1,84

-1080 -1080

-634 -634

-237 -237

4525 4624

13893

10808

21151

2,30

-1080

-634

-237

8857

9339 10181 12474

7421 8047 9753

17764 18390 20096

1,93 2,00 2,18

-1080 -1080 -1080

-634 -634 -634

-237 -237 -237

5470 6096 7802

12540

9802

20145

2,19

-1080

-634

-237

7851

12078 14174

9459 11010

19802 21353

2,15 2,32

-1080 -1080

-634 -634

-237 -237

7508 9059

14850

11484

21827

2,37

-1080

-634

-237

9533


mimo Osoblažsko Osoblažsko

COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze dojíždět Bohušov Jindřichov [BR] Liptaň Osoblaha Krásné loučky Krnov Město Albrechtice Úvalno


5211

9

5122

7212

7122

8324

7231

7124

7136

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

10 11 5 11 2 12 4 12

10 11 5 11 2 12 4 12

10 11 5 11 2 12 4 12

10 10 5 11 2 12 4 12

10 11 5 11 2 12 4 12

10 11 5 11 2 12 4 12


93

Vrbno p. Pradědem Zátor

0 0

0 0

0 0 1 0 0 9 Vysvětlivky:

1 9

1 9

1 8

1 9

1 9


tab.109 Počet COB, ze kterých jsou zaměstnanci motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět COB významných zaměstnavatelů, ke kterým lze dojíždět

9132

5211

9

Bruntál Krnov Rýmařov Město Albrechtice Břidličná Vrbno p. Pradědem

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0


7212

0 41 0 47 0 9 0 8 0 9 0 26 Vysvětlivky: zvýšení počtu oproti 2002 nové oproti 2002

7122

8324

7231

7124

7136

41 47 9 8 9 26

41 47 9 8 9 26

38 45 9 8 9 24

41 47 9 8 9 26

41 47 9 8 9 26

U profesí 7122 (zedníci, kameníci, omítkáři), 8324 (řidiči nákladních automobilů a tahačů) a 7231 (mechanici a opraváři motorových vozidel) došlo k zvýšení počtu COB, ze kterých jsou zaměstnanci motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět, čímž se profese zařadí mezi profese s vysokou motivací dojíždět do zaměstnání. Jen pro profese 7231 (mechanici a opraváři motorových vozidel) viz tab.109 nejsou dostupné Bruntál, Krnov a Vrbno pod Pradědem ze všech COB, ze kterých je to možné. U profesí 9132 (pomocníci a uklízeči), 5211(prodavači v obchodech), 9 (pomocní a nekvalifikovaní dělníci) a 5112 (kuchaři) nedošlo ke změně ve vztahu k počtu COB, ze kterých jsou zaměstnanci motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět, i když došlo ke zvýšení PČMV. Avšak PČMV nepřekročil hranici 8739Kč. Této částce, po odečtení příspěvku na bydlení, sociálního příspěvku a přídavku na dítě, odpovídá ČP ve výši 6788 Kč. Obecně lze profese rozdělit na profese, které nemají žádnou, mají průměrnou a vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání vzhledem k výši PČMV resp.ČP, jak tomu bylo u porovnávání s cenou práce za rok 2002. Jelikož však došlo k zvýšení PČMV, profese, které byly označeny jako profese s průměrnou motivací dojíždět do zaměstnání, se pro rok 2003 označují jako profese s vysokou motivací dojíždět do zaměstnání viz následující tabulka. tab.110 Rozdělení vybraných profesí dle míry motivace dojíždět do zaměstnání pro rok 2003 Profese, které mají motivaci dojíždět do zaměstnání žádnou

vysokou




instalatéři, klempíři

svářeči, řezači


pomocní a nekvalifikovaní dělníci řidiči nákladních automobilů kuchaři

mechanici motorových vozidel


94

Pro vybrané profese byly vymezeny spádové oblasti výše uvedených dojížďkových center. Z těchto spádových oblastí jsou zaměstnanci v daných profesích motivováni dojíždět do zaměstnání. V příloze L3 jsou vidět ty COB, ze kterých jsou potenciální zaměstnanci s profesí zedník a kameník motivováni dojíždět do zaměstnání, v kterémkoliv z uvedených dojížďkových center pro cenu práce za rok 2002 a 2003. Z přílohy je patrné, že pro cenu práce za rok 2003 přibyly dvě COB. Celkově lze říci, že došlo k zvýšení PHMV a tím i k zlepšení míry motivace dojíždět do zaměstnání pro profese dříve označené jako profese s průměrnou mírou motivací dojíždět do zaměstnání.


95

12.2.3.4

Cena práce pro další profese

Cílem bylo provedení stejného porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce za rok 2003 a to pro další profese, které mají PHMV do 13 520 Kč viz tab.111. Celkem se jedná o 23 profesí. PHMV byly stanoveny s pomocí analýzy výdělků pro Bruntálsko, která vychází z údajů za 4. čtvrtletí roku 2003. Při tomto porovnání byly všechny vybrané profese, které začínají číslem 9 tvoří hlavní třídu zaměstnání KZAM 9 - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci atd., porovnávány zvlášť oproti deseti vybraným profesím viz tab. 101, 106, 107, kde za KZAM 9 byl brán průměr ze všech profesí, jejichž KZAM začínalo na číslici 9, a tedy PČMV činil 7421 Kč. tab.111 Další profese a jim odpovídající PHV, PHMV a PČMV v roce 2003 KZAM

Název profese

PHV PHMV (Kč/hod) (Kč) 81,1 13374

PČMV (Kč) 10422

4115

Sekretářky, sekretáři

8232

Obsluha strojů na výrobu plastových výrobků

79,1

13050

10181

8334

Obsluha vysokozdvižných a ostatních motorových vozíků

76,2

12566

9822

8321

Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři

75,6

12468

9748

8331

Obsluha zemědělských a lesních strojů

75,2

12416

9710

7422

Uměleč. truhláři, řezbáři, výrobci a oprav. výrobků ze dřeva

75,2

12401

9699

8149

Obsluha ostatních zaříz.na zpracování dřeva a v papírnách

74,2

12249

9586

8333

Obsluha jeřábů, zdvihacích a podob.. manipulačních zařízení

73,9

12187

9539

9339

Pomocní a nekva. prac. v dopravě, ve skladech, v telekom.

73,7

12153

9514

8162

Obsluha parních turbín, ohřívačů a motorů

73,4

12109

9482

8326

Řidiči speciálních vozidel

73,0

12045

9434

7239

Ostatní mechan. a opraváři strojů a zařízení bez elektro

72,4

11941

9357

5161

Hasiči, požárníci

72,1

11892

9320

5132

Pečovat.a pomoc.ošetřovatelé v zaříz.soc.péče, v nemocnic.

68,0

11217

8818

7224

Brusiči, leštiči a ostřiči nástrojů

67,2

11093

8726

9321


63,5

10481

8271

5169

Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy jinde neuv.

61,0

10057

7956

5123

Číšnici, servírky

59,5

9821

7780

9141


57,6

9499

7541

6141

Dělníci pro pěstění a ošetřování lesa

56,3

9285

7381

8261

Obsluha strojů na úpravu vláken, dopřádání a navíjení příze

53,5

8829

7042

9152


49,2

8126

6519

9131


48,4

7989

6418

Bylo provedeno stejné porovnání reálných nákladů na dojíždění s cenou práce, jak na území Osoblažska, tak pro celý okres Bruntál resp. pro šest nejvýznamnějších dojížďkových center. Rovněž byla zpracovávána dojížďka do zaměstnání na 6:00 a zpět. Počty COB z celého okresu Bruntál a COB (z Osoblažska), ze kterých jsou zaměstnanci v jednotlivých profesích motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět jsou uvedeny v tab. 98, 99.


96

tab.112 Počet COB, ze kterých jsou zaměstnanci motivováni dojíždět do zaměstnání na 6:00 a zpět COB významných Počet částí obcí (COB) pro profese mající KZAM zaměstnavatelů, ke kterým lze dojíždět 4115 8232 8334 8321 8331 7422 8149 8333 9339 8162 8326 7239 5161 5132 7224 9321 5169 5123 9141 6141 8261 9152 9131 36 18 18 0 Bruntál 41 41 41 40 40 40 40 38 38 38 37 36 0 0 0 0 0 0 0 42 Krnov 47 47 47 47 47 47 46 46 46 45 45 43 20 18 0 0 0 0 0 0 0 0 9 Rýmařov 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 8 8 0 0 0 0 0 0 0 0 8 Město Albrechtice 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 0 0 0 0 0 0 0 0 9 Břidličná 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 4 3 0 0 0 0 0 0 0 0 24 10 10 0 Vrbno p. Pradědem 26 26 26 26 25 25 24 24 24 24 24 24 0 0 0 0 0 0 0


mimo Osoblažsko

Osoblažsko

COB VZ, ke kterým lze dojíždět Bohušov Jindřichov [BR] Liptaň Osoblaha Krásné loučky Krnov Město Albrechtice Úvalno Vrbno p. Pradědem Zátor

Počet částí obcí (COB) pro profese mající KZAM 4115 8232 8334 8321 8331 7422 8149 8333 9339 8162 8326 7239 5161 5132 7224 9321 5169 5123 9141 6141 8261 9152 9131 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 8 7 0 0 0 0 0 0 0 0 11 11 11 11 11 11 11 11 11 10 10 10 10 6 5 0 0 0 0 0 0 0 0 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 4 0 0 0 0 0 0 0 0 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 10 8 8 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 10 9 4 2 0 0 0 0 0 0 0 0 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 0 0 0 0 0 0 0 0 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 11 11 10 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 9 9 9 9 9 9 9 9 8 8 8 8 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Na základě předešlých dvou tabulek byly profese rozděleny na profese, které nemají žádnou, mají průměrnou a vysokou motivaci dojíždět do zaměstnání. tab.114 Rozdělení vybraných profesí, které mají PHMV do 13 520 Kč (viz tab.111), dle míry motivace dojíždět do zaměstnání Profese, které mají motivaci dojíždět do zaměstnání žádnou Pomocní a nekva. montážní a manipulační dělníci Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy jinde neuvedené Číšnici, servírky

průměrnou Pomocní a nekvalif. pracovníci v dopravě, atd. Obsluha parních turbín, ohřívačů a motorů Řidiči speciálních vozidel


Ostatní mech. a opraváři str.a zařízení bez elektro Hasiči, požárníci

Dělníci pro pěst.a ošetřování lesa Obsluha strojů na úpravu vláken Vrátní, hlídači, uváděči a šatnářky

Peč.a pomoc.ošetřovatelé v zařízení soc.péče, Brusiči, leštiči a ostřiči nástrojů

Pomocníci a uklízeči v domácností

vysokou Sekretářky, sekretáři Obsluha strojů na výrobu plastových výrobků Obsluha vysokozdvižných a ostatních motorových vozíků Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři Obsluha zeměd. a lesních strojů Umělec. truhláři, řezbáři Obsluha ostatních zaříz.na zpracování dřeva a v papírnách Obsluha jeřábů, zdvihacích a manipulačních zařízení

Následně bylo provedeno porovnání pro profese, jejichž KZAM začíná číslicí 9. Tedy jedná se o pět profesí viz tab.115. PČMV u těchto profesí se pohybuje v rozmezí 6418 Kč – 9514 Kč viz tab.111. tab. 115 Profese, jejichž KZAM začíná na číslici 9 KZAM

Název profese

9339

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telekom.

9321


9141


9152


9131


Z tab.112, 113 a 114 je patrné, že profese 9339 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telekom.) má průměrnou motivaci dojíždět do zaměstnání oproti zbylým profesím, které nemají žádnou motivaci dojíždět do zaměstnání.

12.2.3.5

Shrnutí variant A a B

Při zpracovávání obou modelových situací, tedy model samoživitele a model člena rodiny, byla použita stejná metodika. Z výsledků je patrné, že počet dostupných COB pro dojížďku k významnému zaměstnavateli je srovnatelný a to, jak pro Osoblažsko tak pro celý okres Bruntál. Nepatrný rozdíl nastává u částky, která zůstane potencionálnímu zaměstnanci po odečtení reálných nákladů. Nejnižší možná částka je u samoživitele (při nákladech na dopravu 1641,6 Kč měsíčně) 318 Kč, kdežto u člena rodiny je při stejných nákladech na dopravu částka 516,4 Kč. A jelikož oproti samoživiteli je rodina složena ze tří členů, její nároky na živobytí budou vyšší. Při konzultaci s analytiky trhu práce z ÚP Moravskoslezského kraje nám bylo doporučeno snížit motivační částku na 4000 Kč. Avšak po konzultacích se zástupci městských/obecních úřadů obcí v okrese Bruntál, kteří ve 12 případech považovali částku 2000 Kč jako nízkou a pouze ve dvou případech považovali částku jako dostačující, nebylo provedeno srovnání pro tuto částku.

12.2.3.6

Posouzení vlivu úprav jízdních řádů

Do aplikace IDOS jízdní řády je možné vkládat tarifní soubory. Tyto soubory mají příponu *.ttp a nejsou vázány na konkrétní datový soubor. Lze tedy v příslušném datovém podadresáři instalace nahradit aktuální tarifní soubor starým a pokud se nezměnilo číslo linky, bylo by možné analyzovat dopravu se jinými tarifními podmínkami a tedy sledovat dopady změny tarifů na podmínky dojížďky do zaměstnání. Pro výrobu tarifních souborů slouží specializovaná aplikace, která byla vyvinuta pouze pro vnitřní potřebu firmy CHAPS spol.s.r.o., a která není k dispozici k prodeji či jinému způsobu šíření. Tarifní soubor je v binárním tvaru, který nelze editovat jednoduchým textovým editorem a žádný jiný editor k dispozici nemají. Tarifní soubory nezálohují. Vždy přepisují starou verzi verzí novou. Tyto informace byly zjištěny na základě emailu poslaného zaměstnanci firmy CHAPS spol.s.r.o. Ing.Petru Buchníčkovi. Ukázalo se, že bohužel nemáme možnost simulovat změny jízdních řádů ani ceny dopravy v prostředí této aplikace.


