Bariéry revitalizace brownfields v okrese Brno-venkov

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Bariéry revitalizace brownfields v okrese Brno-venkov Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Michal Petrůj, Ph.D.

Bc. Adriana Zajoncová

Brno 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Bariéry revitalizace brownfields v okrese Brno-venkov“ vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v přehledu literatury.

V Brně dne 23. května 2013

…………………………………

Poděkování Na tomto místě bych upřímně ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce Ing. Michalu Petrůjovi, Ph.D. za cenné rady, ochotu a čas, který mi věnoval.

Abstrakt Zajoncová A., Bariéry revitalizace brownfields v okrese Brno-venkov. Diplomová práce, Brno, 2013. Tato diplomová práce se zabývá bariérami revitalizace brownfields v okrese Brnovenkov. Práce je rozdělena na teoretickou a vlastní část práce. Teoretická část práce obsahuje vymezení a historii pojmu brownfield, dále důsledky existence brownfields, současný přístup řešení problematiky brownfields, ale i aktivity veřejného sektoru z hlediska této problematiky. V rámci vlastní práce byl realizován průzkum, jehož cílem bylo posoudit s jakými bariérami se obce v oblasti revitalizace brownfields nejčastěji potýkají a jaký je přístup odstranění těchto bariér. Využita byla technika dotazníku a standardizovaných rozhovorů s obecními a městskými představiteli okresu Brnovenkov. V závěru práce jsou uvedeny konkrétní návrhy řešení zjištěných bariér. Klíčová slova: bariéry, brownfields, okres Brno venkov, revitalizace, veřejný sektor.

Abstract Zajoncová A., Barriers to the revitalization of brownfields in the district of Brnovenkov. Thesis, Brno, 2013.

This thesis deals with barriers to the revitalization of brownfields in the district of Brnovenkov. The work is divided into a theoretical and a own part. The theoretical part includes the definition and history of the term brownfield, as well as the implications of brownfields, the current approach in dealing with the problem of brownfields, as well as activities of the public sector in terms of this issue. As part of own work was realization survey, which aimed to assess the barriers to such a community in the revitalization of brownfields often face and how access is removing these barriers. Technique used was a questionnaire and structured interviews with local and municipal representatives of district Brno-venkov. The conclusion is given concrete proposals for solutions to the identified barriers. Keywords: barriers, brownfields, district of Brno-venkov, revitalization, public sector.

Obsah 1. Úvod a cíl práce. ...................................................................................................... 7 2. Metodický postup. ................................................................................................... 9 3. Literární rešerše. ................................................................................................... 14 3.1 Vymezení a historie pojmu brownfields. ............................................................ 14 3.2 Důsledky existence brownfields. ........................................................................ 17 3.3 Současný přístup k řešení problematiky brownfields. ......................................... 20 3.3.1 Přístup k řešení problematiky brownfields v zahraničí a v ČR. ..................... 20 3.3.2 Bariéry spojené s revitalizací brownfields. ................................................... 24 3.3.3 Role aktérů v procesu revitalizace brownfields. ........................................... 28 3.4 Brownfields a aktivity veřejného sektoru. ........................................................... 31 3.4.1 Regionální politika ČR a její příspěvek k řešení brownfields. ...................... 31 3.4.2 Politika územního rozvoje ČR a problematika revitalizace brownfields. ...... 33 3.4.3 Regionální politika Evropské unie a její příspěvek k řešení brownfields. ..... 36 4. Vlastní práce. ......................................................................................................... 40 4.1 Charakteristika vybraného území Brno-venkov. ................................................. 40 4.2 Výzkumné otázky. ............................................................................................. 42 4.3 Výsledky. ........................................................................................................... 43 4.3.1 Výsledky dotazníkového šetření. ................................................................. 43 4.3.2 Výsledky standardizovaných rozhovorů....................................................... 69 5. Diskuse. .................................................................................................................. 77 6. Závěr. ..................................................................................................................... 79 Seznam použité literatury. ........................................................................................... 84 Přílohy. ....................................................................................................................... 87

1. Úvod a cíl práce Pojem brownfields představuje „staré, nevyužívané či ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové a logistické zóny, komerční nebo jiné objekty“ (Kadeřábková, Piecha, 2009, s. 4). Problematika brownfields je aktuální v mnoha zemích už od 60. let 20. století, avšak v České republice se termín brownfields objevuje až po roce 1989, kdy dochází v naší společnosti k různým politickým a hospodářským změnám. Ve velké míře vznikají především průmyslové, zemědělské a armádní brownfields. Průmyslové brownfields vznikají z důvodu restrukturalizace ekonomiky státu, ale i díky změnám v sociálně-ekonomické sféře. Zemědělské brownfields vznikají jako následek zemědělské velkovýroby minulého režimu a brownfields armádní vznikají v důsledku odchodu sovětských vojsk z naší země po roce 1989 a díky následnému rušení vojenských útvarů Armády České republiky. Některé brownfields se však v naší společnosti vyskytují především z důvodu lhostejnosti svého okolí k těmto objektům a nezájmu řešit jejich stav. Nositelem problematiky brownfields jsou obce a pro většinu z nich představuje existence brownfields negativní jev. Jedná se zejména o tyto charakteristické jevy: snížená atraktivita sídla; možnost výskytu ekologické zátěže; snížená hodnota pozemků, které se nacházejí v blízkosti brownfields; snížená efektivnost infrastruktury; snižování daňových příjmů měst i státu, ale i výskyt negativních společenských jevů jako například vandalismus, krádeže, bezdomovectví a jiné (Kadeřábková, Piecha, 2009). Z tohoto výčtu negativních efektů spojených s brownfields je zřejmé, že jde o problém multidisciplinárního charakteru a je tedy nutné k němu tak i přistupovat. Každá obec, na jejímž území se brownfields nachází, by měla ve vlastním zájmu usilovat o její revitalizaci. Důvodů, proč revitalizovat brownfields, je mnoho a jsou jimi především: posílení vitality a výkonnosti obce, konkurenceschopnost obce, uvolnění prostorů pro nové investice nebo pro potřeby obce, tvorba nových pracovních míst, růst daňových výnosů obce atd. Jedním z hlavních pozitivních jevů, který se týká revitalizace brownfields, je omezení rozšiřování a rozrůstání měst do svého okolí, tzv. suburbanizace. Dopady suburbanizace mají totiž negativní vliv na krajinu i sociální

7

prostředí. A proto i v zájmu trvale udržitelného rozvoje 1 by měla být upřednostňována revitalizace brownfields před výstavbou na zelené louce, tzv. greenfields. O udržitelném rozvoji regionů je pojednáno i v publikaci autorů Berana a Dlaska s názvem Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. Tito autoři pohlíží na udržitelný rozvoj spíše ekonomicky a tvrdí, že aby bylo umožněno zajištění udržitelného rozvoje regionů, je žádoucí poznat pravidla vytváření poptávky v hlavních klíčových oblastech, dlouhodobě ovlivňujících ekonomický růst (Beran, Dlask, 2005). Práce se však pravidly vytváření poptávky nebude zabývat. Aktuálnost tématu, které se týká snahy o řešení problematiky brownfields, dokazuje i začlenění této problematiky do současného programového období 2007–2013 a uvolnění finančních prostředků z fondů Evropské unie právě na obnovu či revitalizace brownfields. Bohužel některé obce si úlohu brownfields ve svém rozvoji dostatečně neuvědomují, a proto jejich problematiku neřeší. Neřešení problematiky brownfields mohou však mít na svědomí bariéry, které omezují orgány obcí aktivně se podílet na řešení této problematiky revitalizace brownfields. Cílem diplomové práce je posoudit, s jakými bariérami se obce v oblasti revitalizace brownfields nejčastěji potýkají a jaký je přístup k odstranění těchto bariér. Konkrétně se jedná o obce vybraného okresu Brno-venkov, nacházející se v Jihomoravském kraji, který je tvořen 187 obcemi. Hlavním nástrojem pro posouzení bariér je dotazníkové šetření v kombinaci se standardizovanými rozhovory s představiteli obecních a městských samospráv.

1

Trvale Udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (zák. č. 17/1992Sb. o životním prostředí)

8

2. Metodický postup Pro lepší přehlednost je diplomová práce rozdělena na dvě části, literární přehled a vlastní práci. Obě tyto části jsou rozděleny na jednotlivé kapitoly a podkapitoly. Cílem literární rešerše je vytvořit kritický přehled současných znalostí o problematice brownfields a přinést čtenáři aktuální přehled současné literatury k danému tématu. Zdrojem informací jsou monografie, články v odborných časopisech, materiály z různých konferencí, ale i legislativní dokumenty a oficiální webové stránky. V této části práce byly použity i zahraniční publikace a zdroje. Literární rešerše obsahuje v první řadě vymezení a historii pojmu brownfield, dále důsledky existence brownfields, současný přístup řešení problematiky brownfields, ale i aktivity veřejného sektoru z hlediska této problematiky. Po práci s literaturou následuje vlastní část práce, ve které je v rámci první kapitoly proveden stručný a ucelený přehled současného stavu vybraného území, tedy okresu Brno-venkov. Tato kapitola je úvodem vlastní práce a cílem je přiblížení vybrané oblasti čtenáři. Charakteristika jednotlivých brownfields je uvedena v přehledné tabulce č. 1 v příloze č. 2. Data k jednotlivým brownfields byla získána především z Národní databáze brownfields, kterou spravuje agentura CzechInvest, ale i z databáze brownfields Jihomoravského kraje, kterou vede Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. Poslední z databází brownfields je k nalezení na portálu regionálních informačních servisů, který spravuje Centrum pro regionální rozvoj ČR. Na základě využití těchto databází bylo zjištěno, že v okrese Brno-venkov se nachází až 37 brownfields, a to celkem ve 26 obcích. Vlastní práce spočívá v provedení smíšeného (tedy kvantitativního i kvalitativního) průzkumu mezi představiteli obecních a městských samospráv v okrese Brno-venkov. Než se začne průzkum realizovat, je nutné provést několik kroků, které zaručí správnost postupu. Těmito kroky jsou dle Surynka, Kašparové a Komárkové (Surynek a kol., 2001): 1. stanovení cíle průzkumu 2. formulace hypotéz,

9

3. operacionalizace hypotéz, 4. vymezení objektu průzkumu, 5. stanovení vzorku, 6. vymezení předmětu průzkumu, 7. určení techniky průzkumu. Druhý a třetí bod, který hovoří o formulaci a operacionalizaci hypotéz, bude nahrazen výzkumnými otázkami. Dle K. F. Punche (K. F. Punch, 2008) se hypotézy mají ve výzkumu používat, je-li to vhodné, a ne z povinnosti a automaticky. Dále K. F. Punch uvádí, že pokud uvažujeme o tom, jaká data potřebujeme a jak je budeme analyzovat, není žádný logický rozdíl mezi zodpovídáním výzkumných otázek a testováním hypotéz. Výzkumná otázka je jednoduše definovatelná, a to: „výzkumná otázka je otázka, kterou chce výzkum zodpovědět“ (K. F. Punch, 2008). Ještě před tím, než se začne průzkum realizovat, je nutné si stanovit cíl, kterého chci dosáhnout. Cílem diplomové práce je posoudit, s jakými bariérami se obce v oblasti revitalizace brownfields nejčastěji potýkají a jaký je přístup k odstranění těchto bariér. Následuje stanovení výzkumných otázek. Pro tuto práci byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Objektem průzkumu jsou již zmínění představitelé obecních a městských samospráv.

Předmětem

průzkumu

jsou

bariéry

vyskytující

se

v souvislosti

s revitalizacemi brownfields v okrese Brno-venkov. Dále byla v průzkumu zvolena technika, s jejíž pomocí došlo ke sběru dat. Konkrétně byla použita technika dotazníkového šetření. Následně byly provedeny standardizované rozhovory přímo s představiteli obecních a městských samospráv, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření Dotazník je dle Surynka a kol. (Surynek a kol., 2001) velmi rozšířeným nástrojem získávání informací pomocí výpovědi respondenta, který sám odpovídá na otázky v dotazníku. Dotazník by měl splňovat tato kritéria: objektivnost, standardnost, reliabilitu, validitu, kvantitativní i kvalitativní interpretovatelnost. Tato technika má své výhody i nevýhody. Mezi výhody patří nižší finanční náročnost, jednoduchost při

10

vyplnění, respondent si sám určí, kdy dotazník vyplní a nenáročnost při zpracování a vyhodnocování dotazníku. Mezi nevýhody patří nízká návratnost, možnost získání nepravdivých informací od respondenta, možnost nepochopení otázek respondentem nebo potíže při ověřování platnosti údajů. Dotazníky byly rozeslány na emailové adresy představitelům obecní či městské samosprávy. V dotazníku bylo využito polouzavřených otázek, kdy respondent měl na výběr z několika možných odpovědí, ale měl možnost i doplnit svou vlastní odpověď. Dále byly použity otázky otevřené, kdy respondent odpovídal vlastními slovy a otázky uzavřené, kdy respondent vybral jednu z nabízených možností, bez možnosti doplnění vlastní odpovědi. Vzor dotazníku je uveden v příloze č. 5. Standardizovaný rozhovor Další technikou, která byla zvolena pro tuto práci, je standardizovaný (řízený) rozhovor, který bude proveden s obecními i městskými představiteli. U strukturovaného rozhovoru jsou již určeny jak všechny otázky, které je třeba dotazovanému položit, tak i jejich pořadí. Většinou se jedná o otázky volné, často ovšem předem určené a tedy závazné formulaci (Reichel, 2009). Určitou nevýhodou může být to, že tento stupeň formalizace brání, aby rozhovor proběhl v přirozené komunikační atmosféře a bylo získáno více údajů od respondenta. Naopak výhodou je nenáročné vyhodnocení získaných dat a to díky srovnatelné struktuře rozhovoru. U rozhovorů byly použity pouze otázky uzavřené. Otázky pro standardizovaný rozhovor jsou uvedeny v příloze č. 6. Zpracování výsledků Dalším krokem je zpracování výsledků, které završí celý průzkum. Výsledky budou statisticky zpracovány, vyhodnoceny a graficky znázorněny.

U statistického

vyhodnocení dat bude využito popisné statistiky a konkrétně budou použity

11

charakteristiky úrovně (polohy) a charakteristiky variability. Tyto charakteristiky je však nutné rozlišovat zvlášť pro ordinální2 a nominální proměnné. U nominálních proměnných je možné určit míry polohy a míry variability. Poloha je u nominální proměnné charakterizována modální kategorií Mo, což je kategorie s nejvyšší četností. Modální kategorie se u souboru dat může vyskytnout jedna (unimodální) nebo se jich může vyskytnout k, a v takovém případě jde o k – modální rozdělení (Řezanková, 2005). Základem při zkoumání variability je zjišťování koncentrace. Jako míru koncentrace u nominální proměnné je možné použít například relativní četnost modální kategorie (pMo = nMo / n). Jako míry variability pak lze dle autorky označit: variační poměr:

pMo- relativní četnost modální kategorie nMo- absolutní četnost modální kategorie n- celkový rozsah souboru

nominální rozptyl nomvar (Ginniho odchylka), vyjadřující relativní počet všech dvojic, které nejsou ve stejné kategorii. Počítá se dle vzorce:

n- celkový rozsah souboru K- počet kategorií pi- relativní četnosti

2

U ordinálních proměnných lze stanovit pořadí hodnot, nelze, však říci o kolik se hodnoty navzájem liší (např. dosažené vzdělání), nominální proměnné jsou různé, nelze však stanovit jejich pořadí (např. typ absolvované VŠ) (Litschmannová, 2009).

12

entropie H, která je dána vzorcem K- počet kategorií pi- relativní četnosti Pokud se míra variability rovná nule, jedná se o nulové rozptýlení (homogenitu). Čím vyšší je hodnota variability, tím vyšší je heterogenita souboru. Úplná variabilita je v případě rovnoměrného zastoupení všech kategorií. U ordinálních proměnných se dle Řezankové (Řezanková, 2005) navíc používá tzv. mediánová kategorie, kdy jde o kategorii, pro kterou je kumulativní relativní četnost 0,5 nebo vyšší. Častější je použití přímo charakteristiky medián. Pro tuto kategorii platí, že její kumulativní četnost je 0,5 nebo větší, pokud pro předchozí kategorii byla četnost menší než 0,5. Kromě mediánu lze pro popis znaku použít i další charakteristiky, tzv. kvantily-například výpočet variačního rozpětí (xmax – xmin). Mezi nejpoužívanější kvantily patří: dolní a horní kvartil. Nejlepší vypovídací schopnost při určování variability má ordinální rozptyl dorvar. ordinální rozptyl dorvar je dán vzorcem P- kumulativní četnost K- počet kategorií Tato míra variability nabývá maxima, když u 50 % nabývá proměnná hodnoty x1 a u zbylých 50 % hodnoty xK. V průzkumu budou použity i otázky s vícehodnotovými proměnnými a to v případě, kdy je vyžadováno většího počtu odpovědí. Příslušné proměnné tedy mohou nabývat u jedné jednotky většího počtu hodnot (Pecáková, 2008).

