AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Národní hospodářství

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V OKRESE BENEŠOV V LETECH

2005 - 2010 bakalářská práce

Autor: Jiří Vorel Vedoucí práce:Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok: 2011

Prohlašuji na svou čest, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

Jiří Vorel V Praze, dne 31.5.2011

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Zdence Vostrovské, CSc. za cenné rady a ochotu při vedení mé bakalářské práce

Seznam zkratek: APZ

Aktivní politika zaměstnanosti

ČR

Česká Republika

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

NIP

Národní individuální programy

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

PPZ

Pasivní politika zaměstnanosti

SÚPM

Společensky účelná pracovní místa

VPP

Veřejně prospěšné práce

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá aktivní politikou zaměstnanosti v okrese Benešov v letech 20052010. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které se vztahují k fungování trhu práce – trh práce, nezaměstnanost a politika zaměstnanosti. V první polovině druhé části je provedena socioekonomická analýza okresu Benešov, na kterou navazuje analýza trhu práce, která obsahuje vývoj nezaměstnanosti ve sledovaném období, strukturu uchazečů na trhu práce a nabídku volných pracovních míst. Zbývající část bakalářské práce je věnována aktivní politice zaměstnanosti. V kaţdém ze sledovaných let je provedena kompletní analýza všech nástrojů, které byly úřadem práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vyuţity. Tato analýza se zaměřuje na mnoţství vynaloţených nákladů na dané nástroje a na počet a strukturu uchazečů. V závěru práce je porovnána efektivnost rekvalifikací v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a projektu Vzdělávejte se a je zhodnocena úspěšnost aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Benešov.

Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, Benešov

JEL klasifikace: J210, J220, J640

Abstract The bachelor thesis is focused on the active employment policy in Benešov district in the years 2005 – 2010.In the theory part there are defined the basic headwords related to the labour market operation – Labour market, Unemployment, andLabour policy. In the first half of the practical part there was done the socio-economic analysis of Benešov district and related labour market analysis which include the unemployment trend in the monitored time, composition of the job applicants and the vacancy supply. The rest of the Bachelor thesis is focused on the active employment policy. In each of the monitored year there was done the entire analysis of each instrument used by the Labour office in terms of active employment policy. This analysis focuses on the amount of expenses used on those instruments and on the number and structure of job applicants. In the conclusion of the thesis there is compared the retaining efficiency in terms of active employment policy, and of the project “Educate yourselves”, and further there is evaluated the successfulness of active employment policy in Benešov district.

Keywords: Labour market, unemployment, aktive employment policy, Benesov

JEL calssification: J210, J220, J640

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 1 1. Trh práce.............................................................................................................................................. 3 1.1 Nezaměstnanost ............................................................................................................................ 5 1.2 Druhy nezaměstnanosti................................................................................................................. 6 1.3 Dopady nezaměstnanosti .............................................................................................................. 8 1.4 Politika zaměstnanosti .................................................................................................................. 9 1.5 Pasivní politika zaměstnanosti .................................................................................................... 11 1.6 Aktivní politika zaměstnanosti .................................................................................................... 12 1.6.1 Nástroje APZ ......................................................................................................................... 13 2. Socioekonomická analýza a trh práce v okrese Benešov .................................................................. 16 2.1 Socioekonomická analýza okresu Benešov ................................................................................. 16 2.2 Vývoj nezaměstnanosti ............................................................................................................... 18 2.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v mikroregionech ........................................................................... 20 2.3 Vývoj evidence uchazečů............................................................................................................. 21 2.4 Struktura žadatelů o práci podle věku ........................................................................................ 22 2.5. Volná pracovní místa .................................................................................................................. 24 3. Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Benešov ............................................................................. 27 3.1 Rok 2005 ...................................................................................................................................... 27 3.2 Rok 2006 ...................................................................................................................................... 29 3.3 Rok 2007 ...................................................................................................................................... 32 3.4 Rok 2008 ...................................................................................................................................... 36 3.5 Rok 2009 ...................................................................................................................................... 40 3.6 Rok 2010 ...................................................................................................................................... 42 3.7 Evropský sociální fond ................................................................................................................. 43 3.7.1 Projekt Vzdělávejte se .......................................................................................................... 44 Závěr ...................................................................................................................................................... 46

Přílohy.................................................................................................................................................... 50 Seznam literatury .................................................................................................................................. 52 Seznam tabulek a grafů ......................................................................................................................... 54

Úvod Nezaměstnanost byla vţdy velkým ekonomickým a sociálním problémem, ale za poslední tři roky došlo v důsledku hospodářské krize k jejímu razantnímu růstu a vstoupila tak do podvědomí široké veřejnosti. Proto jsem si jako téma své bakalářské práce zvolil aktivní politiku zaměstnanosti, která se s tímto fenoménem dnešní doby snaţí bojovat. Pro svoji analýzu jsem si vybral okres Benešov, který patří mezi okresy s nejniţší mírou nezaměstnanosti, ale přesto zde dochází k nárůstu počtu nezaměstnaných a z toho plynoucích problémů. Cílem bakalářské práce je posouzení, zda vynaloţené prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti byly vyuţity efektivně. Zaměřím se na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, na vhodnost jejich pouţití, na výdaje na ně vynaloţené a u rekvalifikací na jejich úspěšnost. Pokusím se srovnat rekvalifikace v rámci aktivní politiky zaměstnanosti s projektem „Vzdělávejte se“ a určit, který je nákladově výhodnější. V teoretické části vyuţiji převáţně kniţních zdrojů a v praktické části budu vyuţívat data ze statistického úřadu, z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a interní zdroje úřadu práce v Benešově. Při psaní své práce vyuţiji metodu analýzy a zároveň aplikuji metodu srovnávací a hodnotící. V první kapitole se budu zabývat fungováním trhu práce a vymezím základní pojmy s tímto trhem spojené. Zaměřím se na nezaměstnanost, druhy nezaměstnanosti a na dopady nezaměstnanosti na společnost. V druhé části této kapitoly přistoupím k politice zaměstnanosti, kde krátce vysvětlím pasivní politiku zaměstnanosti, ale převáţnou část věnuji aktivní politice zaměstnanosti, jejímu fungování a popíši podrobně její nástroje, kterými můţe sniţovat nezaměstnanost. V druhé kapitole provedu socioekonomickou analýzu okresu Benešov a poté popíši situaci na trhu práce v tomto okrese. Budu se zabývat vývojem nezaměstnanosti v okrese a srovnání s ostatními okresy v rámci ČR a také vzdělanostní a věkovou strukturou uchazečů evidovaných úřadem práce. Také uvedu vývoj volných pracovních míst a jejich strukturu. Třetí kapitola je věnována aktivní politice zaměstnanosti v okrese Benešov. Situaci budu analyzovat od roku 2005 do roku 2010. V kaţdém roce popíši všechny nástroje, které byly vyuţity a budu analyzovat strukturu uchazečů, v jak velkém měřítku byly v rámci daného 1

nástroje zastoupeny osoby z rizikových skupin. V této části budou uvedeny náklady na jednotlivé nástroje a jejich úspěšnost při navracení uchazečů do zaměstnání. Kaţdý rok popíši zvlášť, ale vţdy ho budu srovnávat s rokem předchozím. V závěru zhodnotím efektivnost výdajů vynaloţených na aktivní politiku zaměstnanosti a přístup úřadu práce k řešení problému nezaměstnanosti.

2

1. Trh práce Pro zpracování mého tématu bakalářské práce, kterým je aktivní politika zaměstnanosti v okrese Benešov, je nutné vytvořit si teoretický rámec, na základě kterého vysvětlím, jak funguje trh práce a pojmy s ním spjaté. Trh práce je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou, jako na kaţdém jiném trhu. Nabídka práce je reprezentována lidmi, kteří přichází na trh a nabízejí svou práci. Poptávku po práci vytváří převáţně firmy, které hledají pracovní sílu. Jedná se tedy o trh jako kaţdý jiný, kde existuje poptávka a nabídka, ale přesto je tento trh velmi odlišný od ostatních. Nepoptává se zde zboţí jako na jiných trzích, ale předmětem poptávky je práce, kterou vykonávají lidé. Lidé jsou specifický případ výrobního faktoru, který je nadán myšlením. Poptávka a nabídka práce jsou tedy dva faktory trhu práce. Třetím neméně důleţitým faktorem je mzda, která slaďuje poptávku a nabídku práce.1 „Nabídkou práce se míní počet pracovníků, které má ekonomika k dispozici nebo počet hodin odpracovaných při výdělečné činnosti v továrnách, na farmách a v jiných podnicích, ve vládě nebo neziskových institucích. Nabídka práce podmiňuje, jak bohatství společnosti, tak ţivotní úroveň jednotlivců.“2 Nabídka práce je v podstatě rozhodování, jestli člověk bude pracovat nebo si bude raději uţívat volného času. Volný čas je statek, který vstupuje do rozhodování člověka, kdyţ porovnává, jestli má pracovat, aby si za mzdu mohl koupit ostatní statky, nebo aby nepracoval a uţíval si volného času. Cena volného času je určena mzdou, o kterou přicházíme, pokud se rozhodneme nepracovat.3 „Poptávka po práci je odvozenou poptávkou, která závisí na poptávce spotřebitelů po finálních statcích, které se pomocí práce vyrábí, a která závisí na omezeních, v nichţ nebo s nimiţ firma pracuje“4 Mzda je odměna za vykonanou práci, proto tedy pokud se člověk rozhoduje, zda bude pracovat nebo ne, porovnává jeho uţitek z volného času s uţitkem ze mzdy. Jedná se o prostředek, který umoţní člověku koupit si určité statky nebo sluţby. Z toho vyplývá, ţe mzda je cenou volného času. Mnoţství nabízené práce je ovlivňováno velikostí odměny, kterou člověk za práci dostane. V případě růstu mzdy by mělo být nabízeno více práce, ale není to tak jednoznačné. Při růstu mzdy totiţ působí dva efekty. Tím prvním je substituční efekt, který při zvýšení mzdy zapříčiní, ţe člověk bude nabízet více práce a bude si dopřávat méně volného času, bude 1

Jírová H. Trh práce a politika zaměstnanosti, 1999, str. 7 Jírová H. Trh práce a politika zaměstnanosti, 1999, str 8 3 Holman R. Ekonomie, 2002, str. 270 4 Jírová H. Trh práce a politika zaměstnanosti, 1999, str. 9 2

3

nahrazovat volný čas prací. Druhým efektem, který působí proti substitučnímu, je efekt důchodový. Mzda je důchodem a její zvýšení tak logicky zvýší i důchod a při zvýšeném důchodu si člověk můţe dovolit kupovat více statků. Jedním ze statků je i volný čas a to vysvětluje, proč při zvýšení mzdy bude docházet ke sniţování nabízené práce. Nemůţeme tedy jednoznačně určit, jaký vliv bude mít zvýšení mzdy na nabízené mnoţství práce. Kdyţ bude převaţovat substituční efekt nad důchodovým, tak mnoţství nabízené práce vzroste a v opačném případě dojde k poklesu nabízenému mnoţství práce.5 Vliv na zvýšení mzdy má další z faktorů působících na trhu práce a tím jsou odbory. Odbory jsou seskupení zaměstnanců, kteří jednají se zaměstnavatelem a snaţí se vyjednat si lepší podmínky pro práci a vyšší mzdu. K vyjednání vyšší mzdy mají k dispozici několik nástrojů. Jedním z nich je omezování nabídky práce. Odbory se pokusí zaměstnavatele přesvědčit, aby zaměstnával pouze určitou skupinu lidí. Dochází tak k diskriminaci a sníţí se tím nabídka práce, dojde k propouštění a zvýší se mzda. Dalším nástrojem, který má stejný efekt jako sníţení nabídky práce, je zvýšení standardních mzdových sazeb. Poţadavkem jsou větší mzdy, které zapříčiní opět sníţení zaměstnanosti. Třetím nástrojem odborů je způsobit zvýšení poptávky po práci. Odbory propagují výrobky z určitého odvětví, které jsou poté více ţádány a zaměstnavatelé tak musí najímat více zaměstnanců. Důsledkem je nejen zvýšení zaměstnanosti, ale i zvýšení mzdy. Posledním nástrojem je boj proti monopolní moci podnikatelů. Tento nástroj byl vyuţíván spíše v minulosti, kdy se firmy snaţily udrţovat nízkou mzdu a odbory musely tlačit na zvýšení mzdy a tím i na zvýšení zaměstnanosti. 6 Trh práce je znázorněn na následujícím grafu. Na svislou osu se nanáší mzdová sazba a na vodorovné ose se vyznačuje mnoţství práce. Poptávka po práci má klesající tendenci, protoţe při niţší mzdě si můţe zaměstnavatel dovolit zaměstnat více zaměstnanců. Nabídka po práci je naopak rostoucí. Při vyšších mzdách budou lidé nabízet více práce. V průsečíku těchto dvou křivek se nachází trh práce v rovnováze. Tento průsečík je na vertikální ose označen bodem We, který představuje rovnováţnou mzdu. Pokud by mzda nabývala jiné hodnoty, vyvolalo by to na trhu práce nerovnováhu. Niţší mzda by způsobovala, ţe by lidé nabízeli příliš málo práce a naopak při vyšší mzdě bude nedostatek pracovních míst a vznikne nezaměstnanost.

5 6

Holman R. Ekonomie, 2002, str. 269 Jírová H. Trh práce a politika zaměstnanosti, 1999, str. 16

4

Graf č.1: Trh práce

Zdroj: Židková J. Trh práce, dostupný na http://maveko.blog.cz/0911. Převzato 15.5.2011

1.1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je situace na trhu práce, kdy převyšuje nabídka práce poptávku. Pro určení nezaměstnanosti je nutné, vymezit pojem nezaměstnaný, protoţe ne kaţdý člověk, který nemá práci, je nezaměstnaný. Obyvatele si rozdělíme do dvou skupin. První skupinou jsou osoby ekonomicky aktivní a druhou tvoří osoby ekonomicky neaktivní. Skupina osob ekonomicky aktivních se dále dělí na dvě podskupiny, na zaměstnané a nezaměstnané. Zaměstnané osoby jsou definovány jako lidé starší 15-ti let, kteří mají placené zaměstnání.

Naopak

nezaměstnaní jsou osoby starší 15-ti let, které nemají placené zaměstnání, ale práci si hledají a pokud nastane moţnost jejich zaměstnání, tak jsou schopni do 14 dnů nastoupit do práce. Ostatní obyvatelstvo, které nespadá ani do jedné z těchto podskupin, zařadíme do ekonomicky neaktivních obyvatel. Do této skupiny se řadí hlavně děti a důchodci, kteří tvoří její převáţnou část.7

7

Pavelka T. Makroekonomie – Základní kurz, 2007, str. 116

5

Pokud máme nadefinováno, kdo patří do ekonomicky aktivního obyvatelstva, můţeme pak změřit nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti se určuje poměrem počtu nezaměstnaných a ekonomicky

aktivních

obyvatel.