99

13 SROVNÁNÍ ANALÝZY DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI VHD S VÝSLEDKY SLDB 2001 Cílem bylo srovnání výsledků analýzy dopravní dostupnosti zaměstnavatelů v okrese Bruntál provedené na základě testování podmínek dojíždění z jízdních řádů s výsledky vyjížďky a dojížďky ze SLDB 2001. Srovnání se zaměřilo na cíle dojíždění a srovnání spádových oblastí a kontrola parametrů používaných pro analýzu dojíždění [9]. Analýza byla zaměřena na dva základní aspekty: 1. srovnání cílů dojíždění 2. srovnání spádových oblastí a kontrola parametrů používaných pro analýzu dojíždění Pro studium dojížďky do zaměstnání, resp. dopravní dostupnosti zaměstnavatelů se nejčastěji využívají výsledky Sčítání lidu, domu a bytů (SLDB). Jejich agregovaná podoba neumožňuje podrobněji sledovat parametry dojíždění a posuzovat například vhodnost dojížďky. Navíc jsou tato data k dispozici jen 1x za 10 let a to se značným časovým zpožděním (např. tato data pro poslední SLDB se zpožděním 3 let, i když to bylo do značné míry ovlivněno povodněmi) [9]. Nemohou tedy reagovat na změny struktury zaměstnanosti a dojížďkových cílů v souvislosti se změnou zaměstnavatelů, ať už se změna týká jejich polohy, zaměření a či dokonce jejich existence. K takovým změnám docházelo poměrně často v devadesátých letech a ani počátek tohoto desetiletí a výhled do budoucna neskýtá záruky stabilizace situace. Cenově nenákladné a libovolně opakovatelné jsou analýzy jízdních řádů, kombinované s informacemi o lokalizaci a potenciálu významných zaměstnavatelů ve sledovaném území. Při provádění analýzy jízdních řádů však vzniká řada otázek spojených s parametry analýzy, především jak nastavit parametry pro dotazování (např. na který čas dojíždět, doba dojížďky, kombinace s odjezdem), a které výstupy (ukazatele) jsou důležité pro další zpracování a interpretaci (existence spojení, počet spojení, délka cestování, cena dojíždění atd.). Jejich kvalifikovaný výběr není možný bez dalších informací z území a ověření jejich vhodnosti. K tomu mohou posloužit i výsledky SLDB. Je však třeba zdůraznit, že cílem není prokázat úroveň shody mezi vyjížďkou a dojížďkou ze SLDB a analýzou možností veřejné hromadné dopravy, ani naznačovat možnost náhrady informací ze SLDB. Cílem je především srovnání těchto výsledků, posouzení jejich vypovídací schopnosti a slabin, především na straně analýzy veřejné hromadné dopravy z jízdních řádů. Takové srovnání může usnadnit i výběr parametrů, které nám nejlépe pomáhají popsat toky dojíždějících do zaměstnání, a které by nám dovolily používat analýzy jízdních řádů jako běžného datového zdroje pro doplnění informací ze SLDB, a umožnily i modelování dopadu určitých změn v území (v řešení dopravní dostupnosti, ve změně pracovních příležitostí apod.).

13.1 Vyjížďka a dojížďka ze SLDB 2001 Dotazníky ze SLDB 2001 vyplňovaly všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání na území České republiky trvalý nebo dlouhodobý pobyt bez ohledu na to, zda v rozhodný okamžik sčítání byly v místě svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu přítomny. Údaje o dojížďce vyplňovaly podle skutečnosti k 1.3.2001 [32]. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 100

Přitom údaje týkající se dojížďky/docházky do zaměstnání a školy (místo pracoviště, školy, frekvence dojížďky/docházky, denní dojížďka/docházka do zaměstnání a školy, dopravní prostředek) vyplňovaly pouze osoby pracující a žáci, studenti a učni (ti uváděli údaje o dojížďce/docházce do školy i v případě, že byli pracujícími studenty a učni). Za osoby vyjíždějící do zaměstnání a škol jsou považovány osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než ve kterém měly trvalý (dlouhodobý) pobyt. Za vyjíždějící mimo obec jsou považovány osoby, jejichž obec pracoviště, školy byla jiná než obec trvalého pobytu, případně jejichž místo pracoviště bylo v zahraničí [32]. Čas strávený dojížďkou se týká každodenního dojíždění (docházení) do zaměstnání nebo školy. Je nutné upozornit, že osoby, které z místa trvalého pobytu dojížděly do zaměstnání a školy jinak než denně, uváděly v otázce času dojížďky dobu denní dojížďky (docházky) z místa jejich přechodného ubytování do zaměstnání nebo školy. Údaj odpovídal celkové době, která uplyne od opuštění domova (místa přechodného ubytování) do registrace na pracovišti nebo vstupu do školy, tj. včetně pěší chůze na stanici a od stanice veřejné dopravy, čekání na příjezd, přestup, apod. [32]. Tato skutečnost komplikuje vyhodnocení zpracování dat. Nemůžeme si být jisti, zda uvedený čas odpovídá dojížďce z místa trvalého bydliště (které je známo) nebo z jiného místa. Mezi zaměstnané osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu. Zde se výklad liší proti situaci ze SLDB 1991, sledování časového vývoje je tím ztíženo. Z hlediska zpracování dojížďkových proudů a srovnání výsledků jsou nejdůležitější tabulky 714 – 717, které obsahují údaje pouze o osobách vyjíždějících/dojíždějících z obcí. Pro uvedení konkrétní obce dojížďky resp. vyjížďky v rámci ostatních okresů, je rozhodující velikost směrového proudu – celkový počet dojíždějících v proudu musí být minimálně 10 osob.

13.2 Srovnání cílů dojíždění Významní zaměstnavatelé v okrese Bruntál, kteří byli identifikováni ve spolupráci s ÚP v Bruntále, byli lokalizováni na 124 místech, které se nacházejí v 35 COB okresu Bruntál. Jelikož data ze SLDB 2001 se vtahují k obcím, byly COB zaměstnavatelů zařazeny ve 30 obcích. Výsledky SLDB v oblasti dojížďky (tab. 714 – 717) byly zpracovány s cílem určit hlavní dojížďkové cíle v okrese Bruntál z dílčích proudů viz tab.103. Při srovnání s významnými cíly dojížďky z monitoringu úřadů práce byly zjištěny některé rozdíly. Některé obce určené jako významné dojížďkové cíle do zaměstnání při SLDB 2001 nebyly vůbec uvedeny v evidenci z úřadů práce, naopak z evidence ÚP byly vybrány i některé obce, které byly z hlediska dojíždění zanedbatelné. Při zkoumání příčin bylo zjištěno, že 1 firma z monitoringu měla špatně přiřazenou adresu, další 2 firmy chyběly – u jedné ÚP uváděl velmi proměnlivý počet pracovníků v důsledku sezónnosti prací (lesnictví), druhá pak měla sídlo v obci Nové Heřminovy, které hrozí výstavba vodní nádrže. Tyto firmy byly tedy doplněny. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 101

Výsledky z monitoringu zaměstnavatelů po opravě jsou uvedeny v tab.116. Tabulka je seřazena podle počtu zaměstnanců (zaokrouhlené údaje), v případě obcí s méně než 3 zaměstnavateli není možné údaje o počtu zaměstnanců publikovat. tab. 116 Přehled obcí s významným zaměstnavatelem, počet pracovních míst13 a počet zaměstnavatelů (dle ÚP Bruntál) Název obce Krnov Bruntál Břidličná Rýmařov Vrbno pod Pradědem Moravský Beroun Město Albrechtice Horní Benešov Dvorce Zátor Stará Ves Karlova Studánka Světlá Hora Horní Město Velká Štáhle Úvalno Liptaň Osoblaha Lomnice Bílčice Malá Morávka Staré Město Jindřichov Hošťálkovy Nové Heřminovy Valšov Milotice nad Opavou Dětřichov nad Bystřicí Hlinka Lichnov Leskovec nad Moravicí Bohušov

Počet zaměstnanců 5500 3400 1300 1200 700 500 400 400 300 -

Počet významných zaměstnavatelů 33 29 2 10 6 3 6 5 4 3 2 2 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Pořadí v této tabulce bylo použito pro zápis do tab.117 a pro srovnání významnosti dojížďkových cílů dle SLDB a ÚP. Jiné alternativy, např. pořadí podle počtu významných firem, poskytují evidentně horší výsledky a proto nebyly zkoumány. tab. 117 Hlavní cíle dojíždění v okrese Bruntál ze SLDB 2001 a evidence ÚP 13

Počet zaměstnanců není publikován u obcí s méně než 3 významnými zaměstnavateli z důvodu ochrany dat, uváděné počty zaměstnanců jsou zaokrouhleny.

Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 102

Název obce

Počet dojíždějících celkem (SLDB)

Počet dojíždějících denně (SLDB)

pořadí dle ČSÚ

pořadí dle ÚP

Bruntál

2342

2131

1

2

Krnov

2078

1870

2

1

Rýmařov

625

535

3

4

Město Albrechtice

543

517

4

7

Břidličná

542

498

5

3

Vrbno pod Pradědem

484

453

6

5

Horní Benešov

271

259

7

8

Dvorce

165

158

8

9

Zátor

149

143

9

10

Stará Ves

127

123

10

11

Moravský Beroun

126

111

11

6

Úvalno

123

118

12

21

Malá Morávka

123

88

13

16

Karlova Studánka

122

103

14

12

Staré Město

103

96

15

22

Světlá Hora

99

94

16

13

Velká Štáhle

88

88

17

15

Jindřichov

75

72

18

23

Horní Město

70

68

19

14

Nové Heřminovy

69

64

20

25

Valšov

68

60

21

26

Karlovice

68

64

22

35

Brantice

58

57

23

35*

*

Tabulka obsahuje pouze záznamy z obcí s významnými proudy při počtu 50 a více dojíždějících do zaměstnání. To je v souladu s výběrem významných zaměstnavatelů, kde byla základním kritériem podmínka 50 a více zaměstnanců. V celém uvedeném rozsahu (a dokonce i dále, až po 30. obec) je stejné pořadí dle počtu celkově dojíždějících i počtu dojíždějících denně, v případě rozdílů by ale bylo vhodnější použít pro srovnávání denní dojížďku.

*

35

je simulované pořadí dosazené pro obce chybějící v evidenci ÚP pro účely výpočtu koeficientu korelace


Obr. 11 Počty osob dojíždějících do zaměstnání v okrese Bruntál (podle SLDB 2001) Vyhodnocení ztěžuje skutečnost, že řada pracovních míst bude obsazena osobami s bydlištěm ve stejné obci a tedy bez potřeby dojíždět. Lze předpokládat, že čím větší obec, tím více zaměstnanců se bude rekrutovat z řad místních obyvatel. Provádění korekce na počet ekonomicky aktivních obyvatel bydlících v dané obci (či jiné podobné korekce) ale nakonec nebylo provedeno pro obtížnost interpretace – s růstem velikosti obce totiž zákonitě narůstá i počet malých firem, které vytvářejí pracovní místa, která nejsou evidována ÚP, přitom tento faktor bude významně působit proti zamýšlené korekci. Pro hodnocení pořadí významnosti dojížďkových cílů bylo použito Spearmanova korelačního koeficientu, jehož výhodou je robustnost a nezávislost na typu distribuce obou veličin a hodí se i pro vyhodnocování kvalitativních dat. U dvou obcí, které nebyly určeny jako významné dojížďkové cíle v evidenci ÚP viz tab.103 (Karlovice, 22.místo, denně dojíždí do zaměstnání 64 osob; Brantice, 23. místo, denně dojíždí do zaměstnání 57 osob), lze situaci dobře vysvětlit existencí zaměstnavatelů


s menším počtem zaměstnanců než 50, kteří již nebyli až na výjimky sledováni. Pro výpočet korelačního koeficientu byla dosazena hodnota pořadí 35 jako určitá penalizace. Výsledný koeficient korelace je 0.7, což lze hodnotit jako významný, ale ne vysoký koeficient korelace. Domníváme se, že vzhledem k existujícím omezením lze výsledek považovat za uspokojivý. Kladně lze hodnotit skutečnost, že kromě obcí uvedených na posledním a předposledním místě byly z evidence ÚP identifikovány všechny obce s významným cílem pro dojížďku do zaměstnání. Toto srovnání lze uzavřít s tím, že k určení všech významných cílů pro dojíždění lze s úspěchem použít lokalizaci významných zaměstnavatelů (nad 50 zaměstnanců) z monitoringu ÚP. Méně spolehlivé je určení správného pořadí dojížďkových cílů, které je zatíženo jistou chybou.

13.3 Srovnání spádových oblastí a hodnocení parametrů používaných pro analýzu dojíždění K porovnání parametrů spádových oblastí bylo použito srovnání spádové oblasti pěti měst, která představují nejvýznamnější cíle dojížďky do zaměstnání dle SLDB 2001 v okrese Bruntál. Jedná se o obce Bruntál, Krnov, Břidličná, Rýmařov a Vrbno pod Pradědem. Přehled obcí s počtem pracovních míst a počtem významných zaměstnavatelů naleznete viz tab.24. Při analýze jízdních řádů byly zkoumány tzv. vhodná dojížďka a teoretická dojížďka. V obou případech se zkoumala dojížďka do zaměstnání na ranní směnu se začátkem v 6:00, v 7:00 a v 8:00. Podrobnosti o parametrech obou typů dojížďky viz tab.13, 14. Bylo doporučeno používat pro hodnocení především tzv. vhodnou dojížďku, která je omezena dobou cestování max. 45 minut a je rovněž omezena především vhodnou dobou dojezdu do zaměstnání (např. pro 6:00 je vhodný dojezd mezi 5:15 a 5:45) a odjezdu ze zaměstnání (např. pro 6:00 je vhodný odjezd mezi 14:45 a 15:15) viz tab.13. Tyto poměrně striktní podmínky vymezí množinu obcí např. pro město Krnov viz příloha B6 (doba jedné cesty do zaměstnání na 6:00).