13

3. Literární rešerše K lepšímu pochopení problematiky brownfields je v první řadě důležité vymezit pojem brownfields. V literární rešerši budou dále konkrétněji probrány důsledky existence brownfields, současný přístup k revitalizaci brownfields a s tím spojené aktivity veřejného sektoru. 3.1 Vymezení a historie pojmu brownfields Pojem „brownfields“ je převzat z anglického jazyka a v doslovném překladu znamená „hnědé louky“, avšak spíše než výraz hnědé louky se v České republice používá český ekvivalent „degradovaná plocha“. Je nutno dodat, že pro tento pojem neexistuje jednotná ucelená definice – pro srovnání je zde uvedeno více definicí. Například Agentura CzechInvest definuje brownfields jako „nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívána, zanedbána a případně i kontaminována, nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity“(Agentura CzechInvest, 2013). Jiná definice je uvedena v Národní strategii regenerace brownfields; konkrétně, že „brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace“ (MPO ČR, 2008). Jinou definici uvádí Ministerstvo životního prostředí České republiky a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky používá tuto definici brownfields: “Všechny pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci nebo jsou nedostatečně využité. Tyto nemovitosti také ekonomicky a fyzicky deprimují sebe sama i své okolí. Složitostí a nákladností na řešení problémů spojených s renovací a ozdravěním pak tyto nemovitosti odrazují soukromý kapitál od účinné intervence“ (Damborský, 2004). Tato definice je obsáhlejší, ale významově je totožná s výše uvedenými definicemi. Obecně tedy můžeme brownfields formulovat jako pozemky či nemovitosti, které ztrácejí či již ztratily své původní využití. Jedná se především

14

o bývalé průmyslové areály, zemědělské areály (bývalé kravíny, seníky, cukrovary atd.), bývalé kulturní domy, opuštěné vojenské komplexy a krajinu poškozenou těžbou. US Environmental Protection Agency (US EPA, 2013) uvádí ve své definici brownfields mimo jiné i přítomnost nebezpečných látek, což je jedna z hlavních bariér opětovného využití brownfields spojená s vysokými náklady na její odstranění. Definice pojmu brownfields se liší i mezi jednotlivými zeměmi. Velký vliv má faktor hustoty osídlení. Například skandinávské země a USA jsou země s relativně nízkou hustotou osídlení a v definici pojmu brownfield tak kladou důraz na kontaminaci místa, zatímco státy jako například Velká Británie, Nizozemí (státy s relativně vysokou hustotou osídlení) zdůrazňují rozvojový aspekt brownfields (Novosák, Bednář, 2011). Z pohledu historických souvislostí se brownfields stávají problémem, který postihuje průmyslově vyspělé země 3 a to především v 70. a 80. letech 20. století, kdy se zastavil vývoj směrem k industrializaci a naopak dochází k deindustrializaci hospodářství (Nový, 2004). Dochází tedy k omezování či rušení továren a jiných průmyslových objektů. V České republice je jednou z hlavních příčin restrukturalizace ekonomiky státu, kdy dochází

k radikálním

změnám

sociálně

ekonomické

struktury,

které

jsou

charakterizovány přesunem pracovních sil z primární sféry do sekundární sféry a v posledních letech zejména do terciární sféry hospodářství. V České republice k těmto změnám začíná docházet počátkem 90. let. 20. století (Dvořáková Líšková, 2010). V důsledku těchto změn vznikají zejména průmyslové a zemědělské brownfields, ale existují však i jiné typy brownfields, jako například armádní, komerční, dopravní apod. Vznik průmyslových brownfields má na svědomí zásadní změna orientace českého průmyslu charakterizovaná odklonem od těžké průmyslové výroby směrem k produkci spotřebního zboží, automobilů a informační a komunikační techniky. Dopravní brownfields vznikají v dobách, kdy dochází k modernizaci a automatizaci železniční

3

Jedná se především o USA, Velká Británie, Francie, Německo, Nizozemí,

15

sítě, poklesem poptávky po železniční dopravě nebo následkem zastavení provozu některých tratí. Armádní brownfields vznikají v důsledku odchodu sovětských vojsk z našeho území a rušením vojenských posádek Armády České republiky. V důsledku rušení vojenských posádek Armády České republiky vznikly například v místě mého bydliště, v obci Sokolnice, hned dva objekty brownfields, přičemž u jednoho z nich začala začátkem roku 2013 demolice objektu. S armádními brownfields je většinou spojena ekologická zátěž, ale také přítomnost nebezpečných vojenských látek a materiálů. Zemědělské brownfields jsou spojeny s významnými změnami, kterými si po roce 1989 prošlo české zemědělství, např. narovnání vlastnických vztahů k půdě a regulace produkce jednotlivých komodit. Většinou se jedná o bývalá zemědělská družstva - bývalé kravíny, teletníky, drůbežárny, ale i administrativní budovy, které byly součástí družstva. U obytných brownfields se většinou jedná o zchátralé a neobydlené domy a byty, jejichž rekonstrukce by pro vlastníka nemovitosti představovala vysoké finanční náklady. Komerční brownfields vznikají v důsledku výstavby různých hypermarketů a velkých nákupních středisek na „zelené louce“ 4, většinou na okraji administrativního území větších měst, příkladem může být výstavba obchodního centra Olympia v Brně-Modřicích. Především kvůli konkurenčním výhodám těchto hypermarketů a nákupních středisek dochází k zániku menších obchodů. Dalším typem brownfields jsou pozůstatky ukončené důlní činnosti a těžby nerostných surovin. Sanace a opětovné začlenění do krajiny u těchto brownfields jsou dlouhodobou záležitostí, které jsou spojeny s vysokými náklady.

4

Termín zelená louka neboli greenfields („zelená nezastavěná pole“) se označují nezastavěné pozemky na „zelené louce“, které jsou pro výstavbu určeny poprvé (Adam, 2000).

16

3.2 Důsledky existence brownfields Brownfields jsou velkým společenským a ekonomickým problémem a jsou spojeny s negativními důsledky, které bychom mohli rozdělit na ekonomické, ekologické a sociální. Ekonomické důsledky jsou obvykle spojeny s vysokou ekonomickou náročností revitalizace brownfields, kdy se náklady na revitalizaci pohybují většinou v řádech desítkách milionů Kč. Nejedná se pouze o finanční alokaci, která je potřebná k provedení tohoto procesu, ale spadá sem i oblast organizace a koordinace potřebných finančních toků (Rafson H., Rafson R., 1999). Nepřímo se ekonomické ztráty projevují také tím, že ladem ležící pozemky uprostřed měst nepřinášejí žádné daňové výnosy a jsou břemenem obcí (Nový, 2004). S tím souvisí i ekonomické ztráty, kdy dochází díky degradujícím brownfields ke snížení cen okolních pozemků. V krajních případech se tyto pozemky mohou stát neprodejnými a trpí tím jak majitel takového pozemku, tak obec, která přichází o možné daňové příjmy. Mnohdy je výstavba na zelené louce několikanásobně levnější a rychlejší než revitalizace brownfields. Finanční prostředky vložené do investice na zelené louce pak chybí v již zastavěném území. Celkové náklady na rozvoj obce je však nutno bilancovat daleko komplexněji – tedy i s náklady provozními. Obce by si také měly uvědomit, že spolu s objekty a územím brownfields je v této lokalitě málo využita technická infrastruktura. Ta je obvykle napojena na novou infrastrukturu na zelené louce, kterou je nutné udržovat, což je provozně velmi nehospodárné (Jackson, 2003). Další z možných ekonomických problémů týkající se brownfields jsou nevyjasněné majetkoprávní vztahy k pozemkům i nemovitostem v postižených lokalitách, které neumožňují orgánům veřejné správy reagovat na vzniklou situaci včas (Gremlica a kol., 2003). Dalšími ekonomickými důsledky mohu být: zhoršení podnikatelského klimatu, ztráta atraktivity daného území pro investory, obyvatelstvo i návštěvníky, kdy může docházet i k ohrožení rozvoje cestovního ruchu. S brownfields jsou spojeny i ekologické důsledky, které mohou ohrožovat zdraví člověka, ale i životní prostředí. Nejprve je nutno zmínit možnou existenci ekologické zátěže brownfields, která je dána především tím, jak byly využívány tyto objekty v minulosti a rizikem, že nemovitosti jsou ovlivněny vstupy a výstupy z předešlých

17

činností. Například průmyslové a vojenské brownfields jsou spojeny s používáním určitých materiálů, které při neopatrném a nezodpovědném manipulování mohou ohrozit životní prostředí a mohou představovat rizika pro budoucí uživatele, kteří chtějí brownfields znovu využívat (Jackson, 2004). Během posledních dvaceti let se však právní požadavky na důslednost nakládání se škodlivými materiály zpřísnily. Avšak mnohá poškození vznikla již v době, kdy takové právní úpravy ještě neexistovaly (Jackson, 2004). Příkladem ekologické zátěže u vojenských brownfields může být znečištění podzemních vod těžkými kovy, ropnými uhlovodíky a jinými toxickými látkami. Dalším ekologickým důsledkem je podpora nové výstavby – suburbanizace. Rozvoj obcí a měst je v současnosti určován neustále zvyšujícími se prostorovými nároky a požadavky na komfort ze strany jednotlivců a organizací. Tyto aspekty vyvolávají tzv. suburbanizační tlaky. Suburbanizace je proces, kdy se obyvatelstvo a veškeré aktivity přesunují z centra zastavěného území měst na volné plochy mimo zástavbu, především do lokalit u administrativních hranic měst, resp. za tyto hranice v rámci území metropolitních regionů či aglomerací (Gremlica a kol., 2003). Příkladem suburbanizace mohou být obce v okolí města Brna, ve kterých se staví tzv. satelitní městečka, například obce Rajhrad, Syrovice, Hrušovany, Sokolnice a další. Neúčinné regulativní nástroje, resp. jejich nedůsledné uplatňování v praxi, mají za následek neudržitelné plýtvání nezastavěným územím, kdy se preferuje výstavba na zelené louce před revitalizací brownfields, což je typické například pro jih Prahy. Výsledkem je neregulovaný růst měst a obcí, což je extrémní forma suburbanizace, v anglicky mluvících zemích označován jako „urban sprawl“ (Gremlica a kol., 2003). Dalšími negativními ekologickými důsledky mohou být znečištění horninového prostředí, znečištění podzemních a povrchových vod. Sociální důsledky jsou spojeny s chátráním brownfields, které ztrácejí přitažlivost pro potenciální investory a tím i naději na znovuoživení. Degradace se přenáší na nejbližší okolí, které se tak stává „špatnou adresou“. Obyvatelé krizového území, zejména tam, kde dochází k úpadku průmyslu, zemědělství, rušení Armády ČR, přichází o zaměstnání; díky své předchozí kvalifikaci jen těžce hledají jiné a jsou postupně

18

vyloučeni ze společnosti. S tím je spojena nezaměstnanost v daném regionu a vyšší potřeba sociálních dávek. Degenerace území tak pokračuje, což se projevuje i vyšší koncentrací problémových skupin obyvatelstva (bezdomovců, drogově závislých atd.), zvýšenou kriminalitou a ztrátou pocitu bezpečí, které se přenášejí i na jiné městské části. Opuštěné a chátrající brownfields jsou živnou půdou vandalismu. (Nový, 2004). Pokud je na administrativním území obce větší počet brownfields, může docházet k prohlubování jednotlivých problémů a mnohem významnější roli hraje jejich kumulativní charakter (Gremlica a kol., 2003). Přestože obec ve většině případů není vlastníkem všech brownfields, sehrává při jejich rozvoji klíčovou úlohu. Takové postavení vyplývá ze zájmu na vlastním rozvoji. Bohužel si však některé obce úlohu brownfields ve svém rozvoji dostatečně neuvědomují a proto jejich problematiku neřeší.

19

3.3 Současný přístup k řešení problematiky brownfields Revitalizace neboli „znovuoživení“ deprimované zóny je v mnoha evropských zemích prioritou a to zejména z hlediska principů trvale udržitelného rozvoje. Řešení problému brownfields v sobě zahrnuje všechny složky trvale udržitelného rozvoje, tedy otázky udržitelnosti ekonomické, environmentální i sociální. Problematika brownfields je aktuální na národní, ale i místní úrovni, avšak musí být k dispozici odpovídající úprava právního rámce, vhodné nástroje, dostatek relevantních informací a vzdělání, ale také různé formy veřejné intervence (Jackson, 2003). Důležitou součástí této kapitoly jsou i aktéři a jejich vliv na řešení problematiky brownfields. 3.3.1 Přístup k řešení problematiky brownfields v zahraničí a v ČR Při přístupu k řešení problematiky brownfields je velmi potřebné vnímat aspekt multidisciplinárnosti, protože se velmi často nabízejí elegantní a jednoduchá řešení, která však bez začlenění do celého rámce tohoto fenoménu často následně vedou jen k dalším komplikacím. Proto je nutné, aby brownfields byly v zájmu ekonomie, environmentalistiky, práva, ale i v zájmu odboru územního plánování, památkové péče, regionálního rozvoje, cestovního ruchu atd. Dále je pro úspěšné řešení regenerace brownfieldů důležitá komunikace, koordinace a horizontální propojenost. A to právě proto, že na každé regeneraci brownfieldů participuje řada účastníků (mnohdy až několik desítek účastníků) a každý z nich může mít jiné preference a zájmy. (RRAjM,2005). Dalším důležitým krokem v úspěšném řešení problematiky brownfields je způsob, jakým spolupracuje státní správa a podnikatelská sféra na řešení konkrétních projektů. Například ve Velké Británii je využíváno ve velké míře tzv. PPP projektů, kdy v České republice se tyto projekty také začínají rozšiřovat, ale většinou se netýkají přímo problematiky brownfields. Existují dva základní přístupy studovaných zemí k řešení revitalizací. První přístup je charakteristický pro Anglii a představuje revitalizace řešené systematicky, centrálně a na základě jednotné strategie, tedy s výraznou politickou podporou. Druhý přístup je charakteristický pro ostatní studované země-Francii, Belgii a Nizozemí, kde mají

20

významnou roli v řízení regenerací iniciativy místních samospráv. V územním plánování a rozvoji existuje dostatečné množství nástrojů použitelných pro řízení zvoleného procesu. V Anglii se prosazuje projektově orientovaný přístup, ve kterém místní samosprávy soutěží se soukromým sektorem o víceúčelové dotační prostředky. Praxe v ostatních zemích se opírá o kontinentální tradici územního plánování a rozhodování (Jackson, Doležalová, 2004). Co se týče Anglie, tak v současnosti odtud přicházejí návrhy na řešení revitalizací v České republice. Anglie je jednou ze zemí s největším rozsahem brownfields a to především kvůli silné industrializaci v historii. Specifickým problémem této země je rozdíl v intenzitě rozvoje území – nejvíce se revitalizuje převážně na jihovýchodě země. Mezi silné stránky anglického přístupu k revitalizacím patří: existence podrobné databáze „Previously developed land“ (v překladu „původně urbanizované plochy“), fungování státní agentury English Partnership, tradiční partnerství mezi místní samosprávou a soukromými developery a rostoucí zájem občanských iniciativ o přímou účast na realizaci projektů regenerací (Jackson, Doležalová 2004). Co se týče jednotné databáze brownfields České republiky, existuje zde národní databáze brownfieldů, kterou spravuje Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Mimo to však existují další databáze, jak na národní úrovni, tak na úrovni krajské. Na národní úrovni se jedná o databázi, která je dostupná na webových stránkách Regionálního informačního servisu (RIS) a kterou spravuje Centrum pro regionální rozvoj ČR. Jednotlivé krajské databáze jsou nejednotné, především co se metodiky zpracování týče. Dále se od sebe liší vizuální stránkou, i v poskytovaných informacích k jednotlivým brownfields. Pro investora tak není jednoduché se ve všech těchto databázích orientovat. Bylo by proto vhodné, aby v rámci České republiky byla pouze jedna komplexní, přehledná a úplná databáze brownfields. Za pozornost také stojí propojení politiky regenerací s politikou bydlení. Bydlení je v Anglii oproti výstavbě komerčních ploch stabilnější způsob rozvoje území a je předmětem státních podpor. Možnou inspirací pro Českou republiku je i síť neziskových organizací. Například nezisková organizace Groundwork zapojuje do revitalizačních akcí i místní obyvatele (Jackson, Doležalová, 2004).

21

Další ze sledovaných zemí ve studii Regenerace brownfields – zahraniční zkušenosti je Francie. Brownfields se na území Francie nevyskytují rovnoměrně, ale soustřeďují se především na severu země a v přístavních městech. Státní rozvojové agentury, které ve Francii fungují, se zaměřují především na obnovu problematických městských částí, vše je provázeno masivními veřejnými prostředky a centralizovaným řízením. Mezi hlavní rozdíly francouzského přístupu patří především investiční projekty podpořené státem a dále systém územního plánování, který je více propojen se strategickým plánováním. Participace developerů na pořízení veřejných infrastruktur existuje i ve Francii, ale veřejné investice často rozvoj předbíhají, aby vytvořily atraktivní prostředí pro investory s dobrou adresou. Zjednodušeně se dá říci, že francouzský přístup není moc ekonomicky zaměřen, zato neváhá investovat do estetických hodnot. Další rozdíl oproti České republice je v soudnictví. Soudní spory ve Francii, které jsou často s velkými projekty spojovány, jsou řešeny rychle a transparentně (Jackson, Doležalová, 2004). Další ze studovaných zemí je Belgie (konkrétně Flandry), která byla pro studii zvolena jako příklad malého státu. Z hlediska administrativního uspořádání a rozdělení kompetencí mluvíme o revitalizacích vlámských, bruselských a valonských. Vlámský příklad je velmi podobný situaci v České republice, kdy revitalizace byly řízeny v rámci kompetencí různých ministerstev, a potřeba koordinace byla nutná pro podmínky efektivního přístupu. Ve spolupráci tří ministerstev se v roce 2003 podařilo zpracovat strategický dokument pro řešení problematiky brownfields, který byl jako zákon předložen vládě. Návrh však z důvodu povolebních změn nebyl přijat a poklesla politická i finanční podpora revitalizací. I přes to se revitalizace brownfields realizují úspěšně a to z důvodu silné poptávky po rozvojových plochách, neboť systém územního plánování účinně chrání nezastavěné plochy v silně urbanizovaném území. Na podporu revitalizací brownfields byl použit i nástroj zvýšeného daňového zatížení neobsazených objektů. Výnosy této daně zůstávaly částečně místním samosprávám a pomohly tak k financování několika projektů. (Jackson, Doležalová, 2004). Tento nástroj by mohl být inspirací pro Českou republiku. Další ze studovaných zemí je Nizozemí, které je specifickým příkladem. Nizozemí je země, kde půda byla vždy cenným zdrojem, takže každý díl je buď využit nebo přísně

22

chráněn. Politika územního a prostorového rozvoje se zabývá poněkud odlišnými problémy, zejména regenerací obytných čtvrtí, zajištěním lepší kvality městského prostředí a sanací půdy, na které byla v některých případech již realizována nová výstavba. Systém územního plánování v Nizozemí patří mezi nejvyspělejší a funguje zde dlouhodobá tradice pro přípravu pozemků veřejným sektorem pro potřeby investorů. Třístupňová hierarchie územně plánovacích dokumentů dokáže koordinovat rozvoj území podle požadavků a potřeb veřejného i soukromého sektoru. Veřejné prostředky a dotace jsou přípustné jedině pro pokrytí nákladové mezery u nerentabilních veřejně prospěšných projektů. Mimo výše uvedené studované země je zmíněno i Rakousko, které se potýká s intenzivní suburbanizací, jejímž důsledkem jsou rostoucí náklady na infrastrukturu. V roce 2004 bylo takových území odhadem 8 000–13 000 ha; ze tří čtvrtin nejsou tyto plochy kontaminovány a nacházejí se i v dobrých polohách. V roce 2002 Rakousko přijalo „Strategii pro trvalý rozvoj“ s požadavkem revitalizace brownfields. Pro řešení brownfields však nejsou v Rakousku (na rozdíl např. od Velké Británie či Bavorska) vytvořeny právní předpisy, ani nejsou definovány kompetence jednotlivých úřadů. Celostátní podpora se vztahuje pouze na sanaci starých zátěží. To, jak budou jednotlivá území využita, je ve výlučné kompetenci obcí. S ohledem na byrokracii a chybějící systém podpory je jednodušší stavět na zelené louce (Hurníková, 2007). Jak je vidět, v různých zemích existují různé aktivity a přístupy k řešení problematiky brownfields. Některé z přístupů mohou být pro ostatní země inspirativní.

