2013 Zpravodaj obce Rusava

ročník: XXII.

číslo: 3/2013

Zpravodaj

obce Rusava

LXXII

cena: 20 Kč

Obecní knihovna na Rusavě pořádá cestovatelskou přednášku

Tajuplná Afrika

v pátek 11.10.2013 od 18 hod. zasedací síň Obecního úřadu Rusava

Vstupné 20 Kč

Nejdobrodružnější expedicí rodiny Márových se stala výprava do čtyř států v jižní části Afriky:

JAR, Namibie, Botswany a Zimbabwe

Při úžasně barevné projekci fotografií i filmových záběrů se dozvíte, jak se dá neznámými končinami černého kontinentu cestovat na vlastní pěst - terénním autem divočinou i pouští a přitom spát ve stanech. Společně navštívíme Kapské Město i hliněnou vesnici tradičně žijících Himbů. Budeme stát tváří v tvář divokým zvířatům, zatají se nám dech ve sloním obklíčení a snad přežijeme i kousnutí šestimetrovým hadem. Podíváme se na největší písečné duny světa i hřmící masy Viktoriiných vodopádů. Jiří Mára je autorem sedmi cestopisných knih a dokumentárních filmů, které si můžete na besedě zakoupit za zvýhodněné ceny.

Více informací naleznete na www.jirkamara.cz

Slovo má Majetkové záměry

N

starosta ...

a politické scéně se po zvolení prezidenta Miloše Zemana dějí zvláštní věci příznačné povahám jisté části české společnosti. Nejistota občanů bez vládní reprezentace, stálé parlamentní handrkování a nejasná ekonomická situace před sestavováním a schvalováním státního rozpočtu pro příští rok není dobrou prognózou stability v České republice. Plánovat a tvořit záměry s jistotou finančního zabezpečení pro další období je nutné i na obecní úrovni. Odsouhlasený a postupně naplňovaný Program obnovy vesnice obce Rusava nám ukládá starat se i o historické objekty a tím pamatovat na odkazy našich předků. Ze staré Rusavy se dochovalo již jen velmi málo staveb svázaných s její historií – kostely, fary, školy a několik původních dřevěnic. V současnosti se nabízí možnost odkoupit a následně rekonstruovat dvě bývalé školy - katolickou na Hořansku a evangelickou v Prostředňansku. Nemovitost č.p. 53 na Hořansku – objekt sloužil po ukončení školního vyučování v roce 1863 k bydlení, posléze k obchodní činnosti až po dílnu k výrobě rusavské keramiky. Okolní pozemky jsou již převedeny do majetku rusavské katolické farnosti a po shodných představách by mohlo dojít i k úpravě přilehlé autobusové točny, parkových ploch nebo jistému začlenění odpočinkové či sportovní zóny. Samotný objekt by mohl sloužit jako zázemí mysliveckého spolku s klubovnou s určitým využitím i pro mládež. Nemovitost č.p. 168 v Prostředňansku – objekt v současnosti slouží ještě pro rodinné bydlení p. Bílkové, ale nabídka na odkoupení je opět reálná. Budova se zázemím by mohla sloužit pro muzejní účely, část jako expozice připomínající i školní výuku a druhá polovina by mohla být k dispozici pro Valašský krúžek Rusavjan. Vznikly by tak kvalitní prostory pro nacvičování, zkoušky a technické zázemí spolku, který hrdě šíří tradice a zvyky valašské dědinky v hostýnských horách. Po dobrovolném sboru hasičů, sportovním klubu i portášském sboru rusavského desátnictva, který může obhospodařovat historickou nemovitost u Hurbanovy studánky,

Zpravodaj obce Rusava

1

by se tak mohla další občanská sdružení starat o obecní majetek jim svěřený do užívání. Nabízí se lákavá představa s neopakovatelnou možností zachránit tyto dvě historické budovy. Obec může přehodnotit své potřeby, stanovit priority k naléhavosti majetkových záměrů a vyčlenit v rozpočtu finanční rezervu spojenou s pořízením uvedených nemovitostí. Dalším úkolem by byla jejich postupná rekonstrukce s dotačními podporami z evropských fondů. Bohumil Škarpich

Mostky a propustky Mostní konstrukce patří mezi důležitou infrastrukturu v obci, které se musí taktéž věnovat patřičná pozornost. Je pravdou, že více jak 30 let se u většiny mostů neprováděly větší zásahy, které by zhodnotily jejich stav a vylepšily stabilitu konstrukcí. V posledních letech se vystavěl nový most u chaty Grůň, opravil se most u hasičské zbrojnice a u kempu a nové provedení mají propustky u pramene Rusavy a na „Stávku“ na Hořansku. V letošním roce se uskutečnila rekonstrukce mostu na odbočce ke hřbitovu, která nám i nadále bude zajišťovat jediný příjezd směrem ke Klapinovu. Souběžně s opravou mostu se provedla výměna kanalizace mezi dvěma šachtami v úseku 14 m, která byla v havarijním stavu a splaškové vody zde narušovaly statiku mostu netěsností spojů. Na opravu či rekonstrukci čekají další mosty a propustky, proto je nutné na tyto aktivity vyčleňovat v rozpočtu obce finanční prostředky s určitou pravidelností.

Most přes místní potok na místní komunikaci u č. p. 211 v obci Rusava Doba realizace:

06 - 07/2013

Celkové náklady:

329 183 Kč

Dotace ZK:

130 000 Kč

Vlastní zdroje:

99 183 Kč

Investiční akce řešila stavební úpravy mostu propojujícího krajskou komunikaci III/43818 s místní komunikací směrem na Klapinov. V rámci stavby byla zhotovena nová čelní zídka s římsou, provedeny byly sanační práce na spodní straně mostu a na jeho nosné konstrukci a asfaltovým postřikem byla obnovena konstrukce vozovky. Betonový povrch na spodní straně mostu, na jeho nosných konstrukcích a na nové římse byl opatřen hydrofobním nátěrem. Realizace projektu přispěla k zefektivnění místní dopravní infrastruktury, k prodloužení životnosti objektu mostní konstrukce a k bezpečnému napojení místní komunikace na silniční síť vyššího řádu. Zajištěna je také dostupnost místní lokality obce Rusava a možnost celoroční údržby celého úseku místní komunikace.

Tento projekt byl spolufinancován z podprogramu Podpora obnovy venkova Zlínského kraje.

2


Oznámení kácení stromů Ministerstvo životního prostředí vydalo novou vyhlášku č. 189/2013 Sb, ze dne 27. 6. 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, kterou nově stanoví podmínky pro kácení dřevin. Tato vyhláška nabyla účinnosti 15. 7. 2013. Ministerstvo životního prostředí stanovilo podle § 79 odst. 4 písm. d) a k provedení § 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb., (dále jen „zákon“):

nebo trvalé snížení jejích ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření. (2) O nedovolený zásah podle odstavce 1 se nejedná, pokud je prováděn za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha anebo pokud je prováděn v souladu s plánem péče o zvláště chráněné území.

Pro účely této vyhlášky se rozumí a) zapojeným porostem dřevin soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm; jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina, b) společenskými funkcemi dřeviny soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu; mezi společenské funkce patří také funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí, c) zahradou pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti, d) stromořadím souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí; za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech a plantážích dřevin3).

Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2, c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin, d) pro dřeviny rostoucí v zahradách.

Nedovolené zásahy do dřevin (1) Nedovolenými zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, se rozumí zásahy vyvolávající poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné


Náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin a náležitosti oznámení o kácení dřevin (1) Žádost o povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst. 1 zákona) musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat: a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres, b) doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku, c) specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu

3

d) (2) a) b)

kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového zastoupení dřevin a zdůvodnění žádosti. Oznámení o kácení dřevin (§ 8 odst. 2 a odst. 4 zákona) musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat: označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres, doložení vlastnického práva, či nájemního nebo uživatelského vztahu oznamovatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 4 zákona a s výjimkou kácení dřevin při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků a při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektri-

zační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, c) specifikaci dřevin, které mají být káceny nebo byly pokáceny, zejména druhy dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového zastoupení dřevin, d) zdůvodnění oznámení a e) v případě kácení dřevin podle § 8 odst. 4 zákona doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup. Období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.

Restaurování kazatelny z kostela Povýšení sv. Kříže Jsem rád, že vás mohu informovat o blížícím se termínu dokončení prací na restaurování kazatelny. Od měsíce dubna 2012, kdy byla kazatelna demontována a převezena do dílny restaurátora pana Michala Zlámala, uběhl již delší čas. Podle Smlouvy o dílo ze dne 30. 1. 2012 byly vypočteny náklady na restaurování, včetně umístění kazatelny na původní místo, v částce 309.852,- Kč. Na finančním zajištění této akce se podílela obec Rusava částkou 45.000,- Kč. V roce 2012 to bylo 15.000,- Kč a letos (r. 2013) činí příspěvek 30.000,- Kč. Bez této finanční podpory by farnost nebyla schopna potřebné restaurování uhradit. Další významný podíl na zajištění financování má Fond kultury Zlínského kraje. V roce 2012 to byla dotace 40.000,- Kč a letos (r. 2013) dokonce 64.000,- Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že příspěvky a dotace pokryjí celkem necelou polovinu nákladů. Díky pravidelným sbírkám i příležitostným darům farníků, případně návštěvníků kostela, bude možné v dohodnutém termínu práce zaplatit. Poslední zářijovou neděli (29. 9. 2013) poděkujeme Pánu Bohu při bohoslužbě v 11:30 hod. za letošní úrodu a také za zdárné dokončení náročného díla. Zároveň budete moci v kostele zhlédnout malou výstavku fotografií zachycujících průběh restaurování. Přijďte se podívat a ocenit řemeslnou zručnost a umělecké cítění našich předků. P. Marek Výleta, administrátor farnosti

Tento projekt byl spolufinancován z Fontu kultury Zlínského kraje.

