2009 ZPRAVODAJ obce Rusava cena: 10 Kč

ročník: XVIII.

září

číslo: 3/2009

ZPRAVODAJ obce Rusava

LVI.

cena: 10 Kč

Slovo má

starosta ...

Oddílná kanalizace a nová komunikace

P

očátkem roku jsem vás informoval o investičních akcích. Jedna z nich je již hotová a září novotou. Každý stavebník má hřejivý pocit, když se mu podaří dokončit rodinný domek, drobnou stavbu nebo jinou úpravu u svého obydlí. Radost společnou sdílíme u akcí, které organizačně i finančně zajišťuje obecní samospráva. I v době tzv. ekonomické krize se podařilo dílo, které obzvlášť rozradostnilo majitele nemovitostí v uličce směrem k farmě zemědělského družstva. Opravená oddílná kanalizace odvádí povrchové vody ze střech domů i spodní vody z prostranství zpět do toku říčky Rusavy. Splaškové vody z domácností jsou svedeny druhou kanalizační rourou do hlavního kanalizačního řadu se zaústěním do čistírny odpadních vod. Kanalizaci tak již nebudou zatěžovat balastní vody, které zapříčiňují naředění odpadních vod a tím i zatížení samotné čistírny. Dokončil se úsek cca 350 m z celkových více než 11 km kanalizace, která není oddílná. Nastartovala se tak postupná rekonstrukce kanali‑ zační sítě. Je nezbytné opětně poděkovat za vstřícnost, ochotu a finanční spoluúčast všem majitelům nemovitostí, kterých se tato výstavba oddílné kanalizace dotýkala. Nové obrubníky, opěrná zídka, rekonstrukce veřejného osvětlení určovaly směr kvalitního díla. Položení živice a povrchové úpravy ornou půdou, z dnes již bývalého letiště v Holešově, nám ukázaly kus dobře vystavěné práce od firmy KKS, spol. s r. o., se sídlem ve Zlíně. Aby celá ulička byla jako vymalovaná, je nutné vyzvednout i finanční vklady majitelů rodinných domů, kteří se podíleli na úpravách vjezdů ke svým objektům. Zejména rodiny Petra a Kateřiny Vaculíkových na svých pozemcích a Vladimír a Lenka Češkovi na obecní ko‑ munikaci utopili či vložili své úspory. Ostatní majitelé rodinných domků za své peníze řešili nové napojení na oddílnou kanalizaci. Kompletní úprava snad veškerých sítí obnáší dílo převyšující částku více jak 10 milionů Kč. Bohumil Škarpich

Zpravodaj obce Rusava

1

Činnost výborů zastupitelstva

Dění v obci ...

Práce výborů zastupitelstva obce je obecně upravena v § 117 a § 118 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Finanční výbor a kontrolní výbor jsou zastupitelstvem zřizovány povinně a zákon jim kromě úkolů svěřených výslovně zastupitelstvem obce stanoví též další úkoly, které tyto výbory provádějí i bez pověření zastupitelstva obce (srov. § 119 odst. 2 a 3 zákona o ob‑ cích, jež jsou vůči obecnému ustanovení § 118 odst. 1 téhož zákona ve vztahu speciality). Dle zákona o obcích má kontrolní výbor přímo ze zákona (tj. i bez výslovného pověření zastupitelstva obce) oprávnění kontrolovat plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je‑li zřízena, a dále kontrolovat dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti (§ 119 odst. 3 písm. a/ a b/). Totéž platí pro finanční výbor, který má přímo ze zákona (dle § 119 odst. 2 písm. a/ zákona o obcích) oprávnění provádět kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní i další úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Vyjdeme‑li z výše citovaného zákona, je zřejmé, že se jedná o kontrolu prováděnou v rámci obce, jejíž výsledky slouží pouze pro zastupitelstvo obce. Kontrolní ani finanční výbor tedy nemohou nijak nakládat s výsledky kontroly, ale předloží svá zjištění zastu‑ pitelstvu obce, které rozhodne o tom, zda budou přijata nějaká opatření. Naproti tomu oprávnění provádět kontrolní činnost je zcela nezávislé na pověření zastupitelstva. Praktický rozdíl v činnosti kontrolního a finančního výboru pak spočívá v kritériích kon‑ trolní činnosti – u kontrolního výboru jde především o zákonnost, u finančního výboru o hospodárnost nakládání s finančními prostředky rozpočtu obce. Výbory jsou tak opráv‑ něny požadovat např. předložení potřebných dokladů (pokud se vztahují k předmětu kontroly) od orgánů či zaměstnanců obce. Kontrolní a finanční výbor nemá ze zákona uloženu povinnost se pravidelně scházet, proto se tyto výbory scházejí dle potřeby. Zastupitelstvu obce Rusava jsou předkládány přehledové zprávy a informace o činnosti jednotlivých výborů. Kontrolní výbor plní nelehký úkol kontroly místních poplatků a finanční jakousi roli dohledu při sestavování a úpravách rozpočtu obce. Dana Gajdošová s použitím zákona o obcích

Portášské střelby Rusavské portášské desátnictvo se zú‑ častnilo v sobotu 23. května ostrých střeleb na střelnici na Bedlině. Na ná‑ dvoří zámku v Bystřici pod Hostýnem se sešlo portášské desátnictvo z Valašské Bystřice a z Rusavy a střeleb se zúčast‑ nil i Hornoliptovský kurucký regiment ze slovenské dědiny Vavrišovo.

2


Při slavnostním nástupu přečetl pan vrchní ze zámku poučení o střelbě a po rozcho‑ du jsme všichni šmarovali na bedlinskou střelnici, kde byly povoleny dvě cvičné rány na terč vzdálený 50 m. Po poledni se začalo rochať na ostro. Byly to zas dvě rány na terč, které se už počítaly. Střelby vyhráli kuruci ze Slovenska. Na druhém místě se umístilo portášské desátnictvo z Valašské Bystřice, na třetím a zároveň i posledním místě se umístilo portášské desát‑ nictvo z Rusavy. Z rusavských portášů róchali nejlepší Jura Stanovský – první ranu měl za dvě a druhú ranu za pět, Včelinský první ranú trefil pět a druhá rana mu fúkla vedle. Kaprál Jura Potočků ze dvuch ran netrefil ani terč. Aj to sa može stať. Střílelo sa z flinty Jury Potočkového. Tyhle trefy se nám moc nepovedly. Řekl bych, že to bylo za haňba pluť. Až zas někde budeme rochat, tož sa musíme polepšiť. Abychom si neudělali haňbu. A kdo to byli KURUCI, o kterých je tu řeč? Toto pojmenování vzniklo z latinského slova „crux“ = kříž, považujíc kuruce vlastně za jakési následovníky Dószova křižáckého vojska. Jádro kuruckých ozbrojenců tvořili bývalí hradní vojáci, které od roku 1670 v Uhrách hromadně propouštěli. Josef Hudec Včelínský

Daňově diskriminovaná obec Mezi tisícovku obcí, které se zapojily 26. květ‑ na do protestu proti nespravedlivému pře‑ rozdělování vybraných daní tím, že rozvěsily v obci cedule „Daňově diskriminovaná obec“, patří i obec Rusava. Podobné značky, ovšem přeškrtnuté, byly připraveny pro umístění na okrajích velkých měst Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, které parazitují na menších městech a obcích tím, že dostávají až šestkrát vyšší příspěvek na občana než v malých obcích. Členové Sdružení místních samospráv (SMS) tak upozorňují na nerovnováhu ve vyplácení daňových výnosů do obecních pokladen. Ministerstvo financí připravuje nový zákon o rozpočtovém určení daní, který vytvořila komise odborníků. Má platit od ledna 2010, ale pro jeho přijetí není politická vůle. Dana Gajdošová

Svatojánské ohně Kdysi to byl po Vánocích druhý nejdůležitější moment spjatý se sluncem. Na Vánoce se začal natahovat den, od svátku sv. Jana se pro změnu začala prodlužovat noc. Před staletími v tom cítili magii a snažili se toho využít.


3

Pověz nám, velký Bože, svatý Jene, jak dlouho živi budeme, za kolik pak let umřeme. V loňském roce jsme se sešli na akci místního portášského desátnictva „Pálení Svatojánského ohňa“ na Klapinově, který v té době označil kaprál Jura Potočků (Jiří Uruba) za nultý roč‑ ník. „Tož vyzkúšáme, jaký bude zájem, a potem sa uvidí, jestli je možné vypyplať z teho aj nejakú tu tradicu.“ A tak sa aj stalo. Na Klapinově bylo všecko připravené na 17. hodinu pro první ročník „Svatojánského ohňa“, jen kaprál Juráš sa vypařil jak para nad hrncem, a čekání na jeho osobu nebralo konca. Nadšení účastníků po jedné a posléze po dvou hodinách čekání střídaly výkřiky „Máme žízeň!“ „Tož to zapalte!“ Nikdo z přítomných ale nenašel odvahu škrtnúť sirkú za kaprála Juráša, neboť nikdo nevěděl, zda nedorazí aj s ostrýma v pušce. Prognóza pro kaprála zněla: Tož co sa tak dlúho sprchuje, či co? Ech! Valach sa nekúpe, ale lúpe! Tož to bude trvať dlúho. Hodný čas čekání nám vyplnila skupina s banjem, basou a kytarou, která udržela účastníky akce na místě svými „zmáknutými“ kousky Jó třešně zrály, Holubí dům atd. Kaprál Juráš dorazil na místo, a akce nabrala obrátky. Portášské salvy daly povel k pořádnému vzplanutí ohňa, a kdo si nehlídal figuru, tož si mohl pošmakovať na špe‑ káčkoch, frgáloch a pivečku, které bohužel brzo došlo. Na akci se zastavovali i náhodní kolemjdoucí, kteří procházeli nejfrekventovanější turistickou trasou na Svatý Hostýn ‑ Tesák, takže o návštěvníky opět nebyla nouze. Vzhledem k počasí, které ten den panovalo (dopoledne pršelo a bylo zamračeno až do podvečera), se rusavskému portášskému desátnictvu akce přece jen vydařila a tradice tím byla zpečetěna. Dana Gajdošová

Dětský den Dne 2. 6. 2009 se měl konat MDD, ale počasí nám nepřálo, takže jsme se s členkami AK dohodly jej přesunout o týden. To se nám vyplatilo, protože počasí ten den bylo nádherné. Od začátku května probíhaly přípravy, počínaje nákupem hraček a sladkostí, obcházením sponzorů, bez kterých by to už ani nešlo, a kon‑ če rozdělením úkolů mezi členy AK. Snažíme se každým rokem dětem připravit zajímavý program a snad se nám to i letos podařilo.