Touto

metodou

se

zjišťuje

míra

registrované

nezaměstnanosti. Podle tohoto vzorce se nedá zjistit skutečná míra nezaměstnanosti, která je o něco vyšší, neţ registrovaná. Většina nezaměstnaných se přihlásí na úřad práce, kde pobírají podporu v nezaměstnanosti a s pomocí úřadu práce si hledají volné pracovní místo, ale jsou i tací, kteří se na úřad práce nepřihlásí. Příkladem můţe být přechod člověka z jednoho zaměstnání do druhého nebopři ztrátě nároku na podporu v nezaměstnanosti, která se vyplácí pouze do určité doby evidence na úřadu práce.8 Speciálním případem je plná zaměstnanost, kdy neexistují nezaměstnaní lidé. Tento jev nastane v případě, kdy všichni lidé, kteří jsou schopni práce, mají zaměstnání. Tato situace je ale dosti nepravděpodobná a proto bude vţdy nějaká nezaměstnanost existovat.9

1.2 Druhy nezaměstnanosti Existují čtyři druhy nezaměstnanosti: -

frikční

-

sezónní

-

strukturální

-

cyklická

Frikční nezaměstnanost je často nazývána jako normální nezaměstnanost. Je vyvolána přechodem zaměstnance z jednoho zaměstnání do druhého. Důvodem přechodu bývají převáţně lepší pracovní podmínky, za kterými můţeme spatřovat vyšší mzdu, moţnost kariérního postupu, ale i pokud zaměstnanec registruje určité problémy u svého zaměstnavatele a chce předejít moţnému propuštění nebo sníţení mzdy. Tato nezaměstnanost je spíše krátkodobého rázu. Zpravidla se jedná o dobu do tří měsíců, kdy osoba sbírá informace o volných místech na trhu práce a hledá pro sebe vhodné místo. Dobrovolné opuštění pracovního místa a hledání si nového, signalizuje dobré pracovní podmínky na trhu práce.10

8

Holman R. Ekonomie, 2002, str. 287 Fishman, B.G. Employment, Unemployment and Economic Growth, 1969 10 Němec O. Lidské zdroje na trhu práce, 2002, str. 57 9

6

Druhým typem je sezónní nezaměstnanost. Stejně jako předchozí typ je krátkodobého rázu. Nastává pouze v odvětvích, které jsou závislé na ročních obdobích. Mezi odvětví ohroţené sezónní nezaměstnaností řadíme hlavně zemědělství, stavebnictví a turistický ruch. Omezení činnosti v těchto odvětvích vyvolá následné omezení v odvětvích, které jsou na nich závislé, například zpracovatelský průmysl je závislý na zemědělství. Úřad práce můţe sniţovat důsledky této nezaměstnanosti tím, ţe bude v období, kdy jsou tyto odvětví nečinné, kompenzovat zaměstnancům určitou část jejich mzdy.11 Strukturální nezaměstnanost vzniká klesající poptávkou po určité profesi. Tento jev je vyvolaný strukturálními změnami v ekonomice. Některá odvětví se smršťují a dochází tak k propouštění zaměstnanců, ale zároveň některá odvětví expandují a mají rostoucí poptávku po profesích v jejich oboru. Délka strukturální nezaměstnanosti je často delší, neţ tomu je v předcházejících dvou případech. Pokud je zaměstnanec propuštěn z práce, v oboru který má vystudovaný nebo ve kterém je vyučen a odvětví tohoto oboru se smršťuje, pak takto nezaměstnaná osoba musí hledat uplatnění v jiném odvětví. Určitý čas zabere zorientování se na trhu práce a další dobu zabere rekvalifikace, kterou musí podstoupit, aby mohl do jiného odvětví nastoupit. Tím jak se mění struktura poptávky, tak se neustále mění struktura ekonomiky. Těmto strukturálním změnám se nelze vyhnout a jsou nezbytnépro neztracení konkurenceschopnosti země vůči zahraniční, nemělo by docházet k potlačování těchto změn.12 Tato nezaměstnanost ohroţuje hlavně méně přizpůsobivé osoby. K této skupině osob se řadí převáţně vdané ţeny s dětmi, starší osoby a osoby se sníţenou pracovní schopností. Čím flexibilnější člověk je, tím méně je strukturální nezaměstnaností ohroţen.13 Cyklická nezaměstnanost je posledním druhem nezaměstnanosti. V tomto případě můţeme spatřovat určitou podobu se strukturální nezaměstnaností, ale je makroekonomického rázu. Nejedná se o pokles zaměstnanosti jen v určitých odvětvích, ale v celé ekonomice. Tato nezaměstnanost je spjata s hrubým domácím produktem. Pokud produkt klesá, tak roste nezaměstnanost. Kdyţ produkt roste, tak naopak klesá nezaměstnanost. Nabídka práce převyšuje poptávku v případě, ţe ekonomika se nachází v recesi.14 Příčiny cyklické nezaměstnanosti můţou být jak na domácím trhu, tak i na zahraničním. Běţným příkladem vzniku této nezaměstnanosti na domácím trhu jsou firmy, které příliš mnoho investovaly do zásob, po kterých není na trhu odpovídající poptávka, proto musí výrobu zpomalit a dochází 11

Němec O. Lidské zdroje na trhu práce, 2002, str. 58 Holman R. Ekonomie, 2002, str. 289 13 Němec O. Lidské zdroje na trhu práce, 2002 str. 59 14 Pavelka T. Makroekonomie – Základní kurz, 2007, str. 120 12

7

k propouštění. Příčinou ze zahraničí, je pokles poptávky po zboţí, které domácí firma vyváţí. Firmě se sníţí vývoz, a kdyţ neprodá zboţí na domácím trhu, musí sníţit výrobu a propouštět zaměstnance.15

1.3 Dopady nezaměstnanosti Nezaměstnanost se ukázala jako jeden z nejnaléhavějších problémů, kterému čelí země EU od roku 1990. Důvodem jsou její dopady. Nezaměstnanost sniţuje výstup a celkové příjmy ekonomiky, zvyšuje nerovnost mezi lidmi a vyvolává u lidí psychické problémy.16Dopady nezaměstnanosti tedy mají nejen negativní efekt na ekonomiku, ale vyvolávají také sociální problémy. Pro určení ekonomických dopadů, je nutné osvětlit si pojem přirozená míra nezaměstnanosti.17 Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá takové míře nezaměstnanosti, při které je trh práce v rovnováze. Podmínku přirozené míry nezaměstnanosti vyjadřuje vzorec:

σxL=φxU Kde

σjemíra ztráty práce L je počet zaměstnaných

φje míra nalézání práce U je počet nezaměstnaných Z tohoto vzorce vyplývá, ţe pokud počet lidí, kteří opustí zaměstnání, se rovná počtu osob, které do zaměstnání nastoupí, pak se tento stav na trhu práce nazývá přirozenou mírou nezaměstnanosti. Výši této míry ovlivňují dva faktory. První je informovanost lidí na trhu práce. Čím lépe jsou lidé na trhu práce informování o volných pracovních místech, tím více jich nalézá práci a sniţuje se přirozená míra nezaměstnanosti. Opačný účinek má vyšší podpora v nezaměstnanosti, která je druhým faktorem ovlivňujícím přirozenou míru nezaměstnanosti. Vyšší podpora motivuje lidi setrvávat delší dobu na úřadu práce a čekat na

15

Holman R. Ekonomie, 2002, str. 291 Borooah V. Growth, Unemployment, Distribution and Goverment, 1996, str.24 17 Pavelka T. Makroekonomie – Základní kurz, 2007, str. 127 16

8

pro ně nejlepší pracovní místo a nevzít tak první, které jim úřad práce nabídne.18 Při určování negativních ekonomických dopadů se porovnává skutečná míra nezaměstnanosti s přirozenou mírou nezaměstnanosti. V případě, ţe skutečná míra nezaměstnanosti je vyšší, pak se daná ekonomika nachází pod potenciálním produktem. Potenciální produkt, je takový produkt, který ekonomika produkuje při plném vyuţití všech zdrojů, k čemuţ v případě převaţující skutečné míry nezaměstnanosti nad přirozenou míru nezaměstnanosti nedochází.19 „Tento vztah zachycuje Okunův zákon, který říká, je-li skutečná míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad úrovní přirozené míry nezaměstnanosti, skutečný produkt bude o 2 procentní body pod svou potenciální úrovní. „

20

Nezaměstnanost nemá pouze negativní dopady na celou

ekonomiku, ale důsledky nezaměstnanosti pociťují i jednotlivci, kterých se přímo i nepřímo týká. Vzniká mnoho sociálních problémů, které se s délkou nezaměstnanosti více prohlubují. Lidé, kteří jsou delší dobu nezaměstnaní, mají větší tendence k alkoholismu, sebevraţdám a k různým druhům kriminality.21

1.4 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je definována jakou soubor nástrojů, s jejichţ pomocí se nastoluje rovnováha na trhu práce a dochází k efektivnějšímu vyuţívání pracovních sil. Tato politika je nejen v kompetenci státu, ale v poslední době se touto politikou zabývá i Evropská unie. Politika zaměstnanosti se snaţí nenarušit fungování trhu práce, ale spíše dopomáhat k nastolení rovnováhy, pokud existuje nerovnost mezi poptávkou po práci a nabídkou. V kaţdém státě spadá problém nezaměstnanosti pod hospodářskou politiku, která se snaţí podpořit ekonomický růst a vytvořit nová pracovní místa. Politika zaměstnanosti si klade za cíl rozvoj infrastruktury na trhu práce, vytváření nových pracovních míst, zvýšení adaptability pracovní síly a pomocí podpor v nezaměstnanosti pomáhat dočasně nezaměstnaným. 22 „Jedním ze základních práv občana je právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, bravu pleti, pohlaví, jazyk, náboţenství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo

18

Holman R. Makroekonomie, str. 160 Pavelka T. Makroekonomie – Základní kurz, 2007, str. 127 20 Pavelka T. Makroekonomie – Základní kurz, 2007, citováno: str. 127 21 Pavelka T. Makroekonomie – Základní kurz, 2007, str. 128 22 Krebs V. Sociální politika, 2007, str. 296 19

9

příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk.“23 Státní politika zaměstnanosti v ČR je upravena zákonem č.435/2004 Sb. Cílem této politiky je umoţnit kaţdému právo na zaměstnání, které je uvedeno v předchozím odstavci. Dále monitoruje situaci na trhu práce a danou situaci vyhodnocuje, vydává opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů, vytváří a koordinuje programy v rámci politiky zaměstnanosti, provádí aktivní politiku zaměstnanosti, hospodaří s prostředky, které jsou vynakládány

na

politiku

zaměstnanosti,

poskytuje

informační,

poradenské

a

zprostředkovatelské sluţby, vyplácí podpory v nezaměstnanosti a zajišťuje rovnocenné postavení osob na trhu práce. Státní politika zaměstnanosti v ČR je vykonávána Ministerstvem práce a sociálních věcí a úřady práce.24 Ministerstvo práce a sociálních věcí má v oblasti politiky zaměstnanosti tyto funkce: -

sledovat a vyhodnocovat situaci na trhu práce

-

zpracovávat koncept státní politiky zaměstnanosti

-

připravovat programy opatření při dalším uplatnění zaměstnanců

-

spravovat prostředky na zabezpečování politiky zaměstnanosti

-

vykonávat kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti

-

zabezpečovat projekční řešení

-

řídit úřady práce25

Druhým orgánem vykonávajícím politiku zaměstnanosti jsou úřady práce, které mají působnost omezenou podle hranic okresu, ve kterém působí. Cílem úřadů práce je podávat informace o situaci na trhu práce, poskytovat poradenství v oblasti trhu práce, zprostředkovávat uchazečům práci a pomáhat vytvářet nová pracovní místa.26 Politiku zaměstnanosti můţeme rozdělit na malou a velkou. Zatímco malá politika se zaměřuje na regionální problémy zaměstnanosti, tak velká politika zaměstnanosti působí plošněji. Velká politika zaměstnanosti se nezaměřuje pouze na problém nezaměstnanosti, ale jedná se o celou škálu problémů v rámci hospodářské politiky. Mezi tyto oblasti se řadí 23

Němec O. Lidské zdroje na trhu práce, 2002, citováno: str. 69 Portál veřejné správy ČR, dostupný na: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place citace 17.5.2011 25 Němec O. Lidské zdroje na trhu práce, 2002, citováno: str. 74 26 Krebs V. Sociální politika, 2007, str. 304 24

10

platební bilance, inflace a ekonomický růst. Při uplatňování této politiky nastává problém „trade off“. Příkladem můţe být sniţování inflace, které ale vyvolá vyšší nezaměstnanost. Existují dva hlavní přístupy, jak tuto politiku provádět. Prvním je keynesiánská koncepce, která zastává přístup rozpočtové stimulace, tedy státní zásahy do fungování trhu. Opačný koncept prosazuje neokonzervativní hospodářská politika, která odsuzuje zásahy státu do ekonomiky a věří, ţe trh si poradí sám. Malá politika zaměstnanosti odpovídá činnosti úřadů práce.27 Další moţné dělení politiky zaměstnanosti je na pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti.

1.5 Pasivní politika zaměstnanosti

Cílem pasivní politiky zaměstnanosti je zabezpečit osobu, která přišla o zaměstnání a pomoci ji tak překlenout období, neţ nastoupí do práce nové. Zabezpečení spočívá v pobírání finanční podpory, která nezaměstnanému náleţí, pokud splní podmínky, které určuje zákon č.435/2004 Sb. Doba, po kterou nezaměstnaný podporu pobírá, se odlišuje podle dosaţeného věku: -

do 50 let - 5 měsíců

-

50 – 55 let – 8 měsíců

-

nad 55 let – 11 měsíců

Odlišuje se také výše podpory, kterou uchazeč pobírá. Faktorem, který určuje tuto výši je délka evidence uchazeče na úřadu práce. Podpora je vyměřována z průměrného čistého měsíčního výdělku v předchozím zaměstnání a největší část z ní dostane uchazeč v prvních dvou měsících, kdy podpora činí 65 % z předchozího výdělku. Za další dva měsíce dostane uchazeč o 15 % méně a po zbývající dobu jeho evidence pobírá 45 % z jeho předchozího výdělku. Nejvyšší moţná měsíční podpora v nezaměstnanosti byla pro rok 2011 stanovena 13 528 Kč.28 Největším problémem, který se týká pasivní politiky zaměstnanosti, je stanovení výše podpory. Pokud je podpora v nezaměstnanosti příliš vysoká, pak lidé raději budou setrvávat v evidenci na úřadu práce a nebudou motivováni si hledat zaměstnání. Dalším problémem je obrovský nárůst finančních prostředků vynaloţených na PPZ a tím zatíţení státního rozpočtu. 27 28

Němec O. Lidské zdroje na trhu práce, 2002, str. 71 Portál veřejné správy ČR, dostupné na: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place, citace 17.5.2011

11

V předchozích letech se výdaje na PPZ a APZ téměř vyrovnávaly, ale v roce 2009 výdaje na PPZ byly trojnásobné, neţ výdaje vynaloţené na APZ.29

1.6 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politice zaměstnanosti věnuji více prostoru, protoţe pro moji práci je její znalost základním předpokladem. V 70. a 80. letech docházelo v západní Evropě k rozšiřování nezaměstnanosti. Rostoucí nezaměstnanost vyvolala myšlenku aktivní politiky zaměstnanosti. Začaly vznikat různé koncepty, jak tuto situaci řešit a eliminovat nezaměstnanost. V 90. letech došlo k posílení role APZ, která se musela vypořádat s vývojem ekonomiky. Vznikl tak velmi účinný nástroj, který je dnes hojně vyuţíván. Zaměřuje se na stranu nabídky práce, ale neopomíná ani na poptávku práce. Základním cílem APZ je sniţování nezaměstnanosti. Tohoto cíle se nesnaţí dosáhnout vytvářením umělých pracovních míst a omezováním efektivní nabídky práce, ale jde cestou, kde je kladen důraz na přizpůsobení, zaměstnatelnost a flexibilitu. Zaměřuje se i na sociální hledisko, kdy se snaţí udrţet kvalitu lidského kapitálu a zamezit sociálnímu vyloučení uchazeče.30 Aktivní politika zaměstnanosti31 -

podporuje sociální průchodnost ekonomické reformy

-

podporuje sociálně ekonomický rozvoj v regionech

-

sniţuje finanční náročnost státního rozpočtu na PPZ

-

zabezpečuje informační a zprostředkovatelské sluţby

-

obsahuje kvalifikační a rekvalifikační programy

-

pomáhá rizikovým skupinám obyvatelstva a snaţí se odstraňovat bariéry

-

vytváří podmínky pro územní mobilitu pracovních sil

-

poskytuje finanční podporu a poradenskou činnost začínajícím podnikatelům, podporuje malé a střední podnikání

-

nabízí moţnost veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst

-

poskytuje příleţitost sebezaměstnávání

29

Portál veřejné správy ČR, dostupné na: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place, citace 17.5.2011 Němec O. Lidské zdroje na trhu práce, 2002, str. 133 31 Jírová H. Trh práce a politika zaměstnanosti, 1999, citace: str. 30 30

12

1.6.1 Nástroje APZ Realizace aktivní politiky zaměstnanosti probíhá pomocí nástrojů, které mají dopomoci hlavně rizikovým skupinám (mladiství do 25 let, osoby starší 50 let, dlouhodobě nezaměstnaní a osoby se zdravotním postiţením) k lepší pozici na trhu práce. APZ má k dispozici celkem devět nástrojů: -

rekvalifikace

-

veřejně prospěšné práce

-

společensky účelná pracovní místa vyhrazená

-

společensky účelná pracovní místa zřízená

-

společensky účelná pracovní místa zřízená za účelem výkonu samostatně výdělečné činnosti