23

3.3.2 Bariéry spojené s revitalizací brownfields Tento oddíl se zabývá problematikou bariér při revitalizaci brownfields. Na první pohled by se mohlo zdát, že hlavní bariérou jsou finanční prostředky. Finance však nejsou jedinou bariérou. V mezinárodním měřítku se totiž ukazuje, že samotné peníze problematiku brownfields vyřešit neumějí. Jiřina Bergatt Jackson (Jackson a kol., 2004) v příručce Brownfields snadno a lehce uvádí hlavní bariéry řešení problematiky revitalizace brownfields, a to jak na národní, regionální i místní úrovni. Na prvním místě je vzdělání, dále know-how, koordinace a motivace, další bariérou jsou nástroje a politiky, a poslední bariérou je širší tržní prostředí. U bariéry vzdělání jde o nedostatečné vzdělání, informovanost, ale i zkušenosti v problematice brownfields a nedostatek mezioborových zkušeností jak na mezinárodní, regionální i místní úrovni. Informovanost a vzdělání v problematice brownfields by se mohla zvýšit návštěvou seminářů a konferencí, kterých bylo za posledních 10 let pořádáno velmi málo. U bariéry týkající se know-how, koordinace a motivace jde o nedostatečné pochopení rozsahu a podstaty problému brownfields a jeho ekonomických a sociálních aspektů. Dále je charakteristická nízká úroveň politické angažovanosti v opětném využívání území, absence celkové strategie pro revitalizace brownfields, nedostatečná spolupráce a předávání informací mezi jednotlivými institucemi a nedostačující know-how všech zainteresovaných osob. Bariéru nástroje a politiky charakterizují zejména tyto aspekty: absence jednotného rejstříku lokalit a jejich kritických parametrů, absence analytických nástrojů a zásad pro stanovení prioritních investic do lokality, nedostatečné nástroje pro vyřešení vlastnických vztahů, nedostatečné nástroje pro vyřešení zodpovědností problematiky ekologického poškození, ale i nedostatečná transparentnost a obtížné vymáhání práva, pokud jde o právní systém v několika oblastech, který naráží na plánování, prodej a využívání brownfields (Jackson a kol., 2004). Jak již bylo zmíněno výše, například v případě absence jednotného rejstříku lokalit brownfields, existuje v České republice několik různých databází s brownfields, což vede k netransparentnosti.

24

V rámci širšího tržního prostředí se jedná o problémy nedostatečné konjunktury a absorpce trhu spojené s nedostatečnou konkurenceschopností na národní úrovni, upřednostňování výstavby na zelené louce a nedostatečné využití urbanistické perspektivy, která by se vázala k dlouhodobému veřejnému zájmu. Podle Kadeřábkové a Piechy (Kadeřábková a Piecha, 2009) mezi hlavní bariéry, které dlouhodobě brání opětovnému využití brownfields patří: existence nákladové mezery při zainvestování pozemků mezi brownfields a greenfields, kdy jde o náklady spojené s nutností provedení demoličních prací, ekologických sanací, pozemkových úprav a vyjasnění majetkových vazeb, vysoký stupeň soutěže uchazečů o přímé investice, což způsobuje snadné vyjímání pozemků z půdního fondu a vytlačování, technologické změny, které znamenají vyšší nároky na prostor; řada stávajících lokalit je z hlediska technologií využívaných produkční sférou příliš malá, zpřísnění hygienických a environmentálních norem, což znamená pro lokalizaci určitých technologií značná omezení. Řešení těchto bariér je spojeno se soukromým kapitálem, bez veřejné intervence. Mezi další závažnou bariéru dle autorů Kadeřábková a Piecha (Kadeřábková a Piecha, 2009) patří existence starých ekologických zátěží, kdy půda, podzemní voda, ale i stavební konstrukce jsou kontaminovány škodlivými látkami, které ohrožují okolní prostředí. Náklady spojené s odstraněním starých ekologických zátěží považují Bartsch a Collaton (Bartsch a Collaton, 1997) za hlavní překážku nového rozvoje brownfields a zdůrazňují úlohu veřejného sektoru pro srovnání podmínek brownfields a greenfields. V současnosti však lze problematiku starých ekologických zátěží řešit prostřednictvím dotací z Evropských fondů, kdy je v letech 2007–2013 prostřednictvím operačního programu Životní prostředí (OPŽP) vyčleněno 776 milionů eur mimo jiné právě na odstraňování starých ekologických zátěží. Finanční prostředky na odstranění ekologických zátěží lze však i čerpat z jednotlivých Regionálních operačních programů (ROP). Analýzou bariér revitalizace brownfields se zabývali i Novosák, Bednář (Novosák, Bednář, 2011), kteří vytvořili okruhy bariér a součástí těchto okruhů jsou definovány

25

konkrétní bariéry. Pro přehlednost je v příloze č. 3 uvedena tabulka č. 2 s názvem klasifikace bariér revitalizace brownfields. Prvním okruhem bariér jsou podle těchto autorů rámcové podmínky problematiky brownfields. V rámci tohoto okruhu bariér je za významnou bariéru považováno omezené množství veřejných finančních zdrojů určených ke stimulaci rozvoje brownfields. Obcím by mohly pomoci například finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Další bariérou je například konkurence brownfields. Někteří autoři však vztahy brownfields a greenfields nevnímají jako konkurenční a tvrdí, že jde o dva odlišné subtrhy nemovitostí. Rozdíl při revitalizace brownfields a výstavby na zelené louce je především v ceně, ale i v náročnosti celého procesu. Druhým okruhem jsou aktéři, kdy skupina vlastníků brownfields a jejich postoj k procesu revitalizace brownfields patří k nejčastěji uváděným bariérám. Většinou se jedná o nepřiměřené představy vlastníků o hodnotě brownfields nebo neochotu vlastníků prodat brownfields. Dalším významným problémem je komplikovanost vlastnických vztahů, ale také postoj místního obyvatelstva k plánovanému novému využití. Mnohdy dochází k znesnadnění procesu revitalizace brownfields právě při vyjádření některých zainteresovaných skupin, jako například místního obyvatelstva, environmentálních a různých památkářských zájmových skupin. Třetí okruh specifická rizika a náklad projektů regenerace brownfields. Předpokladem realizace projektů revitalizace brownfields bývá primárně ekologický audit a následná sanace daného místa spojená s dodatečnými časovými a finančními náklady. Celý proces je dále komplikován nejistotou, která se týká odpovědnosti za neznámé náklady plynoucí z kontaminace nemovitostí a také časového a finančního hlediska sanačních prací. Čtvrtý okruh bariér revitalizace brownfeilds, s názvem atributy brownfields, se týká charakteristik jednotlivých lokalit. Těchto charakteristik brownfields, které lze vnímat jako překážku, je celá řada. Například fakt, že většina brownfields se nachází v intravilánu měst, kde nedisponují možnostmi prostorového rozšiřování, jsou nevhodně napojeny na silniční síť a charakteristická je pro ně vícepodlažní zástavba. Bohužel

26

některé firmy preferují velké plochy se spíše nízkopodlažní zástavbou s dobrou silniční sítí, a tak o menší brownfields v intravilánu malé obce nemají proto zájem. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy uvádí v situační zprávě pro Jihomoravský kraj (RRaJM, 2005) čtyři hlavní skupiny bariér: bariéry charakteru společenskopolitického, ekonomického, legislativního a charakteru manažerského. U bariér charakteru společensko-politického lze považovat za hlavní bariéru nedostatečné stimuly k řešení. Důvodem je společenské podceňování brownfields, které jsou mnohdy vnímány jako estetický problém, bez vědomí všech jejich negativních externalit. V případě bariér ekonomického charakteru jsou bariérou nerozvinuté nepřímé ekonomické motivační nástroje (např. forma daňových pobídek), ale také málo rozvinutý trh s nemovitostmi (výjimkou je Praha), který je deformovaný na základě masivní vládní podpory investic výstavby na zelené louce. V případě bariér legislativního charakteru je velkou překážkou dlouhodobě známá obtížná vymahatelnost práva a dlouhé čekací lhůty na různá povolení. Dále jde o nejasnou problematiku zodpovědnosti za staré ekologické zátěže a jejich odstraňování. Brownfields v České republice nejsou právním pojmem a neexistence specifické právní úpravy této oblasti vyžaduje získávání dat a informací z mnoha právních norem různých oblastí. Při aplikaci práva jde pak o náročnou kombinační a syntetickou činnost. Při řešení této situace existují dva odlišné názory. První, kdy se jedná spíše o zástupce veřejné správy (např. právní kancelář Havel & Holásek), navrhují vytvořit speciální zákon o brownfieldech. Druhý názor je od zástupců, kteří mají blíže k privátním účastníkům procesu revitalizace brownfields (např. právní kancelář Peterka & Partners), ti považují současnou legislativu s určitými úpravami za dostatečnou. U bariér charakteru manažerského je základní rámcovou překážkou nedostatečné institucionální zázemí spojené s neadekvátními zkušenostmi a řízením procesů na vládní úrovni. Nedostatkem většiny současných přístupů k podpoře regenerace brownfieldů je především absence multidisciplinárních a integrovaných pojetí. Co se týče komunikace mezi orgány veřejné správy, převažuje resortismus a rivalita a to v komunikaci horizontální. V komunikaci vertikální jde o převahu jednosměrného

27

centralisticko-paternalistického přístupu (top-down). Pokud dochází k absenci adekvátní komunikace, důsledkem jsou kampaňovitě založené procesy s problematickou efektivitou a rizikem vážných externalit. Jiným problémem je management veřejné podpory, kdy veřejná podpora by měla být používána jako intervenční nástroj především ve vymezených oblastech selhání trhu. Místní samosprávy však zatím nemají rozvinuté nástroje pro potřebnou identifikaci tržních selhání a intervence veřejné podpory je mnohdy uplatňována spíše naslepo – kampaňovitě.

3.3.3 Role aktérů v procesu revitalizace brownfields Podle profesora Nového (Nový, 2004) je v případě úspěšného řešení otázky týkající se brownfields nutná kooperace veřejné a soukromé sféry. Veřejný zájem zastupují obce, některé státní podniky, vláda, ministerstva, Evropská unie a také občanské iniciativy. Soukromou sféru podle něj představují investoři a finanční instituce. Dále zmiňuje, že iniciátorem a nositelem procesu musí být obec, v jejímž zájmu je revitalizace brownfields na zdravou a prosperující součást vlastního organismu. Obec musí dát jasně najevo, že je připravena své problémy řešit a tak povzbudí soukromou sféru ke spoluúčasti. Dle metodiky monitorování a nového využití ploch a objektů s názvem „Revitalizace brownfields v obcích ČR“ z roku 2003 jsou hlavními partnery obcí na národní úrovni příslušné orgány státní správy. Tedy především ministerstva, do jejichž kompetence patří jednotlivé typy nevyužívaných ploch i objektů. Nejintenzivnější spolupráce by měla probíhat mezi municipalitami a Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, které je „ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví“ (Zák. ČNR č.2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky). Vzhledem ke kompetencím v oblasti ochrany přírody a krajiny je naprosto nezbytná účinná spolupráce obcí s Ministerstvem životního prostředí ČR. V souvislosti

28

s Ministerstvem životního prostředí jsou důležitými aktéry i instituce řízené tímto ministerstvem, např. Česká inspekce životního prostředí nebo Agentura ochrany přírody a krajiny apod. Důležitým aktérem je i agentura CzechInvest, řízená Ministerstvem průmyslu a obchodu, která se v letech 2003–2004 podílela například na přípravě strategického dokumentu s názvem „Národní strategie regenerace brownfieldů“. Aby bylo řešení problematiky brownfields efektivní neboli účinné, je nutné, aby s obcemi spolupracovala i ostatní dotčená ministerstva, například Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Na krajské úrovni by významnou roli v procesech revitalizace „brownfields“ mohly sehrát Regionální rozvojové agentury, které by systematicky vyhledávaly a podrobně monitorovaly nevyužívané plochy a objekty. Na této aktivitě by se podílely společně s obcemi. Příkladem je regionální rozvojová agentura jižní Moravy, která v roce 2011 spustila webový portál s názvem „Brownfieldy – nevyužívané areály a objekty Jihomoravského kraje“. Agentury by mohly dále zprostředkovávat odkup nebo bezúplatný převod brownfields na stát, respektive po odstranění ekologických zátěží by mohla zajistit odprodej pozemků pro podnikatelské účely nebo převést tyto objekty a plochy obcím, které by jej veřejně i prospěšně využívaly (Jackson, 2003). Na místní úrovni jsou ve spolupráci s obcemi významnými aktéry: odborné instituce, školy, developerské firmy, realitní kanceláře, nestátní neziskové organizace a zpracovatelé územně plánovacích dokumentací (Jackson, 2003). Dalo by se předpokládat, že mezi nejdůležitější aktéry patří vlastníci brownfields. Brownfields majitelé a jejich postoj k revitalizaci se může lišit, ale nevyřešené brownfields omezují celou obec či region. Nevyřešené brownfields odrazují investory, snižují hodnotu okolních objektů a působí negativně na celé své okolí. To je hlavní důvod, proč jsou velmi důležitými aktéry také obce, města a jejich místní orgány. Jejich hlavní role v procesu revitalizace brownfields je: identifikace brownfields, snižování negativních účinků brownfields,

29

odborná pomoc, poradenství a podpora vlastníků, propagace brownfields, plánování využití půdy a tvorba zásad územního rozvoje, aktivní podpora revitalizace brownfields, prevence před vznikem nových brownfields (Ferber Nathanail a kol., 2006). Existuje mnoho subjektů, které mohou svým aktivním přístupem přispět k úspěšné revitalizaci brownfields. Tyto subjekty jsou uvedeny v přehledné tabulce č. 3 s názvem „Aktéři procesu revitalizace brownfields“, která se nachází v příloze č. 4.

30

3.4 Brownfields a aktivity veřejného sektoru Kadeřábková a Piecha (Kadeřábková a Piecha, 2009) uvádějí dva hlavní důvody, proč by se měl veřejný sektor v České republice zabývat problematikou brownfields. Prvním důvodem je velká četnost lokalit, které jsou již z jakýchkoliv vazeb zcela vyloučeny, tedy jsou opuštěné. Důsledkem je výrazné omezování disponibilních zdrojů ekonomiky (využitelných k zapojení do výroby jakožto vstupů), tedy potenciální ekonomické ztráty pro společnost. Druhým důvodem je pasivní přístup veřejných politik k problematice brownfields, jehož důsledkem je ohrožení principu udržitelného rozvoje. Trvalé vytlačování (trade off) mezi greenfields a brownfields, které trvá zhruba od druhé poloviny 90. let v souvislosti s přílivem přímých zahraničních investic do České republiky, jen zvýraznila nepřipravenost soukromého i veřejného sektoru zabránit těmto negativním trendům (zábor půdního fondu, spekulativní průnik do volné krajiny).

3.4.1 Regionální politika ČR a její příspěvek k řešení brownfields V oblasti regionální politiky je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo pro místní rozvoj, které vypracovává a uvádí do praxe koncepční dokumenty a strategie, poskytuje pomoc prostřednictvím podpůrných programů a po živelních a jiných pohromách mimořádného rozsahu připravuje strategie obnovy postižených území. Základním nástrojem regionální politiky je Strategie regionálního rozvoje České republiky pro období 2007–2013. Tato strategie byla schválena usnesením vlády České republiky č. 560 ze dne 17. 5. 2006 a vychází ze "Strategie udržitelného rozvoje České republiky" a v ekonomické oblasti ze zpracovávané "Strategie hospodářského růstu". V oblasti politiky soudržnosti naváže SRR ČR na její základní programové dokumenty na národní úrovni "Národní rozvojový plán" a "Národní strategický referenční rámec". Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni.

31

V analytické části strategie je zmiňována mimo jiné i problematika brownfields. Konkrétně v kapitole 2.2 Osídlení je uvedeno, že „Vlivem změny v ekonomické struktuře došlo během posledních desetiletí k útlumu průmyslových výrob ve městech a k opouštění některých výrobních areálů. Tato často rozsáhlá území (brownfields) dnes brzdí rozvoj jednotlivých částí měst, někdy i měst samotných, zároveň však představují určitý rozvojový potenciál a prostor pro rozvoj podnikání“ (MMR ČR, 2006). V návrhové části této strategie jsou problematice brownfields věnovány dvě prioritní osy. V prvním případě jde o prioritní osu č. 2 s názvem Ekonomika regionů, kdy jsou v této prioritní ose vymezeny čtyři priority. V souvislosti s problematikou brownfields je důležité zmínit zejména prioritu č. 2.1 – Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů, kde jedním z dílčích cílů je podpora revitalizace opuštěných průmyslových a neprůmyslových areálů (brownfields). V charakteristice již zmíněné priority je ve strategii zmiňována nezbytnost řešení využití průmyslových brownfieldů

především

v bývalých

centrech

těžkého

průmyslu

(Ústecko

a Chomutovsko, Ostravsko, Plzeňsko, ale i Praha a Brněnsko), s čímž souvisí i řešení starých ekologických zátěží, které je součástí zlepšení životního prostředí. Jistou významnost má i nové využití neprůmyslových brownfields v lokalitách bývalých vojenských prostorů a zrušených vojenských posádek, na venkově jde o bývalá střediska živočišné výroby a ve městech o lokality zchátralého domovního fondu a asanační lokality. Zaměření priority představuje podporu hmotných i nehmotných investic vkládaných do rozvoje průmyslových nemovitostí. Revitalizace již jednou urbanizovaných ploch je pro obce a regiony velmi přínosná, neboť tyto plochy jsou pro ně velkou zátěží a jejich revitalizace je nejen vysoce náročná, ale bez podpory pro obce a kraje nemožná. Tato území mohou sehrát významnou úlohu a roli pozitivních faktorů pro regionální rozvoj, neboť jejich nové využití lze přizpůsobit potřebám regionu. Již jednou urbanizované plochy také snižují tlak na rozšiřování zástavby na zemědělské pozemky, což je zcela v souladu se strategií udržitelného rozvoje. Další prioritní osou je prioritní osa č. 3 s názvem Lidé a osídlení, která se skládá ze čtyř priorit. Je důležité zmínit zejména osu č. 3.4 s názvem Rozvoj a regenerace měst, kdy jedním z dílčích cílů je Oživení hospodářského života měst postižených útlumem

32

hospodářských aktivit a regenerace narušených území (brownfields). V příloze č. 1 této strategie se uvádí, že existuje naléhavá potřeba investic do regenerace území měst postižených útlumem hospodářských nebo společenských aktivit. Aktivity k regeneraci upadajících jader a postižených území měst jsou v tomto ohledu významnými opatřeními, které přispívají ke zvýšení povědomí občanů o městě a sounáležitosti s městem a jejich aktivní zapojení do rozhodovacích procesů.