4


Prezidentova poklidná návštěva Hostýna V rámci návštěvy Zlínského kraje si hlava státu našla čas vyjet na Svatý Hostýn. Prezidenta Miloše Zemana očekávala před bazilikou hrstka lidí, kteří si užili vstřícnosti prezidentské suity. Komorní setkání na Hostýně se odehrálo po náročném celodenním programu Miloše Zemana. Prezidentská kolona dorazila podle očekávání krátce před půl sedmou. Žádné davové šílenství ani protestní hlasy, jen potlesk jako pozdrav přicházejícímu státníkovi. Miloše Zemana přivítal arcibiskup Jan Graubner a rektor baziliky Jan Šolc bez obřadních rouch. Při vstupu do baziliky, kam Miloše Zemana doprovázela veřejnost, se rozezněly varhany. Přestože jindy se ve svatostánku tísní davy, ve čtvrteční podvečer měl každý návštěvník na prezidenta dobrý výhled. „Myslel jsem, že nejnavštěvovanějším poutním místem je Velehrad,“ reagoval na slova arcibiskupa Graubnera prezident, kterému chyběla první dáma. Ta právě na Velehradě strávila čtvrteční odpoledne. Prezident pochválil Matici svatohostýnskou, která o baziliku pečuje. „Dozvěděl jsem se, že má sedm tisíc členů. Já si velice vážím občanských sdružení, která skutečně pracují a nevybíjí se tím, že v počtu deseti až dvaceti osob sepisují pouze protestní petice proti výstavbě dálnice a podobně.“ Pod hvězdnou klenbou prohlásil: „Je to jedna z nejkrásnějších církevních staveb, jaké jsem kdy viděl včetně Baziliky sv. Petra, která je, pravda, poněkud rozsáhlejší,“ zažertoval směrem k arcibiskupovi. Po krátké prohlídce nezapomněla hlava republiky poděkovat varhaníkovi za hudební doprovod. To už družinu oslnilo zapadající slunce, kulisa jako stvořená pro krátký odpočinek na lavičce v zátiší. „Děkuji panu arcibiskupovi za jednu cigaretku, kterou mi tu na Hostýně povolil,“ pronesl pobaveně Zeman. Úsměv vyvolal také chlapec dožadující se prezidentského autogramu, za který prý dostane z občanské výchovy podtrženou jedničku. Eva Mikešková, Bystřice pod Hostýnem

Portášské hry 12. července se ve Valašské Bystřici konaly už po páté Portášské hry. Proč právě tam? No protože po mnoho a mnoho let byla právě Valašská Bystřice centrem portášů. Tři generace Křenků, které vedly portášský sbor ke cti a chvále téměř 70 let, pocházely právě z tehdy Hrubé Bystřice. Tak proto právě tam. Portáši si tam spolu s kamarády z různých historických vojsk hrají a předvádějí, jak to asi vypadalo, když krajem táhli kuruci nebo po velké bitvě u Slavkova. Ono tam toho bývá k vidění daleko víc. Děcka soutěží při


5

různých hrách, hrají různé hudební skupiny, vystupují různé soubory, ale ponejvíc domácí soubor písní a tanců Troják. Taky se přijímají do stavu mladí či noví portáši, kteří prošli zkušební dobou. Letos se uděloval i titul nej portáš a nej desátníctvo.. Nej portášem se stal Lukáš Kolarik z desátnictva čeladenského. Dostal putovní sošku portáša. Nej desátníctvo se stalo to naše, rusavské. Dostali jsme veeelikú valašku, také putovní. Zásluhu na tom máme téměř všichni. Poděkování zaslouží Frantovi Sklenáři, který přes svůj věk je stále platným členem desátníctva. No a teda co dál a co víc. Bylo nám tam moc fajn. Sešli jsme se s kamarády, které potkáme jednou do roka, výjimečně dvakrát. Je o čem povídat dlouho do noci. V neděli vzdáme poctu mrtvým kamarádům, těm dávným i těm nedávným. Rozloučíme se s těmi živými zvoláním Hore hoj a frčíme domů těšit se na příští hry či další setkání. Ve Vavryšově, Rožnově či kdekoli jinde. Dojděte sa takej podívať všecí, budete srdečně přivítaní pozdravením Hore hoj, brachu. Jura Potočkú, kaprál

Rodina Márova a smysl jejich cest

Dění v obci ...

Na předsádce tohoto čísla Zpravodaje Rusavy si můžete pročíst reklamní poutač akce, kterou místní knihovna připravuje na 11. října tohoto roku. Kdo je Jirka Mára, ale především jeho otec, a co jej vedlo k rozhodnutí postupně naplňovat sny svého syna, na to pan Ing. Jiří Mára odpovídá v následujících řádcích. Jmenuji se Jiří Mára a narodil jsem se dne 15.6.1966 v Přerově. Po ukončení VŠ ekonomické jsem 15 let pracoval v Komerční bance. Práce mě velmi bavila a rád na toto období vzpomínám. Rodinná situace a nemoc mého syna mě donutila ukončit pracovní poměr a získat tak více času „na život“. Svého kroku nelituji, umožnil mi absolvovat v roce 2004 nádherný a velmi poučný pobyt na Novém Zélandu. Strávil jsem 3 měsíce studiem angličtiny v Aucklandu a ubytováním přímo v novozélandské rodině jsem získal možnost poznat domorodý životní styl. Rok po svém návratu jsem se rozhodl napsat o svém tamním životě knihu Nový Zéland země protinožců. Upřímně řečeno, nečekal jsem, že to bude tak těžká práce. Na druhé straně to ale bylo období velmi zajímavé a poučné. Prodejem mé knihy se mi podařilo získat finanční prostředky na drahý rehabilitační přístroj, který slouží mému synovi ke každodennímu cvičení.

6


Na přelomu roku 2006 a 2007 jsem se na Nový Zéland vrátil společně se svým synem Jirkou. Důkladně jsme procestovali oba největší ostrovy a prožili v zemi Pána prstenů nádherných šest týdnů. Cílem této cesty bylo dokázat, že nejvzdálenější země světa se dá procestovat i s invalidním vozíkem. Troufám si říct, že Jirka je jediným českým občanem, který něco takového dokázal. S úmyslem dodat motivaci lidem se zdravotním hendikepem a optimistickým způsobem je podpořit v jejich boji za naplnění vlastního snu jsem vydal druhý díl knihy s názvem Nový Zéland návrat k protinožcům a o naší cestě také vznikly Nový Zéland - Severní ostrov a Nový Zéland - Jižní ostrov. Následovala další expedice, tentokrát do Jižní Ameriky. Chtěli jsme přesvědčit sami sebe i naše příznivce, že se dá cestovat po cizí zemi i bez znalosti místního jazyka. A tak jsme se ve škole prokousávali do té doby neznámou španělštinou a současně poznávali Ekvádor. Obrovské zkušenosti a nezapomenutelné zážitky jsme získali při pobytu v Amazonské džungli a také na tajuplných Galapágách. Vydali jsme třetí knihu Na vozíku na rovníku a nový dokumentární film Hola Ekvádor a Galapágy a už přemýšleli, který světadíl objevíme příště. Logická volba padla na Japonsko - máme tam kamarády, a mohli jsme proto na chvíli žít jako praví Japonci. Úžasná cesta po Honšú, Kjúšú a Šikoku byla dosavadním vrcholem našeho cestování. Zpracovali jsme opět cestopisnou knihu Japonskem s otevřenou pusou i filmový dokument Japonsko - v zemi pramenů a zahrad. Svou pozornost jsme zaměřili také na Evropu, vždyť i ona je přece světadílem a skrývá celou řadu exotických míst. Naší severskou cestu jsme směřovali přes Dánsko a Faerské ostrovy na tajuplný Island. Aby toho nebylo málo, krátce jsme si odskočili také do Grónska. Dokumentaristickým výsledkem expedice se stal nový film Kde se zlobí sopky a telí ledovce a v pořadí pátá kniha Ve stopách Vikingů. A konečně přišla na řadu Afrika, vždyť černý kontinent byl pro nás už delší dobu velkou výzvou. Naše očekávání bylo bohatě přeplněno a Jirka postavil dobrodružnou cestu po JAR, Namibii, Botswaně a Zimbabwe na úroveň svého milovaného Japonska. Současně se stal prvním českým vozíčkářem, který navštívil všechny obydlené světadíly. Svou šestou knihu jsem nazval Tajuplná Afrika a svůj název si určitě zaslouží. Stejně jako náš cestopisný film Okuhepa Afrika, česky Děkujeme, Afriko. Když už jsme si mysleli, že nic dobrodružnějšího než Afriku nezažijeme, připravil před nás Jirka další náročnou výzvu = objet celou Austrálii kolem dokola. Absolvovali jsme karavanem 24 tisíc kilometrů a neustále volali To snad není možný. A právě takto jsem nazval i svou v pořadí sedmou knihu. Videozáběry jsme pak uspořádali do cestopisného filmu, který vyšel na DVD pod názvem Kolem země klokanů. Uskutečňujeme po celé republice poučné i veselé cestovatelské přednášky a přemýšlíme nad dalším životním cílem. Věříme, že naše práce má smysl a děkujeme za všechny pozitivní ohlasy a podporu našeho snažení. Z webových stránek www.jirkamara.cz vybrala Miroslava Češková