-

chráněná pracovní místa

-

chráněné pracovní dílny

-

příspěvek na zapracování

-

příspěvek na podnikatelský program32

Rekvalifikace Rekvalifikace se vyuţívají hlavně u strukturální nezaměstnanosti, kdy uchazeč potřebuje získat nové dovednosti a vědomosti, aby mohl najít nového zaměstnavatele. Náklady na rekvalifikaci hradí příslušný úřad práce. Základním bodem je stávající kvalifikace uchazeče a následně dochází k jejímu rozšiřování nebo uchazeč můţe získat zcela novou kvalifikaci. Rekvalifikace probíhají ve vzdělanostních programech, v programech k získání konkrétní pracovní dovednosti, ale i v rámci mezinárodních vzdělávacích programů. Z povahy rekvalifikací se tento nástroj příliš neuplatňuje na osoby, které se blíţí důchodovému věku, z důvodu jejich malého zájmu učit se nové věci vzhledem k jejich věku.33 O rekvalifikaci si můţe zaţádat i zaměstnavatel, aby bylo umoţněno jeho zaměstnancům další pracovní uplatnění. Zde má velký vliv povaha pracovních smluv, které jsou uzavírány mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Lidé, kteří mají smlouvu na dobu určitou, budou mnohem méně ochotní podstoupit rekvalifikace, neţ zaměstnanci s pracovní smlouvou na dobu

32 33

Ministerstvo práce a sociálních věcí, dostupné na: http://www.mpsv.cz/cs/10165, citace 18.5.2011 Integrovaný portál MPSV, dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz citace 18.5.2011

13

neurčitou. To samé platí pro zaměstnance s částečným úvazkem, kteří nebudou mít tak velký zájem o rekvalifikace, neţ zaměstnanci na plný úvazek.34 Veřejně prospěšné práce Tento nástroj APZ se vyuţívá převáţně pro těţko umístitelné uchazeče, u kterých je obtíţné umístit je na jiné pracovní místo. Právě na VPP se umísťují osoby starší 50 let, na rozdíl od rekvalifikací. Veřejně prospěšné práce jsou vytvořená místa na určitý časový úsek, který nesmí přesáhnout dobu jednoho roku. Velmi často jsou na tyto práce nasazováni uchazeči opakovaně. Většinu míst, které mají povahu veřejně prospěšných prací, zřizují obce. Zaměstnavateli můţou být úřadem práce uhrazeny aţ celkové náklady na jednoho pracovníka a to včetně sociálního a zdravotního pojištění. 35 Společensky účelná pracovní místa Úřad práce vynakládá finanční prostředky na vytvoření společensky účelných pracovních míst, aby na ně mohl umístit takové uchazeče, které nelze umístit na jiné volné pracovní místo. Struktura uchazečů, kteří jsou v rámci tohoto nástroje umísťováni na pracovní místa, je velmi podobná struktuře uchazečů umísťovaných na veřejně prospěšné práce. Společensky účelná pracovní místa se vytváří v případě nízkého stavu nabízených volných pracovních míst v dané profesi nebo v daném území. Aby bylo toto místo vytvořeno, musí písemný návrh na vytvoření schválit poradní sbor. Existují dva druhy společensky účelných pracovních míst. Tím prvním je pracovní místo, na které bude umístěn uchazeč, který je evidován na úřadu práce a není pro něj jiné vhodné místo. Ţádost o vytvoření toho místa musí mít písemnou podobu, která se podává na úřad práce a pracovní místo musí být vytvořené nejméně na dva roky. Druhým typem je společensky účelné pracovní místo, kde bude vykonávána samostatně výdělečná činnost. U tohoto nástroje APZ nevzniká právní nárok na uhrazení nákladů úřadem práce, jako u rekvalifikací a VPP. Úřad práce má určité moţnosti, jak podpořit tyto vytvořená pracovní místa. Můţe poskytnout nevratnou finanční výpomoc, poskytnout dotaci na úhradu mezd nebo úhradu úroků z úvěrů a v neposlední řadě můţe poskytnout účelově určenou dotaci.36

34

Arulampalam W. Booth A. Exclusion, Employment and opportunity, 1998, str.65 Integrovaný portál MPSV, dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz citace 18.5.2011 36 Němec O. Lidské zdroje na trhu práce, 2002, str. 144 35

14

Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa Tento nástroj APZ je pouţíván převáţně k umístění osob, které mají změněnou pracovní schopnost, protoţe podmínkou takového pracoviště je, aby minimálně 60 % zaměstnanců mělo změněnou pracovní schopnost. Chráněné pracoviště můţe být zřízeno i v domácnosti osoby, která má změněnou pracovní schopnost. Chráněné pracovní místo nebo dílna můţe vzniknout pouze po podání písemné ţádosti na příslušný úřad práce a toto místo musí být vytvořeno nejméně na dobu dvou let. Stejně jako u SUPM neexistuje právní nárok na příspěvek. Úřad práce můţe poskytnout zaměstnavateli příspěvek jednak na zřízení pracovního místa, ale můţe mu i uhradit určitou část nákladů spjatých s provozem chráněné dílny nebo chráněného pracovního místa. Zároveň můţe dostat příspěvek na vybavení pracovními prostředky uchazeč, který bude provozovat samostatně výdělečnou činnost a má změněnou pracovní schopnost.37 Příspěvek na zapracování Předpokladem

poskytnutí

příspěvku

na

zapracování

je

písemná

dohoda

mezi

zaměstnavatelem a úřadem práce, kdy zaměstnavatel hodlá zaměstnat takového uchazeče, který spadá do skupiny uchazečů, kterým je věnována zvýšená péče. Tento příspěvek můţe zaměstnavatel pobírat maximálně po dobu tří měsíců a jeho výše je limitována polovinou minimální mzdy osoby, která daného uchazeče zapracovává.38 Příspěvek na podnikatelský program Tento příspěvek je poskytován úřadem práce zaměstnavateli po dobu maximálně 6 měsíců, pokud by zaměstnavatel nedokázal uloţit všem svým zaměstnancům dostatek práce, protoţe přechází na nový podnikatelský program. Změna podnikatelského programu musí vyvolat změnu výroby nebo změnu poskytování sluţeb, při kterém se zcela změní technologie výroby nebo dojde ke změně předmětu podnikání, která musí být zapsána v obchodním rejstříku. Příspěvkem se rozumí částečné uhrazení mzdy zaměstnanců, ale její výše je limitována polovinou minimální mzdy. 39

37

Němec O. Lidské zdroje na trhu práce, 2002, str. 149 Integrovaný portál MPSV, dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz citace 18.5.2011 39 Integrovaný portál MPSV, dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz citace 18.5.2011 38

15

2. Socioekonomická analýza a trh práce v okrese Benešov 2.1 Socioekonomická analýza okresu Benešov V této části bakalářské práce se budu věnovat socioekonomické analýze okresu Benešov. Z geografického hlediska je okres Benešov součástí Středočeského kraje, kde je situován do střední části Čech. Sousedí s devíti okresy z třech různých krajů. Ze Středočeského kraje to jsou okresy Kolín, Kutná Hora, Praha-západ, Praha-východ a Příbram. Další kraj je Vysočina s okresy Havlíčkův-Brod a Pelhřimov a Jihočeský kraj s okresy Tábor a Písek. Rozlohou 1475 km2 se řadí na druhé místo ve Středočeském kraji mezi okresy a zaujímá 13,4 % z celkové rozlohy kraje. Z toho 28 % tvoří lesy a 62 % zemědělská půda. Okres Benešov má 114 obcí.40 Současný okres Benešov vzniká roce 1960 sloučením okresů Benešov, Vlašim a dalších obcí z okresů Votice, Sedlčany, Ledeč nad Sázavou a Jílové. Od tohoto roku se měnil počet obcí na finálních 114. Z tohoto počtu má status města 9 obcí, kterými jsou Benešov, Bystřice, Neveklov, Pyšely, Sázava, Trhový Štepánov, Týnec nad Sázavou, Vlašim a Votice. Obec Pyšely přešla z okresu Praha-východ do okresu Benešov v roce 1996 a v roce 2000 přibyla obec Sázava. Počet obyvatel na konci roku 2009 činil 94 091. Největší přírůstek obyvatel byl v roce 2000, kdy se přidala obec Sázava s 3668 obyvateli.41 Mezi rokem 1970 a 1980 docházelo k integracím obcí a jejich počet se sníţil na 76. K jejich navýšení došlo v roce 1991, kdy se osamostatnilo 25 obcí. Na finální počet 114 obcí se okres Benešov dostal v roce 2001. Během těchto integračních přesunů došlo k výraznému přesunu obyvatelstva do měst. Oproti roku 1961, kdy podíl městského obyvatelstva tvořil 16,9 %, tak v roce 2001 byl podíl městského obyvatelstva více jak 50 %.V posledních deseti letech převaţuje imigrace nad emigrací v okresu. Největší přírůstek stěhováním 940 obyvatel byl v roce 2007.42

40

Český statistický úřad, dostupné na http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_benesov citace 26.3.2011 41 Český statistický úřad, dostupné na http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_benesov citace 26.3.2011 42 Český statistický úřad, dostupné na http://www.czso.cz/xs/edicniplan.nsf/o/13-2131-03-1_2_vyvoj_sidelni_struktury citace 26.3.2011

16

Tabulka č. 1: Struktura obyvatelstva v okrese Benešov v roce 2009 Věková kategorie

Počet obyvatel

0-14

13 670

15-64

66 068

65+

14 353

Zdroj:

Vlastní

tvorba

na

základě

údajů

převzatých

26.3.2011

dostupných

na

http://www.czso.cz/xs/edicniplan.nsf/o/13-2131-03--1_2_vyvoj_sidelni_struktury

Hospodářství okresu bylo dříve zaměřené na zemědělství, ale postupně docházelo k industrializaci. V současnosti se k nejvýznamnějším odvětvím řadí potravinářský průmysl (Benešov a Trhový Štepánov), strojírenství (Benešov, Týnec nad Sázavou a Vlašim), hutnictví (Týnec nad Sázavou), elektronika (Benešov) a sklářství (Sázava). Nejvýznamnější podniky v oblasti průmyslu jsou Jawa v Týnci nad Sázavou, Danone v Benešově a Rabbit Trhový Štěpánov. Zemědělství tvoří 6,1 % z převaţující činnosti, čímţ se řadí na čtvrté místo za maloobchod s 14,1 %, průmysl s 14,5 % a stavebnictví s 15,2 %. Na konci roku 2009 bylo evidováno 24 218 subjektů v registru ekonomických subjektů.43 Školství má v okrese Benešov hojné zastoupení. Je zde sice absence vysoké školy, ale můţeme zde najít dvě vyšší odborné školy – Soukromá Vyšší zdravotnická škola – Diplomovaný oční technik ve Vlašimi a Vyšší odborná škola zemědělská v Benešově. Středoškolskému vzdělání dominují dvě gymnázia v Benešově a Vlašimi. Velmi dobře vykrytá je síť se základním vzděláním.44 Benešovsko dominuje rozmanitou krajinou s vodními toky, které umoţňují velké moţnosti v oblasti rekreace, turistiky a návštěvu kulturních památek. Nejvýznamnější kulturní památkou je bezesporu zámek Konopiště. Další oblíbenou kulturní památkou je zámek Jemniště, gotický hrad Český Šternberk, zámek Líšno a románský hrad v Týnci nad Sázavou. V okrese Benešov se nachází mnoho církevních památek, příkladem je románský kostel v Pořičí nad Sázavou, kostel v Kondraci a zřícenina kostela v Benešově. Významnou

43

Český statistický úřad, dostupné na http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_benesov citace 26.3.2011 44 Český statistický úřad, dostupné na http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_benesov citace 26.3.2011

17

turistickou destinací je chráněná krajinná oblast Blaník. V CHKO Blaník se nachází jak historické, tak archeologické památky.45

2.2 Vývoj nezaměstnanosti

Obrázek č.1: Okres Benešov

V této části bakalářské práce se budu věnovat analýze vývoje nezaměstnanosti v okrese Benešov. Data jsem čerpal z internetového portálu ministerstva práce a sociálních věcí a z úřadu práce v Benešově. Okres Benešov spadá do středočeského kraje, který v rámci ČR

patří

ke

krajům

s nejniţší

nezaměstnaností. Hlavním důvodem této nízké nezaměstnanosti je výhodná poloha

Zdroj: dostupné na http://www.stredocesky-krajfirmy.cz/ převzato 9.4.2011.

středočeského kraje, který se rozkládá kolem hlavního města Prahy. V tabulce č. 2 je vidět vývoj míry nezaměstnanosti od roku 2005 do prvního pololetí roku 2010. Okres Benešov se v kaţdém ze zkoumaných šesti let pohybuje na čtvrté příčce s nejniţší mírou nezaměstnanosti. Průměrná míra nezaměstnanosti ve zkoumaném období činí 5,6 %. Průměrná míra nezaměstnanosti okresu Benešov v letech 2005 aţ 2010 byla 4,2 %, tedy o 1,4 % niţší, neţ je krajský průměr. Průměrná hodnota 5,6 % byla překročena pouze v roce 2009 o necelou jednu desetinu procenta.46

45

Český statistický úřad, dostupné na http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_benesov citace 26.3.2011 46 Integrovaný portál MPSV, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2005 citace 28.3.2011

18

Tabulka č. 2: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Benešov v letech 2005 - 2010 Míra nezaměstnanosti v letech 2005 - 2010 (v %) 2005 2006 2007 2008 2009

Okres Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Zdroj:

Vlastní

4,6 5 8,4 7,9 9,4 8,1 3,8 8,7 2,5 2,6 7,9 6,7

tvorba

na

základě

3,9 4,3 7,4 6,1 8,4 6,8 3,1 7,9 2,1 2,1 7 6,1 údajů

3 3,6 5,9 5,5 6,1 5,5 2,2 6,2 1,8 1,6 6 5,3

převzatých

3,1 3,5 5,6 6,2 6,8 5,5 2,7 7,1 1,8 1,9 6,3 5,9 28.3.2011

2010

5,7 6,6 8,6 9,1 9,5 8,1 4,7 9,3 3,4 4 9,9 9

4,9 7,1 8,7 8,5 8,2 8,3 4,7 8,7 3,8 4,2 9,3 8,5

dostupným

na

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2005

Srovnání míry nezaměstnanosti s průměrem v České republice a s průměrem ve středočeském kraji je naznačeno v tabulce č. 3 a následně v grafu č. 2. U všech tří subjektů pozorujeme od roku 2005 do roku 2007 postupné sniţování míry nezaměstnanosti. V roce 2009 díky hospodářské krizi došlo k razantnímu zvýšení počtu nezaměstnaných. Ke sniţování míry nezaměstnanosti opět dochází v roce 2010.47 Tabulka č.3: Míra nezaměstnanosti v okrese Benešov v letech 2005 - 2010 Míra nezaměstnanosti v letech 2005 - 2010 (v %) 2005 2006 2007 2008 8,9 Česká republika 6,3 Středočeský kraj 4,6 Okres Benešov Zdroj: Vlastní tvorba na základě údajů

2009

2010

7,7 6 6 9,2 8,5 5,3 4,2 4,5 7 6,8 3,9 3 3,1 5,7 4,9 převzatých 28.3.2011 dostupným na

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2005

47

Integrovaný portál MPSV, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2005 citace 28.3.2011

19

Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v okrese Benešov v letech 2005 - 2010 10% 9% 8% 7% 6%

Česká republika

5%

Středočeský kraj

4%

Okres Benešov

3% 2% 1%

0%

Zdroj:

2005

2006

Vlastní

tvorba

2007

na

2008

základě

2009

údajů

2010

převzatých

28.3.2011

dostupným

nahttp://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2005 V předchozích tabulkách můţeme pozorovat procentní vyjádření míry nezaměstnanosti. V absolutním vyjádření, počet uchazečů o zaměstnání v roce 2005 činil 2447 osob. Do roku 2007 docházelo ke sniţování tohoto počtu v průměru o 500 lidí za jeden rok. V roce 2008 se počet ţadatelů o práci zastavil na hodnotě 1564 a během roku 2009 narostl tento počet aţ na 2858. V polovině roku 2009 došlo ke sníţení na 2487, coţ je zhruba stejný počet, jako v roce 2005. Nejvýraznější změna byla v 1. čtvrtletí roku 2009. Celostátní nárůst počtu ţadatelů o práci vzrostl oproti konci roku 2008 o 86 600 osob. Teprve aţ v posledním čtvrtletí roku 2009 počet ţadatelů o práci začal lehce klesat.48