13.3.1 Bruntál V obci Bruntál sídlí 29 VZ a poskytují přibližně 3400 pracovních míst. V tab.118 je přehled počtu COB dostupných v jednotlivých časových řezech. tab. 118 Časová dostupnost Bruntálu

Bruntál



na 6:00

na 7:00

na 8:00

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

1 8 12 23

1 10 12 20

2 14 11 24

Z tabulek 714-717 ze SLDB 2001 byla zpracována dojížďka do Bruntálu, u které je známo místo vyjíždění. Výsledky jsou v následující tabulce. tab.119 Dojížďka do Bruntálu z jednotlivých obcí Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 105

Obec, ze které se vyjíždí Andělská Hora Brantice Břidličná Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Jindřichov Karlovice Krnov Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lichnov Lomnice Malá Morávka Město Albrechtice Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Moravský Beroun Nové Heřminovy Oborná Olomouc Opava Ostrava Razová Roudno Rudná pod Pradědem Rýmařov Ryžoviště Sosnová Staré Město Světlá Hora Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem Zátor

Zaměstnané Osoby Osoby osoby Osoby vyjíždějící vyjíždějící Osoby vyjíždějící do Osoby vyjíždějící denně od denně od vyjíždějící zaměstnání - vyjíždějíc denně do 15 do 29 30 do 59 denně nad celkem í denně 14 minut minut minut 60 minut 39 35 3 21 10 0 26 23 0 11 11 1 86 83 8 43 30 1 16 16 1 4 10 1 11 11 6 4 1 0 18 14 2 2 6 4 148 139 8 92 38 1 10 9 0 5 4 0 10 8 2 2 4 0 46 37 2 5 26 4 304 270 9 51 163 45 12 11 1 1 9 0 33 29 0 13 16 0 19 16 2 7 6 1 44 38 3 15 17 3 32 27 1 13 13 0 22 17 0 2 9 6 68 67 32 24 11 0 72 67 25 32 10 0 130 122 62 53 7 0 24 21 0 5 12 4 40 36 10 23 3 0 93 87 42 32 12 1 20 8 1 7 5 4 31 26 2 4 17 3 63 52 6 27 12 7 68 61 6 40 11 4 17 17 0 10 7 0 64 61 5 35 21 0 160 143 3 61 77 2 13 13 0 5 8 0 16 15 0 2 13 0 119 115 43 57 15 0 145 135 15 86 33 1 44 41 1 14 26 0 65 62 15 40 6 1 23 23 8 13 2 0 131 118 0 19 93 6 60 58 2 27 29 0

Spádová oblast(vyjíždějící zaměstnané osoby do obce Bruntál) pro obec Bruntál dle SLDB 2001 viz příloha M1.


Kromě toho dojíždí do zaměstnání v Bruntále z dalších okresů (vyjma jmenovaných Ostravy, Olomouce a Opavy) celkem 312 osob. Výsledky byly porovnány s vymezením vhodné dojížďky pro zaměstnání ve městě Bruntál (začátky pracovní doby 6:00, 7:00, 8:00). Jistým omezením je skutečnost, že nevíme, na kterou hodinu zaměstnanci dojíždějí. Budeme pro jednoduchost předpokládat, že se dojíždí na všechny sledované časy. Vhodná dojížďka na 6:00 pro zaměstnání v Bruntále zahrnuje 25 obcí. To znamená, že ze 14 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Bruntále, nelze vhodně dojíždět. Analýza jízdních řádů navíc ukázala 3 další obce, ze kterých je možné vhodně dojíždět, ale nejsou uvedeny ve SLDB 2001. Důvodem je malý počet ekonomicky aktivních obyvatel v těchto obcích. Jedná se o Býkov (72 ekonomicky aktivních osob), Novou Pláň (15 EA osob) a Staré Heřminovy (90 EA). Do 100 ekonomicky aktivních osob má v okrese ještě Malá Štáhle (viz následující dojížďka), Rusín a Petrovice, které jsou z Bruntálu velmi špatně dostupné (Osoblažský výběžek). Pokud zjistíme počet dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v tab.120. Tab.120 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Bruntále v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 6:00

1427

počet zaměstnaných dojíždějících denně do 60 minut 1367


67 %

67 %

74 %

počet zaměstnaných dojíždějících denně počet podíl z celkové dojížďky do Bruntálu

Přímo dojezd do 45 minut nelze hodnotit, protože SLDB uvádí jen kategorie času 0-14 minut, 15-29 minut, 30-59 minut a 60 a více minut. Uvedené hodnocení bude ve skutečnosti ještě lepší, protože jsou zde bohužel přimíšeny i časy docházky z místa přechodného pobytu do zaměstnání (viz např. Ostrava, kde se uvádí 6 osob s dojížďkou do 14 minut a dalších 27 osob s časem 15-29 minut, což jsou evidentně časy dojížďky nebo docházky z jiného místa než z Ostravy, která je vzdálena od Bruntálu 71 km). Po pokusném odečtení těchto hodnot bylo ověřeno, že procentuální hodnocení u zaměstnaných dojíždějících denně do 30 minut se zvýší asi o 3%, do 60 minut asi o 1%. Lze tedy usuzovat, že veřejná hromadná doprava zajišťuje vhodné pokrytí území s asi 70 % dojíždějících osob. Vhodná dojížďka na 7:00 pro zaměstnání v Bruntále zahrnuje 18 obcí. To znamená, že ze 21 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Bruntále, nelze vhodně dojíždět. Zde byla v analýze dopravní dostupnosti z jízdních řádů navíc uvedena obec Malá Štáhle, která má pouze 69 EA obyvatel a proto se dojížďka neprojevila. Tab.121 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Bruntále v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 7:00 Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 107

1222



57 %

59 %

71 %


I zde můžeme odhadnout další vylepšení podílu z celkové dojížďky z důvodu eliminace dojížďky a docházky z míst přechodného pobytu - u zaměstnaných dojíždějících denně do 30 minut se zvýšení podílu projeví asi o 3%, do 60 minut asi o 1%. Je vidět, že i přes menší počet vhodně obsloužených obcí, je asi z 65 % vhodně zajištěna dojížďka do nejbližších obcí, větší propad nastává u vzdálenějších obcí. Vhodná dojížďka na 8:00 pro zaměstnání v Bruntále zahrnuje 17 obcí. Tedy ze 22 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Bruntále, nelze vhodně dojíždět na tuto pracovní dobu. I zde byla uvedena v analýze dopravní dostupnosti z jízdních řádů navíc obec Malá Štáhle. Tab.122 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Bruntále v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 8:00

1275



60 %

59 %

53 %


Zde můžeme odhadnout další vylepšení podílu z celkové dojížďky z důvodu eliminace dojížďky a docházky z míst přechodného pobytu - u zaměstnaných dojíždějících denně do 30 minut se zvýšení projeví asi o 2%, do 60 minut asi o 1%. Je evidentní, že zde se již projevují problémy s vhodným zabezpečením dopravy i z blízkých obcí (pouze asi 56% z celkové dojížďky je v kategorii „vhodné“). Pokud provedeme sjednocení výsledků z analýzy dojížďky na jednotlivé časy začátku zaměstnání, získáme výsledky v tab.123. Tab.123 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Bruntále v území vhodném pro pracovní dobu od 6:00, 7:00 nebo 8:00

1891



89 %

89 %

92 %

počet zaměstnaných dojíždějících denně počet podíl z celkové dojížďky do Bruntálu %

Bez ohledu na čas dojíždění lze tedy usoudit, že kolem 90 % území spadá do kategorie vhodná dojížďka pro alespoň jeden z uvedených časů nástupu do zaměstnání.


Zbývající území bylo dále studováno. Byly prověřovány možnosti dojíždění do dalších obcí, ze kterých osoby dojíždějí denně do zaměstnání v Bruntále, abychom zjistili, zda byly oprávněně zařazeny do skupiny nevhodně dostupných obcí. Jedná se tedy o hodnocení podmínek nastavených pro sledování tzv. vhodné dojížďky do zaměstnání. Tab. 124 Obce, ze kterých nelze ani na jeden čas nástupu do zaměstnání v Bruntále vhodně dojíždět prostředky VHD, ale ze kterých se dle SLDB 2001 dojíždělo

Obec vyjížďky Dětřichov nad Bystřicí Dvorce Jindřichov Křišťanovice Lichnov Lomnice Město Albrechtice Moravský Beroun Olomouc Opava Ostrava Ryžoviště

Zaměstnané osoby Osoby Osoby Osoby Osoby vyjíždějící do vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící Osoby zaměstnání - vyjíždějící denně do 14 denně od 15 denně od 30 denně nad celkem denně minut do 29 minut do 59 minut 60 minut 16 16 1 4 10 1 18 14 2 2 6 4 10 8 2 2 4 0 12 11 1 1 9 0 19 16 2 7 6 1 44 38 3 15 17 3 22 17 0 2 9 6 24 21 0 5 12 4 20 8 1 7 5 4 31 26 2 4 17 3 63 52 6 27 12 7 13 13 0 5 8 0

Bylo zjištěno, že pouze u dvou obcí je jasná distribuce času pro každodenní dojížďku, protože všechny osoby dojíždějí denně. Rovněž je možné si všimnout údajů pro Ostravu, zřejmě jsou některé údaje mylné. Z údajů vyplývá, že pouze 11 osob nedojíždí denně, ale do 29 minut deklarovalo dojížďku 33 osob, to znamená, že minimálně 22 osob muselo dojíždět do práce průměrnou cestovní rychlostí přes 140 km/hod, čemuž při známém provozu na těchto silnicích první třídy nelze věřit. Pro prověřování byly využity i údaje z analýzy individuální dopravy v okrese Bruntál viz kapitola 9. Cílem bylo ověřit možnost dojíždění v případě nevhodnosti veřejné dopravy podle časových údajů naznačených v tab.110. Při srovnání s časy dosahovanými ve veřejné hromadné dopravě se ukázalo, že časy dojezdu při analýze individuální dopravy jsou mírně přeceněné, měly by být kratší. Je tedy nutná úprava hodnocení rychlosti průjezdu po jednotlivých komunikacích, což bylo provedeno [27]. Jako ukázku hodnocení jsou uvedeny pouze obce Dětřichov nad Bystřicí a Ryžoviště, u kterých je jasná distribuce času dojížďky.

Dětřichov nad Bystřicí: Z analýzy spojení veřejnou dopravou vyplývá, že je možné vhodně dojet na 7:30 nebo 8:00 (začátek pracovní doby), případně i na dřívější začátek, což je ale spojeno s větším čekáním (příjezd 5:13). Vhodný odjezd byl vymezen od 16:45 do 17:15, nabízí se odjezd 17:19, z dřívější pracovní doby bude zaměstnanec nepřiměřeně čekat. Je tedy možné uzavřít, že po mírném uvolnění podmínek lze z obce dojíždět na 8:00.


Minimální čas dojezdu veřejnou dopravou je 18 minut, tedy osoba uvádějící kratší čas jezdí zřejmě autem, což je vzhledem k vzdálenosti 18 km (pro středy obcí) možné.

Ryžoviště: Z analýzy spojení veřejnou dopravou vyplývá, že je možné dojet vhodně pouze na 8:00, na 6:00 přijíždí spoj příliš pozdě (5:50). Pro odjezd po 16:30 je možné využít až spoj v 18:15. Dojížďka s veřejnou dopravou je tedy značně nevhodná. Vzhledem k časům dojíždění veřejnou dopravou (nejkratší čas 38 minut) je evidentní, že uvedených 5 osob s dojezdem do 29 minut využívá osobní dopravu. Vzdálenost je přitom pouhých 18 km, veřejná doprava také ve většině případů nabízí pouze spoj s přesedáním (některé dokonce 2x). U Dvorců, Jindřichova, Křišťanovic a Města Albrechtic (až na výjimky) nelze zajistit spojení veřejnou dopravou pod 45 minut. Z těchto obcí ale také denně dojíždí do zaměstnání v Bruntálu jen málo osob. Z uvedených časů dojíždění vyplývá, že řada osob je ochotna dojíždět i delší dobu než 45 minut. Podle dalších prováděných analýz je zřejmé, že cena dojíždění není kritickým a zřejmě ani důležitým faktorem při rozhodování o dojíždění. Spíše se při rozhodování uplatňuje pracovní příležitost a cena práce.

13.3.2 Krnov V obci Krnov resp. části obce Pod Bezručovým vrchem sídlí 33 významných zaměstnavatelů a poskytují přibližně 5500 pracovních míst. V tab.125 je přehled počtu COB dostupných v jednotlivých časových řezech. tab. 125 Časová dostupnost Krnova (resp. části obce Pod Bezručovým vrchem)

Krnov



na 6:00

na 7:00

na 8:00

6–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

3 7 11 9

1 4 5 5

3 7 11 19

Dle dojížďky ze SLDB 2001 do zaměstnání v Krnově se dojíždí i z jiných okresů. Výsledky viz následující tabulka.

tab.126 Dojížďka do Krnova z jednotlivých obcí

Obec, ze které se vyjíždí

Zaměstnané osoby Osoby Osoby Osoby Osoby vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící do Osoby zaměstnání - vyjíždějící denně do 14 denně od 15 denně od 30 denně nad celkem denně minut do 29 minut do 59 minut 60 minut


Bohušov Brantice Brumovice Bruntál Býkov-Láryšov Čaková Havířov Heřmanovice Holasovice Holčovice Horní Benešov Hošťálkovy Jindřichov Krasov Lichnov Liptaň Město Albrechtice Neplachovice Opava Osoblaha Ostrava Rýmařov Slezské Rudoltice Třemešná Úvalno Vysoká Zátor

10 235 76 159 32 34 11 10 31 29 27 131 65 60 136 22 304 16 148 21 39 12 24 73 213 11 149

8 222 72 137 32 32 8 9 29 28 25 127 55 53 130 22 276 13 124 17 22 6 20 64 187 9 143

0 40 7 7 6 2 2 0 0 0 1 22 3 1 6 0 24 0 0 0 1 0 0 0 42 0 2

1 107 24 26 15 8 2 1 12 7 3 75 3 6 82 4 153 5 32 1 4 2 2 22 96 0 71

1 73 35 86 8 22 2 8 11 21 19 28 41 43 41 12 92 8 73 4 12 2 11 39 49 8 67

6 1 6 18 3 0 2 0 6 0 2 2 8 2 1 6 7 0 19 12 5 2 7 3 0 1 3

Spádová oblast (vyjíždějící zaměstnané osoby do obce Krnov) pro obec Krnov dle SLDB 2001 je znázorněna v příloze M2.

