2011 Zpravodaj obce Rusava cena: 10 Kč

ročník: XX

číslo: 4/2011

Zpravodaj obce Rusava

LXV

cena: 10 Kč

OpraVy pO čerVnOVé pOVOdni

Oprava cesty Hořansko pod Kocfeldovým

Odbagrování nánosu bahna, Hořansko splav u č.p. 57

Hořansko pod Pardusem nad stávkem

Oprava cesty Prostředňansko za č.p. 188

Oprava přechodu vody i mostku u Obecního úřadu

Oprava cesty Šmarhánky k č.p. 224

Slovo má

starosta ...

Odstraňování povodňových škod a následné investice

P

rvořadým úkolem druhé poloviny letošního roku bylo odstraňování povodňových škod. Některá opatření se provedla neprodleně, aby se zajistila průjezdnost či zabezpečil poškozený majetek proti dalšímu znehodnocování. Další kroky bylo možné učinit až po vyjasnění rozsahu zemních a stavebních prací, ale zejména po zajištění finančních prostředků. Stavební práce se podařilo vyřídit přes pověřené úřady formou ohlášení a následně je realizovat. Nákladnější stavby si vyžadují standardní postup pro vydání povolení s vyjádřením dotčených účastníků řízení. Pro podání žádosti o dotaci také nezbytný doklad a jedna z podmínek příloh. Nejdůležitější jsou však vždy peníze. Finanční podpora na obnovu majetku obce byla poskytnuta ze Zlínského kraje ve výši 20.000,- Kč organizátorům cyklomaratonu Drásal, kteří sami ochotně podali vstřícnou ruku. Jak bylo naloženo s těmito finančními prostředky, vám přiblížím v následném přehledu: oprava cesty ke Kašparově vile, rekonstrukce cesty na Šmarhánkách, oprava mostu 607.683,u hasičské zbrojnice, zabudování horských vpustí do cest na Grapy a Šmarhánkách oprava příkopu a výusti propustku u stávku na Hořansku

172.412,-

oprava kanalizačních vpustí a úprava komunikace na Hořansku

93.493,-

zabezpečovací práce – bagr, doprava, materiál

50.000,-

inženýrsko–geologické vrty

Hořansko – sesuv v Mléčné Ráztoka – most u Grúně

60.000,-

inženýrsko–investiční činnost (ing. Spilka)

cesta Grúň a most, sesuv Mléčná

88.800,-

projekční a inženýrská činnost (ing. Kučerka)

cesta Grúň a most

90.000,-

projekční činnost (ing. Štábl)

sesuv Mléčná, sesuv Šmarhánky

90.357,-


1

Další výdaje spojené s projekční, inženýrskou a investorskou činností budou i v příštím roce, neboť se vyčkává na vyjádření k žádosti, která byla podána na Ministerstvo pro místní rozvoj. Předkládám i celkové náklady na dvě nutné investiční stavby: obnova komunikace a mostu na Grúni

6.170.515,-

sanace sesuvu - Hořansko

10.674.695,-

Dotace na obě stavby jsou ve výši 70 %, zbytek je nutné zajistit vlastním financováním. O realizaci obou staveb se bude jednat a rozhodovat na veřejných jednáních zastupitelstva obce. Bohumi Škarpich

Ocenění Ministerstva obrany České republiky Obec Rusava obdržela od MO ČR pamětní plaketu za příkladnou opravu válečného hrobu. Plaketu převzal dne 11. 11. 2011 u příležitosti Dne válečných veteránů starosta obce Bohumil Škarpich v obci Lutopecny v rámci slavnostního aktu při odhalení pamětní desky generála Aloise Šišky. Uctění památky legendárního pilota RAF československé 311. bombardovací perutě v jeho rodišti za účasti významných osobností z celé České republiky bylo doplněno předáním diplomů a plaket vybraným zástupcům obcí. Naše obec věnuje značnou a pravidelnou pozornost péči pomníků, které nám připomínají I. a II. světovou válku. Poděkování patří i paní Vlastě Botíkové a rodině Baroňových na Ráztoce, kteří svou prací přispívají ke zvelebení prostoru u památníků. Bohumil Škarpich

Schválený rozpočet na rok 2012 - dle příjmových daňových položek - odvětvového členění (paragrafů) Pol

název položky

příjmy

1111

Daň z příjmů FO ze závislé činnosti

880000.00

1112

Daň z příjmů FO ze samostatně výdělečné činnosti

2

výdaje

45000.00


1113

Daň z příjmů FO z kapitálových výnosů

135000.00

1121

Daň z příjmů právnických osob

855000.00

1122

Daň z příjmů právnických osob

200000.00

1211

Daň z přidané hodnoty

1337

Poplatek za provoz systému. odpadů

1341

Poplatek ze psů

20000.00

1342

Poplatek za rekreační pobyt

70000.00

1343

Poplatek za užívání veřejného

10000.00

1344

Poplatek ze vstupného

1345

Poplatek z ubytovací kapacity

1361

Správní poplatky

1511

Daň z nemovitostí

2460

Splátky půjčených prostředků

Daňové příjmy CELKEM

1980000.00 450000.00

200000.00 50000.00 6000.00 1230000.00 8400.00 6139400.00

FINANCOVÁNÍ: 8115

Změna krátkodobých prostř. na bankovních účtech

8124

Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých vypůjčených prostředků

Par

název paragrafu

1039

Ostatní záležitosti lesního hospodářství

2122

Sběr a zpracování druhotných surovin

2141

Vnitřní obchod

2212

500000.00 1124000.00

200000.00

0.00

3000.00

0.00

15000.00

10000.00

Silnice, místní komunikace

0.00

90000.00

2219

Ostatní záležitosti pozemních komunikací

0.00

200000.00

2221

Provoz veřejné silniční dopravy

0.00

42000.00

2279

Záležitosti ostatních drah

35000.00

0.00

2310

Pitná voda

0.00

100000.00

2321

Odvádění a čištění odpadních vod

0.00

100000.00

3113

Základní školy

0.00

1000.00


3

3119

Ostatní základní předškolní výchova a základní vzdělání

0.00

570000.00

3314

Činnosti knihovnické

0.00

30000.00

3315

Činnosti muzeí a galerií

2000.00

6000.00

3319

Ostatní záležitosti kultury

0.00

56000.00

3341

Rozhlas a televize

0.00

40000.00

3349

Ostatní záležitosti sdělovacích

4000.00

50000.00

3392

Zájmová činnost v kultuře

120000.00

0.00

3399

Ostatní záležitosti kultury

0.00

38000.00

3419

Ostatní tělovýchovná činnost

0.00

30000.00

3429

Ostatní zájmová činnost a rekreace

35000.00

523000.00

3612

Bytové hospodářství

96000.00

210000.00

3631

Veřejné osvětlení

0.00

170000.00

3632

Pohřebnictví

10000.00

20000.00

3639

Komunální služby a územní rozvoj

40000.00

218000.00

3721

Sběr a svoz nebezpečných odpadů

0.00

20000.00

3722

Sběr a svoz komunálních odpadů

30000.00

441000.00

3725

Využívání a zneškodňování komunálních odpadů

40000.00

0.00

3727

Prevence vzniku odpadů

1000.00

224000.00

3745

Péče o vzhled obce a veřejnou zeleň

0.00

280000.00

3749

Ostatní činnosti k ochraně přírody

0.00

290000.00

5512

Požární ochrana - dobrovolná část

0.00

50000.00

6112

Zastupitelstvo obce

0.00

610000.00

6171

Činnost místní správy

150000.00

1240000.00

6310

Obecné příjmy a výdaje z finančních operací

3000.00

162000.00

6320

Pojištění funkčně nespecifikované

0.00

60000.00

6399

Ostatní finanční operace

0.00

200000.00

6409

Ostatní činnosti jinde nezařazené

0.00

38400.00

CELKEM:

7423400.00 7423400.00

Schválen na 6. veřejném jednání Zastupitelstva obce Rusava dne 12. 12. 2011

4


Do lesa s novým vybavením V průběhu srpna letošního roku využila obecní společnost RUSAVAK, s.r.o., možnosti dotace na nákup nového vybavení pro lesní práce z programu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Bylo nakoupeno toto vybavení: motorová pila STIHL MS 460 W, motorová pila STIHL MS 362 W, křovinořez STIHL FS 410 2 ks, štípač dříví 3 kW, lanový naviják KRPAN 7 V v celkové hodnotě 224 400,- Kč s DPH. Základní údaje akce: Název:

Do lesa s novým vybavením

Dodavatel:

A.D.U. SERVIS, Kopřivnice

Poskytovatel dotace:

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF)

Struktura financování: Celkové náklady: Dotace: Vlastní zdroje:

224.400,- Kč 93.500,- Kč 130.900,- Kč Ludmila Mikšánková

Očekáváte něco? Očekávání je jedna z lidských emocí. Zpravidla přichází, když se člověk ocitne před neznámou situací. V současném světě je očekávání často pociťováno jako negativní. Jsou to starosti, obavy o zítřek zastíněné ekonomickou i společenskou krizí. Z televize, novin i internetu se na nás hrnou katastrofické scénáře bankrotů státních i osobních. Všichni se bojíme krize, nezaměstnanosti, zdražování a s tím spojeného násilí, nepokojů a výtržnictví. V určité míře provází očekávání člověka v podstatě po celý život. Jen tu a tam se zmíníme o naději, konkrétní změně nás nebo našeho okolí, o uzdravení nebo narození potomka. Křesťané jsou také v očekávání. Ani věřícím lidem se nevyhýbají starosti o zítřek. Jak se církev sama uživí po odluce od státu, jak udržet odkaz otců víry, starosti o kostely a církevní budovy i o příležitosti předávat evangelium. Proto věřící otvírají Písmo, scházejí se k společným modlitbám i rozjímání, spolu slaví svátosti, aby hledali východiska pro své soukromé i společné starosti, úzkosti i naděje. V Bibli je trpělivé vyhlížení Boží pomoci a jeho spasitelných činů vyjadřováno výrazem očekávat Boha, který s Izraelem uzavřel smlouvu. Ne nadarmo je Bůh nazýván nadějí.