2.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v mikroregionech Při zkoumání vývoje nezaměstnanosti v rámci okresu Benešov jsem se zaměřil na 9 měst, která se v okresu nacházejí. Nejniţší průměrnou míru nezaměstnanosti za posledních šest let pozorujeme v obci Votice. Jako jediné z měst se dostalo pod hodnotu 4 %. Mezi hodnotou 4-5 % se vměstnalo 6 měst – Benešov, Bystřice, Neveklov, Trhový Štěpánov, Týnec nad Sázavou a Vlašim. Na předposledním místě s průměrnou mírou nezaměstnanosti 5,3 % se nachází obec Sázava. Pouze v případě obce Pyšely se průměrná míra nezaměstnanosti vyšplhala nad 6 %. Největší hodnota nezaměstnanosti v jednotlivých letech byla naměřena v obci Sázava, kde 48

Integrovaný portál MPSV, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2005 citace 30.3.2011

20

míra nezaměstnanosti nabyla hodnotu 10,2 % v roce 2009. Naopak nejniţší hodnota 2,1 % je z roku 2008 v obci Neveklov.49 Tabulka č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Benešov Míra nezaměstnanosti v daných městech (v%) Město

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Benešov

4,6

3,7

2,9

2,8

5,6

5,9

Bystřice

4,5

4,8

3,1

2,9

6,3

7

Neveklov

6,5

4,5

3,1

2,1

5,2

7,9

Pyšely

6,6

4,8

5,9

4,1

7,1

9,8

Sázava

4,8

4,5

3,3

2,7

10,2

6,2

Trhový Štěpánov

3,1

4,9

2,9

4,9

5,5

7

Týnec nad Sázavou

4,8

3,3

2,8

3

5,8

6,7

Vlašim

3,7

3,7

3,2

3,5

6

6,7

Votice

4

3,2

2,5

2,6

4,6

5,5

Zdroj:

Vlastní

tvorba

na

základě

údajů

převzatých

31.3.2011

dostupný

na

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

2.3 Vývoj evidence uchazečů V předchozí části jsem analyzoval vývoj nezaměstnanosti v okrese Benešov ve srovnání s ostatními okresy a s nezaměstnaností v České republice. V této části se zaměřím na vývoj počtu nezaměstnaných, na jejich strukturu podle věku a dosaţeného vzdělání a na nabídku volných pracovních míst. Počet uchazečů o volná pracovní místa se pohyboval v rozmezí od 1300 uchazečů aţ po 3470. Nejmenšího počtu bylo dosaţeno v květnu roku 2008, kdy bylo evidováno 1268 uchazečů o volné pracovní místo. Největší počet byl zaznamenán v únoru letošního roku, kdy se počet uchazečů vyšplhal aţ na 3472. Tomuto číslo odpovídá míra nezaměstnanosti 6,5 %. Na grafu č.3je patrné, ţe nejmenší počet uchazečů o volná pracovní místa byl v roce 2008, kdy průměrný počet uchazečů o práci činil 1445. Pouze v letech 2008 a 2007 se průměrný počet uchazečů dostal pod hranici 2000. Zbylé roky se vţdy pohybuje v rozmezí 2000 aţ 2800. Od roku 2005 pravidelně docházelo ke sniţování počtu nezaměstnaných. Kaţdý následující rok klesl počet ţadatelů o práci v průměru zhruba o 250. Ke změně tohoto trendu došlo v červnu 2008. Pravidelný pokles nezaměstnaných vystřídala stagnace, která se drţela aţ do listopadu téhoţ roku. Od prosince se počet nezaměstnaných začal zvyšovat. V důsledku hospodářské krize se začalo propouštět a tento nepříznivý stav se 49

Integrovaný portál MPSV, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem, citace 31.3.2011

21

odrazil v rostoucím počtu ţadatelů o práci. Pomyslného vrcholu bylo dosaţeno v únoru 2010. Zde se růst zastavil, došlo ke stabilizaci a následnému poklesu. Tento pokles vydrţel pouhých pět měsíců a byl opět vystřídán pravidelným nárůstem uchazečů o práci. Nejhorší situace byla v roce 2010, kdy průměrný počet uchazečů nabýval hodnoty 2796. Ještě horší situace je v letošním roce. Za první tři měsíce úřad práce evidoval v průměru 3389 uchazečů o práci, coţ je nárůst oproti roku 2010 o více neţ 21 %. Velký nárůst má pozitivní přínos pro zaměstnavatele, kteří mají výběr z velkého spektra ţadatelů o práci a mají moţnost vybrat si ty nejlepší zaměstnance pro volné pozice v jejich firmách. Zároveň se zaměstnavatelé nemusí bát propouštění, protoţe na trhu práce je velká škála nezaměstnaných, která okamţitě o volné místo projeví zájem.50 Graf č.3: Vývoj počtu uchazečů v okrese Benešov v letech 2005 - 2010

Zdroj:

Vlastní

tvorba

na

základě

údajů

převzatých

2.4.2011

dostupným

na

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004

2.4 Struktura žadatelů o práci podle věku Struktura ţadatelů o práci podle dosaţeného věku ţadatele nám rozděluje obyvatelstvo do tří věkových skupin. První skupina osob do 25 let tvoří asi 19 % z celkového počtu ţadatelů o práci v okrese Benešov. Nejpočetnější skupinou ţadatelů jsou osoby ve věku 26 – 49 let. V procentním vyjádření zaujímají mezi ţadateli něco málo přes 50 %. Poslední skupina, kterou tvoří osoby s dosaţeným věkem na 50 let, tvoří 28 % mezi ţadateli o práci. Nejčastěji

50

Integrovaný portál MPSV, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004 citace 2.4.2011

22

se tedy mezi ţadateli o práci objevují osoby ve věku 26 – 49 let, které tvoří více jak polovinu ţadatelů. Ve zbývající části převaţují o 9 % osoby starší 50 let nad ţadateli mladšími 25 let.51

Tabulka č. 5: Struktura uchazečů v okrese Benešov v letech 2005 - 2010 Podíly na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání (v%) Roky

Do 25 let

26 - 49 let

Nad 50 let

2005

21,3

52

26,7

2006

20,3

51,5

28,2

2007

16

52,7

31,3

2008

19,4

52,8

27,8

2009

20,5

52,9

26,6

2010

18,5

53,2

28,3

Zdroj:

Vlastní

tvorba

na

základě

údajů

převzatých

5.4.2011

dostupných

na

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh Dalším kritériem, podle kterého si můţeme ţadatele o práci rozdělit, je podle dosaţeného vzdělání. Pro analýzu pouţijeme rok 2010 a ţadatele o práci si rozdělíme do sedmi skupin podle dosaţeného vzdělání. Graf č. 4 ukazuje, ţe nejčastěji mezi ţadateli o práci můţeme nalézt osoby, které mají pouze základní vzdělání nebo osoby se středním odborným vzděláním. Nejméně často se mezi ţadateli vyskytují lidé s vyšším odborným vzděláním. Problém najít uplatnění mají skupiny bez vzdělání a ti, kteří mají maturitu bez vyučení. Podíl obyvatelstva, které má vysokoškolské vzdělání, tvoří 7 %. Ještě menší podíl je u ţadatelů, kteří dosáhli vyučení s maturitou, kde se pohybujeme pod hranicí 4 %.

51

Integrovaný portál MPSV, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh, citace 2.4.2011

23

Graf č. 4: Vzdělanostní struktura uchazečů v okrese Benešov v roce 2010 1% 7%

Bez vzdělání

15%

Základní

10% 4%

Střední odborné Vyučení s maturitou 30%

Maturita bez vyučení Vyšší odborné

33%

Vysokoškolské

Zdroj: Vlastní tvorba na základě http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh

údajů

převzatých

2.4.2011

dostupných

na

2.5. Volná pracovní místa Druhá strana trhu práce je tvořena poptávkou po práci. Nabídka volných pracovních míst od roku 2005 se pozvolna zvyšovala, aţ do roku 2008, tedy stejně jako se sniţoval počet ţadatelů o pracovní místa. Svého maxima dosáhl růst v srpnu 2008, kdy bylo evidováno volných 1263 volných pracovních míst. V tomto měsíci činila míra nezaměstnanosti v okrese Benešov 2,8 %. Nejniţší počet nezaměstnaných byl ale evidován jiţ o tři měsíce dříve, v květnu roku 2008. V listopadu roku 2008 během dvou měsíců došlo ke sníţení volných pracovních míst o více jak 50 %. V listopadu byl počet volných míst 1142, kdeţto v lednu 2009 jiţ pouhých 505. Od března 2009 se počet volných pracovních míst pohybuje v průměru kolem 300. Nejmenší počet volných míst byl v prosinci 2010. Kdyţ srovnáme maximum volných míst se stavem v březnu tohoto roku, tak se jedná o pokles o 79 %. Za necelé tři roky došlo k obrovskému úbytku pracovních míst a k velkému nárůstu počtu nezaměstnaných. V březnu letošního roku na 3271 uchazečů o volná pracovní místa je k dispozici pouze 264 volných pracovních míst. Podle těchto údajů práci najde pouze kaţdý dvanáctý. Graf č. 5 ukazuje vývoj volných pracovních míst od roku 2005 do roku 2010.52

52

Integrovaný portál MPSV, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh, citace 2.4.2011

24

Graf č. 5: Vývoj počtu volných pracovních míst v okrese Benešov v letech 2005 - 2010

Počet volných pracovních míst 1200 1000 800 600

Počet volných pracovních míst

400 200 0 1 2005

2 2006

3 2007

4 2008

Zdroj: Vlastní tvorba na základě http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh

5 2009

6 2010

údajů

převzatých

2.4.2011

dostupných

na

Z předchozího grafu je vidět vývoj počtu volných pracovních míst, ale důleţitá také je struktura těchto míst. Struktura nabízených pracovních míst je dána ekonomickou charakteristikou okresu, tedy zaměřením firem, které se v daném okrese nacházejí. Důleţitým faktorem je také roční období, které významně ovlivňuje sezónní práce. Například v zemědělství je poptávka po pracovnících niţší v zimním období neţ v ostatních obdobích. Největší zájem je o dvě skupiny pracovníků. První skupinou jsou pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Nabídka pracovních příleţitostí pro tuto skupinu tvoří v kaţdém roce kolem 24 % ze všech nabízených volných míst. První příčku si tato skupina drţí v roce 2009 a 2010. V letech 2005 aţ 2007 je největší zájem o řemeslníky, kvalifikované pracovníky a zpracovatele. Poptávka po těchto pracovnících tvoří kolem 45 % z celkového mnoţství. Dále je zájem o kvalifikované kovodělníky, strojírenské dělníky, pomocné a nekvalifikované dělníky v průmyslu a dolech a kvalifikované dělníky při získávání surovin. Tato větší skupina zabírá asi 18 %. Významnou část poptávky také tvoří techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci. Zájem o ně je zhruba stejný jako o provozní pracovníky ve sluţbách a obchodě a tvoří přes 8 % z celkového počtu poptávaných pracovníků. Na druhé straně je nejmenší zájem o úředníky ve sluţbách a obchodech, odborné pedagogické pracovníky, vědce a vedoucí zaměstnance ve velkých a malých podnicích. V zemědělství je zájem pouze o kvalifikované

25

zaměstnance a naopak o nekvalifikované pracovníky a pomocníky v zemědělství je zájem minimální.53

53

Integrovaný portál MPSV, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh, citace 2.4.2011

26

3. Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Benešov Hlavní část mé práce je obsaţena v této kapitole, která se zabývá aktivní politikou zaměstnanosti. Pro kaţdý rok ze sledovaného období provedu podrobnou analýzu APZ prováděnou úřadem práce v Benešově. V závěrečné části přiblíţím projekt „Vzdělávejte se“. Údaje, které jsem v této kapitole pouţil, jsou z interních zdrojů úřadu práce v Benešově, pokud nebude uvedeno jinak.

3.1 Rok 2005 Prvním rokem, v kterém budu zkoumat APZ v okrese Benešov, je rok 2005. V tomto roce bylo sepsáno 118 dohod o vytvoření společensky účelných pracovních míst. Tyto dohody daly moţnost umístit 132 uchazečů o zaměstnání na vytvořená místa. Převáţná část z těchto uchazečů dosáhla středoškolského vzdělání s vyučením nebo s maturitou. Pouze základní vzdělání mělo 13 % osob a vysokoškolské pouhé 3 %. Více jak 65 % uchazečů tvořily ţeny. Z rizikových skupin měli největší zastoupení osoby do 25 let, kterých bylo na tyto pracovní místa umístěno 48. Menší zastoupení měla skupina nad 50 let s počtem 19 osob a celkem 15 osob mělo zdravotní postiţení. Na SÚPM byli převáţně nasazováni uchazeči, kteří byli evidováni na úřadu práce do 9 měsíců. Výše měsíčního příspěvku úřad práce stanovil na 3 000 Kč, tedy ve stejné výši jako v roce předchozím. Dále byl poskytnut příspěvek 74 450 Kč na vytvoření 2 společensky účelných pracovních míst pro samostatně výdělečnou činnost. Druhým nástrojem na sniţování nezaměstnanosti, který úřad práce v rámci APZ vyuţil, byly veřejně prospěšné práce. Během roku došlu k uzavření 53 dohod o vytvoření veřejně prospěšných prací. Vytvořeno bylo 195 pracovních míst, na které bylo umístěno 186 uchazečů. Vzdělanostní struktura u VPP se odlišuje od SÚPM. Zatímco v prvním případě převaţují uchazeči se středoškolským vzděláním, kteří jsou vyučeni nebo mají maturitu, tak na VPP se nasazují osoby se základním vzděláním a s vyučením. Důvodem je specifičnost VPP. Úřad práce na ně nasazuje osoby, které mají jen velmi malou šanci nalézt práci, mezi které se osoby se základním vzděláním řadí. Rozdíl je i v nasazování uchazečů podle délky evidence. Zde jsou upřednostňovány krátkodobě evidovaní do 6 měsíců před ostatními. Přes 75 % uchazečů nasazených na VPP bylo zaměstnáno obcí. V roce 2005 byla sepsána jedna dohoda o vytvoření pěti pracovních míst v rámci v chráněné dílně. Úřad práce na tyto místa poskytl příspěvek 600 000Kč. Na konci roku bylo evidováno 27

v této chráněné dílně 10 osob se zdravotním postiţením. Další příspěvek byl poskytnut na provoz jiné chráněné dílny ve výši 60 000Kč. Poslední příspěvek byl 50 000Kč a slouţil k vytvoření chráněné pracovní dílny pro samostatně výdělečnou činnost. Výdaje na APZ v roce 2005 jsou zachyceny v následující tabulce. Celkové výdaje na tyto tři nástroje APZ činily 10 451 000 Kč. Finální částka je o něco málo větší, protoţe zde nejsou započítány výdaje na dopravu a na zabezpečení odborné praxe absolventům škol. Největší část výdajů byla rozdělena na vytvoření veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst. Tabulka č. 6: Čerpání finančních prostředků na APZ v roce 2005 Čerpání finančních prostředků na APZ

