Volnočasová infrastruktura v okrese Třebíč

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Volnočasová infrastruktura v okrese Třebíč Bakalářská práce

Vedoucí práce: prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc.

Brno 2012

Lucie Křivánková

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce prof. RNDr. Arnoštu Wahlovi, Csc. za cenné rady a čas, který mi věnoval v průběhu jejího zpracování a dále také všem, kteří mi poskytli důležité informace nezbytné pro napsání této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Volnočasová infrastruktura v okrese Třebíč“ vypracovala samostatně pod vedením prof. RNDr. Arnošta Wahly, Csc., s použitím pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 2. ledna 2012

__________________

Abstract Křivánková, L., Infrastrucure of leisure time actvities in district Trebic. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2012. The work deals with leisure infrastructure in the district Trebic, particularly in individual cities. The theoretical part focuses on the professional literature in the field of leisure and tourism, as well as in basic business management and marketing. In the practical part are characterized area and individual cities. For each of them created a tabularlist of leisure facilities with important information and follows their evaluation. For a more thorough analysis of the two objects are selected for leisure, which can be considered one of the most important district in Trebic. Keywords Leisure time infrastructure, leisure time objects, district Trebic, economy, websites, price

Abstrakt Křivánková, L. Volnočasová infrastruktura v okrese Třebíč. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Práce se zabývá volnočasovou infrastrukturou v okrese Třebíč, konkrétně v jednotlivých městech. Teoretická část se zaměřuje na odbornou literaturu v oblasti volného času a cestovního ruchu a dále v oblasti základní podnikové ekonomiky a marketingu. V praktické části je zcharakterizována oblast a jednotlivá města. Pro každé z nich je vytvořen tabelární přehled volnočasových objektů s důležitými informacemi a následuje jejich zhodnocení. Pro důkladnější rozbor jsou vybrány dva objekty pro volný čas, které lze považovat za jedny z nejdůležitějších v okrese Třebíč. Klíčová slova Volnočasová infrastruktura, volnočasové objekty, okres Třebíč, ekonomika, webové stránky, cena

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

13

2

Cíl práce a metodika

14

3

Literární přehled

16

3.1

Volný čas ..................................................................................................16

3.2

Rozdělení volnočasových aktivit.............................................................. 17

3.2.1 3.3

4

5

Indoorové a outdoorové aktvity....................................................... 17

Složky a objekty volnočasové infrastruktury...........................................18

3.3.1

Sportovní infrastruktura..................................................................18

3.3.2

Rekreační infrastruktura .................................................................21

3.3.3

Zábavní infrastruktura.................................................................... 22

3.4

Ekonomie neřesti.................................................................................... 23

3.5

Vztah mezi volnočasovou infrastrukturou a cestovním ruchem ........... 23

3.6

Zdroje financí pro volnočasovou infrastrukturu.................................... 24

3.7

Ekonomická část ..................................................................................... 24

Charakteristika okresu Třebíč

26

4.1

Geografie ................................................................................................. 26

4.2

Obyvatelstvo............................................................................................ 27

4.3

Dopravní dostupnost .............................................................................. 27

4.4

Města....................................................................................................... 27

Volnočasová infrastruktura v okrese Třebíč

31

5.1

Volnočasová infrastruktura v Třebíči ..................................................... 32

5.2

Volnočasová infrastruktura v Náměšti nad Oslavou...............................37

5.3

Volnočasová infrastruktura v Jemnici ................................................... 39

5.4

Volnočasová infrastruktura v Moravských Budějovicích........................41

5.5

Volnočasová infrastruktura v Hrotovicích ............................................. 43

5.6

Volnočasová infrastruktura v Jaroměřicích nad Rokytnou ................... 44

5.7

Celkové zhodnocení webových prezentací objektů ................................ 45

Obsah

6

10

Letní koupaliště a zimní stadion v Moravských Budějovicích 6.1

46

Letní koupaliště ...................................................................................... 46

6.1.1

Technické údaje .............................................................................. 46

6.1.2

Služby.............................................................................................. 46

6.1.3

Provozní doba ..................................................................................47

6.1.4

Vstupné ............................................................................................47

6.1.5

Návštěvnost..................................................................................... 48

6.2

Zimní stadion.......................................................................................... 48

6.2.1

Technické údaje .............................................................................. 49

6.2.2

Služby.............................................................................................. 49

6.2.3

Otevírací doba................................................................................. 49

6.2.4

Rezervace ledu ................................................................................ 49

6.2.5

Vstupné ........................................................................................... 49

6.2.6

Využití stadionu .............................................................................. 50

6.3

Financování příspěvkové organizace ZIKOS ......................................... 50

7

Závěr

53

8

Použité zdroje

54

Seznam tabulek

11

Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6

Poloha okresu Třebíč ...................................................................................26 Města okresu................................................................................................28 Webové stránky volnočasových objektů v okrese Třebíč..............................45 Vývoj návštěvnosti koupaliště......................................................................48 Počet prodaných hodin ledu .........................................................................50 Srovnání nákladů a výnosů společnosti ZIKOS ............................................51

Seznam tabulek

12

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10

Přehled volnočasových objektů v Třebíči .....................................................32 Přehled volnočasových objektů v Náměšti nad Oslavou ...............................37 Přehled volnočasových objektů v Jemnici ....................................................39 Přehled volnočasových objektů v Moravských Budějovicích........................41 Přehled volnočasových objektů v Hrotovicích..............................................43 Přehled volnočasových objektů v Jaroměřicích nad Rokytnou......................44 Vstupné na koupaliště ..................................................................................47 Návštěvnost .................................................................................................48 Náklady a výnosy společnosti ZIKOS ..........................................................51 Příspěvky na provoz od města ..................................................................52

Úvod

13

1 Úvod Volný čas. Sousloví, které je diskutované po celá staletí. V průběhu let však postupně měnilo svůj význam. Již ve starověkém Řecku začala vznikat věda týkající se právě volného času a rekreace. Aristoteles, přední řecký filozof, považoval volný čas za dobu, určenou k četbě veršů, poslechu hudby, rozjímání a setkávání se s přáteli. Nemělo se jednat o lenošení a nudu, ale o rozvoj osobnosti a talentu, o intelektuální činnost. Manuální práce byla tehdy až na druhém místě. Odlišné pojetí volného času přinesl středověk. Lidé byli vychováváni především církví a věnovali se hlavně práci a modlitbám. Volný čas byl díky asketickému způsobu života odsunut do pozadí. Důležitým mezníkem bylo 19. a 20. století, kdy svět procházel technickou revolucí. Právě vědeckotechnický pokrok způsobil, že se ve vyspělých zemích zkrátila pracovní doba a volný čas v této době tak velmi nabývá na významu. V současnosti je volný čas jedním z nejvýznamnějších společenských fenoménů. Tvoří životní styl lidí. Podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) dokonce patří mezi 24 indikátorů, podle kterých se určuje vyspělost dané země. Způsobů, jakými v dnešní době tráví lidé svůj čas volna, existuje nepřeberné množství. Na své si přijdou jak sportovní nadšenci, tak lidé, kteří ve svém volném čase chtějí především relaxovat a odpočinout si a zkrátka nepřijdou ani příznivci živé či reprodukované hudby nebo ti, kteří chtějí pouze posedět s přáteli. Význam, jakého volný čas dosáhl je zcela oprávněný, neboť se jedná o běžnou a velmi důležitou součást života každého člověka. Za co jiného, samozřejmě kromě základních životních potřeb, by člověk utratil své vydělané peníze, než za své koníčky a záliby, které vykonává právě ve volném čase? Pokud pomineme situace, kdy člověk tráví svoje volno např. prací na zahrádce, dostáváme se na druhou stranu, tedy k těm, kteří volnočasové služby nabízejí. Jedná se o podnikatele, kteří provozují svůj podnik za účelem dosažení zisku. Majitelem či provozovatelem takového objektu však může být také obec či město. V tomto případě obvykle není prioritou zisk, ale uspokojení potřeb obyvatel města a okolí či turistů a jiných návštěvníků. Náklady na provoz jsou často o mnoho vyšší než příjmy, či dokonce příjmy nejsou žádné, neboť se například jedná o objekt s volným přístupem. Tyto objekty jsou proto pro podnikatele velmi neatraktivní a jejich provoz tedy financuje z velké části právě město. Ať se jedná o objekt města či soukromý podnik, je důležitá jeho návštěvnost. Pokud by o dané služby nebyl zájem, nemělo by cenu takový objekt dále provozovat. Zejména soukromé podniky tak musí dbát na kvalitu, rozsah, cenu a propagaci nabízených služeb, aby zákazníci byli spokojení a rádi se vraceli. Právě tito zákazníci znamenají pro podnik příliv financí, což činí spokojenými také podnikatele.


14

2 Cíl práce a metodika Hlavním cílem této práce je zhodnotit volnočasovou infrastrukturu ve městech okresu Třebíč, její pestrost a případné nedostatky jednotlivých podniků. Jelikož je volnočasová infrastruktura velice širokým pojmem, nebudu se zde zabývat všemi, ale pouze vybranými objekty, z jednotlivých oblastí volnočasové infrastruktury. Dílčím cílem je vytvořit přehled volnočasových objektů pro každé z měst a také důkladnější rozbor dvou vybraných objektů, reprezentujících celou oblast. K dosažení daného cíle jsem zvolila následující metodiku. Nejprve se seznámím s problematikou volnočasové infrastruktury pomocí literárních i webových zdrojů. Objasním pojmy důležité pro tuto oblast, vysvětlím některé souvislosti především v návaznosti na cestovní ruch a provedu rozdělení a charakteristiku volnočasových objektů. Jelikož některé budu hodnotit také z ekonomického hlediska, vymezím také důležité pojmy z této oblasti, kam patří náklady, výnosy, právní formy podnikání apod. Toto bude náplní teoretické části práce. Praktická část spočívá ve třech oddílech. Nejprve stručně zcharakterizuji vybranou destinaci, tedy okres Třebíč, především z geografického a demografického hlediska a dopravní dostupnosti. Dále se zaměřím na konkrétní sídla, která budou předmětem zkoumání. Bude se jednat o obce se statutem města, kterých je zde celkem šest. Druhá část spočívá ve vytvoření tabelárního přehledu volnočasových objektů pro každé z měst. Vzhledem k množství volnočasových objektů se budu zabývat pouze vybranými druhy, převážně z infrastruktury sportovní. Jelikož se však jednotlivé složky volnočasové infrastruktury často vzájemně překrývají, narazím kromě čistě sportovních objektů i na objekty z infrastruktury rekreační a zábavní. Typicky zábavní, či kulturní objekty, jako je kino, hudební klub, apod. však nebudou předmětem zkoumání. Nutno říci, že předmětem mého zájmu budou pouze objekty s danou otvírací dobou, určeným vstupným a přístupné neomezeně veřejnosti. Nebudu se tedy zabývat sportovními kluby a sdruženími ani veřejnými sportovišti, kde se nevybírá vstupné. Vynechám také aktivity, které se například konají jednou týdně v pronajatých prostorech místní tělocvičny a činnosti podobného typu. Tabulka bude obsahovat informace o tom, kdo daný volnočasový objekt provozuje, jaká je jeho právní forma, na jaké adrese se nachází a také, zda má v provozu vlastní aktuální webové stránky, jelikož právě internet je v současné době nejpohodlnějším a tedy velmi hojně využívaným přístupem k informacím. Na základě vytvořené tabulky pak zhodnotím nabídku volnočasových aktivit ve městě, jejich služeb a pestrost a případně navrhnu možná zlepšení. K získávání informací o jednotlivých objektech mi budou sloužit jednak webové stránky daných zařízení, dále obchodní či živnostenský rejstřík, případně budu zjišťovat informace z webových stránek sdružujících firmy z různých odvětví. Jelikož je


15

mi tento okres velice blízký, budu v neposlední řadě čerpat také ze svých znalostí a zkušeností. V poslední části zvolím pro důkladnější rozbor dva volnočasové objekty, které lze považovat za jedny z významnějších v okrese. Bude se jednat o letní koupaliště a zimní stadion v Moravských Budějovicích, které provozuje příspěvková organizace ZIKOS. Zcharakterizuji je a zhodnotím jejich fungování především z ekonomického hlediska. Dále se zaměřím na to, jaké je jejich využití, jejich technické, ekonomické a provozní parametry. Z poskytnutých informací pak zpracuji grafy a přehledy vývoje výnosů a nákladů, návštěvnosti, tržeb, způsob jejich financování apod. Informace o těchto objektech získám z webových stránek, přímo od provozovatele a případně z obchodního rejstříku, či v tomto případně ze zveřejněných rozpočtů města Moravské Budějovice na webových stránkách.