7

Valášci z Rusavy Jsou tu už víc jak 10 let. Nejsou stejní, mění se každým rokem. A v posledních letech jsou i často k vidění. Ještě nevíte, koho mám na mysli? Přece rusavské Valášky, konkrétně některé děti ze Základní a Mateřské školy z Rusavy. V minulém školním roce navštěvovalo tento kroužek, který pracuje při jubilejní ZŠ TGM na Rusavě, 21 dětí. Za těch více jak 10 let se v tomto kroužku vystřídalo už ke stovce dětí. Nejprve ze základní školy a od roku 2011 přibyly, pro zájem rodičů, i děti ze školky. Některé, dnes již dospělí, posílily členskou základnu Valašského krúžku Rusavjan. I díky materiálům, které mi tehdy pomohl obstarat výborný primáš a velice vstřícný člověk, pan Meloun z Brna, jsme mohli s dětmi vystoupit už v prvním roce existence tohoto folklorního kroužku při tradiční rusavské akci – Kácání mája. Jednoduché kroje, které jsem tehdy pro děti šila, byly uhrazeny z rozpočtu obce a slouží větším dětem dodnes. Krátké vystoupení při Kácání bylo několik let vyvrcholením nácviku v daném školním roce. V současné době jsou Valášci z Rusavy už známi svými vystoupeními nejen na rusavských akcích (Posezení seniorů, Koláčové odpoledne, Den matek, Kácání mája,…), ale svými výkony okouzlují diváky i v okolí (Farní ples v Hlinsku p.H., festivaly v Bystřici p.H., heligonky v Brusném,...). Dá se řici, že téměř každý měsíc mají děti nějaké vystoupení. I když nedělám do kroužku žádný speciální nábor, mám štěstí, že každý školní rok jsou zde děti velice šikovné a častokrát stihneme za velmi krátkou dobu nacvičit nové pásmo. Činnost v této nepovinné mimoškolní aktivitě rozvíjí u dětí slovní i hudební základy a napomáhá ke stmelování a vzájemné toleranci i mezi větším věkovým rozpětím. Ve Valášku děti nejenom tančí a zpívají, ale hrají spoustu her, které jsou už dnes často zapomenuty, a troufnu si říci, že i díky Valášku se znovu dostávají do povědomí. Mezi nejoblíbenější patří u těch starších Hra na barvy a u těch malých vyhrávají na celé čáře Ovečky. V letošním roce bylo díky dotaci z Nadace SYNOT Uherské Hradiště a příspěvku obce Rusava pořízeno obutí na vystoupení – huňky (krpce ze sukna), kožené krpce a pro ty nejmenší černé látkové tretry (zavazovací papučky) v celkovém nákladu cca 12 tis. Kč. Doposud děti vystupovaly převážně ve vlastní obuvi, která byla nejednotná a ne vždy ke kroji vhodná. Z příspěvku od rodičů je zase pořizováno plátno na došití krojů (opět hlavně pro ty nejmenší). Chci touto cestou poděkovat rodičům za vstřícnost a spolupráci při dopravě a přípravě jejich ratolestí na vystoupení a popřát Valáškům z Rusavy stále dost šikovných dětí, aby bylo komu zasívat do srdíček kulturní dědictví našich předků. A nejkrásnější odměna pro mě? Když ti odrostlí vzpomínají, jak kdysi do Valášku rádi chodili, a ti nynější, když se mě i několikrát zeptají: „Tetó, kdy už bude Valášek?“ Ludmila Mikšánková – vedoucí

Ukončení prázdnin na Kopácině První sobota v září a na kopci Kopácina se koná menší Sportovní den pro děti aneb Ukončení prázdnin, které zorganizoval pan Milan Ehrlich. Soutěžilo se v různých disciplínách. Bylo jich připraveno celkem osm, například hod kilovým závažím do dálky, házení šipek na terč, střelba z praku, zvedání závaží na

8


kladce, děti si vyzkoušely i ručkování na zavěšeném laně. Hlavní rozhodčí, Hanka Pavelcová, vše bedlivě sledovala, zapisovala a vyhodnotila: 1. místo – Honzík Uruba, 2. místo – Lucinka Pavelcová, 3. místo- Helenka Botíková. Čekalo nás i překvapení, jelo se na letiště do Brusného, tam už stál nablýskaný letoun z druhé světové války Piper L - 4H Grasshopper - OM - M039 i s panem pilotem, který nám podal krátký, leč výstižný výklad o tomto stroji, jeho úloze ve válce a odpovídal na zvídavé otázky nejen dětí, ale i nás, přítomných rodičů. Poté zpět na Rusavu. Zde se den ukončil opékáním špekáčků. Bylo to příjemné, veselé odpoledne, proto za děti i rodiče děkuji hlavnímu pořadateli, panu Milanovi Ehrlichovi, za jeho uspořádání. Eva Kerčáková

Výstava Českých horských psů Díky ochotě pana starosty, Zastupitelstva obce Rusava a majiteli rekreačního zařízení Jestřabí p. K. Režňákovi bylo umožněno Klubu Českého horského psa uskutečnit již podruhé klubovou výstavu tohoto nejmladšího, krásného národního plemene v nádherné přírodě Hostýnských vrchů. Na výstavu, která se uskutečnila v rekreačním zařízení Jestřabí v sobotu 14. 9., se sjelo 41 psů z celé České republiky a Slovenska. Psy a feny posuzoval rozhodčí pan Vladimír Adlt, delegovaný Českomoravskou kynologickou únií. Uděloval tituly CAJC, CAC, res.CAC a BOB. Přes velkou nepřízeň počasí panovala mezi majiteli psů i mezi psy samotnými velmi přátelská atmosféra a všichni při soutěži fandili všem. Přes hojnou účast těchto nádherných psů se podařil„husarský kousek“ panu Zdeňku Janouškovi z Bystřice pod Hostýnem. Jeho pejsek Cyril Jakubská hůrka obdržel všechna nejvyšší ocenění, která šla na výstavě získat, tj. tituly CAC, Klubový vítěz – psi, BOB – absolutní vítěz výstavy. Všichni chovatelé ČHP stále věří, že se toto národní plemeno více rozšíří do našich horských a podhorských oblastí, protože je pro tyto lokality předurčeno. Zdeněk Janoušek


9

Poslední spaní ve škole

naše škola ...

Původně mělo být poslední spaní ve škole spojeno i s koupáním na koupališti, kde jsme měli vstup zdarma domluven s panem starostou. Kvůli nepříznivému počasí jsme však koupaliště museli oželet. A tak se žáci 4. a 5. třídy sešli v pondělí 17. června o půl sedmé večer před školou. Na zádech měli baťůžky, v rukou karimatky a spacáky a na tvářích široké zářivé úsměvy. Rodiče se s dětmi rozloučili a děti se velmi rychle zabydlely ve své třídě, kde si našly své místečko ke spaní. Na večeři jsme si nachystali chléb s máslem, debrecínkou a rajčaty. Po večeři jsme rychle pospíchali do tělocvičny. Tam jsme hráli různé hry: vybíjenou, honěnou a badminton. Do her jsem se zapojila samozřejmě i já. A dobře jsem udělala. Jinak bych totiž neměla možnost vidět ve tvářích žáků – rošťáků ten šťastný výraz, když drželi míč v ruce a trefovali se do paní učitelky. Když už jsme byli všichni dostatečně uhonění a unavení, odebrali jsme se do školní družiny, kde jsme si společně zahráli Člověče, nezlob se. Na chvíli mohly jít děti i k počítačům. Po desáté hodině jsme provedli večerní hygienu a ulehli jsme ke spaní. Povídali jsme si různé zážitky a příběhy a do půlnoci se všem dětem podařilo usnout. Ráno jsme vstávali kolem půl sedmé. Umyli jsme se, uklidili jsme třídu a šli jsme posnídat do školní jídelny. Poslední spaní ve škole se nám vydařilo a doufám, že na něj budou děti rády vzpomínat. Jana Vávrová

Práce dětí ze základní školy (Bez jazykových úprav) Závěr školního roku Byl čtvrtek, dali jsme si sraz před školou o půl sedmé večer. Přišli jsme do třídy, kde jsme si rozložili spacáky a pak jsme odešli do tělocvičny. hráli jsme vybíjenou a bedminton. Za hodinu jsme odešli z tělocvičny na pět minut do třídy. Potom jsme šli do školní družiny, kde jsme hráli Člověče, nezlob se. Nakonec vyhrála paní učitelka Vávrová, ale bylo celkem pozdě, tak jsme museli jít do třídy. Ve třídě jsme si povídali různé příběhy, ale pak už jsme museli jít spát. Helena Botíková, 5. třída Žáci třetí a čtvrté třídy zavzpomínali, co dělali o prázdninách Vzpomínky na prázdniny. Moje prázdniny byly zase hezké, i když jsem letos nebyla u moře. Jezdila jsem s tatínkem po Čechách na výlety. Viděla jsem krásný hrad Karlštejn, tam jsem střílela s kuše. Bylo to krásné léto a s maminkou jsem chodila plavat na bazén, na procházky do lesa a spala jsem ve stanu smojí kamarádkou Viktorkou z Hranic. Vzala jsem si večer baterku a měla jsem stezku odvahy, ale jen přes zahradu k plotu. Byla to sranda. Škoda, že už je konec. Ale do školy jsem se moc těšila. Karolínka Mastilová 3. třída

10


Byl jsem s babičkou na koupáku, tam jsem jezdil na tobogánu. A byl jsem dva dny v Holešově za bratrancem a sestřenicí. Chodili jsme hrát fotbal. S dědou jsme sbírali jablka a špendlíky a trnky. Díval jsem se na fotbal a tenis. A hrál jsem si se psem a s Violkou. Taky jsem byl na výletě na Hostýně. A s tatínkem a maminkou v zoo Lešná. Viktor Kerčák, 4. třída Když skončil školní rok a jsem ze školy, přemýšAdam Svačina, 3. třída lel jsem, co budu dělat o prázdninách. Jeli jsme se sestrou k babičce do Vítonic. Mamka a taťka jeli společně se strýcem a tetou na Sázavu. Když přijeli, měl taťka na noze zlomený palec. Všechny naše plány se pokazily. Dvacátého července jsme si hráli na vojáky a já jsem našel hnízdo. Potom za náma šly dvě kočky. Začátkem srpna jeli mamka s taťkou pro psa. Jmenuje se Nastík. Je to rasa hovawart. Je se strhlupatý, má černou barvu se hnědými skvrnami a hodně kouše. Má tři měsíce. Potom k nám přijeli tři bratranci. Honza, Jirka a Jožinek. Hráli jsme fotbal a pak odjeli, ale Honzu tady nechali na prázdninách. Jezdili jsme na kolech, já, mamka a Honza. Když odjel, tak jsem si hrál s Nastíkem. Prvního září jsem hrál zápas na Chvalčově. Chvalčov vs Žeranovice. Vyhráli jsme 7:1. Dal jsem gól a tři asistence. Byly to hezké prázdniny a zase se těším na ty další. Lukáš Charvát, 4. třída Na začátku prázdnin jsem jel k babičce. Tam jsem chodil na koupák. Po pár týdnech jsme jeli na Slovensko. Tam jsme byli v křišťálovém bazénu v aquaparku ve velkém bazénu. A taky jsme nakupovali. Já jsem si koupil lego technik. Pak jsme jeli domů a zase k babičce. Za měsíc jsme jeli do Maďarska. Tam jsme pluli lodí, jezdili metrem taky tramvají a šli jsme kolem parlamentu. A zase jsme jeli domů. Pak jsem slavil narozeniny a dostal jsem dort a lego. Martin Stejskal, 3. třída Na prázdniny jsme jeli za babičkou do Bruntálu. Pak jsme jeli za tetou do Malé Morávky. Jeli jsme potom domů. A za týden se teta vdávala v Karlově Studánce v kapličce svatého Huberta. Ještě jsme jeli na Slovensko na Ošťadnici. Byli jsme ubytovaní v penzionu Sasanka. Na druhý den jsme vyjeli lanovkou na Velkou Raču a zastavili jsme 20 metrů nad zemí. Eliška Suchá, 4. třída


