ročník: XXI
číslo: 1/2012
Zpravodaj obce Rusava
LXVI.
cena: 10 Kč
dění V obcI...
Slovo má Jak dál v roce 2012
starosta ...
L
éta běží, generace se pomalu střídají, příroda čaruje a přináší pozitivní i negativní prvky. Zima začala jarním časem, ale následně ukázala, že dovede být i hodně mrazivá. V obci se snažíme s příchodem jara připravit některé stavebně dokumentační práce, které úzce souvisí i s povodňovými škodami. Podaná žádost na výstavbu mostu a opravu obecní cesty pod Grůněm na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR byla zaregistrována a díky své úplnosti úspěšně administrována. Celkové požadavky na odstraňování povodňových škod byly v celé České republice na více jak 260 mil. Kč, přičemž ministerstvo mělo vyčleněno jen 50 mil. Kč. Z tohoto balíku finančních prostředků si letos ukrojí své i naše Rusava. Investiční náklady na akci Oprava obecní cesty pod Grůněm činí po výběrovém řízení 6,1 mil. Kč, z toho 70 % nákladů pokryje dotace a 30 % pak vlastní zdroje. Podíl obce jsme nuceni řešit půjčkou z České spořitelny, a to částkou 1,8 mil. Kč se splatností na 7 let. Rozsah prací je dán projektovou dokumentací a řeší zcela novou stavbu mostu se zvětšenou kapacitou průtoku vody a současně rekonstrukci obecní cesty. Při větších srážkách pravidelně docházelo k ucpání propustku a následnému přelivu vody, která způsobovala další erozní škody. K havarijnímu stavu mostu se vlastnicky nikdo neznal, tudíž vyplynula určitá povinnost obce zajistit dostupnost do této lokality, pokud to finanční situace obce umožňuje. Bez dotace však bychom nebyli schopni takto nákladnou stavbu provést. Přes síto žádostí však neprošel náš finanční požadavek na sanaci sesuvu v Mléčné na Hořansku. Zkoušíme proto jiné dotační programy, které by, pokud možno, pokryly celkové výdaje na sanaci, jak tomu bylo např. na Šmarhánkách. Úřednický „šiml“ je však náročný, ale snad se všechno v dobré obrátí. Bohumil Škarpich
Zpravodaj obce Rusava
1
Cena vody v obci Rusava v roce 2012 Dnem 1. 1. 2012 vstoupily v platnost nové ceny za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod včetně čištění. Ceny byly stanoveny v souladu s platným cenovým výměrem Ministerstva financí ČR. Nová cena byla projednána a schválena Zastupitelstvem obce Rusava dne 12. 12. 2011. Ceník platný od 1. 1. 2012 pohyblivá složka cena celkem
pevná složka cena celkem
vodné
22,-
200,-
stočné
31,-
200,-
CELKEM
53,-
400,-
Ke zvýšení cen dochází v důsledku zvýšení vstupních cen elektrické energie, snížení směrných čísel potřeby vody pro odběratele napojené pouze na kanalizaci a nárůstu DPH ze sazby 10 % na 14 %. Ludmila Mikšánková
Činnost SPO v Rusavě
Dění v obci ...
Ve Sboru pro občany v Rusavě pracuje šest členů. V roce 2011 jsme navštívili celkem 19 jubilantů, z toho 12 žen a 9 mužů ve věku od 70 do 97 let. Za nejstarší obyvatelkou obce, paní Josefou Lipnerovou, jezdíme do Domova důchodců do Holešova. Vítání občánků v roce 2011 proběhlo dvakrát. První vítání se konalo v 1. 7. 2011, kdy jsme slavnostně uvítali do života tyto děti: Šlahorka Adama, nar. 29. 3. 2011 Janečku Radima, nar. 24. 5. 2011 Strýčka Tomáše, nar. 6. 5. 2011 Mozolovou Kateřinu, nar. 4. 6. 2011 8. 10. 2011 jsme slavnostně vítali dvě děti: Žaloudíkovou Annu, nar. 27. 7. 2010 Dudláka Romana, nar. 25. 7. 2011. Za SPO na Rusavě Jana Vávrová
2
Zpravodaj obce Rusava
Tříkrálová sbírka 2012 na Rusavě Jako každý rok i letos probíhala v obci Rusava Tříkrálová sbírka (TKS). Rusava spadá do působnosti Oblastní charity (OCH) Bystřice pod Hostýnem. Letos v obci koledovaly tři skupinky koledníků, které vedli tito vedoucí: Jana Bílková, Ludmila Kuciánová a Jiří Janečka. Pokladničky, s kterými skupinky koledovaly, jsou vždy zapečetěny na zdejším obecním úřadě. Tady jsou také rozpečetěny a spočítán výtěžek. Vždy je přítomen příslušný úředník rusavského obecního úřadu a dva zaměstnanci charity. Vedoucí skupinek jsou vybaveni průkazkami vedoucích TKS, které mají u sebe společně s občanským průkazem. Úkolem tříkrálových koledníků není jen vybírat peníze, ale také přinášet do domů zvěst o narození Páně. Přinášejí vám všem požehnání. Celkový výtěžek Tříkrálové sbírky OCH Bystřice pod Hostýnem činí 302.484,- Kč. V Rusavě se v letošním roce vykoledovalo celkem 15.850,- Kč. Tímto chci poděkovat za pomoc na velkém charitním díle, hlavně vedoucím, kteří se každoročně účastní sbírky, a také úředníkům na obecním úřadě, kteří se zasloužili o hladký průběh celé akce. Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem se bude snažit, aby vykoledované peníze posloužily potřebným. Pán Bůh zaplať! Hana Pospíšilová, koordinátorka TKS
Valašský bál Usilovné přípravy se vyplatily. 35. valašský bál se v plné parádě konal v obecním domě 28. ledna. O hosty nebyla nouze – cca 150 lidí je slušným dokladem kvality rusavských bálů. Krojovaných přijelo spousta, a to z různých koutů, nejen z Valašska – Ševčík z Ostravy, Rusava z Bystřice pod Hostýnem, Kašava ze Zlína, Bartošův soubor ze Zlína, Javorník z Brna a mnozí další. (Jen škoda, že z řad obyvatel Rusavy mezi nás nezavítalo více lidí – opět!!! ) Naší snahou bylo udržet bálovou tradici v autentickém duchu – a to se také povedlo. Po předtančení domácího a hostujícího souboru zazněly valčíky a polky (jak jinak než valašské) a pak se střídaly s točenými a figurálními tanci.
Zpravodaj obce Rusava
3
Ti, kdo rádi soutěží, si také přišli na své – zemákového tance se mohl zúčastnit každý. Nakonec slibovanou odměnu – flašku slivovice – vyhrál krojovaný pár z Rusavjanu. Inu – taneční trénink je taneční trénink . A pak už následovala tombola. Myslím, že si každý mohl něco odnést. A kdo si nekoupil lístek, ten si mohl jít zazpívat na chodbu. Tam už tradičně hráli ogaři z Rusavjanu - Staňa Urban a Jarek Pavelka. Ani jsme nevěděli jak, ale bál nám zase rychle utekl. A druhá hodina ranní avizovala, že je čas končit. Tak ještě poslední písničku na rozchod, uklidit sál a už se zase můžeme těšit na leden 2013, kdy se na bále setkáme znovu. Ale pokud si chcete s Rusavjanem zatančit a zazpívat, nemusíte čekat až do příštího roku – 7. 4. vystupujeme na hotelu Rusava a 26. 5. se koná Kácání mája. Tož přijďte mezi nás! Těšíme se na vás. Jaroslav Pavelka, vedoucí VK Rusavjan
Kroje na prodej Valašský krúžek RUSAVJAN nabízí použité, ale zachovalé krojové součástky Frydka pánská 6 ks (cena: 2 000,- Kč/ks), kalhoty 3 ks (cena: 1 000,- Kč/ks), rukávce 4 ks (cena: 1 000,- Kč/ks), košula 3 ks (cena: 800,- Kč/ks), sukně 2 ks (cena: 500,- Kč/ks) Bližší info na tel. 776 715 334 nebo email:
[email protected]
Karnevalové dovádění Byl tu konec ledna a den, na který se děti tolik těšily, se nezadržitelně blížil. Celý týden děti ve školce nadšeně vyprávěly, jakou že to masku letos s maminkami vymyslely. Konečně tu byla neděle 29. ledna. Sál obecního domu se začal po obědě rychle zaplňovat a s úderem 14. hodiny zazněly první tóny písniček, které celé odpoledne pouštěla skupina Čerchmanti. Ta se také starala o veškerou zábavu, jakou jsou již tradiční soutěže pro děti. Nesměl chybět samozřejmě ani dětmi nejoblíbenější sladký déšť, který se co chvíli pouštěl na hlavy přítomných. Na své si přišli i výherci tomboly, která byla i letos velmi bohatá. Čas utíkal jako voda a najednou tu byla 16. hodina, což znamenalo, že se karneval pomalu blížil ke svému konci. Tanečníci byli vytrvalí a někteří by vydrželi tancovat i mnohem déle. Nakonec se ale všechen ten zástup princezen, čertíků, kovbojů, opravářů, víl a dalších pohádkových postaviček odebral se svými rodiči domů. Troufám si říci, že karneval se i letos vydařil. Děkujeme panu Vávrovi, díky kterému jsme si mohli pochutnat na sladkých zákuscích. Velkou měrou se podíleli i rodiče, kteří přispěli hojnými dary do tomboly. Takže nezbývá než říct – tak zase příště na viděnou! Lenka Matelová, učitelka MŠ
4
Zpravodaj obce Rusava