3.4.2 Politika územního rozvoje ČR a problematika revitalizace brownfields Politika územního rozvoje je řízená Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Politika územního rozvoje České republiky je nástrojem územního plánování, které určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území (Ústav územního rozvoje, 2009). Politika územního rozvoje ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytuje rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území České republiky. Účelem je s ohledem na možnosti a předpoklady území a na požadavky územního rozvoje zajistit koordinaci územně plánovací činnosti krajů a obcí, koordinaci odvětvových a meziodvětvových koncepcí, politik a strategií a dalších dokumentů ministerstev a dalších ústředních správních úřadů. Politika územního rozvoje reaguje na problematiku revitalizace území a brownfields tím, že se snaží vytvořit předpoklady pro nové využívání brownfields, a to s ohledem na požadavek hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území. Tento postup je motivován snahou o hospodárné využívání území a zabránění vzniku nevhodných forem suburbanizace. Politika územního rozvoje ČR se soustředí především na revitalizaci rozsáhlých ploch postižených úpadkem tradičního průmyslu a nešetrnou těžbou nerostných surovin. Jedná se o specifické oblasti, které byly v minulosti ekonomicky a urbanisticky velmi dynamické a tak se politika územního rozvoje zaměřuje i na regeneraci sídel a obcí v těchto specifických oblastech

33

(Kadeřábková, Piecha 2009). Účelem vymezení specifických oblastí je, aby v nich kraje, ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rámci svých působností vytvářely podmínky pro odstranění problémů s cílem umožnit udržitelný rozvoj území. Vše by mělo být v souladu s cíli a úkoly územního plánování (definované stavebním zákonem) a měly by být respektovány republikové priority územního plánování a ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Konkrétně se jedná o specifickou oblast Karvinsko a Mostecko. Specifická oblast Karvinsko je území, na kterém se nacházejí ORP Bohumín, Havířov (severní část), Karviná, Orlová (jižní a východní část). Existují čtyři důvody vymezení této oblasti, které uvádí Kadeřábková a Piecha (Kadeřábková a Piecha, 2009): potřeba napravit strukturální postižení ekonomiky v oblasti, způsobené zejména útlumem těžkého průmyslu a racionalizací těžby uhlí a odstranit následky tohoto postižení, zejména vysokou nezaměstnanost, potřeba napravit důsledky zejména dřívějšího nadměrného zatížení průmyslem a těžbou, především revitalizací devastovaných území a snížením dosud vysokého znečištění ovzduší, potřeba využít pro další ekonomický rozvoj předpoklady plynoucí zejména z potenciálu výhodné dopravní polohy silně dopravně exponovaného území, kterým prochází hlavní železniční a silniční spojení na Polsko a Slovensko a plánované dálniční propojení s Polskem, potřeba řešit problematiku využívání významných zdrojů energetických nerostných surovin nadnárodního významu, které se v území nacházejí. V politice územního rozvoje jsou popsány i úkoly pro územní plánování v rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí. Konkrétně pro specifickou oblast Karvinsko jsou to úkoly: vytvářet územní podmínky pro regeneraci sídel, zejména pro přestavbu zastavěného území, vytvářet územní podmínky pro rekultivaci a revitalizaci devastovaných ploch a brownfields za účelem vyhledávání ploch vhodných k využití pro ekonomické aktivity a pro rekreaci,

34

koncepčně řešit začlenění ploch rekultivovaných po těžbě, s přihlédnutím k možnosti začlenit kvalitní biotopy do územního systému ekologické stability, chránit před zastavěním plochy nezbytné pro vytvoření souvislých veřejně přístupných zelených pásů, které jsou vhodné pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Specifická oblast Mostecko je území, na němž se nachází ORP Bílina (severní část), Litvínov (jihovýchodní část), Most (západní část). Tato oblast byla vymezena na základě těchto důvodů: potřeba napravit strukturální postižení ekonomiky a vážné ekonomické a sociální problémy způsobené v minulosti, potřeba omezit či odstranit značné sociální a ekonomické problémy a dále environmentální problémy spojené převážně s těžbou uhlí, energetickou výrobou a těžkým průmyslem, potřeba rekultivace a vhodné formy revitalizace území postižených imisemi energetických a průmyslových zařízení, včetně nutnosti pokračování další péče a obnovy imisemi silně poškozených lesních porostů Krušných hor, potřeba řešit problematiku využívání významných zdrojů energetických nerostných surovin, které se v území nacházejí v souladu s respektováním mezí únosnosti území – tj. snahy o dosahování vyváženosti tří pilířů udržitelného rozvoje území. Opět jsou v politice územního rozvoje popsány úkoly pro územní plánování v rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí. Konkrétně pro specifickou oblast Mostecko jsou to úkoly: vytvářet územní podmínky pro nutnou obnovu krajiny, jejího vodního režimu, obnovu dopravního systému a pro polyfunkční využití území (vodní hospodářství, zemědělství, les, rekreace, sport, bydlení apod.) s ohledem na specifické podmínky jednotlivých území, s cílem obnovy kulturní krajiny a polyfunkčního využití území vytvářet územní podmínky pro vznik jezer ve zbytkových jamách povrchových uhelných lomů,

35

velkých souvislých ploch zeleně s rekreační funkcí i specifických zemědělských ploch, v případě rozšíření povrchové těžby hnědého uhlí stanovit rámce mezí únosnosti území a regulativy pro zachování vyváženosti tří pilířů udržitelného rozvoje území a pro ochranu kulturních, sídelních, přírodních a krajinářských hodnot, pro celkovou stabilizaci sídelní struktury, vymezit a chránit před zastavěním plochy nezbytné pro vytvoření souvislých veřejně přístupných zelených pásů, které jsou vhodné pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Existují však i další specifické oblasti České republiky (celkem jich je sedm), konkrétně specifická oblast Šumava, Beskydy, Jeseníky-Kralický sněžník, Krušné hory, Krkonoše spolu s Jizerskými horami a již zmiňované Mostecko a Karvinsko. Pro tento oddíl jsou však zajímavé pouze uvedené specifické oblasti Mostecko a Karvinsko.

3.4.3 Regionální politika Evropské unie a její příspěvek k řešení brownfields Regionální politika Evropské unie, nazývaná též Politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kde bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států a regionů. Dle evropských nařízení má politika HSS za úkol podporovat harmonický a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, ochranu a zlepšování životního prostředí na území EU. Hlavním nástrojem regionální politiky EU v současném programovém období 2007– 2013 jsou dva strukturální fondy (Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond) a Fond soudržnosti (neboli Kohezní fond) (Marek, Kantor, 2009). Pro regeneraci brownfields, ale i pro jiné investiční (tvrdé) projekty jsou vyčleněny finanční prostředky právě z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Tento fond vznikl v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených na nejvíce postižené oblasti a ke snižování meziregionálních nerovností. V současné době patří mezi

36

nejvýznamnější strukturální fondy. Finanční zdroje evropských fondů mohou být čerpány pouze na základě vypracovaných a schválených operačních programů (OP), které se vždy nově připravují pro každé programové období. Pro nynější programové období si Česká republika vyjednala 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřených tematicky, sedm zeměpisně, dva jsou určeny pro Prahu a ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. V souvislosti s regenerací brownfields je možná podpora z různých operačních programů. Hlavní možnosti čerpání jsou z OP Životní prostředí a z OP Podnikání a inovace. Dále je možné čerpat i z regionálních operačních programů (ROP), konkrétně pro obce a města okresu Brno-venkov je to ROP Jihovýchod. Operační program životní prostředí (OPŽP) Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, brownfields mohou být doprovázeny ekologickou zátěží, kterou je nutné odstranit. Operační program Životní prostředí umožňuje čerpat finanční prostředky právě na odstranění ekologických zátěží, konkrétně díky prioritní ose č. 4 – Odpadové hospodářství a odstraňování starých ekologických zátěží, oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží. Z této prioritní osy je možné čerpat až 776 milionů eur z Fondu soudržnosti. Dosavadní opatření týkající se starých ekologických zátěží jsou financována z různých zdrojů, zejména z Ministerstva financí. Odstraňování zátěží po Sovětské armádě je financováno z rozpočtové kapitoly MŽP, další finanční prostředky jsou poskytovány z resortních zdrojů: Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva obrany, Ministerstva dopravy a Ministerstva pro místní rozvoj. Ze zdrojů krajských úřadů dle § 42, odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, mají být zabezpečována pouze protihavarijní (nikoliv sanační) opatření. Na některé případy však v dosavadních programech zcela chybí zdroje, například na náhodně objevené zátěže bez majitele. Proto je tu možnost využít oblast podpory 4.2, jejím cílem není nahradit stávající funkční programy pro odstraňování starých ekologických zátěží, ale doplnit je tam, kde se finančních prostředků nedostává nebo kde je možné pro stávající programy využít prostředků EU.

37

Konkrétně se na území okresu Brno-venkov z celkového počtu 37 brownfields vyskytuje ekologická zátěž pouze u čtyř brownfields, u dalších osmi ji lze předpokládat. Další důležitou prioritní osou ve spojitosti s brownfields v Operačním programu Životní prostředí je i prioritní osa č. 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, konkrétně oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny. U této prioritní osy je vyčleněno 600 milionů eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V této oblasti podpory se může jednat o projekty výsadby vegetace na místě dříve odstraněných malých (na pozemcích menších než 10 ha) a ekonomicky těžko využitelných brownfields, bývalých vojenských výcvikových prostorů, jiných staveb a zařízení, zátěže či následků geologického průzkumu. Dále mohou být podporovány projekty na odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000. Operační program podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace umožňuje čerpat finanční prostředky v souvislosti s brownfields díky prioritní ose č. 5 – Prostředí pro podnikání a inovace, konkrétně pomocí programu Nemovitost v oblasti podpory 5.3 – Infrastruktura pro podnikání, kdy cílem této oblasti podpory je zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pro podnikání v oblasti rozvoje podnikatelských nemovitostí a regenerace brownfields. Program Nemovitosti umožňuje získat finanční podporu na přípravu podnikatelských zón, rekonstrukci staveb a částečně i na výstavbu nájemních objektů v sektoru zpracovatelského průmyslu, dále také strategických služeb a technologických center. ROP Jihovýchod Z hlediska regionálních operačních programů je v souladu s vymezenou územní jednotkou této diplomové práce nutné zmínit ROP Jihovýchod, který obsahuje čtyři prioritní osy. Důležitá je prioritní osa č. 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, oblast podpory 3.1 – Rozvoj urbanizačních center. V této oblasti podpory je možné i mimo jiné žádat dotace na regenerace, revitalizace a konverze brownfields a s tím souvisejících zanedbaných území, včetně úpravy a dostavby doprovodné infrastruktury

38

(parkovací plochy, místní účelové komunikace, veřejné osvětlení) a technické infrastruktury (kanalizace, plynovod, vodovod, telekomunikační rozvody, rozvody elektro, slaboproud aj.). Z této oblasti podpory však obce a města okresu Brno-venkov dotace čerpat nemohou. Žádat o dotace mohou totiž jen Statutární města regionu soudržnosti Jihovýchod Brno a Jihlava. Na stejné aktivity lze žádat dotaci i v oblasti podpory 3.2 – Rozvoj regionálních středisek, rozdíl je však v žadatelích. U této prioritní osy mohou čerpat dotaci obce, které mají mezi 5000–49 999 obyvatel. Konkrétně v okrese Brno-venkov to jsou tyto tři obce, na jejichž území se nachází brownfield: Rosice u Brna, Šlapanice a Tišnov. Dále je možné čerpat dotace na revitalizace brownfields, nové využití objektů a ploch, které pozbyly svou původní funkci a to v oblasti podpory 3.3 – Rozvoj a stabilizace venkovských sídel, kdy žadateli v případě zvolené územní jednotky okresu Brnovenkov mohou být obce nad 500 obyvatel s výjimkou obcí, které jsou oprávněné čerpat podporu v rámci oblasti podpory 3.2. Konkrétně tedy mohou žádat o podporu tyto obce okresu Brno-venkov: Dolní Loučky, Ketkovice, Měnín, Nedvědice, Nová Ves, Oslavany, Pasohlávky, Pohořelice, Pozořice, Předklášteří, Příbram, Silůvky, Sokolnice, Telnice, Újezd u Brna, Velatice, Veverské Knínice, Vranovice, Žatčany, Židlochovice. Bohužel tři obce, které mají na svém území brownfield, nesplňují podmínku 500 obyvatel. Jsou to tyto obce: Hvozdec, Javůrek a Šerkovice. Důležité je ještě zmínit fakt, že většinou je podporována regenerace brownfields ve vlastnictví veřejných subjektů. To může být i bariérou pro čerpání dotace na regeneraci brownfields.

39

4. Vlastní práce 4.1 Charakteristika vybraného území Brno-venkov Okres Brno-venkov, v němž probíhal průzkum, je okres v Jihomoravském kraji. Jedná se o územní jednotku LAU 1. Ve srovnání s ostatními okresy je počet obyvatel v okrese Brno-venkov hned po Brně-městě druhý nejvyšší a postupně se zvyšuje. Celková plocha okresu činí 1 499 km2. Hraničí se sedmi okresy: na severozápadě s okresem Žďár nad Sázavou, na severu s okresem Blansko, na východě s okresem Vyškov, na jihovýchodě s okresem Břeclav, na jihozápadě s okresem Znojmo, na západě s okresem Třebíč a uvnitř svého území s okresem Brno-město.

Obr. 1: Vyznačení okresu Brno-venkov v rámci území Jihomoravského kraje (Zdroj: www.nasemesta.cz)

Celkem se v tomto okrese nachází 187 obcí, z toho 26 obcí, které mají na svém území brownfield. Celkem je však brownfieldů v okrese Brno-venkov 37, protože některé obce mají na svém území více než jeden brownfield. Tento okres byl pro tuto diplomovou práci vybrán právě z důvodu velkého množství brownfields a z důvodu dostupnosti, jelikož žiji v jedné z obcí právě tohoto okresu. O něco méně brownfields má okres Znojmo, ale z již uváděných důvodů byla dána přednost právě okresu Brno-venkov. Okres Brno-venkov má díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám bohatou tradici zemědělství a i přes strukturální změny v hospodářství je i nadále tento okres

40

označován za průmyslově zemědělský. Avšak v důsledku těchto hospodářských změn docházelo k rušení a nevyužívání průmyslových a zemědělských objektů, které byly později označeny jako brownfields. Konkrétně se brownfields okresu Brno-venkov nachází v těchto obcích: Dolní Loučky, Hvozdec, Javůrek, Ketkovice, Měnín, Nedvědice, Nová Ves, Oslavany, Pasohlávky, Pohořelice, Pozořice, Předklášteří, Příbram, Rosice u Brna, Silůvky, Sokolnice, Šerkovice, Šlapanice, Telnice, Tišnov, Újezd u Brna, Velatice, Veverské Knínice, Vranovice, Žatčany, Židlochovice. Podrobnější informace týkající se jednotlivých brownfields, např. informace o vlastnictví či existenci ekologické zátěže, jsou uvedeny v přehledné tabulce č. 1, která je k nalezení v příloze č. 2.

41

4.2 Výzkumné otázky Cílem tohoto průzkumu je posoudit, s jakými bariérami z hlediska revitalizace brownfields se nejčastěji představitelé obecních a městských samospráv potýkají. Aby byl cíl naplněn, je potřeba stanovit výzkumné otázky. V této diplomové práci byly zvoleny čtyři výzkumné otázky, které vychází z teoretické části práce. Cílem je zodpovědět tyto čtyři výzkumné otázky (VO): VO 1 Jaký je přístup obcí k řešení problematiky revitalizace BF + jaké jsou nejčastější bariéry? VO2 Jaký je způsob chápání a pojetí bariér představiteli obce? VO3 Jaké jsou dopady existence brownfields na území obce? VO4 Jaký je přístup obcí k financování jako jedné z bariér revitalizace brownfields a jaké je využívání fondů EU? Výzkumné otázky 1–3 byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření, u VO1 jsou to konkrétně otázky 1–7, u VO2 jsou to otázky 8–11 a u VO3 12–14. Otázky 15–20 jsou identifikační. Výzkumná otázka VO4 byla vyhodnocena na základě sedmi otázek, které byly součástí standardizovaných rozhovorů s jednotlivými představiteli obcí. Výsledky jednotlivých výzkumných otázek budou součástí kapitoly diskuse v závěru práce.

42

4.3 Výsledky Tato část diplomové práce je zaměřena na analýzu a interpretaci dat získaných během dotazníkového šetření a dále i během řízených rozhovorů. Přehled o získaných hodnotách je možné získat z grafů četností, u nichž jsou vždy uvedeny charakteristiky úrovně a variability. 4.3.1 Výsledky dotazníkového šetření V dotazníkovém šetření bylo osloveno všech dvacet šest představitelů obecních a městských samospráv. Dotazník vyplnilo osmnáct respondentů, což je 69% návratnost.

Dotazník

má

celkem

dvacet

otázek.

Identifikační

otázky

jsou

vyhodnocovány hned v úvodu této kapitoly, avšak v dotazníku byly tyto otázky uvedeny až na závěr. Dotazník je uveden v příloze č. 5.