5

Bůh je ten, od něhož lze očekávat milosrdenství a dokonalé vysvobození. Izrael a zbožný jednotlivec proto očekává Hospodina ve všech těžkostech a úzkostech života. Toto vyhlížení Boha a jeho činů je zvláště živé tam, kde se vyplní dávná zaslíbení. Kdo očekává Boha, nedá se zmást nepřátelskými silami, nabývá naopak nové síly a vytrvá v naději, že Bůh své cíle uskuteční. Křesťané se soustřeďují na příchod Krista. Období adventu (Kristova příchodu) nám k tomu dalo mnoho možností. Pána Ježíše ale vyhlížíme nejen v předvánočním čase. Hovoříme o naději, neboť Bůh své zaslíbení již vyplnil, když za námi přišel ve svém Synu. Naděje je více než očekávání. Naděje věřících spočívá v Božím Synu Ježíši Kristu, který za námi přišel v betlémském děťátku. Pro nás zemřel na kříži a pro nás byl vzkříšen, aby naše životy měly orientaci i cíl. Byť by se hory převracely a otřásaly se společenské a ekonomické systémy, Pán si svou církev zachová a dovede ji do Božího království. farář Mgr. Leoš Mach

Portášská hlídka hlásí Pro minulé vydání zpravodaje jsem nestačil připravit žádnou zprávu. Ne, že by nebylo o čem psát, ale pro nával jiné práce nestíhám. Nelíbí se nám (ale asi s tím nic nenaděláme): Po převratu se původním majitelům mimo jiné vrátily i lesy a oni v nich začali hospodařit. Ale ne všichni jako opravdoví hospodáři. A tak jsou vidět porosty plné jedlových souší, které hrozí, že na kolemjdoucí každou chvíli padnou. Někteří vykácené holiny stihnou včas zasadit, ale už je nestíhají udržovat, takže zarůstají břízou a jiným plevelným náletem. A ty krásné horské louky zarůstají břízou, lískovým křovím, bezem a stejně jako obecní sad na Ohradách planým trním, hlohem a různým bodláčím. Je to samozřejmě věcí majitelů, ale ukazuje to, jaký mají zájem o zděděný majetek. Majitelé lesů, kteří se starají o lesní cesty, by se dali spočítat na prstech jedné ruky, a tak chodíme a klopýtáme po cestách-necestách. Snad 99% cest je neudržovaných a jsou takové, kde by se opravdu „mohl zakopat i kůň“. Hospodáři by měli lesu víc než 75% z tržby vrátit na cesty, oplocenky, údržbu atd. Tito novodobí majitelé jen těží, užívají, ale zpět neinvestují a jsou to i majitelé deseti, ba i sto hektarových lesů. Jak jsem ale již zmínil: portáši s tím asi nic neudělají. portáš Juráš

Rusavské desátnictvo v roce 2011 Léta Páně 2011 byli tři čekatelé a deset řádných portášů ve službě rusavského desátnictva vedeno. Úkoly desátnictvu velením či vrchností přidělené pod velením kaprála Jury Uruby svědomitě plnili. Na celkovém počtu třiceti pěti akcí Valašského sboru portášského se podíleli. Nejstarší člen desátnictva František Sklenář u příležitosti životního jubilea do hodnosti svobodníka povýšen byl. Na pořádek v lesích okolo Hostýna dohlíželi a i v noci se na pochůzku vydali a nejeden projev neřáda škodlivého odhalili. S počestnými pocest-

6


nými rádi o našem kraji promluvili a pro ty, jež nepotkali, ceduli s mapou a slovem psaným v Rajnochovicích zřídili. Tu čest konat stráž při pohřbu velkého učence a přítele Valašska pana doktora Jaroslava Štiky, emeritního ředitele Valašského muzea v přírodě, měli. I na hrad Lukov, hlavní sídlo valašských rebelantů, u příležitosti dvaceti let oprav zde prováděných, se podívat přišli. Žádného z potomků odbojných Valachů, ani z těch na Rusavu přesídlených, nepřistihli. Vrchnost ani lidé se tak nemusí na cestách živla zbojnického obávat. Pro připomenutí událostí dávno minulých pak s celým sborem inscenaci šarvátky s pruským vojskem u Napajedel při Portášských slavnostech ve Valašské Bystřici předvedli a potleskem mnohačetného obecenstva odměněni byli. V roce příštím prezentovat Rusavu - obec svoji základní i historii portášů spojenou s naším krajem nadále chtějí. Martin Ryšica

Vítání občánků

Dění v obci ...

V sobotu 8. října opět vítali zástupci naší obce mezi Rusavjany nové občánky (Roman Dudlák a dodatečně Anna Žaloudíková). K 30. 11. 2011 bylo v naší obci trvale přihlášeno 610 obyvatel. Dle statistiky Úřadu práce bylo k témuž datu evidováno 38 nezaměstnaných osob z naší obce. Ludmila Mikšánková


7

Drakiáda Jako každoročně i tentokrát (i když premiérově na novém místě) jsme uspořádali podzimní drakiádu. Protože v předešlých letech „Nad Dúbkem“ příliš nefoukalo, přestěhovali jsme akci směrem k Hořansku. Ukázalo se to jako správná volba, měli jsme štěstí na počasí. To nejdůležitější – vítr - se dostavil měrou vrchovatou. Účast dětí i s rodiči krásného slunného nedělního odpoledne byla hojná. Co víc jsme si mohli přát (pod hřbitovem bylo tentokrát opravdu živo)! Létalo to téměř všem. Komu nejlíp, na to pečlivě dohlížela dámská porota. Nejhezčího kupovaného draka měly holky Daňkovy - Erička s Esterkou (díky přezdívce tatínka Vladana „Sokol“ bylo téměř jisté, že tato akce je jim šitá na míru a že nějakou cenu určitě získají). Nejhezčího - doma vyráběného draka - měla Eliška Luncarová. Také tady to až tak nepřekvapilo, jedná se o mysliveckou rodinu a drak je vzdáleným bratrancem jelena a srnce. Nejzlobivějšího draka měl Vojta Vaculík - o co hodnější rodiče, o to neposlušnější dráček. Kategorii První drak na obloze vyhráli Martin a Michal Bílkovi - vyplatilo se jim, že vstávali už v pět ráno. Nejvýš na obloze měl draka Dominik Vrtělka. Porotkyni Nadi skoro nestačilo pásmo zakoupené na místní poště. Kategorii Nejsnaživější dospělák vyhrál Franta Strýček - bylo poznat, že se na tuto akci šetřil a že celý týden obsluhovala v obchodě pouze manželka Jana. Občerstvení fungovalo během celé akce. Děti se zahřály teplým čajem, dospělí svařákem (tady jsme kategorii o nejlepšího draka nevyhlašovali, protože nikdo nezkonzumoval víc než čtyři kelímky). Po vyhlášení výsledků jsme se sešli k hodnocení u ohně, kde měli možnost opéct si špekáček malí i velcí, a ještě několik desítek minut se nám nechtělo se rozejít. Každopádně nejen díky skvělému počasí - vydařený den. Zapsala Renata Švehlíková - členka AK, nadiktoval Daniel Krajcar - stínový ministr AK

Odpoledne pro děti První říjnovou středu odpoledne se otevřela brána knihovny pro maminky, tatínky a jejich malé děti. Uskutečnila se prohlídka naší knihovny spojená se čtením dětské knihy. Dohromady se nás sešlo patnáct (7 dospělých, 8 dětí). Protože někteří u nás v knihovně byli poprvé, proběhlo krátké seznámení s prostorami knihovny, a hlavně s řazením knih podle žánru, aby každý věděl, kde vyhledat tu správnou. Po této miniaturní exkurzi se děti usadily, některé se uložily na zem na polštáře (které nám do knihovny ušila paní Hanka Pavelcová, za což jí patří velké poděkování, jelikož kdo zná naši knihovnu, ví, že usadit větší počet osob, třeba i dětí, je nemožné).

8


A začalo se číst. Příjemným hlasem paní Lidky Mikšánkové byl přečten úryvek z populární knihy O mašince Tomášovi. Kdo zná děti, však ví, že udržet jejich delší pozornost je těžké. Po tomto opravdu krátkém čtení byly dětem vystaveny průkazy pro opravdové čtenáře knihovny. Pak si každé dítko ve spolupráci s maminkou vybralo jednu či více knih a tím se naše odpoledne nachýlilo ke konci. Doufám, že toto naše společné odpoledne nebude poslední a že budu rodiče s dětmi potkávat v knihovně pravidelně. Eva Kerčáková - knihovnice

Lampionový průvod Tak už tu máme zase čas lampionových průvodů, a proto jsme ani my nemohli zůstat pozadu. Jak už bývá zvykem, tuto akci pořádá AK spolu s kluky z hospůdky Na Rozcestí. Letošní procházka s lampiony se konala v pátek 4. 11. 2011 v 17.30 a sraz byl - jak jinak než u hospůdky Na Rozcestí. Přišly všechny věkové kategorie, od nejmladších až po babičky a dědečky. Když se rozsvítily všechny lampiony, mohli jsme vyrazit na Šmarhánky, kde nás čekal menší ohňostroj, a pak se šlo zpátky k hospůdce, kde nám už hořel oheň. Pro všechny jsme připravili špekáčky, děti měly teplý čaj a dospělákům kluci uvařili svařáček. Děti dostaly ještě sladkou odměnu a nakonec kdo chtěl, mohl si napsat svoje přáníčko na lampion štěstí. Přání bylo opravdu hodně, ale protože bylo velké sucho a foukal vítr, nemohli jsme lampiony vypustit. Avšak nikdo nemusel být smutný, protože lampiony s přáníčky byly vypuštěny na Mikulášském jarmarku 26. 11. 2011. Tak zase za rok a přejeme všem, ať se jim jejich přání splní! Za AK Hana Bednářová

Setkání seniorů Začátkem listopadu jsme v obecním domě připravili odpoledne věnované především našim starším spoluobčanům. Hlavním cílem bylo naše důchodce pobavit, navodit příjemnou atmosféru. Po úvodním slovu starosty obce se o to nejprve snažily děti z mateřské školky, které si za pomoci svých učitelek připravily pásmo několika písniček a básniček (O jeřabince, Listopad - v té kupodivu chybělo jak cinkání klíči, tak výstřel z Aurory :-)). V dalším vstupu přistoupili malošci k osvětě. Nabádali babičky, aby se s dědečky vždy podělily (o jabka). Po pohádce O veliké řepě, kde poukázaly na fakt, že v jednotě je síla, přišla poslední, krásná báseň speciálně adresovaná babičce a dědečkovi. Po nejmenších nastoupili


9

na pódium školáci pod vedením paní učitelky Evy Kubišové. Také oni předvedli své recitační a pěvecké schopnosti, navrch přidali v pohádce Budka i ty imitační (spousta zvířátek, hlavně pejsek, byly k nerozeznání od živých). Po krátké pauze se pod vedením Lídy Mikšánkové představil rusavský Valášek. Holčičkám i klukům to v našich lidových krojích moc slušelo. Předposlední přišlo na řadu vystoupení Vladimíra Češka s žáky Základní umělecké školy v Bystřici pod Hostýnem. Tedy s žáky...., podle jejich famózního výkonu je tohle jejich označení hodně zavádějící. Spolu se svým učitelem nadchli všechny přítomné a určitě moc doufáme, že jsme je na Rusavě neslyšeli naposledy. Finále obstaral náš Valašský krúžek Rusavjan za doprovodu cimbálové muziky Rusava. Opět jsme se mohli přesvědčit, že máme dobře rostené ogary a šikovné cérky. Po jejich pěveckém a tanečním příspěvku už přišla na řadu volná zábava, při níž měli jednoznačně hlavní roli Jarek Pavelka se Staňou Urbanem. Zahráli našim seniorům spoustu krásných písní nejen z dob jejich mládí, někteří s nimi vydrželi u harmoniky ještě drahnou chvíli (především Petr Ozefát potvrdil svou pověst náruživého zpěváka, nepřekvapilo, že tento junior mezi seniory má výdrž). Za kulturní výbor doufám, že se vám sobotní odpoledne líbilo a že se za rok zase ve zdraví sejdeme, třeba ještě v hojnějším počtu. Daniel Krajcar

Mikulášský farmářský jarmark V sobotu 26. 11., den před první adventní nedělí, se konal v prostorách před obecním úřadem už tradiční Mikulášský jarmark. Přípravy samozřejmě trvaly několik týdnů předem, ale i tak byly poslední dny hodně hektické. Přesto se nakonec podařilo naplnit čtrnáct stánků, tři trhovci si dovezli svůj vlastní. K tomu musíme přičíst velký stan našich myslivců a improvizovaný pult s klobásami a ovarem, který zajišťovali rusavští hasiči. Navíc ve vestibulu obecního úřadu se podávala výborná zelňačka, kterou připravili chlapi z Grúně. Ve stáncích nechybělo zboží, které odedávna k předvá-

