2010 Zpravodaj obce Rusava cena: 10 Kč

ročník: XIX.

číslo: 2/2010

Zpravodaj obce Rusava

LIX.

cena: 10 Kč

Slovo má

starosta ...

Internet po rozvodech naší kabelové televize

P

ři každé akci, která se má uskutečnit, člověk dlouho přemýšlí, jaké krůčky učinit. Je vhodné se vždy ohlédnout a ponořit se i do historie, někdy hluboké, jindy stačí krátkodobé. Současná technologie či digitální přízraky jsou však brzy zastaralé. Není tomu dávno, kdy jsme se rozhodovali o investici pro kabelovou televizi. Zájemců bylo málo, ale přesto jsme věřili, že tyto kabely uložené v zemi skoro po celé obci mají svou budoucnost a i následně širší využití. Nyní zastupitelstvo obce schválilo rekonstrukci obousměrného kabelového systému pro šíření internetu, ale i možnosti telefonování po těchto rozvodech. Rozsah dalších služeb je zatím jen v reálných myšlenkových pochodech. Je možné, že časem by se dala sledovat i přímá spotřeba vody v domácnostech, včetně odpočtů na vodoměrech. Nabídka služeb internetu byla rozeslána do všech domácností. Odezva na požadované informace od uživatelů i případné nové účastníky byla minimální – což se předpokládalo. Dnešním hitem pro méně důvěřující jsou tzv. „akční nabídky“, které lákají lidi na jakékoliv výrobky formou poutavých reklam. Naším zájmem by neměla být výdělečná kampaň, ale služba pro občana. Mobilní operátoři nabízejí levný internet za 400 Kč měsíčně bez DPH, se smluvním úvazkem na jeden rok. Po určité době však měsíční platba dosahuje dvojnásobku. Pro Vaše rozhodování o nabízených službách by mohlo být rozhodující jen to, že ceny za používání internetu můžete ovlivňovat Vy sami, neboť vlastníkem celého kabelového rozvodu je obec. S jistou méně povzbudivou rozjezdovou nabídkou přicházíme i my. Je jen na Vás, jak tyto informace a služby budete vnímat a učiníte ten rozhodný krok ke změně operátora. Bohumil Škarpich


1

Informační leták k možnostem využití nabídky kabelové televize a internetu V průběhu měsíce července 2010 bude dokončena rekonstrukce sítě kabelové televize, jejíž součástí bude i zavedení internetu po rozvodech kabelové televize. U všech účastníků kabelové televize nebo zavedení internetu se musí upravit stávající přípojka, která bude zajištěna provozovatelem vysílání. Všichni zájemci o příjem kabelové televize nebo zavedení internetu si musí upravit stávající přípojku, která bude zajištěna provozovatelem vysílání. INTERNET Připojovací poplatek pro internet včetně repasovaného modemu Akční nabídka (pro prvních 20 uchazečů)

ZDARMA

Montáž rozvodů a repasovaného modemu pro internetové připojení + poplatek obci (po instalaci 20 uchazečům)

4 000 Kč

Ceník pro internet Tarif

Aktivace včetně DPH

Rychlost

Data

Poplatek s DPH

K1

297 Kč

4096/512 Kbps

bez omezení

420 Kč

K2

297 Kč

6144/512 Kbps

bez omezení

540 Kč

K3

297 Kč

8192/512 Kbps

bez omezení

740 Kč

Akční nabídka – první dva měsíce provozu INTERNET ZDARMA! Telefonování přes internet Koncové zařízení

Ceník hovorného

VoIP převodník

990 Kč

v síti AVONET (v obci)

ZDARMA

do pevných sítí

0,50 Kč

do mobilních sítí

3,90 Kč

do ciziny

1,90 – 3,50 Kč

Kabelová televize NOVÉ připojení kabelové televize (neplatí pro stávající zákazníky). Akční nabídka platná do 30. 11. 2010

2

4 000 Kč


Programová skladba MINI

Programová skladba MAX

11 TV programů

24 TV programů

Prima COOL

Nabídka MINI +

Nova Cinema

STV 2

Infokanál

TV Joj

ČT1 ČT2 Nova Prima ČT 24 ČT 4 Sport TV Barrandov

Film + CS Film Mini Fisching &Hunting Viasat History Public Hallmark Nova Sport Eurosport

STV 1

Disney Chanel

Markíza

Spektrum

FM 2 – rozhlasové pásmo VKV

Óčko TV

Cena celkem s DPH měsíčně 100 Kč

Cena celkem s DPH měsíčně 240 Kč

Změna programové skladby včetně cen a poplatků je vyhrazena.

Třetí ročník „Vítání jara na Pardusu“

Dění v obci ...

V sobotu 20. března jsme se opět sešli na třetím ročníku „Vítání jara na Pardusu“. Sraz byl, tak jako každý rok před budovou obecního úřadu na Rusavě. Vzhledem k tomu, že smrtná neděle byla hned následující den, nosným programem se stalo i pohřbení paní zimy. Díky této změně neproběhlo ani zahájení výšlapu po valašsku, tzn. pro ten správný, přiměřeně rychlý a šťastný krok poklepáním „valašků“ na podešev každého účastníka, což mnohým chybělo stejně tak, jako výšlap směr Kopácina, díky nutnosti vynesení Mařeny z obce, který nabral směr Hořansko a vrch Pardus. Vynášení Smrti, Mařeny nebo taky Moreny je starodávný pohanský zvyk, který se z pradávných slovanských dob dochoval místy až dodnes. Už jen proto si zaslouží naši pozornost. Pro naše předky byl rituál vynášení zimy a vítání jara významnou událostí, kterou prožívalo celé společenství. Dospělí a staří ale jenom přihlíželi. Přímými aktéry byli mladí lidé, dospívající nebo děti, ti, kteří představují naději do budoucna.


3

Pro obnovení tradice na Rusavě byla připravena symbolická ženská figurína – Morena, jejíž „kostra“ byla takřka dokonalá (vyrobená ze starých nepotřebných násad zahradního nářadí a slámy). Pleť měla bílou jako smrt (ze staré plachty), ustrojená byla do rukávců a fěrtochu, který byl uvázaný na útlý až podezřele „tyčkovitě vychrtlý“ pas, šátek na slaměnou hlavu, leč i když slaměnou, tak pěkně vychytralou hlavinku, protože se dokázala tlačit na chlapy, kteří ji ochotně „dobrovolně povinně“ vynesli až na Pardus. No a co by to bylo za ženskou, která by se ve svém triumfálním, i když posledním tažení pořádně „nevyfešákovala“ alespoň náhrdelníkem z vyfouknutých vaječných skořápek a prázdných šnečích ulit, tedy symboly smrti a zmaru (figurína Mařeny představuje smrt, nemoci, bídu a všechno, co lidem škodí). Po vynesení Mařeny za obec (v našem případě na vrch Pardus) byla zahájena takřka „ekologická“ likvidace Mařeny. K úžasu všech došlo dokonce k odhalení Mařenina spodního prádla, místy dokonce vykukujících ženských vnad, takže jsme se dočkali i chvilky s nádechem „erotiky“. Pro dodržení tradice ukončení nadvlády paní zimy byl pro likvidaci Mařeny vybrán oheň (oheň je stejně jako voda očistný živel), takže byla spálena pouze hrstka slámy a oděv ušetřen – pro další jarní sezonu včetně osobního „prádýlka“ Mařeny. Po zmiňovaných rituálech jsme si vychutnali každoroční oddychovou chvilku při bůčku a štamprličce lahodného rusavského moku. Jako kontrast k Mařeně bylo připraveno Letečko (líto, májíček), které symbolizovalo příchod jara a obnovení života (zelená ratolest zobrazuje v magii život). Na rozdíl od smrtky jsme letečko vytvořili ze živé smrkové větve, barevných pentlí a barevných vyfouklých vajíček, které vázali samotní účastníci výšlapu, hlavně děti. S nazdobeným letečkem nad hlavou jsme do jarního odpoledne zvolali kratičkou koledu: Přišlo jaro do vsi, kde si, zimo, kde jsi? Byla zima mezi nama, a včil už je za horama, hu, hu, hu, jaro už je tu. Poté už poslední naše kroky směřovaly i s letečkem k příjemnému posezení na Hotelu Rusava. Skutečný „časový“ příchod jara 2010 jsme za opětného pokřiku již zmiňované koledy „hu, hu, hu…“ přivítali v 18.32 hodin na Kopácině a Vítání jara na Pardusu 2010 slavnostně dokončili v hospůdce u Hradilů. Dana Gajdošová

4



5

Barvení velikonočních vajíček V sobotu 3. 4. 2010 jsme se rozhodli uspořádat barvení vajíček na několik způsobů. A to nejen pro děti, ale i pro dospělé. Akce se konala venku na terase hospůdky zvané na Rozcestí. Na stolech byly přichystané různé varianty barvení vajíček – například rozpuštěným voskem, fixem, obalováním v máku, ovesných vločkách, krupici nebo kokosu. Dále pak vystřihování motivů z ubrousků a vyškrabování špendlíkem, což byla asi nejsložitější varianta. Smyslem akce bylo vyzdobit stromeček z břízy vajíčky, a to se nám také povedlo. Každé dítě dostalo za jedno nabarvené vajíčko nafukovací balónek, takže motivace byla veliká a děti se moc snažily. Dospělí dostali také balónek, ale ti jej využili jiným způsobem – helium z balónku vdechovali a bavili změnou hlasu všechny ostatní. Po nazdobení stromečku jsme udělali z vyfoukaných vajíček hromadnou vaječinu, na které si všichni pochutnali. Podle ohlasu se všem pozvaným, i náhodně příchozím, akce moc líbila, takže si ji určitě za rok zopakujeme. Poděkování patří klukům z hospůdky na Rozcestí, kteří nám umožnili tuto akci uspořádat. Pavla Ševčáková, Aktivní klub Rusava