Vhodná dojížďka na 6:00 pro zaměstnání v Krnově zahrnuje 15 obcí, z toho 2 obce nejsou uvedeny v SLDB 2001, a to Milotice nad Opavou (191 EA), Nové Heřmínovy (124 EA) a Oborná (174 EA). Je zřejmé, že u těchto dvou obcí není důvodem málo ekonomicky aktivních obyvatel, ale spíše to, že vyjíždějí do jiných obcí nebo naopak se do těchto obcí více dojíždí. Podle metodiky sčítání lidu, domů a bytů z těchto obcí reálně vyjíždí do Krnova méně než 10 EA, a proto nejsou uvedeny jako samostatný vyjížďkový proud a jsou zahrnuty pod pojmem ostatní. Ve sčítání taky není řečeno, jak jezdí. Někteří z nich budou jezdit vlastním autem nebo na kole. Podle [4] v obci Nové Heřmínovy je počet pracovních příležitostí 131, což je vyšší počet než počet EA a tedy obyvatelé mohou najít zaměstnání v obci. Z toho vyplývá, že ze 14 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Krnově, nelze vhodně dojíždět. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v následující tabulce. tab. 127 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Krnově v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 6:00 počet zaměstnaných dojíždějících denně

počet zaměstnaných dojíždějících denně do 60 minut

počet zaměstnaných dojíždějících denně do 30 minut


počet podíl z celkové dojížďky do Krnova

1446

1399

818

77 %

80 %

88 %

Do hodnocení jsou přimíchány i časy docházky z místa přechodného bydliště do zaměstnání viz např. Ostrava, kde je uvedena 1 osoba s dojížďkou do 14 minut a další 4 osoby s časem 15-29 minut, což jsou zajisté časy dojížďky nebo docházky z jiného místa než z Ostravy, která je vzdálena od Bruntálu 71 km). Dále pak Havířov a Opava. Obce Brumovice, Holasovice a Neplachovice patří pod okres Opava, ale jelikož se nacházejí na severu tohoto okresu je možné se ve zmíněných intervalech dostat do zaměstnání. Po odečtení těchto hodnot se procentuální hodnocení u zaměstnaných dojíždějících denně do 30 minut zvýší 4% , do 60 minut o 2%. Lze tedy usuzovat, že veřejná doprava zajišťuje vhodné pokrytí území s asi 84 % dojíždějících osob.

Vhodná dojížďka na 7:00 pro zaměstnání v Krnově zahrnuje 7 obcí, z toho 1 obec není uvedena v SLDB 2001, a to Oborná (174 EA). U této obce převažuje spádovost do obce Bruntál. Z toho vyplývá, že ze 21 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Krnově, nelze vhodně dojíždět. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v tab.128. tab. 128 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Krnově v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 7:00

965



52 %

54 %

61 %

počet zaměstnaných dojíždějících denně počet podíl z celkové dojížďky do Krnova

Vylepšení podílu z celkové dojížďky z důvodu eliminace dojížďky a docházky z míst přechodného pobytu, u zaměstnaných osob dojíždějících denně do 30 minut se zvýšení projeví asi o 3%, do 60 minut asi o 1%. Se zmenšením počtu vhodně obsloužených obcí se zmenšilo i vhodné pokrytí území s asi 58 % dojíždějících osob.

Vhodná dojížďka na 8:00 pro zaměstnání v Krnově zahrnuje 12 obcí. I zde byly uvedeny v analýze dopravní dostupnosti z jízdních řádů navíc obce, a to Milotice nad Opavou a Nové Heřmínovy. Z toho vyplývá, že ze 17 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Krnově, nelze vhodně dojíždět. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v tab.129. tab. 129 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Krnově v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 8:00 počet zaměstnaných dojíždějících denně počet

1114




podíl z celkové dojížďky do Krnova

60 %

61 %

61 %

Odhad vylepšení podílu z celkové dojížďky z důvodu eliminace dojížďky a docházky z míst přechodného pobytu, u zaměstnaných osob dojíždějících denně do 30 minut se zvýšení projeví asi o 3%, do 60 minut asi o 2%. Zde došlo k mírnému zvýšení počtu vhodně obsloužených obcí a tedy veřejná doprava zajišťuje vhodné pokrytí území s asi 61 % dojíždějících osob. Po sjednocení výsledků z analýzy dojížďky na jednotlivé časy začátku zaměstnání, získáme výsledky v tab.130. tab.130 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Krnově v území vhodném pro pracovní dobu od 6:00, 7:00 nebo 8:00

1510



80 %

83 %

89 %

počet zaměstnaných dojíždějících denně počet podíl z celkové dojížďky do Krnova

Bez ohledu na čas dojíždění lze usoudit, že kolem 86 % území spadá do kategorie vhodná dojížďka pro alespoň jeden z uvedených časů nástupu do zaměstnání. tab.131 Obce, ze kterých nelze ani na jeden čas nástupu do zaměstnání v Krnově vhodně dojíždět prostředky VHD, ale ze kterých se dle SLDB 2001 dojíždělo Zaměstnané Osoby Osoby Osoby Osoby osoby Osoby vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící do zaměstnání - vyjíždějící denně do 14 denně od 15 denně od 30 denně nad Obec vyjížďky minut do 29 minut do 59 minut 60 minut celkem denně Bohušov 10 8 0 1 1 6 Brumovice 76 72 7 24 35 6 Čaková 34 32 2 8 22 0 Havířov 11 8 2 2 2 2 Holasovice 31 29 0 12 11 6 Neplachovice 16 13 0 5 8 0 Opava 148 124 0 32 73 19 Osoblaha 21 17 0 1 4 12 Ostrava 39 22 1 4 12 5 Rýmařov 12 6 0 2 2 2 Slezské Rudoltice 24 20 0 2 11 7 Vysoká 11 9 0 0 8 1

U žádné z obcí denní dojížďka netvoří 100% z celkové dojížďky, nelze tedy spolehlivě interpretovat časovou distribuci. U většiny obcí uvedených v tab.117 neexistuje spojení do 45 minut, ale pouze delší.

13.3.3 Břidličná V obci Břidličná sídlí dva významní zaměstnavatelé a poskytují přibližně 1500 pracovních míst. V tab.132 je přehled počtu COB dostupných v jednotlivých časových řezech.


tab. 132 Časová dostupnost Břidličné

Břidličná



na 6:00

na 7:00

na 8:00

3–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

2 6 3 8

2 3 2 4

3 4 4 7

Výsledky dojížďky do Břidličné jsou patrné z následující tabulky. Do obce Břidličná nedojíždí do zaměstnání žádní lidé z okolních okresů. Spádová oblast pro obec Břidličná dle SLDB 2001 je znázorněna v příloze M3. tab.133 Dojížďka do Břidličné z jednotlivých obcí Zaměstnané osoby Osoby vyjíždějící do Obec, ze které zaměstnání - vyjíždějící se vyjíždí celkem denně Bruntál 162 143 Huzová 10 10 Lomnice 16 15 Rýmařov 200 186 Ryžoviště 95 89 Valšov 15 15 Velká Štáhle 44 40

Osoby Osoby Osoby Osoby vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící vyjíždějící denně do 14 denně od 15 denně od 30 denně nad 60 minut do 29 minut do 59 minut minut 0 93 47 3 1 6 3 0 1 7 5 2 16 124 45 1 39 44 5 1 3 10 2 0 18 14 8 0

Vhodná dojížďka na 6:00 pro zaměstnání v Břidličné zahrnuje 5 obcí, z toho 3 obce nejsou uvedeny v SLDB 2001, a to Horní Město (478 EA), Malá Štáhle (69 EA) a Stará Ves (256 EA). Z toho vyplývá, že z 5 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Břidličné, nelze vhodně dojíždět. U obce Stará Ves převažuje silná spádovost do obce Rýmařov. Taktéž u obce Horní Město, kde navíc sídlí dva významní zaměstnavatelé. U obce Malá Štáhle je malý počet ekonomicky aktivních obyvatel v obci. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v tab.134. tab.134 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Břidličné v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 6:00

počet podíl z celkové dojížďky do Břidličné

počet zaměstnaných počet zaměstnaných počet zaměstnaných dojíždějících denně do 60 dojíždějících denně do 30 dojíždějících denně minut minut 226 225 172 45 %

46 %

46 %

Lze tedy usuzovat, že veřejná doprava zajišťuje vhodné pokrytí území jen s asi 46 % dojíždějících osob, což je výrazně málo ve srovnání s jinými místy zaměstnavatelů.


Vhodná dojížďka na 7:00 pro zaměstnání v Břidličné zahrnuje 4 obce, z toho dvě obce nejsou uvedeny v SLDB 2001, a to Moravskoslezský Kočov (263 EA) a Václavov (255 EA). Podle SLDB 2001 převažuje u obce Václavov silná spádovost do jiných obcí, Bruntál a Rýmařov. Taktéž u obce Moravskoslezský Kočov převažuje spádovost jinam, do Bruntálu a Valšova. Z toho vyplývá, že z 5 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Břidličné, nelze vhodně dojíždět. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v tab.135. tab. 135 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Břidličné v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 7:00

158



32 %

32 %

28 %

počet zaměstnaných dojíždějících denně počet podíl z celkové dojížďky do Břidličné

Lze tedy usuzovat, že veřejná doprava zajišťuje vhodné pokrytí území pouze s asi 30 % dojíždějících osob.

Vhodná dojížďka na 8:00 pro zaměstnání v Břidličné zahrnuje 5 obcí, z toho 1 obec, již zmíněná Malá Štáhle, není uvedena v SLDB 2001. Z toho vyplývá, že z 3 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Břidličné, nelze vhodně dojíždět. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v tab.136. tab. 136 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Břidličné v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 8:00

325



65 %

66 %

70 %


Zde došlo k zvýšení počtu obsloužených obcí a lze tedy usuzovat, že veřejná doprava zajišťuje vhodné pokrytí území s asi 68 % dojíždějících osob. Po sjednocení výsledků z analýzy dojížďky na jednotlivé časy začátku zaměstnání, získáme výsledky viz tab.137. tab.137 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Břidličné v území vhodném pro pracovní dobu od 6:00, 7:00 nebo 8:00

483



97 %

98 %

97 %



Bez ohledu na čas dojíždění lze usoudit, že kolem 98 % území spadá do kategorie vhodná dojížďka pro alespoň jeden z uvedených časů nástupu do zaměstnání. Zde bude značně záležet na čase dojíždění. tab.138 Obec, ze které nelze ani na jeden čas nástupu do zaměstnání v Břidličné vhodně dojíždět prostředky VHD, ale ze kterých se dle SLDB 2001 dojíždělo

Obec vyjížďky Lomnice

Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání celkem 16

Osoby vyjíždějící denně 15

Osoby vyjíždějící denně do 14 minut 1

Osoby vyjíždějící denně od 15 do 29 minut 7

Osoby Osoby vyjíždějící vyjíždějící denně od 30 denně nad 60 do 59 minut minut 5 2

Je zřejmé, že u obce viz tab.138 denní dojížďka netvoří 100% z celkové dojížďky, nelze tedy spolehlivě interpretovat časovou distribuci. Důvodem, proč nelze vhodně dojíždět z této obce do Břidličné je především proto, že sice existují spojení odpovídají vhodné dojížďce do zaměstnání, ale ze zaměstnání už jsou jen spojení vyhovujícím teoretické dojížďce.

13.3.4 Rýmařov V obci Rýmařov sídlí deset významných zaměstnavatelů a poskytují přibližně 1300 pracovních míst. V tab.139 je přehled počtu COB dostupných v jednotlivých časových řezech. tab. 139 Časová dostupnost Rýmařova

Rýmařov



na 6:00

na 7:00

na 8:00

2–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

6 6 5 10

3 7 3 3

8 8 7 15

Výsledky dojížďky do Rýmařova jsou patrné z následující tabulky. Do obce Rýmařov nedojíždí do zaměstnání žádní lidé z okolních okresů. Spádová oblastpro obec Rýmařov dle SLDB 2001 je znázorněna v příloze M4. tab.140 Dojížďka do Rýmařova z jednotlivých obcí Zaměstnané Osoby Osoby osoby Osoby vyjíždějící vyjíždějící Osoby vyjíždějící denně od denně od vyjíždějící vyjíždějící do Osoby Obec, ze které se zaměstnání - vyjíždějící denně do 15 do 29 30 do 59 denně nad vyjíždí 14 minut 60 minut celkem denně minut minut Bruntál 79 58 3 21 30 4 Břidličná 80 73 9 40 22 2 Dětřichov nad Bystřicí 12 10 0 3 5 2 Dolní Moravice 31 27 6 14 6 1 Horní Město 152 134 39 73 17 4 Huzová 10 9 2 3 3 1 Jiříkov 11 9 1 4 4 0 Krnov 12 9 0 0 5 4


Malá Morávka Malá Štáhle Ryžoviště Stará Ves Tvrdkov Václavov u Bruntálu Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem

39 10 18 80 24 17 17 13

38 8 17 79 19 15 15 7

2 1 3 33 1 1 4 0

26 5 4 35 12 13 10 1

10 1 10 11 6 1 1 6

0 1 0 0 0 0 0 0

Vhodná dojížďka na 6:00 pro zaměstnání v Rýmařově zahrnuje 5 obcí. Všech těchto pět obcí je uvedeno v SLDB 2001. Z toho vyplývá, že z 11 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Rýmařově, nelze vhodně dojíždět. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v tab.141. tab.141 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Rýmařově v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 6:00

počet podíl z celkové dojížďky do Rýmařova

počet zaměstnaných počet zaměstnaných počet zaměstnaných dojíždějících denně do dojíždějících denně do 30 dojíždějících denně 60 minut minut 294 284 224 56 %

56 %

61 %

Lze tedy usuzovat, že veřejná doprava zajišťuje vhodné pokrytí území s asi 59 % dojíždějících osob.

Vhodná dojížďka na 7:00 pro zaměstnání v Rýmařově zahrnuje 3 obce. Všechny tři obce jsou uvedeny v SLDB 2001. Z toho vyplývá, že ze 13 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Rýmařově, nelze vhodně dojíždět. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v tab.142. tab. 142 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Rýmařově v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 7:00

232



44 %

45 %

52 %

počet zaměstnaných dojíždějících denně počet podíl z celkové dojížďky do Rýmařova


Vhodná dojížďka na 8:00 pro zaměstnání v Rýmařově zahrnuje 6 obcí, z toho 1 obec, Moravskoslezský Kočov (263 EA), není uvedena v SLDB 2001. Z toho vyplývá, že z 11 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání v Rýmařově, nelze vhodně dojíždět. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v následující tabulce. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 117

tab.143 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Rýmařově v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 8:00

146



28 %

28 %

25 %


Lze tedy usuzovat, že veřejná doprava zajišťuje vhodné pokrytí území s asi 27 % dojíždějících osob. Po sjednocení výsledků z analýzy dojížďky na jednotlivé časy začátku zaměstnání, získáme výsledky v tab.144. tab.144 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Rýmařově v území vhodném pro pracovní dobu od 6:00, 7:00 nebo 8:00

378



72 %

72 %

77 %


Bez ohledu na čas dojíždění lze usoudit, že kolem 75 % území spadá do kategorie vhodná dojížďka pro alespoň jeden z uvedených časů nástupu do zaměstnání. tab.145 Obce, ze kterých nelze ani na jeden čas nástupu do zaměstnání v Rýmařově vhodně dojíždět prostředky VHD, ale ze kterých se dle SLDB 2001 dojíždělo Osoby Osoby Zaměstnané osoby Osoby vyjíždějící vyjíždějící Osoby vyjíždějící do Osoby vyjíždějící denně od denně od vyjíždějící zaměstnání vyjíždějící denně do 15 do 29 30 do 59 denně nad Obec vyjížďky celkem denně 14 minut minut minut 60 minut Břidličná 80 73 9 40 22 2 Dětřichov nad Bystřicí 12 10 0 3 5 2 Huzová 10 9 2 3 3 1 Jiříkov 11 9 1 4 4 0 Krnov 12 9 0 0 5 4 Ryžoviště 18 17 3 4 10 0 Velká Štáhle 17 15 4 10 1 0 Vrbno pod Pradědem 13 7 0 1 6 0

U obcí viz tab.145 sice není jasná distribuce času pro každodenní dojížďku, ale pro obce Rýžoviště a Huzová je rozdíl mezi počtem zaměstnaných osob vyjíždějících celkem a denně minimální. Z obce Rýžoviště lze vhodně dojet do zaměstnání v Rýmařově na 6:00 a 8:00, avšak ze zaměstnání sice existuje spoj odjíždějící po 14:00 odpovídající podmínce o době cestování do 45 minut, ale mimo vymezený interval pro odjezd ze zaměstnání.