Otázky identifikační a jejich vyhodnocení: a) Struktura vzorku

Obrázek 2: Struktura vzorku (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: 51 a více (10x - muži) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,33, nominální rozptyl nomvar= 0,51,

43

entropie: H = 0,97. Z celkového počtu osmnácti respondentů vyplnilo dotazník šestnáct mužů a dvě ženy. Nejčastěji se vyskytující hodnota (modus) je 51 a více let, konkrétně respondentů starších 51 let je dvanáct, z toho deset mužů a dvě ženy. Charakteristiky variability, například variační poměr, který nabývá nízké hodnoty v=0,33 a nominální rozptyl s hodnotou 0,51 nám dokazují, že soubor dat je mírně heterogenní. Znamená to tedy, že respondenti skoro jednoznačně volili jednu z možností odpovědí. Avšak Entropie H dosahuje hodnoty 0,97, jedná se tedy o soubor dat, který je značně rozptýlený, což znamená, že byly vybrány i jiné možnosti odpovědí, ale ty mají nižší četnost.

b) Nejvyšší dosažené vzdělání

Obrázek 3: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 16 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: vysokoškolské (10x), medián: střední s maturitou, dolní kvartil: střední s maturitou, horní kvartil: vysokoškolské. Charakteristiky variability: ordinální rozptyl dorvar: 0,49

44

V případě otázky týkající se nejvyššího dosaženého vzdělání se jedná o ordinální proměnné, pro něž je typické stanovení pořadí hodnot, ale není známo, o kolik se hodnoty navzájem liší. Nejčetnější hodnota (modus), která byla respondenty označena, je vzdělání vysokoškolské, které má celkem deset respondentů. Respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou je celkem osm. Mezi respondenty se nenacházel nikdo se základním vzděláním či středoškolským vzděláním bez maturity. Charakteristika variability je u ordinálních dat vyjádřena pomocí ordinálního rozptylu dorvar, který nabývá hodnoty 0,49. Tato hodnota dokazuje, že dvě z odpovědí mají výrazně četnější zastoupení než zbylé dvě možnosti odpovědí.

c) Funkce, pracovní pozice

Obrázek 4: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 17 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: starosta (15x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,17, nominální rozptyl nomvar= 0,29, entropie: H = 0,56. V této otázce, kdy měli respondenti vyplnit svoji funkci, či pracovní pozici bylo zjištěno, že nejčastěji vyplnili dotazník starostové obcí, kterých bylo celkem patnáct,

45

což nám dokazuje i charakteristika úrovně (modus). Hodnoty charakteristik variability jsou velmi nízké a dokazují nám, že soubor je tedy skoro homogenní, což znamená, že jedna z odpovědí má výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí. Dotazník byl přímo zasílán na emailovou adresu starostům obce a tak je hodnoceno velmi kladně to, že dotazník vyplnili přímo oni sami. Pouze ve dvou případech vyplnil dotazník místostarosta a v jednom případě ekonom, který má zřejmě znalosti problematiky brownfields.

d) Počet obyvatel obce, v níž probíhalo dotazníkové šetření

Obrázek 5: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 19 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: méně než 2000 (11x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,39, nominální rozptyl nomvar= 0,51, entropie: H = 0,83. Dotazníkové šetření probíhalo ve vybraných obcích okresu Brno-venkov. Celkem jedenáct respondentů působí v obci s méně než 2000 obyvateli, což je nejčetnější hodnota (modus). Dále byla šesti respondenty označena možnost 2001–5000 obyvatel.

46

Výsledek není překvapivý, protože obcí v okrese Brno-venkov je velké množství (až 187 obcí) a jde spíše o obce s nižším počtem obyvatel. Charakteristiky variability nám dokazují, že soubor je spíše heterogenní, což znamená, že žádná z odpovědí nemá výrazně četnější zastoupení než jiné varianty. Entropie H nabývá hodnoty 0,83, a to z důvodu četnějšího zastoupení dvou odpovědí ze tří.

Otázka č. 1: Je v zájmu orgánů obce revitalizovat brownfield, který se nachází na území Vaší obce?

Obrázek 6: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 1 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: ano (10x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,44, nominální rozptyl nomvar= 0,57, entropie: H = 0. Výsledky první otázky ukazují, že zájem respondentů o revitalizaci brownfields je značný. Dokazuje to nejčastěji se vyskytující hodnota (modus) ano, která se ve statistickém souboru vyskytuje 10x. Dále respondenti vybírali možnost spíše ano, a to celkem 6x. Tyto kladné možnosti odpovědí převažují. Možnost Spíše ne a ne zvolili pouze dva respondenti. Charakteristiky variability určují, že soubor je spíše heterogenní,

47

což znamená, že žádná z odpovědí nemá výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí. Entropie H vykazuje hodnotu nula z důvodu neoznačení možnosti nevím žádným z respondentů. Zájem orgánů obce o revitalizaci brownfields je, což je hodnoceno kladně. Zřejmě tento zájem vychází i z aktuálnosti této problematiky a množství dostupných informací, na rozdíl od předchozích let. Z následujících šesti otázek však zjistíme, jaký je celkový přístup k řešení této problematiky.

Otázka č. 2: Došlo za posledních deset let ve Vaší obci k revitalizaci brownfields?

Obrázek 7: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 2 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: ne (12x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,33, nominální rozptyl nomvar= 0,44, entropie: H = 0. Díky této otázce bylo zjištěno, že ve dvanácti obcích nedošlo za posledních deset let k revitalizaci brownfields. Naopak v šesti obcích byl brownfield revitalizován. Důvodů, proč brownfield nacházející se na území obcí nebyl revitalizován, může být mnoho. Tato otázka naráží na možnost existence určitých bariér, se kterými se obce mohou potýkat a na kterou se přímo ptá otázka č. 6 a 7. Variační poměr i nominální rozptyl vykazují nízkou hodnotu, tedy jde o nízkou heterogenitu souboru dat, což znamená, že

48

jedna z možností odpovědí má výrazně četnější zastoupení. Konkrétně jde o druhou možnost odpovědi. Entropie H vykazuje hodnotu nula z důvodu neoznačení možnosti nevím žádným z respondentů.

Otázka č. 3: Jaké aktivity v rámci problematiky revitalizace brownfields Vaše obec podniká?

Obrázek 8: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 3 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: vyhledává aktuální informace o dané problematice (8x), v současnosti obec žádné aktivity nepodniká (8x). Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,67, nominální rozptyl nomvar= 0,75, entropie: H = 1,54. U této otázky měli respondenti možnost vybrat až tři odpovědi, jedná se tedy o vícehodnotové proměnné. V rámci charakteristiky úrovně se vyskytly dvě nejčetnější hodnoty (modus), kdy osm respondentů odpovědělo, že vyhledává aktuální informace

49

o dané problematice a naproti tomu osm respondentů zvolilo možnost, že v současnosti obec žádné aktivity nepodniká. Ve třech případech zvolili respondenti možnost jiné, kdy odpovědi byly následující: obec se snaží území zatraktivnit tak, aby se našel zájemce o revitalizaci, obec vyzvala majitele nemovitosti k využití – uposlechl, jedná se o řešení problému, který nespadá do kompetence obce. (Konkrétně měl respondent na mysli nedořešené církevní majetky a nedořešené vlastnické vztahy mezi státem a soukromými majiteli, což bylo zjištěno z otázky č. 7). Co se týče charakteristik variability, vykazují vyšší hodnoty, jde tedy o zcela heterogenní soubor, což znamená, že žádná z odpovědí nemá výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti. Entropie H nabývá hodnoty 1,54 a jde tedy o velmi rozptýlený soubor dat, což je dáno skoro rovnoměrným zastoupením všech možností. Důvod, proč jedna skupina respondentů je aktivní a druhá pasivní a žádné aktivity týkající se problematiky brownfields neprovádí, je zřejmě v odlišném přístupu orgánů obcí k této problematice. Důvodem je zřejmě i brownfields v soukromém vlastnictví. Někteří respondenti si totiž myslí, že když brownfield nevlastní, nemohou a nemusí s tím nic dělat. Jako by soukromé vlastnictví bylo omluvou pro revitalizaci brownfields. Spíše tento názor vyplývá z nedostatečného zájmu a nedostatečných informací o problematice brownfields, což dokazuje i výběr páté z možností odpovědi respondentů na tuto otázku.

50

Otázka č. 4: Kde převážně čerpáte hlavní zdroje informací o revitalizaci brownfields?

Obrázek 9: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 4 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: využíváme externí konzultace (7x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,61, nominální rozptyl nomvar= 0,70, entropie: H = 0. Cílem této otázky bylo zjistit, zda se orgány obcí o problematiku revitalizace brownfields zajímají nějak blíže, konkrétně bylo snahou se dozvědět, kde čerpají hlavní zdroje informací o revitalizaci brownfields. Nejčetnější odpověď (modus) je, že orgány obcí využívají externí konzultace (odpovědělo sedm respondentů). Mohou tím být myšleny externí konzultace Agentury pro podporu podnikání a investic Czechinvest, která se problematikou brownfieldů zabývá dlouhodobě. Druhou nejčetnější odpovědí je, že orgány obcí vyhledávají patřičné informace na webových stránkách, což je v dnešní uspěchané době nejrychlejší možnost získání informací, ne však mnohdy relevantních a správných. Naopak odborných konferencí a seminářů se neúčastní téměř žádný z respondentů (pouze jeden), což je dáno zřejmě tím, že těchto seminářů

51

v

Jihomoravském kraji není pořádáno mnoho. Například v loňském roce byl

zaznamenán pouze jeden seminář týkající se problematiky brownfields, který uspořádala Regionální rozvojová agentura jižní Moravy s názvem „Regenerace brownfieldů v Jihomoravském kraji“, který se konal přímo v Brně. Agentura CzechIvnvest sice uspořádala cyklus seminářů na téma brownfields, naposledy však v roce 2008. V loňském roce sice Agentura CzechInvest

pořádala seminář

s problematikou brownfields, avšak pouze ve Zlínském kraji. Úřad Regionální rady Jihovýchod žádné konference na téma brownfields nepořádá, alespoň nejsou uvedeny na webových stránkách Regionální rady. Výsledky této otázky ukazují, že se jedná o heterogenní soubor dat, kdy žádná z odpovědí nemá výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědi. Entropie H nabývá hodnoty nula, protože jedna z možností odpovědi nebyla respondenty vůbec označena.

Otázka č. 5: Jakým způsobem se snaží Vaše obec přilákat investory, kteří by mohli mít zájem o revitalizaci brownfields?

Obrázek 10: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 5 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně:

52

modus: obec v současnosti nepodniká žádné kroky k přilákání investorů (9x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,5, nominální rozptyl nomvar= 0,62, entropie: H = 0. V této otázce bylo cílem zjistit, zda je obec aktivní a snaží se nějakým způsobem přilákat investory, kteří by mohli mít o revitalizaci brownfields zájem. Nejčetnější hodnota označená respondenty (modus) je, že obec v současnosti nepodniká žádné kroky k přilákání investorů (9x). Respondenti tak ukázali, že jsou z pohledu přilákání investorů spíše pasivní. Přitom v první otázce většina respondentů projevila zájem o revitalizaci brownfields, avšak tímto pasivním způsobem se revitalizace těžko podaří realizovat. Asi šest respondentů využívá spolupráci s již zmiňovanou agenturou CzechInvest, avšak jak hodnotí tuto spolupráci respondenti, se dozvíme v otázce č. 11. Jeden respondent vybral možnost odpovědi jiné, konkrétně odpověděl, „že se snaží přilákat investory vlastní iniciativou a nespoléhat na žádné granty, na žádné zázraky“. Soubor dat je spíše heterogenní, jak je vidět při pohledu na charakteristiky variability, které dosahují spíše vyšších hodnot. Znamená to tedy, že žádná z odpovědí nemá výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí. Výjimku tvoří entropie H, která je kvůli neoznačení jedné z možností respondenty nulová.

53

Otázka č. 6: Se kterou z těchto bariér, týkající se revitalizace brownfields, se orgány obcí v okrese Brno-venkov podle Vás nejčastěji potýkají?

Obrázek 11: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 6 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: nedostatek rozpočtových prostředků (12x) komplikovanost vlastnických vztahů (12x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,67, nominální rozptyl nomvar= 0,76, entropie: H = 1,71. U této otázky bylo cílem zjistit, se kterými bariérami se orgány obcí nejčastěji potýkají. Opět se jedná o jednu z otázek, kdy měli respondenti možnost výběru až tří odpovědí, jedná se tedy o vícehodnotové proměnné. Charakteristiky variability vykazují vysoké hodnoty, i entropie H dosahuje téměř maxima, jedná se tedy o zcela heterogenní soubor proměnných s velkým rozptýlením dat. Znamená to tedy, že u všech možností odpovědí byla zaznamenána různá četnost odpovědí. Modus se u této otázky vyskytuje dvakrát,

54

první možnost, kterou nejčastěji respondenti označili, je nedostatek rozpočtových prostředků (12x) a druhá možnost nejčastěji respondenty označená je komplikovanost vlastnických vztahů (12x). Ostatní možnosti vykazují nízkou četnost odpovědí. Jeden z respondentů nevybral žádnou z nabízených možností, ale uvedl důvod jiný, a to nedůslednost samosprávy. Měl tím zřejmě na mysli, že kdyby snaha orgánů obce a jejich důslednost byly dostatečně velké, revitalizace brownfields je v jejich případě reálná. Všeobecně je známo, že municipální rozpočty jsou omezené, záleží i na velikosti obcemenší obce mají menší rozpočtové prostředky. Možnost, jak problém omezených rozpočtů vyřešit, je například spolupráce s okolními obcemi, kdy při této spolupráci by obce společně mohli brownfield revitalizovat. Finanční zátěž by tak nepřipadala pouze na jednu obec, ale na více obcí. Co se týče komplikovanosti vlastnických vztahů, jde o opravdu nejednoduchou záležitost. Po prostudování údajů ohledně vlastnictví ve všech databázích brownfields bylo zjištěno, že pouze několik málo brownfieldů patří na 100 % do vlastnictví obce. Většinou se jedná o vlastnictví soukromé, kdy objekt vlastní fyzické či právnické osoby, ale v mnoha případech bylo zjištěno kombinované vlastnictví. Kombinace vlastnictví mohou být různé. Například vlastníky jsou fyzické osoby, avšak pozemek patří Pozemkovému fondu České republiky, nebo je vlastníkem fyzická či právnická osoba, nebo 80% podíl má fyzická osoba a 20% podíl Pozemkový fond České republiky. Existuje i případ, kdy vlastníkem je fyzická osoba, právnická osoba, stát (Pozemkový fond) a obec zároveň. Není divu, že řešení situace s takovýmto kombinovaným vlastnictvím je potom pro orgány obcí opravdu složité.

55

Otázka č. 7: Jaké konkrétní překážky brání Vaší obci revitalizovat brownfields ?

Obrázek 12: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 7 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: nedořešené vlastnické vztahy (11x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,54, nominální rozptyl nomvar= 0,66, entropie: H = 1,27. Jedná se o otevřenou otázku, u níž neexistuje nejsprávnější odpověď. Celkem respondenti uvedli pět nejčastějších bariér, které jim brání v revitalizaci brownfields. Nejčetnější hodnota (modus), kterou respondenti označili, jsou nedořešené vlastnické vztahy (11x). Osm respondentů označilo možnost nedostatek finančních prostředků na revitalizace. Tyto dvě možnosti odpovědí převládaly i u otázky č. 6, je tedy vidět, že tyto dvě bariéry respondenti vnímají jako opravdu velkou překážku. Dále byly uvedeny bariéry s nižší četností odpovědí, konkrétně nízký zájem investorů, církevní restituce a nevhodné umístění brownfields. Důvod, proč nedořešené vlastnické vztahy považují respondenti za jednu z největších překážek, byl již zmiňován v předchozí otázce. Především se však jedná o ne jednoduché a zdlouhavé řešení otázky vlastnických poměrů.

56

Charakteristiky variability nám dokazují, že je soubor spíše heterogenní, což nám dokládá i hodnota Entropie H, která je 1,27. Znamená to tedy, že žádná z odpovědí nemá výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí.

Otázka č. 8: Jaký je Váš postoj k odstranění bariér?

Obrázek 13: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 8 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: v současnosti nejsme schopni odstranit bariéry (12x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,33, nominální rozptyl nomvar= 0,5, entropie: H = 0. U této otázky bylo cílem zjistit, jaký je postoj orgánů obce k odstranění bariér. Výsledky byly docela překvapivé. Nejčetnější odpověď (modus) je: „v současnosti nejsme schopni odstranit bariéry“. Naopak nikdo z respondentů neoznačil možnost, že v současnosti pracuje na odstranění bariér. Čtyři respondenti však do budoucna plánují bariéry odstranit. Jak je vidět, aktuálně se o odstranění bariér nikdo z respondentů nesnaží, což je hodnoceno velmi negativně. Možným důvodem může být i to, že

57

respondenti přesně nevědí, jak bariéry odstranit. To však zjistíme v následující otázce. Je však velmi jednoduché říci, že orgány obcí nejsou schopny odstranit bariéry, ale pokud by opravdu chtěli a vložili do toho veškeré úsilí, dal by se určitě vymyslet způsob pro odstranění bariér. Charakteristiky variability jsou spíše nižší, jedná se tedy o mírně heterogenní soubor dat, kdy je z výsledků vidět, že výraznější četnost zastoupení má možnost odpovědi č. 4. Entropie H je nulová, protože jedna z nabízených možností nebyla označená žádným z respondentů.

Otázka č. 9: Víte, jaké konkrétní kroky byste měli podniknout pro odstranění bariér?

Obrázek 14: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 9 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: ano (11x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,39, nominální rozptyl nomvar= 0,48, entropie: H = 0,66. Cílem této otázky bylo zjistit, zda respondenti vědí, jaké kroky by měli podniknout pro odstranění bariér. Jedná se o otázku, kdy v případě odpovědi „ne“ respondent

58

následující otázku nevyplňuje a přejde až na otázku č. 11. Nejčetnější odpovědí (modus) je odpověď ano (11x), tedy jedenáct respondentů ví, co přesně má pro odstranění bariér udělat. Škoda jen, že ani jeden z těchto jedenácti respondentů pro to nic nedělá, což jsme zjistili již v předchozí otázce. Sedm respondentů však neví, jak bariéry odstranit. Důvodem jsou zřejmě nedostatečné znalosti této problematiky a možný nezájem o danou problematiku. Charakteristiky variability jsou spíše nižších hodnot, ale i tak jde o spíše heterogenní soubor, kdy se u této otázky vyskytuje skoro rovnoměrné zastoupení obou kategorií, což dokazuje i Entropie H, která má hodnotu 0,66.

