2010 Zpravodaj obce Rusava cena: 10 Kč

ročník: XIX.

číslo: 4/2010

Zpravodaj obce Rusava

LXI.

cena: 10 Kč

MIKuLášsKý jarMarK 27. 11. 2010

Přípravy adventních věnců a balíčků pro Mikulášskou nadílku

Básničky pro Mikuláše

Voňavé psaní Ježíškovi odnesl „obrovitánský“ anděl

S čertem se ale fotit nebudu!

Andělský sbor v podání dětí JZŠ Rusava

Slovo má Volby 2010

starosta ...

P

arlamentní volby do Poslanecké sněmovny zaznamenaly částečný rozkol mezi vládnoucími stranami, jehož příčinou byl vznik nových politických seskupení. Rozbouření v české politice přivodili také nezávislí starostové, zejména ze Zlínského kraje, kterým nebylo lhostejné daňové přerozdělování peněz vůči malým obcím. Vyčistit prostředí v demokratickém státě s českými zákony a podplatitelnou justicí je však velmi složité a v nejbližší době nemožné. Komunální volby nám naznačily, že část praktických špinavých ukázek se úspěšně aplikovala i na venkov. Od kupčení s voliči, poškozování billboardů, až po ústní výpady, někde dokonce i s fyzickým napadnutím. Na Rusavě byly podány dvě kandidátky se svými lídry, kteří zastupovali obec v minulém volebním období. Potěšitelná byla u voleb účast místních občanů a jejich zájem o to, kdo bude obec spravovat pro příští čtyři roky. Výsledky nám ukázaly rozdílné hodnoty. Podle počtu hlasů zvítězilo sdružení Rusavjané za tradice, současnost a budoucnost výrazným způsobem v poměru 13:2 hlasům. Volební zákon je však jinak nastavený, a proto tzv. přepočty se osazení v zastupitelstvu změnilo na poměr 8:7 hlasům. Nenaplnilo se tím přání voličů, kdy Rusavjané vsadili na důvěru, jistotu a odhodlání. Už před samotnými volbami nastala určitá nevraživost vůči některým kandidátům a tento stav prozatím přetrvává. Část ukázky byla předvedena i na ustavujícím jednání nového zastupitelstva obce. Tyto přestřelky jistě ustanou a opět nastane každodenní zápolení s běžnými problémy a starostmi. Za dvacet let po sametové revoluci se naše obec řadí mezi přední samosprávy s ucelenou infrastrukturou, kvalitní vybaveností a hlavně s uznávaným pojmem v cestovním ruchu. Máme své tradice a svou hrdost, na což by se mělo navazovat. Bohumil Škarpich


1

Dění v obci ...

Volby do Zastupitelstva obce Rusava 15. 10. - 16. 10. 2010

Platné hlasy

1

Odevzdané obálky

1

v%

Volební účast v %

15

zpr.

Vydané obálky

Počet volebních obvodů

celkem

Voliči v seznamu

Počet volených členů zastupitelstva

Okrsky

1

100,00

514

376

73,15

375

5 367

Pořadí kandidátů podle počtu získaných hlasů (bez vypočtených podílů) Pořadí

Jméno, příjmení

Počet hlasů

Název volební strany

1.

Daniel Krajcar

218

Rusavjané za tradice, současnost a budoucnost

2.

Miroslav Ševčák

217


3.

Eva Pavelcová

212


4.

Bohumil Škarpich

207


5.

Eva Kerčáková

205


6.

Antonín Mikšánek

195


7.

Jan Pavelec

195


8.

Josef Kocfelda

192


9.

Zdeněk Hradil

189


10.

Zbyněk Vašík

185


11.

Ladislav Pavelec

185


12.

Kateřina Luncarová

183


13.

Milan Zachara

181


14.

Dana Gajdošová

178

Blíže občanům

15.

František Strýček

178

Blíže občanům

16.

Lada Urubová

176

Blíže občanům

2


17.

Petr Neumann

175

Blíže občanům

18.

Ladislav Noha

173

Blíže občanům

19.

Marta Dudláková (roz. Urbanová)

172


20.

Monika Zelená

170


21.

Zděňka Vaculíková

168

Blíže občanům

22.

Danuše Macíková

168

Blíže občanům

23.

Ivan Vávra

165

Blíže občanům

24.

Jaroslav Mozola

164

Blíže občanům

25.

Pavel Sedlák

161

Blíže občanům

26.

František Hradil

155

Blíže občanům

27.

Petr Rudel

153

Blíže občanům

28.

Jana Macková

153

Blíže občanům

29.

Miroslav Korub

151

Blíže občanům

30.

Stanislav Gregor

143

Blíže občanům

Nově zvolení členové Zastupitelstva obce Rusava Bohumil Škarpich (starosta) Eva Pavelcová (místostarostka) Eva Kerčáková (členka rady) Daniel Krajcar (člen rady) Miroslav Ševčák (člen rady) Josef Kocfelda Zbyněk Vašík

Dana Gajdošová Ing. Lada Urubová Jana Macková Ing. Petr Neumann Zdeňka Vaculíková Ladislav Noha

Členové jednotlivých výborů Finanční výbor: Eva Kerčáková (předsedkyně finančního výboru), Monika Zelená, Marta Dudláková (roz. Urbanová) Kontrolní výbor: Miroslav Ševčák (předseda kontrolního výboru), Josef Kocfelda, Zdeněk Hradil Kulturní výbor: Daniel Krajcar (předseda kulturního výboru), Kateřina Luncarová, Zbyněk Vašík


3

Činnost kulturního výboru v letech 2006 – 2010 Začíná další volební období a s ním i práce nově zvoleného kulturního výboru, který se bude o kulturu v naší obci dále starat. Je proto mou milou povinností zavzpomínat na práci členů tohoto výboru v letech 2006 – 2010. Prvních zhruba 7 měsíců vedla kulturní výbor Mgr. Miroslava Češková, která poté odstoupila ze zastupitelstva a rady obce, tudíž i z postu vedoucí této komise. Na její místo jsem byla radou obce zvolena já. Členové kulturní komise ve složení Ing. Ivan Vávra, Zbyněk Vašík, Dana Gajdošová, Ing. Lada Urubová, od r. 2008 také Jana Macková a v letech 2008 a 2009 Daniel Mikšík (člen redakční rady), se podíleli na činnosti různou měrou a přispěli tak k rozvoji kultury v naší obci. Toto záslužné konání nečítá jen několik kulturních akcí, do činnosti výboru spadají také projekty obecní knihovny, redakční rady, různé výstavy, setkávání s přírodou apod. O veškerých akcích, které zde proběhly, jste si mohli přečíst ve zpravodajích, které pravidelně vychází 4× ročně. Vydávání čtvrtletníku zaznamenalo v průběhu posledních 4 let mnoho změn. Především byla v roce 2007 pro zpracování oslovena Mgr. Alžběta Škarpichová a stala se odpovědnou vedoucí zpravodaje. Pod vedením zkušené novinářky byla vydána 4 čísla. Od čísla 3/2008 až do současnosti za vydávání zpravodaje odpovídá Dana Gajdošová, která se tohoto nelehkého úkolu zhostila velmi důstojně a podstatnou část této záslužné práce nesla na svých bedrech. Samozřejmě i díky pravidelným dopisovatelům můžeme být právem hrdi na náš obecní zpravodaj. Je důležité připomenout, že vydávání zpravodaje pod taktovkou