Rusava ve fotografii Přes pět stovek fotografií dokázal nashromáždit od zahájení své sběratelské záliby Josef Hudec Včelinský, který se této zálibě věnuje už pár let. „Tož, co bych k temu mohl říct, prostě sbírám staré fotky. Aj se cosi podaří vyšmejdit po starých chalupách, než to někoho napadne vyhodit, ale za to, že se může uspořádat taková výstava starých fotek vděčím hlavně lidem, kteří mi je ochotně zapůjčí a nebo darují,“ říká Včelinský. Převážnou část sbírky tvoří snímky naskenované a zvětšené, které se díky tomu staly čitelnější, protože originály jsou samozřejmě v menším formátu. Součástí výstavy historických snímků, která byla slavnostně zahájena 24. 4. 2010 od 14.00 hod. v budově obecního úřadu na Rusavě pod názvem Rusava ve fotografii, bylo i představení výtvarných prácí dětí z Jubilejní základní školy a Mateřské školy Rusava na téma „Ta naša Rusava“, která bude vyhodnocena až na začátku školního roku 2010/2011. Obec Rusava byla založena 23. 4. 1657, proto bylo zahájení výstavy naplánováno právě na dubnový termín, abychom si touto formou mohli připomenout 353 let od jejího založení. Děti z Jubilejní ZŠ a MŠ Rusava výstavu zahájily svým malým pásmem připravených písniček a básniček, cimbálová muzika Bystřica s pěveckým projevem lidových písniček J. Pavelcové a M. Pavelca, ale také Ogarů z Hořanska. Připraven byl i tzv. „valašský rautíček“, kde si mohli návštěvníci nabídnout chleba se sádlem a cibulí, škvarky či neloupané zemáky a kysané zelí. Štamprlka slivovice taky přišla vhod. Když jsme výstavu chystali, netušili jsme, jaký obrovský zájem vyvolá. Výstava byla volně přístupná ve vestibulu i patře budovy obecního úřadu do 30. 4. 2010, ale pro velký zájem byla prodloužena o dva týdny. Dana Gajdošová

6



7

Kuličkiáda Letošní termín neděle 2. května byl ohrožený do poslední chvilky. Počasí moc nepřálo, zpočátku malinko mrholilo, ale úderem 14. hodiny vykouklo sluníčko a vyhnalo zbylé opozdilce na hřiště ke keramice. Tam už byla od pátečního odpoledne připravena půda na boj s kuličkami. Děti se dostavily v hojném počtu za doprovodu svých rodičů, kteří nakonec tvořili nejpočetnější kategorii. To mě znovu utvrzuje v tom, že každý dospělák se rád občas stane dítětem a se ctí a odhodláním vyhrát soupeří až do úplného konce. A vidina první ceny, kterou každoročně bývá 1 litr domácí slivovice, určitě není tím hnacím motorem a hlavním lákadlem. Někteří ze zapálených účastníků sice „reklamovali“ systém vyřazování v dospělácké kategorii, ten proto budeme muset pro příští rok určitě vylepšit. :-) Ale zpět k dětem. Jak už je zvykem, i letos byly děti dle věku rozděleny do tří kategorií. Na stupních vítězů se nakonec umístili: • kategorie 1–5 let: 1. místo: Viktorek Kögler 2. místo: Esterka Daňková 3. místo: Anička Mikšánková • kategorie 6–10 let: 1. místo: Adrianka Zelená 2. místo: Filípek Seehof 3. místo: Erička Daňková • kategorie 11–15 let: 1. místo: Míša Ševčák 2. místo: Jeník Horák 3. místo: Tom Uruba Všichni jmenovaní byli obdarováni hezkými cenami v podobě hraček. Ale ani ostatní děti, které na kuličkiádu dorazily, neodešly s prázdnou. Všechny totiž dostaly drobnou sladkost, krásný bublifuk a taky špekáček na občerstvení. V kategorii dospěláků, která začíná být rok od roku atraktivnější, se o pomyslnou bednu podělili: 1. místo: Martin Ševčák 2. místo: Dáša Hudcová 3. místo: Danek Krajcar (Aby si někdo nemyslel, že AK podporuje alkohol u dětí, tak hlavní cenu za nezletilého Martina Ševčáka samozřejmě převzali rodiče a budou ji až do synových 18. narozenin opatrovat. ) Jak je vidět, některé rodiny vzaly zápolení o dobré umístění do vlastních rukou, některá prvenství se nám zase opakují (Ševčákovi), a právě to by mělo být motivací pro nás ostatní, abychom se příští rok více snažili. Takže trénujme a za rok se budu opět těšit! Lada Urubová, Aktivní klub Rusava

8


Zpráva o Poťouchle poetickém posezení V sobotu 22. května, tedy více než před měsícem, došlo k dalšímu povolenému shromáždění příznivců poťouchlé romantiky v sále muzea obce Rusava. Akce byla vyhlášena způsobem obvyklým, tedy skrze kabelovou televizi (čirou náhodou v kritickém období kabelová smyčka trpěla nevolností a omdlévala ), skrze písemné zvací plakátky červené barvy (čirou náhodou je ještě před konáním akce přelepily svými plakáty některé strany a některé spolky ) a skrze hlášení obecního rozhlasu (čirou náhodou se tomuto médiu v kritickém období nic nepřihodilo ). Termín byl zvolen s dostatečným předstihem a s respektem k termínu konání voleb do Dolní sněmovny (nikoliv do Evropského parlamentu, jak hlásala kabelová smyčka). Přesto nebyl tento termín zvolen šťastně, poněvadž naši zlatí hokejoví hoši se přes pesimistické prognózy prodrali do závěrečných bojů světového šampionátu a o den později dokonce ve finále zvítězili nad ruským medvědem. Ve zmíněnou sobotu bylo semifinálové utkání, které odlákalo mnohé potenciální návštěvníky Poťouchle poetického posezení, takže se nás nakonec sešlo okolo 40, v naprosté většině přespolních příznivců této téměř již tradiční akce. Překvapením programu byla jednoduše úžasná Blondýna, kterou nám velkoryse zapůjčil moderátor Jan Kraus, jenž se pro zaneprázdněnost odchodem z programu „Uvolněte se, prosím“ nemohl uvolnit. Uvolněná a kreativní Blondýna se však zhostila své role i bez pana Krause znamenitě a zanechala v účastnících shromáždění hluboký dojem a nutkavou inspiraci. Zazněly vesměs písně z amatérské dílny poťouchlého romantika v jeho vlastním neumělém, leč o to procítěnějším podání, a úryvky z brutální poezie téhož autora. Poťouchlý romantik ve svém bezbřehém exhibicionismu promítal také vlastní fotografie pořízené ve vysokohorském prostředí, kam se přes svůj pokročilý věk sem tam vydrápe, místo aby se staral o kariérní postup, nebo dělal něco užitečného jako většina počestných spoluobčanů. V rámci posezení se vzpomínalo na textaře Ivo Fischera a jeho úžasné texty,


9

přičemž některé byly pro ilustraci prezentovány s hudebním doprovodem v rámci vzdělávacího cyklu o nezapomenutelných autorech. Zazněla také píseň Krysař se stále aktuálním poselstvím o manipulaci a zneužívání idejí. Roztomilý a úplně neplánovaný byl vstup pana Svatopluka Kutěje z Brna s jeho kouzelnými básničkami a říkankami, které skládá pro svá vnoučata. Musím zdůraznit, že jimi potěšil a pohladil dušičky nejen přítomných dětí ale i životem otřískaných přítomných „dospěláků“. Můžeme se určitě těšit na knižní vydání jeho básniček a budeme potěšeni, když s nimi zavítá na příští poťouchle poetické posezení a spojí autorské čtení s autorizací knížky. Dalším překvapením, byť plánovaným, bylo autorské čtení pana Petra Brandejského z Brna z jeho čerstvě vydané sbírky povídek Střípkobraní. Vybrané povídky přispěly významně k dobré náladě a pobavení všech přítomných a vyvolaly velký zájem o jeho útlou knížku s autorovým podpisem a věnováním. Ačkoliv bylo Poťouchle poetické posezení počato krátce po třetí hodině odpolední, nabitý program způsobil, že jsme si ani nevšimli, že se protáhl až do čtvrt na sedm večer. Nikdo si nestěžoval na otlačené pozadí ani neusnul a všichni jsme se loučili s tím, že se opět uvidíme na společném poťouchle poetickém setkání za půl roku, v době předvánoční. Mám-li hodnotit celou akci jako organizátor, musím vyjádřit poděkování všem zúčastněným, ať už aktivně vystoupili, nebo se aktivně zapojili do kolektivního zpěvu či smíchu. Mnozí vážili dlouhou cestu, nelitovali času, a to je povzbuzení pro další tvorbu a příští exhibování. Chtěl bych touto cestou poděkovat i paní učitelce Závadové, která pro mne obětavě sehnala odkaz na fotografie Ivo Fischera, po nichž jsem toužil a s touto touhou se svěřil účastníkům posezení. Překvapením pro mne byl fakt, že jsme se v muzeu pohodlně podělili o místo i s instalovanou výstavou „Štúrovci“, ačkoliv to zpočátku vypadalo, že se tam všichni nemůžeme „vejít“. S uspokojením konstatuji, že tentokrát nedošlo k nenadálému rozladění basy těsně před vystoupením, neboť jsme basu pro jistotu vůbec nepoužili. Tentokrát nedošlo ani k nenadálému uzamčení WC, takže nikdo neutrpěl fyziologickou újmu a neodcházel s nevěřícným kroucením hlavy. Pro jistotu však byly připraveny dva nočníky, jeden dámský a jeden pánský. Jménem všech zúčastněných zprávu podává poťouchlý romantik Petr Neumann