Otázka č. 10: Co konkrétně plánuje Vaše obec udělat pro odstranění bariér?

Obrázek 15: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 10 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: obec v současnosti neplánuje odstraňovat bariéry (4x)

59

Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,64, nominální rozptyl nomvar= 0,74, entropie: H = 0. Na tuto otázku odpovědělo pouze jedenáct respondentů, kteří vybrali kladnou možnost odpovědi v předchozí otázce. V této otázce je cílem zjistit konkrétní plány orgánů obce pro odstranění bariér. Respondenti mohli vybírat ze sedmi různých možností odpovědí. Dvě z nich však neoznačil žádný z respondentů, konkrétně se jedná o možnost spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a možnost snahy obce získávat více informací a vzdělávat se v problematice brownfields, díky čemuž nabývá entropie H nulové hodnoty. Zbylé charakteristiky variability dokazují heterogenitu souboru dat, která je dána tím, že žádná z odpovědí nemá výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí. Nejčetnější možnost odpovědí (modus) je, že obec v současnosti neplánuje odstraňovat bariéry (4x). Další tři respondenti mají zájem o převod brownfields do vlastnictví obce a dva respondenti mají snahu odstranit ekologickou zátěž. Důvod, proč respondenti aktuálně neplánují odstraňovat bariéry, může být ten, že aktuálně se o problematiku brownfields tito respondenti nezajímají. Zřejmě tento nezájem pramení i z nedostatečné motivace či přesvědčení revitalizovat brownfield.

60

Otázka č. 11: Co konkrétně by podle Vás pomohlo k odstranění bariér?

Obrázek 16: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 11 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

U této otázky bylo cílem zjistit, jak by jednotlivé možnosti odpovědí pomohli orgánům obce při odstranění bariér. Jedná se již o druhou otázku s ordinálními proměnnými, pro něž je typické stanovení pořadí hodnot, ale není známo, o kolik se hodnoty navzájem liší. U tohoto typu otázky nejsou uvedeny charakteristiky úrovně, ani charakteristiky variability, protože by musely být uvedeny pro každou z možností zvlášť. Nejvíce se respondenti domnívají, že by jim pomohly vyšší dotace na revitalizace brownfields. Možnost „velmi pomohlo“ označilo deset respondentů. Možnost „spíše pomohlo“ označilo pět respondentů, tedy celkem 15 kladných odpovědí. Opět se potvrdilo, že jednou z největších bariér je nedostatek financí na revitalizaci brownfields. Jednou z možných řešení je využití finanční pomoci ze strukturálních fondů Evropské unie. Druhá možnost, kterou respondenti považují za takovou, která by jim v případě odstranění bariér pomohla, je sankce pro soukromé vlastníky kontaminovaných brownfields. Čtyři respondenti se domnívají, že by jim tato možnost velmi pomohla a osm respondentů označilo možnost „spíše pomohla“. Tato možnost byla zřejmě

61

označená respondenty proto, že respondenti mají zkušenosti s tím, že na jejich území je brownfield, který je ve vlastnictví soukromém. Naopak nejvíce negativních odpovědí od respondentů bylo zaznamenáno u možnosti první, kde se jednalo o zajištění vzdělání a informovanosti v této problematice, kdy si šest respondentů myslí, že tato možnost by spíše nepomohla a dva respondenti se domnívají, že by to vůbec nepomohlo. Avšak při této možnosti odpovědi převažují kladné odpovědi respondentů, kteří se domnívají, že tato možnost by jim pomohla. Již z obdržených emailů, které byly obdrženy od starostů je zřejmé, že někteří z nich nejsou dostatečně informováni o problematice brownfields, protože jinak by se neobjevoval názor, že pokud se na území jejich obce nachází brownfield, který však není v jejich vlastnictví, obec s tím nemůže nic dělat. To je velmi špatný názor, který byl opravdu překvapivý. Vždy existuje možnost problém vlastnictví vyřešit, ač si to může vyžádat hodně úsilí. Nabízená možnost spolupráce a podpora agentury CzechInvest také nebyla respondenty kladně hodnocena, pouze dva respondenti si myslí, že by tato možnost velmi pomohla, další tři respondenti si myslí, že by spíše pomohla. Naopak sedm neví, zda by tato možnost pomohla či nepomohla a šest respondentů si myslí, že by spíše nepomohla. Je to zřejmě dáno i zkušenostmi orgánů obcí s agenturou CzechInvest, které budou spíše negativní.

62

Otázka č. 12: Které z pozitivních důsledků revitalizací brownfileds jsou pro Vaši obec nejdůležitější?

Obrázek 17: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 12 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Cílem otázky bylo zjistit, které z nabízených možností jsou pro respondenty z pohledu pozitivních důsledků pro orgány obcí důležité a které naopak nedůležité. Jedná se o třetí otázku s ordinálními proměnnými, pro něž je typické stanovení pořadí hodnot, ale není známo, o kolik se hodnoty navzájem liší. U tohoto typu otázky nejsou uvedeny charakteristiky úrovně, ani charakteristiky variability, protože by musely být uvedeny pro každou z možností zvlášť. Asi nejvíce důležitá je pro respondenty možnost snižování negativního vlivu na životní prostředí, kdy jedenáct respondentů označilo, že tento pozitivní důsledek je velmi důležitý, zbylých sedm respondentů uvedlo, že je důležitý. Důvodem je zřejmě kladný vztah k životnímu prostředí, které není respondentům lhostejné, což je velmi důležité z pohledu udržitelného rozvoje. Obdobně za důležitou označili respondenti i možnost zvyšování atraktivity daného území pro investory, návštěvníky či občany. Deset respondentů to považuje za velmi

63

důležité, sedm za důležité a jeden za méně důležité. Je zcela logické, že každý chce žít v atraktivním prostředí, musí však být pro to schopen něco aktivně udělat. Třetí z pozitivních důsledků označených respondenty je možnost vytváření nových pracovních míst, kterou považují respondenti za jednu z důležitých (deset respondentů za velmi důležité a šest za důležité, dva za méně důležité). Zřejmě byla vybrána tato možnost z důvodu, že v obcích v okrese Brno-venkov není velké množství pracovních příležitostí, a tak většina obyvatel vyjíždí za prací do města Brna, kde je těchto pracovních příležitostí více. Cílem orgánů těchto venkovských obcí by mělo být snížení této pracovní migrace. Naopak za nejméně důležité považují respondenti možnost snižování koncentrace problémových skupin obyvatelstva v těchto objektech. Pět respondentů tuto možnost označilo za nedůležitou, tři za méně důležitou. Zřejmě se respondenti s tímto možným problémem koncentrace problémových skupin obyvatelstva doposud nesetkali a nesetkávají. Respondenti nepovažují za důležitou možnost zvyšování daňových výnosů obce – jeden respondent označil tuto možnost za nedůležitou a sedm respondentů za spíše nedůležitou. Je poněkud překvapující, že respondenti daňové výnosy obcí nepovažují za důležité, přitom tyto příjmy tvoří podstatnou část příjmů veřejných rozpočtů.

64

Otázka č. 13: Jaké jsou především negativní důsledky přítomnosti brownfields konkrétně pro Vaši obec?

Obrázek 18: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 13 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: environmentální (15x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,38, nominální rozptyl nomvar= 0,52, entropie: H = 0,86. U této otázky mohli respondenti vybrat jednu, ale i více odpovědí. Jedná se o otázku s vícehodnotovými proměnnými. Charakteristiky variability vykazují spíše nižší hodnoty, ale i tak jde spíše o heterogenní soubor, kdy žádná z odpovědí nemá výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí, což dokazuje i hodnota Entropie H, která je 0,86. Nejčetnější možnost odpovědí (modus) volili respondenti environmentální důsledky (15x), což je celkem překvapivé. Dalších sedm respondentů si myslí, že negativní důsledky přítomnosti brownfields pro jejich obec jsou důsledky ekonomické. Důvodem, že většina respondentů zvolilo environmentální důsledky jako negativní důsledek přítomnosti brownfields, je zřejmě uvědomění si, že existence brownfields má negativní vliv na zdraví člověka, ale především na životní prostředí. Zřejmě měli respondenti na mysli existenci ekologické zátěže, avšak jak bylo zjištěno z databází

65

brownfields, ekologická zátěž se vyskytuje pouze u čtyř brownfieldů z celkem 37 brownfieldů, u dalších osmi ji lze předpokládat. Co se týče ekonomických důsledků, ty mohou souviset s již zmiňovanými komplikovanými vlastnickými vztahy nebo s ekonomickou náročností revitalizace brownfields. Dalšími ekonomickými důsledky, které si respondent může uvědomovat, mohou být zhoršení podnikatelského klimatu, ztráta atraktivity daného území pro investory nebo snížení cen okolních pozemků, tím pádem snížení daňových výnosů obce. V okrese Brno-venkov jsou pravděpodobnější důsledky ekonomické než důsledky environmentální, a to z důvodu nízkého výskytu ekologických zátěží v této oblasti.

Otázka č. 14: Snaží se obec tyto negativní důsledky odstranit?

Obrázek 19: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 14 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: spíše ano (11x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,39, nominální rozptyl nomvar= 0,56, entropie: H = 0.

66

Nejčetnější odpovědí (modus) je odpověď spíše ano, kterou zvolilo jedenáct respondentů. Dva z respondentů se jednoznačně snaží o odstranění negativních důsledků a čtyři z nich neví. Orgány obce tedy mají zájem odstranit negativní důsledky existence brownfields, což je velmi pozitivně hodnoceno. Jaké konkrétní kroky pro to však orgány obcí podnikají, není z této otázky známo. Charakteristiky variability nám dokazují spíše heterogenitu souboru, avšak s výraznější četností odpovědi č. 2. Entropie H je rovná nule, a to opět z důvodu nevyplnění respondentů jedné z možností.

Otázka č. 20: Zde můžete sdělit Vaše připomínky, názory či zkušenosti týkající se problematiky revitalizace brownfields: V poslední otázce byli respondenti požádáni o sdělení připomínek, názorů či zkušeností, které se týkají problematiky revitalizace brownfields. Názory a připomínky byly následující: různých objektů, které lze nazvat brownfields, je v našem městečku i po celé republice řada. Vlastníci zpravidla na jejich opravu nemají prostředky. V některých případech může být na překážku využití opravených brownfields i jejich původní poslání – zemědělské objekty dnes již uvnitř zástavby, objekty zapsané do seznamu nemovitých památek s problematickým dalším využitím (návratnost vložených prostředků evidentně žádná není). Požadavky např. památkářů jsou možná opodstatněné z hlediska historického, využití objektů opravených za velké prostředky je ale hodně diskutabilní. V lepším případě lze využít prostory na výstavnictví, pořádání společenských akcí, v horším případě by to mohly být drahé skladovací prostory se špatným přístupem. Část budov by alespoň mohla působit reprezentativně vnější fasádou a zlepšit tak prostředí ve městě. Stát ani obce ale na opravy takových objektů nemají zpravidla prostředky, uvedené brownfields nejsou v majetku obce. Pokud by byly, obec vzhledem k jejich rozsahu nikdy nebude mít dostatek prostředků pro jejich revitalizaci. K nápravě je nutné:

67

1) navrhnout smysluplný záměr jejich využití 2) dohodnout způsob účasti majitelů, souhlas státních orgánů k záměru (v jednom případě se jedná o NKP) a prověřit návratnost investice. 3) zajistit investora, který bude schopen a ochoten záměr realizovat, i přes několikaletou spolupráci s agenturou CzechInvest se nepodařilo získat jediného zájemce o brownfield. Bylo to úplně zbytečné, u nás vznikl brownfields z bývalého zemědělského družstva. Opuštěné stavby se podařilo ve většině za pomoci bývalého ZD, vlastníků majetkových podílů a obce obsadit novými firmami, které stavby nenechaly zchátrat a znovu v nich rozjely provoz i v jiných oborech. Největším problémem je blokace pozemků, neboť lokalita je na církevní půdě. Po schválení zákona si slibujeme větší rozvoj lokality, nedostatek veřejně dostupných informací, a pokud jsou (konkrétní dotazy na CzechInvest) tak většinou, že se neplánuje další podpora obnovy brownfields snaha je tedy dost zbytečná. Z výše uvedených odpovědí byla u dvou respondentů zaznamenána kritika na agenturu CzechInvest. I u otázky č. 11 byly zaznamenány spíše negativní odpovědi respondentů na spolupráci a podporu agentury CzechInvest při odstranění bariér. Bylo by docela zajímavé zjistit, jaké aktivity agentura CzechInvest z pohledu problematiky brownfields provádí a jak konkrétně pomáhá orgánům obcí v této problematice, když ani semináře (kromě jednoho uskutečněného v loňském roce) na toto téma od roku 2008 nepořádá.

68

4.3.2 Výsledky standardizovaných rozhovorů Standardizovaný rozhovor obsahoval sedm otázek. V rozhovorech byly použity převážně dichotomické a trichotomické otázky. Dichotomické otázky umožňují pouze odpověď ano/ne, trichotomické otázky odpověď ano/ne/nevím. Rozhovory probíhaly necelé dva měsíce a uskutečňovány byly vždy po domluvě s respondentem v sídle úřadu. Celkem byl rozhovor uskutečněn s šestnácti respondenty. Původně bylo v plánu oslovit všech osmnáct respondentů, kteří vyplnili dotazník. Bohužel dva z nich nevyplnili název obce, ve které působí, a tak nebylo možné tyto dva respondenty dohledat a provést s nimi rozhovor. Otázky pro rozhovor jsou uvedeny v příloze č. 6. Cílem rozhovorů bylo zjistit odpovědi na otázky týkající se financování jako jedné z bariér revitalizace brownfield a využívání fondů EU. Konkrétně byla stanovena čtvrtá výzkumná otázka VO4 ­ „Jaký je přístup obcí k financování jako jedné z bariér revitalizace brownfields a jaké je využívání fondů EU?“.

Otázka č. 1: Je pro Vaši obec revitalizace brownfields finančně nákladná záležitost?

Obrázek 20: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 1 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: ano (14x)

69

Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,13, nominální rozptyl nomvar= 0,22, entropie: H = 0,38. Na otázku, zda je pro obec revitalizace brownfields nákladná záležitost odpovědělo čtrnáct respondentů, kladně (modus). Charakteristiky variability vykazují nízké hodnoty, jedná se tedy o zcela homogenní soubor, což znamená, že jedna z odpovědí má výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí. Pouze dva respondenti si myslí, že revitalizace brownfields není nákladná záležitost. Tato otázka opět potvrdila, že revitalizace brownfields je pro obce nákladnou záležitostí, což zřejmě i souvisí s omezenými zdroji obce. Respondenti si také zřejmě uvědomují, že do celkových nákladů na revitalizaci brownfields je nutno započítat i případné odstranění ekologické zátěže, což může být i jednou tolik co samotná revitalizace.

Otázka č. 2: Který z těchto zdrojů finanční pomoci by Vaše obec zvolila při nedostatku finančních prostředků na projekt revitalizace brownfields?

Obrázek 21: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 2 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: evropské fondy (9x)

70

Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,44, nominální rozptyl nomvar= 0,62, entropie: H = 1,16. U této otázky byla nejčetnější odpověď (modus) evropské fondy (9x). Respondenti však vybírali i jiné možnosti odpovědí. Tři z nich by v případě nedostatků finančních zdrojů využilo soukromých zdrojů, rozpočtové dotace by využili dva respondenti a dluhové financování také dva. Charakteristiky variability nám dokazují, že soubor je spíše heterogenní, což nám dokazuje i hodnota Entropie H, která je 1,16. Znamená to tedy, že respondenti zvolili všechny možnosti odpovědí, kdy první z odpovědí má oproti ostatním možnostem četnější zastoupení. Zřejmě tuto možnost vybrali respondenti proto, že se o možnost čerpání prostředků z Evropské unie aktuálního programového období 2007–2013 aktivně zajímají a zřejmě i mají zkušenosti v této oblasti. To však bude zjištěno v otázce č. 5 a 6.

Otázka č. 3: Uvítali byste seminář zaměřený na možnosti financování regenerace brownfields?

Obrázek 22: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 3 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: ano (12x)

71

Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,25, nominální rozptyl nomvar= 0,38, entropie: H = 0,56. Cílem této otázky je zjistit, jaký zájem mají orgány obcí o semináře týkající se financování revitalizace brownfields. Dvanáct respondentů má zájem o tyto semináře, kdy odpověď ano je nejčetnější z možností (modus), naproti tomu však čtyři respondenti o tyto semináře zájem nemají. Charakteristiky variability vykazují spíše nižší hodnoty, tedy soubor je mírně heterogenní, což znamená, že jedna z odpovědí má výraznější četnost zastoupení než jiné možnosti odpovědí. Zájem orgánů obcí o tyto semináře je hodnocen kladně a zřejmě pramení z nedostatečných informací orgánů obcí týkající se možnosti financování právě revitalizací brownfields.

Otázka č. 4: Využila někdy obec externí konzultace týkající se možností financování regenerace brownfields? (například s agenturou CzechInvest)

Obrázek 23: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 4 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: ne (13x)

72

Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,19, nominální rozptyl nomvar= 0,30, entropie: H = 0,48. Cílem této otázky bylo zjistit, zda obec využila konzultace, týkající se možnosti financování regenerace brownfields. Bylo zjištěno, že třináct respondentů tuto konzultaci dosud nevyužilo. Z hlediska charakteristiky úrovně se jedná se o nejčetnější hodnotu (modus). Charakteristiky variability vykazují velmi nízkých hodnot, jedná se tedy o skoro homogenní soubor, což znamená, že jedna z odpovědí má výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí. V případě entropie H, která nabývá hodnoty 0,48, lze říci, že vybírané možnosti mají různé četnosti odpovědí, avšak druhá odpověď převažuje. Důvod, proč doposud respondenti nevyužili možnost konzultace, je zřejmě ten, že se aktivně o financování revitalizace brownfields nezajímali a tak nebyla potřeba ani konzultovat. Tento spíše pasivní přístup orgánů obcí byl zjištěn již na základě dotazníkového šetření. Důvodem, že respondenti dosud nevyužili konzultaci týkající se financování regenerace brownfields, může být i obava z poplatku nemalé částky za konzultaci.