4

paní Gajdošové nezatěžovalo rozpočet obce Rusava a díky osloveným sponzorům, kteří již přispěli částkou 135 000 Kč, se nám podařilo držet úroveň, kvalitu a množství vydávaných čísel. Nyní pár slov k samotným kulturním akcím. Mezi akce, které se v naší obci staly již tradicí, patří podzimní „Setkávání s důchodci“. Od r. 2006 pořádáme den před první adventní nedělí Mikulášský jarmark, kterému předchází spousta práce a náročné přípravy. Od r. 2008 se také pravidelně setkáváme např. u vánočního stromu před obecním úřadem při akci nazvané „Voňavé psaní Ježíškovi“, která je spojena s procházkou s lampiony. Zvykem se již také stalo „Vítání jara na Pardusu“. V loňském roce vznikl nový projekt „Naděje rusavských studánek“, spojený s procházkou rusavskou přírodou a zastavením u studánek. Jsou ale i jednorázové programy konané k určité zvláštní příležitosti. Vzpomeňme např. třídenní úspěšné oslavy 350 let obce Rusava (29. 6. – 1. 7. 2007), prezentaci Rusavy „Putování po Valašsku“ v Rožnově p. R. (20. 7. 2008), výlet do Skalice na Slovensku (25. 7. 2009) a výstavu „Štúrovci a jejich vztah k Moravě“ (5. 12. 2009) uspořádanou k 200. výročí narození Daniela Slobody, výstavu fotografií p. Včelinského nazvanou „Rusava ve fotografii“ (24. 4. – 15. 5. 2010) nebo např. „Silvestrovské dovádění na Rusavě“ (31. 12. 2009). Nesmím také zapomenout na pravidelné „Besedy o knize“ v místní knihovně, jako např. První návštěva knihovny, Šikovná beruška, Nejlepší čtenář, Děti hrají diva-


dlo, Čertovské čtení s andělem, Vánoční den, Bonus knihovny pro nejlepšího čtenáře, Prázdninové lenošení s knihou, Konec prázdninového lenošení, Pohádková cesta do Obecní knihovny a jiné. Jak je možno vidět, činnost kulturního výboru je široká a určitě se za ni nemusíme stydět. Kultura v naší obci zaznamenala ve zmíněném období velký rozmach a boom. I podle ohlasů našich spoluobčanů kulturní dění v obci jen kvete. Zásluhu na tom samozřejmě mají i další spolky

Rusavy jako Aktivní klub, Valašský krúžek, Portáši, Sportovní klub, Myslivecké sdružení nebo Sbor dobrovolných hasičů, které se nemalou měrou podílejí nejen na činnosti projektů tohoto výboru, ale i sami pořádají různé akce pro naši obec i široké okolí. A každý občan Rusavy si tak může z tohoto velkého výčtu vybrat, co hrdlo ráčí. Novému kulturnímu výboru svým jménem přeji jen to dobré a hlavně výdrž! ;-) Lada Urubová

Činnost Sboru pro občany V letošním roce byl Sbor pro občanské záležitosti (SPOZ), který má 7 členů, přejmenován na Sbor pro občany (SPO). V tomto roce jsme navštívili celkem 24 jubilantů (9 mužů a 15 žen). S gratulací se přichází k občanům ve věku 70, 75, 80, 85 let. Po 85. narozeninách navštěvujeme občany každý rok. Vítání občánků proběhlo letos pouze jednou, a to 8. května, kdy jsme slavnostně přivítali do života tyto děti: Kryštofa Urubu, nar. 24. 12. 2009

Alenu Pavelcovou, nar. 6. 1. 2010 Pavla Baroně, nar. 2. 4. 2010 10. září jsme se účastnili zlaté svatby manželů Hošťálkových. V předvánočním čase nás čeká ještě návštěva Domova důchodců v Holešově, kde žije paní Josefa Lipnerová. V tomto roce zemřelo 6 občanů, mezi nimi i nejstarší občanka Rusavy paní Marie Mozolová, která zemřela 1. 9. 2010 ve věku 101 let. Za SPO Jana Vávrová

Dotace Zlínského kraje Komplexní informační systém obce Rusava Projekt byl realizován z Podprogramu na podporu obnovy venkova Zlínského kraje 2010. Rekonstrukce veřejného rozhlasu rozšířila vybavenost obce, ale zejména zkvalitnila služby pro občany. Hlášení je možné přijímat ze tří zdrojů – venkovním reproduktorem, rozhlasovým přijímačem nebo obecním infokanálem v kabelové televizi. Obecní rozhlas je posílen i malou elektronickou sirénou s napojením na Jednotný systém varování a vyrozumívání. Přidanou hodnotou je informační panel – kiosek na koupališti, který je napojen na internet přes kabelový rozvod v obci. Největší devizou je však instalace bezdrátového ozvučení lokality Ráztoka, kde občané, chatoví osadníci i rekreanti uslyší čerstvé zprávy z obecního úřadu.


5

Kiosek

Rozhlas na Ráztoce

Základní údaje k investiční akci: Investor:

Obec Rusava

Název stavby:

Komplexní informační systém obce Rusava

Celkové způsobilé náklady projektu:

1 417 998 Kč

Dotace Zlínský kraj:

707 000 Kč

Vlastní zdroje:

710 998 Kč

Památník Slávka Londy v obci Rusava Obec Rusava realizovala v září 2010 neinvestiční akci restaurování pískovcového památníku Slávka Londy v obci Rusava, která řešila nevyhovující stav památníku. Cílem projektu bylo zlepšit stav a vzhled památníku, ale hlavně zamezit dalšímu nevratnému poškození. Projekt byl spolufinancován Zlínským krajem.

Památník Slávka Londy >

6


Základní údaje k neinvestiční akci: Název stavby:

Restaurování pískovcového památníku Slávka Londy v obci Rusava

Dodavatel:

Zdeněk Zmrzlík

Poskytovatel dotace:

Zlínský kraj Dotace z Fondu kultury Zlínského kraje

Struktura financování: Celkové náklady projektu:

52 600 Kč

Výše dotace:

30 000 Kč

Vlastní zdroje:

22 600 Kč

Náladový vítr – 17. 10. Aktivní klub o. s., uspořádal již čtvrtý ročník oblíbené podzimní akce – Drakiády. Na louku na Grapech přišlo bezmála třicet dětí v doprovodu svých rodičů. Všechny děti se pyšnily svými papírovými draky, které chtěly co nejdříve ochočit a poslat je na oblohu. Při drakiádě někdy nevíte, jestli se baví více děti nebo rodiče. Bylo velmi zábavné pozorovat všechny aktéry dění, jak předvádějí své umění v pouštění draků. Letos byla odstartována soutěž v sedmi kategoriích. Porota měla nelehký úkol vyhodnotit všechny vítěze. I přes velkou náladovost větru se jako první na obloze objevil drak Viktorka Korčáka. Nejneposlušnějšího draka, který neustále vzdoroval, si donesl Michálek Třasoň. Kuba Bednář nám předvedl let svého draka v podobě krásného racka s třepetavými bílými křídly. Jako jediní majitelé doma vyrobených draků (krteček a čmeláček) byli Lukášek a Davídek Hudcovi. Jedno ze sedmi již zmiňovaných ocenění v podobě upomínkového diplomu a balíčku s dobrotami si odnesl Patrik Sumec.


Po celou dobu bez jakékoliv pomoci sám zkrotil svého draka, který mu za odměnu dlouho poletoval na obloze. Papírový drak, který bezkonkurenčně poletoval nejdéle ve vzduchu a ani trochu se mu nechtělo k zemi, patřil Dominiku Vrtělovi. Za velmi snaživé prarodiče porota ocenila dospěláckou cenou „drakovicí“ manžele Vrubelovy. Bez ohledu na vítězství si navíc všechny děti za odměnu odnesly ještě balíček sladkostí. Kdo měl chuť, nepohrdl opečeným špekáčkem, horkým čajem nebo svařeným vínem. Máme velkou radost, že nám rodiče a prarodiče stále dokazují, že naše práce má smysl. Touto cestou děkujeme manželům Mikšánkovým (Ludmile a Antonínovi) a Urubovým (Evě a Petrovi) za jejich finanční příspěvek, který jsme od nich na této akci obdrželi. Vážíme si toho. Tak už se zase těšíme za rok, kdy doufáme bude také tak přátelská atmosféra jako letos. Za Aktivní klub Naďa Bílková

7

Úspěšný krotitel draka – Patrik Sumec

8


Večerní procházka s lampiony Letos podruhé AK Rusava ve spolupráci s klukama z Hospůdky na Rozcestí pořádal „Večerní procházku s lampiony“. Tato akce vyšla na sobotu 27. 10. 2010. Sraz byl v 18 hodin před hospůdkou. Museli jsme ovšem chvíli posečkat, než se setmí, takže jsme vyšli něco málo před půl sedmou, tentokrát směr Šmarhánky. Sešlo se nás opravdu hodně a děti měly připravené moc pěkné lampiony. Po příchodu k hospůdce měli už kluci připravený oheň, kde si děti i dospěláci mohli opéct špekáčky. K pití byl připravený teplý čaj a svařáček. Stejně jako vloni jsme vypouštěli „lampiony štěstí“, na které tety psaly přáníčka nejen od dětí, ale i od dospěláků. Vypouštění bylo trochu složitější než vloni, neboť nám to trochu komplikoval vítr. Ale i přesto nám lampiony vzlétly – i když dva nám skončily na stromě . Tonda Mikšánek rozdal všem svítící náramky, které sám sponzoroval, a od nás dostaly děti sladkou odměnu. Večer utekl jako voda a postupně jsme se začali rozcházet. Jsme rádi, že se akce vydařila, a chtěli bychom poděkovat manželům Urubovým (Ozefátovým) za sponzorský dar, za který jsme mohli zakoupit již zmíněné lampiony štěstí. Příští rok se snad zase sejdeme v tak hojném počtu. Za AK Rusava Hanka Zbranková