Eliška Suchá, 4. třída

11

Školní družina o prázdninách Letošní prázdniny byly pro školní družinu na naší škole ve znamení proměn. Hlavním úkolem bylo vymalovat všechny prostory. Tohoto úkolu se zdárně zhostil pan Jan Uruba. Herna se rozzářila jasnými barvami. Ve třídě, kde jsou stolky pro výtvarné a ruční práce i lavice s počítačovou technikou, jsme zůstali u klasické bílé barvy. Stěny v herně jsme ještě vyzdobili plastickými dekoracemi vyrobenými pro dětská zařízení, jako jsou motýlci, květiny, slunce, mráčky, velký strom se zvířátky, berušky a jiné. Svěží vzhled byl doplněn i veselými barvami nových obalů pro květiny. Věříme, že se dětem ve školní družině bude i nadále líbit a budou ji rády navštěvovat. Jitka Biová

Nový školní rok V pondělí 2. září jsme slavnostně zahájili nový školní rok. Po dvouměsíčních prázdninách, které přinesly spoustu horkých a slunečných dnů, jsme se opět sešli ve škole. Žáky naší školy přivítala paní ředitelka a starosta obce Rusava, pan Bohumil Škarpich, který popřál všem žákům hodně úspěchů v novém školním roce. Nejvíce jsme se těšili na naše malé prvňáčky. Do první třídy nastoupilo 10 žáků, vyučovat je bude paní Mgr. Jana Vávrová. Naše škola je trojtřídní a v letošním školním roce má celkem 38 žáků. Během celého školního roku nabízíme žákům pobyt ve školní družině, výtvarný kroužek, kroužek anglického jazyka, pohybové hry a logopedický kroužek, který pomáhá žákům odstranit vady řeči. Ještě jednou přeji všem žákům naší školy hodně úspěchů a radosti z učení. Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy

Nový školní rok – velké změny pro naše děti z MŠ „Dobrý den“ znělo rozpačitě z úst našich nejmenších začátkem tohoto školního roku. Do třídy nám nastoupilo celkem 28 dětí, z toho 4 děti byly ve školce nové. Zvyknout si na neznámé prostředí školky dá práci. A i přes veškeré úsilí se to občas bez slziček neobešlo. Nakonec však vše dobře dopadlo a dětem se ve školce náramně zalíbilo. Pro naše „staré mazáky“ jsme nachystali hned několik změn a novinek. První z nich je zřízení speciální „třídy pro předškoláky“. Letos je dětí v předškolním věku více než kdy jindy, a tak se škola rozhodla, že zřídí speciální třídu, která bude sloužit k lepší přípravě předškoláků před nástupem do základní školy. Děti se v této třídě budou učit např. číslice, některá písmena z abecedy, naučí se podepisovat, natrénují správný úchop tužky a techniku psaní, budou poznávat hodiny, procvičí se v zavazování tkaniček a dalších

12


potřebných věcech. Věříme, že se nám při aktivním a jistě oceňovaném zapojení rodičů do výuky svých ratolestí podaří děti pro základní školu připravit co nejlépe. Další novinkou je plavání, kterého se předškoláci po kratší pauze opět zúčastní. Výuka plavání proběhne v zimních měsících a děti budou mít možnost si během deseti lekcí užít vodních radostí do sytosti. Touto cestou bychom chtěli poděkovat obci za poskytnutí finanční podpory při realizaci těchto aktivit. Co se v tomto školním roce nemění, je naše spolupráce s MŠ Chomýž. V rámci ní podnikneme s dětmi několik výletů do této školky, kde nás tak, jako minulý školní rok, jistě přijmou s otevřenou náručí a budou nám dobrými „spolupozorovateli“ mnoha divadelních vystoupení. To první nás čeká hned v září. učitelky MŠ

Pár perliček z naší mateřské školy Vašík: (mačká v ruce vánoční balíček) … „Tam bude asi plyšák…,“ po chvilce to změní a povídá. „ne, tam bude slivovice.“ Vašík: „Paní učitelko, Míša Třasoň neuklízí.“ Míša: „To protože jsem línej, víš, paní učitelko.“ Petra: „Haló, kdo tam? Tady Petruška a jmenuji se matka.“ Paní učitelka k Davídkovi H: „Davídku, dostal jsi něco na zub od Mikuláše?“ Davídek H: „Jo, pastu a kartáček.“ Milánek: „Paní učitelko, až bude padat sníh, tak mi bude tolik (na prstech pět let)“ Míša: „No to ti bude patnáct let, budeš starý a umřeš.“ Míša: „Se buchneš do hlavy, to ti garantuju a budeš brečet. Pánbíček to uvidí a potrestá tě za to.“ Eliška L: „Já se budu ženit až zítra, teď jsem moc unavená.“ Matěj na Vašíka: „Ty si pořád tak zvědavý!“ Adam: „Jo, jak strará Blažková.“ Míša: „Tož já jsem si jenom prdnul a nic ze mě nevyskočilo. To já kakat nebudu.“ Venda: „Paní učitelko, já jsem nabourala trošku hlavou v umývárce do té zdi s hrnečkama a z toho se mi pomotal mozek.“ Venda: „Paní učitelko, kde je ta druhá paní učitelka?“ Pí uč.: „Jela domů a zítra ráno zase přijede.“ Venda: „Aha, ona nás zase přijede ráno vycvičit.“


13

Mlýny, pily, valchy a hamry na toku Rusavy

Historie ...

Všetuly Mlýn Fatorův byl dalším mlýnem na tomto náhonu. Od roku 1936 byl tento mlýn Geprtův. Budova mlýna s čp. 16 stála v místě za nynější pálenicí ovocného lihu, kterážto budova rovněž patřila ke mlýnu. Měl tři mlecí stolice, loupačku a šrotovník. Bylo u něj vodní kolo o výkonu 4 KS při spádu 3,48 m. Provoz byl ukončen asi k r. 1950, kdy bylo ve mlýně mleto jen žito, tj. „rýž“ na mouku chlebovou. Asi 1,5 km dále po náhonu od mlýna Geprtova za branou Všetulskou je uváděn „Propadlý mlýn v Jámách, v místech pod zaniklou vsí Dražejovice“, nazýván také mlýn Cvekův. Mlýn je zmiňován již v roku 1676. V r. 1880 je zde psáno vodní právo všetulskému mlynáři Johanu Zwekowi – čp. 16. V r. 1788 je psán Václav Cvek a v r. 1792 je zaznamenán prodej jednoho dílu panského rybníčku, blíže mlýnu ležícímu, hraběnkou Endödyovou. Dle písemného záznamu ve staré knize léčebných receptů na léky z bylin a rostlin, psaných na pergamenu, byla tato kniha předána s věnem dceři Aloisie Cvekové, manželce mlynáře Jana Moučky do čp. 51 na Novosadech. V knize je psáno, že Aloisie byla dcerou mlynáře Cveka ve Všetulích na mlýně, „…který byl nově přestavěn v roce 1704 na lepší…“. Syn Jana Moučky, Antonín, dal tuto knihu svému synovci Rudolfu Horákovi, bytem taktéž na Novosadech čp. 3. Holešovský učitel Horák, bydlící v Komenského ulici u kasáren, podle uvedených receptur léčil, vynikal i telepatickými schopnostmi. Lidé k němu často přicházeli zdaleka s prosbou o radu a pomoc. Propadlý mlýn v Jámách byl zrušen v roce 1882. V těch místech byl později postaven cukrovar, který odebíral vodu i z tohoto mlýnského náhonu. Důchodkový úřad v Holešově evidoval v cukrovaru s č. 61 elektrárnu s vodním kolem o výkonu 7,6 KS při spádu 4,45 m. Cukrovar byl v letech 1999 až 2000 zbořen, pozemky s některými budovami byly rozprodány podnikatelům pro různou podnikatelskou činnost. Další mlýny na tomto dlouhém náhonu jsou zaznamenány v Třeběticích. Arnošt Pospíšil

Historie portášských sborů na Valašsku Portášský žold Portáši, kteří vykonávali svoji službu, dostávali za ni od roku 1714 zaplaceno neboli žold. Výše žoldu byla odstupňována od zastávané hodnosti: lajtnant poručik – 30 zlatých měsíčně, feldvébl šikovatel – 6 zlatých měsíčně, kaprál desátník – 5 zlatých měsíčně, portáš bez hodnosti – 4 zlaté měsíčně. Početní stav povolávaných mužů po celou druhou polovinu 17. století kolísal. Stočlenný oddíl z roku 1638 byl v následujících letech zredukován na 20 až 60 mužů. Výše jejich žoldu představovala 2 zlaté měsíčně a 2 libry chleba, k nimž přibývala jednorázová

14


Odkládejte vysloužilé elektrospotřebiče na místa zpětného odběru!