10


34. Kácání mája – letos nově na Čecheru Stará tradice na novém místě. I tak by se dala uvést snaha Rusavjanu vylepšit Kácání mája. Ne vždy se sice setká inovace s ohlasem všech lidí, ale nakonec žádná věc nezůstává po „staletí“ neměnnou. A pokud je možnost něco zlepšit, pak není důvodu tak neučinit. Už loni jsme byli odhodláni udělat vše pro to (a taky jsme tak udělaly), aby Kácání mája našlo prostornější místo. A Čecher se nám zdál velmi vhodný. Jenže počasí nám tehdy nepřálo. Letos jsme měli stejné odhodlání a vlastně do poslední chvíle se zdálo, že naše snažení bude opět zmařeno rozmary počasí (letos obzvlášť velkými). Nakonec však několikavíkendové úpravy terénu, příprava nového pódia (zde patří obrovské poděkování za jeho zhotovení Vlasťovi Žaloudíkovi) a jiné organizační činnosti byly odměněny. V sobotu 29. 5. 2010 bylo nádherně a my se mohli jen těšit. A proč byl vybrán Čecher? Možná je to cesta do kopce, ale je odměněna nádherným panoramatem hor, klidem (bez rušné silnice), bezpečím a konečně nenapodobitelným kouzlem rusavského Valašska. První tóny, které vyloudily housle našeho primáše Františka Stoklasy, zahájily průvod krojovaných. Vlastně nejen těch – „civilů“ bylo také dost. Nejprve kolem Hurbanovy studánky, pak přes Lámanec a nakonec kopec na Čecher – ale ani zde muzika nepřestávala hrát. To se však už celý průvod ocitl na Čecheru, kde jej přivítalo velké množství hostů. A právě ti se těšili na účinkující. Všichni tanečníci a zpěváci připravili to nejlepší ze svého repertoáru. Píšťaličky, dětský folklórní soubor z Bystřice pod Hostýnem, svou „Zlatou bránou“, „Věnečkem“ a „Špačkem“ všechny nadchl a právem si tak zasloužil obrovský potlesk. S velkým potěšením jsme konstatovali, že jsme rádi, když se i ti nejmenší věnují folklóru. Domácí Rusavjan se vedle pásma „točivých tanců z Popova“ předvedl se zcela novým pásmem „Valaská z Rusavy“. Neméně potěšujícím byl i výkon sboru cérek z Rusavy, které potěšily naše uši písněmi „Dyž sem šla do kostela“ a „Na Rusavě, na dole“. Závěr patřil tradičně našim hostům. Letos na Rusavu zavítal folklórní soubor Haná z Přerova. Jejich cesta na Rusavu „vlakem“, kdy v prostojích na jednotlivých „stanicích“ tančili pro diváky výběr ze svého repertoáru, byla veselou podívanou pro všechny. Avšak


11

za nejúspěšnější pokládám závěr, kdy se jejich „Francek“ snažil ukrást máj a Valaši mu jeho snahu chtěli zmařit. „Francka“ začala bránit jeho „Mařa“ (v košíku měla husu) a do Valachů se jak se patří s gustem pustila. Ale nic naplat – Valaši si máj srazili sami. A pak už následovala jen volná zábava. Každý si ji užil po svém – někdo u stánku s občerstvením (výběr byl vcelku pestrý), někdo si zazpíval před muzikou, jiný si zatancoval. A kdo nám hrál? Tradičně to byla cimbálová muzika Rusava z Bystřice pod Hostýnem, která se střídala s ogary z Rusavjanu. Ti svůj valašský repertoár předvedli na heligonku a violu. Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří se starali o vzornou obsluhu u stánků s občerstvením, všem účinkujícím a také vedení obce Rusava, které nám umožnilo celou akci na Čecheru realizovat. Všem jmenovaným patří obrovský dík. Přiznám se, že když jsme se za celou akcí ohlédli a s kamarády z Rusavjanu jsme ji hodnotili, měli jsme hřejivý pocit toho, že jsme do našeho snažení dali vše a že se akce zdařila. Věřím, že jsme začali s novým pojetím a že i do budoucna se bude všem líbit. A to, že mnozí s písní na rtech opouštěli Čecher až v brzkých ranních hodinách druhého dne, je jen dokladem toho, že se Rusavjan postaral o akci, kterou stálo za to navštívit. Jaroslav Pavelka, ogar z Rusavjanu

Seniorátní evangelická neděle (SEN) Na začátku roku jsme byli vyzváni seniorátním výborem naší církve, zda bychom neuspořádali v rusavském sboru Seniorátní evangelickou neděli, která se koná každý rok v některém sboru našeho seniorátu. Je to setkání všech generací a pro všechny generace je připraven program. Já jsem byl ochoten to přislíbit, ale když jsem to pak projednával se členy sboru, cítil jsem, že nad tímto nápadem jsou velké rozpaky. Sbor je slabý, do kostela přichází málo lidí

12

a ti, kteří přicházejí, jsou již většinou staří. Uvědomoval jsem si, že tíha starosti o toto shromáždění bude ležet především na sestrách. Ale přiznám se, že jsem je i trochu tlačil do toho, aby tuto nabídku přijaly. A to také z toho důvodu, že jsem se rozhodl koncem června službu v církvi ukončit a tak jsem si myslil, že by toto shromáždění mohlo být určitým zakončením mé farářské činnosti. První vážné jednání o přípravě tohoto shromáždění se konalo koncem března.


Přišli zástupci seniorátního výboru a také někteří členové našeho sboru. Všude byl sníh, na faře jsme měli ještě nájemníka, takže farářský byt nebyl volný, zástupci seniorátního výboru nás strašili, že přijde asi 200 lidí, neměli jsme dost velké prostory pro pohoštění, nevěděli jsme, zda nebude 6. června, kdy se shromáždění mělo konat, zrovna pršet. Domlouvali jsme se se členy seniorátního výboru, co by od nás chtěli. Chtěli od nás, abychom se postarali o obědy, pohoštění a o zajištění zázemí pro tento den, program jsme vytvářet nemusili. Program měl být dodán. Když někteří členové seniorátního výboru viděli, jaké jsou u nás možnosti, kladli si otázku, zda Seniorátní evangelickou neděli neměli dát raději do jiného našeho sboru. A pak po chvílích všelijakého našeho váhání a rozpaků, se začalo rozednívat. Světlo do našich obav vnesl pan starosta Škarpich, který navrhl, že obědy pro toto shromáždění by se mohly uvařit ve škole. Šli jsme tedy vyjednávat s paní ředitelkou Mgr. Podolovou. Paní ředitelku jsem dříve neznal. A tak jsem byl velice mile překvapen, když jsem se u ní setkal se vstřícností, kterou jsem ani neočekával. Při jednání byla přítomna také paní Kocfeldová. Obě slíbily, že jsou ochotny nám ve školní kuchyni uvařit 200 obědů a kromě toho i kávu a čaj a že jsou ochotny připravit pro odpolední svačinu pomazánky. Dále nám paní ředitelka dala k dispozici školní jídelnu a ještě jednu třídu nechala připravit tak, aby se v ní mohlo stolovat. Dala nám k dispozici i toalety, kterých na faře máme nedostatek, a když jsem viděl, že paní ředitelka je tak velice vstřícná, odvážil jsem se ji požádat, zda v případě špatného počasí by nám nepropůjčila tělocvičnu pro děti a v případě pěkného počasí dětské hřiště. To vše byla paní ředitelka ochotna pro nás udělat.


13

Také i na faře se uvolnily prostory. Náš nájemník se odstěhoval, a tak jsme do uvolněných místností mohli dát stoly a tam na nich pak připravovat občerstvení. Stoly a židle zase zajistil pan starosta. Také i na zahradě byly umístěny stoly. Při těchto shromážděních nejde jen o vzdělavatelný program, ale jde i o to, aby lidé, kteří přijedou z různých sborů, se spolu pobavili, seznámili anebo se se svými známými setkali. A to je možné u stolů, kde jsou připraveny zákusky, káva, čaj apod. Těchto zákusků a různého občerstvení se sešlo tolik, že jsme ani vše nezkonzumovali. Chci poděkovat všem, kteří tyto dobroty přinesli. Na našem shromáždění bylo také přítomno 40 pozounérů z bavorského děkanátu Sulzbach-Rosenberg. Ti byli ubytováni v Sola Gratia v Bystřici p. H. a již během týdne navštívili několik valašských sborů, kde koncertovali. Také doprovázeli i náš zpěv při bohoslužbách. Na varhany hrál náš celocírkevní kantor Ladislav Moravetz. Němci, kteří brzo po bohoslužbách odjížděli domů, obědvali již v 11 hodin. Pro ostatní byla polední přestávka na oběd od 12 do 14 hodin. Postupně se pak při obědě vystřídali ve vší pohodě všichni. Musím se také zmínit o tom, že počet obědů jsem měl paní ředitelce nahlásit týden předem. Učinil jsem tak, ale během týdne se pak přihlašovali další a další. Bylo mi až trapné paní ředitelku stále obtěžovat a žádat ji, zda by bylo možno tyto počty navýšit. A ještě i v neděli v poledne, když už se vydával oběd, se vyskytli další, kteří neměli co jíst a chtěli jít do hospody. I pro ně měly kuchařky obědy připravené. Byly tři a kmitaly tam celý den. Obdivoval jsem je. Připadalo mi to jako v tom biblickém příběhu, v němž Pán Ježíš sytil na poušti zástupy lidí pěti chleby a dvěma rybičkami; dostalo se na všechny a ještě zbylo. Podalo se asi 220–230 obědů.

14

Polední přestávky využili někteří lidé k tomu, aby si mohli prohlédnout rusavské muzeum. Když jsem se pak ptal, jak se jim muzeum líbilo, řekli mi, že to bylo zajímavé a že je tam prováděla jedna velice milá paní a všechno jim vyložila. Takže této milé paní bych chtěl také poděkovat. Nemohu zapomenout zmínit se o hřišti. Rodiče říkali, že hřiště je perfektní a děti jím byly tak nadšené, že se jim nechtělo z něj domů. Když bylo po programu a lidé se již rozcházeli, přišel za mnou jeden malý kluk a řekl mi, abych vzal klíče a to hřiště jim ještě otevřel. Musil jsem mu říci, že klíče nemám. Ke všemu ještě je třeba říci, že po neustálých deštích se právě před 6. červnem změnilo počasí. Vysvitlo sluníčko a po celý den nám svítilo a hřálo. Lidé mohli sedět u stolů na zahradě, děti mohly prozkoumávat taje zahrady, která nedávno byla rekonstruována. Takže všichni jsme si celý tento den užili. Jeden z farářů mi řekl, že si nedovedl představit, že by se něco takového dalo na Rusavě uskutečnit. Oni u nich ve sboru by to tak provést nemohli, protože takové propojení kostela a školy u nich neexistuje. To, že se vše podařilo, bylo způsobeno skutečně vstřícností obce a školy a my za tuto vstřícnost panu starostovi, paní ředitelce i kuchařkám velice děkujeme. Psal jsem zatím o zázemí, které se vytvořilo pro pořádání Seniorátní evangelické neděle. Měl bych něco napsat také o programu. Ten však náš sbor nevytvářel. V 9 hodin byl tento den zahájen bohoslužbami, při kterých kázal zlínský farář Petr Pivoňka a na některých částech liturgie se podílel i jeho německý kolega, který přijel se skupinou pozounérů. Pivoňkovo kázání bylo zaměřeno i k dětem a bylo založeno na Ježíšově podobenství o hřivnách (Matoušovo evangelium 25, 14–30).