9

Angličtina pro nejmenší Angličtina už ve školce? Stále více rodičů se ptá, zda má výuka angličtiny u předškolních dětí nějaký smysl. Pro malé děti neexistují žádné cizí řeči. Melodii, rytmus a strukturu jazyka se učí ještě dlouho předtím, než jsou vůbec schopny pořádně mluvit. Že se jedná o „cizí jazyk“ se tedy dovídají mnohem později. Učení se další řeči v raném věku je tak úspěšné proto, že do věku 7 let jsou veškeré vjemy související s řečmi ukládány do stejné oblasti mozku. Později je tvořena pro každou naučenou řeč jiná síť neuronů, což vyžaduje přepínání mezi jednotlivými sítěmi – a tedy obtíž navíc. Proto je tato doba ideální pro první kontakt s cizím jazykem, děti se snadno učí a poznávání je baví. Nejen z tohoto důvodu jsem se tedy rozhodla, po dohodě s ředitelkou školy Mgr. Janou Podolovou, nabídnout výuku anglického jazyka v naší mateřské škole. Kurz probíhá od poloviny listopadu 1× týdně v dopoledních hodinách přímo ve školce. Děti se pomalu seznamují se základy jazyka, a to nenásilnou formou hry a zábavných činností (písničky, říkanky, výtvarné a pohybové činnosti). Na jaře proběhne ukázková hodina pro rodiče všech dětí – těch, co už lekce navštěvují, i pro ty, kteří třeba ještě váhají. Lada Urubová

10


rusava obrazem

Oprava provzdušňovací technologie v čistírně odpadních vod

Nové šatní skříňky v MŠ Rusava zakoupené z rozpočtu školy


11

Zazimování Slobodovy zahrady

Opravu oplocení u jednotlivých mladých stromků v lokalitě Grapy provedli pracovníci společnosti Rusavak s.r.o.

12


Stavební údržbu mostů v obci Rusava investorsky zajišťovalo Ředitelství silnic Zlínského kraje v celkové hodnotě cca 900 tis. Kč


13

Příprava na lyžařskou sezonu v areálu Rusava SKI

14


Plánované akce pro rok 2011 v obci Rusava termín

druh akce

pořadatel

29. 1.

Valašský bál

Valašský krúžek Rusavjan

30. 1.

Dětský karneval

JZŠ Rusava

26. 2.

Myslivecký ples

Myslivecké sdružení Rusava

Vodění medvěda

JZŠ Rusava

Maškarní bál

Aktivní klub o.s.

Kuličkiáda

Aktivní klub o.s.

28. 5.

Kácání mája

Valašský krúžek Rusavjan

4. 6.

Dětský den

Aktivní klub o.s.

12. 6.

Rybářské závody

Klub rybářů Rusava

18. 6.

Svatojánský oheň

Valašský sbor portášský, o.s.

30. 7.

Valašský pohár v kopané

Sportovní klub, o.s.

červenec-srpen

Pytlácká noc


červenec -srpen

Dětské odpoledne s myslivci


Rusavská 50ka


16. 10.

Drakiáda

Aktivní klub o.s.

23. 10.

Večerní procházka s lampiony

Aktivní klub o.s.

12. 11.

Setkání s důchodci

Obec Rusava

26. 11.

Mikulášský jarmark

Obec Rusava

Valašský pohár v kopané


Turnaj v malé kopané


26. 12.

Štěpánská vycházka z Bystřice pod Hostýnem


31. 12.

Silvestrovská vycházka


5. 3. 19. 3. 8. 5.

20. 8.

3. 12. prosinec


15

Mlýny, pily, valchy a hamry na toku Rusavy Mlýn v Chomýži – horní

Historie ...

Náhon na mlýn v Chomýži začínal v Brusném. Brusenka napájela rybníky v Háji a poté náhon pokračoval tratí Podhájí na horní mlýn (1493), u kterého byla i pila. Prameny uvádějí, že v Chomýži v 16. století byly již dva mlýny, horní a dolní. Cena usedlosti horního mlýna činila v roce 1799 a 1816 – 8 000 zlatých a v letech 1833 a 1835 – 4 000 zlatých. V jednotlivých letech byli na horním mlýně tito mlynáři: 1657–1675 – Jiří Kašavský 1747 – Jiří a Pavel Kašavský 1749 – Pavel Kašavský 1755 – Pavel Kašavský a František Šatan 1775 – Martin Mizera a Jiří Šatan 1789–1800 – Martin Mizera 1816–1820 – Josef Tománek 1820–1835 – Jiří Chürfurst 1835–1850 – Jan Dvořák Posledním majitelem mlýna byl Richard Pecl, který koupil mlýn roku 1905. Mlýn mlel do roku 1951. Mlýn měl i svoji pilu zvanou „Valaška“, která byla celodřevěné konstrukce s možností řezat až dvěma pilovými pláty. Nad mlýnem bývala velká vodní zástava, ze které byly poháněny dvě turbíny postavené v roce 1924 a elektrické dynamo na výrobu proudu. Když bylo málo vody, byl mlýn poháněn diesel motorem. Při mlýně byla i pálenice, kde se pálí dodnes. Josef Hudec Včelínský

Vědecká činnost Daniela Slobody, 1. díl: Sloboda botanik Osobnost Daniela Slobody je všem Rusavjanům všeobecně známa. To, že se Sloboda zabýval botanikou, meteorologií a jinými přírodními vědami a v neposlední řadě i literární činností je rovněž známý fakt. Ale co o tom víme více? Co všechno obnášela jeho vědecká činnost? Čtenářům se zde předkládá krátký seriál na pokračování, který přiblíží odbornou činnost tohoto všestranného člověka.

16

Pokud byl Sloboda přírodovědcem, pak jeho botanické dílo je toho nejnázornějším dokladem. Jeho znalosti zejména středoevropské flóry dosahovaly neobvyklých rozměrů. Své znalosti sbíral prakticky už od svých gymnaziálních studií na Slovensku. Ale teprve až studiem horských luk Hostýnských vrchů dovedl své znalosti k vrcholu a dále je zúročil. Dokladem této činnosti jsou nesčetné zápisy v jeho


denících o tzv. „botanizírování“, ať už sám nebo s přáteli. Poprvé se o nálezech rostlin, jež zařadil do svých sbírek, zmiňuje ve svém deníku: „[…] Nalezli sme: Galanthus nivalis, Lathraea squammaria, Dentaria enneaphylos, Dentaria bulbifera atd.“ Dále pak: „Tamž v horách proti ruině lukovské nalezl sem: Salvia glutinosa odkvětlou, Sonchus palustris, Prenanthes muralis i purpurea, Eupatorium cannabinum, Circaea lutetiana, Campanula perciafolia, Atropa bellad[ona], Solidago virga aurea atd.“ Díky své botanické činnosti navázal Sloboda čilé kontakty s tehdejšími vzdělanci jako např. F. M. Klácelem, profesorem biskupského semináře v Brně, či s profesory piaristického gymnázia v Kroměříži, Františkem Xaverem Veselým, Ondřejem Rettigem a Kassiánem Rachlíkem. Sloboda však pronikl i výše. Svou odbornou knihovnu s těžko dostupnými spisy a výměnu svých zkušeností s alpskou květenou Slobodovi poskytl i baron Olivier Laudon, majitel bystřického panství. Jeho vědecká práce však nezůstala ležet jen na desce psacího stolu. Naopak si byl vědom, že by se jeho činnost dala zúročit i seriózní vědeckou cestou. Existoval sice již Preslův botanický klíč, jenže tento byl napsán německy. Pro praktický účel byla potřebná česká verze, nejlépe i širší svým obsahem. Slobodovi se ji podařilo i publikovat. Rostlinnictví čili Návod k snadnému určení a pojmenování rostlin v Čechách, Moravě a jiných zemích rakouského mocnářství domácích, vydané roku 1852, se vlastně stalo prvním česky psaným botanickým klíčem. Autor sice vycházel z vlastních pozorování na území západního Slovenska a východní Moravy, ale dílo bylo teritoriálně určeno pro širší oblast. Sloboda ve svém díle uvádí nejen české a latinské


