2013 ZPRAVODAJ obce Rusava

ročník: XXII.

číslo: 4/2013

ZPRAVODAJ

obce Rusava

LXXIII

cena: 20 Kč

Slovo má Rozvoj obce

V

starosta ...

ýznamným a nutným dokumentem pro rozvoj obce je územní plán. Novelizací zákona o územním plánování je nezbytně žádoucí územní plánovací dokumentaci upravit nebo vyhotovit nový závazný dokument. Přípravy a projednávání v naší obci byly zahájeny již vloni. Letos byly administrativní práce částečně utlumeny, neboť nebyla poskytována žádná dotační podpora. V příštím roce má být vyhlášen dotační titul ve Zlínském kraji v kapitole Obnova venkova, který má řešit konkrétní finanční výpomoc. V návaznosti na tvorbu nového územního plánu se odborné společnosti zadal úkol vyhotovit krajinářské studie území. Rozsah dokumentu nám bude řešit návrhy či doporučení při obhospodařování krajiny v lesích i travnatých porostech, otazníky spojené se zadržováním vody v určitých lokalitách, opatření proti sesuvům, doporučující faktory pro plán péče u krajinných prvků apod. Další účelová a neoddělitelná součást dokumentace obce bude tvorba Programu rozvoje obce (PRO). Jedná se o ucelenou elektronickou formu programu obce s dlouhodobými nebo krátkodobými cíli. Pomocí webového portálu lze tento dokument průběžně doplňovat, upravovat, projednávat a schvalovat. Rozvojový plán by nám měl stanovovat priority a potřeby na dané období s možnostmi využití dotačních podpor. V naší obci máme zpracovaný Program obnovy obce (POO) podle idejí Spolku pro obnovu venkova. Jedná se tedy o nové znění dokumentace se stejnými podklady či cíli, ale o jinou úpravu, která by měla být dostupná i úřednickým osobám při posuzování potřeb obce i k doporučení daných podpor. Všechny zpracované dokumentační plány pro obec však mají svůj smysl, neboť budou sloužit jako nástroj k obnově vesnice i k dodržování tradic a hodnot naší valašské chlouby. Bohumil Škarpich

Zpravodaj obce Rusava

1

Výsledky VOLEB do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v obci Rusava Tyto předčasné volby do PS Parlamentu ČR se konaly ve dnech 25. a 26. října 2013. Počet zúčastněných voličů 333 = 60,8 % Počet odevzdaných platných hlasů 331 strana č.

název

počet hlasů

1

Česká strana sociálně demokratická

80

2

Strana svobodných občanů

7

3

Česká pirátská strana

4

4

TOP 09

25

5

Hlavu vzhůru – volební blok

1

6

Občanská demokratická strana

19

9

politické hnutí Změna

1

11

Křesťan. a demokrat. Unie – ČSL

29

13

Suverenita – Strana zdravého rozumu

1

15

Strana Práv Občanů ZEMANOVCI

7

17

Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury

58

18

Dělnická strana sociální spravedlnosti

1

20

ANO 2011

61

21

Komunistická strana Čech a Moravy

31

23

Strana zelených

6

Snížení imisní zátěže z dopravy v obci Rusava Název projektu podaný do Operačního programu životního prostředí v sobě skrývá pořízení zametacího stroje. Univerzální dopravní prostředek na úklid obecních i krajských komunikací nám zabezpečí čistotu a pořádek na cestách, zejména po zimním období. Výhledově je možné pořizovat a využívat přídavné zařízení – sněhovou frézu, sypač, mulčovač apod. Celkové náklady spojené s přípravou a administrací jsou ve výši 3,366 mil. Kč, dotace je ve výši 90 %, vlastní zdroje 336.830,- Kč. Pořízením komunálního zametacího stroje rozšiřujeme a doplňujeme technické vybavení strojového parku. Bohumil Škarpich

Schválený rozpočet obce na rok 2014 - dle příjmových daňových položek - odvětvového členění (paragrafů)

2


položka

popis položky

příjmy

11xx

Daň z příjmů FO a PO ze závislé činnosti

2.620.000.00

1211

Daň z přidané hodnoty

2.300.000.00

13xx

Daně a poplatky z vybr.činností a služeb

1511

Daň z nemovitostí

2420

Splátky půjč. prostředků od obecně prosp. a podobn. organizací

Paragraf

název paragrafu

1039

Ostatní záležitosti lesního hospodářství

2122

Sběr a zpracování druhotných surovin

620.000.00 1.250.000.00 54.000.00

200.000.00 5.000.00

2141

Vnitřní obchod

2279

Záležitosti ostatních drah jinde neuvedené

9.500.00

2310

Pitná voda

150.000.00 150.000.00

35.000.00

2321

Odvádění a čištění odpadních vod

3315

Činnost muzeí a galerií

2.000.00

3316

Vydavatelská činnost

5.000.00

3349

Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků

4.000.00

3392

Zájmová činnost v kultuře

3429

Ostatní zájmová činnost a rekreace

3612

Bytové hospodářství

120.000.00 17.500.00 131.000.00

3632

Pohřebnictví

38.000.00

3639

Komunální služby a územní rozvoj jinde nezařazený

50.000.00

3722

Sběr a svoz komunálních odpadů

25.000.00 45.000.00

3725

Využívání, zneškodňování komunálních odpadů

3727

Prevence vzniku odpadů

6171

Činnost místní správy

6310

Obecné příjmy a výdaje z finančních operací

Příjmy celkem Paragraf

název paragrafu

5.000.00 150.000.00 3.000.00 7.989.000.00 výdaje

2141

Vnitřní obchod

20.000.00

2212

Silnice

90.000.00

2219

Ostatní záležitosti pozemních komunikací

2221

Provoz veřejné silniční dopravy


600.000.00 52.000.00

3

2310

Pitná voda

150.000.00 150.000.00

2321

Odvádění a čištění odpadních vod

3113

Základní školy

3119

Ostatní záležitosti předškolní výchovy a základního vzdělávání

3314

Činnosti knihovnické

3315

Činnosti muzeí a galerií

6.000.00

3319

Ostatní záležitosti kultury

6.000.00

3341

Rozhlas a televize

3349

Ostatní záležitosti, sdělovací prostředky

3399

Ostatní záležitost kultury, církve

1.000.00 600.000.00 40.000.00

30.000.00 100.000.00 38.000.00

3419

Ostatní tělovýchovná činnost

40.000.00

3429

Ostatní zájmová činnost a rekreace

23.000.00

3612

Bytové hospodářství

50.000.00

3631

Veřejné osvětlení

3632

Pohřebnictví

3636

Územní rozvoj - územní plán

180.000.00 20.000.00 500.000.00

3639

Komunální služby a územní rozvoj jinde nezařazený

3721

Sběr a svoz nebezpečných odpadů

3722

Sběr a svoz komunálních odpadů

1.540.000.00 10.000.00 450.000.00

3727

Prevence vzniku odpadů

160.000.00

3745

Péče o vzhled obce a veřejnou zeleň

280.000.00

3749

Ostatní činnosti k ochraně přírody

500.000.00

5212

Ochrana obyvatelstva

100.000.00

5511

Požární ochrana – profesionální část

5512

Požární ochrana - dobrovolná část

149.000.00

1.000.00

6112

Zastupitelstvo obce

610.000.00

6171

Činnost místní správy

6310

Obecné příjmy a výdaje z finančních operací

1.300.000.00 90.000.00

6320

Pojištění funkčně nespecifikované

75.000.00

6399

Ostatní finanční operace

300.000.00

6409

Ostatní činnosti jinde nezařazené

150.000.00

výdaje celkem:

4

8.411.000.00


FINANCOVÁNÍ PAR

POL

Název

0000

8115

Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech

1.190.000.00

0000

8124

Uhrazené splátky dlouhodob. přijatých půjč.prostředků

- 768.000.00

FINANCOVÁNÍ CELKEM

422.000.00

REKAPITUILACE PŘÍJMY

celkem

7.989.000.00

VÝDAJE

celkem

8.411.000.00

FINANCOVÁNÍ

celkem

422.000.00

Rozpočet schválen na 15. veřejném jednání Zastupitelstva obce Rusava dne 16. 12. 2013.