Nástroj APZ

Počet umístěných uchazečů

Poměr umístěných uchazečů k celku

Finanční prostředky

Poměr finančních prostředků k celku

VPP

186

57%

5 446 000

50%

SÚPM

132

40,5%

4 221 000

38,50%

Chráněné dílny

6

2%

710 000

6,50%

SÚPM - SVČ

2

0,50%

74 000

0,50%

326

100%

10 451 000

95,50%

Celkem

Zdroj: Vlastní tvorba na základě převzatých interních údajů úřadu práce v Benešově V případě rekvalifikací došlo k meziročnímu nárůstu rekvalifikačních kurzů. V roce 2004 proběhlo 31 rekvalifikací, ale v roce 2005 jich proběhlo 123 a navíc 17 zaměstnaneckých rekvalifikací. Nejkratší rekvalifikace trvala pouze pět pracovních dnů a nejdelší trvala pět měsíců. Rekvalifikační kurzy probíhaly ve třech oblastech. První a nejvíce aplikovanou byla oblast ekonomicky administrativní. Zaměřuje se na kurzy účetnictví s vyuţitím PC. Méně vyuţitá byla oblast sluţeb. V této oblasti byly realizovány kurzy manikúra, pedikúra, kosmetička a masér. Poslední oblast byly dělnické profese s převaţujícím svářečským kurzem. Úspěšnost těchto rekvalifikací nebyla příliš úspěšná a dostala se pod 50 %. Ze 123 dohod, které byly uzavřeny, pouze 59 uchazečů bylo umístěno na nové pracovní místo. Oproti roku 2004 se jedná o pokles úspěšnosti o 30 %. I kdyţ se sníţila úspěšnost, tak na druhou stranu se zvýšil počet rizikových osob zapojených do rekvalifikací. Mezi tyto rizikové skupiny se řadí osoby mladší 25 let a starší 50 let, osoby zdravotně postiţené a absolventi. U většiny těchto rizikových skupin se počet osob zpětinásobil. Došlo také k nárůstu poměru počtu ţen nad muţi, které jiţ v roce 2005 převaţují muţe trojnásobně. Celkové náklady na rekvalifikace ve sledovaném roce se vyšplhaly na 769 365 Kč. Z počtu 123 rekvalifikací jich 28

bylo 98 v rámci APZ a pokud tímto číslem vydělíme celkové náklady, dostaneme se k číslu 6 690 Kč, tedy nákladu na jednu rekvalifikaci. V roce 2004 byla průměrná částka jednoho rekvalifikačního kurzu 11 056 Kč. K poklesu došlo díky typu rekvalifikací, které byly v tomto roce uskutečněny. Pro rok 2005 bylo vydáno Oznámení č. 8/2005, které se snaţí o zapojení určitého procenta osob z rizikových skupin do APZ. Následující tabulka ukazuje, v jakých případech se úřadu práce podařilo dané oznámení plnit. Ze tří sledovaných skupin pouze v jednom případě se nepodařilo procentní hranice dosáhnout. Tato skupina jsou mladiství do 25 let, které úřad práce nasazuje pouze na společensky účelná pracovní místa, protoţe zde mohou získat odbornou praxi a ostatní nástroje pro ně z dlouhodobého hlediska ztrácí význam. U zbývajících dvou skupin se podařilo procentního plnění dosáhnout. U osob starších 50 let dopomohly k plnění Oznámení č. 8/2005 veřejně prospěšné práce a u skupiny dlouhodobě nezaměstnaných nejvíce přispěly společensky účelná pracovní místa a rekvalifikace. Tabulka č. 7: Zapojení rizikových skupin do APZ v roce 2005 Zapojení rizikových skupin (v %) Nástroj APZ

Mladí do 25 let

Starší 50 let

Dlouhodobě nezaměstnaný

Rekvalifikace

16%

20%

52%

SÚPM

39%

13%

58%

VPP

11%

39%

35%

Celkem

20%

25%

45%

Oznámení č.8/2005

30%

25%

15%

Zdroj: Vlastní tvorba na základě převzatých interních údajů úřadu práce v Benešově

3.2 Rok 2006 Stejně jako u předchozího roku se nejdříve budu zabývat zřizováním a vyhrazováním společensky účelných pracovních míst u zaměstnavatelů. V tomto roce počet dohod o vytvoření těchto míst dosáhl hodnoty 129. Vzhledem k předchozímu roku došlo k navýšení počtu uzavřených dohod o 11. Tomuto zvýšení odpovídalo i větší mnoţství uchazečů umístěných na tato vytvořené místa. V roce 2005 jich bylo 132 a v roce 2006 jiţ 157. Vzdělanostní struktura uchazečů umístěných na společensky účelná pracovní místa zůstává stejná jako v předchozím roce. Uchazeči mají středoškolské vzdělání z více jak 90 %. 29

Vyučeno bylo 43,4 % a 47,8 % osob mělo maturitu. Pouze základní vzdělání mělo 8 % uchazečů a s vysokoškolským diplomem disponovali pouze 2 uchazeči. Ze všech uchazečů byla přesně polovina mladší 25 let. Tato riziková skupina v tomto roce měla největší zastoupení, co se společensky účelných pracovních míst týče. Osob se zdravotním postiţením bylo 9 % z celku a 24 osob bylo starších 50 let, zhruba tedy 16 % z celku. Tento nástroj APZ byl vyuţíván převáţně na krátkodobě nezaměstnané. Nezaměstnaní do 6 měsíců tvořili 60 % ze všech uchazečů umístěných na tyto pracovní místa. Měsíční příspěvek nebyl změněn a zůstal ve výši 3 000 Kč. Byl vyplacen příspěvek 70 000 Kč na zřízení společensky účelného pracovního místa pro samostatně výdělečnou činnost. V roce 2006 bylo vytvořeno 231 pracovních míst v rámci VPP. Tyto místa vznikla na základě 59 dohod, které úřad práce během roku sepsal. Stejně jako u SÚPM došlo k zvýšení počtu dohod o 6 vzhledem k roku 2005. Vzdělanostní struktura zcela odpovídá předchozímu roku a největší počet uchazečů umístěných na VPP měl středoškolské vzdělání s výučním listem. O něco menší procento mělo pouze základní vzdělání. Úřad práce nadále preferoval umísťování uchazečů, kteří byli evidováni na úřadu práce méně jak 6 měsíců. Toto opatření je jednou z moţností jak předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti. V případě SÚPM byla více jak polovina uchazečů mladší 25 let, ale u VPP bylo pouze 11 % osob mladších 25 let. Naopak 45 % uchazečů byli osoby starší 50 let. Celkově 23 % uchazečů mělo nějaké zdravotní postiţení. Měsíční příspěvek na VPP činil pro tento rok 5 000 Kč. Úřad práce vyuţil i další nástroj APZ, kterým je zřizování chráněných dílen. Byla sepsána jedna dohoda na rozšíření pracovních míst v jiţ vzniklé dílně, na kterou byl vydán přispěvek 50 000 Kč. Dále byly sepsány tři dohody o vzniku chráněného pracovního místa pro osoby se zdravotním postiţením. Tyto tři dohody si vyţádaly příspěvek ve výši 340 000 Kč. Poslední činností v rámci tohoto nástroje APZ byly dva příspěvky na provoz chráněných pracovních dílen. Celkové

zhodnocení

předchozích

nástrojů

zachycuje

následující

tabulka.

Nejvíce

vynaloţených finančních prostředků si vyţádaly VPP, ale zároveň tímto nástrojem byl umístěn největší počet uchazečů. Druhou největší částku si vyţádala SÚPM. Částka, která na tento nástroj připadla, byla o 40 % niţší, neţ v případě VPP, ale podařilo se tímto nástrojem umístit pouze o 14 % uchazečů méně, neţ tomu bylo u VPP. Pokud si spočítáme náklady na jednoho uchazeče vynaloţené úřadem práce, pak jednoznačně levnější jsou společensky účelná pracovní místa, kde jedno pracovní místo vyjde úřad práce na 17 891 Kč, zatímco 30

jedno místo na veřejně prospěšné práce stojí 31 560 Kč. Výdaje na chráněné dílny tvoří pouze 4 % z celkových výdajů a ve srovnání s ostatními náklady jsou zanedbatelné. Tabulka č. 8: Čerpání finančních prostředků na APZ v roce 2006 Čerpání finančních prostředků na APZ Počet umístěných uchazečů Nástroj APZ

Poměr umístěných uchazečů k celku

Finanční prostředky

Poměr finančních prostředků k celku

VPP

205

56%

6 470 000

66,5%

SÚPM

157

42,8%

2 809 000

28,8%

Chráněné dílny

4

1%

390 000

4%

SÚPM - SVČ

1

0,20%

70 000

0,7%

367

100%

9 739 000

100,00%

Celkem

Zdroj: Vlastní tvorba na základě převzatých interních údajů úřadu práce v Benešově

Ve sledovaném roce proběhl boom v oblasti rekvalifikací. Došlo k zdvojnásobení uchazečů, kteří byli posláni na rekvalifikace, oproti roku 2005. V roce 2006 bylo rekvalifikováno 287 osob, z toho 242 byli uchazeči o zaměstnání a 45 z nich byli jiţ zaměstnanci. Tento nárůst lze vysvětlit hromadnou povahou rekvalifikačních kurzů a k nárůstu kurzů v rámci Evropského sociálního fondu. Délka rekvalifikačních kurzů byla obdobná jako v předchozím roce. Rekvalifikace probíhaly ve třech oblastech a navíc proběhly tři zaměstnanecké rekvalifikace na obsluhu PC. Obsluha PC spadá do administrativně ekonomické oblasti, která byla i v tomto roce nejvíce vyuţívána. V oblasti sluţeb byl nově realizován kurz obsluhovatel sauny, sanitář a výuka a výcvik v autoškolách. Nové kurzy byly zaznamenány i v dělnické profesy. Jednalo se o keramické a hrnčířské práce, zakládání a údrţba sídelní a krajinné zeleně a obsluha stavebních strojů. Celkově proběhlo ve sledovaném roce 242 rekvalifikací, z kterých bylo 87 v rámci APZ a 155 v rámci ESF. Hodnotit úspěšnost těchto kurzů lze pouze u rekvalifikací v rámci APZ, protoţe kurzy financované z evropských sociálních fondů měli dlouhodobější charakter a valná část jich probíhala ještě v roce 2007. Úspěšně umístěno z 87 uchazečů, kteří byli rekvalifikováni, jich bylo 58. Úspěšnost rekvalifikací v tomto roce tedy odpovídá 66 %. Tato hodnota je o 19 % vyšší neţ v předchozím roce, coţ se dá povaţovat za úspěch. Na druhé straně je jistě neúspěchem velmi malé zapojení osob z rizikových skupin do programu rekvalifikací.

Pouze

kaţdý

dvacátý

rekvalifikovaný

byl

mladší

25

let.

Pětina

rekvalifikovaných dosáhla minimálně věku 50 let a 30 % mezi rekvalifikovanými uchazeči

31

byli dlouhodobě nezaměstnaní. V těchto dvou případech se podařilo dodrţet Oznámení č. 40/2005, které stanovuje cíle pro APZ a procento zapojení těchto dvou rizikových skupin bylo vyšší, neţ bylo v Oznámení poţadováno. Značných změn doznala vzdělanostní struktura uchazečů zapojených do rekvalifikací. Zatímco v roce 2005 nebyl rekvalifikován ani jeden uchazeč s vysokoškolským vzděláním, tak v roce 2006 těchto uchazečů bylo 7 % z celku. Zvýšil se i počet rekvalifikovaných osob s vyučením a se základním vzděláním. Nadále převaţují uchazeči s maturitou, ale pouze s minimálním rozdílem od uchazečů s vyučením. Ţeny jsou stále v převaze nad muţi, co se týče zastoupení v rekvalifikacích, ale zabírají jiţ jen 59 % ze všech rekvalifikací. Výdaje na rekvalifikace v tomto roce činily 899 737 Kč. Přestoţe tato částka je o 130 000 Kč vyšší neţ v předchozím roce, tak kvůli nárůstu počtu rekvalifikací, jsou náklady na jednu rekvalifikaci v tomto roce stejné jako v roce předchozím.

3.3 Rok 2007 V tomto roce bylo uzavřeno 46 dohod o vytvoření společensky účelných pracovních míst. Za jeden rok bylo umístěno na tyto pracovní místa 52 pracovníků. Z těchto 52 pracovníků byla více jak polovina se středoškolským vzděláním, 20 % bylo vyučeno, 15 % mělo pouze základní vzdělání a pouze jeden pracovník měl vystudovanou vysokou školu. Uchazeči o práci, kteří byli umístěni na tyto pracovní místa, byli převáţně osoby do věku 25 let. Tato věková skupina tvořila 38,5 %. Pouze o 4 % méně tvořila skupina ve věkovém rozmezí 26 – 49 let. Osoby starší 50 let tvořili pouze 11,5 %. Z celkového počtu umístěných pracovníků bylo 8 % osob se zdravotním postiţením. Následující tabulka ukazuje strukturu uchazečů umístěných na společensky účelná pracovní místa podle délky jejich evidence na úřadu práce. Jednoznačně převaţují krátkodobě nezaměstnaní nad dlouhodobě nezaměstnanými.

Tabulka č. 9: Délka evidence uchazečů umístěných do SÚPM v roce 2007 Délka evidence Počet uchazečů % z celkového počtu

Do 3 měsíců

Do 6 měsíců

Do 9 měsíců

Do 1 roku

Do 2 let

Nad 2 roky

23

5

8

7

6

3

44%

10%

15,50%

13,50%

11%

6%

Zdroj: Vlastní tvorba na základě převzatých interních údajů úřadu práce v Benešově Úřad práce přispíval na kaţdé vytvořené místo 3000 Kč měsíčně. V určitých výjimkách docházelo k individuálnímu jednání o výši příspěvku. Převáţně se jednalo o uchazeče, kteří 32

měli specifické problémy s hledáním zaměstnání a s absolventy vykonávající odbornou praxi. Pro osoby samostatně výdělečně činné bylo zřízeno pouze jedno společensky účelné pracovní místo. Druhým nástrojem, který byl v rámci aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Benešov v roce 2007 vyuţit, byly veřejně prospěšné práce. Bylo vytvořeno 148 pracovních míst, které vznikly na základě 48 dohod o VPP, které úřad práce sepsal. Celkem 142 nezaměstnaných bylo umístěno na těchto 148 pracovních míst. Pouze 3 dohody ze 48 neskončily v roce 2007 a trvaly aţ do roku 2008. Přes 50 % uchazečů umístěných na veřejně prospěšné práce bylo vyučeno. Zde můţeme pozorovat rozdíl proti předchozímu nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, kde přes 50 % tvořili osoby, které dosáhli maturity. Z 33 % byla obsazena místa osobami pouze se základním vzděláním. Méně neţ 10 % uchazečů umístěných na veřejně prospěšné práce dosáhlo na střední vzdělání s maturitou a pouze 4 osoby měli vysokoškolské vzdělání. Rozdělení uchazečů o tyto pracovní místa podle délky jejich evidence a i podle věkové struktury je ovlivněno povahou tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Na tyto místa se umísťují takoví pracovníci, pro které se hledá volné pracovní místo na trhu práce velmi sloţitě. Jedná se o starší osoby, osoby s niţším vzděláním a se zdravotním postiţením. Proto uchazeči do 25 let jsou zde zastoupeny pouze 9 % a osoby starší 50 let tvoří 45 %. Také převaţují krátkodobě nezaměstnaní nad dlouhodobě nezaměstnanými. Tento jev způsobuje fakt, ţe uchazeči po skončení jejich veřejně prospěšné práce, jsou opět na toto místo umístěni. Osoby se zdravotním postiţením jsou více nasazovány na veřejně prospěšné práce a jejich poměr mezi celkovými uchazeči tvořil 28 %. Příspěvek úřadu práce na jednoho uchazeče tvořil 5000 Kč měsíčně a opět docházelo v určitých případech k navýšení této částky. Posledním nástrojem, který úřad práce vyuţil, bylo zřízení pracovních míst v chráněných dílnách a chráněných pracovištích. Celkem byly vytvořeny dvě dohody v rámci tohoto nástroje. Jedna na zřízení chráněného pracovního místa na výkon samostatné výdělečné činnosti a druhou dohodou byl poskytnut finanční příspěvek na provoz chráněného pracovního místa pro osoby se zdravotním postiţením. Celkové výdaje na APZ v okrese Benešov tvořily 8 560 762 Kč. Největší podíl z celkových výdajů tvoří výdaje na veřejně prospěšné práce s částkou 5 310 505 Kč. Druhým nejnákladnějším nástrojem bylo vytváření společensky účelných pracovních míst, který si vyţádal 3 190 257 Kč. Chráněné pracovní dílny z celkových výdajů na aktivní politiku 33