Otázka č. 5: Využila již Vaše obec možnost získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU?

Obrázek 24: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 5 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

73

Charakteristiky úrovně: modus: ano (16x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0, nominální rozptyl nomvar= 0, entropie: H = 0. Cílem této otázky bylo zjistit, zda obce využili možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Výsledky jsou jednoznačné. Všech šestnáct respondentů již využilo finančních prostředků Evropské unie, což je z hlediska charakteristiky úrovně nejčetnější hodnota (modus). Z hlediska charakteristik variability je zřejmé, že soubor dat je zcela homogenní, což znamená, že jedna z odpovědí má výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí. Důvod, proč respondenti využívají možnost získání finančních prostředků prostřednictvím fondů EU, je zřejmě ten, že obce si uvědomují, že čerpání finančních prostředků je pro ně velkou příležitostí a tuto příležitost se snaží využít. Kolik úspěšných žádostí o finanční prostředky z EU mají obce na svém kontě, bude zjišťováno v následující otázce.

Otázka č. 6: Uveďte počet projektů, na které jste získali příspěvek ze strukturálních fondů.

Obrázek 25: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 6 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

74

Charakteristiky úrovně: modus: 3 (6x), medián: 3, dolní kvartil: 2, horní kvartil: 3. Charakteristiky variability: ordinální rozptyl dorvar: 1,5 Cílem této otázky bylo zjistit, na kolik projektů již obec dostala finanční dotaci z EU. Nejčetnější z odpovědí (modus) byla odpověď tři projekty, kterou zvolilo šest respondentů. Tři respondenti získali finanční dotaci na jeden projekt, další tři respondenti na dva projekty a další tři respondenti na pět a více projektů. Mediánem je hodnota tři, která rozděluje soubor na dvě poloviny. Vysoká hodnota dorvar 1,5 nám dokazuje, že soubor dat je heterogenní a velmi rozptýlený. Znamená to tedy, že žádná z odpovědí nemá výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí. Vidíme však, že obce docela aktivně žádají o dotace z EU a každá z obcí má minimálně jeden podpořený projekt. Důvod, proč některé obce mají na svém kontě méně podpořených projektů, může být v náročné administraci dotačních projektů. Náročnost může být časová nebo finanční, kdy náklady na administraci projektu mohou být mnohdy vyšší než vlastní dotace.

75

Otázka č. 7: Uvažuje Vaše obec o využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v programovém období 2014 ­ 2020? Pokud ne, proč?

Obrázek 26: Četnosti zvolených odpovědí na otázku č. 7 (Zdroj: vlastní data, vlastní výpočty)

Charakteristiky úrovně: modus: ano (9x) Charakteristiky variability: variační poměr v= 0,44, nominální rozptyl nomvar= 0,54, entropie: H = 0,86. Nejčetnější možnost odpovědi (modus) byla odpověď ano (9x). Charakteristiky variability vykazují spíše vyšší hodnoty, což značí heterogenitu souboru. Dokazuje to i hodnota Entropie H, která má hodnotu 0,86. Heterogenita souboru znamená, že žádná z odpovědí nemá výrazně četnější zastoupení než jiné možnosti odpovědí. Šest respondentů zatím neuvažovalo o tom, zda v programovém období 2014–2020 bude využívat finanční prostředky z EU. To je dáno zřejmě současným nezájmem o programové období 2014–2020, které se nachází ve fázi příprav. Většina respondentů však zájem o čerpání dotací z EU má, což je dáno zřejmě tím, že obce již mají zkušenosti s čerpáním dotací.

76

5. Diskuse Tato diplomová práce přispěla k dalšímu porozumění problematice revitalizace brownfields,

konkrétně bariérám revitalizace

brownfields.

Proces revitalizace

brownfields je spojen s mnoha bariérami, které brání v revitalizaci brownfields, které jsou i mimo jiné uvedeny v literární rešerši. Tyto bariéry definovali např. autoři: Jiřina Bergatt Jackson (Jackson a kol., 2004), Kadeřábková a Piecha (Kadeřábková a Piecha, 2009), ale i Novosák a Bednář (Novosák, Bednář, 2011). V analytické práci byly zjištěny konkrétní bariéry, které představitelé obecních i městských samospráv v okrese Brno-venkov považují za nejzávažnější. Bylo zjištěno, že největší bariérou jsou rozpočtové prostředky obcí a problematické vlastnictví brownfields. Bariéru omezeného množství veřejných finančních zdrojů zmiňují i autoři Novosák a Bednář (Novosák, Bednář, 2011) v publikaci Hodnocení rozvojových předpokladů brownfields. Je důležité zmínit fakt, že ani jeden z výše uvedených autorů, kteří se bariérami brownfields zabývají, neuvádí bariéru problematického vlastnictví jako jednu z nejzávažnějších. Dle mého názoru by se představitelé obecních i městských samospráv měli aktivněji zajímat o odstranění bariér. Otázkou však zůstává, jaká je motivace těchto obecních i městských představitelů? Dosud neexistují žádné donucovací prostředky, nařízení či zákon, který by ukládal povinnost revitalizovat brownfields. A právě to by se mělo změnit. Konkrétní návrh pro zvýšení motivace je uveden v závěru práce. Nejnáročnější částí práce se stalo získání potřebných statistických dat pomocí dotazníkového šetření od obecních i městských představitelů, které bylo až na výjimky doprovázeno neochotou vyplnit dotazník. Bohužel technika dotazník je spojena právě s rizikem, že respondenti nebudou příliš ochotni dotazník vyplnit, což ve výsledku vede k nízké návratnosti. V rámci provedeného průzkumu však byla návratnost dotazníků 69 %, což je poměrně vysoká návratnost. Pro naplnění cíle diplomové práce bylo nutné získat primární data, a tak je technika dotazníku považována za vhodně zvolenou techniku získání primárních dat. Ukázalo se, že otázky v dotazníku byly zřejmě srozumitelné a jasné, protože u doplňující otázky, kdy v závěru dotazníku mohl

77

respondent vyjádřit své připomínky či názory, nebyly zaznamenány žádné negativní připomínky k dotazníku. Neméně náročná byla realizace standardizovaných rozhovorů, kdy nebylo jednoduché se s některými představiteli domluvit na osobní schůzce a to především z důvodu nedostatku jejich času. I přes to, že se jednalo o standardizovaný rozhovor, kdy bylo žádoucí u každé otázky vybrat pouze jednu z nabízených odpovědí, měli někteří respondenti potřebu doplnit tuto otázku vlastním komentářem, což pro účely rozhovoru nebylo žádoucí. Standardizovaný rozhovor byl zvolen právě z důvodu nenáročného zpracování dat, která se dají poměrně dobře kvantifikovat. Průzkum byl proveden pro vybrané území okresu Brno-venkov. Zajímavé by bylo provést průzkum bariér v jiných okresech a provést komparaci výsledků. V každém z okresů mohou být zjištěny rozdílné bariéry.

78

6. Závěr Cílem diplomové práce bylo posoudit, s jakými bariérami se obce v oblasti revitalizace brownfields nejčastěji potýkají a jaký je přístup k odstranění těchto bariér. Pro splnění cíle diplomové práce bylo nutné stanovit výzkumné otázky, které vychází z teoretické části práce a díky nimž byl cíl práce naplněn. Celkem byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, jejichž výsledky budou uvedeny níže. Diplomová práce je tvořena literární rešerší, jejímž cílem bylo kriticky nahlédnout na současné znalosti o problematice brownfields a přinést čtenáři aktuální přehled současné literatury k danému tématu. Část vlastní práce spočívala v provedení smíšeného (tedy kvantitativního i kvalitativního) průzkumu mezi představiteli obecních a městských samospráv v okrese Brno-venkov. Konkrétně byla použita technika dotazníku a standardizovaného rozhovoru. Cílem průzkumu bylo zjistit odpovědi na čtyři zvolené výzkumné otázky. První z nich zněla: „Jaký je přístup obcí k řešení problematiky revitalizace brownfields + jaké jsou nejčastější bariéry?“. Konkrétně výsledky otázek č. 1–7 nacházející se v dotazníku zajistí odpověď na první výzkumnou otázku (VO1). Díky těmto otázkám bylo zjištěno, že přístup jednotlivých orgánů obcí k řešení problematiky revitalizace brownfields lze nazvat spíše jako pasivní. Díky otázce č. 1 bylo zjištěno, že revitalizace brownfields je sice v zájmu obcí, ale ostatní odpovědi respondentů dokazují, že pro to příliš aktivit nepodnikají. Za posledních deset let například nedošlo k revitalizaci brownfields v obci u 12 respondentů, což je většinové zastoupení všech dotázaných. U třetí otázky osm respondentů přiznalo, že obec nepodniká žádné aktivity v rámci problematiky brownfields, což je skoro polovina respondentů. Také se minimálně účastní seminářů a konferencí na danou problematiku, a to pouze dva respondenti. U čtvrté otázky je vidět, že se respondenti alespoň snaží získat nějaké informace o revitalizaci brownfields, a to převážně na webových stránkách a prostřednictvím konzultací s externisty. U páté otázky polovina dotázaných v současnosti nepodniká žádné kroky k přilákání investorů, kteří by mohli mít zájem o brownfield. Pouze šest z nich spolupracuje s agenturou CzechInvest, což je možné označit za pasivní formu spolupráce, protože obce vpodstatě spoléhají na tuto agenturu, aby jim našla vhodného

79

investora, takže veškerou iniciativu a aktivitu přenechávají právě na agentuře CzechInvest. V rámci této výzkumné otázky bylo cílem zjistit i to, jaké jsou nejčastější bariéry revitalizace brownfields. V otázce šest respondenti nejčastěji označili bariéru „nedostatek rozpočtových prostředků“ a „komplikovanost vlastnických vztahů“. Tyto dvě bariéry jasně dominují, ostatní možnosti odpovědí měly pouze nízký počet označení. U otázky číslo sedm měli respondenti možnost uvést bariéry, které konkrétně brání obci revitalizovat brownfield. Opět byly nejčastěji uvedeny výše uvedené bariéry, dále však respondenti uváděli i bariéru nízkého zájmu investorů a například nevhodné umístnění brownfields. Druhá výzkumná otázka byla: „Jaký je způsob chápání a pojetí bariér představiteli obce?“. Na tuto výzkumnou otázku je možné získat odpověď pomocí otázek č. 8–11 uvedených v dotazníku. Dle níže uvedených zjištěných skutečností je vidět, že respondenti vnímají a chápou bariéry jako problém, jehož řešení však není naléhavé. Byly zjištěny tyto skutečnosti: v současnosti orgány obcí nejsou schopny odstranit bariéry, většina respondentů v současnosti ani do budoucna neplánuje odstranění bariér, většina respondentů ví, jaké konkrétní kroky by měli podniknout pro odstranění bariér, respondenti, kteří neví, jaké kroky by měli podniknout pro odstranění bariér ani neplánují jejich odstranění, ale někteří z nich se však snaží o převod brownfields do vlastnictví obce, nejvíce

by

k odstranění

bariér

respondentům

pomohly

vyšší

dotace

na revitalizace brownfields, na druhém místě by to byly sankce pro soukromé vlastníky kontaminovaných brownfields. Následuje zhodnocení třetí výzkumné otázky, která zněla: „Jaké jsou dopady existence brownfields na území obce?“. Na tuto výzkumnou otázku je možné získat odpověď pomocí otázek č. 12–14 uvedených v dotazníku. U otázky č. 12 byly za nejdůležitější považovány tyto pozitivní důsledky: snižování negativního vlivu na životní prostředí,

80

zvyšování atraktivity daného území pro investory, návštěvníky a občany, možnost vytváření nových pracovních míst. Co se týče negativních důsledků přítomnosti brownfields pro obce, v otázce č. 13 respondenti nejčastěji označili důsledky environmentální, až na druhém místě ekonomické a v zanedbatelném počtu byly označeny důsledky sociální. Tento výsledek je překvapivý, protože environmentální důsledky jsou nejčastěji spojovány s výskytem ekologické zátěže, avšak v okrese Brno-venkov je minimální počet brownfields s ekologickou zátěží. Poslední výzkumná otázka zněla: „Jaký je přístup obcí k financování jako jedné z bariér revitalizace brownfields a jaké je využívání fondů EU?“. Výsledky této výzkumné otázky byly zjištěny pomocí standardizovaných rozhovorů s obecními i městskými představiteli. Byly zjištěny následující skutečnosti: pro většinu respondentů je revitalizace brownfields nákladná záležitost, kdy by jako zdroj financování nejčastěji využili čerpání evropských dotací, nadpoloviční většina respondentů by uvítala seminář zaměřený na financování regenerace brownfields, přičemž externí konzultace týkající se možnosti financování brownfields byla respondenty využita jen minimálně, všichni respondenti již využili možnost čerpání dotací z Evropské unie a každá z obcí má na svém kontě minimálně jeden podpořený projekt. Více než polovina respondentů plánuje čerpat evropské dotace i v následujícím programovém období 2014–2020. Z výše zjištěných skutečností je patrné, že orgány obcí využívají čerpání dotací ze strukturálních fondů Evropské unie. Bylo by proto vhodné, aby orgány obcí využili tyto strukturální fondy EU i v případě revitalizace brownfields. V novém programovém období 2014–2020 bude možnost čerpat finanční prostředky např. pomocí ROP. Na základě získaných výsledků je žádoucí uvést konkrétní návrhy pro odstranění dvou nejvýznamnějších bariér. První z návrhů se týká bariéry nedostatku rozpočtových prostředků. Je známo, že postup tvorby rozpočtu obce je předepsán zákonem, konkrétně jde o zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Hlavní roli u rozpočtových prostředků hrají příjmy, které jsou tvořeny daňovými příjmy,

81

nedaňovými příjmy, kapitálovými příjmy a přijatými dotacemi, a to obcím většinou nestačí. Rozdíly v hlavních příjmových položkách jsou většinou mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí. Obce se však nemusí spoléhat jen na výše uvedené příjmy, existují totiž i jiné zdroje krytí výdajů na investiční projekty, jako je např. revitalizace brownfields. Příkladem je možnost čerpání dotací pomocí strukturálních fondů EU, s čímž (jak bylo zjištěno ve čtvrté výzkumné otázce), mají představitelé obecních či městských samospráv zkušenosti. Návrhem je tedy využívat i v dalším programovém období 2014–2020 tuto možnost získání finančních prostředků Evropské unie. S čím ale mají orgány obcí v České republice menší zkušenost, je financování pomocí PPP projektů5. Během posledních deseti let se PPP rozvinula v mnoha oblastech veřejného sektoru, zejména však v těchto zemích: Velká Británie, Irsko, Nizozemí, Portugalsko, Francie, USA, Kanada a další. A proto by bylo vhodné rozšířit tuto formu spolupráce i v České republice. Návrhem tedy je, aby obec, která má na svém území brownfields, jehož je vlastníkem, zajistila soukromou firmu, která by zabezpečila revitalizaci brownfields. Společně by se dohodli na způsobu financování, kdy většinou částečně nebo celkově by financoval tuto revitalizaci brownfields soukromý partner a jako protihodnota by mu bylo umožněno poskytovat služby spojené s tímto dílem. Důležité je dlouhodobé trvání vztahu mezi veřejnoprávním a soukromým partnerem a rozdělení rizik. Spolupráci pomocí PPP projektů mohou však bránit problematické vlastnické vztahy. Pokud obec není jediným vlastníkem brownfields nebo souhlas vlastníka postrádá, nemůže se zapojit do procesu revitalizace pomocí PPP projektů. Proto je nutné navrhnout řešení odstranění bariéry problematického vlastnictví. Bariéra komplikovanosti vlastnických vztahů je problematická a složitá záležitost. Mnohdy jde o to, že majiteli brownfields je několik vlastníků a je těžké, aby se mezi sebou dohodli. V jiných případech je vlastníkem soukromá osoba, která brownfield nevyužívá. Návrhem je změna právní úpravy těchto nevyužívaných objektů. Konkrétně by bylo vhodné zavést vyšší daň z nemovitosti, která by donutila majitele se více starat o svůj brownfield a snažit se objekt revitalizovat nebo jej prodat. 5

Pojem PPP (Public Private Partnership) je obecně užívaný termín, který popisuje širší skupinu projektů, na nichž se společně podílí soukromý a veřejný sektor, a které směřují k uspokojování služeb tradičně zajišťovaných veřejným sektorem (Asociace pro rozvoj infrastruktury, 2013).

82

V České republice je daň z nemovitosti upravována zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti a její výpočet je násobkem výměry nemovitosti s příslušnými sazbami a koeficienty. Existuje koeficient základní, který je daný zákonem (např. pro Brno je koeficient 3,5), ale obec si jej může vyhláškou o jednu kategorii zvýšit. Dále existuje koeficient místní, který si v rozmezí od 1–5 bodů může obec stanovit sama. Sazby daně z pozemků a ze staveb jsou určeny na základě již zmíněného zákona, kdy nejvyšší sazbou za stavbu je 10 Kč/m², například za průmyslové stavby. V případě pozemku je nejdražším pozemkem pozemek stavební, kde je cena 2 Kč/m². V případě navrhovaného zvýšení daní doporučuji, aby byla zákonem stanovená sazba přímo pro stavby brownfields, a to minimálně jednou tolik co maximální sazba za stavby (10 Kč/m²), tedy na sazbu 20 Kč/m² za stavbu a sazba za pozemek může zůstat nezměněna. Nakonec by byla daň z nemovitosti jednou tolik dražší. Uvědomuji si, že nejprve by však bylo nutné, aby byl pojem brownfields jasně vymezen a uveden v patřičném zákoně. Poté by mohly být stavby brownfields zdaněny vyšší sazbou. Tyto dva zmíněné návrhy by mohly přispět k řešení problematiky revitalizace brownfields v okrese Brno-venkov a podobně by se daly najít i jiné návrhy řešení pro ostatní existující bariéry. Důležité však je, aby se obecní i městská samospráva o tuto problematiku brownfields aktivně zajímala a hledala řešení. Do jisté míry je však důležitá i motivace představitelů obecní i městské samosprávy revitalizovat brownfields, která je dle mého názoru nízká. Vhodným motivačním nástrojem by mohl být především nástroj finanční. Dle mého názoru takový nástroj existuje, a to v případě možnosti čerpání finančních prostředků prostřednictvím strukturálních fondů EU. Dalším vhodným motivačním nástrojem by mohlo být zajištění vzdělávání v dané problematice a osvěta podporující realizaci revitalizace brownfields. Zodpovědnost za zajištění vzdělávání a osvěty by mělo Ministerstvo pro místní rozvoj.

