2011 Zpravodaj obce Rusava

ročník: XX

číslo: 2/2011

Zpravodaj obce Rusava

LXIII

cena: 10 Kč

Slovo má Projekty 2011

M

starosta ...

áme za sebou více jak půl roku činnosti nového zastupitelstva obce od loňských říjnových komunálních voleb. Pro některé nové členy to bylo seznamovací období, pro většinu již zaběhnutá zkušenost z minulých let. Schválený rozpočet obce pro letošní rok z prvního jednání zastupitelstva nastínil jen základní provozní položky s určitou rezervou na případné investiční akce. Rada obce se na svých neveřejných jednáních postupně podrobněji seznamovala s reálnými projektovými záměry, které následně doporučovala zastupitelstvu obce ke schválení. Jednalo se o projekty, které respektují potřeby obce a pomáhají postupně naplňovat schválený Místní program obnovy obce Rusava. Vzhledem k omezeným finančním možnostem naší malé obce byla jejich realizace podmíněna přidělením dotace z nabízených krajských a národních finančních nástrojů (programů) na rok 2011. Projektové záměry tak dostaly formu žádostí o dotaci a ty byly se všemi povinnými náležitostmi a přílohami předloženy příslušným správcům programů. Dnes již můžeme konstatovat, že úspěšnost našich podaných žádostí byla na 100 %. Předkládám vám přehled podpořených žádostí pro obec Rusavu na letošní rok:

Název projektu

Poskytovatel dotace (program)

Předpokládané Výše přidělené náklady dotace projektu

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (Podprogram na podporu obnovy venkova)

780 120 Kč

400 000 Kč *

Oprava památníku obě- Zlínský kraj (Fond kultury tem I. a II. světové války Zlínského kraje)

52 000 Kč

20 000 Kč *

Rusavské safari – dětské hřiště pro MŠ


1

Kamerový systém pro sběrný dvůr na Rusavě

Fond ASEKOL (ASEKOL, s.r.o.)

124 939 Kč

70 000 Kč *

Rekonstrukce ohřevu Zlínský kraj (Podprogram vody v budově obecního obnovy venkova) úřadu

519 988 Kč

259 000 Kč *

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (Obnova obecRusava - sanace sesuvu ního a krajského majetku –lokalita na Ohradách postiženého živelní nebo jinou pohromou)

1.655.000 Kč

1.655.000 Kč **

MAS Podhostýnska, o.s. (Program rozvoje venkova – osa IV LEADER)

187 000 Kč

93 500 Kč *

Nová lesní technika (RUSAVAK s.r.o.)

* maximální výše poskytované dotace v daném programu ** prozatím bez oficiálně vydaného rozhodnutí o přidělení dotace Nyní nastávají náročnější úkoly spojené s přípravou a vlastní realizací staveb a projektů i jejich následnou administrací vůči poskytovatelům dotace. Všechny schválené podpory jsou účelově vázané na danou akci, a poskytnuté finanční prostředky tak nelze použít k jinému než stanovenému účelu. Je pravdou, že je v naší obci nutné realizovat i další investice, např. opravy komunikací, ale ty bohužel nejsou do roku 2013 zahrnuty v podporovaných aktivitách poskytovatelů dotací. Naší povinností je tak tyto investiční akce průběžně sledovat, projekčně připravovat a následně stavebně realizovat. Bohumil Škarpich

Rusava a Daniel Sloboda To je název nové publikace, kterou Rusava vydala. Autor knihy PhDr. Zdeněk Fišer se svým autorským kolektivem zpracoval historické záznamy až po nedávné události. Popisují a mapují počátky osídlování, významné události i osobnosti, folklorní dění spojené s hudbou a tancem, tradiční stavitelství, školství i turistiku. Druhá část publikace je věnována evangelickému faráři Danielu Slobodovi, který je s určitou hrdostí pro naši obec tou nejvýznamnější osobností. Po knize Františka Táborského Rusava – život valašské dědiny z roku 1930 a jejího druhého výdání z roku 1993 máme možnost obdivovat další publicistické dílo zaměřené na naši malebnou valašskou dědinku. Pevně věřím, že toto knižní dílo všechny čtenáře upoutá svým obsahem a bude ozdobou každé knihovny v domácnostech i veřejných knihovnách. Bohumil Škarpich

2


Třídění odpadu v obci Díky zodpovědným občanům ušetřila naše obec životnímu prostředí řadu surovin. V loňském roce občané odevzdali k recyklaci 45 televizí a 25 monitorů. Rusava už několik let poskytuje občanům možnost třídit vysloužilé spotřebiče, mimo jiné televize a monitory. Nyní můžeme přesně vyčíslit, kolik elektrické energie, ropy, primárních surovin a vody jsme díky tomu ušetřili životnímu prostředí, stejně jako o kolik jsme snížili produkci skleníkových plynů nebo nebezpečného odpadu. Informace nám poskytla analýza neziskové společnosti ASEKOL, která pro nás zajišťuje sběr a recyklaci občany tříděných elektrozařízení. Zpětný odběr a recyklace jedné televize uspoří tolik energie, kolik spotřebuje žárovka za čtyři měsíce nepřetržitého svícení, spotřebu ropy osobního automobilu za 22 km jízdy nebo zabrání vzniku odpadní vody z deseti sprchování. Tato zjištění přinesla analýza dopadu sběru a recyklace televizí a monitorů na životní prostředí, jejíž zpracování iniciovala společnost ASEKOL. Výsledek studie jednoznačně prokázal, že zpětný odběr elektrozařízení je pro životní prostředí přínosný. Studie posoudila systém zpětného odběru televizorů a počítačových monitorů. Hodnotila jejich sběr, dopravu a zpracování až do okamžiku finální recyklace jednotlivých frakcí vyřazených spotřebičů do nového produktu nebo k jejich konečnému zneškodnění. Pro každou frakci byly vyčísleny dopady na životní prostředí. Výsledky studie byly prezentovány jako spotřeba energie, surovin, emise do ovzduší, vody a produkce odpadu. „Z Certifikátu environmetrálního vyúčtování společnosti ASEKOL vyplývá, že občané naší obce v loňském roce vytřídili 45 televizí a 25 monitorů. Tím jsme uspořili 10 kWh elektřiny, 206 litrů ropy, 52 452 litrů vody a 471 tun privátních surovin. Navíc jsme snížili emise skleníkových plynů o 3 tuny CO2 ekv. a produkci nebezpečných odpadů o 10 tun.“ Když si uvědomíme, že například osobní automobil vyprodukuje za rok provozu 2 tuny skleníkových plynů a jedna čtyřčlenná domácnost průměrně ročně spotřebuje 2,2 MWh elektrické energie, jsou to impozantní čísla. Přestože studie byla zaměřena pouze na televize a monitory, přínos pro životní prostředí představuje recyklace všech ostatních druhů starých spotřebičů. Dík si tedy zaslouží všichni, kteří elektroodpad nevyhazují do popelnice, nebo dokonce do přírody, ale nosí jej do sběrného dvora. ASEKOL

Odpady – přehled rok 2010 Příjmy

Kč

Železo

9.835,50

Nebezpečný odpad

84.766,00

Komunální odpad, kontejnery

488.673,70

Sběrný dvůr

252.424,30

EKO-KOM Sběr elektro (ASEKOL, Elektrowin)


1.839,76

Výdaje

Kč 6.497,00

3

Smlouvy

12.780,00

Občané – trvalý pobyt - poplatek

232.312,00

Rekreační objekty, chaty - poplatek

170.000,00

Papír Příjmy celkem

Množství odpadu v obci za 2010 KUKA- komunální odpad Kontejnery Celkem komunální odpad Sklo bílé

513.698,26

8.905,00

Provozní výdaje celkem

811.605,00

Doplatek obce - provoz

297.906,74

v tunách 141,57 79,41 220,98 5,280 11,590

Železo

18,364

Plasty

7,119

Nápojové kartony

0,060

Papír

4,630

Nebezpečné odpady

0,442

ODPAD obce celkem

Biopas – sklo

55.105,00

2.165,00

Sklo barevné

Celkem tříděný odpad

Biopas – PET, plasty

47,485 268,465

Rusavské SAFARI - poprázdninový dárek pro děti MŠ a ZŠ Rusava Jedním z cílů Programu obnovy a rozvoje venkova každoročně vyhlašovaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR je formou dotace podpořit obnovu a rozvoj venkovských obcí. Program mimo jiné předpokládá účast obyvatel venkova včetně dětí či občanských spolků při obnově venkova v souladu s místními tradicemi. Dotační titul č. 2 tohoto programu je zaměřen na podporu projektů, jejichž výstupy slouží převážně dětem a mládeži a na jejichž výběru a přípravě se děti a mládež dané obce prokazatelně podílely. Na vyhlášenou Výzvu k podávání žádostí o dotaci pružně zareagovalo i vedení