názvy rostlin, ale k mnoha bylinám připisuje i jejich funkci a případné využití, u některých dokonce i jejich schopnost coby povětrnostních proroků. Vydání takového díla se však ve své době potýkalo s řadou problémů spojených s financemi, vlastním vydáním i nutností mít pro celou věc někoho, kdo za ni bude na patřičných místech intervenovat. Jedním z těchto lidí byl i Václav Hanka (spolutvůrce Rukopisu královédvorského a zelenohorského). Dalšími vydatnými pomocníky k vydání tohoto záslužného díla mu dále byli Jan Helcelet (brněnský lékař a profesor hospodářských věd) a Václav Staněk (pražský botanik a zoolog). Zásadní problém spočíval v počáteční neochotě Matice české tuto botanickou příručku vydat, především kvůli finančním nákladům. Argument samozřejmě měla – Preslovu botanickou příručku. Když však byla celá záležitost s vydáním díla zahájena, zdržovaly zase orgány Matice české vlastní výtisk byrokratickými průtahy: „S mojí botanikou v Praze jak vidím nic se neustanovilo. Chuť k vědám přírodním se co den zmáhá, a jinde v naší řeči nemáme příhodných k tomu spisů. V rostlinopisném oddílu jediná máme díla p. Preslova, která však, jakž každý uzná, potřebam naším vyhověti nemohú, zčásti že jsú drahá, obšírná, zčásti pak neúplná, protože všeobecná. Těšil sem se nádějí, že pakli spis můj od Matice přijat bude, mezera tato (botanika resp. rakúská) se aspoň částečně vyplní, a také že budu v stavu výtečná díla nynějších přírodoznatelů sobě opatřiti moci a tak dále pokračovati. Naděje mne oklamala: rukopis již pár lét v Praze leží, ačkoli i nebohý Presl jej co užitečný a p. Opic co dobrý a potřebný uznal. I páni Hanka a Šafarík jej schválili. Myslel sem, že by snad Jednota C[yrilo] Meth[odějská]

17

jej svým nákladem vydati mohla; račte mi prosím tedy sděliti laskavě, co by se v tom učiniti dalo.“ Výrazněji se na vydání Rostlinnictví podílel až Václav Staněk.„Vybídnutí Vašemu poslušen, posílám Vám moji botaniku, přehlédnutú a opravenú, jakž mi nařízeno bylo. Přiložený registřík český obsahuje téměř půl druha tisíce jmen, z nichž jen tá se od p. Preslových liší, která sem u lidu slyšel původně, an u p. Presla patrně přeložením utvořena byla; avšak i při těch naznačil sem také název p. Preslův. Názvosloví je ve skrze dle spisů Preslových.“ V témže dopise Sloboda zdůvodňuje, proč je důležité vydání jeho práce. Přirozeně se zde opět ozývají vlastenecké tendence: „O potřebě nějakého spisu botanického v češtině každý je přesvědčen. Němci mají tolik a tolik rozmanitých rostlinických spisů, a my ani jen jednoho až podnes. Posavad sme museli tu Schultesa, tu Cüriea, tu Sommera, tu Mottla pěstovat, a určivše jméno rostliny v němčině, teprv sme měli dovoleno vyhledat je sobě v českém. Mnohokrát sem se divil, proč p. Presl nedal nám i českú příruční botaniku, tak kupř. Květenu českú? Jeho Rostlinopis všeobecný (r. 1846) nevyhoví všední potřebě – a místo něho mohl snad několik svazků v pokračování Rostlináře uspořádati. Leč možno, že měl v úmyslu Presl i v této potřebě dosti učiniti, kdyby ho nebyl Bůh povolal.“ Finanční úskalí vydání „Rostlinnictví“ vysvětluje Staněk Slobodovi následovně: „Poněvadž při vydání spisu tohoto musíme hledět, abychom co možná útrat ušetřili, poněvadž sama kniha nemá býti veliká a těžká (velký kapesní formát, aby se na procházky mohla nosit), musíme volit písmo drobné – a snad aby se vzorem novějších podobných květen významy v popisu hojně se opakující zkrátily.“

18

Herbáře vytvářel Sloboda celý život a řadu jich rozdal školám na Holešovsku a Bystřicku, některé odprodal a mnohé putovaly do Olomouce a zejména pak do Brna, do Moravské národní jednoty, která je dále přerozdělila do tamních škol. Sloboda byl za svou činnost patřičně oceněn roku 1851: „Výbor Národní jednoty uváživ zásluhy, jež jste sobě přírodnickými sbírkami o Jednotu získal, a důvěřujíc v známou vaši vlasteneckou horlivost, jmenoval Vás, dvojctihodný pane, v hromadě 24. tohoto měsíce [24.září 1851] na základě stanov čestným údem Národní jednoty, což Vašnosti ve známost uvésti za čest si klademe.“ Cenným dokladem Slobodovy botanické činnosti, jeho sběru rostlin, i uvedení, kam svá pozorování a závěry posílal, je jeho dopis určený Josefu Ľudovítu Holubímu (evangelický pastor a botanik na Trenčínsku) z 3. 5. 1878. Dokládá jím i spolupráci s vídeňskými vědeckými ústavy: „Jakožto suplikant modranský prošel sem Nitr[ansko], Trenč[ínsko], Turec, Oravu, Liptov (Kriván) a všímal sem si ovšem bohaté flóry slovenské. V Prešpurku sem opět s Hrošem činil další výlety, za Dunaj, po Dunaji, hore Dunajem do Děvína, Schlosshofu atd. V Prešp[urku] sem dostal do rukú Floru presporskú, tuším od Lumnicera, ta mi slúžila mnoho za vodítko. Nebožtík prof. Gabr[iel] Martiny byl tak laskav, že mi mnohé rostl[iny] určoval. Na Myjavě taktéž sem měl příležitost pokračovat. Javorinská flora je Vám dobře známá. Snad ale nejlépe se mi brezovská líbila. Je to tam veskrz vápenitý útvar půdy na hoře Ostříži sem sbíral: Viburnum Lantana, Caucalis daucoides, …………… Na Moravě sem měl rozsáhlejší pole na botanizírování. Na Radhošti: Doronic[um] Austriac[um], ……… V okolí Brna krásná flora. U samé propasti Macochy


Taxus becc[ata]. Úplnú téměř sbírku flory Hostýnské (mojeho to okolí) na 3 až 4,5 hodin v objemu mám posavad – v níž ovšem i vyše jmenov[ané] rostliny slovenské se nalézají. Jednu podobnú sem prodal ryt. Proskovcu v Kvasicích, jinú holeš[ovskému] direktorovi Fitzovi; pro škol[y] v Holomúci taktéž sem sebral; do Brna sem více sbírek posílal. Do mus[ea] pražsk[ého] sem nic nedal. Do Centr[álního] ústavu vídeňského (der Central-Anstalt Für Meteorol[ogie] und Erdmagnetismus) nyní Döblingu „Hohe Warte“ sem po 20 let posílal, jakožto úd téhož, mimo meteorologická pozorování, také i zoo- a phytophaenologická pozorování, totiž o průběhu rozvinová-

ní rostlinstva (Laubentfalt[un]g, Laubfall, Bluthenentfalt[un]g, Früchte und Reife derselbe etc.). Rostlinnictví moje vyšlo nákladem Matice české 1852. Druhé téhož vydání zamýšlí p. Urbánek v Praze.“ Jaroslav Pavelka Použité zdroje: Daniel Sloboda – Dokumenty I, Deníky. Ed. Fišer, Z. Kojetín: Katos, 2001, s. 355. Daniel Sloboda – Dokumenty II, Korespondence s přáteli I. Ed. Fišer, Z. Kojetín: Katos, 2001, s. 252. Daniel Sloboda – Dokumenty VII, O Rusavě a Valaších pod Hostýnem. Ed. Fišer, Z. Kojetín: Katos, 2002, s. 258.