S nordic walking holí vydej se do okolí Projektu spolupráce MAS Podhostýnska, o.s. a O.s. MAS Střední Vsetínsko Realizace: duben – prosinec 2013 Společný projekt Místní akční skupiny Podhostýnska, o. s., a Občanského sdružení MAS Střední Vsetínsko má zpěvný název S nordic walking holí vydej se do okolí. Na jeho realizaci se pilně pracuje od začátku letošního roku a nejde v něm o nic jiného než o nový, zdravý a pro všechny vhodný rekreační sport – chůzi volnou přírodou s použitím speciálních holí – o nordic walking. Oproti běžné chůzi při něm člověk spotřebuje daleko více energie a při správné technice zaměstná až 90 % svalstva svého těla. Tento způsob chůze nevyžaduje nutně žádnou tělesnou zdatnost a je vhodný jak pro mladé, tak pro lidi v produktivním věku a seniory. Základem úspěšného projektu obou místních akčních skupin a Nordic walking centra při Wellness hotelu Sola Gratia je záměr vytvořit v Hostýnských vrších síť tras s náležitou materiálně technickou základnou a informačním zázemím. Do realizace projektu je zapojeno celkem 17 obcí (osm na území Místní akční skupiny Podhostýnsko a devět z území MAS Střední Vsetínsko), několik partnerů z podnikatelské i neziskové sféry, média a profesionální lektoři z občanského sdružení Nordic walking live, o.s. V obci Rusava, stejně jako v dalších partnerských obcích, jsou nainstalovány informační tabule, na nichž zájemci získají informace o správné technice severské chůze. Najdou zde mapu Hostýnsko-vsetínských vrchů s vyznačením velkého a malého nordic-walkingového okruhu s navazujícími dalšími trasami v nejbližším okolí. Projekt počítal také s vytvořením obrazové a mapové aplikace umístěné na webových stránkách Nordic


5

walking centra a stránkách obou místních akčních skupin, kde si turisté a zájemci budou moci naplánovat trasu, zjistit její délku, profil, převýšení a třeba i zajímavosti o historii navštívených míst. Projekt je navíc součástí jedinečné akce Tour Nordic Walking, která se v letošním roce uskutečnila na 16 místech České republiky a již třetím rokem nabízí pod záštitou ministra zdravotnictví seriál akcí podporující severskou chůzi. V našem městě se tato akce uskutečnila 28. září 2013 v areálu hotelu Sola Gratia v Bystřici pod Hostýnem pod názvem Extrem nordic walking maraton 2013. Pořadatelé připravili maraton a půlmaraton v severské chůzi s délkou a převýšením, které nemají na území České republiky srovnání, spolu s originálním doprovodným programem pro děti, zdraví i kondici. Celý projekt se realizačně blíží ke svému konci, ale semináře, procházky i maratony v rámci severské chůze chceme na našem území zachovat i do budoucna. Sledujte webové stránky www.mas-podhostynska či www.nwmaraton.cz, kde budou naše aktivity aktualizovány a přidejte se k nám! Ing. Kateřina Buzková, MAS Podhostýnska

Změny k povolování výjezdů na Sv. Hostýn od 1. 1. 2014 Osobní automobily: Celoroční povolenky v barvě oranžové, modré a zelené zůstávají v platnosti se stejným režimem jako v předcházejícím období. Pro rok 2014 je potvrzuje Obecní úřad ve Chvalčově. ZMĚNA: Všechny jednorázové povolenky k výjezdu na Svatý Hostýn bude vydávat jen Městská policie v Bystřici pod Hostýnem do vyčerpání denního limitu. Povolenky se vydávají v době od 06.00 do 18.00 hodin a nevrací se. Obecní úřad ve Chvalčově nebude již žádné jednorázové povolenky vyřizovat. Povolenky k výjezdu pro ubytované v ubytovacích zařízeních na Sv. Hostýně vydává Matice svatohostýnská, pro svatby Duchovní správa na Sv. Hostýně.

6


Autobusy: Všechny autobusy bez omezení budou vyjíždět na autobusovou točnu na Svatém Hostýně, ve všední dny mohou dle pokynů služby parkovat na určeném parkovišti na Sv. Hostýně. O sobotách, nedělích a při významných církevních událostech (pouti, svátky apod.) budou autobusy vždy bez parkování sjíždět do Bystřice pod Hostýnem na parkoviště u hřbitova. Účastníci zájezdu vystoupí v co nejkratší době tak, aby nebránili dalším autobusům k vjezdu. Je nutné, aby se účastníci zájezdů předem dohodli na době odjezdu, protože čekací doba pro autobus, hlavně o poutích, nebude delší jak 10 minut. Dbejte prosím na dopravní značení na autobusové točně, aby nebylo bráněno vjezdu linkových autobusů, které mají stanovený jízdní řád. Zveřejněno na základě jednání ze dne 27. 11. 2013. Jiřina Hurtová místostarostka obce Chvalčov

Další rozšíření služeb sběrného dvora Každý z nás ročně vyprodukuje zhruba 15 kg starého šatstva. Toto množství v současnosti končí jako směsný odpad. Těžko se pro něj hledá jeho další ekonomické využití. Jako zatím jedinou, ekonomicky a ekologicky schůdnou cestou se jeví strategie, která tyto oděvy vrací zpět lidem pro opětovné použití. A to v míře maximální. Jak u nás doma, tak i v zahraničí. V České republice je prakticky jediný sběrač a zpracovatel starého šatstva, který řeší tuto problematiku tímto inovativním způsobem takto komplexně. Komodity tohoto typu sbírá, třídí, recykluje a obchodně realizuje na trzích celého světa. Je to společnost REVENGE a.s., která umísťováním sběrných kontejnerů na šatstvo, boty ve vašem okolí dává jistotu ekologicky zhodnotit tento druh suroviny a tím účinně snížit množství směsného komunálního odpadu v řádu mnoha procent. Společnost REVENGE a.s. touto službou tak nabízí cestu dobrovolné spolupráce každému občanovi, jak se podílet na snižování dopadového znečištění našeho okolí, a to bez dodatečných finančních požadavků na veřejné rozpočty. Není již nutné tento druh materiálu spalovat ve spalovnách nebo ho ukládat na skládkách. Odevzdáním vašeho nepotřebného oblečení, obuvi a hraček do sběrných kontejnerů dáváte svému šatstvu druhý život.


7

Každý den se v našem moderním třídícím závodě v Boskovicích zabývá 100 lidí v trvalém pracovním poměru tříděním a zpracováním šatstva i bot. Zpracujeme 400 až 500 tun měsíčně. Z této hromady se podaří část oblečení zachránit tak, aby mohlo posloužit svému původnímu účelu, část se zpracuje pro průmyslové využití. Poměrně malý zbytek je zatím odpad, který se energeticky zhodnocuje. Vložením vašeho šatstva do té správné bedny jste právě vykonali další krok na cestě správným směrem. Společnost REVENGE a.s. Pozn. redakce: Do kontejneru můžete vkládat jakékoliv oděvy - i potrhané. Nesmí se zde však odkládat oděvy mokré, plesnivé, znečištěné od chemikálií a olejů apod. Způsob využití oděvů Využití v % F) Prodej v maloobchodní síti 3% E) Export oděvů do třetích zemí - mimo země EU 25 % D) Automobilový a strojírenský průmysl, především čisticí hadry 25 % C) Materiálové využití oděvů rozdělení podle složení, vlna, bavlna, akryl atd. 20 % B) Recyklace jako drcená příměs v papírenském průmyslu 20 % A) Odpad, energetické využití ve spalovnách k výrobě tepla a el. Energie 7% CELKEM 100 %

Za povodně a životní prostředí si velkou měrou mohou lidé sami Počasí si poručit nedá. Jednou je dlouho sucho, pak zase moc prší a vznikají záplavy. A přitom by jim lidé mohli částečně zamezit. Začíná to regulací vodních toků. Voda sice rychle odteče, ale jinde se nahromadí a je zle. Málokdo si uvědomí, že čím víc přibývá betonové plochy, venkovní dlažby a asfaltu, tím více ubývá zatravněných ploch a tím méně vody pohltí země. Voda pak stéká do potoků a řek. Dál házení trávy a větví k potoku je hrozný nešvar, hlavně u chatařů. Před chatami mají anglické trávníky a hned vedle dělají smetiště. Bydlím totiž mezi nimi a vím, o čem mluvím. Přitom trávu a větve lze kompostovat a kompost pak využít jako hnojivo, například pod stromy. Nemusí tak kupovat drahé hnojivo. Znám spoustu chatařů, kteří si zakládají kompost a dělají dobře. Bohužel, při velké vodě to, co někteří hodí k potoku, se splaví a dole v dědině mají zatopené sklepy a zahrady. Pak je to kácení stromů, aby měli lepší signál na satelit. Stromy taky pohltí spoustu vody. A teď k jinému tématu. Začíná se rozmáhat velký nešvar - ohňostroje. Je jich čím dál víc. Uvědomme si, že při ohňostrojích jsou zvěř i domácí zvířata velmi stresovaná. Chránit bychom měli taky plazy, i když jsou některým lidem odporní. Víte ale, kolik pochytají myší a hrabošů, kteří přenášejí spoustu nemocí (například od klíšťat)? Zjistil jsem, že hodně

8


lidí zaměňuje užovky hladké za zmije, které jsem tady ještě neviděl. Navíc hadi zaútočí pouze, když jsou v bezprostředním ohrožení. Jinak se člověku vyhýbají. Ti, kteří plazy zabíjí, by si měli uvědomit, že jejich počínání je trestuhodné. Na závěr malé zamyšlení: „Až padne poslední strom, otrávíme poslední kapku pitné vody, vyhyne zvěř a ostatní tvorové, pak je pozdě zjistit, že peněz se ani nenajíme ani nenapijeme. Přenechejme zdravou a neotrávenou zemi našim potomkům. Může to ovlivnit každý z nás.“ Vlastimil Stužka

Informace místní knihovny Knihovna na Rusavě pravidelně využívá nabídky výměnného fondu Knihovny Kroměřížska. Namátkou uvádím několik vybraných lákavých titulů, které si čtenáři mohou půjčit, a to až do října 2014. Pro děti a mládež: Ilustrovaná bible Dinosauři a prehistorie Staré řecké báje a pověsti Nejkrásnější báje a pověsti Doba ledová Hvězdné příběhy Čtyřlístku České Vánoce Josefa Lady a mnoho dalších... Pro dospělé: Austen Jane: Pýcha a předsudek Brown Dan: Inferno Brown Dan: Šifra mistra Leonarda Hofmann Corinne: Bílá Masajka (a další 3 díly) Homér: Odysseia Jonasson Jonas: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel King Stephen: Dallas 63 Legátová Květa: Jozova Hanule Monyová Simona: Jednou za život Pawlowská Halina: Zoufalé ženy dělají zoufalé věci Styron William: Sophiina volba Tučková Kateřina: Žitkovské bohyně a mnoho dalších... Miroslava Češková - knihovnice


9

Sbor pro občany

DĚNÍ V OBCI ...

Zlatá či diamantová svatba je velmi ojedinělou a o to slavnostnější událostí, při které si člověk uvědomí, že kouzlo a síla manželské soudržnosti má svůj velký význam a nádherný smysl. Vždyť kráčet bok po boku celých padesát či šedesát let, vychovat děti a překonávat překážky života chce někdy hodně úsilí a tolerance. Je nám velkou ctí, že jsme i v naší obci mohli s našimi spoluobčany oslavit taková výročí. Zlatou svatbu v tomto roce slavili v lednu Marie a Ladislav Pavelcovi a v říjnu Milena a Lubomír Vašíkovi. Diamantovou svatbu v únoru oslavili Ludmila a Jaroslav Mikulčákovi. Ještě jednou přejeme hodně zdraví a stále trvající společné štěstí a lásku. Za SPO Jana Vávrová

Svatba ve Svobodově zahradě V zázemí u evangelického kostela, v udržované zahradě pojmenované po faráři Danielu Svobodovi, se konal dne 10. 8. 2013 svatební obřad. Dnes již manželé Lenka a Michal Bieronski ze Zlína si zde řekli své společné ANO. Právě oni rozšířili svým rozhodnutím možnosti využití pro toto zákoutí. Zaznamenali jsme už svatby na Čecheru nebo na Pardusu, ale potěšil nás zájem i o tyto prostory za církevním objektem. Přejeme hodně štěstí do společného života.

Bohumil Škarpich

Burčák a Rusavjan Sobota 5. října byla hlavním dnem Burčákových slavností v Hustopečích. Navštívila jsem je poprvé a nelituji. K pohárku dobrého moku patří samozřejmě i pěkná písnička a tanec. Pozvání folklorního souboru Rusavjan z Rusavy do hlavního programu byl výbornou volbou. Již první tóny cimbálové muziky odlákaly mnoho návštěvníků od stánků s kulinářskými specialitami před pódium. Krásný hlas sólistky, barevnost rozvířených valašských krojů a dynamičnost

10

Foto: Jiřina Závadová


zbojnických tanců roztleskaly hlediště. Závěrečnou My jsme Valaši ... zpívalo s Rusavjanem celé hlediště. Soubor vnesl mezi návštěvníky kus radosti, pohody a dobré nálady. Dlouhý potlesk pro účinkující byl opravdu zasloužený. Rusavjan výborně reprezentoval svou obec Rusavu. Jiřina Závadová, Hranice

Burčákový pochod Již dlouhá léta jsme si ve sboru říkali, že by nebylo špatné vyrazit na nějakou společnou akci, jak se říká - trochu utužit kolektiv. Bohužel se vždycky našel nějaký zádrhel a nejelo se nikam. Až to vzal do rukou bratr Luďa Mikšánek a přišel s návrhem absolvovat burčákový pochod. Jelikož se ve sboru chůze nebojíme a lahodných nápojů už teprve ne, nebyl problém zájezd na členské schůzi odhlasovat. Velmi tradiční a hojně navštěvovaný pochod mezi vinohrady v obvyklé trase Milotice (Šidleny) - Dubňany – Mutěnice, se koná vždy druhou sobotu v říjnu, a tak i my se 12. 10. chystáme zúčastnit této akce. Objednaný autobus vyráží z Hořanska v sedm hodin ráno a postupně nabírá všechny natěšené účastníky zájezdu. Po lehkém zpoždění na zástavce u kina, které vyřešila tekutá omluvenka, vyrážíme v plné sestavě směr Slovácko. První naše zastávka směřovala na zámek do Milovic. V tomto zachovalém barokním komplexu jsme si prohlédli nádvoří a také krásné zahrady s kašnou. Barokní architektura byla opravdu okouzlující, ale přece jenom se také těšíme na trochu jiná stavení, a tak vyrážíme k vinným sklepům Šidleny. Už po příjezdu na místo vidíme poměrně hustě zaplněnou cestu burčákovými turisty, a tak se i my svižným krokem s očekáváním blížíme k dílčímu cíli. Musím uznat, že nabídka vín, burčáků, pálenek a dalších pochutin mezi jednotlivými sklípky byla opravdu bohatá. Po okoštování téměř všech místních specialit se vydáváme na další část akce, jíž je pochod polními stezkami a vinohrady přes Dubňany do Mutěnic. Ten, kdo snad nestihl ochutnat některou specialitu v Šidlenách, nemusel vůbec litovat. Místní vinaři měli téměř po celé trase připraveny stánky s občerstvením, u kterých jsme i my rádi načerpávali sílu na další pochod směr Mutěnice. Krásná procházka mírně kopcovitou přírodou je naštěstí pro


11

některé účastníky protkána řadou přírodních úkrytů z nízko rostoucích keřů a remízků, jež poskytly útočiště všem, na které nepříjemně zapůsobilo větší množství vypitého burčáku. Po zvládnutí všech nástrah cesty přícházíme do Mutěnic, kde se konal tradiční jarmark. Na jednotlivých nádvořích zněla hudba a byla opravdu dobrá zábava. Bohužel odjezd zájezdového autobusu se neúprosně blíží, a tak se musíme odebrat na místo odjezdu. Dobré rozpoložení všech se projevilo i při návratu domů, kdy autobusem zněly songy od Moravanky až po Kabát. I díky společné hudební produkci nám zpáteční cesta uběhla stejně rychle jako burčák z trávícího zařízení. Po příjezdu na Rusavu jsme celou akci ještě zhodnotili v hostinci U Hradilů a plní zážitků a dobré nálady z podařeného výletu se následně rozešli domů. Doufám, že další společná akce na sebe nenechá dlouho čekat. A jak už na výroční valné hromadě řekl starosta sboru Tonda Mikšánek, podobné zájezdy bychom mohli rovnou zařadit do plánů práce, které budeme v následujících letech sestavovat. Ještě jednou bych chtěl poděkovat všem zúčastněným za skvělý zážitek a příjemně strávenou sobotu. Za SDH Rusava Ladislav Noha ml.

Drakiáda K podzimu rozhodně patří pouštění draků, a proto 13. 10. 2013 AK Rusava pořádal další ročník DRAKIÁDY. Dopoledne vypadalo, že jsme si počasí objednali přímo na jedničku, svítilo sluníčko a foukal vítr, co víc si přát. Ale před obědem se začalo zatahovat a to tak, že to před začátkem vypadalo, že snad bude i sněžit. Nakonec se počasí trochu umoudřilo a bylo přijatelněji. Něco málo před druhou hodinou byla drakiáda odstartována - a co čert nechtěl, přestalo foukat. Samozřejmě to nikoho neodradilo. Bezvětří trvalo asi půl hodinky a pak vítr začal tak, že draci vzlétli na oblohu hodně vysoko, až byly vidět jen tečky.

Pavlík Čuba – výherce v kategorii První drak na obloze

12

Soutěžilo se v těchto kategoriích: Nejhezčí drak....vyhráli Lucinka a Matýsek Pavelcovi První na obloze....Pavlík Čuba Nejvýše na obloze....Verunka a Vašíček Bílkovi Největší drak.........Violka a Viktorek Kerčakovi Nejzlobivější drak.....Evka a LibčaDarebníkovi


V kategorii dospěláků bylo velmi náročné vybrat vítěze, protože bylo vidět, že je to baví víc než děti. Nakonec se porota shodla, že vítězem bude Tom Krajcar (Flaša), kterému drak dokonce odletěl až někde na Bučovice, kde ho byl i hledat. Každé dítě dostalo za svou snahu balíček s laskominami. Samozřejmě nechybělo ani opékání špekáčků, teplý čaj a pro dospěláky svařák. Děkujeme všem zúčastněným a budeme se těšit na další z našich akcí. Za AK Rusava Hanka Zbranková

Večerní procházka s lampiony Je večer 8. listopadu a u hospůdky Na Rozcestí se začínají scházet první účastníci večerní procházky s lampiony. Rozsvěcují se lampiony, děti dostávají svítící náramky a průvod může vyrazit. Trasa průvodu vede přes Šmarhánky zpět na místo setkání. Kolemjdoucí překvapí ve tmě spousta zářících lampionů a míhajících se světel, které vytváří svítící náramky na rukou pohybujících se dětí. Součástí večerní procházky je také ohňostroj, na který se všechny těší. Po skončení průvodu čeká za hospůdkou rozdělaný oheň, kde si děti i dospělí mohou opéct špekáčky. I tento rok děti píší přání a pak posílají lampionem štěstí vzhůru do oblak. Všechny pohledy jsou upřeny na večerní nebe až do posledního okamžiku, než se lampion ztratí z očí. Postupně se všichni rozcházejí domů a u dohořívajícího ohně zůstává už jen pár posledních jedinců. Počasí nám letos přálo a také to možná ovlivnilo velkou účast na večerní procházce s lampiony. Za AK Rusava Jana Navrátilová

Setkání se seniory Hřiby už byly zdárně usušeny, trnky v bečce, zelená rajčata už stejně nedojdou, v kauze Davidova krabicového vína v televizi stejně nic nového - tak to bych se mohl(a) v klidu vydat do obecního domu na setkání dříve narozených. Také letos si připravily pásmo písniček a básniček děti z MŠ a ZŠ na Rusavě (Přání babičce a dědečkovi, Podzim, Listopad - Jirka Suchý zahrál na housle). Jako další přišli na řadu naši hosté, děti z Vítonic. Premiéra před rusavským publikem se jim určitě vydařila, jejich moderní diskotaneční vystoupení se moc líbilo. Co se týká decibelů, zřejmě největší potlesk tentokrát sklidil rusavský Valášek. Lída Mikšánková připravila s dětmi známé písničky A my sme z Rusavy, Navrch Javorníčka, Čí je, čí je děvče. Dospěláckou sérii zahájil Valašský krúžek Rusavjan doprovázený cimbálovou muzikou pod vedením pana


13

Františka Stoklasy. Střídání stráží obstarala dechovka - žáci Základní umělecké školy v Bystřici pod Hostýnem pod vedením Ladíka Češka. Ideální příležitost aspoň jednou si zatančit využila většina seniorů, k čemuž jsem se jim (rozhodně ne zdatně) snažil sekundovat. Zatímco drtivá většina našich babiček je pořád ve formě, a pokud by byla i nějaká seniorská Star dance, tak naše dámy by určitě nebyly bez šance, se mnou by nic nesvedla ani Taťána Kuchařová. Na závěr zahráli na harmoniku několik známých lidových vypalovaček i Ogaři z Hořanska, myslím, že konkurence to byla pro Šlágr TV víc než rovnocenná. Naše starší ročníky opět ukázaly, že se dovedou bavit bez ohledu na věk. Vždyť to jsou jen čísla v občance (mně v kabině místního fotbalového oddílu taky říkají spoluhráči dědku - a manželka, když jdu na zápas, ty starý blbče, oproti tomu na tenise su zase cucák). Prostě jenom čísla. Každý jsme tak staří, jak se cítíme... a troufám si tvrdit, že naši senioři se v sobotu 9. listopadu cítili dobře. Daniel Krajcar

Mikulášský jarmark Při příležitosti konání tradičního Mikulášského jarmarku se poslední listopadový den opět po roce mohli setkat občané naší vesnice na parkovišti před obecním úřadem. Hned ráno po probuzení jsme se dočkali nečekaného překvapení v podobě docela bohaté sněhové nadílky. Vašek Kopečný se musel se svým „traktůrkem“ hodně ohánět, aby plochu kolem úřadu perfektně upravil. S vydatnou pomocí místních hasičů byly naše nové stánky včas nachystány a jarmark mohl začít. Mezitím se nám počasí krásně vybralo a zbytky sněhu dodaly akci tu pravou vánoční atmosféru. Na mikulášskou družinu se sice čekalo trochu déle (nejen v našem parlamentu dochází ke zpoždění), ale po třetí hodině odpolední se dočkaly i děti. Mikuláš si vyslechl básničky tradiční i nové – moderní, „internetové“. Nebojácné ratolesti skákaly na pódiu přes čertova košťata jako Roman Šebrle a za odměnu si pak každé z nich odneslo malý balíček dobrot. Než jsme se všichni dočkali slavnostního rozsvícení vánočního stromu, byl dostatek času absolvovat „stánkařské“ kolečko. Sličné Valašky nabízely výborné frgály, exotický prodejce (Petr Vašík) kabelky (když otevřeš tuhletu ne moc velkou taštičku, tak v ní najdeš celé jmění ostravského baníčku), perníkové svícny - komety nejen pro fanoušky hokejistů Brna nebo ponožky (když máš k odpočinku vlohy, chce to klid a v teple nohy) od paní Dvořákové - poštovní turistky s rusavským srdcem. O kousek dál jste mohli zakoupit dřevěné hračky a nádobí. Vedle opět trhali rekordy v prodeji papučí dnes už tradiční prodejci Ševa s Bednou(skoro každý po třicítce začíná být „papučářem“, v téhle obuvi zažiješ

14


Komunální technika pořízená v roce 2013 (str. 2)

mulčovač

Vítání občánků (str. 15)


DĚNÍ V OBCI...

zameták

Drakiáda (str. 12)


Procházka s lampiony (str. 13)

Setkání se seniory (str. 13)


Mikulášský jarmark (str. 14)


divu, zrudneš studem před farářem). K dostání byly slané tyčinky, rožmberský perník a jiné cukrovinky, vánoční dekorace Verči Halaškové, domácí keramika (andělíčci) Jany Holé, výprodejová keramika Katky Vaculíkové (slůně, prasátko, cukřenka za cenu jak u lékaře potěší tvoje srdéčko, když hledáš zuby v almaře), medovina Davida Popelíka z Rozcestí, tradiční svařák i čaj pro děti od holek z ákáčka, zabijačkové pochoutky s čertovým zahřívadlem od našich hasičů pod velením nehrajícího kapitána Jarka „Soldy“ Mozoly. Program zpestřili kováři z Lukova i ukázka výroby domácího sýra v podání portáše Jury Habšudy. Příjemné posezení a atmosféra čekaly na hosty i ve vestibulu obecního úřadu, hlavně díky Ogarúm z Hořanska (Staňa Urban, Jarek Pavelka). Nelze opomenout i výborný guláš a zelnačku. Závěr patřil opět nejmenším. Znovu jsme se mohli dojmout živým betlémem dětí z naší školky a školy vedeným Lídou Mikšánkovou a Luckou Rýdlovou. Ještě dlouho po oficiálním ukončení se tvořily hloučky debatujících návštěvníků (a to zdaleka ne jenom u svařáku). Při „dohrávce“ jsem asistoval (jako zátupce SK) při družbě spolků - Valaši se přesunuli na hasičárnu a společně pak vyrazili do obecního domu na mysliveckou zábavu (kéž by se tak dělo i nadále). Přestože jsme netrhli návštěvnický rekord, doufám, že jste s námi strávili příjemné odpoledne a že příští rok přijdete zase. Daniel Krajcar

Vítání občánků První prosincovou sobotu (7. 12.) se opět v naší obřadní místnosti sešli zástupci obce, aby přivítali letošní dva ogárky Rusavjánky (Charvát Adam a Pavelec Tomáš) a dvě cérečky Rusavjanky (Koplíková Barbora, Janečková Kristýna). Rodičům gratulujeme … Foto: viz vnitřní barevná dvojstrana. Ludmila Mikšánková

Cantate Gloria (Zpívejte sláva) Třetí adventní neděli odpoledne se místním evangelickým kostelem rozezněly tóny těch nejkrásnějších vánočních písní v podání přerovské hudební společnosti Entuziasté. A že to byly tóny vskutku mocné a působivé, o tom svědčí i množství jejích členů. Zavítalo k nám na 20 hudebních nadšenců, kteří nádherným způsobem navodili vánoční atmosféru - bohužel jen několika místním zájemcům o sváteční hudbu a umělecký přednes. Je velká škoda, že většina z nás upadla do netečnosti a uchýlila se ke lhostejnému postoji ke všemu, co se vymyká konzumnímu přijímání televizních splašků. Snažme se alespoň v tomto svátečním čase vnímat impulzy, jež se pokoušejí oprostit nás od komerčnosti, která současnou společnost takřka pohltila. Těm, kterým se to podaří, ZPÍVEJME SLÁVA! Miroslava Češková


15

Rusavjan v roce 2013 Konec roku je tradičně spjat s bilancováním a hodnocením uplynulého období. Zkusím se tedy také poohlédnout nazpět a zrekapitulovat letošní činnost Valašského krúžku Rusavjan. Letošní rok jsme zahájili opět bálovou sezonou, jež byla velmi pestrá. Valašský bál na Rusavě i přes mrazivé lednové počasí přilákal mnohé z blízkého i vzdáleného okolí, a znovu tak obhájil svou pověst bálu, který patří mezi ty vyhledávané. Zcela zaplněný sál obecního domu toho byl dokladem. Pro letošní reciprocitní bálovou spolupráci jsme se rozhodli pro soubor Troják z Valašské Bystřice. I u nich jsme si užili skvělou, „folklorně souboráckou“ atmosféru. A i když jejich cimbálovku střídala ne všemi vyhledávaná dechovka, Rusavjany to rozhodně nerozhodilo – Valašská muzika Ogaři z Rusavy za vydatného přispění jiných muzikantů hrála v postranním salonku na přání příchozích valašské písně. Květnové počasí, věrno svým zásadám, přineslo na letošní Kácání mája po dvou letech opět déšť. Inu, máj tedy musel stát v obecním domě. I přes tuto nepřízeň sál praskal ve švech. 170 účinkujících (z toho 100 dětí) z bystřických souborů a z Rusavy a diváci – taková byla početní bilance letošního Kácání. A že jsme chtěli zůstat věrni původní myšlence, aby se duch této akce letos nesl výhradně v rusavském stylu, požádali jsme Dana Krajcara a jeho kumštýře, aby zrealizovali zábavnou scénku. Potyčky mezi nepřizpůsobivými občany a zasahujícími policisty, kteří chránili máj, vyvolávaly úsměv na tváři nejednoho přítomného. Ale že by kdy diváci tleskali již během scénky, to se stalo letos poprvé. Na „vině“ byla všem známá píseň „Mně se líbí Bob“ a v rukou policisty kolující fotka. Co však na ní bylo, to dodnes nevím – já totiž seděl v zákrytu máje a neviděl na ni. Zkuste se zeptat těch, kteří měli lepší výhled. J Letošní folklorní sezona vylákala náš soubor do několika míst. Své umění jsme nejprve obhajovali na Festivalu česneku v Buchlovicích. Že byly rozmary počasí letos extrémní, jsme zakusili opět právě zde. Při téměř 40 °C ve stínu (nechci raději vědět, kolik bylo na sluníčku) jsme tančili na nádvoří buchlovického zámku (nutno dodat, že jsme si vyzkoušeli další typ tanečního povrchu – na antuce jsme ještě netancovali), ve stínu letitého platanu (ten se dokonce zapojil do našeho pásma Májových, když za zvuků písně Májíčku, májíčku, enem neopadni se jeho listy začaly snášet na tanečnice) a nakonec na rozpáleném pódiu (to se vydatně svažovalo z kopce) místního náměstí. Drobné peripetie, jako rozvazující se řemen nebo prasknuté naovlaky, nás však nezastavily. Ač zpocení, odjížděli jsme z Buchlovic s pocitem, že jsme Rusavu reprezentovali kvalitně. Velmi mile nás potěšilo opětovné pozvání do Kroměříže, kde se konaly Dožínky Zlínského kraje. V průvodu městem sice doprovázela Rusavjany muzika Ogaři z Rusavy, ale při tanečním projevu se slova, resp. smyčců, ujala již cimbálová muzika Rusava. Stejně jako loni bylo přáním organizátorů, aby celý galaprogram uzavíral právě Rusavjan. Jestliže jsme do Kroměříže přijeli „sklízet obilí“, pak v Hustopečích u Brna na nás čekala vinná réva. Místní Burčákové slavnosti byly příležitostí pro hodinové vystoupení, které rozjásalo celé náměstí. Zásluhu na tom měla kromě tanečníků cimbálová muzika Rusava, Ogaři z Rusavy i Anetka Trněná, která svým nádherným zpěvem chytila za srdce nejednoho posluchače. Myslím, že Zbojnické pásmo, které roztleskalo plně obsazené

16


náměstí, a závěrečný zpěv písně My sme Valaši byly jasným důkazem, že se Valaši na jižní Moravě prostě líbili. Závěr roku se pak nesl v duchu tradičních akcí konaných na Rusavě. Při Setkání s důchodci jsme chtěli, aby naši senioři zhlédli pásma z klenotnice rusavského folkloru. Ogaři z Rusavy jim na závěr hráli také k tanci a poslechu. Na Mikulášském jarmarku pak děvčata vypomohla ve stáncích a „Ogaři“ opět zpříjemnili nastávající adventní chvíle ve vestibulu obecního úřadu svým zpěvem a hudbou. Mohl bych tu psát déle, neboť letošních tanečních vystoupení bylo více (a to jsem se zdržel výčtu hudebních vystoupení Valašské muziky Ogaři z Rusavy), ale jsem limitován prostorem ke psaní. Ocitám se tedy v závěru. Ten však není pouze místem k bilancování, ale především k poděkování. Děkuji tedy za celý Rusavjan všem podporovatelům a sponzorům – obecnímu úřadu, nadaci Synot, panu Hovořákovi a mnoha dalším. Děkuji vám, kteří nám fandíte. Můj největší dík však patří právě tanečníkům a muzikantům, neboť si uvědomuji, že si vždy najdou ve svém volnu čas a přijdou do zkoušky, v případě muzikantů pak za to, že trénují hraní. Jsem moc rád, že je v Rusavjanu výborná parta lidí, kteří jdou s nadšením za stejným cílem. Přeji Rusavjanu a oběma jeho muzikantským tělesům, aby se jim v roce 2014 dařilo alespoň tak dobře, jako tomu bylo letos. Jaroslav Pavelka předseda VK Rusavjan

Činnost honebního společenstva aneb Myslivost na Rusavě neumřela V měsíci únoru se objevila hrozivá zpráva, že zanikla myslivost na Rusavě. S koncem roku bych přesto rád shrnul práci rusavských myslivců za rok 2013. Na valné hromadě honebního společenstva vlastníci pozemků rozhodli, že se honitba Rusava nepronajme a myslivost se bude vykonávat ve vlastní režii pod vedením honebního výboru. Byly navrženy osoby na funkci mysliveckého hospodáře, myslivecké stráže a výkon myslivosti započal v plném rozsahu. Koncem března bylo provedeno sčítání zvěře a plán chovu a lovu. Hlavně během jara byly vykonávány různé typy brigádnické činnosti počínaje čištěním krmných zařízení přes pomoc vlastníkům pozemků, drobnými opravami či založením krmelců senem a na začátku podzimu i jadrným krmivem. V měsíci červenci se uskutečnilo odpoledne s myslivci. Pro děti byly připraveny různé druhy soutěží a sladké odměny, pro hladové zase srnčí guláš a další občerstvení. Také díky vydařenému počasí si celou akci všichni užili. V srpnu jsme se snažili zpříjemnit akci Rusavská 50ka mysliveckým guláškem, ale z důvodů nesplnění všech hygienických pravidel jsme museli stánek zrušit.


17

V období podzimu a konce roku se většina z nás začala věnovat plánu lovu. Hlavním úkolem bylo provést co nejdůsledněji odlov zvýšeného počtu mláďat a samičí dančí zvěře. Sami jste si určitě všimli zvýšeného výskytu této zvěře ve vašem okolí. Přesto si navíc pan Vašek Kopečný našel odpoledne a provedl děti z mateřské školky po lese. Zakrmili společně v krmelci a seznámil je s naší zvěří, životem v lese, s běžnými doplňky myslivce, jako je zbraň, dalekohled nebo vábničky. Ke konci roku se uskutečnily tři společné lovecké akce a na Štěpánské naháňce bylo uloveno sedm divočáků. Tímto bych rád ukázal, že myslivost není o spolcích a skupinách, ale o lidech, kteří myslivost vykonávají. Za kolektiv myslivců honebního společenstva Ing. Radek Škarpich

Přehled veřejných akcí plánovaných pro rok 2014 v obci Rusava 4. 1. Myslivecká naháňka

Honební společenstvo Rusava

21. 1. Zápis dětí do 1. třídy

JZŠ Rusava

25. 1. Valašský bál

Valašský krúžek Rusavjan

8. 2. Myslivecký ples 16. 2. Dětský karneval

Honební společenstvo Rusava JZŠ Rusava

1. 3. Vodění medvěda

JZŠ Rusava

Pomazánkový mejdan 8. 3. - IV. ročník O mistra rusavské kuchyně

Kulturní výbor obce Rusava

14. 3. Přednáška o Austrálii – Jiří Mára

Obecní knihovna Rusava

15. 3. Maškarní bál

Aktivní klub Rusava

10. 5. Kuličkiáda


31. 5. Kácání mája

Valašský krúžek Rusavjan

7. 6. Dětský den 20. 6. Večerní zábava 5. 7. III. ročník Rusava Open - tenisový turnaj 19. 7. Dětský den 2. 8. Valašský pohár – fotbal 16. 8. Rusavská 50ka

Aktivní klub Rusava Aktivní klub Rusava Sportovní klub Rusava Honební společenstvo Rusava Sportovní klub Rusava Sportovní klub Rusava

11. 10. Drakiáda


31. 10. Procházka s lampiony


8. 11. Setkání se seniory 29. 11. Mikulášský jarmark 6. 12. Hlavní hon s večerní zábavou

Kulturní výbor obce Rusava Aktivní klub Rusava Honební společenstvo Rusava

26. 12. Štěpánská naháňka

Honební společenstvo Rusava

27. 12. Vánoční turnaj v malé kopané

Sportovní klub Rusava

18


Dopoledne s myslivcem

NAŠE ŠKOLA ...

Ve čtvrtek 10. října 2013 naše děti ve školce strávily dopoledne s myslivcem, panem Václavem Kopečným. S dětmi jsme všichni vyšli k nedalekému krmelci, kde děti nasypaly lesním zvířátkům kaštany, žaludy, kukuřici, suché pečivo a další dobroty, které s sebou nesly. Pan myslivec dětem ukázal vycpaniny zvířátek: poštolku, puštíka, čejku, lasičky, veverku a také vyčiněné kožky z daňka a kuny. Každé zvířátko popsal a přiblížil jeho život v lese. Nechyběly ani obrázky některých dalších zvířátek, např. prasete divokého, jelena, lišky, pěnkavy, zajíce, bažanta atd. Pak dětem předvedl mysliveckou pušku, náboje a dalekohled, což sklidilo největší úspěch samozřejmě u chlapců. Také dětem vysvětlil slang, kterým myslivci popisují části zvěře (oči – světla, uši – slechy, krev – barva, nohy – běhy aj.) Nejvíce však děti nadchly vábničky, které je dokázaly neuvěřitelně rozesmát. Na rozloučení jsme si všichni zazpívali Lesu zdar! Tímto bychom chtěli poděkovat panu Kopečnému a paní Žaloudíkové za ochotu a kreativitu při přípravě tohoto „mysliveckého dopoledne“. Anna Šimková

Moje vysněná třída Středisko volného času Včelín z Bystřice pod Hostýnem na podzim vyhlásilo výtvarnou soutěž na téma Moje vysněná třída. Soutěž byla rozdělena do několika kategorií a zúčastnily se jí školy i školky z širokého okolí. Rusavu zastupovaly děti ze základní školy, školní družiny i mateřské školy. Velkoformátový výkres přímo vybízel k všestranným nápadům a ztvárnění bezmezné dětské fantazie na již zmiňované téma. Děti z mateřské školy se nechaly inspirovat aktuálním ročním obdobím a rozhodly se svou ideální třídu vyzdobit létajícími draky a stromem, který v tomto případě však neplodil jablíčka, nýbrž kokina. Na stolečku nechybělo ovoce a všude po třídě se nacházely hračky, které mají děti nejraději. Výkresy byly odevzdány a teď už jen počkat na výsledky. Konečně tady byl ten den, na který jsme netrpělivě čekali, a s velkým nadšením jsme zjistili, že se naše děti skutečně umístily. Se svou výtvarnou prací obsadily krásné 3. místo. Učitelky MŠ


19

Práce dětí ze základní školy (Bez jazykových úprav) V minulém čísle Zpravodaje žáci 3. a 4. třídy popisovali své vlastní prožitky z prázdnin. Tentokrát popustili uzdu své fantazii a vymysleli své fantastické prázdniny. Ve většině případů se v nich probudil bojový duch, nápady neměly hranic. Někteří se vydali opravdu za hranice běžného života. Chtěla bych vás seznámit s nejzajímavějšími pracemi. Mgr. Eva Kubišová

Matěj Pavelec, 1. třída

Fantastické prázdniny O prázdninách jsme vyhráli sportku. Za peníze, co jsme vyhráli jsme letěli do Himalájí. A tam jsem pod sněhem vykopal metro a jak jsem kopal konečnou stanici, potkal jsem yettiho. Ten mi dal autogram. A pak jsme to metro otevřeli. A že tam bylo hodně tučňáků. Pak jsem jel do Afganistánu a tam jsem střílel z kulometu. A zase domů. Byly to fakt bezva prázdniny. Martin Stejskal, 3. třída O prázdninách jsem jel s rodinou na ostrov Samoa. Letěli jsme tam letadlem. Líbil se mi tam malinký dřevěný baráček. A potom jídlo. Třeba mořské mušle, kokos, banány a opice. Přepadli nás domorodci a hadi s žraloky. Plavali jsme v moři s delfíny, houpali jsme se s opicemi na liánách a lovili jsme ryby a kraby. No, myslím, že se mi to líbilo a chtěl bych tam jet ještě jednou. Lukáš Charvát, 4. třída Ahoj. Já jsem Josef Váňa a vyhrál jsem Velkou pardubickou. Za odměnu jsem dostal od trenéra luxusní dovolenou na Aljašce. Jel jsem tam s manželkou, se synem a se svým koněm. Než jsme odjeli, chytli jsme rýmu a neměli jsme kapesníky. Na dovolenou jsem sice jel, ale rýma byla potíž. Nejvíc mě zaujalo moře. Zažili jsme cestování v čase. První jsme byli mezi dinosaury, pak v Jižní Africe, na Jižním pólu. Byla tam samá zvířata. Bylo to super. Ondřej Vaculík, 2. třída

20

Veronika Dvorníková, 4.třída


Setkání se seniory Již tradičně za podzimního počasí se setkávají senioři s dětmi z mateřské a základní školy. Nejinak tomu bylo i v letošním listopadu. Po úvodním slovu pana starosty Bohumila Škarpicha, který seznámil přítomné s děním a plány v obci, vystoupily děti mateřské a základní školy s krátkým programem pro babičky a dědečky. Nejmenší děti tančily, zpívaly a letos i cvičily. Žáci 1. třídy základní školy si připravili veršovanou pohádku Fr. Hrubína - O Červené Karkulce. Pohádka byla doplněna barevnými kostýmy. Karkulky měly oblečeny červené šatičky a v ruce nesly košíčky. Vlci měli své strašidelné obličeje nakresleny místo na tvářích na svých tričkách, i přesto působili na Karkulky dostatečně hrozivě. Žáci 2., 4. a 5. třídy si připravili pásmo básní a písní k podzimu a také o babičce a o dědečkovi. Závěrem zahrál na housle žák 5. třídy Jiří Suchý. Věřím, že jsme svým vystoupením potěšili všechny naše spoluobčany a těšíme se na další setkání s nimi. Mgr. Jana Podolová

Mlýny, pily, valchy a hamry na toku Rusavy

HISTORIE ...

Třebětice Lánový rejstřík panství holešovského zaznamenává v roku 1675 v Třeběticích „šest zahradníků majících po jednom mlýnu a v každém z nich je jedno až dvě složení“. V současnosti je možno v terénu na katastru třebětickém spolehlivě prokázat existenci čtyř mlýnů. Dva mlýny byly na vodním náhonu z řeky Rusavy vedoucím z Dobrotic a další dva mlýny mlely na potoku Mojeně, tekoucím katastrem třebětickým od Martinic k obci Chrášťany. Od všetulského cukrovaru pokračoval rusavský vodní náhon do Třebětic na: Horní mlýn – Fuksův, naposled Macháčkův čp. 13 – zvaný také „Záhumní“, který byl v místě nynějšího domu potomků mlynáře Macháčka. Mletí v něm bylo ukončeno asi v roku 1942. V roku 1593 je na mlýně zaznamenán záhumenský mlynář Václav. V r. 1804 mlýn prodal za 15 600 zlatých Václav Chytil a koupil jej Tomáš Škopík. V roce 1909 je tento mlýn psán v majetku rafinerie cukru v Břeclavi. Ve vodní knize Státního okresního archivu v Kroměříži jsou pod č. 2541 zapsána vodní práva v Třeběticích pro čp. 13, 30 a 32. U čp. 13 je Důchodkovým kontrolním úřadem v Holešově evidováno ve mlýně Františka Fuksy vodní kolo o výkonu 6,5 KS při spádu 3,5 m. Dolní mlýn koupil v roku 1575 od Jana Judase Václav Láník ze Všechovic. Mlýn je vzpomínán také v roku 1593 jako mlýn vesní mlynáře Eliáše. V roku 1780 byl mlýn se třemi složeními prodán Janu Struškovi. V r. 1879 koupil mlýn s čp. 14 Jan Fuksa i s vodním kolem o výkonu 3 KS při spádu 2,2 m. Šrotování v něm bylo ukončeno asi k roku 1953, budova mlýna slouží k účelům obytným. Vodní náhon je dosud částečně znatelný jen dle břehového porostu starších stromů. Arnošt Pospíšil


21

Rusava v proměnách času

Historie portášských sborů na Valašsku Portášský lajtnant Dubský Nejvyšší velitel sboru portášů Karel Zigmund Dubský pocházel z rytířské větve rodu Dubských z Třebomyslic. Jeho praděd Jindřich byl bratrem známého účastníka českého povstání Viléma, pána na Novém Městě na Moravě, jeho děd Aleš držel malý rytířský stateček Výčapy společně s chotí Marií Klárou Pauggerovou. Otec Karla Zigmunda Karel Rudolf, narozený 1646 ve Znojmě a zesnulý tamtéž 1721, seděl se svou chotí Marií Kateřinou Vogtovou na manském dvoře louckého kláštera ve

22


Stošíkovicívh u Znojma do roku 1698. Manželé žili nakonec ve velmi stísněných poměrech, neboť po jejich smrti (oba zemřeli poč. roku 1721) zůstalo jen několik kusů nábytku, dva obrazy a turecký koberec v jejich znojemském skromném domě. Měli vedle Karla Zigmunda ještě synka Maxmiliána Josefa, který zemřel roku 1692 ve stáří jednoho roku ve Znojmě, dcery Marii Dorotu, provdanou 1727 za barona Hordunga ve Vídni, Maxmiliánu, která působila jako vychovatelka a společnice na různých moravských zámcích v letech 1722 – 1738 (zemřela 1764 svobodná v Ústavě šlechtičen v Brně), a Annu Reginu, od 1727 v klášteře sv. Anny na Starém Městě Pražském, zesnulou v Brně 1764. Tyto dvě sestry byly posledními členkami rytířské větve Dubských na Moravě po přeslici. Karel Zigmund se narodil roku 1681 ve Stošíkovicích, v letech 1693 – 1698 studoval na jezuitském gymnáziu ve Znojmě, ale studia nedokončil. Jeho neklidnému duchu zřejmě nehovělo sedět ve školních škamnách, byl tvrdohlavý a těžce snášel napomínání. Opustil proto studia a zvolil si dráhu vojenskou tak jako jeho otec v mladých letech. Od roku 1718 žil v Praze u svého příbuzného, maltského velkopřevora, až do jeho smrti, avšak strýc byl zadlužený, a tak si po jeho smrti velký koláč neodnesl. Poněvadž téměř zároveň ztratil oba rodiče, složil tehdy povinnou obvyklou přísahu věrnosti císaři a zemi. Po rodičích zdědil dům ve Znojmě. Roku 1727 byl poručíkem v pluku hraběte de Martiqui. Poslední léta, asi od roku 1726, prožíval na Valašsku v zemské službě moravských stavů jako poručík sboru portášů, a to do konce roku 1741. V této hodnosti byl nejvyšším velitelem tohoto sboru a sídlil ve Fryštáku. Pobíral měsíční plat 30 zl. Zemřel 4. března 1744 ve výslužbě, neženat, ve Valašském Meziříčí a byl pochován v kryptě tamějšího farního chrámu. K jeho dědictví se počátkem roku 1745 hlásily jeho tři sestry. Josef Hudec Včelínský

SK Rusava - fotbal 2013

SPORT ...

S uplynulým rokem nemůžeme být v žádném případě spokojeni, jen málo radosti (a výher) jsme připravili našim fanouškům. Naše výkony byly značně nevyrovnané - jako na takové zvláštní houpačce, jednou nahoře, třikrát dole. Do jarní části jsme přitom vstupovali ve velice dobré pozici, na čtvrtém místě, s velkým náskokem před středem tabulky. Nezačali jsme nejhůř, po bodu jsme sahali v Morkovicích, na poslední chvíli zachránili alespoň plichtu v Prusinovicích a vyhráli dva domácí zápasy (hlavně proti Žeranovicím si fanoušek za vynaloženou dvacku přišel na své – 6:5). Bohužel zpackaný víkend (v pátek 0:5 s Loukovem, v neděli 0:4 se Zářičím) nám totálně rozhodil sandál, vlastně kopačky. Zatímco Ivetka Bartošová od svého Pepína neustále odcházela a pak se k němu opět vracela, nám forma odešla a už nepřišla. Ve zbývajících sedmi zápasech jsme uhráli pouze jeden bod (!!), takže z toho nakonec vyplynul sešup na konečné deváté místo. Nejlepším střelcem týmu se stal Michal Vaculík (12. gólů), který jako jediný odehrál všech šestadvacet zápasů. Příčin propadu tabulkou je určitě spousta, odfláknutá zimní příprava, hrubé (přímo žákovské) chyby jednotlivců


23

- první gól doma se Zářičím, dva góly s Loukovem, první gól doma proti Slavkovu, první gól v Němčicích... Také nejlepší podzimní kanonýři David Zelený a Honza Pavelka přes zimu asi darovali svoje střelecké kopačky potřebnějším. David neskóroval vůbec, Honza pouze v jednom zápase (i když třikrát - Žeranovice). Vážné zranění nejlepšího hráče za rok 2012 Petra Pavelky nás taky srazilo dolů. Do další sezony jsme vstupovali s vírou ve zlepšení. V létě jsme si trochu spravili sebevědomí, vyhráli jsme Valašský pohár bez ztráty bodu i inkasovaného gólu (i když konkurence byla slabší - 3:0 proti Hlinsku, 5:0 proti Slavkovu), v 1. kole poháru OFS jsme vstřelili devět gólů v Komárně, vrátil se nám z hostování na Novém Zélandě Mirek Bílek a úvodní dvě kola se nás střelecká produktivita držela přímo neuvěřitelně. Nejprve jsme nasázeli osm gólů rezervě Kroměříže a poté skórovali pětkrát v Ludslavicích. Potom se oženil Ondra Štefek, který měl v prvních dvou kolech možná své poslední gólové„záškuby“ - dva hattricky, šest gólů ze dvou špílů. Prostředek podzimu byl pro nás náročný, tři svatby (Štefek, Noha, Románek) a s tím spojené určité povinnosti (zapíjení svobody, zatahování ..) se podepsaly na naší kondici a výkonech. Bohužel jsme sami sebe zklamali hlavně v závěru podzimní části, proto přezimujeme až na jedenáctém místě a je pravděpodobné, že nás ve vyrovnané tabulce čeká na jaře boj o záchranu v okresním přeboru. Přitom jsme dovedli zabrat, třetí Zborovice si z Rusavy odvezly sedm fíků, vedoucí rezerva Morkovic prohrála za celý podzim pouze jednou - doma s námi (v tom zápase se zapotila hlavně pohotovost v Kroměříži - postupně tam byli během jednoho podvečera přivezeni tři borci v rusavském dresu - co si tak asi lapiduši museli myslet?!). Bohužel po dobrých výkonech přišly zkraty (hlavně na výkon ve Zdounkách by nejlépe seděl komentář našeho fanouška Josefa Hudce Včelínského -hanba plut). Vinou dlouhodobých zranění (Mir.Vaculík, Ševčák) se nám rozsypala obrana, ve předu to taky nebyla žádná hitparáda (loňský nejlepší střelec Mich.Vaculík 0 gólů), někteří jednotlivci chytali až příliš často „Zemanovu virózu“ nebo projevovali při hře stejné nadšení jako Rusnok před výletem do JAR. Aspoň že se v závěru vydařil autobusový výlet do Zářičí (výhra 1:0). Daniel Krajcar

Závěr letošní sezony Na třetí zářijový víkend připadlo finále světového poháru, které se tentokrát konalo ve známé lokalitě v rakouském Leogangu, kde se již minulý i předminulé roky konalo mistrovství světa a světové poháry. V horské oblasti nás neustále provázely dešťové přeháňky a nakonec až na nedělní závod trať relativně vyschla. Zde, v Leogangu, je trať z velké části fyzicky náročná a z menší části je technika, která je

24


uměle postavená, ale stojí za to. Z teamu Specialized CZ jsem se zúčastnil jen já a ve světové konkurenci jsem se umístil na 94. místě se ztrátou 21 vteřin na 1. místo a 2 vteřinami na postup do hlavního závodu. Při jízdě jsem udělal dvě chybičky a ty mě vyřadily z top 80. Dne 15. 9. 2013 se uskutečnilo finále Slovenského poháru, také na známé trati v Malinu Brdu. Trať na Malinu Brdu patří k těm fyzicky náročnějším, ale i přesto je to jedna z nejoblíbenějších tratí, která má světové parametry. V pátek celý den a ráno v sobotu nám trochu znepříjemnilo trénink počasí, ale nakonec se umoudřilo a v sobotu odpoledne vykouklo i sluníčko. I přes velké množství kluzkých kořenů a kamenů na trati jsme si trénink užívali. V semifinále se mi podařilo zajet v elitní kategorii nejrychlejší čas, ale po nešťastném pádu ve finále jsem skončil na 5. místě. Celkově jsem si ale udržel 2. místo. Tomáš Uruba, který po úrazu už cítí velké zlepšení, se pokouší naplno dostat do závodění a na tomto závodě bylo vidět, že se mu to daří. Když v semifinále zajel 4. místo, které ve finálové jízdě ještě vylepšil, nakonec z toho bylo 3. místo a celkově po několika vynechaných závodech skončil na 8. místě. Vít Kucián se v tomto závodu umístil na 7. místě a celkově skončil na deváté příčce. Na konec této sezony se konalo Mistrovství Evropy v Bulharsku v lokalitě Pamporovo. Tento závod překvapil asi všechny. Hned po příjezdu nás uvítal sníh a teploty držící se pod nulou, které nás provázely po celou dobu trvání závodu. Trať byla na zledovatělém povrchu velice obtížná. Některé ledové plotny bylo velice obtížné projet bez pádu. Nakonec jsem se přihlásil i na disciplínu fourcross, kterou jsem odjel na sjezdovém kole a i přes tuto nevýhodu jsem skončil na 4. místě. (Fourcross je disciplína, která se jede na krátké široké trati plné obrovských skoků a těžkých překážek, kde současně závodí 4 závodníci. První dva, kteří projedou cílem, postupují. Takže se jede podle počtu účastníků 5 - 10 vyřazovacích jízd.) Poslední den nás čekal sjezd. Podmínky byly téměř stejné jako každý den, takže celá trať zamrzlá. V závodní jízdě bylo všechno jenom o citu projíždět zmrzlé zatáčky ideální rychlostí. V závodě sjezdu jsem skončil na 12. místě. Za team Specialized CZ Jan Uruba

Antarktida – sedmý kontinent (4. část)

ZAJÍMAVOSTI ...

Češi v Antarktidě V tomto čísle se blíže podíváme na působení českých vědců v Antarktidě. Česká vědecká polární stanice nese jméno Johanna Gregora Mendela. Stanice byla od začátku budována a koncipována jako sezonní, tj. obývaná pouze v období antarktického léta. Expedice jsou proto uskutečňovány od konce měsíce prosince do března. Stanice Obr. 2 – Opouštění stanice - přílet vrtulníků argentinské armády >


25

se nachází na severním pobřeží ostrova Jamese Rosse, jižně od Antarktického poloostrova (φ = 63°48´06´´ j.š.; λ = 57°53´ z.d.). Logisticky náročná doprava materiálu, zásob a osob je zajišťována prostřednictvím ledoborců chilské armády, případně vrtulníky argentinské armády, které působí v této oblasti (viz obr. 2). Obr. 1 – Pohled na hlavní budovu stanice Vlastní stanici tvoří hlavní obytná bua okolní kontejnery dova a devět kontejnerů. Kontejnery tvoří technické zázemí obytné budovy. Obytná budova poskytuje ubytování v jedno- a dvoulůžkových pokojích posádce čítající přibližně patnáct osob. Posádka má k dispozici také jídelnu, kuchyňku, dvě laboratoře, sociální zařízení a sušárnu. Spojení s okolním světem je zajišťováno pomocí vysílačky a prostřednictvím satelitních telefonů. Okolní kontejnery jsou využity jako sklady materiálu, k uložení generátorů a dvou motorových člunů. Jeden z kontejnerů slouží také jako spalovna odpadu. V oblasti jižních polárních krajin je dbáno na obnovitelnost zdrojů energie. Proto je součástí stanice osm větrných elektráren (viz obr. 1) a solární panely. Elektrická energie je dále zajišťována generátory. Ekonomický i ekologický provoz stanice je také zajišťován kvalitní izolací, aby se minimaliObr. 3 – Sledování pohybu zovaly tepelné úniky do okolí. mikroreliéfu pomocí totální stanice Ostrov Jamese Rosse je svými unikátními přírodními podmínkami (jedno z nejvíce plošně odledněných míst v Antarktidě) bohatým zdrojem na témata a možnosti vědecké práce. Na stanici v současné době probíhá několik vědeckých programů zaměřených zejména na sledování změn klimatu, geologické poměry oblasti, paleontologii (sběr a analýza zkamenělin), biologii (výzkum růstu mechů a lišejníků v extrémních podmínkách), geomorfologii (viz obr. 3), parazitologii (výzkum druhů a množství parazitů ve zdejších organismech), ornitologii a další témata. Například klimatologové mají na severní části ostrova vybudovanou síť automatických měřicích stanic. Měření probíhá jak v odledněné části ostrova, ale také i na jednotlivých ledovcích (viz obr. 4). Při sběru dat jsou využívány také moderní metody dálkového průzkumu Země, kdy jsou analyzovány dostupné družicové a letecké snímky. Při pohybu v terénu a sběru dat je mimo jiné využíván systém určení polohy GPS. Výhodou umožňující přesnější měření je existence německé Obr. 4 – Sledování klimatických permanentní stanice na chilské stanici O´Higgins. charakteristik na ledovci Whisky

26


V různých oborech dochází k intenzivní mezinárodní spolupráci. Na české stanici působilo několik zahraničních expertů. Na ostrově Jamese Rosse a v jeho blízkém okolí kromě českých, resp. slovenských vědců v minulosti působily také britské a argentinské vědecké expedice. Kromě vědců a vojáků se čas od času objeví také větší či menší výletní lodě, jejichž posádky mohou požádat o povolení návštěvy stanice. Takoví návštěvníci jsou v extrémním klimatickém prostředí vždy příjemnou změnou a vítanými hosty na všech stanicích, zvláště když je návštěva oboustranná. Bára a Zdeněk Stachoňovi

Rusavská poezie Listopad Já chtěl bych slyšet ještě zvuk podzimního deště tu na horách šumět na střechách domů a ve větvoví stromů na korunách.

Prosinec Opadalo listí a napadl sníh, tiše se hromadí na závějích, děti už spěchají za zimní zábavou, Rusava zmizela pod bílou záplavou.

Já chtěl bych slyšet ještě zvuk podzimního deště, to já bych rád, déšť kolem tiše šumí, jak jenom on to umí - je listopad.

Potůček jen tiše zurčí mezi ledy, koledníci vzpomněli si na koledy.

Vpravo na stráních už kvete jíva. Vždyť jaro už přírodu rozehřívá… Vlevo však do kožíšku, do šály nábožná žena se halí. Kráčejí s mužem ve sněhu do vzdáleného chrámu – pro potěchu. (Mnohá léta jsou už svoji….) Dny jsou pravé vánoční. Brzy se stmívá a lidé spěchají na půlnoční poprosit Ježíška i Matku, nechť nemají nedostatku.

Na květy u Klapinova sedla si babočka bodláková. Stezka nás zavedla do světnice, hned vedle vrátek, kde mají borové okenice. Sedí tam statná děvucha, před sebou kolovrátek. Když k němu sedne, žerty stranou – nesmí se ani hnout. Nechce přece při předení nitě přetrhnout! Marie Mazalová

Na hory přichází vánoční čas, do ticha zaznívá rolniček hlas. Psst, tiše, Rusava spí, sní svoje zimní mrazivé sny. Jaromír Závada

A na úplný závěr jedna perlička z naší mateřské školy Honza U.: „Jari, chodíš do nauky?“ Jarda: „Tss, já tam budu učit.“


27

[Obsah] Slovo má starosta Rozvoj obce ...........................................................................................................str. 1 Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ....................str. 2 Snížení imisní zátěže v obci Rusava ...............................................................str. 2 Schválený rozpočet obce na rok 2014 ..........................................................str. 2 S nordic walking holí vydej se do okolí .......................................................str. 5 Změny v povolování výjezdů na Sv. Hostýn ..............................................str. 6 Další rozšíření sběrného dvora ........................................................................str. 7 Za povodně a životní prostředí si velkou měrou mohou lidé sami ....str. 8 Informace místní knihovny ...............................................................................str. 9 Dění v obci SPO v Rusavě ....................................................................................................... str. 10 Svatba ve Svobodově zahradě .................................................................... str. 10 Burčák a Rusavjan.............................................................................................. str. 10 Burčákový pochod ........................................................................................... str. 11 Drakiáda ............................................................................................................... str. 12 Večerní procházka s lampiony ...................................................................... str. 13 Setkání se seniory ............................................................................................. str. 13 Mikulášský jarmark .......................................................................................... str. 14 Vítání občánků.................................................................................................... str. 15 Cantate Gloria ..................................................................................................... str. 15 Rusavjan v roce 2013........................................................................................ str. 16 Činnost honebního společenstva ............................................................... str. 17 Přehled veřejných akcí plánovaných pro rok 2014 ............................... str. 18 Naše škola Dopoledne s myslivcem.................................................................................. str. 19 Moje vysněná třída ........................................................................................... str. 19 Práce dětí ze základní školy ........................................................................... str. 20 Setkání se seniory ............................................................................................. str. 21 Historie Mlýny a valchy…. Třebětice ........................................................................... str. 21 Rusava v proměnách času .............................................................................. str. 22 Historie portášských sborů na Valašsku – Portášský lajtnant Dubský.... str. 22 Sport SK Rusava – fotbal 2013 .................................................................................. str. 23 Závěr letošní sezony ......................................................................................... str. 24 Zajímavosti Antarktida – sedmý kontinent (část 4.) ..................................................... str. 25 Rusavská poezie ................................................................................................ str. 27 Obrázky k obsahu: Obrázky k obsahu: Předvánoční práce prvňáčků: Ondřej Šerý, Matěj Pavelec, Adam Botík, Tereza Gregorová

28


Poznej domek na fotografii

SOUTĚŽ

Poznáte-li dům na fotografii, vystřihněte a vyplňte kupon a odevzdejte jej v kanceláři obecního úřadu nebo do schránky na mřížích ve vestibulu Obecního úřadu na Rusavě do 10. 2. 2014. Ze správných odpovědí vylosujeme na nejbližším zasedání obecní rady nebo obecního zastupitelstva tři výherce, kteří v pořadí, jak budou vylosováni, získají: 1. polštářek (micropur) fy UNAR s.r.o., Bystřice pod Hostýnem; 2. šampus od fy Miroslav Pavelec Rusava; 3. poukaz na zboží nebo služby ve Studiu Zdraví HAGY Bystřice pod Hostýnem. Správná odpověď z minulého čísla (3/2013): dům čp. 232 (současný majitel: Martin Mysliveček). Vylosovaným výhercům pí Z. Svobodové, pí N. Bílkové a pí A. Malinové blahopřejeme. A ostatním, kdo vyřešili dnešní hádanku, můžeme jen doporučit, neodkládejte to na zítra a odevzdejte soutěžní kupon ještě dnes.

Na fotografii je (číslo popisné/případně majitelé): . . . ...................................... Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...................................... Kontaktní údaje: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ......................................

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková Tel.: 573 392 066 e-mail: [email protected] www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 350 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2013 ZPRAVODAJ obce Rusava

Recommend Documents