Z obce Huzová lze vhodně dojet do zaměstnání v Rýmařově na 6:00 a 8:00, ale pro odjezd ze zaměstnání lze vhodně pouze po směně začínající na 7:00. Lze předpokládat, že zaměstnanci čekají po skončení pracovní doby na odjezd.

13.3.5 Vrbno pod Pradědem V obci Vrbno pod Pradědem sídlí 6 významných zaměstnavatelů a poskytují přibližně 1300 pracovních míst. V tab.146 je přehled počtu COB dostupných v jednotlivých časových řezech. tab. 146 Časová dostupnost Vrbna pod Pradědem

Vrbno p. P.



na 6:00

na 7:00

na 8:00

5–9 10 – 19 20 – 29 30 - 45

3 7 5 10

3 4 5 5

3 6 6 6

Výsledky dojížďky do Vrbna pod Pradědem jsou patrné z tabulky 147. Do obce Vrbno pod Pradědem nedojíždí do zaměstnání žádní lidé z okolních okresů. Spádová oblast pro obec Vrbno pod Pradědem dle SLDB 2001 je znázorněna v příloze M5. tab.147 Dojížďka do Vrbna pod Pradědem z jednotlivých obcí Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání Obec, ze které se vyjíždí celkem Bruntál 61 Andělská Hora 21 Heřmanovice 49 Holčovice 12 Karlovice 155 Ludvíkov 53 Město Albrechtice 16 Rudná pod Pradědem 10 Světlá Hora 38 Široká Niva 55

Osoby Osoby Osoby Osoby vyjíždějící vyjíždějící Osoby vyjíždějící denně od denně od vyjíždějící vyjíždějící denně do 15 do 29 30 do 59 denně nad denně 14 minut 60 minut minut minut 54 0 10 44 0 18 5 9 2 2 49 0 24 24 0 12 0 1 10 1 147 29 95 21 1 51 26 23 2 0 15 0 1 9 5 10 2 0 6 2 35 4 15 16 0 54 2 26 26 0

Vhodná dojížďka na 6:00 pro zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem zahrnuje 8 obcí, z toho 2 obce nejsou uvedeny v SLDB 2001, a to Karlova Studánka (125 EA) a Staré Město (342 EA). Z toho vyplývá, že ze 4 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem, nelze vhodně dojíždět. Podle [4] v obci Karlova Studánka je 303 pracovních příležitostí, sídlí zde dva významní zaměstnavatelé. Z obce vyjíždí do zaměstnání 39 obyvatel. V obci Staré Město sídlí jeden VZ a převažuje spádovost do obce Bruntál. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v tab.148. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 119

tab.148 Počty dojíždějících osob do zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 6:00

počet podíl z celkové dojížďky do Vrbna pod Pradědem

počet zaměstnaných počet zaměstnaných počet zaměstnaných dojíždějících denně do dojíždějících denně do 30 dojíždějících denně 60 minut minut 354 349 240 80 %

81 %

88 %


Vhodná dojížďka na 7:00 pro zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem zahrnuje 7 obcí, z toho 2 obce nejsou uvedeny v SLDB 2001, a to Nové Heřmínovy (124 EA) a Oborná (174 EA). Z toho vyplývá, že z 5 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem, nelze vhodně dojíždět. Z obce Nové Heřmínovy vyjíždí obyvatelé převážně do Bruntálu. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v tab.149. tab.149 Počty dojíždějících osob do zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 7:00

306



69 %

70 %

78 %

počet zaměstnaných dojíždějících denně počet podíl z celkové dojížďky do Vrbna pod Pradědem


Vhodná dojížďka na 8:00 pro zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem zahrnuje 7 obcí, z toho 3 obce nejsou uvedeny v SLDB 2001, krom Karlovy Studánky a Starého Města také Malá Morávka (391 EA). Z toho vyplývá, že z 6 obcí, které jsou evidovány při SLDB 2001 jako místa vyjížďky pro zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem, nelze vhodně dojíždět. V obci Malá Morávka podle [4] je větší počet pracovní příležitosti než počet ekonomicky aktivních obyvatel a sídlí zde jeden VZ. Zjištěním počtu dojíždějících osob z území tzv. vhodné dojížďky a jejich zastoupení na celkovém počtu dojíždějících, získáme přehled uvedený v následující tabulce. tab. 150 Počty dojíždějících osob do zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem v území vhodném pro dojížďku na pracovní dobu od 8:00

251



56 %

57 %

76 %




Bylo provedeno sjednocení výsledků z analýzy dojížďky na jednotlivé časy začátku zaměstnání. tab.151 Počty dojíždějících osob do zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem v území vhodném pro pracovní dobu od 6:00, 7:00 nebo 8:00

408



92 %

93 %

99 %


Bez ohledu na čas dojíždění lze usoudit, že kolem 96 % území spadá do kategorie vhodná dojížďka pro alespoň jeden z uvedených časů nástupu do zaměstnání. tab.152 Obec, ze které nelze ani na jeden čas nástupu do zaměstnání ve Vrbně pod Pradědem vhodně dojíždět prostředky VHD, ale ze kterých se dle SLDB 2001 dojíždělo Zaměstnané Osoby Osoby osoby Osoby vyjíždějící vyjíždějící Osoby vyjíždějící denně od denně od vyjíždějící vyjíždějící do Osoby zaměstnání - vyjíždějící denně do 15 do 29 30 do 59 denně nad Obec vyjížďky celkem denně 14 minut minut minut 60 minut Holčovice 12 12 0 1 10 1 Město Albrechtice 16 15 0 1 9 5 Rudná pod Pradědem 10 10 2 0 6 2

Z tab.152 je patrné, že u dvou obcí, Holčovice a Rudná pod Pradědem, je jasná distribuce času pro každodenní dojížďku, protože všechny osoby dojíždějí denně. Podle analýzy spojení veřejnou dopravou lze z obce Holčovice resp. z jejich COB vhodně dojíždět do zaměstnání na 6:00, ale ze zaměstnání, sice existuje spoj, který odjíždí z COB VZ v 14:17, ale to nevyhovuje podmínce odjezdu, a další spoj s odjezdem mezi 14:4515:15, ale doba cestování je 85 minut. Z analýzy spojení veřejnou dopravou vyplývá, že z obce Rudná pod Pradědem je možné dojet vhodně na všechny zadané časy, pouze doba cestování je delší než 45 minut. U osob, které uvedly, že denně cestují do zaměstnání do 14 minut, se předpokládá, že dojíždějí osobním automobilem. Na 6:00 lze dojet za 48 minut, na 7:00 za 80 minut a na 8:00 lze dojet za 50 minut. Ze zaměstnání lze dojet za 50 minut pro odjezd po 14:45, pro odjezd po 15:45 lze dojet za 80 minut a pro odjezd po 16:45 lze dojet za 50 minut. Příjezd a odjezd do/z obce je možný v určeném intervalu, tedy 45 minut před začátkem pracovní doby nejpozději však 15 minut před začátkem pracovní doby.

13.3.6 Změna parametrů pro cestování Cílem tohoto úkolu bylo zjistit, zda pozměněním doby či jiných parametrů pro cestování se sníží nebo zvýší pokrytí území. Byla provedena úprava podmínek pro cestování v několika případech. Změna parametrů byla provedena pro dojížďku do města Krnov.

První případ


Byla prodloužena doba cestování na 60 minut. Aby bylo možné se dostat do vzdálenějších obcí. Zbývající parametry odpovídají parametrům vhodné dojížďky viz následující tabulka. tab.153 Podmínky dojížďky pro první případ změny Dojížďka příjezd (svoz) odjezd (rozvoz) doba cestování




tab.154 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Krnově v území „vhodném“ pro dojížďku na všechny zadané časy při době cestování 60 minut Čas

počet podíl z celkové dojížďky do Krnova počet 7:00 a zpět podíl z celkové dojížďky do Krnova počet 8:00 a zpět podíl z celkové dojížďky do Krnova počet celkově podíl z celkové dojížďky do Krnova 6:00 a zpět

počet zaměstnaných počet zaměstnaných počet zaměstnaných dojíždějících denně do dojíždějících denně do dojíždějících denně 60 minut 30 minut 1486 1435 829 88% 965

84% 935

93% 568

58% 1114

55% 1068

64% 570

67% 1550

63% 1491

64% 836

93%

87%

94%

Oproti výsledkům viz tab.131 lze dojíždět, po prodloužení doby cestování, z obcí Bohušov a Čaková. Z obcí Osoblaha, Rýmařov, Slezské Rudoltice a Vysoká nelze dojíždět i v případě prodloužení doby cestování. Z obce Rýmařov, Osoblaha nelze dojíždět, jelikož doba cestování značně přesahuje 60 minut. Z obce Vysoká existuje sice vhodné spojení do 60 minut, ale neodpovídají si spojení do a z COB zaměstnavatele. Z tab.154 je patrné, že oproti tab. 127, tab.128, tab.129, tab.130, se zvýšilo procento vhodného pokrytí území veřejnou dopravou ve všech případech nástupu do zaměstnání.

Druhý případ Při této změně byla ponechána doba cestování na 60 minut a 30-ti minutový interval pro odjezd z COB zaměstnavatele byl nastaven na 15 minut po skončení pracovní doby končící v 14:00, 15:00 a 16:00 viz tab.155. tab.155 Podmínky dojížďky pro případ druhé změny Dojížďka příjezd (svoz)

na 6. hodinu a zpět 5:15 – 5:45




odjezd (rozvoz) doba cestování

14:15 – 14:45 max. 60 min.

15:15 – 15:45 max. 60 min.

16:15 – 16:45 max. 60 min.

tab.156 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Krnově v území „vhodném“ pro dojížďku na všechny zadané časy při době cestování 60 minut a úpravě odjezdu z COB zaměstnavatele Čas



75% 754

81% 494

46% 491

44% 484

56% 322

29% 1488

28% 1430

36% 828

89%

84%

93%

Z tab.156 je patrné, že oproti tab. 127, tab.128, tab.129, tab.130, se zvýšilo procento vhodného pokrytí území veřejnou dopravou v případě nástupu do zaměstnání na 6:00. V případě 7:00 a 8:00 se snížilo procento pokrytí území VHD. Velice výrazné snížení nastalo u 8:00, kdy je obec Krnov dostupná pouze z obcí Holčovice, Město Albrechtice a Úvalno. Opět nelze dojíždět z obcí Osoblaha, Rýmařov, Slezské Rudoltice a Vysoká. Navíc také z obcí Býkov a Heřmanovice. U obce Rýmařov, Osoblaha přetrvává problém, že doba cestování do Krnova přesahuje 60 minut. U obcí Vysoká a Slezské Rudoltice lze podle zadaných parametrů viz tab.141 dojet do zaměstnání na 6:00 a 8:00. Ale odjezd ze zaměstnání je možný pouze po 15-té hodině. U obcí Býkov a Heřmanovice lze dojíždět do zaměstnání na 6:00 a 8:00, ale ze zaměstnání neodpovídá spojení daným parametrům viz tab.155.

Třetí případ V tomto případě byly nastaveny parametry cestování volněji. Byl vymezen delší interval pro příjezd do COB zaměstnavatele a delší interval pro odjezd z COB VZ. A dobu cestování byla opět nastavena na 60 minut. tab. 157 Podmínky dojížďky pro případ třetí změny Dojížďka příjezd (svoz) odjezd (rozvoz) doba cestování





tab.158 Počty dojíždějících osob do zaměstnání v Krnově v území „vhodném“ pro dojížďku na všechny zadané časy při době cestování 60 minut a úpravě intervalu příjezdu a odjezdu z COB zaměstnavatele Čas



89% 1025

94% 596

63% 1547

60% 1480

67% 828

92% 1596

87% 1517

93% 839

95%

88%

94%

Při takovém uvolnění parametrů dojíždění nelze nyní dojíždět do zaměstnání v obci Krnov pouze z obce Rýmařov a to díky delší době cestování než 60 minut. Uvolnění intervalu pro odjezd z obce zaměstnavatele je značný, 1 hodina. Z tab.158 je patrné, že oproti tab. 127, tab.128, tab.129, tab.130, se značně zvýšilo procento vhodného pokrytí území veřejnou dopravou ve všech případech nástupu do zaměstnání.