Divadelní představení Dívčí válka První únorovou sobotu zavítalo po delší pauze opět na Rusavu divadlo. Ochotníci z Loukova k nám přijeli se hrou Dívčí válka, která má sice kořeny v Jiráskových Starých pověstech českých, ale v posledních letech ji proslavilo hlavně komediální zpracování Františka Ringa Čecha. Ti, kdo tuto hru viděli v originále, se na Rusavě mohli přesvědčit, že členové Pohnutého divadla Loukov pouze nekopírovali známou verzi, ale spoustu vtipných aktuálních hlášek si přidali sami. Odměnou jim byl v závěru nadšený aplaus publika, čemuž byli viditelně rádi i sami herci. Myslím si tedy, že tato kulturní akce dopadla k oboustranné spokojenosti. Musím se přiznat, že se mi dost ulevilo. Už kvůli zmíněné divadelní pauze na Rusavě to byl trochu krok do neznáma, a tak jsem nechtěl podcenit propagaci (letáky do všech schránek). Přesto mě divácký zájem pozitivně šokoval. Na poslední chvíli jsme ještě pro sichr nosili do narvaného sálu židličky. Nakonec se tam vtěsnalo 107 platících diváků. Neodradily je ani venku řádící obrovské mrazy. V sále bylo příjemně teplo, což byl též důležitý faktor pro pohodu a spokojenost diváka. Vznik tohoto divadelního spolku se datuje k listopadu 2010. První pravidelná setkání se uskutečnila v lednu 2011. Založení souboru mají nejvíc na „svědomí“ Tomáš Najman a Martin Koutný, syn současné principálky (nebo chcete-li, režisérky), duše spolku, paní Koutné. Protože je v souboru několik vysokoškoláků, zkoušet mohou maximálně jednou do týdne. Z toho důvodu se scházejí jen každý pátek. Zpočátku to bylo ve Vitonicích, teď dostali přiděleny prostory nad hasičárnou v Libosvárech. Jako všechny podobné - nejen kulturní spolky - i Pohnuté divadlo Loukov má potíže s počtem členů, obzvlášť když dva borci letos končí (či přerušují) svoji činnost. Přesto jsem s paní principálkou slovně dohodnutý, že přijedou potěšit i naše děti. Už delší dobu mají nacvičenou pohádku Perníková chaloupka, jak ji neznáte. I dospělí se mohou těšit na další setkání s těmito sympatickými mládežníky. Podle vlastního scénáře paní Koutné by měli na podzim nazkoušet hru z doby, kdy přišli Češi pod Říp (hra by měla mít název Šrumec pod Řípem). Takže doufejme, že vše klapne a příští první únorovou sobotu se zase sejdeme v hojném počtu jako letos a že budeme domů odcházet spokojeni. Napoprvé tomu tak určitě bylo, vždyť ze hry zarytého slávisty F. R. Čecha byli v hledišti nadšeni i někteří kovaní sparťané. Daniel Krajcar
Už jsme tu 5 let V pátek 10. února 2012 se v obecním době konala výroční schůze Aktivního klubu Rusava (AKR). V době svého vzniku - v lednu 2007- v něm působilo 20 členů, dnes je jich už 23. Za uplynulých pět let našeho působení máme na svém kontě celou řadu povedených akcí, které jsou zaměřeny hlavně na děti a jejich rodiče. Dále je třeba zmínit se o tom,
Zpravodaj obce Rusava
5
že pořádáme také akce pro „dospěláky“. Příkladem může být Maškarní karneval, z jehož výtěžku hradíme především výdaje na provoz a uskutečnění našich hlavních aktivit. Mezi ně patří: Kuličkiáda, Dětský den, Drakiáda, Lampionový průvod a jiné. Abychom mohli tyto akce pořádat, jsme závislí také na sponzorech. Bez těchto laskavých lidí bychom nemohli kvalitně fungovat. Dovoluji si za celý tým AKR touto cestou poděkovat všem, kteří nám pomohli ať už finančně, věcně nebo svou účastí. Velikánské poděkování patří také dětem, které se našich programů účastní. Bez nich by žádná z těchto akcí nebyla „tou pravou ořechovou“. Byli bychom ochuzeni o čas strávený ve společnosti báječných „malých lidiček“, kteří díky nám prožili několik nezapomenutelných chvil. Přiznejme si, že i my sami se v jejich přítomnosti znovu učíme hrát si a dovádět jako kdysi… A největší odměnou jsou nám úsměvy a rozzářená očka těch nejmenších. Přijďte se sami podívat, jak se nám tato činnost daří, a pokud by vás lákalo „vyblbnout“ se s námi, rádi uvítáme každého, kdo by byl ochoten přiložit ruku k dílu. V případě, že máte zájem stát se členem našeho klubu, stačí se jen zúčastnit některé z našich akcí. Nové členy přijímáme bez rozdílu věku, pohlaví atd. Pokud i vy byste chtěli, byť drobností, přispět dětem, obraťte se na kteréhokoliv člena aktivního klubu, popřípadě na pí Pavlu Ševčákovou (tel. 725 103 501) nebo pí Kateřinu Vaculíkovou (tel. 774 466 062). Děkuji členům aktivního klubu a všem sponzorům. Bc. Martina Horáková
Masopust A zase je tu čas pestrobarevných dovádivých masek, povykujících po celém okolí. Bujaré veselí, výskot, masky a dovádění, to všechno přece k masopustu patří. Tak se dříve lidé loučili se zimou a připravovali se na půst před Popeleční středou. Kořeny masopustu v Evropě jsou neodmyslitelně spjaty s křesťanstvím. Fašank předchází Popeleční středě. Je to pohyblivý svátek 47 dní před Velikonocemi. Křesťané si ten den dělají na čela křížky z popela ratolestí spálených o loňské Květné neděli. Ale již dosti o historii. V časných ranních hodinách v sobotu 18. února se sešla rusavská omladina s rodiči žáků ve škole, aby se přeměnila ve směsici barevných rozdováděných masek, a připomněla tak za zvuků řízné muziky dávnou tradici vodění medvěda. Masky odcházejí vesele ze školy a čeká je nelehký úkol - obejít celou vesnici a připomenout všem obyvatelům, že zima končí. Až ve večerních hodinách se celý průvod masek vrátil do místní hospůdky U Hradilů, aby strávily s muzikou vedenou panem Vladimírem Češkem příjemný večer společně s ostatními příznivci veselí a příjemného posezení s přáteli. Všem, kteří se účastnili oslavy masopustu, maskám, muzikantům a také všem, kteří přispěli nemalou finanční částkou, patří upřímné poděkování. Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy
6
Zpravodaj obce Rusava
Myslivecký ples Dne 25. února 2012 pořádalo Myslivecké sdružení Rusava v prostorách místního obecního domu tradiční Myslivecký ples. Na tuto akci, kterou pořádáme již několik desítek let, se všichni moc těšíme, proto se přípravy plánují několik dní dopředu, aby bylo vše, jak má být. V den plesu jsme se v obecním domě sešli už v 9 hodin. Bylo třeba připravit ceny do tomboly, nachystat sál tak, aby nechyběly malé smrčky, nazdobené dřevěné vázičky a samozřejmě i trofeje zvěře z rusavské honitby. Ve 20 hodin byl ples oficiálně zahájen. Začaly se prodávat lístky do bohaté tomboly a zvěřinové speciality v podobě divočáka se zelím nebo se šípkovou omáčkou, daňčí medailonky nebo zvěřinový guláš. O hudební produkci se postarala skupina Orion pod vedením Františka Bakaly. Ve 23 hodin jsme vylosovali hlavních 10 cen tomboly (první cenou byl divočák). Věřím, že se všichni dobře bavili a že si z letošního mysliveckého plesu odnášeli nejenom ceny z naší tomboly, ale i dobrou náladu. Chtěl bych touto cestou poděkovat personálu z obecního domu - Andrei a Jitce - za výborně připravené myslivecké menu i obsluhu. Můj dík patří i kolektivu myslivců, kteří se na této akci podíleli. Za MS Rusava Pavel Sedlák
Maškarní bál Jako každoročně i tentokrát uspořádal Aktivní klub Rusava Maškarní bál. Maskami se to po sále jen hemžilo. Byly různého typu: půjčené nebo doma vyrobené, takže originalita nechyběla. Porota měla nelehkou práci, aby vybrala tu nejhezčí. Nakonec 1. místo vyhrála jednoznačně maska AVATAR, kterou ztvárnily Martina Zacharová a Iva Kocfeldová. Na 2. místě se umístilo POULIČNÍ OSVĚTLENÍ v podání Martina Kolaji a 3. místo vyhrály REPROBEDNY JVC - Danek Bártek, Martin Botík a David Charuza. Porota letos udělila mimořádně i 4. místo. To získali ČÍŇANI manželů Sedlákových a jejich kamarádů. Po celou dobu našeho bálu nám hrála skupina Prinz. Jako na každé akci, tak i tentokrát jsme uspořádali soutěž v hodu na kroužky. O naše hrdla i bříška bylo dobře postaráno, a to přičiněním dvou „kominic“. Kolem půlnoci jsme losovali tombolu. Z první ceny - barevného televizoru - se moc potěšila Eva Kerčáková. Veškerý výtěžek z tohoto bálu poputuje na další akce, které se pořádají pro děti. Samozřejmě děkujeme všem sponzorům, kteří nám na tuto akci přispěli věcnými dary. Takže se tímto s vámi loučím a příští rok se na vás opět budeme těšit. Za AK Hana Pavelcová
Zpravodaj obce Rusava
7
Výroční členská schůze Mysliveckého sdružení Dne 17. března 2012 proběhla v obecním domě výroční schůze Mysliveckého sdružení Rusava. Zahájení provedl pan Eduard Svoboda, který seznámil všechny přítomné členy MS Rusava a čestné hosty s programem. Zprávu o činnosti za rok 2011 přednesl Pavel Sedlák – předseda sdružení. Starosta obce a současně honebního společenstva Rusava pan B. Škarpich předal zdravici obce a seznámil přítomné s problematikou tvorby nové honitby, na které pracuje honební společenstvo spolu s mysliveckým sdružením. Poděkoval MS Rusava za spolupráci s obcí. Na výroční schůzi se poděkovalo všem za ochranu přírody a činnost pro myslivost a byli odměněni letošní jubilanti, kteří oslaví 80 let. Jsou to pánové Karel Bubílek, Přemysl Melichárek a Vratislav Nechanický. Celá akce probíhala v přátelském duchu a byla zakončena volnou družnou diskuzí a slavnostním obědem. Lovu, lesu zdar! Zdeněk Stachoň st.
Mlýny a valchy na toku Rusavy Mlýn a pila v Dobroticích
Historie ...