100 let hostýnského schodiště (1910–2010) V letošním roce uplynulo 100 let od vybudování hostýnského schodiště. Tvoří ho celkem 250 schodů, z nichž 221 je z pískovce a zbývajících 29 je ze slezské žuly. Podnět k vybudování schodiště dal lékárník Jan Harna z Kroměříže, hospodář Matice svatohostýnské, na valné hromadě této instituce v roce 1909. Svůj návrh odůvodnil obtížným přístupem k chrámu pro prudký spád terénu v prostoru mezi Vodní kaplí a chrámovou stavbou. Neschůdný byl tento prostor hlavně pro staré a nemocné návštěvníky Hostýna. Návrh byl přijat a stavba byla zahájena ještě na sklonku roku 1909. Stavbu vedl a prováděl Otto Zeman, stavitel z Bystřice pod Hostýnem. Pískovec těžili a opracovávali přímo v lomu na Čerňavě pracovníci kamenického mistra Ludvíka Korabečného z Rajnochovic, který se pak později v roce 1924 odstěhoval do Bystřice pod Hostýnem. Opracované pískovcové kvádry se pak koňskými potahy


převážely z lomu na Čerňavě (840 m n.m., druhá nejvyšší hora Hostýnských vrchů) na staveniště na Hostýně. 29 schodů, kterými schodiště začíná před hlavním vchodem do chrámu, bylo vytesáno z tvrdé žuly, dovezené z jednoho lomu ve Slezsku. Byly položeny i se zábradlím podle plánu architekta E. Sochora

Hostýnské schodiště v roce 1912 u Vodní kaple, reprofoto Jan Zahradníček

19

z Prahy a Ing. J. Holečka z Olomouce. Ve schodech jsou vyryta jména a bydliště dobrodinců, kteří na stavbu hostýnského schodiště přispěli peněžitými obnosy. Schodiště bylo původně železným zábradlím rozděleno na dvě části, aby vzhůru stoupající a sestupující návštěvníci Hostýna si navzájem v cestě nepřekáželi. Toto zábradlí (tehdy označované jako železné pruty) již mnoho let neexistuje. V roce 2000 od května do července byla provedena rozsáhlá rekonstrukce horní části schodiště, tj. schodů ze žuly, včetně balustrád (tj. kamenného zábradlí). Navázalo se na tradici a jména nových současných dárců byla také vytesána do schodů. Rekonstrukce byla nutná kvůli rozestupování schodů. Mohutnost hostýnského schodiště potvrzují jeho rozměry. Šířka schodů se pohybuje většinou mezi sedmi a osmi metry. Výjimkou je úsek horní části schodiště, kde je šířka schodů 12,7 metrů. Délka horní části schodiště (ze žuly) je 13,6 metrů. Střední část schodiště, oddělená cestou k Poutním domům od horní části a probíhající v prostoru mezi dvěma řadami prodejních stánků, je dlouhá 86,6 metrů. Dolní část schodiště, oddělená cestou ze zastávky autobusů do Zbořilových sadů od střední části, je nejdelší. Po okraji s vnějším obloukem, tj. okraji bližším restauraci Ovčárna, je dlouhá 141,7 metrů. Celková délka schodiště je tedy 241,9 metrů. Jde o údaj ve sklonu směru terénu, tedy nikoliv ve smyslu vodorovném, který se nabízí z letadlového pohledu. Výše uvedené rozměry hostýnského schodiště byly zjištěny 25. srpna 1990 zaměřením (tj. oměrkami) přímo v terénu. Údaje o rozměrech hostýnského schodiště pak převzaly a uveřejnily některé z dalších publikací s hostýnskou tématikou, které

20

byly vydány v pozdějších letech. Jména dárců a jejich bydliště, vyrytá do jednotlivých schodů, jsou i dnes většinou čitelná. Na několika schodech je zvěčněn i letopočet 1910. Mezi mnoha jmény dobrodinců je řada občanů z našeho okresu. Nejvíce těchto dárců je z okresu Kroměříž a z Bystřice pod Hostýnem. Následují občané ze Žalkovic, Žeranovic, Hulína, z Třebětic (u některých jmen uvedeno Střebětice), z Ludslavic (Rudslavic) a jména dobrodinců z dalších devatenácti obcí současného kroměřížského okresu (v roce 1910 šlo ovšem o obce z okresů – hejtmanství – Kroměříž a Holešov). Zvláštní pozornost si zaslouží horní část schodiště pod chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Schodiště zde totiž bylo již v dřívějších letech. Dokazují to vzácné dochované fotografie z 1. září 1897, které zvěčňují vítání císaře Františka Josefa I. na Hostýně právě pod tímto schodištěm (nejméně 16 schodů). V letech 1909–1910 tedy došlo vlastně k rekonstrukci tohoto původního schodiště. Pan Ludvík Korabečný je zvěčněn v dolní části pamětní desky z pískovce, která je asi ve vzdálenosti osmi metrů od Vodní kaple umístěna ve svahu nad první pěticí schodů. Deska je vysoká 160 cm, šířka je 80 cm a tloušťka desky je 12 cm. Ostatní nápisy na desce jsou bohužel většinou nečitelné nebo málo čitelné. Výjimkou je nápis v horní části desky, který zní: LÉTA PÁNĚ MCMX (tj. rok 1910). Schodiště, jehož výstavba byla zahájena koncem roku 1909, bylo postaveno v létě roku 1910. Stavba trvala devět měsíců a stála přes 40 tisíc tehdejších korun. (Kolik by asi podobná stavba stála dnes?) Slavnostní otevření schodiště bylo provedeno 12. září 1910. V ten den bylo schodiště posvěceno biskupem z Olomouce dr. Karlem Wisnarem, starostou Matice svatohostýnské.


Poprvé v popřevratové době byl článek o hostýnském schodišti uveřejněn v Týdeníku Kroměřížska 21. listopadu 1990. Podruhé byl článek uveřejněn v publikaci „Svatý Hostýn“, kterou v červnu roku 1991 vydala soukromá společnost REGOPRESS Kroměříž, vedoucí redaktor Mgr. Karel Karásek. Článek o schodišti byl jedním ze sedmi článků, které tehdy vydavatel vybral pro vytvoření své publikace. Výstavba mohutného schodiště v prostru mezi chrámem a Vodní kaplí byla

Vlastivědný výlet do Prahy Ve čtvrtek 7. října 2010 jsme pro žáky 4. a 5. třídy naší školy uspořádali výlet do Prahy. Využili jsme nabídku Českých drah, která umožňuje školním skupinám dostat se do Prahy a zpět vlakem za 80 korun. Dlouhou cestu si žáci krátili společenskými hrami nebo čtením časopisů. Zajímavý byl i pohled do ubíhající krajiny.


na svou dobu velkým dílem a jedním z důležitých opatření před významnou událostí, kterou byly korunovační slavnosti, které byly na Hostýně zahájeny 15. srpna 1912, trvaly jedenáct dní a proběhly za obrovské účasti zájemců z Čech, Moravy, Slezska, ze Slovenska, z Vídně, ale i ze vzdálené Ameriky. I tato velkolepá a nesporně největší událost na Hostýně ve 20. století, bude mít za dva roky své další jubileum. Vlastimil Doležel, Bystřice pod Hostýnem

naše škola ... I když na Moravě bylo celý den slunečno, v Praze nás provázelo zamračené počasí. Z hlavního nádraží jsme se přesunuli k Národnímu muzeu. Na Václavském náměstí jsme si poslechli povídání o soše sv. Václava, které si připravili páťáci. V jedenáct

21

hodin jsme už stáli před orlojem na Staroměstském náměstí. Společně s několika stovkami turistů jsme shlédli průvod apoštolů a celé to jedinečné představení. Královskou cestou přes Karlův most jsme přešli k Pražskému hradu. Hradní stráže se před svými budkami opravdu nepohnuly, pan prezident byl přítomen a možná nás z některého okna pozoroval. Děti byly ohromené velikostí a velkolepostí Svatovítské katedrály i okolních budov. Z vyhlídky od Starých zámeckých schodů jsme měli Prahu jako na dlani. Zpáteční cesta vedla na ulici Na Příkopech. V mnoha obchodech se suvenýry, které lemují ulice, si děti zakoupily drobné dárečky pro rodiče. Největším lákadlem byla zastávka v občerstvení McDonald. I přes velký počet zákazníků si všichni objednali, šťastně donesli ke stolu a spokojeně snědli. Také jsme si vydatně odpočinuli po dlouhém chození Prahou. Kolem lákavých výloh