• Můžete je odevzdat prodejci při koupi nového spotřebiče • Odevzdejte je na sběrný dvůr • Využijte mobilních sběrných míst – informujte se na obecních úřadech • Další možnosti pro odevzdání naleznete na www.elektrowin.cz

Víte, že díky recyklaci elektroodpadu se do přírody nedostává velké množství nebezpečných látek, zejména freonů? Víte, že spotřebiče nejčastěji obsahují kovy, plasty a jiné materiály (sklo či beton), které se díky recyklaci dají znovu využít?


www.elektrowin.cz

dění v obci...

Most u čp. 211 (str. 2)

Portášův oheň 22. 6. 2013 Kvapilov

Ukončení prázdnin (str. 8)

Rusava OPEN (str. 19)

Nový školní rok (str. 12)


Rusavská 50ka



odměna za polapeného živého (30 zlatých) či mrtvého (15 zlatých) zločince. Zatímco jména některých tehdejších velitelů sboru archívní materiály zachovaly (desátníci Jan Koutník a Jan Maňák, hejtman Martin Ország, hejtman Pavel Majer), jména řadových portovních jsou neznáma. Jednou z mála výjimek je portáš Jan Konvička z Čeladné, sloužící v řadách sboru v roce 1657. Existenci tohoto muže nám potvrzují i jiné archivní prameny této doby. Nalezneme jej mezi hospodáři usazenými v Čeladné při obou lánových vizitacích z let 1656 a 1670. Se jménem Konvička se v obci setkáváme i v dalším století. V roce 1700 bylo shledáno, že portovních není nadále potřeba, neboť Morava je v důsledku nepokojů v Uhrách dostatečně obsazena vojskem, které mělo dbát i o udržení klidu a pořádku. Následující měsíce ale ukázaly, že existence dobře fungujícího bezpečnostního sboru je nezbytným východiskem pro trvalé udržení pořádku v zemi. Proto se moravští stavové v dalších letech několikrát uvolili nést náklady na jejich vydržování. K dobrému renomé sboru jistě přispěly i události v letech 1707 a 1708, kdy na Moravu vpadly oddíly uherských povstalců a některé kraje velmi zpustošily. Zatímco vojenské oddíly zemských husarů před útokem prchly, portovní se pod vedením tehdejšího velitele a hutiského fojta Pavla Majera aktivně podíleli na obraně. Teprve v roce 1716 se však usnesl moravský zemský sněm na žádosti císaři o trvalé ustavení sboru, což císař Leopold I. v následujícím roce povolil. Rozhodnutím z 3. dubna 1717 panovník souhlasil s vydržováním sboru zemských portovních v plném počtu na náklady zemské stavovské pokladny. Morava tímto aktem získala nejen účinný nástroj bezpečnostní politiky, ale také jednu ze svých historických specifik, neboť od této chvíle disponovala ryze stavovským policejním orgánem, navíc relativně nezávislým na centrální vládě. Císařské nařízení z roku 1717 určilo pevnou organizační strukturu sboru zemských portášů. Do jeho čela byl postaven poručík (Lieutnant, ve zlidovělé podobě se mu říkalo lajtnant), v případě potřeby ho zastupoval šikovatel (Feldwebel, zlidověle felbáb). Početní stav mužstva byl definitivně stanoven na 6 desátnictev o 10 mužích, každému desátnictvu velel desátník (Corporal). Desátnictva byla rozmístěna tak, aby v obou krajích, kde portovní působili (přerovský a hradišťský kraj), byla vždy 3 desátnictva, jimž byl vyčleněn určitý služební okrsek. Jedinou výjimkou v tomto uspořádání představují 40. léta 18.stol., kdy na základě císařského rozhodnutí z 2.12.1740 došlo ke krátkodobému rozhojnění sboru na 4 desítky mužů v každém kraji. Ke stávajícím šesti desátnictvům tak přibyly další dvě. Po necelých 10 letech byl stav opět zredukován na 60 mužů. Od roku 1717 měl finanční zajištění sboru na starost stavovský domestikální fond. Výše žoldu byla odstupňována od zastávané hodnosti. Poručík pobíral 30 zlatých měsíčně, šikovatel a jeho zástupce po 6 zlatých měsíčně, u desátníků byla stanovena denní taxa 10 krejcarů. Prostý portáš obdržel 8 krejcarů denně.


15

Přestože oddíl získal pevnou organizační strukturu, k výzbroji ani oděvu portášů se nevztahuje žádná instrukce. Víme jen, že oblékali oděv obyvatel okrsku, v němž bydleli a byli usazeni. Žádná speciální uniforma tudíž nebyla portovním určena. Oblékali se proto do běžného oděvu, což jistě napomáhalo pro snadnější splynutí s místním obyvatelstvem nejen v terénu, ale např. také při zásazích v obydlených sídlech, na trzích apod. Také výzbroj byla pořizována samotným Portáš „U tří kamenů“ za Rusavou. Kresba dle fotoportášem, a tak se u ní můžeme grafie (Vítězsl. Schindlera) tří hranečníků panství setkat s různými typy a variantami. (kelčškého, bystřického se znaky a Bukovského) Vedle staršího typu palné zbraně a Alšova obr. „Portáš“ v Zlaté Praze z r. 1899, str. 376. zvané půlhák (nebo také pluhák) (Majetek Fr. Fryšáka, býv. starosty bystřického, se velmi často setkáváme s těšínautora spisu „Na Tesáku“.) kami – tj. krátkými ručnicemi, často zdobenými perletí nebo mosazí. Obušek nechyběl ve výbavě žádného mužského obyvatele horského Valašska, a tak jej samozřejmě nalezneme i v portášské výzbroji. Spojoval výhody jednoduché zbraně s možností opory při chůzi. Zámožnost jejího majitele se posléze odrážela v míře zdobnosti každého kusu (vykládaná perletí, kostí atd.). Šavle se stala součástí výbavy portovních až později a náležela nejspíše jen veliteli a poddůstojníkům. K uložení potravin a střeliva sloužila pletená mošna, zvaná sajdák. Portáši v něm měli uložen i provaz, jimž svazovali dopadené delikventy. Někdy jej ale nosili omotán přímo okolo pasu. Portášské provazy se vyznačovaly jednou pozoruhodnou zvláštností. Byly opatřeny olověnou koulí, proto se jimi dalo vrhat jako lasem. K jedné ze základních dovedností každého portovního tudíž náleželo odpovídající zacházení s tímto provazem. Mezi další drobné doplňky náležela čutora na vodu či pálenku, tůlec na prach a olovo. I ten mohl být zdoben vybíjením. Josef Hudec Včelínský

120. výročí folklorního vystoupení Rusavjanů Možná vás mnohé překvapí tato informace pocházející z roku 1893. V tomto roce se konala Národopisná výstava v Holešově, kde se mimo hospodářské úspěchy, prezentace cechů a řemeslných výrobků bohatě předvedla i umělecká činnost včetně hanáckých a valašských vystoupení. Výstavě předcházela rozsáhlá příprava a o všech jednáních byly pořízeny podrobné zápisy. Tak jsem se při jejich pročítání dostal k informaci, která pro Rusavu znamená důležitou a velmi významnou skutečnost.

16


V protokolu č. VII z března roku 1893 se uvádí, že bude předvedena valašská svatba a dále záznamy o jednání na Rusavě u pana Mozoly, ve Fryštáku a Kašavě o možnosti jejího provedení. Výsledkem těchto jednání se v protokolu č. XV z června 1893 uvádí, že valašskou svatbu předvede valašský soubor z Fryštáku a soubor z Rusavy bude začleněn do hlavního průvodu. Přesto, že nejsou uvedeny podrobnosti ze všech dojednání, dá se předpokládat, že Rusavští byli schopni svatbu předvést. Kašavští nebyli schváleni, protože požadovali 60 kr. za osobu. O podmínkách pro rusavské tanečníky není uvedeno nic. Dále se do katalogu z výstavy dostal podrobný popis rusavského valašského kroje, který předal pořadatelům zdejší pan farář Blažej. Protokol ke dni 30. 7. 1893, to je ke dni zahájení výstavy, tyto výše uvedené výsledky jednání potvrdil a pro pořadatele tím dal přesné pokyny pro řídící skupinu C – Valašsko. Rusava se tak zapsala do historie tímto důstojným vystoupením. Datum 30. 7. 1893 je možno považovat za den zahájení folklorních vystoupení souboru Rusava. Dokladem o další činnosti je účast rusavské krojované skupiny při přivítání císaře Františka Josefa v Bystřici pod Hostýnem v roce 1897 při jeho návštěvě zámku. Rusavským byl určen prostor mezi hlavní branou zámku a Sušilovou ulicí, jak vyplývá z plánku, který jsem získal v informačním centru před několika lety. Mimo to jsem získal zápisy z přípravy národopisné výstavy v Holešově v roce 1914, kde byl soubor z Rusavy vybrán k předvedení valašské svatby. O další činnosti rusavského souboru jsem napsal článek do Zpravodaje Rusavy č. XIII – duben 1998, kde jsou informace dnešního článku rovněž uvedeny. Vycházel jsem ze záznamu mého otce, kronikáře obce, a jeho záznam byl schválen panem PhDr. Josefem Svátkem pro zápis do kroniky obce Rusava. Záznam byl zapůjčen rovněž panu Válkovi, pracovníku Muzea Kroměřížska v dubnu 1980. Spolu se zápisem do kroniky je počáteční činnost rusavského souboru dostatečně zveřejněna. Podle mého názoru by neměla v tomto roce chybět při vystoupení současného souboru vzpomínka tohoto výročí na Rusavě. Rusavští občané se ve velkém počtu zúčastňovali různých vystoupení a soubor až 80členný například v roce 1922 předvedl valašskou svatbu v Bystřici pod Hostýnem. Později se účastnil filmování a také předvedení valašské svatby ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Mám za to, že by se slušelo vzpomínkovým večerem při cimbálovce vzdát všem bývalým i současným členům souboru Veronika Urubová (Rusava 183) náležitou poctu. Milan Charvát a Jiří Vašík (Rusava 22)


17

18


Turnaj v tenise RUSAVA OPEN 2013

sport ...