4


obce Rusava a zastupitelé na svém jednání dne 14. 2. 2011 rozhodli o podání žádosti na projekt, který by řešil vybudování atraktivního a bezpečného dětského koutku ve školní zahradě. Důležitým pilířem celého procesu přípravy projektu bylo kromě administrace žádosti skutečné zapojení dětí mateřské a základní školy na Rusavě, které významně zvyšovalo šance na úspěch rusavské žádosti o dotaci. Záměr realizace nového dětského hřiště našel ihned odezvu u vedení školy i pedagogických pracovníků, kteří vymysleli, a především uskutečnili několik zajímavých akcí v rámci vyučování. Hlavním nástrojem se tak dětem staly pastelky, barvy, nůžky a papír, a především fantazie, nápady a chuť tvořit. Budovu školy tak brzy zaplnila plyšová a papírová safari, druhohorní jeskyně s dravými prehistorickými ještěry, učebny rozzářily nástěnky s pestrobarevnými papoušky a africkými šelmami. Pozadu nezůstaly ani předškoláci, vždyť především právě jim by měl nový dětský koutek ve školní zahradě sloužit. Díky poutavému povídání paní učitelky o safari teď už všichni bezpečně ví, kde žije „zebla“, kolik toho sní „tygl“ a jak vysoká je „žilafa“. Pak už se jen malovalo, vystřihovalo… Všechny tyto aktivity měly za cíl seznámit děti hravou formou s životem divokých zvířat a zároveň v nich probudit tvůrčí fantazii a zájem o podobu svého okolí, které nyní mohly samy ovlivnit. Zapojení dětí do přípravné fáze projektu tak proběhlo zcela přirozeným způsobem a zásadně pomohlo dotvořit celkovou podobu a rozměr připravované akce. Vlastní realizace dětského hřiště ve školní zahradě s hlavním motivem ,,safari“ bude zahájena během letních prázdnin, samotná stavba bude zadána dodavatelské firmě, která zajistí kvalitní osazení jednotlivých herních prvků a dopadových ploch v souladu s bezpečnostními a hygienickými předpisy. Děti mateřské školy naleznou v herním koutku pružinová houpadla (slůně, opičák), kolotoč, skluzavku (šneček), tabuli na kreslení (panda) a zahradní domeček. Pro větší děti zde bude instalována houpačka (žirafa) a herní sestava (slon) se skluzavkou a žebříky. Stavební práce budou ukončeny nejpozději do konce měsíce srpna tak, aby hned na začátku nového školního roku mohla proběhnout ,,dětská“ kolaudace Rusavského safari, jehož nápaditost a pestrost je výsledkem příkladné spolupráce obce a školy. Mgr. Kateřina Zavadilová, manažerka projektu


5

Jaké bylo počasí? datum

nejvyšší teplota

datum

nejnižší teplota

datum

srážky

Duben

24., 29.

13 °C

9.

-4 °C

16.

10 mm – déšť

Květen

8.

16 °C

3.

0 °C

Červen

12.

20 °C

18.

4 °C

7.

27 mm – déšť

Duben

28., 30.

10 °C

15.

-4 °C

10.

35 mm – déšť

Květen

18., 29.

15 °C

21., 24.

4 °C

19., 29.

20 mm – déšť

Červen

29.

16 °C

6.

3 °C

12.

30 mm – déšť

Duben

19.

11 °C

7.

-7 °C

15.

22 mm – déšť

Květen

4.,5., 24.

18 °C

16.

5 °C

25.

15 mm – déšť

Červen

22., 23., 28.

18 °C

30.

4 °C

16.,17.

30 mm – déšť

Duben

30.

12 °C

9.

-10 °C

11.

32 mm – déšť

Květen

9.

17 °C

4.

2 °C

22.

25 mm – déšť

Červen

12.

21 °C

21., 22.

7 °C

17.

2,5 mm – déšť

Duben

30.

12 °C

9., 12.

-4 °C

25.

12 mm – déšť

Květen

1.

14 °C

15., 23.

-1 °C

16.

12 mm – déšť

Červen

12.

14 °C

17.

4 °C

21.

14 mm – déšť

Duben

8.

10 °C

22.

-7 °C

10.

38 mm – déšť

Květen

30.,31.

15 °C

9.

-3 °C

31.

22 mm – déšť

Červen

19.

19 °C

2., 5., 9.

1 °C

5.,12.

15 mm – déšť

2000

2., 19., 23. 10 mm – déšt

2001

2002

2003

2004

2005

6


2006 Duben

25.

14 °C

7.

-5 °C

30.

41 mm – déšť

Květen

19.,28.

15 °C

12.,29.

4 °C

31.

25 mm – déšť

Červen

26.

21 °C

1.

4 °C

2.

11 mm – déšť

Duben

18., 29.

8 °C

8.

-5 °C

19.

7 mm – déšť

Květen

28.

15 °C

2.

-5,5 °C

16.

25 mm – déšť

Červen

21.

19 °C

13., 24., 29.

8 °C

22.

45 mm – déšť

Duben

11.

12 °C

1.

-1 °C

22.

10 mm – déšť

Květen

31.

17 °C

10.

2 °C

21.

37 mm – déšť

Červen

23.

19 °C

17.

7 °C

4.

29 mm – déšť

Duben

17.

12 °C

22.

0-1 °C

17.

12 mm – déšť

Květen

18., 22.

17 °C

5., 13., 23.

4 °C

20.

14 mm – déšť

Červen

19., 29.

18 °C

14.

5 °C

24.

25 mm – déšť

Duben

5.,21.,28.

7 °C

12.

-4 °C

16.

20 mm – déšť

Květen

30.

13 °C

24.

1 °C

5.

25 mm – déšť

Červen

10.,11.

10 °C

15.

7 °C

2.

32 mm – déšť

2007

2008

2009

2010

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

11 °C

13 °C

9 °C

14 °C

14 °C

5 °C

6 °C

0 °C

-1 °C

7 °C

11 °C

jasno slunečno

jasno slunečno

jasno slunečno + bouřka

jasno slunečno

jasno slunečno

zataženo déšť

jasno slunečno

jasno slunečno

jasno slunečno


polojasno

2000

jasno slunečno

1. máj – lásky čas, ale jaké bylo počasí?

7

Portášská hlídka hlásí Slíbil jsem, že pod tímto titulkem budu psát o tom, co se mi nebo nám, portášům, v přírodě nelíbí! Je toho dost, co při svých pochůzkách vidíme. Od poházených papírků přes pohozené či rozbité skleněné láhve, pet láhve, až po rozježděné okraje luk. Co jen je nadělaných cest, cestiček, chodníků a kolejí přes ty krásné zelené louky! Při každé vycházce potkáváme cyklisty na horských kolech, motorkáře na terénních strojích, různé terénní čtyřkolky a jiná vozidla a tyto všecky TERÉNNÍ prostředky si zkracují cestu přes louku. Nikdo z nás nemůže pochopit, proč všechna uvedená TERÉNNÍ vozidla nemohou jezdit po těch, místy kostrbatých, polních cestách. Další problém jsou ohniště a v nich a kolem nich ten nepořádek. Co to jsou za „milovníci přírody“, když klidně odhodí igelitový sáček či obal od různých nápojů do té milované přírody? A na závěr chci opravit některé údaje z článku Obnova portášského sboru – rusavského desátnictva z minulého čísla. Rusavské desátnictvo bylo opětovně založeno 12.12. 2007 v Bystřici pod Hostýnem. Samozřejmě, že v hospodě v SQ centru. Zakládající členové byli Hudec Josef, Stanovští Petr a Jirka, Škarpich Bohumil a Uruba Jiří. František Sklenář je zakládající člen Valašského sboru portášského ve Valašské Bystřici. portáš Juráš

Rusavská evangelická fara Rusavská fara byla po odchodu faráře Slámy od roku 1975 do začátku 90. let neobsazena. V této době byl evangelický sbor administrován krátkou dobu z Kroměříže, ale ponejvíce z Prusinovic. I když na faře v tomto období nebydlel žádný farář, přesto tato fara nebyla opuštěná. Bydlila v ní paní Marta Makovská, malířka, která byla známou a velice výraznou rusavskou osobností. V této době, kdy sbor neměl vlastního faráře, byla evangelická fara vedle paní Makovské naplněna ještě mnohými dalšími lidmi. Farář Bohuslav Novák, který působil v Kateřinicích, zřídil na rusavské faře rekreační zařízení. Byl totiž nejprve tajemníkem, později předsedou Jeronymovy jednoty. Jeronymova jednota je dílo, které shromažďuje finanční prostředky na opravy církevních budov, případně i stavby modliteben a kostelů.

