2011 Zpravodaj obce Rusava cena: 10 Kč

ročník: XX

číslo: 3/2011

Zpravodaj obce Rusava

LXIV

cena: 10 Kč

BLesKoVá poVodeň 30. 6. 2011

Hořansko pod Kocfeldovým

U Obecního úřadu

Most u Hurbanovy studánky

Dolansko

Zákopanica

Šmarhánky

Slovo má Vydatné srážky 30. 6. 2011

V

starosta ...

šichni máme ještě v živé paměti povodňové události v červenci 1997, které zanechaly na Moravě nesmírné škody, a dokonce způsobily i tragické oběti na životech. Většina z nás doufala, že bude sto let od velké vody jistý pokoj, neboť některé pranostiky tvrdí, že záplavy přicházejí se stoletou vodou. Poslední červen letošního roku nám však během půl hodiny ukázal, co dovede vydatný déšť a nával vody učinit za zkázu. Určité zprávy z podobných škod jsme mohli zhlédnout z televizních záznamů i z jiných koutů naší republiky či ze světa. Útok z nebe byl nebo je nenadálý, rychlý a škodící. Čelit se mu může jen velmi těžko, i když je člověk připraven. První telefonickou zprávu o valící se vodě z oblasti Štrklávky jsme zaznamenali na obecním úřadě v 15.45 hod. z Ráztoky od chatařů z Vlčkové. Situace však nabrala na vážnosti okamžitě i u mostu u požární zbrojnice, kde již zasahovali členové Sboru dobrovolných hasičů. Zpočátku odstraňovali klády a jiné naplaveniny čtyři dobrovolníci, přesto však došlo k protržení řádu pitné vody. Následně bylo nutné zasahovat na Zákopanici, v dolní části obce, na Šmarhánkách, u čistírny odpadních vod či na celém Hořansku, kde byla situace dramatičtější, neboť na hlavní cestě se nahromadilo velké množství naplavenin z potůčku pod Kocfeldovým, ale i u Krátkých. S povděkem musím ocenit přístup našich „dobráků“ i to, jak zápasili s vodním živlem. K zasahujícímu sboru se připojil i student medicíny Adam Neumann, když vyměnil bílý plášť za hasičský zásahový stejnokroj a posílil řády našich hasičů. Poděkování patří také pracovníkům obecní společnosti RUSAVAK, s.r.o., - p. Kolajovi a p. Kopečnému i neodmyslitelnému bagristovi p. Odložilíkovi, který vydržel se svým strojem pracovat až do půlnoci, ale i ostatním občanům, již se významnou měrou podíleli na minimalizaci škod. Celému zásahu při povodňové události jsme čelili vlastními silami, nebylo nutné volat posily či žádat pomoc jiných. Nutné zabezpečovací práce byly ukončeny asi o půl


1

druhé v noci. Hned od rána následujícího dne byly odklízeny naplaveniny a vzniklé škody byly postupně odstraňovány. Zároveň se mapovaly a vyčíslovaly další, které bude nutné pozvolna řešit. Nejproblematičtější je vzniklý sesuv půdy k domu Pavelcových č.p. 56 a zničená komunikace pod Kašparovou vilou. Nastává tak opět období zajišťování investic na likvidaci povodňových škod a na zabezpečování obecního majetku. Bohumil Škarpich

Rady, jak nespáchat ekologický zločin Lednice, stará, ale funkční, vhodná na chatu, značka za odvoz. Celkem typický inzerát, ze kterého je jasně patrná dnešní tržní hodnota starých spotřebičů. Ani takový inzerát přitom už často nezabere. České chaty a chalupy už jejich majitelé vybavili vesměs podobným způsobem, nejčastěji ovšem z vlastních zdrojů. Letité spotřebiče mají navíc proti těm současným několikanásobně větší spotřebu energie, takže i mnozí chataři si raději pořídili nové. Nezbývá tedy, než se i takových, zatím stále „použitelných“, domácích pomocníků zbavit stejně jako těch, co už definitivně přestali fungovat. Rada první: Zapomeňte na kutilství! Soused sice možná dodnes používá sekačku s motorem z pračky nebo kompresor demontovaný z lednice, zároveň ale má na triku ekologický zločin. Olej, a hlavně freony, které přitom unikly, příroda jen tak nepromlčí. Vysloužilé elektrospotřebiče může každý občan odevzdat zdarma k ekologické likvidaci, ale jen v případě, že jsou kompletní! Rada druhá: Vyhněte se popelnicím! Lednici nebo pračku nenacpete ani do velkého kontejneru na komunální odpad, takový fén ano. Velikost spotřebiče ale není důležitá: do směsného odpadu nepatří žádný z nich. Jejich výrobcům ukládá zákon povinnost zajistit ekologickou likvidaci„vysloužilců“. K jejímu financování slouží takzvané recyklační příspěvky, které jsou součástí ceny nových výrobků. Nezvyšujte tedy výdaje, které mají města a obce s likvidací směsného odpadu: hradí je beztak z vašich peněz. Za spotřebič hozený do popelnice nebo postavený vedle ní můžete navíc dostat pokutu až 20 000 korun! Rada třetí: Najděte správné místo! K legálnímu odkládání starých elektrozařízení slouží takzvaná místa zpětného odběru. Vytvářejí je města a obce, prodejci elektro nebo třeba servisy ve spolupráci s kolektivními systémy. To jsou partneři, je-

2


jichž prostřednictvím výrobci plní své zákonné povinnosti. Nejbližší takové místo vašemu bydlišti najdete na internetu (na stránkách největšího kolektivního systému ELEKTROWIN, který zajišťuje zpětný odběr elektrospotřebičů v celé České republice – www.elektrowin. cz). Poradí vám také na vašem obecním či městském úřadě. Samozřejmostí už dnes je, že váš starý spotřebič odveze prodejce, který k vám domů dopraví nový. Rada čtvrtá: Počkejte na mobilní svoz! Pokud to máte k nejbližšímu sběrnému místu daleko, počkejte, až vaše obec či město příště zorganizují mobilní svoz odpadu. Zákon stanoví, že je třeba to udělat minimálně dvakrát do roka. ELEKTROWIN například nabízí svazkům obcí a mikroregionům zdarma Putující kontejner, který je možné pro obec zajistit i nad rámec mobilních svozů. Stovky prodejen také vybavil speciálními sběrnými koši. Stejné koše mají k dispozici i školy, které se zapojily do ekologického projektu Ukliďme si svět!. Rada pátá: Buďte na sebe hrdí! Pokud staré spotřebiče odkládáte jen do míst zpětného odběru, máte důvod k hrdosti. Přispíváte totiž významně k ochraně životního prostředí. Nejenže nevypouštíte do země olej a do vzduchu freony, ale také například šetříte elektrickou energii. Ze starých spotřebičů se totiž dá získat přes 80 % materiálů vhodných k dalšímu využití, většinou kovů. Jejich použití v hutích podle průzkumu, který nedávno zveřejnil ELEKTROWIN, zatím ušetřilo množství elektřiny, která by stačila obyvatelům třicetitisícového města na rok. Díky tomu se také podstatně snižují emise skleníkových plynů. Elektrowin

Solární liga 2011 – sedmý ročník soutěž ovlivnila fotovoltaická smršť, ale i kampaň proti OZE • Trojité prvenství pro Hrušovany nad Jevišovkou • Další „jedničky“ v kategoriích: Rusava, Veselí nad Moravou a Chomutov • Výkon slunečních elektráren evidovaných v lize stoupl dvacetinásobně - na téměř 800 MWp, v ČR však už dosáhl součtu téměř 2 000 MWp • Nejvíc solárních bodů získal opět Jihomoravský kraj • V lize přibylo na 200 sídel - hraje jich už 855, tj. přes 14 % všech v ČR Praha (LEA). – Dvacetinásobný nárůst evidovaného výkonu slunečních elektráren (již 797 MWp), mírný růst ploch teplovodních kolektorů (na nynějších 23 000 m²), již přes 14 % českých sídel s přihlášeným solárním systémem (celkem 855) a k tomu fakt, že kdo nezabodoval fotovoltaikou, mezi prvních 80 míst souhrnné kategorie v součtu bodů tentokrát už nedosáhl – tak lze nejstručněji shrnout povahu právě završeného již 7. ročníku Solární ligy ČR, soutěže obcí a měst ve využívání energie Slunce. Její pořadatel - občanské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) - nyní zveřejňuje konečné výsledky tradičního pomyslného klání o sluneční body.


3

„V solární lize, inspirované stejnou soutěží v Německu, se obce a města na základě bodového zisku za instalace na svém území ocitají podobně jako ve sportu v jakémsi srovnávacím žebříčku. Pro některé je umístění prestižní, někomu je lhostejné,“ vysvětluje Karel Merhaut, výkonný místopředseda LEA. „Odpovědná a nezaujatá publicita výsledků komunální energetické politiky i praxe a výjimečných podnikatelských projektů pomáhá k pochopení přínosu solárek pro čistší ovzduší a úspoře energie, snazší výměně zkušeností i lepšímu green-image obcí a třeba i zájmu mladých rodin bydlet právě v daném místě…“ Za 7. ročník soutěže získala hned trojí titul Solární mistr ČR obec Hrušovany nad Jevišovkou u Mikulova (v kategorii souhrnné, pro fotovoltaiku i pro obce do 5 tis. obyv.), a to díky hned pěti solárním parkům s výkony od 2 do 3,8 MWp! V kategorii termiky i letos zůstala nepředstižena Rusava ze Zlínska, která si pozici upevnila menším systémem teplovodním i fotovoltaickým a novou sluneční elektrárnou (41 kWp) na největším místním hotelu. Beze změny zůstal na druhém místě Boží Dar z Karlovarska a na třetím jihočeská Pístina. Solárním mistrem mezi středně velkými městy do 50 tis. obyv. se nově stalo Veselí nad Moravou s více než 14 MWp fotovoltaiky (20 zdrojů od 4 kWp do 5,7 MWp). Překvapivým králem v kategorii měst s více než 50 tis. obyv. se stal jen o málo větší Chomutov se slunečními elektrárnami o výkonu téměř 26 MWp a s 200 m² termiky. S koncem března skončil také 2. ročník Evropské ligy obnovitelné energie, kterou hraje na poli energie solární (ale i z biomasy) sedm zemí včetně ČR. Národní ligy z těchto zemí tak mohou posilovat svůj evropský dozvuk šířením místních zkušeností i inspirací. „Hráči“ evropské ligy jsou popularizováni na portále www.res-league.eu v angličtině i češtině a u vybraných dobrých příkladů i v jazycích dalších zúčastněných zemí (Německo, Francie, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Itálie). Účastníci z ČR se naopak mohou inspirovat komunálními aktivitami i zajímavými projekty z dalších zemí. V rámci EU-ligy se pořádají nejrůznější akce: exkurze po solárních a jiných OZE-instalacích, lokální konference i národní workshopy, vydávány jsou pravidelně elektronické newslettery o atraktivních projektech i akcích, vznikají videofilmy o energetických konceptech vybraných sídel… Principem výběru „finalistů“ v evropské lize nejsou však jen kilowatty či metry čtvereční solárních instalací nebo pořadí sídel v národní či mezinárodní soutěži. Rozhoduje spíše šíře mixu jednotlivých OZE, míra energetické soběstačnosti sídla, jeho zelená energetická politika sázející na snižování CO2 a úspory energie, příklad zastupitelů, míra osvětových aktivit apod., což jsou cenné devizy, na jejichž doceňování u nás mnozí v „přesilovce“ fotovoltaické tematiky zapomínali. Především na základě tohoto pohledu byl

4


proto do konečného „play-off“ nejlepších letos z ČR nominován právě takto disponovaný trojlístek našich sídel - Rusava, Brumov-Bylnice a Jindřichův Hradec. (U posledních dvou jmenovaných je mocná žeň solárních zdrojů doplněna i obecními výtopnami na biomasu, jejichž evidencí se zabývá pro změnu Biomas-liga ČR, jejíž druhý ročník byl u nás rovněž ukončen ke konci března – viz zmíněný web evropské soutěže.) Vítězní šampioni evropské ligy byli tentokrát vyhlášeni 2. června v Praze při celodenní konferenci TOP-projekty OZE ve městech a obcích /inspirace, perspektivy, bariéry/, na kterou LEA pozvala zájemce o zelenou energetiku přímo do budovy parlamentu. Část tiskové zprávy (www.solarniliga.cz)

Památník obětem I. a II. světové války Obec Rusava realizovala v průběhu měsíce července a srpna 2011 neinvestiční akci – restaurování pískovcového Památníku obětem I. a II. světové války, který je mimo jiné zahrnut do kulturních památek v obci. Z povrchu památníku a přístupového chodníku byly odstraněny nečistoty a následně byla provedena biosanace z hlediska prevence pro dlouhodobé zajištění čistoty kamene. Restaurátorské práce provedl p. Zdeněk Zmrzlík z Olomouce. Projekt byl spolufinancován z Fondu kultury Zlínského kraje. Základní údaje k neinvestiční akci: Název stavby:

Restaurování Památníku obětem I. a II. světové války

Dodavatel:

p. Zdeněk Zmrzlík

Poskytovatel dotace:

Fond kultury Zlínského kraje

Struktura financování: Celkové náklady projektu:

52.000,- Kč

Dotace:

20.000,- Kč

Vlastní zdroje:

32.000,- Kč


5

Oprava fary a zákristie katolického kostela na Rusavě Od podzimu loňského až do jara letošního roku probíhala na faře u katolického kostela na Rusavě generální oprava kachlových kamen, která slouží k vaření i vytápění objektu. Původní kamna byla z větší části zcela rozebrána a znovu postavena. Kamnářské práce prováděl pan Vít Záruba ze Vsetína. Při této příležitosti byla provedena i obnova vnitřních omítek a podlah ve dvou místnostech fary v kuchyni a vedlejší obytné místnosti. Na zednických pracích se podílel pan Petr Krejčí z Prusinovic, malířské a natěračské odvedl pan Jan Uruba z Rusavy, linoleum v kuchyni zdarma položil pan Josef Nesvadba z Prusinovic a konečně olištování podlah v obou místnostech zhotovil pan Palenčár z Chvalčova. Odbornou radou a dodáním vhodných omítkových směsí se na této akci podílela firma ing. Josef Kolář – PRINS z Přerova. Na rekonstrukci kachlových kamen získala farnost dotaci z Nadace Děti kultura sport ve výši 40.000,- Kč. Za kamnářské práce včetně materiálu bylo zaplaceno necelých 80 tisíc Kč, ostatní práce i materiál jsou v hodnotě přibližně 60 tisíc Kč. Drobné elektromontážní práce zajistil nezištně místní farník, pan Jiří Janečka. Výsledkem provedených oprav je výrazné zlepšení stavu vnitřních prostor fary, která slouží či může ještě více sloužit k setkávání jak domácích, tak i návštěvníků. Následně v průběhu května a června tohoto roku proběhla v zákristii horního kostela zásadní oprava podlahy a omítek. Ve vnitřních prostorách zákristie byl proveden nejprve soubor měření vlhkosti konstrukcí a byly odebrány i vzorky omítek. Pak byl, s ohledem na skutečnost, že katolický kostel je památkově chráněný objekt, vypracován o těchto měřeních protokol i s návrhem řešení. Původní podlaha byla kompletně vybourána a vyvezena. Na těchto pracích se ochotně podílela skupinka mužů z farnosti. Následně byla položena vícevrstvá, odvětrávaná podlaha. Nově byly nataženy i omítky s protiplísňovou úpravou. Odborné práce provedla firma PRINS- Ing. Josef Kolář, Přerov. Výmalbou zákristie byl pověřen, podobně jako na faře, pan Jan Uruba. Celkové náklady na opravu zakristie činily 94.545,- Kč. Zastupitelstvo obce Rusava schválilo na svém zasedání dne 9. 5. 2011 poskytnutí finančního příspěvku ve výši 40.000,-Kč. Rovněž z Fondu kultury Zlínského kraje se podařilo získat dotaci ve výši 40.000,- Kč. Tyto peníze však farnost obdrží až koncem roku 2011. Zbývající částka, tj. 14.545,- Kč, byla pokryta z vlastních zdrojů, jinak řečeno – z pravidelných sbírek v kostele. Administrátor farnosti (P. Marek Výleta) i farníci děkují za poskytnuté finance, bez nichž by nejspíše nebylo možné tyto rozsáhlejší opravy uskutečnit. Ludmila Mikšánková a P. Marek Výleta

6


Kamerový systém ve sběrném dvoře Nový sběrný dvůr na odkládání vytříděného domovního odpadu se pomalu doplňuje potřebným zařízením. Základní vybavení bylo součástí projektu podpořeného ze Státního fondu životního prostředí. Nyní je snahou zkvalitnit služby, ale zejména dostatečně roztřídit dodávaný či posbíraný odpad. Společnost Asekol nám zajistila bezúplatný E-domek, do kterého se uskladňuje vytříděný elektroodpad – televize, monitory k PC, ledničky i drobné elektrospotřebiče. Zareagovali jsme na jejich další výzvu, podali žádost na monitorovací kamerový systém a byli jsme vybráni jako jediný zástupce zlínského regionu. Firma Kašík, s.r.o., nám nainstalovala zařízení, které po celých 24 hodin monitoruje plochu sběrného dvora. Následně si můžeme ze čtyř kamer zpětně přehrát i s dvouměsíčním zpožděním pohyb v areálu. Celý projekt je již funkční a měl hodnotu 124.939,- Kč, dotace od spol. ASEKOL, s. r. o., byla ve výši 70.000,- Kč. Bohumil Škarpich

Dětská kolaudace Rusavského safari Prázdniny uběhly jako voda a přišel čas návratu předškoláků a dětí do školky a školy. Letos je však čekalo ve školní zahradě příjemné překvapení, barevný dětský koutek plný afrických zvířátek. Za přispění finančních prostředků z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova se podařilo zrealizovat atraktivní, moderní a bezpečné zázemí pro hry a pohybové aktivity rusavských dětí. Přípravné stavební práce uskutečnila obec svépomocí za přispění svých zaměstnanců a pracovníků společností RUSAVAK, s.r.o., a AZO Rusava, spol. s r.o., vlastní osazení herních prvků a dopadových ploch zajistila dodavatelská firma 8D, o.s. Herní prvky jsou českým certifikovaným výrobkem a jsou vyrobeny z kvalitních materiálů (plast, nerez, ekologické barvy a laky aj.), které mají dlouhou životnost a odolnost proti opotřebení, povětrnostním vlivům a vandalismu. Celkové náklady investiční akce činily 780.120,- Kč, z toho 400.000,- Kč dotace Ministerstva pro místní rozvoj a 380.120,- Kč vlastní finanční prostředky z obecního rozpočtu. Poslední srpnový týden, po návratu dětí z prázdninových výletů do mateřské školky, tak proběhla dětská kolaudace nápaditého dětského koutku; afrického slona se skluzavkou, houpadla nezbedného opičáka a slůněte, žirafích houpaček, šnečka se skluzavkou, kreslicí tabule pandy, kolotoče a domečku. Netradiční prolézačky a houpačky prozářily celou školní zahradu a pokaždé zcela jistě vykouzlí úsměvy na tvářích rusavských ogarů a cérek. Mgr. Kateřina Zavadilová – manažerka projektu


7

Zemědělské družstvo Rusava Vznik nového samostatného družstva se datuje k 5. 3. 1993. Počátky činnosti byly velmi složité a komplikované ve vztahu k vymáhání majetkových i restitučních podílů z bývalého ZD Brusné. Hospodaření se v současnosti zaměřuje jen na chov dobytka o počtu cca 75 ks. Majetek, který byl převzat, je od počátku v havarijním stavu, neslouží již svému účelu k živočišné či přidružené výrobě, jak tomu bylo v minulosti. Proto je nyní snaha tento stav změnit. Vedení družstva požádalo o dotaci ze Zlínského kraje na zpracování studie proveditelnosti pro výhledové využití celého areálu. Realizace záměru bude dlouhodobou záležitostí spojenou s náročnou každodenní péčí o zvířata a obhospodařování pronajatých pozemků. Celkové náklady na projekt Regenerace objektů Zemědělského družstva jsou ve výši 300.000,- Kč, dotace ze Zlínského kraje je ve výši 240.000,- Kč, a to z Podprogramu podpory předprojektové přípravy projektů regenerace brownfields. Bohumil Škarpich – místopředseda ZD Rusava

Obecní knihovna Obecní knihovna na Rusavě jak v loňském roce, tak i letos připravila pro své čtenáře ve spolupráci s Knihovnou Kroměřížska výměnné soubory knih (asi 140 publikací, které jsou naší knihovně k dispozici po dobu jednoho roku). Na své si přijdou čtenáři každé věkové kategorie i čtenáři různých knižních žánrů (beletrie, naučně-populární literatura). Nově byl v měsíci září dovezen speciální soubor 30 knih určený pro předškoláky i malé děti a první čtení pro začínající čtenáře. Součástí jsou nejen pohádky, ale i naučné knihy pro děti a pro ty nejmenší leporela. Ráda bych touto cestou apelovala na početné osazenstvo rusavských maminek: „Což takhle navštívit i s dětmi naši knihovnu?“ Vždyť pravidelné čtení už od dětství rozvíjí dětskou fantazii, jazyk, paměť a dítě tím získává čtecí návyky po celý život. Rusavská knihovna v tomto roce zakoupila do vlastního fondu asi 50 knižních novinek, opět rozličných knižních žánrů pro všechny věkové kategorie tak, aby si každý návštěvník vybral tu svou knihu. Další novinkou obecní knihovny jsou webové stránky. Na webové adrese http:// knihovnarusava.webk.cz/ si můžete vyhledat tituly nejen knih zakoupených, ale i půjčených a mnoho dalšího o práci naší knihovny. Proto vás zvu nejen k nahlédnutí našich stránek, ale i k návštěvě Obecní knihovny na Rusavě. Eva Kerčáková - knihovnice

8


Vítání občánků

Dění v obci ...

V sobotu 2. července zástupci naší obce přivítali mezi Rusavjany další čtyři občánky (Adam Šlahorek, Radim Janečka, Kateřina Mozolová, Tomáš Strýček).

U pramene Začátek prázdnin, starobylost místa, svit lustrů a přicházející večerní soumrak provázely koncert U pramene, který proběhl v evangelickém kostele na Rusavě. Úvodní slovo, citaci z Bible, přednesl pan farář Leoš Mach a pak už se rozezněly hlasy a kytara v krásných písních posílaných od srdce, které zapadaly do srdcí posluchačů. První část tohoto koncertu byl sestaven převážně z písní autorky Sylvie Králové


9

(mimo jiné dopisovatelka naší rubriky o aromaterapii). Vznikly jako poděkování ve Vodní kapli na sv. Hostýně. V druhé části pak zazněly známé i méně známé melodie tradiční židovské hudby (zhudebněné texty židovské liturgie). Zvláštní atmosféru tohoto koncertu podtrhoval zvon znějící do ticha a pár ovcí, které také ocenily svým zvučným béééé výkony zpěváků. A kdo ví, kdo ještě venku v ústraní naslouchal… Ludmila Mikšánková

Rusavské kempování Na víkend 8. - 10. července 2011 se sešlo pět našich rodin v kempu na Rusavě, abychom si vyzkoušeli - a hlavně kousek od domova - zdejší kempovaní. V pátek jsme se bavili stavěním stanů a opékáním špekáčků. Mnozí z nás to nedělají často, tak to bylo vcelku zajímavé. V sobotu ráno nás ale čekalo venku velké překvapení. Uprostřed tábořiště jsme našli vzkaz od Jestřába..., že každé dítě má najít v okolí svého stanu nějakou indícii, která, pokud ji správně vyluští, je pak nakonec dovede k pokladu. Holky i kluci zůstali údivem stát a jen očima zkoumali, jestli Jestřába někde náhodou nezahlédnou. Nato hned začali rychle pobíhat a hledat zmiňované indicie. Všichni pak našli, co měli – obrázky, na nichž byly znázorněny gumáky, rybníček, rybka, hodiny ukazující 9 hod. a poslední tam měl namalovaný měsíc. Děti daly hlavy dohromady, a tak se dopídily, že tedy máme jít večer v 9 hodin k rybníčku a obout si k tomu holínky. Den byl ale teprve na svém začátku, proto jsme indicie prozatím pečlivě uschovali a bavili jsme se po svém. Někdo si hrál, někdo běhal, jiní se cachtali v potoce... Odpoledne jsme si vyšlápli podívat se na dětský den U Bílého koně. Zábava byla bohatá a patřilo k ní i koupání pro děti. Čas rychle utekl a museli jsme do kempu, kde jsme ještě uspořádali Olympiádu rodin, kterou jsme si všichni užili. Po olympiádě proběhlo ještě dodatečné pasování našich dětí na rytíře Rytířského řádu od Bílého Koně a pak už přišla dlouho očekávaná chvíle. Byl večer a děti i rodiče vyrazili na stezku za pokladem. Došli jsme k rybníku pod Čecherem. Stáli jsme na jeho okraji a najednou si někdo všiml ve vodě fosforeskujících světýlek. Honem podat nějaký klacek, abychom mohli všechna světýlka dostat na břeh.

10


U nich byly v ampulích namalovány další tři obrázky - most, fotbalové hřiště a klobásky. Všem hned bylo jasné, kam povedou další naše kroky. Jaké ale bylo překvapení, když jsme po cestě k hřišti uviděli v kanále plápolající světýlka. Naštěstí jsme s sebou měli i nebojácné tatínky, takže nakonec tím strašidelně vypadajícím žlabem prošly všechny děti. Na jeho konci jsme pak našli zlatou krabičku, která v sobě ukrývala další tajemství. Byl to poslední vzkaz od Jestřába, že poklad už máme nadosah, že stačí přelouskat poslední dvě šifry. Uneseni neopakovatelnou atmosférou jsme bez rozmýšlení jeden přes druhého pokřikovali, že to, co tam Jestřáb namaloval, znamená, že máme jít po blikajících světýlkách a bez baterek. Nejspíše tak chtěl Jestřáb umocnit atmosféru lesního šera... Po krkolomné cestě, která pro některé menší děti byla výzvou sama o sobě, jsme došli až k malé mýtině, kde uprostřed už do dálky svítilo několik svíček. Napnutí z očekávání, co ještě bude, jsme rychle došli až ke světlu. A nic. Jen hromada hlíny, tři svíčky a nic. „Co když je to zakopané v zemi?“ řekl kdosi do ticha. Začali jsme kopat, děti se střídaly tak, aby měl každý nějakou zásluhu. Nakonec ale museli pomoci tatínkové. Byl tam totiž zakopaný velký sud a v něm obrovský poklad! Poklad, který svítil a zářil a my dospěláci jsme viděli v očích dětí tu nepopsatelnou radost a překvapení. Jestřábovi jsme všichni hlasitě do tmy poděkovali, a i přesto, že se některé děti bály, nakonec všechno zvládly. Trochu je jen vylekaly roztodivné zvuky z blízkého houští, ale to už jsme mířili dolů na hřiště. Tam si každý z pokladu vzal, co unesl. Všechny děti byly v tu chvíli němé úžasem. Cesta zpátky do kempu už pak byla rychlá a plná všetečných otázek dětí. A přišla neděle, kdy jsme si zase balili stany a chystali se domů. Byl to prima víkend strávený v rusavském kempu a jeho okolí, určitě si to zopakujeme. Dagmar Hudcová

Myslivecké odpoledne Dne 23. 7. 2011 uspořádalo MS Rusava v prostoru koupaliště již počtvrté akci pod názvem Myslivecké odpoledne pro děti a mládež. I když bylo pěkné počasí, venkovní teplota nepřesáhla víc jak 22 stupňů. Přesto se od 14 hodin začali scházet první účastníci a o hodinu později byl sportovní areál na koupališti zaplněn dětmi, rodiči, prarodiči či dalšími rodinnými příslušníky. Spousty her a soutěží, které jsme měli pro děti nachystané, zvládali bez větších problémů a za pomoci myslivců nebo svých nejbližších i ti nejmenší. Za splněné úkoly děti dostaly žetony, které si vyměnily za cukrovinky, dárečky nebo upomínkové předměty. Nově tu proběhla soutěž v pojídání hod-dogů, kde spíš naopak děti fandily svým rodičům. Každý soutěžící měl sníst sedm kusů. Jako první se umístil František Strýček. Do 18 hodin jsme již měli veškeré zboží určené dětem rozdané a s poděkováním za účast na Mysliveckém odpoledni jsme se s nimi rozloučili. Celý čas se o hudební produkci staral DJ Plošina.


11

Pro mládež jsme od 20 hodin připravili večerní zábavu, na které až do druhé hodiny ranní hrála rocková skupina Prinz. Tato akce se konala pod záštitou statutárního náměstka Zlínského kraje p. Libora Lukáše a starosty obce Rusavy p. Bohumila Škarpicha. S pozdravem myslivosti zdar Pavel Sedlák - předseda MS

Rusavský no-hec Stejně tak, jako je jisté, že drtivou většinu obyčejných lidí v tomto státě politici pěkně štvou, tak je také jasné, že poslední prázdninový víkend uspořádají chalupáři z Lámanca perfektně organizovaný turnaj v nohejbale. Přestože letos došlo k termínové kolizi s barumkou i koncertem Gabči Gunčíkové na koupališti, akci mohla ohrozit pouze nepřízeň počasí. A k té rozhodně nedošlo. Slunko pralo jak pominuté, z leckterého hráče teklo jak z vola, troufám si konstatovat, že někteří se to odpoledne 27. 8. 2011 zpotili víc než za předchozích osm měsíců dohromady. V pořadí 22. ročník turnaje, pojmenovaného po bývalých hráčích jako Memoriál Kamila Balcárka a Petra Vašíka, se odehrál premiérově na kurtech u hotelu Ráztoka. Díky dvěma hracím plochám byla zajištěna plynulost, díky Laďovi Miklíkovi a Jurovi Pavelkovi fungovalo všechno na sto procent, občerstvení i ceny pro všechny zúčastněné týmy byly zajištěny. Turnaj ovládli Holešováci, kteří obsadili první tři místa, těsně pod stupni vítězů zůstali pořádající chalupáři. Bohužel turnaj ukázal v plné nahotě fakt (naštěstí ne žádného hráče), že rusavský nohejbal je sakra na ústupu ze slávy minulých let. Zápolení se účastnily tři naše týmy. Jak Pohotovost (Jarek Erlebach, Staňa Třasoň, Laďa Hudec), tak i Kreatury (Radek Vaculík, Pavel Sedlák, Mira Bílek) neprošly sítem základních skupin, do vyřazovacích bojů se probojovala pouze Hostýnská směs. (Danka a Mirka Krajcarovy doplnil Pepa Zicháček, tradiční třetí člen Vlado Pekník se omluvil. Jeho dva parťáci mu chtěli vypsat tučnou pokutu, ale když se dozvěděli, že se zranil při sběru trnek do kvasu, slevili, příští rok stačí jako odpustek 2 l slivovice.) Tímto apelujeme na rusavské mládežníky - pomozte pozvednout prapor našeho nohejbalu, nebojte se, je to krásná hra a nemusíte u ní běhat tolik, jako u fotbalu. Takže sportu zdar a za rok nashledanou.

12

Danek Krajcar


Gabriela Gunčíková Ne každý ví, kdo to je. Pokusím se ji tedy přiblížit těm, kteří nevědí. Je to krásná sedmnáctiletá dlouhovlasá blondýna z Jankovic, která navíc umí zpívat. A protože měla dost odvahy a taky štěstí, přihlásila se vloni do televizní soutěže Superstar. Díky svým výborným pěveckým i tanečním výkonům se dostala až do finále. Musím tedy dodat, že i módní stylisté moc dobře věděli, jak dokonale využít jejího bezchybného těla tak, aby vždy zaujala. Přesto nakonec v této soutěži skončila na druhém místě. A právě tato nová hvězdička českého a slovenského šoubyznysu navštívila v sobotu 27. 8. Rusavu. Celá akce probíhala na koupališti. Naštěstí bylo krásné počasí, takže ti, co chtěli Gabku vidět, mohli spojit příjemné s užitečným - čekání si mohli zkrátit osvěžením v bazénu. V 10 hodin dopoledne začal hrát DJ Šidla, který tak hudbou doprovázel mnohé děti při zábavných hrách a úkolech, za které dostávaly sladkosti. Ve 14 hodin začala autogramiáda, kdy přímo u dětského bazénu pod slunečníkem Gabriela rozdávala fotky s věnováním a podpisem, ochotně pózovala pro nespočetné množství chtivých fotografů a k tomu se navíc ještě příjemně usmívala. V 15 hodin začal její zhruba čtyřicetiminutový koncert, kde v doprovodu kláves a kytary zazpívala několik známých hitů. Nemalé obecenstvo jí dlouhým potleskem i pískotem vyjádřilo svou podporu a obdiv. Pak už následovalo jen rychlé rozloučení a poděkování všem, kteří přišli. Poslední úsměv a zamávání a Star byla pryč. Ještě, že nám, co jsme ji v Superstar fandili, zbyla v ruce aspoň ta fotka s podpisem . Lada Urubová

Zpátky za humna do kempu První zářijový víkend jsme se znovu vrátili (v malinko pozměněné sestavě) do místního kempu. Mnozí se nás ptali: „A proč jdete kempovat sem na Rusavu?“ Právě proto, že jsme s sebou měli i ty nejmenší děti a v případě, že by se cokoliv stalo, měli jsme to blízko domů. Blízko a přesto dost daleko na to, aby právě děti vyzkoušely, jaké to je spát ve stanu, vařit si v kotlíku, mýt se ve studené vodě nebo být bez televize a ostatních vymožeností moderní doby. Děti byly z víkendu nadšené. Vymysleli jsme pro ně různé hry a úkoly, vycházky, společně jsme si při kytaře zazpívali…, jednoduše tak, aby v nich kempování zanechalo jen ty nejhezčí vzpomínky. Maminky to měly samozřejmě o to horší v tom postarat se o všechno i bez tatínků,


13

naopak s dětmi na krku (v jednom případě s dvěma dětmi!). I tak jsme si to ale všichni užili. Někteří třeba poprvé jedli kotlíkový guláš, který si i téměř všechny děti moc chválily. Jinak i nepříliš pestrý jídelníček v podobě špekáčků, paštik a sýrů byl pro mnohé velkým zážitkem. No, vlastně ten největší zážitek - hlavně pro děti (ale i někteří dospělci se nechali atmosférou unést) byl v sobotu večer, kdy pro nás „Jestřáb“ opět připravil stezku za pokladem. Už v sobotu ráno, když se první nedočkavci probudili, našli u vyhaslého ohniště od Jestřába vzkaz. Podle indicií, které daly děti dohromady, jsme věděli, že se máme večer po osmé hodině vydat směrem k přehradě, přesněji řečeno ke stavidlu. Tam k nám za svitu měsíce připluly další indicie. Rychle vyluštit vzkaz, pak ještě krkolomná cesta přes polámanou lávku a po mezi až na molo. Tam jsme to už málem vzdali, ale nakonec se dětem podařilo poklad najít. Nejen sladkosti jim byly velkou odměnou za jejich statečnost. Na závěr jsme Jestřábovi společně zazpívali písničku, kterou jsme se pro něj naučili, a pak už hurá zpátky do kempu. Druhá noc už byla teplejší a pro všechny i pohodlnější….no, spíše už jsme byli tak unavení, že jsme lehli a spali, zima nezima, až do rána. V neděli nás pak čekalo už jen dopolední balení stanů a návrat k domovům. Věřím, že za rok ty letní prázdniny s dětmi zahájíme i ukončíme stejným způsobem, jen nás třeba trochu přibude. Protože není nad to probudit se do brzkého rána, i když ne příliš teplého, a naplno vnímat krásu a sílu přírody, která nás tak úzce obklopuje. Lada Urubová

75. výročí Sboru dobrovolných hasičů na Rusavě V sobotu 3. září jsme se v sále místního obecního domu sešli, abychom si připomněli a také oslavili 75 let fungování Sboru dobrovolných hasičů na Rusavě. Na tomto slavnostním posezení jsme kromě našich členů přivítali také bratry a sestry z okolních sborů okrsku Slavkov, do kterého patříme. Po úvodním slovu starosty Antonína Mikšánka si všichni přítomní se zaujetím vyslechli zprávu výboru, jež shrnovala všechny důležité milníky sboru. Mladší členové se dozvěděli něco z historie obce, o podmínkách tehdejšího života a potřebě ochrany majetku před přírodními živly. Také o zakládajících členech, kteří se v roce 1936 zasloužili o vznik dobrovolných hasičů. Ti

14


dříve narození mohli zavzpomínat, případně doplnit detaily k jednotlivým událostem, kterých se osobně zúčastnili. Ať už šlo o některé nelehké zásahy při lesních požárech a povodních nebo o společné výlety či posezení ve vinném sklípku. V další části programu proběhlo slavnostní ocenění členů SDH Rusava. Medaili za příkladnou práci z rukou starosty okrsku bratra Josefa Barotka a místostarostky obce Evy Pavelcové převzali – Antonín Mikšánek, Josef Škarpich a Miroslav Botík. Medailí za zásluhy byli oceněni – Jaroslav Erlebach st. a Rostislav Svačina. Nejvýznamnější ocenění obdrželi dlouholetí aktivní členové výboru SDH Josef Češek (medaili svatého Floriána) a Jan Češek (čestné uznání Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska). Po dekoraci oceněných a slavnostní večeři byla připravena k prohlídce alba s fotografiemi a videoprojekce, na které jsme mohli zhlédnout záběry ze slavnostních akcí nebo zápolení našeho soutěžního družstva v požárním sportu. Věřím, že pro všechny přítomné to byly ve společnosti bratrů a sester, a to nejen z našeho rusavského sboru, příjemně strávené odpoledne a podvečer. Jménem svým a jménem výboru SDH Rusava bych chtěl všem členům a spoluobčanům popřát do dalších desetiletí hodně zdraví, úspěchů, žádné ztráty na majetku a životech způsobených požáry a živelnými katastrofami. Ladislav Noha ml. – jednatel SDH Rusava

Mlýny a valchy na toku Rusavy Mlýn a pila v Dobroticích (1. část/4) – Eggerův mlýn

Historie ...

V obci jsou počátkem 17. století zmiňovány čtyři mlýny těchto majitelů: Václav Mlynář se dvěma složeními, Jura Podešva s jedním složením, mlynář Jan Palač se třemi složeními a Jakub Einšpígl se dvěma složeními. Proti vodě nejvýše, tj. v polích nad Dobroticemi blíže Jankovic, je dosud stavení o samotě č.p. 18, na jehož místě byla pila a Eggerův mlýn, z něhož je dosud v budově viditelně zachováno kamenné základové sklepní zdivo, které zřejmě pozůstává z mlýnské lednice. Vodní náhon k tomuto mlýnu byl vybudován od Jankovic a byl částečně posílen blízkým přítokem. V roku 1760 je na mlýně uváděn mlynář František Hlobil. V roce 1781 prodala vrchnost pilu za 100 zl Václavu Hlobilovi s podmínkou, že vrchnost, která při koupi k opravě dva duby darovala, již k dalším opravám přispívati nebude. V roku 1881 je vlastnictví mlýna připsáno Občanské záložně v Holešově a 21. 5. 1883 tuto usedlost koupili za 9000 zlatých Jan a Anna Ješkovi. 26. 10. 1888 je zde uveden jako majitel Fr. Radoušek. Mlýn vyhořel roku 1889, mletí v něm již obnoveno nebylo. V roku 1892 byl majitelem této usedlosti Lazar Grätzer.


15

Dne 4. 1. 1904 jsou psáni jako majitelé mlýna Ignác a Klementina Eggerovi, kteří usedlost roku 1937 prodali Valentinu a Julii Vymětalíkovým. Potomci této rodiny přestavěli budovu mlýna na obydlí. V jeho okolí je dosud část občas zvodněného někdejšího vodního náhonu. Pila u budovy mlýna byla v provozu do roku 1911. Povodeň tu však strhla břehy náhonu a změnila jej na mlýnskou strouhu, která pokračovala polní tratí od mlýna Eggerových na další mlýn. Ten stával blízko Dobrotic, tj na Markův mlýn. Josef Hudec Včelínský

Daniel Sloboda

4. díl: Literární činnost (2. část) S Šemberou však skrze korespondenci projednával a polemizoval o používání češtiny a slovenštiny. Byl si jako horlivý vlastenec vědom nutnosti používat češtinu ve vzdělávacích institutech, zejména na gymnáziích. Mnohým by se mohlo zdát, že jako Slovák by se plně zastával a byl na výsost nadšen kodifikací spisovné češtiny. Jenže on zastával názor jazykové jednoty Čechů a Slováků. O významu češtiny si Sloboda dopisuje se Šemberou: „Slušno, abych Vám psal, pomlčev tak dlouho. Chtěl sem Vám hned po mém od Vás návratu psat. Byl sem totiž v rozpacích, jakým bych pravopisem měl botanickou mou práci psát a chtěl sem rady Vaší sobě vyžádat. Rozhodnul sem se ale za Vaším, Šafaříkovým, Kolárovým jiných příkladem jíti; jen ještě na W a V sem váznul, věda, že časem V nad W zvítězí a vytiskne je dokonce z pole literatury české.“ A „Z dopisu p. Winklera návsanského se dovídám, že na ev[anglickém] učilišti těšínském i česky se mělo při letošní zkúšce deklamovati. Předtím prý pp. profesoři a gymnasialní eforové myslili, že by se a svú zkúšku českým deklamováním zašpatili a zneuctili. Nyní ale že již zkřehli a změkli. P. Winkler mezi jinými takto psal eforům těšínským: „Čechy a Morava budú mít ku vaší gymnasii více důvěry, jestli chovancú vašich českých a moravských tak pěstovat a vzdělávat budete, aby se i svému mateřskému jazyku u vás naučili. Anebo chcete Vy, aby žáci Vaši českomoravští to zanedbali, v čem na katolických učilištích v Čechách a Moravě mládež provádína i vzdělána bývá?“ K problematice slovenštiny se vyjadřuje v dalším dopise Šemberovi: „Nynější Slovensko je Vám tuze, jak vidím, protivné. Nechci se s Vámi hádati, protože celkem nejsem slovenčině príznivý. Zásada „jak mluvíš, tak piš“ mi nechce nikterak do hlavy, nebo není vše správné, co se pospolitě mluví (ani Čechy nevyjímám). Dosti sem se napsal Slovákům, když již konečně od Čechů se odtrhli, aby aspoň reč svú dle rozumných pravidel organizovali. Posléz ale mi odpověděli, že jich to věčné mé napomínání již omrzelo; nuž nepovím ani slova. Že však Čechové Slováků svým novotěním, neohlídajíce se na jejich jazyk, odstrkovali, to aspoň přisvědčíte. Dávno již p. Kollár rady dával, káral, však nikdo neslyšel. U Čechů též v mnohém se pravidla z mluvy lidu obecného berú (např. outok, oud, oustup z u-téci, tékati, u-stúpiti; vejčitém z vy-čítati a t. p.), které že filologický národ český do spisů prijal, dosti mi divno. Nechať vyslovuje jazyk: pouhý, moudrý, hloupý, vejprask, pejsek atd., však ale psat se prudce má ú, ý atd. Nemyslite však, že zastávám Slováky. Již i jinam sem to psal, že bych přál, aby všickni Slováci česky psali; odtrženi prudce, jen škodné býti musí, to každý vidí.“ Velmi zajímavá je i Slobodova spolupráce s Františkem Špatným. Důvodem k této činnosti mu bylo silné poněmčení řady odborných termínů nebo užívání cizojazyčných termínů. Jednalo se vlastně o nepřímou literární činnost Slobodovu, neboť se stal aktivním přispěvatelem do Špatného odborných slovníků. Špatný vycházel pro svou tvorbu z moravské mluvy,

16


dění v obci...

Červencové kempování

Myslivecké odpoledne

Zářijové kempování

Rusavská 50ka


Obecní úřad Rusava odpad

PATŘÍ

papír

Noviny, y, časopisy, p y, školní sešity, y, knihy, prospekty, katalogy, psací a balicí papír, krabice, kartony, papírové obaly od mouky, cukru, soli, krabičky od čajů, …

sklo

Bílé sklo, barevné sklo, tabulové sklo (i čiré vždy do barevného skla), veškeré obalové sklo

plasty

TETRAPACK

Možnost třídění

NEPATŘÍ

Obaly a papíry zamaštěné a jjinak znečištěné (p (po malování,, máslo,…) uhlový papír, celofán, alobal, obaly od vajíček, ruličky od toal.papíru, obaly od mléka a nápojů ((TETRAPACK))

malé elektro

CD a DVD

roztříděný, svázaný 2x ročně sběr u ZŠ Sběrný dvůr

Sklo s drátěnou vložkou, roztříděné bílé/barevné televizní obrazovky, plexisklo, odpadová hnízda v obci, keramika, zrcadlo, varné sklo, Sběrný dvůr autoskla, zářivky, žárovky

Obalové láhve z plastů (PET), fólie, sáčky, tašky, igelitové pytle, kelímky .. PVC, obalové PVC, linoleum, odpadová hnízda v obci, vymyté a zmáčknuté, bakelit, novodurové trubky Sběrný dvůr polystyren plastové tuby z past polystyren, nebo krémů, zubní kartáčky, … Obalové krabice od džusů, mléka, vína, … vymyté a zmáčknuté, může být včetně uzávěru

Papír, plast, povoskované nebo pogumované papíry odpadová hnízda v obci, (kelímky od pribináčků, papír Sběrný dvůr na lahůdky,…)

Podmínkou je kompletnost včetně přívodní šňůry velké elektro

místo uložení

Podmínkou je kompletnost d j ě přiři nákupu ák v prodejně nového , Sběrný dvůr

Velké domácí spotřebiče (chladničky, mrazáky, pračky, myčky nádobí, sporáky, trouby, el.topidla, el.ventilátory,...) p Podmínkou jje kompletnost včetně přívodní šňůry mixéry, fény, vrtačky, žehličky, myši k PC, el.hračky, kalkulačky, ovladače, dig.teploměry Staré, rozlámané, poškozené CD a DVD nosiče

Baterie z těchto drobných eletrozařízení

Podmínkou je kompletnost v prodejně při nákupu nového, drobné věci - nádoba vestibul OÚ, Sběrný dvůr

Obaly od CD a DVD

směsný odpad = popelnice

e-mail: obec

odpadů v obci odpad

PATŘÍ

tel: 573 392 066 NEPATŘÍ

místo uložení Drobné bat.- nádoba vestibul OÚ, OÚ Autobat. - Sběrný dvůr

baterie

Monočlánky, knoflíkové baterie; Autobaterie a trakční baterie

žárovky

Klasické, reflektorové a halogenové žárovky, lineární (trubicové) zářivky nad 40 cm

Kompaktní úsporné žárovky, výbojky, trubicové zářivky do 40 cm, světelné LED diody

Sběrný dvůr

žárovky

Kompaktní úsporné žárovky, výbojky, trubicové zářivky do 40 cm, světelné LED diody

Klasické, reflektorové a halogenové žárovky, lineární (trubicové) zářivky nad 40 cm

nádoba vestibul OÚ, Sběrný dvůr

Starý olej z aut i z domácností, ředidla, nátěr.hmoty, postřiky na rostliny, jedy na likvidaci škůdců, nádoby od léčiv, lepidla, chemikálie kyseliny, … znečištěné prázdné obaly (hadry, štětce, hůlky na míchání,…), , ), penetrace p stavební suť

Sběrný dvůr, jarní mobilní sběr

Staré cihly, zbytky betonu, malty, Staré kabely, plastové části, omítky, sanitární vybavení (WC, plechové vany, trubky, PVC umyvadlo), obklady, dlažba

Z osobních i nákladních pneumatiky automobilů, motocyklů, traktorů, jízdních kol,…. Železný šrot, bojlery, plechovky, železo litina, barevné kovy

Skládka, např. Bystřice p.Host. (573 378 095) Cihelna Žopy ((573 394 040)) pneuservis - při pořízení nových

Hliníková víčka (od jogurtů ….), hliníkové fólie

Sběrný dvůr, svoz SDH Rusava

Papírové obaly a platíčka od léků

lékárna, jarní mobilní sběr

léky

Staré nepoužitelné a nepoužité léky a léčivo

teploměry

Rtuťové i kapilární teploměry

bio odpad

čerstvá posečená tráva, tráva sláma sláma, piliny, hobliny, štěpka, odpad z kuchyně i ze záhonů (zbytky natí, slupky,..), listí

Zbytky jídla, zbytky plastových nebo papírových obalů

domácí kompostér

komunální odpad

Popel, keramické a porcelánové střepy, jednorázové plenky, staré oblečení, boty, víčka od jogurtů, krabice z povosk.papíru, apod…

Odpad, který lze třídit

směsný odpad = popelnice, Sběrný dvůr

[email protected]

Sběrný dvůr, jarní mobilní sběr

Kolaudace dětského hřiště

1. září v ZŠ Rusava

Jan Uruba - DH cup Donovaly

Juniorská bedna v Donovalech

Superstar na Rusavě

Utkání Rusava – Rajnochovice 3. 9.


neboť v ní byla čeština zasažena němčinou méně. Sloboda do svých příspěvků čerpal jak z hanáckého a valašského dialektu, tak i ze slovenštiny. Opět uvádím několik dokladů této činnosti, jež je patrná ze vzájemné korespondence obou mužů. „Odesílám Vám na důkaz mé úcty první svazek mého slovníka německo-českého. Máte-li nějakou sbírku slov při ruce, račte mi ji odeslat. Mohl bych té sbírky použiti v ostatních písmenách, nebo v dodatku. Prosím Vás snažně, račte tento slovník v moravských, českých a německých časopisech ohlásiti, aby se mohl na Moravu rozšířit. Přiložil sem rukopis slovníka pro ševce. Nemůžete si ani pomyslit, jak je ševcovská řeč v Čechách němčinou zaplavená. Zdejší ševci všecko nářadí německy pokažené jmenujou. Mála slov českých se v tom řemesle udrželo. Aby se ten neřád německý z toho řemesla vypudil, sestavil sem tento německo-český ševcovský slovník, který též česko-německý vydám co nejdřív. Nežli k vydání přikročím, prosím Vás snažně, aby jste za těžko sobě nepokládal jej s nějakým mistrem ševcovským projíti a všecko to poznamenati, co se ještě ryzého ve Vaší krajině nachází. Poněvadž víc lidí víc ví, tak by bylo výhodné, když by jste více ševcovských mistrů k poradě dožádal.” „V Holešově sem mnohých ševců vyslýchal, avšak sem nic nezískal nového. Vy to máte alespoň již zčeštěné, tito zde ale nemají nic českého, co by již ve Vašem registříku nebylo. Würst, Würstel, co ste jmenovitě podotknul, i zdejším jest jen vurštla, virštla. V Uhrách by již více bylo lze shledati. Tam jsú tak zvaní „němečtí ševci“ (jejich terminologia je ovšem německá), kteří šijú pánské boty, štífle neb štíble; uherští ševci aneb tak jmenovaní čižmáři, jenž zhotovují čižmy, a jejich slova jsú téměr všecka maďarská (trebas i mezi Slováky), jako lápszik, forditó atd.; pak slovenští ševci (obzvláště v Skalici, Senici, Sobotišti atd.), jenž své továry z veliké části do Moravy na jarmaky vyvážejí.“) „Děkuji srdečně za odeslanou hojnou sbírku slov. Nebeský ji musí dát do Musejníka. Odesílám Vám 7. a 8. sv. slovníka. Myslím, že 6tý sv. již máte. Těším se na vyjití Vaší flory. Poněvadž jsem tento slovník dokonal, tak sestavuji krejčovský slovník. Bude v ňom obsaženo mužské a ženské krejčovství, vyšívání, háčkování, sítkování, pletení punčoch, vyšívání lihíkem všechny šperkářské práce obsaženy. Nemeškejte tedy, drahý příteli, a sbírejte pro mne slova do toho oboru sahající a všemožně výkresem to naznačte. Hanáci a Slováci mají hojnost slov z krejčovského řemesla zachovalých.“ „Za příspěvek do krejčovského slovníku srdečně děkuji. Odesílám svazeček 1ní druhého opraveného a rozmnoženého vydání. Prosím snažně, račte tento spisek v některém moravském časopise oznámiti. Zaslechl jsem, že první vydání v jednom moravském časopise odporučeno bylo. Myslím, že od Vás odporučeno.“ Jak je z těchto ukázek patrné, nešlo Špatnému pouze o vlastní získávání nových slov, ale zároveň usiloval o rozšiřování využití české odborné terminologie do povědomí běžných uživatelů. O tom, že byl Sloboda vskutku sečtělý člověk, svědčí i popis jeho knihovny v jeho deníku. Knih bylo tolik, že „neměl prý ve svém rusavském bytě už místa, kam nově přibývající knihy dávat.“ Mnohé získal darem, některé vyměnil, ale většinu z nich nakoupil ze svých skromných příjmů. Nic se však nezachovalo. Většina skončila na Slovensku a část v Čechách a na Moravě v různých odborných institutech. Jaroslav Pavelka, vedoucí Valašského krúžku Rusavjan Použité zdroje: edice Fišer, Z. (2001): Daniel Sloboda – Deníky. Dokumenty I. Katos, Kojetín, str. 355 edice Fišer, Z. (2001): Daniel Sloboda – Korespondence s přáteli I. Dokumenty II. Katos, Kojetín, str. 252 edice Fišer, Z. (2002): Daniel Sloboda – O Rusavě a Valaších pod Host.. Dokumenty VII. Katos, Kojetín, str. 258


17

Rusavská příroda v proměnách času Před 175 lety přišel na Rusavu Daniel Sloboda, tehdy jako mladý muž ve věku sedmadvaceti let, vzdělaný v humanitních a přírodních vědách, znalý několika jazyků – psal i mluvil slovensky, česky, německy, maďarsky a částečně i polsky a rusky. Jeho velkou zálibou bylo již za studií poznávání vzácných horských rostlin. Podnikal výlety do hornatých krajin stolice nitranské, trenčanské, turčanské a oravské. Své výlety podnikl i na východní Moravu, kde působili slovenští kazatelé, a tak se dostal i na Hostýn a na Rusavu. Jak píše ve svém deníku, tato romantická krajina, vrchy Poschlá, Javorčí, Čecher, Skalné i Obřany byly, jak později zjišťoval, bohaté na rozličné druhy horských rostlin. Zajímal se také o zdejší salašnický způsob života, který mu připomínal obdobné pastevectví v horách Slovenska. Při této návštěvě navázal styk se spoluvěřícími v podhostýnské Rusavě, která byla tehdy po Hodslavicích nejlidnatější, zato však nejchudší moravsko-valašskou evangelickou obcí a kde tehdy působil v pořadí již šestý slovenský kazatel od vydání tolerančního patentu v roce 1781. A bylo rozhodnuto. Rok po jeho první návštěvě nastoupil na Rusavu jako evangelický kazatel a zůstal tu po celých 51 let od roku 1837 do roku 1888. Věřte, nevěřte, byla to rusavská příroda s jejím prostým dobrosrdečným lidem, která rozhodla. Nedbal nabídek učit na vysokých školách Uherska, zůstal na Rusavě. Plně se věnoval i vědecké práci a jeho kniha Rostlinnství… a jeho Velký herbář jsou toho dokladem. Dalším vzácným příkladem lásky k přírodě s obdivem ke všemu živému byl v nedávné historii Rusavy spisovatel, řídící učitel v Praze, bystřický rodák, pan František Táborský. Bezesporu znal rusavskou přírodu, když před asi 85 lety připravoval vydání knihy Rusava – život valašské dědiny. V té době často Rusavu navštěvoval a díky rusavským občanům dokonale poznal život v této malebné vesničce. Poznal také krásu rusavské přírody a zajistil, aby toto všechno zaznamenal ilustrátor z nejlepších, akademický malíř pan Adolf Kašpar. Tak spolu tito dva vynikající umělci Rusavu a její přírodu nejen dokonale vnímali, milovali a ztvárnili v díle, které se stalo perlou literatury, ale dali jasně na vědomí, že sama rusavská příroda je opravdu perlou v přírodě. Sami pak stále Rusavu navštěvovali a Adolf Kašpar si zde postavil i pěknou chalupu. Nedávno rusavské myslivecké sdružení spolu s honebním společenstvem oslavilo 80 let trvání myslivosti na Rusavě. Zvěř, o kterou se myslivci starají, byla a je považována za přírodní bohatství, které musí být zachováno ve všech druzích a v odpovídajících stavech, kvalitě, což vyžaduje značné úsilí a nemalé finanční prostředky, které si sami zajišťují. Byli to naši dědové a otcové, kteří po celých 80 let k tomuto úkolu přistupovali odpovědně, a díky nim a v současné době i jejich následovníkům jsou naše Hostýnské vrchy pořád ještě bohaté na zvěř. Je potřeba rovněž zdůraznit i přístup státu k přírodě. Je to opravdu nezbytné, aby se zachránilo, co se ještě zachránit dá. Především stanovením lokalit s výskytem vzácné květeny a také vzácných živočichů jako chráněné přírodní rezervace. V místech, kde je soustředěna rekreace, stát vytvořil oblasti klidu a vyhlásil přírodní parky. Naše Rusava patří do oblasti klidu a je součástí Přírodního parku Hostýnské vrchy. Pro rezervace, parky i oblasti klidu byly vydány příslušné pokyny a nezbytné zákazy činností. Obec Rusava se zapojila do procesu ochrany životního prostředí úplně vzorně. Má vybudovaný sběrný dvůr odpadu, jaký nemají mnohá města, má čističku odpadních

18


vod, solární zařízení na koupališti, ve škole kompletní solární systém včetně tepelných čerpadel. Na turistických stezkách jsou vybudovány informační tabule, které návštěvníky rusavské přírody o všem podrobně informují. Obec má sportovní areál, koupaliště, má provedenou regulaci vodního toku potoka Rusavy, opravené vozovky, nový rozvod elektrické energie a zdálo by se, že si již nic jiného nelze přát. Ve školách se v posledních letech zavedla tzv. environmentální výchova, což zní učeně, ale v překladu do praxe se to týká hlavně přírody a její ochrany. Podrobně jsem to rozvedl ve Zpravodaji Rusavy č. 2/2008 na straně 22 - 23. Nepíši tyto řádky, abych poučoval, ale jako rodák z Rusavy bych to spíš nazval prosbou. Lesní zákon zakazuje mimo jiné ježdění po lesních cestách auty, motorkami, čtyřkolkami (netýká se výkonu práva myslivosti), ale proč to lidé nedodržují? Totéž platí pro jízdy motorek i koní po soukromých loukách. Ticho, které léčí, a zvláště ve vyhlášené oblasti klidu, je stále častěji narušováno ohňostroji. Že to vadí občanům, že tím trpí nejen domácí zvířata, ale především se tím plaší všechno živé v přírodě – to je pokládáno za normální? A myslíte si, že je normální, když je pořádána jakákoliv akce pro děti a portáši jak malí kluci bezohledně střílí, až děti pláčou, protože se bojí? Ochrana rusavské přírody vyžaduje celkovou ochranu od každého bez výjimky. Chránit je třeba lesy a jejich čistotu bez ohledu na to, komu patří, protože to bezprostředně souvisí s čistotou pramenících vod. Čistota ovzduší je stejně důležitá jako čistota vody. Proč je vypalována tráva a křoviny, vyhrabané zbytky v travách po zimě, pálení všeho možného v kamnech, že se nedá při špatných rozptylových podmínkách v rusavském údolí dýchat? Je to všechno v lidech, všechno mají lidé ve své zodpovědnosti. Na Valašsku, když chlapom dojde slivovica, řeknou, že je to sviňský čas. Myslíte si, že když se nedá dýchat, je špatná voda, všady binec a kravál, že stačí jenom si postesknout: je to sviňská doba? Milan Charvát

Rusavský fotbal před padesáti lety Než se člověk ohlédne, je opět rok za námi a mně nezbývá než usilovně pátrat po událostech roku 1961. O to usilovněji, neboť většina písemného materiálu se někam do nenávratna zatoulala. Lze předpokládat, že vedení TJ Sokol Rusava bylo i v roce 1961 svěřeno výboru, v jehož čele stál řídící učitel p. František Kostrbel. Staronový předseda skýtal záruku mimořádné péče o naši školní mládež. Nejsem si ale jist, zda v takové míře jako jubilejním roce 1960, kdy vrcholila sportovní příprava okresními spartakiádami, a dokonce spartakiádou republikovou, na které měla Rusava své zastoupení. Jak už to u předních sportovců chodí, po mimořádném výkonu dochází k útlumu a je možné, že i naše činnost byla tímto elementem poznamenána. Kromě základní tělesné výchovy měla TJ ve svém kolektivu také oddíl stolního tenisu. V předchozím roce úspěšně pracoval a mám za to, že i rok 1961 byl aktivní i přesto, že technické podmínky (sál nebo herna) nedoznaly zlepšení. Pokud se týká fotbalu, musím předem uvést, že ročník 1959/1960 žil oddíl z euforie postupu do III. tř., avšak byl silně poznamenaný dalším odchodem hráčů. František Vaclach odešel na vojnu a Josef Pánek (nar. 1930) po těžkém pracovním úrazu ukončil fotbalovou


19

kariéru. Sokol Rusava hraje III. třídu okr. Kroměříž a povinně obesílá jak muže, dorost, tak i žáky do okresních soutěží. Silně oslabený kádr družstva mužů se pouští do boje s mužstvy Kroměřížska - jako Borovice, Zdounky, Prasklice. Jsou to mužstva, jež mají ve svém kolektivu hráče, kteří již obstáli ve vyšších třídách a jejichž zkušenosti obzvlášť platily na nováčka soutěže Sokol Rusava. Nedostatek hráčů je řešen všemi možnými metodami - jako zařazení na jinou registraci, z toho plynoucí kontumace apod. Situace byla zoufalá. Vezmeme-li v úvahu změnu soutěžního rytmu, nové zkušenější soupeře, pak nelze očekávat uspokojivé výsledky. Byly to právě tyto důvody, které přisoudily Rusavě potupnou sestupovou příčku uvedené mistrovské soutěže. Zaznamenali jsme kontumační prohry, ale také tvrdší lekci od Zdounek, s nimiž jsme na jaře 1961 prohráli 5:2, s Míškovicemi 4:2. Tento zápas byl zvláštní, neboť se hrál 2x. V prvním zápase asi 10 min před koncem byl napaden rozhodčí naším neukázněným divákem p. Josefem Gaždou za stavu 3:2 pro Rusavu. Za tohoto stavu byl zápas předčasně ukončen a rozhodnutím sekce byl nařízen nový zápas. Bohužel, tento boj jsme prohráli 4:2. Vzdor těžké situaci v mužstvu se zablýsklo na lepší čas v Ratajích, kde jsme na jaře 1961 vyhráli 2:0 díky dobré obranné hře. Podařilo se nám uhlídat nebezpečného p. Deneše. O sestupovou příčku jsme soupeřili se Sokolem Zahnašovice. Bohužel, tento zápas jsme v Zahnašovicích prohráli kontumačně, což nás definitivně odsoudilo k sestupu. Poslední mistrovský zápas ročníku 60/61 jsme hráli doma s Prasklicemi s nerozhodným výsledkem 1:1. K dokreslení zoufalé situace jsme hráli zápas o devíti hráčích. Poslední branku soutěže vstřelil Josef Svoboda. Tímto zápasem bylo ukončeno trápení našeho družstva. Rusava obsadila poslední příčku. Pro představu uvádím stav tabulky 3. kola před koncem soutěže (další se nedochovaly). Rusava vyhrála 5 zápasů, 2x remizovala a 14x prohrála. Skóre 46:71 se 12 body. Tento neudržitelný stav, málo hráčů s patřičným výkonem i pokles zájmu byl vedením fotbalu řešen odhlášením ze soutěže roč. 61/62. Někteří hráči pokračují ve fotbalu v jiných oddílech, Jar. Hrbek odchází do Bystřice, kde byl platným hráčem. Jan Hejátko a František Vaclach vydatně posílili mladé družstvo Slavkova. Celé hodnocení je zdůvodňováno nedostatkem hráčů, ač tomu soupiska nenapovídá: Hrbek Jaroslav, Janečka Jiří, Vaculík Zdeněk, Češek Jan, Hejátko Jan, Kocfelda Jaroslav, Vašík Bohumil, Pánek Josef 1930, Podola Zdeněk, Řezníček Ladislav, Charuza Jan, Pánek Rostislav, Vaculík Jan, Uruba Ladislav, Charuza Ladislav, Vaclach František, Charvát Josef, Krejčí Jan, Pánek František (Bezuchů) – soupiska skýtající dobrý start, bohužel skutečnost naprosto jiná – kritická!!! Družstvo dorostu vedené p. Zdeňkem Vaculíkem bylo v soutěži o malinko úspěšnější. Po 18ti kolech dochované tabulky okresního přeboru byl dorost 10. se 12 body a skóre 25:64. Odhlášením družstva mužů ze soutěže končí i družstvo dorostu. Dorostenecká družstva hrála předzápasy mužům. Družstvo žáků hrálo svou soutěž Holešovsko. Přestože Rusava odhlásila své družstvo ze soutěže III. a do mistrovské soutěže IV. třídy okr. Kroměříž již nenastoupila, zúčastnila se fotbalového turnaje ve Slavkově. Tento turnaj Rusava vyhrála a toto vítězství je možno brát jako náplast za neúspěšnou sezonu mistr. soutěže 60/61. Váš rodák Jan Charuza

20


Exkurze do Kroměříže

naše škola ...

Jako vždy, když učím první třídu, vyrazíme do Kroměříže na druhý školní výlet. Problémem, který mě trápil, bylo, že na 16. června byla přesunuta stávka železničářů a odborářů v celé republice. Měla jsem strach, že budou autobusy přeplněné a sotva se tam vejdeme. Opak byl naštěstí pravdou a jezdili jsme si jak lordi. Hlavním bodem, a proto EXKURZE, byla návštěva sila v NAVOSU Kroměříž. Budova svým způsobem majestátní uchvátila děti už cestou. Na střeše na nás mával silomistr, to asi proto, abychom nezabloudili. Kvůli nám byla puštěna čistička obilí, a tak jsme za velkého rachotu vyjeli výtahem do 11. patra. Děti si sice zpočátku zacpávaly uši, ale netrvalo dlouho a začaly do tohoto hlomozu potancovávat. Byli jsme se ještě z té výšky podívat opravdu ven na plošinu, ze které bylo vidět až dolů, a navíc jsme vylezli do 12. patra, abychom uviděli čerstvě vylíhnuté poštolky. Buňka na obilí má 44 metrů a všichni jsme zhlédli, jaká je to hloubka. A taky Hostýn a celou Kroměříž. Pohled, jaký se hned tak nevidí. Museli jsme z toho velkého zážitku pojíst v podnikové jídelně svoje svačiny, protože zrovna nastal čas školního papání. Vyjížděli jsme totiž už v sedm hodin, abychom to všechno stihli. A hurá do města. Městskou hromadnou dopravou - okružní jízdou - která dětem nevadila, protože takový bus ještě neviděly, jsme se dopravili do Květné zahrady. Bufet byl naší první zastávkou. Ale krátkou, protože by děti utratily všechny své peníze. Obešli jsme obě dvě bludiště (tedy spíš děti proběhaly), kolonádu jsme viděli nejen zespodu, kde jsme na sebe radostně volali z jedné strany na druhou, ale i shora, odkud je vidět celá nádhera Květné zahrady. Navíc byla v rotundě, která je po mnoha letech přístupná, výstava fontán (nádhera) a na druhé straně zahrady byla výstava větrných korouhví. Ta tedy příliš nezaujala. Spíš si moji prvňáčci vyhlídli kopec, který byl za výstavou mezi rákosím. A zase honička a soutěže, kdo první najde paní učitelku. Cestou zpátky jsme nezapomněli na skleník a vyrazili jsme pěšky do Podzámecké zahrady. Cestou se sice začaly ozývat první hlasy - bolí mě nohy - ale na ty bylo zapomenuto hned u zámeckého rybníku, kde k nám připlavaly kachny a kachňata, jenom když uviděly pohyb na břehu. Maminky odpustí, ale některé rohlíky, zbavené másla, sýrů a salámů dopadly na plochu rybníku. Sice se někteří divili – ani šunku? – ale přestaly nás bolet nohy. Veverky chodily až k nám. Bohužel, teď nastal okamžik zklamání. Daňci líně leželi uprostřed ohrady, k nám se přiblížila jenom pusinkující se morčata. V bufetu nebyli houpající se koníci a opice byly zalezlé uvnitř svých domovů. Navíc v jedné kleci byli místo opic kohouti, což nás, Rusaváky, nemůže zaujmout. Jenom páv roztáhl své peří, a dokonce se nechal nafotit. Jenomže, co teď. Museli jsme samozřejmě na točenou a do „hračkárny“. Tady se nám také zadařilo a zaběhli jsme ještě do Bezručova parku na kolotoč. To teprve byla paráda. Neviděla jsem žádné unavené děti, v kolotoči bylo hlavním tahákem točení ostatních spolužáků. Fontánka také stříkala o sto šest, ale vzhledem k tomu, že bylo tak 45 stupňů ve stínu, ani mi to nevadilo. Ještě pár skluzů po skluzavce, trochu toho pískoviště, houpačky a už nás čekala cesta přes kroměřížskou lávku na autobusové nádraží. Dojeli jsme domů v pohodě, děti elán nepřešel ani v autobusu, kdy si spokojeně broukaly písně. Celkem: Jedna 3x ztracená kšiltovka, bohužel jenom 2x nalezená, utracené peníze, spousta zážitků a nachozených kilometrů. Byl to pěkný den. Mgr. Eva Kubišová


21

Škola začala Prázdniny velmi rychle uběhly a my se opět vracíme po dlouhém odpočinku do školních lavic, abychom se naučili řadě zajímavých věcí a nabrali spoustu nových vědomostí. 1. září přivítal žáky naší školy pan starosta Bohumil Škarpich a ředitelka školy Mgr. Jana Podolová. Pan starosta popřál dětem hodně úspěchů a přivítal také žáčky 1. třídy. V letošním školním roce se sešlo v 1. třídě devět žáků, tak jako vloni. Žáčci obdrželi kufříky plné drobností a pracovních pomůcek. Se zvědavostí jim vlastní nahlíželi do kufříků a radostí se jim rozzářily oči. Letos bude mít naše škola 41 žáků, kteří budou vzděláváni ve třech třídách, to znamená, že jsme se stali malotřídní školou, tak jako většina vesnických škol. Závěrem mi dovolte popřát žákům naší školy radost z učení a hodně úspěchů po celý školní rok. Pedagogickým pracovníkům přeji hodně trpělivosti a tvůrčí práce. Mgr. Jana Podolová - ředitelka školy

Po prázdninách v naší školce Dobré ráno, milé děti, je nás tady jako smetí. Budeme si spolu hrát, cvičit, zpívat, tancovat. Prázdniny utekly jako voda a už tu máme nový školní rok. Děti se vrátily z prázdnin plné dojmů z pobytů u babiček, koupání, stanování a se spoustou dalších zážitků. A co nás čekalo ve školce nového? Především to byla nová školní zahrada, která je vybavena novými herními prvky ve stylu safari. Krásné počasí posledních srpnových dnů nás přímo vybízelo jít všechna tato nová lákadla hned vyzkoušet. Radost, která se zrcadlila dětem v očích, nás utvrdila v tom, že zapojení se do projektu SAFARI bylo správnou volbou. A kolik se nás v letošním roce sešlo ve školce? Stejně jako loňský rok máme naplněnou celou třídu, a to počtem 27 dětí (včetně dětí s pětidenní měsíční docházkou). Některé přišly v září do školky poprvé, a tak se jim všichni společně snažíme adaptaci na nové prostředí co nejvíce usnadnit. Slzičky z odloučení od maminek již ale pomalu nahrazuje úsměv a radost z navazování nových přátelství. Novinkou pro děti i paní učitelky je v letošním roce nově zařazená výuka anglického jazyka. Vyučují jej paní učitelky ze školky a výuka probíhá 2x týdně formou krátkých 10 - 15 minutových jazykových chvilek. Hravým způsobem se snažíme osvojit si základní slovíčka – barvy, čísla do 10, zvířátka a mnoho dalšího. K tomu využíváme nejrůznější hry, básničky i písničky s hudebním doprovodem. Děti v naší školce jsou velmi šikovné a učenlivé, a my, paní učitelky, doufáme, že se kromě anglických slovíček společně naučíme i novým vědomostem a dovednostem a získáme spoustu nových zážitků. A tak se můžeme těšit na další zajímavý a pestrý rok. Mgr. Lenka Matelová, učitelka MŠ

22


Rusavská 50ka

sport

„Srpen, Rusavskou 50ku jedem“ – myslím, že toto rčení by si už po těch 8 letech, co se R50ka jezdí, zasloužilo místo v kalendáři mezi ostatními pranostikami. Letos se sice termín kvůli Světovému poháru horských kol (Nové Město na Moravě) o týden posunul, ale vzhledem k počasí to určitě nikomu nevadilo a o možnosti ještě více potrénovat ani nemluvě . Mezi tradice můžeme řadit i kropení tratě před závodem. Letos stačila půlhodinka deště v pátek a celotýdenní pomalé vysychání už tak nasáklé půdy bylo k ničemu. Náladu to však nepokazilo nikomu z přihlášených a výstřel ze starostovy pušky zalehl v pravé poledne v uších 910 účastníků. Kromě výstřelu zalehli i někteří na startu – možná leknutím, možná únavou z představy kopce na Klapinov  . Nejúspěšnější závodnice Rusava Bike Teamu, Maruška Hrozová k tomu dodává: „Ten pád na startu tak těžký nebyl, pak přišly horší “ Jak jsem napověděl již v úvodu, trať byla díky dešti a blátu místy nesjízdná a místy dokonce těžko schůdná. Letos to bylo asi poprvé, kdy někteří skřípali zuby nejen tradičně směrem do kopce, ale i při chůzi vedle kola směrem dolů. Obzvláště na posledním sjezdu před cílem si mohli diváci plést méně odvážné cyklisty s houbaři. Vždycky přemýšlím, kudy ten závod jezdí borci z první desítky, protože ti mají časy pořád stejně neuvěřitelné, bez ohledu na povrch trati a počasí. Pochválit musím letos i diváky, kterých se (asi po vzoru v Novém Městě n.M.) sešlo kolem trati požehnaně, a vytvářeli tak skvělou atmosféru, pro závodníky/ce často důležitější než energetický gel. Této kulisy si bohužel někteří neužili - například mí dva kamarádi, kteří se trmáceli autem kvůli závodu 600km až ze slovinské Ljubljaně, dojeli po skoro vylidněné trati mimo časový limit a mohli být rádi, že je čekal aspoň řízek a pivo v cíli . Dokonalost celého závodu podtrhlo i nezapomenutelné „pozávodní“ lenošivé pozdní odpoledne na největším rusavském trávníku. Přátelská atmosféra pak vyvrcholila na večerní zábavě, kde se rozdíly mezi vítězi a poraženými stírají automaticky. Jak říká klasik, zážitek nemusí být krásný, hlavně když je silný - což věřím, že již poosmé za sebou byl. Modřiny postupně zmizí, špína z kol brzy opadá, fleky z nových rusavských dresů do jara vyblednou… a mi nezbývá, než abych tímto veřejně poděkoval všem pořadatelům, kteří se s úsměvem podíleli na tomto svátku horské cyklistiky. Příští rok na viděnou! Tomáš Neumann


23

Výsledky: Vitězství obhájil Radek Šíbl z 4Ever - Cyklo Bulis v čase 01:55:57.6. 2. JANEČKA Svatopluk Nissan Dolák MTB Team 01:56:51.1 3. SVAČINA Jaromír 92 Force kck Zlín 02:01:20.6 Naši nejlepší pak na 37. JANEK Petr Rusava Bike Team a na 213. HROZOVÁ Marie Rusava Bike Team Další pořadí našich borců: 68 46 KAROL Marek 158 27 DANĚK Vladan 171 122 NEUMANN Tomáš 240 741 ŠEVČÁK Karel 282 509 VACULÍK Michal

77 M2 26 77 M2 65 80 M2 73 70 M3 45 85 M1 72

02:17:16.1 02:45:58.9

Rusava Bike Team Rusava Bike Team Rusava Bike Team Rusava Bike Team Rusava Bike Team

02:24:11.5 02:38:06.1 02:39:46.5 02:49:59.6 02:57:58.3

Celkem startovalo za Rusava Bike Team 20 závodníků!

SK RUSAVA - fotbal V letní pauze došlo na rusavském fotbalovém poli (obrazně řečeno) k několika změnám. Připravovali jsme se na novou soutěž, po pěti letech budeme znovu reprezentovat naše barvy v okresním přeboru. Nový trenér Jan Uruba mohl v přípravě počítat i se staronovými tvářemi - z Holešova se na hostování vrátil Honza Vávra, v bystřickém dorostu skončili Laďa Vašík a Tomáš Vaculík. Po ukončení minulé sezony sice nepokračoval v hostování z Kostelce u Holešova Patrik Barot, přesto máme v letošní sezoně kádr široký skoro jako Sparta. Ještě před ostrým startem sehráli kluci tři přípravné turnaje s výsledky proměnlivějšími než aprílové počasí. Na Chvalčově si nejprve poradili poměrně snadno s domácími, vzápětí ale utrpěli debakl od Slavkova. V Rajnochovicích výborně zvládli úvodní duel s Hoštálkovou (ne ze Zákopanice, mám na mysli obec u Vsetína), ve druhém a třetím duelu proti Všechovicím i domácím borcům to bylo mnohem horší. V generálce na mistrovské boje na domácím Valašském poháru sice nejprve Rusava porazila Loukov 2:1, ale ve finále proti týmu Tučap nedokázali naši „kanonýři“ překonat 62letého golmana Karla Pospíšilíka více než jednou, což ve fanoušcích vyvolalo podobné

24


obavy jako má redaktor bulvárního deníku v létě při okurkové sezoně, když nemá už druhý den zprávy o Ivetě Bartošové (nebo řecký ministr financí z návštěvy evropského ekonoma). Naštěstí se potvrdilo pořekadlo našich dědů - těžce na cvičišti, lehce na bojišti. Teda alespoň v úvodu nové sezony 2011/2012. V prvním zápase jsme hostili v „hostýnském elklasiku“ Slavkov a před zaplněnými tribunami poslali naše úhlavní rivaly domů s pětigolovým nášupem. O týden později jsme v malém derby vyhráli 2:0 v Rohálově a začátek snů jsme potvrdili prolomením tradice, že po Rusavské 50ce nemůžeme nikdy vyhrát. Udolali jsme doma Rataje 4:1. Že by kluci konzumovali na zábavě pouze limonády? (To se mi moc nezdá, to dřív uvěřím, že Kresta dojede všechny závody v sezoně nebo že Pavel Mikšík nasadil na zahradě řepku, aby všichni věděli, jaký je to sparťan …) Náš vítězný válec se bohužel zastavil hned ve čtvrtém kole v Němčicích, podaří se ho znovu nastartovat? To be continued.... Danek Krajcar

Půl sezony za námi Rádi bychom vám představili tři rusavské ridery (sjezdaři na horských kolech), kteří jezdí a reprezentují naši vesnici na závodech v Česku i v zahraničí. Jsou to dva junioři - Jan Uruba a Vít Kucián a v kategorii žáků je to Tomáš Uruba. Kluci jezdí za reprezentační tým SK Grafobal Mondraker 661, který sídlí v Hodoníně, ale jezdci z týmu jsou z celé Moravy a pár zástupců je i z Čech. Tým vlastní dodávku a zajišťuje dopravu na závody a celkové zázemí. Manažera jim dělá pan Zdeněk Florián. Kluci pravidelně objíždí 3 seriály závodů: Český pohár, Slovenský pohár a Moravsko - slovenský DH Cup, který se jezdí okolo hranice Česka a Slovenska. Tuto sezonu se kluci již účastnili 3 závodů Českého poháru, 4 závodů Slovenského poháru, 5 závodů Moravsko - slovenského DH Cupu, dále Polského poháru ve Wisle a Mistrovství Rakouska - Maďarska v rakouském Semeringu. Rád bych vám přiblížil jeden z posledních závodů Moravsko - slovenského DH Cupu, který proběhl 10. 7. 2011 na Slovensku v Donovalech. Trať měřila na délku asi 3 km, byla plná prudkých sjezdů, rozbitých kamenitých pasáží, skoků a rychlých sjezdů po louce, kde se ti nejrychlejší jezdci řítili i rychlostí 80km/hod. V juniorské kategorii startovalo 50 závodníků. Rusavští rideři předvedli, že mají všechno pevně v ruce a vítězství nedají někomu jen tak zadarmo. Takže „bedna“ v juniorech byla obsazena opět rusavskými borci: Jan Uruba obsadil 2. místo a Vít Kucián 3. místo. Navíc do průběžného pořadí si připsali další „tučný“ počet bodů, který se jim určitě bude hodit. Jan Uruba je vedoucím jezdcem seriálu v juniorské kategorii s největším počtem bodů a Vít Kucián se drží na krásném 5. místě. Nejmladší Tom Uruba závod v Dovalech vyhrál a jenom potvrdil svoji vedoucí pozici v seriále. Ještě zbývají dva závody do jeho konce, takže se uvidí, jestli si kluci svoje pozice dokážou udržet. Na mistrovství České republiky, které se konalo ve Špindlerově Mlýně, kluci předvedli opět pěkné výsledky - Honza 3. místo v juniorech a Víťa 6. místo. Dále se chystáme na finále Českého poháru v Rokytnici nad Jizerou, na tři slovenské poháry, 2 DH Cupy a ještě na nějaké regionální závody . Vít Kucián


25

Sportovně pohybové aktivity v obci Volejbal Na úterní a sobotní večerní dobu je tělocvična ZŠ Rusava zamluvena pro volejbal. Původně začínali, aby „zabavili“ nudící se mladé, ale nakonec zabavili sami sebe. Ale to nic nebrání tomu, aby se kdokoliv, kdykoliv přidal a touto kolektivní hrou si zpestřil večery. Schází se pravidelně, aby protáhli tělo a udělali něco pro své zdraví (úterý a sobota, od 18.30 do cca 19.30 hod., poplatek 20,- Kč za osobu). Zumba Zumba je nový dynamický fitness program, který v sobě spojuje prvky aerobního cvičení a latinsko-amerických tanců. Je založena na principu přerušovaného kardio- tréninku, kde se střídá svižná část s pomalou a v této kombinaci dochází ke spalování tuků a efektivnímu formování celého těla. Je vhodný pro ženy i muže. Cvičíme každou středu od 18 do 19 hod. v tělocvičně ZŠ Rusava. Poplatek činí 35,- Kč za osobu. Rusava „C“ Každou středu od 18 do cca 19.30 hod. – dle únavy, se schází pár Rusavjáků na minikopanou na umělém hřišti na Rusavě. Poplatek 100 Kč/osoba/rok. Říkají si Rusava „C“, jsou ve věkové kategorii od mladíků po ostřílené a životem ošlehané borce a hrají za každého počasí. V létě občas i s přírodní sprchou a v zimě bývá rozcvička s lopatou (při odklízení sněhu z hřiště). Samotný „zápas“ většinou probíhá „staří“ proti „mladým“ s tím, že skoro vždy zvítězí zkušenosti nad fyzičkou. I když tady nejde ani tak o vítězství a umístění v tabulkách, ale o jistý druh relaxace během všedních dnů.

26


Jóga Jóga rozvíjí psychickou a fyzickou pohodu, navodí harmonii mezi tělem, duší a myslí. Začnete myslet pozitivně, zlepší se vám koncentrace a naučíte se vypnout a relaxovat. Jógu na Rusavě vede pan František Wegrzyn, který se jí věnuje už od mládí. Cvičí se každý čtvrtek od 18.30 hod. v tělocvičně ZŠ Rusava. Trvá cca hodinu a platí se 20,- Kč za osobu na provoz tělocvičny.

Čína – země plná paradoxů III

zajímavosti

Hong Kong Jestliže se řekne Hong Kong, běžný Středoevropan si představí rušné mrakodrapové exotické velkoměsto s nádechem západní kultury. Angličan si představí exotickou výspu Britské říše na Dálném východě. Dnes ovšem fakticky náleží Číně a rozkládá se na pobřeží Jihočínského moře. Vlastní městské jádro je tedy rozděleno průlivem, takže část proslulé zástavby se nachází na ostrově (ostrov Hong Kong) a druhá část na pevnině (poloostrov Kowloon). Známá kulisa mrakodrapů je impozantní zejména v noci. Samotný ostrov je značně členitý, a také proto byla skrze město vybudována soustava navazujících eskalátorů dlouhá téměř 1 kilometr. Intenzivní zástavba je hlavně na severní části ostrova. Jižní část je relativně klidná s lesními porosty a mnoha krásnými písečnými plážemi na pobřeží. Nejvyšší místo ostrova Hong Kong tvoří Viktoria Peak (552 m n.m.), na který vede příkrá úzkokolejka. Nemysleme si ovšem, že vrchol je oázou klidu, která ční nad Hong Kongem. Je to vyhledávaná atrakce, na jejímž vrcholu je vybudované nákupní centrum se střechou upravenou k ještě lepším výhledům na město. Kolem vrcholu vede turistická stezka s nádhernými výhledy na město. Trocha historie Hong Kong byl pouze malý čínský přístav, než začaly západní obchodní společnosti (zejména britské) dovážet v 19. století do země ve velkém opium. Čínský pokus o zastavení tohoto obchodu dal Velké Británii záminku k obsazení Hong Kongu v roce 1841 a výsledkem prohrané první opiové války bylo přiřčení ostrova Hong Kong pod britskou


27

korunu na věčné časy. V roce 1860 byl po druhé opiové válce připojen poloostrov Kowloon (Devět draků) a v roce 1898 byla pronajata na 99 let tzv. Nová teritoria. Na počátku dvacátého století zaznamenal Hong Kong rychlý rozvoj a hrál roli předního přístavu a finančního centra Dálného východu. Největší změnou pro Hong Kong bylo předání zpět pod čínskou správu v roce 1997. Hong Kong je ovšem dodnes tzv. speciální ekonomickou zónou s částečně demokraticky volenými samosprávnými orgány. Paradoxně dochází k situaci, kdy většina evropských národů cestuje do Hong Kongu bez vízové povinnosti, ale Číňané musí žádat o víza. Hong Kong dnes V dnešní době tvoří Hong Kong směsici východní a západní kultury. Západní vliv je patrný zejména v tolerantním prostředí, východní vliv se projevuje zase zejména ve vynikající kuchyni (od kantonské až po sečuánskou) prostřednictvím drobných pouličních obchodníků a vysokou intenzitou pracovního ruchu. Západní, konkrétně britský, vliv je patrný v jízdě na druhé straně vozovky (vlevo), typickými dvoupatrovými autobusy a telefonními budkami nebo volným vstupem do některých muzeí, zoologických zahrad apod. Celé město je protkáno „metrem“, které vede i podmořským tunelem. V podstatě městskou dopravou se lze dostat i do Číny jako takové. Když si nedáte při návštěvě metra v blízkosti části Shenzhen pozor, ani nevíte jak, a jste za hranicí. :-) Hong Kong má stále vlastní měnu – hongkongský dolar (přibližně 2,3 Kč). Okolí K Hong Kongu přísluší několik dalších ostrovů. Nejvýznamnější z nich je ostrov Lantau, na kterém se nachází mezinárodní letiště a také středověké buddhistické kláštery. V devadesátých letech zde byla postavena největších bronzová socha sedícího Budhy na světě. Na přilehlých ostrovech lze strávit čas v klidu v horách a s výhledem na Jihočínské moře nebo například v místním Disneylandu. Bára Stachoňová, Zdeněk Stachoň

28


Po létě přichází podzim Letošní léto bylo velmi rozmarné a nabízí se otázka: „..A co můžeme čekat od podzimu?“ Tak to snad opravdu ví jen Bůh… Předpovědi počasí už příliš nevychází, ty dlouhodobé už vůbec ne. Věřme však tomu, že (podle starých tradic) po létě přijde podzim. Ať bylo léto, jaké bylo, naše těla i celá příroda byly na vrcholu své aktivity. Sport, slunce, výlety, cestování… Užili jsme si dosyta všeho a teď nastává doba pro regeneraci! Dopřejme tělu odpočinek, relax a naši laskavou pozornost. Potřebuje naši pomoc, aby mělo sílu, zdraví a přirozenou schopnost zdárně přežít období podzimních plískanic a psího počasí. S podzimem často přichází otázky, které nám podsouvá okolní – často mediální svět. Za kdejakým rohem číhá chřipková epidemie nebo aspoň záludný vir či bakterie? Lidi, třeste se, bojte se a braňte se!!! Očkování, vitaminy, spousty peněz za podpůrné preparáty a hlavně STRACH! Čím větší je strach, tím větší je útrata za zázračné přípravky a léčiva, které nás určitě zachrání! OMYL! NEZACHRÁNÍ.. Lidé milí, my si můžeme tolik pomáhat sami! Zamysleme se nad radami našich babiček a kouzelných víl z pohádek. Bylinky, pohlazení, laskavé slovo a povzbuzení. Máme co dohánět, na to už naše vyspělá civilizace jaksi pozapomněla…, někam se začal vytrácet zdravý selský rozum a otevřené srdce. Naše zdraví je odrazem imunitního systému a našeho psychického rozpoložení. Všechno, co je tělu cizí a nepřirozené, ho pomalu ale jistě oslabuje a vyčerpává. Dopřejme mu proto přirozenou péči (péče o tělo a pokožku bez chemických přísad, se kterými si tělo neumí poradit), zdravou stravu, pravidelný pitný režim (ne chemikálie v podobě přitažlivých vůní, barev, chutí, případně cen), dostatek pohybu a dostatečný odpočinek ... možná vás překvapí, jak rychle nabere dech! Dejme našemu tělu to, co je mu přirozené. Je to jeho nejsilnější volání, které však slyší jen ti, kteří opravdu naslouchají. Ti, kteří nechtějí, neslyší, nebo neví, že mají naslouchat, potom bohužel často plní čekárny obvodních, speciálních či jiných lékařů. Více léků, více lékařů, více vylekaných pacientů, více nemocí. Pokud se vrátím k otázce „nebezpečného období podzimu“, jak vidno, potřebná, výše uvedená léčiva v lékárnách nekoupíte. Existuje mnoho alternativních způsobů, metod i terapií. Mnohdy však odpočinek, hrnek bylinkového čaje, pořádná duchna a laskavé slovo udělají divy. Přestože je alternativní léčení mou přirozenou cestou, klasické medicíny si velmi vážím a jsem ráda, že může v dnešní době mnohým lidem velmi pomáhat a zachraňovat životy. Opravdu si však myslím, že je hlavně na nás, abychom si své zdraví střežili, hýčkali a zasloužili se sami. A to v jakémkoliv ročním období. Z mé převážně aromaterapeutické praxe mohu doporučit pár tipů, kterými můžeme podpořit již zmíněné „podzimní“ rady. K posílení imunitního systému doporučuji jemně masírovat chodidla po celé ploše (lžíce rostlinného oleje s 3 - 5 kapkami éterického oleje), v případě nachlazení, kašle, bolestí krku vetřít pár kapek vytvořené směsi na hrudník, mezi lopatky, na krk. Koupele


29

v aromaterapeutických koupelových olejích, masáže, zábaly, aromalampičky, odpařovače. Z éterických olejů můžeme vytvořit směs (nejlépe po poradě s odborníkem nebo po pečlivém nastudování), případně použít éterické oleje samostatně. Eukalyptus – podpora imunity, prevence, rýma, nachlazení, kašel, slabost, únava, snižuje horečku, zmírňuje bolest v krku Tymián – velmi silná podpora imunity, záněty v krku Borovice – kašel, astma, uvolňuje dutiny, odhleňuje, imunita Máta peprná – podporuje vykašlávání, uvolňuje dýchání, snižuje horečku Litera – cubeba – antiseptický účinek – vhodný do aromalamp a odpařovačů v době epidemií Čajovník – antiseptický, antibakteriální, nemoci horních cest dýchacích Citron, grep, pomeranč – antiseptické, podporují dýchání, dodávají optimismus, čistí vzduch, skvělé do směsí Levandule – zklidnění, regenerace, astma, alergie, kašel, přináší klidný spánek Pro využití správných účinků aromaterapie je důležitý výběr kvalitních (pravých) éterických olejů. Přeji všem krásné podzimní dny plné zdraví, síly a optimismu. Sylvie Králová

Jaké bylo počasí? datum

nejvyšší teplota

datum

nejnižší teplota

datum

srážky

4.,25.

17 °C

14.

-5 °C

15.-18.

159 mm – déšť

srpen

21.

22 °C

1.,26.

8 °C

3.

20 mm – déšť

září

1.

13 °C

24.

5 °C

17.

10 mm – déšť

červenec

16.

22 °C

2.,3.,5.

10 °C

18.

50 mm – déšť

srpen

17.

20 °C

13.

5 °C

4.

kroupy

září

5.

13 °C

27.,29.

4 °C

6.

38 mm – déšť

červenec

10.

19 °C

5.,23.,26

7 °C

19.

35 mm – déšť

srpen

7.

18 °C

22.,24.

9 °C

14.

42 mm – déšť

září

5.

15 °C

14.

-1 °C

16.

27 mm – déšť

2000 červenec

2001

2002

30


2003 červenec

28.

22 °C

15.

7 °C

19.

47 mm – déšť

srpen

29.

18 °C

28.

6 °C

29.

18 mm – déšť

září

23.

16 °C

26.

2 °C

30.

17 mm – déšť

červenec

21.

20 °C

12.

5 °C

23.

19 mm – déšť

srpen

19.

19 °C

23.

7 °C

13.

8 mm – déšť

září

15.

17 °C

17.

0 °C

24.

23 mm – déšť

2004

2005 29.,31.

16 °C

7.

4 °C

6.

30 mm – déšť

srpen

červenec

22.

15 °C

9.

3 °C

4.

40 mm – déšť

září

10.

17 °C

19.

2 °C

13.

7 mm – déšť

červenec

28.

19 °C

18.

10 °C

1.

10 mm - déšť

srpen

1.

18 °C

30.

5 °C

26.

32 mm – déšť

4.,16.

16 °C

23.

6 °C

9.

10 mm – déšť

červenec

21.

20 °C

12.

4 °C

10.

25 mm – déšť

srpen

16.

18 °C

31.

3 °C

20

38 mm – déšť

září

28.

14 °C

20.

-2 °C

7.

77 mm – déšť

2006

září 2007

2008 červenec srpen září

12.

19 °C

6.,22.

7 °C

4.

37 mm – déšť

2.,15.

20 °C

31.

5 °C

16.

36 mm – déšť

4.

20 °C

28.

2 °C

16.

40 mm – déšť

2009 červenec

18.,23.

22 °C

12.,19.

7 °C

19.

25 mm – déšť

srpen

2.,22.

19 °C

24.

7 °C

30.

11 mm – déšť

16.

15 °C

8.

5 °C

5.

10 mm – déšť

září 2010

23.

21°C

8.

9 °C

7.

33 mm – déšť

srpen

červenec

3.,13.,24.

18 °C

20.,29.,31.

7 °C

31.

32 mm – déšť

září

12.,16.,17.

13 °C

6.,7.,20.

2 °C

1.,7.

30 mm – déšť


31

[Obsah] Slovo má starosta Vydatné srážky 30. 6. 2011 .................................................................... str. 1 Rady, jak nespáchat ekologický zločin.............................................. str. 2 Solární liga 2011 ....................................................................................... str. 3 Památník obětem I. a II. světové války .............................................. str. 5 Opravy na faře a v katolickém kostele .............................................. str. 6 Kamerový systém ve sběrném dvoře ................................................ str. 7 Dětská kolaudace Rusavského safari................................................. str. 7 Zemědělské družstvo Rusava............................................................... str. 8 Obecní knihovna ...................................................................................... str. 8 Dění v obci Vítání občánků........................................................................................... str. 9 U pramene .................................................................................................. str. 9 Rusavské kempování ............................................................................str. 10 Myslivecké odpoledne .........................................................................str. 11 Rusavský no-hec .....................................................................................str. 12 Gabriela Gunčíková ...............................................................................str. 13 Zpátky za humna do kempu ..............................................................str. 13 75. výročí SDH na Rusavě ....................................................................str. 14 Historie Mlýny a valchy … Mlýn a pila v Dobroticích (1. část/4) ............str. 14 Daniel Sloboda … literární činnost, 4. díl (2. část) ......................str. 16 Rusavská příroda v proměnách času ...............................................str. 18 Rusavský fotbal před padesáti lety ..................................................str. 19 Naše škola Exkurze do Kroměříže ...........................................................................str. 21 Škola začala ..............................................................................................str. 22 Po prázdninách v naší školce .............................................................str. 22 Sport Rusavská 50ka..........................................................................................str. 23 SK Rusava – fotbal .................................................................................str. 24 Půl sezony za námi.................................................................................str. 25 Sportovně pohybové aktivity v obci ..............................................str. 26 Zajímavosti Čína – země plná paradoxů (3. část) ................................................str. 27 Aromaterapie - Po létě přichází podzim ........................................str. 29 Jaké bylo počasí ......................................................................................str. 30

32


Aby to vše dokonale fungovalo, je třeba, aby tento koloběh elektrospotřebičů někdo řídil. Proto je tu kolektivní systém Elektrowin.

Získané suroviny (kovy, plasty aj.) jsou materiálem k výrobě nových elektrospotřebičů. A tak z recyklační linky putují do výrobních závodů.

Moderní stroje dokážou z vysloužilých elektrospotřebičů oddělit kovy, plasty a další komponenty, které jsou po zpracování připraveny k dalšímu využití.

Ze sběrného místa putují vysloužilé elektrospotřebiče do recyklačního závodu. Po odborném odstranění nebezpečných látek jsou připraveny k další recyklaci.

Z obchodu se zpět dostanou do vašich domácností, kde nahradí ty, které již dosloužily a přestěhovaly se do sběrných dvorů.

Nové domácí elektrospotřebiče, na jejichž výrobu byly využity suroviny ze spotřebičů vysloužilých, se blýsknou v novém designu v prodejnách elektro.

Nevyhazujte je do popelnice či na černé skládky! Patří buď do sběrného dvora, nebo je můžete odevzdat u vašeho prodejce – a to bezplatně!

Elektrospotřebiče jsou nezbytnými pomocníky u vás doma. Dokud slouží, je vše v pořádku, ale co s pračkou, která nepere, lednicí, která nechladí, mixérem, který nedrtí, či vrtačkou, která nevrtá?

CO S NIMI, KDYŽ DOSLOUŽÍ?

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ!

CHRAŇME SPOLEČNĚ

Zahrada el. sekačky, křovinořezy, el. nůžky na živý plot...

Nářadí, hobby, dílna pily, vrtačky, brusky, řezačky, aku šroubováky...

Malé spotřebiče žehličky, fritovací hrnce, kávovary, fény, holicí strojky, kuchyňské roboty, rychlovarné konvice...

Střední spotřebiče mikrovlnné trouby, vysavače, digestoře, parní čističe, pečicí zařízení do 10 kg...

Chlazení chladničky, mrazničky, přenosné chladničky, vinotéky, výčepní zařízení s chladicím médiem...

Velké spotřebiče pračky, myčky, sušičky, el. sporáky...

VYSLOUŽILÝCH ELEKTROZAŘÍZENÍ

SBĚR A RECYKLACE

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková Tel.: 573 392 066 e-mail: [email protected] www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 400 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2011 Zpravodaj obce Rusava cena: 10 Kč

Recommend Documents