Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky
Renata Jandrtová Závěrečná bakalářská práce
DOSTUPNOST SLUŽEB PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ V OKRESE ŠUMPERK
AVAILABILITY OF SERVICES FOR VISUALLY IMPAIRED PEOPLE IN THE DISTRICT ŠUMPERK
Vedoucí práce: PhDr. Eva Klimentová, Ph.D. Olomouc 2012 1
Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila.
V Hanušovicích dne 30. 3. 2012
……………………………… Vlastnoruční podpis 2
Obsah ÚVOD................................................................................................................................... 4 1.
ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ .................................................................................................... 8 1.1. 1.2.
2.
Klasifikace vad zraku ........................................................................................... 9 Charakteristika jednotlivých skupin zrakově postižených ................................ 12 1.2.1.Osoby nevidomé ...................................................................................... 12 1.2.2. Osoby se zbytky zraku ............................................................................. 13
CHARAKTERISTIKA VÝVOJE OSOB SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM V ZÁVISLOSTI NA DOBĚ VZNIKU A S TUPNI PORUCHY .......................................................................... 15 2.1. ....................................................................................................Vrozená vada zraku 2.2. Oslabení a ztráta zraku v průběhu života.......................................................... 17 2.3. Vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti člověka ....................................... 19
3.
ZTRÁTA ZRAKU JAKO TĚŽKÁ ŽIVOTNÍ SITUACE A JEJÍ VLIV NA KVALITU ŽIVOTA ...... 22
4.
POTŘEBY A ZÁJMY ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH JAKO MOTIVAČNÍ PROCES .................. 24
5.
PODPORA, PÉČE A POMOC OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM .......................... 27 5.1. 5.2.
6.
Úloha rodiny...................................................................................................... 28 Služby pro osoby se zrakovým postižením........................................................ 30 5.2.1. Sféra zdravotních služeb ......................................................................... 30 5.2.2. Školská sféra............................................................................................ 31 5.2.3. Sociální sféra ........................................................................................... 31
TECHNIKY PRŮZKUMU, STANOVENÍ CÍLŮ A VÝZKUMNÝCH OTÁZEK ........................ 40 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5.
Techniky sběru dat ............................................................................................ 40 Charakteristika zkoumaného vzorku................................................................. 42 Stanovení cíle a výzkumných otázek ................................................................. 43 Zmapování poskytovatelů sociálních a jiných služeb pro osoby prakticky nebo úplně nevidomé. ...................................................................................... 44 Konstrukce dotazníku – vysvětlení pojmů ........................................................ 49
7.
VYHODNOCENÍ ŠETŘENÍ ............................................................................................ 51
8.
ZHODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH OTÁZEK A NAPLNĚNÍ CÍLE PRÁCE............................... 56
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 70
3
15
ÚVOD
„Nevidět. Oslepnout……. To jsou slova, kterých se bojí v podstatě každý. Vyvolávají hrůzu, strach a děs. O to horší je, když se tato slova stanou realitou a život člověka se najednou zcela změní - ať už postižením vlastním, nebo dítěte, partnera či jiné blízké osoby. Přichází zoufalství a beznaděj, ztráta všech výhledů do budoucnosti, život skončil. A do nekonečna se v mozku ozývají jen ta dvě slova – UŽ NIKDY!
UŽ NIKDY: - běžet orosenou travou, číst si před spaním
- žádné oddechové činnosti
- malovat, fotografovat
- žádná zájmová činnost
- toulky přírodou, výlety po hřebenech hor, lyže
- žádné hry, žádný sport
- být užitečný (řídit auto, něco opravit, ušít si šaty) - už jen objekt péče druhých - vidět se v zrcadle, tančit ve vlajících šatech
- už žádná rozkoš
- nezažít obdivné pohledy
- už jen soucit
- nebýt normální
- už jen odlišnost
- blbnout jako dřív
- už jen důstojný adresát
péče
A co tedy s tím? Jak je možné, že lidé žijí, pracují i takto ochuzení, ošizení či omezení? Jak je možné, že vykonávají činnosti, které se zdají být nemožné?“1 Lidé se zrakovým handicapem toho dosahují na základě poskytovaných služeb ze strany neziskového i ziskového sektoru, pomoci a podpory rodiny, přátel i známých a také nástrojů sociální politiky státu.
1
WIENER, P. RUCKÁ, R. Terapie zrakového handicapu. 1. Vyd. Praha: Marcon, 2006, s. 5.
4
Podle „Výsledků výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007“ je k datu 31. 12. 2006 evidováno 1015548 občanů se zdravotním postižením v ČR a z toho 87439 osob se zrakovým postižením. Přičemž nejčastější příčinou zrakového postižení je onemocnění. Zrakový handicap se dotýká všech věkových kategorií, z toho se nejvíce projevuje ve věkové kategorii 75 a více let.2 Z výše uvedených dat je zřejmé, že zrakové postižení se dotýká velké skupiny občanů České republiky. Proto se ve své práci zabývám problematikou života se zrakovým handicapem z hlediska dostupnosti a nabídky služeb pro tyto osoby. Pracuji v Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR, která se zabývá pomocí těžce zrakově postiženým občanům při překonávání zrakového
handicapu.
Poskytujeme
odborné
poradenství,
zajišťujeme
doprovod, pomoc při prosazování oprávněných zájmů a práv a také vytváříme prostor pro smysluplné trávení volného času. Klienti se zrakovým postižením mají specifické potřeby na služby. Jsou poživateli příspěvku na péči v I., II. a výjimečně III. stupni závislosti. Velmi často se zabýváme problematikou zajištění služeb. Cílem mé práce je evaluace nabídky a dostupnosti služeb prakticky a úplně nevidomým klientům žijícím v přirozeném prostředí v okrese Šumperk dle jejich potřeb. Výsledkem empirického šetření bude, doufám, zmapování potřeb – služeb, o které mají klienti zájem. Výsledky šetření bude možno využít při rozšiřování nabídky služeb naší organizace i dalších poskytovatelů v regionu okresu Šumperk a také při komunitním plánování sociálních služeb. Výzkumné otázky mohou také prokázat, že služby mimo území měst a obcí s rozšířenou působností poskytují převážně rodinní příslušníci nebo jiné fyzické osoby z důvodu nedostatečné dostupnosti služeb poskytovatelů. 2
Český statistický úřad, Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007; 3. Výběrové šetření osob se zdravotním postižením VŠPO 07, zveřejněno: 30. 5. 2008, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08 (cit. 20. 2. 2012)
5
V teoretické části bude využíváno odborné literatury a legislativního ukotvení problematiky k definování základních pojmů vztahujících se k tématu. Jedná se zejména o vymezení pojmů v oblasti zrakového postižení a jeho důsledků, stanovení potřeb a následně služeb nabízených této klientele. V první kapitole se budu zabývat vymezením zrakového postižení, jeho klasifikací a charakteristikou jednotlivých skupin osob se zrakovým postižením. Druhá kapitola bude věnována charakteristice vývoje osoby se zrakovým postižením z hlediska doby vzniku a stupně postižení. Třetí kapitola pojednává o ztrátě zraku jako o těžké životní situaci a o vlivu na kvalitu života. Svůj výklad směřuji k zjištění potřeb osob s těžkým zrakovým postižením a s možností uspokojení těchto potřeb poskytováním péče, podpory, pomoci a služeb ze stran různých institucí. Této problematice se věnuje kapitola pátá a šestá. Empirická část bude realizována kvantitativním šetřením, ve kterém si stanovím výzkumné otázky o dostupnosti, nabídce a poskytovatelích služeb. Šetření bude provedeno formou písemného dotazníku. Dotazníky s probandy budu vyplňovat osobně z důvodu jeho nevhodného formátu pro osoby se zrakovým handicapem. Respondenty šetření budou osoby prakticky nebo úplně nevidomé docházející na pracoviště oblastní odbočky SONS ČR Šumperk – Jeseník žijící v přirozeném sociálním prostředí regionu okresu Šumperk. Praktická část bude obsahovat výsledky šetření a závěry vyhodnocující výzkumné otázky o dostupnosti a nabídce služeb pro zrakově postižené.
6
TEORETICKÁ ČÁST
7
1. ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ
V této části své bakalářské práce bych se chtěla věnovat problematice zrakového postižení. „Zraková vada, podobně jako jiná postižení, ovlivňuje celou osobnost jedince a jeho psychický vývoj.“3 Libor Novosad uvádí
charakteristiku postižení podle Světové
zdravotnické organizace WHO jako: „ … částečné nebo úplné omezení schopností vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu.“4 Novosad dále definuje handicap jako „nevýhodu, které je jedinec vystaven vlivem postižení.“5 Zrakově postižení podle Milana Pešáka a Radka Schindlera „ osoby se zrakovým postižením, jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Úžeji se tímto termínem rozumí ti, u nichž poškození zraku nějak ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž běžná optická korekce nepostačuje. (Nezahrnujeme sem tedy např. člověka, který nosí dioptrické brýle a s nimi docela normálně vidí - to znamená, že má zrakovou vadu lehčího stupně a s brýlemi zvládá bez potíží každodenní činnosti, nemá omezení v přístupu k informacím, v orientaci a samostatném pohybu, v pracovním uplatnění, v sociální oblasti apod.). Abychom zdůraznili tento rozdíl, mluvíme někdy o těžce zrakově postižených. Tím máme na mysli skupinu zrakově postižených, u nichž právě onen vážný funkční důsledek zrakové vady zasahuje do běžného života, lidí, jimž už běžná brýlová korekce nepostačuje k plnému vidění.“6 Zrakové postižení považuje Dagmar Moravcová za jedno z nejtěžších, zrak zprostředkovává 70 – 90% informací. Jeho nedostatečnost způsobuje informační deficit, který musí zrakově handicapovaný jedinec nahradit, 3
KEBLOVÁ, A. Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Druhé, upravené vyd. Praha: SEPTIMA, 1998, s. 10. 4 NOVOSAD, L. Základy sociálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 13. 5 NOVOSAD, L. Základy sociálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 13. 6 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, SCHINDLER, R. PEŠÁK, M. Kdo je zrakově postižený, dostupný z: http://www.sons.cz/kdojezp.php (cit. 20. 2. 2012)
8
kompenzovat dalšími smysly - sluchem, hmatem, čichem a neúměrně větší pohybovou aktivitou, představami o vnějším světě a získanými osobními zkušenostmi, pokud ke ztrátě zraku došlo v průběhu života jedince.7 Zrakově postiženého člověka je třeba vnímat především jako člověka. Radek Schindlera a Milana Pešák ve své stati uvádí: „Samotný fakt, že nevidí, znamená jen to, že některé věci musí dělat jinými způsoby než ostatní, ale není proto lepší nebo horší:“8
1.1. Klasifikace vad zraku V předchozí části jsem uvedla charakteristiku zrakového postižení. A nyní se budu blíže věnovat klasifikaci vad zraku. Jak jsem již v předchozí kapitole uvedla, ve společnosti existují lidé s různými druhy a stupni zrakového onemocnění, proto je třeba provádět diferenciace a určit stupeň závažnosti postižení. „Pojmem diferenciace máme na mysli rozdělení zrakově postižených do jednotlivých skupin na základě společných znaků. Při tomto rozdělení zpravidla uplatňujeme různá kritéria podle toho, jaké cíle diferenciací sledujeme.“9 Klasifikace osob se zrakovým postižením probíhá na základě určitých společných znaků. Nejčastěji se vychází a využívá Mezinárodní klasifikace zrakového postižení dle Světové zdravotnické organizace WHO, která determinuje kategorie zrakového postižení podle nejlépe dosažené zrakové ostrosti na lépe vidícím oku (tabulka č. 1), rozeznává slabozrakost střední, slabozrakost těžkou, těžce slabý zrak, praktickou nevidomost a úplnou nevidomost.10
7
MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON s. r. o., 2004, s. 17. 8 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, SCHINDLER, R. PEŠÁK, M. Kdo je zrakově postižený, dostupný z: http://www.sons.cz/kdojezp.php (cit. 20. 2. 2012) 9 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 6. 10 HAMADOVÁ, P., KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ, Z., Oftalmopedie, Brno: Paido, 2007, str. 35.
9
Tabulka č 1 Klasifikace zrakového postižení podle WHO11
Položka
Druh zdravotního postižení
1.
Střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie zrakového postižení 1
2.
Silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) - minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie zrakového postižení 2
3.
Těžce slabý zrak a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50, kategorie zrakového postižení 3 b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů
4.
Praktická slepota zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4
5.
Úplná slepota ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5
Mimo diferenciace podle stupně postižení rozeznávají autoři odborných textů další klasifikace: A. Keblová ve své publikaci uvádí následující dělení12: z hlediska speciálně pedagogické praxe je důležitá doba vzniku poruchy a příčiny vzniku rozeznáváme: -
vrozené poruchy (kongenitální, prenatální)
-
získané poruchy (postnatální, juvenilní, senilní)
11
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, Zdroj: Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů - desátá revize (MKN-10), vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, dostupné z: http://www.sons.cz/klasifikace.php (cit. 20. 2. 2012) 12 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 6.
10
z hlediska profesionální přípravy a další výchovy je důležitý časový horizont přetrvávání vady rozeznáváme: -
krátkodobé poruchy (akutní)
-
dlouhodobé poruchy (chronické)
-
opakované (recidivující)
z hlediska poruchy orgánu rozeznáváme: -
orgánové poruchy
-
funkční poruchy
z hlediska možnosti nápravy postižení rozeznáváme: -
reparabilní poruchy
-
ireparabilní poruchy
L. Ludíková používá tytéž diferenciace a dále rozlišuje zrakové postižení podle stupně zrakového postižení a podle něj je možné klasifikovat jedince na13: Osoby nevidomé Osoby se zbytky zraku Osoby slabozraké osoby s binokulárním viděním V této kapitole jsem se zabývala klasifikací zrakového postižení optikou diferenciace podle různých kritérií – stupeň postižení, délka a způsob vzniku poruchy a podle stupně postižením. Vzhledem k existenci značného množství druhů a stupňů zrakového onemocnění budu se v této práci zabývat skupinou osob s těžkým zrakovým postižením. Jedná se o osoby nevidomé a osoby se zbytky zraku. Pro účely této práce a stanovení potřeb zrakově postižených je důležitou determinantou doba vzniku funkční poruchy. Vysvětlením těchto pojmů se budu věnovat v následujících kapitolách.
13
LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 12.
11
1.2. Charakteristika jednotlivých skupin zrakově postižených Nyní se budu zabývat jednotlivými skupinami osob se zrakovým postižením. Vzhledem k cíli mé bakalářské práce – zjištění dostupnosti a nabídky služeb pro osoby s těžkým zrakovým postižením se budu zabývat pouze kategoriemi osob nevidomých a osob se zbytky zraku.