4


Díky sponzorství jsme mohly zakoupit skákací trampolínu, ze které měly děti obrovskou radost (nejen děti, ale i dospěláci si přišli zablbnout). Stěžejním bodem dětského dne byl pohádkový les, který byl letos mimořádně povedený. Jako každý rok se dětem pohádkové bytosti moc líbily, ale největší ohlas měl vodník, který kraloval u rybníka! Za splnění všech úkolů v pohádkovém lese dostaly děti tašku s odměnami a sladký zákusek. Potom následovaly soutěže, jízda na koních a hlavně tombola, na kterou se děti vždy moc těší. První cenou byla opět koloběžka a jelikož se nám tato cena osvědčila, mohou se děti těšit na tuto cenu i příští rok. Odpoledne věnované dětem uteklo jako voda a na nás zbyl už jen úklid a radost z povedené akce. A co pro vás, děti, máme ještě letos nachystáno? No přeci DRAKIÁDU! Takže poproste rodiče o výrobu nebo zakoupení draka a budeme se na vás těšit na podzim na kopci „za našim“! Pavla Ševčáková, Aktivní klub Rusava

Vzpomínka na strýčka Melouna (* 25. 8. 1926 – † 22. 6. 2009) Je pro mě opravdu velmi těžké vylovit ze své paměti zážitky, které mně za víc než třicet let spolupráce s panem Vladimírem Melounem utkvěly. Ne že by mi paměť nesloužila, ale těch setkání, besed a muzicírování bylo nepočítaně. Strýček Meloun, jak jsme mu my starší mohli říkat, byl pro nás symbolem hudebního profesionála a zároveň osobností, ze které lidskost a člověčenství přímo čišely. Měl jsem to štěstí za doby svých studií v Brně občas u Melounů přespat. Dlouho do noci jsme probírali život obyvatel rusavské dědiny, která manželům Melounovým tak přirostla k srdci. Rusava byla pro strýčka Melouna doslova druhým domovem a překrásné scenerie rusavské přírody pak inspirací pro jeho životní konání. Se svou manželkou Růženkou často a velmi rádi na svou chatu na Rusavu jezdívali. Právě zde se konala mnohá setkání nejen s přáteli jejich rodiny, ale i s mnoha Rusavjany. Melounovi nikdy nedělali rozdíly mezi prostými lidmi a vzdělanými intelektuály. Všichni měli pro ně stejnou cenu. Strýček Meloun od počátku činnosti Valašského krúžku Rusavjan pomáhal, jak mohl, a téměř patnáct let byl primášem cimbálové muziky, která k nám zajížděla z Brna nejen na Kácání mája a Valašský bál, ale i na další akce v obci. Mimo to za námi s muzikou cestoval i na vystoupení po celé republice a v zahraničí. Jako primáš byl svým až pedant‑ ským přístupem ve zkouškách zárukou, že společná vystoupení se zpěváky a tanečníky dopadnou úspěšně. Když zdraví pana Melouna začalo více zlobit a hraní už pro něj bylo oříškem, pomá‑ hal nám dál s notovými zápisy pro cimbálovou muziku Rusava. Je pravdou, že strýček Meloun nám pomohl vždy, když to bylo jen trochu zapotřebí. Velmi často vzpomínáme, jaké to bylo, když cérečka a ogaři z Brna na Rusavu jezdívali… Bohužel zákony tohoto světa jsou neúprosné a mně nezbývá než psát svou skrom‑ nou vzpomínku na velkého člověka v minulém čase. Odešel bezesporu člověk vzácného


5

charakteru, který vždy nepoměrně více rozdával, než byl ochoten si vzít. Uměl rozdávat prostřednictvím svých milovaných houslí radost a dobrou náladu i tam, kde jí bylo po‑ skromnu. Odešel skvělý muzikant, kamarád a přítel mnoha Rusavjanů. Byl jsem velmi potěšen, že při posledním rozloučení s panem Vladimírem Melounem v Brně stálo čestnou stráž sedmero céreček a ogarů z Rusavjanu v rusavských krojích. O to víc mne zamrzela nízká účast obyvatel Rusavy a neúčast jediného folkloristy z Brna, který by se oblékl do lidového roucha, tedy kroje, a vzdal tak poslední hold svému vě‑ hlasnému učiteli. Děkuji Vám, strýčku Meloune, za všechny souboráky z Rusavjanu i Rusavjany a jsme hrdi, že jsme Vás na naší společné pozemské pouti mohli potkávat. Vždy to byla setkání, na která se nezapomíná. Ing. Mirek Hovořák za všechny členy Valašského krúžku Rusavjan

60 let kopané na Rusavě Druhý červencový víkend jsme chtěli s na‑ šimi fanoušky, a i s příznivci rusavské kopa‑ né ze širokého okolí, oslavit kulaté naroze‑ niny fotbalu v naší obci. I když se už blíží do důchodového věku, chtěli jsme ukázat, že je stále při síle. Připraveny byly pro diváky tři fotbalové zápasy, pro děti stál na umělé trávě skákací hrad a trampolí‑ na. Nejen pro pamětníky byly připraveny k nahlédnutí kroniky i fotografie od po‑ čátku vzniku SK až po současnost. Letos se nám povedlo zajistit velmi bo‑ hatou tombolu (počet cen přesáhl hodně přes 50 darů od sponzorů). Ještě jednou chce SK touto cestou všem sponzorům poděkovat za přízeň. Nejčastěji se speaker Honza Uruba potkával s Martinou Pekníkovou, první cenu – horské kolo věnované SK RUSAVA – si nako‑ nec odvezla Hanka Zbranková. Všichni jsme byli rádi, že „to zůstalo doma“ a právě u naší nejhlučnější fanynky. Doufáme, Hanko, že teď nás budeš jezdit povzbuzovat i na hřiště soupeřů (do Štítné nad Vláří nebo Slavičína si teda pěkně mákneš!). O občerstvení bylo bohatě postaráno, zvláště bychom chtěli poděkovat a pochválit rusavské myslivce, kteří nám připravili vynikající daňčí guláš. Na večer byla naplánována zábava na koupališti, ale počasí nakonec bylo proti. Pouze první zápas našich dorostenců proti týmu FC Kosovci (mančaft složený z členů hudební skupiny a jejich hostů) zůstali hráči i diváci v suchu, zbytek programu pršelo a pršelo, což se samozřejmě muselo nega‑ tivně projevit na počtu diváků. Těšili jsme se, že si v podvečer několik generací rusavských fotbalistů sedne a zavzpomíná, jak to tenkrát dobře hráli a jak bychom to měli hrát teď, bohužel... někdy příště.

6


I na těžkém terénu se po fotbalové stránce hrály kvalitní zápasy. Dorostenci si vy‑ zkoušeli, jak se hraje proti hráčům mužské kategorie, osahali si důraz a rychlejší pojetí hry, uhráli nakonec remízu 2:2 a diváci se dočkali i pokutových kopů. Po nich přišel na řadu duel starých pánů Rusavy a Holešova. I když nás velmi kvalitní soupeř celý zápas tlačil „jak zelí do bečky“, skončil špíl díky naší velmi dobré obraně, oběma našim brankářům a ofenzívní dvojici Gomola – Lošťák opět výsledkem 2:2. Naši internacionálové ukázali, jak vytěžit z minima maximum, co to znamená být efektivní. Také v posledním klání A‑týmů Rusavy a Bystřice p. H. domácí borci ostudu rozhodně neudělali. Proti týmu hrajícímu o dvě třídy výš jsme vedli ještě dvacet minut před koncem 3:1, fyzicky zdatnější mladý celek hostí však v závěru třemi góly otočil skóre. Místo večerní zábavy jsme se přesunuli do hostince„Na rozcestí“ (na baru jsme napočí‑ tali čtyři generace rusavských fotbalistů), DJ Sokol (Vladan Daněk) a jeho diskotéka neměli chybu, ale to už s fotbalem mnoho společného nemělo... (překvapil snad jen fakt, jak jsou na parketu někteří hráči, do kterých by to na hřišti nikdo neřekl, hbití a pružní!?). Daniel Krajcar

Zájezd do rodné Skalice Daniela Slobody Inspirací pro zájezd do slovenského města Skalica bylo 200. výročí narození významné a pozoruhodné osobnosti Daniela Slobody, evangelického faráře, botanika (botanický klíč Rostlinství – vydán v roce 1852), matematika a meteorologa (věnoval se zápisům o počasí, rostlinách a broucích během roku – fenologii) působícího přes padesát let na Rusavě, který se aktivně účastnil veškerého dění kolem sebe v druhé polovině 19. století. Daniel Sloboda se narodil 20. 12. 1809, v rodině chudého skalického obuvníka Michala Slobody a Zuzany Slobodové (roz. Pokorné). Vyrůstal v evangelicky silně cítící rodině spolu se třemi bratry a sestrou. Nižší třídy studoval v rodném městě Skalici, gymnázium v Modré a v Bratislavě evangelické lyceum. V roce 1833 byl vysvěcen na kazatele evan‑ gelické církve a do roku 1837 působil na Myjavě, odkud 14. dubna téhož roku, odešel na Rusavu, kde působil až do své smrti (10. 11. 1888). K jeho zásluhám, mimo pastorační a vědecké činnosti, v nelehkých podmínkách té doby, patří výstavba evangelické školy (1863), přestavba fary v roce 1864 a díky velké podpoře ze zahraničí i výstavba evange‑ lického kostela v letech 1865–1882, která byla završena vysvěcením v roce 1883. Díky pečlivě vedeným deníkům D. Slobody se záznamy jeho života, různých setká‑ ní se spoustou zajímavých lidí (vedl s nimi obsáhlou korespondenci) mohly vzniknout publikace PhDr. Z. Fišera Dokumenty I. – Deníky, Dokumenty II. – Korespondence s přáteli 1, Dokumenty VII. – O Rusavě a Valaších pod Hostýnem. Zájemcům o hlubší poznání jeho života jsou tyto publikace k dispozici v obecní knihovně nebo je možné je zakoupit na Obecním úřadě Rusava. Ale vrátím se k našemu zájezdu, který se uskutečnil v sobotu 25. července s odjez‑ dem z Rusavy v 8 hodin. Běžnou, všední sobotu jsme si zpříjemnili pobytem v nádher‑ ném starobylém městě Skalici na Slovensku (v roce 1372 povýšeném na „svobodné královské město“), asi jeden km od hranic s Českou republikou. V centru města nás již


7

očekával Ing. Ĺudovít Barat, zástupce primátora, který s jemu přirozenou ochotou vyšel vstříc sobotnímu uvítání celého zájezdu z Rusavy. První návštěva směřovala do zahrad při kostele a klášteře františkánů, kde jsme měli předem dohodnutý nákup sladké spe‑ ciality „Skaliského trdelníka“ (moučníku, který se vyrábí tradičním způsobem – namo‑ táním kynutého jemného těsta na „trdlo“, upečeného nad sálavým teplem otevřeného ohně, posypaného sekanými ořechy a cukrem). Následovala prohlídka „černé kuchyně“, kde probíhá výroba trdelníku. Poté jsme si prohlédli výstavní část – chodby rajského nádvoří, kde nám průvodkyně popsala události kolem vzniku a dokončení výstavby hradeb královského města z roku 1435, které dosahují původní výšky 8 m (pod hrad‑ bami byly vytvořeny prostory pro koncerty a společenské události). Naše další kroky směřovaly královskou cestou směrem k dominantě náměstí (náměstí – netradičního trojúhelníkového tvaru) farskému kostelu sv. Michala z roku 1372, kde jsme měli možnost vystoupat na věž a užít si pohledu na jednotlivé památky náměstí z ptačí perspektivy, např. karner sv. Anny (kostnice, která je přímo u kostela sv. Michala), jezuitské kolegium – dnes gymnázium, Dům kultury – projektovaný Dušanem Jurkovičem, budovu radnice z 18. století a díky slunečnému a jasnému počasí i pohledu na táhnoucí se pohoří Chřibů a Hostýnských vrchů. Slunečný den jsme využili k návštěvě a prohlídce památek rotundy sv. Juraja, Kalvárie (několik malých kapliček z roku 1823 s jednotlivými výjevy křížové cesty), evangelický kostel z roku 1796, jezuitský kostel sv. Františka z roku 1693 s oltářním obrazem, který je největší na Slovensku (kostel je již odsvěcen a bude po nezbytných opravách využíván na kulturní účely). Po této plejádě památek následoval rozchod, a kdo chtěl, mohl navštívit další památky, např. zachovalý vodní mlýn bratrů Pilárikových nebo si odpočinout na předzahrádkách místních restaurací, kde jsme mohli ochutnat např. slovenské halušky. Po 15. hodině jsme se všichni sešli na náměstí, odkud jsme zamířili k autobusu. Byl to pěkný sobotní den strávený na Slovensku. Dana Gajdošová

Myslivecké odpoledne pro děti a mládež Dne 1. 8. 2009 uspořádalo MS Rusava v prostorách koupaliště Myslivecké odpoledne pro děti a mládež. Tato akce začala ve 14 hodin. Sluníčko krásně svítilo, tak bylo koupaliště plné dětí, pro které jsme připravili spoustu soutěží a za pomoci rodičů, prarodičů a našich členů to zvládli i ti úplně nejmenší. Každá disciplína byla ohodnocena žetony a ty si děti vyměnily za sladkosti. Naši členové, kteří se věnují sokolnictví, předvedli ukázku práce s dravými ptáky.