16

3 Literární přehled 3.1 Volný čas Volný čas Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu je volný čas definován jako „čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému.“ Často se vyznačuje svobodnou volbou, očekáváním příjemných prožitků atd. (Zelenka, Pásková, 2002) Podle Collina (1994) je volný čas dobou, kdy si můžeme dělat, co chceme. Stejný autor vysvětluje také pohled z druhé strany, tedy od poskytovatelů služeb a provozovatelů objektů pro volný čas. Jedná se dle něj o „firmy poskytující zboží a služby využívané lidmi během jejich volného času“. (Horner, Swarbrooke, 2002) Jiná definice vysvětluje volný čas jako „zbytkový čas, který zbývá po splnění všech povinností – pracovních, studijních, rodinných i po uspokojení všech fyziologických potřeb. (Spousta, 1996) Uvedené definice jsou velmi obecné. Může se pod nimi skrývat nepřeberné množství nejrůznějších aktivit a organizací, které zdánlivě nemusí mít ani nic společného. Jinými slovy, každý využívá svůj volný čas podle svých zájmů – někdo hraním společenských her nebo sběratelstvím, jiný horolezectvím, pro někoho jsou zase zajímavé hazardní hry a pro jiného návštěvy kostela. (Horner, Swarbooke, 2003) Volnočasové aktivity Jak již bylo řečeno, každý tráví volný čas po svém. Činnosti, které člověk vykonává ve svém volném čase nazýváme volnočasovými aktivitami. S nimi úzce souvisí pojem „rekreace“, kterou vysvětluje Výkladový slovník cestovního ruchu ve dvou pojetích. V užším smyslu se jedná o „souhrn odpočinkových činností, provozovaných ve volném čase (o dovolené), zpravidla však nedaleko bydliště“. V širším pojetí je rekreace definována jako „využití volného času, jehož součástí může být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika“. Účelem rekreace je v každém případě odpočinek a načerpání nových sil. (Zelenka, Pásková, 2002) Volnočasové objekty a volnočasová infrastruktura Obecně lze volnočasové objekty vysvětlit jako objekty, které slouží pro uspokojení požadavků lidí, kteří zde chtějí nějakým způsobem strávit svůj volný čas. Můžeme rozlišovat různorodé volnočasové objekty, které společně tvoří volnočasovou infrastrukturu v dané oblasti a zajišťují tak vyžití občanů ve volném čase. Podle Páskové a Zelenky (2002) je alternativním pojmenováním pro volnočasovou infrastrukturu „rekreační infrastruktura“, neboli „vybavenost


17

sídla pro volnočasové aktivity místních obyvatel i návštěvníků“. Může se jednat o vybavenost sportovní, kulturní, zábavní nebo vzdělávací.

3.2 Rozdělení volnočasových aktivit Podle Zelenky a Páskové (2002) můžeme rozčlenit volnočasové aktivity do následujících kategorií:  indoorové a outdoorové  letní a zimní  individuální a hromadné  v obvyklém prostředí a mimo obvyklé prostředí  jednorázové a pravidelné  aktivní a pasivní (podle množství fyzické nebo psychické aktivity)  organizované a neorganizované  přírodní a v antropogenním prostředí Jednotlivé kategorie se vzájemně překrývají. Každou činnost vykonávanou ve volném čase můžeme zařadit do jedné ze dvou skupin, případně i do obou. Jako příklad mohu uvést plavání v krytém bazénu. Podle výše uvedeného rozdělení se jedná a činnost převážně zimní, krytý bazén se však může využívat v i v létě, i když v tomto období není jeho návštěvnost tak hojná. Pokud není člověk členem nějakého plaveckého oddílu, jedná se o činnost neorganizovanou. Podle toho, zda člověk jde plavat sám, či se skupinou lidí, rozlišujeme individuální a skupinovou činnost. Logické je i rozdělení, jestli chodí plavat pravidelně nebo pouze občas. Bazén je poměrně častým objektem, proto ho můžeme považovat za „obvyklé prostředí“. Při rozlišování mezi aktivní a pasivní činností zde jednoznačně převládá aktivní, vzhledem k tomu, že na plavecký bazén chodí většina lidí „aktivně“ plavat. Jelikož je bazén vybudován lidmi, není pochopitelně součástí přírody, a proto ho zařazujeme mezi aktivity vykonávané v antropogenním prostředí. Za nejužívanější rozdělení lze z těchto možností považovat rozlišení indoorových a outdoorových aktivit. 3.2.1

Indoorové a outdoorové aktvity

Ve výkladovém slovníku cestovního ruchu a také podle Galvasové (2008) jsou indoorové aktivity činnostmi konanými uvnitř krytých prostranství. Může se jednat o tělocvičny, speciální sportovní haly na squash, stolní tenis, spinning a ostatní sporty, fitness a wellness centra, kryté bazény, koncertní sály, divadla a spoustu dalších. Ještě větší vyžití nabízejí outdoorové aktivity, tedy ty, které se uskutečňují mimo kryté prostory. Jedná se o segment, který se v současné době stále více rozvíjí, neboť se lidé snaží přesouvat z krytých hal do přírody. Do této kategorie


18

můžeme zařadit klasická venkovní koupaliště, všechny sporty provozované venku, lanová centra, bobové dráhy apod. Outdoorové projekty, do kterých se pouští soukromé firmy i obce, bývají v poslední době podporovány také ze strany EU, která se na nich finančně spolupodílí ve formě dotací. Příkladem může být letní bobová dráha v Jeseníkách nebo dráha pro motokáry v Bouzově na Olomoucku. (Galvasová, 2008)

3.3 Složky a objekty volnočasové infrastruktury V průběhu času vznikaly a stále vznikají nové a nové volnočasové aktivity a tedy se objevují stále noví poskytovatelé těchto služeb, kteří se snaží reagovat na poptávku zákazníků a nejrůznější trendy. Je zřejmé, že v posledních zhruba 25 letech došlo k velkým změnám a vysokému nárůstu v oblasti volnočasové infrastruktury. Důležitým mezníkem je zde pochopitelně rok 1989. V první řadě se tyto změny týkají sportovních a rekreačních zařízení a dále také objektů z oblasti zábavní infrastruktury, kam patří herny, zábavní parky atd. (Wahla, 2010) Nutno říci, že jednotlivé složky se často prolínají, což se týká zejména sportovní a rekreační infrastruktury. Teorii zábavní infrastruktury uvedu pouze v teoretické části a dále již nebude předmětem zkoumání. 3.3.1

Sportovní infrastruktura

Největší část volnočasové infrastruktury tvoří infrastruktura sportovní. Jelikož se tato oblast týká obrovského množství aktivit a objektů, zaměřím se v této kapitole pouze na ty, které se týkají praktické části práce. Fitness „Jedná se o cvičení ve fitness centrech, jehož náplní je cvičení s volnými činkami a cvičení na trenažerech, doplněné o aktivity aerobního charakteru na speciálních trenažerech.“ Kromě samotného cvičení se často jedná o celkový zdravý životní styl, kam spadá dietní režim, užívání doplňků stravy apod. Existují 4 základní motivy fitness:  Estetický – změna tělesné hmotnosti, vytvarování postavy  Zdravotní – prevence obezity a dalších civilizačních chorob, zvýšení odolnosti  Sociální – kontakt s ostatními lidmi se stejnými zájmy, výkonové srovnávání  Prožitkový – odreagování se od běžných povinností, relaxace, apod. (Stackeová, 2004) Bowling, kuželky Hlavním cílem obou her je srazit koulí co nejvíce kuželek. Obě hry jsou si velice podobné, nicméně existuje několik rozdílů:


19

Bowling  10 kuželek postavených do trojúhelníku proti hráči  Různě těžké koule se stejným průměrem a třemi otvory na prsty  Hráč může hrát svojí koulí  Možnost házet koule až několik metrů za koncovou rozběhovou čáru díky pevnému povrchu dráhy  Hráč musí hrát ve speciální obuvi určené pro bowling Kuželky  9 kuželek postavených do kosočtverce  Koule nemají otvory a všechny jsou stejně těžké  Koule se musí již od koncové rozběhové čáry valit  Je nutné používat výhradně koule z kuželny (nikoliv vlastní)  Není potřeba speciální obuv (S-centrum, 2012) V současné době jsou rozšířena spíše bowling centra než kuželny. V obou případech se jedná o populární zábavu, pro mnohé o sport, což dokládá existence České bowlingové asociace. Zařízení pro bowling nebo kuželky je obvykle součástí restaurace či baru a nabízí tak možnost strávit hru posezením s přáteli. Koupaliště Podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, můžeme rozlišit dva druhy koupališť. Jedná se o přírodní koupaliště a umělá koupaliště. Přírodní koupaliště je definováno jako:  stavba nebo nádrž ke koupání, v níž je voda obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné vody nebo chemicky neupravované podzemní nebo povrchové vody,  stavba povolená k účelu koupání vybavená systémem přírodního čištění vody ke koupání,  povrchová voda, ve které nabízí službu koupání provozovatel. Umělým koupalištěm se rozumí plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště, ochlazovací bazén sauny. (Tbzinfo, 2012) Krytý bazén Krytý bazén do kategorie umělých koupališť. Jedná se o klasický indoorový objekt. Díky své nezávislosti na počasí může být teoreticky otevřen celoročně. Budova vybavená bazénem nabízí především sportovní vyžití v podobě kondičního plavání. Obvykle se zde nachází kromě velkého plaveckého bazénu


20

také menší bazén pro děti. Kromě klasického plavání pro veřejnost se mohou konat např. pravidelné hodiny aquaerobiku, či může být poskytována výuka plavání nejčastěji pro mladší žáky základních škol. Bazén bývá také využíván místními plaveckými spolky a sdruženími. Často jsou nabízeny vedlejší služby jako je sauna, solárium apod. Zimní stadion Sezónní objekt, který slouží k provozování sportů na ledě, kterými jsou nejčastěji hokej či veřejné bruslení. Mimo sezónu lze upravit ledovou plochu a stadion tak může být využíván pro konání různých kulturních akcí, především koncertů. Pro ty je areál ideálním místem, neboť kromě toho, že stadion obvykle nabízí dostatečnou kapacitu, nachází se zde také hlediště. Tenisové kurty Tenis je míčová hra určená pro 2 (dvouhra) nebo 4 hráče (čtyřhra). Hřiště na tenis, neboli tenisový kurt, se dnes nachází ve většině i malých měst. Může se jednat o outdoorovou i indoorovou sportovní aktivitu. Méně častější jsou kryté haly na tenis. Povrch kurtu může být travnatý, asfaltový nebo antukový, který je typický pro Českou republiku. (Naše info, 2012) Squash Velmi oblíbeným sportem se v poslední době stal squash. Hra je určena pro dva hráče, kteří pomocí rakety odrážejí míček od stěn squashové haly a snaží se tak protihráči znemožnit zahrát míček povoleným způsobem. Hranice, kam může být míček odehrán, jsou vyznačeny na stěnách haly. Po odrazu od stěny musí druhý hráč odrazit míček do vymezených hranic dříve než dvakrát dopadne na zem. (Squash-centra, 2007) Spinning Podle serveru spinning.ecviky.cz se jedná o druh sportu, kdy člověk ve skupině dalších lidí a pod vedením instruktora, šlape na kole (spinneru) v rytmu hudby. Anglický název indoor cycling napovídá, že tato aktivita probíhá výhradně „pod střechou“. Existují buď přímo centra zaměřená pouze na provoz spinningu nebo fitness centra, která vedle běžného provozu nabízejí také právě spinning. Nevýhodou oproti běžnému individuálnímu posilování ve fitness centru je to, že rozpis hodin je vzhledem ke kolektivitě dán, takže se člověk musí přizpůsobit. Lanová centra, lanové parky Podle serveru lanovacentra.estranky.cz se jedná o areály, které se specializují na lanové aktivity, hlavně na lanové překážky. Organizace Adventure Activities Industry Advisory Committee definuje lanové centrum jako „Konstruované zařízení skládající se z jednoho nebo více systémů aktivit, podpěrných systémů, případně i jistícího systému.“ Vždy je nutný dozor instruktora. Rozdíl mezi lanovým parkem a centrem je v tom, že park využívá k umístění překážek


