2007 ZPRAVODAJ obce Rusava cena: 10 Kč

ročník: XVI.

červen

2/2007

ZPRAVODAJ obce Rusava

cena: 10 Kč

Stavba nové cesty na Vrchovou přinese radost starousedlíkům i turistům.

Pomník Daniela Slobody. Se svou drahou ženou Julinkou a synem Vladimírem spočinuli na rusavském hřbitově.

Nová studánka u jednoho z pramenů Rusavy bude po Hurbanově studánce v centru obce dalším místem pro spočinutí kolemjdoucích.

Do školy je radost chodit, když si v ní můžeme i hrát.

I takováto díla jsme namalovaly my děti na asfalt.

Rusava slaví 350 let své existence

D

ovolte, abych se u této pro obec tak významné příležitosti ohlédl do minulosti. Ne do té dávné před 350 lety, ale do minulosti novodobé, porevoluční. Do doby, kdy jsem z vaší vůle stanul na post starosty a dodnes na něm setrval. Jsem rusavský rodák a je jím můj otec stejně jako byla maminka. Byli jimi jejich rodiče, prarodiče... Kořeny, které jsme v tomto krásném koutě země zapustili, jsou příliš hluboko na to, abychom z nich nenechali vyrůst vše, co obci prospívá. Já dostal vynikající příležitost a jsem rád, že ji mohu využít. Na post starosty jsem v obci Rusava nastoupil po prvních svobodných volbách v roce 1990. Mým tehdejším úkolem bylo dokončit vše, co rozdělali naši předchůdci a co poslouží k dobru obce a jejich obyvatel. Vodovod, kanalizaci, oprava cest a úprava potoků, to je jen stručný výčet všech akcí, které jsme společnými silami i dokončili. Vyčistili jsme potok, vybudovali chodníky, dokončili opravu hasičské zbrojnice... Zrekultivovali jsme skládku odpadů u hřbitova, za koupalištěm jsme položili pontonový most a naše Jubilejní Masarykova škola se dočkala zcela nového kabátu. Jako zřizovatel školy se naše obec stará i o její vnitřní vybavení, takže dnes už by nikdo nepoznal, že byla postavena v roce 1930. Rusava má moderní, krásnou školu s nově vybudovaným hřištěm, tělocvičnou i počítačovou učebnou a internetem. Po rozdělení státu v roce 1993 se v zemi změnilo hodně, ale naše obec, zvyklá na česko-slovenskou vzájemnost, tuto změnu nijak zásadně nezaregistrovala. Pokračovali jsme v původních záměrech a již v roce 1994 jsme mohli kolaudovat druhou etapu vodovodu. Odkanalizovali jsme rodinné domy a část lokality Hrkávka, vybudovali nové chodníky a zvýšili tím bezpečnost chodců. Naše silnice dostaly novou podobu díky bezprašnému povrchu. V roce 1994 byla vybudovaná skládka domovního odpadu v Bystřici pod

Zpravodaj obce Rusava

1

slovo má starosta

Hostýnem, což bylo i pro Rusavu velkým přínosem. Následující rok byl pro nás mimořádně významný, neboť byla kompletně dokončena kanalizace a v srpnu byla do provozu spuštěna také ČOV. Došlo na opravu dalších státních i obecních komunikací bezprašným povrchem, pokračovali jsme v budování chodníků a začali jsme rekonstruovat kino – dnešní Obecní dům. Katastrofální povodně v roce 1997 se podepsaly i na naší obci a zatímco my jsme stavěli, voda bourala. Vše jsme postupně dokázali dát do pořádku a musím říct, že bez podpory našich občanů by se to vše nepovedlo. Nadešel čas sanací sesuvů, odstraňování povodňových škod. Vedle toho se našel prostor i peníze na regulaci říčky Rusavy a jejího přítoku od kravína, podařilo Bohumil Škarpich se nám dokonce i získat novou travnatou plochu na fotbalovém hřišti. Krok za krokem naše obec měnila tvář k lepšímu. Zrekonstruované kino, evangelický kostel s novou venkovní omítkou a byly to mnohé další, mnohdy na první pohled neviditelné akce. Také rok 2001 byl rokem mnoha rekonstrukcí. Škola, šatny SK, rozestavěli jsme tribuny... Na koupališti se postupně vylepšuje vše, co už dosloužilo.Toho roku jsme opravili napouštěcí zařízení a mnoho dalšího. Dnes už mohou návštěvníci využít jeho služeb se vším všudy. Nové sociální zařízení, brouzdaliště pro děti, tobogán, skluzavky, dětská hřiště a hlavně – solární ohřev, který umožní koupání i v chladnějších dnech. Letos dokonce i koncem května ohřály kolektory vodu natolik, že se k nám přišlo vykoupat na pět set lidí. Nebyly to jen radosti z dokončeného díla, ale i starosti se škodami, které přinášely kalamity. Jen léto v roce 2001 přineslo hodně škod jak na soukromém, tak na obecním majetku. Poškozené střechy, okna, v obecním lese polomy. Vytěžit jsme museli 5 tisíc kubíků poničeného dřeva. Následky této živelné pohromy jsme odstraňovali průběžně. Navzdory tomu všemu už Rusava není tou Rusavou, v níž i telefonní signál býval vzácností, o příjmu televizního ani nemluvě. Dnes, díky kabelové televizi a zajištění příjmu telefonních operátorů, jsou všechny tyto svízele minulostí. Vůbec jsem se nezmínil o úspěších v oblasti ekologie (podařilo se nám díky vybudování solárního ohřevu na koupališti i ve škole vyhrát Solární ligu), společenského života (získali jsme titul Obec roku Zlínského kraje a v celostátní soutěži jsme se umístili na 3. příčce), kultury a dalších činností našeho života. Je toho hodně a ještě víc stojí před

2


námi. Máme radost, že naše obec nechřadne, ale rozvíjí se. Život na Rusavě ve všech ohledech okřívá, modernizuje se a naše turisticky zajímavá poloha přináší konečně i starousedlíkům užitek. Stojíme na prahu výročí 350 let od založení Rusavy. Stojíme tváří v tvář vyhlídkám do budoucna (a já doufám, že jen těm nejlepším), ale i tváří v tvář svým předkům. Snad nebudu neskromný, když řeknu, že by z nás, kdyby tu ještě mohli s námi být, měli radost. Je to výzva pro nás pro všechny. Přičiňme se, abychom mohli i nadále být hrdí na to, že tato malebná, čistá a lesy obklopená obec je místem pro dobrý život. Pro život těch, kteří jsme tu doma, i těch, kteří k nám s dobrými úmysly přicházejí.

Vzácná výročí

z Historie

Naše Rusava již dávno není tou chudou, zastrčenou vesničkou, kdysi obklopenou téměř neprůchodnými lesy. Vesničkou, která byla utvářena velmi skromně. Prostými lidmi, jejich kulturou a zvyky, jež si přinesli ze svých původních míst, v nichž se narodili. Ti první přišli nedobrovolně, jak je známo z historie vzniku Rottalovic. Tak se obec jmenovala z vůle jejího nemilovaného zakladatele. Další se přistěhovali k těmto rodinám, jiní přišli za chudou obživou se svými ovcemi, někteří zas jen s uzlíkem a sekerou. Díky těm všem nová osada rostla do krásy a spolu s nádhernou přírodou vytvořila časem jakýsi fascinující magnet pro malíře, spisovatele a další obdivovatele. Tím, kdo tuto skrytou krásu před osmdesáti lety našel, a dokonale, do nejmenších podrobností poznal, byl spisovatel a básník z nedaleké Bystřice pod Hostýnem František Táborský. Pro příští generace zapsal do knihy Rusava věrný obraz obce, života a práce jejich obyvatel a navzdory nesmírné bídě jí dal punc krásy a radosti ze života. Punc projevený písněmi a tanci, krásnými zvyky a upřímnou srdečností zde žijících lidí. Na Rusavu rád jezdil i malíř Adolf Kašpar. I jemu Rusava přirostla k srdci a knihu Rusava doslova vyzdobil svými ilustracemi. Kniha se stala ojedinělou monografií oslavující krásu přírody a obdivující způsob života zdejšího lidu. Stala se po právu perlou literatury. Původní osada byla jistě mnohem starší a stejně krásná. Přežila zánik hradu Obřany, přežila i ostatní osady v okolí. Přes ojedinělé záznamy ve vsetínské matrice o obci Rusava před datem vzniku Rottalovic a existencí potoka Rusava z textu Zemských desek také o mnoho let dříve není oficiálního záznamu o vzniku obce Rusava, a tak se musíme spokojit s oslavou 350. narozenin, které připadnou na konec června letošního roku. Spolu s tímto výročím můžeme oslavit rok předem i 150. výročí narození akademického malíře Adolfa Kašpara. Obec Rusava, František Táborský a Adolf Kašpar spolu vytvořili nerozlučnou a pro historii obce nesmírně vzácnou trojici. Kniha Rusava toto vzácné seskupení završuje svými osmdesáti lety vzniku, jež v příštím roce oslaví své první vydání. Milan Charvát


3

Ohlédnutí za povodněmi Od katastrofálních povodní na Moravě v památečním roce 1997 uplyne už za několik dní neuvěřitelných deset let. Přírodními živly zkoušená země i lidé prokázali v té době nejen vzájemnou solidaritu a soudržnost, ale i nesmírnou lidskou sílu a houževnatost. Povodeň a její následky se nevyhnuly ani Rusavě a přišly v podobě obrovské síly, která ničila vše, co ji vstoupilo do cesty. Na 7. 7. 1997 se třemi téměř magickými sedmičkami sotva někdo z nás zapomene. Voda valící se z oblohy zvedla hladiny i těch nejmenších potůčků a řek. Vylily se z břehů a živel ničil koryta, regulace, na mnoha místech voda narušila statiku mostů, propustky... Strhávala a doslova s sebou brala kusy zahrad. Došlo k totální devastaci krajiny, na jakou si nikdo z žijících spoluobčanů nepamatoval. Cesta mezi Rusavou a Brusným se na celé tři dny stala neprůjezdnou a Rusava po celou tu dobu zůstala bez elektřiny. Nejen to, vždyť všechno to nakonec ovlivnilo i zásobování, omezeny byly možnosti ve všech oblastech života - ty život zachraňující nevyjímaje. Navzdory tomu Rusava nezůstala zcela odtržena od světa. Nejnutnější komunikační spojení zajišťovaly silnice přes Lukoveček, využívala se i lesní cesta na Hostýn, po které bylo přece jen zajištěno spojení s Bystřicí pod Hostýnem. Tehdy odhadované škody na majetku obce přesáhly částku deseti miliónů korun. Kdyby se spočítala veškerá náprava škod, znovubudování a protipovodňová opatření, která si povodně v roce 1997 vyžádaly, vyšplhaly by se tyto částky ještě mnohem výš. Povodeň 1997. Rozvodněná Rusava a utržená silnice mezi Rusavou a Brusným. A. Škarpichová

Muž, který Rusavě dal vše Psát o jubileu obce Rusava a nevzpomenout velkého a obec milujícího muže Daniela Slobodu by byl opravdový hřích. Jeho velkou obdivovatelkou a znalkyní byla Marta Makovská, s níž jsme o tomto významném muži spolu mnohokrát hovořily. Marta Makovská znala deník Daniela Slobody, evangelického kněze slovenského původu, snad zpaměti. Stal se pro ni studijním materiálem a nedá mi citovat z vyznání, které pronesla v jedné z prací na toto téma nazvaných prostě „Daniel Sloboda 1809 – 1888“: „Snažila jsem se pod povrchem jednotlivých příhod vysledovat hlubokou kontinuitu jednoho života. Nevím, do jaké míry se mi to podařilo. Byl to však úkol krásný a povznášející...“ Daniel Sloboda

4


se zasloužil o povznesení svého působiště, napomohl růstu kultury na východní Moravě a významně se podepsal pod tradiční moravsko-slovenské vztahy. Narodil se 20. prosince 1809 ve slovenské Skalici. Otec Michal byl obuvníkem a matka roz. Pokorná rovněž pocházela ze Skalice. Daniel začal ve své rodné Skalici chodit do školy, gymnaziální studia už absolvoval v Modre. O prázdninách si rád vyšel na výlet do hor a poznával hrady. Už v malokarpatských horách jej okouzlila botanika a zvláště horská květena. V září 1828 poprvé překročil práh prešpurského evangelického lycea, kde byl do roku 1832. (Stejné lyceum navštěvoval i František Palacký.) Jeho spolužáky nebyl nikdo menší než Ľudovít Štúr či Jan Štercl. Po vysvěcení na kněze odešel v dubnu 1837 Daniel Sloboda sloužit na Rusavu jako v pořadí již sedmý slovenský farář. Byl vzdělaný v humanitních vědách, ale i v matematice. Byl básníkem i hudebníkem, spisovatelem i botanikem. Připravoval herbáře, které se později staly podkladem jeho vzácného botanického díla. Daniel Sloboda byl ovšem i znalec několika cizích jazyků včetně latiny. Sestavil evangelický kancionál, který byl vydán v roce 1876 v Kroměříži. Spolu se svým bratrem se vydával na dlouhé výlety do přírody. Rusavská fara přivítala za jeho působení mnoho hostů ze Slovenska, ale i z Prahy či Vídně. Dnes už můžeme Daniela Slobodu nazvat ekumenikem, neboť horlivě nabádal k toleranci jednotlivých náboženství, zejména k toleranci mezi katolickou a evangelickou vírou. Stihl toho za svůj život mnoho. Od roku 1850 byl členem Rakouské meteorologické společnosti a Geologického ústavu ve Vídni. Na Rusavě zřídil meteorologickou stanici, kterou vybavil potřebnými přístroji získanými z Vídně. Po návštěvě Františka Sušila, profesora teologie na brněnském alumnátu, pro něj začal na Rusavě sbírat lidové písně. V srpnu 1840 navštívil v Sobotišti rodinu Jurkovičových a krátce nato se zasnoubil s dcerou Samuela Jurkoviče Julinkou. Sňatek byl v Sobotišti ještě téhož roku a 23. října přijeli novomanželé na Rusavu. Za týden už zde Julinka oslavila své 18. narozeniny. Daniel Sloboda spolu s manželkou Julií žili čilým společenským životem, ale vždy si našel čas i na badatelskou práci. V roce 1842 se pustil do svého díla Rostlinství o více než sedmi stech stranách. Popsal v něm přes 3000 druhů rostlin. Na Rusavě slovenských hostů v roce 1848 přibývalo. Kontakty souvisely se svatbou Josefa Miloslava Hurbana, který si vzal mladší sestru Samuela Jurkoviče, takže se stali švagry. Koncem roku 1848 se začaly připravovat vojenské expedice z Čech a Moravy na pomoc západnímu a severnímu Slovensku. Mluvčí Slováků se semkli s Moravany a Čechy, a tak po celou dobu hlubokých národnostních sporů mezi Maďary a Slováky na jihozápadě Slovenska pobývalo na Rusavě mnoho Slováků. Jejich dočasným domovem byla malá dřevěná chaloupka Daniela Slobody. Hurbanovské povstání bylo nakonec potlačeno, ale stopa, kterou tu zanechali Slobodovi přátelé, se navěky zapsala do rusavské historie. A to nejen písmem vrytým do kamene v Hurbanově studánce... Daniel Sloboda miloval rusavský lid a odmítal jednu nabídku za druhou. Za žádné peníze nechtěl své působiště změnit. Když se v roce 1860 v Ratiboři světil kostel, Slobodu to přivedlo k myšlence postavit nový evangelický kostel i na Rusavě. Začal obstarávat stavební materiál,vápno, nechal lámat kámen a otesávat z něj kvádry, nechal pálit cihly...


5

Rusavský evangelický sbor dostal v roce 1861 z hannoverské Boží pokladnice dar 200 zlatých. 25. května 1862 Daniel Sloboda odjel do Vídně kvůli plánu nového rusavského kostela. Komise vyměřila stavbu kostela na Baroňově louce. O rok později cestoval Sloboda do Lipska a Drážďan a navázal spojení s evangelickým dobročinným spolkem Gustava Adolfa, aby získal peníze na stavbu kostela. V Lipsku potkal vdovu po učiteli Amálii Schierholzovou a ta, ve snaze napravit staletí staré křivdy napáchané Němci na Slovanech, se zavázala zaplatit výlohy spojené se stavbou rusavské školy. Do její stavby se Sloboda pustil v květnu roku 1863 a už v listopadu se v ní rusavské děti začaly učit. Prvním učitelem byl Martešík, který na Rusavu přišel z Myjavy. V roce 1864 začaly práce na stavbě fary. Původní dřevěný kostelík, který stál za nynější školou, měl vyPamětní deska na rusavské faře střídat nový kamenný. První kámen nového kostela připomíná život a dílo byl položen 26. června 1865. Daniela Slobody. Zatímco Daniel Sloboda budoval, kázal, pomáhal lidem, jeho žena Julinka horlivě pomáhala nemocným a mezi nimi se i nakazila cholerou. Osmého září 1866 onemocněla a už za dva dny zemřela. Stavba kostela trvala 17 let a když byl dokončen, Slobodovi bylo 74 let. Na věž byl vytažen šest metráků těžký zvon. Byl to dar od Mozolů z Hořanska, kteří kostelu darovali také velký křišťálový lustr. Aktivity Daniela Slobody daleko přesáhly rámec Rusavy. 13. srpna 1888, kdy vyhořelo Národní divadlo, Daniel Sloboda okamžitě v Holešově zorganizoval sbírku na vybudování nového Národního divadla. Jako první složil i peněžní dar. V srpnu 1884 předali občané Rusavy Slobodovi diplom čestného občanství rusavského. V roce 1887 Daniel Sloboda často stonal na zápal průdušek. Navštěvovaly jej děti i vnoučata, přátelé ze Slovenska, ale Vánoce nevěstily nic dobrého. Poslední záznam, který si do deníku zapsal, byl ze 4. září, a zmínil se v něm o návštěvě prof. Táborského. Slobodovi vychovali tři děti. Po smrti své první ženy se Sloboda znovu oženil s dcerou místního učitele, ale svazek neměl dlouhého trvání a vdova se záhy vrátila zpět na Slovensko. Přímo uprostřed rusavského hřbitova stojí pomník z bílého mramoru a vedle něj dva železné kříže - manželky Julie a syna Vladimíra. Dne 28. října 1961 byla na rusavské faře odhalena Danielovi Slobodovi pamětní deska. V obci Rusava žil velký kazatel, národní a obrozenecký buditel lidu, osvětový pracovník, jazykovědec, historik, odborník v přírodních vědách, básník a hudebník. Jak s oblibou říkala Marta Makovská, „byl to velký Slovák.“

6


Jako Slovence je mi ctí, že jsem mohla poznat alespoň ji - ženu, která k Rusavě přilnula a zkoumání její historie - osobnosti Daniela Slobody zvláště - věnovala kus svého tvořivého života. Alžběta Škarpichová

Mlýny, valchy, pily a hamry na toku Rusavy Všechny mlýny, valchy a hamry potřebovaly k pohánění vodu. Řeka Rusava jako by byla k tomu přímo určena, neboť tomu odpovídala její poloha.

U mlýna. Mlýn a hamr na potoku Ráztoka Mlýn na Ráztoce byl zbudován bystřickou vrchností ve druhé polovině 18. století. Zbudován byl pro osadu na Ráztoce, Rusavu a Lukoveček, Mlýnský náhon. kam katastrálně patřil. Mlýn a hamr byli postaveny na horním toku potoka Ráztoka, který pramení pod Bečkou ve výšce 722 m n. m. a Holým vrchem v nadmořské výšce 742 metrů. Tok Ráztoky po soutok s Rusavou dosahuje délky asi pěti kilometrů. Ráztoka pak přibírá další vydatný přítok - potok Židová, který zas přibírá vody z Jeleňáku a Okluka. Další přítoky Ráztoky jsou z Ondřejovska a stékají se u cesty. Jedna vede rovnou na Okluk do Držkové, druhá cesta vede do Lámanisk. U soutoku je autobusová zastávka na Ráztoku a je to poslední zastávka. Náhon na mlýn a hamr začínal na Mraznici a tekl podél cesty po levé straně dolů do rybníka. Po vypuštění se ve dvoře mlýna mohla voda stavidly přepouštět na vodní hamr v nádvorní kovárně. Hamr je totiž místo, kde se zpracovávaly kovy těžkým kladivem poháněným vodním kolem. Po protečení se voda, která tekla od Obrázku a Macháně, vlévala do potůčku. Náhon na mlýn a hamr strhla v roce 1954 na Mraznici povodeň. V té době se již 44 roků nemlelo a nekovalo. Ještě počátkem 20. století tam vozili lidé obilí na mletí z Lukovečka, Ráztoky, Jestřábí a Rusavy - Hořanska. Dokdy byl hamr v provozu, není známo. Josef Hudec - Včelinský, fotografie: archiv


7

Výstava fotografií Docela slušnou sbírku fotografií se podařilo nashromáždit rusavskému rodákovi, jenž užívá pseudonym Včelínský. Na obecním úřadě byla výstava instalována od 23. dubna, což je den, který se váže k první písemné zmínce o obci Rusava, do ne-

děle 6. května. Navštívili ji všichni ti, kteří se o historii obce zajímají. Pokud se vám nepodařilo ji zhlédnout, máte ještě další příležitost, a to v době oslav 350. výročí obce. Expozice bude instalována v prostorách Jubilejní Masarykovy školy.

Hostýnská rozhledna stojí již 110 let Mezi dominanty Hostýnských vrchů a zvláště pak Svatého Hostýna patří rozhledna, která byla v letech 1897-98 postavena na vrcholu Hostýna v nadmořské výšce 735 metrů. Její základní kámen byl položen 1. září 1897, základní listinu podepsal tehdy na Hostýně císař František Josef I., který toho dne u příležitosti manévrů rakousko-uherské armády zahájil svůj čtyřdenní pobyt v Bystřici pod Hostýnem. To vše se událo před návštěvou osmdesáti tisíc lidí. Stavba až do roku 1918 nesla název „Rozhledna Františka Josefa I.“. Kromě řady dobrodinců z Moravy, Slezska, ale i Čech se o stavbu rozhledny zasloužila i Matice svatohostýnská, založená v roce 1895. Stavitelem byl olomoucký architekt Václav Wittner, jehož jméno a několik dalších údajů je zvěčněno na pamětní mramorové desce, která byla v roce 1898 umístěna na jižní straně kaple Svatého Kříže, jež tvoří dolní část rozhledny postavené z pískovce. Rozhledna je patnáct metrů vysoká a půdorys stavby má tvar dvou neúplných a nestejně velkých kruhů, které se zčásti překrývají. Větší z nich má průměr 7,80 metrů a obvod 22,30 metrů, síla zdi mohutnější části této stavby, jejímž průmětem je větší z obou kruhů, je jeden metr. Tuto část tvoří kromě kaple bývalé muzeum a vlastní prostor pro vyhlídku. Menší část rozhledny, jejímž průmětem je menší z obou kruhů, má průměr 3,20 metrů, obvod 6,30 metrů a síla zdi je zde 70 centimetrů. V této části stavby je umístěno točité výstupní schodiště, jež tvoří celkem 60 železných schodů, po nichž lze vystoupit na vyhlídkovou terasu, která je v posledních desetiletích po celém obvodě zasklená. Za zmínku

8


stojí i brána do kaple na západní straně, kterou lze považovat za čelo celého objektu. Je železná s ručně kovanými ozdobnými motivy a vzory a nutno říci, že jde o hodnotné dílo uměleckého kováře. Svému původnímu účelu sloužila stavba až do roku 1957, kdy zde byla zřízena retranslační stanice neboli zařízení pro dálkový přenos televizního signálu pomocí soustavy mezistanic. Toto poslání rozhledny bylo završeno v roce 1971, odkdy se už jen ojediněle využívala k přenosům ze Zlína a z Přerova. Od roku 1977 se prostor kolem rozhledny stal rájem vyznavačů závěsného létání – rogalistů z Bystřice pod Hostýnem a blízkého okolí. Na severním svahu si pod vrcholem Hostýna postavili startovací rampu, která pak byla v roce 1994 rozebrána. První říjen 1986 byl dnem, kdy se rozhledna vrátila Arcibiskupství olomouckému. Tehdy se rozhodlo, že prostor nad kaplí bude opět muzeem, v němž bude tentokrát instalována výstava archeologických vykopávek zvláště z doby keltského osídlení, které sahá až do roku 2000 před naším letopočtem. Jde o výsledek několikaleté práce tragicky zesnulého PhDr. Karla Ludíkovského. Snaha kompetentních míst o vrácení stavby jejímu původnímu účelu byla nakonec korunována úspěchem. Po mnoha letech byla rozhledna opět zpřístupněna veřejnosti. V sobotu 18. července 1987 byla otevřena po třiceti letech poprvé a navštívilo ji tehdy 271 lidí. Na druhý den přilákala dokonce 700 návštěvníků Svatého Hostýna. V prvních čtyřech sezonách po znovuotevření hostýnské rozhledny byly ve střední části objektu instalovány archeologické nálezy. Dnes může návštěvník vidět v její střední části dvě barevné fotografie - fotografií rozhledny v současnosti, druhá pochází ze 14. září roku 1988, kdy byla oficiálně otevřena. Tehdy ji na svátek Povýšení svatého kříže posvětil probošt Jan Weinlich, tehdejší starosta Matice svatohostýnské. Návštěvníci rozhledny se přímo na místě mohou dozvědět mnohem více. Mohou si nastudovat nejen její stručné dějiny, ale najdou zde i množství zajímavých údajů o větrné elektrárně, která je tu instalovaná. K dispozici mají také dvě mapy s údaji o rozmístění rozhleden v naší zemi. Vlastní vyhlídková terasa je od začátku letošní sezony obohacena velkým dalekohledem. Rozhlednu, jejíž rekonstrukce si v letech 2002-2003 vyžádala investici téměř 2 miliónů korun, nyní spravuje Matice svatohostýnská. Byť slouží především jako turistická atrakce, její význam oceňují Rozhledna na Hostýně v roce 1898. i další instituce. Vyhlídkový prostor je pokryt


9

plochou střechou, jíž lemuje kovové zábradlí. Na střeše je umístěno několik vysílačů, a tak stavba na vrcholu sv. Hostýna slouží například i vysílání stanice křesťanského rádia Proglas, integrovanému záchrannému systému a dokonce i firmě NWT Hulín, která odsud zajišťuje internetové spojení. Jak je vidět, sedmička na konci letopočtů byla pro hostýnskou rozhlednu opravdu osudová. Stavba na vrcholu věhlasného poutního místa má nakonec hned několik kulatých výročí. Před 20 lety byl tento objekt navrácen svému původnímu účelu a zpřístupněn veřejnosti, což bylo určitě dobré rozhodnutí. Vždyť je to jediný objekt tohoto druhu v celé oblasti půvabných Hostýnských vrchů. Vlastimil Doležel, foto: archiv

Jak sa kácal máj

ze života dědiny

V letošním roce, tak významném pro obec Rusavu i Valašský krůžek písní a tanců Rusavjan, jsme v poslední květnovou sobotu už po jedenatřicáté káceli máj. Poslední roky jsme na tuto akci zvali folklorní soubory z regionu i mimo něj a letos tomu nebylo jinak. Pozvali jsme soubor písní a tanců Beskyd ze Zubří, ale bohužel na poslední chvíli musel účinkování na Rusavě odřeknout a nám se přes maximální úsilí nepodařilo za něj najít náhradu. Nezbylo tedy nic jiného, než aby se ogaři přičinili sami za pomoci bývalých členů souboru. Jako už tradičně i tentokrát nám bylo počasí nakloněno, a tak po páté hodině podvečerní mohl vyjít krojovaný průvod účinkujících od budovy školy k máju. Nejdříve se u něj představila cimbálová muzika s primášem Františkem Stoklasou, která obstarala hudební doprovod při třech pěveckých a tanečních číslech Rusavjanu. Každoročně ke kácení máje patří i komické vystoupení divadelníků - amatérů. Tentokrát to byli Rusavjané a o tom, že se divákům líbili, není pochyb.Odměnili je dlouhotrvajícím potleskem. Pak už zbylo jen jediné - kácení máje historickými dřevařskými nástroji. Foukal sice nárazový vítr, ale máj padl přesně tam, kam jsme chtěli a vše dopadlo dobře. Muzika mohla zahrát na završení existence letošního mája. Večer pořádali členové Rusavjanu společně s cimbálovou muzikou Rusava Besedu u cimbálu v Obecním domě. Přestože návštěva občanů byla skromná, nálada byla tradičně výborná. Bohatá tombola, výborná zábava a s písničkou na rtech jsme nedlouho po půlnoci odcházeli do našich domovů. Nyní nám nezbývá než se soustředit na přípravu oslav 350. výročí obce Rusava a 30 let činnosti souboru Rusavjan. Obě výročí se protnou na sklonku měsíce června a já jsem přesvědčen o tom, že je na co se těšit. Mirek Hovořák

Na Vrchovou bude nová cesta Obec Rusava patří k těm, které se rozvíjejí mílovými kroky. „Svědčí o tom mnohé investiční akce, které jsme u nás za poslední léta provedli a o kterých se zmiňuji na jiném místě tohoto zpravodaje,“ řekl starosta Bohumil Škarpich a k dobru přidal další, zatím roz-

10


dělanou, investici. Její pracovní název je Zpřístupnění lokality „Vrchová“ - Hostýnské vrchy, a protože jsme se společně zajeli podívat, jak jdou práce stavební firmě KKS, s. r. o. Zlín v těchto dnech, osvětlil nám starosta celý záměr. „Realizace projektu, na který jsme dostali evropské peníze, je součástí Iniciativy Interreg IIIA na Česko-Slovenské hranici. Studie je zpracována od září roku 2005 a prošla mnoha schvalovacími kroky. Dnes je už hotový i projekt a celá akce pokračuje, i díky dobrému počasí, úspěšně,“ dodal. Dozvídáme se také, že přínos tohoto projektu je pro obec významný. Vždyť nejenže se zkvalitní dopravní infrastruktura celé této podhorské oblasti Hostýnských vrchů, ale díky tomu se lépe využijí specifické místní podmínky v oblasti cestovního ruchu. „Záleží nám na tom, aby dědictví našich předků bylo zachováno, a proto vítáme skutečnost, že na našem cíli bude mít zásluhu i tento projekt. Umožní totiž rozšíření a využívání rekreačních, ale hlavně trvale obydlených domů v celém regionu a v naši obci zvláště. Rusava vítá každý pokus oživit staré chalupy, v nichž žili naši stařečkové a stařenky, nejlépe pokud jde o ty trvale obydlené. Chalupáři, kteří v naši obci už žijí, se o své nemovitosti většinou starají vzorně a co nesmírně vítáme, ponechávají jim většinou původní ráz.“ Projekt, jehož součástí je budování cesty na Vrchovou, by měl rozšířit také spolupráci se slovenským městem Myjava, a to zejména v oblasti životního prostředí. Do pořádku se dají technické komunikační propustky, které mají mimořádný význam, neboť zajišťují vodní stabilitu v místě jeho realizace. Od projektu se také očekává, že závěry z jeho realizace budou veřejně prezentovány a aplikovat se budou také na slovenské straně při podobném záměru, který připravuje slovenský partner. Bude jím komunikace z Myjavy na Javorník. „Dnes už víme, že celá tato akce je pro nás investicí za 4 a půl miliónu korun. Obec Rusava z této částky bude muset uhradit ze svého rozpočtu 41 procent, 5 procent tvoří státní rozpočet a zbylých 54 procent bude zaplaceno z evropských fondů,“ upřesnil starosta celou investiční akci v číslech, které v promítnutí do výsledku znamenají pro obec hodně. „Opravou komunikace se zvýší bezpečnost projíždějících turistů, rekreantů, ale hlavně našich občanů, kteří tu žijí a cestu užívají. Vždyť tato komunikace spojuje lidi s lesy, pastvinami a umožňuje rozvoj cykloturistiky a turistiky v tomto teritoriu,“ doplnil. Projekt byl hotový již v roce 2006, ovšem se zahájením výstavby tohoto jeden a půl kilometrového úseku se začalo s menším časovým odkladem, v dubnu letošního roku. Obec Rusava bude po jejím dokončení i nadále správcem komunikace. Nakonec ještě jeden dovětek. Stavba nové komunikace byla příležitostí udělat pro kouzlo naší obce další dobrý krok: Postavit zde studánku těsně pod pramenem říčky Rusavy, která se v budoucnu stane - stejně jako Hurbanova studánka uprostřed obce - místem k odpočinku kolemjdoucích. Samozřejmě, že pramen bude vyčištěn a voda, která z něj bude přitékat, bude naprosto čirá. Alžběta Škarpichová


11

Co možná o škole nevíte...

naše škola

Jak žijeme? Kroužky a nepovinné předměty umožňují díky malému počtu dětí ve třídách individuální přístup ke všem dětem. Volnočasové aktivity jsou tak dostupné všem dětem podle jejich zájmu. Ve škole mohou navštěvovat keramiku, tělovýchovný kroužek pro chlapce i děvčata, kroužek informatiky, angličtiny, dyslexie a logopedie. Škola je přístupná od sedmé hodiny ranní, kdy se žáci mohou věnovat informatice v počítačové učebně. Ve škole se pořád něco děje, o čemž svědčí celá řada akcí. Navštívili jsme pohádku O perníkové chaloupce a cirkusové představení. Návštěva knihovny je pro nás samozřejmostí. Prvňáci už absolvovali seznámení se s ní, které jsme nazvali „Má první návštěva knihovny“. O Mikulášské i vánoční besídce jsme se už ve zpravodaji pochlubili. To ovšem zdaleka není vše, co se v naší škole událo. Akce jako „Policie ČR - Chodec a cyklista či Bezpečnost na silnici“ naše děti zaujaly přinejmenším tak jak ta, kterou připravilo Myslivecké sdružení na téma Ochrana přírody. Osobité kouzlo měly zvláště Vánoce na Valašsku, o koncertech ani nemluvě. Pracovní názvy jako Hudba kolem nás či Písničky a jejich úkoly zcela vystihují to, co dětem utkvělo v paměti.

Na Den matek jsme udělali radost maminkám i babičkám vlastní pohádkou.

12


Rusava obRazem

Pozorní diváci sledují, jak se cvičí psi. Policisté z Dobrotic nám své pejsky dovolili i pohladit.

Nejmenší účastník?

Po registraci děti spěchaly do pohádkového lesa.

Cesta pohádkovým lesem je odstartovaná.

Po Kuličkiádě jsme si opékali špekáčky.


Chalupáři udržují většinou styl někdejší obce.

Nová, a přece stylová dřevěnice.

Expozice sesbíraných fotografií byla instalovaná na Obecním úřadě.

Takto namaloval kachnu vnuk autora článku Milana Charváta.

Kamenný kostel nechal postavit Daniel Sloboda.


Vybíráme si z cen, které na dětský den Aktivní klub Rusava získal od sponzorů.

Školáci si na svůj den opekli špekáčky na Jestřabí.

Od pramene k potůčku a řece.

Jeden z pramenů Rusavy.

V roce 1621 Hrad Lukov obsadili vzbouření Valaši, od roku 1710 jej vlastnil Jan Josef z Rottalu.

Rusavští dobrovolní hasiči v okrskové soutěži zvítězili.


Sběrný dvůr v obci Rusava nelze přehlédnout.

Nezapomněli jste na legalizaci své studny?

POVOLENÍ STUDNY

Navigační pomůcka pro občany, občany Rusava zpracovaná Obecním odborem úřadem životního prostředí MěÚ Hulín OSTATNÍ STUDNY

DOMOVNÍ STUDNA

určené k zásobování vodou při PODNIKÁNÍ nebo pro více domácností (např. bytový dům)

určená k zásobování domácnosti (fyzických osob) pitnou nebo užitkovou vodou

Vyřizuje Vyřizuje Vyřizuje Vyřizuje

Odbor MěÚBystřice Hulín pod Hostýnem Odborživotního životního prostředí prostředí MěÚ Pro: Hulín, Chrášťany, Záhlinice, Pravčice, Břest

OdborOdbor životního prostředí MěÚ Kroměříž životního prostředí MěÚ Bystřice pod Hostýnem

KDY BYLA STUDNA POSTAVENA? do 31. 12. 1954 Studna je v provozu

(slouží k zásobování pitnou vodou)

Není třeba žádných úkonů

Studna v současnosti slouží k zásobování užitkovou vodou (domácnost je napojena na vodovod, voda ze studny slouží např. k zalévání)


mezi 1. 1. 1955 a 31. 12. 2001 Studna je řádně povolena a je určena k individuálnímu zásobování pitnou vodou

Povolení je platné i nadále a nezaniká


Studna nemá povolení (je postavena NAČERNO! lhostejno zda pitná či užitková)

po 1. 1. 2002 Studna je povolena jako UŽITKOVÁ! (není zdrojem pitné vody!)

Studna má platné povolení

Povolení je platné, není třeba dalších úkonů

JE NUTNO Je NutNOZAŽÁDAT zažádatOOPOVOLENÍ pOVOleNí NA PŘEDEPSANÉM Na předepsaNéMFORMULÁŘI fORMuláři FORMULÁŘJeJEkKdispOzici: DISPOZICI: fORulář Na odboru Na odboru životního životníhoprostředí prostředí Na internetu: Městský úřad, Masarykovo nám. 137 http://www.hulin.cz/radnice/odbor-zivotniho-prostredi 768 61 Bystřice pod Host., e-mail: [email protected] K žádosti k žádostipřikládáte přikládáte Hydrogeologickýposudek posudek -- Hydrogeologický Projekt -- Projekt Vyjádření, že že studna studnaje jevvsouladu souladussÚzemním Územnímplánem plánem -- Vyjádření,


Výlety - to je samostatná kapitola. Pardus - pramen potoka Rusava, enviromentální vycházka do okolí obce i školní výlet – Buchlov a Buchlovice, na to vše mají naše děti nezapomenutelné zážitky. První třída si zajela do kroměřížské Květné a Podzámecké zahrady, zhlédla výstavu Orbis pictus a Dětský den na Jestřábí s opékáním špekáčků, jak je patrné i z fotografií uvnitř čísla, byl také jedním z těch vydařených. Pěší výlet na Hostýn patří už k našemu školnímu koloritu. Je toho hodně, s čím bychom se mohli my školáci pochlubit. V tomto školním roce absolvujeme 10 lekcí plaveckého výcviku, další 2 lekce výuky byly věnovány problematice dopravy, samozřejmě s praktickým výcvikem. Naše škola nikdy nestála stranou a usilovala o živé spojení s ostatními občany. Beseda s důchodci byla spojena s pohádkou Ferda mravenec, také program na Den matek 15. května potěšil maminky i babičky. První třída zahrála pohádku O perníkové chaloupce, 2. a 3. třída Šípkovou Růženku a čtvrťáci se pochlubili pásmem básní a tanců s názvem Jak u nás zpívají ptáci. Pátá třída si připravila pro tuto příležitost Dívčí válku. Pozornému čtenáři Zpravodaje obce Rusava zajisté neunikly reportáže a kresby žáků a výzdoba dětského karnevalu. Vodění medvěda, Karneval, Mikulášská besídka, příprava balíčků na Mikulášský jarmark, Vánoční posezení pod stromečkem nebo setkání s policejními psy a ukázkami jejich výcviku, které nám předvedli policisté z Dobrotic, to je jen stručný výčet všeho, co se nám v letošním školním roce podařilo. Kde jsou pak ještě pěvecké soutěže (Hostýnská píšťalička, Rusavská Superstaar), výtvarné (Česko hledá Ježíška, Požární ochrana očima dětí nebo Cestou dvou bratří) a sportovní akce. Například ve vybíjené jsme získali v okresním kole 4. místo, v soutěži malých fotbalistů McDonalds´ Cup jsme v okrskovém kole získali páté místo. Absolvovali jsme též velkou školní siláckou soutěž, školní Fit test a také Vánoční školní turnaj ve florbalu. Vědomostní soutěže Klokan – celostátní matematická soutěž , které jsme se samozřejmě také zúčastnili a stejně tak jsme obsadili i celostátní matematickou soutěž Cvrček, nechyběli jsme ani na Matematické olympiádě. V Požární ochraně získala Anička Horníková z 1. třídy 3. místo v okresním kole a postoupila do kola krajského. Žáci rusavské školy se pouští i do různých projektů. Například v enviromentální výchově jsme se vypravili po rusavských chodníčcích - absolvovali jsme vycházky do okolí školy, Rusavskou šanci přírodě a také jsme se aktivně vyjádřili na téma Co chci změnit na koupališti. Náš výčet by nebyl úplný, kdybychom se nepochlubili svým přístupem k separaci odpadu a sběru různých užitečných plodů. Loni v září a letos v květnu jsme nasbírali 2.112 kg papíru a 446 kg kaštanů. Řekněte, milí čtenáři, není toho dost? Takové jsme my, děti Jubilejní Základní školy T. G. Masaryka na Rusavě.


13

První věty prvňáčků První pololetí zdolávání úskalí českého jazyka měli prvňáčci zdárně za sebou a poprali se se svou první slohovou prací na téma „Co jsem dělal o jarních prázdninách?“ „Já o jarni prazniny jedeme s tátou a mámou s Kája i taky s Aničkou jedeme do Olympie“ napsala Anička Dvorníková a Mareček Holšán se pochlubil: „Já jsem byl s mámou v Brně a máma my ve Mněstě koupila deníček a dva sešity.“ Terezka Vrubelová svou první slohovou prací zas prozradila, že „Lada a Terezka a Alena a Babička do Holešova jelijme.“ A co Verunka Podolová? „Já z Míšou a Dinčou zme šli do homiža do školky pak zme šli domu na odjet a pojedli a zme šli domjesa a pak hura do hajan.“ Pracovně-zábavné jarní prázdniny zaznamenal prvňáček Lukášek Kocfelda slovy: „Kopeme nazahraďe koupemese speťou a ideme zamámou.“ Lucinka Křížková napsala: „Jelizme na krytý koupák a vozilijzme Helenku. Kde jinde než u babiček je dětem nejlépe? Potvrdila to i Terezka Zmeškalová, když ve své první slohové práci zaznamenala: „Jela jsem g babičce naprazňiny užilasemsi libilo se mitam a bilo totam heski.“ Možná už v příštím zpravodaji si budete moct přečíst, jaké pokroky udělali prvňáčci za dalších šest měsíců.

ze života spolků a církve Společně s mámou a tátou Občanské sdružení Aktivní klub Rusava se oficiálně zaregistroval v lednu letošního roku, ale do svých nových aktivit se „opřel“ s razancí sobě vlastní už vloni. Jeho iniciátoři (19 žen a 3 muži) udělali pro děti den plný her již v loni a zúčastnilo se jej na 80 dětí, a na podzim zase Drakiádu. Foukalo tak akorát a promrzlé prsty se docela rychle u ohně, kde si pak všichni společně opekli špekáčky, rozehřály. Co vlastně přivedlo skupinku rusavských žen a mužů k tomu, aby Aktivní klub Rusava založili? „Říkali jsme si, že je potřeba, aby zejména rodiče s dětmi mohli společně prožívat hezké chvilky a těšit se na každou další společnou akci,“ prozradila nám Kateřina Vaculíková, když jsme společně s její kolegyní z rusavské keramické dílny Pavlínkou Ševčákovou hovořily o v té chvíli ještě připravovaném Mezinárodním dni dětí 2007. „Doufáme, že se nás sejde alespoň tolik jako na Kuličkiádě, kterou jsme uspořádali 28. dubna,“ přidává se Pavlínka a obě se ve vzpomínkách vrací na hřiště za dílnou, plném jamek a „závodníků“ této úžasné dětské hry. „Na Kuličkiádě jsme pálili čarodějnice, a tak si některé děti přinesly dokonce vlastnoručně vyrobené, slaměné, které skončily v ohni – a bylo u toho docela veselo,“ zavzpomínala Kateřina.

14


Aby ne, vždyť takové dovádění zakončené opékáním špekáčků má pokaždé své neopakovatelné kouzlo. Přidali se nakonec i dospělí Rusavjané, kteří se vraceli z fotbalu, neboť ten ještě stále na Rusavě hraje „první housle“. Dětem ovšem jejich nepřítomnost vůbec nevadila, neboť takové chození na chůdách, skákání v pytli či vrtění kruhem „hula-hop“ je docela zaměstnalo. Nemluvě o odměnách a diplomech, které se staly neodmyslitelnou součástí her a snad ještě i dnes krášlí zdi dětských pokojíčků. „Snažili jsme se obejít co nejvíce sponzorů a nashromáždit sladkosti a jiné dárky, ale především nám šlo o to, aby si nějakou památku na ten den odnesly všechny děti,“ řekly organizátorky a ve stejném duchu připravily i letošní dětský den, který vypukl v neděli 3. června ve 13 hodin. Tentokrát se všichni sešli u fotbalového hřiště. Už od rána organizátoři vzhlíželi k nebi s obavami. Bude pršet? Nebude? Mraky nevěstily nic dobrého, ale všichni doufali v jediné: Snad svatý Petr nezkazí dětem radost! A nezkazil, ba dokonce se ukázalo i sluníčko. Registrace, pak pohádkový les a samozřejmě soutěžení. Házení kroužky, míčkem, chození na chůdách či strefování se poslepu do šaška. To vše - za pomoci hodných tet a strýců - zvládali i ti nejmenší, kteří se po fotbalovém trávníku sotva kutáleli. Hlavně, že byly odměny - a že jich bylo! Sponzoři byli štědří a všem se v tu neděli na hřišti i v lese, kde se potkávali s pohádkovými postavičkami, moc líbilo. Z reproduktorů se ozývaly hlavně dětské hity a písničky z filmových pohádek, u stánku voněla klobása a každý soutěžící oslavenec, který si mohl ještě říkat „dítě“, dostal i po dvou zákuscích a pitíčku. Pamatováno bylo i na maminky a tatínky. Pivo teklo proudem a - alespoň podle toho, co jsme viděli a slyšeli - si nikdo náladu zkazit nenechal. Byl to den dětí jako vymalovaný. Alžběta Škarpichová

Z církevního zápisníku Českobratrská církev evangelická na Rusavě zveřejnila zprávu o hospodaření rusavského sboru v roce 2006. Sborové příjmy ze sbírek při bohoslužbách dosáhly 25.386,- Kč, dary členů sboru představují částku 24.100,- Kč, salár 39.150,- Kč a prostředky získané z nájmu ve farním bytě dosáhly částku 3 tisíce korun. Ostatní příjmy (v nich 45.000,- Kč od Nadace) dosáhly sumy 48.568,38 Kč. Celkem tedy příjmy dosáhly částky 140.204,38 Kč. Naproti tomu výdaje činí 114.424,20 Kč. Největší částky tvořila údržba (náklady na opravy a koupě kotle) - 49.082,30 Kč, dále pak spotřební materiál - 20.711,90 Kč, 12 tisíc činí odvod PF Prusenovicím, spotřeba energie představuje částku 8.456,- Kč, cestovné 5.800,- Kč a zbytek tvoří výdaje na celocírkevní repartice (6.142,- Kč), seniorátní repartice (3.188,- Kč) a další jako je pohoštění, služby či daň z nemovitosti. Sbírka darů pro Jer. jednotu vynesla 8.050,- Kč a celocírkevní sbírky vyhlášené synodem 5.275,- Kč. Staršovstvo s politováním konstatovalo, že účast na bohoslužbách je stále nižší. V roce 2006 bylo vykonáno 53 bohoslužeb, jedenáctkrát byla vysluhována sv. Večeře Páně a pouze jediný křest (Veronika Krajcarová). Vykonáno bylo také pět pohřbů (Štěpán Češek, Terezie Kuželová, Marie Mozolová, Josefa Škarpichová, Marie Bílková) a čtyři svatby, avšak pouze o jednu požádal člen našeho sboru (Mozolovi).


15

Vyučování náboženství se konalo dle možností, většinou jednou za 14 dní, náboženství se účastní 3-4 děti. Staršovstvo se sešlo vloni celkem osmkrát a zúčastňovalo se seniorátních a sborových akcí jako jsou presbyterní konference, slavnosti ke 150. výročí posvěcení prusenovického kostela, konventu. Na faře byl instalován nový kotel a kostel dostal nový koberec. Opravena je venkovní fasáda verandy fary a na verandě byly vyměněny okapové roury. Opraven a vymalován byl také farní byt. Ke změně došlo i v obývání farního bytu. V srpnu se z fary vystěhoval br. Bureš a v lednu se pak přistěhoval bohoslovec br. Daniel Mikšík s rodinou. Připravuje se na závěrečné zkoušky a pak se zúčastní vikariátu. Nájemní smlouvu uzavřel do roku 2008. Už dávno potřebovaly varhany řádnou opravu, a tak se staršovstvo rozhodlo nechat je uvést opět do pořádku. Tohoto úkolu se chopil varhanář z Přerova Dušan Černoch. Lze předpokládat, že oprava naši farnost vyjde na 200.000 Kč. Na podnět starosty obce Bohumila Škarpicha jsme na tuto opravu získali 45.000,- Kč od Nadace děti-kultura-sport a pokusíme se o získání prostředků i z jiných zdrojů. Staršovstvo vyhlásilo sbírku na opravu varhan a je věcí všech, kteří mají dostatek dobré vůle pomoci, dle svých možností na opravu varhan přispět. Informace převzaty z Velikonočního listu Rusava 2007

Zajímavost o obyvatelích vodních ploch

Kachna divoká

ekologie

Kachna divoká patří do řádu vrubozubých, čeledi kachnovití. Počet druhů tohoto řádu v ČR čítá 7 druhů divokých husí a 19 druhů kachen. Nejrozšířenější je kachna divoká s názvem březňačka. Výskyt kachen se v minulosti týkal velkých rozsáhlých rybníků, kde divoké kachny tvořily přírodní společenstva. S obnovou chovů ryb byly rákosy využívány a rovněž ubylo krytin pro hnízdění. I když většina kachen využívá rákosí, kachna březňačka má ráda břehy porostlé ostřicí, kopřivami, ostružiním a jinými rostlinami. U velkých vodních ploch toto prostředí značně mizí, což je příčinou zvyšování stavů kachen kolem vodních toků a slepých ramen řek. Díky tomu můžeme jejich pobyt sledovat i na rusavském potoce. Rády obsazují též malé rybníčky a malé lesní vodní nádrže, sloužící pro zachycení vodních přívalů. Jejich výskyt na Šumavě i v Krkonoších sahá až do výše kolem 1400 metrů n. m. Kachny jsou z velké většiny tažné a někdy přeletují do mírnějšího pásma Evropy, do severní Itálie, jižní Francie a Španělska. Protože námluvy probíhají kolem října, spárkují se mimo naše území a k nám pak přilétají v párech, v pevném svazku. Někdy takovýto svazek narušuje volný kačer, ale kachna ze vzniklého páru se nikdy s jiným kačerem nespáří.

16


Hnízdo staví kachnička. Počátkem dubna do něj snáší v průměru 10 nazelenalých vajíček. Hnízdo bývá většinou na zemi, ukryté v trávě a jakmile kachny opouštějí hnízdo, aby si sehnaly potravu, pečlivě vejce přikryjí. Po 22 - 28 dnech se líhnou káčátka zcela pravidelně, co dvě hodiny jedno. Po třech dnech s nimi kachna hnízdo opouští a káčátka si již potravu hledají samy, ovšem pod dozorem matky. Živí se hmyzem, larvami, měkkýši, plody i semeny a také bylinami. V dospělosti pak vyhledávají strniska obilných polí. Kachny si zvykly na lidi a zejména ve městech plavou pod mosty a lávkami, odkud jim hlavně děti pohazují chléb či rohlíky. Pro kachničky je to sice lákavé, ale postupně se tím u nich snižuje plachost, odvykají své přirozené potravě a zhoršuje se jejich přirozený metabolismus. Stavy kachen se u divokých chovů stále snižují. Za posledních deset let se jejich stavy v ČR snížily ze šedesáti na třicet tisíc. Jejich lov není omezován, protože se značně zvýšil polodivoký i umělý chov. Polodivoký chov spočívá v odběru vajec v přírodě a líhnutí se provádí v umělých líhních, odkud se káčata pouští rovnou do přírody. Umělý chov drží kachny ve voliérách až do doby lovu. Takové kachny jsou málo létavé, a pokud se dostanou do divokých chovů, nejsou schopny se pářit. Tyto chovy tedy slouží pouze pro zvýšené požadavky na lov, zejména zahraničních lovců. Právě umělé chovy zastiňují skutečný úbytek kachen v divokých chovech, protože se nerozlišuje jejich lov odděleně. Podle statistiky byl celkový lov v roce 1935 v ČR 31 tisíc kusů, v roce 1975 již 115 tisíc kusů a v roce 2000 dokonce 336 tisíc kusů. Kachny březňačky jsou pěkně zbarvené. Zvláště kačeři se na sluníčku pěkně lesknou. Rády se vyhřívají, čistí a promašťují si peří, což nám dává příležitost lépe si je prohlédnout. Milan Charvát


17

Fotbal: Výhry i prohry, kondice i zranění

sport

Začátek zimní přípravy obstaraly jako obvykle zimní halové turnaje. Ten v Holešově se našemu týmu vydařil. Obsadili jsme 3. místo, na čemž měl výbornými výkony největší zásluhu Radek Sumec, jinak hráč dorostu ze Zlína. V Bystřici pod Hostýnem jsme nastoupili v kompletním složení. Byť jsme sehráli vyrovnané partie, ze skupiny jsme nepostoupili. Den před Silvestrem sehráli rusavští „umělci“ třetí ročník Vánočního turnaje, v němž za účasti šesti týmů zvítězil výběr vedený Mirkem Bílkem. V rámci příprav na jarní část sezóny odehrál náš „mančaft“ šest přátelských zápasů na umělých hřištích ve Zlíně, Přerově a Kroměříži s mírně aktivní bilancí tří výher, jedné remízy a dvou porážek. Docela vydařené bylo i třídenní soustředění v Rajnochovicích. Stínem této části sezóny byla bohužel vážná zranění dvou klíčových hráčů, Miroslava Bílka a Mariána Románka, kteří sice skvěle reprezentovali náš fotbal v krajské lize sálové kopané v drezu AFK Bystřice p/Hostýnem a dostali se až do celostátního finále v Lovosicích (spolu s Ondrou Štefkem), ale nám je to platné jako „mrtvému zimník“, neboť jsme o tyto dva tvořivé záložníky pro převážnou část sezóny přišli. Před zahájením sezóny to ovšem nebyly k naší smůle jediné ztráty. Zdravotní problémy trápily celou zimu Lukáše Vaculíka, z rodinných důvodů ukončil svou fotbalovou kariéru Michal Novotníček, ze studijních důvodů pro změnu přerušil Stanislav Třasoň a aby toho nebylo dost, mužstvo nakonec opustil také úspěšný trenér Melichárek. Jedinou posilou je návrat Jana Vávry z bystřického dorostu, takže jarní část sezóny 2006/2007 bude pro rusavské „áčko“ asi hodně těžkou prověrkou. Náš rezervní tým sehrál jeden přípravný duel, přesvědčivě zvítězil (4:1) v Hlinsku. Několik hráčů z „béčka“ sice nakouklo do sestavy i v některých zápasech prvního týmu, ale obecně lze říci, že slabou tréninkovou účastí nevytvořili tlak a potřebnou konkurenci v „áčku“.

Jak se dařilo žákům?

Naši žáci – chlouba současného rusavského fotbalu – sehráli kvalitně obsazený halový turnaj v Bystřici pod Hostýnem a v konkurenci sedmi týmů se umístili na krásném druhém místě. Nestačili pouze na silný polský tým Skawa Wadowice. S ostatními soupeři z místního regionu si celkem bez problémů naši borci poradili a navíc ukázali, že se v jejich podání na jaře máme na co těšit. Daniel Krajcar

18


Fotbalisté se utkali s hokejisty Dalo by se očekávat, že když se utkají fotbalisté s hokejisty, bude to na hře těch druhých znát. Hokejový tým přece nemůže myslet jako ten fotbalový a herní situace, které má takříkajíc v krvi z ledové plochy, lze na zelené trávě aplikovat jen těžko. Představy se ovšem většinou míjejí se skutečností. Přesvědčil nás o tom i poslední květnový den, kdy se na rusavském hřišti utkaly mužstva SK Rusava a RI OKNA ZLÍN. Některé prvky hokeje byly sice patrné (zvláště v osobních soubojích, kde se přihlížejícímu fanouškovi mohlo zdát, že hokejisté vytřepou z našich chlapců duši), ale vcelku to byl docela pěkný zápas. Takže fotbalové mužstvo Rusava versus hokejisté Zlín nakonec skončilo prohrou domácího mužstva 1:2. Tradice těchto utkání se váže již k roku 2000, kdy historicky první zápas 18. května rozhodl dvěma góly Pepa Štraub. Hosté sice na hřišti filmovali jak uměli, ale konečný výsledek byl jasný. Obdobná byla situace o rok později, přesněji 31. května, kdy hosté opět vyhráli poměrem 6:4. Tehdy byl divácky největším tahákem čerstvý mistr světa Petr Čajánek. Jak píší rusavští pamětníci, tehdy je hokejisté ze Zlína fyzicky zrušili jako žádost o byt, nicméně k remíze pak došlo v Obecním domě v „zápase“ se slivovicí. Řeklo by se - do třetice všeho dobrého, ale i tentokrát Rusavjané podlehli. Rok 2002 (přesněji 23. květen) přinesl akorát tak méně gólů. Výsledek? Rusava - Zlín 2:3. O rok později téměř nastejno - 2:4 a to nepomohl ani změněný termín zápasu. Z května jsme přesedlali na pátý červen 2003, ale vše bylo marné. Potěchou Rusavjanů byly tehdy jen jesličky, které uhrál Regentík na Čajánka, ale zlé jazyky praví, že kdyby to bylo u mantinelu, asi by Eda tolik nemachroval. Rok 2004, opět červen. Berani se dostavili k zápasu až sedmadvacátého (prý asi dlouho slavili historicky první titul) a dokonce dorazili v plné sestavě. Kdoví, zda šlo o slitování nad rusavským mančaftem nebo jim doopravdy došly síly, ale domů se vrátili s remízou 4:4. V roce 2005 se oba týmy vrátili k osvědčenému květnovému termínu. Říká se, že i květnová koťata jsou nejhezčí... Tentokrát to platilo i v rusavském fotbale, vždyť naši chlapci si poprvé vykopali vítězství. S výhrou 6:5 se jim z hřiště odcházelo zaručeně dobře, ač v druhém poločase jim bylo zatraceně horko. 1. 6. 2006 lilo jako z konve a hřiště připomínalo vše, jen ne fotbalovou plochu. Těžký terén však Rusavjané zvládli bravurně. Vítězstvím 8:4 dali zlínským hokejistům na známost, že ne vše, na čem to klouže, je jejich domovský led. Promrzli, ale obě strany nakonec při čaji s rumem i roztály. Už-už se zdálo, že šňůra rusavských vítězství se potáhne dál. Poslední květnový den tomu ale opět udělal přítrž, ale ač naši fotbalisti prohráli 1:2, jako soupeř rozhodně nezklamali. A. Škarpichová


19

Skalní hrad na Skalném

zajímavosti

Při archeologických průzkumech Hostýnských vrchů byl v roce 1980 objeven dosud neznámý středověký hrad v katastru obce Rusavy. Hrad objevili společně autor, spolu s Ing. Václavem Trefilem. Lokalita byla jimi poprvé uvedena do literatury ve Zpravodaji města Bystřice pod Hostýnem (únor 1982). V roce 1988 na ní provedl menší zjišťovací výzkum Jiří Kohoutek. Skalní hrad se nachází na nejvyšším místě Skalného v nadmořské výšce 709 m n.m. a patří tak k nejvýše položeným středověkým lokalitám v regionu východní Moravy. Zaujímá rozlohu 35 x 23 m z níž trčí skály. Celkový pohled nabízí fotografie z počátku 20. století, kdy ještě nebyla zalesněna.

Ochranu hradu poskytovaly příkré skalní srázy zachycené na fotografii. Na SZ – SV straně to byl asi 10 m široký příkop a částečně dochovaný val o výšce 1,5 – 2 m. Součástí takto ohraničené plochy je i skalní suk nazývaný „Orel“ s převýšením nad okolí o 13 m. Na jeho vrcholu se dochovaly stopy po uměle vyhloubeném základu pro stavbu srubové věže. Při povrchových výzkumech autora (1980 a d.) i archeologickém výzkumu (1988) byly z hradu získány četné zlomky keramiky, které lze datovat do rozmezí druhé poloviny 14. a první poloviny 15. století. Mimoto byly nalezeny drobné železné předměty a zlomky roztaveného skla. Ke Skalnému se vztahuje řada pověstí: Místní lidé považovali místo za tzv. „Čertovy skály“, podobně jako jiná místa na Valašsku. Učitel Julius Šobr uvádí příběh Roziny Mozolové z Rusavy, která ráda tancovala a když neměla žádného tanečníka přivolala si v nouzi myslivce - čerta. Když si pak uvědomila pravý stav věcí, polekala se, a dala čertovi ještě další úkol „přehradit rusavskou vodu“. Naštěstí dříve než byla práce skončena zakokrhal kohout a po čertovi na místě nedokončené práce zbyly skály na Skalném. Autor

20


dále vzpomíná, že se na místech „Čertových skal“ nalézají pod drnem často uhlíky, což by mohlo být důkazem toho, že na nich naši předkové obětovali bohům. Jaroslav Šebestík zmiňuje sázku rytíře s čertem týkající se stavby hradu na Hostýně. Čert i tady nedodržel podmínky stavby a když předčasně zakokrhal kohout, upustil balvan na Skalném. Hostýn tím zůstal ušetřen moci pekelné. František Fryšák zase upozorňuje na to, že skalisko ztratil čert, když odnášel kamení z Hané. Archeologicky prokázaná přítomnost hradu není potvrzena písemnými prameny. Není tedy jasné proč byl vybudován a jaké hospodářské zázemí se staralo o zajištění jeho životních potřeb. Někde v jeho blízkosti předpokládáme přítomnost vesnice zaniklé někdy na konci 14. století. Jmenovala se Vysoká Lhota a byla součástí obřanského panství. V jakém vztahu byla tato vesnice k hradu ovšem nevíme. Hrad mohl hrát i určitou roli v rukou zástavních držitelů Obřan a Chlumu Heralta a Smila z Kunštátu. Přítomností skalního hradu se zabývala řada známých odborníků na tuto problematiku jako jsou Zdeněk Fišera, Jiří Kohoutek a Miroslav Plaček. Dalibor Kolbinger

Dostaveníčko hasičů V sobotu 2. června 2007 se na rusavském fotbalovém hřišti sešli hasiči, aby si poměřili síly v požárním sportu. Konala se tu okrsková soutěž požárního sportu a zároveň okresní kolo dorostu. Z okresní soutěže dorostu postupují tři nejlepší z každé kategorie do krajského kola hry Plamen a dorostu, která se uskuteční v Hluku (okres Uherské Hradiště). Nejlepší dorostenci z této soutěže pak postupují na Mistrovství České republiky hry Plamen a dorostu SH ČMS, která bude na zlínském stadionu ve čtvrtek 5. 7. až neděli 8. 7. 2007.


21

„Všechny zájemce o požární sport i prostřednictvím Rusavského zpravodaje na tuto soutěž zveme,“ řekla hned poté, co předala nejlepším dorostenkám a dorostencům poháry, náměstkyně starosty SDH Kroměříž Jitka Krylová. „Nad mistrovstvím ČR převzal záštitu hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš spolu s primátorkou Zlína Irenou Ondrovou. Přijeďte také povzbudit naše mladé sportovce!“ Z klání na Rusavě postupují do krajského kola v kategorii jednotlivců dorostenci: Luděk Otýpka, Jan Bělík a Ondřej Furášek V celkovém pořadí byly nejlepší dorostenky: Tereza Darebníková, Petra Přecechtělová a Karolína Šašková. V okrese Kroměříž pracuje celkem 106 dobrovolných hasičských sborů, z nichž přes padesát tvoří děti. Snad je i tato skutečnost příslibem, že zájmu o tak užitečnou zálibu, jakou požární sport je, ještě neodzvonilo. Vždyť dobrovolní hasiči jsou stejně jako u nás na Rusavě v jednotlivých obcích neodmyslitelnou součástí kulturně-společenského života a co je důležité, už po několik generací jsou bližnímu vždy ku pomoci. Nemohu si na závěr odpustit jednu poznámku: Klání na Rusavě bylo pořadatelským rusavským sborem připraveno příkladně a hosté se tu cítili dobře. Škoda jen, že jejich prožitek skalilo řádění nenechavců, kteří se vlámali do auta jednoho ze soutěžících a odcizili mu z něj osobní věci i s doklady.

Léčivé moře pod Hostýnem Sůl, ve svých různých podobách, je velmi důležitá pro život člověka. Lékaři doporučují pobyt u moře lidem s potížemi horních a dolních cest dýchacích. I když nás příroda mořem neobdařila, máme možnost využít jeho klima v solné jeskyni. Prostředí solné jeskyně se vyznačuje vysokou bakteriologickou čistotou, kromě záporné ionizace je vzduch „přesycen“ sloučeninami jódu, hořčíku, sodíku, brómu a dalších prvků. Toto mikroklima je srovnatelné s klimatem na volném moři za silné bouře. V naší jeskyni je díky unikátní technologii zaručena stabilní vlhkost okolo 70 %. V některých obdobných zařízeních tvářících se jako solná jeskyně, hlavně tzv. „bílých“ solných jeskyních, je vlhkost velmi nízká vlivem absence vodních zdrojů, které nejvíce obohacují a vytvářejí příhodné mikroklima v jeskyni. V těchto vodních zdrojích cirkuluje roztok vody a solí z Mrtvého moře obsahující až 80 minerálů, a proto jsme naši jeskyni vybavili hned dvěma vodopády. Také stěny v těchto solných jeskyních nejsou zbudovány ze soli, nýbrž jen z občas podsvícených solných kamenů, jenž potřebné mikroklima nevytvoří. Průchod vzduchu přes opravdové solné stěny společně s odpařujícím se roztokem umožňuje vznik specifického mikroklimatu. Naše solná jeskyně patří mezi nejmenší solné jeskyně vůbec. Přesto je zde zachováno stejné množství zdrojů vytvářejících mikroklima jako u velkých jeskyní, a proto je její mikroklima koncentrovanější a mimořádně účinné. Rozdíl mikroklimatu v naší jeskyni a v ostatních jeskyních návštěvník pocítí sám již při několika prvních nadechnutích. (Reklamní článek)

22


Podhostýnská solná jeskyn Přijďte k nám načerpat energii a zdraví! Palackého 573, Bystřice pod Hostýnem Tel. 737 912 909, www.podhostynskajeskyne.cz, e-mail: [email protected]

Pobyty v solné jeskyni působí podpůrně i preventivně při těchto onemocněních: onemocnění horních a dolních cest dýchacích (astma, záněty průdušek, chronická bronchitida,...) • dermatologické potíže (kožní alergie, lupénky) • srdečně-cévní onemocnění (vysoký tlak, ischemická choroba srdeční, poruchy krevního oběhu) • snížení funkce štítné žlázy • zažívací problémy • poruchy imunity • neurózy, stres, stavy únavy a deprese • významná je i regenerační funkce. Tři 45minutová sezení u nás nahradí týdenní pobyt u moře! Otevřeno denně od 9 do 20 hodin. Těšíme se na Vaši návštěvu!


23

Pátek 29. 6. 2007 SOUSEDSKÉ POSEZENÍ – Obecní dům Rusava 17.00 hod. – Zahájení s Moravskou veselkou Komikadze aneb 25 let na scéně – Josef Alois Náhlovský a Josef Mladý D6K – „Zbojník Švrček“ – amatérské divadlo Holešov 19.00 hod. – Večer s Moravskou veselkou A klub Hranice – předtančení společenských tanců „Michael Jackson“ – imitátor Pavel Janák Sobota 30. 6. 2007 DEN PLNÝ HISTORIE – střed obce, JZŠ Rusava – od 10.00 do 17.00 hod. Jarmark plný tradičních řemesel Den otevřených dveří JZŠ – kroniky, výstava fotografií Kultura bydlení 13.30 hod. – Vystoupení dětí JZŠ a MŠ Rusava 14.00 hod. – „Valašská svaťba“ – Valašský krúžek Rusavjan Cimbálová muzika Rusava s primášem Františkem Stoklasou Dechový soubor Rusavanka pod vedením Vladimíra Češka – areál hřiště JZŠ Valašský sbor portašský – výsadba jedle 16.00 hod. – Slavnostní veřejné zasedání ZO Rusava v zasedací síni OÚ V průběhu dne projížďky Rusavou v bryčce a autovláčkem Večer- areál koupaliště 20.15 hod. – The Beatles Revival – koncert, Expo – zábava 21.50 hod. – OHŇOSTROJ Neděle 1. 7. 2007 8.30 hod. – Evangelický kostel – bohoslužba 9.00 hod. – Katolický kostel – mše svatá SPORTOVNÍ NEDĚLE – areál hřiště SK Rusava 10.30 – 17.00 hod. Myslivecké sdružení Rusava – lovecké famfáry Zayferus – sokolníci s 25 druhy dravých ptáků, fotografická soutěž FLAT – tanec na kole v podání Petra Bílka Sbor dobrovolných hasičů – předvedení techniky, soutěže Mažoretky „Sněženky“ z Bystřice pod Hostýnem 13.00 hod. – Železný Zekon Fotbalové utkání SK Rusava 14.00 hod. – Žáci – FK Bystřice pod Hostýnem 15.00 hod. – Muži – INTERNACIONÁLOVÉ Zlín V průběhu odpoledne seskok parašutistů na hřiště SK PO CELOU DOBU OSLAV OBČERSTVENÍ ZAJIŠTĚNO

24

Srdečně vás zveme na oslavy 350. výročí založení obce Rusava

Program oslav


Obsah Slovo má starosta: Rusava slaví 350 let své existence . . . . . . . . . . . . . . . . 1 – 3 Z historie: Vzácná výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Ohlédnutí za povodněmi 1997 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Muž, který Rusavě dal vše . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 – 7 Mlýny, valchy, pily a hamry na toku Rusavy . . . . . . . . . . . 7 Výstava fotografií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Hostýnská rozhledna stojí již 110 let . . . . . . . . . . . . . 8 –10 Ze života dědiny: Jak sa kácal máj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Na Vrchovou bude nová cesta . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 –11 Naše škola: Co možná o škole nevíte? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 – 13 U koupaliště vyrůstá dětský ráj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Ze života spolků a církve: Společně s mámou a tátou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 – 15 Z církevního zápisníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 – 16 Ekologie: Kachna divoká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 – 17 Sport: Fotbal: Výhry i prohry, kondice i zranění . . . . . . . . . . . . . 18 Fotbalisté se utkali s hokejisty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Zajímavosti: Skalný hrad na Skalném . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 – 21 Dostaveníčko hasičů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 – 22 Léčivé moře pod Hostýnem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 – 23 Program oslav 350 . výročí existence Rusavy . . . . . . . . . . 24

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Redakční rada při Obecním úřadě Rusava Odpovědná redaktorka Mgr. Alžběta Škarpichová Tel. 736 220 773, 573 395 422 Náklad: 500 ks tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2007 ZPRAVODAJ obce Rusava cena: 10 Kč

Recommend Documents