Začátkem června se na víceúčelovém hřišti s umělým povrchem nad fotbalovými šatnami konal druhý ročník turnaje v tenisové čtyřhře. Opět se sešlo šestnáct nadšenců této krásné hry. Při příjezdu ještě nevěděli, kdo bude jejich parťákem v boji o poháry. Po úvodním losování byl do role favoritů pasován debl Dáša Hudcová (loňská finalistka) - Daniel Krajcar (obhájce titulu). Ale sport je krásný právě v tom, že dopředu nikdy nevíš, jak to dopadne, na prognózy na papíře se nehraje. Nejprve všechny týmy absolvovaly tři zápasy ve skupině, pak už se šlo zostra na věc. Ze čtyř čtvrtfinálových zápasů byly dva mimořádně napínavé. Fotbalisté David Zelený Jan Pavelka sice „kopali“ jak elektrika, ale v rozhodující zkrácené hře podlehli těsně páru Radim Bílek - Ivan Galda. Ještě blíž postupu (jeden míček) byli Mirci Bílek a Vaculík, jenže proti dvojici Vladan Daněk - Petr Pavelka st. neproměnili mečbol - mladí a neklidní podlehli zralým a zkušeným. Semifinále naopak přineslo galapředstavení pozdějších finalistů - neztratili ani gam (přitom Radim s Ivanem měli ve skupině Danka s Dášou na lopatě, když vedli už 3:1- nakonec 3:5). Souboj o třetí místo přinesl prestižní derby dvou „kamarádů (do deště) z lesa“. Překvapení turnaje, vítěz skupiny A, Nikol Benkovičová - Juraj Benkovič, nakonec Radimovi s Ivanem těsně podlehli, přestože dcera tenisového fajnšmekra hrála místy jako Vaidišová v době největší slávy. Finále bylo plné dramatických zvratů - 1:2, 3:2, 3:4, každý chvilku tahal pilku, poslední tři gamy ve finále patřily „súsedom“ (vyplatil se jim trénink přes cestu přes plot, i když někteří projíždějící řidiči nebyli nadšení). Pořadatelé sice prize money nenavýšili, pouze velká láhev broskví od loňska za čtvrté místo se přesunula na cenu útěchy, ale o peníze nikomu nešlo. Všichni byli spokojení, že se zase po roce mohli sejít s dobrou partou a (někteří z nás) si aspoň jednou za rok zahráli tenis. Všichni přežili ve zdraví a modřin, pouze při jednom servisu se Nikol asi rozvzpomněla, jak jí taťka nechtěl pouštět na zábavy a usadila mu nechtě tenisák do kudrnatého zátylku. Jsem přesvědčen, že se z tohoto tenisového klání stane dlouholetá rusavská tradice. Už teď se všichni těšíme za rok na náš malý „Valašský Wimbledon“. Konečné pořadí 2013: 1. Dáša Hudcová, Daniel Krajcar 2. Vladan Daněk, Petr Pavelka st. 3. Radim Bílek, Ivan Galda 4. Nikola Benkovičová, Juraj Benkovič 5. David Zelený, Jan Pavelka 6. Miroslav Bílek ml., Miroslav Vaculík 7. Kamil Vaculík, Jiří Zábranský (Osíčko) 8. Petr Uruba, Petr Šico (Věra Benkovičová)


Daniel Krajcar

19

No-hec 2013 Všetuly kralují, Rusava bez medaile Předposlední prázdninovou sobotu se na kurtech u hotelu Ráztoka konal už 22. ročník tradičního nohejbalového turnaje pořádaného jako memoriál Kamila Balcárka a Petra Vašíka. Tentokrát se k nim přidala minuta ticha i za Miroslava Krajcara, který byl taktéž jedním ze zakladatelů tohoto turnaje. Snad proto, že byl turnaj tentokrát posunut o týden dál od prvního školního dne, se zápolení zúčastnilo pouze šest tříčlenných týmů. Pro ně to bylo o to náročnější. Zápasy probíhaly na dvou hřištích v rychlém sledu po sobě, na odpočinek (nebo trápení či rozbor předešlého zápasu) nebyl čas. Hrálo se systémem každý s každým, semifinále a pak už boje o umístění. Rusava měla v lítých bojích dva zúčastněné mančafty. Tým Rusava 1 (Jarek Erlebach, Mira Bílek st., Miroslav Polášek) odehrál několik vyrovnaných zápasů, pozdějším vítězům ze Všetul dokonce dokázal vzít set. Druhý mančaft Car Star (Daniel Krajcar, Radek Vaculík, Staňa Třasoň) byl blízko k postupu do semifinále, stačilo vyhrát jeden z posledních dvou zápasů. Bohužel je postihly dvě závažné choroby - strach z vítězství a fobie z vlků. Nejprve proti týmu Kulhající vlci vedli 1:0 na sety a ve druhém 7:2, přesto dokázali zápas naši „umělci“ ještě prohrát. Proti týmu s názvem Vlci prohráli první set, přestože vedli 8:3, druhý sice ovládli, ale ve třetím zase zkolabovali psychicky (pochopil bych, že Krajcar má fobii z lišek kvůli neúnosně vysokému plánu plnění produktů ČMSS...). Kluci se shodli, že příští rok musí potrénovat hlavně u psychologa. Souboje o umístění tentokrát příliš dramatických zápasů nenabídly, Všetuly byly suverénní, druhé místo obsadili Kulhající vlci. I díky zranění v týmu pořádajících Chalupářů obsadili bronzovou pozici Vlci. Všechny tyto týmy měly ve svém středu alespoň jednoho hráče, který zvedne nohu vysoko nad síť, na Rusavě to žádnému borci (kromě Jaroša Erleho) nejde. Čím to je? Pijeme špatnou vodu nebo jíme horší bůček? Snad nám na tuto otázku někdo někdy dá odpověď. Závěrem bych rád poděkoval pořadatelům. Laďa Miklík, Laďa Pavelka a spol. zorganizovali turnaj jako každý rok perfektně, počasí zajistili bez chyby, všechny zúčastněné týmy získaly hodnotné ceny jasně převyšující startovné. Takže opět za rok! Třeba zrovna nebudou hrát i rusavští fotbalisté a na pomyslné stupně vítězů se postaví i nějaký místní mančaft. Daniel Krajcar

TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM 2. místo v triatlonu štafet na VALACHY MAN V pátek 9. 8. odpoledne hostil Nový Hrozenkov na Vsetínsku 3. ročník triatlonového závodu VALACHY MAN. Organizátoři letos zaregistrovali přes 500 závodníků, čímž se tento závod stal největším triatlonovým závodem v ČR. Kromě malebného prostředí okolních kopců láká tento závod ze série Valachy Tour i hvězdnou účastí – letos například stříbrný olympionik Ondřej Synek nebo mistr ČR v triatlonu Jan Čelůstka. Celou akci moderoval člověk nejpovolanější – účastník Ironmana na Hawaji - Stanislav Bartůšek z České televize.

20


Pozoruhodný výkon v kategorii štafet podali borci v barvách TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAMU, kdy trojice Tomáš Neumann, Miroslav Ševčák a Vladan Daněk obsadila krásné 2. místo. Výsledkem tak navázali na velmi vydařenou sezonu týmu, který téměř každý víkend zabírá konkurenci místo na stupních vítězů. Tomáš Neumann

10. ročník RUSAVSKÉ 50ky Očima top jezdce - Martin Sovadina (do Rusavské 50ky najeto cca 8.000 km, 4. místo na R50ce): „Po startovním výstřelu a lehce nervózním průjezdu Rusavou, kdy moc nechybělo k hromadnému pádu, se začalo, jako už tradičně, závodit v prvním prudkém kopci na Hořansku. Mezi prvními v tu chvíli nečekaně probleskoval i rusavský dres Jindry Hanáčka, který však úvodní stoupání „přepálil“ a udávání tempa na čele závodu se postupně ujala trojice závodníků, mezi kterými byli i dva největší favorité Jiří Hradil (Force Cykloteam Zlín) a Pavel Žák (Bike triatlon Morkovice) a méně známý Jan Procházka (Cyklosport Chropyně). Za vedoucí skupinkou se marně hnala pětičlenná skupina, ve které jsem se držel zuby nehty také já. Přibližně v polovině závodu, v jednom z technických úseků pod Tesákem, se z této skupinky poměrně nečekaně odpoutal Roman Kroček z Bagbiku a vytvořil si postupně dostatečný náskok, který se později ukázal jako rozhodující pro zisk pódiového umístění, neboť v čelní skupině si smůlu v podobě defektu vybral obhájce vítězství Pavel Žák. Skupinka pronásledovatelů nebo spíše odpadlíků se postupně roztrhala v táhlém stoupání k vrchu Okluk a k mé radosti jsem si s sebou do posledních kilometrů vezl už jen Tomáše Petříčka z Bike tritlonu Morkovice. Přestože „odjetému“ Romanovi Kročkovi docházely síly, třetí místo už udržel, a tak na mě zbyl stejně jako loni spurt o nepopulární čtvrté místo, ale opět - stejně jako loni - znamenalo čtvrté místo zároveň i populární první místo v kategorii „veršů“, neboli jezdců od 30 Příjezd Martina Sovadiny TÜD SÜD do 39 let.“ RUSAVA BIKE TEAM do cíle (4. místo)