(3. část/4) – Mlýn Vantrocký Mlýn Vantrocký (čp. 36) je zmiňován v letech 1365 a 1667. Dochovala se jeho kniha purkrechtní z roku 1597. V roce 1667 jsou při mlýně uváděna tři složení a jedno kašové. Roku 1738 je na mlýně psán mlynář Josef Palač, který tento mlýn prodal Karlu Cvekovi za 3000 zlatých. V roce 1751 byl při povodni pobořen splav, který byl obnoven mlynářem Cvekem za pomoci vrchnosti. O 35 let později mlynář Cvek mlýn prodal za 7000 zlatých Josefu Urbanovi. Od roku 1917 byl na mlýně rod mlynáře Koblihy. Mlýn pohánělo vodní kolo o výkonu 12 koňských sil při vodním spádu 4,1 m. Mletí v tomto mlýně bylo ukončeno v roce 1952. Potomci rodiny Koblihovy jej po roce 1960 prodali i s vodní turbínou a elektrickým dynamem. Budova mlýna byla barokního slohu, se zdobnými fasádními prvky. Nad vchodem
8
Zpravodaj obce Rusava
a oknem byly reliéfy a sádrové postavy (andělíčků?). Původní šindelová krytina střechy celé budovy byla překryta impregnovanou lepenkou, nebyla však udržována, časem docházelo k jejímu proboření, pak ke zřícení. Noví majitelé budovu postupně v podstatě zbořili, byla ponechána jen část severní zdi, ke které byly přistavěny zdi současného obydlí nového majitele. Původní budova mlýna s neobyčejně dlouhými vantroky pod mlýnem nesenými kamennými pilíři vysoko nad řekou Rusavou vytvářela malebné zákoutí vyhledávané fotografy i malíři, zvláště v zimě. Mlýn stál na úpatí strmého svahu, na jehož vrcholu jsou dosud dobře zřetelné obranné valy starobylé tvrze, která byla pobořena za válek husitských. Pole nad mlýnem mají název Nadhrobí a V Hlavách. V přízemí mlýnice byl na bohatě řezbou zdobeném dubovém sloupu vytesán letopočet 1746, který je doložen fotografií z roku 1960. Voda od Vantrockého mlýna protéká přes vantroky, spočívající na třech kamenných podpěrných pilířích, asi 5 m nad hladinou tekoucí vody v řece Rusavě. Tento náhon protéká asi po 400 metrech kolem budovy dalšího někdejšího mlýna s čp. 51 (mlýn Přibylů), která je v blízkosti zámecké zahrady. Jaroslav Pospíšil
Jak se kdysi prodávalo dřevo v horách Teprve když se po sedmileté válce bystřický zámek stal znovu sídlem vrchnosti, začalo se i v našich horách jinak hospodařit. „Ředitelem“ hor těch a lesů byl tehdy „fošmistr“ (polesný) Keller. Ten začal pečovat o zařizování nějakých cest do hor. A to byla práce nemalá: kmen na kmeni, dřevo přes dřevo, porost a houšť nepropustná, kam oko pohlédlo. Aby tomu aspoň trochu odpomohl, počal Keller prodávat dřevo v horách „na stojato“. Ale nejeden, kdo si koupil dřevo, koupil s ním i cestu k němu, a tak se nezřídka stávalo, že i 4 i 5 roků jezdil si pak do svého kupu na dříví. A jak bylo tehdy laciné! Roku 1786 oznámil lesmistr Keller, že bude prodej stojatého dřeva v horách u Obřan. Na svahu debře pod Obřany stála ohromná jedle. Na otázku: „Co bude koštovat?“ zněla odpověď: „Dva rýnský.“ Po krátké domluvě byla koupena za tolar, tj. za rýnský a 30 krejcarů – měďáků. Při kácení strhla s sebou buk i s kořáním. Z té jedle uděláno 16 sáhů (= 50 m) dříví, chvojí. Menší oklesky zůstaly v horách. Ze strženého buku byly postaveny 3 sáhy dřeva, jež nechal pan „fošmistr“ na přídavek… Celkem tedy přes 19 sáhů (asi 60 m) dřeva za 1 rýnský a 30 krejcarů! Co by to stálo dnes? Po Kellerovi stal se polesným Schwarz, jenž se snažil důchody co možná ještě zvýšiti, počal tedy vyvážet dřevo do Olomouce. Sáha bukového dřeva krásně štípaného i s dovozem až do Olomouce stála 6 rýnských šajnů. Sedláci z roboty dřevo odváželi. Na mýto dostali a také něco na útratu. Byla to však bídná mzda. Josef Hudec Včelínský
Zpravodaj obce Rusava
9
Rusava v proměnách času Tato fotografie byla pořízena někdy ve třicátých letech minulého století, pravděpodobně z věže evangelického kostela. Bohužel stejný pohled dnes pro vysoký vzrůst stromů už nafotit není možné. Proto jsme pro porovnání někdejších a dnešních záběrů použili fotografii nafocenou z Kopáciny.
10
Zpravodaj obce Rusava
100. výročí korunovačních slavností na Hostýně (1. část/2) V létě roku 1912 se stal Hostýn místem velkolepé a jedinečné události, kterou byly korunovační slavnosti. Trvaly jedenáct dní, od 15. 8. do 25. 8. 1912. Hned první den, čtvrtek 15. srpna, byl dnem hlavním a nejvýznamnějším. V tento korunovační den bylo podle úsudku tehdejších vojenských znalců přítomno na Hostýně přes 100 tisíc lidí (Josef Krumpolc ve své kronice Soudní okres bystřický a František Vídeňský ve své knize Sv. Hostýn ve svém původu a svých osudech uvádějí údaj 90 tisíc návštěvníků, časopis Hlasy svatohostýnské č. 9 ze září 1937 uvádí dokonce jen 80 tisíc poutníků). Byla to třetí stotisícová návštěva zaznamenaná na Hostýně. První návštěvu o takovém počtu lidí uvádějí písemné materiály při manifestační pouti 4. 9. 1881, druhou při konsekraci chrámu 15. 8. 1891. Na obrovské návštěvě se podíleli zájemci a mariánští ctitelé z Moravy, ze Slezska, z Čech, z Uherského Slovácka (tj. ze Slovenska), z Vídně i z jiných míst Rakouska, ale i ze vzdálené Ameriky. Za celou dobu korunovačních slavností zavítalo na Hostýn asi 200 tisíc účastníků. Poutních průvodů bylo několik set během jedenácti slavnostních dnů. Při velkém návalu lidí nebylo možno je spočítat, ale i tak je zachováno velké množství jiných číselných údajů. Nejvíce poutníků přijelo z Uherského Ostrohu a okolí (1500), následovaly Uherské Hradiště a okolí Národní dělo a ohňostrůjci (1400), Olomouc (1100), Břeclav (950), Vídeň při korunovačních oslavách (800), Prosenice a Rajhrad (po 765 !), Brno (700), Tovačov a Soběchleby (po 500), Loučka (450), Kelč, Vizovice a Všechovice (po 400 poutnících) atd. Na bystřické nádraží přijelo ve dnech 14. a 15. srpna 1912 64 zvláštních vlaků. Pro korunovaci byly pořízeny korunky ze zlata, perel a drahokamů. Jejich autorem byl architekt Josef Fanta, profesor české techniky v Praze, proslulý odborník ve svém oboru. Svůj návrh vypracoval zadarmo, bez honoráře. Korunky jsou vysoce hodnotným uměleckým dílem, výsledkem práce českých živnostníků, kteří tak znovu dokázali svou dovednost a zdatnost. Zlatnické, rytecké, emailové a klenotnické práce byly provedeny v Praze, broušení kamenů pak v Turnově. Náklady na pořízení korunek zajistili šlechetní dárci a obětaví věřící svými dary a příspěvky (náušnice, prsteny, řetízky, zlaté šperky a další cenné klenoty a skvosty). Korunky byly 21. července 1912 posvěceny v Římě papežem Piem X. Korunka mariánská je větší a bohatší. Bylo do ní vsazeno celkem 27 diamantů, 546 perel, 148 rubínů, 138 smaragdů, 113 safírů, 21 topasů a 47 opálů. V čele korunky je nápis: „Zůstaň Matkou lidu svému“. Nad nápisem jsou umístěny znaky Moravy, Čech a Slezska. Korunka Ježíškova je menší, jednodušší a skromnější. Je do ní vsazeno celkem 30 rubínů, 20 velkých adulárů (polodrahokamů) a 5 topasů.
Zpravodaj obce Rusava
11
Přípravy na korunovaci byly rozsáhlé a řídili je iniciativní a obětaví hodnostáři dr. Antonín Cyril Stojan, probošt z Kroměříže, poslanec a jednatel Matice svatohostýnské, Antonín Odstrčilík, superior hostýnský, rodák z nedalekého Fryštáku u Holešova a lékárník Jan Harna z Kroměříže, hospodář Matice svatohostýnské. Hostýnské temeno bylo slavnostně vyzdobeno. Na dolní části schodiště nad Vodní kaplí a na cestě od Slavkova byly zřízeny dvě slavnostní brány. Po obou stranách schodiště a vozové cesty byly postaveny řady ověnčených stožárů, chrám i ostatní hostýnské budovy byly krášleny množstvím praporů. Chrám byl očištěn a bylo v něm postaveno zvláštní schodiště pro korunovaci. Bystřický malíř Jan Ježek, otec akademického malíře Stanislava Ježka, dovedně opravil chrámové malby. Zvenku byl na průčelí chrámu vytvořen nádherný mozaikový obraz Panny Marie. Obraz má plochu 26 m2, je složen z 260 000 barevných kamínků a jeho autorem byl český malíř Viktor Förster z Prahy. Byla také provedena opatření pro zajištění bezpečnosti a zdraví hostýnských hostů. V pohotovosti byla desetičlenná hasičská hlídka (sbor) z Bystřice p/H se stříkačkou a stejně početná bezpečnostní stráž. V provizorně zřízené nemocnici byli stále připraveni MUDr. Aleš Váhala z Bystřice p/H a okresní lékař dr. Kozák z Holešova. Přítomen byl i kominický mistr Emanuel Skočilas z Bystřice, cestář a deset zametačů. K zajištění bezpečnosti patřila i technická opatření. Pro náhlou a rychlou potřebu byl zřízen místní telefon, který spojoval poutní kancelář, sakristii, věž, klášter, nemocnici a útulnu. Bylo zabezpečeno osvětlení chrámu, dalších budov a celého hostýnského temene (elektrifikace Hostýna byla provedena až v letech 1923 - 1924) elektřinou. Firma Wichterl z Prostějova zapůjčila k tomu účelu patní stroj, cukrovar Kroměříž dynamo, ostatní zařízení a osvětlování obstarala firma bratří Pivodů z Kroměříže. Parní stroj, lokomotiva, sloužící k pohonu dynama, vážil 45 q. Byl na Hostýn dopraven pěti páry volského spřežení pana Františka Ševčíka za Všechovic. Velké problémy byly s ubytováním. Vojáci z Kroměříže (c. k. 25. pluk zeměbrany) postavili 35 nocležních vojenských stanů, každý pro sto lidí. Dále bylo možno se ubytovat v hotelu (tj. dnešní dvoupodlažní budova vpravo po vstupu do objektu známá jako Poutní dům č.1, hotel Poutní dům č. 3 byl postaven až v roce 1928) a v nové útulně (později restaurace Ovčárna, která vznikla v roce 1912 rekonstrukcí bývalé ovčírny). Střechu nad hlavou poskytly i klášter s ambity (objekty kolem chrámového nádvoří), kostel, veranda za hotelem a všechny tři kaple. Mnoho hostů bylo ubytováno v Bystřici zásluhou barona Arnošta Gideona Loudona, továrníků Thoneta a Zbořila, faráře Vorla a ředitele školy Papežíka. Všechna tato opatření dohromady však zajistila ubytování jen malé části návštěvníků, většina poutníků musela strávit noc pod širým nebem. Vojáci z Kroměříže postavili také dva slavnostní stany - dvorní stan v prostoru mezi kaplí Jana Sarkandra a Románskou kaplí a pohostinský maršálský stan po pravé straně kláštera, tedy v prostoru nynější hlavní budovy hotelu Poutní dům č. 3. Korunovace se nemohla obejít bez hudby, které připadla důležitá role a která přispěla svým dílem ke zvelebení slavnosti. Hostýnské temeno oživovaly Thonetova hudba ze Vsetína, krojovaná slovácká kapela z Vlčnova, valašská kapela z Loučky, hudba ze Štítné nad Vlárou, hanácká kapela z Beňova, slovácká kapela z Vnorov a fanfáristé ze Žerotína u Litovle. Vlastimil Doležel