8


Po 17. hodině jsme toto odpoledne ukončili, protože veškeré pozornosti, které jsme pro děti nakoupili, byly mezi ně rozdány, a určitě se nenašel nikdo ze soutěžících, kdo by si z tohoto odpoledne něco neodnesl. Myslím si, že se dětem Myslivecké odpoledne líbilo a že se budou těšit, až se za rok zase sejdeme. Měl bych jenom jednu prosbu k Obecnímu úřadu Rusava, abychom našli společné řešení pro bezplatný vstup pro účastníky tohoto Mysliveckého odpoledne, protože spousta rodičů s dětmi odešla a víme sami, jak je těžké to dětem vysvětlit, když vidí, jak si za plotem ostatní hrají. Ve 20 hod. jsme uspořádali pro mládež Pytláckou noc, na které hrály, až do druhé hodiny ranní, dvě rockové skupiny: Čuňaski a Prinz. Celá tato akce probíhala pod záštitou statutárního náměstka hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše a starosty obce Rusava Bohumila Škarpicha. Pavel Sedlák, Myslivecké sdružení Rusava

Naše oslavenkyně Naše oslavenkyně paní Marie Mozolová se narodila v roce 1909 a vyrůstala v Cetkovicích v okrese Blansko společně s pěti sourozenci, kteří se také dožili vysokého věku. Na Rusavu se dostala v roce 1936 díky svému bratranci Ladislavu Doleželovi, který na Rusavě učil. Vychovala dvě děti, syna a dceru, a zatím je třikrát prababičkou. Na fotografii pa Začátkem srpna tedy osla‑ ní M. Mozolová druhá zleva vila v obdivuhodné pohodě – 1. máj 1946 a zdraví paní Marie Mozolová sto let. Mezi prvními gratulanty byli zástupci obce a Valašského krúžku Rusavjan, kteří přišli oslavenkyni potěšit písničkou. Pan starosta Bohumil Škarpich předal paní Mozolové symbolickou stovku růží s přáním pevného zdraví do dalších let. Písnička s gratulací pro paní Mozolovou zazněla z místního rozhlasu, ale i z Českého rozhlasu Brno v pořadu Morava krásná zem. Kromě početného příbuzenstva a zástupců obce potěšil paní Mozolovou dopis s gratulací Ministerstva práce a sociálních věcí, který oslavenkyni osobně předal ředitel Okresní správy sociálního zabezpečení Kroměříž pan Ing. Jaroslav Klusák, spolu s refe‑ rentkou důchodového zabezpečení paní Ivanou Češkovou. Osobně přijeli pogratulovat i z rodných Cetkovic pan starosta Petr Horák a místostarosta Jan Sychra. Dožít se dlouhověkosti, to je snad sen každého člověka na zeměkouli. Výzkumy uka‑ zují na lokality, kde se lidé dožívají vyššího věku, a příčiny takové dlouhověkosti nejvíce spatřují v jídelníčku, zdravém pohybu a hlubokém smyslu lidského spojení (kdy jeden


9

druhému pomáhá). Jiné studie zase dokazují, že i ve stáří je potřeba být optimisticky naladěn, protože jeden z klíčů k dlouhověkosti je pozitivní myšlení. Paní Marie Mozolová, která vitalitou a optimismem jen září, je toho na Rusavě vzácným důkazem. Spokojenost paní Marie zcela jistě pramení i ze zázemí domova a obětavosti těch nejbližších, zejména pak syna, který je sám již v důchodovém věku a o maminku se stará. Jsme na Vás pyšní, paní Mozolová, a přejeme Vám hodně zdraví, a ať Vás optimismus a vitalita neopouštějí ani v dalších letech. Dana Gajdošová

Na návštěvě u paní Ševčákové Na vskutku výjimečnou návštěvu jsem se vypravila o prázdninách za paní Ludmilou Ševčákovou, která mne pozvala na výrobu podlesníků ze starého valašského jídelníčku. Podlesníky? Tak o těch jsem zatím věděla jen z receptu a od tatínka, který na podlesníky vzpomínal již několikrát, ale dokud člověk neochutná, tak nemá dostatečný „hnací motor“ k realizaci samotného receptu. Navíc, kdo neochutnal snad ani nemůže mít tak velkou chuťovou představivost v kombinaci se zelným listem. A že to stojí za to! Dobrota, která se nedá jen tak popsat, ale musí se zažít a ochutnat. A tady je recept na podlesníky od paní Ludmily Ševčákové, který paní Slabáková převyprávěla ve vysílání Českého rozhlasu v pořadu Moravská rodina 5. března 2009: • 5 středně velkých brambor vařených, • 5 středně velkých brambor syrových, • cca 15 dkg hladké mouky, • 1 kelímek kyšky, sůl, vejce, • zelné listy, cukr a máslo. Brambory nastrouháme najemno, přidáme kyšku, sůl, vejce, mouku a dobře promí‑ cháme. Těsto má být husté asi jak na bramboráky. Na čisté zelné listy rozetřeme na tenko těsto a dáme péct do trouby nebo na plotnu. Upečený podlesník omastíme máslem a ocukrujeme. Co nám všem do receptu bude chybět, je starý„šporák“ s troubou, ve kterém se podles‑ níky pečou nejlépe. Ale za pokus to stojí aj na sporáku v titanovém hrnci. Už jsem je pekla, a i když jim chyběla ta správná trouba a příchuť zelného listu, byly taky „dobřunké“. Přeji Vám dobrou chuť. Dana Gajdošová

Bible pro 21. století V době velikonočních svátků jsme se dozvěděli, že byl vydán nový překlad Bible, ozna‑ čený jako „Bible pro 21. století“ (zkráceně jako Bible 21 nebo B21). Z médií jsme pak byli informováni, že tento biblický překlad byl o Velikonocích předčítán na náměstích různých měst naší republiky. Je třeba říci, že tento počin je pozoruhodný a je nepochybné, že měl přispět k propagaci Bible. Ti, kteří tento překlad pořídili, tvrdí, že je to překlad do současné

10


češtiny, že je lidový a lepší než překlady jiné. Dále pak tvrdí, že Bible je kulturní dědictví, které bychom měli všichni znát. Je pravdou, že Bible je pro mnohé lidi knihou neznámou. Když jsem šel v Holešově do knihkupectví, abych si Bibli 21 koupil, zastihl jsem v prodejně člověka, který zastupoval knihkupce. Zeptal jsem se, zda tento překlad mají. Řekl mi, že neví. Požádal jsem ho, aby mě uvedl k regálu, v němž jsou Bible. Dovedl mě však ke knihám, které vyprávějí o řecké mytologii. Je zřejmé, že tento člověk nevěděl, co to Bible je. A tak je dobré, že se objevila snaha Bibli lidem přiblížit. Vážím si toho, že se tak stalo. Propagace pro tento překlad Bible byla velice účinná, protože, jak sdělují média, lidé Bibli pro 21. století kupují. Bibli 21 vydalo nakladatelství Biblion, vedoucím projektu je Alexandr Flek se dvěma spolupracovníky na hebrejštinu, aramejštinu a řečtinu a s dalšími spolupracovníky v oboru textové kritiky a českého jazyka. Překládat se začalo v roce 1994. Doposud jsme při četbě Bible používali Bibli Kralickou, která byla vydána v letech 1579 – 1593 v Kralicích na Moravě, kde Jednota bratrská měla svou tiskárnu. Tento překlad se v pozdějších dobách stal základem spisovné češtiny. V roce 1979 byl pak vydán nový překlad Bible do moderní češtiny, který je nazván Ekumenický překlad, protože na něm spolupra‑ covaly různé křesťanské církve v naší republice. Alexandru Flekovi se však i tento překlad, starý 30 let, zdál již nesrozumitelný, proto se rozhodl pořídit nový, srozumitelnější. Z odborných teologických kruhů zaznívá sice určitá kritika, ale tou se zde nechci zabývat. Spíše se ptám, zda je pravda, že Bible Kralická a Ekumenický překlad již nemají co říci lidem dnešní doby. Znázorním to na příkladu. V Janově evangeliu v 15. kapitole se mluví o vinném kmeni a ratolestech. V Bibli Kralické říká Ježíš: „Já jsem vinný kmen pravý…“, v Ekumenickém překladu: „Já jsem pravý vinný kmen…“, v Bibli 21: „Já jsem ušlechtilá réva.“ V řečtině, kterou byl napsán Nový zákon, je užito slovo, které může být přeloženo výrazem „vinný kmen“ i „vinná réva“. Je tedy vlastně jedno, jakého výrazu v překladu užiji. Překlad „ušlechtilá réva“ se může zdát srozumitel‑ nější. Je‑li tímto výrazem označen Ježíš, pak tím je naznačeno, že se jedná o člověka, který mezi ostatními vyniká a liší se od nich svou ušlechtilostí. Čtu‑li však ve starších překladech, že Ježíš je „vinný kmen“, pak je tím nepochybně naznačena Ježíšova stabilita, pevnost, nezlomitelnost, možnost se o něj opřít. Jsou to dva různé překlady téhož řeckého slova a také dva různé výklady toho, co pro mne Ježíš znamená. Je tedy těžké říci, který překlad je lepší. Jak jsme si ukázali na příkladu, je každý překlad do jisté míry výkladem. Překlad označovaný jako Bible 21 je jistě dobré číst. Ale říci, že je lidový a nejsrozumitelnější pro dnešní dobu, je pro mne otázkou. Toto označení je třeba považovat za reklamní upoutávku, která měla obrátit pozornost k novému překladu. Raději bych řekl, že je to alternativní překlad, který je možno s ostatními překlady srov‑ návat, a tak se nad slovem Bible zamýšlet. Také i v cizině jsou vydávány různé překlady Bible, které se různým způsobem pokoušejí vyjádřit biblickou zvěst. Nový překlad Bible 21 vítám. Čtu jej a srovnávám s jinými překlady. Vážím si propa‑ gace, která byla s vydáním tohoto překladu spojena. A doporučoval bych, aby si jej každý koupil a četl. A jestliže na základě této četby uvěří v Ježíše Krista, pak je to samozřejmě důvod k radosti. Mgr. Ludvík Svoboda, evangelický farář


11

Takzvaná krize se rusavskému kempu vyhnula Letošní deštivý začátek sezóny nevěstil příliš dobrý start kempování všeobec‑ ně. Přesto se rusavský kemp těšil z pěk‑ ného počtu turistů a rekreantů, kteří využili především místního koupaliště, vycházek do nádherné rusavské pří‑ rody a Hostýnských vrchů. „Vracejí se stálí hosté, ale přibývají i noví, kteří kemp navštívili prvně. Takzvaná krize se rusavskému kempu vyhnula, spíše návštěvníků přibývá a to je důležité,“ zhodnotil sezónu správce kempu pan Vlastimil Stuška. „Na kolech dorazili kempovat na Rusavu až z Plzně, opět nás navštívili hasiči z Píkovic u Přerova, vojáci z Prostějova, zahraniční turisté z Francie, Anglie, Holandska, Španělska a jiných zemí, dokonce jsme tu měli ubytované i svatebčany. Senioři a rodiny s dětmi, kterých je tu kolikrát víc jak dospělých, si chválí klidu v kempu, ale už méně klidu od chatařů, kteří by si měli z kempu vzít příklad,“ dodal pan Stuška. Do rusavského kempu se návštěvníci rádi vracejí nejen kvůli přírodě a koupališti, ale především kvůli čistému prostředí celého areálu, dostatku soukromí a míst k posta‑ vení stanu ve stínu, čistotě sociálního zázemí (i když vybavení by si zasloužilo vylepšit), možnosti připojení na elektřinu, ale i klidné a příjemné atmosféře při posezení s kytarou, harmonikou, banjem, o které se s plným nasazením stará pan Vlastimil Stuška. Dana Gajdošová

Plánované akce pro rok 2009 v obci Rusava Pozvánka na koncert duchovní hudby 25. 10. 2009 v 17.00 hodin v katolickém kostele Povýšení svatého kříže na Rusavě Účinkují: Ester Moravetzová (varhany) a Ladislav Moravetz (zpěv). V programu zazní skladby autorů z různých období: M. Rossi, J. Pachelbel, C. Kolb, J. K. Vaňhal, T. Salomé, L. Vierne, A. Dvořák, L. Graap, R. Gaar a další. MgA. Ester Moravetzová studovala obor varhany na Církevní konzervatoři v Kroměříži u prof. Ireny Chřibkové a na Konzervatoři v Praze u prof. Jana Hory, kde také v roce 1997 absolvovala. Je také absolventkou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde studovala u doc. Kamily Klugarové. Během svého studia v Brně pobývala tři semestry na Hochschule der Künste v Berlíně, kde vyučoval hru na varhany prof. Leo van

12


Doeselaar, varhaník z Concertgebouw v Amsterodamu. Od roku 2001 působí jako pro‑ fesorka hry na varhany na Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži. Kromě pedagogické práce se věnuje i koncertní činnosti doma i v zahraničí. Od září t. r. vyučuje hru na klavír na ZUŠ v Bystřici pod Hostýnem. Ladislav Moravetz pochází z české vesnice Velký Pereg (Peregu Mare) v Rumunsku. Zde se nejdříve věnoval lidovému muzikantství. V roce 1991 získal od Českobratrské církve evangelické stipendium na Církevní konzervatoři v Kroměříži, kde studoval hru na trubku u prof. Lazara Cruze. Po absolutoriu studoval dále církevní hudbu v Berlíně na Církevní hudební škole a později na Vysoké škole umění. Během svého studia v Německu se věnoval více oborům: hra na varhany – prof. Leo van Doeselaar a Erwin Wiersinga, var‑ hanní improvizace – prof. Friedrich Meinel, sbormistrovství – prof. Uwe Gronostay, zpěv – prof. Adele Stolte a prof. Dietmar Hackel, hymnologie – Christian Fincke, hudební teorie a kompozice – prof. Wolfgang Dinglinger. V letech 1997–2001 měl na starosti kantorskou službu v berlínských evangelických sborech Buch a Lankwitz. Od r. 2001 působí jako celo‑ církevní kantor Českobratrské církve evangelické. Vedle kantorské činnosti v ČCE vyučuje hymnologii na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci a je delegátem Evropské konference pro evangelickou církevní hudbu. Se svou rodinou žije ve Chvalčově. P. Marek Výleta, administrátor farnosti

Plánované akce roku 2009 termín

druh akce

pořadatel

Drakiáda

Aktivní klub, o. s.