21

stromů, naproti tomu překážky lanového centra jsou umístěny na uměle vytvořených kůlech. Lezecké stěny Lezecká stěna slouží ke sportovnímu lezení, které se vyvinulo z původního klasického horolezectví, tedy pohybu v horách. Mnozí považují lezení na umělé stěně za trénink na skutečnou skálu. Existují jak venkovní, tak i kryté lezecké stěny. Jsou vybaveny fixními úchyty, které jsou rozmístěny podle náročnosti stěny. 3.3.2

Rekreační infrastruktura

Se sportovní infrastrukturou úzce souvisí infrastruktura rekreační, neboť i sport může být považován za rekreaci. O to víc, pokud se nejedná o výkonnostní, ale pouze „rekreační“ sportování. Proto jsou také často obě části spojovány v jednu sportovně-rekreační infrastrukturu. V podstatě jsou tedy jedinou složkou rekreační infrastruktury, která není vyloženě sportem, wellness centra. Wellness centra Pojem „wellness“ je dnes často používaným výrazem, neboť v dnešní uspěchané době se klade stále větší důraz na odpočinek a obnovu sil. Pokud užijeme definice podle Poděbradského (2008), jedná se o zdravý životní styl, jinými slovy o kulturu těla, duše i mysli. Hlavním cílem je, aby byla dosaženo komplexně kvalitního života, tedy po stránce nejen fyzické, ale i psychické. Wellness v sobě zahrnuje celou řadu činností. Kromě zdravé výživy sem patří sportovní a relaxační aktivity, které lidé vykonávají v různých specializovaných zařízeních. Služby wellness mohou být poskytovány v rámci:  Wellness centra – samostatná studia nebo komplexní centra s dalšími prostory pro sportovní vyžití (hala na aerobic, spinning, jógu, squash, bazén aj.)  Služeb hotelu  Pobytu v lázních – nabídka služeb wellnes je poskytována v rámci produktových balíčků Již od nepaměti se lidé snažili všemožně starat o své zdraví a duševní i fyzickou pohodu. Přímo s pojmem wellness se však se setkáváme v knize „High Level Wellness“ od amerického lékaře Dunna až v 60. letech 20. století. K značnému rozmachu wellness center a hotelů došlo v 80. letech zejména v Německu a poději v dalších západních státech Evropy. Do České republiky dorazila filozofie wellness později. Změny ve strategii poskytování služeb hotelů, relaxačních a fitness center začaly až v 90. letech 20. století, což bylo způsobeno hlavně izolací našeho státu od západu. Teprve o deset let později dochází k aktivnímu propagování zdravého životního stylu a tedy podpoře wellness. K jeho dynamickému rozvoji dochází až v posledních


22

letech. Vzhledem k tomu, že tento způsob života se těší stále větší popularitě, představuje také velice zajímavý obor pro podnikatelskou činnost. V této oblasti však panuje tvrdá konkurence, proto musí poskytovatelé služeb dbát na vysokou kvalitu a úroveň. Pro podporu a rozvoj wellness vznikla v roce 2007 ČAW (Česká asociace wellness). Jedná se o státem registrovanou, nepolitickou a nezávislou organizaci. Mezi hlavní cíle ČAW patří to, aby se slovo wellness užívalo opravdu pouze tam, kde vykonávané činnosti naplňují i význam tohoto slova. Dalším cílem je vytvoření jednotné certifikace subjektů wellness. 3.3.3

Zábavní infrastruktura

Zábavní parky Důležitou složkou volnočasové infrastruktury jsou zábavní parky, nicméně v České republice v porovnání s jinými evropskými státy nemá tento druh zábavy vybudovanou tradici. S výjimkou Matějské poutě v Praze se v ČR nenachází žádný zábavní park, který by se mohl alespoň přiblížit např. německému Legolandu nebo Disneylandu v Paříži. Otázkou však zůstává, zda by se vůbec v našem státě podnik tohoto typu uchytil. (Galvasová, 2008) Herní prostory Velmi diskutovaným problémem dnešní doby jsou mimo jiné také různé „herní prostory“. Tato zařízení obvykle nespadají mezi místa, kde se dá kvalitně strávit volného času a obecně je vnímáme vesměs spíše negativně. Kvůli rozvoji hazardu jsou tyto objekty značně regulovány zákonem. Provozovatel musí stanovit osobu, která bude zodpovědná za zákaz hry pro osoby mladší 18 let. Objekty lze rozdělit následovně:  Herní střediska - hra provozovaná prostřednictvím technického herního zařízení obsluhovaného přímo účastníkem hry, Bingo, turnaje malého rozsahu  Herny – všechny sázkové hry kromě kasinových  Kasina – všechny sázkové hry  Sběrná a prodejná herní místa - peněžitá nebo věcná loterie, číselná loterie, okamžitá loterie, kursová sázka, totalizátorová hra (Novela zákona o provozování sázkových her, 2011) Kina Kino se dnes obvykle nachází v každém i menším městě, o velkých městech ani nemluvě, nicméně v současné době je o jeho provoz v klasické podobě stále menší zájem. Naopak roste obliba velkého hitu v této oblasti, kterým je 3D promítání. Stále více filmů je vytvořeno touto technologií, což láká do kina mnohem více diváků, než na klasický dvojrozměrný film. Tato kina se však nalézají prozatím pouze ve větších městech. V České republice jich bylo


23

v červenci roku 2010 podle Unie českých distributorů 26. Postupně se jejich počet rozšiřuje. (3D kina, 2010) Kromě rozlišení na „klasická“ a 3D kina, můžeme vymezit další dělení, kterým je letní kino a kino „celoroční“. Pojmem letní kino nazýváme specializované kino, které se nenachází v zastřešeném prostoru. Vzhledem ke skutečnosti, že se tento prostor nedá vytápět a nelze ovlivnit ani denní světlo, probíhá jeho provoz pouze v letním období a ve večerních hodinách. Disko kluby Jedná se o noční podniky, kde hraje moderní reprodukovaná hudba. Pobyt zde bývá spjat s konzumací alkoholu. Vstup je obvykle od 15 nebo 18 let. Tento druh zábavy je oblíbený především u mládeže. Některé podniky se však zaměřují na starší osoby pořádáním oldies diskoték. Hudební kluby Rozdíl mezi disko klubem a hudebním klubem je v tom, že v hudebním klubu hrává žívá hudba. Může se jednat o pravidelně se opakující koncerty jedné kapely, či nepravidelné koncerty různých interpretů.

3.4 Ekonomie neřesti Ekonomie neřesti by mohla být samostatnou kapitolou. Typologicky však spadá do zábavní infrastruktury. Kromě výše zmíněných heren a klubů sem patří také podniky poskytující různé sexuální služby a další služby, které lze obecně nazvat „neřestmi“. Předmět s tímto názvem se vyučuje na VŠE v Praze a jeho garantem je Petr Bartoň. (VŠE, 2012)

3.5 Vztah mezi volnočasovou infrastrukturou a cestovním ruchem Pravděpodobně následkem postmodernismu dochází v poslední době stále více ke stírání rozdílů mezi cestovním ruchem a infrastrukturou pro volný čas, což zmiňuji především z toho důvodu, že tento jev ovlivňuje jak poptávku tak nabídku v těchto oblastech. (Horner, Swarbrooke, 2003) Podobně jiný pramen tvrdí, že volnočasová neboli rekreační infrastruktura je přímo součástí infrastruktury cestovního ruchu. Pokud tedy dochází k budování superstruktury CR, rozšiřuje se také rekreační infrastruktura a to především mimo sezónu, kdy ji využívají hlavně místní obyvatelé a lidé z blízkého okolí. (Pásková, Zelenka, 2002) Typickým příkladem, kdy se služby pro volný čas překrývají s cestovním ruchem, může být hotel, který už v současné době neplní pouze svoji primární funkci, tedy ubytování, ale poskytuje svým hostům také další služby, kterými může být např. plavecký bazén, sauna, nebo fitness centrum. Takto často vzniká


24

důležité volnočasové zázemí právě i pro rezidenty, tedy stálé obyvatele. (Wahla, 2010; Horner, Swarbrooke, 2003) Dalším příkladem pak mohou být zábavní parky, nabízející ubytování přímo v areálu. Návštěvníci tak mohou zde strávit více času a utratit tak více peněz. Stejně však mohou park navštívit na jedno odpoledne i místní obyvatelé. Podobně jako zábavní parky fungují často také rekreační komplexy, které nabízejí turistům kombinaci ubytování, stravování a relaxace v jednom areálu. Opět však nic nebrání lidem využít pouze relaxační složku. (Horner, Swarbrooke, 2003) Jak lze vidět, propojení sektorů volného času a cestovního ruchu nabývá stále více na významnosti a to především z toho důvodu, že se jedná o významný průmysl, který se rozvinul teprve nedávno a stále se rychle rozvíjí. Ačkoli ke stírání hranic mezi těmito dvěma sektory dochází v celé Evropě a v celém moderním světě, existují rozdíly mezi jednotlivými státy. (Horner, Swarbrooke, 2003)

3.6 Zdroje financí pro volnočasovou infrastrukturu Provozovateli objektů pro volnočasové aktivity jsou nejčastěji podnikatelé, obce nebo kraje. Důležitým zdrojem financí je EU, která ze svých fondů často poskytuje dotace, finanční příspěvky nebo výhodné půjčky pro malé začínající podniky, které by za normálních okolností měly problém úvěr získat. Pro současné programové období 2007 – 2013 má Česká republika ze strukturálních fondů EU k dispozici celkem 26,7 miliard eur. Tyto peníze se pak rozdělují mezi jednotlivá odvětví, jako je rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury, ochrana životního prostředí, rozvoj měst a obcí, kam patří právě také volnočasová infrastruktura, dále rozvoj cestovního ruchu, podpora podnikání atd. (Fondy evropské unie, 2012)

3.7 Ekonomická část Podnikání, podnik Podnikání je způsob uspokojování svých potřeb prostřednictvím uspokojování cizích potřeb. Spočívá ve využívání podnikatelských příležitostí, zavádění nových řešení a ochotě podstoupit podnikatelské riziko, které může přinést ekonomický úspěch či neúspěch. (Martinovičová, 2006) Podnikem se dle obchodního zákoníku rozumí „Soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. Podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.“ Podniky jednotlivce Nejčastější formou podniku jednotlivce je živnost. Jedná se pravidelnou výdělečnou činnost, provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní


25

odpovědnost a vlastní riziko za účelem dosažení zisku. (Synek, Kislingerová, 2010) Obchodní společnosti Do kategorie obchodních společností spadají osobní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost) a kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným a akciová společnost). (Martinovičová, 2006) Rozdíl mezi osobními a kapitálovými společnostmi spočívá v tom, že společníci, kteří vlastní osobní společnost, se osobně účastní podnikání, podobně jako u podniků jednotlivce. Naproti tomu společníci kapitálové společnosti se podnikání účastní kapitálově. (Synek, Kislingerová, 2010) Příspěvkové organizace Tyto formy podniků spadají do neziskových organizací. Nejčastěji provozují kulturní či sportovní zařízení, jako jsou knihovny, divadla, koupaliště apod. Příjmy jsou obvykle nižší než výdaje a rozdíl je pak financován příspěvkem od státu či obce. (Synek, Kislingerová, 2010) Náklady a výnosy Výnosy podniku zahrnují peněžní částky, získané z veškeré činnosti za dané účetní období. Není podstatné, zda v tomto období došlo k jejich inkasu, či nikoliv. Rozhodující složkou většiny podniků jsou tržby z prodeje výrobků služeb. (Synek, 2007) Náklady podniku rozumíme peněžní částky účelově vynaložené na získání výnosů. Rozdíl mezi výnosy a náklady je výsledek hospodaření. Pokud je rozdíl kladný, jedná se o zisk, v opačném případě o ztrátu. (Synek, 2007) Účetním výkazem, který zachycuje pohyb výnosů a nákladů je výkaz zisku a ztráty. (Růčková, 2010) Nabídka, poptávka, trh Nabídkou se rozumí množství zboží či služeb, které chce firma za určitou cenu prodat. Oproti tomu poptávka vyjadřuje množství zboží nebo služeb, které je kupující ochoten za danou cenu koupit. Prodej probíhá na trhu. Jedná se o místo v ekonomice, kde dochází ke střetu nabídky s poptávkou mezi ekonomickými subjekty, v našem případě firmou a domácností. (Macáková, 2007)


26

4 Charakteristika okresu Třebíč 4.1 Geografie Okres Třebíč je jedním ze 76 okresů v ČR a spolu s okresy Jihlava, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod spadá do kraje Vysočina, v rámci něhož se jedná o druhý největší okres s rozlohou 1463 km2. Jeho poloha je znázorněna na obrázku 1. Kraj. Okres Třebíč je nejjižnějším okresem kraje.