Pak se konalo vysluhování svaté Večeře Páně, kterého se účastnili téměř všichni přítomní. Když jsem viděl zaplněný kostel do posledního místa, napadlo mě, že tak to vypadalo za časů Daniela Slobody a litoval jsem, že dnes, když lidé přijdou do kostela, není je tam ani vidět. Večeři Páně pro množství účastníků vysluhovalo několik farářů. Po skončení bohoslužeb a po občerstvení následovalo divadelní představení jednoho herce. Hrál Vladimír Hauser, herec divadla Husa na provázku z Brna. Název tohoto představení byl „Svatý komediant František“. Začátek představení jsem nestihl, takže jsem viděl jen část. Oceňoval jsem herecký výkon herce, avšak příliš jsem nerozuměl. Organizátoři nechali kostel ozvučit. Já se však domnívám, že tato ozvučovaní zařízení spíše zkreslují hlas, než aby mu pomohly. Odpoledne přednášel religionista Tomáš Novotný na téma Očekávání konce světa. Snažil se nám promítnout i nějaké video, které nebylo však dost vidět,

protože nebylo možno zatemnit kostelní okna. Podle mého názoru snesl dostatek religionistického materiálu, který možná tu a tam byl i zajímavý, ale hodil se spíše do teologického semináře a nikoli jako přednáška pro křesťanský sbor. Odpolední program pak zakončil kantor Moravetz se svou paní a se svým pěveckým sborem ze Zlína. Zpíval nejenom tento sbor, ale zpívali i ti, kteří si přišli zpěv poslechnout. Na závěr pak ještě zazněla modlitba seniora Krupy. Nemohu však zapomenout na ty, které stály v pozadí a které nebylo vidět. Musím vzpomenout na sestry, které připravovaly občerstvení, rozlévaly kávu a čaj, zákusky rozdělovaly na talíře a roznášely lidem. Dělaly to se zápalem a pečlivostí. Chci i jim velice srdečně poděkovat. Jsem rád, že sestry, které měly největší strach z toho, že shromáždění se nezvládne, se přece jen nakonec rozhodly to zkusit. Děkuji ze srdce všem. Doufám, že i ony z toho mají radost. Mgr. Ludvík Svoboda, evangelický farář

Plánované akce v obci Rusava do konce roku 2010 termín

druh akce

pořadatel

14. 8.

Rusavská 50ka

Sportovní klub, o.s.

21. 8.

Naděje rusavských studánek

Obecní knihovna

říjen

Drakiáda Aktivní klub o.s.

Aktivní klub o.s.

říjen

Večerní procházka s lampiony

Aktivní klub o.s.

6. 11.

Setkání s důchodci

Obec Rusava

24. 11.

Čas adventu – tvorba adventních věnců

Obecní knihovna, Obec Rusava

27. 11.

Rusavský jarmark V. ročník

Obecní knihovna, Obec Rusava

17. 12.

Voňavé psaní Ježíškovi pod vánočním stromem na Rusavě III. ročník

Obecní knihovna

Turnaj v malé kopané

Sportovní klub, o.s.

prosinec


15

Mlýny, pily, valchy a hamry na toku Rusavy – Pila na Valše

Historie ...

Od roku 1993 má pilu na Valše v pronájmu Martin Hubík. Od roku 1993 až do roku 2001 se na pile neřezalo a v roku 2001 začátkem března začala velká demolice staré pily. Stará pila byla do základu zbořena a na nových základech se začalo s výstavbou nové pily, ale také montované nové haly, která již splňovala veškeré moderní požadavky. Dělala se např. nová elektroinstalace a základy na nový katr. Spravovaly se přístupové cesty na pilu a upravoval se„plac“ před pilou, kde se bude navážet kulatina, a„plac“ pro navážení řeziva. Nová pila se stavěla přes půl roku a začátkem roku 2002 se začalo znovu řezat. Do konce roku 2002 se na pile ještě dělaly nějaké úpravy, a v roce 2003 se započalo s přístavbou u pily, která byla dokončena v roce 2004. Dole je garáž a sklad a v horním patře stolárna, ke které byla zbudována přístupová cesta a dokončena opěrná zeď. Na pile se dnes řeže veškerá dovezená kulatina a vyprodukované řezivo si kupují místní a lidé z okolí. Firmy si zde nechávají nařezat různé profily nebo si již kupují hotové, připravené řezivo. Někteří soukromníci (majitelé lesa) si zde nechávají nařezat svoji kulatinu, ať už na trámy nebo na desky. Na pile je vysokozdvižný vozík, který se používá při manipulaci s dřevem. Vozíkem tak byla

odstraněna těžká práce při navážce dřeva ke katru. Vozík se také používá na nakládání řeziva na auta a odvážení řeziva na sklad. Dále odváží odřezky od katru, které jsou vázány do balíku a jsou určeny na prodej. Na pile jsou zaměstnáni tři dělníci. Je dobře, že pila na Valše má další pokračování. Josef Hudec Včelínský

16


Paní Marie Mozolová oslaví 7. srpna 101 let. Gratulujeme


Rusava obRazeM

Dětský den, AK Rusava, hry a soutěžení na hřišti u koupaliště

Soutěžení v pohádkovém lese


MuzeuM Rusava Návštěvní doba: ČERVENEC – SRPEN: NEDĚLE 9.00 – 11.00 hodin Návštěva muzea mimo návštěvní dobu a pro velké skupiny po objednávce v kanceláři Obecního úřadu Rusava. Tel.: 573 392 066 Vstupné: Děti do 5 let – ZDARMA, děti od 6 let a dospělí 10,- Kč Vystavené exponáty předkládají veřejnosti obraz dějin a kultury obce.


Základní škola slaví osmdesátku

naše škola ...

V nadcházejícím školním roce 2010/2011 naše škola oslaví 80 let své existence. Slavnostní otevření se konalo 31. srpna 1930. Za desítky let se změnila budova zvenku i zevnitř, byla opravována, modernizována. Střídali se žáci, přicházeli a odcházeli učitelé. Poslání budovy však zůstává stále stejné, takové, jaké jí v den jejího otevření vložil do vínku Jaroslav Potměšil, tehdejší řídící učitel. Zdravíme školu novou, jež hotova tu dnes stojí, jí pýchou svoji zvou rodiče, děti, celá ves. Vždyť Rusava se dnes celá zase svorně sešla tu, lesk krojů, jasná čela a plno drobných šepotů. Plod nejzvláštnějšího léta dnes béřem z vašich rukou, vděk dětí za to vzlétá a srdce všem vstříc tlučou. Děti slibují tu školu novou v lásce mít, budou jí šetřit, hlavně než přijde čas, z ní v život jít. Budou bránit co nejvíce z těch darů všech, jež denně dává. Nuž vám všem díků tisíce a nové škole budiž sláva.

Ladislav Doležel

Jaroslav Potměšil

Stručný přehled dějin školy V letech 1781 až 1924 jsou na Rusavě zaznamenány dvě budovy školy – jednotřídní u katolického kostela a jednotřídní poblíž evangelické modlitebny. Později byla ještě povolena výstavba druhé jednotřídní školy v místě dnešní budovy. Tři budovy nevyhovovaly po stránce pedagogické, provozní i zdravotní a tak se zrodila myšlenka na stavbu nové školy. 1925 1928 1929

v rozpočtu místní školní rady je uvedena položka 20 000 Kč na stavbu nové školy vykoupen pozemek ke stavbě školy k 10. výročí trvání republiky bylo započato se stavbou


17

1930

1937 1953 1975 1978 1980

1990

1997 1999 2000

2001 2002 2004 2006

18

31. srpna proběhlo slavnostní otevření školy. Na základě svolení pana presidenta nese oficiální název „Jubilejní obecná škola T. G. Masaryka“. Stalo se tak přípisem Kanceláře presidenta republiky ze dne 21. 5. 1930, čís. D7575/30. Stavba byla dokončena nákladem 850 000 Kč. Na stavbě bylo v době celosvětové hospodářské krize zaměstnáno mnoho místních občanů, kteří tak získali možnost výdělku. Slavnostního otevření se zúčastnili významní představitelé moravského učitelstva, starostové sousedních obcí a také umělci František Táborský, František Ondrúšek a Adolf Kašpar. Velké zásluhy na výstavbě školy měli starosta obce Štěpán Češek, předseda místní školní rady Hynek Černý a řídící učitel Jaroslav Potměšil. Složení žactva ve školním roce 1930/31: 1. třída 30 žáků Potměšil 2. třída 46 žáků Šimůnková, Tomčík 3. třída 34 žáků Doležel 4. třída 29 žáků Hlubíková elektrifikace školy ve školní budově zřízena mateřská škola modernizace budovy. Zřízeno ústřední topení. v blízkých obcích zrušeny školy, děti z Chomýže a Hlinska dojíždějí na Rusavu. Pro školní družinu je upravena a vybavena samostatná místnost. oslavy 50. výročí otevření školy, vydána brožura „Jubileum školy“ od Josefa Barboříka. Dopoledne vyhrávala před školou dechová hudba Rusavanka. V ZŠ i MŠ byl den otevřených dveří, prohlédnout budovu si přišlo mnoho bývalých žáků i rusavských učitelů. V kinosále se odpoledne uskutečnilo setkání představitelů obce, bývalých i současných pedagogů. Vystoupili žáci ZŠ i MŠ a valašský kroužek Rusavjan. Večer bylo posezení s dechovou hudbou Rusavankou. obnovení původního názvu z roku 1930. Zabudování pamětní desky, která byla v padesátých letech odstraněna, do vstupních prostor školy. Do vestibulu byla umístěna původní busta T. G. Masaryka. zřízení a otevření 5. třídy změna názvu: „Jubilejní základní škola T. G. Masaryka“ zahájena generální oprava a přístavba školy v celkové hodnotě 24 235 000 Kč. Po demolici přístavby byla provedena hrubá stavba tělocvičny. V zimě se prováděly bourací a výkopové práce. V jarních měsících proběhla rekonstrukce tříd, byla vyměněna okna a zateplena fasáda. 30. srpna se konalo slavnostní otevření budovy po rekonstrukci vybudováno víceúčelové školní hřiště zahájeno vytápění školy tepelnými čerpadly změna názvu: „Jubilejní základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola Rusava“