1.2.1. Osoby nevidomé Nevidomost je nejtěžším postižením zraku. Z oftalmologického hlediska se projevuje především jako ztráta funkčnosti zrakového analyzátoru. Rozeznáváme absolutní ztrátu zraku a praktickou nevidomost a ty mohou být vrozené nebo získané.14 Kategorie nevidomých zahrnuje děti, mládež a dospělé. Nevidomí díky své vadě nemohou své okolí poznávat zrakem, ale musí tento deficit nahrazovat využíváním nižších a vyšších kompenzačních činitelů. Mezi nižší kompenzační činitele řadíme sluch, hmat a čich a mezi vyšší pak myšlení, paměť, představy, řeč a emoce. Důsledky nevidomosti postihují celou osobnost jedince. Vedle vzniku informačního deficitu se objevují potíže také v oblasti prostorové orientace, samostatném pohybu, sebeobsluze, ve sféře společenského a pracovního uplatnění.15 Slepota stěžuje poznávací procesy, socializaci a také omezuje grafické projevy. Může docházet k verbalismu - situaci, kdy především děti používají značné množství slov, aniž by přesně chápaly jejich význam. Vyučovací procesy jsou orientovány především na rozvoj zbylých smyslů. Ke čtení a psaní užívají nevidomí Braillovo písmo nebo také PC s hlasovým vyčítačem. Využívají spoustu pomůcek, které jim pomáhají při sebeobsluze a dalších běžných činnostech.16
14
KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 44. LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 13. 16 HAMADOVÁ, P., KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ, Z., Oftalmopedie, Brno: Paido, 2007, str. 39. 15
12
Nevidomým ať již prakticky nebo úplně nevidomým byly podle přílohy č. 2 vyhl. MPSV 182/1991 Sb. do 31. 12. 2011 přiznávány výhody III. stupně a svůj těžký handicap prokazovali průkazem ZTP/P.17 Nyní podle zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, jehož účinnost vešla v platnost k datu 1. 1.2012, dle §34 odst. 5 náleží průkaz ZTP/P osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace.18
1.2.2. Osoby se zbytky zraku Tato kategorie se dotýká osob ze všech věkových skupin, od dětí až po dospělé, kteří tvoří hraniční skupinu mezi osobami slabozrakými a nevidomými.
Zbytky zraku nemají stálý charakter, může docházet
k dočasnému zlepšení nebo také zhoršení vízu nebo také k progresi onemocnění. Jedná se o těžce slabý zrak.19 Zrakový visus je charakterizován skutečností, že obvykle vidí osoba s defektem i s předepsanou brýlovou korekcí až prsty na kratší vzdálenost, nerozezná na oftalmotypu největší znak. Je schopna číst plakátové písmo a černotisk za využití optických pomůcek. Snížení nebo deformace zrakových schopností ovlivňují vytváření představ, které se projevuje zejména při osvojování znalostí a jejich reprodukci. Pro pedagogickou praxi je důležité členění žáků na ty, kteří preferují způsoby poznávání nevidomých, a ty, kteří upřednostňují reedukaci postiženého smyslu. Obě možnosti je třeba 17
Vyhláška č. 182/1991 Sb. ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, ze dne 26. dubna 1991, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení- příloha č. 2 18 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, §34 19 LUDÍKOVÁ, L., Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 13.
13
zohledňovat při volbě didakticko-metodických postupů. Proto se při výuce osob se zbytky zraku kombinují prvky a metody obvyklé při práci s nevidomými i slabozrakými. Hlavním vzdělávacím cílem je snaha, aby se osoby se zbytky zraku za pomoci kompenzačních pomůcek naučily nebo si udržely schopnost číst a psát v černotisku zrakem a současně četly slepecké bodové písmo hmatem. Osoby se zbytky zraku mají problémy s orientací a samostatným pohybem. Také mají ztížené možnosti pracovního uplatnění a díky zbytkům zraku i s poznáváním osob.20
Osobám se zbytky zraku – těžce slabozrakým byly podle přílohy č. 2 vyhl. MPSV 182/1991 Sb. byly do 31. 12. 2011 přiznávány výhody II. stupně a svůj těžký handicap prokazovaly průkazem ZTP.21 Osobám se zbytky zraku nyní podle zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů náleží rovněž průkaz ZTP/P.22
V této kapitole jsem se věnovala charakteristikám osob se zrakovým postižením z hlediska stupně postižení. S ohledem na cíl své práce - evaluaci a dostupnost služeb osobám prakticky a zcela nevidomým – jsem popisovala pouze osoby nevidomé a osoby se zrakovým postižením. Dalším důležitou determinantou z hlediska vývoje jedince je doba vzniku postižení. Této problematice věnuji následující kapitolu.
20
KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 43. Vyhláška č. 182/1991 Sb. ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, ze dne 26. dubna 1991, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení- příloha č. 2 22 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, §34 21
14
2. CHARAKTERISTIKA VÝVOJE OSOB SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM V ZÁVISLOSTI NA DOBĚ VZNIKU A S TUPNI PORUCHY
V předchozí kapitole jsem se věnovala problematice spojené s klasifikací zrakového postižení a také vymezením kategorií osob s těžkým zrakovým postižením. Další důležitou determinantou pro vývoj osobnosti zrakově postiženého a tím také stanovení jeho potřeb je doba vzniku postižení.
2.1. Vrozená vada zraku Ve zdravotní péči o děti má již své nezastupitelné místo zrakový screening, a proto většina dětí se zrakovým postižením je v péči specialistů od narození nebo ihned po zjištění vady. Vrozená vada je výraznou zátěží pro psychický vývoj dítěte a také ovlivňuje postoje rodičů k dítěti a je rovněž velkou zátěží pro fungování rodiny.23 „Zrakově postižené dítě je sice limitováno v mnoha dovednostech, avšak mělo by se učit dovednosti ve stejném věku jako zdravé děti. Například učit se chodit, mluvit, samostatně jíst, a to průměrně mezi jedním a dvěma lety.“24 U takto postižených dětí zrakové vnímání chybí nebo je značně zkreslené v závislosti na stupni zrakového postižení. Pro jeho rozvoj je nutné poskytování značného množství podnětů, které vnímá jinými smysly. Motorika hraje výraznou roli ve výchově i dalším vzdělávání. Vývoj hrubé i jemné motoriky je značně opožděný v důsledku absence zrakových vjemů a možnosti zpětné vazby.
U nevidomých i těžce slabozrakých dětí je omezena
také lokomoce – aktivní pohyb z místa na místo. Dítě má obtíže s učením chůze, později projevuje zájem o poznávání světa kolem sebe. Dalším okruhem
23 24
KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 22. KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 22.
15
je sebeobsluha. Dítě i přes svůj handicap se musí vše postupně naučit. V období 1 – 7 roku života dítěte mají u zrakově postižených dětí vliv na vytváření jejich osobnosti rodiče, kteří ve spolupráci s dalšími odborníky vytvářejí podmínky pro jejich rozvoj. Využívají speciálních technik a přístupů, poskytují adekvátní podněty, reedukují zbytky zraku, pokud jsou zachovány. Rozvíjí další smysly, které jsou potřebné pro vnímání. Neméně důležité je vytvoření bezpečného prostředí a podmínek, které napomohou při budování důvěry dítěte ve své schopnosti, dovednosti, rodinu, lidi kolem něj.25 Období předškolní, školní a přípravy na budoucí pracovní uplatnění je dalším důležitým mezníkem ve vývoji osobnosti. Zde je kladen důraz na využití zbytků zraku nebo dalších kompenzačních činitelů. Velkou roli zaujímá také výběr vzdělávacích institucí – specializované školství nebo integrace osoby se zrakovým postižením do běžných tříd s pomocí asistenta. V rámci socializace je důležité navazování vztahů s vrstevníky, sociální komunikace a interakce, začleňování do sociálních skupin.
V adolescenci se stává
problémem izolace, handicapovaní intenzivně prožívají svá omezení a někteří řeší tuto situaci začleňováním se do skupiny stejně postižených – tzv. efekt similarity. V tomto období se také začíná projevovat potřeba partnerství. Volba partnera je značně omezena, a to zejména díky omezenosti výběru. Osoby s těžkým zrakovým postižením často navazují partnerské vztahy s partnery, které dobře znají, a velmi často se jedná o jedince se zdravotním handicapem.26 „Vrozené zrakové postižení má vliv na kvalitu utváření představ, pojmů, kvalitu řeči, abstraktního myšlení, na rozvoj pohybu a schopnosti orientace v interiéru i exteriéru, na rozvoj komunikace, vytváření sociálních vztahů.“27
25
KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 22 – 28. HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 86 – 94. 27 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha: TRITON, 2004, s. 36. 26
16
2.2. Oslabení a ztráta zraku v průběhu života Ztráta nebo oslabení zraku v průběhu života člověka ovlivňuje osobnost jedince. Přijetí neboli akceptace vady je u jednotlivých postižených rozdílná a je podmíněna skutečností, zda v době vzniku defektu byla osobnost zformována či nikoliv. Ztráta nebo oslabení zraku může nastat ve všech věkových kategoriích.28 Akceptovat ztrátu zraku v raném dětství lze snáze za vydatné podpory rodiny a při pomoci odborníků. V období osamostatňování – tedy ve věku školním a adolescentním – představuje ztráta zraku větší zásah do psychické stability jedince. Projevuje se často snížením sebevědomí a také zvýšenou emocionální labilitu v důsledku konfrontace s neúspěchem ve školní práci a také nepřijetím vrstevníky. Příčinou je zraková nedostatečnost (rychlost v reakci na zrakové podněty, nekvalitní zrakové vjemy) a také selhávání při společných činnostech (skupinové hry, soutěže). Je třeba předcházet neustálého vystavování jedince stresujícím prožitkům, které mohou vést až k psychickým poruchám. Podpora, pomoc při řešení problémů, posilování osobnosti jedince (poskytnutí prostoru pro seberealizaci v oblasti zájmů a nadání pro určitou činnost), vyhledání odpovídajícího způsobu vzdělávání, pomoc při výběru budoucího pracovního uplatnění napomáhá k akceptaci postižení. V tomto věku je vítána pomoc odborníků, kteří pomáhají překonat a akceptovat zrakový handicap.29 V produktivním věku ztráta nebo oslabení zraku ovlivňuje jedince při výkonu profese. Omezuje rovněž při uspokojování svých zálib a potřeb. Emocionální prožívání zhoršení zraku zatěžuje vztahy jak na pracovišti, tak i v osobním životě. Ztráta možnosti vykonávat profesi staví člověka do ekonomických problémů, které se opět mohou negativně promítnout do partnerských a rodinných vztahů.30 28
ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 44, 78. 29 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON, 2004, s. 36 – 37. 30 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON, 2004, s. 37.
17
„Asi u 90% osob lze po 60. roku života zjistit výrazné zhoršení zrakového vnímání a asi u 30% se výrazně zhoršuje sluch.“31 Pokles schopností u této věkové kategorie omezuje nejen pokles výkonu určitých pracovních činností. Limituje však činnosti jako četbu, poslech hudby, cestovní a další. Pokles zrakového a sluchového vnímání negativně ovlivňuje samotnou schopnost komunikace s druhými lidmi. V důsledku zhoršení vnímání se zvyšuje riziko úrazů.32 V seniorském věku přibývají obtíže se zrakovým vnímáním Dalšími typickými znaky stáří je pokles schopnosti smyslového vnímání, zhoršení paměti a také pokles inteligence. Pro seniory stoupá význam rodiny. Jsou častěji ohrožení sociální izolací a emoční nebo podmětovou deprivací. Pokud v této životní fázi ztrácí zrak nebo o něj zcela přijde, vyrovnává se s touto skutečností velmi těžko. Na svou ztrátu může reagovat různými strategiemi, které jsou shodné se strategiemi vyrovnávání se se stářím. Jedná se například o konstruktivní strategie, strategie závislosti, strategii obrannou, strategii hostility nebo strategii sebenenávisti jak uvádí ve své publikaci Dagmar Moravcová.33 Z výše uvedených skutečností plyne, že zrakové postižení získané v průběhu života má dopady na celkový vývoj člověka. V různých vývojových stadiích jedince se projevuje odlišně. Jak jsem již zmínila a jak uvádí i. O. Čálek v publikaci Vývoj osobnosti těžce zrakově postižených záleží na tom, kdy ztráta zraku nastane a zda je již osobnost zformována či nikoliv. Ztráta nebo oslabení zraku zasahuje mnoho oblastí života člověka a mění jeho dosavadní životní styl. Člověk se musí učit provádět běžné úkony jinými způsoby a svou nezastupitelnou úlohu při překonávání důsledku handicapu hraje rodina, známí, přátelé, odborní lékaři a další odborníci z řad pomáhajících profesí.34 31
MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON, 2004, s. 37. 32 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON, 2004, s. 37. 33 MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON, 2004, s. 38- 39. 34 ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 44,78 - 85.
18
2.3. Vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti člověka
Doba vzniku defektu a také stupeň postižení má vliv na vývoj osobnosti osoby s těžkým zrakovým handicapem. Důležitou roli při přijetí vady hraje rodina a postoj známých – nejbližšího sociálního okolí jedince.35 Zrakový defekt se projevuje v oblasti kognitivního vývoje, pohybového vývoje a také v oblasti socializace.36
Kognitivní vývoj37 Důsledkem využívaných odlišných poznávacích činností a nedostatku zkušeností dochází u osob s těžkým zrakovým defektem k odchylkám ve vývoji myšlení a řeči. Zrak zprostředkovává nejvíce autentické vjemy podnětů. V případě výpadku zraku, je nutné poznávat svět dalšími kompenzačními smysly – sluchem, hmatem, čichem. Zrakově postižený člověk není od přírody nadán lepšími kompenzačními smysly, jejich schopnosti je nutné cvičit a zdokonalovat. Informace, které jimi získává, mu pomáhají při orientaci v prostoru a také při komunikaci. Odborní pracovníci kladou důraz na využívání tzv. zbytků zraku, které lze udržovat formou zrakové stimulace nebo reedukace zraku. Paměť v důsledku těžké životní situace má velký význam – je více rozvinutá a lidé se zrakovým defektem ji častěji využívají. Zrakové vnímání se liší u osob se zrakovou vadou v úplnosti, přesnosti a rychlosti zobrazování, zúžením a deformací zorného pole a schopností barvocitu. Takto postižení lidé často špatně rozeznávají předměty, srovnávají je, určují velikost.
35
ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 44,78 - 85. 36 HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 61- 65. 37 HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 61- 63.
19
Pohybový vývoj38 U dětí s těžkým zrakovým handicapem dochází v oblasti pohybového vývoje ke zpomalení rozvoje a také k přeskočení některých vývojových fází ve srovnání s dalšími dětmi. Příčinou je často ztráta motivace – dítě nemá dostatek zrakových podnětů pro aktivní pohyb, neučí se nápodobou a imitací. Chůze i motorické schopnosti se rozvíjejí pomaleji a to především speciálními postupy a technikami. Děti s těžkým zrakovým defektem mají obtíže s vytvářením představ o okolí, jsou nejisté v orientaci. Je pro ně důležitý výcvik prostorové orientace a samostatného pohybu.
Socializace39 Osobnost jedince se vyvíjí při vzájemném působení a komunikaci s dalšími lidmi v rámci určitého společenství. Oblast sociálních vztahů je determinována postoji rodiny, známých a vidících přátel k osobě se zrakovým postižením, která zpětně ovlivňuje svým chováním a jednáním své sociální okolí. Na průběh socializace má vliv rodina, která je obvykle prvním společenstvím, do kterého se dítě s těžkým zrakovým postižením začleňuje. V prvním kolektivu dochází k první konfrontaci odlišnosti dítěte se zrakovou vadou. Dalším mezníkem v procesu socializace je volba povolání a vstup do zaměstnání. Pro socializaci jedince je také nalezení společenského uplatnění a převzetí relevantních životních rolí.
U osob se zrakovým postižením
pozorujeme v sociální interakci a komunikaci odlišnosti od běžných projevů. Jedná se o ztrátu možnosti učit se nápodobou a imitací, nedostatek vizuálních kontaktů v komunikaci s okolím, nemožnost vnímat neverbální komunikace, potíže při řešení běžných sociálních situací a omezené schopnosti orientace v neznámém prostředí.
38 39
HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 63- 64. HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 64- 65.
20
O specificích vývoje osobnosti osob se zrakovým postižením také hovoří ve své publikaci O. Čálek. Uvádí, že pro život jedince se zrakovým postižením je důležitý stupeň a míra zrakové vady a také doba, ve které handicap vznikl. Tyto skutečnosti působí nejen na samotného zrakově postiženého, ale pochopitelně ovlivňují i sociální okolí, ve kterém jedinec žije. Odchylky ve vývoji určují potřeby osob se zrakovým postižením. Jsou důležité pro určení oblasti pomoci a péče o osoby s těžkou zrakovou vadou.40
40
ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 28 - 123.