21

Očima závodníka z davu: Tom Neumann (do Rusavské 50ky najeto cca 3.000 km, 167. místo na R50ce): „Ano, rozdíl mezi mnou a Martinem je nejen 30 kg živé váhy, ale hlavně těch 5.000 km v cyklodeníčku (pro představu 3 x trasa Rusava - Moskva). V závodě to pak dělá cca půl hodiny. Ale komu by se chtělo vozit skoro metrák 3 x do Moskvy? :) Ne, vážně, s přípravou jsem letos začal svědomitě, nejen kvůli sázce s mým slovinským kamarádem a cyklistou Peterem, který jel letos „Rusavskou“ už počtvrté, ale také kvůli jubilejnímu roku (100. Tour de France, 20. Drásal a 10. Rusavská 50ka J). Avšak zpět k tréninku. V lednu jsem si koupil trenažér, zabral s ním půlku dětského pokoje a vyjel vstříc celé jedné řadě mého oblíbeného seriálu (na počítači jsem si pouštěl vždy jeden díl, aby mi to rychleji uteklo, resp. ujelo). Ambice na kvalitní sezonu rostly s každým dalším dílem seriálu. Při prvním ostrém jarním (no, ehm jarním, byl hluboký duben) tréninku na silnici jsem měl pak dokonce pocit, že úplně letím. Holt je to o něčem jiném, když před vámi nezavazí notebook. Ale k věci. S každým tréninkem šla forma paradoxně dolů a nejunavenější a nejpomalejší jsem byl klasicky na Drásalovi (55 km). Pak se vždy otřepu a Rusavskou 50ku si vychutnávám. Nevím, zda je to blížícím se koncem sezony = odpočinek? Asi taky, ale spíše to bude v té vyhecované a zároveň přátelské domácí atmosféře… a poslední dobou i tím dokonalým počasím. Možná dokonalým až moc, protože vyschlá prašná a tvrdá trať (obzvláště pak sjezd před cílem), nabídla svou stinnou stránku. Pro jednoho ze závodníků, který už vyhlížel cílovou pásku, dokonce musel přiletět vrtulník a i těm, kteří v tu chvíli netušili, co se děje, muselo zaplněné ztichlé hřiště nahnat husí kůži. Buďme ale optimisté, protože ve chvíli, kdy píšeme tento článek, dostáváme o zdravotním stavu mladého cyklisty stále lepší zprávy. Věřme tedy, že se Kuba brzy bude moci vrátit na trať nejen Rusavké 50ky, ale hlavně na trať normálního života, a tím se stane absolutním vítězem letošního ročníku. No a buďme optimisté, i co se týče dalších ročníků závodu. Věřme, že k letošním s ohlasem přijatým novinkám (např.: místo 50 km trati bylo možno jet i kratší 37 km okruh, start 50ky ve dvou vlnách, aby se peloton zbytečně netlačil v prvním kopci k „Šimečkům“) přibudou další a „Rusavská“ pak bude moci srovnat skóre v počtu ročníků nejen s Drásalem, ale třeba i se „Starou dámou“ (TdF) J. Na závěr mi dovolte poděkovat novému hlavnímu partnerovi našeho bike teamu (ano, je to ten, který díky jazyk lámající zkratce nechtěl projít přes mikrofon jinak skvělému moderátorovi akce, Pavlu Mrázkovi) – firmě TÜV SÜD, což je již 150 let fungující inspekční a certifikační společnost, kterou si kvalitními výsledky našich členů získáme snad i na další sezonu/y. Výsledková listina 50 km Celkově 1 HRADIL Jiří M1 2 PROCHÁZKA Jan M1 3 KROČEK Roman M1

22

FORCE Cykloteam Zlín CYKLOSPORT CHROPYNĚ SK BAgBIKE

01:46:39 01:47:02 01:49:46


Naši v celkovém pořadí poř. jméno 4 SOVADINA Martin 60 ŠEVČÁK Miroslav 71 KAROL Marek 167 NEUMANN Tomáš 174 NOVOTNÁ Martina 197 SEDLÁŘ Zbyněk 203 ŠEVČÁK Karel 207 JANOŠ Roman, KOTAS Tom 266 KUTŇÁK Ota 328 STACHOŇ Zdeněk 346 NEUMANN Adam 365 VACULÍK Michal 408 BÍLEK Miroslav ml. 737 ZELENÁ Monika 738 DANĚK Vladan 742 BÍLEK Miroslav st. 854 KRAJCAR Tomáš 910 BÍLEK Jindřich

kat. + umístění v kategorii cílový čas M2 1 TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM 01:49:59 M2 21 TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM 02:04:19 M2 24 TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM 02:06:21 M2 58 TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM 02:20:24 Z1 3 TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM 02:21:15 M2 73 Rusava Bike Team 02:23:31 M3 29 TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM 02:24:09 T 2 TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM 02:24:43 V1 10 TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM 02:30:42 M2 114 MS Rusava 02:36:28 M2 118 Rusava Bike Team 02:37:37 M1 122 Rusava Bike Team 02:39:23 M1 133 Rusava Bike Team 02:45:10 Z 25 TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM 03:18:43 M2 258 Rusava Bike Team 03:18:44 V1 53 Rusava Bike Team 03:19:07 M1 216 Rusava Bike Team 03:43:30 V 69 Rusava Bike Team 04:14:39

Výsledková listina - 35 km / Celkově 1 JANDA Jan M1CK Pemap Přerov 2 ŠMÍD Tomáš M1Ghost Moje Kolo 3 GALDA Zdeněk M1VSK Vsetín

01:26:14 01:26:50 01:27:24

Naši v celkovém pořadí 173 VACULÍK Radovan 174 ŠTĚPÁNOVÁ Marcela 189 SUMEC Patrik 208 KOCFELDOVÁ Ivana

02:32:38 02:32:39 02:40:39 02:59:18

M2 Z1 MJ Z1

42 14 18 23

Rusava Bike Team Rusava Bike Team Rusava Bike Team Rusava Bike Team

kategorie: M1 – muži od 19 do 29 let; M2 – muži od 30 do 39let; M3 – muži od 40 do 49 let; T – tandem; V1 – veteráni od 50 do 59 let; Z1 – ženy od 19 do 39 let

Martin Sovadina, Tom Neumann

Letní období rusavských riderů I letní období bylo pro rusavské ridery ve znamení sbírání medailí, cenných bodů a hlavně zkušeností na domácích i zahraničních národních i mezinárodních závodech. Poslední červnový víkend jsme se zúčastnili druhého podniku Evropského poháru, který se konal v českém středisku Špičák, kde se tento závod už uskutečnil po několikáté. Na Špičák se letos sjela slušná konkurence. Proto, i když je trať dlouhá a fyzicky náročná, jsou zde jen malé časové rozdíly. I přes nepříznivé počasí a stále ještě nedoléčené zranění ramene se


23

Tomáš Uruba v tomto závodě v juniorské kategorii umístil na 10. místě. V elitní kategorii jsem se já umístil na 26. místě a Vít Kucián na místě 80. Na termín 28. července připadl závod Světového poháru ve vzdálené Andoře. Přesto jsme si tento závod nemohli nechat ujít. Hned po příjezdu jsme byli mile překvapeni rozmanitostí přírody a stejně rozmanitá byla i závodní trať. Díky své technické i fyzické náročnosti bych tuto trať zařadil na žebříček nejtěžších tratí světa. Celý závodní týden nám přálo krásné počasí, které vydrželo až do konce. V závodě jsem se umístil na 94. místě. Tyto typy závodů, kde je celá světová konkurence, přispějí jak psychicky, tak i nasbíráním obrovských zkušeností. První srpnový víkend se team Specialized CZ zúčastnil 4. kola Slovenského poháru, které se konalo v již známé lokalitě Kubínská hola. Jedná se o trať na světové úrovni, tudíž bylo velice těžké sjet ji celou v kuse. Celý víkend panovala velká horka a trať zaplavená prachem nic nezjednodušovala. Tomáš Uruba skončil v juniorské kategorii na 13. místě, já v elitní kategorii na 4. místě a Vít Kucián obsadil 11. pozici. Následující týden se team Specialized CZ zúčastnil finále Českého poháru, který se konal opět na Špičáku. Trať nebyla moc členitá, ale když se zde udělala nějaká chyba, bylo to pak velmi obtížné dohnat. Tomáš Uruba skončil na 7. místě, já jsem se ve finále nevyhnul chybám a celkově skončil na 8. místě. Vít Kucián ve finále obsadil 12. místo. Pak následoval závod Moravsko-slovenského DH cupu v Ráztoce, kde už se tento závod konal po několikáté. Každý rok bylo něco jinak a letos se tradice nezměnila, závodilo se na úplně nové trati. V závodě stačila malá chybička a bylo po nadějích. Celý víkend panovalo krásné počasí, takže nebyla nouze o obrovské množství prachu. Tomáš Uruba se v juniorské kategorii umístil na 7. místě, já jsem získal v elitní kategorii místo 3., a stále se tak v seriálu držím na průběžném 2. místě a Vít Kucián skončil v elitní kategorii na 7. příčce. Na den 25. 8. 2013 připadl závod Slovenského poháru, který se konal v pohoří Malá Fatra v areálu Lučivná. Na jaře jsme se tady účastnili závodu na nové trati. Obě tratě jsou na hodně vysoké úrovni, co se týče obtížnosti i pestrosti celkově. Mně osobně se více líbí trať, na které jsme tento víkend závodili. Na ní jsem se už jako čerstvý junior dočkal svého prvního vítězství. Bohužel v elitě je trošku větší konkurence, tak není až tak jednoduché se dostat na tu nejvyšší příčku. Snažím se vypilovat chyby, které mě vždy dělí od nejvyššího umístění. Jde to pomalu, ale myslím, že postupem času se k němu probojuji. Celý víkend jsme měli ideální počasí a ideální povrch na trénink - lehce mokrý, takže se daly zkoušet různé věci. Na takovém povrchu je přilnavost plášťů nejideálnější. V semifinále jsem se umístil na 3. místě s minimální ztrátou na vítěze. Ve finále jsem si sice o kousek polepšil, ale i přesto to bylo až 5. místo (paradoxně se ztrátou 0,4 vteřiny na 3. místo a 2 vteřiny na vítěze), průběžně tedy zůstávám na 2. pozici. Tomáš Uruba se umístil na 4. pozici v kategorii junior a Vít Kucián se umístil v elitní kategorii na 8. místě. Za team Specialized CZ Jan Uruba

24


Antarktida – sedmý kontinent (3. část)

zajímavosti ...