8


Obdobné podpůrné organizace fungují i v cizině. První z nich byla založena v Německu již v 19. století a jmenuje se Gustav-Adolfská jednota. Vznikla v roce 1832, kdy se v Německu vzpomínalo dvoustého výročí smrti švédského krále Gustava Adolfa, který ve třicetileté válce bojoval jako vůdce protestantů. Tomuto švédskému králi měl být postaven pomník. Dr. Grossmanna, který byl pověřen pořádáním sbírek na tento pomník, však napadlo, že by bylo lepší shromažďovat peníze pro chudé evangelické sbory rozptýlené mezi katolíky. Tak vznikla Gustav - Adolfská jednota. Do jejího ústředí v Lipsku jezdíval pak farář Daniel Sloboda a přivážel mnohé finanční dary na stavbu rusavského evangelického kostela. V červnu 1918, ještě před vznikem naší republiky, byla pak po příkladu této jednoty založena na našem území obdobná organizace Jeronymova jednota. Také od ní rusavský sbor dostával mnohdy různé dary na opravu svých budov. V cizině pak vznikaly další podpůrné organizace, které spolupracovaly s naší Jeronymovou jednotou a naši církev vydatně podporovaly. Byl to farář Novák, který se s těmito organizacemi stýkal a seznamoval je s našimi projekty. A sbory naší církve pak dostávaly od těchto podpůrných organizací z ciziny kvalitní barvy na fasády, na plech, na dřevo, mnohdy i finanční dary. Členové naší církve na pozvání těchto organizací byli zváni do různých rekreačních zařízení v bývalé NDR, v Maďarsku, Rakousku, Švýcarsku. A farář Novák zase zval do naší země hosty z ciziny. Jedno rekreační středisko bylo na Rusavě a druhé v Lázech, které se nacházely v jeho kateřinickém sboru. Tato rekreace začala v roce 1979, avšak domovní kniha byla vedena až v letech 1985 – 1991. V té době navštívilo Rusavu 250 hostů. Někteří byli z naší republiky, ale více než polovina byla z ciziny, především z NDR. Někteří se na Rusavu také vraceli. V roce 1985 však staršovstvu došel dopis, v němž se píše, že „státní správa považuje rekreaci, která na Rusavě probíhá již 6 let, za ilegální“. Zapomnělo se však na to, že po celou tuto dobu MNV pobíral za tuto rekreaci poplatky. Administrátor měl dostat důtku, avšak hájil se tím, že tato rekreace probíhala již rok před jeho nástupem do administrace a zdůrazňoval, že rekreace není organizována sborem, ale církví. KNV pak rekreaci na Rusavě povolil. Po pádu komunismu se spolupráce mezi cizími podpůrnými organizacemi, kterou uskutečňoval farář Novák, ještě prohlubovala. V roce 1992 zakoupila naše církev areál Vinohrádek v Bystřici po Hostýnem, který patřil kdysi panu Basikovi. Vedení naší církve stanovilo, že je možno tento areál koupit a zrekonstruovat, jestliže na ně přispějí spřátelené organizace z ciziny. Farář Novák peníze sehnal a s Ing. arch. Bohuslavem Kučerou z Brna a s partou spolehlivých dělníků rekonstrukci provedl. Dnes se areál jmenuje Sola gratia, což znamená „pouhou milostí“. Toto heslo je jedním z reformačních hesel, které zdůrazňuje, že u Boha jsme přijati jen z jeho pouhé milosti. Farář Novák byl přesvědčen, že právě z této Boží milosti se mu podařilo toto velké dílo uskutečnit. Do areálu nechal postavit ještě kostelík, protože říkal, že je završením jeho díla, jeho práce a služby Bohu. Letos by faráři Novákovi bylo 80 let. Před deseti lety však bohužel zemřel. Ludvík Svoboda


9

Vítání jara na Pardusu

Dění v obci ...

Ti, kteří se rozhodli vyšlápnout si pár jarních kilometrů po rusavských kopcích, rozhodně nelitovali. Dobrou náladu podpořilo nejen pěkné počasí, ale i slibované občerstvovací zastávky s „rusavskú vodú“ (slivovica z rusavských trnek). Svým tempem si každý pokračoval až k jedné z nejkrásnějších vyhlídek Hostýnských vrchů s téměř kruhovým rozhledem. Tam se konal valašský piknik. „Na vrcholi Pardusu se totiž vybalujú poltíčky uzeného bůčku a dokáď nemáme břuchy nacpané a oči vybulené jak z teho bůčku, tak z tej nádhernej vyhlídky, tak se nehnem z místa,“ vystihla pořadatelka pochodu Dana Gajdošová. Ta absolvovala túru převlečená za hraběte Rottala, v jehož podání okořenila vycházku místními pověstmi. Trasa přivedla účastníky k prameni říčky Rusavy, kde proběhlo slavnostní probouzení vody. Dana Gajdošová poděkovala aktivistům projektu Naděje rusavských studánek, díky němuž se rusavské toky dočkaly vyčištění a zkrášlení. „Nelituju, že jsem šel, a doufám, že se tu za rok zase sejdeme,“ zhodnotil v cílové stanici - útulné hotelové restauraci - Zdeněk Lisa z Brna. Eva Mikešková

Koláčové odpoledne Když jsme na začátku roku v kulturním výboru přemýšleli, s jakou novou akcí v jarním období přijít, rozhodli jsme se zaměřit na tu půvabnější část obce. Pro většinu mužské populace je přece jen největším kulturním zážitkem dát si pivo, klobásu a pořvávat po dvaadvaceti upocených bláznech, jak se honí za kulatým nesmyslem. Pro děti tady dělají spoustu skvělých akcí holky z Aktivního klubu. Byli jsme tedy zvědaví, jestli mají v sobě soutěživého ducha i naše ženy, dívky, maminky a babičky. S velkou radostí musím konstatovat, že mají. Narvaný sál obecního domu byl pro mě výhrou ještě předtím, než akce začala. Dvacet dva soutěžních vzorků bylo pro mě (a podle výrazu ve tvářích v závěru akce hlavně pro

10


porotce) velkým překvapením. Sedm vyvolených porotců jsem předem upozorňoval, že by před sobotním kláním neměli minimálně tři dny pozřít něco sladkého, nejmladší člen poroty z toho byl tak vystresovaný, že přišel už předem o hlas. Rozhovor s mladým Pacou byl pro mě docela těžkým „novinářským oříškem“. Velkou zásluhu na zdárném průběhu měla určitě má kolegyně z kulturního výboru, předsedkyně poroty - Katka Luncarová, a to díky svým nápadům, a hlavně jejich následnou realizací. Bez hudební a taneční vložky by tato akce byla možná sladká, ale taky nemastná, neslaná. Aby tomu tak nebylo, o to se postarali ogaři s harmonikou, Staňa Urban a Jarek Pavelka. Vystoupení našich nejmenších miláčků potěší vždy, znovu to potvrdil i Valášek z Rusavy pod vedením Lídy Mikšánkové. Poděkovat bych chtěl i České poště, která bezplatně zapůjčila své pracovnice (Renatu a Naďu) – ty zajišťovaly spolu s Hankou Bednářovou servis pro návštěvníky, soutěžící i porotu. A měly se co otáčet – podobně, jako když přijde inkaso, výpisy i balíčky z Výběru v jeden den. V neposlední řadě bych rád poděkoval našim sponzorům, díky nimž jsme mohli na závěr losovat oblíbenou tombolu. Nakonec výsledky. Porotě nejvíc chutnal hruškový frgál reprezentantky Aktivního klubu Hanky Zbrankové (ta si výrazně spravila chuť po Vodění medvěda, kdy jí koblihy moc nesedly). Druhé místo (ale de facto titul Královna kuchyně díky tomu, že její druhý vzorek obsadil jen těsně čtvrté místo) obsadila zástupkyně zlínského fan klubu Maruška Hovořáková, třetí cenu přebral člen policejního klubu Martin Kolaja (přestože k našemu překvapení nepřinesl mřížkovaný koláč, ale tvarohové šátečky). Daniel Krajcar

Kuličkiáda Dne 8. května 2011 proběhl již 5. ročník Kuličkiády. I když jsme se ráno probouzeli do uplakaného dne, čím víc se blížila hodina zahájení, tím bylo počasí lepší a lepší. Letošní účast jak školou povinných, tak i těch odrostlejších byla největší za celou dobu pořádání kuličkiád. Někteří měli natrénováno z domu, jiní hráli poprvé. O to větší byla jejich radost nad kuličkou, která skončila, kde měla, a to v „ďolíku“. Účastníci byli rozděleni do čtyř skupin. První byla pro ty nejmenší 0 – 5 let, dále 6 – 10 let, 11 - 15 let a nakonec pro dospěláky. V první kategorii vyhrála Verunka Krajcarová, v druhé Erička Daňková a v třetí Pavlínka Botíková. Za dospěláky vyhrála na celé čáře Dáša Hudcová, která porazila i silné mužské osazenstvo. Za tento výkon jí patří dík. Ve volných chvílích mezi hrami sloužily dětem ke zkrácení čekání trampolína a chůdy. Na konci si děti opékaly špekáčky a ti starší si pochutnávali na pěnivém moku. Den se vydařil a všem účastníkům i pořadatelům patří dík. Tak zase příští rok!!! Za AK Hana Zacharová


11

Výlet Aktivního klubu Rusava V sobotu 14. 05. 2011 se uskutečnil už druhý výlet pořádaný AK Rusava, o.s., pro členy a jejich děti. Tentokrát byl cílem výletu Heipark Tošovice, sportovně-relaxační park v předhůří Oderských vrchů. Po zhruba hodince cesty autobusem jsme dorazili na místo, kde jsme měli na hodinu pronajatou letní bobovou dráhu, dlouhou 964 m s převýšením 77 m. Každá rodina dostala nabitou čipovou kartu a šlo se na věc. Musím podotknout, že se zde vyřádily nejen naše děti, ale i většina dospělých, všichni jsme se vžili do pozice závodníků a jízdy na bobech si opravdu užívali. Pak bylo možno si v areálu vyzkoušet řadu jiných atrakcí, například šplhání v lanovém centru, jízdu na elektrickém býkovi, skákání na trampolínách, sjezd z obří skluzavky nebo lukostřelbu. Valná část zakončila výlet obědem, kafíčkem či zmrzlinou v restauraci HEIkalka, která je také součástí areálu. Poté zavelela vedoucí zájezdu, paní Hanka Zbranková, nasedat do autobusu a vyrazili jsme směr Rusava. Výlet se vydařil, počasí nám přálo, kapky deště nás dostihly až po cestě domů v autobuse, takže už teď se určitě všichni těšíme na další výlet s našimi ratolestmi, tentokrát třetí v pořadí. Eva Kerčáková

Okrsková soutěž v požárním sportu Předposlední květnová sobota je pro členy sboru dobrovolných hasičů spojena s okrskovou soutěží v požárním sportu. V sobotu 21. května se členové Sboru dobrovolných hasičů na Rusavě zúčastnili každoroční okrskové soutěže v požárním sportu. Do okrsku Slavkov p. H. patří obce Rusava, Brusné, Chomýž, Jankovice a Slavkov p. H. První – okrskové kolo – v požárním sportu spočívá v technických dovednostech a úkolech. Základní je požární útok, volitelné jsou 100 m překážek nebo štafeta a pořadová průprava. I letos se družstvo rusavských borců umístilo na stupních vítězů (viz výsledková tabulka). „Nejlepším z nejlepších“ se v běhu na 100 m překážek stal Jaroslav Erlebach ml. s časem 20 sekund.