19

Den Salvatora v Otrokovicích V pátek 23. dubna se uskutečnil Den Salvatora. Jde o akci složek Integrovaného záchranného systému Zlínského kraje. Všechny složky – hasiči, policie i záchranná služba – zde prezentovaly svoji činnost. V prostoru Štěrkoviště v Otrokovicích byly pro děti škol Zlínského kraje připraveny ukázky práce složek IZS. Vedle psovodů a jízdní policie tu mohly děti vidět práci hasičů, zdravotníků i potápěčů. Den se velmi vydařil, program byl pestrý a děti získaly mnoho nových poznatků o zodpovědné a nelehké práci záchranářů. Den Salvatora očima žáků V hodině českého jazyka napsal žák 5. třídy Josef Macůrek reportáž o prožitém dnu. Dne 23. 4. jsme se zúčastnili Dne Salvátora. Moc se mi tam líbilo. Byly tam ukázky policistů, potápěčů, koní, hasičů a psů. Bylo tam i hodně soutěží. Já jsem se po ukázkách koní šel povozit na lodi, kterou řídili policisté. Viděl jsem také, jak policisté zkouší na klucích vesty a dávají jim štíty. Před odjezdem jsme se zastavili u hasičského vozu. Hasiči tam měli malou lanovku, z hasičského vozu až ke vzdálenému stromu. Já jsem si ji taky vyzkoušel, ale moc se mi to nelíbilo. Pak jsme se shromáždili a šli jsme k našemu autobusu. Pak už jsme byli na cestě domů. Moc se mi tam líbilo. Byl to poučný a zajímavý den. Mgr. Alena Maťová, učitelka ZŠ

Očista Hostýnských hor Dne 30. dubna za příjemného jarního počasí se vydali žáci 4. a 5. třídy vybaveni igelitovými pytli s třídní učitelkou a ředitelkou školy do blízkého lesa. Trasa zněla: škola – Skalné a zpět na dobrý oběd do školy. Účastnili jsme se akce Očista Hostýnských hor. Během celé trasy jsme sbírali odpad kolem cesty i v lese. Někdy se i samotní žáci podivovali nad nalezenými odpadky. A ptáte se, kolik odpadu jsme nasbírali? Bylo to šest plných pytlů. To znamená, že si návštěvníci hor zatím neuvědomují, že je nutno o naši planetu pečovat a chránit ji. Doufám, že se nám pedagogickým pracovníkům podařilo alespoň trochu vzbudit v žácích naší školy kladný přístup k řešení čistoty a ochrany životního prostředí. Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy

20


Dětský den Počasí nám opravdu letos nepřálo a prvního června na Mezinárodní den dětí pěkně pršelo. Nemohli jsme se proto vydat na naši oblíbenou vycházku na Jestřabí a opéct si tam špekáčky. Ale nijak moc nám to nevadilo, protože jsme si stejně hráli a známkování nám nehrozilo. První dvě hodiny matematiky a českého jazyka proběhly zábavnou formou a čekala nás velká opičí dráha. Děti v tělocvičně zvládaly na vyznačené trase prolézání kruhů, štafetovou dráhu, překonávaly ve výšce žebřiny a lavičky, potrápily se kotouly a válením sudů. Svou zdatnost předvedly přenášením míčků z místa na místo. Nechyběla ani koza, tentokrát ale jenom s podlezením. Celá škola vydatně fandila a – jak to dopadlo? V první třídě zvítězil Jirka Suchý, na druhém místě byla Helenka Botíková. Ve druhé třídě byl na 1. místě Dominik Daďa, druhý Jirka Kratinoha a třetí Jirka Zapletal. Vítězství ve třetí třídě získali dva žáci se stejným časem: Bára Gajdošová a Jakub Horák, za nimi se umístili Dominik Filipec a Magdalénka Janošová. Ve 4. třídě první místo získala Terezka Zmeškalová, druhý byl Lukáš Kocfelda a třetí Lucka Křížková. V páté třídě obsadil první příčku Tomáš Šico, za ním byli Petr Hotař a Zuzka Očadlíková. Celkové stupně vítězů celé školy obsadili: 1. Tomáš Šico, 2. Terezka Zmeškalová a 3. Dominik Daďa. Přesvědčili nás o tom, že nezáleží na věku, ani na tom, jestli jste holka nebo kluk, ale že stačí jen velká bojovnost. Všem borcům a borkyním ze školy musíme znovu poblahopřát, protože jak se říká, není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Mgr. Eva Kubišová, učitelka ZŠ

Jak děti z MŠ slavily svůj svátek 1. červen je významný den pro všechny děti, neboť v tento den právě ony slaví svůj svátek. Také v naší MŠ jej každoročně oslavujeme, a to již tradičním opékáním špekáčků na školní zahradě. Letos jsme tuto slavnost museli kvůli deštivému počasí přesunout až na 7. 6. Svatý Petr se nad námi nakonec slitoval, takže jsme mohli v pondělí ráno roztáhnout na zahradě gril a za chvíli se už všude kolem linula vůně upečených špekáčků. Poté, co jsme si na této dobrotě všichni pochutnali, jsme šli na krátkou procházku. Po návratu na nás


21

čekalo překvapení v podobě sladkého pokladu dědečka Hříbečka. Ten nám na zahradě v době naší nepřítomnosti zanechal spoustu sladkých dobrot, které děti v krátkém čase sesbíraly a jednou z nich byly odměněny. Zpět do MŠ jsme se vraceli neradi, ale šťastní a spokojení z příjemně prožitého dopoledne. Už teď se těšíme na další rok! Mgr. Lenka Matelová, učitelka MŠ

PříroDa kolem nás ... Zajímavosti o obyvatelích lesa Kukačka obecná

Kukačka obecná byla Českou ornitologickou společností vyhlášena „ptákem roku 2010“. Cílem společnosti je u všech druhů každoročně vyhlašovaných ptáků upozornit na vážné existenční problémy. Je tomu tak i u kukačky, jejíž stavy se prudce snižují. Ze 136 druhů kukaček žije u nás jediný zástupce řádu. Z celkového počtu druhů jen 45 druhů klade vejce do cizích hnízd. Přestože nejsou jediným druhem, který parazituje na jiných ptácích (asi 80 druhů se chová stejně, např. některé kachny, vlhovci, medozvěstky), má v povědomí tuto vlastnost u lidí jen kukačka. Celkově bylo zaevidováno asi 300 druhů ptáků, kteří kukačkám vychovávají mladé, u nás bylo zaznamenáno 141 těchto

22

pěstounů, z toho asi u 20 je to pravidelné. Nejčastěji však se tak děje u pěnic, rákosníků, lindušek, ťuhýků, červenek, budníčků, konipasů bílých, rehků, drozdů a dalších. Ne vždy se podaří pěstouny oklamat, někteří cizí vejce poznají a zničí, nebo opustí hnízdo a staví jiné. Některé druhy nejsou schopny kukaččí mládě vykrmit, protože jejich strava je pro mládě nevhodná (např. vrabci, poštolky, hrdličky, holubi), nebo po vylíhnutí mláďat vlastní mláďata brzy opouští hnízdo a kukaččí tam zůstane opuštěno. Jindy kukačka vloží vejce do hnízda malým vletovým otvorem, kterým se pak již nedostane ven. Například u rehků, konipasů. Přestože kukačka snese až 25 vajíček, jen asi ¼ se úspěšně vyvede. Tak tomu bylo však odnepaměti a kukaček bylo přiměřeně dost. Proč však najednou ornitologové bijí na poplach? Jednou z příčin je ubývání hostitelských druhů malých pilných pěstounů, které zase úspěšně likvidují straky, sojky, vrány, dravci, ale také kosi, toulavé kočky a jiní predátoři. Většina je jich nepochopitelně zásluhou naivních ochránců chráněna zákonem. Přispívají k tomu však i samotné kukačky. Mládě kukačky se líhne asi za 12 dnů a jsou již z hnízda schopná vejce nebo mláďata pěstounů vyhodit. Další příčinou je


nepřízeň počasí, například při dlouhotrvajícím dešti a chladu nedokáže třeba střízlík přikrýt na hnízdě mládě kukačky, které je 10× větší než pěstoun. Kukačky jsou tažnými ptáky, od nás odlétávají v srpnu až září a zpět se vrací koncem dubna až někde z jižní Afriky. Spousta jich při těchto dlouhých letech také zahyne. Kukačka je velmi užitečný pták. Živí se housenkami, chrousty a jiným hmyzem. Ve hnízdě zůstává mládě 23 dnů a pak ještě

3 týdny se jim o potravu starají malí vytrvalí pěstouni, kteří by za tuto dobu vychovali minimálně 10× víc svých vlastních mláďat, ale i tak je to značné množství pochytaného škodlivého hmyzu. Kukačka je velmi pěkný pták, naši ochranu si plně zaslouží. Její hlas nám oznamuje příchod jara a ti starší ze zvyku rychle sahají do kapes a zacinkají penězi, aby jak pověst říká, jich nikdy neubylo. Milan Charvát

Byliny odvedle V tomto téměř letním pokračování se budeme, milí čtenáři, zabývat bylinkou velmi mnohostrannou. Vždyť kromě našich babiček a prababiček si získala přízeň i dravých podnikatelů, kteří díky ní dosáhli, pochopitelně po velkých útrapách, konečně toho, že žvýkačka WRIGLEY´S SPEARMINT chutná o tolik hodin déle, že tak dlouho již naše vyčerpané čelisti ani nedokáží hníst onu atraktivní hmotu, která vás postaví na nohy, i kdybyste zrovna stáli na hlavě. Ano, uhodli jste to zcela přesně a vyhráváte tím možnost pěstovat mátu peprnou (Mentha piperita) bez omezení na své zahrádce, či ve svém vlastním soukromém květináči. Na původ pojmenování máty existuje několik názorů. Volný překlad slova minthé z řečtiny je nelibě páchnoucí, další variantou je menthae z latinského mensa = sůl, pravděpodobně proto, že máta byla používána jako koření. Jiný výklad je mýtický (podle Ovidia), který praví, že nymfu Menthe Proserpina proměnila ze žárlivosti v rostlinu. My bychom po bohatých zkušenostech s různými formami propagandy mohli odvozovat český název od slova „matoucí“ nebo „zmatený“, ačkoliv mi nenapadá, co by před námi máta mohla skrývat, či jakým způso-


bem by nás mohla zmást. Toto „větrové koření“ nechybělo v žádné domácí lékárničce, jak lze vyčíst z prastarých herbářů: „…má vůni příjemnou, její chuť je chladící, zahřívající a kořenatá“. Za pozornost stojí, že se Máta doporučovala i jako povzbuzující erotický prostředek (že by „zelená Viagra“?).