10


nočním trhům patří: perníky, koření, košíky, keramika, dřevěné výrobky, vlněné šperky, frgály, sýry, papuče a jiné „domácí“ výrobky... Jakmile se zešeřilo, dočkaly se také děti. Nebeská družina - Mikuláš, anděl a dvě čertice - přivezli na vrzajícím žebřiňáku pytel plný dobrot, které rozdali na improvizovaném pódiu (skvělá práce, Vlasťo Žaloudíku a Vašku Kopečný!) nedočkavým prckům. Jakmile jsme všechny ratolesti odměnili, přišel tradiční slavnostní okamžik. „Mistr 220“ David Zelený (v přezdívce není myšleno, kolik dal za Rusavu gólů, ale spíš volty) rozsvítil vánoční strom před obecním úřadem a pak už následoval zlatý hřeb večera - vystoupení dětí ZŠ a MŠ na perfektně vyzdobeném pódiu. Ty menší děti z MŠ za pomoci učitelky Lenky Matelové a také Lídy Mikšánkové předvedly živý betlém a společně s dětmi ze ZŠ (pod taktovkou Evy Kubišové) zazpívaly pásmo vánočních koled. Pár závěrečných slov pak patřilo evangelickému faráři Leoši Machovi. Doufáme, že návštěvníci byli s letošním jarmarkem spokojeni, my docela ano. Myslivcům z jejich vynikajícího guláše nezbyla ani trocha, holkám z Aktivního klubu nezůstala z jejich svařáku ani kapka, u hasičů se po jejich dobrotách jen zaprášilo, no a Valachům šla slivovice ve vestibulu taky na odbyt. Jo, šmakovala, když k ní krásně hráli ogaři z Hořanska! Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří nám s touto velkou akcí pomáhali. Hodně nám práci usnadnil obecní úřad, ale zapojily se také všechny spolky - už jmenovaní myslivci, Aktivní klub, snažili se i fotbalisté, samozřejmě Valaši, nejvíc práce určitě odvedli hasiči. Kromě už výše jmenovaných jednotlivců bych ještě rád zmínil zvukaře Ladika Pavelce (i když v některých momentech bych byl raději, kdyby mě nebylo vůbec slyšet), Janu Mackovou, a hlavně šéfa hasičů Tondu Mikšánka. Bez vás by to nešlo! Úplně na závěr pak patří dík Katce Luncarové, té rozhodně schopnější a odpovědnější půlce našeho kulturního výboru. Věřím, že za rok to bude ještě lepší. Za kulturní výbor Daniel Krajcar P.S. Děkovačka mi docela šla. Asi příští rok napíšu něco Goťákovi na Slavíka, aby pozměnil: „To jsem opravdu nečekal.“

Předvánoční knihovna V předvánočním čase se 12. a 19. prosince konaly v knihovně dvě akce. První bylo zdobení vánočního stromečku v knihovně dětmi z mateřské školky. Celá družina těch nejmenších dorazila hned ráno a po přečtení pohádkového příběhu Nejkrásnější stromeček se pustila do práce. Děti vytvářely papírové ozdoby – zvonečky, aby nejen ten stromeček v knížce, ale i ten náš v knihovně, byl tím nejkrásnějším. Pak mu děti zazpívaly vánoční koledu, prolistovaly pár knížek a pomalu se chystaly k odchodu, když v tom se ozvalo cinkání!! Co to? Všechny tvářičky strnuly strachem. Že by zase čert? Po ujištění, že jsou těmi nejhodnějšími dětmi, se všechny vrátily tam, odkud cinkot vycházel, ke stromečku. A ejhle! Nebyl to čert. To jim tam asi Ježíšek nechal překvapení, pro každého dáreček, malý balíček.


11

Další akcí bylo pasování žáků druhé třídy na čtenáře knihovny. Školáčci museli předvést své znalosti v četbě. Dostali za úkol přečíst každý jednu básničku. Následující zkouškou byla znalost pohádek a jejich postav. Děti se rozdělily na dvě skupiny, jednu tvořili chlapci, druhou dívky. Každá skupinka dostala rozstřižené dvojice či trojice pohádkových bytostí a měly je přiřadit k sobě. Například Křemílek - Vochomůrka, Hajný Robátko - jelen Větrník. Všichni to zvládli, i když chvíli byl Smolíček považován za Šmoulíčka a u děvčat přiřazen k dvojici taťka Šmoula - Šmoulinka. Chlapci zase dali omylem za partnerku motýlu Emanuelovi Manku místo Makové panenky. Děti si ale chyby uvědomily a daly vše do pořádku. Závěrečnou zkouškou byla společná četba pohádky O červené Karkulce. Poté, co už nebylo pochyb, že všichni náročnými zkouškami prošli, nastalo pasování, kdy byla dětem předána Pasovací listina na čtenáře knihovny. Pak už zbývalo jen vyzvednout si balíčky pod stromečkem a celá třída se vydala zpět směr škola. Eva Kerčáková - knihovnice

Valašský krúžek Rusavjan v roce 2011 Rusavjan vstoupil do 35. roku své činnosti a nutno podotknout, že všichni jeho členové pokračují v tradici svých předchůdců se stejně vysokou kvalitou tance i zpěvu. A vzhledem k tomu, že se tradice skutečně nemají porušovat, navázali jsme i na letité akce pořádané naším souborem. V lednu jsme se opět sešli v sále obecního domu na Valašském bále – letos už po třicáté čtvrté. Perfektní organizace a nasazení všech cérek i ogarů přinesly ty nejsladší plody – troufám si říct, že maximální spokojenost všech účastníků bálu. Svůj vliv sehrálo i vynikající předtančení VSPT Bača z Valašského Meziříčí a celovečerní hudební doprovod CM Rusava. Téměř všichni si přáli, aby leden 2012 byl za dveřmi co nejdříve a mohli se bálu zúčastnit znovu. Však nebojte, už na nás klepe! To čekání si Rusavjané krátili účastí na jiných bálech v regionu, ať už ve Vizovicích, Bystřici pod Hostýnem nebo v Hovězí. Druhou tradiční akcí letošního roku bylo 35. kácání mája. Po velkém úspěchu i ohlase loňského roku, kdy se kácání konalo na Čecheru v jedinečné scenerii rusavských hor, nám letos počasí opět nepřálo stejně jako předloni, kdy jsme se na Čecheru měli sejít poprvé. Už to tak vypadá, že se budeme na Čecheru potkávat jen každý druhý rok .

12


Nicméně uplakané počasí nikomu neubralo na skvělé náladě. Máj, byť miniaturní, stál v sále obecního domu a celé kácání se odehrálo zde. Ať už krojovaní nebo nekrojovaní se nejprve naladili vtipnou scénkou v podání VSPT Beskyd Zubří a vlastní taneční zábavu si užili za doprovodu CM Rusava, kterou v druhé části vystřídali ogaři z Rusavjanu - Staňa Urban a Jarek Pavelka - se svou heligonkou a violou. Plný sál na této akci a kladná odezva na ni nám všem byly největším díkem za vynaložené úsilí. V letošním roce se Rusavjan zúčastnil tří mezinárodních festivalů. V červnu v Jihlavě, v červenci v Bystřici pod Hostýnem a v srpnu ve Frenštátě pod Rad - hoštěm. Přestože všechny tři akce doprovázelo extrémní počasí – v případě prvních dvou akcí to byl déšť a ve Frenštátě tropická vedra – podali Valaši z Rusavjanu vynikající výkony. Rusava a její folklor tak byly úspěšně reprezentovány na různých místech ČR. Konečně dokládají to i zákulisní rozhovory s pořadateli akcí a novinové články některých regionálních novin. Nesmíme však zapomínat ani na akce menších rozměrů, které však tímto neztrácejí nic na své kráse. Rusavjané zatančili v červnu v Brusném u příležitosti založení SDH Brusné a v srpnu předvedli své umění na festivale v Napajedlech. Právě zde jsme dokázali, že nás nerozhodí skutečně nic. Rusavské vystoupení doprovázel opět déšť a ve chvíli, kdy se strhl vyloženě liják a muselo být přerušeno naše zbojnické pásmo, jsme zůstali na jevišti a„rozjeli“ zcela spontánní lidovou zábavu plnou zpěvů, ke které se připojili i ostatní souboráci. Další tradicí Rusavjanu, i když už ne v jeho režii, je účast na dvou akcích pořádaných obecním úřadem – Beseda s důchodci a Mikulášský jarmark. Na první z těchto akcí tanečně a na druhé pak pracovní pomocí přiložili Valaši z Rusavjanu pomocnou ruku a věřím, že tak také přispěli ke zdárnému průběhu obou akcí. Na obou z nich pak Staňa Urban s Jarkem Pavelkou hráli k poslechu, zpěvu i tanci přítomných. V letošním roce se podařila spousta věcí. Nejen úspěšná vystoupení, ale také další rozšíření krojové základny a technického vybavení. Na uměleckém poli se pak jedná o rekonstrukci starých pásem a tvorbu pásem nových. V tomto ohledu bych rád poděkoval za spolupráci na choreografických úpravách a tvorbě Janě Mackové, Staňovi Urbanovi a Evě Kubíčkové. Přesto se letošní rok projevoval i v jiných aspektech. Hospodářská krize doléhá na veškerou činnost a folklor není výjimkou. Dokladem jsou rostoucí náklady na technický provoz souboru a realizaci vlastních vystoupení, především pak kompletní hrazení cestovních nákladů na vystoupeních. Pevně bych si přál, aby příští rok byl v tomto ohledu lepší. Výstupy naší činnosti jsou výsledkem nezměrného úsilí cérek a ogarů a také naší cimbálové muziky. Obětují svůj volný čas, aby ve finále rozdali radost všem ostatním a vykouzlili na jejich tvářích úsměvy. Za to jim patří velký dík. Mrzí mě však, že nás na tuto krásnou práci nemůže být víc. Je velkou škodou, že naše řady nechtějí rozšířit jiné cérky a ogaři z Rusavy, kteří by tak mohli šířit folklorní poselství naší obce. Vynikají atmosféra, která vládne v našem kolektivu, by mohla být velkým lákadlem. Přijďte mezi nás!


13

V závěru bych rád poděkoval všem tanečníkům i muzikantům CM Rusava i CM Bystřica, která s námi letos také spolupracovala, za jejich práci a úsilí. Bez nich by Rusavjan své poselství šířit nemohl. Děkuji za vynikající spolupráci i obecnímu úřadu, který naši činnost velmi podporuje. Děkuji sponzorům za podporu a konečně všem, kteří nám fandíte a také pomáháte. Jsem plně přesvědčen, že Rusavjan i CM Rusava také letos úspěšně propagovaly naši obec a její folklorní bohatství a dokázaly zároveň zapálenost pro lidový tanec a zpěv a nakonec i to, že jsou více než tři desetiletí schopny bavit diváky. Jaroslav Pavelka - vedoucí VK Rusavjan

Přehled veřejných akcí plánovaných pro rok 2012 v obci Rusava 28. 1.

Valašský bál

Valašský krúžek Rusavjan

leden

Dětský karneval

JZŠ Rusava

únor

Pohnuté divadlo Loukov

Kulturní výbor obece Rusava

18 .2.

Vodění medvěda

JZŠ Rusava

25. 2.

Myslivecký ples

Myslivecké sdružení Rusava

Koláčové odpoledne


17. 3.

Maškarní bál

Aktivní klub Rusava

29. 4.

Kuličkiáda


26. 5.

Kácání mája

Valašský krúžek Rusavjan

3. 6.

Dětský den


16. 6.

Rybářské závody

Klub rybářů Rusava

23. 6.

Svatojánský oheň

Valašský sbor portášský

21. 7.

Dětský den + Pytlácká noc

Myslivecké sdružení Rusava

18. 8.

Rusavská 50ka

Sportovní klub Rusava

Drakiáda

Aktivní klub

26. 10.

Večerní procházka s lampiony


10. 11.