Václavského náměstí jsme se pomalým tempem dostali zpět do budovy hlavního nádraží. Nikoho jsme neztratili, nikdo nic neztratil, všichni odjížděli z Prahy s dobrým pocitem a s mnoha zážitky. Jediným černým bodem našeho výletu byla zpoždění vlaků. Už ráno děti musely v Hlinsku čekat na zpožděný osobní vlak. Rychlík, kterým jsme měli odpoledne odjíždět z Prahy, měl technickou závadu, takže jsme opět skoro hodinu čekali v Praze na odjezd. I přesto se děti ve všech vlacích chovaly slušně. Někteří jeli vlakem poprvé, takže i cesta byla pro ně novým zážitkem. Unavení, ale šťastní vystupovali žáci v deset hodin večer z vlaku v Hlinsku, kde na ně čekali rodiče. Věříme, že se všem výlet líbil, a že v hodinách vlastivědy si nad obrázky v učebnici budou moci říci: Tak tohle všechno jsme viděli na vlastní oči. Mgr. Alena Maťová, učitelka ZŠ

Návštěva dopravního hřiště v Kroměříži Sabina Kamencová, 4. třída Ve středu jsme jeli na dopravní hřiště do Kroměříže. Přišli jsme tam a šli do učebny. Už tam byla děcka ze Zdounek. Dívali jsme

Sabina Kamencová, 4. třída

22

se na video a povídali jsme si o pravidlech silničního provozu. Potom tam přišla městská policie. Potom jsme šli dělat chodce a děcka ze Zdounek jezdila na kolech. Potom jsme se vyměnili. Pak jsme šli na párek v rohlíku a jeli jsme domů. Jakub Podola, 4. třída Ve středu jsme jeli na dopravní hřiště. První jezdily na kolech děcka ze Zdounek a my jsme dělali chodce a pak jsme jezdili my. Byl jsem zpocenej. Domča se honil s Kubou Hollošim a my jsme si vždycky plácli. Pak jsme už končili a ze Zdounek už odjeli a my jsme schovávali kola. Šli jsme na nádraží a viděli jsme pána, co prodával párky. Každý si koupil, já jsem si koupil párek a žvýkačku. Jeli jsme pak domů.


Pavel Křížek, 4. třída 3. 11. jsme jeli na dopravní hřiště do Kroměříže. Jak jsme tam dojeli, šli jsme chvilku do učebny, pak jsme dělali chodce a pak zase cyklisty. Já jsem udělal čtyři

přestupky: neubrzdil jsem na červenou, předjížděl jsem na plné čáře, na kruháči jsem jel naopak, jel jsem moc moc moc rychle. Na cestě zpět jsem si koupil párek v rohlíku.

Vystoupení malých hvězd S prvním listopadovým týdnem se nám přiblížilo vystoupení pro babičky a dědečky, které je na Rusavě již několikaletou tradicí. Dětičky letos poctivě a pilně nacvičovaly básničky a písničky dlouho dopředu, aby je pak nic nezaskočilo. A pak konečně přišel očekávaný den 6. 11. 2010 a děti se mohly předvést, jak jim to krásně jde a jak vše umí. Chvíli u některých panovala nervozita, ale ta se v kolektivu kamarádů brzo rozptýlila. A bylo to tady. Vystoupali jsme na pódium a děti měly před sebou mikrofony jako skutečné hvězdy. Za své krásné a roztomilé vystoupení sklidily pořádný potlesk, který byl poděkováním i pro nás, učitelky. Po sladké odměně, občerstvení a zhlédnutí dalších připravených čísel již nastal pro děti toužebný okamžik, a to volná zábava a tanec u cimbálové muziky. Taneční kreace byly vskutku kouzelné a odvážné. Některým dětem se pak ani nechtělo domů. Jenže všechno jednou končí. Ale příští rok opět nashledanou. Lucie Rýdlová, učitelka MŠ


23

Školní družina Součástí základní školy je i školní družina. Snažíme se čas, který zde děti tráví, naplnit co nejzajímavěji a nejpestřeji. Svou činnost organizujeme tak, aby se střídaly činnosti klidné i pohybově náročné, složitější práce i odpočinek, organizované i spontánní činnosti. Během roku je připraveno několik projektů. V tomto roce to jsou např. „Kdo si hraje, nezlobí“, „Do přírody s otevřenýma očima“ a „Tradice a zvyky našeho kraje“. Školní družina pořádá každoročně sběr kaštanů, které odevzdáváme místnímu mysliveckému sdružení. Zapojujeme se do akcí organizovaných školou a zúčastňujeme se různých výtvarných soutěží. Velkou měrou

se podílíme na výzdobě společných prostor školy. Nezapomínáme ani na sportovní vyžití: zajišťujeme turnaje ve florbalu, kopané i vybíjené. V hojné míře využíváme nádherného okolí školy k vycházkám do přírody spojeným s různými hrami a soutěžemi zaměřenými na ochranu této doposud neporušené krajinné scenérie. Doufáme, že budou děti naši školní družinu i nadále v hojném počtu navštěvovat a nebudou čas strávený v tomto zařízení považovat za „nutné zlo“, ale budou z něho mít jen radost. Jitka Biová, vychovatelka školní družiny

Návštěva svatého Mikuláše V letošním roce navštívil svatý Mikuláš s čertem mateřskou i základní školu již 3. prosince. Byl očekáván s radostí, zvědavostí i obavou

24

dětí. Dětské oči se však rozzářily a děti s radostí rozbalovaly balíčky, které jim rozdával čert. Mgr. Jana Podolová


PříroDa kolem nás ... Zajímavosti o obyvatelích lesa Straka obecná Pták velikosti hrdličky s delším stupňovitým ocasem až 28 cm dlouhým, s krátkými asi 20 cm dlouhými zakulacenými křídly a váhy asi 220 g, je zbarven černě, dolní část hřbetu a kostrč je šedobílá, prsa a břicho jsou bílé. Rýdovací pera a křídelní krovky mají ocelově modrý lesk. Zbarvení je u obou pohlaví stejné. Straka je rozšířena kromě Islandu v celé Evropě, ve větší části Asie, v severní Americe. V naší republice žije podle odhadu asi 80 tisíc párů od nížin až do výše 1 000 m n.m. Vyhýbá se souvislým lesním plochám. Hnízdí vysoko ve stromech nebo hustých, zejména trnkových keřích. Hnízdo je velmi pevné, vystavěné z větviček, zpevněné hlínou a vystlané jemnými kořínky, travou a chlupy. Průměr hnízdní jamky je asi 14 cm, hloubka 10 cm. Nad hnízdem je zbudována stříška s bočním vletem z trnitých větviček

proti vetřelcům. Samička snáší 5 až 8 nazelenalých olivově skvrnitých vajíček, ze kterých se po 4 týdnech líhnou mláďata. Po 4 týdnech opouští hnízdo, ale až do příštího jara se zdržují v hnízdišti. Potrava straky je stejně jako u všech krkavcovitých, do jejichž čeledi patří, velmi pestrá. Sežerou, na co přijdou, a zvláště v době krmení mláďat je postrachem všech cizích hnízd. Živí se i drobnými hlodavci,

Počet ulovených ks u jednotlivých krkavcovitých: rok

straka

vrána

krkavec

sojka

1933

36 000

209 000

0

50 000

1963

37 000

110 000

0

89 000

1973

30 000

57 000

0

88 000

1983

18 000

17 000

0

30 000

1993

14 000

7 500

0

370

2001

16 000

4 400

17

5 600

2007

13 900

?

0

0

povolený lov

1. 7. – 28. 2.