Shrnutí Veřejná hromadná doprava zajišťuje u jednotlivých dojížďkových center různé pokrytí území. Dalo by se říci, že čím více obcí odkud se dojíždí do centra, tím menší procento vhodného pokrytí území veřejnou dopravou. Samozřejmě je území omezenou dojížďkou do 45 minut, což se v mnoha případech ukázalo, jako úzká doba pro cestování ze vzdálenějších obcí, zvlášť v případě vzdálenějších obcí. Myslíme si, že je vhodné sledovat dojezd do zaměstnání na dva časy, a to na 6:00 a 8:00, i když se procento pokrytí území na uvedené časy někdy dost liší. Důvodem, proč sledovat je začátek pracovní doby u zaměstnavatelů, který je různý a to v závislosti na ekonomické činnosti zaměstnavatele resp. sektoru odvětví, tedy jestli patří do primárního, sekundárního či terciárního sektoru. U terciárního sektoru (služby) se předpokládá pozdější začátek pracovní doby. Při změně parametrů pro cestování, především prodloužení doby cestování na 60 minut (první změna), se zvýší procento pokrytí území dojížďkou. Avšak vzdálenější obce zůstanou stále nedostupné. U druhé změny, při nastavení 30-ti minutového intervalu pro odjezd z COB zaměstnavatele 15 minut po skončení pracovní doby (namísto 45 minut), se stanou nedostupnými obce, jenž byly doposud dostupné. Navíc se výrazně sníží procento pokrytí území dojížďkou. Proto nejspíš nemá smysl posouvat interval na dřívější odjezd z obce zaměstnavatele a ponechat odjezd na 45 minut po skončení pracovní doby. U třetí změny byl především prodloužen interval pro odjezd z 30 minut na 60 minut, avšak tato změna není vhodná, jelikož při nastavení tohoto intervalu zaměstnanec může odjet Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 124

od zaměstnavatele 1h a 45 minut po skončení pracovní doby. Což už nepředstavuje vhodnou dojížďku. Analýzou jízdních řádů se objevily obce vhodně dostupné, ale ze kterých se nedojíždí dle SLDB 2001. U některých obcí převažuje silná spádovost do jiných obcí (Malá Morávka, Moravskoslezský Kočov, Nové Heřminovy, Oborná, Stará Ves, Václavov), u jiných malý počet ekonomicky aktivních obyvatel (Býkov, Malá Štáhle, Nová Pláň, Staré Heřminovy) a nebo v obci sídlí významní zaměstnavatelé (Horní Město, Karlova Studánka, Staré Město). U dojížďky (analýzou jízdních řádů) do Bruntálu jsou dostupné 4 obce, Býkov, Malá Štáhle, Nová Pláň a Staré Heřminovy. U dojížďky do Krnova jsou dostupné 3 obce, Milotice nad Opavou, Nové Heřminovy a Oborná. U dojížďky do Břidličné je dostupných 5 obcí, Horní Město, Malá Štáhle, Moravskoslezský Kočov, Stará Ves, Václavov. U dojížďky do Rýmařova je dostupná 1 obec, Moravskoslezský Kočov. U dojížďky do Vrbna pod Pradědem je dostupných 5 obcí, Karlova Studánka, Malá Morávka, Nové Heřminovy, Oborná, Staré Město. To, že je některá obec nedostupná dle analýzy jízdních řádů a přesto podle dat ze SLDB 2001 se z ní denně vyjíždí je zapříčiněno možností, že lidé mohou využívat pro cestu do zaměstnání osobní automobil nebo kolo. Navíc u těchto dat ze SLDB se nerozlišuje, zda byla doprava do zaměstnání uskutečněna využitím VHD nebo automobilem či jinak. Procento pokrytí území veřejnou dopravou se liší u jednotlivých měst. Např. pro obec Rýmařov je 75-ti % pokrytí území. Naopak u obcí Bruntál, Břidličná a Vrbno pod Pradědem je 95-ti % pokrytí území veřejnou dopravou. Analýzu jízdních řádů lze s přibližně 90% úspěchem použít pro vymezení území, z něhož se denně dojíždí. Výsledné doporučené parametry pro hledání vhodné dojížďky k významnému zaměstnavateli:

•

dojížďka na 6h, 8h, 14h a 22h

•

doba cestování 60 minut

•

u první směny (6h, 8h): příjezd v 30-ti minutovém intervalu nejpozději 15 minut před začátkem pracovní doby a odjezd v 30-ti minutovém intervalu nejdříve 45 minut po skončení pracovní doby

•

u druhé a třetí směny (14h, 22h): příjezd v 30-ti minutovém intervalu nejpozději 15 minut před začátkem pracovní doby a odjezd v 30-ti minutovém intervalu nejdříve 15 minut po skončení pracovní doby


14 KONZULTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ GRANTU S VYBRANÝMI ZÁSTUPCI SAMOSPRÁVY V OKRESE BRUNTÁL Ve dnech 30.11.2004 - 3.12. 2004 bylo navštíveno celkem 15 obcí a to obecní, případně městské úřady. Během jednání byli zástupci samosprávy, ve většině případů se jednalo o starosty, informováni o řešení grantu a jeho výsledcích. Z důvodu získání jejich pohledu na danou problematiku jim byl předložen k vyplnění krátký dotazník, ve které vyjádřili svůj názor na problémy týkající se jejich lokálního trhu práce a dopravní dostupnosti k významným zaměstnavatelům z jejich obce. V rámci konzultací byli osloveni zástupci samosprávy obcí: Osoblaha, Bohušov, Třemešná, Liptaň, Slezské Rudoltice, Krnov, Břidličná, Huzová, Jiříkov, Moravský Beroun, Dvorce, Dětřichov nad Bystřicí, Tvrdkov a Čaková, Bruntál. Vyplněno bylo pouze 14 dotazníků. V Krnově na odboru dopravy byla situace konzultována také se dvěma dopravci. Starostové vybraných obcí Osoblažska (Osoblaha, Bohušov, Třemešná, Liptaň a Slezské Rudoltice) hodnotili výsledky grantu pozitivně. S nastavenými podmínkami pro spojení při analýze jízdních řádů souhlasili všichni s poznámkou, že pokud je zaměstnanec dělník, musí se převléci a tedy potřebuje být v obci u zaměstnavatele dřív než 15 minut před začátkem pracovní doby. Všichni starostové se také shodli, že dostupnost zaměstnavatelů je sice špatná, ale že převážná většina nezaměstnaných v mnoha případech raději zůstane doma, bude pobírat sociální dávky než aby dojížděli do zaměstnání. Navíc si většina z nich přivydělává načerno. Také konstatovali, že v místě bydliště existuje minimální možnost zaměstnání a že významní zaměstnavatelé jsou daleko. V souvislosti s dojížděním za prací uvedli, že většina občanů využívá pro dopravu do zaměstnání mimo obec bydliště veřejnou hromadnou dopravu. Individuální dopravu (osobní automobil) využívají občané v pouze v případě, že jich cestuje větší počet. Do 1.9.2004 bylo problémem využívat veřejnou hromadnou dopravu pro dojezd na odpolední směnu u obcí Slezské Rudoltice a Rusín, ale na popud starostů obcí Osoblažska byl zaveden nový spoj na odpolední směnu, který v roce 2004 zatím hradily obce, ale od roku 2005 bude tento spoj zařazen do základní obslužnosti území. Starostové obcí na Osoblažsku se také konstatovali, že se jejich obce se postupně vylidňují a v obcích zůstává pouze starší obyvatelstvo. Potenciální zlepšení situace v obci a na trhu práce vidí v příchodu investora, který zaměstná nekvalifikované profese, nejlépe v obci. Úpadkem státního statku se mnoho občanů pracujících dříve v zemědělství stalo nezaměstnanými. Vyslovili rovněž názor, že, že investor nepřijde do jejich obcí z důvodu špatné dopravní infrastruktury a nevýhodné polohy celé oblasti. Z jednání s hlavními dopravci (Connex Morava a.s. a Osoblažská dopravní společnost) na odboru dopravy Městského úřadu v Krnově vyplynulo, že dostupnost na ranní směnu je podle nich v okrese dostačující. Většina jejich spojů je koncipována pro dopravu žáků do škol. Na odpolední a noční směnu už tomu tak není. Obslužnost na odpolední a noční směnu, jak mimo jiné také dokazuje analýza jízdních řádů, je oproti ranní dojížďce mnohem nižší. Oba dopravci jsou nespokojeni s politikou Českých drah, které přizpůsobují dopravu (místní) rychlíkům, kdežto dvě autobusové společnosti přizpůsobují dopravu školám, což je někdy velmi obtížně slučitelné. Zástupce Osoblažské dopravní společnosti vidí zlepšení situace na Osoblažsku zavedením dělnického jízdného, které je mnohem levnější, s tím, že doplatek do plné ceny jízdy by chtěli získat od Úřadu práce v Bruntále. Ten však může na dopravu přispívat pouze v rámci zákonem stanovených podmínek. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 126

Z konzultací se starosty obcí Jiříkov, Huzová, Moravský Beroun, Dvorce, Dětřichov nad Bystřicí a Tvrdkov vyplynul výrazný nedostatek pracovních míst v obcích a silná závislost obyvatelstva na sociálních dávkách. Většina zaměstnavatelů nabízí práci pouze za minimální mzdu. Mezi nezaměstnanými jsou nejvíce zastoupeny nekvalifikované profese a málo kvalifikované profese. V případě menších obcí dochází k odchodu mladých lidí za prací do měst. Všichni oslovení se shodli, že žádný investor do území nepřijde z důvodu velmi špatné dopravní infrastruktury. Obslužnost na odpolední a noční směny je hodnocena velmi negativně a občané z toho důvodu využívají k dopravě do zaměstnání převážně individuální dopravu vlastním osobním autem. U některých obcí (např. Moravský Beroun, Jiříkov) se projevuje významná spádovost k obcím a městům Olomouckého kraje. Z pohledu obce Čaková je hodnocena zaměstnanost kladně. Pracovní příležitosti jsou jak ve vlastní obci, tak v okolí. Například v sousední obci Zátor sídlí 2 větší firmy, které nabízejí celkem 161 pracovních míst. V případě obce Čaková se však projevuje špatná dostupnost na odpolední a noční směnu do Krnova. Odjezd z Krnova je vhodný, ale příjezd do Krnova je přibližně 2 hodiny před začátkem pracovní doby. Do obce se stěhují noví občané. Problém s nezaměstnaností mají většinou mladí lidé (absolventi) a občané starší 50 let. Z konzultace na Městském úřadu v Bruntále vyplynulo, že lidé využívají pro dopravu do zaměstnání oba hlavní způsoby, individuální dopravu (automobil) tak veřejnou hromadnou dopravu. Dopravní infrastruktura je hodnocena jako nevyhovující. Výsledky grantu byly hodnoceny pozitivně a očekává se, že najdou uplatnění. Souhrnně lze konstatovat, že konzultace s vybranými představiteli samosprávy v okrese byly významným přínosem pro řešení grantu. Řešitelé si tak mohli přímo v území ověřit některé použité přístupy a získané výsledky, případně korigovat nastavení některých parametrů v modelu. Odpovědi na jednotlivé otázky dotazníku jsou souhrnně prezentovány v příloze N.


15 ZÁVĚR Jedním z hlavních úkolů této práce bylo vymezit spádové oblasti významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál na základě dopravní dostupnosti zabezpečené veřejnou hromadnou dopravou, k čemuž bylo využito automatizovaného zpracování jízdních řádů. Nebyla sledována dojížďka z okolních okresů, což do určité míry zkresluje dopravní obslužnost částí obcí nacházejících se u jižní a východní hranice okresu. Týká se to především jihozápadní a jihovýchodní části okresu. Od 1.1.2005 dochází ke změně územního uspořádání okresu Bruntál, kde právě obce z jižní části okresu Huzová, Moravský Beroun a Norberčany přecházejí do okresu Olomouc (vyhláška 623/2004 Sb.). Na základě vymezených spádových oblastí na všechny sledované časy (6:00, 7:00, 8:00) nástupu do zaměstnání na ranní směnu lze konstatovat, že jako trvale nedostupné při vhodné dojížďce se vymezují oblasti v jihozápadní části okresu, jedná se především o o částí obcí (COB) uvnitř Jiříkova a také některé COB Horního Města, dále v jižní části okresu jsou to Norberčany, některé COB Moravského Berouna a konečně také Rusín, Slezské Pavlovice, Vysoká (což jsou části obcí z Osoblažska), některé části obcí Města Albrechtice či Holčovic, ale překvapivě také některé obce uvnitř okresu, jako je Čaková, nebo některé části obcí Světlé Hory či Široké Nivy. U 17 COB bylo zjištěno, že z nich nelze ani teoreticky dojíždět na žádný ze sledovaných časů ranní směny a zpět. Jedná se o části obcí Dolní Moravice, Dětřichov nad Bystřicí, Holčovice, Horní Město, Jiříkov, Město Albrechtice, Moravský Beroun, Slezské Rudoltice a Světlá Hora viz tab.38. Nedostupnost těchto COB většinou pramení z toho, že neexistuje spojení zpět do místa bydliště, tzn. že z COB významného zaměstnavatele neodjíždí žádný spoj do těchto problémových COB po stanoveném čase 14:45. Při detailním sledování částí obcí významných zaměstnavatelů, kteří představují významný pracovní potenciál, kde sledované kritéria byly doba cestování a cena spojení, se jeví jako nejvhodnější dojížďka na 6:00 a 8:00 a to jak z hlediska doby cestování tak z hlediska ceny spojení. Z hlediska dopravní dostupnosti jednotlivých COB významných zaměstnavatelů jsou nejlépe vhodně dostupné na ranní směnu části obcí (COB) významných zaměstnavatelů Bruntál, Břidličná, Milotice nad Opavou a Vrbno pod Pradědem, na odpolední směnu COB Břidličná, Krnov, Vrbno pod Pradědem a Velká Štáhle, na noční směnu pak COB Bruntál, Břidličná, Velká Štáhle a Valšov. Při vymezování spádových oblastí nástupu do zaměstnání na odpolední a noční směnu je spádová oblast pro COB významných zaměstnavatelů mnohem menší než je tomu u ranní směny. Jako trvale nedostupné při vhodné dojížďce na odpolední směnu se vyznačují oblasti v jihozápadní části okresu (Tvrdkov, Huzová, Jiříkov, Horní Město, Dětřichov nad Bystřicí), u několika obcí na jihu a v jihovýchodní části okresu, nově oproti ranní dojížďce pak obce na západě (Rudná pod Pradědem, Dolní Moravice, Světlá Hora), ale především okolí Jindřichova ve Slezsku na severu okresu (Janov, Petrovice, Vysoká) a dále pak několik dalších částí obcí v Osoblažském výběžku u Bohušova (Hlinka, Vysoká, Slezské Pavlovice). U noční směny jsou v podstatě obslužné jen COB, které se nacházejí na spojnici z Liptaně přes Město Albrechtice, Krnov, Bruntál, a pak třemi směry, na Horní Benešov, Moravský Beroun a Rýmařov. Dopravní obslužnost vzhledem k dojížďce k významným zaměstnavatelům klesá směrem k hranicím okresu, což je také způsobeno menší hustotou významných Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 128