12
Zpravodaj obce Rusava
Hostýnské vrchy v Praze Poněkud divný titulek, ale následující řádky vše vysvětlí. K jejich napsání mě přiměla říjnová vycházka do naší honitby na Rusavě. V krásném pozdním babím létě jsem se vydal na své oblíbené místo pod Grúň, abych se jako každoročně touto dobou potěšil hlasitou dančí říjí. Po několika desítkách kroků za závorou po lesní cestě do Kopřivné mě však čekalo nemilé překvapení – za potokem Ráztokou jsem spatřil na svahu spoušť čerstvě pokácených stoletých jedlí, dříve chlouby rusavských lesů. Spisovatel a básník František Táborský, tvůrce slavné knihy Rusava, je svého času opěvoval v básni Valašské hory: „…Hory, naše hory, co ste vy za hory! Do samého nebe pnú se naše jedle, pnú se naše hory!...“ Dnes by se divil, jak těchto vznosných ztepilých stromů kvapem ubylo a i ty poslední nenávratně mizí. Škoda, přeškoda … A právě krásné jedle z Ráztoky se svého času dokonce dostaly až na Pražský hrad. Bylo to pár let po vzniku Československa, kdy se podle projektu architekta Plečnika Hrad upravoval a na nádvoří měly být vztyčeny dřevěné stožáry. Volba padla na jedle z Hostýnských vrchů. Na Ráztoce byly poraženy kmeny jedlí dlouhé pětatřicet metrů, s velkými potížemi byly odvezeny koňskými spřeženími na nádraží do Hlinska a odtud vlakem putovaly do Prahy. Na Hradě pak z nich byly zhotoveny dva stožáry, které tam stály čtyři desítky let, než byly vyměněny za nové. Hostýnské vrchy dodnes také symbolicky připomíná kámen v základech Národního divadla v Praze – je tam už od roku 1868 vedle kamenů z dalších památných míst naší vlasti: Řípu, Vyšehradu, Blaníku, Radhoště, Buchlova … Ještě jednu připomínku Hostýnských vrchů najdeme v Národním divadle. V bývalé královské lóži divadla se nalézá obraz Hostýna od významného malíře – krajináře 19. století - Julia Mařáka. Umělec namaloval památné místo Hostýn na konci onoho století. „….Jak hora roste do výše, jak stoupá do svobodné volnosti...“ – což jsou slova známého historika umění V. V. Štecha. Malíře upoutal Hostýn patrně při pohledu od Hlinska či Chomýže – na obrazu je vidět slavkovská louka, kudy vedla bývalá poutní cesta. Valaši z Hostýnských vrchů mohou být na svůj malebný kraj právem hrdí. Jiří Valenta z Holešova, obdivovatel rusavské krajiny
Rusavský fotbal před padesáti lety Opět se vám hlásí váš rodák se vzpomínkami na rusavský fotbal před padesáti lety. Jelikož toto vzpomínání dospělo ke kulatému 10. výročí, daly by se očekávat jen radostné události. Bohužel, nebude tomu tak. Již minulé vzpomínání tomu hodně napovídalo. Rusava v okresní soutěži III. třídy okr. Kroměříž ročníku 1961/1962 skončila poslední a musela by sestoupit do IV. třídy, kterou však okresní soutěž neobsahovala. Proto dochází v rusavském fotbalu k roční přestávce. Zimní příprava nebyla provedena. Přesto ti nejhorlivější hráči s rozbřeskem jara opět usilují o to, aby se na Rusavě fotbal znovu hrál. Vzdor těmto problémům TJ dále žije. Výbor TJ se pravidelně schází a připravuje výroční členskou schůzi (VČS), kterou svolává na 7. 12. 1961. Ve výroční zprávě bylo
Zpravodaj obce Rusava
13
poukázáno na neutěšený stav v oddílu kopané, kde zůstalo jen družstvo žáků (vedené p. Miroslavem Krajcarem st.), vykazující sportovní činnost. Ve stejně svízelné situaci se zmítal i oddíl stolního tenisu. V diskusi se hledaly možnosti nápravy. VČS odsouhlasila uspořádání maškarního plesu a vytyčila úkol přestavby tělocvičny u základní školy. Vedení TJ bylo pověřeno projednat tuto záležitost s MNV Rusava, a to s představou propojení sklepními prostory se ZŠ se všemi technickými možnostmi. VČS provedla volbu nového výboru TJ, v němž dochází k zásadním změnám: předseda Vašík Josef ml. jednatelka Macková Květoslava výchovný prac. Šico Jan sporty Charuza Jan zdravotník Bílková Marie hospodář Mikšík Josef náčelník Kostrbel František náčelnice Klimková Anna člen výboru Uruba Václav, Těšický Miroslav, Jantulová Zdena revizoři Kuželová Terezie, Vaculík Zdeněk. Přijatý plán VČS byl následně realizován. Maškarní ples byl uspořádán v zimním období (termín nedochován) ke spokojenosti všech návštěvníků i pořadatelů (podotýkám, že maškarní plesy se těšily velké oblibě s hojnou účastí masek). V občerstvení se kromě běžných nápojů podávaly nápoje míchané, očka, chlebíčky a další laskominy. Úkol přestavby tělocvičny byl delegací TJ projednán s vedením MNV a přijat s pochopením. Dokonce byl projednán s ONV, odborem výstavby okr. Kroměžíž, a následně i s OSP Holešov. Řešení této situace se však protahovalo, až nakonec se zjistilo, že se nenajde zdroj na pokrytí této akce finančními prostředky a celá akce byla odložena ad acta (rok 2001). Neutěšený stav byl neustále probírán a řešen výborem TJ, který hledal další možnosti nápravy, a proto svolal další členskou schůzi na 4. 5.1962. Pokles činnosti oddílu kopané vidí nejen v hráčském obsazení. Je zde i nevyhovující hřiště. Přicházejí návrhy na vybudování nového v jiné lokalitě. Výboru TJ byly předloženy následující návrhy: Pánská zahrada (stávající hřiště), Čecher, ohrada č. 4 (vedle současné koliby), pole pod kravínem s polem za potokem Ferenčák (lyžařský vlek). Členská schůze dále uložila funkcionářům stolního tenisu volbu nového výboru oddílu. V základní tělesné výchově bylo rozhodnuto o uspořádání atletických závodů mládeže školního věku. Členská schůze v závěru svého rokování změnila i složení výboru TJ: předseda Vašík Josef ml. jednatel Uruba Václav hospodář Mikšík Josef sporty Vítek Otto (na vědomí byla vzata skutečnost, že Jan Charuza se s rodinou stěhuje do Bystřice p/H) ZRTV Kostrbel František člen výboru Mozola Josef, Charuza Jan revizoři Vašík Josef st., Kuželová Terezie, Charvát M. zapsala Svobodová Květoslava.
14
Zpravodaj obce Rusava
Úkoly vytyčené první i následnou jarní členskou schůzí byly stále aktuální. Díky řediteli ZŠ Františku Kostrbelovi úspěšně proběhly atletické závody. Avšak výsledky jednotlivých disciplin se ke mně nedostaly. Snad jsou založeny v archivu současné základní školy. Pokud se týká vybudování nového hřiště, bylo svoláno nemálo jednání jak s MNV, tak i s vedením místního JZD. Výsledek se dostavil. Bylo přijato usnesení všech zástupců MNV, JZD i TJ, že hřiště bude vybudováno na louce pod kravínem (pozemek patřil rodině Doleželově). Došlo k vytyčení potřebné plochy p. Iljou Doleželem (znalým geodetických prací) za asistence p. Jana Charuzy. Byl také objednán buldozer u Lesostaveb. Přemístění tohoto stroje probíhalo po ose Kašava - Rusava a naneštěstí došlo na Okluku k poruše. Tímto se celá akce pozdržela a mezitím došlo k odstěhování rodiny p. J. Charuzy do Bystřice p/H. Jelikož se z celého výboru TJ nenašel nikdo, kdo by si tuto akci vzal za svou, byl celý záměr ukončen (i přes příslib, že by p. Charuza byl nápomocen). Vzpomínám na dobu před padesáti lety, kdy se oddíl kopané zmítal v problémech. První družstvo ani dorost nehrály. Zůstává jen družstvo žáků, které vedl obětavý, ale už letitý p. Miroslav Krajcar st. A co na závěr? Tímto posledním vzpomínáním vašeho rodáka končí jedna éra (a možno říci nejtěžší) rusavského fotbalu. A mně nezbývá, než se s vámi rozloučit a poděkovat vám za pozornost, kterou jste mi věnovali při mém vzpomínání na dávné časy. Závěrem mi dovolte mé osobní vyznání. Jsem velmi potěšen usilovnou prací současného vedení fotbalového oddílu kopané SK Rusava. Podle dosavadních výsledků jsou naši muži – řečeno fotbalovou terminologií - polomistry okresního přeboru okr. Kroměříž a mají namířeno k opětovnému postupu do 1. B třídy kraje Zlín. Hoši 1. družstva, dovolte mi, abych vám osobně poděkoval a popřál vám úspěšné završení tohoto boje. Váš rodák Jan Charuza
Vpád Tatarů na Moravu a na Hostýn Pověsti se vždy předávají z generace na generaci. Jsou jakýmisi dějinami místa, dějinami pro lidi snáze zapamatovatelnými. Ale ne vždy v nich zákonitě nacházíme pouze historii. Spatřujeme v nich lidovou moudrost, etiku života a lásku k vlasti. Pověsti zpravidla odrážejí život a doby vnímané obyčejnými lidmi. Svatý Hostýn je opředen mnoha pověstmi. Většina z nich je spojena s vysvětlováním si nacházení různých pokladů v přírodě, se zázračnými uzdraveními či s existencí nadpřirozených bytostí. Nejkrásněji pak vyznívají pověsti spojené se zázračnou pomocí a činy Panny Marie Hostýnské, která se neodvrátila od nikoho, kdo v ni věřil a požádal ji o pomoc, především pak v první polovině 13. století v souvislosti s vpádem Tatarů (Mongolů) na Moravu. Verzí o příchodu Tatarů na Moravu existuje několik. V prvé řadě zde působil vliv Čingischánova odkazu ze závěru jeho života, kdy vyzval k pokoření celého tehdy známého světa a všech jeho národů. Vzhledem k tomu, že jeho nařízení mělo hodnotu zákona, neměli ani Mongolové důvod protestovat. Navíc se pro ně rýsovala vidina zisku.