zaměstnanosti zaberou méně jak jedno procento a cílová částka je zanedbatelná. Ve srovnání počtu vytvořených pracovních míst různými nástroji APZ převaţují s 72,5 % veřejně prospěšné práce nad společensky účelnými pracovními místy, které zaujímají pouhých 26,5 %. Úřad práce povaţuje tyto dva nástroje za nejvíce efektivní vedle rekvalifikací. V tomto roce byly upřednostňovány převáţně prospěšné práce, pro jejich větší vyuţití na specifické skupiny, které hledají uplatnění na trhu práce hůře. Zároveň uchazeč můţe být umísťován na dané pracovní místo opakovaně a tím se dokáţe udrţovat převaţující krátkodobá nezaměstnanost nad dlouhodobou, hlavně se tedy jedná o veřejně prospěšné práce. Další nástroj, který byl vyuţíván úřadem práce, jsou rekvalifikace. Oproti roku 2006 došlo ke sníţení rekvalifikačních kurzů. Důvodem bylo přednostní zajištění finančních plnění stávajících závazků aktivní politiky zaměstnanosti. V roce 2006 byly uskutečněné rekvalifikační kurzy pro 242 uchazečů o práci, kdeţto v roce 2007 jen pro 182 uchazečů. Z těchto rekvalifikačních kurzů bylo hrazeno z ESF 144 a z APZ pouze 38 rekvalifikací. Úřad práce preferoval krátkodobé a střednědobé kurzy nad dlouhodobými. Nejkratší kurzy dosahovaly pouze 2 týdnů a nejdelší aţ 6 měsíců. Aby se předcházelo dlouhodobé nezaměstnanosti, tak ve většině případů byli uchazeči posláni na rekvalifikační kurz po 2-3 měsíční evidenci na úřadu práce. V některých případech tato doba byla zkrácena na 1 měsíc evidence. Mezi oblasti, ve kterých se prováděla rekvalifikační činnost, můţeme zařadit administrativně ekonomickou, oblast sluţeb, dělnické profese a zaměstnanecké rekvalifikace. Hodnocení úspěšnosti rekvalifikačních programů si musíme rozdělit na rekvalifikace v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a z Evropského sociálního fondu. Rekvalifikace v rámci ESF mají dlouhodobější ráz, proto probíhají aţ do roku 2008. Umístěno bylo 71 % uchazečů v rámci APZ a 69,5 % z ESF. Za úspěch se dá povaţovat vyrovnaná úspěšnost obou programů. Tento úspěch byl způsoben převáţně ve zdvojnásobení úspěšnosti umístění uchazečů o pracovní místo díky rekvalifikacím hrazených z ESF. Stejně jako v minulém roce největší procento rekvalifikovaných bylo v oblasti administrativně ekonomické. Nejvíce kurzů proběhlo na obsluhu PC a účetnictví. Celkový počet těchto kurzů byl 116. V oblasti dělnické profese se kurzy nejvíce zaměřovaly na svářeče s evropskou zkouškou a bylo uskutečněno 36 kurzů. Oblast sluţeb měla celkem 30 kurzů, s největším zájmem o pracovníka obchodu a sluţeb. Velká změna dosáhla ve struktuře věkových kategorií. V roce 2006 bylo rekvalifikováno pouze 5 % osob do 25 let, ale v roce 2007 se tento počet zvýšil na 20 %. Vliv na toto zvýšení měli programy ESF, kde značná část z nich byla určena pouze pro osoby do 25 let. Na druhou stranu se toto navýšení nepodařilo uskutečnit u věkové skupiny nad 50 let. 34

V předchozím roce podíl rekvalifikací u této věkové skupiny činil 20 % a v roce 2007 došlo k poklesu na 12 %. Důvod je opačný neţ u věkové skupiny do 25 let. Programy ESF nebyly vypisovány ve velké míře pro osoby starší 50 let. Více účastníků rekvalifikačních kurzů jsou ţeny. Ţeny byly zastoupeny ve více jak 63 % všech rekvalifikačních kurzů. Tato situace převaţujících ţen nad muţi pouze poukazuje na větší procento nezaměstnaných ţen neţ muţů. Vzdělanostní struktura uchazečů, kteří byli rekvalifikováni, je znázorněna v následujícím grafu. Největší podíl tvoří uchazeči s vyučením a maturitou. Z celkového počtu tvoří tyto dvě skupiny 85 %. Graf č. 6: Vzdělanostní struktura uchazečů poslaných na rekvalifikace v roce 2007 2%

1% 5%

7%

Základní Vyučen Maturita Gymnázium

38% 47%

Vyšší odborná Vysoká škola

Zdroj: Vlastní tvorba na základě převzatých interních údajů úřadu práce v Benešově Na rekvalifikace v roce 2007 bylo vyčleněno 800 000 Kč. Tato částka byla nakonec sníţena na 450 000 Kč. Celkové výdaje na rekvalifikace činily 446 240 Kč. Stanovená částka byla bez necelých 4 000 Kč proinvestována. Oproti roku 2006 došlo ke sníţení výdajů na rekvalifikace o více jak polovinu. Jak jsem jiţ uvedl dříve, v tomto roce mělo dojít ke sníţení výdajů na tento nástroj APZ a daný cíl byl splněn. V roce 2006 bylo uveřejněno oznámení č. 35/2006, které se zaměřuje na tři rizikové skupiny a jejich zapojení do programu aktivní politiky zaměstnanosti. Stanovuje pro ně procentní hranici, která určuje jejich minimální zapojení v nástrojích APZ. Osoby mladší 25 let mají stanovenou hranici 25 %, pro osoby starší 50 let je tato minimální hranice stanovena na 20 % a pro nezaměstnané nad 6 měsíců je stanoven minimální limit na 30 %. U kaţdé skupiny se podařilo nad tuto hranici dostat pokaţdé pouze v jednom případě. V první skupině do 25 let se úřad práce snaţí podporovat získání praxe pro absolventy, protoţe nepovaţuje pro absolventy zajímavé řešení s veřejně prospěšnými prácemi. Absolventi hledají práci dlouhodobějšího 35

rázu, proto se úřad práce uchyluje k řešení umístění těchto studentů do programu veřejně prospěšných prací jen výjimečně. Hlavní zaměření je na společensky účelná pracovní místa, kde se podařilo cíl v Oznámení č. 35/2006 splnit a poměr uchazečů do 25 let činil 38 %. Nároky kladené na věkovou skupinu nad 50 let se podařilo splnit. Celkový podíl těchto osob v nástrojích APZ činil 24,6 %. Největší vliv na toto plnění měly VPP, kde byl podíl osob nad 50 let 45 %. Problém nastal v ostatních nástrojích této věkové skupiny, kdy tyto osoby nemají zájem o rekvalifikace v tomto věku a zaměstnanci nejeví zájem o tyto osoby v rámci společensky účelných pracovních míst. V poslední rizikové skupině nedošlo ke splnění předepsaného procenta zapojení nezaměstnaných osob nad 6 měsíců. Pouze v případě SÚPM míst byla hranice překonána o 16 %, v rámci ostatních nástrojů APZ nebylo této hranice dosaţeno. V případě rekvalifikací nedošlo ani v jednom případě ke splnění, hlavně z důvodu velkého počtu uchazečů o rekvalifikace v rámci ESF.

3.4 Rok 2008 V roce došlo k nárůstu ze 46 dohod o vytvoření společensky účelných pracovních míst na 57, díky kterým došlo k umístění 54 ţadatelů o práci. Stejně jako v předchozím roce převaţují mezi osobami umístěnými na tyto společensky účelná pracovní místa, uchazeči kteří jsou buď vyučeni nebo mají středoškolské vzdělání s maturitou. Pouze jeden uchazeč měl vysokoškolské vzdělání a 6 uchazečů dosáhlo pouze na základní vzdělání. V tabulce č. 10 je znázorněna struktura uchazečů umístěných na společensky účelná pracovní místa. Mezi těmito uchazeči převládají krátkodobě nezaměstnaní nad dlouhodobě nezaměstnanými.

Tabulka č. 10: Délka evidence uchazečů v rámci SÚPM v roce 2008 Délka evidence Počet uchazečů % z celkového počtu

Do 3 měsíců

Do 6 měsíců

Do 9 měsíců

Do 1 roku

Do 2 let

Nad 2 roky

20

13

10

2

8

1

37%

24%

18,30%

3,70%

15%

2%

Zdroj: Vlastní tvorba na základě převzatých interních údajů úřadu práce v Benešově Příspěvek úřadu práce se oproti roku 2007 zvednul o 50 % na 6 000 Kč měsíčně. Ve specifických případech docházelo k navyšování tohoto příspěvku. Jednalo se především o uchazeče zařazené do oddělení poradenství, absolventy a osoby se zdravotním postiţením. 36

Také vzrostl počet dohod na zřízení společensky účelných pracovních míst pro osoby samostatně výdělečně činné z 1 na 2. Veřejně prospěšné práce pokračují ve stejném trendu jako společensky účelná pracovní místa a jejich počet se zvyšuje oproti roku 2007. Bylo sepsáno 53 dohod, na základě kterých bylo vytvořeno 150 pracovních míst, na které bylo umístěno 155 uchazečů v rámci toho nástroje APZ. Nárůst je o 5 sepsaných dohod, 8 pracovních míst a 7 umístěných uchazečů vzhledem k roku 2007. Největší počet osob umístěných na VPP jsou uchazeči s vyučením. Tato skupina tvoří 56,8 % z celkových uchazečů. Čtvrtina z celkového mnoţství jsou uchazeči se základním vzděláním a zbylá část je tvořena osobami s maturitou, vyšším vzděláním a vysokoškolským vzděláním. Struktura uchazečů podle délky evidence odpovídá cílům úřadu práce, který se pomocí tohoto nástroje snaţí eliminovat dlouhodobou nezaměstnanost. Převaţuje krátkodobá nezaměstnanost nad dlouhodobou mezi uchazeči, kteří jsou nasazováni na VPP. Nezaměstnaní v evidenci do půl roku jsou zapojeni z více jak tří čtvrtin. Tabulka č. 11: Délka evidence uchazečů v rámci VPP v roce 2008 Délka evidence Počet uchazečů % z celkového počtu

Do 3 měsíců

Do 6 měsíců

Do 9 měsíců

Do 1 roku

Do 2 let

Nad 2 roky

74

47

18

4

10

2

48%

30%

11,60%

2,50%

6%

2%

Zdroj: Vlastní tvorba na základě převzatých interních údajů úřadu práce v Benešově Necelá polovina uchazečů vyslána na veřejně prospěšné práce jiţ dosáhla minimálně věku 50 let. Tato místa byla pokryta z 22 % osobami se zdravotním postiţením. Strategie úřadu práce opět splnila předpoklady pro tento nástroj APZ, aby tyto místa byla vyuţita pro osoby, o které je mezi zaměstnavateli menší zájem. Vzhledem k roku 2007 došlo k navýšení příspěvku z původních 5 000 Kč měsíčně aţ na částku 8 000 Kč. Jedná se zvýšení o 60 %. V speciálních případech mohl být měsíční příspěvek aţ do výše skutečných nákladů. Na zřízení pracovních míst v chráněných dílnách a chráněných pracovištích bylo pouţito 140 000 Kč jako příspěvek na provoz 2 dílen. Z minulého roku přetrvává smlouva o vytvoření chráněných pracovních míst pro osoby samostatně výdělečně činné a v tomto roce přibyla další jedna dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny pro samostatně výdělečnou činnost vykonávanou osobou se zdravotním postiţením. Počet rekvalifikačních kurzů se proti předchozímu roku výrazně sníţil. Hledání důsledků toho sníţení nalezneme ve sniţování počtu nezaměstnaných. Za poslední dva sledované roky se 37

počet kurzů sníţil skoro na polovinu. Zatímco v roce 2006 byly uskutečněny kurzy pro 242 uchazečů, v roce 2007 jiţ jen pro 182 uchazečů, tak v roce 2008 je to pouze pro 136 uchazečů. Obrátil se poměr mezi kurzy pořádanými v rámci APZ a ESF. V předchozím roce převaţovaly kurzy z ESF, ale v roce 2008 jednoznačně vyhrávají rekvalifikace v rámci APZ, kterých bylo 81 a pouze 55 rekvalifikací z ESF. Délka rekvalifikací se pohybovala mezi 2 týdny aţ 6 měsíci. Stejně jako v předchozím roce, uchazeči byli vysíláni na tyto kurzy do 3 měsíců délky jejich evidence na úřadu práce. Bylo tak vyuţito jedné z moţností, jak sniţovat dlouhodobou nezaměstnanost. Spektrum oblastí, v kterých se mohli uchazeči rekvalifikovat, se

oproti

roku

2007

rozrostlo.

V administrativně

ekonomické

oblasti

zůstává

nejpouţívanějším kurzem základní práce s PC, účetnictví a vzájemné propojení těchto dvou kurzů. V oblasti sluţeb se portfolio nabízených kurzů zvětšilo, o kurz vizáţistka, poradce zdravého ţivotního stylu, pracovník sociální péče a o katastr nemovitostí v praktických věcech. V dělnické oblasti byly nově poskytnuty kurzy na šití oděvů, pro kuchaře a aranţování květin. Z celkového počtu rekvalifikačních kurzů bylo 67 % v oblasti administrativně ekonomické, 21 % v dělnické oblasti a zbylých 12 % oblasti sluţeb. Věková struktura uchazečů v těchto kurzech nedoznala příliš mnoho změn a odpovídá zhruba roku 2007. Pouze počet uchazečů s maturitou byl větší, neţ počet uchazečů s vyučením. Za úspěch se dá povaţovat umístění uchazečů nad 50 let do rekvalifikačních kurzů. Osob starších 50 let bylo rekvalifikováno 23, tedy stejný počet jako v roce 2007, ale z výrazně menšího počtu rekvalifikovaných osob. Procentuální účast této skupiny vzrostla, coţ je v souladu s Oznámením č. 35/2006, které si klade za cíl větší zapojení rizikových skupin na trhu práce do nástrojů APZ. Stejně jako v roce 2007 převaţují ţeny v účasti na rekvalifikačních kurzech, protoţe nezaměstnanost ţen i v tomto roce převaţuje nad nezaměstnaností muţů. Důleţitým a pozitivním výsledkem těchto kurzů v roce 2008 bylo vysoké procento úspěšnosti při umísťování uchazečů, kteří prošli těmito kurzy, zpět na trh práce. Úspěšnost činila v průměru 85 %. O něco málo úspěšnější byly rekvalifikace v rámci ESF, kde bylo dosaţeno úspěšnosti 93 %, coţ je o 14 % více, neţ u rekvalifikací z APZ. V obou případech došlo ke zvýšení úspěšnosti vzhledem k roku 2007. Pro rok 2008 bylo vyčleněno 800 000 Kč na rekvalifikace. Tato částka byla v průběhu roku bez 1 490 Kč úplně vyčerpána. I přes sníţení počtu rekvalifikací došlo k navýšení finančních prostředků pouţitých na tento nástroj APZ. Důvodem je struktura rekvalifikací. Výrazně převaţují rekvalifikace v rámci APZ. Těchto rekvalifikací proběhlo ve sledovaném roce 81 a 9 zaměstnaneckých rekvalifikacích pro pneumatickou firmu. Při částce 798 510 Kč, která byla spotřebována na rekvalifikace v APZ,

38

činí náklady na jednu rekvalifikaci 8 872 Kč. Náklad na jednu rekvalifikaci meziročně vzrostl o 107 Kč. Důleţitým dokumentem pro vykonávání aktivní politiky zaměstnanosti byla Normativní instrukce č. 14/2007 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2008. Tato instrukce, podobně jako Oznámení č. 35/2006, se snaţí podporovat zapojení ohroţených skupin na trhu práce do APZ. Stanovuje dolní procentní hranici, která určuje, jaký nejmenší podíl v rámci jednotlivého nástroje, by měl být vymezen pro jednotlivé rizikové skupiny. Následující tabulka č.12 ukazuje, jaká procentní hranice byla stanovena a jak se úřadu práce v Benešově podařilo splňovat tyto hodnoty. Červeně zabarvená jsou pole, kde nebylo daného limitu dosaţeno. Tabulka č. 12: Zapojení rizikových skupin do APZ v roce 2008 Zapojení rizikových skupin do APZ (v%) Do 25 let Rekvalifikace SÚPM VPP Celkem NI č.14/2007

Dlouhodobě nezaměstnaní

Nad 50 let

Ženy

7

17

19

72

43

27

39

46

7

43

21

30

13

30

23

49

5

20

40

45

Zdroj: Vlastní tvorba na základě převzatých interních údajů úřadu práce v Benešově První rizikovou skupinu, která se v tabulce objevuje, jsou mladiství do 25 let. Minimální procentní hranice zde byla stanovena na 5 % a díky této nízké hodnotě nebyl problém daná kritéria za sledovaný rok splnit. Osoby nad 50 let jsou druhou ohroţenou skupinou na trhu práce a pro rok 2008 jim byla stanovena hranice 20 %. Pouze u rekvalifikací se o 3 % nepovedl splnit a to z důvodu neochoty starších osob se rekvalifikovat. Nejvíce problémovou skupinou byli dlouhodobě nezaměstnaní. Zde se nepodvedlo v rámci ani jednoho nástroje APZ k dosaţení 40 % hranice. V případě společensky účelných pracovních míst chybělo pouze jedno procento ke splnění. Na splnění limitu u rekvalifikací mají velký vliv rekvalifikace uskutečněné v rámci ESF, které se do této statistiky nepočítají a to je důvodem, proč procento zapojených činí necelou polovinu z předepsané hranice. Veřejně prospěšné práce nejsou pro osoby do 25 let příliš zajímavou alternativou a tomu i odpovídá 23 % podíl na těchto pracích. Poslední nově sledovanou skupinou jsou ţeny. Normativní instrukce zařadila ţeny mezi rizikové skupiny a předepsala pro ně 45 % účast v nástrojích APZ 39

vyuţívaných úřadem práce. Celkově se podařilo tuto hranici překonat o 4 %. Výjimkou jsou VPP, které jsou často fyzicky náročnější, proto se na ně nasazují převáţně muţi.Celkové výdaje na APZ na rok 2008 činily 8 692 000 Kč. Tato částka byla spotřebována na 4 nástroje APZ. Největší částku si vyţádali náklady na VPP, a to více jak 55 %. Druhým nejnákladnějším nástrojem s 32 % z celkových výdajů zabrala společensky účelná pracovní místa. Na zbylé dva nástroje, které úřad práce vyuţil v roce 2007, byl rozdělen necelý milion korun. Opět se potvrdilo, ţe veřejně prospěšné práce jsou nejhojněji vyuţívaným nástrojem, s jehoţ pomocí se do pracovního procesu dají zapojit i takové osoby, pro které je velmi sloţité najít pracovní místo.