zaměstnavatelů v těchto částech okresu. Výjimku tvoří severovýchodní část okresu, kde město Krnov vytváří významný pracovní potenciál. Stanovení dopravní dostupnosti pomocí individuální dopravy bylo založeno na studiu modelu, reprezentujícího silniční síť v okrese Bruntál. Je zřejmé, že ve všech případech je dopravní obslužnost pomocí ID vyšší. Největší rozdíly v počtu dostupných COB pomocí ID a VHD se týkají COB sousedících s Bruntálem - Oborné, Dlouhé Stráně, Meziny. Dále se jedná o východní část okresu, přesněji o obě COB Horního Benešova, Staré Heřminovy a Horní Životice. Na druhou stranu, náklady (včetně amortizace) na dojíždění pomocí individuální dopravy jsou několikanásobně vyšší než u veřejné hromadné dopravy. V některých případech je ovšem individuální doprava jediným způsobem, jak se k zaměstnavateli dopravit. Potom individuální doprava nabízí řešení v tom, že osobní automobil pojme více cestujících, a tudíž je možné vysoké náklady na dopravu osobním automobilem rozdělit mezi více osob. To ovšem poněkud sníží časovou nezávislost, kterou individuální doprava poskytuje, a také jsou zde kladeny určité nároky na organizaci dojíždění. Nejmenší rozdíly mezi ID a VHD v počtu dostupných COB významných zaměstnavatelů jsou v některých COB Horního Města a překvapivě také ve většině COB ležících v Osoblažském výběžku (Osoblaha, Bohušov, Slezské Rudoltice, Koberno, Amalín, Liptaň, Horní Povelice, Dívčí Hrad) a také v COB Jindřichov. Sledováním časového vývoje dopravní dostupnosti zaměstnavatelů v letech 2003 a 2004 bylo zjištěno, že meziročně nedochází k výrazným změnám dopravní obslužnosti území. Výrazné zlepšení situace nastalo u COB na Osoblažsku a to především na 6:00 a zpět. Dále pak pro několik COB ve středu okresu. Ke zhoršení situace došlo na jihovýchodě okresu u obcí Dvorce a Bílčice především na 6:00 a zpět. U částí obcí Široká Niva a Vrbno pod Pradědem došlo k výraznému zhoršení situace na 22:00 a zpět. Největší změny byly zaznamenány u ranní dojížďky na 6:00 a u dojížďky na třetí směnu. Také na základě meziročního srovnání parametrů jednotlivých spojení na ranní směnu lze konstatovat, že ve většině případů je meziroční změna doby cestování minimální (nezměněno 70% spojení, změna o 1-5 min. 25% spojení) a meziroční růst nákladů na realizaci spojení odpovídá meziročnímu zvyšování cen (nezměněno 18% spojení, změna o 1-2 Kč u 75% spojení). Existují však výjimky, kdy dochází ke změně v době cestování až o 25 minut. Tento extrémní rozdíl je ve většině případů způsoben výběrem jiného spojení v roce 2003 a 2004. Z hlediska objektivity hodnocení vývoje dopravní dostupnosti významných zaměstnavatelů by bylo vhodnější neprovádět pouze meziroční srovnání, ale srovnání za delší časové období. Problémem je však opatření datových souborů jízdních řádů z minulých let. Zánik vhodné dostupnosti některých významných zaměstnavatelů v roce 2004 je většinou způsoben nemožností dopravy zpět ze zaměstnání. Konkrétně dochází k posunu odjezdu spoje z COB významných zaměstnavatelů, což způsobí, že spojení nevyhovuje časové podmínce odjezdu z COB významných zaměstnavatelů. Zkoumáním závislosti vybraných ukazatelů nezaměstnanosti na počtu dostupných pracovních míst v COB významných zaměstnavatelů veřejnou hromadnou dopravou (vhodnou dojížďkou na všechny sledované časy ranní směny) a individuální neveřejnou dopravou (s dobou cestování max. 45 minut) se tato předpokládaná závislost neprojevila, pouze v některých případech u VHD je jistý vztah naznačen, ale stupeň korelace je velmi nízký, o čemž mimo jiné vypovídají i hodnoty vypočtených Spearmanových korelačních koeficientů. Mezi vybrané ukazatele nezaměstnanosti patřila míra nezaměstnanosti, podíl uchazečů evidovaných nad 12 měsíců z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel, podíl uchazečů se základním stupněm vzdělání z celkového počtu ekonomicky aktivních Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 129

obyvatel, podíl uchazečů požadujících primárně práci s nejnižší kvalifikací a podíl věkové skupiny 50 let a více z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Při porovnání míry nezaměstnanosti s počty dostupných pracovních míst se projevil určitý trend u dojížďky VHD, který naznačuje pokles hodnoty tohoto ukazatele nezaměstnanosti při vyšším počtu dostupných pracovních míst. U individuální neveřejné dopravy bylo zjištěno, že Spearmanův korelační koeficient nevypovídá o jakékoli závislosti uvedených ukazatelů na počtu dostupných pracovních míst. Následovalo porovnání, jehož cílem bylo ohodnotit reálné možnosti dojížďky do zaměstnání a pokusit se posoudit, kterým profesím se vyplatí dojíždět, za jakých podmínek, a kde už není výše odměny za práci motivující k dojíždění. Na základě porovnání průměrných čistých měsíčních výdělků, resp. čistého příjmu, v roce 2002 u profesí vybraných z evidence uchazečů o zaměstnání, byly tyto profese rozděleny dle míry motivace dojíždět do zaměstnání do tří skupin. První skupinu tvoří uklízeči, prodavači v obchodech, svářeči, pomocní a nekvalifikovaní dělníci a kuchaři, kteří nemají dle výše uvedených podmínek žádnou motivaci dojíždět do zaměstnání. Profese druhé skupiny - zedníci, kameníci, řidiči nákladních automobilů a mechanici motorových vozidel - mohou dojíždět do COB významných zaměstnavatelů vzdálených až 30 km. Nejvyšší motivaci dojíždět do zaměstnání mají z vybraných profesí tesaři a truhláři, instalatéři a klempíři. Tyto profese nejsou omezeny náklady na dopravu, a tudíž mohou cestovat až do vzdálenosti, kterou jim umožní dopravní dostupnost zaměstnavatele. Na základě vyzkoušeného modelu pro člena rodiny lze říci, že pokud bude PČMV resp. čistý příjem potenciálního zaměstnance činit nejméně 8739 Kč (tedy reálný přínos pro rodinu po ztrátě testovaných dávek je 6788 Kč), bude tento zaměstnanec motivován dojíždět k některým významným zaměstnavatelům. Pokud bude PČMV 9139 Kč a více, bude potenciální pracovník motivován dojíždět do zaměstnání všude tam, kde mu to umožní dopravní dostupnost významného zaměstnavatele. Při porovnání výše platu u deseti vybraných profesí v roce 2002 a 2003, došlo v roce 2003 k zvýšení průměrného hrubého měsíčního výdělku u všech profesí. Tím se profese, které byly označeny jako profese s průměrnou motivací dojíždět do zaměstnání v roce 2002 pro rok 2003 posunuly do kategorie s vysokou motivací dojíždět do zaměstnání. Pro cenu práce v roce 2003 bylo provedeno stejné porovnání pro dalších 23 profesí, které mají PHMV do 13520 Kč. Tyto profese byly dle míry motivace dojíždět do zaměstnání rozděleny opět do tří skupin. Provedené srovnání výsledků SLDB 2001 v oblasti dojížďky do zaměstnání a analýzy možností dojíždění veřejnou hromadnou dopravou a individuální dopravou k významným zaměstnavatelům v okrese Bruntál bylo zaměřeno na srovnání vymezení cílů dojížďky a srovnání spádových oblastí firem. Cíle dojížďky do zaměstnání jsou plně srovnatelné, až na posledních dvou místech při dojezdu 50 a více osob nebyly analýzou významných zaměstnavatelů určeny dojížďkové cíle. Srovnání pořadí dle počtu pracovních míst z monitoringu ÚP a velikosti dojíďkových proudů ukázalo na existenci korelace, Spearmanův koeficient korelace dosáhl 0,7. Srovnání spádových oblastí pro pět nejvýznamnějších měst bylo provedeno jak z hlediska dojížďky do pracovní doby na 6:00, 7:00 a 8:00 (včetně odpovídajícího odjezdu ze zaměstnání), tak i souhrnně pro všechny sledované časy. Ukazuje se, že je možné sledovat dojížďku do zaměstnání pouze na 6:00 a 8:00. Procento pokrytí území veřejnou hromadnou dopravou je pro většinu obcí vysoké, okolo 90%. Jen u obce Rýmařov je procento pokrytí menší. Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 130

Na základě výsledků semináře Dostupnost zaměstnavatelů v okrese Bruntál z listopadu 2004 byla vyzkoušena změna parametrů nastavení pro cestování VHD. Výsledky ukazují, že je žádoucí prodloužit dobu cestování u vhodné dojížďky na 60 minut, úpravy intervalů příjezdu a odjezdu se neukázaly jako vhodné, proto doporučujeme jejich původní nastavení. Prověření výsledků vede k následujícím závěrům: 1. Nedoporučujeme sledovat teoretickou dojížďku (tedy s volnými podmínkami dojezdu), ale dojížďku vhodnou, vymezenou jistým nastavením (doporučené parametry viz tabulka). 2. Považujeme za vhodné testovat dojížďku na 6:00 a na 8:00, v relevantních případech (požadavek směnného provozu) také na 14:00 a na 22:00 (doporučené parametry cestování viz tabulka dole). 3. Za nejvhodnější ukazatel pro sledování dostupnosti obce z hlediska dojížďky do zaměstnání doporučujeme „počet dostupných pracovních míst u významných zaměstnavatelů při dojížďce na 6:00“. Skupinu významných zaměstnavatelů je možné vymezit jako zaměstnavatele s průměrným počtem zaměstnanců (nebo ke sledovanému datu) 50 a více. Pokud jsou údaje o počtu zaměstnanců nedostupné, doporučujeme „počet významných zaměstnavatelů při dojížďce na 6:00“. 4. Modely individuální dojížďky (osobní dopravou) doporučujeme kalibrovat s využitím údajů o dojížďce ze SLDB (pokud nejsou příliš zastaralé a nedošlo k evidentní změně situace) a údajů o spojích VHD. 5. Nedoporučujeme sledovat detailně cenu dojíždění u jednotlivých míst a profesí, postačuje rozdělení profesí podle jejich příjmu na skupiny s žádnou, průměrnou a vysokou motivací dojíždět. Cena dojíždění ovlivňuje chování osob při volbě zaměstnání zřejmě pouze minoritně. Uplatňuje se prakticky jen u skupiny s průměrnou motivací k dojíždění, tedy ve skupině profesí s platem přibližně od 8700 Kč do 9100 Kč (dle mzdové úrovně v roce 2003, na Bruntálsku ale v roce 2003 do této skupiny nebyla zařazena žádná sledovaná profese). 6. Meziroční změny ve VHD neovlivňují zásadním způsobem vytvořený model, proto zřejmě není nutné provádět opakovaně při malých změnách jízdních řádů analýzu dostupnosti významných zaměstnavatelů prostředky VHD. 7. Srovnání s výsledky SLDB2001 ukazuje, že výběr cílů dojíždění do zaměstnání provedený na základě lokalizace významných zaměstnavatelů je vyhovující. 8. Neprokázala se souvislost mezi používanými ukazateli dostupnosti části obce a 5 hlavními ukazateli situace na trhu práce (nezaměstnanosti). Na tomto základě můžeme prohlásit, že ani v okrese Bruntál se neprojevuje významně vztah úrovně či struktury nezaměstnanosti na úrovni dopravní dostupnosti (v současných podmínkách), a to ani vzhledem k veřejné hromadné dopravě ani individuální dopravě. 9. V okrese Bruntál lze vymezit několik oblasti se špatnou dostupností k zaměstnavatelům. Jde o jižní část okresu (některé části Jiříkova, Moravského Berounu, Norberčan, Horního Města), z nichž některé obce přecházejí Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 131

k 1.1.2005 k okresu Olomouc, dále oblast Osoblažského výběžku, v severní části ale také některé části obcí Města Albrechtic a Holčovic; uvnitř okresu je takovým územím oblast severně od Bruntálu - Čaková, Široká Niva a Světlá Hora). tab.159 Výsledné doporučené parametry vhodné dojížďky Vhodná dojížďka příjezd (svoz) odjezd (rozvoz) doba cestování

na 6. hodinu a zpět 5:15 – 5:45 14:45 – 15:15

na 8. hodinu na 14. hodinu a zpět a zpět 7:15 – 7:45 13:15 – 13:45 16:45 – 17:15 22:15 – 22:45 60 minut

na 22. hodinu a zpět 21:15 – 21:45 6:15 –6:45

V průběhu řešení grantu byly výsledky konzultovány se zástupci obecních a městských úřadů ve vybraných obcích v okrese Bruntál. Zaměření grantu a dosažené výsledky byly z jejich strany hodnoceny vesměs pozitivně. Z důvodu získání také jejich pohledu na danou problematiku jim byl předložen krátký dotazník, ve kterém vyjádřili svůj názor na problémy týkající se jejich lokálního trhu práce a dostupnosti významných zaměstnavatelů z jejich obce. Získané poznatky z těchto konzultací byly využity pro vlastní řešení grantu, zejména při interpretaci lokální situace.

Využití výsledků řešení v rámci realizace aktivní politiky zaměstnanosti Hodnocení dopravní dostupnosti zaměstnavatelů je velmi vhodně využitelné v rámci realizace aktivní politiky zaměstnanosti v okrese a to v rámci nástroje „Příspěvek na dopravu zaměstnanců“. Tento příspěvek může být poskytován zaměstnavateli pro řešení situace jeho zaměstnanců, případně dopravcům, kteří mají zřízen závazek veřejné služby. Cílem tohoto opatření je napomoci řešení zaměstnanosti osob, jejichž hlavní překážkou v přístupu k zaměstnání je nedostatečné dopravní spojení. Příspěvek je určen k zabezpečení dopravy zaměstnanců zejména z odlehlejších obcí, zaměstnanců pracujících ve druhých směnách a zaměstnanců v nepřetržitém provozu. Příspěvek je poskytován v případě, kdy hromadnými dopravními prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Příspěvek je poskytován maximálně ve výši 50% nákladů vynaložených na dopravu zaměstnanců a u zvláštní dopravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením bude příspěvek poskytován ve výši 100% nákladů.