Setkání s důchodci


1. 12.

Mikulášský jarmark


Turnaj v malé kopané

Sportovní klub Rusava

26. 12.

Štěpánská vycházka z Bystřice p.H.


31. 12.

Silvestrovská vycházka


březen

říjen

prosinec

14


Mlýny a valchy na toku Rusavy Mlýn a pila v Dobroticích

Historie ...

(2. části/4) – Markův Mlýn č.p. 19

Byl postaven vpravo od silniční zatáčky při výjezdu z Dobrotic k Jankovicím. V roce 1781 je mlýn přepsán jako dědictví po Jiřím Závěšickém na syna Václava. Pak jej zdědila jeho dcera Petromila, která jej roku 1795 odstoupila po zaplacení 250 zlatých svému manželovi Pavlu Markovi, mlynáři lipovskému. V roce 1813 je zde psána Augustina Stětinová a v roce 1831 Rolnická záložna v Ludslavicích. Od 7. 12. 1832 byli majiteli mlýna Josef a Marie Koblihovi. V roce 1860 a také v roce 1887 je majitelem mlýna Anton Stucha. Dne 30. 11. 1898 jsou na mlýně psáni František a Cecílie Ordeltovi a v roce 1923 Bohumil a Cecílie Koblihovi, kteří mleli s vodním kolem o výkonu 6 KS při spádu 4,1 m. Mlýn byl zničen požárem v roce 1889, pak již nemlel. Na pozemku mezi mlýnem a silnicí stojí také domek č.p. 89, na kterém je jako první zaznamenán Polikard Pospíšilík, pak v roce 1923 Marie Koblihová a v roce 1935 Maxmilián Kobliha. Zřejmě v tomto období se tato nemovitost s č.p. 89 stala také vlastnictvím majitelů mlýna, tj. manželů Koblihových, společně s nemovitostí č.p. 19, která byla po roce 1960 zbořena a jiným vlastníkem nově postavena v období let 1985 až 1991 v místě mlýnské budovy. Tyto nemovitosti jsou však již řadu roků neobydleny. V blízkosti budov č.p. 19 a 89 je v poli zděný čtyřboký objekt – Boží muka. Vodní náhon od tohoto mlýna protékal můstkem pod silnicí a vtékal levým břehem asi 20 m před dobrotickým splavem do řečiště Rusavy. Nyní je poněkud níže, v těsné břehové blízkosti splavu, zabudována vodní turbína dodávající elektrický proud do veřejné elektrické sítě. Na protějším pravém břehu toku Rusavy je část vody opět odváděna vodním náhonem, původně tekoucím na dva mlýny v Dobroticích, pak na mlýn v holešovské zahradě a na další mlýny v Holešově, Všetulích a Třeběticích. Po vodě, níže od mlýna Markova, byly v Dobroticích další dva mlýny, mlýn Vantrocký a mlýn Přibylů. Jaroslav Pospíšil

Malíř Adolf Kašpar a Šumava Byl jsem s rodinou několikrát na Šumavě a v Železné Rudě. V muzeu jsem se dozvěděl, že v pohraničním pásmu na hřebenu Jezerní hory je pomníček se jménem Adolfa Kašpara, na místě, kde v červnu roku 1934 zemřel. Nebylo možné se k pomníčku pro přísný zákaz vstupu do pásma dostat. Až letos při návštěvě Šumavy jsem u pomníčku byl a pro vás, čtenáře Zpravodaje Rusavy, jej vyfotil. Šumavský rodák, spisovatel Jindřich Šimon Baar, připravoval velkou trilogii o životě na Chodsku - román ze života tamního lidu. Do tohoto díla připravoval ilustrace malíř Adolf Kašpar. Ubytoval se v hotelu v Železné Rudě a po místech Baarova románu studoval chodský folklor a do několika skicářů naplnil své představy, jak vyzdobit připravovanou trilogii. Navštívil Klenčí, Domažlice, Draženov, Trhanov, Dobrou Vodu a mnoho dalších míst. Maloval kroje, postavy z románu, chalupy, krajinu a vše mělo být sladěno s textem


15

románu. Poslední den pobytu se chtěl Adolf Kašpar se Šumavou rozloučit a vyšel si na procházku na Jezerní horu. Ve stoupání po lesní cestě najednou upadl a ani rychlá přítomnost lékaře mu již nemohla pomoci. Právě na tomto místě je postaven malý pomníček, asi metr vysoký, s vytesaným jménem a datem 29. 4. 1934. Do chodské trilogie se již Kašparovy malby nedostaly. Teprve v roce 1940 paní Hana Štěpánková s vydavatelstvím NOVINA v Praze sestavila výběr povídek ze zmíněné trilogie, doplněné o některé jiné příběhy z Baarova díla, a tak mohla být uplatněna většina Kašparových kreseb do knihy, která nese název Na Chodsku od jara do zimy. Byl tak uskutečněn pietní akt, alespoň částečně byl realizován sen Kašparův a zároveń zachován i neporušen charakter Baarova díla. Je to tedy poslední dar čtenářům, kteří milují oba mistry, protože v nich cítí veliký kus českého srdce. Trochu smutné pro mne bylo zjištění, že pracovník muzea věděl pouze, že Kašpar byl malíř a kromě pomníčku a pojmenované ulice v Železné Rudě nemají v muzeu vůbec nic. Milan Charvát

Zvláštní proměna názvu Následujících pár řádků bude starší generaci Rusavjanů asi jasnou záležitostí, pro mladší to však bude možná překvapení. I já jsem byl překvapen, když jsem si před časem v reklamě či telefonním seznamu přečetl pojmenování bufetu na Ráztoce – U kůlu. Když jsem začal provozovat téměř před půl stoletím myslivost v tehdejším Mysliveckém sdružení Rusava – Ráztoka, často naše kroky po naháňkách či brigádách vedly do onoho bufetu na občerstvení i čekání na autobus do Holešova, odkud byla většina členů. Původní bufet stával tehdy poněkud výše ve svahu a byl podstatně menší a skromnější. Provozoval jej pan Stanislav Kuhl, holešovský rodák, bývalý pilot, poněkud dobrodružný člověk; bydlel v domku u silnice před hotelem Ráztoka. Podle jména provozovatele – možná i dřívějšího majitele – jsme nazývali bufet U Kuhlů – vyslovováno „u kůlů“. Uběhla desetiletí, střídali se provozovatelé bufetu, později majitelé, kteří možná ani nevěděli pravý význam původního pojmenování. A asi proto se vyklubal dnešní název „U kůlu“ a jako poutač je před bufetem opravdu vztyčen kůl. Jiří Valenta z Holešova

Myslivecké srdce Už jako děti v obecné škole rusavské jsme chápali, že přežít zimu dá lesním zvířátkům mnohem více starostí než těm v domácích kurnících a chlívcích. Od našich spolužáků, kteří denně chodili do školy ze samot na Grůni, Na Závrší a z Hořanska, jsme slyšeli, jak

16


cestou viděli postávat srnky u chalup, u cest, kde čekaly snad na cokoliv. Bylo nám jich líto. Nosívali jsme do lesa seno, jablka, chléb. I formani, kteří pro dříví jezdili v zimě, nechávali zbytek sena, co nezkrmili koně, jen tak pohozené na sněhu pro zvěř, která postávala kolem. Poznali jsme krutost zimy v rusavské přírodě a získali jsme jakési povědomí a zkušenost, že je zvěř v lese i na krmítkách u chalup potřeba trochu přikrmovat, aby přežila. Samotný pobyt v přírodě od dětství byl školou poznání. Že to byl nejlepší způsob výuky přírodopisu, věděli učitelé a jednou v týdnu nás vodili do přírody a učili poznávat stromy, keře, květiny, motýly, vše, co bylo kolem. My kluci jsme navíc věděli o každém hnízdě veverek, vran, sojek, ale také o norách králíků, lišek, jezevců, věděli jsme o úkrytech ježků, ještěrek, pstruhy a raky nevyjímaje. Tak s námi postupně rostl vztah k přírodě, a zejména myslivce a lesáky jsme považovali za lidi pro les velmi užitečné a důležité a byli jsme rádi, když nás někdy do lesa vzali s sebou. Já sám jsem pak jako myslivec chodil do škol na besedy a vím, jak se na ně děti těšily a měly o všechno velký zájem. Jako rusavští myslivci jsme se spolu s Ladikem Kocfeldou a Jendou Vašíkem zúčastňovali příprav okresní soutěže ve znalostech o zvěři, stromech, bylinách i dalších přírodních disciplín nazvanou O zlatou srnčí trofej. Pořádali jsme ji pak několikrát na naší lovecké chatě na Ráztoce v měsíci červnu, který je Měsícem myslivosti a ochrany přírody. Vzpomínám si, jak večer před touto soutěží přišel hulínský učitel, který vedl za školu tříčlenné družstvo žáků, za synem Romanem, aby šel namísto nemocného žáka do soutěže. Bez jakékoliv přípravy, kterou po tři měsíce ostatní ve škole absolvovali, skončil syn na 2. místě, protože ze vzduchovky netrefil špalíček. Nikdy jsem ho tomu neučil. Jeho vědomosti o přírodě byly značné, protože se mnou do lesa chodil velmi často. Věřím však, že i znalosti mnohých dětí z rusavské školy jsou velmi dobré, v této soutěží by obstály na výbornou. Z těch, které se této soutěže zúčastnily, se mnohé přihlásily do kurzu myslivosti a stali se z nich vzorní ochránci přírody. V dnešní době počítačové mánie se jen málokteré děti samy dají na takového koníčka, i když by jim to velmi prospělo. Prospělo by to i společnosti, která se o vztah dětí k přírodě jen velmi málo stará. Ze své vlastní zkušenosti vím, že je to i vlivem zájmu nebo nezájmu o přírodu v rodině. Znáte řadu obrázků mého vnuka Michala ze Zpravodaje Rusavy, a mohu proto tuto skutečnost potvrdit. Napsal jsem o přírodě do Zpravodaje asi 50 článků a do 13 z nich mi vnuk namaloval obrázky zvířátek. Určitě by to stejně pěkně svedly i děti z rusavské školy. Mnohé ze škol soutěží o název EKOŠKOLA. Vyučuje se předmět, který se učeně nazývá environmentální výchova, což je velmi prospěšné, ale není to - jak se říká - to pravé ořechové. Myslím si, že to pravé, co formuje lásku k přírodě, je nejen péče o ekologii, ale hlavně častější pobyt v přírodě, láska a péče o vše živé. Teprve tím se u chlapců i dívek za dlouhou dobu vytvoří to pravé myslivecké srdíčko, které mu vydrží po celý další život. Milan Charvát


17

Vědecká činnost Daniela Slobody 5. díl: Vývojová biologie Daniel Sloboda nebyl přímo erudovaným znalcem vývojové biologie. Přesto si však na její vývoj v 19. století utvářel vlastní názor. Stejně jako mnoho jiných vědních oborů, tak i vývojová biologie procházela v 19. století mnoha zvraty, jež určovaly její vývoj na dlouhou dobu a vlastně určují dodnes. Velkou změnu v této době představovala i evoluční teorie britského biologa Charlese Darwina (1809 - 1882), tzv. darwinismus. Darwinova teorie se zabývá vznikem a vývojem živočišných druhů, tedy i člověka. Zjednodušeně praví, že jeden živočišný druh se vyvíjí z jiného a vždy přežívají jen ty nejsilnější druhy. Charles Darwin svá pozorování a závěry shrnul ve své knize „On the Origin of Species by Means of Natural Selection” neboli „The Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life” („O vzniku druhů přírodním výběrem“ neboli „Zachování ras v boji o život“), publikované v roce 1859. Teorii přirozeného výběru, čili darwinismus, lze shrnout do následujících bodů: 1. Jednotlivci každého druhu se mohou od sebe lišit tvarem, barvou, velikostí a mnoha jinými charakteristickými znaky. 2. Druhy, které se pohlavně rozmnožují, mají mnohem více potomků, než vyžaduje udržení populace tohoto druhu. 3. V průměru má samotný jedinec malou šanci na přežití do doby pohlavní zralosti. 4. Tato šance může být zvýšena tím, že jedinec má nějaký charakteristický znak – velikost, tvar, barvu atd., který mu pomáhá přizpůsobit se prostředí; říká se, že má selektivní výhodu před svými druhy. 5. Jedinci, kteří jsou dobře adaptovaní do doby pohlavní zralosti, zplodí s větší pravděpodobností potomky, na něž přenesou své výhodné charakteristiky. 6. Naopak jedinci, jejichž charakteristické znaky jsou nepříznivé pro přežití, budou mít pravděpodobně méně potomků a jejich charakteristické znaky pak budou v příštích generacích málo zastoupeny nebo budou chybět. 7. Po mnoho generací se počet potomků s výhodnými charakteristickými znaky zvýší a počet potomků s nevýhodnými znaky se sníží. V čem však spočívala podstata problému? Přirozeně vadila myšlenka, že se člověk vyvinul z opice. Tato teorie totiž ohrožovala postavení církve. Narušovala tradiční dogma o Božím stvoření světa, tzv. kreacionismus, podle něhož byly všechny druhy živých organismů stvořeny Bohem v jejich současné podobě, která je neměnná. Kněžské poslání a povolání Daniela Slobody ani nedovolovalo, aby nový směr v názorech na vývoj člověka přijímal, ačkoliv byl zároveň přírodovědcem. Není tedy divu, jak se ve svém dopise K. S. Amerlingovi z 22. 10. 1883 k myšlenkám darwinismu staví. Přesto z jeho slov však lze vycítit více osobní přesvědčení a pravou víru než ideu bránit postavení církve: „Kdo nemá víry a upírá Kristu a duchu křesťanství zásluh o pravou civilizaci a kulturu člověčenstva, toho tak zvané positivní vidění jest púhá výstřednost a zvrhlost (Schwindel), rafinovaný klam a ego-

18


dění v obci...

Drakiáda

Procházka s lampióny

Mikulášský farmářský jarmark


Posezení seniorů


Tvořivá odpoledne dětí a rodičů v MŠ

Říjen: dlabání dýní a lucerničkový průvod

Listopad: skřítkové Podzimníčci

Prosinec: vánoční zvonění


dění v knihovně...

Odpoledne pro děti

Vánoční knihovna

Pasování druháků na čtenáře knihovny


ismus. Nu Voltair, Heine atd. byli jistě učenci světoznámí, rád bych je věděl, kterak umírali. ………Nu pak Darwin a jeho nášlapníci. Dr. Thomassen ve své „Bibel und Natur“ dovozuje, že mezi psem neb orangutanem a australským černochem není tolikého rozdílu, jako mezi tímto a Šillerem. Avšak tuším, že Australanu neb Magellánčanu během jen 20 let možno jakús civilisaci a kultúru vštěpovati, kdežto z orangutana a šimpanze třebas během celého století ani jen austr[alského] négra nevytvoříme. Ať se pokusí Darwin nebo Thomassen orangutana přiučiti nějaké řeči a přemýšlivosti. Dále, nepopiratelného důkazu, zdaliž pokolení lidské ve všech částích zeměkoule súčasně vzniklo, nelze prý dati, a sice proto, poněv[adž] počátek původ[u] člověka ještě nalezen není. To tu máme, takový mudrc všudy narazí, tak se vede všem, již víru v Boha postrádají. ……….… Ale jsú ještě větší divy. Kdo vyzpytoval zdroje elektřiny, kdo povahu přírodních sil, kdo odpudivost a přitažlivost světů magnetismu, galvinism, kdo vyměřil dráhy sluncím a tělesům všehomíra? To prý jsú již odvěké zákony přírody. Ale kdo ty zákony a samu přírodu ustavil? Ba, kdo nemá víry v Boha, ten ani jediného zákona světa nevysvětlí, brzo se u konce octne.“ „Bylo v něm energie více než pro rusavskou faru. Ta byla malá a chudá jako její dědina. S těžkostmi všelikými se tu pracovalo a zvláště pracovníku vědeckému. „Všeci ti evropští a světoznámí veteráni a lumina mundi dobývali své slávy v městách, rezidencích, metropolách, po Vídeňských, Pražských, Petropolských, Pařížských, Vatikánských knihovnách – tak věru snadno virtuozem být; ale koho osud zahodil mezi lesy a skály, mezi baráky a chalupy, mezi hofery a sedláky, nu, dobrú noc, buď rád, že se sám nessedlačíš. V takovém okresku jen běhaj vždy „kleine Tour“, dokola máš parkan, abys nevyskočil, a v prostredu ťa ještě cosi na provázku, abysi sa neutrhl, drží. Chceš-li něco mít, musíš kúpit drahými penězi, a kde jich vezmeš na dědině. Co sem sa já navypožičával knih k botanice v Kroměříži, Holomúci a Bůh ví kde.“ Myslím si, že závěrečná citace dostatečně vystihuje strastiplné podmínky, jež pro svou vědeckou práci Sloboda měl. Jaroslav Pavelka, vedoucí Valašského krúžku Rusavjan Použité zdroje: edice Fišer, Z. (2001): Daniel Sloboda – Deníky. Dokumenty I. Katos, Kojetín, s. 355 edice Fišer, Z. (2001): Daniel Sloboda – Korespondence s přáteli I. Dokumenty II. Katos, Kojetín, s. 252 edice Fišer, Z. (2002): Daniel Sloboda – O Rusavě a Valaších pod Hostýnem. Dokumenty VII. Katos, Kojetín, s. 258

Odhalení pamětní desky Danielu Slobodovi V roce 2011 jsme si připomněli 50. výročí odhalení pamětní desky evangelickému faráři Danielu Slobodovi, který za svého působení na Rusavě postavil evangelickou faru, kostel a školu. Velmi se zasloužil o rozvoj obce Rusava, zejména po duchovní stránce. Přepisujeme pro Vás záznam z místní kroniky: „28. října 1961 konala se na Rusavě pietní slavnost odhalení pamětní desky Danielu Slobodovi, umístěné u vchodu do českobratrské evangelické fary.


19

Autorem této desky je akademický sochař Miloš Bublík. Výstižný text na desce - Zde žil a pracoval v letech 1837 - 1888 Daniel Sloboda, pokrokový vlastenec, významný botanik, dobrý člověk - plně vystihuje pozoruhodnou osobnost 19. století, která výrazně zasáhla do vývoje naší národní vzdělanosti a byla přínosem pro československé dějiny na úseku česko-slovenské vzájemnosti a vůbec na kulturním, veřejném i politickém životě. V užším smyslu byla však příspěvkem pro dějiny Rusavy na dobu delší než 50 let, po které tento učenec na Rusavě působil. Slavnostní projev na této slavnosti pronesl a provedl odhalení této desky PhDr. Josef Svátek z Holešova.“ Za evangelický sbor na Rusavě Leoš Mach

20


Dotace EU – peníze školám V tomto školním roce se naše škola zapojila do projektu „EU – peníze školám“. Za část finančních prostředků, které jsme obdrželi, byly pořízeny dvě nové - bílé keramické tabule a jedna interaktivní tabule. Škola tak získala jedno z nejmodernějších vybavení, které přispěje k moderní výuce žáků naší školy. V příštím roce bychom rádi ještě zakoupili z peněz EU další bílou tabuli a také interaktivní tabuli. Snad se nám vše podaří a budeme vyučovat v nových, moderně vybavených třídách. Mgr. Jana Podolová - ředitelka školy

naše škola ...

Kdo si hraje, nezlobí Letošní školní rok jsme se rozhodly zpestřit nejen dětem mateřské školy, ale i jejich maminkám. Každý měsíc proto pořádáme tvořivé akce pro maminky a dětem dopřáváme sportovní vyžití a soutěže. Zatímco maminky uplatňují fantazii a dokazují nám i sobě, jak jsou šikovné, děti si mezitím hrají nebo soutěží pod dohledem paní učitelek. V měsíci září jsme uspořádaly na školní zahradě Jablíčkové odpoledne, na které maminky napekly jablíčkové dobroty – to kdyby dětem při sportu vyhládlo – a určitě by cukrárna po všech výtvorech sáhla všemi deseti. V říjnu se maminky profesionálně oháněly nožem a z dýní vytvořily krásná halloweenská strašidýlka. Děti si mezitím užívaly prostor tělocvičny a pod ostřížím dohledem paní učitelek dováděly na nářadí. Největší úspěch však měly kruhy a prolézací pytel. Pak následovala podvečerní vycházka na hřbitov. Děti si nesly vlastnoručně vyrobené lucerničky, a tak se jejich houf na chvíli proměnil v zástup svatojánských broučků. Jaké pak bylo překvapení, když byly dýně na školní zahradě osvětlené a děti si je mohly prohlédnout a proběhnout se mezi nimi! V listopadu jsme se všichni sešli ve třídě naší školičky. Maminky si přinesly přírodní materiály z lesů a zahrad, a pak už zapojily své šikovné ruce, které začaly vyrábět krásné skřítky Podzimníčky. Ale ani děti nezůstaly pozadu a zanedlouho bylo v naší šatně krásných skřítků na rozdávání.


21

K měsíci listopadu patří i vystoupení dětí pro babičky a dědečky, na které jsme se poctivě připravovali. A tak nebylo divu, že se nám všechno povedlo a děti sklidily veliký potlesk a vyloudily úsměvy na tvářích všech přítomných. Fotky z těchto odpoledních akcí je možno vidět na nástěnce u obecního úřadu. Lucie Rýdlová - učitelka MŠ

Vyrábění vánočních perníčků

Návštěva sv. Mikuláše a čerta

Večerní čtení s přenocováním ve škole V pondělí v podvečer 24. 10. jsme se sešli ve škole na Večerní čtení. Přišli žáci 3., 4. a 5. třídy. A cože jsme četli? Nečetli jsme Harryho Pottera, jak jsem se mylně domnívala, ale četly se klasické české pohádky a také Šmoulové a Kluci, holky a stodůlky od Evy Bernardinové. Ve 22.00 jsme se uložili do svých spacích pytlů a zalehli k slastnému spánku. Ráno jsme se příjemně probouzeli a odcházeli na snídani do školní jídelny. Paní kuchařky nám připravily velmi chutnou snídani. Vyučování začalo později, až v 9.00 hod., tak jako v Anglii a v jiných evropských zemích. Mgr. Jana Podolová

Práce dětí – Večerní čtení Práce dětí jsou tentokrát opravdu bez jakýchkoliv korektur. Zpracovávali je na počítači a jak je naťupali, tak Vám je předkládáme. Večerní čtení ve škole Nejhorší bylo jak Karel duchařil. Lepší bylo kdyby do nás holky neházeli papuče. Mohla být věčí sranda. Dominik Filipec. V třída

22


V pondělí jsme spali ve škole.Večer jsme přijeli rozdělali spacáky a karymatky a někdo i madrace. Dali jsme si čaj. Chvíli jsme četli ale potom jsme si říkali vtipy a hráli různé hry. Až když nám paní učitelka řekla příběh všichni usnuli. Ale popár hodinách jsme se zase probudili a tak jsme vydrželi až do svačiny. Svačina byla dobrá. Vrátili jsmese do třídy. Chvíli jsme poslouchali pohádky a pak jsme se učili. vylepšil bych. Nenosit baterky a mobily nechal bych.Vše kromě Karlovího duchaření. Olin Smahel.V třída Večerní čtení s přenocováním probíhalo tak, že jsme přijeli do školy a udělali jsme si postele Jarda Klimek s Jakubem Holloším si přivezli nafukovací postele a ostatní karimatky. Vylepšila bych že místo karimatkypřivezla lehátko a větší polštář. Nelíbilo se mi že se kluci furt bavili a Magda Janošová mě furt otravovala. Četli jsme si kluci holky a Stodůlky. Nemohli jsme usnout,tak jsme hráli hry ale to nás taky neuspalo tak paní učitelka nám vyprávěla nějáké příběhy z mladí a najednou ticho. Všichni spali. Na snídani jsme měli chleba s máslem a strouhaným sýrem. Moc jse mi to líbilo. Adéla Stiborová.V třida Na to spani jsem si vzal madračku,plyšaky a polštarky. JA s klukama jsme byli vzhuru do 3 hodin. Moc se mi tu líbilo. Jaroslav Klimek

Perníkový betlém na Mikulášský jarmark Námět na zhotovení betlému jsme našli v dětské knížce. Paní kuchařka Jana Bílková nám upekla perníky, ušlehala sníh ke zdobení a děvčata z páté třídy se mohla pustit do práce. Nejprve si zkusila nazdobit čtvrtku papíru a po zdařilém pokusu začala zdobit perníčky. Moc se jim to povedlo. Chlapci jenom netrpělivě čekali, jestli zůstane trochu té úžasně sladké hmoty i na mlsání. Samozřejmě, že zůstalo - i s velkým perníkem, který byl jaksi navíc. To byla dobrota! Paní Luncarová přinesla dřívka na betlém, hvězdu, větvičky z borovic a látku na podklad. Celé aranžmá pak udělala paní vychovatelka Jitka Biová a vánoční betlém byl hotový. Jana Vávrová


23

Okresní přebor

sport ...

Každý pondělní večer vysílá TV Nova seriál Okresní přebor. Rusavské fotbalové fanoušky ale mnohem víc zajímaly na podzim živé sobotní přenosy z našeho hřiště. Možná proto, že se Honza Pavelka v útoku pohyboval mnohem rychleji než Jarda Kužel, možná proto, že ve většině zápasů naši kluci hráli s podobným nasazením jako Jirka Lunák, možná jen proto, že alespoň co se týká bodového zisku, to byla nejlepší půlka soutěže v historii rusavské kopané. Ze třinácti zápasů jsme si pouze třikrát po zápase nezazpívali vítězný pokřik (ještě, že má tak jednoduchý text, jinak bychom si snad ani po utrápených sezonách v I. B nevzpomněli na jeho slova). Jeden ze tří nevítězných zápasů se nám taky povedl, remíza v Kyselovicích po dobrém výkonu byla pozitivní. Vyloženě jsme zklamali pouze doma s Morkovicemi B (0:2). Gólové exploze doma s Rajnochovicemi (7:2), Skašticemi (8:1) či Žeranovicemi (5:3) udělaly našim fanouškům v čele s nejvěrnějším i nejhlučnějším „Slavkovjákem“ Jarou „Šnelou“ Kratinohou velkou radost. Celkově se díky dobrým výsledkům vrátila spousta našich fanoušků (nejen „ztracený syn“ Laďa Charvát) do ochozů našeho stadionu, čemuž jsme moc rádi. Několikrát se nám herně nedařilo, ale v těchto zápasech zase fungovala obrana (v Mrlínku 1:0, v Holešově 2:0, doma s Roštěním 2:0, ve Střílkách 2:1). Proto přezimujeme se ziskem 31 bodů při skóre 40:14 na prvním místě s bezpečným čtyřbodovým náskokem na druhé „kocůry“ z Žeranovic. Třetí Skaštice ztrácí šest, čtvrté Kyselovice sedm bodů. Střelecky se o to nejvíc zasloužili s deseti góly Jan Pavelka a David Zelený, kteří se tím drží v první pětce střelců přeboru. Ale soupeřovy obrany si musely dávat pozor i na ostatní, vždyť celkově skórovalo na podzim dvanáct našich borců! Sestava byla konsolidovaná, i když pouze tři hráči odehráli všechny zápasy (Jan Pavelka, Michal Vaculík, Ladislav Vašík), ale dalších šest (Marcel Palát, Ladislav Vaculík, Petr Pavelka, Petr Šimčík, David Zelený, Jan Havránek) chyběli pouze jednou, Jan Páník dvakrát, Eduard Regentík třikrát. Náš gólman Marcel Palát udržel nejvícekrát (5x) čisté konto i v minutové neprůstřelnosti je v čele (a to kdyby neinkasoval v posledním kole ve Střílkách, tak si do jara přenesl slušný ranec „čistých“ minut). Trochu jsme zlobili rozhodčí, hlavně Lukáš Vaculík (sedm žlu-

24


tých karet) s Michalem Vaculíkem (pět žlutých kartonků). K nim se řadí i čtyřikrát žlutý a jednou červený Jan Páník. Přesto jsme s podzimní sezonou velmi spokojeni, Áda by nejspíš řekl: „Ty kjávo, to je bomba!“ I v jiných fotbalových soutěžích máme naše fotbalisty. Nejvýše momentálně hrají Radek Sumec s Martinem Charuzou. V krajském přeboru se v dresu Holešova drží na hezkém šestém místě, Sumi k tomu přispěl třemi góly, Chary spolehlivými výkony na postu stopera a jednou brankou. Hůře se ve stejné soutěži vede Bystřici, díky sérii zranění a úrazu jí moc nepomohl ani zkušený Mira Třasoň (3 góly). Nejvíc z našich odchovanců je vidět v základní třídě v dresu Loukova Lukáš Kocman, s dvaceti osmi góly vede jasně tabulku střelců. Pokud by mu stejná forma vydržela i na jaře, přiblíží se k hranici šedesáti gólů za sezonu, což dával naposledy snad Pepi Bican. Široký zástup rusavských borců (Jaromír Škarpich, Bohumil Škarpich) či našich bývalých hráčů (T. Podola, Lipold, J. Barot, Wiesner) máme i v týmu Hlinska. Nestárnoucí Jara Škarpich byl na podzim nejlepším střelcem týmu. Daniel Krajcar foto: Kateřina Charvátová (utkání Holešov B - SK Rusava)

SK Rusava - ŠACHY Máme tady další šachovou sezonu, ve které oproti minulé nastala ta změna, že družstvo Loukova postoupilo výš a sestoupil Šachový klub Holešov C. Začali jsme ji koncem října v Postoupkách a nyní se nacházíme uprostřed rozehrané soutěže, v níž jsme v minulém období skončili na třetím místě. Výsledky můžete sledovat na stránkách obecního zpravodajství, kde jsou také pravidelně aktualizovány. Rusavský šachový oddíl si jako každý oddíl SK RUSAVA žije svým vlastním životem. Hráči oddílu, kteří jsou zapsáni na soupisce, se snaží hrát tak, jak nejlíp umí. To víte, je to jak ve fotbale i v ostatních sportech. Každý nerad prohrává, ale někdy jsme lepší my, jindy soupeř. Máme na soupisce o dva nové hráče víc, protože někteří soutěžící nemohou dané utkání hrát třeba ze soukromých, studijních, pracovních či jiných důvodů. Novými hráči jsou Karel Růdl a Lubomír Dědič. Jsme uprostřed sezony, takže nevíme, jak se nakonec umístíme. Nyní si vám dovolím předložít pár informací o tom, co sledujete na obecním infokanále. Jak jste si všimli, každý zápas hraje 16 hráčů: 8 domácích a 8 soupeřů. Je to hra kolektivně individuální, kdy hráč hraje za sebe i za kolektiv a v závěru se výsledky sčítají. To, že tam občas vidíte znaménko plus, znamená, že soupeř přijel se sedmi, místo osm hráči, tudíž domácí družstvo získává automaticky kontumační bod na dané šachovnici. Platí to však i opačně. Ale už dost strohých informací a nyní pár odlehčenějších informací o hře v šachu samotné. Podle pověsti byla před mnoha lety vytvořena ve starodávné Persii a tehdejšímu vládci se natolik zalíbila, že vynálezce požádal o to, aby ho šachům naučil. To samozřejmě nějakou dobu trvalo a potom se vládce autora zeptal, jakouže odměnu za svůj vynález žádá. Ten mu odvětil, že deska, na kterou se dívá, má 64 polí a že by chtěl na první políčko jedno zrnko obílí, na druhé dvě zrnka a na každé další druhou mocninu zrníček


25

z předchozího políčka. Perský šach se podivil, že tak málo, ale když to jeho matematikové po nějaké době spočítali, zjistil, že v celé říši není tolik obilí, aby mohl vynálezce zaplatit. Tolik pověst. Jinak se této hře říká královská, protože vyžaduje znalost matematiky, logického myšlení i vojenské strategie a samostatného úsudku. Snad jsem vás těmito informacemi příliš nenudil. Tak tedy zase někdy příště! Zdeněk Bartošek

Sezona úspěšně za námi Tak a jsme úspěšně u konce této hodně vydařené sezony 2011. O tom, jak se nám dařilo, bychom vás rádi informovali v tomhle článku. Jako první vám přiblížíme, jak to na závodech chodí a v čem závodění spočívá. Na závody většinou jezdíme v pátek odpoledne, abychom se v pohodě ubytovali a ráno jsme se už mohli plně věnovat přípravě. V sobotu ráno si jezdci projdou trať, aby si našli stopy a seznámili se s nástrahami tratě. Po přípravě následuje trénink, který probíhá celou sobotu. V neděli ráno bývá trénink pouze do 11 hodin. Potom se trať uzavře a jede se už závod. Jako první se jede semifinále aneb první měřená jízda. Odpoledne se jede finále, ve kterém se už sviští naostro o medaile a tato jízda rozhoduje o umístění. Obě jízdy jsou bodované podle získaného pořadí. Po skončení závodu následuje vyhlášení. V juniorech je vždy vyhlášeno 5 nejlepších jezdců, ti dostávají trofej, věcné ceny a finanční prémie. Na závodech vyváží jezdce na začátek tratě lanovka. Trať pro jezdce začíná startovací rampou, kde je startovací stánek se startéry a hodinami, na kterých se jezdci odpočítává čas, kdy má vystartovat. Startuje se v třicetisekundových intervalech. Jede se podle pořadí v každé kategorii od nejhoršího až po nejlepší. Trať je jasně vyznačena pruhovanou páskou. Kolem tratě cca každých 200 metrů stojí v oranžové vestě pískač, který signalizuje zapískáním projetí závodníka. V cíli většinou bývá cílový oblouk s fotobuňkou, která přesně na tisícinu sekundy změří čas, za který jezdec trať absolvoval. Každá trať měří určitou délku. Ty nejkratší tratě mají cca 1 km, ty nejdelší až okolo 3 km. Když je dlouhá trať, tak se jede při závodě i okolo 5 minut. Konkurence je ale obrovská, takže o umístění rozhodují desetiny sekund. Na dlouhých tratích hraje velkou roli kondička. Ta se získává za řidítky závodničky nebo v posilovně. Na každých závodech je zdravotní zabezpečení. Velkou roli taky hraje počasí. Na některých závodech se práší, jindy si zase užíváme sluníčka a příjemných teplot. Někdy zase celý víkend proprší a všude je hodně bláta. Pak se trať promění v nebezpečnou stezku. Každá trať je v něčem jedinečná. Na některé je hodně skoků, někde zas naopak hodně kamenů a kořenů. Tratě jsou rychlé, anebo naopak pomalejší, kde je více zatáček. Toť vše o základních principech závodění. Vít Kucián - Slovenský pohár Plejsy

26


Závody jsme objížděli s naším profi týmem, a to v této sestavě: junioři: Jan Uruba a Vít Kucián a v kategorii do 15ti let - Tomáš Uruba. Asi nejhlavnější věc je, že se nikdo z naší rusavské skupiny v průběhu sezony nějak vážně nezranil. Díky tomu jsme se mohli věnovat závodění naplno a nevynechali jsme ani jeden závod. Tuto sezonu jsme se účastnili: 7 závodů Slovenského poháru – Polomka, Jasná, Malá Lučivná, Bachledová, Plejsy, Malá Lučivná a Rožumberok DH cup - Bílá 7 závodů Moravskoslovenského DH Cupu – Kálnice 2x, Velké Karlovice, Mariková, Donovaly, Bílá, Velká Rača 3 závodů Českého poháru – Monínec , Velké Karlovice, Rokytnice nad Jizerou Mistrovství České republiky – Špindlerův Mlýn Polského poháru – Wisla Stožek Mistrovství Rakouska/Maďarska – Semering Jan Uruba – Mistrovství světa ve Švýcarsku – Champéry – 12. místo Konkurence byla velká. Průměrně na každém závodě startovalo 60 juniorů. Jan Uruba se pohyboval celou sezonu do 3. místa, Vít Kucián okolo 5. místa a mladší rider Tom Uruba stabilně do 3. místa. Co se týká Moravskoslovenského DH Cupu, v celkovém pořadí, kde bylo v bodové tabulce 125 jezdců, obsadil Jan Uruba 1. místo a Vít Kucián 5. místo. Tomáši Urubovi patřilo v kategorii do 15ti let prvenství. Někde se dařilo více, někde méně. Užili jsme si nezapomenutelný rok závodění, při kterém jsme se hodně zdokonalili a posunuli naše hranice dopředu. S výsledky jsme byli všichni spokojeni. V závěru bychom chtěli poděkovat našemu trenérovi Zdeňku Floriánovi, který se o nás celou sezonu pečlivě staral. Napříště budeme „sedlat“ nové DH speciály od značky Mondraker, za něž děkujeme firmě Katmar, která nás materiálně podporuje. Teď už nám zbývá přes zimu jenom pořádně posilovat a trénovat, aby sezona 2012 byla ještě vydařenější - vždy je na čem „makat“. Děkujeme . Vít Kucián a spol…

Fryštácký dog-trekking

zajímavosti ...

V prvních říjnových dnech mnoho z vás jistě vidělo nebo potkalo v naší obci turisty s batohy na zádech a v ruce vodítko, na jehož konci byl pes, většinou většího vzrůstu, ale ani malí ratlíci nejsou vyjímkou (viz foto). Bylo to proto, že Rusavou procházel závod Fryštácký dog-trekking. Protože ten den bylo zrovna chladno a deštivo, je vytrvalost závodníků dojít až do konce obdivuhodná. Zaujme-li vás tento „sport“, další informace, případně i přihlášky najdete třeba na stránkách www.frystak.tombru.com. Ludmila Mikšánková


27

Jak to vlastně u nás (myšleno v ČR) začalo (z článku Vladimíra Párala): dog- trekking neboli orientační pochod se psem je v Česku jedním z nejmladších odvětví pejskařských aktivit. Jeho historie se u nás začala psát v roce 2000, prvním závodem nazvaným Osamělý vlk ve Žďárských vrších. Za tímto závodem i vůbec za myšlenkou přivést dog-trekking do českých zemí stojí kamarád, spisovatel, obdivovatel aljašských malamutů, člověk s neúnavnýma toulavýma nohama, Jaroslav Monte Kvasnica. Co je to tedy dog-trekking (citace z oficiálních pravidel): dog-trekking je extrémním kynologickým vytrvalostním sportem, při němž jsou překonávány mimořádné vzdálenosti v časovém limitu. Psovod je se psem při dog-trekkingu spojen buď postrojem a vodítkem připjatým k bedernímu pásu, nebo vede psa pouze na vodítku (či střídáním obou variant). V žádném případě není možno jít se psem „na volno“ (ani krátkodobě). Dog-trekkingové akce jsou obvykle pořádány na 100 a více kilometrů. Za nejkratší dog-trekking lze respektovat podnik na 80 km. Jsou buď etapové (různé místo startu a cíle), nebo respektují pouze časový limit. Při etapovém dog-rekkingu je doporučená délka etapy minimálně 40 km. Účastníci jsou při dog-trekkingu odkázáni sami na sebe a před započetím podniku podepisují prohlášení, jímž ztvrzují, že vstupují do akce výhradně na vlastní nebezpečí a že jsou si vědomí úplné vlastní zodpovědnosti za sebe a svého psa. V termínu 6. - 9. 10. proběhl již sedmý ročník Fryštackého dog-trekkingu. Letošní trasa vedla převážně po turistickém značení středně náročným terénem Hostýnských vrchů. Závodníci musí projít několik kontrolních míst, na kterých jsou umístěny kleštičky, kterými si potvrzují průchod těmito body. Účastníci se při závodu po trati pohybují samostatně, nejvíce ve dvojicích. Je povoleno a doporučeno doplňovat zásoby vody a jídla u domorodců.

28


Na start tohoto extrémního závodu se letos postavilo v kategorii long 47 závodníků, na turistickou 37 a kočárkovou trasu absolvovalo 10 účastníků. Absolutně nejrychlejším závodníkem se stal René Nykš, který trať longového závodu o délce 83 km pokořil za 12 hod a 37 min. V ženské kategorii to byla Lucie Matrková v čase 13:12. Fryštacký dog-trekking byl poslední akcí sezony a vyhlašovalo se zde MČR v dog-trekkingu. Poděkování patří městu Fryšták, za zázemí Patriot campu Držková a také všem sponzorům, kteří svými dary přispěli k ocenění výkonů jak sportovců, tak těch, kteří absolvovali trať ve vycházkovém tempu, avšak i dětí, které si zkusily trať kočárkovou. Dog-trekking je otevřený účastníkům všech věkových skupin. Pro účast je nutný tým člověk + pes, plemeno psa nerozhoduje. Za rok na shledanou na dalším ročníku se těší pořadatelé. Bronislav Růčka

Čína - země plná paradoxů IV Kulinářské zvyklosti Navštívit Čínu je zážitkem pro všechny smysly a naplní vás rozporuplnými pocity, ve kterých se odráží nádhera či bohatost přírody a historie v protikladu s bídou, negramotností a politikou. Tato charakteristika se plně odráží i v čínské kuchyni a stolování. Abyste poznali pravou Čínu, musíte si ji nechat projít i žaludkem. Začněme u surovin. Připravit pokrm se dá opravdu ze všeho, od nejrůznějších rostlinek přes nám známou zeleninu a ovoce, dále pokračujme od bezobratlého hmyzu přes měkkýše, ryby, plazy a ptáky až po savce všech druhů. Suroviny si buď pěstují či chovají a sbírají, nebo je možné vše koupit na místních trzích, a to buď živé, nebo opracované, či dokonce ve formě určené přímo k snědku. Místní trhy nejsou zrovna pro slabé povahy, jak jste se výše dočetli, sehnání k snědku je zde opravdu cokoliv a to cokoliv na vás kouká nebo je již vyskládané na pultě. K rozporcovaným kusům masa se vystavuje hlava se vším všudy, abyste měli jistotu, že nekupujete zajíce v pytli. Takové malé trhy má před svými vchody i většina restaurací, kde je vystavená zelenina, akvária s rybami, škeblemi, žábami, hady, klece se „surovinami“, ze kterých si vybíráte, na co zrovna máte chuť. (Pozn. autora: někdy vás ta chuť na jídlo přejde.) Jen musíte odlišit, co v klecích před restauracemi je považováno za potenciální jídlo, aby se vám nestalo, že zrovna to morče, které jste si vybrali, je domácím mazlíčkem rodiny. Bohužel někdy na talířích končí i ohrožené druhy, na což se upozorňuje i v průvodcích, a pokud se s něčím takovým setkáte, je dobré to nepodporovat tím, že chcete zjistit, jestli ohrožený druh chutná rozdílně od druhu nechráněného.


29

Nyní se věnujme způsobům přípravy jídla. Základní charakteristikou čínské kuchyně je to, že ze surovin se zpracovává všechno, o nějaké vybíravosti spojené s plýtváním tedy v Číně nelze vůbec mluvit. V praxi to znamená, že v naservírované polévce nalezneme slepičí hlavu i s hřebínkem nebo pařátky, na uličních stáncích vidíme pečená holoubátka či kačeny celé, od pařátů po hlavu apod. Druhým znakem čínské kuchyně je otevřený oheň a rychlost přípravy. Na otevřeném ohni ve všem dobře známé rozpálené pánvi wok se připravuje zelenina, kousky masa, nudle a vše, co vás napadne, rychlým opékáním, takže vše je křupavé, šťavnaté a plné živin. Neoddělitelným pomocníkem čínské kuchyni je samozřejmě sekáček. Ani stolování nebylo ušetřeno způsobů, které v nás vyvolávají rozporuplné pocity. Tradiční čínský „příbor“ v podobě hůlek jistě všichni znáte. Jejich používání je svázáno s přísnou etiketou, jejímž porušením způsobíte přinejmenším fau pax, nebo někoho dokonce urazíte. Například hůlky musí směřovat vždy dolů a jejich konce nesmí na nikoho ukazovat, což se považuje za silně nezdvořilé. Držení hůlek v pěsti je dokonce chápáno jako výhružné gesto, v žádném případě se hůlky neolizují. Nejzávažnějším a hrubým přečinem při používání hůlek je jejich odložení zapíchnutím do misky s rýží. Tímto způsobem se rýže obětuje zesnulým. Zapíchnuté hůlky vytvářející písmeno „V“ znamenají symbol smrti. Tedy hůlky raději ukládáme vodorovně přes misku tak, aby jejich konce směřovaly vlevo. Hůlky doplňuje skoro evropská lžíce na polévku, ze které ale pro získání

30


nabraného obsahu je nutno pít, jako byste pili z naběračky. U stolu se sedí na normální židli nebo nižší variantu tvoří stolík a takový „bobek“ na sezení, na zemi se nesedává. Stoly mají buď umyvatelný povrch, nebo jsou prostřeny papírovým ubrusem, který je ale většinou k nalezení jen v lepších restauracích a má své opodstatnění, o kterém si povíme za chvilku. U čínského stolování je zvykem, že se jí společně a ze společného. Tedy objednává se hromadně, ale každý, co chce, a pak se také hromadně jí. Svoji máte jen misku s rýží, do které vám nikdo nesahá. Ze všech ostatních misek jí všichni to, co se jim zrovna líbí. Je to takový způsob švédského stolu s tím rozdílem, že je pro omezenou společnost a stolovníci si nenabírají jednotlivé pokrmy na talířek či misku, nýbrž hůlkami uchopí jednu porci a nesou ji rovnou do úst. Při manipulaci s porcí by vám po cestě k ústům neměla z hůlek vypadnout. Další rozdílností v čínském stolování oproti evropskému je servírování polévky až jako druhého chodu. A teď přijdou na řadu zvyklosti, které od nás občas vyžadují sebezapření: co již jíst nechcete (buď jste si vybrali špatný kousek nebo máte kost a podobně), odkládáte přímo na stůl nebo to hodíte až na zem. Proto jsou v lepších restauracích papírové ubrusy, jelikož se po jídle sbalí se všemi zbytky a vyhodí. Jinak je povrch stolu smeten a utřen. Jídlo, ať vám chutná sebevíc a v Evropě byste vyčistili talíř do posledního drobečku, se nedojídá. Nechávají se rozvrtané zbytky na znamení, že vám chutnalo a stačilo. Znamení, že jste spokojeni, se při jídle dává najevo mlaskáním. Tyto zvyky obzvlášť v lepší společnosti, kterou vidíme mlaskající a obklopenou zbytky, jež jsou poházené i na podlaze, na nás mohou působit přinejmenším zvláštně a tak trochu neurvale. Tamější lidé se stravují prakticky na ulici, čímž myslíme i ve stravovacích zařízeních. Ráno je vidíme dávat si přímo na ulici vývar s knedlíkem (pečivo, které opravdu vypadá a chutná, jako knedlík) nebo kaši, kterou se nám nepodařilo identifikovat, či vařená vejce v sójové omáčce, v poledne navštíví některé z restaurací, jež tvoří polouzavřená místnost a působí jako fastfood, a večer jí společně s rodinou, často ovšem před svým krámkem či obchůdkem. Přes všechny zvláštnosti, které nemusí být pro Evropana zrovna lákavé, je čínská kuchyně vynikající, sytá a velmi druhově i chuťově pestrá. I když si dáte jen zeleninu s rýží, budete se po ní olizovat. Pestrost a složení jídelníčku se liší podle oblasti, ve které se nacházíte. Někde se jí více masa, jinde zeleniny, někde se jí více kuřat, jinde více psů, někde se dělají knedlíky, jinde omelety a placky, jinde chleba nebo není nic jiného než rýže, někde se dělají nudle. I používání chilli se liší oblast od oblasti. Na jihu Číny abyste ostré jídlo pohledali.


31

Čínská kuchyně a stravování je úchvatné stejně jako země sama, ve které si každý najde, co potřebuje, co by chtěl a která vám nedá odpočinout, protože zde v sebeevropštějším obchodě nekoupíte pečivo, máslo nebo sýr, ale můžete si být jisti, že tu seženete vakuované pařátky. Bára a Zdeněk Stachoňovi

Návraty k uzdravení Začal další nový rok a s ním přichází mnohá přání všeho dobrého…Zdraví, štěstí, spokojenosti. Zdraví. Ano, zdravý člověk je také šťastný i spokojený. Když se však ohlédneme kolem, zdraví je klenot, který je často ztracený, zničený, ale také hledaný a mnohdy draze získávaný zpět… Často ho nevnímáme, když jsme jím naplnění a připadá nám samozřejmý. Až když se ztrácí, začínáme vnímat jeho vysokou cenu. Chraňme si pečlivě tento dar, starejme se o něj s láskou. Dopřejme svému životu klid, radost, lásku a pohlazení, to je ta nejlepší ochrana a péče. Uchopme zodpovědnost do svých rukou a hledejme společně cesty a cestičky, které vedou k plnému uzdravení našich životů. Už nemusíme čekat jen na lékaře, další objevená léčiva, nové přístroje a čekat a čekat, až i na nás třeba přijde řada, a zdraví si za méně čí více peněz budeme kupovat v lékárnách. Použijme svůj zdravý selský rozum, nahlédněme zpět do zkušeností našich babiček a prababiček, naslouchejme svému tělu a nechme se vést starou moudrostí. Dnes se s vámi podělím o jednu z prastarých technik, nad kterou mnohdy zůstává rozum stát. Přestože ji naši prapředci používali s úspěchem už velmi dávno, dnešní její podobu můžete potkat pod názvem „tělové a ušní očistné svíce“. Tato svíce je dutá tyčinka asi 20 cm dlouhá, vyrobená z kousku plátna, který se máčí v rozehřátém včelím vosku. Namotá se na kovovou tyčinku a vykouzlí se dokonalá pomůcka pro mnoho našich zdravotních problémů a bolístek. Tato „svíce“ se přikládá na bolavá místa našeho těla. Je zapálená tak, aby plamen směřoval stejně jako svíce kolmo vzhůru. Geniální jednoduchost tohoto komínového efektu probudí pod lehkým podtlakem každou buňku ošetřovaného místa. Do okolí minimálně deseti centimetrů kolem svíce se rozproudí tělní tekutiny, uvolní se zablokovaná energie a tělo se nastartuje na cestu znovu uzdravení, kdy se podpoří jeho snaha o sebeléčení. Použitá kurkuma a další esenciální oleje přináší velmi účinnou pomůcku pro každého, koho trápí rozličné problémy.

32


S úspěchem se používají na bolesti jako analgetikum, které rovnou léčí (zuby, bolesti hlavy, migrény, úrazy), otoky, záněty (angíny, zuby, záněty uši u dětí, gynekologické problémy), rýma – uvolňuje a čistí dutiny, rozpouští žlučníkové kameny, pomáhá při léčbě cyst a myomů, odstraňuje šumění v uších,… V případech, kdy je někomu„divně“od žaludku, od hlavy, má zvláštní pocity a tlaky, užití svící vyrovnává energie v těle. Uvolňuje napětí, přináší pocit stability a klidu. Na úrovni našeho vnitřního vývoje element ohně spaluje a transformuje negativní energie, prosvětluje a čistí… Je mnoho možností, jak a v jaké situaci se svící pracovat. Tuto dostupnou a velmi účinnou techniku mohu vřele doporučit. Je možné poskytnout tuto metodu dětem i dospělým. Je však důležité pečlivě dodržet návod a důsledně postupovat podle pokynů terapeuta, pokud si budete tuto „léčbu“ dopřávat sami sobě, případně svým blízkým. Doporučuji navštívit přednášky s ukázkou této techniky, případně se poradit s terapeutem, který tuto techniku ovládá. V rukou terapeuta či léčitele je tato pomůcka hotovým zázrakem! I ve vašich rukou však může být tato svíce jednoduchou a účinnou pomůckou. Přeji všem dny naplněné zdravím, láskou a Božím požehnáním.

Sylvie Králová více na: www.kralovskaoaza.cz

Havárie nákladního automobilu 23. 11. 2011 na mostě u lomu


33

Jaké bylo počasí? datum

nejvyšší teplota

datum

nejnižší teplota

datum

srážky

2000 říjen

14.

16 °C

22.

4 °C

4.

10 mm – déšť

listopad

7.,14.,24.

10 °C

19.

-4 °C

5.

27 mm – déšť

prosinec

13.

-8 °C

21.

-11 °C

31.

20 mm – sníh

8.

15 °C

27.

2 °C

29.

15 mm – déšť

listopad

1.,8.

7 °C

17.

-7 °C

26.

16 mm – sníh

prosinec

6.,7.

0 °C

13.

-17 °C

27.

14 mm – sníh

říjen

17.

10 °C

25.

-3 °C

28.

20 mm – déšť

listopad

17.

13 °C

6.

-8 °C

20.

10 mm – déšť

prosinec

1.

5 °C

10.

-17 °C

24.

13 mm – sníh

4.

9 °C

17.,24.

-5 °C

6.

27 mm – déšť

listopad

1.,27.

9 °C

12.

-8 °C

3.

24 mm – déšť

prosinec

1.

5 °C

24.

-15 °C

15.

20 mm – sníh

6.

11 °C

19.,20.

-2 °C

17.

27 mm – déšť

listopad

2.-4.

10 °C

26.

-6 °C

9.

17 mm – déšť

prosinec

1.,2.

4 °C

20.

-12 °C

27.

15 mm – déšť

říjen

24.

10 °C

19.

-5 °C

4.

10 mm – déšť

listopad

7.

8 °C

24.

-10 °C

23.

24 mm – déšť

prosinec

25.

3 °C

1.,2.

-11 °C

7.

29 mm – sníh

říjen

3.

15 °C

17.

-4 °C

29.

13 mm – déšť

listopad

28.

9 °C

4.

-9 °C

6.

24 mm – déšť

prosinec

9.

9 °C

27.

-8 °C

10.

15 mm – déšť

2001 říjen

2002

2003 říjen

2004 říjen

2005

2006

34


2007 říjen

3.,5.

12 °C

14.

-3 °C

6.

26 mm – déšť

listopad

3.

7 °C

28.

-7 °C

8.

15 mm – smíšené

prosinec

3.,8.

4 °C

26.

-10 °C

8.

12 mm – déšť

říjen

16.

13 °C

5.,26.

-2 °C

17.

9 mm – déšť

listopad

5.

12 °C

18.

-8 °C

22.

26 mm – sníh

prosinec

1.

7 °C

29.

-13 °C

19.

23 mm – sníh

říjen

8.

16 °C

31.

-5 °C

11.

35 mm – déšť

listopad

9.

7 °C

1.

-7 °C

11.

28 mm – déšť

prosinec

4.

4 °C

19.

-15 °C

30.

12 mm – sníh

říjen

5.

10 °C

29.

-4 °C

26.

13 mm – déšť

listopad

5.

10 °C

28.

-5 °C

23.

20 mm – déšť

prosinec

24.

9 °C

4.,16.,31.

-15 °C

1., 2., 14., 15.

18 mm – sníh

2008

2009

2010

Počasí na Štědrý den rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

teplota

-9 °C

-10 °C

-10 °C

-15 °C

+2 °C

+1 °C

počasí

sníh

sníh

sníh

sníh

beze sněhu

sníh

rok

2006

2007

2008

2009

2010

teplota

0 °C

-8 °C

-5 °C

+5 °C

+9 °C

počasí

beze sněhu

námraza beze sněhu

sníh

beze sněhu

po sněhu


35

[Obsah] Slovo má starosta Odstraňování povodňových škod ...................................................... str. 1 Ocenění Ministerstva obrany ČR......................................................... str. 2 Schválený rozpočet na rok 2012 ......................................................... str. 2 Do lesa s novým vybavením................................................................. str. 5 Očekáváte něco?....................................................................................... str. 5 Portášská hlídka hlásí ............................................................................. str. 6 Rusavské desátnictvo.............................................................................. str. 6 Dění v obci Vítání občánků........................................................................................... str. 7 Drakiáda ...................................................................................................... str. 8 Odpoledne pro děti ................................................................................ str. 8 Lampionový průvod ................................................................................ str. 9 Setkání seniorů ......................................................................................... str. 9 Mikulášský farmářský jarmark ...........................................................str. 10 Předvánoční knihovna .........................................................................str. 11 Valašský krúžek Rusavjan ...................................................................str. 12 Přehled plánovaných akcí v roce 2012 ............................................str. 14 Historie Mlýny a valchy … Mlýn a pila v Dobroticích (2. část/4) ............str. 15 Malíř Adolf Kašpar a Šumava..............................................................str. 15 Zvláštní proměna názvu ......................................................................str. 16 Myslivecké srdce .....................................................................................str. 16 Daniel Sloboda … vývojová biologie, 5. díl ..................................str. 18 Odhalení pamětní desky Danielu Slobodovi ...............................str. 19 Naše škola Dotace EU .................................................................................................str. 21 Kdo si hraje, nezlobí ..............................................................................str. 21 Večerní čtení s přenocováním ve škole ..........................................str. 22 Práce dětí ..................................................................................................str. 22 Perníkový betlém ..................................................................................str. 23 Sport Okresní přebor ........................................................................................str. 24 SK Rusava - šachy ...................................................................................str. 25 Sezona úspěšně za námi .....................................................................str. 26 Zajímavosti Fryštácký dog-trekking .......................................................................str. 27 Čína – země plná paradoxů (4. část) ...............................................str. 29 Návraty k uzdravení ..............................................................................str. 32 Jaké bylo počasí .....................................................................................str. 34

36


Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková Tel.: 573 392 066 e-mail: [email protected] www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 400 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2011 Zpravodaj obce Rusava cena: 10 Kč

Recommend Documents