12


MUŽI

Družstvo

100metrů /čas s

Útok /čas s

Součet časů

1.

Brusné 2

65,96

21,54

87,50

2

Rusava

62,72

33,18

95,90

3.

Jankovice

72,16

38,14

110,30

4.

Slavkov p.H.

80,92

44,98

125,80

5.

Chomýž

83,60

42,32

125,92

6.

Brusné 1

62,97

Nespl.

Nespl.

1.

Brusné

72,66

23

95,66

2.

Slavkov p.H.

73,56

46,61

120,17

ŽENY

35. Kácání mája aneb Jak se přišly podívat dvě tetičky Tereza: Mařena: Tereza: Mařena: Tereza: Mařena: Tereza:

Mařeno! No, co je? Byla sas podívat v sobotu na kácání mája? Tož byla. A že sem ťa nikde neviděla? Ani já tebe. Ale že sem si to odpoledne užila. Co to povídáš? Dyť sa nic nekonalo. Celú dobu sem stála na Čecheru a nikde nikoho. Pravda, pódium tam bylo postavené, sednút sem si měla taky kam, aji máj stál. Enem kdyby to počasí bylo lepší. Šak oblečení suším na kamnoch eště včil. Mařena: Ty hlúpá, dyť pršelo. Tys neposlúchala obecní tlampač, že dyž bude pršet, bude sa kácání konat v obecním domě?


13

Tereza: Já nešťastná. A jaké to tam bylo? Mařena: Skvělé. Nohy cítím eště dnes, jak sem tancovala. Pravda, lidí tam bylo hodně. Ani sednút sem neměla kde. Ale moja chyba. Měla sem dojít včas. Tereza: No, ale kácání mája bez mája …… to asi nebylo nic světového, co? Mařena: Šak co to pravíš, ty hlúpá? Aj máj tam měli. Tereza: Beztak enem nějaký malý, ne? Mařena: A jaký měl být? Měli probúrat strop? Tereza: A co Valaši? Tancovali? Mařena: A jak. Napřed tancovaly malé děcka – rusavští Valášci. Šak jich Lidka Mikšánková naučila pěkné pásmo. A pak Píšťaličky z Bystřice pod Hostýnem. Ti aj „skácali svojeho vlastního mája“. Nakonec sa předvedli Valaši z Rusavjanu. Aji nové pásmo měli. Jak sa to enem jmenovalo? …. Už vím – Dyž sem šel k cérečce. Šak pěkné to měli. Tereza: A skácali teda letos teho mája? Mařena: Baže. Skácali ho ogaři ze souboru Beskyd. Aj vtipnú scénku před tým měli. Šak sem sa celú dobu smála, až mě břuch bolel. Furt to vidím, jak hajný zastřelil pytláka, jak ho doktor léčil a jak ho oplakávala jeho žena, která aji s děckem přišla. To děcko dokonce do nočníku cosi nadělalo a ta žena to všeckým dávala ochutnat. Ale nic sa neboj, byla to enem klobása. Tereza: A pak ste sa už sbírali dom, že? Mařena: Ale kde. Pak teprv začala zábava. Šak aji pro mňa došli ogaři tancovat. Řeknu ti, já sem sa natřásala jak zamlada. Aj sem si pěkné pěsničky zazpívala. Dobře hráli. Cimbálovka Rusava sa střídala s Ogarama z Hořanska. Ta jejich heligonka s violú sa pěkně nesly sálem. Eště dnes jich v hlavě slyším. Tereza: Tož to ti muselo pořádně po tem tancování vytrávit, že? Mařena: A víš, že aj ano. Ale nic. Mohla sem si kúpit guláš a frgál. Aji domů sem koláč kúpila. To víš, pro našeho tatu. Tereza: Mařeno, tys načisto po tej sobotě pookřála. Až mě začíná mrzet, že sem tam s tebú nebyla. Já nešťastná. Mařena: Tak ti třeba. Kdybys nebyla hlúpá, byla bys tam. Já sem sice došla dom pozdě – aj náš tata nadával – ale stálo to za to. Už dlúho sem sa tak dobře nepobavila. Jaroslav Pavelka, vedoucí souboru Rusavjan

Dětský den V neděli 5. června 2011 se konal Dětský den, již tradičně na hřišti na koupališti. Počasí se vydařilo, takže děti a i rodiče se mohli osvěžit v bazénu. Opět jsme letos připravili pro malé návštěvníky Pohádkový les. Polovina členů AK se převlékla za pohádkové postavičky (Karkulka, Čertice, Sněhurka, Šmoula, Čarodějnice, Vodník, Ferda mravenec, Marfuša, Včelí medvídci, Shrek a Fiona ) a vyrazili do lesa. Děti plnily různé úkoly a dostávaly za ně žetonky. Za ty si potom na hřišti vybraly různé hračky. Také dostaly za úspěšné absolvování Pohádkového lesa balíčky, balonky vytvarované ve zvířátko a zmrzlinu.

14


dění v obci...

Akce AK Rusava

Kuličkiáda

Výlet HeiparK Tošovice

Dětský den – pohádkový les i rybník


Velikonoce

Koláčové odpoledne

Kácání mája

přátelské utkání SK rusava – pSG Hokej Zlín


Opravená technika. Opravu provedl p. Václav Kopečný, pracovník obec. spol. rUSaVaK

SDH rusava – sběr železa v obci

Úprava el. přípojky – kemp rusava projekt rekonstrukce ohřevu vody v budově obecního úřadu řešil instalaci nové a výkonné technologie ohřevu teplé užitkové vody s využitím alternativních zdrojů energie. V rámci projektu bylo na Obecní úřad na rusavě umístěno 5 ks solárních panelů s nemrznoucí směsí, které jsou potrubím napojeny na nový zásobník vody v suterénu budovy. Cílem projektu bylo zvýšit funkčnost, efektivitu provozu a životnost technologie ohřevu vody, resp. celého objektu. Celkové náklady projektu činí 519 988 Kč, z toho 259 000 Kč dotace z podprogramu na podporu obnovu venkova Zlínského kraje 2011 a 260 988 Kč tvoří vlastní zdroje obce rusava. Projekt REKONSTRUKCE OHŘEVU VODY V BUDOVĚ OBECNÍHO ÚŘADU byl spolufinancován z prostředků Zlínského kraje.


základní škola

Dětský den - mateřská škola

Dětský den na Jestřabí

Dopravní hřiště Kroměříž

Logopedie

Výtvarný kroužek


Ostatní děti si mohly mezitím zkusit zastřílet ze vzduchovky a paintbolky, zaskákat si na trampolíně, zajezdit si na čtyřkolkách, zastříkat si z hasičské hadice anebo si nechat na obličej namalovat různé motivy. Nově nás letos podpořili hasiči, kterým tímto děkujeme. Byla i další soutěžní stanoviště (zatloukání hřebíků, hod šaškovi do pusy, ...). Nejvíce se všichni jako tradičně každý rok těšili na tombolu, ve které byla hlavní cenou oblíbená koloběžka. Myslím si, že tombola byla hodně bohatá, takže se určitě žádné dítko neodešlo bez hračky nebo nějaké drobnosti. Tímto bych chtěla poděkovat všem sponzorům, kteří nás i letos v hojném počtu podpořili. A co říci závěrem - krásné letní odpoledne uteklo jako voda a dětem i rodičům se ani nechtělo domů. Pro členy Ak to byl náročný den, ale usměvavé tváře dětí nám byly odměnou a už se těšíme na další akce, které budeme pořádat. Romana Botíková, AK Rusava

Rybářské závody Tak jako každým rokem, tak i letos druhou červnovou sobotu proběhly rybářské závody na rybníku pod Čecherem. Počasí nám přálo již od brzkých ranních hodin, a tak nouze o rybáře nebyla. Celkem se přihlásilo 25 účastníků. Nejmladšímu bylo teprve 8 let. Před zahájením si každý vybral místo, o kterém se domníval, že bude to nejlepší pro chytání těch největších kousků. Během celého dopoledne a části odpoledne se mohli účastníci občerstvovat pivem nebo nealko nápoji. K mání byly i grilované makrely a kabanos. Po ukončení závodů ve 13 hodin proběhlo vyhodnocení. Celkem se chytilo 24 kaprů a bez pár výjimek byli všichni „míroví“. První cenu za ulovení největší ryby získal Martin Mikšánek. Jeho ulovený kapr měřil 50 cm. Na druhém místě se součtem 203 cm skončil pan Bartoně a na třetím místě se součtem 158 cm pan Hobl. Všem výhercům gratulujeme! Na závěr proběhlo losování tomboly. První cenu v podobě divočáka vyhrál pan Hudec. Den se nám vydařil, a tak Petrův zdar! na příští rok. Milan Zachara