3.5 Rok 2009 Tento rok nebyl pro trh práce příliš šťastným. V benešovském okrese došlo ke zvýšení nezaměstnanosti z 3,05 % aţ na 5,65 %. Nárůst byl způsoben hospodářskou krizí, která převládala ve světě a podněcovala hromadné propouštění. V okrese Benešov pouze jedna firma propustila více jak 200 zaměstnanců, jinak ostatní ekonomické subjekty k tak razantnímu kroku nepřistoupily. Úřad práce v Benešově v roce 2009 skoro zdvojnásobil počet dohod o vytvoření společensky účelných pracovních míst na 109. Jedná se o navýšení o 52 dohod. Zdvojnásobil se i počet uchazečů, kteří byli umístěni na tyto pracovní místa na 101. Počet dohod o společensky účelných pracovních místech pro samostatně výdělečnou činnost zůstal stejný jako v roce 2008, kdy byly sepsány dvě smlouvy. Výše příspěvku měsíčního příspěvku na tyto pracovní místa činila 8 000 Kč, jedná se o meziroční nárůst o 2 000 Kč. Tento příspěvek pomáhal motivovat zaměstnance, aby zaměstnali osoby, které by za normálních předpokladů jen stěţí zaměstnali. Veřejně prospěšné práce naopak nebyly vyuţívány více oproti roku 2008 a počet dohod a vytvořených pracovních míst se sníţil. Ovšem za těchto podmínek se zvýšil počet uchazečů umístěných na veřejné práce o jednu osobu na 156 uchazečů o zaměstnání. V roce 2009 byl poskytnut příspěvek ve výši 210 000 Kč na provoz chráněných dílen. Tento příspěvek vyplýval ze dvou smluv, které byly v tomto roce sepsány. Předmětem jedné z dohod bylo zřízení chráněné pracovní dílny pro osobu samostatně výdělečně činnou. Počet rekvalifikačních kurzů se příliš nelišil vzhledem k předcházejícímu roku. Ve sledovaném roce proběhlo 134 rekvalifikací. Z toho počtu bylo 16 rekvalifikací v rámci APZ, 40

31 v rámci Regionálních individuálních projektů a zbylá část v rámci Národních individuálních projektů. Úřad práce nadále preferuje krátkodobé a střednědobé rekvalifikace. Průměrná doba zařazení uchazeče o zaměstnání do programu rekvalifikací se pohybovala mezi 2 aţ 3 měsíci po jejich evidenci. Opět se rozšířilo spektrum rekvalifikačních kurzů, které v roce 2009 proběhly. Administrativně ekonomická část zůstala bez změny a převaţovala obsluha PC. V oblasti sluţeb se nově objevil kurz všeobecný sanitář, instruktor fit centra a stříhání a úprava psů. Dělnická oblast byla obohacena o tři nové kurzy, kterými bylo programování strojů CNC, keramická výroba a farmář. Zaměstnanecká rekvalifikace se v tomto roce neuskutečnila. Úřad práce si kladl za cíl získávat co nejvíce uchazečů na řemeslnické rekvalifikace. I přes skoro stejný počet rekvalifikací jako v roce 2008 došlo ke sníţení úspěšnosti umístění rekvalifikovaných uchazečů do zaměstnání. V roce 2009 úřad práce dosáhl úspěšnosti 62 %. Ze všech 134 rekvalifikací jich bylo 117 ukončeno ještě v tomto roce. Celkem 58 uchazečů bylo umístěno. Největší úspěšnost a to 100 % mají rekvalifikace v rámci APZ, naopak nejniţší 45,83 % měli rekvalifikace v rámci Regionálních individuálních projektů. Rekvalifikace probíhaly ve třech oblastech, ve kterých s 72 % převaţuje administrativně ekonomická oblast. Oblast sluţeb tvořila 15 % a zbylých 13 % patřilo oblasti dělnické. Převaha administrativně ekonomické oblasti byla i v roce 2008, ale dělnická oblast se propadla za oblast sluţeb. Strukturu osob zapojených do rekvalifikací ukazuje tabulka č. 13.

Tabulka č. 13: Zapojení rizikových skupin do rekvalifikací v roce 2009

Zapojení rizikových skupin do rekvalifikací Sledované období

2008

2009

OZP

15

27

Osoby do 20 let

10

11

Osoby nad 50 let

23

54

Déle než 5 měsíců v evidenci

26

44

Zdroj: Vlastní tvorba na základě převzatých interních údajů úřadu práce v Benešově Na první pohled je vidět nárůst zapojení rizikových skupin do rekvalifikací v roce 2009 neţ v roce 2008. Počet rekvalifikací byl v obou letech v podstatě stejný a přesto počet osob zdravotně postiţených, osob nad 50 let a dlouhodobě nezaměstnaných zapojených do 41

rekvalifikací výrazně navýšil. Zajímavý je i poměr rekvalifikovaných ţen a muţů. Větší nezaměstnanost ţen přispěla k trojnásobku rekvalifikovaných ţen nad muţi. Ze 134 rekvalifikací jich 108 bylo obsazeno osobami, které dosáhli středního vzdělání buď s maturitou, nebo s vyučením. Celkové náklady na rekvalifikace v roce 2009 činily 974 232 Kč. Do této částky jsou zahrnuty rekvalifikace v rámci APZ a NIP. Náklady na jednu rekvalifikaci se meziročně zvýšily o 680 Kč na 9 459 Kč.

3.6 Rok 2010 Posledním rokem, který budu analyzovat z hlediska aktivní politiky zaměstnanosti je rok 2010. V tomto roce stejně jako v roce předchozím se zvýšil počet dohod o vytvoření společensky účelných pracovních míst. Bylo sepsáno 149 dohod, na jejichţ základě bylo umístěno 152 osob. Nezvýšil se tedy jen počet dohod, ale i počet uchazečů umístěných na společensky účelná pracovní místa. Růst byl o více jak 50 %. Počet dohod o vytvoření společensky účelných pracovních míst pro samostatně výdělečnou činnost se zvýšil na 6. Výše měsíčního příspěvku na tyto pracovní místa se od předchozího roku nezměnila a činila 8 000 Kč. V určitých případech docházelo k navýšení této částky, ale tento jev byl spíše výjimečný. Počet dohod o vytvoření veřejně prospěšných prací činil 43. Díky těmto dohodám bylo moţné vytvořit 170 míst pro VPP, na které bylo umístěno 166 uchazečů o práci. Nadále se úřad práce snaţil na tyto místa nasazovat takové uchazeče, které není moţné umístit na jiné místo a veřejně prospěšné práce jsou pro ně poslední moţnost. Ve sledovaném roce byly přiznány dva příspěvky ve výši 250 000 Kč a 300 000 Kč na zřízení a provoz chráněných pracovních dílen. V roce 2010 došlo k navýšení počtu rekvalifikačních kurzů na 227. Více jak polovina těchto kurzů byl v rámci Regionálních individuálních projektů. Dvacet kurzů byl v rámci APZ a 65 v rámci NIP. Celkem 177 rekvalifikačních kurzů bylo normálně ukončeno a z tohoto počtu bylo 125 uchazečů umístěno do pracovního procesu. Úspěšnost umístění v tomto roce byla 70 %. Rok 2010 byl tedy, co se úspěšnosti umístění účastníků rekvalifikačních kurzů, o 8% úspěšnější neţ rok 2009. Rekvalifikace probíhaly ve třech oblastech, kde jako v kaţdém ze sledovaných

roků

převaţovaly rekvalifikace

v oblasti

administrativně

ekonomické.

Rekvalifikací v této oblasti bylo uskutečněno 159. Dělnická oblast měla 48 rekvalifikací a oblast sluţeb pouze 27 rekvalifikací. Stejně jako v roce 2008 převaţovaly rekvalifikaci 42

z dělnické oblasti nad oblastí sluţeb. I v roce 2010 přibyly nové moţnosti pro uchazeče o zaměstnání, v podobě nových kurzů. Mezi tyto nové kurzy se řadí programátor grafického studia, zahradnické práce, krupiér a kominík. Tabulka č. 14 ukazuje zapojení rizikových skupin do rekvalifikací. Tabulka č. 14: Zapojení rizikových skupin do rekvalifikací v roce 2010 Zapojení rizikových skupin do rekvalifikací Sledované období

2009

2010

OZP

27

24

Osoby do 20 let

11

9

Osoby nad 50 let

54

64

Déle než 5 měsíců v evidenci

44

187

Zdroj: Vlastní tvorba na základě převzatých interních údajů úřadu práce v Benešově V tabulce je znázorněno zapojení čtyř rizikových skupin do rekvalifikací. První tři skupiny se v letech 2009 a 2010 příliš neliší. Největší změna je v počtu zapojení osob, které jsou úřadem práce evidování více jak 5 měsíců. Z celkového počtu 227 rekvalifikací bylo vyhrazeno 187 rekvalifikací pro tuto skupinu. Na rekvalifikační kurzy bylo umístěno 91 osob s vyučením a 83 osob s maturitou. V tomto roce byl nezvykle vysoký počet rekvalifikovaných osob, které dosáhli na vysokoškolské vzdělání. Další změnou vzhledem k roku 2009 bylo sníţení rozdílů mezi

rekvalifikovanými

muţi

a

ţenami.

Zatímco

v předchozím

roce

byly

3/4

rekvalifikovaných osob ţeny, tak v roce 2010 rekvalifikované ţeny tvořily 60 % z celkového počtu. Finanční náklady na rekvalifikace v rámci APZ a NIP si vyţádaly částku 895 824 Kč. V průměru jedna rekvalifikace stála 10 539 Kč. Délka rekvalifikačních kurzů se pohybovala od dvou týdnů do 6 měsíců, ale preferované byly krátkodobé a dlouhodobé kurzy.

3.7 Evropský sociální fond Evropský sociální fond se řadí mezi jeden ze strukturálních fondů Evropské unie. ESF je hlavní nástroj pro uskutečňování Evropské strategie zaměstnanosti. Tento fond vznikl, aby sniţoval nezaměstnanost, zvyšoval zaměstnanost, umoţnil rovnocenné příleţitosti na trhu práce, rozvíjel kvalifikaci zaměstnanců a dodával jim celoţivotní vzdělání, sniţoval diskriminaci na trhu práce a zlepšil účast ţen na trhu práce. Současné programové období trvá od roku 2007 a bude probíhat aţ do roku 2013. Řídícím orgánem ESF v ČR je Ministerstvo 43

práce a sociálních věcí. Toto ministerstvo má na starost i jeden ze tří operačních programů ESF, kterým je Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. 54

3.7.1 Projekt Vzdělávejte se Jedním z hlavních projektů v tomto programovém období byl projekt: „Vzdělávejte se!“ Tento projekt reaguje na hospodářskou krizi a zaměřuje se na firmy touto krizí postiţené. Cílem je, aby zaměstnavatelé, kteří kvůli hospodářské krizi musí sníţit výrobu a následně propustit zaměstnance, získali finanční prostředky na vzdělávací kurzy pro svoje zaměstnance, kteří tak získají nové dovednosti, zlepší si své stávající a zaměstnavatelé tak mohou lépe řešit vzniklou personální situaci. Projekt je platný pro celou ČR kromě hlavního města. Aby se mohl zaměstnanec zúčastnit toho projektu, tak musí jeho zaměstnavatel podat ţádost na příslušný úřad práce. Ţádost musí obsahovat důvody, proč by tento zaměstnavatel měl být zapojen do projektu, jaké kurzy by realizoval a kdo mu je poskytne. Ţádost posuzuje a následně buď schvaluje, nebo zamítne úřad práce. V případě schválení budou zaměstnavateli uhrazeny náklady na vzdělání zaměstnanců a na náhradu mzdy. Projekt byl rozdělen na dvě části. První část probíhala od dubna roku 2009 do jeho poloviny, a bylo vyčleněno 500 mil. Kč z prostředků Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Druhá fáze tohoto projektu navazovala na první a konala se do konce roku 2010 a vyčleněná finanční částka dosáhla 2 mld. Kč, které šly z prostředků Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. 55 Úřad práce v Benešově se do tohoto projektu také zapojil v rámci obou fází. V první fázi tohoto projektu ţádalo 13 firem o zapojení s 38 ţádostmi. Úřad práce tuto ţádost schválil 11 firmám, coţ bylo celkem 35 schválených ţádostí. Na základě těchto ţádostí se kurzů zúčastnilo 555 zaměstnanců. Celkem bylo na tyto kurzy rezervováno 3 900 000 Kč, ale podle uznatelných nákladů bylo vyplaceno 3 314 070 Kč. Druhá fáze projektu probíhala v roce 2009 i v roce 2010. V roce 2009 byla podána ţádost 13 firem se 127 ţádostmi. Bylo vyhověno 12 firmám, které odpovídaly 48 ţádostem. Celkový počet zaměstnanců, kteří se účastnili druhé fáze projektu v roce 2009, činil 302. Rezervováno na uhrazení nákladů zaměstnavatelům bylo 3 458 472 Kč. Tato částka vychází z uzavřených smluv, ale skutečně uznatelné náklady činily 1 668 314 Kč. Obě fáze kurzů probíhaly v devíti oblastech, ve 54

Integrovaný portál MPSV, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf citace 17.5.2011 Integrovaný portál MPSV, dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/vzdelavejte_se citace dne 17.5.2011 55

44

kterých se účastníci mohli vzdělávat. Mezi oblasti patřily jazykové kurzy, manaţerské dovednosti, řidičský průkaz, svářeč, odborné školení, IT kurzy, ekonomická školení, soft skills a principy štíhlé výroby. Nejvíce kurzů proběhlo v oblasti odborného školení, principů štíhlé výroby a IT kurzů. V roce 2010 se zvednul zájem firem o tento projekt a ţádost si podalo 22 firem se 175 ţádostmi. Úřad práce schválil ţádost 20 firmám a celkově bylo evidováno 159 ţádostí. Došlo také k razantnímu nárůstu počtu účastníků kurzů, který se vyšplhal v roce 2010 aţ na 1255 zaměstnanců. Podle uzavřených smluv bylo vyhrazeno 8 281 529 Kč, ale na základě skutečně uznatelných nákladů bylo zaměstnavatelům uhrazeno 6 953 501 Kč. Portfolio realizovaných kurzů se rozšířilo o školení vyplývající ze zákoníku práce a všeobecné právní a odborné minimum.