Setkání s důchodci

Obec Rusava

24. 11.

Čas adventu – tvorba adventních věnců

Obecní knihovna, Obec Rusava

28. 11.

Mikulášský jarmark

Obec Rusava

18. 12.

Voňavé psaní Ježíškovi pod vánočním stromem na Rusavě

Obecní knihovna

31.12.

Turnaj v malé kopané

Sportovní klub

říjen 7. 11.

Mlýny, pily, valchy a hamry na toku Rusavy

Historie ...

Valcha na Rusavě Náhonem od Češkova mlýna asi po 1 000 metrech se dostaneme na Valchu. Valcha leží v katastru Rusavy pod kopcem Zubrová a je rozhraním Valašska a Hané.


13

Valcha se uvádí již od roku 1775 jako „vrchnostenská“, jež patřila roku 1775 vrch‑ nosti. Potom přešla do soukromého vlastnictví. V roce 1775 ji koupil za 3 000 zlatých Martin Hobeček. Valchu vlastnil do roku 1797. V roce 1797 bydlel na Valše hajný Brücker a vlastníkem byl do roku 1819 Antonín Hradil, který ji také koupil za 3 000 zlatých. V roce 1819 koupil valchu Antoním Tománek za 1 000 zlatých. Valchu vlastnil do roku 1831. V roce 1831 valchu koupil mlynář Jan Češek z Rusavy a vlastnil ji až do roku 1875 (44 let). V letech 1875 byla valcha zrušena a na jejím místě byla postavena parní pila, která 13. 5. 1884 vyhořela. Vrchnostenská valcha sloužila od roku 1775 do roku 1875. Byla tedy v provozu 100 let. Co tedy byla valcha? Málokdo si při vyslovení tohoto pojmu dovede představit, o co jde a co byly „valchy“. Valchy sloužily k zpracování vlněného tkaniva na pravou valašskou houni, jež byla sice hrubou, ale zato velmi pevnou látkou. Valchař musel vložit vlněné tkanivo do otvoru v kládě a nechat je 24 hodin tloukat dřeveným kladivem. Přitom byl uzlík neustále poléván střídavě teplou a studenou vodou. Teplá voda sloužila k změkčování a odmašťo‑ vání, studená měla naopak tkanivo srážet, a tak docházelo k postupnému zplstění. Valchy byly stavěny u vody. Kladivo bušící do klády bylo poháněno vodním kolem. „Valchovat“ je zpracovávat vlněné látky: tlakem, nárazy, teplem. Valchováním se zvýší hustota a pevnost tkaniny nebo pleteniny a vrstvou plsti se zakryje základní vazba výrobku. U nové školy v Dolansku stával domek, kde se říkalo u Valchaříků. Kdo ví, zda tam nebyla někdy dávno valcha. Rusavská valcha Pod Zubrovou, při silnici valcha lidem sloužila. Ovčí vlnu v pevnou huni, rusavjanům měnila. Zřícenina hradu Křídlo do údolí vrhá stín. Přes Grapy tu možno jeti, lesní cestou na Hostýn. Arnošt Pospíšil

Bývalá pila na

Valše

Bývalá pila na Valše (fotografie pořízena 21. 7. 1969) Zmínky o parní pile jsou kusé. Uvádí se, že roku 1875 byla valcha zrušena a na jejím místě byla postavena parní pila, která 13. 5. 1884 vyhořela. Na stejném místě byla pak postavena výkonnější. Kdo ji stavěl a kolik let se stavěla, kdo byl prvním majitelem? Pila byla v provozu do roku 1948 do znárodnění. Poslední majitelé byli Václav Uruba z Rusavy, pan Šmíd a Fajkus. Josef Hudec Včelínský

14


Z historie Svatého Hostýna 4. část: Dějiny hostýnského chrámu (poslední díl / celkem čtyři části) Kazatelna z r. 1845 u oltáře sv. Josefa je dílem sochaře Benedikta Edeleho z Brna, který provedl práce řezbářské, a malíře Josefa Hamanna, rovněž z Brna, který provedl pozla‑ cení a malbu. V duchu liturgické reformy II. Vatikánského koncilu (1962–1965) byla pořízena nová oltářní menza (stůl, oltářní deska), která byla v r. 1985 umístěna před hlavním oltářem pod vítězným obloukem. Nástěnné malby a dekorativní výzdoba chrámu byly vyhotoveny v letech 1887–1890 malířem a restaurátorem Janem Zapletalem mladším z Prahy, rodákem z Kroměříže. Prostorný a výstavný chrám je jedním z mála příkladů centrální stavby (centrální pů‑ dorysné dispozice) elipsovitého tvaru. Stavba je orientována, tzn. že presbytář s hlavním oltářem směřuje k východu. V r. 1982 u příležitosti 70. výročí korunovace sochy Panny Marie s Dítětem za hlavním oltářem chrámu získal hostýnský poutní chrám titul Menší bazilika. Toto zvláštní vyznamenání udělil papež Jan Pavel II. dne 9. srpna 1982 papežským breve (krátký papežský list) na žádost administrátora olomoucké arcidiecéze biskupa Josefa Vrány, apoštolského administrátora v letech 1973 až 1987. Pokud se týká rozměrů hostýnského chrámu, zde se dostupné materiály neshodují a lze si tedy vybrat. František B. Vídenský ve své knize Svatý Hostýn ve svém původu a svých osudech, vydané v r. 1913, uvádí: „Kostel je dlouhý 41 m, 28 m široký, výška hlavních zdí je 21 m a síla zdi je 5 m.“ Josef Krumpholz ve své kronice Soudní okres bystřický, vydané v r. 1940, uvádí: „[…] délka 46 m, šířka 31 m, výška zdí 24 m […]“ – shoda je pouze v síle zdí. Skříňka s informacemi v interiéru chrámu u jižního bočního vchodu i venkovní tabule na jižní straně chrámové stavby se v tomto směru shodují: délka 48 m, šířka 32 m, výška stavby v kopuli je 28 m. Konečně jedna z nejmladších publikací o Hostýně Svatý Hostýn – Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, vydaná v r. 1992 (autoři Miloslav Pojsl a Vladimír Hyklík), uvádí tyto číselné údaje: „podélná osa 40,5 m, příčná osa 30,3 m (šířka) a výška činí 23,75 m“ (patrně myšlena výška zdí). Po obnově před 163 lety se v chrámové stavbě na Sv. Hostýně prolínají dva umělecké slohy – baroko a klasicismus. Poutní chrám na hostýnském temeni byl svědkem, ale především srdcem a duší celé řady významných událostí, z nichž některé zde byly připomenuty. Co ještě dodat k jubileu hostýnské baziliky? Nebude jistě na škodu vypůjčit si závěrem část věty, která uzavírá článek 150. výročí obnovení hostýnského chrámu, jenž byl uveřejněn v r. 1995: „Chrám Nanebevzetí Panny Marie na Sv. Hostýně dostal již začátkem léta památného roku 1845 podobu, která se nám zachovala až do dnešních dnů.“ A tato podoba by měla být zachována navždy i pro všechny budoucí generace. Vlastimil Doležel, Bystřice p. Hostýnem


15

Školní výlet

naše škola ...

Červen ve škole probíhá v očekávání prázdnin. Žáčci už odmítají jakýkoli pokus o nalévání vědomostí do hlavy, vidí jenom vodu, slunce a dvouměsíční volno. Proto se snažíme dětem závěr školního roku zpestřit. Nejdůležitější je ovšem výlet. Tentokrát jsme neměli batůžky naplněné jenom řízky, bonbóny a pitím. Nečekaně se v sotůrcích objevily jehly, nitě, fixy a malovátka. A to u všech, chlapce z páté třídy nevyjímaje. A proč? Jeli jsme totiž na výlet do Liščího mlýna nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm. Byl to indiánský výlet na téma „Indiáni ještě nevymřeli“. Přivítaly nás dvě Velké Lišky, pravé indiánky, které žily v místním týpí. A už to začalo. Sotva jsme stihli posvačit, už jsme se museli rozdělit do dvou družstev a vymýšlet svá vlastní indiánská jména. Vinnetouy, Rybanami, Bílými holubicemi a Rychlými buvoly se to jenom hemžilo. Museli jsme se však odvážně zeptat, jestli to mla‑ dý bojovník myslí vážně s názvem Divoký vůl. Přes všechny počáteční rozpaky si každý zvolil své jméno, které si napsal na čelenku. Čelenku si vlastnoručně mladí Apačové sešili (někteří za pomoci paní učitelky nebo Velké Lišky) a dostali povel k namalování obličeje do správného bojového výrazu. To jsme ještě s Velkou Liškou netušily, že se nám jeden třeťáček pomaluje lihovým fixem. Jinak vše proběhlo v pořádku. Děti si mohly prohléd‑ nout TÝPÍ ‑ klasické obydlí indiánů, INITY ‑ potní chýši určenou k duchovní a fyzické očistě, DANCE LODGE – indiánské místo pro slavnosti, POSVÁTNÉ POHŘEBIŠTĚ, SUŠÁKY na sušení bizoního masa, RÁMY na napínání kůží, totem a různé zbraně. Při prohlídce byly děti v naprostém tichu, jenom jeden zvědavec vlezl do potní chýše, o čemž Velká Liška prohlásila, že tam nikdo 10 let nebyl. Čerství indiáni se rychle naučili bojové pokřiky, které zaplašily předchozí ticho. Po prohlídce se malí indiáni pěkně vyřádili při bojové hře se znakovým písmem. Indiánským během překonávali, mnozí ve svých celoživotních rychlostních rekordech, určenou trať a skládali v družstvech tajnou zprávu. Vítězové byli tentokrát opravdu všichni. Ve chvílích volna indiánské žactvo řádilo na provazové dráze, škoda jenom, že nám příliš ne‑ přálo počasí a děti se nemohly kou‑ pat. Třešničkou na dortu byla určitě jízda na koni. Nutno dodat, že Velká Liška dokázala svým indiánským pohledem zklidnit kdejaký pokus proti indiánskému řádu. Výlet to byl opravdu vydařený. Prváčci s námi tentokrát nejeli. Vydali se za zvířátky do ZOO Lešná. Jejich výlet byl také perfektní, protože v Lešné najdeme pokaždé něco nového. Mgr. Eva Kubišová, učitelka ZŠ

16


Rusava obRazem

Příprava podlesníků (recept na str. 10)

Projekt „Za poznáváním do Slobodovy zahrady“ v plném proudu


V průběhu prázdnin probíhala oprava mostu u hospody U Hradilů (opravu prováděla firma Inženýrské konstrukce a stavby Olomouc)

Významné životní jubileum 100 let oslavila 7. 8. 2009 paní Marie Mozolová


Koncert duchovní hudby v evangelickém kostele (28. 6. – na varhany hraje Ester Moravetzová a zpívá Ladislav Moravetz)