15

Berani trkali sedmkrát!!! Díky kontaktům Miry„Blažeje“ Bílka s masérem zlínských extraligových hokejistů jsme po tříleté pauze opět přivítali na našem hřišti známé tváře z televizních sportovních přenosů. Přáli jsme si jen dvě věci - aby vyšlo počasí a aby hosté přijeli s nejsilnější sestavou. Napoprvé to nevyšlo. Ve čtvrtek 9. 6. celý den lilo jako z konve, naštěstí „Bláža“ zařídil odklad o týden. Čtvrtek 16. 6. - sluníčko, krásné počasí, na hřišti největší tahák, navrátilec do zlínského klubu, trojnásobný mistr světa Petr Čajánek, a s ním kromě Martina Hamrlíka, který fotbal kvůli problémům s koleny nehraje, všechny ostatní osobnosti týmu. K zápasu jsme jako obvykle připravili zpravodaj a tašku s upomínkovými drobnostmi, které věnoval Obecní úřad Rusava a Keramika Petra Vaculíka. Navíc jsme hosty překvapili veršovanou vizitkou ke každému z hráčů Zlína. S pohoštěním po zápase museli být hosté taktéž spokojeni, tak snad přijedou za rok znovu. Obzvlášť, když jsme jim dali ještě dárek na hřišti - naším ostudným výkonem jsme jim hru hodně ulehčili. Pravda, chybělo nám sedm hráčů stabilní sestavy (tři kluci Pavelkovi, L.Vaculík, Štefek, Páník, Regentík), přesto jsme měli i s omlazeným týmem předvést lepší výkon. Nevyšel nám ani skauting, Sláva Hovořák mi říkal, že Ondráček dává tak gól až dva za sezonu, a on nám nasypal hned hattrick (tři góly). Spolu s ním řádil v útoku obr Kohler, v záloze tvořili hru Leška s Čajánkem ve středu, na kraji rychlý Finsterle a technicky vybavený Ondra Veselý. Co prošlo, pochytal spolehlivý gólman Roman Vlach, syn nového zlínského hlavního trenéra, kterému se muselo představení svých svěřenců na tribuně líbit. Pokud takové výsledky (zápas skončil 2:7) budou vozit z venkovních hřišť i v sezoně, budou mít v Pardubicích, na Spartě i v Třinci smůlu. Daniel Krajcar

Mlýny a valchy na toku Rusavy Mlýn a valcha v Jankovicích

Historie ...

Náhon na mlýn začínal u železničního mostu a pokračoval pravou stranou přes pole na mlýn v Jankovicích. Mlýn stával v místech proti nynější čekárně autobusové zastávky, pod cestou. Mlel do roku 1942. Mlýn byl zbourán při změně koridoru silnice, která jej a vodní náhon původně objížděla ve větším terénním spádu se dvěma ostrými zatáčkami. Vodní náhon je dosud patrný po pravé straně silnice z Jankovic ke Hlinsku při výjezdu z obce pod zájezdní hospodou, zbouranou při rozšiřování silnice po roku 1960. Koryto náhonu bylo vedeno z rybníka, do kterého přitékala voda náhonem z Rusavy a také potokem slavkovským od Hlinska. Mlynáři v Jankovicích: 1675 – Václav Mlynář 1749 – Václav Zbořil 1775 – Václav Zdražil 1789 – Václav Zdražil 1800 – Polexina Kolaříková 1820 – Jan Tománek 1830 – Jan Tománek

16


Mlýn mlel do roku 1942. Posledním mlynářem byl pan Hrubý. V Jankovicích byla vrchnostenská valcha od roku 1820 – 1830, pak byla zrušena. Další valcha se uvádí už v roce 1655. Budova valchy stávala u cesty vlevo, když se jelo od Hlinska. Panská valcha je vzpomínána ještě v roku 1901, kdy se ještě valchovalo. V roku 1905 byla zrušena a rozebrána. V roku 1932 v bývalé budově valchy byla zřízena hospoda Na Valše. Josef Hudec Včelínský

Daniel Sloboda 3. díl: literární činnost Dokladem Slobodových všestranných schopností a zájmů je i jeho literární, publicistická a novinářská činnost, v nichž zastal taktéž významné místo. Přes básnické počátky se odhodlal k vědecké publikaci. Přispělo k tomu jeho studium horské květeny, které pak vyústilo vydáním jeho nejslavnějšího díla Rostlinictví. Také i etnografické bohatství, zvláštnosti a zajímavosti moravského Valašska, zejména pak Rusavy a jejího okolí, se staly nevyčerpatelným zdrojem pro Slobodovu novinářskou činnost. Četnými se pak staly jeho příspěvky do Ohéralova Týdeníku, Moravských novin či jiných časopisů a novin, z nichž mnohé byly vydávány v Praze. Čilou spolupráci dokazuje vzájemná korespondence D. Slobody a J. Helceleta, v níž se řeší i technické a formální záležitosti publikace Slobodových článků, což dokládá, že Sloboda nebyl skutečně jen příležitostným přispěvatelem. V dopise z 22.5.1852 se Helcelet se Slobodou radí o jeho článku do Koledy: „Obdržel jsem a s potěšením přečetl článek Váš pro Koledu určený. Spěchám však o dvojí věc z dohledu redaktorského se Vás zeptati. Předně: jaký titul? Za druhé, nechcete-li pak, aby se článek ten pod Vaším jménem otiskl, či jen náhodou jste je připsati opominul? Žádám Vás tedy uctivě, abyste mi v tom vzhledě brzo úmysl svůj oznámil. Kdyby se však odpověď Vaše opozdila a s tiskem se déle odkládati nemohlo, povím Vám, co míním učiniti; snad se s tím sám shodujete. Za titul článku tedy myslím: Něco o slovanském národním rostlinářství. A pod to: Sepsal Dan[iel] Sloboda.“ Také v době, kdy A. V. Šembera připravoval své dílo při příležitosti výročí vpádu Tatarů na Moravu, byl Sloboda požádán o popis a nákres Hostýna. Vedle Hostýna žádali mnozí vlastenci a učenci Slobodu o přiblížení Rusavy a její popis, jako např. K. S. Amerling: „Rusava jest nepochybně stará osada, jak mi kdysi Šembera pravil, na potoce taktéž Rusava zvaném. Hrábě z Rottalů ji druhdy nějakou kolonií rozmnožil, odkudž obdržela jméno Rottalowitz neb Rottálovice, avšak vulgo Rusava. Zde počíná tak řečené Valasko moravské, jehož obyvatelstvo mravy, krojem, řečí volně se od Hanáků liší, jakžto u nás hned v nejbližší ½ hod. vzdálené vsi pozorovati. Rusavský Valach praví: já vizu (vidím), vizeš, my vizemi, vizete; čícu (čtu, čítám), číceš, čícemi; já pšu (píšu), pšeš, pše; tak: my smy, chodímy, mámy, my jímy a pijemy. Předposlední slabika dlúhá: stavéni, kaméni, udátny, opíca. Ruská slova: sčučno СКУЧНО (teskno), debřa atd. Oblek: hůňa, huňka z bílé valaské vlny, župica zelená (jako polský kontusz), frytka neb frydka červená, úzké nohavice bílé, pak krpce a kloblo; starodávný kloblo byl geverec, jakéhos podivného tvaru.“ Patrně se jednalo stále o romantický


17

a národně buditelský zájem o poznání odlehlých míst našeho území ve snaze šířit o nich povědomí. Ale nezůstalo jen u Valašska. V revolučních letech 1848 - 1849 zasílával četné příspěvky na obranu Slováků před maďarským národnostním útlakem nebo vystupoval na obranu svého švagra J. M. Hurbana, kterému častokrát poskytl útočiště na Rusavě. Vrchol Slobodovy novinářské činnosti lze však datovat jen léty 1848 - 1851. Františku Sušilovi zaslal roku 1839 první soubor rusavských písní, které pak Sušil vydal ve svých Moravských národních písních. A. V. Šemberovi pak zasílal úvahy a studie o životě Valachů, jejich původu, salašnickém hospodářství, jejich zvycích a řeči. Slobodovy literární styky s A. V. Šemberou byly také velmi aktivní a bohaté. Sám Sloboda zasílával Šemberovi svou básnickou tvorbu. Zde se jednalo nejčastěji o básně milostné, později však o poezii vlasteneckou, tematicky orientovanou buď na slovanství, nebo určenou rodnému Slovensku. Z dochované korespondence, kde zasílá Sloboda Šemberovi tyto básně, jsou v příloze uvedeny básně s vlasteneckou a slovenskou tématikou. Jaroslav Pavelka, vedoucí Valašského krúžku Rusavjan Použité zdroje: edice Fišer, Z. (2001): Daniel Sloboda – Deníky, Dokumenty I., Katos, Kojetín, s. 355 edice Fišer, Z. (2001): Daniel Sloboda – Korespondence s přáteli I., Dokumenty II., Katos, Kojetín, s. 252 edice Fišer, Z. (2002): Daniel Sloboda – O Rusavě a Valaších pod Host., Dokumenty VII., Katos, Kojetín, s. 258

Malíř Jan Kobzáň Když jsem před několika roky navštívil muzeum na Rusavě, spatřil jsem tam mezi exponáty i obrazy mého oblíbeného valašského malíře a spisovatele Jana Kobzáně. Domnívám se, že nebude na škodu, napíšu-li o něm do Zpravodaje Rusavy pár řádků. Svého času jsem o tomto umělci připravoval stať, protože od něho máme v zasedací síni Městského úřadu v Holešově rozměrný obraz Povstání Valachů. Rozmlouval jsem tehdy s malířovou dcerou paní Janou Dočkalovou, která tehdy žila v Karolince a věnovala se výtvarné práci. Zmínil jsem se i o rusavských obrazech jejího otce a ona si vzpomněla na dobu, kdy ve svých dětských letech, někdy po roku 1950, se svým otcem Rusavu navštívila a pobývali u Černých. Možná právě z té doby ony obrazy pocházeji. Jan Kobzáň spatřil světlo světa v roce 1901 (9. července) v Liptále u Vizovic (v roce 1970 tam byl odhalen jeho pomník). Brzy však ztratil oba rodiče a vyrůstal u prarodičů. V patnácti letech šel pracovat do Baťových závodů, kde si všimli jeho výtvarného talentu a vyslali ho na studia do Prahy. Na výtvarných uměleckých školách měl věhlasné profesory Brunnera, Kyselu i Švabinského. Po dokončení studia se vydal vlastní cestou, vyjádřenou svéráznou výtvarnou mluvou i myšlenkovým zaměřením. Umělec vnikl do historie a života Valašska studiem archivů, stykem s obyčejnými lidmi a lidovými vypravěči i vlastivědnými odborníky. Proto tak dobře a věrně ve svých

18


dílech vytvářel postavy Valachů a jejich tváře, zdrsněné tvrdým bojem s přírodou. Jeho obrazy dokládají, jak promýšlel každý předmět obklopující Valachy, všechno jejich nářadí, každou součást kroje i každý detail výstroje a výzbroje jeho oblíbených zbojníků. Dá se říci, že Jan Kobzáň byl takovým valašským Mikolášem Alšem. Malíř se již v roce 1936 usídlil na Soláni, kde si zbudoval srubovou chalupu – samotu, na které tvořil svoje díla až do své předčasné smrti v roce 1959. Před pár lety jsem ji několikrát (již patrně neobydlenou) navštívil – stojí poblíž hřebenové cesty z Čartáku jihovýchodním směrem, byla na ní pamětní deska. Poblíž si postavili svoje srubová obydlí i Kobzáňovi kamarádi, malíři František Podešva a Alois Schneiderka, starší bratr na Rusavě známého malíře Ludvíka. Alois si svého krásného stavení blízko Čartáku užil jen velmi krátkou dobu – nešťastně tam uklouznul na schodech, těžce se zranil a zemřel. Srub potom koupil a dlouhá léta v něm žil a maloval další známý valašský malíř Karel Hofman, nyní tam tvoří jeho dcera – výtvarnice. Jan Kobzáň během svého relativně krátkého života vytvořil mnoho obrazů, ilustrací, grafik (je autorem dosud užívané značky Baťa), vytvářel návrhy gobelínů pro dílnu ve Valašském Meziřící, zhotovil rozměrné fresky zdobící mnohé stavby na Valašsku. Byl také úspěšným básníkem a spisovatelem, pochvalně se o jeho literárních dílech vyjádřili jeho přátelé - spisovatelé V.Vančura a J. Mahen. Za války se zapojil do protifašistického odboje, po skončení války vytvořil celý soubor portrétů účastníků tohoto odboje na Valašsku. Umělce přemíra práce na rozměrných malbách na různých místech Valašska (mezi ně patří i zmiňovaný monumentální obraz v Holešově o rozměrech 6m x 2m, podepsaný malířem v roce 1957) natolik zmohla, že v osmapadesáti letech náhle zemřel ve své milované chalupě na Soláni. V roce 1971 byly jeho ostatky po zásluze uloženy mezi slavné osobnosti na Valašský Slavín v Rožnově pod Radhoštěm. Ještě se vrátím k mé zmiňované rozmluvě s malířovou dcerou. Protože mám rozsáhlou sbírku autoportrétů výtvarných umělců, optal jsem se paní Dočkalové, zda se otec také někdy namaloval či nakreslil, abych si svoji sbírku mohl rozšířit o jeho autoportrét. Po delším rozjímání si k mé radosti vzpomněl – dal svoji podobu malému Valachu na ilustraci (grafice- dřevořezu) své knihy O zbojníkoch a pokladoch. Reprodukci tohoto jediného umělcova autoportrétu přikládám. Jiří Valenta, Holešov


19

Turnaj ve vybíjené Dne 5. května se družstvo složené z páťáků, čtvrťáků i třeťáků zúčastnilo turnaje ve vybíjené. Vybíjená je mezi dětmi velmi oblíbená a mohou ji hrát i smíšená družstva. Učí děti kolektivní spolupráci ve sportu. Někdy i zdánlivě slabý jedinec může družstvu pomoci k vítězství. Turnaj se konal ve sportovní hale 1. ZŠ Holešov, zúčastnilo se ho 6 školních družstev. V silné konkurenci se rusavské družstvo umístilo ve své kategorii na druhém místě. V dalších soubojích ale soupeři byli silnější, takže i konečné 4. místo bylo pro žáky velkým úspěchem. Alena Maťová

naše škola ...

Den matek Dne 10. května proběhla v místní škole oslava svátku Dne matek. Děti svým vystoupením a dárky poděkovaly maminkám za jejich lásku, péči a starost. A co jsme si připravili? Posuďte sami. Byly to samé pohádky. 1. třída si připravila pohádku o zvířátkách Budka. 2. a 3. třída zahrála pohádku Jak Křemílek a Vochomůrka zasadili semínko. 4. a 5. třída pohádku Jak princezna Kačenka Jak Křemílek a Vochomůrka … zachránila Honzu z pekla. Odměnou za vystoupení nám byl krásný úsměv a pochvala od maminek. Mgr. Jana Podolová, ředitelka základní školy

Turnaj v lehké atletice 19. května se naši borci a borkyně vzbudili do krásného slunečného dne a v počtu dvaceti neohrožených sportovců ze všech tříd vyrazili na Chvalčov – bojovat o putovní pohár v čtyřboji v lehké atletice. Příprava určitě nebyla jednoduchá a počet oběhnutých tělocvičen v rámci tréninku překročil padesátku. Byla to jistě dobrá průprava pro terénní běh na 300 m, což byla jedna z disciplín. Následoval skok do dálky, sprint na 50 m a hod kriketovým míčkem. Vzhledem k onemocnění druháčků, kteří se nemohli tohoto velkého klání zúčastnit, neohroženě zaskočili naši nejmenší z první třídy. A vůbec si v souboji

20


s dětmi o rok staršími nevedli špatně. Dopadli jsme velmi dobře. Dominik Daďa v kategorii třetích tříd zaslouženě vyhrál a hned za ním skončil Jirka Kratinoha. Na druhých místech se umístili ještě Terezka Zmeškalová z 5. třídy, Kubík Podola ze 4. třídy a Lukášek Charvát z prvňáčků. Třetí byla Ivanka Greineckerová ze 4. třídy. Putovní pohár sice vyhrál domácí Chvalčov, ale my jsme se umístili na pěkném třetím místě. A protože jsme sportovci tělem i duší, do Bystřice jsme si ještě udělali pěknou pěší vycházku. Dokonce jsme stihli dolízat zmrzlinu, než nám přijel autobus. Ve škole nás přivítala paní ředitelka a v jídelně nám poblahopřál pan starosta. Dobrý oběd udělal tečku za krásně stráveným dnem. Zasportovali jsme si, opálili jsme se, neztratili jsme batůžky, mikiny ani kšiltovky. Až na jedno klíště, jedno píchání v boku a slepýše na trati při terénním běhu, který odmítal ustoupit ze svého mokrého místa, bylo všechno naprosto báječné. Ještě jednou blahopřeji nejen našim medailistům, ale všem žáčkům, kteří se zúčastnili, protože, jak se říká, „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se!“ Mgr. Eva Kubišová

Lukášek Charvát, 1. třída - běh na 300 m

Den otevřených dveří

Simonka Kotasová, 1. třída - sprint s nízkým startem

V první třídě naší základní školy se v úterý 24. 5. 2011 konal Den otevřených dveří. Díky tomu bylo možné zavítat do vyučovacích hodin a sledovat práci svého dítěte, popřípadě práci paní učitelky. Mohli jsme si prohlédnout i prostory školy, například jídelnu či tělocvičnu. Pod taktovkou paní učitelky Kubišové jsme zhlédli dvě vyučovací hodiny, hodinu českého jazyka a hodinu matematiky. Za nás přítomné děkuji paní učitelce Kubišové a paní ředitelce Podolové za uspořádání tohoto dne. Eva Kerčáková


21

Den dětí v MŠ Sluníčko rozhrnulo obláčky, protřelo si oči a s úsměvem nám začalo dělat pěkný den. Jako kdyby vědělo, že právě dnes - 31. 5. - budeme slavit Den dětí. Přípravy probíhaly od rána. Letos jsme využily krásnou Slobodovu zahradu, která patří k evangelickému kostelu. Přichystaly jsme ohniště, posezení a věci ke sportu i relaxaci. V malé chvilce se děti rozběhly do všech koutů a při pohledu z dálky to vypadalo jako hemžení v mraveništi. Paní učitelky rozdělaly oheň a starší děti si začaly opékat špekáčky a statečně je držely nad plameny. Taková svačinka všem dětem moc chutnala a nikdo nenechal ani kousek. Docela nás mrzelo, že to všechno tak rychle utíká. Jenže nás čekal ještě jeden důležitý úkol, a to najít poklad dědečka Hříbečka. Proto jsme se vydali pátrat po okolí a poklad byl na školní zahradě. Ano, všude se to blýskalo bonbony. A teď děti opravdu vypadaly jako pilní mravenci … během chvilky na zemi nebylo nic, zato my měly plnou mísu. Děti si zamlsaly, zavolaly hlasité DĚKUJEME a krásné dopoledne bylo za námi. Lucie Rýdlová, učitelka MŠ