Zpravodaj obce Rusava
15
Tyto příčiny dokládají soudobé prameny. Na druhé straně zde však bylo několik pověstí regionálního významu. V legendě o svaté Hedvice, lehnické kněžně, je zmíněna pověst o tatarské císařovně, Bátú-Chánově ženě, která slyšela mnohé o západokřesťanských zvyklostech, jež chtěla sama poznat. Když ale dorazila do slezské Středy, byla i se svou družinou zavražděna místními měšťany. Dvě dívky z jejího doprovodu se však zachránily a ty později zvěstovaly Bátú-Chánovi zprávu o hrozném činu. Proto se Bátú-Chán vypravil v čele velkého vojska do Evropy, aby pomstil smrt své ženy. Letopisy Volyňské však uvádějí událost na pravou míru. Je pravda, že u slezské Středy byla zavražděna cizí šlechtična, ale nebyla tatarského, nýbrž ruského původu. Moravská pověst zase vypráví o třech tatarských princeznách, které byly oslněny zprávami a informacemi o životě západních křesťanů tak, že je chtěly samy poznat. Po dlouhých cestách také jednou stanuly u hradu Děvičky v Pavlovských vrších. Hradní pán je přijal s okázalostí hodnou členů královské rodiny, ale jediné, co sledoval, bylo jejich bohatství, které s sebou vezly. Proto také v noci vpadl do jejich ložnic a všechny tři zabil. Jejich mrtvá těla pak vyhodil ze skály a zmocnil se jejich bohatství. Ráno při pohledu z okna viděl zkamenělá těla tří princezen, kterak se na něj vyčítavě dívají. Nesnesl tento pohled a pronásledovaný výčitkami svědomí se vrhl ze skály. Křivda spáchaná na tatarských princeznách se však přece donesla Bátú-Chánovi a ten se rozhodl pomstít smrt svých dcer. Básníci Václav Hanka a Josef Linda pak ve svém nejproslulejším díle, totiž Rukopise královédvorském, hovoří o Kublajevně, dceři KublajChána, kterou zavraždil německý křesťan. Oba falzifikátoři patrně nechtěli, aby neřest, jíž se hradní pán na Děvičkách dopustil, ulpěla na českém šlechtici. Hrozba tatarského vpádu do střední Evropy aktivovala českého krále Václava I., který nabádal německá knížata ke kolektivní obraně. Když se tatarská hrozba vpádu do Čech ukazovala roku 1241 jako reálná, nechal král okamžitě posilovat hradby nejdůležitějších měst a hradů. 9. 4. 1241 se však už Tataři střetli ve Slezsku na Dobrém Poli s vojsky lehnického vévody a velkopolského knížete Jindřicha II. Pobožného. Bitva skončila vítězstvím Tatarů. Téměř padesátitisícová armáda Václava I. dorazila pozdě. Ze zničeného Slezska táhli Tataři neprodleně na Moravu, a to krnovskou cestou z Bruntálu k Moravskému Berounu, jesenickou cestou k Olomouci a Moravskou bránou. Hostýnská pověst bývala a bývá často zpochybňována. Dvěma kritiky této tradice byli Jaroslav Goll a Václav Flajšhans. Podle Flajšhanse si celou hostýnskou tradici vymyslel Bohuslav Balbín jako reakci na 17. století, kdy byla Morava postižena vpádem Švédů, Turků a Tatarů. Tak se podle něj také najednou objevuje kaple, zázračná voda, milosrdné činy, pomoc Panny Marie a lidé putující na horu s poděkováním za zázrak. Balbín totiž ve svých prvních spisech zmiňujících se o Tatarech stále mlčí o Hostýně a Panně Marii. Teprve až ve třetí knize uvádí zázraky s nimi spojené. Flajšhans tvrdil, že si Balbín pověst vymyslel v době, kdy východní a jižní Moravu okupovali roku 1663 Turci a Tataři, když postupovali na Vídeň. Stejnou měrou také připisuje Flajšhans vznik pověsti až do doby silné rekatolizace. Dalším, kdo byl nařčen z „výroby“ hostýnské tradice, byl Jiří Kruger. Mluví téměř o tomtéž jako Balbín, ale zasadil hostýnskou pověst do okolí Holešova. Námitky pozdějších badatelů byly podobné jako v případě námitek proti Balbínovi. Dalším sporným bodem celé záležitosti je kaple na Hostýně. Báseň Jaroslav z Rukopisu královédvorského sice o ní už mluví v době tatarského obležení roku 1241,
16
Zpravodaj obce Rusava
dění v obci...
Vánoční turnaj v minikopané
Dětský karneval
Divadelní představení
Zpravodaj obce Rusava
Vodění medvěda
Myslivecký ples
Zpravodaj obce Rusava
... Mateřská škola
Plavání předškoláků
Lednové odpoledne: savování
Únorové odpoledne: malování rámečků
Zpravodaj obce Rusava
obrazeM...
Silvestrovská vycházka s portáši
Vystoupení Valášků v Hlinsku pod Hostýnem
Portášská hlídka – Hostýnský YEŤTY
Zpravodaj obce Rusava
ale Flajšhans její tehdejší existenci striktně odmítá, neboť o ní zprávy hovoří až v 17. století. Jan Schmidl a Bohuslav Balbín mluví o kapli, která byla zbudována na paměť vítězství křesťanů nad Tatary u Hostýna. Rozchází se tu tak tradice, historické prameny a báseň Jaroslav. Podobně je na tom i zázračný pramen, který pomohl hájícím se křesťanům, kteří byli sužováni žízní, když tento vytryskl ze skály a křesťany zachránil. Jako první o něm ale v historických pramenech mluví až Kruger. Dalším artefaktem, který podporuje mariánskou tradici na Hostýně, je starší obraz, jenž byl uctíván již před rokem 1620. Ten byl sice po zničení chrámu spálen, ale další vlastník panství Václav z Lobkovic, který byl dojat tradicí, nechal obraz znovu namalovat. Je zde zobrazena Matka Boží, která drží v ruce Ježíška - metajícího blesky na tatarskou armádu. Za vlády Rottalů byl obraz doplněn o druhou část. Je jím opevněním obehnaný Hostýn, napravo dole kopeček Chlum, vlevo shluk stanů, na prostoře a kolem Chlumu jsou Tataři na koních a se zbraněmi. Vznik takto doplněného obrazu spadá do roku 1655. Iniciátorkou byla Marie Rottalová, rozená Šternberková, manželka hraběte Jana Rottala. Tento „rottalovský obraz“ byl pak roku 1748 přenesen do nově vysvěceného chrámu na Hostýně. Motiv blesků na obloze je důležitý, neboť právě jimi Panna Marie zachránila sužované Moravany, kteří se bránili patrně jen části tatarské armády, která se dostala až do těchto míst. Tataři se totiž blesků a hromů velmi báli. Považovali je za ohnivého draka, který padá z nebe. Strach z nich je asi přispěl k tomu, že od Hostýna odtáhli. Poslední, co bývá v souvislosti s hostýnskou tradicí zpochybňováno, je osobnost vojevůdce Jaroslava ze Šternberka. Podle pověsti a také básně Jaroslav to byl právě on, kdo porazil s malým vojskem tatarskou přesilu. S malou armádou táhl z příkazu krále Václava I. na pomoc obléhané Olomouci. Nicméně neměl nic podnikat. Rozkazu však neuposlechl a díky své udatnosti a vojenským zkušenostem nepřítele rozdrtil. Jaroslav za svůj čin obdržel rozsáhlá území severně od Olomouce s právem knížecích odznaků. Existenci Jaroslava ze Šternberka dokládá až František Palacký. Opírá se o listinu biskupa Bruna ze Šaumburka, který Jaroslava zmiňuje roku 1248. Dále vychází z restitučního majestátu císaře Leopolda I. z roku 1661, jímž jako český král restituoval rod Šternberků do stavu říšských hrabat. Zároveň se zmiňuje o Jaroslavu ze Šternberka, který se dle majestátu zúčastnil roku 1235 rytířských her ve Würzburgu. Svědčí to v Jaroslavův prospěch, že mohl porazit Tatary a že byl v dané době již dospělý a fyzicky schopný takového činu. Nahlédneme-li k potomkům rodu Divišoviců, nacházíme Diviše, který měl syny Zdislava, Petra a Diviše. Právě poslední Diviš měl být údajným otcem Jaroslava, kterému se po vítězství u Olomouce dostalo přídomku „Veliký“. Všichni, stejně jako Jaroslavovi potomci, jsou doloženi historickými prameny. Jenže, Jiří Kruger se domnívá, že Jaroslavovým otcem byl Zdislav ze Šternberka. Stejného názoru je i Jan Tanner, který se tak domnívá z toho důvodu, že Jaroslav požíval v české šlechtě velké vážnosti, a proto musel mít i významného otce, jímž byl v dané době z jeho rodu pouze Zdislav. Palacký se však drží Diviše z Divišova vzhledem k jeho vysokým politickým funkcím. Tím se vyvrací celkové pochybení, zda vůbec „nějaký“ Jaroslav Veliký existoval. (In: Pavelka J., Buditelský odkaz rusavského pastora Daniela Slobody, 2007) Jaroslav Pavelka, vedoucí VK Rusavjan
Zpravodaj obce Rusava
17
Plaváčci
naše škola ...
Mikulášské datum 6. 12. znamenalo pro předškoláčky ze školky naší i z Chomýže začátek plaveckého výcviku. Pravidelně každé úterý vyráželi s baťůžky do Holešova, kde jim 70 cm hloubky na seznámení s vodou a zbavení strachu z potápění bohatě stačilo. Při deseti lekcích si děti pomocí her na parníky a mlýnek zvykly na šplouchání a cákání vody. Potápěly hlavu pod vodu při bublání a napodobování velryb. Skákaly do vody, sjížděly skluzavku, podplavávaly kruh a s pěnovými pomůckami si vyzkoušely ležet na vodě a provádět jednoduchá plavecká tempa. Také si zde několikrát zahrály hry Spadla lžička do kafíčka, Kolo, kolo mlýnský... Na konci plaveckého výcviku naši Plaváčci dostali Mokré vysvědčení s velkou jedničkou, kterou si opravdu zasloužili. Lucie Rýdlová, učitelka MŠ
Škola přivítala budoucí prvňáčky K letošnímu zápisu na Základní školu v Rusavě se dostavilo dvanáct dětí. Škola přichystala pro budoucí prvňáčky třídu, která je v současnosti vybavena novou keramickou tabulí a také interaktivní tabulí. Některé děti zazpívaly na úvod písničku, jiné předvedly znalost barev, čísel a tvarů. Poznávali jsme také domácí a volně žijící zvířata. Mezitím jsme plnili různé zajímavé úkoly. Paní učitelky si hodně s dětmi povídaly, aby zjistily rozsah jejich slovní zásoby a také si u nich všímaly správné výslovnosti. Za odměnu si budoucí školáci odnášeli dárky, které vyrobili žáci školní družiny. Velkou radost měli z větrníku, barevného psíka a tašky s drobnými dárky. Věřím, že se nastávajícím prvňáčkům bude u nás ve škole líbit. Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy
Knížka je můj kamarád Školní družina je nedílnou součástí naší Základní školy na Rusavě. Snažíme se, aby se v ní děti cítily dobře, aby se dověděly mnoho nových věcí a získaly správné návyky a dovednosti. Každý školní rok je v naší školní družině věnován nějakému tématu. Nejinak je tomu i letos. Celoroční projekt jsme nazvali Knížka je můj kamarád. V dnešní době internetu a dalších médií, která nám zprostředkovávají informace a zábavu, zůstává kniha někde v pozadí. Možná si ani neumíme představit, že by ze
18
Zpravodaj obce Rusava
světa zmizely klasické papírové knihy. Knihovnička ostatně nechybí ani v žádné škole či vesnici. Tak je tomu i u nás. Proč si ale vlastně čteme? Děláme to „jen tak“ pro zábavu, nebo je za tím něco víc? To jsou otázky, na které se v našem projektu snažíme odpovědět. Kladný vztah ke čtení chceme probudit u dětí pravidelnou návštěvou místní knihovny na obecním úřadě. Děti si zde prohlédnou knihy, které jim nabízí paní knihovnice, potom si jednu z nich vyberou a odnesou s sebou do školní družiny, kde si ji v rámci přípravy na vyučování a ve volných chvílích přečtou. Před odevzdáním zpět se všichni seznámíme s příběhy jednotlivých zapůjčených knih, tak aby motivovaly další děti k jejich přečtení. Za zásadní a pozitivní v tomto projektu považujeme fakt, že se děti ke knížkám vracejí, opakovaně si je berou a zajímají se o ně. Jitka Biová, učitelka ZŠ
Ze školních sešitů Proč mám rád dějepis Už jako malému se mi líbili rytíři ve zbroji. Proto mě ve škole začal bavit dějepis. Projekt o husitech jsem dělal rád a s nadšením. Také obrázek o vraždě sv. Václava jsem kreslil tak, jak si to představuju. Moc se mi líbí stavby Karla IV. a vůbec vše o jeho životě. Zajímá mě život Rudolfa II. Dokonce se tento předmět rád učím. Olda Smahel, žák 5. třídy
Olda Smahel, 5 tř. - Vražda sv. Václava
Jak pomáhám rodičům - Rozvoz pečiva Jezdím s taťkou do práce. Pomáhám taťkovi tak, že vezmu pár beden a v těch bednách jsou rohlíky, chleby, koláče, mufiny, zákusky a koblihy. Vyložíme bedny v Olomouci a Kroměříži. V Kroměříži je vyložíme do zámku a do Kauflandu. Pak jedeme do Bystřice a na Tesák. Lukáš Šerý, žák 4. třídy Stezka odvahy Jednoho večera asi v jednu hodinu ráno zaťukala na okna od mého pokoje kamarádka Ivana. Řekla mi, že ať jdu na stezku odvahy. Poprosila a ukecala mě. Šly jsme na hřbitov a její brácha nás sledoval a strašil. Měly jsme tam vydržet jednu hodinu. Ještě zbývalo pět minut, když na nás vyskočil z křoví její brácha. Ona se lekla a spadla do díry. Zasekla se jí tam noha a musela jsem ji tahat ven z díry. Když se to povedlo, tak jsme rychle utíkali domů. Petra Macůrková, žákyně 5. třídy
Zpravodaj obce Rusava
19
Výlet do Kroměříže Jednoho krásného letního dne jsme se vypravili s dědou, babičkou, mamkou a Domčou do Kroměříže. Před Hulínem jsme najeli na dálnici, když v rádiu se ozvalo: na dálnici D1 ve směru z Hulína do Kroměříže se stala dopravní nehoda. Prosíme řidiče o zvýšenou opatrnost. Nejprve jsem se polekal, že budeme dlouho čekat, než odstraní dopravní nehodu. Ale také jsem byl zvědav, jak vypadá nehoda. První jsem uviděl policii, která řídila dopravu. A teprve pak auto nabourané ve svodidlech. Hasiči odstraňovali následky dopravní nehody a sanitka s houkáním odjížděla do nemocnice. Do Kroměříže jsme se dostali v pořádku s menším zpožděním, ale to nám babička s dědou vynahradili zmrzlinou a hračkou. Jaroslav Klimek, žák 5. třídy
Vánoční turnaj 29. 12. 2011
sport ...