Doporučení z hlediska zvýšení motivace dojíždět za prací, případně vstoupit na trh práce: Ze studie jednoznačně vyplynula u jednotlivých profesí silná závislost ochoty vstoupit na trh práce a dojíždět do zaměstnání na výši čistého výdělku vzhledem k výši poskytovaných sociálních dávek, případně k úrovni životního minima v závislosti na velikosti a složení domácností. Z pohledu snahy o zlepšení situace na trhu práce je vysoce žádoucí dosáhnout co nejvyššího rozdílu mezi úrovní tzv. sociálních příjmů a příjmů ze zaměstnání u nízkopříjmových profesí. Pouze v tomto případě se opatření, která budou cílena na podporu dopravní obslužnosti v území neminou účinkem a mohou tak efektivně přispívat ke snížení nezaměstnanosti a zpružnění trhu práce.



SEZNAM ZKRATEK COB ČP ČSÚ DMÚ 25 EA ID MDaS MPSV PM PČMV PHMV SLDB UIR-ZSJ ÚP VHD VZ

část obce čistý příjem Český statistický úřad Digitální model území 1 : 25 000 ekonomicky aktivní individuální doprava Ministerstvo dopravy a spojů ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR pracovní místo průměrný čistý měsíční výdělek průměrný hrubý měsíční výdělek Sčítání lidí, domů a bytů Územně identifikační registr, základní sídelní jednotky úřad práce veřejná hromadná doprava významný zaměstnavatel


SEZNAM PŘÍLOH Příloha A:

Části obcí v okrese Bruntál v roce 2004

Příloha B1: Dopravní dostupnost COB VZ vhodnou dojížďkou na 6:00 a zpět v roce 2003 Příloha B2 Dopravní dostupnost COB VZ vhodnou dojížďkou na 14:00 a zpět v roce 2004 Příloha B3: Dopravní dostupnost COB VZ vhodnou dojížďkou na 22:00 a zpět v roce 2004 Příloha B4: Dopravní dostupnost COB VZ teoretickou dojížďkou na 14:00 a zpět v roce 2004 Příloha B5: Dopravní dostupnost COB VZ teoretickou dojížďkou na 22:00 a zpět v roce 2004 Příloha B6: Dopravní dostupnost města Krnov, resp. jeho části Pod Bezručovým vrchem vhodnou dojížďkou na 6:00 a zpět v roce 2003 (sledované kritérium – doba cestování) Příloha B7: Dopravní dostupnost města Krnov, resp. jeho části Pod Bezručovým vrchem vhodnou dojížďkou na 6:00 a zpět v roce 2003 (sledované kritérium – cena spojení) Příloha C1: Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k VZ na 6:00 a zpět v roce 2003 (vybraný ukazatel - počet dostupných COB VZ) Příloha C2: Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k VZ na 6:00 a zpět v roce 2003 (vybraný ukazatel - počet dostupných pracovních míst VZ) Příloha C3: Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k VZ na 7:00 a zpět v roce 2003 (vybraný ukazatel - počet dostupných pracovních míst VZ) Příloha C4: Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k VZ na 8:00 a zpět v roce 2003 (vybraný ukazatel - počet dostupných pracovních míst VZ) Příloha C5: Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k VZ na 14:00 a zpět v roce 2004 (vybraný ukazatel - počet dostupných COB VZ) Příloha C6: Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k VZ na 14:00 a zpět v roce 2004 (vybraný ukazatel - počet dostupných pracovních míst VZ) Příloha C7: Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k VZ na 22:00 a zpět v roce 2004 (vybraný ukazatel - počet dostupných COB VZ) Příloha C8: Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k VZ na 22:00 a zpět v roce 2004 (vybraný ukazatel - počet dostupných pracovních míst VZ) Příloha D:

Změna dopravní dostupnosti města Krnov resp. jeho části Pod Bezručovým vrchem vhodnou dojížďkou na 6:00 a zpět v letech 2003 a 2004 část 1: sledované kritérium - změna doby cestování část 2: sledované kritérium - změna ceny spojení

Příloha E:

Změna dopravní obslužnosti COB ve vztahu k dojížďce k VZ v letech 2003 a 2004 (vybraný ukazatel - počet dostupných COB VZ) část 1: na nástup do zaměstnání v 6:00 a zpět část 2: na nástup do zaměstnání v 7:00 a zpět Dopravní dostupnost významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál 135

část 3: na nástup do zaměstnání v 8:00 a zpět část 4: na nástup do zaměstnání v 14:00 a zpět část 5: na nástup do zaměstnání v 22:00 a zpět Příloha F:

Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k VZ pomocí ID (vybraný ukazatel - počet dostupných pracovních míst VZ)

Příloha G:

Dopravní dostupnost města Krnov resp. jeho části Pod Bezručovým vrchem vhodnou dojížďkou VHD a ID na 6:00 a zpět v roce 2004 část 1: sledované kritérium - rozdíl doby cestování část 2: sledované kritérium - rozdíl ceny spojení

Příloha H:

Dopravní obslužnost COB ve vztahu k dojížďce k VZ pomocí VHD a ID v roce 2004 (vybraný ukazatel-rozdíl počtu dostupných COB VZ) část 1: na nástup do zaměstnání v 6:00 a zpět část 2: na nástup do zaměstnání v 7:00 a zpět část 3: na nástup do zaměstnání v 8:00 a zpět

Příloha I:

Vztah míry nezaměstnanosti (31. 12. 2002 - 30. 9. 2003) v COB k počtu dostupných pracovních míst u VZ zaměstnavatelů v okrese Bruntál část 1: na nástup do zaměstnání v 6:00 a zpět část 2: na nástup do zaměstnání v 7:00 a zpět část 3: na nástup do zaměstnání v 8:00 a zpět

Příloha J:

Vztah podílu dlouhodobě nezaměstnaných (31. 12. 2002 - 30. 9. 2003) v COB k počtu dostupných pracovních míst u VZ zaměstnavatelů v okrese Bruntál část 1: na nástup do zaměstnání v 6:00 a zpět část 2: na nástup do zaměstnání v 7:00 a zpět část 3: na nástup do zaměstnání v 8:00 a zpět

Příloha K:

Vztah vybraných ukazatelů v částech obcí k počtu pracovních míst u významných zaměstnavatelů v okrese Bruntál, dostupných individuální neveřejnou dopravou část 1: MN část 2: PCE12_U část 3: PCVABC_U část 4: PCKZAM9_U část 5: PC5099_U

Příloha L1: Dostupnost města Krnov, resp. jeho části Pod Bezručovým vrchem (pro vybrané profese) dle míry motivace dojíždět do zaměstnání Příloha L2: Dostupnost šesti nejvýznamnějších dojížďkových center (pro zedníky a kameníky) dle míry motivace dojíždět do zaměstnání


Příloha L3: Dostupnost šesti nejvýznamnějších dojížďkových center (pro zedníky a kameníky) dle míry motivace dojíždět do zaměstnání dle výše platu v letech 2002 a 2003 Příloha M: Vyjíždějící zaměstnané osoby k 1.3.2001 část 1: do obce Bruntál část 2: do obce Krnov část 3: do obce Břidličná část 4: do obce Rýmařov část 5: do obce Vrbno pod Pradědem Příloha N:

Výsledky dotazníkového šetření mezi starosty vybraných obcí okresu Bruntál


LITERATURA [1] Bala, P.: Analýza dopravní dostupnosti obcí v prostředí GIS. Diplomová práce, VŠB-TU Ostrava, Institut ekonomiky a systémů řízení, Ostrava 2002, 66 stran. [2] Birkin, M., Clarke, G., Clarke, M., Wilson, A. (1996): Intelligent GIS - location decision and strategic planning. Glasgow, Geoinformation International, 1996, 292 s., ISBN 1899761-25-X. [3] Bracken, I. (1994a): A surface model approach to the representation of population-related social indicators. In Fotheringham S., Rogerson P. (ed.): Spatial Analysis and GIS. Taylor&Francis Ltd., 1994, s. 247-259, ISBN 0-7484-0101-0. [4] Brádlerová, M.: Mobilita pracovní síly na regionálním trhu práce. Diplomová práce VŠBTU Ostrava, Ekonomická fakulta, Ostrava 2004, 58 s.. [5] Burrough, P., McDonnell, R., McDonnell, R.: Principles of Geographical Information Systems. Oxford, Oxford University Press, 1998, 336 s., ISBN 0-19-823365-5. [6] Hansen, S.: Comparing the Accessibility for patterns for public versus private transport networks. In Sbor. ref. konference JEC 1996, Volume 1, 1996, s. 703-707, ISBN 90-5199268-8. [7] Havlík, V. (1981): Geografie v územním plánování. Skriptum, Praha, ČVUT, fakulta architektury, 1981, 83 s.. [8] Horák, J.:Analýzy dopravní dostupnosti a obslužnosti. [CD-ROM] In Sbor. ref. konference GIS Ostrava 2001, Ostrava, 2001, ISSN 1213-2454.Dostupné na WWW: http://gis.vsb.cz/Vyzkum/GA_CR/GrantPAN/Clanky/Horak.htm [9] Horák, J.,Peňáz, T., Růžička, L.: Srovnání analýzy dopravní dostupnosti s výsledky SLDB 2001. In Sbor. ref. konference GIS Seč 2004, 14 s.. [10] Horák, J., Šimek, M., Hančlová, J.: Multikriteriální hodnocení situace na trhu práce v Moravskoslezském kraji. IV.ročník mezinárodního vědeckého semináře Hospodářská politika v tranzitivních ekonomikách. 6.-7.11.2003, EkF VŠB-TU Ostrava, str. 96-104, 9 s.. [11] Horák, J. , Šimek M., Horáková B.: Distribuce zaměstnavatelů v okrese Bruntál [CDROM] In Sbor. ref. mezinárodního symposia GIS Ostrava 2004, Ostrava, 2004, 12 s.. [12] Horák, J., Šimek, M., Peňáz, T., Dvořáček, J. (2000): Prostorové analýzy nezaměstnanosti. Ostrava, Brožura pro úřady práce a další veřejné instituce, VŠB-TU Ostrava, 2000, 146 s.. Oponováno. Dostupné na WWW: http://gis.vsb.cz/Vyzkum/GA_CR/GrantPAN/Brozura/PAN.html [13] Horáková B., Horák J., Chrobák P.: Výsledky propojení RSO a UIR-ADR a potenciál pro analýzy trhu práce In Sbor. ref. konference GIS Seč 2004 9.-11.6.2004, Seč, 2004, 14 s.. ISBN: 80-86143-28-7 , ISSN: 1213-4163 [14] Hůrský, J.: Metody grafického znázornění dojížďky do práce. Praha, Rozpravy československé akademie věd, řada matematických a přírodních věd, ročník 79, 1969, sešit 3, Academia, 85 s.. [15] Jánošíková, Ľ., Kubáni, A.: Dopravná dostupnosť obcí. Komunikácie, 2000, 4, Vydavatelství Žilinské univerzity, 7 s., ISSN 1335-4205.


[16] Kala, F.: Regionální analýza výdělků u pracovních pozic, Bruntálsko za rok 2002. Trexima spol. s r.o, Zlín 2003, 13 s.. [17] Kaňok, J.: Tématická kartografie. Skripta OU Ostrava, Ostrava 1999, 318 s., ISBN 807042-781-7. [18] Kaňok, M.: Statistické metody a řízení. Skriptum ČVUT v Praze, Praha 1996, 210 s.. [19] Kettner, T.: Analýza dopravní dostupnosti s využitím programu Jízdní řády. Diplomová práce, VŠB-TU Ostrava, Institut ekonomiky a systémů řízení, Ostrava 2001, 95 stran. [20] Kusendová, D. (1996b): Analýza dostupnosti obcí Slovenska. In Sbor. ref. konference Aktivity v kartografii '96, Kartografická spoločnosť SR a Geografický ústav SAV, Bratislava, s. 29-49. [21] Líčeník, J.: Geografie v územním plánování. Skriptum, Brno, VUT Brno, fakulta architektury, 1985, 130 s.. [22] Maryáš, J., Řehák, S., Vystoupil, J., Mládek, J.: Ekonomická geografie I. Skriptum, Brno, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 1995, 138 s., ISBN 80-210-1269-2. [23] Murdych, Z.: Kartometrická analýza centrality krajských měst Československa. Geografický časopis, ročník 21, 1969, 4 s. 277-286. [24] Pavlík, Z., Kühnl, K.: Úvod do kvantitativních metod pro geografy. Praha, SPN, 1981, 267 s. [25] Peňáz, T.: Analýza časové dostupnosti částí obcí v okrese Bruntál z pohledu využití individuální dopravy osobním automobilem. VŠB-TU Ostrava, Institut Geoinformatiky, Ostrava 2003, 9 s.. [26] Peňáz, T.: Zpřesnění liniového dopravního modelu sítě pozemních komunikací pro účely analýzy dopravní dostupnosti. In Sborník referátů z konference „GIS Ostrava 2005“ [27] Peňáz, T.: Hodnocení individuální neveřejné dopravy ve vztahu k vybraným ukazatelům trhu práce. In Sborník referátů z konference „GIS Ostrava 2005“ [28] Rölc, R.: Dopravní dostupnost a regionální význam krajských měst. Geografie - sborník České geografické společnosti, ročník 106, 2001, 4, s. 222-233. [29] Růžička, L.: Dopravní dostupnost zaměstnavatelů v okrese Bruntál. Diplomová práce, VŠB-TU Ostrava, Institut geoinformatiky, Ostrava 2004, 69 stran.. [30] Senjuk, I.: Základy dopravního inženýrství. Logistika a marketing. Skriptum, Praha, ČVUT, fakulta dopravní, 2001, 192 s., ISBN 80-01-02338-9. [31] Švarcová, J.: Ekonomie - stručný přehled. Zlín, CEED, 1999, 265 s.,ISBN 80-902552-2-1. [32] _: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 – dojížďka do zaměstnání a škol - Okres Bruntál. ČSÚ, Praha, 2003, 76 s.. ISBN: 80-250-0635-2


Internetové stránky [I]

Analýzy dopravní obslužnosti a dostupnosti: http://gis.vsb.cz/Vyzkum/GA_CR/GrantPAN/Clanky/Horak.htm

[II]

Dopravní obslužnost: http://new.ecn.cz/doc/old/Enviro/doprava/Texts/obsluznost.html

[III] CHAPS spol. s r. o.: www.chaps.cz [IV] Prostorová analýza nezaměstnanosti: http://gis.vsb.cz/PAN [V] Regionální informační systém: http://ostrava.risy.cz/root_cz.html [VI] Standard ISVS k prostorové identifikaci 008/04.02: http://www.micr.cz/dokumenty/koordinace.htm


DOSTUPNOST ZAMĚSTNAVATELŮ V OKRESE BRUNTÁL

Recommend Documents