Lidé v Antarktidě V prvním čísle tohoto seriálu o Antarktidě byla stručně zmíněna jména objevitelů Antarktidy a také působení velrybářů na ostrově Deception. Od těch dob se působení člověka na kontinentu značně proměnilo. Hospodářské využití kontinentu je minimálně do poloviny 21. století omezeno v podstatě pouze na rybolov v okolních mořích. Působení člověka se tak omezuje na nezbytný provoz vědeckých stanic, vlastní provádění výzkumů a občasné návštěvy turistických výprav. Vědeckých stanic, ať už celoročně nebo pouze sezonně osídlených, zde můžeme nalézt přes sto. Jsou založené a provozované desítkami států. Nejhustěji osídlenou oblastí je souostroví Jižní Shetlandy v oblasti Antarktického poloostrova. Pouze na ostrově Krále Jiřího můžeme nalézt osm celoročních a tři sezonní polární stanice. Největší z nich, chilská stanice Presidente

Obr. 2 – Chilská stanice Frei Eduardo Frei Montalva (viz obr. 2) má k sobě i malé městečko nazvané Villa Las Estrellas (viz obr. 4). Stálých obyvatel je zde pouze několik desítek, ale mohou využít školu s tělocvičnou, připojení na internet, služeb mobilního operátora, místní kostelík, Obr. 4 – Komplex chilské a ruské stanice na ostrově Krále Jiřího

Obr. 3 – Pravoslavný kostelík na ruské stanici Bellingshausen


knihovnu, hřiště, poštu, a pokud je dost sněhu, tak i lyžařský vlek. V těsné blízkosti chilské stanice se nachází ruská stanice Bellingshausen s pravoslavným kostelíkem (viz obr. 3). Vědecké výzkumy nejsou omezeny pouze na pobřežní oblasti. Asi nejznámější vnitrozemskou stanicí je americká stanice Amundsen-Scott, umístěná přímo na Jižním pólu, a ruská stanice Vostok, kde

25

byla naměřena nejnižší teplota na zemském povrchu (-89,2°C). Stanice Vostok byla založena již v padesátých letech dvacátého století, ale v devadesátých letech bylo objeveno jezero kapalné vody ukryté pod ledovým příkrovem dosahujícím tloušťky až 4 kilometry. Ruští vědci se v minulém roce úspěšně provrtali ledovým příkrovem a odebrali vzorky kapalné vody, která je uzavřena pod ledem několik milionů let.

Obr. 1 – Vykládka ledoborce pomocí pontonu

Doprava Vzhledem k náročným přírodním podmínkám je velmi obtížné logistické zajištění polárních stanic v Antarktidě. Chilské a argentinské přístavy v jižní části jihoamerického kontinentu tvoří nejčastější základny pro transporty personálu a materiálu do Antarktidy. Na celém kontinentu existuje pouze jeden námořní přístav u americké stanice Mc Murdo, kde začíná 1500 kilometrů dlouhá, pásovými vozidly sjízdná

trasa na stanici Amundsen-Scott. V jiných částech kontinentu musí lodě kotvit dále od pobřeží a materiál dostávat na pobřeží komplikovaněji pomocí menších člunů a pontonů (viz obr. 1) nebo letecky pomocí helikoptér a letadel (viz obr. 5). Turistický ruch Turistické výpravy do Antarktidy podléhají určitým omezením, ale rozhodně nejsou v současné době ničím nemožným. Obr. 5 – Letecké zásobování argentinské Způsobů, jak navštívit kontinent, je více. Od stanice Marambio výletu na luxusním zaoceánském parníku přes výpravy na prostých plachetnicích organizovaných nadšenci až po vyhlídkové lety nad kontinentem. Ročně se do Antarktidy podívá přibližně 40 000 turistů. Jak se do Antarktidy dostávají čeští vědci a co zkoumají, se dozvíte příště. Bára a Zdeněk Stachoňovi

26


KURZY ALFA – příležitost prozkoumat smysl života Ačkoliv se s oblibou říkává, že jsme ateistická společnost, mnoho lidí dnes hledá životní orientaci a i duchovní rozměr svého života. Skvělou příležitost k diskusi na toto téma budou mít lidé na více než 150 místech České republiky, kde proběhne celonárodní iniciativa kurzů Alfa. Bystřice pod Hostýnem nezůstane pozadu. Existenciální otázky, jako o co vlastně v životě jde, zda má život nějaký smysl nebo co s námi bude po smrti, si kladou mnozí. Jiní řeší nefunkční vztahy, hledají odpuštění, jak se vyrovnat s rozpadem vztahu. Další možná ztratili práci a hledají nějaké životní jistoty. Lidé touží najít smysl svého života a jistoty, o které se mohou opřít. Často ale nenacházejí vhodné prostředí, kde své otázky bez obav otevřít. Sokrates slavně prohlásil, že „neprozkoumaný život nemá cenu“. Někdy je jednodušší se na nic neptat…, ale jako pořadatelé kurzů Alfa si myslíme, že má smysl život prozkoumat. Že je to zajímavá zkušenost, by vám mohlo potvrdit 23 milionů lidí ze 169 zemí světa, kteří se již kurzu zúčastnili. Alfu tvoří série promluv na základní témata související s vírou. Každé setkání začíná společným jídlem, které dává lidem příležitost se spřátelit. Následuje promluva na téma večera a nakonec diskuse. Zeptat se můžete na cokoliv, co vás zajímá. Alfa je pohodová a zábavná. Vlastní názor je lepší než povrchní dojmy. Alfa je příležitost pro každého… Zvláště zaujme ty, kdo o věcech rádi diskutují nebo jen naslouchají druhým. Ty, kdo chtějí prozkoumat křesťanství nebo jen upevnit základy své víry. Na Alfě se seznámíte s osobou Ježíše Krista, Biblí, modlitbou a dalšími klíčovými tématy. Budete mít příležitost mluvit s lidmi, kteří večer okoření svou osobní zkušeností. Alfa má podporu všech hlavních křesťanských církví u nás i v zahraničí. Jirka Hanák www.kurzyalfa.cz

Rusavská poezie - pokračování Ibišek lékařský zavoněl u potoka, kde dívčina modrooká suknici zvedá (vodě ji nedá!) Pevnou rukou do putýnky čistou vodu nabírá, do stáje, do chléva i do stodoly s ní se ubírá. Tam na ni čekají ovečky, kravky i voli.


Modré trnky, trnky plané na obrázku malované jsou jak očka nemluvněte: hledí na vás, kam se hnete… Plno švestek v zahradách. Dva klobouky na hlavách. Ruka v ruce – to jim svědčí – soused přišel na kus řeči. Kde jsou chmury, závist, neshody? To neznají mezi sebou oba! Jsou přece přátelé, neví, co je zloba. Marie Mazalová

27

[Obsah] Slovo má starosta Majetkové záměry ..................................................................................... str. 1 Mostky a propustky ....................................................................................str. 2 Most přes místní potok u č.p. 211 .........................................................str. 2 Oznámení o kácení stromů ......................................................................str. 3 Restaurování kazatelny ............................................................................str. 4 Prezidentova poklidná návštěva Hostýna ..........................................str. 5 Portášské hry.................................................................................................str. 5 Dění v obci Rodina Márova a smysl jejich cest .........................................................str. 6 Valášci z Rusavy ............................................................................................str. 8 Ukončení prázdnin......................................................................................str. 8 Výstava českých horských psů ................................................................str. 9 Naše škola Poslední spaní ve škole .......................................................................... str. 10 Práce dětí ..................................................................................................... str. 10 Školní družina o prázdninách .............................................................. str. 12 Nový školní rok ......................................................................................... str. 12 Nový školní rok – velké změny pro naše děti v MŠ....................... str. 12 Pár perliček z mateřské školy ............................................................... str. 13 Historie Mlýny a valchy…. ve Všetulích............................................................. str. 14 Historie portášských sborů na Valašsku – Portášský žold .......... str. 14 120. výročí folklorního vystoupení Rusavjanů .............................. str. 16 Sport Turnaj v tenise – Rusava OPEN ............................................................ str. 19 No-hec ......................................................................................................... str. 20 TÜV SÜD RUSAVA BIKE TEAM – Valachy Man.................................. str. 20 10. ročník Rusavské 50ky ....................................................................... str. 21 Letní období rusavských riderů........................................................... str. 23 Zajímavosti Antarktida – sedmý kontinent (část 3.) ............................................ str. 25 Kurzy Alfa – příležitost prozkoumat smysl života ......................... str. 27 Rusavská poezie ........................................................................................ str. 27 Obrázky k obsahu: Práce nových dětí z mateřské školky: Marťa Hubík 5 let (můj kamarád), Esterka Šándorová 6 let (jablíčko), Milánek Zachara 5 let (Śípková Růženka), Míša Třasoň 5 let (naše škola)

28


Poznej domek na fotografii

Soutěž

Poznáte-li dům na fotografii, vystřihněte a vyplňte kupon a odevzdejte jej v kanceláři obecního úřadu nebo do schránky na mřížích ve vestibulu Obecního úřadu na Rusavě do 30. 10. 2013. Ze správných odpovědí vylosujeme na nejbližším zasedání obecního zastupitelstva tři výherce, kteří v pořadí, jak budou vylosováni, získají: 1. polštářek (micropur) fy UNAR s.r.o., Bystřice pod Hostýnem; 2. šampus fy Miroslav Pavelec Rusava; 3. jednorázovou volnou vstupenku pro 2 osoby na Koupaliště Rusava, sezona 2014. Správná odpověď z minulého čísla (2/2013): dům č. 167 (v současné době zde bydlí manželé Stanislav a Milada Vaculíkovi). Výhercům blahopřejeme. A ostatním, kdo poznali dnešní hádanku, můžeme jenom doporučit, neodkládejte to na zítra a odevzdejte soutěžní kupon ještě dnes.

Na fotografii je (číslo popisné/případně majitelé): . . . ...................................... Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...................................... Kontaktní údaje: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ......................................

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková Tel.: 573 392 066 e-mail: [email protected] www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 350 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2013 Zpravodaj obce Rusava

Recommend Documents