83

Seznam použité literatury ADAM, J. H.: Anglicko-český ekonomický slovník s výkladem a výslovností. Voznice, LEDA, 2000. ISBN: 40-372-8054-X. BERAN, V. -- DLASK, P. Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 323 s. ISBN 80-200-1201-X. CZECHINVEST. Národní strategie regenerace brownfields. CzechInvest [on-line] Praha, 2008. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: CZECHINVEST. Národní databáze brownfields. CzechInvest [on-line] Praha: ©19942008 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí ze dne 4. 5. 1992, částka 71/1992. [on-line] In: Sbírka zákonů. Dostupné z: ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 17/1992Sb. o životním prostředí ze dne 5. 12. 1992, částka 4/1992. [on-line] In: Sbírka zákonů. Dostupné z ČESKÁ REPUBLIKA.. Zákon ČNR č.2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ze dne 8. 1. 1969, částka 1/1969. In: Sbírka zákonů. Dostupné z: < http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1969-2> ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ze dne 7. 7. 2000, částka 73/2000 [on-line]. In: Sbírka zákonů. Dostupné z: ČSÚ. Malý lexikon obcí ČR 2012. [on-line].

Dostupné

z:

DAMBORSKÝ, Milan. Kulatý stůl na téma brownfields, [on-line]. Praha, 2004. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: DOLEŽALOVÁ, L., JACKSON BERGATT, J. Regenerace brownfields – zahraniční zkušenosti. Projekt programu výzkumu MMR číslo 41/04 Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu, část 9. Praha: IURS, 2004. Dostupné z:

84

DVOŘÁKOVÁ LÍŠKOVÁ, Z., Správa k problematice brownfields [on-line]. Praha, 2010. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: FERBER, U.; NATHANAIL, P.; et al. Brownfields Handbook : Lifelong Educational Project on Brownfields [online]. [s.l.] : Leonardo da Vinci pilot project, May 2006. Dostupné z: GREMLICA, T., ŠTÍPKOVÁ R., NOVÁK, J.: Revitalizace „brownfields“ v obcích ČR. Metodika monitorování a nové využívání ploch a objektů. Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj 2003. Dostupné z: HURNÍKOVÁ J., Revitalizace brownfields – pohledy regionální praxe. Časopis Urbanismus a územní rozvoj – ročník X – č. 2/2007. JACKSON J. Přístup k brownfields na národní úrovni [on-line]. IURS Praha, 2003. Dostupné z: JACKSON, J. a kol., Brownfields snadno a lehce [on-line]. IURS Praha, 2004. Dostupné z: JACKSON, J.: Revitalizace brownfields v obcích ČR - metodika monitorování a nové využívání ploch a objektů [on-line]. Praha, 2003. Dostupné z: KADEŘÁBKOVÁ, Božena; PIECHA, Miroslav. Brownfields jak vnikají a co s nimi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 138 s. ISBN 978-80-7400-123-9. MAREK, D. -- KANTOR, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2. vydání. Brno: Barrister & Principal, 2009. 216 s. ISBN 978-80-87029-56-5. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strategie regionálního rozvoje [online]. Praha, 2006. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: NAŠE MĚSTA CZ. Kompletní databáze měst a obcí České republiky [on-line] © 2010 – 2013. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:

85

NOVOSÁK J, BEDNÁŘ P. Hodnocení rozvojových předpokladů brownfields. Žilina: 2011, 94 s. ISBN 978-80-89401-49-9. NOVÝ A., Brownfields – šance pro budoucnost. Fakulta VUT v Brně, 2004. 78str. ISBN 80-214-2697-7. PECÁKOVÁ, Iva. Statistika v terénních průzkumech. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, 231 s. ISBN 978-80-86946-74-0. PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. Vyd.1. Praha: Portál, 2008. 232 s. ISBN 978-807367-468-7. RAFSON H., RAFSON R., Brownfields: Redeveloping environmentally distressed properties. The McGraw-Hill Companies, 1999. Inc. ISBN: 9780070527683. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 184 s. ISBN 9788024730066. REGIONÁLÍ INFORAMČNÍ SERVIS. Databáze brownfields[on-line], 2013. Dostupné z REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA JIŽNÍ MORAVY. Brownfieldy 2005 – situační zpráva pro JMK. RRaJM, 2005. Dostupné z: REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA JIŽNÍ MORAVY. Brownfieldy – nevyužívané areály a objekty Jihomoravského kraje [online], 2013. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: ŘEZANKOVÁ, Hana. Analýza kategoriálních dat. 1. Praha : Oeconomica, 2005. 99 s. ISBN 80-245-0926-1. SURYNEK, A., KAŠPAROVÁ, E., KOMÁRKOVÁ, R. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4. US ENVIRONMENTAL PROTECTION AGENCY. Brownfields and land revitalization. [online]. Washington DC, 2013 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Politika územního rozvoje České Republiky 2008. Brno, 2009. Dostupné z

86

Přílohy Příloha č. 1 – Seznam zkratek Atd. Č. ČNR ČR EU HSS Kč LAU MPO ČR MMR ČR MŽP Např. NKP OECD OP OPŽP ORP PPP RIS ROP RRAjM SRR ČR Tj. Tzv. US USA VO Zák. ZD

A tak dále Číslo Česká národní rada Česká republika Evropská unie Hospodářská a sociální soudržnost Koruna česká Local administrative unit (místní správní jednotka) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo životního prostředí Například Národní kulturní památka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Operační program Operační program životního prostředí Obec s rozšířenou působností public-private partnership (Partnerství veřejného a soukromého sektoru) Regionální informační servis Regionální operační program Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Strategie regionálního rozvoje České republiky To je Takzvaně United States United States of America Výzkumná otázka Zákon Zemědělské družstvo

87

Příloha č. 2 – Tabulka brownfields v okrese Brno-venkov Tab. 1 – Charakteristika brownfields v okrese Brno-venkov Pořadové číslo

Název obce

Název brownfields

Typ vlastnictví

Ekologická zátěž

Předchozí využití

1.

Dolní Loučky

Bývalý areál JZD Střemchoví

veřejné

ne

zemědělství

Výrobní areál

soukromé

ne

zemědělství

2.

Hvozdec

Kravín

veřejné

lze předpokládat

zemědělství

3.

Javůrek

Sokolovna

veřejné

ne

občanská vybavenost

4.

Ketkovice

Kasárna

veřejné

ne

armáda

5.

Měnín

Jalovisko

soukromé

lze předpokládat

zemědělství

6.

Nedvědice

zimní stadion v Nedvědici

veřejné

ne

občanská vybavenost

7.

Nová ves

zemědělské družstvo

veřejné i soukromé

lze předpokládat

zemědělství

8.

Oslavany

Internát Padochov

soukromé

ne

armáda

Elektrárna Oslavany

soukromé

ano

občanská vybavenost

9.

Pasohlávky

Zóna za sídlištěm

veřejné i soukromé

ne

zemědělství

10.

Pohořelice

Hotel Pfan

veřejné

lze předpokládat

STS Pohořelice

soukromé

ano

občanská vybavenost občanská vybavenost

11.

Pozořice

Areál na ulici Holubická

soukromé

neuvedeno

zemědělství

12.

Předklášteří

Šroubárna

soukromé

ne

průmysl

13.

Příbram

Bývalé ZD

veřejné i soukromé

zemědělství

14.

Rosice u Brna

Sklárna

veřejné

lze předpokládat lze předpokládat

Statek na Říčance

veřejné

ano

zemědělství

Bývalá hospodářská budova

veřejné i soukromé

ne

zemědělství

15.

Silůvky

88

průmysl

16.

Sokolnice

kasárna u Mohyly míru

veřejné

ne

armáda

kasárna Předky*

veřejné

ne

armáda

Cihelna

soukromé

ne

průmysl

Pivovar

soukromé

ne

průmysl

17.

Šerkovice

ZD Šerkovice

soukromé

ne

zemědělství

18.

Šlapanice

ICEC

soukromé

ano

průmysl

19.

Telnice

TBS

soukromé

ne

průmysl

Bývalý teletník

veřejné i soukromé

lze předpokládat

zemědělství

Sýpka

soukromé

neuvedeno

zemědělství

Šroubárna

soukromé

ne

průmysl

zemědělské družstvo

soukromé

neuvedeno

zemědělství

20.

21.

Tišnov

Újezd u Brna

vojenský areál na Staré hoře Bývalý areál zemědělského družstva

veřejné

neuvedeno

armáda

veřejné i soukromé

ne

zemědělství

22.

Velatice

23.

Veverské knínice

Bývalá fara

veřejné

ne

občanská vybavenost

24.

Vranovice

Bývalé středisko JZD

veřejné

ne

zemědělství

25.

Žatčany

Skleníky

veřejné

ne

zemědělství

Žatčanský dvůr

veřejné

lze předpokládat

zemědělství

filtrační věž bývalého cukrovaru

veřejné

ne

průmysl

26.

Židlochovice

* V současnosti probíhá demolice objektu Zdroj: vlastní, podklady z: Národní databáze brownfields,(CzechInvest, 2008) databáze brownfields Jihomoravského kraje (RRAjM, 2013) a databáze brownfields Centra pro regionální rozvoj ČR (Regionální informační servis, 2013)

89

Příloha č. 3 – Tabulka klasifikace bariér regenerace brownfields Tab. 2 – Klasifikace bariér regenerace brownfields Okruh bariér

Rámcové podmínky problematiky brownfields

Bariéry Nedostatečné povědomí o problematice brownfields Konkurence greenfields Nejasná orientace veřejných politik a programů ve vztahu brownfields a greenfields Omezené množství veřejných finančních zdrojů určených ke stimulaci rozvoje brownfields

Nevyhovující nástroje veřejného sektoru k řešení otázky vlastnických vztahů Nevhodně nastavená legislativa vztahující se k regeneraci BF Úroveň spolupráce mezi skupinami zainteresovaných aktérů Představy vlastníka o hodnotě brownfields (kupní cena) Neochota vlastníka prodat nebo pronajmout brownfield Aktéři Kontraproduktivní postoj veřejného sektoru Nesouhlas místního obyvatelstva s plánovaným využitím Postoje environmentálních či památkářských zájmových skupin Náklady primárního ekologického hodnocení brownfields Specifická rizika a Finanční náklady sanace brownfields náklady projektů Časové náklady sanace brownfields regenerace Časová a finanční nejistota (riziko) spojená se sanací brownfields brownfields Riziko spojené s odpovědností za případné environmentální škody Zbytkové využití Nedostatečná plošná velikost Nevyhovující fyzický stav budov a infrastruktury Nevyhovující charakteristiky existující zástavby Atributy brownfields Komplikovanost vlastnických vztahů Finanční zatížení (zástava) Lokalizace vzhledem k dopravní síti Nízká atraktivita lokality (koncentrace sociálně slabých skupin obyvatel)

Zdroj: vlastní zpracování dle (Novosák, Bednář, 2011)

90

Příloha č. 4 – Tabulka aktérů procesu revitalizace brownfields Tab. 3 – Aktéři procesu revitalizace brownfields Aktéři na osobní úrovni vlastníci brownfields externí poradci nestátní neziskové organizace jednotliví občané individuální správci

Aktéři na regionální úrovni regionální samosprávné orgány regionální finanční orgány a instituce regionální rozvojové agentury regionální investoři veřejnost v regionu Aktéři na úrovni EU a na celosvětové úrovni Komise EU, Evropský parlament globální investoři globální finanční instituce

Aktéři na místní úrovni vlastníci brownfields místní investoři místní úřady místní zákonné regulační orgány finanční instituce realitní poradci a právníci místní občané místní komunity Aktéři na národní úrovni vláda parlament vnitrostátní regulační orgány národní finanční instituce národní investoři

Zdroj: vlastní zpracování, přeloženo dle (Doležalová L., Jackson J., 2006)

91

Příloha č. 5 - dotazník Dobrý den, jsem studentka Mendelovy univerzity v Brně a zpracovávám diplomovou práci na téma „Bariéry revitalizace brownfields v okrese Brno – venkov“. Cílem diplomové práce je posoudit s jakými bariérami se obce v oblasti revitalizace brownfields nejčastěji potýkají a navrhnout možná řešení eliminace těchto bariér. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku, který je anonymní a který Vám zabere čtyři až pět minut. Pokud není uvedeno jinak, zaškrtněte prosím vždy jen jednu odpověď. Předem Vám děkuji za Váš čas a ochotu! Bc. Zajoncová Adriana

1. Je v zájmu orgánů obce revitalizovat brownfield, který se nachází na území Vaší obce? a) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne 2. Došlo za posledních deset let ve Vaší obci k revitalizaci brownfields? a) ano b) ne c) nevím 3. Jaké aktivity v rámci problematiky revitalizace brownfields Vaše obec podniká? (Vyberte maximálně 3 možnosti) a) účastní se přednášek a odborných seminářů na danou tématiku b) vyhledává aktuální informace o dané problematice c) získává podněty týkající se brownfields od občanů obce d) spolupracuje či plánuje spolupracovat s okolními obcemi e) v současnosti obec žádné aktivity nepodniká f) jiné… 4. Kde převážně čerpáte hlavní zdroje informací o revitalizaci brownfields? a) na příslušných webových stránkách b) zúčastňujeme se seminářů a odborných konferencí týkající se dané problematiky c) z odborné literatury (knihy, periodika) d) využíváme externí konzultace e) informace týkající se revitalizace brownfields nás v současnosti nezajímají f) jiné… 5. Jakým způsobem se snaží Vaše obec přilákat investory, kteří by mohli mít zájem o revitalizaci brownfields? a) informace na webových stránkách obce b) reklama (např. v rádiu, tisku) c) spolupráce s agenturou CzechInvest d) obec nepodniká žádné kroky k přilákání investorů e) jiné…

92

6. Se kterou z těchto bariér, týkající se revitalizace brownfields ,se orgány obcí v okrese Brno – venkov podle Vás nejčastěji potýkají? (Vyberte max. 3 možnosti) a) nízká informovanost, nedostatečné zkušenosti v problematice b) existence starých ekologických zátěží c) nedostatek rozpočtových prostředků d) komplikovanost vlastnických vztahů e) nedostatečné stimuly k řešení problematiky brownfields f) neomezená konkurence ze strany greenfields (výstavby na zelené louce) g) nevhodná lokalizace brownfields h) nedostatečné pochopení rozsahu a podstaty problému brownfields i) jiné… 7. Jaké konkrétní překážky brání Vaší obci revitalizovat brownfields ? ____________________________________________ 8. Jaký je Váš postoj k odstranění bariér? a) bariéry jsme odstranili b) pracujeme na odstranění c) do budoucna plánujeme odstranění bariér d) v současnosti neplánujeme odstraňovat bariéry 9. Víte, jaké konkrétní kroky byste měli podniknout pro odstranění bariér? (v případě, že odpovíte ne, přejděte na otázku č. 11) a) ano b) ne 10. Co konkrétně plánuje Vaše obec udělat pro odstranění bariér? a) snaha obce získat finanční dotaci b) spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem c) snaha o převod brownfields do vlastnictví obce d) snaha obce získávat více informací a vzdělávat se v problematice brownfields e) snaha obce odstranit ekologickou zátěž f) obec v současnosti neplánuje odstraňovat bariéry g) jiné … 11. Co konkrétně by podle Vás pomohlo k odstranění bariér? (1= velmi pomohlo, 2= spíše pomohlo, 3= nevím, 4= spíše nepomohlo, 5= vůbec nepomohlo) a) zajištění vzdělání a informovanosti v této problematice b) sankce pro soukromé vlastníky kontaminovaných brownfields c) spolupráce a podpora agentury CzechInvest d) vznik zákona o brownfields e) vyšší dotace na revitalizace brownfields f) jiné… 12. Které z pozitivních důsledků revitalizací brownfileds jsou pro Vaši obec nejdůležitější? (1= velmi důležité, 4= nedůležité) a) zvyšování atraktivity daného území pro investory, návštěvníky či občany b) snižování koncentrace problémových skupin obyvatelstva v těchto objektech (bezdomovců, drogově závislých atd.) c) zvyšování daňových výnosů obce

93

d) možnost vytváření nových pracovních míst e) snižování negativního vlivu na životní prostředí f) jiné… 13. Jaké jsou především negativní důsledky přítomnosti brownfields konkrétně pro Vaši obec? (možnost vybrat více odpovědí) a) sociální b) environmentální c) ekonomické 14. Snaží se obec tyto negativní důsledky odstranit? a) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne 15. Vaše pohlaví: a) žena b) muž 16. Váš věk: a) méně než 30 b) 31 - 40 c) 41 - 50 d) 51 a více 16. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) vysokoškolské 17. Vyplňte prosím Vaši funkci, pozici či profesi: ________________________________________ 18. Vyplňte prosím název Vaší obce: _____________________________ 19. Vyplňte prosím počet obyvatel Vaší obce: a) méně než 2 000 b) 2 001–5 000 c) 5 001–10 000 20. Zde můžete sdělit Vaše připomínky, názor či zkušenosti týkající se problematiky revitalizace brownfields: ____________________________ Děkuji Vám za vyplnění dotazníku!

94

Příloha č. 6 – otázky pro standardizovaný rozhovor

1. Je pro Vaši obec revitalizace brownfields finančně nákladná záležitost? ANO - NE 2. Který z těchto zdrojů finanční pomoci by Vaše obec zvolila při nedostatku finančních prostředků na projekt revitalizace brownfields? a) evropské fondy (např. OPPI, OPŽP, regionální OP…) b) rozpočtové dotace - zejména programy Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí c) soukromé zdroje - investice developerů; partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP projekty) d) dluhové financování - mezinárodní a české finanční instituce; 3. Uvítali byste seminář zaměřený na možnosti financování regenerace brownfields? ANO – NE 4. Využila někdy obec externí konzultace týkající se možností financování regenerace brownfields? (například s agenturou CzechInvest) ANO – NE 5. Využila již Vaše obec možnost získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU? ANO – NE (pokud ne, přejdi na jinou otázku) 6. Uveďte počet projektů, na které jste získali příspěvek ze strukturálních fondů. a) 0 b) 1 c) 2 d) 3 e) 4 f) 5 a více 7. Uvažuje Vaše obec o využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v programovém období 2014– 2020? ANO - NE

95