21
3. ZTRÁTA ZRAKU JAKO TĚŽKÁ ŽIVOTNÍ SITUACE A JEJÍ VLIV NA KVALITU ŽIVOTA V předchozí kapitole jsem se věnovala vymezení základních charakteristik zrakového postižení, klasifikací zraku a zabývala jsem se souvislostmi mezi vývojem osobnosti a zrakovým postižením. V této části se budu věnovat vyrovnávání se s těžkou životní situací, jakou ztráta zraku bezesporu je. Každá funkční ztráta – postižení ovlivňuje člověka určitým způsobem plynoucím z typu postižení, jeho závažnosti a doby vzniku. Mimo jmenovaných objektivních vlivů je neméně důležité, jak handicapovaný své postižení prožívá, jaké nachází a posléze volí způsoby řešení své těžké životní situace. Postižení z hlediska prožívání jedince chápeme jako náročnou životní situaci, protože působí zátěžově, dlouhodobě, zvyšuje stres, ztěžuje každodenní život, přináší řadu konfliktů.41 Při překonávání těžké životní situace je důležitým faktorem akceptace případně nonakceptace defektu. „Adaptace vady je poznávací, citové a jednající osvojení všech životních možností a omezení, které tato vada zanechává. V případě zrakové vady, tj. těžké nebo úplné ztráty zraku, to znamená osvojení všech podstatných zbývajících životních možností a jejich způsobů uskutečňování při souběžném zohledňování všech životních omezení, která tato zdravotní postižení přináší. V tomto širokém smyslu je akceptace vady součástí nebo spíše předpokladem celkového zdravého a činorodého přizpůsobení postižené osoby“42 Na problematiku akceptace vady – přijetí, je možné pohlížet z několika hledisek. Jedná se jednak o to, jak na svou ztrátu a její důsledky nahlíží handicapovaný jedinec a jak postižení vnímá a přijímá sociální okolí jedince.43
41
VÁGNEROVÁ, M. HADJ-MOUSOVÁ, Z. ŠTĚCH, St. Psychologie handicapu. 2. vyd. Praha: UK Karolinum, 1999, s. 14. 42 ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 44. 43 ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 44.
22
Stupeň postižení, doba jeho vzniku a také akceptace vady ovlivňují kvalitu života osob se zdravotním postižením.44 „Pojem kvalita života můžeme všeobecně chápat jako úroveň fyzických, psychických a sociálních aktivit člověka ve směru k jeho ekosystému. Týká se to hlavně naplnění životních potřeb a spokojenosti v životě. Kvality života představují velmi rozsáhlou oblast činitelů, které umožňují handicapovaným lidem žít jednak v prostředí intaktní společnosti, tj. integrované, ale také v prostředí minoritní kultury specificky uzpůsobené pro život handicapovaných příslušné skupiny – tedy segregovaně.“45 Činitele kvality života dělíme do dvou skupin, a to na vnější a vnitřní.
Vnitřní činitelé vytvářejí změny
v kvalitách života a náleží sem somatické a psychické vybavení. Vnější činitelé kvality života představují podmínky jejich existence v oblasti přírodně ekologické, společensko-kulturní, výchovné a vzdělávací, pracovní a ekonomické a materiálně technické. Údaje a výpovědi o kvalitách života handicapovaného získáváme nejen od něj samého, ale i od osob, které jej obklopují. Posuzování kvality života nám pomáhá při odhalování vlivu handicapu na život postiženého. Lze tak zjistit specifické potřeby handicapovaných na úpravu prostředí i posilování snížených schopností pomůckami a službami.46
Sledování a posuzování kvality života úzce souvisí s uspokojováním potřeb. Pokud jsou potřeby jedince ať již handicapovaného nebo intaktního naplňovány, je spokojený se svým životem.47 Problematikou potřeb i zájmů, jejich uspokojování se budu věnovat v příští kapitole. Pokusím se v ní objasnit souvislosti mezi motivací žít plnohodnotný život a uspokojování potřeb.
44
JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 81. JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 81. 46 JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 81 – 85. 47 JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 84 – 85. 45
23
4. POTŘEBY A ZÁJMY ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH JAKO MOTIVAČNÍ PROCES V této kapitole se budu věnovat vymezení pojmů specifické potřeby osob se zrakovým postižením. Tyto potřeby mohou být uspokojovány formou poskytovaných služeb. Proto je uspokojování potřeb předmětem zájmu mé práce. Jak jsem v předcházející kapitole uvedla, reakce postižených i sociálního okolí na těžkou životní situaci je různá. Vágnerová soudí, že „postižený jedinec přejímá postoje společnosti vůči svému defektu“48. Akceptace handicapu má vliv na kvalitu života, která je ovlivňována také uspokojováním potřeb, přičemž uspokojování potřeb je jedním z motivačních procesů.49
Motivace, nám dává odpověď na otázku, proč se jedinec chová tak či jinak. Zahrnuje vědomé i nevědomé podněty, na základě kterých něco chceme a podle kterých jednáme. Motivace vzniká v důsledku snahy o dosažení homeostaze – dosažení rovnováhy s potřebami. Cílem neboli motivem se stává to, co je pro jedince důležité – tedy to, co uspokojuje jeho potřeby.50 „Potřeby jsou složitými psychickými stavy, které souvisejí s biologií organismu, ale také se společensko-kulturní a pracovní existencí člověka. Člověk má oproti zvířatům množství potřeb vyplývajících z kulturního prostředí, jež vytvořil a v němž žije, i z podmínek jeho individuální existence.“51 Jesenský uvádí, že postižení se maximálně snaží začlenit do většinové společnosti. Přesto však mají svou vlastní kulturu, která odpovídá jejich možnostem, technikám, způsobům kompenzace nebo reedukace funkčních 48
VÁGNEROVÁ, M. HADJ-MOUSOVÁ, Z. ŠTĚCH, St. Psychologie handicapu. 2. vyd. Praha: UK Karolinum, 1999, s. 14. 49 VÁGNEROVÁ, M. HADJ-MOUSOVÁ, Z. ŠTĚCH, St. Psychologie handicapu. 2. vyd. Praha: UK Karolinum, 1999, s. 14. 50 JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 87. 51 JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 87.
24
nedostatků. Pro jejich začlenění do běžného života je třeba pochopit skutečné potřeby handicapovaných.52 Odpověď na otázku, zda mají postižení specifické potřeby, hledá také L. Novosad ve své knize. Podle něj mají handicapovaní lidé stejné potřeby jako ostatní lidé. Dokazuje to aplikací Maslowovy teorie
- Hierarchie potřeb
člověka, která platí pro každého jedince. Může se však stát, že díky svému defektu nemůže jedinec tyto potřeby naplnit běžným způsobem. „Lidské potřeby jsou součástí každé osobnosti, rozdíl je jen v tom, jakým způsobem může jedinec tyto potřeby uspokojovat. Překážky a nemožnost realizovat samozřejmé, běžné lidské potřeby vedou k frustraci, podnětové, citové i výkonové deprivaci, a mohou tak trvale negativně ovlivňovat integritu jedince i narušovat harmonický vývoj osobnosti. Znamená to, že jakkoliv zdravotně postižený člověk potřebuje v individuální míře určitou pomoc či kompenzaci při uspokojování samozřejmých lidských potřeb.“53
Jesenský ve své publikaci uvádí, že zrakově postižení mají největší nároky na specifické potřeby a opatření potřebná pro naplnění základních potřeb. Zrakově postižení přikládají největší význam specifickým potřebám – sociální rehabilitace, pracovní rehabilitace, psychorehabilitace, vzdělání a výchova, spolčování
se
stejně
postiženými,
citové
využití
a
uspokojování,
informovanost, životní jistoty, samostatnost a nezávislost, protetika a kompenzační pomůcky, potřeba životního partnera, kulturní a estetické vyžití, právní a sociální pomoc. Méně důležité jsou pro ně technické úpravy vnějšího prostředí, úprava životosprávy, rekreace, tělovýchova a sport. Za normální frekvenci při uspokojování potřeb považují sexualitu, léčebné a represivní opatření. I u této skupiny osob platí, že čím je osobnost vyspělejší, tím více jsou rozvinuty potřeby vyšších hodnot.54
52
JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 87. NOVOSAD, L. Základy sociálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 24. 54 JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 88 – 90. 53
25
Podíváme-li se na výše uvedené potřeby optikou Maslowovy teorie, zjistíme, že tyto specifické potřeby naplňují jednotlivé stupně potřeb nebo mají charakter opatření k naplnění těchto základních lidských potřeb.55
„S potřebami jsou spojeny zájmy. Zájem je schopnost trvalejšího zaměření, soustředění na určitou činnost a potřebu s výrazným emočním doprovodem; stimuluje myšlení, paměť, vůli a další psychické procesy. Lidé se svými zájmy odlišují, a to nejen jejich zaměřením, trvalostí, hloubkou, intenzitou a hodnotou. Vypovídají mnohé o osobnosti, životní dráze a potřebách handicapovaného člověka.“56
V této kapitole jsem vymezila problematiku potřeb osob se zrakovým postižením. Tyto potřeby mohou být také uspokojovány službami, které poskytují poskytovatelé služeb – rodina, asistenti, poskytovatelé služeb, ziskový i neziskový sektor. O poskytování podpory, péče a pomoci budu hovořit v další části mé bakalářské práce.
55 56
JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 88. JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 90.
26
5. PODPORA, PÉČE A POMOC OSOBÁM SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM V předcházejících kapitolách své bakalářské práce jsem se zabývala problematikou života s těžkým zrakovým postižením a vymezením potřeb handicapovaných jedinců. V této části textu se budu věnovat oblasti podpory, péče a pomoci lidem s vadou zraku. Česká republika v rámci své sociální politiky přijala řadů legislativních opatření směřujících ke zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení a k podpoře sociálního začleňování osob se zdravotním, potažmo zrakovým postižením.57 Společenské a ekonomické změny v České republice znamenají i výrazné změny v oblasti sociální politiky. Zásadní změnou je nahrazení systému péče o osoby se zdravotním handicapem systémem, jehož cílem je respektování důstojnosti každého člověka a participace postiženého na řešení sociální situace. Pouze v případech, že takováto řešení nejsou možná nebo bude nutná jakákoliv forma trvalé ústavní péče, bude uplatňována péče a pomoc státu. Státní zásahy by měly být vhodně doplňovány pomocí občanských nebo charitativních institucí zaměřených na různé formy rodinné, terénní i ústavní sociální práce s klienty.58 Ludíková uvádí, že „...v České republice se již řadu let utváří ucelený systém služeb, které mají poskytovat osobám se zrakovým postižením takový servis, aby tito jedinci mohli být ve společnosti maximálně samostatní a soběstační.“59 Komplexní služby se transformovaly z dřívějšího pojetí, které preferovalo komplexní péči o postižené. Výrazným a nejpodstatnějším rozdílem je fakt, že klienti se zrakovou vadou byli pouhými pasívními příjemci
57
NOVOSAD, L. Základy sociálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 41 - 43. NOVOSAD, L. Základy sociálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 41. 59 LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 18. 58
27
péče, kdežto nyní jsou vnímáni jako partneři, spolutvůrci, řešitelé svých problémů.60 Přičemž péčí podle Jesenského rozumíme veškeré aktivity prováděné druhou osobou vedoucí k vyřešení problémů, které handicapovaný není schopen řešit sám. Na těchto opatřeních se podílí nepatrně nebo vůbec.61 Moderní přístup komplexních služeb nahlíží na postiženého, jako na aktivní prvek angažovaně participují na výběru a také tvorbě těchto služeb. Z příjemce péče se stal spolutvůrcem služeb. Podle svých potřeb si z nabídky vybírá služby, které potřebuje a které mu jsou užitečné.62 Jesenský definuje komplexních služby jako „… soubor opatření, činností, forem a postupů, které směřují k prevenci zdravotního postižení jeho trvalých důsledků, odstranění nebo zmírnění takových důsledků. Jsou to opatření k normalizaci
zdravotním
postižením
změněné
kvality
života
osob
s postižením. Účelem služeb je uspokojit potřeby zdravotně postižených.“63 „Komplexní služby by měly vytvářet ucelený soubor podpůrných opatření, která klienta se zrakovým postižením provází po celý jeho život, tedy od zjištění postižení až do konce žití. Na realizaci těchto služeb se podílí řada institucí a organizací“64
5.1. Úloha rodiny V předchozím textu jsem uvedla, že komplexní služby by měly provázet jedince od zjištění handicapu až do konce jeho žití. Velkou roli v poskytování pomoci, péče i podpory hraje rodina. Narození dítěte s postižením přestavuje pro rodinu velmi těžkou životní situaci. Rodiče se vyrovnávají s pocitem selhání, zklamání, naplňují je obavy
60
LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 18. JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 95. 62 LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 18 - 19. 63 JESENSKÝ. J. in. LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 19. 64 LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 19. 61
28
z budoucnosti a z reakce okolí. Zrakové postižení lékaři mohou zjistit díky prováděnému screningu velmi brzy po narození.65 Včasné určení diagnózy a možného způsobu léčby, šetrné sdělení skutečnosti a prognózy vývoje handicapu, je důležité pro akceptaci dítěte s postižením rodinou. Rodiče po sdělení prožívají krizi, která se vyznačuje fází šoku, fází reakční, fází akceptační a fází reorientace. Po překonání prvotní krize je velmi důležité navázat spolupráci s odborníky z řad lékařů a také pomáhajících profesí. Odborníci pracují nejen s dítětem s postižením, ale také s rodinou. Veškerá péče leží nejvíce právě na rodičích. Lékař nebo jiný odborník přichází do rodiny jen na chvíli – po dobu terapie.66 Hlavním úkolem rodičů je vytváření podmínek pro příznivý vývoj dítěte, vedení k samostatnosti, podpoře zájmu o vidění, rozvíjení kompenzačních smyslů, budování důvěry v tento svět.67 S těmito názory rovněž souhlasí A. Keblové ve své knize Zrakově postižené dítě.68 Podpora rodiny hraje nezastupitelnou roli i u osob, které přišly o zrak později. Postoje blízkých mají velký vliv na akceptaci či nonakceptaci zrakového handicapu. Může se stát, že rodina svého handicapovaného člena odmítá a dojde k rozpadu rodiny. Tento jev je častější ve vztahu mezi partnery než mezi rodiči a dětmi. Častější situací však bývá, že těžce zrakově postižený člověk musí čelit nadměrné péči svých blízkých. Rodina jej zahrnuje velkým množstvím péče a nedává mu prostor pro znovunalezení smyslu života. Je proto důležité, aby se rehabilitace prováděla nejen s člověkem, který přichází nebo přišel v průběhu života o zrak, ale i s celou rodinou. Je zapotřebí vést rodinné příslušníky k pomoci zrakově handicapovanému členu tam, kde je vadou zraku limitován a zároveň mu vytvářet prostor pro jeho seberealizaci a rozvoj. Blízcí zrakově handicapovaného jsou nejčastějšími poskytovateli pomoci, péče i služeb.69
65
HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 77. BLAŽEK, B. OLMROVÁ J. Světy postižených, Praha: Avicenum, 1988, s. 19 – 26. 67 HAMADOVÁ, P. KVĚTOŇOVÁ, L. NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2007, s. 77 - 79. 68 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, s. 29 - 31. 69 ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991, s. 78 - 85. 66
29
5.2. Služby pro osoby se zrakovým postižením V předchozím textu jsem zmiňovala význam rodiny pro poskytování pomoci, podpory, péče a služeb. Nyní se budu věnovat dalším poskytovatelům služeb a také legislativnímu vymezení poskytování služeb. Soubor opatření napomáhajících uspokojování potřeb osobě se zrakovým postižením by měl vytvářet ucelený celek. Služby poskytuje celá řada institucí ze sféry státní, ziskové i neziskové. Ludíková dělí služby na sféru služeb z oblasti zdravotní, školské a sociální.70
5.2.1. Sféra zdravotních služeb71 Do této sféry náleží služby poskytované zdravotnickými institucemi. Jedná se o preventivní programy – screening zrakového onemocnění, preventivní prohlídky. Lze sem zahrnout genetické vyšetření na speciálních pracovištích, protože spousta zrakově postižených osob se snaží najít partnerku a mít děti. Tyto služby poskytuje například Centrum zrakových vad zřízené při Oční klinice dětí a dospělých LF UK a Fakultní nemocnici v Praze – Motole. Toto pracoviště poskytuje genetické poradenství pro zrakově postižené a dále zajišťuje komplexní prenatální péči u těhotných se zrakovým handicapem. Další důležitou službou jsou preventivní prohlídky u dětí předškolního a školního věku. Tato preventivní péče je velmi důležitá pro včasné zjištění oční vady a zahájení léčby, léčebných opatření a pořízení základních optických pomůcek.