1. 7. – 28. 2.

neloví se

neloví se

25

ještěrkami a loupí v hnízdech mláďata drobných ptáčků a odvažují se i do dvorků na mláďata drůbeže. Bohužel jsou v této době naivním zákonem od 1. 3. do 30. 6. chráněny. Ve svém důsledku je tento zákon na vině úbytku zpěvného ptactva, které poctivě sbírá škodlivý hmyz, housenky, a není se proto co divit, že stoupá červivost ovoce a zeleniny, která je nejen na zahrádkách doslova sežraná housenkami. Kriticky ubylo sluk, jeřábků, koroptví, křepelek, bažantů,

Muži A Až v 7. kole jsme se dočkali prvního bodu, přesto jsme bůhvíjak nejásali, proti jindy silným Těšnovicím jsme měli na plný bodový zisk. Potvrdit zlepšení jsme chtěli vzápětí ve Zdounkách, jenže jsme (v myšlenkách) zůstali v kabině o půl minuty déle, takže jsme prohrávali hned od začátku, a přestože jsme v dalším průběhu nebyli horší, opět jsme odjeli s prázdnou. V první minutě jsme inkasovali i v dalším zápase – doma s rezervou Slavičína. To už jsme byli zralí na pomoc psychoterapeuta. První poločas ještě nebyl tak strašný, ale druhou půli to byla v našem podání parodie na fotbal. O týden později jsme ve Fryštáku sice inkasovali „až“ v páté minutě, ale do osmnácté už jsme prohrávali 0:3. Překvapivě jsme ještě zabrali, hlavně díky Bílkovi a Pavelkovi jsme podali asi nejlepší podzimní výkon, bohužel opět bez bodu. V kabině jsme si tak vítězný pokřik mohli zařvat až v půli října díky hladké výhře nad rezervou Holešova, které jsme tím přenechali poslední místo tabulky. A tak zatímco Sparta smutnila po vypadnutí v Sokolově a Slováci odjížděli s brekem z Arménie, my měli konečně alespoň malý důvod k radosti. Další body jsme si

26

ale i datlovitých ptáků, kukaček a lesy jsou tak na pospas rozmnoženým škůdcům. Pro ilustraci uvedu tabulku, ze které je zřejmý pokles odlovu vinou již zmíněného zákona o lovu zvěře (čerpáno ze statistiky). Straku v současné době můžeme spatřit i na Rusavě. Je jen na myslivcích, aby využili dobu lovu a zbavili krajinu strak jakožto bezohledných a velmi škodlivých predátorů. Milan Charvát

sPort mohli připsat v Březnici, ale stejně jako ve Zborovicích či Fryštáku jsme doplatili na neproměňování gólových šancí. Poslední dva zápasy jsme hráli na domácím hřišti. A oba byly diametrálně odlišné. Nejprve jsme (hlavně díky Bílkovi) hladce přehráli Louky 4:1, o týden později náš kapitán odletěl do teplých krajin a my tady proti Lubné naše fanoušky úplně „zmrazili“ hrozným výkonem. Jsme tedy po polovině sezony na předposledním 13. místě s pouhými 7 body při skóre 21:39. Střelecky se nejvíc dařilo Bílkovi, trefil se šestkrát, Zelený dal o gól méně. Všechny zápasy kromě gólmana Paláta odehráli pouze bratři Petr a Jan Pavelkovi. Do statistik se dvěma (zbytečnými) červenými kartami zapsal Michal Vaculík. Přestože jsme na podzim trénovali ve větším počtu než v předešlých letech (i když to hlavně díky mladým dorostencům), budeme muset přes zimu hodně přidat, jinak se druhá série seriálu TV Nova Okresní přebor bude za rok točit na Rusavě. Daniel Krajcar


Zelené potraviny detoxikují náš organismus Mladý ječmen a Chlorella snižují kyselost vnitřního prostředí a tím významně podporují růst správné střevní mikroflóry a naopak potlačují rozvoj plísní a kvasinek, se kterými se často setkáváme např. po podávání antibiotik. Oba produkty rovněž posilují imunitu organismu a mají významné protizánětlivé účinky. Chlorella má schopnost vázat na strukturu své buněčné stěny nebezpečné látky a odvádět je z těla. Jedná se především o těžké kovy (např. rtuť či kadmium), zbytky léků apod. Nestravitelná část vlákniny navíc mechanicky podporuje očištění střevní stěny od usazených nánosů, zlepšuje střevní peristaltiku a pomáhá předcházet zánětlivým procesům. Mladý ječmen obsahuje obrovské množství přírodních antioxidantů, které vychytávají volné radikály. Ty vznikají nejen při metabolismu, ale také v kůži při opalování a jsou jednou z hlavních příčin poškození DNA a následného vzniku nádorových onemocnění. Volné radikály hrají významnou roli v rozvoji mnoha dalších chorob. MLADý JEČMEN Mladý ječmen je svěží, enzymaticky živý nápoj plný vitamínů, minerálních látek, stopových prvků a aminokyselin. Představte si rostlinku mladého ječmene, jak klíčí, proráží tvrdou krustu zeminy a dynamicky roste směrem vzhůru ke slunci. V tomto období přímo saje nesmírné množství živin a energie ze země, vody, vzduchu a slunce. V oblasti jeho užitku jsou více jak třicetileté zkušenosti. Na účinky ječmenné šťávy bylo vypracováno několik desítek vědeckých prací a studií.


zajímavosti Mladý ječmen je zpracován natolik šetrně, že obsahuje celé spektrum živých enzymů. Enzymatická aktivita byla změřena u 20 známých enzymů, jako např. superoxid dismutáza, kataláza, cytochrom oxidáza a dalších. Mladý ječmen obsahuje ve srovnání s pšenicí 25x více draslíku, 37x více vápníku, více než dvojnásobek hořčíku, 5x více železa, ale o polovinu méně fosforu - prvku, který přebývá ve většině poživatin. Obsahuje také významné množství manganu a zinku. Mladý ječmen obnovuje acidoalkalickou rovnováhu. Je 2x účinnější než špenát, nejucelenější zásadotvorná strava. Mladý ječmen obsahuje vitamíny, které aktivují enzymy pomáhající při prevenci nemocí a patologických stavů. Mladý ječmen má vysoký obsah betakarotenu, vitamínu C, E a vitamínů řady B: B 1, B 2, B 3, B 6, biotinu, kyseliny listové, kyseliny pantotenové a cholinu, příbuzného vitamínu B. Nedostatkem vitamínů trpíme z důvodu převahy zpracovaných potravin a skutečnosti, že některé naše potraviny ztratí živiny dříve, než se dostanou na stůl. Obsah vitamínu C v čerstvě nastrouhané ředkvičce klesne na vzduchu o polovinu již za pět minut. Množství vitamínů B 1 a B 2 v potravinách dramaticky klesne při vaření. Avšak vitamíny a ostatní živiny v mladém ječmeni zůstávají téměř nedotčené. Bez enzymů dojde k narušení všech životních funkcí - trávení, dýchání, pohybu atd. Vědci identifikovali v lidském těle přes 3 000 enzymů. V roce 1979 zaznělo na Generálním zasedání japonských farmaceutických společností, že extrakt zeleného ječmene obsahuje více než 20 enzymů a studie odhalují další. 45 % hmotnosti mladého ječmene tvoří bílkovi-

27

ny (u bílé mouky je to pouze 10 %). Ty mají nízkou molekulovou hmotnost a lidské tělo je snadno využívá. Mladý ječmen podporuje zdravý růst. „Zelené“ bílkoviny léčí vředy a chrání povrchové tkáně a sliznice. Rostlinná míza je bohatá na přírodní zázrak - chlorofyl. Ten se v léčitelství používá na „osvěžení krve“ a v lékařství je kromě protizánětlivých a desinfekčních účinků ceněn pro deodorační vlastnosti. Používá se k osvěžení dechu a ke kloktání. V zeleném extraktu jsou i superoxid dismutáza (SOD), likvidátor volných radikálů; cytochrom oxidáza, enzym urychlující oxidaci a redukci, peroxidáza rozkládající peroxid vodíku na kyslík a vodu pro snadné vyloučení z těla, oxidáza nutná ke zpracování mastných kyselin, transhydrogenáza důležitá pro srdeční tkáň atd. Mladý ječmen se vyznačuje silnou antioxidační aktivitou. Většina komerčně dostupných enzymatických přípravků (i těch na systémovou enzymoterapii) se získává z krve, orgánů a tkání živočichů. Mnozí odborníci tyto zdroje zpochybňují a doporučují ryze„rostlinnou enzymoterapii“. V mladém ječmeni byl objeven účinný antioxidant 2“-O-glykosylisovitexin (GIV). Jeho antioxidační aktivita proti oxidačnímu poškození lipidů pokožky způsobenému UV zářením je přibližně pětsetkrát vyšší než aktivita vitamínu E. GIV také podpořil vysokou tlumící aktivitu aterosklerózy naměřenou v krevní plasmě. Jeho aktivita několikanásobně převýšila vitamín C. Pěstování mladého ječmene Náročné standardy výroby mladého ječmene prodražují náklady, přesto ale David Sandoval trvá na pěstování organickou cestou, tj. zásadně bez použití pesticidů a herbicidů. Sklízíme mladé listy ječmene v době, kdy dosahují 20 až 25 centimetrů,