Tymián obecný

Svatojánský oheň na Klapinově

Zájezd Skalica Slovensko


Zájezd Skalica – Kalvárie

Rozloučení s mateřskou školou Uplynul další školní rok, a opět se scházíme v obřadní síni Obecního úřadu Rusava. Důvodem je rozloučení s našimi předškolá‑ ky. Jsou sice jen dva, ale všichni zúčastnění dospělí chápou význam tohoto zlomové‑ ho kroku v životě dětí. Jako vždy se ujímá slova starosta obce Bohumil Škarpich. Rodiče dětí neskrývají dojetí a vědí, že jim končí bezstarostné období. Děti na rozloučenou dostávají od paní učitelky pamětní list, knížku a kytičku. Celou akci vyfotografoval pan Zdeněk Hradil, kterému patří poděkování za jeho ocho‑ tu a spolupráci. Kdo z vás šel okolo nástěnky Obecního úřadu, viděl naše „Absolventy mateřské školy,“ jak odlétali a odjeli na prázdniny. Přejeme jim ve škole hodně úspěchů a samé pěkné známky. Rozloučení s předškoláky nebylo jediné loučení, které se dotklo mateřské školy. Po 18 letech působení v této škole odchází i jedna z pedagogických pracovnic, paní Dana Válková. „Děkuji všem, kteří za dobu mého působení přispěli k zdárnému chodu mateřské školy.“ Dana Válková, učitelka MŠ

Základní škola získala finanční prostředky na nové dresy V neděli 28. června 2009 převzala paní ředitelka Mgr. Jana Podolová v Uherském Hradišti z rukou zástupců Nadace Děti – kultura a sport šek na 15 000 Kč. Jsou to peníze z pro‑ jektu nazvaného „Milionový grant,“ který nadace vyhlásila v květnu tohoto roku. Naše škola se přihlásila s žádostí o grant s projektem nazvaným „Můj dres ‑ moje škola ‑ naše vítězství“. Cílem projektu je vybavit naši školu jednotnými dresy pro žáky, kteří reprezentují školu ve sportovních soutěžích. Za získaný finanční obnos bude zakoupeno 14 sportov‑ ních dresů, v sadě je tričko, trenýrky a podkolenky. Novým pěkným dresem budou žáci jistě motivováni k lepším výkonům. Přejeme jim hodně zdaru v soutěžích, které na ně v novém školním roce čekají. Mgr. Alena Maťová, učitelka ZŠ

Škola začíná Prázdniny rychle uběhly a žáci znovu usedají do školních lavic, aby se naučili spoustě nových a zajímavých věcí. Letošní prázdninové počasí nás nejdříve vystrašilo přívalovými dešti, ale pak nás zahřálo letní sluníčko.


17

V úterý 1. září jsme slavnostně zahájili nový školní rok, jako každý rok nás přivítal starosta obce, pan Bohumil Škarpich, který popřál žákům i pedagogickým pracovníkům hodně úspěchů v nadcházejícím období. V letošním školním roce 2009/10 budeme pokračovat ve výuce podle Školního vzdělávacího programu Svobodná škola v 1., 2. a 3. třídě. Na škole pracují čtyři kvalifi‑ kované učitelky a vychovatelka. Počet žáků ve škole je 49. Stav žáků se snížil o jednoho žáka proti minulému školnímu roku. Z toho důvodu jsou spojeny dvě třídy, a to 1. a 2., neboť mají nejméně žáků. V minulém školním roce se vzdělávalo ve škole 50 žáků a byla spojena 4. a 5. třída. Předpokládám, že i v příštím školním roce dojde ještě k mírnému poklesu žáků ve škole. Již dosti pesimistických předpovědí. Podívejte se, jaké nejzajímavější akce a pro‑ jekty chystáme na tento školní rok: Bezpečnost ve škole a v okolí, Noc ve škole, Výcvik policejních psů, projekty: Jím zdravě, Umím poskytnout první pomoc a chráním si své zdraví, Jsem Středoevropan. Čeká nás spousta zajímavé práce, nezbývá než popřát hodně sil a úspěchů žákům i pedagogickým pracovníkům.

Mateřská škola V letošním školním roce bude mít mateřská škola 16 žáků. Děti budou pracovat podle školního vzdělávacího programu pro mateřské školy. O naši drobotinu se bude starat paní učitelka Mgr. Lenka Matelová, která nastoupila na místo po paní učitelce Daně Válkové, a paní učitelka Lucie Rýdlová. Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy

Můj nejhezčí prázdninový zážitek Žáci 4. třídy vzpomínají na prázdniny. Byl jsem na naší rybářské základně. Je tam stolní kulečník a já jsem se ho naučil hrát. Taky jsem se naučil chytat nástražné rybičky nebo vytahovat velké nástražné ryby trojháčky. Marek Holšán Byli jsme na fotbalovém soustředění na Tesáku. Spali jsme po skupinkách. Lezli jsme na strom, stříleli jsme ze vzduchovky a byl jsem nejlepší. Ale můj kamarád Peťa byl zase nejlepší v lezení na strom. David Hradil V ZOO v Praze jsem byla s taťkou a mamkou a se sestrou. Bylo to moc hezké až na jedno zvíře. Byl tam velký pavouk křižák a byl za sklem a měl tam hodně pavučin, které si udělal sám. Jinak to byl nejlepší den prázdnin. Veronika Podolová Já jsem byla v Německu v zábavném parku, kde se mi hrozně líbilo. Nejhorší atrakce byla horská dráha, kde jezdil takový drak. A nebo lodičky, to mě taky bavilo. V lodi byly ku‑ lomety. Když se s tím zatočilo, tak začala stříkat voda a stříkalo se po sobě. Ještě jsme chtěli na dopravní hřiště, jenže to už zrovna zavírali. Těch zážitků je víc, jenom se to tu nevleze. Terezka Zmeškalová

18


PříroDa kolem nás, ekologie ... Zajímavosti o obyvatelích lesa – tetřev hlušec Dávno je tomu, co v hostýnských lesích tetřev byl. Z vyprávění strejdy Tomša Vašíkového byl nejčastěji viděn nebo slyšen v Hutích poblíž tehdejší obory. Pták je to velmi ostra‑ žitý a plachý a při sebemenším cizím zvuku odletí. Protože váži kolem 5 kg, je jeho let velmi hlučný. Dříve se lovil pouze v době toku, využitím asi 3 vteřin, kdy v jeho verších je poslední takzvané vylousknutí podobné zvuku vytahovaného špuntu z lahve a poté tetřev neslyší. Pro lovce to bylo na‑ máhavé, ale pokud se takové krátké opakované přiskakování zdařilo, byl lovec velmi pyšný. Dnes se v ČR neloví od roku 1984, ale výskyt na Šumavě, v Krkonoších i ojediněle v dalších lokalitách se smíšenými lesy s je‑ řáby, borovicemi a dalšími stromy a keři, které mu poskytují potravu, se odhaduje na 150 ks. Jakási umělá záchrana formou umělého chovu a vysazování do volné přírody je neúspěšná a nelogická, namís‑ to aby se vysadily stromy a keře Obrázek pro vá k jeho životu potřebné a poskytl s namaloval M ichal Charvát se mu potřebný klid. Slepice si staví podle předlohy ledabylé hnízdo v podobě malého dolíku, vystlaného travou, do něhož snáší 6 až 10 vajec, na kterých sedí 28 dnů. Vylíhlá kuřátka se ihned pohybují kolem matky a samy si již zobou potravu. Jsou to semínka, broučci a pod. Rozmnožením kun a divočáků jsou na zemi hnízdící tetřeví slepice jejich snadnou kořistí. Ve statistice z panství Schwarzenberků na Českém Krumlově se uvádí v letech 1881 až 1890 odlov 905 ks tetřevích kohoutů. V Čechách byl nejvyšší odlov v roce 1935, a to 535 ks, v roce 1966 jen 50 ks a po roce 1984 žádný. Na vině jeho úbytku byl neúměrný lov a nevhodné skladby lesních kultur, převaha jim škodící zvěře a málo klidu. Dnes je pro mnohé myslivce i třeba fotografy přírody zážitek se k tetřevovi při toku dostat, pokochat se jeho mohutností a krásou, případně pořídit pěknou fotku a v tichosti zase odejít. Podle mého názoru by se neměly tolerovat a vydávat takové nesmyslné zákony a předpisy, kdy jsou vedle kriticky ohrožených tetřevů, tetřívků, jeřábků a dalších také ne‑ logicky chráněni i krkavci, kteří jsou nejhoršími predátory v přírodě, a to v celé Evropě. Milan Charvát


19

Skromné blahopřání Za dobu své myslivecké činnosti jsem nemálo času věnoval malým obdivovatelům přírody a využíval jsem k tomu besed ve školách i na táborech. Byl značný rozdíl mezi dětmi z města, které ve většině nedovedly pojmenovat ani ty nejznáměj‑ ší ptáky, protože neměly příležitost je potkat. Proto jsem do Zpravodaje Rusavy psal hodně o přírodě (ze 62 čl. to bylo 41) a do seriálu zajímavosti o obyvatelích lesa mi můj vnuk Michal namaloval ke 13 článkům obrázky. První obrázek čápa černého v čísle 38 maloval, když mu bylo 10 let. K dnešnímu článku o tetřevu pro vás namaloval pastelem obrázek tetřeva v roce 2006, to mu bylo 12 let. Věřím, že je na Rusavě spoustu dětí s podobným talentem pro malování a je jim třeba dát příležitost, jakou měl on sám. V poslední době se zúčastnil několika soutěží se svými obrazy. Vždy to byly pro děti škol vyhlášené soutěže, například o logo městské knihovny v Hulíně, tam odevzdal 6 pěkných návrhů, ale neuspěl. První místo získala jedna absolventka vysoké školy s návrhem, který se na příklad ani mně nelíbí. Velkou radost měl ze 2. místa v soutěži o nejlepší návrh loga Mikroregionu Jižní Haná, zadané do škol v Hulíně, Tlumačově, Záhlinicích, Chropyni, a hlavně z 1. místa v soutěži o logo ZŠ v Hulíně. Posledním letošním úspěchem je získání 1. místa v soutěži Hulínský Oskárek, kde v kate‑ gorii malíř získal 1. místo za temperou malovaný obraz podle předlohy obrazu Salvadora Dalího – „Neodbytné paměti“. Soutěž byla vypsána pro 6.–9. ročník ZŠ v Hulíně na téma „Slavné obrazy z Galerie mistrů“. Jeho přáním je, aby všechny děti dostávaly příležitosti vyjádřit své schopnosti jednak doma a jednak v Základní výtvarné výchově, kterou na‑ vštěvoval také on, a hlavně, aby chodily do přírody, která je tou nejlepší učitelkou. Já bych mu chtěl prostřednictvím Zpravodaje Rusavy poděkovat za doprovodné ilustrace k mým článkům a k jeho 15. narozeninám mu popřát hodně úspěchů ve studiu i v malování. Milan Charvát

Byliny odvedle

V minulém pokračování jsem se trochu odchýlil od popisné for‑ my pro vybranou bylinu k lidovému názvosloví bylin. V dnešním pojednání bych se tedy opět vrátil k reálné bylině, ať nezhoršuji obsahový průměr. Reálný život a události v něm mne inspirovaly k výběru byliny s mnohostranným účinkem, ať už obsahovým nebo působným. Navázal jsem tak i na verš v jedné z mých písní, který praví: „…Chtěl bych být vzácnou bylinou, co léčí nemoci, lidskou zášť, ochránit každou duši nevinnou, já chtěl bych být Tvůj zimní plášť…“ Při psaní tohoto textu jsem na žádnou konkrétní bylinu nemyslel, pouze na léčebné účinky něčeho, co možná ani neexistuje. Když jsem ale v této souvislosti procházel bohatou