70 71
LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 19. LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 19 - 20.
30
5.2.2. Školská sféra Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nabízí dětem starším 3 let odbornou péči ve školských zařízeních. Zrakově postižené děti mohou navštěvovat speciální mateřské, základní nebo střední či odborné školské zařízení nebo mohou studovat společně s intaktními dětmi – integrovaně na všech typech škol – mateřské, základní, střední, odborné, vyšší odborné i vysoké školy.72 Výhodou specializovaných škol jsou vypracované postupy a metodiky pro práci s těžce zrakově postiženými. Zařízení jsou budována bezbariérově a jsou vybavena speciálními optickými a dalšími pomůckami. Často však bývají pobytového charakteru, protože tyto speciální školy jsou jen v některých městech České republiky. 73 Integrované
vzdělávání
probíhá
v běžných
školách.
Vychází
z předpokladu, že dítě s postižením žijící od dětství společně se zdravými vrstevníky nebude mít velké obtíže při začleňování do společnosti, sociálních skupin a pracovních kolektivů. Největší výhodou však je skutečnost, že dítě může zůstat v rodině a nemusí žít v ubytovacích zařízeních příslušných škol.74 Speciální služby spojené s pomocí rodičům zrakově postižených dětí při volbě vhodných škol a způsobů výuky zajišťují Speciálně pedagogická centra. Tato centra napomáhají při volbě škol, metod výuky, pomáhají vybrat vhodné kompenzační pomůcky, spolupracují s pedagogy na běžných školách.75
5.2.3. Sociální sféra V sociální sféře se na komplexních službách podílí svými opatřeními Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, které zaručuje osobám se zdravotním postižením dávky a příspěvky na odstranění a zmírnění dopadů, které sebou přináší život se zrakovým handicapem. Dále se na uspokojování potřeb podílí veřejný sektor - ziskový i neziskový.76 72
LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 20. LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 20. 74 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima s. r. o., 2001, s. 94 - 95. 75 KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima s. r. o., 2001, s. 95. 76 LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 21. 73
31
Příspěvky a dávky pro osoby se zrakovým postižením a jejich legislativní vymezení V současné době platí zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Tento zákon upravuje poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním postižením určených ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování. Osobám se zdravotním postižením se dle uvedeného zákona poskytuje příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Dále zákon řeší otázky označování osob se zdravotním postižením – vydávání průkazů podle zákona o sociálních službách.77 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Stanoví v §1 podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Tento zákon rovněž řeší podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách.78 Sociální služby Podle L. Novosada jsou sociální služby „konkrétním výstupem určité sociální politiky.“79 Sociálními službami chápe soubor podpor, opatření a pomoci, které vycházejí z nutnosti řešit těžké životní situace zdravotně handicapovaných lidí. Osoby, které nejsou schopny žít samostatně, mohou volit mezi dvěma řešeními, a to umístěním v pobytových zařízeních nebo žitím v domácích podmínkách – v přirozeném sociálním prostředí za využívání potřebných služeb.80
77
zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, §1, §2, hlava V. §34 78 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §1 79 NOVOSAD, L. Základy sociálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 44. 80 NOVOSAD, L. Základy sociálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, s. 44.
32
Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách, v §3 vymezuje sociální službu jako činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.81 Sociální služby jsou zřizovány a poskytovány v následujících typech zařízení sociálních služeb82: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra, zařízení následné péče.
81 82
Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §3, §32 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §34
33
Sociální služby mohou být v závislosti na místu výkonu služeb, poskytovány formou služeb pobytových, ambulantních a terénních. Pobytové služby jsou čerpány v zařízeních sociálních služeb poskytujících ubytování. Za ambulantními službami dochází klient na středisko a tyto nejsou spojeny s ubytováním. Terénní služby jsou poskytovány v jeho přirozeném sociálním prostředí.83 Z hlediska zaměření mé práce se budu věnovat pouze službám ambulantním a terénním.
Služby poskytované ambulantně nebo terénně zacílené na osoby se zdravotním, potažmo zrakovým postižením: Sociální poradenství Sociální poradenství obsahuje základní a odborné poradenství. V rámci základního sociálního poradenství jsou poskytovány informace přispívající k řešení tíživých sociálních situací. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v poradnách pro osoby se zdravotním – v mém případě zrakovým postižením. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek.84
Služby sociální péče Tyto služby napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost. Cílem je umožnit jim co největší možné zapojení do běžného života společnosti. V případech, kdy toto vylučuje jejich stav, je cílem zajistit jim důstojné prostředí a zacházení.85
83
Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §33 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §37 85 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §38 84
34
Náleží k nim níže charakterizované služby.
Osobní asistence je služba terénní. Je poskytována lidem, kteří mají sníženou soběstačnost pro věk, chronické onemocnění nebo zdravotní postižení. Jejich situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba je poskytován bez časového omezení v přirozeném sociálním prostředí a při činnostech, které osoba potřebuje.86 Pečovatelská služba je poskytována terénně nebo ambulantně osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a rodinám s dětmi, jejichž stav potřebuje pomoc jiné fyzické osoby. Poskytuje se ve vymezeném čase v domácnosti a poskytuje vyjmenované úkony.87 Tísňová péče je služba, při které je poskytován monitoring osobám vystaveným stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života, v případech, kdy dojde k náhlému zhoršení zdravotního stavu. Je poskytována terénně.88 Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby. Jsou poskytovány osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace. Pomáhají jim při vyřizování osobních záležitostí.89 Podpora samostatného bydlení je službou terénní. Poskytuje se osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, chronického onemocnění a duševního onemocnění, které potřebují pomoc jiné fyzické osoby.90
86
Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §39 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §40 88 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §41 89 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §42 90 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §43 87
35
Odlehčovací služby mají za úkol poskytnout pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek od péče o osobu, která má sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižní. Je poskytována v terénní i ambulantní i pobytové formě.91 Centra denních služeb poskytují ambulantní služby osobám se sníženou soběstačností pro věk, chronické onemocnění nebo zdravotní postižení. Tyto osoby potřebují pomoc jiné fyzické osoby.92 Denní stacionáře poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním. Uživatelé potřebují pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.93
Služby sociální prevence Tyto služby mají za úkol pomáhat při předcházení sociálnímu vyloučení osob, které jsou ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností. Dále jsou ohroženy sociálně znevýhodňujícím prostředím, ve kterém žijí nebo v důsledku zdravotního handicapu. Cílem služeb sociální prevence je pomoc při překonávání nepříznivé sociální situace a zároveň ochrana společnosti před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.94
K těmto službám náleží dále charakterizované služby Raná péče je službou terénní, která může být doplňována ambulantní formou služby. Poskytuje se dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let se zdravotním postižením, nebo jehož vývoj je ohrožen z důvodu nepříznivého
91
Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §44 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §45 93 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §46 94 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §53 92
36
zdravotního stavu. Služba je směřována na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby.95 Tlumočnické služby jsou cíleny na osoby s poruchami komunikace způsobené smyslovým postižením, které neumožňuje běžnou komunikaci s okolím bez pomoci jiné osoby. Služby jsou poskytovány terénně, případně ambulantně.96 Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby. Jsou zaměřeny na osoby v důchodovém věku nebo se zdravotním postižením ohroženým
sociálním
vyloučením.
Úkolem
poskytované
služby
je
zprostředkovávání kontaktu se společenským prostředím, prostřednictvím
organizovaných volnočasových aktivit. Dále realizace sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.97 Sociálně terapeutické dílny poskytují ambulantní služby. Jsou určeny osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich cílem je dlouhodobá a pravidelná podpora obnovování a udržování pracovních návyků a dovedností díky sociálně pracovní terapii.98 Sociální rehabilitace je soubor činností, které směřují k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob prostřednictvím rozvoje jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných činností alternativním způsobem založeným na využití zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Je poskytována formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.99
95
Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §54 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §56 97 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §66 98 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §67 99 Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §70 96
37
Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením jsou zaměřeny na činnosti, které uspokojují potřeby této klientely. Poskytují je fyzické nebo právnické osoby na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb. Toto oprávnění vzniká na základě registrace.100
V této kapitole jsem řešila problematiku spojenou s poskytováním pomoci, podpory a péče osobám se zrakovým postižením. Moderními trendy v oblasti sociální práce je transformace od poskytování komplexní péče k poskytování komplexních služeb, které mají napomáhat ke zmírnění důsledků, které život se zrakovým handicapem přináší. Klient by si měl vybírat ze široké nabídky služeb ty, které potřebuje pro život v přirozeném sociálním prostředí. Služby mohou poskytovat různí poskytovatelé – rodina, asistenti sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb a další organizace a instituce. V praktické části bakalářské práce se budu zabývat zjišťováním služeb pro osoby s těžkým zrakovým postižením v regionu okresu Šumperk, abych mohla naplnit cíl své bakalářské práce, a to evaluaci nabídky a dostupnosti služeb pro prakticky a úplně nevidomé klienty žijících v přirozeném sociálním prostředí okresu Šumperk.
100
Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §78 - §84
38
PRAKTICKÁ ČÁST
39
6. TECHNIKY PRŮZKUMU, STANOVENÍ CÍLŮ A VÝZKUMNÝCH OTÁZEK
Při zpracovávání své závěrečné bakalářské práce jsem čerpala z principů kvantitativního sociologického průzkumu. Postup empirického šetření je dán pravidly. Disman uvádí následující posloupnost činností – formulaci sociálního problému, formulaci výzkumných otázek, stanovení zkoumaného vzorku, studium materiálů, rozhodnutí o technikách sběru dat, konstrukci nástrojů, předvýzkum, sběr dat, analyzování dat a interpretaci výsledků výzkumu.101 Nejdříve jsem si stanovila problém – téma mé bakalářské práce. Poté jsem studovala odbornou literaturu, ve které jsem se seznámila s teoriemi a poznatky spjatými s problematikou zrakového postižení a poskytování služeb. Na základě studia jsem si stanovila výzkumné otázky, kterými chci zmapovat nabídku služeb a jejich dostupnost pro občany prakticky a úplně nevidomé žijící v přirozeném sociálním prostředí regionu okresu Šumperk. Poté jsem přistoupila ke sběru dat. Nejdříve jsem zjistila služby pro osoby zrakově handicapované realizované v okrese Šumperk. Následně jsem vypracovala písemný dotazník a započala sběr dat. Pak následovala fáze analyzování dat a vyhodnocování výzkumných otázek a vytvoření závěrů. Můj postup koresponduje s postupem podle Miroslava Dismana.102
6.1. Techniky sběru dat Při sběru dat jsem využívala dvou technik – analýzy dokumentů a dotazníku. Techniku analýzy dokumentů jsem využila při zjišťování poskytovatelů sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením. Vycházela jsem 101
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002, s. 120. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002, s. 120 – 137. 102
40
z Katalogu poskytovatelů sociálních služeb – mikroregion Mohelnicko103, Katalog poskytovatelů sociálních a navazujících služeb – Zábřežsko 2011104 a Adresáře poskytovatelů sociálních služeb a služeb navazujících – Šumpersko 2009105. Získané informace jsem ověřila v registru poskytovatelů sociálních služeb na portále MPSV106.
V dotazníkovém šetření jsem mapovala zájem uživatelů o jednotlivé služby. Dále jsem zjišťovala, jaké služby klienti využívají a kdo jim je poskytuje. Velmi mne zajímalo, zda služby jsou poskytovány pouze v obcích s rozšířenou působností nebo je možné jejich čerpání i v obcích regionu. Dotazníky jsem s probandy vyplňovala osobně z důvodu jejich zrakového handicapu a potřeby pomoci při jejich vyplňování. Před vyplněním dotazníku jsem je seznámila s důvodem, mé žádosti o vyplnění dotazníku a ubezpečila o důvěrnosti poskytnutých dat. V dotazníkovém šetření jsem pokládala otázky uzavřené, otevřené, výčtové. Technika získávání dat prostřednictvím dotazníků je velmi populární. Výhodou je, že výzkumník díky této metodě získávají velké množství dat v průběhu relativně krátké doby: Překážkou může být návratnost dotazníků. V případě mého empirického šetření jsem měla 100% návratnost, díky osobnímu projednání dotazníku s probandy.
103
Město Mohelnice, katalog poskytovatelů sociálních služeb v mikroregionu Mohelnicko, dostupný z: http://www.mu-mohelnice.cz/komunitni-planovani-socialnich-sluzeb/ms74027/p1=78499 (cit. 20.3.2012) 104 Městský úřad Zábřeh, Katalog poskytovatelů sociálních a navazujících služeb – Zábřežsko 2011 105 Městský úřad Šumperk, Adresář poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících – Šumpersko 2009 106 Postál MPSV, registr poskytovatelů sociálních služeb, dostupný z: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do?SUBSESSION_ID=1332753443285_19 (cit. 20.3.2012)
41
6.2. Charakteristika zkoumaného vzorku Cílem mé práce je evaluace nabídky a dostupnosti služeb pro prakticky nebo úplně nevidomé klienty Objektem šetření jsou těžce zrakově postižení klienti Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, oblastní odbočky Šumperk – Jeseník, kteří žijí v přirozeném sociálním prostředí – nejsou tedy uživateli pobytových služeb. Jedná se o osoby prakticky a úplně nevidomé, které jsou držitely průkazu mimořádných výhod ZTP/P. Průkaz ZTP/P osvědčuje relevantnost respondenta pro potřeby praktické části mé bakalářské práce. Problematice charakteristiky jednotlivých skupin zrakově postižených jsem věnovala kapitolu „Charakteristika jednotlivých skupin zrakově postižených“, ve které vysvětluji označování jednotlivých skupin zrakově postižených průkazy mimořádných výhod. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, oblastní odbočka Šumperk a Jeseník poskytuje služby osobám se zrakovým postižením starších 15ti let. K datu 31. 12. 2011 má ve své evidenci 177 uživatelů služeb žijících na území okresu Šumperk s následující skladbou klientů: osoby slabozraké (bez nároku na průkaz mimořádných výhod)
37
osoby těžce slabozraké (průkaz mimořádných výhod ZTP)
41
osoby prakticky nebo úplně nevidomé (průkaz mimořádných výhod ZTP/P)
99
Držitelé průkazu ZTP/P je 99 a mají následující složení: osoby žijící v pobytových zařízeních (domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, penziony)
10
osoby s kombinovaným postižením, jejichž zdravotní stav neumožňuje účast na prováděném šetření
11
osoby prakticky nevidomé žijící v přirozeném sociálním prostředí
66
osoby úplně nevidomé žijící v přirozeném sociálním prostředí
42
12
Vzhledem k cíli mé práce – evaluaci nabídky a dostupnosti sociálních služeb pro osoby prakticky a úplně nevidomé v regionu okresu Šumperk - je objektem mého zkoumání skupina prakticky a úplně nevidomých osob žijících v přirozeném sociálním prostředí okresu Šumperk – skupina 78 respondentů.107
6.3. Stanovení cíle a výzkumných otázek Cílem mé závěrečné bakalářské práce je evaluace nabídky a dostupnosti služeb pro osoby prakticky a úplně nevidomé žijící v přirozeném sociálním prostředí regionu okresu Šumperk.