23

Moudré a zkušeností čišící knihy informují pozorného čtenáře o všeobecném přesvědčení, že existuje nejméně 30 druhů máty. Do klasifikace rostlinných druhů Carlem Linné v 18. století se ještě o století dříve všechny druhy máty používaly víceméně stejně, bez systematického rozlišení. Dnes se za nejúčinnější považuje již zmíněná máta peprná, v zahrádkách někdy narazíme na mátu klasnatou (Mentha spicata, ne prosím, to není překlep, čte se „spikata“, tedy nikoliv „menta špičatá“) a na mátu kadeřavou (Mentha crispa). Máta peprná je prý kříženec máty vodní a klasnaté. V lidovém názvosloví nasbírala máta také pěknou řádku jmen, jako například pepřová máta, balšám (neplést si s bolševníkem), větrová bylina, větrové koření, větrná bylina (nikoliv však „povětrná“), fefrmincka, bylina Matky Boží, máta římská, náma, peprnej balšám a jistě bychom objevili další, krajově a oblastně specifické varianty. Slovenský název máty kadeřavé je mäta kučeravá. Nebožtík Jiří Wimmer by trval jistě i na uvedení maďarského názvu: Fodor menta. Mnohé z vás možná překvapí, že máta patří do čeledi hluchavkovitých. Máta je údajně vícenásobný kříženec divoce rostoucích druhů mát a odedávna se pěstuje v řadě forem. Též někdy zplaňuje. Rozmnožuje se pouze vegetativně, takže je ušetřena potíží s hledáním „partnera“. Máta je vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem a podzemními i nadzemními výběžky (stolony) s četnými pupeny. Přímé čtyřhranné a v horní části chlupaté lodyhy jsou 30–100 cm vysoké (podotýkám, že metrovou mátu jsem v našem chudém kraji neviděl, trpaslíky ano). Vstřícné listy jsou vejčitě kopinaté (u některých odrůd prý až dokonce kopinaté – to by jeden nevěřil, co všechno je možné), zašpičatělé a na okra-

24

ji nepravidelně ostře pilovité. Jsou slabě chlupaté, mají žlaznatě tečkovanou čepel a žilky, na rubu jsou silně vyniklé (máta zřejmě po nocích těžce pracuje) a stejně jako lodyhy, zpravidla nafialovělé. Květy vyrůstají v hustých lichopřeslenech, nahloučených v koncové válcovité klasy. Mají pětizubý trubkovitý a na okraji řasnatý kalich; bledě nachová nebo narůžovělá (až modro-fialová dle mého vlastního pozorování) koruna je čtyřcípá a téměř pravidelná. Kdo dobře vidí nablízko a rád chodí až na kořen věci, tak tomu ještě prozradím, že květ obsahuje čtyři tyčinky, čnělku s dvojklannou bliznou, která daleko vyčnívá z koruny. Plody jsou nahnědlé vejčité tvrdky, jen zřídka vyvinuté a v naprosté většině neklíčivé (kdoví proč, matko přírodo). Další zajímavou informaci, týkající se rozmnožování máty, jsem se dočetl v souvislosti se vzácným vyklíčením. Pokud tedy rostlina vyklíčí, nezachová si vlastnosti rodičů a ve druhé generaci se štěpí na původní rodičovské druhy. Toto je jistě dobrá zpráva pro odpůrce „pančování čisté rasy“, neboť mají přírodní příklad biologického objektu s tzv. „rasovou pamětí“ (můj vlastní výraz, heč!). Mátě se nejlépe daří v teplejších chráněných polohách, lehčích humózních půdách, kde je dostatek vláhy a světla. Některé zdroje uvádějí, že nejlepším prostředím je dobře odplevelená, humózní, vlhká půda, která se nachází ve světlém stínu. Jestliže není příliš suchý vzduch, daří se mátám i na slunci. Podle mé zkušenosti je máta citlivá hlavně na „zadušení“ přemírou agresivnější plevele a má ráda vlhčí půdu, takže potom je tolerantní i přímému slunečnímu svitu. Sbírá se nať, někdy jen list. Mladé kvetoucí vrcholky s listy můžeme opatrně odřezávat nebo sežínat několikrát do roka, vždy před rozkvetením, kdy rostliny dosáhnou výšky asi 30 cm. Menší rostlinky bychom


mohli radikálním zkrácením i zahubit. Tuto sklizeň provádíme během června, července a někdy i srpna, vždy za suchého počasí a nejlépe v poledních hodinách. Stejně jako u ostatních siličných drog závisí kvalita drogy jak na půdních a klimatických podmínkách, tak i na správné době sklizně a postupu zpracování (sušení, skladování, popřípadě drcení). Sušíme ihned po sběru, neboť máta se snadno zapaří, na stinných a dobře větraných místech, v tenkých vrstvách, nejlépe při teplotě 20-30°C, aby nedocházelo ke ztrátám silice. Při pomalém sušení listy hnědnou. Rostliny, které „přežívají“ za nepříznivých klimatických podmínek, nebo je sklízíme hodně pozdě na sklonku léta, či na podzim, bývají často napadené tzv. rzí mátovou (Puccinia menthae – hudební skladatel Puccini jí, doufám, netrpěl) a nejsou vhodné ke zpracování a užití. Po stránce složení si všimneme, že máta obsahuje 1–2 % silice, v níž je přes 50 % mentholu, dále pak estery mentholu s kyselinou octovou a valerovou, přes 10 % menthonu a dalších asi 40 složek (připomíná mi to spotřební koš v rozvinutých a často dost „rozežraných“ zemích). Poměr zmíněných látek je proměnlivý a má vliv na kvalitu drogy. Estery mentholu a jasmonu dodávají mátě žádané aromatické vlastnosti. Naopak rostliny napadené rzí obsahují menthofuran, který drogu znehodnocuje. Nať máty dále obsahuje třísloviny (5–10 %) a hořčiny. Vlastnosti máty z hlediska použití ji určují jako štiplavou (kořenitou-většina druhů máty), suchou a všeobecně ochlazující (pouze máta peprná, nikoliv kadeřavá). Máta povzbuzuje činnost střev (řekl bych, že v celé jejich délce), žaludku a žlučníku. Údajně zabraňuje zvracení, ale to je nám velmi často málo platné, poněvadž se mi ještě nestalo, že když mi bylo z nějakého


(většinou veřejně právního, společenského či politického) důvodu na zvracení, nebyla máta po ruce. Možná nebude špatné nosit lahvičku s mátovým nálevem za pasem, hned vedle mobilního telefonu, abychom si mohli loknout buď preventivně, nebo akutně. Znáte mne, vždy pro pobavení někde trochu přeháním (opravdu ale jenom trochu), ovšem velmi reálné je použití při tzv. cestovní nevolnosti. Máta působí i proti nadýmání (podobně jako saturejka) a uvolňuje periferní cévy (je velmi účinnou složkou do čajových směsí na podporu činnosti srdce a tonizaci krevního tlaku). Dále podporuje pocení, což může být zajímavé při skládání čajových směsí proti nachlazení a chřipkovým stavům. Při velmi nepříjemném stavu rýmou ucpaného nosu a vůbec onemocnění horních cest dýchacích je inhalace mátových par (několik čerstvých lístků vhoďte do vařící vody) v zájmu uvolnění (hlavně před spaním) velmi účinná. Čerstvé lístky nemusí být zrovna po ruce, to uznávám, neboť zachlazením trpíváme většinou v době vegetačního klidu máty i dalších léčivek, ale posloužit může i méně účinná a méně aromatická máta sušená nebo, a to říkám na základě dobré vlastní zkušenosti, máta mrazená. Mrazená léčivka není pochopitelně čerstvá léčivka, ale je kompromisem mezi čerstvou a sušenou. Můžete si to sami vynalézavě vyzkoušet, pokud nejste zrovna poustevníci, nebo vám ČEZ nepřerušil dodávku elektřiny kvůli platebnímu „nedorozumění“. Čerstvé listy máty se využívají také v kuchyni (pokud vaříte někde jinde, tak tam) jako koření do salátů, omáček, polévek, zeleninových či masitých pokrmů. Mimo jiné se také stala nepostradatelnou surovinou pro oblíbený nápoj Mojito. Některé prameny upozorňují, že by se Máta nikdy neměla užívat dlouhodobě

25

a v nadměrných dávkách. Zcela kontraindikována (vyloučena) je u osob alergických na mentol a také u nemluvňat! S předávkováním ani s dlouhodobým užíváním nemám osobní zkušenosti a ani prameny nepopisují, co by se mohlo stát, pouze upozorňují. Pokud kdekoliv narazím v souvislosti s bylinami na nějaké varování, vždy jej beru vážně podle hesla „na každém šprochu…“. Alergii na mentol chápu bez výhrad. Označení „nemluvně“ mi neposkytuje žádné věkové rozmezí, poněvadž přechod z „nemluvněte“