Jako každý rok jsme se i letos mezi Štědrým dnem a Silvestrem sešli na rusavské „umělce“, abychom vyběhali nabraná kila z pojídání cukroví a zároveň trochu potrénovali na poslední den v roce. Hlavně ale, abychom se viděli s některými bývalými hráči Rusavy, kterými se to v ostatních týmech jenom hemžilo (podle toho taky další mančafty zveme). Počasí nám letos přálo, hrací povrch nebyl zledovatělý, proto byl k vidění celkem slušný fotbal. Zlepšení opět prokázalo rusavské Céčko, které nejprve ve skupině dokázalo zaskočit favorizované Divočáky (plichta) a v souboji o páté místo jasně dominovalo proti Hlinsku. Vysoké vítězství našich nemůže znehodnotit ani fakt, že předloňský vítěz Hlinsko už na plné pecky rozjel rozlučku se starým rokem. Náš druhý mančaft složený z hráčů A-týmu odvedl též slušnou práci, škoda, že v souboji o bronzové medaile těsně před koncem inkasoval, přestože měl v zápase určitě herně navrch. Ve finále se střetli největší favorité turnaje a tento zápas byl určitě pravým vyvrcholením. Individuální akce Rudy Poly či Petra Pavelky potěšily i ty nejnáročnější fotbalové fajnšmekry. Symbolicky poslední a rozhodující pokutový kop zahrál Radim Bílek, který měl turnaj organizačně na starosti. Po jeho dělovce skončil míč zaklíněný za zadní tyčkou. Po delším dohadování, jestli fleksou uřezat tyč nebo bude stačit balon upustit, se nám nakonec podařilo kulatý nesmysl vyprostit, a mohli jsme tak turnaj zdárně ukončit. Poděkování také zaslouží mezinárodní (rusavský i slavkovský) hlavní rozhodčí Jara „Šnela“ Kratinoha. Takže za rok opět naviděnou!
20
Zpravodaj obce Rusava
Složení mančaftů: skupina A: Divočáci (Radim Bílek, Tomáš Krajcar, Miroslav Vaculík, Radek Sumec, Martin Kolaja, Petr Pavelka, Lukáš Marek) Slavkov p/H (Lukáš Neradil, Petr Krajcar, Víťa Mikulčák, Miroslav Kužel, ...) Céčko (Miroslav Ševčák, Martin Ševčák, Martin Vaclach, Miroslav Bílek st., Radek Vaculík, Vladimír Vašík, Tomáš Bednář, Jarek Erlebach, ...) skupina B: Rusava A (Tomáš Lipold, Michal Vaculík, Jan Liška, Jan Havránek, Tomáš Vaculík, Petr Janek, Ondra Štefek, Jan Páník, Petr Šimčík, Daniel Krajcar) Přerov (Rudolf Pola, ....) Hlinsko (Tomáš Doležel, David Novotníček, Josef Sklenařík, Jarek Křepelka, Petr Tkadlčík, Miroslav Krejčí, ...) Divočáci - Slavkov 3:1 (Mir. Vaculík, Kolaja, Sumec – Kužel) Hlinsko - Rusava A 0:1 (Mich. Vaculík) Céčko - Slavkov 0:1 (Pagáč) Přerov - Rusava A 2:1 (Pola, Březina – Liška) Divočáci - Céčko 1:1 (Marek - Mart. Ševčák) Přerov - Hlinsko 6:0 (Dohnal 3, Raška, Pola, Březina) o 5. místo: Céčko - Hlinsko 8:1 (Zámorský 5, Mart. Ševčák, Vašík, Mir. Ševčák – Tkadlčík) o 3. místo: Slavkov - Rusava A 2:1 (Kužel, Mikulčák – Havránek) o finále: Divočáci - Přerov 3:3, pen. 3:2 (Marek 2, vlastní, rozhodující penalta R. Bílek Dohnal 2, Pola) Daniel Krajcar
SK Rusava - fotbal Zimní přípravu na jarní část sezony 2011/12 jsme zahájili jako každoročně hned v úvodu ledna. Obsahovat měla samozřejmě hlavně vydatné běžecké dávky na místních vrcholcích druhé či třetí kategorie (řečeno slovy cyklistického komentátora). Není nic divného (asi i u jiných klubů), že v zimě bývá tréninková účast nižší než v letním období, přece jen spousta kluků se nedokáže donutit vstát z teplého obýváku a jít si zaběhat ven do mrazivého počasí. Přesto však musím konstatovat, že letošní tréninková účast byla hodně ubohá. Takže, fanoušku, abys věděl, na druhou polovinu sezony budou velmi dobře připraveni Michal Vaculík, Petr Janek, Petr Pavelka a David Zelený, od ostatních asi nelze čekat nějaké zlepšení. Ale třeba to částečně dohnali na soustředění na Zubříči v Podhradní Lhotě, kam začátkem března vyrazilo devět borců, další tři se postupně připojili. K té tréninkové statistice musím trochu na omluvu dodat, že čtrnáct dní v únoru opravdu panovaly velké mrazy, kdy se několik tréninkových jednotek muselo zrušit. Zasáhnout do přípravy nemohl z důvodu zranění největší poctivec Honza Pavelka. Vypadá to, že nám bude chybět
Zpravodaj obce Rusava
21
celé jaro, což bude pro mančaft určitě ztráta. Hodně tréninků míval i Mirek Vaculík, ten se ale za prací přestěhoval na sever, proto měl z objektivních důvodů mnohem méně tréninkových „čárek“. Ale že měl mnohem více účastí David Zelený než mladí kluci, kteří se nemusí večer učit se svými potomky a nemají na starost všechno doma kolem baráku, to z mého pohledu omluvit nelze. Přípravu jsme si proložili přátelskými duely. Hned na úvod jsme jeli vyzkoušet novou umělou trávu do Holešova, kde jsme po velmi dobrém výkonu rozdrtili Tučapy 10:2. Bohužel kvůli mrazům byly některé zápasy zrušeny. Další jsme odehráli až začátkem března ve Valašském Meziříčí, kde jsme jasně porazili Komárno 7:2, výkon nás ale příliš neuspokojil. Mezitím jsme v tréninkovém zápase v bystřické tělocvičně podlehli Slavkovu p/H (kromě Štefka špatný výkon), naopak na naší „umělce“ jsme proti Brankovicím zahráli velmi dobře (výhra o tři góly). V pátek 2. 3. se v obecním domě konala valná hromada. Hlavní událostí byla volba nového výboru. Ten bude pracovat ve složení David Zelený - předseda, Daniel Krajcar, Radim Bílek, Petr Pavelka ml., Jan Liška, předsedou revizní komise bude Jan Pavelka. Určitě nebude jednoduché nahradit činnost Vladana Daňka, Bohumila Škarpicha i Petra Uruby, kteří pro rusavský fotbal odvedli obrovský kus práce, za což jim patří velký dík. My ale věříme, že na náš oddíl určitě nezanevřou a i na dále můžeme z jejich strany očekávat pomocnou ruku. Mezi hlavní úkoly, které nás v roce 2012 čekají, jsme si vytyčili především dokončení zábran kolem hřiště a ze zadní strany (od „Bobra“) pomocí sítí, dále pak zlepšení hrací plochy (častější sečení, hnojení, závlaha). Mezi nejdůležitější úkoly určitě patří najít tým obětavců, kteří by se věnovali rusavské mládeži, a my bychom tak konečně přihlásili do soutěže i žákovský tým (zatím alespoň do soutěže 7 plus 1). Postupně bychom chtěli přijít i s nějakými novými sportovními akcemi, abychom víc využili náš areál i s umělou trávou. Pár nápadů už máme, ale samozřejmě realizace bude postupná. Letos by to měl být z těch novějších akcí turnaj starých panů v minikopané. Pochopitelně bychom rádi poprvé v historii klubu vyhráli okresní přebor. Našlápnuto máme zatím výborně, do konce soutěže je ale zatím daleko. Počítat už asi nemůžeme s brankářskou jedničkou Marcelem Palátem, který má zájem odejít. My přesto věříme, že pokud se tak stane, mladý Laďa Vašík ho dokáže na jaře bez potíží nahradit. Při absenci útočníka „nomber one“ Honzy Pavelky též vyhlížíme návrat Mirka Bílka z Calgary Blizzard Imperials (vzhledem k tomu, že hraje v Kanadě fotbal, hokej i sálovku, o jeho formu se nebojíme). Kádr máme podle našeho mínění pořád velmi silný. Pokud se hned na jaře neprojeví slabá zimní tréninková morálka, věříme, že by mohlo Šnelu, Zdenu Bartoška i ostatní fanoušky čekat veselé rusavské fotbalové jaro. Daniel Krajcar
22
Zpravodaj obce Rusava
Výroční zpráva Rusava Bike Team 2011 Hned na jaře se v týmu událo několik změn. Odešel P. Nedvídek, ale zároveň jsme se rozšířili o R. Bílka, M. Sovadinu, M. Karola a P. Janka. Do závodění se více zapojil i V. Daněk. Dále pak barvy týmu hájily stálice T. Neumann, O. Kutňák , M. Hrozová, R. Šidla a M. Ševčák. Snad jen posledně dva jmenovaní se spíše než závodění věnovali ze zdravotních důvodů podpoře týmu. No a poslední členka, P. Balášová, si dala přestávku vyplněnou zahraniční misí v Kosovu. Další novinkou jsou nové dresy, které sice možná nezáří barevností jako ty předešlé, ale zato se setkaly s o to větší pozitivní odezvou. Teď k samotné sezoně a výsledkům. Těch je z našich účastí na závodech horských kol, triatlonech, duatlonech či závodech v běhu spousta a nerad bych vás všemi zatěžoval, tak jsem vybral jen ty nejlepší. Nejúspěšněji si vedl M. Sovadina, který bral jedenkrát 4. pozici (Blanenský golem) a dvakrát získal 5. místo (Súlov - Slovensko a Pells kriterium). Především pak stanul celkem šestkrát na stupních vítězů a notně nás tím proslavil zejména v okolí Brna: Protivanov (závod poháru Drahanské vrchoviny) - 3. místo IT Challenge - 3. místo v kat., 10. celk. Brněnský pohár - 2. místo v kat. i celk. Hošek tour - 2. místo v kat., 6. celk. Říčany - 2. místo v kat., 6. celk. Kamenice u Prahy (závod dvojic) – 1. místo celk. vybojoval společně s T. Neumannem. Vyhráli zde startovné ve výši 50.000,- Kč na závod do jižní Afriky, ovšem po změně pravidel po závodě tato částka připadla sponzorům. Velká škoda, nicméně tu bednu jim už nikdo neodpáře! Dalším úspěšným byl Ota Kutňák, který skončil 1. v kategorii nad 50 let na Vsetínské 50ce a dvakrát 4. v Leštině a na Juvacyklo. No a poslední naší členkou na