20


literaturu, padl mi do oka tymián obecný (Thymus vulgaris) splňující, alespoň podle zmínek v učených knihách, kriterium naznačené v citovaném verši. Tymián se opravdu může pochlubit mnohostranností, poněvadž má uplatnění jako léčivka, jako samostatné koření nebo součást kořenících směsí v kuchyni a zatím předběžně naznačené dobré účinky proti zlu. Ale po pořádku. Tymián obecný (Thymus vulgaris – pseudovzdělanec by to přeložil možná jako „vulgární brzlík“) je rostlina z čeledi hluchavkovitých. Jedná se o poddruh mateřídoušky obecné, pocházející ze středomoří. Na rozdíl od mateřídoušky rostoucí divoce v našich polohách má dřevnatějící lodyhy. Tolik citát z jednoho z bohatých odkazů a pramenů pojednávajících o tymiánu. Příbuznost s mateřídouškou je i pro pozorného laika nápadná a patrná. Pokud ovšem trochu pozorujete přírodu v našem okolí, tak mi dáte za pravdu, že podobně jako je dnes vzácné potkat vrabce (přestože holubů je na střechách stále dost, vrabčí hrsti jsou prázdné), je také vzácností spatřit voňavý trs mateřídoušky, a to nemluvím o mezích a loukách pokrytých mateřídouškou a o vůni oznamující již na dálku výskyt takového požehnaného místa. Pro představu jak obsáhlý může být vědecký popis, uvádím příklad právě pro tymián. Říše: rostliny (Plantae), Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta), Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta, Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida), Řád: hluchavkotvaré (Lamiales), Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae), Rod: Mateřídouška (Thymus). O tymiánu se dočteme, že je aromatickou bylinkou, dříve nazývanou „vlašská mateřídouška“, která byla již odedávna užívána jako koření a lék. Tymián se pěstuje hlavně ve středomořských oblastech ve Španělsku, Albánii, Itálii, Francii a Řecku. Tymián je polokeř 20 – 30 cm vysoký. Lodyhy jsou vystoupavé, v dolní části dřevnatě‑ jící. Listy jsou čárkovité až elipčité, celokrajné, na okraji podvinuté. Po rozemnutí nápadně voní. Tymián kvete fialově až bíle, květy jsou uspořádány do několika lichopřeslenů, které tvoří vrcholový lichoklas. Při studiu různých pramenů si musíme dát pozor i na protimluvy, matoucí zvídavého čtenáře. Já jsem zrovna narazil na dva, které nejsou zrovna zanedbatelné. V tomtéž prame‑ ni se v rámci popisu sběru tymiánu píše: „Nať se sbírá před květem v měsíci květnu a červ‑ nu. Suší se rychle ve stínu a nebo při umělé teplotě do 35 stupňů Celsia“, ve stati o užívané části se však dočteme, že tou je kvetoucí nať. Takže nať před květem asi sbíráme proto, abychom ji po usušení vyhodili, kdežto užívat budeme nať kvetoucí. Celé je to samozřejmě o obsahu účinných a aromatických látek, který se liší v době krátce před květem a v době kvetení. Látky obsažené v tymiánu jsou především silice a jsou to zpravidla velice bohaté směsi nejrůznějších těkavých a obvykle vonných látek, z nichž nejčastější jsou terpeny (thymol, cymol, karvakrol), třísloviny (fenolické látky, rozpustné ve vodě a srážející bílkovi‑ ny, alkaloidy a těžké kovy; mají svíravé účinky, antibakteriální, protizánětlivé, analgetické), bioflavonoidy, hořčiny (látky, které dráždí chuťové buňky a povzbuzují činnost trávicího traktu a žláz s vnitřním vyměšováním) a dále vysoce účinné spasmolytické látky uvolňující křečovité stažení hladkého svalstva a baktericidně. Obsažené látky ovlivňují působení tymiánu jako prostředku pro mírnění kašle a křečí při dávivém kašli, uvolňování hlenu, tedy především u chronického zánětu průdušek a bronchiálním astmatu. Tymián se


21

doporučuje také při poruchách trávení, zvláště při nadýmání. Zevně se tymián používá jako kloktadlo k desinfekci dutiny ústní. Zmiňovány jsou také jeho účinky desinfekční a dezodorační (koupel nohou po dlouhých pochodech). V pramenu se zmíněnými protimluvy je také uvedeno, že kontraindikace nejsou známy, což pravda není, neboť tymián, podobně jako majoránka a rozmarýn, se nedo‑ poručuje konzumovat dětem a těhotným ženám. Neměl by se také používat při akutním střevním zánětu a při srdeční slabosti. V oblasti kuchyňské aplikace nachází tymián uplatnění pro svou aromatičnost při přípravě masa, například známý francouzský recept „králík v balíčku“ (Lapin‑paquets) nebo kachna na tymiánu, v salátech, omáčkách a pomazánkách. Na závěr se zmíním ještě o třetí oblasti možného využití tymiánu, a tou je ochrana před zlem, jak jsem naznačil již v úvodu. Tyto účinky v souvislosti s tymiánem byly zmiňo‑ vány v několika pramenech, ale nebyl uveden podrobný návod, z čehož jsem usoudil, že při setkání se zlem postačí mít u sebe čerstvou nebo sušenou snítku tymiánu a opřít o ni svou duchovní sílu. Aby se obranný a ochranný účinek ještě zvýšil, přikládám zaříkadlo speciálně vytvořené pro tymián: Staniž se nezištnou bylinou dobra, Se silou účinku hodnou obra, Co čelí zákeřné podlé zlobě, Palčivě vítanou v každé době. Zlo neváhá podvádět, krást a bořit, Ztrpčovat všechno všem, kdo umí tvořit. Zlo vzývá přetvářku, velebí žvást, Halí se do nářku, co zkouší zmást. S nevinnou maskou otráví šíp, Předstírá spasení, prý je s ním líp. Tymián zavoní drobným květem, Zlu hrana zazvoní rozhodným střetem. Tak zase možná příště….

Petr Neumann, bylinářský učedník

Zelená úsporám Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu instalací pro vytápění s využitím ob‑ novitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu bude podporováno kvalitní zateplování rodinných domů a nepanelových bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní kotle na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také nová výstavba v pasivním energetickém standardu. Česká republika získala na tento program finanční prostředky prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Celková očekávaná

22


alokace programu je až 25 miliard korun. Podpora v rámci programu Zelená úsporám je nastavena tak, aby prostředky mohly být čerpány v průběhu celého období od vyhlášení programu do 31. prosince 2012. Žádosti o podporu budou přijímány do 30. června 2012 nebo do vyčerpání finančních prostředků programu. O dotaci lze žádat jak před realizací opatření, tak po ní, nebude však možné žádat o podporu opatření dokončených před vyhlášením programu. Podporu je možné poskytnout na zařízení instalovaná v obytných domech, nikoli např. v objektech určených k individuální rekreaci nebo průmyslových objektech, a to ani v případě, že zde má žadatel trvalé bydliště.

Základní členění programu Program je členěn do tří základních oblastí podpory: A. Úspora energie na vytápění A.1. Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického stan‑ dardu A.2. Kvalitní zateplení vybraných částí obytných domů (dílčí zateplení) B. Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody C.1. Výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápění za níz‑ koemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla C.2. Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do no‑ vostaveb C.3. Instalace solárně‑termických kolektorů D. Dotační bonus za vybrané kombinace opatření – některé kombinace opatření jsou zvýhodněny dotačním bonusem (pouze při současném podání žádosti a maximálně jednou pro daný objekt i při využití více z uvedených kombinací). Kdo může žádat o dotaci? Oprávněnými žadateli o podporu jsou vlastníci a sta‑ vebníci rodinných a bytových domů, které podléhají daňové povinnosti podle zákona č. 338/1992 Sb., tedy: fyzické osoby (podporované opatření je určeno pouze pro domác‑ nosti), společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí), podnikatelské subjekty, případně další právnické osoby. Ve všech ob‑ lastech a podoblastech podpory jsou oprávněnými žadateli vlastníci rodinných domů a bytových domů nepanelové technologie, pouze v oblasti podpory C. mohou být žadateli i vlastníci bytových domů postavených v jedné z typizovaných konstrukčních soustav panelové technologie. Zaměření programu vyžaduje využití takových materiálů, výrobků a zařízení a zá‑ roveň poskytovaných služeb, které zajistí dosažení cílů programu a environmentálních přínosů pro společnost a zároveň budou zárukou kvality pro realizátory projektů. Proto je možné z programu podpořit pouze výrobky, zařízení a technologie uvedené v Seznamu výrobků a technologií a služby firem uvedených v Seznamu odborných dodavatelů. Oba seznamy jsou otevřené pro všechny dodavatele a výrobky, které splní předem stanovené podmínky programu. Zápis do seznamů není zpoplatněn.


23

Jak podat žádost? Žádosti podávejte písemně na určeném formuláři, který získáte na krajských pracovištích SFŽP a na pobočkách pověřených bank. Příjem žádostí a ad‑ ministraci budou zajišťovat dvě skupiny subjektů: Krajská pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR – podpora u bytových domů, pobočky pověřených bankovních institucí – banky, které žádost administrují, současně nabízejí poskytnutí úvěru na pokrytí zbývající části investice. Podrobné informace o programu naleznete www stránkách Zelená úsporám v Příručce pro žadatele, (Příloha Příručky pro žadatele). Převzato z internetového portálu zelená úsporám

sPort

Muži A

Jako každý rok v I.B třídě se závěr jarní části nesl ve znamení boje o záchranu (především díky faktu, že se nikdy předem neví, kolik týmů bude sestupovat). Poslední zápasy se nám docela povedly, hlavně výhra 3:1 v Malenovicích a remíza 1:1 v Těšnovicích. Škoda, že jsme si renomé pokazili závěrečným zápasem v Lubné, kde jsme po hrozném výkonu utrpěli debakl 2:7. Třetí rok v I.B jsme nakonec dokončili na velmi slušném devátém místě za sedm výher, šest remíz a třináct porážek při skóre 32:60 (pravda, výborné umístění trochu zkresluje, při velké vyrovnanosti jsme měli pouze o bod více než první nesestupující Slavkov p. Host.). Králem našich střelců se po pětileté pauze stal David Zelený za 10 gólů, 6 přidal Bílek. Nejvícekrát se na bodovém zisku podíleli Jan Pavelka a Miroslav Vaculík, kteří chyběli pouze jednou, dvakrát absentoval Zelený, třikrát trojlístek Petr Pavelka, David Krajcar a Sumec. V letní pauze jsme skončili poslední na turnajích v Tučapech a v Loukově (na druhém jmenovaném měl většinové zastoupení B tým). V přátelských utkáních jsme porazili dorost Bystřice p. Host. a podlehli Baníku Ostrava „17“. Škoda, že jsme si nezapsali soupeřovu soupisku, možná bychom za 10 let zjistili, že jsme si zahráli proti hráči Arsenalu Londýn či Bayernu Mnichov. Výsledky jsme tedy dobré neměli. Co se výkonu týkalo – střídavě oblač‑ no. Kádr opustily 4 výrazné opory. Do Bystřice p. Host. se vrátili gólman Krajcar a Sumec, do Slavkova za „skorotchánem“ odešel Románek a do Martinic Regentík. Z hostování se vrátil Michal Vaculík, z Rackové přestoupil Jan Liška (určitě se pokusí skórovat častěji než „skorotchán“ Daďa). Z Branek jsme do branky získali Marcela Paláta (jeho bratr Marián, mj. hráč Mladé Boleslavi, Bohemians, Žižkova zatím s podpisem váhá... to neberte vážně, je to novinářská kachna). Z béčka „povýšili“ (a věkový průměr navýšili) Gomola a Dan Krajcar. I přes oslabení kádru jsme první čtyři kola nezahráli špatně. Vydřeli jsme domácí výhry s Loukami a Admirou Hulín, na půdě lídra ve Štítné nad Vláří jsme podlehli jen díky nedůrazu v koncovce. Mrzí prohra v prvním kole „domácí derby se Slavkovem“, kdy jsme v nastaveném čase neproměnili penaltu. Přesto doufáme, že se v dobrém začínají projevovat náročné tréninky pana Páníka a hlavně zlepšená účast na nich (v průměru trénuje 10 – 12 hráčů).