K naplnění cíle mi napomůže stanovení následujících výzkumných otázek: Otázka č. 1 - Jaké služby jsou pro osoby úplně a prakticky nevidomé realizovány v okrese Šumperk? Otázka č. 2 - Kteří poskytovatelé poskytují sociální služby osobám prakticky a úplně nevidomým v okrese Šumperk? Otázka č. 3 - Jaké služby prakticky a úplně nevidomé osoby nyní využívají a kdo je poskytuje? Otázka č. 4 - O jaké další služby mají klienti úplně a prakticky nevidomí zájem? Otázka č. 5 - Jsou služby dostupnější osobám prakticky a úplně nevidomým žijícím v obcích s rozšířenou působností než v obcích? Otázka č. 6 - Z jakého důvodu prakticky a úplně nevidomí nevyužívají v převážné míře služby poskytovatelů sociálních služeb? 107
Evidence uživatelů služeb SONS ČR, oblastní odbočka Šumperk – Jeseník k datu 31.12.2012
43
6.4. Zmapování poskytovatelů sociálních a jiných služeb pro osoby prakticky nebo úplně nevidomé.
Pátou kapitolu jsem věnovala problematice podpory, péče a pomoci osobám se zrakovým postižením, která by měla v rámci komplexních služeb provázet jedince po celý jeho život s handicapem. Komplexní péče, jakožto soubor opatření, činností i postupů směřujících ke zmírnění dopadů zdravotního handicapu, je realizována působením mnoha institucí – rodiny, poskytovatelů sociálních služeb, neziskovým i ziskovým sektorem a mnoha dalšími. V této kapitole se budu věnovat organizacím poskytujícím služby osobám s těžkým zrakovým postižením s působností v okrese Šumperk. Informace jsem zjišťovala v katalogách poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících služeb v mikroregionech Zábřežsko, Olomoucko a Mohelnicko a na portále MPSV – registr poskytovatelů sociálních služeb. Tato kapitola je zároveň i odpovědí na výzkumné otázky č. 1 „Jaké služby jsou pro osoby úplně a prakticky nevidomé realizovány v okrese Šumperk?“ a otázku č. 2 „Kteří poskytovatelé poskytují sociální služby osobám prakticky a úplně nevidomým v okrese Šumperk?“.
Společnost pro ranou péči, středisko rané péče SPRP Olomouc108 Organizace poskytuje služby rodinám s dětmi do 3 let se zrakovým nebo kombinovaným handicapem. Služby poskytuje terénně i ambulantně v okrese Olomouc a její pracovníci dojíždějí i za klienty v okrese Šumperk. Cílem služby je podpora a pomoc rodinám, ve kterých vyrůstá dítě s handicapem. Pomáhá rodině při zvládání těžké životní situace, představuje postupy a metody, které budou rozvíjet handicapované dítě a budou nápomocny při jeho vývoji. Učí rodiny akceptovat handicapované dítě a umožnit rodině vychovávat dítě v jeho přirozeném prostředí a žít běžný život.
108
Společnost pro ranou péči, Poslání a cíle, dostupné z: http://www.ranapece.cz/index.php/cs/o-nas/poslani-a-cile.html (cit. 10.3.2012)
44
Speciální pedagogické centrum Litovel při speciální základní škole pro zrakově postižené prof. V. Vejdovského109 Speciálně pedagogická centra zajišťují odborné služby pro předškolní, základní a středoškolské vzdělávání. Pomáhají při řešení otázek spojených se vzděláváním zrakově postižených dětí. Řeší otázku, zda dítě vzdělávat integrovaně nebo ve speciální škole pro handicapované, pomáhají při vytváření podmínek pro integraci žáka s postižením, vypracovávají výchovné a vzdělávací plány, poskytují poradenství v oblasti kompenzačních pomůcek potřebných ve vyučovacím procesu, provádí zrakovou stimulaci i reedukaci. Speciálně pedagogické centrum Litovel se specializuje na pomoc žákům se zrakovým handicapem a jeho pracovníci dojíždí za klienty z okresu Šumperk. Základní škola profesora V. Vejdovského pro zrakově postižené Litovel Základní škola, jejíž výchovný a vzdělávací program je zaměřen na žáky se zrakovým handicapem. Vzdělávací programy jsou přizpůsobené potřebám dětí s vadou zraku. Při výuce se používá speciálních kompenzačních pomůcek.110 Tyfloservis o. p. s.., Krajské ambulantní středisko Olomouc111 Posláním instituce je podpora integrace nevidomých a slabozrakých lidí do společnosti prostřednictvím intervencí zaměřených přímo na těžce zrakově postižené klienty starší 15ti let. Má celorepublikovou působnost, avšak středisko Olomouc poskytuje služby v rámci Olomouckého kraje, tudíž i pro klienty okresu Šumperk. Poskytuje ambulantní i terénní služby. Zajišťuje sociální rehabilitaci, učí klienty číst a psát Braillovo písmo, psaní na klávesnici, provádí výcvik sebeobsluhy, prostorové orientace samostatného pohybu, nacvičuje podpisy a pomáhá při výběru optických pomůcek. 109
Speciálně pedagogická centra, dostupné z: http://www.nevidomimezinami.cz/main/nevidomimezinami/Texty/Vzdelavani/Kontakty/SPC _centra.wiki (cit. 10.3.2012) 110 Základní škola profesora V. Vejdovského pro zrakově postižené Olomouc, dostupná z: http://www.zrakol.cz/uvod (cit. 10.3.2012) 111 Tyfloservis, o. p. s., dostupné z: http://www.tyfloservis.cz/ (cit. 20.3.2012)
45
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, oblastní odbočka Šumperk – Jeseník112 Organizace poskytuje své služby osobám s těžkým zrakovým postižením starším 15ti let. Působí na celém území České republiky, potažmo oblastní odbočka Šumperk – Jeseník má působnost v regionu okresu Šumperk a Jeseník. Má pracoviště v Šumperku a Jeseníku. Oblastní odbočka SONS ČR Šumperk – Jeseník poskytuje poradenství, půjčovnu
kompenzačních
pomůcek,
volnočasové
aktivity,
doprovody,
dobrovolnou dopomoc osobám se zrakovým postižením, pomoc při prosazování zájmů klientů, předčítání textů, rehabilitační a ozdravné pobyty, dává prostor klientům pro seberealizaci, pomáhá při vyhledávání zaměstnání. Pracovníci odbočky zajíždí na poradní dny do Mohelnice a Zábřehu, kde mimo poradenských služeb organizují klubové aktivity.
TyfloCentrum Olomouc, o. p. s., regionální středisko Šumperk113 TyfloCentrum Olomouc je úzce provázáno se Sjednocenou organizací slabozrakých a nevidomých, která je jeho zakladatelem. Organizace má krajskou působnost a má zřízená regionální pracoviště v jednotlivých okresech Olomouckého kraje. Poskytuje služby pro osoby se zrakovým postižením směřující k podpoře aktivního přístupu k životu prostřednictvím služeb sociální rehabilitace. Zaměřuje se na podporu zaměstnatelnosti osob se zrakovým handicapem, organizování vzdělávacích kurzů a aktivit. Dále nabízí konzultace při výběru náročných kompenzačních pomůcek, digitalizaci textu nebo jeho převod do Braillova písma. Dále se zabývá poradenstvím v oblasti odstraňování architektonických bariér.
112
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, dostupná z: http://www.sons.cz/ (cit. 20.3. 2012) 113 TyfloCentrum Olomouc, o. p. s., dostupné z: http://www.tyflocentrumol.cz/app/sekce/20/o_tyflocentru /cit. 20.3.2012)
46
Charita Šumperk114 Charita Šumperk je nestátní neziskovou organizací, kterou ustanovil olomoucký arcibiskup, je součástí Charity ČR. Své služby poskytuje osobám s omezenou schopností soběstačností z důvodu věku, zdravotního handicapu nebo chronické nemoci. Nabízí ošetřovatelské i pečovatelské služby, osobní asistenci, půjčovnu kompenzačních pomůcek a poradenské služby. Provozuje centrum sociální a humanitní pomoci a chráněnou dílnu – veřejné toalety. Má působnost v mikroregionu Šumpersko.
Charita Zábřeh115 Charita Zábřeh je organizace Římskokatolické církve s vlastní právní subjektivitou. Zřídil ji olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner. Posláním organizace je projevovat milosrdnou lásku skutky, a tak naplňovat křesťanské učení o lásce k člověku. Vyhledává potřebné a poskytuje pomoc lidem bez rozdílu vyznání, rasy, v nepříznivé životní situaci a podporuje jejich začlenění do běžného života. Služby poskytuje především na území děkanátu Zábřeh. Klientům nabízí charitní pečovatelskou službu, charitní ošetřovatelskou službu, osobní asistenci, zaměstnání v chráněné dílně Palonín a Zábřeh, půjčovnu kompenzačních pomůcek a poradenství. Tyto služby jsou cíleny na osoby se zdravotním potažmo zrakovým postižením. Další své služby – denní centrum Oáza, denní stacionář Okýnko, Domovinka, občanská poradna, odlehčovací služby, individuální doprava, chráněné zaměstnání
- veřejné
toalety – jsou určeny především pro klienty s dalšími druhy handicapu nebo pro osoby nacházející se v tíživé sociální situaci.
114
Charita Šumperk, dostupné z: http://www.sumperk.caritas.cz/ (cit. 20.3.2012) Charita Zábřeh, dostupné z: http://zabreh.caritas.cz/cs/cinnost/index.php?menu=nase_cinnost (cit. 20.3.2012) 115
47
Charita Zábřeh, středisko Mohelnice116 Středisko Mohelnice je součástí Charity Zábřeh. Své služby nabízí klientům v mikroregionu Mohelnicko. Klientům nabízí ošetřovatelské, dále pečovatelské služby a půjčovnu zdravotních, kompenzačních a rehabilitačních pomůcek. Sociální služby Šumperk – pečovatelská služba Pečovatelská služba je poskytována jako terénní služba osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, ve výjimečných případech rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba je realizována v domácnostech osob na území města Šumperk ve vyhrazeném čase.117
V této části bakalářské práce jsem se věnovala problematice zmapování služeb pro osoby s těžkým zrakovým postižením, které jsou poskytovaný terénně nebo ambulantně – tedy převážně v domácnosti klientů.
Zjistila jsem, že v regionu Šumperk služby zaměřené pro tuto cílovou skupinu poskytují jen výše uvedené organizace, které poskytují následující služby – odborné a základní poradenství, půjčovnu kompenzačních pomůcek, aktivizační služby, služby sociální rehabilitace, dobrovolnou dopomoc osobám s těžkým zrakovým postižením, nácviky sebeobsluhy a prostorové orientace. Tyto služby jsou cíleny přímo na osoby se zrakovým postižením.
116
Charita Zábřeh, dostupné z: http://zabreh.caritas.cz/cs/cinnost/index.php?menu=nase_cinnost (cit. 20.3.2012) 117 Sociální služby Šumperk, dostupné z: http://www.socsluzby.cz/rubriky/nase-sluzby/ (cit. 20.3.2012)
48
Další instituce pak nabízí služby pro osoby se zdravotním handicapem nebo osoby se sníženou schopností soběstačnosti z důvodu věku, zdravotního handicapu nebo chronického onemocnění. Poskytují pečovatelské služby, ošetřovatelské služby, služby osobní asistence a provozují chráněné dílny. Jejich cílová skupina je širší a jejich služby nejsou z důvodu kapacitních dostupné vždy v okamžiku, kdy jsou nejvíce potřebné a zvláště pokud požadavek na ně není vznesen přímo v místě jejich sídla.
6.5. Konstrukce dotazníku – vysvětlení pojmů V předchozí kapitole jsem se věnovala zmapování nabídky sociálních služeb pro osoby s těžkým zrakovým postižením a poskytovatelů služeb. Nyní se zaměřím na konstrukci dotazníku a vysvětlím pojmy v něm uvedené. V dotazníku jsem nejdříve zjišťovala obecné údaje o klientech a poté jsem přistoupila k stanovování potřeb.
Při určování jednotlivých potřeb –
služeb jsem vycházela ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby, a to: mobilitu, orientaci, komunikaci, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby, péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost.118 Z těchto základních potřeb jsem vymezila jednotlivé potřeby – služby, přičemž jsem vycházela z bližšího určení schopností zvládat základní životní potřeby, které upravuje vyhláška MPSV č. 391/2011 Sb., a to v příloze č. 1. (příloha č. 3). V této příloze jsou vymezené aktivity a činnosti, které je třeba zvládat, aby jednotlivec uspokojoval základní životní potřeby. 119
118
Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §9 vyhláška MPSV č. 391/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, příloze č. 1. 119
49
Pro účely své bakalářské práce jsem určila následující potřeby: Poradenství – poradenství, zácvik obsluhy pomůcek, půjčovna kompenzačních pomůcek Mobilita – pomoc při pohybu, úprava vnějšího prostředí Orientace – doprovody, asistence Komunikace – předčítání, čtení a vyplňování dokumentů, pomoc při vyřizování korespondence Stravování – příprava stravy a nápojů, výběr potravin, servírování stravy, dovoz obědů Oblékání a obouvání – výběr vhodného oblečení, pomoc při oblékání a obouvání, údržba oděvů Tělesná hygiena – vykonávání hygieny, péče o zevnějšek Výkon fyziologické potřeby – výkon fyziologické potřeby Péče o zdraví – dodržování léčebného režimu, drobné ošetření, příprava léků Osobní aktivity – získávání informací, vyřizování osobních kontaktů, zprostředkování kontaktů, půjčovna knih, vyhledávání zaměstnávání, vzdělávací aktivity, seberozvoj, tvůrčí aktivity, společenské a kulturní aktivity, možnost seznámení Péče o domácnost – péče o domácnost, nakládání s penězi, nákupy, ovládání spotřebičů, péče o dítě, běžná údržba a opravy
Dotazník jsem vypracovala v písemné podobě (příloha č. 4). Získaná data jsem zaznamenala do záznamových archů a vyhodnotila jednotlivé otázky. Vyhodnocení dotazníku věnuji následující kapitolu.
50
7. VYHODNOCENÍ ŠETŘENÍ V přechozí kapitole jsem se věnovala konstrukci dotazníku. Nyní se budu zabývat jeho vyhodnocením. Tabulky a grafy vyhodnocující jednotlivé otázky tvoří přílohu č. 5 této bakalářské práce. Předmětem mého zkoumání byli úplně a prakticky nevidomí klienti pracoviště Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, oblastní odbočky Šumperk – Jeseník žijící v přirozeném sociálním prostředí regionu okresu Šumperk.
Respondenty mého šetření jsou klienti splňující kritéria
výběru – tedy 78 osob. Je zajímavé, že skupinu probandů tvoří stejný počet zrakově postižených žen a mužů – 39 osob. Struktura skupiny respondentů podle stupně handicapu (tabulka č. 1 přílohy č. 5): Ve skupině respondentů je stejný počet zrakově postižených žen a mužů. Ze získaných dat vyplývá, že ve skupině respondentů tvoří osoby prakticky nevidomé většinu 84,61%. Úplně nevidomých je 15,39%. Ve vzorku je zastoupeno více úplně nevidomých mužů než žen. U skupiny prakticky nevidomých je tomu naopak – je více žen než mužů. Struktura skupiny respondentů podle doby vzniku handicapu (tabulka č. 2 přílohy č. 5): Doba
vzniku
handicapu
patří
k dalším
důležitým
ukazatelům
vztahujících se k využívání služeb. Ze šetření vyplynulo, že ve skupině respondentů úplně nevidomých je méně osob, které získaly úplnou nevidomost v průběhu života 6,42%. U skupiny prakticky nevidomých je tomu naopak – je více těch, kteří získali zrakový handicap v průběhu života 61,54%. Doba trvání zrakového postižení je různá. Zrakovou vadou trpí klienti nejméně 1 rok a nejdéle 69 let.