Den dětí očima našich dětí V úterý 31. 5. jsme se vydali na turistickou vycházku ke Dni dětí na Jestřabí. Bylo pěkné počasí. Šli jsme opékat špekáčky. Kluci hráli fotbal a holky si povídaly. Potom se otevřel bufet. Pak jsme šli do školy na oběd. Helena Botíková, žákyně 2. třídy Byl Den dětí. Bylo krásné počasí. Šli jsme to oslavit na Jestřabí. Hráli jsem tam fotbal a opékali špekáčky. Pak jsem se vrátili do školy. A šli jsem na oběd do školní jídelny. Jiří Kratinoha, žák 3. třídy

Na výlet se dá jet i v dešti Začátek června sliboval krásné slunné počasí, proto se celá naše škola těšila na čtvrtek 9. června. Na tento den jsme měli naplánovaný výlet do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Celonoční a čtvrtečnímu ránu vládnoucí vytrvalý déšť nám ale změnil plány. Pojedeme do Technického muzea v Kopřivnici. Tam alespoň moc nezmokneme! Přes nepatrné počáteční rozčarování se děti v průběhu cesty začaly na návštěvu muzea těšit. Nablýskané aerodynamické modely aut značky Tatra nenechaly chladná ani holčičí srdíčka. O přízeň dětí mezi sebou soupeřily historické modely s novými (a pořádně ojetými) tatrovkami, které projely Dakarem. K vidění tu byla vojenská auta či

22


závodní bugatky. Asi nejvíc si návštěvu muzea užili kluci, kteří všechna auta přímo hltali. Někteří žáci využili možnost podívat se také do expozice slavného olympionika Emila Zátopka. Ve stále trvajícím dešti jsme se potom prošli po centru Kopřivnice a doplnili zásoby sladkostí a hraček. S prázdnými peněženkami se nám pak lépe odjíždělo. Celou zpáteční cestu opět pršelo, ale to už spokojeným výletníkům vůbec nevadilo. Ne vždy vyjde vše podle našeho plánu, ale snažme se vzniklé situaci přizpůsobit se tak, aby se nám líbila. Nám se to podařilo, takže letošní školní výlet byl opět na jedničku. Mgr. Alena Maťová

Zkoušky na dopravním hřišti V úterý 7. června jeli žáci 4. třídy do Kroměříže na dopravní hřiště. Protože letos všichni dosáhnou deseti let, a mohou tedy začít jezdit na kole v silničním provozu sami bez doprovodu, museli zde prokázat svoje cyklistické znalosti. Ve škole se žáci pečlivě připravovali, poznávali dopravní značky, řešili situace na křižovatkách a vysvětlovali si pravidla silničního provozu. V učebně BESIPu na dopravním hřišti je čekal test, nad kterým by se i někteří dopěláci zapotili. Potom prokázali před zraky dvou bedlivých policistů i svoje praktické znalosti při jízdách po cestičkách dopravního hřiště. Čekal je tam záludný kruhový objezd, nechráněný železniční přejezd, světelná křižovatka, ba dokonce si žáci vyzkoušeli i jízdu přes křižovatku řízenou policistou. Získat průkaz cyklisty se sice hned napoprvé nepodařilo všem, ale při opravných testech byli již všichni úspěšní. Doufejme, že pravidla silničního provozu budou i nadále dodržovat a řídit se jimi, aby jejich cesty na kole byly vždy bezpečné. Mgr. Alena Maťová

Logopedie na základní škole Jistě jste si ve svém okolí všimli, kolik lidí má problémy s řečí. Ať se jedná o výslovnost, koktavost nebo o opožděný vývoj řeči. Mluví dítě správně? Vyvíjí se jeho řeč správně, je jeho šišlání ještě v normě, není proti jiným dětem opožděné, neměli bychom navštívit logopeda ? Právě takové otázky si často kladou rodiče malých dětí. Stále více dětí i v našem zařízení má obtíže s řečí a potřebují vyhledat odbornou pomoc. A od toho jsme tu my, logopedické asistentky, které pomáháme dětem v mateřské i základní škole se zvládnutím tohoto problému. Nápravě řeči se věnujeme ve dvou kroužcích a s těžšími vadami pracujeme individuálně, tedy integrovaně. Vycházíme z nejmodernějších znalostí oboru, používáme nejrůznější metody - nové hlásky vyvozujeme individuálně, cvičíme za naprostého uvolnění, opíráme se o sluchovou kontrolu, využíváme schopnosti nápodoby, mechanické pomůcky používáme jen v případě nezbytnosti. Při práci využíváme přípravná cvičení polohování a pohyblivosti jazyka, dechová cvičení a cvičení pro rozvoj fonetického sluchu. Hlásky upevňujeme nejprve ve slovech a později v říkadlech. V rámci nápravy využíváme specifické přístrojové vybavení - rotavibrátor, bzučák, nahrávací mikrofon, logopedické zrcadlo a počítačové programy pro výuku řeči na PC. To vše se nám daří velmi dobře, každoročně většina dětí své problémy zvládne na jedničku. Děti potřebují naši pomoc, i když se jim nedaří. Musíme jim dát dostatek času, aby se vše naučily, Daří se nám to i za velké pomoci rodičů.


23

Mluvíte i vy správně? Vyzkoušejte si svou výslovnost na těchto říkadlech: Táta dře se u dříví, div si páteř nezkřiví, naříká si na dřinu, má od dříví modřinu.

Čáp čeká na děti, čápata neletí, čáp čeká u vody, budou čapí hody.

Jitka Biová

Výtvarný kroužek Do výtvarného kroužku se v letošním školním roce přihlásilo 23 dětí, proto byl rozdělen do dvou skupin - na mladší a starší malíře. Pracovali jsme s různými druhy papíru i látek, nechybělo stříhání, lepení, vyrážení raznicí, koláže, práce s klovatinou, s uměleckou sádrou, tuší, temperovou a vodovou barvou, kresba progresy, voskovými i mastnými pastely. Děti v naší škole jsou velmi šikovné, a proto vám předvedeme některé naše práce. Jsou to výtvory našich prvňáčků. A aby nebyli ošizeni starší žáčci, uvidíte jejich foto s vlastnoručně vyrobenými plastikami želviček. Mgr. Eva Kubišová

Loučení žáků páté třídy se školou Poslední červnový den bude pro žáky páté třídy opravdu posledním dnem prožitým v naší rusavské škole. Naposledy jim zazvoní na konec vyučování a na začátek dlouhých prázdnin. Naposledy se za nimi zavřou velké dveře školy. Po prázdninách je čekají noví kamarádi, nové paní učitelky i učitelé, neznámá zákoutí škol v Bystřici nebo Holešově. Popřejme jim do jejich prvního krůčku směrem k dospělosti hodně štěstí a zdaru. Po čem se ti bude v šesté třídě stýskat? Monika: Bude se mi stýskat po paních učitelkách. Klárka: Mně se bude stýskat po kamarádech. Lukáš: Bude se mi hodně stýskat po kamarádech. Po čem se ti nebude stýskat? Monika: Po spojeném tělocviku. Tereza Z.: Nebude se mi stýskat po nějakém tom obědě, který mi někdy nechutnal. Všichni: A nebude se mi stýskat po škole. Co nejdůležitějšího ses na 1. stupni naučil(a)? Lucka: Naučila jsem se psát a počítat. David: Naučil jsem se tu číst a psát. Lukáš: Naučil jsem se anglicky a počítat. Tereza Z.: Naučila jsem se desetinná čísla. Ta se mi zdála těžká, ale nakonec jsem je zvládla.