24


B tým Konec jarní části 2008/2009 měla naše rezerva díky těžkému losu a ubývajícímu počtu hráčů tragický. Náš brankář lovil míče ze sítě stejně často jako gólman San Marina, přesto díky nahraným podzimním bodům a vyrovnanosti spodní části tabulky jsme skončili na velmi slušném osmém místě. Patnácti góly se o to přičinil Lukáš Kocman, 5 přidal Sedlář a Gomola. Nejvíce zápasů odehráli Kocman a Koudelníček (chyběli 4x). V létě výbor SK logicky rezervu zrušil, pak ale Lipoid a Tellinger přivedli na Rusavu 7 posil (bratři Dastychovi, J. Sedlář z Bystřice p. H., Michal Mikšík, Petr „Cira“ Kužel a Sehnal ze Slavkova a Vaněk z Chvalčova). V úvodních pěti kolech dostala naše „Benfica“ tři nakládačky (od silných Rajnochovic a Loukova, debakl od Komárna nás šokoval snad stejně jako návrat Ivety Bartošové), připsali jsme si ale i dvě výhry nad rezervou Martinic a především v derby s Hlinskem p. H.

Dorost Minulou sezónu zakončili naši mládežníci ve skupině o 9. – 12. místo a závěr se jim povedl bravurně (doma Roštín 2:0, venku Šelešovice 3:0). Přestože z těchto výsledků vyplynulo až konečné 11. místo, na první rok v této věkové kategorii nebyly výkony kluků vůbec špatné. Přes léto mančaft prakticky netrénoval (z čehož vyplynulo v druhém kole odstoupení trenéra Pavelky st., kterého nahradila dvojice Petr Uruba a Stanislav Vaculík st.). Vstup do nové sezóny nám vyšel překvapivě náramně. Dvě jasné výhry (Záhlinice 7:1, Mrlínek 6:2) a remíza se silnými Skašticemi. Stejně jako u mužů je důležité, jestli nastoupí Bílek, u dorostenců je podstatné, jestli v sestavě nechybí bratři Havránkovi. Daniel Krajcar

Cyklistika – Bike Team Rusava 2009 Silesia Bike Marathon – 16. 5. Silesia je určitě jeden ze závodů, který se pevně usadil v mém kalendáři. Pořadatelsky vždy zvládnutý bez problémů a hlavně parádní trať, která obsahuje vše, co má taková trať závodu na horských kolech obsahovat, tj. táhlé výjezdy, hravé sjezdy, lesní pěšinky a nějakou tu atraktivní pasáž, což je v tomto případě přejezd řeky Moravice po dřevěné lávce bez zábradlí! Takže jediné, co by nemuselo být vždy pravidlem, je příznivé počasí! To ale letos vyšlo na výbornou! Po dvou 11. místech a jednom 4. místě v kategorii jsem chtěl konečně prorazit do prv‑ ní desítky a třeba i na bronzový stupínek v kategorii. I když jsem startoval z posledních řad, celkem rychle jsem se propracoval 290členným polem k špici pelotonu. Do terénu jsem vjížděl kolem 30. příčky a snažil se držet s těmi nejlepšími. Asi na 20. km jsem před‑ jel pozdějšího vítěze Karla Hartla, který opravoval defekt. Ten mne asi po 30 minutách dojel a já to zkusil chvilku s ním. Bylo to bohužel opravdu jen tu chvilku! Tlukot mého srdce se během té „chvilky“ stal tak hlasitým, že jsem měl pocit, že se i Karel otáčí, aby zjistil, co se děje. Na mžitky před očima jsem proto raději už nečekal a vrátil se ke svému pohodovému tempu! Na to jeho jsem opravdu nestačil!


25

Nicméně ani to mé nepatřilo k nejpomalejším a já se stále propracovával kupředu. Od poloviny tratě mě už nikdo nepředjel. Vlastně předjel, asi 15 km před cílem, ale to nepočítám. Předjel mě v mírném stoupání, já jel 25 km/h, on asi 35 a to ještě stihl prohodit, že mu to dnes moc nejede! Toho opravdu počítat nebudu! I když mě žádná krize nepostihla, byl jsem rád, když jsem vjížděl do cílové rovinky! Těch 90 km nebylo nejlehčích. Cílovou pásku jsem proťal v čase 4:05:04,6 na 10. místě, v kategorii 5., necelých 13 minut za vítězem. Stupně vítězů opět nevyšly a ani s výsledným časem nejsem úplně spokojen, ale aspoň se mi tentokrát podařilo umístit v první desítce! Tak snad to už konečně vyjde příště a ta bedna bude! Teda pokud mé kolo nebude viset zaprášené a protkané pavučinami ve stodole na hřebíku a já si nebudu užívat cyklistického důchodu! P.S.: Martin Vaclach skončil na 78. místě.

Král Šumavy – 30. 5. Již dvakrát jsem navštívil šumavské hvozdy, a i když mě něco neurčitého odrazovalo, abych to potřetí již nezkoušel, já se rozhodl vyrazit na druhý konec republiky opět! Ten neurčitý pocit se přeměnil v určitý, když jsme já a dva kamarádi přijeli v pátek večer za deště do centra závodu – Klatov, kde nám místní sdělili, že zde už prší třetí den! Byli jsme rozhodnuti, že pokud bude na startu závodu pršet, tak nepojedeme. Ovšem v sobotu ráno pršet přestalo a tím to martýrium začalo! Na start na náměstí v Klatovech se nás na trať dlouhou 104 km shromáždilo kolem 700. Musím říct, že tolik naivních lidí, kteří si myslí, že když 3 dny neustále prší a přesto bude v lese téměř sucho, se jen tak nevidí! Z tohoto velkého omylu nás asi po 5 km na asfaltu vyvedl hned první nájezd to terénu! Všichni do té doby celkem čistí se rázem začali měnit v hnědo–černé skvrny jedoucí na stejných hnědo–černých kolech! Tolik druhů bláta najednou se opravdu nevidí! Od tuhého jílovitého, přes mazlavé až po nevábně vypadající a tak i vonící kaši! To bylo zrovna v místě, kde jsme projížděli kolem velkokapacitního kravína! No, lepší parfém jsem snad ještě nepoužil! Naštěstí stavitel trati pamatoval na vše! Do závodu zahrnul i 3 brody – pro opláchnutí! Jindy líně tekoucí potůčky s vodou pod kolena se ovšem během dešťů změnily v říčky s 5°C vodou, kde nám, normálně rostlým, sahala voda těsně pod pás! A to jsme se brodili! Někteří odvážlivci, jestli se tak dají nazvat, se pokoušeli tyto brody projet! Ti pak končili celí pod vodou a mnozí chytali kola ještě 20 m po proudu! Ovšem mělo to i své výhody! Mimo zmíněné opláchnutí to bylo umyté kolo a taky skutečnost, že jsme z té studené vody asi ještě po 100 m necítili naše bolavé nohy! Co bylo pak, až se nám nohy začaly ozývat, bych raději nechtěl komentovat! K úplnému dokonání zkázy tak už jen chybělo, aby padaly trakaře! Nad obyčejnou průtrží mračen by se asi totiž nikdo nepozastavoval! Ale k tomu naštěstí nedošlo! To bylo asi jediné, čeho jsme zůstali ušetřeni a týkalo se to vody! Ten drobný deštík vůbec nepočítám!

26


Ale dost naříkání! Ti, kteří pro nás celý závod připravili na tom byli určitě hůř! Z těch 700 startujících nás dojelo 515! Za takových podmínek bych čekal sotva polovinu! Já jsem ihned po závodě figuroval na 8. místě, to ale bylo opraveno a po týdnu už jsem byl 10.! I tak jsem ale spokojen! Teda, když si nevzpomenu na to, jak mé kolo vypadalo po závodě! Přesto všechno, co jsme zde letos zažili, ale musím říci, že Šumava má své kouzlo i za nepříznivého počasí! Hluboké, tajemné hvozdy, kde neuslyšíte pípnutí, usedlosti vzdálené hodiny od civilizace, vrcholky hor zahalené v mlze....! Myslím, že to příští rok zkusíme znovu! P.S.: A už vím co budu dělat v budoucnosti! Budu expert na „bahenní koupele“ v někte‑ rých z našich lázní!

Drásal Bike Marathon – 4. 7. Ještě nás některé nepřestaly bolet nohy z loňského Drásala a už máme za sebou toho letošního – 16.! Jestli někdo, a to co nejdříve, nevymyslí brzdu na rychle plynoucí čas, snad to nebude moc složité, vždyť na kolech už s brzděním problémy nejsou, tak nás ty nohy z kola budou bolet opravdu celoročně všechny! A co nám letošní Drásal nabídnul? Opět to byly dvě trasy – 120 a 55 km. Obě s men‑ šími úpravami, krátká se o něco prodloužila a dlouhá zase o něco zkrátila, ale to nemělo na náročnost téměř žádný vliv! No a taky celkem slušné počasí! I když se od kol zrovna neprášilo a na některých úsecích bylo bláta požehnaně, letos určitě vyšlo! Rusava Bike Team měl čtyři zástupce na krátké a tři na dlouhé trati. Technické pro‑ blémy se nám tentokrát vyhnuly, ale bohužel už ne zdravotní a také jsme měli jednu nehodu. Ty zdravotní, se zády, trápily a trápí R. Šidlu, který se ale nevzdal a dojel, a té nehody se ne vlastní vinou zúčastnila P. Balášová, kterou „poslal“ k zemi jeden neukáz‑ něný cyklista! Myslím, že památku na tento incident má na lýtku, v podobě otisknutých převodníků, dodnes! Co se týče ostatních, 120 km závod se vyvíjel dobře pro M. Ševčáka, který se po celou dobu držel kolem 20. místa a třetí v kategorii! Bohužel, v závěru mu sil ubývalo o trochu více než soupeřům! Nicméně to v cíli nakonec stačilo na výborné 21. místo celkově a páté v kategorii se ztrátou 2:30 minuty na třetího! Co to je 2:30 minuty v pětihodinovém závodě? Hrozně moc! P. Nedvídek na téže trati 172./68. a O. Kutňák 301./21. Podobný průběh jako u M. Ševčáka měl i 55 km závod pro M. Hrozovou, která nakonec dojela na výborném 172. místě celkově a pátá v kategorii. R. Šidla s „vyhnutou“ páteří 173./53., T. Neumann 197./45. a P. Balášová i přes již zmíněný úraz 407./11.! A jak hodnotit letošního Drásala? Určitě se nám opět vydařil! K úplné spokojenosti v podobě stupně vítězů nám už tak chybí jen krůček! Tak snad v roce 2010! Závěrem jen taková malá zajímavost! Drásal je jeden z mála závodů u nás, kde se stále hlásí více lidí na dlouhou (letos cca 700) než na krátkou (cca 650) trať! Drásal je prostě pro většinu stále jen jeden!


27

Rusavská 50ka – 15. 8. Temné mraky z loňského ročníku R50 se již dávno rozplynuly a my se letos v den závodu probudili do krásného slunného rána! Po několika roční‑ cích ne zrovna ideálního počasí jsme si to už asi všichni přáli. Již počet předem přihlášených závodníků, dával tušit, že by mohl padnout účastnický rekord a počasí v den závodu tomu určitě nahrávalo. Tento předpoklad se začal plnit po 9. hodině, kdy se u prezentace tvořily dlouhé fronty závodníků, kteří nechali vše na poslední chvíli. V 10 hodin již bylo jasné, že start připra‑ vený na jedenáctou je nereálný, a byl posunut na 11.30. Prezentace byla ukončena v 10.30 a počet závodníků se zastavil na čísle 926! Nový rekord! Tohle číslo opravdu nikdo neče‑ kal a na poslední chvíli musely být dokonce dotisknuty i čísla u jednotlivých kategorií! Trať zůstala téměř totožná s tím, na co jsme zvyklí. Jen se zvýšila bezpečnost u Trojáku, kde se nejelo po hlavní cestě, ale lesem, technicky poměrně náročnou, ale určitě zajíma‑ vější pasáží než zmíněná asfaltová cesta. Mezi startujícími letos nechyběla taková jména jako Pavel Boudný – mistr ČR v cross country, či Ondra Fojtík, vítěz závodu Drásal. Samozřejmostí je pak účast jak domácích cyklistů, tak i těch z okolních vesnic. Podle předpokladů se stal celkovým vítězem v čase 1:46:00 Pavel Boudný z týmu Odlo Specialized, následovaný Ondrou Fojtíkem z Volvo Auto Hase a Martinem Hamanem, Superior Riders. Z domácího Rusava Bike Teamu se umístil Miroslav Ševčák na 15. místě, následovaný Pavlem Nedvídkem na 75. a Tomášem Neumannem 141. místě. Nicméně nejvíc nás asi potěšil výkon Marie Hrozové, která skončila 189. a v kategorii tím domácímu týmu vybojovala skvělé 3. místo! Tentokrát jí to zaslouženě vyšlo! A gra‑ tulaci si samozřejmě zaslouží i těch 860 závodníků, kteří do cíle dojeli v daném limitu. Ti, co to letos nestihli, nemusí truchlit, příště jim to určitě vyjde! Letošní ročník bohužel přinesl opět jedno vážnější zranění a pár oděrků, ale vzhledem k počtu závodníků to dopadlo jistě nad očekávání dobře. Dalším, spíš technickým problémem, bylo měření času závodníků! V takovém množ‑ ství by se chyby asi nevyvaroval nikdo a tak, aby se aspoň pro příště eliminoval počet nespokojených, budou u nás poprvé příští rok použity k měření času čipy! Taktéž se před závodem nesly zprávy, že by se příští rok měla trať závodu změnit. Po minianketě mezi závodníky, kteří si tu stávající spíše pochvalují, však zřejmě k žádné zásadní změně nedojde! Ale nechme se překvapit!