51
Struktura skupiny respondentů podle věku (tabulka č. 4 – přílohy č. 5): Ze zjištěných dat vyplývá, že největší zastoupení ve zkoumaném vzorku tvoří osoby ve věkové kategorii 26 – 63 let, a to jak ve skupině úplně nevidomých i prakticky nevidomých, tak ve skupině mužů a žen. Struktura skupiny respondentů podle místa bydliště (tabulka č. 5 - přílohy č. 5): Ze získaných dat vyplývá, že ve skupině úplně nevidomých respondentů žije více osob v obci než v obci s rozšířenou působností a ve městě. Ve skupině prakticky nevidomých žije více osob v obci s rozšířenou působností než v obcích a městech. Bude zajímavé sledovat, zda respondenti s obcí a měst musí za službami dojíždět či nikoliv. Struktura skupiny respondentů v závislosti na pobírání příspěvku na péči (tabulka č. 6 přílohy č. 5) Osoby prakticky a úplně nevidomé jsou závislé na pomoci dalších osob. V závislosti na schopnosti uspokojovat své životní potřeby je stanoven stupeň závislosti na péči a tím také přiznán příspěvek na péči I. až IV. stupně. Ze zkoumaného vzorku osob na něj nedosáhly 4 osoby. Muži dosahují vyššího stupně závislosti na péči než ženy. Příspěvek na péči má sloužit na částečnou úhradu poskytovaných služeb. V případě lehké závislosti – tedy příspěvku na péči 1. Stupně, který činí 800,- Kč měsíčně, to může například znamenat pokrytí doprovodu na jednu cestu k lékaři do Olomouce Odebírané služby a jejich poskytovatelé (tabulka č. 7 přílohy č. 5) Ze zjištěných dat zaznamenaných v tabulce č. 7 plyne, že osoby se zrakovým handicapem využívají v největší míře služeb rodinných příslušníků, v menší míře poskytovatelů služeb, dále pak pomoc jiných fyzických osob a nejméně využívají služeb jiných institucí. Služby poskytovatelů jsou nejvíce využívány v oblasti poradenství, získávání informací, zprostředkování kontaktů, pomoci při čtení a vypisování dokumentů, pomoci při vyřizování osobních záležitostí, doprovodů a volnočasových aktivitách, z nichž nejvyhledávanějšími jsou vzdělávací, 52
společenské a kulturní aktivity. V malé míře jsou čerpány služby spojené s péčí o domácnost, stravováním, oblékáním a obouváním a sociální rehabilitaci. Při zajišťování péče o zevnějšek, údržbě oděvů, údržbě a drobných opravách v domácnosti a dovozu obědů zrakově handicapovaní využívají pomoci jiných institucí – drobných živnostníků. Informace čerpají ve značné míře z vysílání rozhlasu a televize. Služby pobírané od poskytovatelů sociálních služeb (tabulka č. 8 přílohy č.5) Z odpovědí získaných vyplněním dotazníků respondenty vyplynulo, že těžce zrakově postižení čerpají nejvíce služeb od poskytovatelů zacílených přímo na tuto cílovou skupinu. Nejvíce je využíváno služeb Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, oblastní odbočky Šumperk – Jeseník – 100%. Uživatelé nejčastěji využívají poradenství, pomoc při vyřizování osobních záležitostí, organizovaných volnočasových aktivit, doprovody a také aktivity zaměřené na zvýšení zaměstnavatelnosti. Dalšími institucemi pomáhajícími osobám se zrakovým postižením, které jsou využívány Je TyfloCentrum Olomouc, o.p.s. a Tyfloservis o. p. s., středisko Olomouc. U těchto organizací se největšímu zájmu těší služby spojené s výběrem a zácvikem obsluhy pomůcek, nácvikem sebeobsluhy a samostatného pohybu. Služby institucí zabývajících se pomocí osobám se zdravotním postižením v péči o domácnost a v péči o jedince jako takového, nejsou využívány často z důvodu nedostupnosti služeb pro klienty se zrakovým handicapem. Tato nedostupnost plyne z neposkytování služeb v místě bydliště uživatele. Dostupnost služeb respondenty v závislosti na místě bydliště (tabulka č. 9 přílohy č. 5) Více než polovina klientů žije v obcích nebo ve městech. Tito klienti dle provedeného průzkumu musí za službami, které poskytují instituce
53
dojíždět. V místě bydliště jsou jim poskytovány služby rodinných příslušníků nebo jiných fyzických osob. Klienti žijící v obcích s rozšířenou působností – Mohelnice, Zábřeh, Šumperk za službami dojíždět nemusí. Jsou jim poskytovány v místě bydliště. Pouze 7 z nich dojíždí na vzdělávací aktivity mimo místo svého bydliště. Zájem o poskytované služby (tabulka č. 10 přílohy č. 5) Tabulka č. 10 rekapituluje zájem klientů o další služby. K nejvíce požadovaným patří organizování rehabilitačních pobytů, zácvik obsluhy pomůcky, půjčování pomůcek v půjčovně, obstarávání nákupů, příprava stravy a nápojů, dovoz obědů, zajišťování doprovodů a čtení a vypisování dokumentů. Nejmenšímu zájmu se těší poradenství z důvodu, že ho většina klientů již využívá. Dále nevyhledávají nebo nevítají pomoc při oblékání a obouvání, návštěvy v místě bydliště, běžné údržby a opravy v domácnosti, pomoc při dodržování léčebného režimu, nácvik sebeobsluhy a pomoc při údržbě oděvů. Mnohé ze služeb, o které nemají zájem, plyne ze skutečnosti, že jim tyto služby poskytuje rodina nebo jiné fyzické osoby. Příčiny nezájmu o čerpání služeb ze strany poskytovatelů (tabulka č. 11 přílohy č. 5) Ve svém šetření jsem se zajímala o příčiny nezájmu o čerpání služeb ze strany poskytovatelů. Jako příčinu klienti nejčastěji uváděli ekonomické důvody (80% všech dotazovaných). Dále pak často zazněla nedůvěra v měnící se personál institucí poskytujících služeb. Zdůvodňovali to nedostatečnou možností zrakové kontroly, kdo k nim přišel a co u nich dělá. Hovořili o tom, že by byli nuceni si domů pozvat někoho z rodiny, který by nad průběhem realizované služby dohlížel. Tento problém zmínilo ve svých odpovědích 61% všech dotázaných. Další důvody spatřují v neposkytování služeb v místě bydliště, špatnou dopravní dostupnost, nepřizpůsobení služby potřebám zrakově postižených a nezajištění doprovodu.
54
Z výsledků šetření mohu odvodit odpovědi na výzkumné otázky, které jsem si ve své závěrečné bakalářské práci kladla. V následující kapitole zodpovím kladené výzkumné otázky a zhodnotím, zda jsem naplnila cíl své práce.
55
8. ZHODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH OTÁZEK A NAPLNĚNÍ CÍLE PRÁCE
V této části své bakalářské práce se budu věnovat zhodnocení výzkumných otázek a posouzení zda došlo k naplnění cíle – evaluaci nabídky a dostupnosti služeb pro osoby prakticky a úplně nevidomé žijící v přirozeném sociálním prostředí regionu okresu Šumperk.
Otázka č. 1 – Jaké služby jsou pro osoby úplně a prakticky nevidomé realizovány v okrese Šumperk? Odpovědí na tuto otázku jsem nalezla při zjišťování služeb a jejich poskytovatelů v regionu okresu Šumperk. Této problematice jsem věnovala kapitolu „Zmapování poskytovatelů sociálních a jiných služeb pro osoby prakticky nebo úplně nevidomé“. Zjistila jsem, že pro cílovou skupinu jsou nabízeny služby – základní a odborné poradenství, půjčovna kompenzačních pomůcek, aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, služby sociální rehabilitace, pečovatelské služby, ošetřovatelské služby a služby sociální pomoci. Pro zrakově postižené je možné najít pracovní uplatnění v chráněné pracovní dílně v Paloníně. Dále je poskytováno poradenství ve věcech školských a je možnost absolvování základní školy pro zrakově postižené v Litovli.
Otázka č. 2 – Kteří poskytovatelé poskytují sociální služby prakticky a úplně nevidomým v okrese Šumperk? I na tuto otázku lze najít odpověď v kapitole „Zmapování poskytovatelů sociálních a jiných služeb pro osoby prakticky nebo úplně nevidomé“.
56
Služby přímo cílené na osoby se zrakovým postižením poskytují:
Společnost pro ranou péči, středisko rané péče SPRP Olomouc
Speciálně pedagogické centrum Litovel při speciální základní škole pro zrakově postižené prof. V Vejdovského
Tyfloservis o. p. s., krajské ambulantní středisko Olomouc
TyfloCentum, o. p. s., Olomouc, regionální středisko Šumperk
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, oblastní odbočka Šumperk - Jeseník
Služby poskytované pro osoby se zdravotním, potažmo zrakovým postižením:
Charita Zábřeh
Charita Zábřeh, středisko Mohelnice
Charita Šumperk
Sociální služby Šumperk – pečovatelská služby
Odpovědi na výzkumné otázky č. 3, 4, 5 a 6 mi poskytlo empirické šetření, jehož výsledky jsem uvedla v kapitole „Vyhodnocení šetření“ a data zpracovala do přílohy č. 5 této práce.
Otázka č. 3 – Jaké služby osoby prakticky a úplně nevidomé nyní využívají a kdo jim je poskytuje? Ze zjištěných dat vyplývá, že těžce zrakově postižení klienti využívají nejvíce služeb rodinných příslušníků, dále pak poskytovatelů sociálních služeb, jiných fyzických osob a dalších institucí. Rodinní příslušnici poskytují doprovody, pomoc při komunikaci, zajišťování stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieně, péči o zdraví a domácnost. Asistenti zabezpečují obdobný rozsah služeb. Poskytovatelé sociálních služeb realizují služby v oblasti poradenství, orientace a mobility, jsou nápomocni při vyřizování záležitostí klientů. Dále organizují volnočasové aktivity, péči o domácnost a dopravu obědů. 57
Služby jiných institucí, a to zejména drobných živnostníků a řemeslníků využívají úplně a prakticky nevidomí při péči o zevnějšek, oděvy, domácnost, drobných opravách a údržbách v domácnosti, dovozech obědů. K získávání informací využívají rozhlasové a televizní vysílání. Otázka č. 4 – O jaké další služby mají klienti úplně a prakticky nevidomí zájem? Ze získaných odpovědí vyplynulo, že chtějí i nadále čerpat služby, které již pobírají. Dále by však uvítali možnost využívat více služeb v oblasti péče o domácnost, zprostředkování kontaktu, pomoc při vyřizování záležitostí. Chybí jim širší nabídka volnočasových aktivit, které však budou přizpůsobeny jejich možnostem a potřebám.
Mají zájem o ozdravně rehabilitační pobyty, při
kterých mohou poznávat nové lidi a nová místa. Otázka č. 5 – Jsou služby dostupnější osobám prakticky a úplně nevidomým žijícím v obcích s rozšířenou působností než v dalších obcích a městech? Z provedeného šetření vyplynulo, že služby v obcích a městech jsou méně dostupné než v obcích s rozšířenou působností. Důkazem toho je skutečnost, že za mnohými službami musí klienti dojíždět nebo služby nejsou poskytovány v dostatečné míře v místě bydliště. Otázka č. 6 – Z jakého důvodu prakticky a úplně nevidomí nevyužívají v převážné míře služby poskytovatelů sociálních potřeb? Na tuto otázku opět dalo odpověď provedené dotazníkové šetření. Z něho
vyplynulo,
že
zrakově
postižení
klienti
služby
nečerpají
z ekonomických důvodů – jsou pro ně nákladné. Příspěvek na péči je pro ně nedostačující. Dále je od služeb odrazuje strach o své bezpečí – nedůvěra vůči neznámým lidem z důvodu nedostatečné zrakové kontroly. Při rozhodování, budou-li čerpat sociální služby, hraje velkou roli skutečnost, zda jsou poskytovány v místě bydliště nebo zda za nimi musí dojíždět. Pokud za službami dojíždí, pak řeší otázku dopravní dostupnosti a zajištění doprovodů.
58
Odpovědi na výzkumné otázky mi dávají možnost zhodnotit, zda bylo dosaženo cíle mé práce, a to evaluace nabídky a dostupnosti služeb pro osoby úplně a prakticky nevidomé žijící v přirozeném sociálním prostředí regionu okresu Šumperk. Domnívám se, že cíle bylo dosaženo. Zmapovala jsem oblast nabídky sociálních služeb a jejich poskytovatelů. Následně jsem provedla šetření směřující k zjištění jejich dostupnosti. Zjistila jsem, že institucí poskytujících služby této cílové skupině není v regionu mnoho. Tři organizace pomáhají klientům v dětství a období adolescence. Dospělým i adolescentům pak nabízí své služby další tři organizace.
Služby, které mohou zrakově postižní klienti využívat, jsou
nabízeny také institucemi cílenými na osoby se zdravotním handicapem. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že nabídka je značně omezená. Dostupnost těchto služeb je pro zrakově postižené klienty limitována. Určující skutečností je místo bydliště uživatele, dopravní dostupnost, ekonomické zázemí a možnost zajištění doprovodů. Lze tedy shrnout, že nabídka i dostupnost služeb pro kategorii osob prakticky a úplně nevidomých žijících v přirozeném prostředí regionu okresu Šumperk je omezená, spíše nedostačující.
59
ZÁVĚR
V naší společnosti žije přibližně 100000 osob se zrakovým postižením. Mají svá přání, své představy o životě, které se snaží naplnit. Ve svém úsilí jsou však limitováni zrakovým handicapem. Ten mohou zmírnit využíváním kompenzačních pomůcek a také pomocí druhých. Tato podpora je uskutečňována pomocí komplexních služeb, na jejichž realizaci se podílí celá řada institucí. Svou práci jsem zaměřila na evaluaci nabídky a dostupnosti služeb pro osoby prakticky a úplně nevidomé žijící v přirozeném sociálním prostředí regionu okresu Šumperk. V teoretické části jsem se snažila shrnout poznatky o životě zrakově postižených osob. Svůj výklad jsem směřovala k objasnění pojmů, teorií souvisejících s cílem mé práce. Velkým úskalím pro mne bylo obstarání odborné literatury ve vhodném formátu, protože mám také zrakový handicap. Praktickou část své práce jsem zaměřila na zmapování poskytovatelů služeb pro osoby s těžkým zrakovým handicapem. Zjišťovala jsem, jaké služby nabízejí. V realizovaném empirickém šetření jsem hledala odpovědi na výzkumné otázky dotýkající se problematiky dostupnosti služeb pro zrakově postižené. Zmapování poskytovatelů, nabídky služeb a jejich dostupnosti mne přivedlo k závěru, že šíře poskytovaných služeb a jejich dostupnost je v regionu okresu Šumperk omezená či spíše nedostačující. Doufám, že má práce přispěje k zlepšení situace. V regionu okresu Šumperk, potažmo i v Olomouckém kraji je problematice plánování rozvoje sociálních služeb věnována značná pozornost. Svědčí o tom i vytvořené komunitní plány rozvoje služeb. Poznatky obsažené v
60
této práci snad mohou pomoci při plánování opatření směřujících k zlepšení života osobám se zrakovým handicapem. Pracuji v Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR, která se zabývá pomocí zrakově handicapovaným. Studie může pomoci zkvalitnit naši práci, rozšířit nabídku služeb a zaměřit se na oblasti, ve kterých prakticky a úplně nevidomí shledávají rezervy. Problematika života se zrakovým handicapem je velmi obsáhlá a je možné zkoumat mnoha jejich aspektů. Práce mne obohatila získanými novými teoretickými poznatky a také o názory respondentů, s kterými jsem prováděla dotazníkové šetření. Jejich názory jsou pro mne cennou zkušeností a také inspirací pro další práci.