45

Závěr Ve své bakalářské práci jsem zpracoval téma – Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Benešov v letech 2005-2010. Nezaměstnanost je dnes velký ekonomický a sociální problém, který suţuje celé lidstvo, proto jsem si zvolil téma, které se snaţí s tímto problémem bojovat a sniţovat tak výdaje vynakládané na pasivní politiku zaměstnanosti, které výrazně zatěţují státní rozpočet. Pro úspěšnou analýzu okresu Benešov jsem si nejdříve vymezil teoretický rámec, kde jsem vysvětlil specifika a zvláštnosti trhu práce a následně jsem se zabýval problémem, který na trhu práce vzniká, čímţ je nezaměstnanost. Definoval jsem druhy nezaměstnanosti a sociální a ekonomické dopady nezaměstnanosti na společnost. Největší část z teoretické části jsem věnoval politice zaměstnanosti v České republice a to převáţně nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti. Abych mohl úspěšně analyzovat účinnost aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Benešov, musel jsem nejdříve prozkoumat trh práce v daném okrese. Za pomoci dat ze statistického úřadu jsem vytvořil strukturu obyvatelstva a provedl socioekonomickou analýzu. Mezi silné stránky okresu bych zařadil velmi dobrou dopravní síť, která značně usnadňuje dopravu za prací a přispívá ke sniţování nezaměstnanosti. Okres sousedí s hlavním městem ČR, coţ je další silná stránka. V neposlední řadě zde můţeme nalézt velmi vyrovnanou skladbu hospodářských odvětví a mnoho zahraničních investorů, kteří v okrese operují. Nejslabším článkem jsou podle mého názoru okrajové oblasti okresu, kde je horší dopravní dostupnost do zaměstnání a často je zde pouze jeden velký zaměstnavatel, který v případě problémů negativně ovlivní celou oblast. Od socioekonomické analýzy jsem přešel ke zkoumání trhu práce v okrese. Začal jsem u nezaměstnanosti, která se od roku 2005 sniţovala, ale v roce 2009 vzhledem k hospodářské krizi narostla a dosáhla svého maxima, kdy 5,7 % lidí z celého okresu patřilo mezi nezaměstnané. Nejvíce problémovou oblastí z hlediska nezaměstnanosti je v celém okrese mikroregion Pyšely. V roce 2011 by tuto pozici měl zaujmout mikroregion Týnec nad Sázavou, kde dojde k velkému propouštění z firmy Metaz. Po určení výše nezaměstnanosti, která determinuje počet uchazečů o zaměstnání, jsem se zajímal o strukturu těchto uchazečů, která je velmi důleţitá, z hlediska poměru rizikových skupin. Rizikové skupiny jsou velký problém hlavně v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, protoţe je obtíţné tyto uchazeče 46

umístit na nové pracovní místo. Počet uchazečů se od roku 2005 pozvolna sniţoval aţ do poloviny roku 2008, kdy došlo k nárůstu, který podle prognóz bude pokračovat i nadále v roce 2011. Právě v únoru roku 2011 byl evidován největší počet nezaměstnaných, který dosáhl čísla 3472. Jediný přínos v tomto rostoucím trendu počtu nezaměstnaných spatřuji pro zaměstnavatele, kteří mají větší výběr mezi uchazeči. Největší počet uchazečů byl ve všech sledovaných letech mezi 26-49 lety, kteří tvořili zhruba 50 %. Ve zbývající části převaţovali lidé z rizikové skupiny nad 50 let, pro které se hledá volné pracovní místo nejhůře. Mezi uchazeči se bohuţel vyskytuje i velké mnoţství osob, které mají pouze základní vzdělání a pro které je opět velmi sloţité najít uplatnění na trhu práce, ale největší zastoupení mají uchazeči se středoškolským odborným vzděláním. S tím jak klesal počet uchazečů o zaměstnání, tak zároveň rostl počet nabízených pracovních míst. K obrovskému propadu došlo opět v polovině roku 2008 a počet nabízených pracovních míst od této doby klesal. Hlavní část své bakalářské práce jsem věnoval aktivní politice zaměstnanosti na Benešovsku. Rozhodl jsem se tuto politiku popisovat v jednotlivých letech a vţdy jsem analyzovaný rok srovnával s rokem předchozím. V kaţdém roce jsem uvedl všechny nástroje aktivní politiky, které byly úřadem práce v Benešově vyuţity. U kaţdého nástroje jsem provedl celkovou analýzu a zaměřil jsem se především na strukturu uchazečů, na které byl nástroj aplikován, na procentuální účast uchazečů z rizikových skupin, na náklady vynaloţené úřadem práce a na úspěšnost nástroje v počtu umístěných uchazečů. Ve sledovaném období byly vyuţity čtyři nástroje – rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa, chráněné dílny a veřejně prospěšné práce. Úřad práce v Benešově od sledovaného roku udrţuje zhruba stejné procentní zastoupení rizikových osob na jednotlivých nástrojích, které vysvětluje povahou daného nástroje. Při bliţším prozkoumání je vidět, ţe na veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa úřad posílá uchazeče z rizikových skupin, které naopak neumísťuje ve velké míře na rekvalifikace. Tento postup se mi nejeví jako nejlepší řešení. V případě osob se změněnou pracovní schopností jsou sice moţnosti umístění velmi omezené, ale u věkové skupiny nad 50 let je těch moţností více. Z mojí nákladové analýzy jsou jednoznačně nejmenší náklady na jeden rekvalifikační kurz a to zhruba pětkrát niţší neţ na veřejně prospěšné práce a čtyřikrát niţší neţ na společensky účelná pracovní místa. Z výše nákladů tedy vyplývá, ţe nejlevnějším řešením jsou rekvalifikace, na které ale úřad práce příliš neposílá právě uchazeče starší 50 let. Dle mého názoru je úřad příliš benevolentní a při nezájmu dané osoby jí na rekvalifikaci nepošle a raději ji umístí na veřejně prospěšné práce. I přesto, ţe tyto osoby se blíţí důchodovému věku, který je v současné době neustále posouván, 47

tak rekvalifikačních kurzů je opravdu velká škála a určitě by se nějaký vhodný kurz pro tyto osoby našel a je to jistě lepší řešení, neţ kdyţ je uchazeč poslán na veřejně prospěšné práce, po jejich ukončení se opět vrací do evidence úřadu práce a po určitém čase je na veřejně prospěšné práce poslán znovu. Veřejně prospěšné práce jsou také vyuţívány ke sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti, protoţe uchazeče posílají po určité době na tyto práce znovu a nedojde tak k tomu, aby uchazeč byl evidován jako dlouhodobě nezaměstnaný. Další výtku bych měl k plnění oznámení, které Ministerstvo práce a sociálních věcí v kaţdém roce vydává a stanovuje tak spodní procentní hranici, která se týká poměru zapojení rizikových skupin v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Plnění těchto oznámení se v ţádném roce nepodařilo dodrţet. Největším problémem jsou dlouhodobě nezaměstnaní, kde například v roce 2008 stanovená 40 % hranice zapojení této skupiny nebyla dodrţena v rámci ani jednoho nástroje, který úřad práce vyuţil. Velká část mojí práce byla věnována rekvalifikacím. Tomuto nástroji aktivní politiky jsem věnoval velkou pozornost, abych zjistil, jestli rekvalifikační kurzy jsou zaměřeny tak, aby uspokojovaly poptávku na trhu práce v okrese Benešov. Nejvíce nabízených volných pracovních míst, pokud opomeneme zájem o nekvalifikované pracovníky, kteří rekvalifikace nepotřebují, je v oblasti dělnické, převáţně o řemeslníky, kvalifikované výrobce a obsluhu strojů. Pokud srovnáme nabídku pracovních míst a zaměření rekvalifikačních kurzů, je evidentní, ţe je zde značný rozpor. Nejvíce rekvalifikačních kurzů probíhá v oblasti administrativně ekonomické. Doporučil bych úřadu práce, aby při vyuţívání tohoto nástroje vycházel z poptávky po pracovnících a mohl by tak dosahovat větší úspěšnosti umístění rekvalifikovaných uchazečů. Na druhou stranu byly prováděny spíše krátkodobější rekvalifikační kurzy, které nejsou tolik finančně náročné. Rekvalifikace byly zaměřené na osoby se středoškolským vzděláním, mladší 25 let a převáţně ţeny. Pro srovnání rekvalifikací v rámci APZ jsem zpracoval jeden z projektů z Evropského sociálního fondu, kterým byl projekt „Vzdělávejte se“. Tento projekt měl pomoci firmám, které byly díky hospodářské krizi v ohroţení existence. V případě nákladové efektivnosti je tento projekt rozhodně méně nákladnější, neţ rekvalifikace v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Náklady na jednoho účastníka rekvalifikace v rámci projektu „Vzdělávejte se“ jsou poloviční, neţ náklady, které vynaloţil úřad práce na jednoho účastníka rekvalifikací. Důvodem je, ţe rekvalifikační kurzy v rámci projektu „Vzdělávejte se“, byly pro skupiny zaměstnanců a v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je často na rekvalifikace poslána pouze 48

jedna osoba. Hodnocení úspěšnosti je velmi sloţité. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou sice k dispozici údaje o úspěšnosti, ale v rámci projektu „Vzdělávejte se“ takové údaje k dispozici nejsou. Obtíţné by také bylo, jak by se definovala úspěšnost rekvalifikace. Jestli by bylo povaţováno za úspěšné, zda zaměstnavatel daného zaměstnance nepropustí a zároveň, kdyţ zaměstnance přesune na hůře placené místo, jestli by to nadále bylo povaţováno za úspěch. Navíc by musel zaměstnavatel, který se projektu „Vzdělávejte se“ účastnil, spolupracovat s úřadem práce a podat mu zprávu, kolik z rekvalifikovaných zaměstnanců propustil, kolik jich přesunul na lépe nebo hůře placenou pozici a jaká část si udrţela své předchozí místo. Za dílčí neúspěch své práce povaţuji, ţe se mi nepodařilo u projektu „Vzdělávejte se“ získat informace od podpořených subjektů, ze kterých bych mohl jednoznačně vyvodit efektivnost alokovaných prostředků. Informace o podpořených subjektech mi nebyly úřadem práce poskytnuty. Ostatní cíle, které jsem si na začátku své práce vytyčil, se mi podařilo splnit. Hlavním cílem bylo určit, zda vynaloţené prostředky na APZ byly vyuţity efektivně. Pro posouzení efektivnosti alokovaných prostředků do rekvalifikací pouţiji rok 2010. Bylo uskutečněno 85 rekvalifikací v rámci APZ a NIP. Čtyři rekvalifikace nebyly ve sledovaném roce ukončeny. Celkové náklady tvořily 895 539 Kč, tedy průměrné náklady na jednu rekvalifikaci činily 10 535 Kč. Úspěšně bylo umístěno 91 % uchazečů, kteří byli na tyto rekvalifikace posláni. Z toho vyplývá, ţe náklady na jednu úspěšnou rekvalifikaci tvořily 12 983 Kč. Tato částka se příliš neliší od průměrných nákladů na jednu rekvalifikaci, proto povaţuji vyuţití tohoto nástroje úřadem práce v Benešově za efektivní. Naopak za neefektivní bych označil náklady na veřejně prospěšné práce a vynaloţené prostředky bych se snaţil alokovat spíše do rekvalifikací. Úřad práce by měl nadále podporovat projekty v rámci ESF, jako byl projekt „Vzdělávejte se“, které jsou méně nákladnější neţ další nástroje v rámci APZ. Jsem si vědom, ţe tato práce je pouze příspěvkem k řešení problémů APZ. Pro přijetí jednoznačných závěrů, by bylo potřeba provést analýzu v dalších regionech.

49

Přílohy Příloha č. 1: Okres Benešov

Zdroj: Trasovník, dostupné na http://www.trasovnik.cz/k_stcech/benesov/Benešov, převzato 6.4.2011

50

Příloha č. 2: Zámek Konopiště

Zdroj: Zámky – hrady, dostupné na http://www.zamky-hrady.cz/1/konopiste.htm, převzato 6.4.2011

51

Seznam literatury Knižní publikace JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zaměstnanosti, 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 95 s. ISBN 80 – 7079 – 635 – 9 NĚMEC, O. Lidské zdroje na trhu práce, 1. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 152 s. ISBN 80 – 245 – 0350 – 6 HOLMAN, R. Ekonomie. 3. vydání. Praha: C.H.Beck. 2002.714 s. ISBN 80 – 7179 – 681 – 6 FISHMAN, B. FISHMAN, L. Employment, unemployment, and economic growth, 1. vydání. New York: Thomas Y. Crowell Company, 1969. 143 s. L.C.No. 71-77340 PAVELKA, T. Makroekonomie – Základní kurz, 2. vydání. Slaný: Melandrium. 2007. 278 s. ISBN 978 – 80 – 86175 – 52 – 2 BOROOAH, V. Growth, unemplyoment, distribution and goverment, 1. vydání. London: Macmillan Press LTD, 1996. 190 s. ISBN 0 – 333 – 61729 - 0 KREBS, V. Sociální politika, 4. vydání. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978 – 80 – 7357 – 276 – 1 HOLMAN, R. Makroekonomie, 2. vydání. Praha: C.H.Beck. 2010. 424 s. ISBN 978 – 80 – 7179 – 861 – 3 ARULAMPALAM, W., BOOTH, A. Exclusion, Employment and Opportunity, London: London School of Economics, 1998. 122 s. Internetové zdroje Portál veřejné správy ČR: Zákon č.435/2004 sb. dostupné z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=435/2004 citace 17.5.2011 MPSV: Pět nových projektů APZ. dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/10165 citace 18.5.2011 Integrovaný portál MPSV: APZ a zákon č.435/2004 http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz citace 18.5.2011

sb.

dostupné

z WWW:

Český statistický úřad: Charakteristika okresu Benešov. dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_benesov, citace 26.3.2011 Český statistický úřad: Vývoj sídelní struktury. dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xs/edicniplan.nsf/o/13-2131-03--1_2_vyvoj_sidelni_struktury, citace 26.3.2011

52

Integrovaný portál MPSV: Analýza za rok 2005 – 2010. dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2005, citace 28.3.2011 Integrovaný portál MPSV: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem, citace 31.3.2011 Integrovaný portál MPSV: Vývoj nezaměstnanosti od července 2004. dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004 citace 2.4.2011 Integrovaný portál MPSV: Nabídka a poptávka na trhu práce. dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh, citace 2.4.2011 Integrovaný portál MPSV: Evropský sociální fond http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf, citace 17.5.2011

v ČR.

dostupný

z WWW:

Integrovaný portál MPSV: Projekt Vzdělávejte se. dostupný z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/vzdelavejte_se citace 17.5.2011

53

Seznam tabulek a grafů Graf č. 1: Trh práce

str. 5

Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v okrese Benešov v letech 2005 - 2010

str. 20

Graf č. 3: Vývoj počtu uchazečů v okrese Benešov v letech 2005- 2010

str. 22

Graf č. 4: Vzdělanostní struktura v okrese Benešov v roce 2010

str. 24

Graf č. 5: Vývoj počtu volných pracovních míst v okrese Benešov

str. 25

Graf č. 6: Vzdělanostní struktura rekvalifikovaných uchazečů v roce 2007

str. 35

Tabulka č. 1: Struktura obyvatelstva v okrese Benešov v roce 2009

str. 17

Tabulka č. 2: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Benešov v letech 2005 - 2010

str. 19

Tabulka č. 3: Míra nezaměstnanosti v okrese Benešov v letech 2005 - 2010

str. 19

Tabulka č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech v okrese Benešov str. 21 Tabulka č. 5: Struktura uchazečů v okrese Benešov v letech 2005 - 2010

str. 23

Tabulka č. 6: Čerpání finančních prostředků na APZ v roce 2005

str. 28

Tabulka č. 7: Zapojení rizikových skupin do APZ v roce 2005

str. 29

Tabulka č. 8: Čerpání finančních prostředků na APZ v roce 2006

str. 31

Tabulka č. 9: Délka evidence uchazečů umístěných do SÚPM v roce 2007

str. 32

Tabulka č. 10: Délka evidence uchazečů v rámci SÚPM v roce 2008

str. 36

Tabulka č. 11: Délka evidence uchazečů v rámci VPP v roce 2008

str. 37

Tabulka č. 12: Zapojení rizikových skupin do APZ v roce 2008

str. 39

Tabulka č. 13: Zapojení rizikových skupin do rekvalifikací v roce 2009

str. 41

Tabulka č. 14: Zapojení rizikových skupin do rekvalifikací v roce 2010

str. 43

54