28


Asi bychom měli zmínit i večerní zábavu na koupališti, která k závodu neodmyslitelně patří! Odtud ale žádné zprávy o zraněných či vítězích bohužel nemáme! Příště budeme muset nasadit své zpravodaje i tam! Takže tím bychom letošní ročník mohli uzavřít a už se těšit na další, již VII.! Tak co, padne příště ta tisícovka? Příspěvky o cyklistice připravil Miroslav Ševčák

Pozor, změna doručování!

zajímavosti

V čem je podstata změny doručování soudních zásilek? 1. července 2009 vstoupila v účinnost novela občanského soudního řádu. Ta mimo jiné přinesla i změnu v systému doručování soudních zásilek. Nová úprava přenese odpovědnost za doručení písemností na adresáta. Bude zde platit tzv. fikce doručení, to znamená, že zásilka se po splnění zákonných podmínek považuje za doručenou, i když jste si ji nepřečetli. Nikdo už se tak nebude moci vyhýbat převzetí zásilky a brzdit soudní projednání věci nebo v exekuci namítat, že mu rozsudek nebyl doručen, jelikož se na adrese trvalého pobytu nezdržoval. Změna doručování tedy výrazně napomáhá spravedlnosti v této zemi. Jaké náležitosti musí mít moje domovní schránka? Schránka musí být pro poštovního doručovatele volně přístupná, funkční a zřetelně označená vaším jménem a příjmením nebo názvem vaší společnosti. Bude možno zásilky přebírat také v elektronické podobě? Ano. Můžete využít tzv. datovou schránku a obsluhovat ji pohodlně ze svého počítače. Pak vám už zásilky nebudou doručovány jiným způsobem. Po dohodě se soudem můžete používat i vlastní e‑mailovou adresu. Dokument doručený do datové schránky si můžete následně nechat konvertovat, tj. vytisknout s ověřením, že se jedná o listinnou podobu elektronického dokumentu, a to na kterémkoliv kontaktním místě veřejné správy Czech POINT, tj. na obecních a krajských úřadech, u notáře nebo na poště. Převzato z internetového portálu www.reformajustice.cz

O krok blíže občanům Končí doba zbytečného obcházení úřadů, hodinová čekání či zdlouhavé dojíždění. Už si nikdo nebude muset brát dovolenou, aby si jel vyřídit výpis z katastru nemovitostí do vzdáleného města. Končí pocit beznaděje člověka před kolosem státní byrokracie. Přichází Czech POINT, nejpohodlnější způsob, jak z jediného místa komunikovat s úřady a institucemi. Czech POINT, neboli Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, je asistovaným místem výkonu veřejné správy, kde každý člověk může získat všechny informace o údajích, které o něm vede stát v centrálních registrech, a kde bude moci také učinit jakékoliv podání ke státu. Již nyní si můžete z pra‑ covišť Czech POINT odnést ověřené výstupy z živnostenského a obchodního rejstříku, z katastru nemovitostí, výpis z bodového hodnocení řidiče a z rejstříku trestů.


29

S žádostí o dotaci na vybudování Czech POINTu uspěla i obec Rusava. Nové kontaktní místo Czech POINTu přijde na necelých 100 tisíc korun, kdy dotace pokryje 85 % z uvedené částky, zbytek doplatí obec z vlastního rozpočtu. Dá se předpokládat, že největší zájem by mohl být o výpisy z katastru nemovitostí a bodového hodnocení řidiče. Další informace k elektronizaci úřadů naleznete na www.czechpoint.cz.

Sankce za neplacení povinného ručení se zvyšují V České republice je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, tzv. povinné ručení, povinné pro každého majitele vozidla. Stále však existují řidiči, kteří nedbají jedné ze základních povinností a jezdí vozidlem bez pojištění odpovědnosti. Podle kvalifikovaného odhadu České kanceláře pojistitelů (ČKP) je v České repub‑ lice 200‑300 tisíc vozidel, která nemají sjednáno pojištění odpovědnosti a jsou reálně provozována. Přitom povinné ručení je pojištění, které slouží k pokrytí škod, jež způsobí provozovatel vozidla někomu jinému. Tento pojistný produkt za něj řeší mnoho velkých starostí, které si může svou nepozorností za volantem přivodit. Hmotné škody, ale především škody na zdraví či životě není často škůdce schopen vlastními finančními prostředky pokrýt ani za několik let. V případě, kdy je škoda způsobena nepojištěným vozidlem, vstupuje do hry ČKP. Ta je nejen garantem, aby poškozenému byly z garančního fondu uhrazeny všechny oprávněné nároky, ale zároveň uplatňuje postih vůči škůdci. Pokud ve stanovené lhůtě nepojištěný škůdce dluh neuhradí ani neuzavře s ČKP dohodu o splácení, předává ČKP případ k ex‑ ternímu vymáhání, v další etapě pak soudům. ČKP je vysoce úspěšná při prosazování práv na náhradu vyplaceného plnění u soudů, převyšujícím 95 %. Vůči těm, kteří neplatí ani na základě pravomocného soudního rozhodnutí, nastupuje exekuce.

Jaké postihy hrozí za neplacení povinného ručení? Za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, zaplatí majitel či provozovatel vozidla s platností od ledna 2009 příspěvek do garančního fondu České kan‑ celáře pojistitelů. Denní sazba příspěvku se pohybuje podle druhu vozidla od 20 do 300 Kč. Příspěvek narůstá každým dnem, kdy je vozidlo nepojištěno. Správní orgány mohou za provozování vozidla bez povinného ručení udělit pokutu v rozmezí od 5 000 Kč do 40 000 Kč. Pokud řidič nepředloží při silniční kontrole na požádání příslušníka Policie ČR doklad o povinném ručení vozidla (zelenou kartu), může dostat pokutu od 1 500 do 3 000 Kč, v blokovém řízení do 1 500 Kč. Největším rizikem pro motoristy je, že s nepojištěným vozidlem způsobí dopravní nehodu. Pokud při ní nepojištěný viník způsobí poškozenému újmu na zdraví, mohou náklady na jeho léčbu a následnou zdravotní péči dosáhnout milionů korun. Tyto náklady zaplatí nepojištěný viník nehody. Více informací získáte na www.ckp.cz

30


Týdeník Naše adresa Bystřicko Na mediálním trhu se objevil zcela nový a moderní týdeník Naše adresa Bystřicko. Historicky první číslo vyšlo 1. června 2009, od tohoto data vychází každé pondělí. Týdeník Naše adresa, který naleznete i v sousedních lokalitách Holešovsko a Kroměřížsko, před‑ stavuje mediální prezentaci, jaká tu prozatím ještě nebyla – noviny, na kterých se podílejí obyčejní lidé. Vy sami píšete příběhy, které vás zajímají, upozorňujete na problémy, které vám nedají spát. Vaše podněty uvítáme přímo v redakci se sídlem v Kroměříži v Kovářské ulici. Tady, v kavárně Café Naše adresa, můžete ochutnat něco z redaktorské „kuchyně.“ Nedílnou součástí novin jsou denně aktualizované webové stánky www.bystricko.na‑ seadresa.cz, jejichž prostřednictvím můžete dát o sobě vědět. Chceme přinášet čerstvé a zajímavé informace ze všech obcí na Bystřicku, uvítáme vaši spolupráci. Zajímáme se o kulturní akce, historii, významné události v obci, stavby, rekonstrukce, ale také o zájmové spolky, sportovní kluby a podobně. V neposlední řadě chceme vyzdvihnout i osoby z řad obyčejných lidí, kteří jsou něčím pozoruhodní (například vynikají v nějaké zájmové či jiné činnosti, prožili něco zajímavého). Naše adresa nabízí příležitost k propagaci Rusavy i rusavských občanů formou moderního periodika. Mgr. Eva Mikešková, redaktorka Naše adresa Bystřicko

Oprava v textu červnového čísla 2/2009 str. č. 16: nadpis článku Vzpomínka na paní Boženu Páleníkovou, oprava: Páleníčkovou str. č. 28: v článku Rusavský fotbal před 50 lety, v textu: Hejánko Jan, oprava: Hejátko Jan

Praktická lékařka MUDr. Hana Neumannová Ordinační hodiny Rusava tel.: 573 392 007 PO, ČT, PÁ ÚT

6.30 – 7.15 16.30 – 17.30

Bystřice pod Hostýnem tel.: 573 381 997 PO, ÚT, ČT, PÁ ST

7.30 – 12.00 11.30 – 16.00


POLSTER s.r.o. Firma založena v roce 1990. Specializujeme se na výrobu sedacích souprav, čalouněných výrobků, masážních lehátek a příslušenství. Jsme také schopni pokrýt požadavky občanů na individuální výrobu v oblasti nábytku, atp. Kontakt: Polster s.r.o., Meziříčská 150, 768 61 Bystřice pod Hostýnem, tel: 573 381 455, fax: 573 381 659, e-mail: [email protected], http://www.polster.cz

31

[Obsah] Slovo má starosta Oddílná kanalizace a nová komunikace.......................................... str. 1 Dění v obci… Činnost výborů zastupitelstva ............................................................ str. 2 Portášské střelby ...................................................................................... str. 2 Daňově diskriminovaná obec ............................................................. str. 3 Svatojánské ohně .................................................................................... str. 3 Dětský den ................................................................................................. str. 4 Vzpomínka na strýčka Melouna ......................................................... str. 5 60 let kopané ............................................................................................ str. 6 Zájezd do rodné Skalice Daniela Slobody ...................................... str. 7 Myslivecké odpoledne .......................................................................... str. 8 Naše oslavenkyně.................................................................................... str. 9 Na návštěvě u paní Ševčákové .........................................................str. 10 Bible pro 21. století ...............................................................................str. 10 Takzvaná krize se rusavskému kempu vyhnula ..........................str. 12 Plánované akce ......................................................................................str. 12 Historie… Valcha na Rusavě ...................................................................................str. 13 Z historie Svatého Hostýna – poslední díl ....................................str. 15 Naše škola Školní výlet ..............................................................................................str. 16 Rozloučení s mateřskou školou ........................................................str. 17 ZŠ získala finanční prostředky na nové dresy .............................str. 17 Škola začíná .............................................................................................str. 17 Můj nejhezčí prázdninový zážitek ...................................................str. 18 Příroda kolem nás, ekologie… Zajímavosti o obyvatelích lesa – tetřev hlušec ...........................str. 19 Byliny odvedle ........................................................................................str. 20 Zelená úsporám .....................................................................................str. 22 Sport Muži A, Muži B, dorost .........................................................................str. 24 Cyklistika – Bike Team Rusava ...........................................................str. 25 Zajímavosti… Pozor změna doručování ....................................................................str. 29 O krok blíže občanům..........................................................................str. 29 Sankce za neplacení povinného ručení.........................................str. 30 Týdeník Naše adresa .............................................................................str. 30 Ordinační hodiny MUDr. Hany Neumannové .............................str. 31

32


Partneři vydavatelské činnosti: Hotel Rusava Penzion Koliba Čecher, Rusava Realitní společnost Zvonek, s.r.o. Kroměříž MUDr. Hana Neumannová, praktická lékařka Polster s. r. o., Bystřice pod Hostýnem

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Dana Gajdošová Tel.: 573 392 066 www.rusava.cz Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Náklad: 400 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2009 ZPRAVODAJ obce Rusava cena: 10 Kč

Recommend Documents