61
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ
Literatura: BLAŽEK, B. OLMROVÁ J. Světy postižených, Praha: Avicenum, 1988. ČÁLEK, O. HOLUBÁŘ, Zd. CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002, ISBN 80-246-0139-7. HAMADOVÁ, P., KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ, Z., Oftalmopedie, Brno: Paido, 2007, ISBN 978-80-7315-159-1. JESENSKÝ, J. Andragogika a gerontagogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, ISBN 80-7184-823-9. KEBLOVÁ, A. Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Druhé, upravené vyd. Praha: SEPTIMA, 1998, KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Septima, 2001, ISBN 80-7216-191-1. LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie – andragogika. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, ISBN 80-214-1191-1. MORAVCOVÁ, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vízem. Praha:TRITON s. r. o., 2004, ISBN 80-7254-476-4. NOVOSAD, L. Základy sociálního poradenství. 2. vyd. Praha: Portál, 2006, ISBN 80-7367-174-3. VÁGNEROVÁ, M. HADJ-MOUSOVÁ, Z. ŠTĚCH, St. Psychologie handicapu. 2. vyd. Praha: UK Karolinum, 1999, ISBN 80-7184-929-4. WIENER, P. RUCKÁ, R. Terapie zrakového handicapu. 1. Vyd. Praha: Marcon, 2006, ISBN 80-239-6774-6.
62
Internet: http://iregistr.mpsv.cz/ http://www.czso.cz/ http://www.mu-mohelnice.cz/ http://www.nevidomimezinami.cz/ http://www.ranapece.cz/ http://www.socsluzby.cz/ http://www.sons.cz/ http://www.sumperk.caritas.cz/ http://www.tyflocentrum-ol.cz/ http://www.tyfloservis.cz/ http://www.zrakol.cz/ http://zabreh.caritas.cz/
Právní normy: Zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, §3 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, Vyhláška č. 182/1991 Sb. ministerstva práce a sociálních věcí České republiky, ze dne 26. dubna 1991, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, vyhláška MPSV č. 391/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, příloze č. 1
63
Další kliteratura a texty: Evidence uživatelů služeb SONS ČR, oblastní odbočka Šumperk – Jeseník k datu 31.12.2012 Městský úřad Šumperk, Adresář poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících – Šumpersko 2009 Městský úřad Zábřeh, Katalog poskytovatelů sociálních a navazujících služeb – Zábřežsko 2011
64
TABULKY
Tabulka č.1
str.10
65
PŘÍLOHY – SEZNAM
Příloha č. 1
ZÁKON č. 329/2011, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, Příloha k zákonu č. 329/2011 Sb.
Příloha č. 2
Vyhláška MPSV č. 1821991 Sb., kterou se provádí Zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení Příloha č. 2 k vyhlášce č. 182/1991 Sb.
Příloha č. 3
Vyhláška č. 391/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb.
Příloha č. 4
Dotazník - služby pro osoby s těžkým zrakovým postižením
Příloha č. 5
Vyhodnocení dotazníkového šetření
66
PŘÍLOHY
67
Příloha č. 1 ZÁKON č. 329/2011 ze dne 13. října 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů
Příloha k zákonu č. 329/2011 Sb. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání I. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku 1. Za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se považuje: a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše, d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina, h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s krátkým pahýlem bez možnosti oprotézování nebo exatrikulace v kyčelním kloubu, j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny, k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin. 2. Za těžké zrakové postižení se považuje: a) úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, b) praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 1/60 (0,02) - světlocit s jistou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 -10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové ostrosti, c) těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02), d) ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace. 3. Za těžké sluchové postižení se považuje: a) oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy, b) oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu
68
c) 70 - 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 - 90 %, sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně (z 10 - 15 %), přes používání kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy, d) těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a zraku, funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu v rozsahu 56 - 69 dB, ztráta slyšení 65 - 84 % až ztráta sluchu v rozsahu oboustranné hluchoty a ztráta zraku v rozsahu těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) - lepší než 1/60 (0,02). 4. Za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla se považují: a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písmeno a), b), d) až i), b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace.
II. Zdravotní stav vylučující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku (kontraindikace) a) duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky, b) hluchoněmost; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodícímu psovi, c) těžká polyvalentní alergie a alergie na zvířecí srst; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodícímu psovi.
69
Příloha č. 2 VYHLÁŠKA Č. 182/1991 SB. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky ze dne 26. dubna 1991, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení ve znění zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 28/1993 Sb., vyhlášky č. 137/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 72/1995 Sb., vyhlášky č. 206/1995 Sb., vyhlášky č. 264/1996 Sb., vyhlášky č. 138/1997 Sb., vyhlášky č. 264/1996 Sb., vyhlášky č. 139/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 312/1998 Sb., vyhlášky č. 320/1999 Sb., vyhlášky č. 73/2000 Sb., vyhlášky č. 72/2001 Sb., vyhlášky č. 552/2002 Sb., vyhlášky č. 365/2004 Sb., vyhlášky č. 506/2005 Sb. a vyhlášky č. 506/2006 Sb.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 182/1991 Sb. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání mimořádných výhod 1. Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP) se přiznávají v těchto případech postižení: a) ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny (například na podkladě anatomické ztráty, ochrnutí, mízního edému), b) anatomická ztráta několika prstů na obou nohou nebo ztráta nohy v kloubu Lisfrankově nebo Chopartově a výše, až po bérec včetně, c) podstatné omezení funkce jedné dolní končetiny (například na podkladě funkčně významné parézy, artrózy kolenního a kyčelního kloubu nebo ztuhnutí kolenního nebo kyčelního kloubu, stav po endoprotéze, pakloub bércové nebo stehenní kosti), d) omezení funkce dvou končetin (například na podkladě lehké hemiparézy nebo paraparézy, arthrotického postižení nosných kloubů obou dolních končetin, těžší formy osteoporózy, polyneuropathií, nestability kloubů nebo zánětlivého postižení kloubů), e) zkrácení jedné dolní končetiny přesahující 5 cm, f) onemocnění páteře, stavy po operacích a úrazech páteře s přetrvávajícími projevy nervového a svalového dráždění, insuficiencí svalového korzetu a omezením pohyblivosti dvou úseků páteře, g) postižení cév jedné dolní končetiny s těžkou poruchou krevního oběhu (například s trofickými změnami, mízním edémem, klaudikacemi, s těžkým varikosním komplexem), h) záchvatová onemocnění různé etiologie spojená s opakovanými poruchami vědomí, závrativé stavy.
70
2. Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) se přiznávají v těchto případech postižení: a) anatomická ztráta jedné dolní končetiny v kolenním kloubu nebo ve stehně, b) anatomická ztráta dvou dolních končetin v úrovni Lisfrankova nebo Chopartova kloubu a výše, c) funkční ztráta jedné dolní končetiny (například na podkladě těžkého ochrnutí nebo plegie této končetiny, těžké poruchy funkce dvou nosných kloubů se ztrátou opěrné funkce končetiny, stav po implantaci endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu s výrazně porušenou funkcí operované končetiny), d) současné funkčně významné anatomické ztráty části jedné dolní a jedné horní končetiny nebo obou horních končetin v úrovni bérce a předloktí, e) podstatné omezení funkce dvou končetin se závažnými poruchami pohybových schopností při neurologických, zánětlivých, degenerativních nebo systémových onemocněních pohybového aparátu (například na podkladě středně těžké hemiparézy nebo paraparézy, podstatného omezení hybnosti kyčelních a kolenních kloubů zpravidla o polovinu rozsahu kloubních exkurzí), f) onemocnění páteře, stavy po operacích a úrazech páteře se středně těžkými parézami, výraznými svalovými atrofiemi nebo se závažnými deformitami páteře s omezením exkurzí hrudníku, ztuhnutím tří úseků páteře, g) těžké obliterace cév obou dolních končetin s výrazným trofickým postižením a výrazným funkčním postižením hybnosti, h) chronické vady a nemoci interního charakteru značně ztěžující pohybovou schopnost (například vady a nemoci srdce s recidivující oběhovou nedostatečností trvající i při zavedené léčbě, dechová nedostatečnost těžkého stupně, selhání ledvin ve stadiu dialýzy, provázené závažnými tělesnými komplikacemi, onkologická onemocnění s nepříznivými průvodními projevy na pohybové a orientační schopnosti), i) oboustranná praktická hluchota nebo oboustranná úplná hluchota, kterou se rozumí celková ztráta slyšení podle Fowlera 85 % a více, více než 70 dB, j) kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta slyšení podle Fowlera 40 až 65 %, a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60, nebo oboustranné koncentrické omezení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena, k) oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60. 3. Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P) se přiznávají v těchto případech postižení: l) anatomická ztráta dolní končetiny vysoko ve stehně s anatomicky nepříznivým pahýlem nebo v kyčli, m) anatomická ztráta obou končetin v bércích a výše nebo ztráta podstatných částí horní a dolní končetiny v úrovni pažní a stehenní kosti nebo obou horních končetin v úrovni paže, n) funkční ztráta jedné dolní a jedné horní končetiny (například hemiplegie nebo těžká hemiparéza) nebo obou dolních končetin (například paraplegie nebo těžká paraparéza, těžká destrukce kolenních a kyčelních kloubů), o) těžká porucha pohyblivosti na základě závažného postižení několika funkčních celků pohybového ústrojí; funkčním celkem se přitom rozumí trup, páteř, pánev, končetina,
71
p) disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, q) dlouhodobé multiorgánové selhávání dvou a více orgánů, pokud podstatně omezuje pohybové nebo orientační schopnosti, r) neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 st. kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, nebo úplná nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, s) oboustranná praktická hluchota nebo oboustranná úplná hluchota u dětí do ukončení povinné školní docházky, t) střední, těžká a hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ horší než 50, psychické postižení s dlouhodobými těžkými poruchami orientace a komunikace, u) kombinované těžké postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty, kterou se rozumí ztráta slyšení podle Fowlera horší než 65 %, a oboustranné těžké ztráty zraku. 4. Mimořádné výhody I., II. nebo III. stupně lze přiznat také v případech nemocí a vad neuvedených v bodech 1 až 3, pokud podstatně omezují pohybovou nebo orientační schopnost, a to podle rozsahu a tíže funkčních důsledků srovnatelných s indikacemi uvedenými v bodech 1 až 3
72
Příloha č. 3
VYHLÁŠKA Č. 391/2011 SB. ze dne 30. listopadu 2011, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb.
Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby
a) Mobilita: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.
b) Orientace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.
c) Komunikace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
d) Stravování: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.
73
e) Oblékání a obouvání: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
f) Tělesná hygiena: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
g) Výkon fyziologické potřeby: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.
h) Péče o zdraví: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.
i) Osobní aktivity: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
j) Péče o domácnost: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.“.
74
Příloha č. 4
Dotazník služby pro osoby s těžkým zrakovým postižením
1) Jste osoba: nevidomá
prakticky nevidomá
úplně
2) Zrakové postižení máte: života:
od narození
v průběhu
3) Pokud jste odpověděl/a, že zrakovou vadu jste získal/a v průběhu života Jak dlouho se projevuje zrakový handicap? ……….. let 4) Jste:
muž
žena
5) Věková kategorie: 63 let
15 – 25 let
26 – 63 a více let
6) Bydlíte:
v městě
v obci
V obci s rozšířenou působností – Mohelnice, Šumperk, Zábřeh 7) Pobírám příspěvek na péči?
ano
ne
8) Pokud jste odpověl/a, že pobíráte příspěvek na péči ano, kterého stupně? …………. Stupeň
9) V současné době využíváte služby – potřebujete pomoc: (označte všechny služby, které využíváte a vyznačte, kdo služby poskytuje)?
Služby pobírám od: potřeba - služba
rodina
poradenství zácvik obsluhy pomůcky půjčovna kompenzačních pomůcek pomoc při pohybu úprava vnějšího prostředí 75
asistent
poskytovatel
jiná
jiná fyz. os.
soc. služeb
instituce
doprovody asistence přečítání čtení a vypisování dokumentů pomoc při vyřizování korespondence příprava stravy a nápojů výběr potravin servírování stravy dovoz obědů výběr vhodného oblečení pomoc při oblékání a obouvání údržba oděvů vykonávání hygieny péče o zevnějšek výkon fyziologické potřeby dodržování léčebného režimu drobné ošetření příprava léků získávání informací vyřizování osobních záležitostí vyhledávání zaměstnání podpora v zaměstnání zprostředkování kontaktů seznamování se seberealizace půjčovna knih vzdělávací aktivity sportovní aktivity tvůrčí aktivity společenské a kulturní aktivity péče o domácnost nakládání s penězi obstarání nákupů ovládání domácích spotřebičů běžná údržba a opravy nácvik sebeobsluhy nácvik samostatného pohybu péče o dítě jiná služba ……………………………………….
76
10) Pobírám nebo jsem dříve pobíral služby od poskytovatelů sociálních služeb? Charita Zábařeh
ano jaké ………..……………………………………….. ne proč………………..……….…………………………….
Charita Zábřeh středisko Mohelnice ano jaké……………………………………………………….. ne proč……………….…………………………………. Charita Šumperk
ano jaké……………………………………………………….. ne proč………….……………………………………….
SONS ČR Šumperk
ano jaké……………………………………………………….. ne proč…..…………………………………………….
Tyfloservis středisko Olomouc ano jaké…….……………………………………………….. ne proč………………………………………………. TyfloCentrum o.p.s., Olomouc ano jaké……………………………………………………….. ne proč……………………………………………………. Sociálí služby Šumperk – pečovatelské služby ano jaké…………………………………………………….. ne proč.………………………………………………………
11) Služby jsou mi poskytovány?
v místě bydliště
77
musím za nimi ojíždět
12) Mimo služeb, které využívám, mám zájem o: poradenství zácvik obsluhy pomůcky doprovody pomoc při pohybu čtení a vyplňování dokumentů získáv. informací obstarání potravin skladování potravin příprava stravy servírování potravin doprava obědů výběr oblečení oblékání, obouvání výkon tělesné hygieny úprava zevnějšku drobné ošetření výkon fyziologické potřeby příprava léků vzdělávací kurzy dodržování léčebného režimu sportovní aktivity tvůrčí aktivity podpora v zaměstnání relaxace společenská setkávání péče o domácnost seberealizace vyřizování záležitostí naskládání s penězi údržba oděvů nákupy běžná údržba a opravy péče o dítě nácvik sebeobsluhy ovládání spotřebičů nácvik prostorové orientace jiné:…………………………………………………………………………………………………………………
13) Z jakého důvodu tyto služby nevyužíváte? služby nejsou poskyt. v místě bydliště nedostatečná dopravní dostupnost Služby jsou poskyt. v nevyhovujícím čase
Ekonomické důvody Nezajištění průvodce Nejsou přizpůsobeny Zrakově postiženým Jiný důvod:………………………………………………………………………………………
78
Příloha č. 5
Vyhodnocení dotazníkového šetření
Otázka č. 1 – struktura respondentů podle stupně handicapu Tabulka č. 1 - Struktura respondentů podle stupně handicapu: Stupeň postižení úplně nevidomí prakticky nevidomí Celkový počet respondentů
Muži 9 30 39
Počty Procenta Ženy Součet Muži Ženy Celkem 3 12 11,5 3,85 15,39 36 66 38,5 46,15 84,61 39 78 50 50 100
Graf č. 1 – Struktura respondentů podle stupně postižení
Otázka č. 2 – struktura respondentů podle doby vzniku handicapu Tabulka č. 2 - Struktura respondentů podle doby vzniku handicapu: Doba vzniku postižení od narození v průběhu života Celkem
úplně nevidomí Prakticky nevidomí Celkem Celkem Muži Ženy Muži Ženy Počet % Počet % 5 2 7 8,97 10 8 18 23,07 4 1 5 6,42 20 28 48 61,54 9 3 12 15,39 30 36 66 84,61
79
Graf č. 2 – Struktura skupiny podle doby vzniku handicapu
Otázka č. 3 – doba trvání handicapu Na tuto otázku odpovídali klienti různě v závislosti na trvání zrakové vady. Zrakové postižení mají respondenti v rozmezí 1 až 69 let. Otázka č. 4 – Struktura respondentů podle pohlaví Tabulka č. 3 – struktura respondentů podle pohlaví Pohlaví Muži Ženy Celkový počet respondentů
Prakticky Úplně nevidomí nevidomí Počet % Počet % 9 11,54 30 38,46 3 3,85 36 46,15 12 15,39 66 84,61
Graf č. 3 – struktura respondentů podle pohlaví
Otázka č. 5 – věková struktura respondentů 80
Celkem Počet 39 39 78
% 50 50
Tabulka č. 4 – věková struktura respondentů Úplně nevidomí Věková kategorie
Muži Ženy
15 - 25 let 26 - 63 let více než 63 let
2 4 3
0 2 1
součet
9
3
Prakticky nevidomí
Celkem počty 2 6 4
%
Muži Zeny
Celkem Počty
%
2,56 7,69 5,14
3 17 10
2 18 16
5 6,42 35 44,87 26 33,32
12 15,39
30
36
66 84,61
Graf č. 4 – věková struktura
Otázka č. 6 – struktura podle místa bydliště Tabulka č. 5 – Struktura podle místa bydliště Místo bydliště
Úplně nevidomí Celkem Muži Zeny Počty %
Obec s rozšířenou působnosti Město Obec
3 0 6
2 0 1
Celkem
9
3
81
5 0 7
Prakticky nevidomí Celkem Muži Ženy Počty %
6,42 0 8,97
7 7 16
22 2 12
29 37,18 9 11,54 28 35,89
12 15,39
30
36
66 84,61
Graf č. 5 – struktura respondentů podle místa bydliště
Otázka č. 7 a otázka č. 8 – struktura respondentů podle pobíraného příspěvku na péči Tabulka č. 6 – struktura podle přiznaného příspěvku na péči Úplně nevidomí Stupeň příspěvku na péči
Muži Ženy
Bez příspěvku na péči I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. Stupeň
0 0 3 6 0
0 0 2 1 0
součet
9
3
Celkem počty 0 0 5 7 0
%
Prakticky nevidomí Celkem Muži Zeny Počty %
0 0 6,42 8,97 0
3 9 16 2 0
1 17 13 5 0
4 5,14 26 33,32 29 37,18 7 8,97 0 0
12 15,39
30
36
66 84,61
Graf č. 6 – struktura podle přiznaného příspěvku na péči
82
Otázka č. 9 - odebírané druhy služeb podle poskytovatelů Tabulka č. 7 – odebírané druhy služeb podle poskytovatelů Služby pobírám od: potřeba - služba
rodina
pomoc
Poskyt.
jiné fyz. os. soc. služeb počty
%
počty
poradenství zácvik obsluhy pomůcky půjčovna kompenzačních pomůcek pomoc při pohybu úprava vnějšího prostředí
3 3,8 24 30,8 -
doprovody asistence přečítání čtení a vypisování dokumentů pomoc při vyřizování korespondence příprava stravy a nápojů
62 6 54 64 39 54
79,5 7,7 69,2 82,1 50 69,2
47 1 21 30 19 14
výběr potravin servírování stravy dovoz obědů výběr vhodného oblečení pomoc při oblékání a obouvání údržba oděvů
58 22 60 21 48
%
%
počty
%
72 92,3 15 19,2 11 14,1 1 1,3 -
3 -
3,8 -
60,3 1,3 26,9 38,5 24,4 17,9
28 35,9 1 1,3 8 10,3 41 52,6 5 6,4 -
1 2 1 -
1,3 2,6 1,3 -
74,4 28,2 76,9 26,9 61,5
16 20,5 2 2,5 23 29,5 3 3,8 16 20,5
1 1,3 16 20,5 -
vykonávání hygieny péče o zevnějšek výkon fyziologické potřeby dodržování léčebného režimu drobné ošetření příprava léků
9 1,5 46 59 24 30,8 51 65,4 33 42,3
1 1,3 17 21,8 8 10,3 14 18 10 12,8
-
-
55 70,5 1 1,3 5 6,4 -
získávání informací vyřizování osobních záležitostí vyhledávání zaměstnání podpora v zaměstnání zprostředkování kontaktů seznamování se
59 75,6 40 51,3 47 60,3 -
35 44,9 34 43,6 2 2,6 2 2,6 47 60,3 -
71 37 18 14 54 26
91 47,4 23,1 17,9 69,2 33,3
57 73,1 3 3,8 3 3,8 8 10,2 2 2,6
22 28,2 24 30,8
11 14,1 21 26,9
Seberealizace půjčovna knih
-
83
-
8 10,3 -
počty
jiná instituce
1 -
1,3 -
16 20,5 2 2,6 54 69,2
vzdělávací aktivity sportovní aktivity tvůrčí aktivity společenské a kulturní aktivity péče o domácnost nakládání s penězi obstarání nákupů ovládání domácích spotřebičů běžná údržba a opravy nácvik sebeobsluhy nácvik samostatného pohybu péče o dítě jiná služba …doprava
6 2
7,7 2,5
1 1,3 10 12,8 2 2,6
32 41 21 26,9 20 25,6
9 11,5 1 1,3 3 3,8
42 59 44 63 30 30
53,9 75,6 56,4 80,8 38,5 38,5
16 18 5 30 6 10
20,5 23,1 6,4 38,5 7,7 12,8
35 44,9 2 2,6 1 1,3 2 2,6 3 3,8 -
6 7,7 1 1,3 16 20,5 50 64,1
-
-
-
-
3 -
3,8 -
-
-
15 19,2
-
-
7
9
38 48,7
Graf č. 7 - odebírané druhy služeb podle poskytovatelů
84
Otázka č. 10 – Služby pobírané od poskytovatelů sociálních služeb Tabulka č. 8 – služby pobírané od poskytovatelů sociálních služeb Úplně nevidomí Poskytovatelé soc. služeb
celkem Muži Ženy Počty %
Charita Zábřeh ano z toho - obědy ne z toho - nejsou poskytovány - nepotřebuji Charita Středisko Mohelnice ano z toho - obědy - úklid ne z toho - nejsou poskytovány - nepotřebuji Charita Šumperk ano z toho - doprovody - úklid ne z toho - nejsou poskytovány - nepotřebuji Soc. služby Šumperk - pečov. Sl. ano z toho - doprovody - úklid - nákupy - obědy ne z toho - nejsou poskytovány - nepotřebuji
Prakticky nevidomí celkem Muži
Ženy
Počty
%
1 1 8 7 1
1 2 2 -
2 2,6 1 10 12,79 9 1 -
0 30 22 8
1 1 35 28 7
1 1 65 50 15
1,3 83,31 -
0 9 9 -
0 3 3 -
0 0 12 15,39 12 -
1 1 29 22 7
3 3 1 33 31 2
4 4 1 62 53 9
5,12 79,49 -
1 1 1 8 1 7
0 3 1 2
1 8,33 1 1 11 91,67 2 9 -
3 1 2 27 9 18
2 1 2 34 10 24
5 2 4 61 19 42
7,57 92,43 -
2 1 2 1 7 2 5
2 1 1 1 1 -
4 33,33 2 2 2 8 66,67 3 5 -
1 1 29 18 11
8 4 6 6 28 17 11
9 5 6 6 57 35 22
13,63 86,37 -
85
Úplně nevidomí Poskytovatelé soc. služeb
Prakticky nevidomí
celkem
celkem
Muži Ženy Počty % Tyfloservis Olomouc ano z toho - nácvik sebeobsluhy - nácvik pohybu - pomůcky ne z toho - nejsou poskytovány - nepotřebuji TyfloCentrum Olomouc ano z toho - zácvik pomůcek - volnočasové aktivity - zvýšení zaměstnatelnosti ne z toho - nejsou poskytovány - nepotřebuji SONS ČR Šumperk - Jeseník ano z toho - poradenství - půjčovna pomůcek - doprovody - prosazování zájmů - nácviky obsluhy pomůcek - seberealizace - volnočasové aktivity - zaměstnatelnost ne z toho - nejsou poskytovány - nepotřebuji
Muži
Ženy
Počty
%
7 3 5 2 2 2
1 1 1 2 2
8 66,67 4 6 2 4 33,33 4 -
15 8 10 7 15 15
11 7 6 6 25 25
26 15 16 13 40 40
39,39 60,61 -
6 6 2
1 1 1
7 58,34 7 3 -
12 12 3
14 11 6
26 -
39,39 -
1 3 2
1 2 3
2 5 41,66 5 -
3 18 18
5 22 22
40 40
60,61 -
9 9 1 6 -
3 3 0 1 2
12 12 1 7 2
100 -
30 30 3 8 14
36 32 1 11 21
66 62 4 19 68
100 -
5 3 6 4 0 -
2 1 1
7 4 7 4 0 -
0 -
16 8 18 8 0 -
12 7 26 8 0 -
28 15 44 16 0 -
0 -
0 -
86
Graf č. 8 – služby pobírané od poskytovatelů sociálních služeb
Otázka č. 11 –Dostupnost služeb respondenty v závislosti na místě bydliště Tabulka č. 9 – Dostupnost služeb respondenty v závislosti na místě bydliště Místo bydliště
Obec s rozšířenou působnosti Město Obec
služby jsou poskyt doma Za službami je nutno dojíždět úplně prakt. prakt. Celkem úplně Celkem nevid. nevid. nevid. Počty % nevid. Počty % 5 0 7
29 9 28
- - - -
0 0 7
Graf č. 9 - Dostupnost služeb respondenty v závislosti na místě bydliště
87
7 9 28
- - - -
Otázka č. 12 – Zájem o poskytované služby Tabulka č. 10 – zájem o poskytované služby
nabízené služby
Mám zájem o služby
počty Poradenství běžná údržba a opravy čtení a vypisování dokumentů dodržování léčebného režimu doprava doprovody dovoz obědů drobné ošetření nácvik samostatného pohybu nácvik sebeobsluhy nakládání s penězi návštěvy v místě bydliště obstarání nákupů obstarávání potravin ovládání domácích spotřebičů péče o domácnost péče o zevnějšek půjčovna kompenzačních pomůcek podpora v zaměstnání pomoc při oblékání a obouvání pomoc při pohybu příprava léků příprava stravy a nápojů půjčovna knih relaxace seberealizace servírování stravy skladování potravin sportovní aktivity tvůrčí aktivity údržba oděvů výběr potravin výběr vhodného oblečení výkon fyziologické potřeby vykonávání hygieny
% 6 0 22 4 25 34 36 5 9 11 7 18 44 31 2 50 17 43 11 8 13 23 36 10 31 31 10 15 20 9 7 29 10 0 0
88
7,69 0 28,2 5,12 32,05 43,58 46,15 6,41 11,53 14,1 8,97 23,07 56,42 39,74 2,56 64,1 21,79 55,12 14,1 10,25 16,66 29,48 46,15 12,82 39,74 39,74 12,82 19,23 25,64 11,53 8,97 37,17 12,82 0 0
Nemám zájem o služby služba je již poskytována počty
% 72 78 56 74 53 44 42 73 59 67 71 60 34 47 76 28 61 35 67 70 65 55 42 68 47 47 68 63 58 59 71 49 68 78 78
92,31 100 71,8 94,88 67,95 56,42 53,85 93,59 88,47 85,9 91,03 76,93 43,58 60,26 97,44 35,9 78,21 44,88 85,9 89,75 83,34 70,52 53,85 87,18 60,26 60,26 87,18 80,77 74,36 88,47 91,03 62,83 87,18 100 100
vyřizování osobních záležitostí vzdělávací aktivity zácvik obsluhy pomůcky získávání informací zprostředkování kontaktů Rehabilitační pobyty péče o dítě
19 18 50 8 11 50 4
24,35 23,07 64,1 10,25 14,1 364,1 5,12
Graf č. 10 – zájem o poskytované služby
Otázka č. 13 –Příčiny nevyužívání služeb Tabulka č. 11 – Příčiny nevyužívání služeb Příčina neužívání služeb
Počet %
ekonomické důvody neposkytování služeb v místě bydliště nezajištění doprovodu nedostatečná dopravní dostupnost služby jsou poskytovány v nevhodném čase nejsou přizpůsobeny zrakově postiženým nedůvěra v měnící se personál
89
63 51 17 43 18 33 61
80,76 65,38 21,78 55,12 23,07 42,3 78,2
59 60 28 70 67 28 74
75,65 76,93 35,9 89,75 85,9 35,9 94,88
Graf č. 11 – příčiny nevyužívání služeb v %
90
Anotace Jméno a příjemní autora: Renata Jandrtová Název katedry a fakulty: Filozofická fakulta, Katedra sociologie a andragogiky Název bakalářské diplomové práce: Dostupnost služeb pro zrakově postižené v okrese Šumperk Vedoucí práce: PhDr. Eva Klimentová, Ph.D Počet znaků: 82866 Počet příloh: 5 Počet použitých zdrojů: 31
Klíčová slova: služby, sociální služby, zrakové postižení, klasifikace vad zraku, osoby nevidomé, osoby prakticky nevidomé, doba vzniku zrakového handicapu, potřeby, kvalita života, komplexní služby. Keywords: services, social service, visual impairment, classification of defects of vision, blind people, virtually blind persons, emergence and development of sight handicap, everyday needs, life quality, complex services Anotace: Bakalářská práce je zaměřená na problematiku dostupnosti služeb pro osoby s těžkým zrakovým postižením. Charakterizuje zrakové postižení a jeho vliv na vývoj osobnosti. Vymezuje charakteristiku jednotlivých skupin osob se zrakovým handicapem, klasifikaci vad zraku, ztrátu zraku a potřeby zrakově postižených. Zásadní část práce pojednává o komplexní péči o zrakově postižené a o službách jim poskytovaných v oblasti medicínské, školské a sociální. Cílem práce byla evaluace nabídky a dostupnosti služeb pro osoby úplně a prakticky nevidomé žijícící v přirozeném sociálním prostředí okresu Šumperk. Empirické šetření prokázalo, že nabídka služeb pro cílovou skupinu 91
je úzce zaměřena a jsou dostupné především v městech. V obcích zajišťují služby především rodinní příslušníci nebo jiné fyzické osoby. Abstract: This thesis describes the problems concerning availability of services for people with severe visual impairment, characterizes sight handicap and its influence on personality development. The paper also defines particular quality groups of persons with visual impairment, it further includes classificiation of defects of vision, loss oh sight and needs of visually impared. The main part deals with comlex care of the latter and services provided for them in the field of medical care, education and welfare. The aim of my thesis was evaluation of availability of services for completely and partially blind people living in natural social environment of Šumperk. Empirical research showed that the range of services for the target group is considerably narrow and these services are available mainly in towns, whereas in villages the care is provided by family members or other individuals.
92