24


Jaké byly tvoje oblíbené předměty? Tereza V.: Nejlepší předmět byla matematika, protože jsem se naučila počítat. Magda: Nejraději jsem měla tělocvik, byli jsme na atletickém závodě a na vybíjené. Lukáš: Můj nejoblíbenější byl tělocvik. Jirka: Nejlepší předmět byl tělocvik, protože se tam nemusím učit. Klárka: Moje oblíbené předměty jsou matematika a výtvarná výchova. Protože je v tom předmětu zábava. Na co se těšíš do nové školy, na druhý stupeň? Lukáš: Těším se do nové školy, protože tam bude velké hřiště a seznámím se s novými kamarády. Jirka: Těším se, že tam bude více srandy. Magda: Na druhý stupeň se moc těším, najdu si nové kamarády a naučím se nové věci. Tereza Z.: Moc se těším, jsem zvědavá, jaké to tam je, a těším se na nové kamarády a paní učitelky. Čemu ses ve škole hodně nasmál(a)? Radim: Nejlegračnější byla hra Veselá věta. Tereza V.: Zažila jsem, jak jsme při obědě s Luckou dostaly záchvat smíchu. Magda: Nejsrandovnější byla příhoda v tělocviku, jak se jednomu spolužákovi při vybíjené roztrhly tepláky. Lucka: Vždycky při obědě jsme s Terezou dostaly záchvat smíchu. Je v něčem naše škola na Rusavě lepší než ostatní školy? Tereza V.: Naše škola je lepší v tom, že jsou tady hodné paní učitelky. David: Jsme lepší ve vybíjené. Tereza Z.: Naše škola je lepší než ostatní tím, že je v přírodě. Klárka: Naše škola je tím lepší, že je menší než ostatní. Monika: Naše škola je moderní se skvělými paními učitelkami a tím je lepší. Magda: Naše škola je lepší v tom, že má hřiště, průlezky a pískoviště. Lukáš: Tato škola je lepší, protože to mám blíž k baráku. Radim: Naše škola je lepší ve vybíjené než Žeranovice. Malou anketu pro žáky připravila a z odpovědí vybrala Mgr. Alena Maťová

SK RUSAVA-fotbal

sport

Do jarní části soutěžního ročníku 2010/11 jsme vstupovali ve špatné pozici. Na podzim jsme uhráli pouze sedm bodů, navíc nás po polovině soutěže opustil kapitán a nejlepší střelec Mirek Bílek. Nabídka týmu z Calgary se neodmítá. Nahradit ho měla nová, a jediná posila – Jan Páník, což se ale nestalo, protože odehrál pouze šest zápasů. Cíl jsme měli jasný, co nejdříve stáhnout ztrátu na Louky a Zdounky. Jenže začátek jara nám příliš nevyšel, uhráli jsme pouze plichtu v Míškovicích a doma


25

se Zborovicemi. Postupem času jsme se ale opravdu zlepšovali. I v zápasech, ve kterých jsme nebodovali, jsme podali slušné výkony (ve Slavičíně, Malenovicích, doma s Březnicí). Čtyřikrát jsme se radovali z výhry - doma se Zdounkami a Kelčí, v Holešově a Loukách, k tomu jsme přidali remízu s Fryštákem. Oproti předešlým ročníkům jsme stříleli víc branek (celkem 42), bohužel jsme ale nejčastěji inkasovali - 65krát. Nejlepšími střelci týmu se stali se sedmi zásahy Honza Havránek a Peťa Pavelka, šest golů dali Bílek (pouze za podzim) a Zelený. Ani jednou ze šestadvaceti duelů nechyběli gólman Marcel Palát a bráchové Petr a Honza Pavelkovi, pouze dvakrát absentovali David Zelený s Patrikem Barotem. Celkově jsme tedy obsadili 13. místo při zisku 22 bodů a skóre 42:65 (šest výher, čtyři remízy, šestnáct porážek) a po pětiletém působení v krajské soutěži I. B třídě se pravděpodobně vracíme do okresního přeboru. Daniel Krajcar

Čína – země plná paradoxů II Peking a Velká čínská zeď

zajímavosti

Čína je v dnešní době považována za nastupující supervelmoc, která dříve nebo později nahradí Spojené státy. Tento hospodářský rozvoj není zapříčiněn komunismem, ale naopak díky přechodu od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Komunistická strana již v podstatě kontroluje „pouze“ média včetně internetu. Čína jako nejlidnatější země světa (více než 1 300 000 000 obyvatel) má obrovský populační potenciál a zároveň je po Rusku, Kanadě a Spojených státech amerických čtvrtou největší zemí světa (celková plocha – 9,5 mil. km2) s velkým potenciálem nerostných surovin. Tyto faktory připívají velkou měrou k hospodářskému rozvoji. V dnešním příspěvku se budeme věnovat hlavnímu městu – Pekingu a také hlavní památce celé Číny – Velké čínské zdi. Peking, v přepisu pinyin Běijīng, má přibližně 17 miliónů obyvatel a ve světovém měřítku největších měst se pohybuje až v druhé desítce. Leží na 40. stupni severní šířky, což v Evropě odpovídá španělskému Madridu. Asi nejznámější ikonou Pekingu je dlouholeté sídlo čínských císařů - Zakázané město a před ním se rozkládající náměstí Nebeského klidu (Tian‘anmen), kde v roce 1949 čínský vůdce Mao Ce-tung vyhlásil Čínskou lidovou republiku a v roce 1989 armáda krvavě potlačila studentské demonstrace. Zakázané město bylo vybudováno v 15. století jako sídlo čínských císařů. Mělo obsahovat mystický počet 9 999 místností a po dobu pěti století do něj měl povolen vstup pouze císař s doprovodem. Ve 20. století byl tento komplex několikrát poničen a dnes se většina cenných artefaktů nachází na Tchaj-wanu. V současné době je Zakázané město zpřístupněno veřejnosti a na vstupní bráně je umístěn obří portrét Mao Ce –tunga (viz obr. 1).

26


Před komplexem Zakázaného města se nachází již zmíněné náměstí Nebeského klidu. Ústřední budovu tvoří Památník lidových hrdinů (viz obr. 2) a v jižní polovině se nachází Mao Ce-tungovo mauzoleum. Náměstí je ze západu uzavřeno Velkou síní lidu, která představuje čínský parlament, a na východě budovou Čínského národního muzea. Poslední pamětihodností, které se budeme věnovat, je asi nejznámější stavba celé Číny – Velká čínská zeď. Šlo o systém opevnění chránící celou Čínu ze severu. Celý systém byl budován s různě dlouhými přestávkami od pátého století před naším letopočtem. Asi nejznámější podoba zdi pochází z období dynastie Ming ze 14. – 17. století. Celkovou délku zdi udávají různé prameny odlišně, nejčastěji v rozmezí od 6000 do 12 000 km. Různá délka je uváděna z důvodu nejasného průběhu starších částí zdi a také díky novodobým objevům. O účelu zdi se vedou diskuze, nicméně jelikož na ní nikdy nebyla zadržena žádná armáda, byl účel zejména v rovině ochrany zemědělského obyvatelstva před nájezdy relativně malých loupeživých tlup mongolských kočovníků a také pro kontrolu pašeráctví. Každé zboží, které bylo provezeno zdí, muselo být procleno. V dnešní době jsou dlouhé úseky zdi zrestaurovány do více či méně původní podoby. K větší ochraně přispělo zejména zapsání Velké čínské zdi na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1987. Přesto jsou velké úseky zdi velmi zchátralé a stavební materiál je často rozebírán místním obyvatelstvem (viz obr. 3). V roce 2007 byla Velká čínská zeď zařazena mezi nových sedm divů světa. Peking i Velká čínská zeď představují turisticky nejnavštěvovanější místa v Číně a zejména díky popularizaci v průběhu XXIX. olympijských her konaných v roce 2008 v Pekingu se návštěvnost každoročně zvyšuje. Přesto zůstává návštěva těchto míst intenzivním zážitkem. Bára Stachoňová, Zdeněk Stachoň


27

[Obsah] Slovo má starosta Projekty 2011 .......................................................................................... str. 1 Rusava a Daniel Sloboda ................................................................... str. 2 Třídění odpadů v obci ......................................................................... str. 3 Odpady – přehled rok 2010 ............................................................... str. 3 Rusavské SAFARI ................................................................................... str. 4 Jaké bylo počasí .................................................................................... str. 6 Portášská hlídka hlásí .......................................................................... str. 8 Rusavská evangelická fara.................................................................. str. 8 Dění v obci Vítání jara na Pardusu ........................................................................str. 10 Koláčové odpoledne ..........................................................................str. 10 Kuličkiáda ..............................................................................................str. 11 Výlet AK ...................................................................................................str. 12 Okrsková soutěž v požárním sportu.............................................str. 12 35. Kácání mája ....................................................................................str. 13 Dětský den ............................................................................................str. 14 Rybářské závody ..................................................................................str. 15 Přátelské utkání s hokejisty..............................................................str. 16 Historie Mlýny a valchy … Mlýn v Jankovicích..........................................str. 16 Daniel Sloboda … literární činnost, 3. díl ...................................str. 17 Naše škola Turnaj ve vybíjené ...............................................................................str. 20 Den matek..............................................................................................str. 20 Turnaj v lehké atletice ........................................................................str. 20 Den otevřených dveří .......................................................................str. 21 Den Dětí očima našich dětí..............................................................str. 22 Na výlet se dá jet i v dešti .................................................................str. 22 Zkoušky na dopravním hřišti...........................................................str. 23 Logopedie na základní škole ..........................................................str. 23 Výtvarný kroužek ................................................................................str. 24 Loučení žáků páté třídy se školou ................................................str. 24 Sport SK Rusava – fotbal ..............................................................................str. 25 Zajímavosti Čína – země plná paradoxů II .........................................................str. 26

28


PROVOZNÍ DOBA BAZÉNU: pondělí – neděle 10.00 – 18.30 hod za pěkného slunného počasí

V S T U P N É sezóna 2011  průkaz ZTP Kč děti do 3 let  a průkaz ZTP/P s doprovodem    hod dospělí Kč děti do 15 let a studenti Kč      hod dospělí Kč děti do 15 let a studenti  Kč Po opuštění areálu koupaliště je jednorázová vstupenka NEPLATNÁ!!



1denní permanentka (dopolední i odpolední vstup)

dospělí

Kč

Kč permanentka 10 vstupů (dobití) dospělí Kč děti do 15 let a studenti Kč děti do 15 let a studenti

permanentka (zakoupení karty)

 Kč

www.rusava.cz - tel: 773 506 535 - [email protected]

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková Tel.: 573 392 066 e-mail: [email protected] www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 400 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2011 Zpravodaj obce Rusava

Recommend Documents