bedně byla M. Hrozová, která skončila 3. na duatlonu v Kunovicích. Co se týče okolních závodů na Rohálovské 50ce se nejlépe umístil V. Daněk (126.), na Drásalu na dlouhé trati P. Janek (95.) a na krátké trati M. Karol (53.). Na Rusavské 50ce byl nejlepší P. Janek (37.) následovaný M. Karolem (68.) a V. Daňkem (158.). Mezi ženami pak M. Hrozová skončila 5. v kategorii, celkově pak na 213. místě. Poslední zprávou z této sezony je posílení našeho týmu, a to o Martinu Novotnou. Přesto, že se stala naší členkou až v září, stačila nám vybojovat 1. místo mezi ženami na horském běhu o délce 17,6 km ve Vsetíně. Skvělý začátek! Jen na skok k sezoně letošní. Stejně jako loni se o něco rozšíříme. Jmenovitě pak o Romana Jánoše a Tomáše Kotase z Bystřice p/H. Ti nás budou reprezentovat zejména na dvojkole a předpokládáme, že velmi úspěšně. Další člen, Karel Ševčák, je s otazníkem, ale pokud se připojí, bude nás reprezentovat v kategorii nad 40 let, kde zatím nemáme nikoho. Taktéž nám chybí junioři/juniorky, takže kdyby měl někdo zájem, je u nás vítán. Úplně na závěr bych chtěl zmínit jeden vynikájící výsledek z loňské sezony, o kterém jste možná slyšeli, ale určitě stojí za zopakování. Dosáhl ho rusavský ogar Honza Uruba. Ve švýcarském Champéry, kde reprezentoval Českou republiku ve sjezdu horských kol,
Zpravodaj obce Rusava
23
skončil v kategorii juniorů na 12. místě. Samozřejmě moc gratulujeme a doufáme, že toto skvělé umístění bude pro Honzu odrazovým můstkem k ještě lepším výsledkům. Držíme palce a kdo ví, snad se jednou dočkáme i mistra světa v této disciplíně, který bude právě z Rusavy! Miroslav Ševčák
Zpráva o činnosti šachového oddílu Sezonu 2011 – 2012 jsme zahájili 9. 10. 2011 zápasem v Postoupkách. Byl to první zápas základní části. Dále jsme pokračovali zápasem v Milovicích, potom prvním zápasem doma se Sokolem Holešov B, dále jsme jeli znovu do Holešova – tentokrát jsme hráli na hřišti staré házené s ŠK Holešov C, potom jsme měli doma Pravčice, pak cesta do Hulína a posléze zakončení základní části doma s TJ Morkovice B. Tím byla završena základní část soutěže, v níž jsme obsadili 4. místo, s čímž nebyly spojeny žádné dlouhé cesty. Dnem 22. 1. 2012 byla tedy základní část ukončena. Tabulka byla rozdělena na dvě skupiny – skupina „o postup“ a skupina „o umístění“. Ve skupině o postup jsme zahájili nástavbovou část zápasem s Pravčicemi, dále doma s Hulínem a 4. března končí sezona zápasem s ŠK Holešov C. Již v průběhu základní části bylo de facto rozhodnuto, že postup do vyšší třídy, jimž je regionální přebor KM (a závěr základní části to potvrdil), si vybojovalo družstvo Pravčic. Před posledním kolem je jasné, že domácí celek zůstane na 4. místě, i kdyby poslední zápas vyhrál. Děkuji všem hráčům za výkony a účast na zápasech a na podzim to začne nanovo. Zdeněk Bartošek
Mystické Maroko zajímavosti ... Zastávka první - Casablanca, Velká mešita Hassana II. Marocké království je nejzápadnější výspou severu afrického kontinentu. Od Evropy jej dělí Gibraltarský průliv, jehož přeplutí by si neměl nechat ujít žádný člověk cestující do Maroka. Drobnou pikantností je, že při překonání Gibraltarského průlivu se ocitnete opět na evropském území. Na severu Afriky se totiž nachází dvě evropská - španělská města, pro nás důležité přístavy, a to Ceuta a Melilla. Přímo za jejich zdmi, respektive ploty, které tvoří přísně střežené hranice, začíná arabská část Afriky. Hraniční ploty jsou ostrou linií odřezávající od sebe dva odlišné světy. Marocké království je muslimská země, přitom je velmi shovívavá k nemuslimským turistům. Přesto, že se ve světových měřítcích nejedná zrovna o plošně největší zemi (zhruba 60. na světě), schovává ve svém nitru cedrové lesy i africké pouště, pohoří až 4000 m vysoká a rozsáhlé atlantské pobřeží, opuštěná území, kde o „baťůžkáře“ ještě nezakopli, i turisticky zprofanovaná místa, kde z vás sedřou kůži, drobné hliněné vesničky i moderní velkoměsta. Je to země, kde gramotné obyvatelstvo (zhruba 50 % obyvatel)
24
Zpravodaj obce Rusava
mluví plynně dvěma jazyky, ale s angličtinou tu nepochodíte, což je důsledek francouzské kolonizace v první polovině 20. století. Charakteristickými rysy království jsou: koželužnictví, spletité uličky medíny (historická centra měst), tržiště, kejklíři, nerostné bohatství, zelený čaj, koření a barevnost. Nyní se podíváme do města Casablanca. Město filmového stejnojmenného trháku se nachází na atlantském pobřeží asi ve dvou třetinách země. Již od svého prvopočátku (první osídlení se datuje kolem 10. století př. n. l.) bylo toto místo důležitým obchodním a později přístavním místem. A je tomu tak dodnes. O jeho taktickém umístění svědčí množství uchvatitelů tohoto města. Původní obyvatele, berbery, vystřídali Féničané, Římané, Portugalci (již mu dali jméno Casa Branca – Bílý Dům, dnes se používá španělský překlad Casa Blanca, což znamená totéž), Španělé a Francouzi. Dnes je Casablanca největším marockým městem a přístavem, dále největším hospodářským, ekonomickým a kulturním centrem v zemi. My se zaměříme na stavbu, která si v Marockém království nese také prvenství, Velká mešita – nádvoří stejně jako město, jež ji hostí. Dvě stě metrů dlouhá, sto metrů široká s dvěma sty metrů vysokým minaretem (údajně se do tohoto gigantu vejde chrám sv. Petra v Římě). Je to třetí největší mešita na světě. O jakou stavbu se jedná? O Velkou mešitu Hassana II. Velká mešita Hassana II. zdobí pobřeží zmíněného města Casablanca. I přes své kulturní a hospodářské postavení v království neměla Casablanca žádnou historickou památku. Právě proto si ji (Casablancu) konstituční monarcha Hassan II.(vláda 1961 – 1999), syn krále Muhammada V., vybral k výstavbě svého „památníku“. Stavba mešity byla započata roku 1980 podle plánu francouzského architekta Michela Pinseaua. Stavěla se celých třináct let a do roku 1993, kdy byla slavnostně otevřena a zpřístupněna veřejnosti, vyrostla do nejvyšší stavby Marockého království. Velká mešita – atlantská mlha
Zpravodaj obce Rusava
25
Velká mešita – interiér
Velká mešita – interiér
Mešita bývá často zahalena hustou mlhou, kterou zde díky povětrnostním podmínkám vydechuje oceán. Ale když má člověk štěstí a mlha se rozfouká či rozplyne, ukáže se mu tento skvost v celé své nádheře. Je těžké popsat dojem z velikosti mešity. Je tak velká, že se do vašeho zorného pole nevleze, natož pak do hledáčku fotoaparátu. Při snaze zdokumentovat minaret musíte být hodně, hodně daleko a ležet přitom téměř na zemi. Co vás zaujme kromě samotných zdí mešity, je obrovské nádvoří určené pro 80 000 věřících, kteří neměli to štěstí a nevešli se mezi 25 000 vyvolených, již se mohou modlit uvnitř. Celková kapacita mešity je tedy něco přes 100 000 lidí. Dále jsou oči poutány k tradičnímu zdobení islámskými ornamenty ze vzácných materiálů. Toto jsou věci, které lze obdivovat zvenku a zadarmo. Zde je nutné podotknout, že mešita Hassana II. je v Maroku jako jediná zpřístupněná nemuslimům. Dovnitř se dostanete za cenu 160 MAD (marocký dirham = 2,18 Kč) na hodinovou prohlídku mešity a jejího zákulisí i s průvodcem. Ten s vámi projde hlavní sál, místnost pro očistu (muslimové si předtím, než Velká mešita – lázně
26
Zpravodaj obce Rusava
vstoupí do mešity, rituálně omyjí nohy, ruce a obličej) a lázně. Stavba je originální nejen svoji velikostí, ale i vybaveností a použitými materiály. Mešita má například otvírací střechu, místnost určena pro očistu je omítnuta speciální směsí nepodléhající vlhku a na vrcholu minaretu je zařízení vysílající při slavnostních příležitostech laserový paprsek, jenž je namířen k Mekce a je viditelný do vzdálenosti třiceti kilometrů. Neopominutelnou zajímavostí jsou lázně vyrobené z mramoru, benátského skla a zlata, jež nebyly nikdy použity. Mešita do dnešní doby spolkla jednu miliardu amerických dolarů, což značně převyšuje rozpočet země. A ještě nepřestala peníze polykat. Její krásná romantická poloha na břehu oceánu si vybírá svou daň. Moře začalo podemílat ochoz, na kterém mešita stojí, a nyní probíhají zpevňovací a protierozní práce. Kde vzal Hassan II. fiVelká mešita – celkový pohled nance na postavení svého snu? Na skvostnou stavbu v zemi, kde nemalá část obyvatel žije v hliněných domcích, kde polovina obyvatel neví, kdy se narodila? No… všichni Maročané dobrovolně – nedobrovolně odváděli část ze svého výdělku na její stavbu. Spousta Maročanů při realizaci mešity dobrovolně a zadarmo pomáhala. Mešita Hasana II. byla pro marocké muslimy již za doby své výstavby nepřekonatelným symbolem, na nějž jsou dodnes hrdí. I taková je tvář Maroka. Bára a Zdeněk Stachoňovi
Obecní statistika Rok
Počet obyvatel k 31. 12.