Obr. 1 Poloha okresu Třebíč Zdroj: ČSÚ, 2011a

Na většině území se rozkládá Českomoravská vrchovina. Nejvyšším místem je hora Mařenka se 711 m.n.m. Územím protéká řeka Jihlava, na které leží jihovýchodně od Třebíče známá vodní nádrž Dalešice. Mezi další významné řeky patří řeka Oslava, Želetavka, Rokytná nebo Jevišovka. Více jak čtvrtinu území okresu tvoří lesy. Na severu a severozápadě je podnebí vlhčí, naopak na východě a severovýchodě je tepleji. Průměrná teplota okresu se pohybuje mezi 7,2 – 7,9°C. (ČSÚ, 2011c)


27

4.2 Obyvatelstvo Druhé místo v kraji Vysočina zaujímá okres Třebíč nejen, co se týče rozlohy, ale také počtu obyvatel a zalidnění. Podle Českého statistické úřadu (2011b) zde žilo k 31.12.2010 113590 obyvatel. Zastoupení žen a mužů je poměrně vyrovnané. Hustota osídlení je 78 obyvatel na km2. Z celkového počtu obyvatel je v roce 2010 70,2 % ekonomicky aktivních. Dalších 14,4 % tvoří osoby ve věku 0-14 let. Zbytek tvoří senioři. Podobně, jako zbytek republiky, se i okres Třebíč potýká s problémem, kdy počet seniorů meziročně stoupá, zatímco ekonomicky aktivního obyvatelstva a dětí ubývá. Na tuto skutečnost ukazuje také fakt, že se každoročně zvyšuje průměrný věk obyvatel, který se od roku 2008 do roku 2010 zvýšil ze 40,1 na 40, 6 let. (ČSÚ, 2011b) Velkou potíží okresu je rovněž vysoká nezaměstnanost. Na konci roku 2010 zde dosáhla míra nezaměstnanosti hodnoty 13,84 %, což je nejvíce jednak v rámci kraje Vysočina a v celorepublikovém meziokresním srovnání se s touto hodnotou řadí na 68. místo ze 76 okresů (bez hlavního města Prahy). (ČSÚ, 2011b)

4.3 Dopravní dostupnost Dopravní síť v okrese Třebíč je poměrně neutěšená. Na většině území se nachází silnice III. třídy, které jsou často ve velmi špatném stavu. Okresem neprochází žádná dálnice. Okresní město tak nemá přímé napojení na dálnici a problémem je také spojení mezi Třebíčí a Jihlavou, jakožto krajským městem. Za významnější tahy lze považovat pouze dvě silnice I. třídy, a to mezi Znojmem, Moravskými Budějovicemi a Jihlavou a dále silnici spojující České Budějovice, Třebíč a Brno. (ČSÚ, 2011c) Co se týče železnice, jedinými funkčními trasami je trať mezi Okříškami a Znojmem (přes Moravské Budějovice) a trať Jihlava-Brno (přes Třebíč). Donedávna zde fungovaly také dva lokální spoje Studenec-Křižanov a JemniceMoravské Budějovice. Druhý v pořadí však byl nucen ukončit svůj provoz ke konci roku 2010. (ČSÚ, 2011c)

4.4 Města Na Třebíčsku se nachází celkem 167 obcí, z nichž 6 má statut města. Třebíč, Moravské Budějovice a Náměšť nad Oslavou jsou obce s rozšířenou působností. Jejich poloha je znázorněna na následující mapce.


Obr. 2

28

Města okresu

Třebíč Okresní město, Třebíč, se rozkládá se svou plochou 57,60 km2 na obou březích řeky Jihlavy v podhůří Českomoravské vrchoviny, s nadmořskou výškou 405 m.n.m. Podle údajů z 1.1.2011 zde žilo 37836 obyvatel. Město se skládá ze 17 městských částí a disponuje městskou hromadnou dopravou zajišťovanou devíti linkami autobusů. Důležité je jeho napojení na železnici. Nachází se na trati mezi Brnem a Jihlavou. V Třebíči se nachází celkem 8 základních škol, 9 škol středních a 1 soukromá vysoká škola. První písemné zprávy pocházejí z roku 1101, kdy zde byl založen benediktinský klášter. (RIS, 2011c) Významným mezníkem byl pro město rok 2003, kdy byla na seznam světového dědictví UNESCO zapsána Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť. Moravské Budějovice Druhým v pořadí, co se týče počtu obyvatel jsou Moravské Budějovice. Žije zde 7739 osob, zahrnujících i obyvatele z pěti městských částí. (RIS, 2011a) Leží na hlavním tahu mezi Jihlavou a Znojmem. Jsou napojeny také na železniční trať, která je přímo spojuje rovněž s Jihlavou a Znojmem. Vlakový spoj z Moravských Budějovic do Jemnice byl zrušen na konci roku 2010. Od 1. 1. 2003 patří Moravské Budějovice k obcím s rozšířenou působností. Do jejich správního obvodu spadá 48 obcí včetně M. Budějovic. (RIS, 2011a) Město disponuje 2 klasickými základními školami. Nachází se zde také 2 střední školy: Střední škola řemesel a služeb a Gymnázium a střední odborná škola. První písemná zmínka pochází z roku 1231.


29

Náměšť nad Oslavou V Náměšti nad Oslavou žije 4976 obyvatel. Město leží na hlavním tahu mezi Třebíčí a Brnem. Nadmořská výška je 365 m.n.m. Náměšť zahrnuje 4 městské části. (RIS, 2011b) Město disponuje železniční stanicí. Fungují zde dvě základní a jedna střední škola. První zmínka pochází z roku 1234. V této době byl postaven hrad, který je do dnes dominantou města. V roce 2003, po zrušení okresních úřadů, se Náměšť stala obcí III. stupně, tedy obcí s rozšířenou působností a obyvatelé tak již nemusí dojíždět za spoustou povinností do Třebíče. Kromě letecké základny je město známé také pro pořádání kulturních akcí jako jsou folkové prázdniny, či Concentus Moraviae. (Oficiální stránky města Náměšť nad Oslavou, 2012) Jemnice Městečko Jemnice leží nejjižněji ze všech měst třebíčského okresu. Od nejbližšího hraničního přechodu s Rakouskem se nachází pouhých 18 km. Jeho nadmořská výška činní 470 m.n.m. Podle údajů z konce roku 2010 zde žije 4404 obyvatel a kromě samotného města sem patří také 2 městské části – Panenská a Louka. (RIS, 2011e) Jemnice patří mezi nejstarší města na Moravě. První písemná zmínka pochází z roku 1226. V minulosti město hodně prosperovalo především kvůli nalezištím zlata a stříbra. (Jemnice, 2008) Ve městě se nachází jedna základní škola. Na konci roku 2010 byl zrušen provoz železniční trati z Jemnice do Moravských Budějovic. Město tedy v současné době není napojeno na železnici. Jemnice je známá pro svoji balírnu čajů, Jemča Jemnice a také pro „Barchan“, jednu z nejstarších historických slavností ve střední Evropě, která každoročně v červnu připomíná období, kdy ve městě pobýval Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna. Jaroměřice nad Rokytnou Město leží 13 km jižně od Třebíče. Tvoří ho 7 městských částí. K 1.1. 2011 Jaroměřice čítají 4272 obyvatel. První písemná zpráva pochází z roku 1325 a nadmořská výška činní 422 m.nm. Ve městě funguje jedna základní škola. Město je napojeno na železniční trať. (RIS, 2011d) Dominantou města je baroktní zámek s kostelem sv. Markéty. Nejen pro tuto památku byly Jaroměřice vyhlášeny památkovou zónou. (Kraj Vysočina, 2011) Hrotovice Hrotovice jsou nejmenším městem okresu. Žije zde pouze 1799 obyvatel a na město byly povýšeny teprve v roce 1994. První písemná zmínka pochází z roku


30

1228. Tehdy byla na místě dnešních Hrotovic založena osada Dětrichem Hrutem, z jehož jména pochází název města. Nachází se zde jedna základní škola. Město není napojeno na železnici. Řada místních pracuje v nedaleké Jaderné elektrárně Dukovany. Dominantou města je původně renesanční zámek, který byl v 18. stol. přestavěn v barokním stylu. Zajímavostí je zaniklá středověká osada Mstěnice, která se nacházela jižně od Hrotovic. Od 60. let minulého století zde probíhají archeologické výzkumy. (Hrotovice, 2012)

Letní koupaliště a zimní stadion v Moravských Budějovicích

31

5 Volnočasová infrastruktura v okrese Třebíč V této části práce se zaměřím na tabelární zpracování volnočasových objektů pro každé ze 6 měst v okrese. V tabulce kromě názvu daného objektu vymezím jeho adresu, právní formu podnikání a skutečnost, zda má objekt vlastní webovou prezentaci. Kvalitu, případně neexistenci internetových stránek znázorním třemi barvami. Červená – zařízení nemá webové stránky, žlutá – webové stránky obsahují nedostatky, zejména chybějící informace, nepřehlednost stránek, neaktuálnost apod. Zelené políčko znázorňuje kvalitní prezentaci obsahující maximálně malé nedostatky. Na základě přehledu pak zhodnotím nabídku volnočasových objektů. Vymezím jejich cenovou relaci a vysvětlím dané hodnocení webových stránek.


5.1

32

Volnočasová infrastruktura v Třebíči

Tab. 1

Přehled volnočasových objektů v Třebíči

Objekt Bowling Koule Bowling a restaurace U Kmotra Zábavní centrum DON Bowling Sport Club Grand hotel Znojemka Restaurace Vysočina Zimní stadion města Třebíče Imperium Fitness Fitness centrum Bílý králík Sportovní areál TJ Spartak Třebíč Hany Bany Fitness Vltavínská Fitness Cahana Alpinning Spinning centrum Gladiators Spinning Mirka NB studio

Adresa

Provozovatel

Bowling, kuželky Míčova 1134 KOULE, s.r.o.

Webové stránky Ano

Táborská 406

YASHICA, s.r.o.

Ano

Modřínová 599

JOON, s.r.o.

Ano

Fügnerova 10

TJ Třebíč, o.s.

Ne

Karlovo nám. 5 Chlumeckého 6

Dušan Švonja MAKA, s.r.o.

Ano Ano

Kpt. Jaroše 736

Jiří Kopeček

Ano

Bruslení, hokej Kateřiny z MANN+HUMMEL, Valdštejna 1 s.r.o. Fitness, wellness Mládežnická 2 Petra Šalamounová

Ano Ano

Řípovská 1044

Bílý Králík, s.r.o.

Ano

Manželů Curierových 1112 Velkomeziříčská 425 Vltavínská 1289 Hasskova 7 Velkomeziříčská 45

TJ Spartak Třebíč, o.s.

Ano

LM FIT, s.r.o.

Ano

Petr Novák Hana Cahová

Ne Ano

Jiří Quaiser

Ano

Otmarova 4

OA Albína Bráfa, p.o. Mirka Syrová

Kubišova 1214 Cyrilometodějská Jarmila Bocanová 208 Lezení

Lanový areál pavouk

Za Plovárnou

Lezecká stěna

Benešova 585

Ne Ano Ano Ano

TJ Alpin TřebíčKlub, o.s.

Ano


Objekt Plavecký areál Polanka Sportovní areál Laguna Tenisový areál Na Holečku Tenisový areál za nemocnicí Squash Hrotovická Tenisová hala Na Potoce Budova SZEŠ Třebíč

Adresa

Provozovatel

Plavání Za Plovárnou YASHICA s.r.o. & 435 TTS energo s.r.o. Mládežnická YASHICA s.r.o. & 1096 TTS energo s.r.o. Tenis a squash Marie Majerové 75H, s.r.o. 397 Janáčkovo Horácký tenisový stromořadí 156 klub Třebíč Hrotovická 160 TESQ, s.r.o. I. Třebíčský Na Potoce 78 tenisový klub Žižkova 505

33

Webové stránky Ano Ano Ano Ano Ne Ne

SZEŠ Třebíč, p.o.

Ne

Petra Pikartová

Ne

Motokáry Sportovní areál Kart Centrum Red Gym Equisport

Řípovská 1044

Bojové sporty Račerovická 1141 MVDr. Jan Gross Jezdectví Žižkova 505 Equisport, s.r.o

Ano Ano

Z tabulky je zřejmá různorodost volnočasových služeb v Třebíči. Celkem se zde nachází 30 převážně sportovních objektů, kam však zasahuje například i rekreační infrastruktura v podobě wellnes center, které sou často propojeny s fitcentry. Na objekty jako jsou bowling centra nebo haly pro motokáry lze rovněž nahlížet jako na objekty sportovní i zábavní. Občané města i turisté mají dostatek sportovních i relaxačních příležitostí a to jak v letním období, tak v zimních měsících nebo celoročně. Vyskytují se tu indoorové haly i outdoorové činnosti. Provozovateli objektů jsou v deseti případech fyzické osoby. Zbytek tvoří právnické osoby, konkrétně společnosti s ručením omezeným, příspěvkové organizace a občanská sdružení. Školy, jako příspěvkové organizace provozují 2 objekty, občanská sdružení provozují 4 objekty. Nejvíce je z právnických osob zastoupena společnost s ručením omezeným. Tuto formu má celkem 12 objektů. U lanového centra Pavouk se mi nepodařilo zjistit, kdo areál provozuje.


34

Bowling Možnost zahrát si bowling nabízí 6 objektů. Celkově se jedná o 22 bowlingových drah ve městě, z toho 8 drah nabízí jediný podnik – Bowling a restaurace U Kmotra. V současné době méně rozšířenou hru kuželky se dvěma drahami nabízí jedno zařízení. Ceny jedné hodiny v dopoledních a méně atraktivních hodinách se pohybují od 100 Kč (Bowling sport bar, Fügnerova) do 200 Kč (Bowling na Znojemce). V hlavních časech se je hodinová sazba v rozmezí od 200 Kč (Zábavní centrum DON) do 290 Kč (bowling v Grand Hotelu). S výjimkou Bowling sport clubu na Fügnerově ulici jsou ostatní centra součástí většího komplexu, který poskytuje další služby, jako je restaurace, bar, pizzerie, ubytovací služby, apod. Bowling sport club tvoří výjimku také co se týče webových stránek, jelikož jako jediný nemá vlastní webovou prezentaci a o jeho provozu lze získat informace pouze ze stránek shromažďujících informace o různých firmách nebo z internetových stránek města Třebíče. Podobně je na tom také restaurace Vysočina, poskytující 2 kuželkářské dráhy. Webové stránky podniku sice existují, ale neobsahují žádné informace o možnosti zahrát si kuželky. Kladně naopak hodnotím velmi stylové webové stránky Bowlingu U Kmotra. Stránky ostatních čtyř podniků jsou rovněž na dobré úrovni a poskytují všechny potřebné informace. Fitness centra Ve městě se nachází celkem 10 fitness center a posiloven, z toho 3 jsou výhradně dámská a nabízejí služby jako vacushape, power plate, atd. Dvě zařízení se specializují výhradně na spinning a jedno na alpinning, fitbox a jumping. Ostatní zařízení lze označit jako „klasická“ fitness centra, jejichž hlavním produktem je individuální posilování na posilovacích strojích. Fitcentrum Bílý králík nabízí kombinaci obou, tedy jak klasické posilování, tak skupinové cvičení v podobě zumby, TRX, bosu, spinningu, atd. Šest zařízení provozuje fyzická osoba, jedno příspěvková organizace (Obchodní akademie), jedno právnická osoba (s.r.o.) a dvě jsou v provozu pod občanským sdružením. Osm z deseti fitness center má vlastní webové stránky. Výjimku tvoří Spinning centrum Gladiators pod Obchodní akademií a fitness Vltavínská, které vlastní soukromý podnikatel. Nejpřehlednější a nejpropracovanější stránky má jednoznačně Fitness centrum Bílý králík. Jako jediný z fitness center v Třebíči nabízí možnost on-line rezervace. Imperium fitness a posilovna TJ Spartak Třebíč se nacházejí v komplexu zastřešujícím větší sportovní komplex. Imperium je součástí sportovního areálu Laguna, posilovna patří spolu s dalšími službami do Sportovního areálu J Spartak Třebíč. Ceny jsou rozdílné nejen pro jednotlivá fitcentra, ale také v závislosti na tom, zda se jedná o skupinové cvičení nebo individuální posilování. V případě skupinového cvičení také záleží na konkrétním druhu lekce.


35

Vstupné v plné výši na skupinové lekce se pohybuje od 90 Kč do 100 Kč. Všechna centra nabízejí možnost zakoupení permanentky zvýhodňující stálé návštěvníky. Cena jednoho vstupu vyjde pak o 10 % až 30 % nižší oproti jednorázovému vstupnému. Fitness Bílý králík a spinning Gladiators navíc poskytují slevy pro studenty a matky na mateřské dovolené. Nejnižší jednorázové vstupné do posilovny v Třebíči činní 30 Kč na 120 minut, a to v posilovně Sportovního areálu TJ Spartak Třebíč. Naopak nejvyšší vstupné je účtováno ve fitcentru Bílý králík – 70 Kč. Není zde však časové omezení. Bruslení Klasické zimní sportovní vyžití ve městě poskytuje Zimní stadion města Třebíče MANN + HUMMEL ARENA. Stadion je využíván především hokejovým klubem SK Horáckou Slávií Třebíč, který hraje 1. hokejovou ligu. Bruslení pro veřejnost je tak omezeno tréninky a zápasy mužstva a obvykle se mu přizpůsobuje. Cena hodiny veřejného bruslení je stanovena na 35 Kč pro dospělé a 25 Kč pro děti. Po skončení hokejové sezóny bývá ledová plocha rozpuštěna a pokryta inline plochou pro veřejné bruslení na kolečkových bruslích. Cena veřejného inline bruslení činí 20 Kč/hodina. Tento počin hodnotím velice kladně, neboť areál zimního stadionu není zbytečně bez využití mimo sezónu. Slabou stránkou zimního stadionu jsou webové stránky, které se zabývají především pouze místním hokejovým klubem. Nejsou zde zveřejněny aktuální časy veřejného bruslení ani další podobné důležité informace. Plavání Za centrum sportovního, relaxačního i zábavního vyžití v Třebíči lze považovat Sportovní areál Laguna, který je ve vlastnictví města. Jeho otevření se konalo v roce 1990 a od té doby je v provozu dodnes. Původní a dodnes základní službou areálu je provoz plaveckého bazénu. Od otevření areálu se vystřídali 4 provozovatelé. Od roku 2001 do současnosti je jím sdružení firem YASHICA, s.r.o. a TTS energo, s.r.o., které vystupují pod společným názvem Laguna. Společně provozují bazén, saunu, whirlpool a parní kabinu. Většina těchto doplňkových služeb byla vybudována právě díky současnému provozovateli. Rovněž byly upraveny venkovní prostory, kde byla vybudována plocha pro slunění, dále hřiště na plážový volejbal, na pétanque a také dětské hřiště. Zbylé prostory areálu jsou pronajímány soukromým podnikatelům, kteří zde provozují pizzerii, kadeřnictví, kosmetiku, nehtové studio apod. Kromě plavání pro veřejnost je základním a mateřským školám poskytována škola plavání. Této služby využívají školy z celého kraje Vysočina. Do konce června roku 2011 školu plavání zřizoval kraj Vysočina, od té doby se vedení školy ujalo sdružení Laguna. Cena za 75 minut plavání je pro dospělého člověka stanovena na 55 Kč, pro děti do 6 let zdarma a pro děti do 12 let 40 Kč. Dále se rozlišuje celodenní vstupné, která činní 90 Kč v plné sazbě a 70 Kč pro mladší i starší děti.


36

Jelikož je provoz bazénů a doplňkových služeb velmi ztrátový, musí ho dotovat město, které každoročně přispívá částkou okolo 4,6 mil. Kč, což je přibližně 50 % z celkových nákladů na provoz. Druhým, tentokrát však sezónním plaveckým objektem je koupaliště Polanka. Správa tohoto sportoviště i zázemí pro odpočinek spadá pod stejného provozovatele jako má Sportovní areál Laguna. Vzhledem k sezónnosti a závislosti na počasí bývá nepravidelně otevřen od června do září. Cena vstupného je rozlišena podle doby a podle věku návštěvníka. Celodenní vstupné pro dospělé je ve výši 60 Kč, pro děti od 6-12 let, důchodce a invalidy 40 Kč. Děti do 6 let mají vstup zdarma. Podvečerní vstupné (od 17,00 do 20,00) je pro dospělé 40 Kč, pro druhou zmíněnou skupinu 30 Kč. V ceně vstupného jsou tobogan, hřiště na nohejbal a volejbal a minigolf. Platí se pouze vratná záloha na půjčené sportovní náčiní. Vzhledem k tomu, že objekty mají stejného provozovatele, jsou vzájemně provázány i webové stránky. Mají stejnou image a podobné uspořádání. Jsou přehledné a nachází se zde všechny informace, které může potenciální zákazník potřebovat. Lezectví Možnost lezení po umělé stěně, či různých lanových aktivit, nabízejí v Třebíči 2 objekty. Venkovní lanový areál Pavouk byl zbudován v roce 2007 a nabízí nízké i vysoké lanové aktivity, lezeckou stěnu, projížďky na kánoích a střelbu z luku. Cena dvouhodinového lanového a lezeckého programu je pro dospělého stanovena na 160 Kč, pro děti do 15 let činní vstupné 120 Kč. Novinkou je za příplatek možnost projížděk na kánoích a střelby z luku. Druhým objektem je cvičná lezecká stěna v tělocvičně základní školy Benešova. Pro veřejnost je v provozu od září do května. Vstup na 90 minut pro dospělé je stanoveno na 40 Kč, vstup pro děti 30 Kč. Webové stránky lezecké stěny vypadají na první pohled velmi pěkně, nicméně záhy lze zjistit, že jsou již 3 roky neaktuální a neobsahují ani tak důležité informace, jako je ceník služeb. Internetové stránky areálu Pavouk jsou sice neestetické, ale obsahují v podstatě všechny důležité informace. Tenis a squash V okresním městě se nachází 4 tenisová a 1 squashové centrum. Společně nabízejí 16 kurtů na tenis a 3 kurty pro squash. Nejlevnější pronájem tenisového kurtu si účtuje Horácký tenisový klub. Cena činní 80 Kč – 150 Kč podle denní doby. Nejdražší je naopak tenisová hala Na Potoce, kde je účtováno až 260 Kč. Squashové centrum se v Třebíči nachází pouze jedno, což možná způsobuje předražené služby. Cena hodiny Squashe dělá 180 Kč – 250 Kč. Webové stránky vlastní z uvedených pouze 2 tenisové areály. Stránky tenisového areálu Na Holečku jsou však velmi nepřehledné a neobsahují


37

informace o cenách ani provozní dobu. Stránky Horáckého tenisového klubu jsou naopak sestaveny jednoduše a přehledně. Bojové sporty Nabídka centra Red Gym se postupně rozšířila z klasických bojových sportů i na oblast fitness. Služby jsou určeny ženám, mužům i dětem. Centrum nabízí hodiny aikida, boxu, musada, power jógy, TRX, zumby a dalších. Cena hodiny je závislá na konkrétní službě a na tom, zda je lekce pod vedením trenéra, či nikoliv. Nejlevnější je hodina TRX, jejíž jednorázový vstup činní 30 Kč. Ostatní lekce jsou obvykle s trenérem a stojí většinou 60 Kč. Některé sporty jsou vedeny formou několikatýdenního kurzu. Zde se cena odvíjí od jeho délky. Webové stránky hodnotím kladně. Nachází se zde rozvrh centra pro každý den. Nabídka služeb je přehledně seřazena a u každé se nachází jasně formulovaná cena. Motokáry KART Méně obvyklé sportovní i zábavní vyžití nabízí motokárové centrum Kart. Délka dráhy je 350 m a cena od 80 Kč za 5 minut. Webové stránky podniku jsou již delší dobu mimo provoz. Jízdárna Equisport Na webových stránkách firmy je pouze nabídka jezdeckého zboží. O možnosti vyjížděk na koni se člověk dozví pouze ze stránek Městského kulturního střediska nebo ze serverů sdružujících firmy z různých oblastí.

5.2 Volnočasová infrastruktura v Náměšti nad Oslavou Tab. 2

Přehled volnočasových objektů v Náměšti nad Oslavou

Objekt

Adresa

Areál Hájek

Masarykovo nám. 104

Zimní stadion

Červené domky 149

Fitness Global Gym Masérské studio Harmonie

Třebíčská 189 Nádražní 985

Provozovatel Služby města Náměště n. Osl., s.r.o. Služby města Náměště n. Osl., s.r.o. Tomáš Rohovský Lenka Sedláčková

Webové stránky Ano Ano Ano Ne


38

Volnočasové objekty se v Náměšti vyskytují 4. Dva z uvedených spravuje společnost s ručením omezeným a dva provozují fyzické osoby. Z uvedeného přehledu můžeme vyčíst, že volnočasová infrastruktura má jisté nedostatky. Chybí zde klasicky letní objekt – koupaliště, kvůli kterému musí obyvatelé Náměště jezdit až do Třebíče. Rovněž se zde nenachází žádné bowlingové centrum ani kuželna. Kladně lze hodnotit existenci zimního stadionu, zajišťující vyžití v zimních měsících. Areál Hájek Sportovně-rekreační areál Hájek je majetkem města a jeho provozem jsou pověřeny Služby města Náměště nad Oslavou, s.r.o. Jedná se o nové zařízení, které začalo fungovat teprve v roce 2010. Areál nabízí jak volně přístupné, tak zpoplatněné sportovní vyžití. Mezi bezplatné služby patří provoz pétanquového hřiště s přístupem 24 hodin denně a možností zapůjčení hracích sad a rezervace na určitou hodinu. Rovněž bez poplatku je možnost zahrát si zde streetball. Opět je možnost zapůjčit si míč, či provést bezplatnou rezervaci. Hřiště je otevřeno také celodenně. Součástí areálu je bufet. Mezi zpoplatněná hřiště patří hřiště na plážový volejbal a tenisové kurty. Cena obou sportovišť činí 100 Kč, v případě večerní hry při osvětlení je to 200 Kč. Internetové stránky areálu poskytují v přehledné formě základní informace nejen o areálu Hájek, ale i o dalších sportovištích ve městě. Stránky hodnotím kladně. Zimní stadion Zimní stadion byl otevřen teprve v roce 2010. Stejně jako sportovní areál Hájek jej provozuje Správa majetku města Náměště n. Osl., s.r.o. Zimní stadion poskytuje jednak dvakrát týdně pravidelné veřejné bruslení a jednak možnost pronajmout si ledovou plochu. Vstup na hodinu veřejného bruslení stojí pro všechny bez rozdílu věku 20 Kč. Cena pronájmu hodiny ledu se pohybuje mezi 1250 Kč a 1850 Kč. Webové stránky zimního stadionu jsou společné se stránkami areálu Hájek. V případě stadionu je zde navíc přehledný rozpis ledu. Fitness Global Gym Provozovatelem jediného fitness centra ve městě je fyzická osoba. Jedná se o klasické fitcentrum bez možnosti skupinového cvičení. Jednorázový časově neomezený vstup stojí 50 Kč. Na webových stránkách hodnotím pozitivně přiloženou mapku a přehlednost informací. Masérské studio Harmonie Studio je v provozu teprve od srpna roku 2011 a provozuje ho fyzická osoba. Nevýhodou jsou neexistující webové stránky studia.


39

5.3 Volnočasová infrastruktura v Jemnici Tab. 3

Přehled volnočasových objektů v Jemnici

Objekt Víceúčelová vodní nádrž Tenisové kurty Štěpánkův pivovar Kuželna Posilovna Kosmetika Kamila Andělová

Adresa

Provozovatel

Webové stránky

Červenomlýnská

Správa majetku města, s.r.o

Ne

Tyršova 624

TJ Sokol, o.s.

Ne

Husova 106

DLAC, s.r.o

Ano

Tyršova 624 Tyršova 624

Petr Komrs TJ Sokol, o.s.

Ne Ne

Nám. Svobody 36

Kamila Andělová

Ano

V Jemnici se nachází 6 objektů volnočasové infrastruktury. Lze vidět, že rozsah aktivit není příliš rozsáhlý. Jednoznačně zde chybí vyžití pro zimní měsíce v podobě zimního stadionu či alespoň kluziště. Místní tak mají dvě možnosti. V zimě využívají k bruslení některý z místních rybníků nebo dojíždějí do 20 km vzdálených Moravských Budějovic. O stavbě zimního stadionu se zatím neuvažovalo. Jak lze z tabulky vyčíst, 4 z 6 uvedených objektů provozuje právnická osoba. Jedná se buď o společnost s ručením omezeným nebo o občanské sdružení. Pouze v případě kosmetického studia a kuželny se jedná o osobu fyzickou. Víceúčelová vodní nádrž Víceúčelová vodní nádrž je na první pohled klasické koupaliště. Jelikož však nemá oficiálního plavčíka a resuscitační místnost, nemůže být pojmem „koupaliště“ označována. Areál poskytuje 3 bazény – plavecký bazén, středně velký bazén se slanou vodou a dětské brouzdaliště. Vstupné pro dospělé je ve výši 30 Kč, děti do 15 let mají vstup za 20 Kč. Po 17. hodině platí sjednocené vstupné 15 Kč. Vodní nádrž nemá oficiální webové stránky. Potenciální zákazníci tak nemají aktuální přehled o tom, zda je v konkrétní den otevřeno a často to bohužel zjistí až na místě. Navrhovala bych zavést webové stránky nebo alespoň zveřejňovat aktuální provoz.


40

Štěpánkův pivovar Štěpánkův pivovar je komplex, poskytující ubytovací, hostinské, rekreační a sportovní služby. Patří sem provoz fitcentra, tenisových kurtů, sauny, solária a malého krytého bazénu. Internetovou prezentaci podniku hodnotím, co se týče přehlednosti, kladně. Bohužel zde není zveřejněn ceník služeb relaxačního a sportovního centra. Kuželna Jemnická kuželna se nachází v areálu Sokolovny. Provozuje ji fyzická osoba, která má prostory v nájmu. Nabízí 2 kuželkářské dráhy při ceně 100 Kč za hodinu. Nevýhodou jsou opět neexistující webové stránky. Posilovna Stejně jako kuželna, i posilovna se nachází v areálu Sokolovny. Provozovatelem je TJ Sokol. I když se tak oficiálně neprezentuje, jedná se především o posilovnu pánskou. Internetové stránky opět chybí. Kosmetika Kamila Andělová Kosmetické studio se nachází v centru města a provozuje ho fyzická osoba. Poskytuje řadu kosmetických služeb, např.: čištění pleti, peeling, pleťové masky, dále masáže a líčení. Cena podle dané služby se nachází v rozmezí od 30 do 590 Kč. Webové stránky jsou srozumitelné a jasné a obsahují všechny potřebné informace.


41

5.4 Volnočasová infrastruktura v Moravských Budějovicích Tab. 4

Přehled volnočasových objektů v Moravských Budějovicích

Objekt

Adresa

Provozovatel

Webové stránky

Letní koupaliště

Husova 1499

ZIKOS, příspěvková organizace

Ano

MB Fitness

Fibichova 1272

Martin Krotký

Ano

Posilovna

Tovačovského sady 80

Bowling Sport Bar

Tyršova 682

Zimní stadion

Komenského sady 1642

Paintballové hřiště

Čechova

Tenisové kurty

Tovačovského sady 80

Squashová hala DEXclub Studio Verbena Salon Markýza Estetické studio Spalinie

Chelčického 885 Nám. ČSA 34

TJ Sokol Moravské Budějovice Vladimír Plichta ZIKOS, příspěvková organizace Tomáš Čermák TJ Sokol Moravské Budějovice Jednota Orel Moravské Budějovice Drahoslava Čtveráčková

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

1. máje 123

Eftima, s.r.o.

Ano

Nám. ČSA 55

Zdeňka Kuchaříková

Ano

Jackov 57

Jana Filipová

Ano

Infrastruktura volného času v Moravských Budějovicích je poměrně pestrá. Zahrnuje jak letní, tak zimní nebo celoroční objekty. Z 12 uvedených zařízení je jich 6 provozováno fyzickou osobou. Zbytek jsou právnické osoby v zastoupení jedné společnosti s ručením omezeným, dvou občanských sdružení provozující 3 objekty a jedné příspěvkové organizace, která provozuje 2 volnočasové objekty.


42

Zimní stadion a letní koupaliště bude předmětem důkladnějšího zkoumání v další části, proto je zde nebudu prozatím rozebírat. MB Fitness MB fitness je provozováno soukromou osobou. V loňském roce bylo dočasně mimo provoz, jelikož původní provozovatel odstoupil. V listopadu loňského roku bylo opět zprovozněno. Současný provozovatel plánuje přesun fitcentra na novou adresu do větších prostor, aby tak mohla být rozšířena současná nabídka poskytovaných služeb, kam momentálně patří pouze individuální posilování na posilovacích strojích, či provoz solária. V novém centru se budou konat pravidelná skupinová cvičení, např. fitbox. Cena jednorázového vstupného činní 40 Kč bez rozdílu věku. Je možnost zakoupit si permanentky na měsíc, 3 měsíce nebo rok. Webové stránky podniku vypadají velice moderně. Zároveň poskytují přehledně uspořádané důležité informace. Posilovna Posilovna je v provozu pod občanským sdružením TJ Sokol. Podobně jako posilovna v Jemnici, kterou provozuje toto sdružení, je i tahle posilovna neoficiálně pánská. Bowling Sport Bar Jedná se o jediné bowlingové centrum v Moravských Budějovicích. Kromě bowlingu nabízí širší zábavní vyžití v podobě herny s několika hracími automaty včetně rulety. Součástí areálu je dále restaurace a vinárna. Komplex zde funguje od roku 2004. Webové stránky nejsou příliš kvalitní, chybí ceny za bowling. Vzhled stránek je také velmi málo nápaditý. Paintballové hřiště Paintball nabízí částečně sportovní, částečně adrenalinový zážitek. Provozovatelem je fyzická osoba. Webové stránky působí moderně a k tématu velmi patřičně. Informace jsou přehledné. Jediným nedostatkem je momentálně chybějící ceník, který je nahrazen zprávou jeho přípravě a telefonním číslem, na které volat pro aktuální ceny. Tenisové kurty Tenisové kurty se nacházejí ve venkovním areálu Sokolovny, která je i jejím provozovatelem. Webové stránky jsou zaměřeny převážně na členy tenisového oddílu. Jedna sekce s názvem „Chci si zahrát tenis“ je určena veřejnosti. Je zde však sděleno pouze telefonní číslo, pro individuální domluvu. Squash


43

Hala na squash je zde poměrně krátce. Svůj provoz započala teprve roku 2011. Provozovatelem je občanské sdružení Orel. Hala samostatně tak nemá své vlastní webové stránky, ale informace jsou uvedeny stránkách sdružení Orel. Pokud je zhodnotím jako celek, nejsou zde žádné závažnější nedostatky, informace jsou úplné a přehledné. Jediným záporem je trochu nudný a zastaralý vzhled stránek. Cena za hodinu pronájmu kurtu se pohybuje od 150 do 180 Kč. Dex club Jedná se o sportovní zařízení zaměřené na skupinové cvičení. Provozovatelem je fyzická osoba. Jedná se poměrně nový objekt. Otevření se konalo roku 2010. Mezi poskytované služby patří zumba a spinning. Cena jedné hodiny zumby je 70 Kč a spinningu 90 Kč. Pro obě služby je možnost zakoupení permanentky na 10 nebo 20 vstupů. Webovou prezentaci podniku lze hodnotit pouze kladně. Stránky jsou přehledné a obsahují všechny důležité informace. Vzhledem k barevnosti a použitým fotografiím z nich sálá energie, což u daného druhu podniku plní svůj účel. Wellness centra V Moravských Budějovicích existují 3 objekty provozující wellness služby. Dva se nacházejí přímo v Moravských Budějovicích a jedno v městské části Jackov. Dva z nich provozuje fyzická a jeden právnická osoba (s.r.o.). Ceny jsou velice rozlišné, vzhledem k různorodosti poskytovaných služeb. Všechna tři centra se zaměřují kromě dalších služeb převážně na masáže. Jejich ceny se pohybují od 100 Kč za 15minutovou masáž šíje do 1000 Kč za dvouhodinovou masáž celého těla. Stránky studia Verbena a Salónu Markýza hodnotím kladně. Webová prezentace studia Spalinie působí poněkud chaoticky.

5.5 Volnočasová infrastruktura v Hrotovicích Tab. 5

Přehled volnočasových objektů v Hrotovicích

Objekt

Adresa

Provozovatel

Webové stránky

Sport V-hotel

Nám. 8. května 219

Ing. Bronislav Vala

Ano

Sport V-hotel V podstatě jediným volnočasovým objektem v Hrotovicích je Sport V-hotel, který nabízí komplexní volnočasové vyžití. Budova hotelu se nachází u hlavního tahu od Jaroměřic nad Rokytnou ve směru na Brno. Hotel je v provozu od roku 1999 a služby byly postupně


44

rozšiřovány do dnešní podoby. Služby hotelu jsou určeny jak ubytovaným hostům, tak veřejnosti. Patří sem: provoz bazénu, whirlpool, sauna, solárium, hala na squash, bowling, krytá tenisová hala, spinning, horolezecká stěna a laserová střelnice. Z této nabídky je zřejmé, že nabídka volnočasových aktivit v Hrotovicích se klidně může rovnat nabídce větších měst. Vstup do bazénu pro dospělého člověka stojí 60 Kč, pro děti od 3 do 12 let je vstupné ve výši 35 Kč. Nejmenší děti mají vstup zdarma. Nájem krytého tenisového kurtu je různá podle ročního období a také podle denní doby. Nejnižší sazba činní 120 Kč, a to v letním období, ve všední den, v dopoledních hodinách. Nejvyšší sazba je 290 Kč. Cena hodiny squashe se podle denní doby pohybuje od 110 do 130 Kč za kurt. Za hodinovou návštěvu sauny zaplatí návštěvníci (maximálně 6) 300 Kč, za whirlpool 450 Kč. Pokud se rozhodnou využít obě služby, bude jim účtováno pouze 600 Kč. Cena solária je 50 Kč na 4 minuty. Mezi vybavení hotelu patří 19 spinningových kol. Cena jedné lekce je 80 Kč. Poněkud neobvyklou zábavu přináší laserová střelnice. Hodina stojí 200 Kč na osobu. K dispozici je také cvičná horolezecká stěna a kryté lanové centrum. Platí sem společné vstupné, které se lidí podle počtu osob. Čím větší skupina lidí přijde, tím nižší vyjde v přepočtu na jednoho vstupné. Maximální počet osob je 8. Jedna nebo dvě osoby zaplatí za hodinu 350 Kč, skupina tří až pěti lidí 550 Kč a šest až osm osob 750 Kč. Internetovou prezentaci hotelu lze hodnotit kladně, ať co se týče designu stránek, tak poskytovaných informací. Kromě toho odkazuje na hotel poměrně velké množství jiných webů.

5.6 Volnočasová infrastruktura v Jaroměřicích nad Rokytnou Tab. 6

Přehled volnočasových objektů v Jaroměřicích nad Rokytnou

Objekt

Adresa

Koupaliště

Bohušická

Hotel Opera

Komenského 996

Provozovatel TESMA Jaroměřice, s.r.o. Grand HOTEL OPERA, s.r.o.

Webové stránky Ne Ano

Koupaliště Koupaliště je stejně jako u ostatních měst v majetku města. K dispozici jsou dva bazény se skluzavkou, dále dětské hřiště, hřiště na plážový volejbal a bufet. Cena je opět rozdělena podle doby příchodu na koupaliště a podle věku návštěvníka. Pohybuje se mezi 20 – 40 Kč. Je možnost zakoupit si cenově výhodné permanentky na 10, 20 nebo 30 vstupů.


45

Informace o koupališti jsou dostupné pouze na stránkách města. Samotné koupaliště nemá vlastní web a v případě sporného počasí se lidé nemají jak dozvědět, zda je koupaliště v provozu. Hotel Opera Hotel Opera je střediskem sportovních i relaxačních aktivit v Jaroměřicích. Mezi služby patří bowling, fitcentrum, sauna, solárium, což ovšem na svých webových stránkách nemá dostatečně zdůrazněné. Chybí zde také ceník. Stránky nepůsobí dobře ani co se týče sladěnosti barev a příliš dobře se také nevyjímají značné překlepy. Celkově lze nabýt dojmu, že byly vytvořeny velice amatérsky.

5.7 Celkové zhodnocení webových prezentací objektů Hodnocení kvality webových stránek objektů

11 Neexistence webových stránek Webové stránky s nedostatky

21

Kladně hodnocené stránky 15

Obr. 3

Webové stránky volnočasových objektů v okrese Třebíč

V dnešní době, kdy internet představuje nejpohodlnější a nejčastější přístup k informacím, je důležité, aby podniky provozovaly webové stránky a poskytovali zde aktuální data. Z celkových 47 objektů ve městech okresu nemá vlastní internetovou prezentaci 11 objektů. Některé informace o nich lze alespoň dohledat po zadání klíčových slov do vyhledávače. Naopak 21 objektů provozuje kvalitní webové stránky, za což považují především přehlednost, zveřejnění důležitých informací a jejich aktuálnost. Některé z těchto nedostatků mají webové stránky 15 objektů.


46

6 Letní koupaliště a zimní stadion v Moravských Budějovicích Jako dva reprezentativní volnočasové objekty jsem vybrala letní koupaliště a zimní stadion v Mor. Budějovicích. Rozhodla jsem se pro ně z toho důvodu, že vytváří společně příležitost pro trávení volného času po celý rok. Dalším důvodem je to, že oba objekty provozuje stejná organizace, což umožní vytvořit komplexní přehled o její ekonomice. Původně měly být středem mého zájmu Sportovní areál Laguna a Plavecký areál Polanka v Třebíči. Oba objekty mají rovněž stejného provozovatele a opět nabízejí celoroční volnočasové vyžití. Provozovatel mi však odmítl podat informace o těchto objektech a proto jsem se rozhodla pro podobně významná zařízení v Moravských Budějovicích, kde se mi informace získat podařilo.

6.1 Letní koupaliště Letní koupaliště v Moravských Budějovicích funguje nepřetržitě od 1.června roku 1988 a je majetkem města. Nachází na okraji města ve směru na Jemnici v ulici Husova. Provozovatelem je příspěvková organizace ZIKOS a zodpovědnou osobou pan Pavel Vranka. Původní název organizace zněl Koupaliště, sauna, restaurace Moravské Budějovice (KSR). Budova restaurace a sauny však byla roku 2008 prodána soukromému subjektu. V roce 2007 byla organizace KSR přejmenována na ZIKOS, p.o. 6.1.1

Technické údaje

Kapacita koupaliště činní 2500 osob a zabírá celkem 2,5 ha, z toho 1,5 ha tvoří zatravněná plocha. Zbytek je plocha bazénů, oblast budov areálu a opalovací plocha vybavená rohoží. Základním prvkem areálu je plavecký bazén o rozměrech 50 x 21 m. Dále je návštěvníkům k dispozici brouzdaliště (25 x 12,5 m) a bazén s tobogánem (25 x 12,5 m) o délce 56 m. Celkový objem vody ve všech třech bazénech je 2220 m3. K převlékání slouží jedna kabinka a především dámské a pánské šatny. Kapacita dámských šaten je 395 skříněk a pánských 220. Povinnou budovou je ošetřovna, samozřejmostí je WC. 6.1.2

Služby

Součástí areálu jsou 3 hřiště na plážový volejbal, tenisové hřiště vhodné také pro nohejbal, basketbalové hřiště se třemi koši, stolní tenis, minigolf a ruské kuželky. Od roku 2009 je v provozu aquazorbing a od roku 2011 je novinkou poskytování masérských služeb. Pro děti je zřízen dětský koutek s houpačkami a dětskou autodráhou se čtyřmi autíčky a jedno dvoumístné terénní. Občerstvení je zajištěno formou bufetu. Důležitou službou je také půjčování slunečníků,


47

lehátek na opalování a sportovního náčiní (kuželky, pálky na stolní tenis, atd.). S výjimkou dětského hřiště a tobogánu, které jsou v ceně vstupného, jsou služby poskytovány za poplatek. Koupaliště disponuje bezplatným parkovištěm pro cca 300 automobilů. 6.1.3

Provozní doba

Každoročně bývá otevřeno od června do září. Konkrétní provoz je samozřejmě závislý na počasí. V červnu a září, kdy chodí žáci a studenti do školy, je od pondělí do pátku otevřeno až od 13,00 do 20,00 hodin. O víkendech se otevírá v 9,00 a zavírá, stejně jako ve všední dny, ve 20,00 hodin. V prázdninových měsících je otvírací doba po celý týden stejná, tedy od 9,00 do 20,00 hodin. V případě nepříznivého počasí, je provoz koupaliště omezen a otvírá se později, případně je zavřeno úplně. 6.1.4

Vstupné

Vstupné je rozděleno podle věku návštěvníka do 4 kategorií: děti do 3 let, 4-6 let, 7-15 let, dospělí. Studenti, důchodci, držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P platí za vstup stejnou cenu jako děti do 15 let. Dalším kritériem pro cenu vstupenky je doba, kterou chce návštěvník na koupališti strávit. Vstupné se pak rozlišuje na celodenní , dopolední , odpolední a večerní. Konkrétní ceny ukazuje následující tabulka. Tab. 7

Vstupné na koupaliště

Děti do 3 let Děti 4-6 let Děti 7-15 Dospělí Celodenní (9-20) Zdarma 20 Kč 35 Kč 55 Kč Dopolední (9-13) Zdarma 10 Kč 20 Kč 30 Kč Odpolední (13-20) Zdarma 15 Kč 30 Kč 45 Kč Večerní (18-20) Zdarma 10 Kč 20 Kč 30 Kč Zdroj: Koupaliště Moravské Budějovice, 2012

Dále lze uplatnit množstevní slevu pro skupinu 20 a více osob a slevu pro rodinu (2 dospělí a 2 nebo 3 děti do 15 let). U obou typů slev se opět přihlíží na dobu návštěvy koupaliště a věk jednotlivých osob. Od roku 2008 jsou k dispozici permanentky, jejichž držitelé mají zvýhodněné ceny vstupného na 10-30 vstupů. Lze je čerpat po dvě sezóny a se souhlasme majitele jsou přenosné na druhou osobu. Za vyčerpání permanentky získává její majitel bonus v podobě 1 až 5 volných vstupů podle typu permanentky.


6.1.5

48

Návštěvnost

Konkrétní počty návštěvníků za jednotlivé roky jsou zaznamenány v následující tabulce. Modrá barva znázorňuje rok 1992 s největším počtem návštěvníků. Naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána roku 2005 (žlutá barva), kdy přišlo téměř pětkrát méně lidí. Tab. 8

Návštěvnost

Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994

Počet návštěv. 41647 54573 37381 72688 39273 65516

Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Počet návštěv. 61627 31882 55946 56294 36355 33470

Počet návštěv. 25292 29146 53076 23075 14708 24063

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Rok 2007 2008 2009 2010 2011

Počet návštěv. 22900 17803 19837 18803 16476

Zdroj: Statistiky organizace ZIKOS, 2011

Grafickou podobu tabulky vidíme v následujícím obrázku. Je patrné, že od roku 2004 je návštěvnost koupaliště velice nízká.

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 1989

Počet návštěvníků

Návštěvnost koupaliště

Rok

Obr. 4 Vývoj návštěvnosti koupaliště Zdroj: Statistiky organizace ZIKOS, 2011

6.2 Zimní stadion Ve stejné části města jako letní koupaliště se nachází i zimní stadion, jehož výstavba začala roku 2004 a otevření se konalo v prosinci 2005. O jeho provoz se rovněž stará společnost ZIKOS. Během sezóny, tedy obvykle od září do dubna následujícího roku, je stadion využívám jak místním hokejovým klubem HC Moravské Budějovice, tak


49

veřejností, pro kterou je stanovena otvírací doba. Po ukončení zimní sezony je led rozpuštěn a stadion využíván k nepravidelným kulturním akcím. Jelikož se jedná o poměrně novou stavbu, stále dochází postupně k úpravám a dostavbám. 6.2.1

Technické údaje

Rozměry ledové plochy stadionu jsou 57 x 27 m. Kapacita hlediště je 1350 stojících diváků. V areálu se nachází celkem 8 šaten, z toho jedna pro veřejnost a 3 pro klub HC Moravské Budějovice 2005. Kapacita přilehlého parkoviště je přibližně 30 automobilů a 3 autobusy. 6.2.2

Služby

Kromě poskytování ledu pro hokejisty i veřejnost nabízí stadion možnost nechat si nabrousit brusle. Při hokejových zápasech i veřejném bruslení je otevřen pro návštěvníky bar. 6.2.3

Otevírací doba

Stadion bývá otevřen obvykle od září do dubna následujícího roku. Využíván je jednak pro tréninky a zápasy hokejových klubů HC Moravské Budějovice 2005 a HC žáci a jednak pro veřejné bruslení. Funguje zde také městská liga, která sdružuje v současné době 38 amatérských týmů, především z obcí v okolí M. Budějovic. Právě zápasy těchto týmů zabírají většinu času využití ledové plochy. Posledním způsobem využití stadionu je možnost zamluvení si ledu na určitou dobu. Tato služba je rovněž hojně využívána, často právě pro tréninky týmů městské ligy nebo pro kohokoliv, kdo si na danou hodinu led zarezervuje. Stadion je přístupný celý týden nejdříve od 5,00 hodin ráno a nejpozději do 2,00 hodin v noci. Rozlišují se hlavní hodiny, kdy je pronájem ledu dražší a méně atraktivní časy s nižším nájemným. 6.2.4

Rezervace ledu

Pro každý týden jsou na internetových stránkách stadionu zveřejněny časy zápasů hokejových mužstev a hodiny veřejného bruslení, které bývají obvykle pravidelně každý den s výjimkou středy a soboty. Každý návštěvník stránek se může podívat na rozpis a v případě, že je v žádaném termínu a čase volno, může provést e-mailem, či telefonicky rezervaci na své jméno. 6.2.5

Vstupné

Podobně jako v případě koupaliště je výše vstupného na veřejné bruslení rozlišena podle věku návštěvníka. Děti do 6 let mají vstup zdarma. Snížené vstupné platí pro děti do 15 let a dále pro studenty, důchodce a držitele průkazu ZTP. Od 15 let se platí plná cena. Dalším kritériem je rozlišení, na jak dlouhou dobu jde člověk bruslit. Rozlišuje se 90minutové a 45minutové bruslení. 15


50

minut po každé hodině bruslení zabere úprava ledu. Dospělí za 1,5 hodiny bruslení platí 30 Kč, děti, důchodci, studenti a držitelé ZTP platí 20 Kč. Novinkou od letošní sezóny je možnost zakoupit si zvýhodněnou permanentku na 15 nebo 30 vstupů. Pravidla využívání permanentek je podobné jako v případě koupaliště. 6.2.6

Využití stadionu

V případě zimního stadionu se nezaznamenává počet návštěvníků, ale počet prodaných hodin ledu. Následující graf znázorňuje, kolik hodin ledu se v jednotlivých sezónách prodalo. Nízká hodnota v první sezóně je způsobena tím, že byl stadion otevřen až od začátku prosince. Poslední sezóna naopak zahrnuje zatím pouze data do poloviny prosince. Kromě těchto dvou sezón je návštěvnost poměrně vyrovnaná. Využití stadionu

Počet prodaných hodin

2500 2054

2159

1886

2000

1939

1823

1500 1000

621

708

500 0 2005/2006

2006/2007

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

Sezóna

Obr. 5 Počet prodaných hodin ledu Zdroj: Statistiky společnosti ZIKOS

6.3 Financování příspěvkové organizace ZIKOS Hlavními zdroji financí pro provoz koupaliště a zimního stadionu jsou vlastní prostředky a každoroční příspěvky od města. Vlastní prostředky získává organizace především z tržeb ze vstupného, provozováním bufetu a poskytováním doplňkových služeb. Náklady a výnosy V následující tabulce jsou zachyceny celkové náklady a výnosy společnosti ZIKOS na provoz koupaliště a stadionu za poslední 4 roky.

Letní koupaliště a zimní stadion v Moravských Budějovicích Tab. 9

51

Náklady a výnosy společnosti ZIKOS

2008 Celkové náklady (Kč) Celkové výnosy (Kč)

2009

2010

2011

7821845

2534416

3433025 3083690

569749

8356014 8502998 2913141

Zdroj: Statistiky společnosti ZIKOS

Nejvýznamnějšími položkami jsou náklady na energii a mzdové náklady. Dalšími výraznějšími položkami jsou spotřeba materiálu a také zákonné sociální pojištění. Mezi výnosy patří převážně pouze tržby z poskytovaných služeb. Ostatní položky jsou zanedbatelné Rok 2011 zatím zahrnuje pouze výnosy a náklady na provoz koupaliště, jelikož sezóna zimního stadionu končí až na jaře roku 2012. Srovnání nákladů a výnosů společnosti v grafické podobě je znázorněno v následujícím grafu.

Výše nákladů a výnosů (tis.Kč)

Srovnání nákladů a výýnosů společnosti ZIKOS 9000 8000 7000 6000 5000

Celkové náklady

4000 3000 2000

Celkové výnosy

1000 0 2008

2009

2010

2011

Rok

Obr. 6 Srovnání nákladů a výnosů společnosti ZIKOS Zdroj: Statistiky společnosti ZIKOS

Příspěvky z rozpočtu města Fungování příspěvkové organizace je vysvětleno v teoretické části. Záporný hospodářský výsledek je v tomto případě hrazen z rozpočtu města Moravské Budějovice. Příspěvek pro každý rok musí být schválen vždy na začátku tohoto roku radou města. Ne vždy však výše příspěvku odpovídá skutečné potřebě a dochází tak k úpravám během roku. V následující tabulce uvádím, kolik


52

finančních prostředků bylo původně pro jednotlivé roky přislíbeno od města organizaci ZIKOS na provoz koupaliště a stadionu a k jakým došlo úpravám. Je zřejmé, že kromě roku 2008 došlo pokaždé k navýšení dotace od města. Tab. 10

Příspěvky na provoz od města

Rok Rozpočet Skutečnost 2005 1632000 3169000 2006 2101000 3603000 2007 4500000 5593000 2008 6200000 6200000 2009 6700000 6900000 2010 4700000 5200000 2011 4700000 2012 4700000 Zdroj: Rozpočty města Moravské Budějovice, 2012

Závěr

53

7 Závěr Práce měla za úkol zhodnotit infrastrukturu volného času ve městech okresu Třebíč, její pestrost a nabídku. Pro každé ze sídel, jež bylo předmětem zkoumání byl vypracován tabelární přehled volnočasových objektů, zejména sportovních a relaxačních. Do tabulky byly zaneseny ke každému objektu informace o provozovateli, jeho právní formě a adresa. Na základě přehledu byla pak zhodnocena nabídka volnočasového vyžití v každém z měst. Okresní město disponuje dostačující škálou volnočasových objektů. Nabízí vyžití pro letní i zimní období. Druhým nejlépe vybaveným městem jsou Moravské Budějovice. Menší města okresu na tom jsou hůře. Typicky zimní sportovní objekt – zimní stadion provozuje kromě Třebíče pouze Náměšť nad Oslavou a Moravské Budějovice. Obyvatelé ostatních měst musí za bruslením dojíždět. Naopak letní koupaliště se vyjma Třebíče nachází také v Jemnici, Moravských Budějovicích a Jaroměřicích nad Rokytnou. Ve většině měst se rovněž nachází bowling centrum nebo kuželna. Výjimku tvoří pouze Náměšť n. Osl. Fitcentrum se nachází ve všech městech. Dále jsem se zabývala cenovou dostupností jednotlivých druhů objektů a jejich webovými stránkami. Bylo zjištěno, že z celkového počtu 45 volnočasových zařízení jich 11 neprovozuje stránky vůbec a 15 má stránky neaktuální nebo bez důležitých informací. Poslední část byla věnována dvěma volnočasovým objektům v Moravských Budějovicích, letnímu koupališti a zimnímu stadionu. Oba provozuje stejný subjekt. Hodnotila jsem nabídku jejich služeb a cenovou dostupnost. Dále jsem se zaměřila na náklady a výnosy. Jelikož objekty provozuje příspěvková organizace, zřízená městem, musí město doplácet každoroční ztrátový provoz.

8 Použité zdroje Literatura: GALVASOVÁ, I.

Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 262 s. ISBN 978-808-7147-061. HORNER, S.;

SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: Aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. MACÁKOVÁ,

L. Mikroekonomie: základní kurs. 10. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. 275 s. ISBN 978-808-6175-560. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 178 s. Ekonomie studium. ISBN 80-868-5150-8. PÁSKOVÁ,

M.;

ZELENKA,

J.

Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-802-4733-081. SPOUSTA,

V. Metody a formy výchovy ve volném čase: Kultura a umění ve výchově. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996. 82 s. ISBN 80-210-1275-7. STACKEOVÁ, D. Fitness: metodika cvičení ve fitness centrech, Praha: Karolinum, 2004. 82 s. ISBN 80-246-0840-5. SYNEK, M.

Manažerská ekonomika. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007. 452 s. ISBN 978-802-4719-924. SYNEK, M.; KISLINGEROVÁ, E.

Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 445 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-8074003-363. WAHLA,

A. Obecná

geografie cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. 103 s. ISBN 978-80-7375-381-8.

Internetové zdroje: 3D KINA.CZ: 3D kina [online]. http://www.3dkina.cz/

c2010

[cit.

2012-01-05].

Dostupné

z:

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2011a. Vznik Moravskoslezského kraje k 2011a [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: 1.1.2000 [online]. http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/vznik_moravskoslezskeho_kraje_k_1_1_ 2000 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2011b. Statistická ročenka kraje Vysočina 2011 [online]. 2011b [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.jihlava.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/631011-11r_2011-01 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2011c. Charakteristika okresu a Vývoj sídelní [online]. 2011c [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: struktury http://www.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/o/13-6120-03-1__charakteristika_okresu_a_vyvoj_sidelni_struktury FONDY EVROPSKÉ UNIE. Informace o fondech EU [online]. [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU HROTOVICE: OFICIÁLNÍ WEB [online]. 2012 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.mesta.obce.cz/hrotovice/ JEMNICE: OFICIÁLNÍ WEB MĚSTA. Historie města Jemnice [online]. 2008 [cit. 201201-05]. Dostupné z: http://www.mesto-jemnice.cz/historie-mesta-vznik-vyznamniobcane/d-46227/p1=1227 KOUPALIŠTĚ MORAVSKÉ BUDĚJOVICE. Ceník vstupného 2011 [online]. 2012 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z: http://www.koupalistemb.cz/index.php?nid=2958 KRAJ VYSOČINA. Městská památková zóna Jaroměřice nad Rokytnou [online]. [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://kr-vysocina.cz/mestska-pamatkova-zonajaromerice-nad-rokytnou/d-1100907/p1=11 LANOVÁ CENTRA A PARKY V MORAVSKÉM KRAJI. Lanové centrum, lanový c2011 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: park [online]. http://www.lanovacentra.estranky.cz/clanky/zakladni-pojmy-a-delenilanovych-prekazek/lanove-centrum_-lanovy-park.html

MĚSTA A OBCE. Okres Třebíč [online]. c2010-2011 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3710 BUDĚJOVICE. Obor finanční a obesní živnostenský MORAVSKÉ [cit. 2012-01-06]. Dostupné z: úřad: Rozpočet [online]. http://www.mbudejovice.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=9890 NAŠE INFO: Bydlení. Jaké jsou povrchy tenisového hřiště? [online]. 2012 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.naseinfo.cz/stavby-astavebnictvi/zahrada-a-okoli/tenisove-hriste/jake-jsou-povrchy-tenisovehohriste OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU. O městě [online]. c2012 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.namestnosl.cz/view.php?cisloclanku=2005101401 PODĚBRADSKÝ, J. Wellness v ČR [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008 [cit. 2012-01-05]. RIS: REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS, 2011a. Vyhledávače [online]. 2010-2011 [cit. 2012-01-06]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=591181 RIS: REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS, 2011b. Vyhledávače [online]. c2010-2011 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=591211 RIS: REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS, 2011c. Vyhledávače [online]. [cit. 2012-0105]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=590266 RIS: REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS, 2011d. Vyhledávače [online]. [cit. 2012-0105]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=590754 RIS: REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS, 2011e. Vyhledávače [online]. [cit. 2012-0105]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=590789 S-CENTRUM.

Dostupné kuzelky/

Jak se liší bowling a kuželky ? [online]. 2012 [cit. 2012-01-05]. z: http://www.s-centrum.com/sluzby-centra/bowling/bowling-vs-

SPINNING.ECVIKY.CZ. Spinning [online]. http://spinning.ecviky.cz/

[cit.

2012-01-05].

Dostupné

z:

SQUASH-CENTRA.EU. Pravidla squashe [online]. 2007 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.naseinfo.cz/stavby-a-stavebnictvi/zahrada-aokoli/tenisove-hriste/jake-jsou-povrchy-tenisoveho-hriste TBZINFO.CZ. Právní předpisy [online]. 2012 [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-258-2000-sb-o-ochraneverejneho-zdravi-a-o-zmene-nekterych-souvisejicich-zakonu VŠE V PRAZE: Integrovaný studijní informační systém. Sylabus předmětu 5EN777 - Ekonomie neřesti (NF - ZS 2011/2012) [online]. 2012 [cit. 2012-0105]. Dostupné z: http://isis.vse.cz/katalog/syllabus.pl?jazyk=1;predmet=77096

Volnočasová infrastruktura v okrese Třebíč

Recommend Documents