Muži A Po nadějném podzimu a vcelku dobrých výsledcích v zimní přípravě jsme se chtěli pohybovat ve středu tabulky co nejdál od sestupových vod. Bohužel realita byla úplně jiná. První bod jsme uhráli za bezbrankovou remízu s Fryštákem až v pátém kole. „Povedlo“ se nám vytvořit jeden neslavný rekord – první branku jsme vstřelili až ve druhém poločase sedmého jarního kola (doma Bílek se Slavičínem B)!!! Poprvé se hráči i naši fanoušci naplno radovali v devátém kole (doma Lubná 1:0). V době uzávěrky tohoto vydání (tři kola před koncem soutěže) jsme prakticky na stejné startovní čáře jako Holešov B, Malenovice a Slavkov p. H. Tříbodový náskok mají Louky a Lubná, takže boj o záchranu bude dramatický až do posledních minut posledního zápasu. I když to někdo může brát jako výmluvy, hlavní podíl na našem „sešupu“ má nevídaná série zranění, která náš mančaft postihla. Je prostě fakt, že kvůli zdravotním problémům sedm hráčů (Bílek, Štefek, K. Vaculík, P. Pavelka, J. Pavelka, Krajcar, Lipold) chybělo na jaře ve více zápasech, než v kolika nastoupilo. S tím souvisela

26

na „mluvně“ se děje u každého jedince v jinou dobu. Proto bych to nekomplikoval a doporučil rodičům zatajovat dětem minimálně do deseti let skutečnost, že existuje oblíbený nápoj Mojito… S přáním, nechť i jedovatá slova jsou z úst vypouštěna raději s mátovou než dehtovou, či ještě horší příchutí, se s vámi loučí bylinářský učedník a poťouchlý romantik Petr Neumann

sPort už výše zmíněná naprostá střelecká impotence, chybějící kvalita se podepsala na faktu, že jsme se ve spoustě zápasů do šancí ani nedokázali dostávat. Pozitivem byl fakt, že se do týmu velmi dobře zapracovali dorostenci Vašek Pavelka a Honza Havránek. Druhý jmenovaný ve svých prvních dvou zápasech pokaždé skóroval, což mu momentálně zajišťuje titul „jarní král střelců“.

Muži B Přes zimu naši rezervu posílila trojice hráčů z Loukova (Hovořák, Šíp, Babič). Zbývalo dohrát pět zápasů základní části a pak měla přijít na řadu skupina o umístění. První tři kola se zdálo, že alespoň problém s počtem hráčů je vyřešen (pokaždé jsme cestovali se 14 hráči). Jenže poslední dvě kola se kádr úplně rozsypal. V Mysločovicích jsme museli zápas o poločase vzdát pro malý počet hráčů, v Zahnašovicích se sice dohrálo, ale ¾ fa-


noušků z našeho fotbalu osleplo. Několik hráčů se na to prostě „vykašlalo“, navíc série zranění, do skupiny o 25. – 30. místo už jsme tým i přes finanční trest nepřihlásili. Ve své skupině jsme skončili na posledním desátém místě, na jaře jsme v pěti utkáních nezískali ani bod při skóre 2:12 (celkem 11 bodů – 20:65).

Dorost Dorostenci začali jarní část těsnou porážkou v Mrlínku, poté ale přivezli bod z Prusinovic a deklasovali 7:1 slabé Záhlinice. Bohužel nezvládli druhý poločas v Němčicích (3:5).

I přes prohru 0:1 potěšili výkonem v zápase s jasným lídrem z Kvasic. Celkově obsadili ve skupině A čtvrté místo za pět výher, dvě remízy a pět porážek, při skóre 48:40 získali 17 bodů. Ve skupině o 5. – 8. místo nejprve po dobrém výkonu přivezli tři body z Lutopecen (3:1), bohužel vzápětí s tím samým soupeřem doma zahráli slabě (2:3). Za zmínku stojí tři jarní hattricky Jana Havránka. Největším problémem je úzký kádr, trenér Stanislav Vaculík táhne celou sezónu pouze s dvanácti hráči. Daniel Krajcar

Rusavský fotbal před 50 lety Po roční odmlce se Vám opět hlásí Váš rodák se vzpomínkami na rusavský fotbal a celou TJ, na její potíže i radosti z dosažených výsledků. Mám-li hodnotit události roku 1960, musím začít VČS konanou v závěru roku 1959 dne 19. listopadu. Vzhledem k tomu, že náš předseda TJ byl okresní konferencí zvolen do pléna Okresního výboru ČSTV Holešov, a následnou reorganizací politicko-společenského uspořádání státu (okres Holešov byl zrušen a převeden do správy okresu Kroměříž) dochází ke změně i v naší TJ. Změny ve jmenném obsazení se dotkly jen mírně. Více však v obsazení jednotlivých funkcí jako předseda, jednatel, náčelníci a vedení sportu. VČS zvolila vedení TJ v tomto složení: Předseda

Kostrbel František

Jednatel

Charvát Milan 181

Náčelník

Vašík Josef ml. 151

Náčelnice

Macková Květoslava 23

Sporty

Charuza Jan

Výchovný pracovník

Vaclach František 155

Hospodář

Mikšík Josef 136

Zdravotník

Baroňová Emilie 5

Člen výboru

Vaculík Zdeněk, Hejátko Jan 38, Hudec Jan

Revizoři účtů

Vašík Josef st., Uruba Václav 183, Kuželová Terezie 128


27

VČS byli přítomni zástupci místních složek, zástupce MNV a za Okresní výbor ČSTV tajemník p. Karel Kratochvil. Opět hodnotil dobrou práci nejen kopané, ale zejména práci celé TJ. Již v minulém ročníku jsem uvedl, že došlo ke ztrátě písemných materiálů o činnosti celé TJ, což se týká i roku 1960-61. Teď mi nezbývá, než urputně vzpomínat, navštěvovat tehdejší spolupracovníky v zájmu dobré informovanosti. Jak jsem uvedl, r. 1959 byl rokem oživení základní tělesné výchovy mládeže, pak tento rok v tomto trendu pokračoval. Vrcholem byly místní a okresní spartakiády. Naše TJ se této činnosti zhostila velmi dobře, a to jak u mládeže (žáků a žaček), tak zejména u mužů, kdy naše osmičlenné družstvo společně s bystřickým kolektivem vystoupila na celostátní spartakiádě v Praze. Žákovské kolektivy vystoupily na místních spartakiádách. Jak už to chodí ve společnosti, vždy po vrcholných akcích dochází k uvolnění, k mírnému útlumu, zejména pak když vezmeme v úvahu nedostačující cvičební prostory (5. třída ZŠ s lokálním topením této situaci nepomohla). Navrhovaný záměr o provedení generální opravy a rekonstrukci tohoto prostoru s propojením sklepních prostor na ZŠ byl přijat MNV. Byly uvolněny finanční prostředky na zpracování projektu, avšak již v režii MNV. Naše připomínky již nebyly požadovány. Časově se však tento plán značně protáhl s ohledem na plánování akcí „Z“ a schvalovací proces nadřízených orgánů. Jak to nakonec dopadlo, se dozvíme v dalších letech. Stolní tenis, dobře rozjetý v r. 1959, dle pamětníků, se nadále pravidelně scházel ke svým tréninkům, podotýkám v těžkých podmínkách, absolvoval všechna mistrovská utkání. Konkrétní výsledky vám však nemohu sdělit, neboť nebyly nalezeny ani v denním tisku tehdejší doby. Oddíl kopané žije v euforii, po zdárném vstupu do vyšší III. třídy. Z dochované novinové tabulky se dovídáme, že Rusava v podzimní části III. třídy okresu Holešov (r. 1959/1960) se umístila na pěkném 5. místě s 8 body a skóre 18:23. Výbor oddílu a trenér oddílu Jan Charuza na tomto výsledku spřádají své plány. Přistupují odpovědně k zimní přípravě, která probíhá dvoukolejně. Síla a vytrvalost se trénují v místních horských podmínkách a technická část v tělocvičně Měšťanské školy v Bystřici p. Hostýnem. Podařilo se sjednat pronájem tělocvičny ve večerních hodinách (19 – 21 hod). S velkým povděkem jsme přijali i pronájem soc. zařízení v n. p. TON. Tato akce byla velmi náročná na dopravu, čas a náklady. A proto bych z titulu vedoucího tohoto kolektivu vyslovil dík a úctu všem hráčům. Samozřejmě, že naše snažení mělo i své výsledky. Jarní část jsme odehráli ke své spokojenosti. Vždyť mužstva jako Prusinovice (hrály 1. B třídu), Roštění, Chvalčov, Rymice, Holešov B něco znamenaly. Rusava po urputném boji dosáhla historického úspěchu, když po desetiletém snažení obsadila ve III. třídě okresu Holešov 5. příčku (jako nováček) se 14 body a skóre 29:37 a zanechali jsme za sebou Míškovice, Kostelec a Holešov B. Postupujícím do OP bylo Roštění s 25 body před Prusinovicemi rovněž s 25 body. Výsledky jednotlivých zápasů nebyly dochovány. Fyzicky a technicky náročná zimní příprava měla své výsledky i v podzimní části roč. 1960/1961, která z důvodu reorganizace společensko-právního uspořádání státu přešla do správy okresu Kroměříž. V této soutěži působilo 10 družstev našeho okolí. Rusava po skončení podzimní části obsadila 4. příčku s 10 body a skóre 31:16. Před námi jen Prusinovice jako 1. s 18 body, následoval Chvalčov se 14 body a Žopy s 12 body.

28


Mužstva Chvalčova a Žop měly ve svém kolektivu zkušenější hráče odchované v Bystřici p. H. a z RH Holešov. O to větší cena našeho podzimního umístění s lichotivým skóre. Mládežnické kolektivy, dorost vedený Zdeňkem Vaculíkem a žáci p. Miroslavem Krejcarem st. kopírovali činnost družstva mužů. Pravidelně trénovali pod vedením trenérů a všechna mistrovská utkání řádně obsazovali. Přihlášením těchto mládežnických družstev jsme byli povinováni účastí 1. družstva ve III. třídě. A jak se ukázalo, šlo o akt velmi ušlechtilý. Vždyť toto období můžeme hodnotit jako počátek soustavné přípravy fotbalistů pod vedením trenérů. Mimochodem je možno konstatovat, že právě z této mládeže byli odchováni fotbalisté, kteří vytvořili základ technického fotbalu na Rusavě. Pokud se jedná o vyplnění letní přestávky, soudě podle aktivity vedení a hráčských kolektivů, jistě obsadili několik turnajů. Počet a výsledky se již nedozvíme. Obdobně lze předpokládat bohatý život kulturní a společenský s dobrou spoluprací s MNV, místními složkami, ale i s OV ČSTV, jakož i s Okresním fotbalovým svazem. Mám-li vyslovit závěr mého vzpomínání, pak mi nezbývá než se poklonit všem účastníkům a aktérům tohoto sportovně společenského dění na Rusavě v r. 1960. Za rok se zase těším na naše shledání. Váš rodák Jan Charuza

Cyklistika – Bike Team Rusava Dema Chřibská 50ka V sobotu 17. dubna se konal již osmý ročník závodu horských kol DEMA Chřibská 50ka. Tento závod je jedním z prvních MTB závodů, a proto se na něj závoďáci po dlouhé zimě těší, a to je znát i na účasti. Z Rusava Bike Teamu se na start postavili dva členové, a to Petra Balášová a Ota Kutňák. Ostatní členové, kteří nedůvěřovali dešti, který se tři dny před závodem vyřádil v plné parádě, přijeli alespoň podpořit odvážlivce. V sobotu nás ráno v areálu Kamínka pod rozhlednou Brdo kupodivu přivítalo sluncem. I přesto však bylo znát, že déšť se na povrchu trasy poznamenal. Každá část, která nebyla pokryta asfaltem, se klouzala i pod nohama, natož tak pod koly. Bylo jasné, že závod nebude procházka růžovou zahradou. I přes možné obavy jsme se před jedenáctou hodinou postavili na start a v 11:01 bylo odstartováno. Konečně jsme se s vervou mohli vydat najet prvních 59 kilometrů, na které byl závod z loňských 50 kilometrů prodloužen. Prvních deset kilometrů závodu bylo ve velmi svižném tempu, ale to jen do doby, než jsme opustili zpevněný povrch a sjezdem lesem jsme se doslova proklouzávali k ranči v Kostelanech. Chvílemi se mi zdálo, že se nejedná o cyklistický závod, ale o bahenní zápas člověk versus kolo a příroda. Ti, kteří nemají vybroušený styl jízdy v terénu, to neměli nejlehčí a o pády nebyla nouze. Kdo si myslel, že až se dostaneme zpět na asfalt, tak bude vyhráno, se šeredně mýlil. Bahnem obalené kolo se nechtělo hnout a zpočátku to dalo hodně úsilí kola znovu roztočit. Bahenní koupele s opětovným roztáčením kol se opakovaly ještě několikrát, než se nám podařilo na 38. kilometru objevit občerstvovací stanici. Já jsem však vzhledem k mylné informaci, kterou jsem před občerstvovačkou obdržela, absencí tachometru a nezodpovědným studiem propozic závodu doufala,


29

že do cíle je to už pouze 12 kilometrů a občerstvovačkou jenom projela v domnění, že to mám už skoro za sebou a vody mám dost. Chyba lávky – dalších 21 kilometrů jsem supěla bez vody a když jsem dorazila v podobě velké bahnité koule do cíle, štěstím jsem se málem rozbrečela. Jak to tak ale bývá, po deseti minutách si už člověk pamatuje jen ty hezké pasáže a těší se na příští ročník. Když bude však na lepším povrchu, zlobit se nebudu. :o)) A teď výsledky: Ota Kutňák, čas 3:30:01, celkové pořadí 215., v kategorii 12. Petra Balášová, čas 4:13:03, celkové pořadí 372., v kategorii 14.

V Archeologii Moravy a Slezska se píše i o archeologických nálezech z Rusavy Sborník Archeologie Moravy a Slezska vychází již od roku 2001. Jeho vydavatelem je Česká archeologická společnost, pobočka pro Moravu a Slezsko. Již od samého počátku se díky svým dopisovatelům z našeho regionu věnuje soustavně poznávání nejstarší minulosti také našich končin. Jedná se hlavně o seriál „Z dávnověku Hostýnských vrchů“. V posledních dvou letech se v seriálu objevila také přímo Rusava a její bezprostřední okolí. Jmenovitě v ročníku 2008 šlo o nejstarší, pravěké osídlení povodí říčky Rusavy. V textu naleznete např. zmínku o nálezu kamenného mlatu v základech nějakého starého roubeného domu na Rusavě. Jednalo se pravděpodobně o obětinu, snad mající za cíl chránit dům před zásahem blesku. Nejcennějším novým poznatkem je objev pravěkého osídlení na hradě Křídlo, kde se v mladší a pozdní době bronzové nalézalo malé opevněné sídliště, ovládající průběh dálkové cesty procházející Moravskou branou. Ročník 2009 obsahuje mnoho podrobných informací o hradě na Skalném, hradě Křídlo, hrádku v Dobroticích ad. Dále úvahu nad vesnicí Jestřebí, která se kdysi nalézala

30

Petra Balášová

zajímavosti v katastru Rusavy a která zanikla ve 14. století ad. Jedná se o dosud nejucelenější zpracování tématu. Zájemce o historii Rusavy zde nalezne i řadu údajů o počátcích a nejstarší historii Rusavy. A kde si tyto publikace můžete prohlédnout, příp. zakoupit? V omezené míře přímo na Obecním úřadě na Rusavě, jinak také v několika knihkupectvích v Holešově a Kroměříži. Dalibor Kolbinger, Hulín


Zdravá výživa „Budete-li dobře pečovat o své tělo, vydrží Vám po celý život“ George Coevoet Jídlo, příjem potravy, stravování je veskrze příjemnou záležitostí v životě člověka. Jídlem neuspokojujeme pouze hlad, ale dodáváme tělu důležité živiny potřebné k udržení optimálního zdraví a výkonnosti. Potrava je tedy vkladem do celkového zdraví, který se nám vrátí i s úroky. Je nutné starat se o své zdraví včas, aby se o něj nemuseli starat lékaři. Přiměřená, adekvátní výživa se skládá z vyváženého množství základních živin: sacharidů, tuků, bílkovin, vitamínů, minerálů a nesmíme také zapomenout na vodu.

Co je zdravý životní styl Nedejte se mýlit – nejvíce svoje zdraví ovlivňujete svým vlastním životním stylem. Celkově určuje naše zdraví životní styl (dlouhodobě a v průměru) z 80 %! Pouze těch zbývajících 20 % je dáno všemi ostatními vlivy – zejména dědičností a zdravotnickou péčí. Životní styl je sice mnohorozměrný, zahrnuje velké množství prvků a v nejširším pohledu je to skutečně souhrn všeho, jak vlastně člověk žije – ale vzhledem k efektu na zdraví jsou některé body podstatné, jiné méně. Nejdůležitější je pouze několik hlavních bodů – oblastí: 1) Nekouření 2) Zdravá výživa (= přiměřená, pestrá a vyvážená) 3) Vysoká pohybová aktivita 4) Pouze limitovaná konzumace alkoholu Pokud tyto čtyři hlavní zásady budete dodržovat, uděláte pro své zdraví neuvěřitelně dobrou službu! A dále: • Dostatek spánku • Optimismus a dobrá nálada, radost ze života


• Vyvarovat se působení škodlivých látek a obecně škodlivých a rizikových faktorů Jak se zdravý životní styl projevuje na zdraví: • Přiměřená hmotnost • Normální krevní tlak • Nízká hladina cholesterolu v krvi • Dobrá tělesná kondice a výkonnost, nízká únavnost • Svěží a zdravý vzhled • Dobrá psychická pohoda • Vysoká odolnost vůči nemocem, nízký výskyt nemocí Ve vlastním zájmu nevěřte tomu, že to nejdůležitější pro vaše zdraví může či dokonce musí udělat někdo za vás, že za většinu nemocí může životní prostředí, které nemůžete ovlivnit, že to nejdůležitější jsou vitamínové preparáty a kvalitní léky, že nejsilnější vliv má dědičnost kterou nemůžete ovlivnit... čerpáno z internetového portálu

Praktická lékařka MUDr. Hana Neumannová Ordinační hodiny Rusava tel.: 573 392 007 PO, ČT, PÁ ÚT

6.30 – 7.15 16.30 – 17.30

Bystřice pod Hostýnem tel.: 573 381 997 PO, ÚT, ČT, PÁ ST

7.30 – 12.00 11.30 – 16.00

31

[Obsah] Slovo má starosta… Internet po rozvodech kabelové televize ................................. str. 1 Informační leták ................................................................................. str. 2 Dění v obci… Třetí ročník „Vítání jara na Pardusu“ ............................................ str. 3 Barvení velikonočních vajíček....................................................... str. 6 Rusava ve fotografii .......................................................................... str. 6 Kuličkiáda ............................................................................................ str. 8 Zpráva o poťouchle poetickém posezení ................................ str. 9 34. Kácání mája ................................................................................str. 11 Seniorátní evangelická neděle ...................................................str. 12 Plánované akce v obci Rusava ....................................................str. 15 Historie… Mlýny, pily valchy na toku Rusava ............................................str. 16 Naše škola Základní škola slaví osmdesátku................................................str. 17 Stručný přehled dějin školy .........................................................str. 17 Den Salvatora v Otrokovicích......................................................str. 20 Očista Hostýnských hor ................................................................str. 20 Dětský den .........................................................................................str. 21 Jak děti z MŠ slavily svůj svátek ..................................................str. 21 Příroda kolem nás Zajímavosti o obyvatelích lesa – Kukačka obecná ..............str. 22 Byliny odvedle .................................................................................str. 23 Sport Muži A, Muži B, dorost ...................................................................str. 26 Rusavský fotbal před 50 lety ......................................................str. 27 Cyklistika – Bike Team Rusava .....................................................str. 27 Dema Chřibská 50ka .....................................................................str. 29 Zajímavosti V Archeologii Moravy a Slezska.................................................str. 30 Zdravá výživa ....................................................................................str. 31 Ordinační hodiny MUDr. Hany Neumannové .......................str. 31

32


Partneři vydavatelské činnosti: Hotel Rusava Sport centrum Holešov MUDr. Hana Neumannová, praktická lékařka Zednictví Krejsa, s. r. o., Zlín

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Dana Gajdošová Tel.: 573 392 066 www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 400 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2010 Zpravodaj obce Rusava cena: 10 Kč

Recommend Documents