Rok
Počet obyvatel k 31. 12.
1990
608
2001
595
1991
610
2002
590
1992
602
2003
588
1993
595
2004
595
1994
605
2005
592
1995
584
2006
601
Zpravodaj obce Rusava
27
1996
591
2007
603
1997
589
2008
607
1998
594
2009
599
1999
600
2010
601
2000
600
2011
617
Vždy, když se někdo zeptá, kolikže má Rusava vlastně obyvatel – většina z nás odpoví + - 600. A to je pravda. Ale v loňském roce jsme po dlouhé době v naší obci dosáhli rekordního počtu 617 obyvatel. Celkem je to 321 mužů a 296 žen. Průměrný věk u mužů je 41 let, u žen je 43 let a celkový věkový průměr je 41,5 let. Někdo může namítat, že tu spousta lidí vlastně ani nežije, že jsou zde pouze přihlášeni k trvalému pobytu, ale zase na druhou stranu tu spousta lidí žije a přihlášeni nejsou, takže to vychází tak nějak nastejno. Uvedené údaje jsou získány z evidence obyvatel obecního úřadu. (LM)
Jubilanti starší 85 let * prosinec 1926 Josef Škarpich Rusava 215
* duben 1925 Vratislav Bartošek Rusava 76
* březen 1924 Jan Hradil Rusava 102
* květen 1924 Anna Janečková Rusava 34
* prosinec 1923 Růžena Kocfeldová Rusava 59
* březen 1921 Marie Kolaříková Rusava 236
* duben 1921 Jiřina Pavelcová Rusava 109
* březen 1920 Josef Hradil Rusava 195
* březen 1914 Josefa Lipnerová Rusava 195
28
Zpravodaj obce Rusava
Zemřelí † * 12. 1933 † 01. 02. 2011 Josef Pánek Rusava 162
* 07. 1916 † 20. 10. 2011 Marie Vidrnáková Rusava 80
* 03. 1935 † 03. 08. 2011 Ladislav Bílek Rusava 168
* 04. 1933 † 03. 11. 2011 Miroslav Botík Rusava 200
* 08. 1937 † 05. 02. 2011 Josef Jantula Rusava 220
* 10. 1938 † 12. 7. 2011 Marta Myslivečková Rusava 232
* 06. 1919 † 31. 10. 2011 Ludmila Škarpichová Rusava 215
Kalendář poutí na Svatém Hostýně v roce 2012 14. dubna
So
Pouť děkanátu Val. Klobouky *)
21. dubna
So
Pouť děkanátů Prostějov a Vyškov *)
28. dubna
So
19. pouť hasičů, pontifikální mše sv. v 10:15
28. dubna
So
Pouť děkanátů Šumperk a Zábřeh *)
1. května
Út
Prvomájová pouť rodin z Lidečka a Valašské Polanky
6. května
Ne
Valná hromada Matice svatohostýnské, pontifikální mše sv. v 9:15. 5. pouť bohoslovců za povolání, žehnání nových zvonů
12. května
So
2. pouť lékařů a pracovníků ve zdravotnictví, pontifik. mše sv. v 10:15
12. května
So
Pouť děkanátů Hranice a Šternberk *)
19. května
So
17. pouť Radia Proglas a TV Noe, pontifik.mše sv. venkovní oltář v 11:30
20. května
Ne
10. pouť včelařů, pontifikální mše sv. v 10:15
26. května
So
10. pouť podnikatelů a živnostníků, pontifikální mše sv. v 10:15
26. května
So
Pouť děkanátu Uherské Hradiště *)
28. května
Po
20. pouť píšících křesťanů, hlavní mše sv. v 10:15
Zpravodaj obce Rusava
29
2. června
So
Společná pouť Sdružení žáků a žákyň Dona Boska, hlavní mše sv. v 10:15
2. června
So
Pouť děkanátu *)
9. června
So
8:30 mše sv. Bystřici p. H., následuje Eucharistický průvod na Svatý Hostýn (Boží Tělo)
12. června
Út
Pouť kněží olomoucké arcidiecéze za vlastní posvěcení, pontifik. mše sv. v 9:00
15. června
Pá
Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Pouť členů apoštolátu modlitby
16. června
So
3. pouť zrakově postižených, hlavní mše sv. v 11:30
16. června
So
Pouť děkanátů Kyjov a Vizovice *)
30. června
So
Dětská pouť u Panny Marie na začátku prázdnin, v 9:00 a 10:15 mše sv. za děti a mládež
2. - 4. července
Po St
5. cyrilometodějská pěší pouť ze Svatého Hostýna na Velehrad po vytýčené trase poutní cesty
7. července
So
Pouť děkanátu Valašské Meziříčí *)
14. července
So
Pouť obce Slavkov p. H., hlavní mše sv. v 10:15
14. července
So
Pouť děkanátu Veselí nad Moravou *) Hlavní týden korunovačních oslav kolem svátku Nanebevzetí Panny Marie
11. - 19. srpna 15. srpna
St
Nanebevzetí Panny Marie, titulární slavnost s nedělním pořadem bohoslužeb
18. srpna
So
Hlavní den korunovačních oslav za účasti středoevropských biskupů, koncelebrovanou mši sv. doprovodí velký sbor složený ze schol moravských farností
17. - 21. srpna
Pá Út
2. moravská Compostela - pěší pouť Velehrad – Sv. Hostýn – Sv. Kopeček po vytýčených trasách poutních cest
25. srpna
So
4. pouť pedagogů, hlavní mše sv. v 10:15
25. srpna
So
Arcidiecézní pouť rodin a dětská pouť na konci prázdnin
26. srpna
Ne
Orelská pouť, pontifikální mše sv. v 10:00 na venkovním oltáři
1. září
So
20. pouť muklů, vězňů totalitních režimů, pontifikální mše sv. v 10:00
1. září
So
Pouť děkanátů Konice a Svitavy *)
30
Zpravodaj obce Rusava
8. září
So
Pouť děkanátu Vsetín *)
9. září
Ne
Pouť členů Matice svatohostýnské, pontifikální mše sv. v 9:15
14. - 15. září
Pá So
Národní pouť Sekulárního františkánského řádu, zahájení večerní mši sv. v Pá a ukončení v So mší sv. v 10:15
15. září
So
Pouť děkanátu Zlín *)
22. září
So
Pouť děkanátu Holešov *)
29. září
So
Pouť děkanátu Uherský Brod *)
6. října
So
Pouť děkanátu Kroměříž *)
7. října
Ne
Růžencová pouť
13. října
So
První den dušičkové pouti, pontifikální mše sv. v 17:00, následuje světelný průvod a pobožnost na lesním hřbitově
14. října
Ne
Druhý den dušičkové pouti, pontifikální mše sv. v 10:15, ve 13:00 sv. požehnání a pobožnost u památníku obětí 1. světové války
20. října
So
14. myslivecká pouť, pontifikální svatohubertská troubená mše sv. v 10:15
24. prosince
Po
Štědrý den, mše svaté v 7:15, 9:15 a v 15:30 hod., v noci mše sv. není
26. prosince
St
Pontifikální mše sv. na ukončení Jubilejního roku 2012 v provedení valašského souboru
31. prosince
Po
Sv. Silvestr, mše svaté v 7:15, 9:15, 11:00, ve 22:30 modlitba růžence, 23:00 adorace, 23:45 děkovné Te Deum a sv. požehnání a ve 24:00 pontifikální mše sv.
*) za obnovu rodin, za kněžská a řeholní povolání
Do posledního čísla loňského roku se nám vloudilo pár chybiček, kterých si redakční rada nevšimla. Jestli to bylo tím svátečním lenošivým časem, se teď už nedozvíme, ale všem čtenářům se omlouváme a níže uvádíme správný text. Slovo má starosta… Odstraňování povodňových škod a následné investice …. Finanční podpora na obnovu majetku obce byla poskytnuta ze Zlínského kraje ve výši 1 mil. Kč jako dar. Je také nutné poděkovat za finanční obnos ve výši 20.000,- Kč organizátorům cyklomaratonu Drásal, kteří sami a ochotně podali vstřícnou ruku.
Zpravodaj obce Rusava
31
[Obsah] Slovo má starosta Jak dál v roce 2012 ................................................................................... str. 1 Cena vody v obci Rusava v roce 2012 ............................................... str. 2 Dění v obci Činnost SPO v Rusavě ............................................................................. str. 2 Tříkrálová sbírka ....................................................................................... str. 3 Valašský bál................................................................................................. str. 3 Karnevalové dovádění ........................................................................... str. 4 Divadelní představení Dívčí válka ..................................................... str. 5 Už jsme tu 5 let ......................................................................................... str. 5 Masopust .................................................................................................... str. 6 Myslivecký ples ......................................................................................... str. 7 Maškarní bál ............................................................................................... str. 7 Výroční členská schůze MS Rusava ................................................... str. 8 Historie Mlýny a valchy … Mlýn a pila v Dobroticích (3. část/4) .............. str. 8 Jak se kdysi prodávalo dřevo v horách ............................................. str. 9 Rusava v proměnách času ..................................................................str. 10 100. výročí korunovačních slavností na Hostýně (1. část/2) ...str. 11 Hostýnské vrchy v Praze .....................................................................str. 13 Rusavský fotbal před padesáti lety ..................................................str. 13 Vpád Tatarů na Moravu a na Hostýn................................................str. 15 Naše škola Plaváčci .....................................................................................................str. 18 Škola přivítala budoucí prvňáčky .....................................................str. 18 Knížka je můj kamarád ........................................................................str. 18 Ze školních sešitů ..................................................................................str. 19 Sport Vánoční turnaj ........................................................................................str. 20 SK Rusava fotbal .....................................................................................str. 21 Výroční zpráva Rusava Bike Team 2011 ..........................................str. 23 Zpráva o činnosti šachového oddílu ...............................................str. 24 Zajímavosti Mystické Maroko (1. část) ...................................................................str. 24 Obecní statistika ....................................................................................str. 27 Kalendář poutí na Svatém Hostýně v roce 2012 .........................str. 29
Obrázky k obsahu: práce dětí ZŠ Rusava Helena Botíková, 3. tř. – Jarní budík, Barbora Gajdošová; 5. tř. – Jarní sluníčko; Ivana Greineckerová, 5. tř. – Jarní věneček, autor neznámý – Sněženka za dveřmi
32
Zpravodaj obce Rusava
Poznej domek na fotografii
Soutěž
Poznáte-li dům na fotografii, vystřihněte a vyplňte kupon a odevzdejte jej v kanceláři obecního úřadu nebo do schránky na mřížích ve vestibulu Obecního úřadu na Rusavě do 30. 4. 2012. Ze správných odpovědí vylosujeme na nejbližším zasedání obecního zastupitelstva tři výherce, kteří získají volné vstupenky pro dvě osoby na koupaliště Rusava na sezonu 2012.
Na fotografii je (číslo popisné/případně majitelé): . . . ...................................... Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...................................... Kontaktní údaje: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ......................................
Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková Tel.: 573 392 066 e-mail:
[email protected] www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 400 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov