Problematika revitalizace brownfields v Liberci

Problematika revitalizace brownfields v Liberci

Bakalářská práce

Studijní program: Studijní obor:

B1301 – Geografie 1301R022 – Aplikovaná geografie

Autor práce: Vedoucí práce:

Eva Krňanská Mgr. Emil Drápela, Ph.D.

Liberec 2016

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu své práce Mgr. Emilu Drápelovi Ph.D. za cenné rady v průběhu vypracování této bakalářské práce. Dále můj dík patří Ing. Martině Körteltové, vedoucí oddělení projektů financovaných z ESI fondů na Krajském úřadě Libereckého kraje, která mi poskytla mnoho materiálů, ale i cenných připomínek k tématu. V neposlední řadě pak děkuji všem, kteří mě při psaní bakalářské práce podporovali.

Anotace Tématem této bakalářské práce je problematika revitalizace brownfields v Liberci. Brownfields jsou celosvětovým problémem a měl by se klást důraz na jejich revitalizaci. Teoretická část se zabývá definicemi pojmů souvisejících s problematikou, dále obsahuje popis členění brownfields podle jednotlivých kritérií. Praktická část je zaměřena pouze na Liberec. V této části byla navržena metodologie k hodnocení lokalit brownfields a ke každé lokalitě brownfields byla pořízena fotodokumentace. Cílem práce bylo zmapování lokalit brownfields v Liberci, vyhodnocení jejich současného stavu a následný návrh na revitalizaci lokality. Klíčová slova brownfields, greenfields, revitalizace, Liberec, mapování, příklady dobré praxe

Annotation The topic of the bachelor thesis is prolematic with revitalization of brownfields in Liberec. Brownfields are globalworld problem and it should be emphasize to their revitalization. Theoretical part is deals by definitions of concepts related with problematic, further contains destription of division brownfields by single criterion. Practical part is focused only at Liberec. In this section was suggested methodology to rate sites brownfields and to every site brownfields was taken photographs. Goal of task was mapping brownfields sites in Liberec, evaluation of their present condition and follow-up suggestion to revitalized site. Key words: Brownfields, greenfields, revitalization, Liberec, mapping, examples of good practice

Obsah 1

Úvod .................................................................................................................................... 9

2

Cíle práce........................................................................................................................... 10

3

Metody práce .................................................................................................................... 11

4

Rešerše .............................................................................................................................. 12

5

Pojmy v problematice brownfields ................................................................................... 13 5.1

Brownfields ................................................................................................................ 13

5.2

Greenfields................................................................................................................. 14

5.3

Brownfields vs. greenfields ........................................................................................ 15

5.4

Faktory ovlivňující vznik brownfields......................................................................... 17

5.5

Klasifikace brownfields .............................................................................................. 18

5.6

Hlavní přístupy k řešení problematiky brownfields................................................... 22

6

Příklady dobré praxe s revitalizací brownfields ................................................................ 24 6.1

Zahraniční zkušenosti s revitalizací brownfields ....................................................... 24

6.1.1

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest .................................. 26

6.1.2

Národní strategie regenerace brownfieldů........................................................ 27

6.1.3

Úspěšné projekty revitalizace brownfields ........................................................ 30

6.2

Brownfields v Liberci.................................................................................................. 32

6.2.1

Vymezení území ................................................................................................. 32

6.2.2

Centrum Babylon Liberec ................................................................................... 33

7

Metodologie ...................................................................................................................... 35

8

Lokality Brownfields v Liberci............................................................................................ 43

9

Revitalizace vybrané lokality ............................................................................................. 52

10

Závěr .............................................................................................................................. 57

11

Seznam zdrojů ............................................................................................................... 58

6

Seznam obrázků Obrázek 1 - Forresterův model dynamického chování aplikovaný na hospodářství ............... 17 Obrázek 2 - Typy brownfieldů podle pravděpodobnosti jejich znovuvyužití ........................... 21 Obrázek 3 - Struktura dle původního využití lokalit brownfields (počet lokalit) ..................... 29 Obrázek 4 - Struktura dle původního využití lokalit brownfileds (plocha lokalit) .................... 30 Obrázek 5 - Bývalá továrna Hedva ........................................................................................... 33 Obrázek 6 - Centrum Babylon Liberec...................................................................................... 34 Obrázek 7 - Předchozí využití lokality....................................................................................... 36 Obrázek 8 - Zastavěnost brownfields ....................................................................................... 38 Obrázek 9 - Lokalizace brownfields v Liberci ........................................................................... 43 Obrázek 10 - Návrh revitalizace lokality ................................................................................... 54 Seznam tabulek Tabulka 1 - Výhody stavby na brownfields vs. greenfields ...................................................... 16 Tabulka 2 - Typy obcí ................................................................................................................ 22 Tabulka 3 - Maximální a minimální hodnoty pro kraje ČR ....................................................... 26 Tabulka 4 - Předchozí převládající využití lokality .................................................................... 28 Tabulka 5 - Předchozí převládající využití lokality .................................................................... 29 Tabulka 6 - Původní využití brownfileds .................................................................................. 36 Tabulka 7 - Zastavěnost území ................................................................................................. 37 Tabulka 8 - Infrastruktutra ....................................................................................................... 39 Tabulka 9 - Dopravní obslužnost areálu ................................................................................... 40 Tabulka 10 - Počet vlastníků..................................................................................................... 40 Tabulka 11 - Záplavové území .................................................................................................. 41 Tabulka 12 - Zastavěnost území ............................................................................................... 41 Tabulka 13 - Dopravní napojení ............................................................................................... 41 Tabulka 14 - Počet vlastníků ..................................................................................................... 41 Tabulka 15 - Infrastruktura....................................................................................................... 41 Tabulka 16 - Záplavové území .................................................................................................. 41 Tabulka 17 - Aplikace bodového systému na lokality brownfields v Liberci ............................ 42 Tabulka 18 - Dopravní infrastruktura areálu bývalých tiskáren ............................................... 53

7

Seznam zkratek CZT

centrální zásobování teplem

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EPF

pozemkové banky

EU

Evropská unie

GIS

geografické informační systémy

IT

informační technologie

KÚLK Krajský úřad Libereckého kraje MHD městská hromadná doprava NUTS nomenklatura územních statistických jednotek USA

United States of America (Spojené státy americké)

8

1

Úvod Lokality brownfields představují celosvětový problém. Ve vyspělých zemích je

problematika brownfileds intenzivněji řešena od 70. let 20. století, v České republice se pojmem brownfileds zabýváme poněkud kratší dobu. Problematika brownfileds je v posledních letech celosvětově velice aktuální a řešené téma. Jedná se o problém, který by žádná země neměla přehlížet, ale naopak se snažit se o rozšíření povědomí o tomto tématu. Je třeba zapojit veřejný sektor, který by podpořil výstavbu na brownfields. V dnešní době existuje velké množství fondů, které podporují revitalizaci lokalit brownfields, ale investoři často tyto objekty vnímají jako přítěž a zbytečné náklady navíc, a proto dávají ve většině případů přednost výstavbě na zelené louce. Zelené plochy není kolem nás nekonečně mnoho, proto je v zájmu každého z nás podporovat výstavbu na brownfields a tím chránit zelenou plochu kolem nás. Dalším problémem u lokalit brownfields mohou být například složité vlastnické vztahy nebo existence ekologických zátěží. Areály brownfields mohou působit nevzhledným dojmem pro návštěvníky města, zvláště pak pokud se nachází v blízkosti historického centra. Všechny kraje České republiky evidují velké počty brownfieldů, které vznikly především jako následek restrukturalizace ekonomiky. V mojí práci se budu zabývat problematikou brownfileds pouze na území města Liberce. Existuje zde databáze brownfields, kterou spravuje Krajský úřad Libereckého kraje a jsou v ní obsažena data za celý Liberecký kraj, včetně města Liberec. Tato databáze je veřejně dostupná na webových stránkách Krajského úřadu. Teoretická část práce je věnována definicím pojmů, souvisejících s problematikou brownfields a členění lokalit brownfileds dle jednotlivých kritérií. Jedna z podkapitol je věnována problematice brownfields v zahraniční, následně pak v České republice a nakonec je zaměřena přímo na město Liberec. V teoretické části jsou také zmíněny zdařilé projekty revitalizace různých lokalit brownfields. Praktická část je zaměřena na metodologii použitou pro kategorizaci brownfields na území města Liberce, a to na lokality vhodné či nevhodné pro revitalizaci. V další části je popsán návrh revitalizace vybrané lokality.

9

2

Cíle práce Cílem

bakalářské

práce

je

zmapování

lokalit

brownfields

v Liberci,

pořízení

fotodokumentace a stručný popis vzezření jednotlivých brownfieldů. Dalším cílem je vyhodnocení současného stavu brownfields, což je obsaženo ve stručném popisu jednotlivých brownfieldů. Posledním cílem je vytvořit návrh na revitalizaci brownfieldu v Liberci. Ze všech lokalit bude následně vybrána jedna lokalita, která se jeví ideální pro revitalizaci a poté bude zpracován její podobnější popis a návrh na její revitalizaci.

10

3

Metody práce

Rešerše literatury Prvním krokem k vypracování bakalářské práce byla práce s literaturou. Informace získané v tomto kroku jsou nedílnou součástí k sepsání práce na určité téma. Hlavními zdroji byly především české publikace věnující se tématu brownfields, ale i zahraniční literatura a v neposlední řadě i kvalifikační práce věnujících se tématice brownfields. Podrobněji je rešerše literatury zpracována ve 4. kapitole.

Terénní mapování V průběhu práce bylo nutné terénní mapování, při kterém byl sledován stav jednotlivých brownfieldů, byla pořízena fotodokumentace pro všechny lokality vyjma jedné, do jehož areálu mi nebyl umožněn přístup. Pro tuto lokalitu byl použit snímek z oficiální databáze brownfields KÚLK.

GIS zpracování V neposlední řadě byly zpracovány mapové výstupy v programu ArcGis 10.2, které jsou nedílnou součástí práce. Vypracována byla mapa lokalizace jednotlivých brownfileds a do mapového výstupu byly přidány fotografie lokalit. Dalším výstupem je pak návrh revitalizace vybrané lokality, pro jehož vyhotovení byla jako podkladová mapa použita katastrální mapa města Liberce.

11

4

Rešerše Pro naplnění cílů byla nutná práce s literaturou, která se zabývá zkoumaným tématem.

Problematikou Brownfields na příkladu hlavního města Prahy se zabývá článek o příležitostech a hrozbách pro metropoli, zveřejnil Sborník České geografické společnosti (Ivana Sýkorová, 2007/3). Sýkorová ve svém článku uvádí její typologii brownfields a následně přehledné tabulky s počtem brownfieldů na vymezeném území. Dále se v článku zabývá bývalým využitím těchto objektů, což je následně zpracováno v přehledných grafech. Další zajímavou publikací je Brownfields: jak vznikají a co s nimi (Kadeřábková, Piecha 2009), která současně s problematikou brownfields řeší i národní a regionální strategie. V knize jsou popsány příklady revitalizace brownfields ze zahraničí, ze kterých lze čerpat inspiraci. Construction on brownfields (2011) je publikace od kolektivu autorů, kteří přispěli k tématice odlišnými pohledy. Například potenciál využití drobných venkovských brownfields, příběh jednoho brownfieldu, povstání globální metropole, atd. Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů (2008) je sborník shrnující informace, které proběhly na akci Kulatý stůl, který se konal v rámci konference proREGIO 2008 v Brně. Akce Kulatý stůl probíhala ve 3 fázích: přednášky, podklady pro diskuzi a diskuze. Během prezentací se vystřídali zástupci několika organizací a přispěli ze svého pohledu k problematice brownfields v ČR. V závěru je pak stručně shrnut průběh celé akce a jsou navrhnuty otázky k tématu. Zahraničním zdrojem pro moji práci byla kniha Brownfields redevelopment and the quest for sustainability (De Sousa 2008), ve které je věnována pozornost udržitelnému rozvoji v souvislosti s brownfields. Dále jsou zde popsány náklady, rizika a výhody brownfields. Autor v knize pracuje s modelovými městy z USA či Kanady (např. Chicago, Torronto, Milwaukee) v případových studiích jsou příklady z měst Pittsburgh (Pensylvánie), Minneapolis (Minnesota) a Torronto (Kanada). Autor v knize píše také o trendech brownfieldů.

12

5 5.1

Pojmy v problematice brownfields Brownfields Slovo brownfields je převzato z anglického jazyka, které v doslovném překladu znamená

„hnědá pole“. Tento termín vychází z toho, jak tyto plochy vypadají na leteckých snímcích. Česká terminologie není dosud v pojmenování jednotná. Nejčastější je právě mezinárodní označení brownfields, které je výhodné například při vyhledávání informací na internetu, a to jak mezinárodních, tak těch místních. Tento termín je krátký a zcela výstižný. Neexistuje přesná definice tohoto pojmu, ale nejčastěji takto hovoříme o objektech či pozemcích, které nejsou efektivně využívány, jsou zanedbány, ztratily svoji původní funkci a často se na takovém pozemku může nacházet ekologická zátěž v podobě kontaminace území apod. Tyto objekty často nelze využívat bez předchozí regenerace. Dříve byly za brownfieldy považovány vesměs pouze nevyužívané zemědělské objekty a bývalé průmyslové areály, avšak nyní čím dál více přibývají i nevyužívané drážní areály, opuštěné vojenské prostory či budovy občanské vybavenosti (bývalé obchody, školy, kina, hřiště, nemocnice, atd.) Jedním z největších brownfieldů v České republice je Strahovský stadion, který je pro svou rozlehlost zapsán v Guinessově knize rekordů. Celkově stadion zabírá plochu 62 876 m² (Kramářová 2011) V některých případech je velice složité vyhodnotit co je a co není brownfield. Otázkou je, v jakém stádiu nevyužívání musí brownfield být, než bude považován za brownfield. V některých zemích jsou za brownfields považovány pouze 100% opuštěné pozemky. U nás nefunguje takto striktní přístup a většinou tak záleží na subjektivním posouzení toho, kdo brownfields eviduje. Pro někoho může být brownfieldem rok nevyužívaná (nebo z 50% využívaná) plocha, ale podle někoho jiného by musela být opuštěná na 100% a v řádu několika let (Sýkorová 2007, Bergatt Jackson 2004). Bronwfields mohou být charakterizovány pomocí lokality (umístění – adresa, část obce, GPS), velikosti (rozloha), využití (původní využití, kolik procent je dnes využíváno), doby nevyužívání (kdy bylo opuštěno), současného stavu, ekologických zátěží, vlastnictví

13

(soukromé, veřejné, počet vlastníků), dopravní dostupnosti, ochrany přírody a existence či neexistence záměru s objektem (Sýkorová 2007). Definice dle Ministerstva pro místní rozvoj “Všechny pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci nebo jsou nedostatečně využité. Tyto nemovitosti také ekonomicky a fyzicky deprimují sebe sama i své okolí. Složitostí a nákladností na řešení problémů spojených s renovací a ozdravěním pak tyto nemovitosti odrazují soukromý kapitál od účinné intervence“. K anglickému termínu brownfield používáme českého ekvivalentu „deprimující zóna“ (Damborský 2016, s. 1). Definice dle Ministerstva životního prostředí Označuje brownfields jako tzv. narušené zóny (Kadeřábková, Piecha 2009). Definice dle Evropské Unie „Brownfields jsou místa, která byla postižená předchozím využíváním daného místa a jeho okolí, tato místa jsou opuštěná nebo málo využívaná, jejich území může být kontaminováno. Jedná se hlavně o místa v rozvinutých oblastech, která vyžadují zásah – přebudování k opětovnému využívání (commonforum.eu 2002). Lokality brownfields nemusí pro obec nutně znamenat hrozbu. Dobře umístěné brownfieldy ve středu obce mohou být naopak výhodou. Tyto lokality mohou zaujmout investora a přinést tak daňové příjmy, nová pracovní místa či nové bytové prostory. Promyšlený návrh na revitalizaci může vylepšit urbanistickou kvalitu obce (Bergatt Jackson 2004). 5.2

Greenfields Tento termín pochází z anglického jazyka a označuje tzv. „zelená pole“. Označuje území,

které nebylo dosud zastavěno a je využíváno jako zemědělská půda nebo vůbec není obhospodařováno. V české terminologii se nejčastěji používá ve spojitosti s brownfields, ale pokud mluvíme o samotných greenfields, tak je často používán pojem „zelená louka“.

14

Velké podniky zaměřené na průmysl, logistiku či obchod nejčastěji budují svá pracoviště mimo zastavěné území na zelené louce, které jsou dobře dostupné z dálnic nebo ostatních hlavních silničních tahů. 5.3

Brownfields vs. greenfields Existuje několik důvodů, proč dá společnost přednost výstavbě na zelené louce, než

nákupu a revitalizaci stávajícího objektu brownfieldu. Hlavním důvodem je to, že nový prostor nabízí maximální flexibilitu designu a efektivity, které splňují potřeby projektu. Kdežto existující objekt nutí firmu k dodržování současného designu. Nicméně u brownfields je také potřeba zachovat stávající zařízení (rozvody technické infrastruktury, apod.) Nové objekty jsou obvykle mnohem méně nákladné než údržba stávajících. V případě, že firma chce zaujmout potencionální zaměstnance, zajisté vsadí na novou moderní budovu, která bude atraktivnější a přitažlivější (investopedia.com 2016). Jasnou výhodou investiční strategie brownfields je, že budova je již postavena. Doba věnovaná výstavbě je zkrácena o výstavbu nové budovy a náklady na zahájení provozu tím mohou být značně sníženy. Pro ozdravění těchto území je poté obvykle nezbytná určitá forma veřejného zásahu. Tím se brownfields dostávají do uzavřeného kruhu. Zanedbané, zdevastované a neudržované budovy i celé areály způsobují úpadek prestiže místa, zvyšují nezaměstnanost a snižují hodnotu majetku obce a tím i její daňové příjmy. Náklady investorů na případnou rekonstrukci se neúměrně zvyšují a investoři tak ztrácejí motivaci rekonstrukci financovat (Kadeřábková, Piecha 2009, s. 60). Výstavba na greenfields se tedy zdá jako ta nejlepší volba, nicméně zelené plochy kolem nás nemáme nekonečně mnoho. Projekty na greenfields jsou finančně výhodnější, ale cenu za nedostatek zelené plochy budeme jednou platit všichni. Je proto potřeba investorům předložit důvody a výhody, které mají lokality brownfields.

15

Tabulka 1 - Výhody stavby na brownfields vs. greenfields

BROWNFIELDS

GREENFIELDS

Leží v atraktivní lokalitě (v již zastavěném Nejčastěji je najdeme na okrajích měst území) Blízkost do centra města (pro dodavatele)

Vzdálenost od centra města

Dopravní a technická infrastruktura je již Nutnost napojení na technickou a dopravní vybudována

infrastrukturu

Dostupnost MHD

Nutné vybudování nové linky MHD

Není potřeba měnit územní plán

Nutnost změny v územním plánu

Zachování přírodního rázu krajiny

Zhoršení životního prostředí (vytrácení krajiny)

Kulturní hodnota lokality

Nemá kulturní hodnotu

Snazší získání financí z dotačních zdrojů

Použití vlastních financí

Zdroj: Holubová 2006, vlastní zpracování Výhody výstavby na brownfileds Environmentální výhody 

snížení zástavbového (rozvojového) tlaku na pozemky greenfields



ochrana veřejného zdraví a bezpečí



ochrana zdrojů podzemní vody



ochrana a opětovné využití půdních zdrojů



obnovení bývalých krajin a vybudování nových ploch považovaných za ekologicky hodnotné

Sociální výhody 

obnova městských jader a zlepšení kvality života v nich



odstranění negativních sociálních stigmat spojených s ovlivněnými komunitami jejich revitalizováním



odstranění strachu ze špatného zdraví, zhoršování životního prostředí a zmenšováním vlastnických hodnot v těchto oblastech

16

Ekonomické výhody 

přitažlivost domácích i cizích investic



obnovení základu daně vlády, především na místních úrovních



zvýšené využívání a reinvestice existujících komunálních služeb (obecní-městské)



Rozvoj dekontaminační technologie

(De Sousa 2008) 5.4

Faktory ovlivňující vznik brownfields Vyskytuje se mnoho nepřímých vlivů, které přispívají ke vzniku brownfields. Několik teorií

ekonomických cyklů se souběžně zabývá i problematikou brownfields a to například Forresterův model toků materiálů nebo Kondratievův ekonomický cyklus. Forresterův cyklus zobrazuje aktivity, které jsou rozděleny do čtyř produkčních sektorů – zemědělství, výroba, služby a zdroje. Každý z těchto sektorů by měl mít prosperující ekonomiku. Všechny tyto sektory zabezpečují přísun produktů a služeb populaci, která současně v sektorech pracuje. Nejsou-li tyto části dostatečně provázané, může to nepřímo vést ke vzniku nových brownfields.

Obrázek 1 - Forresterův model dynamického chování aplikovaný na hospodářství

Zdroj: Forrester in Kadeřábková, Piecha 2009, s. 15

17

Kondratievův ekonomický cyklus je tvořen čtyřmi fázemi, kdy každá z nich je představována určitým typem chování. Status průmyslových nemovitostí z velké části závisí na stavu hospodářství. Celý cyklus je přirovnáván k ročním obdobím. Na jaře se ekonomika rozvíjí, tím pádem klesá nezaměstnanost, platy a produkce se zvyšují a ceny zboží a služeb zůstávají nezměněné. V tomto období se zvyšuje poptávka po výrobních halách, podniky modernizují svoji výrobu. Stavební produkce je v rozkvětu a produkuje maximum, naneštěstí tohle odvětví jako první pocítí nástup letního období. To je charakterizováno zvýšenou poptávkou po výrobních halách, kdy investoři chtějí využít letního období k rychlé stavbě – to způsobuje zvýšení poptávky po stavbě na zelené louce, která je levnější a rychlejší variantou. Podzim je charakterizován nevyrovnaností mezi požadavky ekonomiky. V zimním období nastává krize, díky které se situace v ekonomice zklidní a ustálí. Díky tomu bude ekonomiky dobře připravená na další období růstu. Brownfields s cyklem souvisí tak, že v růstové fázi představují zátěž pro růst hospodářství a ve fázi poklesu přirozený odpad (Kadeřábková, Piecha 2009). 5.5

Klasifikace brownfields Existuje mnoho různých kritérií, dle kterých lze objekty brownfields členit do kategorií.

Takovým kritériem může být například původní využití, míra ekologických zátěží či možnost budoucího využití. Pro případné investory je při revitalizaci důležité vědět o dané lokalitě co nejvíce informací. A) Podle původního účelu Tato klasifikace vypovídá o tom, jakému účelu lokalita v minulosti sloužila, případně za jakým účelem byla postavena. Předchozí využití může do jisté míry limitovat budoucí využití lokality, nebo může značit hrozbu ekologické zátěže. a) nevyužité bývalé průmyslové areály -

za vznikem těchto brownfieldů stojí změna orientace z těžké průmyslové výroby na produkci spotřebního zboží, automobilů, potřeby IT, apod.

b) nevyužité bývalé zemědělské objekty -

po roce 1989 došlo k restrukturalizaci ekonomiky, počet lidí pracujících v zemědělství se snížil, zemědělská družstva zkrachovala a v obcích po nich zůstaly opuštěné budovy

18

c) objekty občanské vybavenosti -

budovy, na jejichž provoz nebo údržbu obec neměla dostatečné finanční prostředky

-

tyto objekty brownfields vznikaly při změnách funkčního uspořádání urbanizovaného území (př. objekty bývalých kinosálů, kulturní domy)

d) nevyužívané objekty ozbrojených složek -

souvislost se zrušením vojenských posádek Armády České republiky, která se stala profesionální armádou (2005) a zrušením povinné základní vojenské služby

-

se vstupem do Schengenského prostoru (2007) zůstaly nevyužívané objekty celní správy na státních hranicích ČR

e) pozůstatky důlní činnosti a těžby nerostných surovin -

pozemky, kde bude regenerace velmi zdlouhavý a finančně náročný proces

f) nevyužité drážní objekty Českých drah a Správy železničních dopravních cest -

objekty ve vlastnictví státních podniků, které dodnes nebyly řádně inventarizovány a ohodnoceny

-

nedostatek finančních prostředků má za následek havarijní stav těchto objektů

B) Podle ekonomické atraktivity Výstavba na brownfields je finančně náročnější, technicky složitější a trvá déle nežli na zelené louce. Stav brownfieldů se vždy nedá odhadnout na 100%, takže jeho revitalizace s sebou nese rizika. Neočekávané problémy pak způsobují prodloužení doby realizace projektu a zároveň růst rozpočtových nákladů. Majitelé bronwfieldů často nemají jasnou představu o regeneraci, takže musí být vypracovány vizualizace návrhů, což jsou další náklady navíc. a) projekt s nulovou bilancí -

tyto brownfieldy se nachází ve výborné lokalitě, což je činí velmi atraktivní pro investory a o takovéto brownfieldy se postará samotný trh

-

veřejná iniciativa a podpora má hlavně propagační roli

19

b) projekty s mírnou podporou -

tyto objekty se nenachází v tak exkluzivní lokalitě a mají určité množství problémů, takže často potřebují silnou veřejnou podporu

-

u těchto projektů je možná regenerace za přispění veřejných finančních prostředků nebo podpora projektu, která zvýší hodnotu brownfieldu, a tím se objekt posune do kategorie projektů s nulovou bilancí a trh se o něj postará sám

c) nekomerční projekty -

lokality, které jsou špatně přístupné a umístěné mimo komerční místa

-

pokud existuje silný společenský důvod, lze tento projekt za využití veřejné podpory posunout do kategorie b)

-

takovýmto lokalitám často velmi pomůže alespoň jejich částečné využití

d) nebezpečné projekty -

objekty v havarijním stavu, které ohrožují lidské zdraví a životní prostředí, těmto objektům hrozí zřícení na veřejné prostranství a majitel o ně ve většině případů nejeví žádný zájem

-

tyto objekty je pak nejlépe zdemolovat za pomocí veřejného sektoru

e) ostatní projekty -

brownfields v nekomerčních lokalitách, kde není naděje na jakoukoliv novou funkci (nabídka zde má převahu nad poptávkou)

-

řešení

takovýchto

objektů

bude

vyžadovat

speciální

přístup,

kdy

nejefektivnější pravděpodobně bude pozemky navrátit do nezastavěných ploch s přírodním charakterem (Bergatt Jackson 2004)

20

Typy brownfieldů podle pravděpodobnosti jejich znovuvyužití

Obrázek 2 - Typy brownfieldů podle pravděpodobnosti jejich znovuvyužití

Zdroj: Bargett Jackson 2006, vlastní zpracování

C) Podle polohy Pro brownfield je největší výhodou jeho poloha. V případě, že se brownfield nachází v dobré lokalitě, bude zajímavější pro investora, který bude mít alespoň vyřešenou infrastrukturu a veškeré finance může investovat do samotné revitalizace. Lokality brownfields se mohou naházet: 1) V zastavěném území obce (v blízkosti centra) 2) V zastavěném území obce (vzdáleno od centra) 3) V příměstských částech města 4) V okrajových částech měst 5) Na vesnici/ v menší obci 6) Mimo urbanizované území (Kadeřábková, Piecha 2009)

21

Tabulka 2 - Typy obcí

Hlavní indikátory obce typu I. ▪ Součást metropolitní oblasti ▪ Na hlavní infrastruktuře EU ▪ Pozitivní přírůstek obyvatelstva ▪ Nízká nezaměstnanost ▪ Vrůstající daňové příjmy ▪ Pozitivní rozvojový trend ▪ Výrazná kulturní, sportovní turistická anebo jiná hodnota ▪ Středisko správních a kulturních výzkumných a vzdělávacích činností ▪ Pozitivní politika opětovného využití území

Hlavní indikátory obce typu II.

▪ Není součástí metropolitní oblasti ▪ Na hlavní národní infrastruktuře ▪ Stagnující přírůstek obyvatelstva ▪ Nevhodné demografické složení obyvatelstva ▪ Vyšší nezaměstnanost ▪ nevýrazný/ stagnující rozvojový trend ▪ Nevýrazný vzrůst/ stagnace daňových příjmů ▪ Podstatná kulturní, sportovní, turistická nebo jiná hodnota ▪ Středisko správních a kulturních činností ▪ Nevýrazná politika podpory opětovného využití území Zdroj: (Bergatt Jackson 2011), vlastní zpracování

5.6

Hlavní indikátory obce typu III. ▪ Vzdálena od metropolitní oblasti ▪ Mimo hlavní národní infrastrukturu ▪ Úbytek obyvatelstva ▪ Nevhodné demografické složení obyvatelstva ▪ Vysoká nezaměstnanost ▪ Stagnující/klesající rozvojový trend ▪ Stagnace/ propad daňových příjmů ▪ Nepodstatná kulturní, sportovní, turistická anebo jiná hodnota ▪ Není střediskem správních a kulturních činností ▪ Nemá politiku podpory opětovného využití území

Hlavní přístupy k řešení problematiky brownfields Na začátku je třeba říci, že neexistuje žádná všeobecně platná definice, která by určovala,

co vše brownfield je a co není. Zároveň platí, že to, co jedna obec považuje za brownfield, nemusí druhá obec za brownfield vůbec považovat, naopak pro ni se může jednat o místo úspěšného podnikání v obci. Situace kolem lokalit brownfield není ustálená a neustále se vyvíjí. Neatraktivní lokality brownfields postupem času zlikviduje samotný trh. V průběhu let vznikají nové lokality brownfield, se kterými je potřeba se vypořádat (Bergatt Jackson, 2004).

22

Asanace Přestavba území, plánovitě řízený proces, při kterém se komplexně rekonstruují a renovují zanedbané a zchátralé části sídel tak, aby se jejich standard pozvedl na úroveň ostatních čtvrtí. Asanace je většinou regulována státními a veřejnými orgány; snahou bývá zachovat původní rysy zástavby, avšak někdy dochází i k plošnému bourání a výstavbě nových budov, dopravních cest a k tvorbě nových veřejných prostor. Asanace přináší výrazné migrační pohyby, změny v sociální struktuře obyvatel, v cenách nemovitostí ap. Příkladem necitlivé velkoplošné asanace byla likvidace pražského židovského ghetta na přelomu 19. a 20. století (leporelo.info 2016). Revitalizace Revitalizací objektu rozumíme jeho obnovení či oživení poškozených částí. Zároveň se jedná o proces, při kterém se snažíme uvádět budovy do původního stavu, nebo se tomu alespoň přiblížit. Záměrem revitalizace budov je, aby znovu přinášely užitek (Bergatt Jacson 2011). Existuje mnoho přístupů k revitalizaci. Často je revitalizace objektů brownfields značně finančně náročná a vyžaduje spolupráci více subjektů. Pojem revitalizace nesouvisí pouze s lokalitami brownfields, ale najdeme ho i ve spojitosti s krajinou, vodními toky, ale i podniky.

23

6 6.1

Příklady dobré praxe s revitalizací brownfields Zahraniční zkušenosti s revitalizací brownfields Problematika brownfields se netýká pouze České republiky. Lokality brownfields mohou

být pozůstatkem bývalé těžební činnosti, důsledkem restrukturalizace zemědělské a průmyslové výroby nebo vylidněné armádní areály, které jsou v dnešní době nevyužité a opuštěné (Pšenička 2011). Velká Británie Velká Británie byla v minulosti vysoce industrializovanou zemí, takže se zde nachází velké množství lokalit brownfields. Díky tomu má Velká Británie dlouholeté zkušenosti s revitalizací brownfields. Pozornost brownfields je zde věnována již od 70. let minulého století. Některé oblasti jsou velmi podobné těm v České republice (enviweb.cz 2005). Velká Británie je vysoce rozvinutou zemí, v jejích městech je vysoká hustota zalidnění. Volná půda se ve městech téměř nevyskytuje a ceny pozemků bývají velmi vysoké, proto je zde kladen velký důraz na regeneraci již zastavěných ploch. V zájmu úspory volných ploch zde jsou finance investovány do průzkumu brownfields. Průzkum je realizovaný hlavně z důvodu, aby potenciál konkrétních objektů brownfields byl co nejefektivněji využit. Francie Brownfieldy ve Francii jsou nerovnoměrně rozloženy. Největší množství se nachází na severu země, a to hlavně v přístavních městech. Ve Francii existují tzv. pozemkové banky (EPF), které se zabývají problematikou regenerace brownfields. Banky spravují lokality brownfields a předpřipravují je pro budoucí majitele. Banka nakupuje pozemky, postará se o odstranění ekologických zátěží a pozemek prodá. Pokud se ale nepodaří pozemek prodat do určitého předem stanoveného data, tak banka může bezplatně tento pozemek převést do vlastnictví obce, v jejímž katastrálním území se nachází (Pšenička 2011).

24

Nizozemí V Nizozemí je půda velice ceněna a každá její část je využita nebo chráněna. Nizozemí má jedno z nevyspělejších územních plánování. Příprava pozemků pro investory zde má dlouholetou tradici. Možnost čerpání veřejných příspěvků či dotací je pouze pro pokrytí nákladové mezery u nerentabilních veřejně prospěšných projektů. V případě vyvlastňování pozemků je majiteli nabídnuta částka až v dvojnásobné výši jeho ceny (enviweb.cz 2005). 2.2 Brownfields v České republice Česká republika byla v minulosti průmyslovou zemí s hlubokou tradicí. Dříve byla na průmyslu závislá státní ekonomika. Po restrukturalizaci hospodářství se od průmyslové výroby upustilo a nyní je výroba orientována spíše na spotřební zboží. Průmyslové areály zůstaly opuštěné a dnes z nich jsou chátrající brownfields a podobně tomu bylo i se zemědělstvím a těžební činností (Mansfeldová 2011). Část rekultivace zátěžových ploch provedl Fond národního majetku a jednotlivá ministerstva pomocí operačních programů, dotačních titulů nebo vlastních projektů. Část brownfieldů byla regenerována za pomocí veřejné správy nebo jednotlivými podnikatelskými subjekty. V letech 2005 – 2007 byla zpracována „Vyhledávací studie brownfieldů v České republice“. Na základě výsledků vyhledávací studie mohou jednotlivé kraje České republiky ve spolupráci s městy, obcemi, soukromými subjekty a zainteresovanými organizacemi (Agentura CzechInvest, Hospodářská komora, Regionální rozvojové agentury atd.) najít nebo vytvořit vhodné způsoby podpory revitalizace vytipovaných brownfields. Účelem revitalizace těchto brownfields je optimální využití daných lokalit, podpora nových investic v oblasti podnikání, bydlení, volnočasových aktivit apod. a v neposlední řadě také zlepšení životního prostředí (Pšenička 2011, s. 3). V důsledku studie byly vytvořeny první databáze brownfields v jednotlivých krajích. Soubor databází jednotlivých krajů byl důležitým zdrojem pro Národní strategii regenerace brownfieldů v ČR, ale stal se důležitou součástí při vzniku „veřejné databáze brownfields“

25

Databáze jsou dobrým nástrojem pro evidenci a průběžnou aktualizaci dat o brownfields. Cílem národní strategie bylo vytvoření databáze brownfields, která bude využitelná pro celou Českou republiku (Jáč 2006). Dle výsledků Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields z roku 2007 je v České republice evidováno celkem 2355 lokalit brownfields o celkové rozloze 10 326 ha. Uváděný počet brownfields není konečný. Při této studii byly analyzovány všechny kraje kromě Hlavního města Prahy a sledovány byly pouze brownfieldy od určité minimální velikosti (cca 1 ha) a vynechány byly brownfieldy, které jsou pozůstatkem těžební činnosti. Tabulka 3 - Maximální a minimální hodnoty pro kraje ČR

Počet brownfields Plocha brownfields (km²) Minimum Maximum Minimum Maximum Kraj (No) (No) (km²) (km²) Hl.m.Praha 633 1107 20,61 36,04 Středočeský 1069 1512 34,83 49,24 Jihočeský 436 748 14,19 24,35 Plzeňský 379 754 15,61 24,55 Karlovarský 174 421 5,68 13,72 Liberecký 396 653 12,91 21,26 Královéhradecký 366 752 11,92 24,50 Pardubický 523 663 17,03 21,60 Vysočina 383 633 12,49 20,63 Jihomoravský 575 1320 18,73 42,00 Ústecký 758 758 24,77 24,77

Zdroj: Bergatt Jackson 2006, vlastní zpracování 6.1.1 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Je státní příspěvková instituce podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která pomáhá zprostředkovat nové investiční projekty (hlavně malým a středním podnikatelům). Dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako vhodné místo k realizování investic. Definice brownfields, se kterou CzechInvest pracuje, zní takto: brownfields jsou nemovitosti, které v současnosti nejsou dostatečně využívány, které jsou zanedbány a mohou být v budoucnu účelně využity pouze v případě realizace Projektu regenerace zóny, popř. Projektu rekonstrukce objektu (Kadeřábková, Piecha 2009).

26

Z pohledu CzeInvestu jsou brownfieldy místa se značným potenciálem a realizace revitalizace těchto míst má poté pozitivní dopad na sociální i ekonomickou stránku dané oblasti. Agentura CzechInvest nabízí spolupráci investorům při realizaci projektů brownfields. Lokality brownfields pro ně představují ekonomický zdroj nebo podnikatelskou příležitost, kterou lze efektivně využít. Agentura CzechInvest mapuje a identifikuje lokality vhodné pro realizaci projektů v jednotlivých krajích ČR. Všechny informace shromažďuje v Národní databázi brownfieldů. Objekty v této databázi jsou veřejně nabízeny pro revitalizaci – nejčastěji pro výrobní sféru, zpracovatelský průmysl či IT technologii.

Agentura kromě veřejné Národní databáze

brownfields spravuje i neveřejnou část databáze – Sinpro, ve které jsou evidováni vlastníci, kteří si nepřejí být zveřejněni ve veřejně dostupné databázi. 6.1.2 Národní strategie regenerace brownfieldů Cílem strategie je celkové ozdravění území, zlepšení životního prostředí, nárůst nabídek pro podnikatelské subjekty a efektivní využití dříve neudržovaného území s ohledem na respektování sociálních, kulturních, historických a ekologických hledisek. Základním cílem strategie je vytvoření optimálního prostředí pro efektivní realizaci regenerace a předcházení vzniku nových brownfields. Střednědobé cíle strategie: 

maximální zapojení dostupných evropských zdrojů pro regeneraci brownfieldů,



zohlednění možnosti regenerace brownfieldů i pro jiné než průmyslové využití (např. smíšená městská funkce, občanská vybavenost, zemědělství, bydlení),



rozvoj systému vzdělávání v oblasti regenerace brownfieldů a zabezpečení profesionalizace veřejné správy v rámci této problematiky.

27

Dlouhodobé cíle strategie: 

snížení počtu brownfieldů a záborů zemědělské půdy pro novou výstavbu v souladu s principy udržitelného rozvoje,



zlepšení kvality urbanizovaného prostředí a socioekonomický rozvoj postižených regionů,



cílené a efektivní využití veřejných prostředků pro podporu regenerace brownfieldů, kde je veřejný zásah nezbytný a odůvodnitelný (Czechinvest 2016).

Této strategii předcházela „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields“. Tato studie byla započata v roce 2005 agenturou CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými kraji a probíhala až do roku 2007. Vyhledávací studie se stala zdrojem o lokalitách brownfields, která je nápomocná při přípravě projektů pro regeneraci a objevování nových forem jejich využití ve spolupráci s investory (Gargoš 2008). Brownfieldy byly dříve považovány za pozůstatek transformačních změn v průmyslu. Vyhledávací studie ukázala, že nejvíce brownfieldů je pozůstatkem po zemědělských objektech, průmyslové lokality jsou z hlediska počtu na druhém místě. Tabulka 4 - Předchozí převládající využití lokality

Předchozí převládající využití lokality

počet

%

zemědělství

821

34,9

průmysl

785

33,3

občanská vybavenost

304

12,9

armáda, vojenský prostor

151

6,4

bydlení

95

4

cestovní ruch, lázeňství, hotel

22

0,9

jiné

177

7,5

Zdroj: Czechinvest 2016, vlastní zpracování

28

Struktura dle původního využití lokalit brownfileds (počet lokalit) 151

95 22

zemědělství 177

průmysl

821

304

občanská vybavenost armáda, voj. prostor 785

bydlení cest. ruch, lázeňství, hotel jiné

Obrázek 3 - Struktura dle původního využití lokalit brownfields (počet lokalit)

Zdroj: Czechinvest 2016, vlastní zpracování

Z hlediska plochy, kterou brownfieldy na území ČR zabírají, jsou na prvním místě průmyslové objekty, druhé místo zaujímají bývalé armádní objekty následované objekty zemědělskými. Tabulka 5 - Předchozí převládající využití lokality

Předchozí převládající využití lokality

rozloha (ha)

%

zemědělství

1 840,40

17,8

průmysl

4 423,20

42,8

občanská vybavenost

413,3

4,0

armáda, vojenský prostor

2 394,10

23,2

bydlení

88,3

0,9

cestovní ruch, lázeňství, hotel

22,4

0,2

jiné

1 144,60

11,1

celkem

10326,3

100

Zdroj: Czechinvest 2016, vlastní zpracování

29

22,4 88,3

Struktura dle původního využití lokalit brownfileds (plocha lokalit) [ha] 1 144,60 1 840,40

zemědělství

2 394,10

průmysl občanská vybavenost

4 423,20

armáda, voj. prostor bydlení

413,3

cest. ruch, lázeňství, hotel jiné

Obrázek 4 - Struktura dle původního využití lokalit brownfileds (plocha lokalit)

Zdroj: Czechinvest 2016, vlastní zpracování 6.1.3 Úspěšné projekty revitalizace brownfields

OBCHODNÍ DŮM BREDA & WEINSTEIN V OPAVĚ Nové obchodní centrum v Opavě vzrostlo na místě bývalého měšťanského pivovaru Zlatovar na východním okraji historického jádra města. Některé části domu byly zachovány, například venkovní ráz fasády nebo pivovarský komín, který tvoří zajímavý architektonický prvek centra. Celkovou rekonstrukcí prošly budovy sladoven, varna i spilka (zde probíhalo kvašení piva). Název obchodního doma zachovává tradici bývalého opavského obchodního domu Breda, který byl ve své době největším obchodím domem v bývalém Československu. Tato rekonstrukce bývalého pivovaru získala titul Stavba roku 2013 (ocbreda.cz 2014).

LOKALITA MASNÁ – KŘENOVÁ – BÝVALÁ JATKA Revitalizace zemědělského objektu jatek je příkladem jedné z nejrozsáhlejších přestaveb brownfields řízené městem pro účely bydlení. Na ploše 2,7 ha bylo vybudováno více než 250 nových malometrážních bytů. Revitalizace pozemků začala v roce 2003, kdy byly všechny budovy vyklizeny a odpojeny od technických přípojek. Při regeneraci bylo nutné strhnout 10

30

budov a dekontaminovat území. V lokalitě vzniklo celkem 480 m2 komerčních ploch, 14417 m2 obytných ploch a 7963 m2 ploch zeleně. Tato revitalizace je skvělým příkladem, jak na místě chátrajících a nedostatečně využívaných staveb vybudovat nové objekty sloužící občanské vybavenosti (brno.cz 2013).

MORAVAN – BÝVALÁ TEXTILNÍ TOVÁRNA V bývalé textilní továrně byla zahájena revitalizace v roce 2004. Cílem bylo vybudovat nové bytové jednotky a prostory pro komerční účely. Areál byl v té době značně zdevastovaný, některé budovy se zřítily a v části areálu byla černá skládka. Kompletní revitalizace byla dokončena v červnu 2005. Na místě bývalé textilky byly vytvořeny prostory pro bydlení ve formě moderních loftových bytů a komerčními prostory. Při regeneraci bylo dbáno na zachování původního architektonického rázu místa, i když budova nebyla památkově chráněná. Objekt v současnosti zahrnuje 32 klasických a 9 loftových bytů, 8 komerčních prostor a 6 kanceláří. Nádvoří bývalého areálu slouží jako parkoviště pro návštěvníky a obyvatele (brno.cz 2013).

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA FRANTIŠEK Nyní již bývalý černouhelný důl zvaný „František“ fungoval od roku 1911 do roku 1999. Uzavření dolu mělo za následek zvýšení nezaměstnanosti ve zdejší oblasti. Revitalizace prostor proběhla pod samosprávou obce Horní Suchá. I když těžký průmysl z oblasti nevymizel je velkou zásluhou, že je vykonáván na již zdevastovaných pozemcích a nebyla kvůli němu zabrána další zelená plocha. Díky tomu byla Průmyslová zóna František 26. 9.2010 vyhlášena vítězem kategorie „Brownfield roku“ (hornisucha.cz 2010).

31

6.2

Brownfields v Liberci

6.2.1

Vymezení území

Statutární město Liberec je součástí okresu Liberec a vyššího územního samosprávného celku Liberecký kraj, který je součástí regionu NUTS II Severovýchod.(Statutární město Liberec 2014) Nachází se v Liberecké kotlině Žitavské pánve mezi Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem. Městu dominuje jeho nejvyšší bod Ještěd (1012 m n.m.), díky kterému je město často nazýváno jako „město pod Ještědem“. Nejnižším bodem obce je koryto řeky Nisy v městské části Machnín (325 m n.m) (liberec.cz 2012). Liberec je součástí Euroregionu Neisse - Nisa – Nysa, tedy součástí hraniční oblasti mezi Spolkovou republikou Německo, Českou republikou a Polskou republikou, které vzniklo na základě iniciační konference "Dreiländereck" v Zittau v květnu 1991 (ern.cz 2015). Rozloha Liberce je 106,1 km2 a žije zde 102 562 obyvatel (ČSÚ 2014). Z hlediska počtu obyvatel se jedná o 5.největší město v ČR. Město je dále členěno na 33 městských čtvrtí, přičemž 1 z nich je městský obvod, tedy samostatná část města: Vratislavice nad Nisou. Vybraným územím protéká Lužická Nisa, která je levým přítokem řeky Odry a tvoří státní hranici mezi Polskem a Německem. Území Liberce je tedy v povodí Odry, které je součástí úmoří Baltského moře. Významnějšími přítoky Lužické Nisy na území Liberce jsou například Černá Nisa a Harcovský potok, na kterém leží největší vodní nádrž v obci Harcovská přehrada, vybodována v roce 1906. Přirozenými vodními plochami jsou rybníky: například Vesecký (tzv. Teich), Kačák (Žabák) v Krásné Studánce a rybník Seba (liberec.cz 2012). Liberec je z hlediska dopravy dobře dostupný hlavně po silnicích. Železniční tratě vedoucí z Liberce pocházejí z 19. století a od té doby jsou pouze modernizovány. Z Liberce vychází pět jednokolejných neelektrifikovaných tratí, díky čemuž je dostupnost ostatních měst vlakem nedostatečná. Co se týče silnic, Liberec je napojen na dálnici R35 (E442), která je hlavním silničním tahem na Turnov, kde je napojena na dálnici R10 směrem na Prahu, nebo dále pokračuje jako silnice R35 ve směru na Hradec Králové. Jako silnice I/35 pokračuje až na hranice s Německem. Městská hromadná doprava ve městě je zajišťována autobusy a tramvajemi, které provozuje Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou a. s.. Tradičním hospodářským odvětvím v Liberci je textilní a strojírenský průmysl. V současné době je strojírenský průmysl převážně zaměřen na výrobu součástek a náhradních dílů do 32

automobilů. Dále je ve městě zastoupen například též průmysl chemický, elektronický a potravinářský. Perspektivním odvětvím se zde v poslední době stávají nanotechnologie. Z podnikatelského hlediska je pro Liberec velmi výhodné jeho napojení na důležité silniční tahy a dobrou dostupnost měst jako Mladá Boleslav či Praha, zároveň dobrá dostupnost mezinárodního letiště (Statutární město Liberec 2014). 6.2.2 Centrum Babylon Liberec Revitalizace areálu bývalé textilní továrny Hedva o rozloze 30 000 m2proběhla v roce 1997 a náklady na revitalizaci pocházely z vlastních prostředků majitele. Továrna byla jasnou volbou hlavně díky svojí výborné poloze nedaleko centra města a blízko sjezdu z rychlostní silnice. Při přestavbě zůstaly zachovány pouze původní nosné konstrukce a další výstavba byla prováděna v několika etapách. Na místě bývalé továrny byl vybudován zábavní komplex. V areálu Babylonu se nachází: aqvapark, lunapark, IQ park, kasino, nákupní městečko, hotel s kapacitou 1000 míst, ale i kongresový sál a mnoho dalšího. Jedná se o jeden z nejzdařilejších projektů na brownfields v celé České republice (centrumbabylon.cz 2016).

Obrázek 5 - Bývalá továrna Hedva

Zdroj: centrumbabylon.cz 2016

33

Obrázek 6 - Centrum Babylon Liberec

Zdroj: pořízeno autorem práce, duben 2016

34

7

Metodologie V průběhu vypracování bakalářské práce jsem problematiku brownfields konzultovala na

Krajském úřadě Libereckého kraje, konkrétně na oddělení projektů financovaných z ESI fondů, kde se zabývají problematikou brownfields. Jako podklad pro seznam lokalit brownfields jsem použila databázi brownfields Libereckého kraje- dostupná na webových stránkách Krajského úřadu (kraj-lbc.cz 2016). Mezi brownfieldy v databázi jsou zařazeny pouze pozemky, na kterých stojí nějaká stavba. Databázi Krajského úřadu jsem generalizovala pouze pro potřeby bakalářské práce a z části byly doplněny informace získané terénním průzkumem. Jednotlivé brownfieldy budu stručně charakterizovat pomocí lokality (adresa, obec, městská část, katastrální území), velikosti (rozlohy), velikosti zastavěné plochy, současného stavu, původního využití, ekologických zátěží, vlastnictví a infrastruktury. Údaje o počtu vlastníků byly dohledány v katastru nemovitostí. Pro každou lokalitu byla pořízena fotodokumentace, naneštěstí je většina objektů oplocená, takže snímky byly pořízeny z nejlepšího možného místa vzhledem k lokalitě. Zbytek areálu byl prozkoumán z ortofoto snímků na internetu. V Liberecké databázi je celkově evidováno 15 lokalit typu brownfields. Jejich celková rozloha je 28 ha. Průměrná velikost jednoho brownfieldu je 1,8 ha, ale existují mezi nimi značné rozdíly. Celková zastavěná plocha brownfields v Liberci činí 10 ha.

35

Původní využití brownfileds Tabulka 6 - Původní využití brownfileds

název Pianovka Intex Lites Tovární areál - Kateřinky Textilana - Hejnická ulice silo Zena

předchozí využití drobná řemeslná výroba průmyslová činnost průmyslová činnost průmyslová činnost průmyslová činnost zemědělská činnost drobná řemeslná výroba průmyslová činnost

Kyselka Textilana Na Bídě Liberec - Vratislavice nad Nisou průmyslová činnost Wolkerovo sanatorium občanská vybavenost Bývalý rybářský svaz občanská vybavenost Vojenská střelnice vojenský prostor Libetecké tiskárny průmyslová činnost Výrobní a skladový areál průmyslová činnost Libena průmyslová činnost Zdroj: Databáze KÚLK, vlastní zpracování

Předchozí využití lokality 1

2

2 drobná řemeslná výroba průmyslová výroba 1

zemědělská činnost občanská vybavenost vojenský prostor

9

Obrázek 7 - Předchozí využití lokality

Zdroj: Databáze KÚLK, vlastní zpracování

36

Vlastní návrh bodového systému vybraných kritérií u lokalit brownfields Sestavila jsem jednoduchou tabulku bodování, kde 1 představuje nejlepší hodnocení. Pro hodnocení jsem vybrala 4 oblasti, a to zastavěnost území, infrastrukturu, dopravní obslužnost a počet vlastníků. Nejlépe zhodnocený brownfield bude mít ve výsledku nejméně bodů. Zastavěnost území Podle veřejně dostupných dat o rozloze brownfieldů a rozloze zastavěné plochy byla vypočítána procentuelní zastavěnost území. Areál se zastavěnou plochou méně než 20% byl ohodnocen 1, 21 – 40% 2, 41 – 60% 3, 61 – 80% 4 a 80% a více 5. Tabulka 7 - Zastavěnost území

název rozloha Pianovka 8428 Intex 78000 Lites 4459 Tovární areál - Kateřinky 15000 Textilana - Hejnická ulice 9000 silo Zena 16530 Kyselka 13258 Textilana Na Bídě 31899 Liberec - Vratislavice nad Nisou 9476 Wolkerovo sanatorium 13200 Bývalý rybářský svaz 2000 Vojenská střelnice 54400 Liberecké tiskárny 7000 Výrobní a skladový areál 9144 Libena 2818 CELKEM 274612 Zdroj: Databáze KÚLK, vlastní zpracování

zastavěná plocha 5000 58000 773 4300 4300 4125 2814 1522 4268 1250 1245 428 4000 6360 1050 99435

37

% zastavěné plochy 59,33% 74,36% 17,34% 28,67% 47,78% 24,95% 21,22% 4,77% 45,04% 9,47% 62,25% 0,79% 57,14% 69,55% 37,26%

Zastavěnost území (%)

Zastavěnost brownfields 81 a více 61 - 80 41 - 60 21 - 40 méně než 20 0

1

2

3

4

5

6

počet brownfields

Obrázek 8 - Zastavěnost brownfields

Zdroj: Sýkorová 2007, vlastní zpracování

Infrastruktura V této oblasti bylo bodováno, zda se v areálu brownfieldu nachází elektřina, plyn, kanalizace, vodovod a zda je areál zásobován centrálním teplem. Každý zástupce byl ohodnocen 1 „bodem“ a pokud se na území areálu vyskytují všechny položky infrastruktury, pak bude výsledné hodnocení 1, pokud se zde nacházejí 4 z 5 – 2, 3 z 5 – 3, 2 z 5 – 4, 1 nebo žádný z 5 – 5.

38

Tabulka 8 - Infrastruktutra

název

centrální vodovod kanalizace plynovod elektrifikace zásobování teplem ano ano ne ano ne ano ano ano ano ne ano ne ne ano ne ano ano ne ano ne ano ano ne ano ne ano ano ano ano ne ano ano ne ano ne ano ano ne ano ne

Pianovka Intex Lites Tovární areál - Kateřinky Textilana - Hejnická ulice silo Zena Kyselka Textilana Na Bídě Liberec - Vratislavice nad Nisou ano ano Wolkerovo sanatorium ano ne Bývalý rybářský svaz ano ano Vojenská střelnice ano ne Libetecké tiskárny ano ano Výrobní a skladový areál ano ano Libena ne ne Zdroj: Databáze KÚLK, vlastní zpracování

ne ne ano ne ne ano ne

ano ano ano ne ano ano ano

ano ne ne ne ne ne ne

Dopravní obslužnost areálu Napojení areálu na silniční síť může být důležité pro potencionálního investora. Pokud se areál nachází ve vzdálenosti maximálně 1 km od silnice I. třídy, přidělím mu 1 bod. Pokud je v blízkosti do 1 km alespoň 1 silnice II. třídy – 2 body, areály s nejbližší silnicí III. třídy – 3 body.

39

Tabulka 9 - Dopravní obslužnost areálu

název

napojení na silnici III. třídy I. třídy III. třídy III. třídy II. třídy II. třídy I. třídy II. třídy

Pianovka Intex Lites Tovární areál - Kateřinky Textilana - Hejnická ulice silo Zena Kyselka Textilana Na Bídě Liberec - Vratislavice nad Nisou II. třídy Wolkerovo sanatorium III. třídy Bývalý rybářský svaz II. třídy Vojenská střelnice III. třídy Liberecké tiskárny II. třídy Výrobní a skladový areál III. třídy Libena III. třídy Zdroj: Databáze KÚLK, vlastní zpracování Počet vlastníků Při nákupu nemovitosti může být rozhodující právě počet majitelů, kteří objekt vlastní, proto je vlastnická struktura bodována následovně: jeden majitel – 1 bod, 2 majitelé – 2 body, 3 a více majitelů – 3 body. Tabulka 10 - Počet vlastníků

počet vlastníků celkem jeden 13 dva 1 tři a více 1 Katastr nemovitostí, vlastní zpracování Záplavové území Při výběru pozemku může být rozhodujícím faktorem, zda se nachází, či nenachází v záplavovém území. Povodně mohou způsobit obrovské škody na majetku, proto je potřeba být o jejich možnosti informován. Rozlišujeme 4 záplavové zóny (stoletá voda, dvacetiletá voda, pětiletá voda a aktivní zóna). Pro potřeby bodování jsem zóny nerozlišovala. Lokality jsem pouze rozdělila na ty, které se nenacházejí v záplavovém území – ohodnoceno 1 bodem a ty, které se nacházejí v záplavovém území – 3 body.

40

Tabulka 11 - Záplavové území

záplavové

název území Pianovka ANO Intex ANO Lites NE Tovární areál - Kateřinky ANO Textilana - Hejnická ulice ANO silo Zena NE Kyselka ANO Textilana Na Bídě ANO Liberec - Vratislavice nad Nisou NE Wolkerovo sanatorium NE Bývalý rybářský svaz NE Vojenská střelnice NE Liberecké tiskárny NE Výrobní a skladový areál NE Libena NE Zdroj: marushkapub.liberec.cz 2016, vlastní zpracování Bodový systém pro jednotlivá kritéria Tabulka 12 - Zastavěnost území

Tabulka 14 - Počet vlastníků

Zastavěnost území 0 – 20 % 1 21 – 40 % 2 41 – 60 % 3 61 – 80 % 4 81 – 100 % 5

Počet vlastníků Jeden Dva Tři a více

Tabulka 15 - Infrastruktura

Tabulka 13 - Dopravní napojení

Dopravní napojení Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy

1 2 3

Infrastruktura 5z5 4z5 3z5 2z5 1 nebo 0 z 5

1 2 3

Tabulka 16 - Záplavové území

Záplavové území Není 1 Je 3 Zdroj: vlastní zpracování 2016

41

1 2 3 4 5

Aplikace bodového systému na lokality brownfields v Liberci Tabulka 17 - Aplikace bodového systému na lokality brownfields v Liberci

zastavěnost infrastruktura dopravní vlastníci území napojení Pianovka 3 3 3 2 Intex 4 2 1 1 Lites 1 4 3 1 Tovární areál - Kateřinky 2 3 3 3 Textilana - Hejnická ulice 3 3 2 1 silo Zena 2 2 2 1 Kyselka 2 3 1 1 Textilana Na Bídě 1 3 2 1 Liberec - Vratislavice nad Nisou 3 2 2 1 Wolkerovo sanatorium 1 4 3 1 Bývalý rybářský svaz 4 2 2 1 Vojenská střelnice 1 5 3 1 Liberecké tiskárny 3 3 2 1 Výrobní a skladový areál 4 2 3 1 Libena 2 5 3 1 název

záplavové území 3 3 1 3 3 1 3 3 1 1 1 1 1 1 1

celkem

Zdroj: vlastní zpracování 2016 Návrh kategorizace brownfields dle bodového hodnocení Brownfields A (5 – 9 bodů) Tyto lokality brownfields mají dobrou polohu, jejich vlastnictví není komplikované a je zde alespoň zčásti vybudována infrastruktura. Z pohledu investora se jedná o velmi výhodné lokality.

Brownfields B (10 – 13 bodů) Brownfields s tímto bodovým hodnocením mají určité množství problémů, ale také jsou značně atraktivní. Investice do těchto lokalit bude muset být poněkud vyšší, takže bude třeba veřejná podpora.

Brownfields C (14 – 17 bodů) Lokality, pro které není moc vysoká naděje na regeneraci. Jejich případná revitalizace se rozhodně neobejde bez podpory od veřejného sektoru. Tyto lokality brownfields jsou často dlouhou dobu opuštěny nebo leží na neatraktivním místě.

42

14 11 10 14 12 8 10 10 9 10 10 11 10 11 12

Brownfields D (18 a více bodů) Tyto brownfieldy nemají téměř žádnou naději na regeneraci, naštěstí se lokality tohoto typu na území Liberce vůbec nevyskytují. (Bergatt Jackson, 2011), vlastní zpracování

8

Lokality Brownfields v Liberci Na přiložené orientační mapě můžeme vidět lokalizaci jednotlivých areálů brownfields

v Liberci. Lokality jsou očíslovány tak, aby korespondovaly s očíslováním seznamu uvedeném v této práci. Můžeme si povšimnout, že převážná část brownfieldů se nachází ve východní části města. Velká část brownfileds se nachází v blízkosti vodních toků, což můžeme odůvodnit tím, že se jedná převážně o průmyslové objekty, které v době své výstavby potřebovaly být v blízkosti vodního zdroje. Ke každé lokalitě byla pořízena fotodokumentace, která byla přiložena k mapě a to vyjma jedné lokality, do jejhož areálu jsem nebyla vpuštěna. Pro tuto lokalitu byl použit snímek z databáze KÚLK.

Obrázek 9 - Lokalizace brownfields v Liberci

43

1. Pianovka Popis: Areál bývalého podniku Koch & Korselt, vyrábějícího pianina a klavíry. V současnosti je objekt zčásti využívaný firmou Litex Liberec, která vyrábí úklidové pomůcky. Zbytek areálu je opuštěný, určený k pronájmu a celkově v docela dobrém stavu. Budovy v areálu jsou třípodlažní a nachází se zde komín. Část budovy je určena k pronájmu, ale zatím je nevyužitá. Adresa: Kateřinská 145, 46014 Liberec XVII-Kateřinky Katastrální území: Kateřinky u Liberce Parcelní číslo: 178, 179, 177/5, 177/6, 177/3 Rozloha lokality: 8428 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 5000 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ne, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: drobná řemeslná výroba Existence ekologických zátěží: ne Převažující vlastnictví: soukromé (2 vlastníci)

2. Průmyslová zóna Intex Popis: Rozlehlý areál podél řeky Nisy. Část areálu je využívána a je v dobrém stavu. Zbytek objektů chátrá. V areálu se nachází převážně výrobní a skladové haly. Do budoucna se předpokládá pouze využití pro lehkou průmyslovou výrobu. Vzhledem k blízkosti lokality vodního toku nejsou vyloučeny příležitostné ekologické problémy, způsobené záplavami. Adresa: Tanvaldská 345, 463 11 Liberec 30 Katastrální území: Vratislavice nad Nisou Parcelní číslo: 1493/8, 1487, 1486, 1482/1, 1485/3, 1485/2, 1368, 444, 440/4, 440/5, 442, 440/2, 206/2, 1366, 1360/1, 206/11, 200/1, 200/2, 206/9, 196, 201, 206/5, 189/3, 186/3 Rozloha lokality: 78000 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 58000 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ano, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: průmyslová výroba Existence ekologických zátěží: ano Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

44

3. LITES učiliště Popis: Areál bývalého učiliště, kde byly umístěny elektrotechnické dílny Střední školy stavební a dopravní. Adresa: Horská 163, Kateřinky, 460 14 Liberec Katastrální území: Kateřinky u Liberce Parcelní číslo: 800, 798, 801 Rozloha lokality: 4459 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 773 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ne, Plynovod: ne, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: průmyslová činnost Existence ekologických zátěží: lze předpokládat Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

4. Tovární areál Kateřinky Popis: Rozlehlý areál bývalé továry v Kateřinkách u Liberce. Areál je situován podél silnice, ale v současné době je jeho velká část v havarijním stavu. Část objektu u silnice je využívána. Součástí areálu je i tovární komín. V okolí areálu jsou rodinné domy, taktéž v havarijním stavu, ale jsou obydlené. V areálu je hned několik budov, které jsou v různém počtu majetkem celkem 4 různých majitelů. Adresa: Kateřinská 4, Kateřinky, 460 14 Liberec Katastrální území: Kateřinky u Liberce Parcelní číslo: 657, 656, 658, 663, 662, 645, 646/2, 646/3, 647/2, 647/1, 647/4, 647/3 Rozloha lokality: 15000 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 4300 m2 Infrastruktura : Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ne, Elektrifikace: ano, CZT:: ne Předchozí převažující využití: průmyslová výroba Existence ekologických zátěží: lze předpokládat Převažující vlastnictví: soukromé (4 vlastníci)

45

5. Textilana – Hejnická ulice Popis: Průmyslový areál podél silnice II. třídy. Objekty v areálu jsou v dobrém stavu a z části jsou využívány jako sklady. Jedná se o čtyřpodlažní budovy a součástí areálu je tovární komín. Vzhledem k dobrému umístění by areál mohl být využit jako ubytovna či pro drobnou řemeslnou výrobu. Adresa: Hejnická 143, 463 03 Stráž nad Nisou Katastrální území: Radčice u Krásné Studánky Parcelní číslo: 592, 74/1, 550/1, 551/1, 516/2 Rozloha lokality: 9000 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 4300 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ne, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: průmyslová výroba Existence ekologických zátěží: lze předpokládat Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

6. silo Zena Popis: Bývalé zemědělské silo, dnes pouze zčásti využíváno nicméně zbytek pozemku chátrá. V současné době neexistují žádné návrhy na využití této lokality. Adresa: U Sila, 463 11 Liberec Katastrální území: Vratislavice nad Nisou Parcelní číslo: 1883/8,9,10,11,12 Rozloha lokality: 16530 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 4125 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ano, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: zemědělská výroba Existence ekologických zátěží: lze předpokládat Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

46

7. Kyselka Popis: Areál bývalé stáčírny minerálních vod mezi železniční tratí a silnicí I/14. Firma zde fungovala do roku 2008, od té doby je objekt opuštěn a chátrá. Jeho výhodou je dobré umístění u trati a silnice 1. třídy. Adresa: Prosečská 474, 463 11 Liberec-Vratislavice nad Nisou Katastrální území: Vratislavice nad Nisou Parcelní číslo: 3172, 2819/2, 2819/1 Rozloha lokality: 13258 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 2814 m2 Infrastruktura : Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ne, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: drobná řemeslná výroba Existence ekologických zátěží: ne Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

8. Textilana Na Bídě Popis: Tato stavba je pozůstatkem bývalé Textilany v Liberci. Budova je v havarijním stavu a bohužel hyzdí své okolí, což je neblahé vzhledem k jejímu umístění téměř v centru města. Adresa: Na Bídě, 460 01 Liberec IV-Perštýn Katastrální území: Liberec Parcelní číslo: 3621/2, 3620, 3596 Rozloha lokality: 31899 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 1522 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ne, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: Průmyslová výroba Existence ekologických zátěží: lze předpokládat Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

47

9. Liberec - Vratislavice nad Nisou Popis: Objekty bývalé výrobny a skladů perlivých nápojů, jejichž výroba byla přesunuta a budovy zůstaly opuštěné. Adresa: Sladovnická, 463 11 Liberec-Vratislavice nad Nisou Katastrální území: Vratislavice nad Nisou Parcelní číslo: 1944/7, 2023/2, 2023/3, 2023/4, 2023/5, 2023/7, 2028, 2029, 2030/1, 2030/2 Rozloha lokality: 9476 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 4268 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ne, Elektrifikace: ano, CZT: ano Předchozí převažující využití: průmyslová výroba Existence ekologických zátěží: ne Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

10. Wolkerovo sanatorium Popis: Budovy bývalého Wolkerova sanatoria nacházející se nedaleko Liberecké výšiny. Díky svému umístění jsou hůře dostupné, ale objekt se jeví v docela dobrém stavu. Adresa: Wolkerova 258, Starý Harcov, 460 15 Liberec Katastrální území: Starý Harcov Parcelní číslo: 823, 824, 825, 826 Rozloha lokality: 13200 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 1250 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ne, Plynovod: ne, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: občanská vybavenost Existence ekologických zátěží: ne Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

48

11. Bývalý rybářský svaz Popis: Budova bývalého rybářského svazu. V současnosti na pozemku probíhají stavební práce, proto lze předpokládat její přestavbu a případné vyřazení z databáze lokalit brownfields. Adresa: Pavlovická 441/1, Staré Město, 460 01 Liberec Katastrální území: Liberec Parcelní číslo: 1973/3, 1974 Rozloha lokality: 2000 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 1245 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ano, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: občanská vybavenost Existence ekologických zátěží: ne Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

12. Vojenská střelnice Popis: Areál bývalé vojenské střelnice rakousko-uherské armády, posléze rekonstruovaný v 70. letech minulého století. Pro tento areál brownfield byl vypracován návrh na revitalizaci. Na místě bývalé střelnice měl vyrůst Vodní dům, který měl sloužit jako ekologické a vzdělávací centrum. Budovy byly strženy a na místě zůstala základová deska. Práce na výstavbě měly začít v roce 2013, ale dodnes se v areálu nic neděje. Pozemek je bohužel v soukromém vlastnictví, takže ani město nemůže s prostorem nic dělat. Katastrální území: Starý Harcov Parcelní číslo: 1242/2, 1383 Rozloha lokality: 54400 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 428 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ne, Plynovod: ne, Elektrifikace: ne, CZT: ne Předchozí převažující využití: vojenský prostor Existence ekologických zátěží: ne Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

49

13. Liberecké tiskárny Popis: Budovy Libereckých tiskáren jsou ve stylu art - deco z let 1925 – 1928. Fungovaly až do 90. let a od té doby je areál nevyužívaný. Areál je umístěn v historickém jádru města Liberce. Právě jeho výhodná poloha (klidná část centra města a výborná obslužnost) může být rozhodující pro případné investory. Adresa: Oblačná 160/14, Kristiánov, 460 05 Liberec Katastrální území: Liberec Parcelní číslo: 1073, 1066, 1067, 1071 Rozloha lokality: 7000 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 4000 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ne, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: průmyslová činnost Existence ekologických zátěží: ne Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

14. Výrobní a skladový areál Popis: Jedná se o část původního výrobního a skladového areálu automobilového závodu. V současné době je objekt z části využíván, ale vlastník usiluje o jeho prodání. Adresa: Ještědská 582/37A, Horní Růžodol, 460 07 Liberec Katastrální území: Horní Růžodol Parcelní číslo: 791/4, 792, 791/5, 795/8, 796,798/1,802/2 Rozloha lokality: 9144 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 6360 m2 Infrastruktura: Vodovod: ano, Kanalizace: ano, Plynovod: ano, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: průmyslová činnost Existence ekologických zátěží: ne Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

50

15. Libena Popis: Budova výrobního družstva truhlářů a čalouníků. V současné době je areál opuštěný a značně zchátralý, záměrem vlastníka je prodej, na který upozorňuje cedule umístěná v průčelí domu. Adresa: Česká 351, 463 12 Liberec XXV-Vesec Katastrální území: Vesec u Liberce Parcelní číslo: 855/1 Rozloha lokality: 2818 m2 Výměra zastavěné plochy objektem: 1050 m2 Infrastruktura: Vodovod: ne, Kanalizace: ne, Plynovod: ne, Elektrifikace: ano, CZT: ne Předchozí převažující využití: průmyslová činnost Existence ekologických zátěží: ne Převažující vlastnictví: soukromé (1 vlastník)

51

9

Revitalizace vybrané lokality V rozvojové strategii pro statutární město Liberec na období 2014 – 2020 se počítá

s efektivní a dostatečně rychlou revitalizací nevyužívaných ploch a objektů – brownfileds, sanací starých ekologických zátěží a omezení živelných výstaveb na zelené louce mimo kompletně zastavěné území měst a obcí – urban sprawl. Strategie rozvoje města Liberce taktéž počítá s nedostatkem malých, levných bytů a sociálních bytů, a to vzhledem k demografickému vývoji. V centru města je nedostatek levného sociálního bydlení, ale i málo domů pro seniory. S lokalitami brownfields město počítá jako s potencionálními místy pro nové bytové jednotky (Statutární město Liberec 2014). Na základě těchto informací jsem se rozhodla navrhnout revitalizaci pro areál bývalých libereckých tiskáren. Do databáze brownfileds jsou zařazeny pouze 4 z 9 budov v areálu, nicméně všechny budovy jsou ve vlastnictví stejného subjektu, takže navrhnu revitalizaci pro celý areál 9 budov.

Liberecké tiskárny Popis lokality: Areál bývalé tiskárny se nachází v těsné blízkosti centra města Liberce a zároveň patří do památkově chráněné části historického centra. Budovy tiskáren pochází z konce 18. století. Výroba v areálu probíhala více jak 100 let, započata byla koncem 18. století a ukončena pak nepovedenou privatizací v 90. letech minulého století. Od té doby je areál nevyužívaný a postupně chátrá. Ve své době byly tiskárny velmi významným místem nejen pro Liberec, ale i pro široké okolí. Tiskl se zde například deník Reichenberger Zeitung. Nejcennějším domem v areálu je Bergerův dům, pocházející z roku 1781 (Daníčková 2015). Vlastnické vztahy: celá areál je ve vlastnictví firmy MO-VE-RE s.r.o. sídlem: Vídeňská 352/150, Kunratice, 14800 Praha 4 Záměrem vlastníka je výstavba nových bytů. Pozemky v areálu: Nachází se zde pozemky č. 1066, 1067, 1068, 1069, 1070, 1071, 1072, 1073, 1075 jejichž součástí je stavba a pozemek č. 5803. Ochranná pásma: Lokalita se nachází v památkově chráněné části historického centra Liberce. Jedná se tedy o část města, která je historicky významná. V souvislosti s tím je na místě přemýšlet spíše o revitalizaci nežli o demolici areálu. 52

Okolí areálu: Vzhledem k poloze areálu v centru města se v jeho okolí nachází především zástavba. Nedaleko od lokality se nachází obchodní centra či terminál městské hromadné dopravy. Kolem areálu není dostatek parkovacích míst, proto by se mělo uvažovat o zakomponování parkoviště do celkové rekonstrukce areálu – například podzemní parkování.

Tabulka 18 - Dopravní infrastruktura areálu bývalých tiskáren

Dopravní infrastruktura: Název (číslo)

Vzdálenost v km

Dálnice

-

-

Rychlostní silnice

R 35

2

Silnice I. třídy

I/14

5

Silnice II. třídy

Ul. Jablonecká

1

Mezinárodní letiště

Praha – Letiště Václava Havla 120

Železnice

Liberec

2

Zdroj: vlastní zpracování 2016

Technický stav areálu: Z hlediska technické infrastruktury je areál napojen na vodovod, kanalizaci a je plně elektrifikován. Celkově jsou objekty v areálu v relativně dobrém stavu. Výhodou pro areál je určitě to, že se nenachází v záplavovém území.

53

Obrázek 10 - Návrh revitalizace lokality

Zdroj: regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz 2007, vlastní zpracování 54

Vytvořila jsem jednoduchý návrh na revitalizaci lokality bývalé tiskárny v Liberci. Při plánování revitalizace byl zohledněn strategický plán rozvoje města Liberce (2014 – 2020), který počítá s výstavbou nových bytů a domu pro seniory právě na lokalitách brownfileds. V mém návrhu počítám se zachováním původních historických budov. Na obrázku 9 můžeme vidět návrh revitalizace, přičemž světle modrá barva označuje pozemky č. 1066, 1067, 1068, které by mohly být přebudovány na dům pro seniory. V celém Liberci jsou pouze 3 domy pro seniory a vzdálenost nejbližšího z nich od centra města je 2km. Domov pro seniory je tedy vhodným kandidátem. Lokalita se mi zdá vhodná, protože je dobře dostupná a přitom se nachází v klidné části města. Tmavě modrou barvou jsou vyznačeny pozemky č. 1069, 1070, 1072, 1073, v jejichž budovách by mělo být vybudováno větší množství loflových bytů s nízkými náklady na pronájem. Mohlo by se jednat o sociální byty, jejichž provoz by byl z části dotován městem. Levnější bydlení je problémovým faktorem, který je město dle Strategie rozvoje ochotno řešit právě přebudováním areálů brownfields. Fialová barva pak označuje pozemky č. 1071 a 1074, které by po revitalizaci měly sloužit jako centrum služeb především pro obyvatele zbytku areálu. V budovách by mohlo být vybudováno fitness centrum, restaurace či kavárna. Tyto prostory by vyzdvihovaly původní ráz místa. Revitalizace by prostory regenerovala, ale přitom by mohl být zachován historický interiér s moderními prvky. Nově zrekonstruované prostory s historickým nádechem by mohly nalákat i obyvatele z ostatních částí města, pro které by tato lokalita mohla být zajímavá, i když je v okolí velké množství restaurací či kaváren. Vzhledem k lokalitě, kde se brownfield nachází, je třeba počítat s nárůstem obyvatel a zároveň i automobilů. Tato část města je obecně považována za oblast nedostatečného počtu parkovacích míst. V rámci revitalizace by mohlo být vybudováno parkoviště, zvláště vyčleněné pro obyvatele revitalizovaného objektu. Nejsem architekt, ani nemám vystudováno územní plánování, proto je návrh na revitalizaci založen spíše na pocitu, který mám z vlastní zkušenosti života v centru města Liberce. Na webových stránkách zprostředkovávajících nabídku či poptávku po bydlení v Liberci lze vypozorovat, že stále více přibývá lidí, kteří shání levnější alternativu bydlení

55

v blízkosti centra města. Například na facebookové skupině „Bydlení LIBEREC, spolubydlení, pronájmy, podnájmy“ se minimálně jednou za týden objeví příspěvek poptávající bydlení v centru Liberce. V roce 2010 byl dokonce vytvořen návrh na přestavbu. Tento návrh zahrnoval částečnou demolici areálu a plánovala se výstavba obytného domu s půdorysem písmene „S“ na ploše vzniklé po demolici. Tento projekt se zabýval myšlenkou parkovacích míst, proto zahrnoval stavbu podzemních garáží. Nicméně projekt nebyl realizován. V roce 2014 světlo světa spatřil nový projekt, který počítal taktéž s částečnou demolicí a následným rozprodáním pozemků. Varianta s demolicí se ovšem nelíbí památkářům, jedná se totiž o budovy s bohatou historií (Daníčková 2015). Návrh na revitalizaci byl inspirován zdařilou revitalizací objektů bývalých jatek v Brně. Bývalý zemědělský areál byl přebudován na bytové jednotky. (viz. Kapitola 6.1.3 Úspěšné projekty revitalizace brownfields)

56

10 Závěr Problematika brownfields je pro Českou republiku problémem zhruba od roku 1989. V této době nastaly velké změny v ekonomice, které mimo jiné přispěly ke vzniku opuštěných areálů. Zásadním mezníkem byla změna orientace z těžkého průmyslu na průmysl spotřebitelský. Podniky neukončily svou činnost všechny najednou, ale postupně – proto jsou lokality brownfields, na našem území, různého stáři. Budovy bývalých průmyslových či zemědělských objektů zůstaly prázdné a postupně chátraly. Jedním z cílů bakalářské práce bylo zmapování lokalit brownfields v Liberci. Tento cíl byl naplněn, lokality byly zmapovány a současně byl vyhodnocen jejich současný stav, který jsem následně použila při popisu jednotlivých brownfields. Zároveň byla pro každou lokalitu pořízena fotodokumentace, která byla následně použita při tvorbě mapového výstupu. Dalším cílem bylo zhotovit návrh revitalizace objektů brownfileds. Vzhledem k různorodosti lokalit byla nakonec vybrána pouze jedna, pro kterou byl vytvořen podrobný popis a následně návrh na její revitalizaci. V rámci bakalářské práce byla vytvořena metodologie pro bodování brownfieldů a jejich následného rozdělení do tří kategorií. Brownfields A – nejvhodnější lokality pro revitalizaci, brownfieldy B – spíše vhodné pro revitalizaci, brownfieldy C – méně vhodné pro revitalizaci a brownfieldy D – nejméně vhodné k revitalizaci. V Liberci se vyskytují pouze typy A – C, proto mají liberecké brownfieldy značnou šanci na revitalizaci. Jako podklad pro seznam lokalit brownfields v Liberci byla použita databáze brownfields Krajského úřadu Libereckého kraje. Tato databáze je umístěna na webových stránkách Krajského úřadu. Bohužel tato databáze není zpracována nejlépe. Pro laika, který by v databázi něco hledal, je velmi nepřehledná a některé odkazy jsou nefunkční. Tato databáze by si zasloužila celkovou renovaci a modernizaci. Dle mého názoru je databáze brownfields neúplná a mělo by se uvažovat i jejím rozšíření. Pro zařazení lokalit do databáze by měla být vytvořena metodika posuzování, kde by měla být zohledněna například míra opuštění, rozloha a další. V Liberci je několik dalších lokalit, které já sama vnímám jako brownfieldy a mohly by do databáze patřit. Těmito lokalitami mám na mysli například palác Adria v centru města nebo budova bývalého supermarketu Billa v Liberci – Pavlovicích. 57

11 Seznam zdrojů AUTOR NEUVEDEN. Centrum Babylon Liberec [online]. [cit. 2. 4. 2016+. Dostupné z: https://www.centrumbabylon.cz/User_Files/CB.JPG AUTOR NEUVEDEN. Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů *online+. *cit. 20. 4. 2016+. Dostupné z: http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/getFile/case:show/id:115692 Asanace. Leporelo [online]. [vid. 17. 4. 2016+. Dostupné z: https://leporelo.info/asanace Brno Brownfields 2013 [online]. 2013 [vid. 15. 4. 2016+. Dostupné z: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/Podnikatel/Brownfields_2013_CZ.pdf Brownfields and Redevelopment of Urban Areas: Commonforum [online]. [vid. 15. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.commonforum.eu/Documents/DOC/Clarinet/brownfields.pdf Historie. Centrum Babylon Liberec [online]. [vid. 28. 3. 2016+. Dostupné z: http://www.centrumbabylon.cz/historie.html Centrum Breda. OC Breda & Weinstein [online]. [vid. 10. 4 2016+. Dostupné z: http://www.ocbreda.cz/o-centru Construction on brownfields: Výstavba na brownfields. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické, 2011, 186 s. ISBN 978-80-01-04732-3. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2014. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014. [online]. [vid. 22. 3. 2016+. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20556283/1300721403.pdf/cbf58cfc-65ed4d7bab41-f13024e09fcf?version=1.0 Národní strategie regenerace brownfieldů. CzechInvest *online+. *vid. 23. 4. 2016+. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf DANÍČKOVÁ, B., Budoucnost libereckých tiskáren příliš růžově nevypadá. Liberecká drbna [online]. 2015 [vid. 21. 4. 2016+. Dostupné z: http://www.libereckadrbna.cz/zpravy/kultura/budoucnost-libereckych-tiskaren-prilisruzove-nevypada.html DAMBORSKÝ, Milan. Kulatý stůl na téma brownfields *online+. Praha, 2004 *vid. 10. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.ieep.cz/editor/assets/projekty/brownfields/damborsky.pdf Databáze brownfields. Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů *online+. *vid. 28. 2. 2016+. Dostupné z: http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page3531 DOLEŽALOVÁ, L., Regenerace brownfields a zahraniční zkušenosti *online+. 2005 *vid. 24. 3. 2015+. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/geologie/55031/regenerace-brownfieldsa-zahranicni-zkusenosti 58

DE SOUSA, Christopher A., 2008. Brownfields redevelopment and the quest for sustainability. 1st ed. Oxford: Elsevier, ISBN 978-0-08-045358-3. GARGOŠ, I., 2008. Národní strategie regenerací brownfieldů. In: Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů. 1. vyd. Praha: Institut pro strukturální politiku. ISBN 978-80-86684-56-7. HAVLICE, M., VACEK, J., Přístup k brownfields ve Velké Británii může inspirovat [online]. 2005 [vid. 24. 3. 2015+. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/geologie/55906/pristup-kbrownfields-ve-velke-britanii-muze-inspirovat HOLUBOVÁ, P., Projekt revitalizace brownfields v Libereckém kraji. Liberec, 2006. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci. IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., 2008. Institucionální a ekonomické zabezpečení regenerací brownfieldů. 1. vyd. Praha: Institut pro strukturální politiku. ISBN 978-80-86684-56-7. JÁČ, I., 2006. Metodika pro revitalizaci brownfields. Vyd. 1. Liberec: VÚTS Liberec. ISBN 80239-7639-7. JACKSON, J.B a kol., 2004. Brownfields snadno a lehce. Praha: Institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s., *vid. 8. 9. 2015+. Dostupné z: http://rrajm.data.quonia.cz/brownfieldy/publikace/Brownfields1.pdf JACKSON, J.B a kol., 2006. Brownfields Příručka Lifelong Educational Project BROWNTRANS *online+. 2006 *vid. 1. 4. 2016+. Dostupné z: http://fast10.vsb.cz/lepob/index2/handbook_cz_screen.pdf JACKSON, J.B a kol., 2011. Příručka pro vlastníky brownfieldů. IURS *vid. 1. 4. 2016+. Dostupné z: http://www.iurs.cz/www/files/upload/file/Pro%20vlastn%C3%ADky%20brownfield%C5%AF. pdf KADEŘÁBKOVÁ, B., PIECHA, M., 2009. Brownfields: jak vznikají a co s nimi. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck. ISBN 978-80-7400-123-9. KRAMÁŘOVÁ, Z., 2011. Sportovní brownfieldy v ČR Masarykův stadion na Strahově. In: Construction on brownfields: Výstavba na brownfields. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické, 2011, 186 s. ISBN 978-80-01-04732-3. Liberec: Geografické údaje [online]. [vid. 22. 3. 2016+. Dostupné z: http://www.liberec.cz/cz/mesto-samosprava/profil-statut-mesta/geograficke-udaje/

59

MANSFELDOVÁ, A., 2011. Výsledky výzkumu WP1 „Výstavba na Brownfields“ a jejich aplikace ve výuce stavebních inženýrů. In: Construction on brownfields: Výstavba na brownfields. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické, 2011, 186 s. ISBN 978-80-0104732-3. Příklady regenerace brownfields - Důl František. Obec Horní Suchá *online+. *vid. 10. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.hornisucha.cz/priklady-regenerace-brownfields-dul-frantisek Případové studie regenerace brownfieldů 2008 *online+. 2008 *vid. 15. 4. 2016+. Dostupné z: http://docplayer.cz/2946659-Brownfieldu-regionalni-rozvojova-agentura-jizni-moravy.html PŠENIČKA, M., 2011. Analýza úspěšnosti projektů na regeneraci brownfields v Libereckém kraji. Liberec: Agentura regionálního rozvoje, spol. s.r.o. STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC, 2014. Aktualizace strategie rozvoje statutárního města Liberec 2014–2020. [online]. [vid. 22. 3. 2016]. Dostupné z: http://liberec.cz/files/dokumenty/odbory/odbor-strategickeho-rozvojedotaci/aktualizacestrategie-rozvoje-statutarniho-mesta-liberec-2014-2020.pdf SÝKOROVÁ, I. 2007: Pražské brownfields: příležitost i hrozba pro rozvoj metropole. Geografie - Sborník České geografické společnosti, 112, 3, s. 250–265. Tovární areál - Kateřinská 4, Liberec. Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů [online]. [vid. 26. 2. 2106+. Dostupné z: http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page3393 What is the difference between a green field and a brown field investment?: Investopedia *online+. *vid. 15. 3. 2016+. Dostupné z: http://www.investopedia.com/ask/answers/043015/what-difference-between-green-fieldand-brown-field-investment.asp Základní údaje. Euroregion Nisa *online+. [vid. 22. 3. 2016+. Dostupné z: http://www.ern.cz/index.php?D=245

60

Seznam příloh Příloha 1: Návrh na revitalizaci areálu bývalých tiskáren v Liberci 2016 Příloha 2: Lokalizace brownfields v Liberci 2016

61

NÁVRH NA REVITALIZACI AREÁLU BÝVALÝCH TISKÁREN V LIBERCI 2016 S

[

,)$ !
,!6' / =(
+,*
- !)$ *,2 *" .*07
2 ' !)8

,!&*)- .,/ &!
- .60% 8 8 #
*% !&.=









!).,/ (
-' / >!
&06,)
,!- ./ ,!
" $ .)!-  

 
& (

; 4
0 $ !,!


*/ >$ .9
- *" .1 ,!
,$ -
  */ <  )$ *09
- 2- .7(



- .
*,.#  ,*% 
: 5
.- .,6' )8
(+
 *)' $ )! 
 0$


  
*- ./ +)7
3
#..+   1 (-  / 3& 3 1 (-  - +

! ) 
#!(

 $
'
 #


  b

9HN06

S

[

3< , => , @,

b

b

3< , => , @,









!

!

!



!

b

J 0=6F H;,







!

!





!



!



!

!

!



!

< B. 37: => 9H
=4794. 0



!



=4794. 0
 
> MH/ B





!

!

-< : A91407/ =

=4794. 0
   
> M H/ B 900@4/ : @, 9F
=4794. 0



!



P070C94. 0

b





68

@: / 9H
> :6

, - 7: 90.

4=: ?

b



 D

: - 0.

b

%?< 9: @

70=B

%?< 9: @ 
"< , 3,















@,
#L  $E 4- 0< 0.


  ": ?P4> I
=: 1> A, < 0
< . 4=


)/< : 50
/,> 
#%
"#
< . J #



@0< 



 / 424> F79H
/,> ,
$#
=3, ;01470 





 
: => ?;9G
C
3> > ;=   AAA ,< ./ , > , . C ;< : / ?6> B 20: 2< , 14. 6,  /,> , ,< ..< 

 '< => @,
-< : A91407/ =
209> ?< ,
< 024: 9F79H3:
< : C@: 50
@
4- 0< . 4
* / 424> F79H
/,> ,
$"+ !- < FC06
K

&%!#
&' 
!/ - : <
< 024: 9F79H3:
< : C@: 50
,
0@< : ;=6I . 3
;< : 506> O
* : 97490+ 
* . 4> 


 

 + 
: => ?;9G
C
3> > ;   < 024: 9, 794 < : C@: 5 6< , 5 7- .  . C 20> 470 . , =0 =3: A 4/  

!=> ,> 9H
1: > : 2< , 140
, ?> :< 
/ ?- 09