28

neboť v této prvotní fázi růstu vykazují nejvyšší obsah aktivních složek. Při délce 40 cm již výtěžnost látek výrazně klesá. Ječmen je pěstován společně s vojtěškou na více než 1100 hektarech panenské půdy, na ploše bývalého sladkovodního jezera v Utahu. Tisíce let docházelo ke splachování minerálních látek z okolních hor do jezera. Zároveň se usazovaly organické zbytky. Po vyschnutí jezera ležela půda ladem stovky let v polopouštní krajině. Dnes je obdělávána šetrným rotačním způsobem. Vojtěška se pěstuje s ječmenem střídavě, v souběžných pruzích proto, aby v krajině nevznikla jednotvárná a nepřirozená monokultura prostá života. Vojtěška dodává půdě dusík, který přirozeně zvýší obsah chlorofylu v listech ječmene.Vyšší nadmořská výška přispívá k vysokému obsahu bílkovin. Každoroční střídání plodin a pěstování v půdě bohaté na minerály zajišťuje výživnou hodnotu sklizně. Výrobní proces mladého ječmene a testy kvality Listy jsou sklizeny, opláchnuty, vylisovány a získaný extrakt se necelé 2 minuty suší pouze při teplotě 31 °C. Tím vznikne 100% čistý a nepasterizovaný prášek pro přípravu živé šťávy jemné chuti. Zpracovatelský proces Davida Sandovala umožňuje získat „živou“ zelenou šťávu. Skutečnou rostlinnou mízu. Účinné složky nejsou poškozeny a je to dosud nejšetrnější způsob zpracování. Od okamžiku sklizně přes vylisování, vysušení do vakuového zabalení suroviny neuplynou víc jak dvě hodiny! Prášek je sám o sobě světle zelený, ale po rozpuštění ve vodě získá sytě zelenou barvu. Světlá zeleň prášku je dána lomem světelných paprsků dopadajících na jemné částečky prášku. Prášek udržujte v naprostém su-


chu, při pokojové teplotě a v temnu. Jeho záruční doba je dva roky. • mladý ječmen příznivě působí na detoxikaci organismu • mladý ječmen podporuje střevní peristaltiku a působí proti zácpě • mladý ječmen snižuje riziko rakoviny i jiných civilizačních chorob • mladý ječmen snižuje tělesné pachy, osvěžuje dech • mladý ječmen snižuje kyselost vnitřního prostředí, obnovuje acido-bazickou rovnováhu • mladý ječmen příznivě působí na hormonální systém • mladý ječmen dlouhodobě zlepšuje psychiku • mladý ječmen normalizuje hladinu cukrů v krvi a pozitivně ovlivňuje funkci slinivky - vhodný pro diabetiky • mladý ječmen je vhodný pro bezlepkovou dietu CHLORELLA Jedna tableta Chlorella Pyrenoidosa obsahuje milióny chlorellových buněk, které se podílí na ozdravění našeho těla. Chlorella nám předává kompletní spektrum výživných látek i energii všech přírodních živlů. Pěstuje se v teplém klimatickém pásmu a tam načerpanou energií prohřívá lidský organismus. Užitečné vlastnosti chlorelly jsou odbornou veřejností sledovány již od roku 1890. Kvalitní 100% řasa chlorella, žádné přísady! Chlorella – účinky Chlorella Pyrenoidosa pomáhá povzbudit metabolizmus, čistit organizmus a dodává do těla vše to, co mu chybí. Málokdo z nás totiž může říct, že je 100% zdravý, že ho nic netrápí, že není unavený, že nepotřebuje prevenci proti nemocem, jako je rakovina


tlustého střeva, cukrovka nebo osteoporóza, nebo že nepotřebuje posílit imunitu. Sladkovodní řasa chlorella je v tomto směru ideálním pomocníkem. Jak Vám pomáhá chlorella pyrenoidosa? • má význam pro tvorbu červených krvinek a antioxidační účinky. Chlorella obsahuje dvakrát více bílkovin než luštěniny, její nejvýznamnější vlastností je detoxikační schopnost, posiluje imunitní systém • chlorella obsahuje neuvěřitelných 54,10 mg betakarotenu, což je 10x více betakarotenu, než je obsaženo v dalším významném zdroji vitaminů – ve známé karotce • skládá se až z 60 % z rostlinného proteinu, obsahuje mnoho vitamínů, minerálů, aminokyselin a hlavně chlorofyl, jenž urychluje hojení ran a brání infekcím • chlorella je bohatá na hořčík, jenž je potřebný pro mentální zdraví, omezuje astmatické záchvaty, je důležitý pro správnou činnost svalů a nervů, mírní podrážděnost a nervozitu, mírní deprese a přispívá ke zdravým zubům, udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu. Žádná buňka v těle nemůže fungovat bez hořčíku • obsahuje CFG (růstový faktor), který má výrazný omlazující a posilující efekt. Působí silně „probioticky“, tzn. zvyšuje rychlost růstu i kvalitu života střevní (ale třeba i vaginální ...) mikroflóry • nejbohatší zdroj chlorofylu na naší planetě • snižuje cholesterol v séru, což napomáhá k ochraně proti srdečním chorobám • chlorella obsahuje aminokyselinu tryptofan, ze které se tvoří serotonin, hormon radosti a štěstí. S poklesem hodnoty serotoninu přijde deprese a únava. Večer tělo přeměňuje serotonin na melatonin a my lépe usínáme.

29

Proč je chlorella tak unikátní? Nejúčinnější látkou chlorelly, je takzvaný růstový faktor - Chlorella Growth Factor, CGF. Extrakt ze sladkovodní řasy díky tomuto faktoru obsahuje aminokyseliny, peptidy, glykoproteiny, polyamidy, některé vitaminy, minerální látky a stopové prvky. Bílkoviny této řasy se navíc svým charakterem více podobají bílkovinám živočišným než rostlinným, ale jsou přitom výrazně zdravější než klasické živočišné proteiny. Co chlorella umí? Užívání tabletek chlorelly má velký vliv na naše zdraví. Chlorela totiž dokáže… • zvýšit celkovou odolnost organismu • chránit buňky a tkáně před působením volných radikálů • regulovat hladinu cholesterolu a tlak krve • být vhodným potravinovým doplňkem pro prevenci nádorových onemocnění • podporovat regeneraci tkání při poškození • sloužit coby prevence při chorobách srdce a cév • zvyšovat účinnost inzulínu a kontrolovat hladinu cukru v krvi • lépe se vypořádat se stresovými situacemi a vyčerpáním Chlorella - historie V roce 1974 byly japonské úřady nuceny zavést standard kvality pro dovážené chlorellové produkty. Ty byly výrazně rozdílné v kvalitě zpracování i kvalitě biomasy. V roce 1995 byl v Japonsku výrobce Chlorelly Green Ways licencován k dovozu a prodeji svých produktů v kategorii „léčivých potravin“. Větší záruka kvality neexistuje.

30

Jedna tableta obsahuje milióny chlorellových buněk, které se podílí na ozdravění našeho těla. Chlorella Pyrenoidosa je pěstována v pásmu s vyrovnaným slunečním jasem. V jiných zeměpisných šířkách a v nevyrovnaném klimatu je Chlorella Pyrenoidosa vystavena kolísavým podmínkám, čímž klesá její užitná hodnota. Japonské úřady dohlíží, aby prodávaná biomasa obsahovala pouze deklarovaný druh řasy. Výrobce chlorelly používá nejlepší separační (oddělovací) metody a v jeho nádržích rostou pouze nejkvalitnější kmeny pyrenoidosy. Do venkovních nádrží se přenesou pouze nejvitálnější vzorky, kde se množí osm dní do dne sklizně. Nádrže se pročistí a opět „osadí“ novou, geneticky nejzdravější kulturou. Existují různé metody k oddělení buněk od kultivačních nečistot. Čerpáno z internetového portálu http:// www.zelenepotraviny.wz.cz/chlorella.html


Spokojené prožití vánočních svátků, v novém roce mnoho štěstí, zdraví, osobních a pracovních úspěchů Vám přeje redakční rada Zpravodaje Připojujeme poděkování všem partnerům vydavatelské činnosti Zpravodaje Obce Rusava


31

[Obsah] Slovo má starosta… Volby 2010 ........................................................................................... str. 1 Dění v obci… Volby do Zastupitelstva obce Rusava ........................................ str. 2 Činnost kulturního výboru ............................................................ str. 4 Činnost Sboru pro občany ............................................................ str. 5 Dotace Zlínského kraje ................................................................... str. 5 Náladový vítr ...................................................................................... str. 7 Večerní procházka s lampiony ...................................................... str. 9 Angličtina pro nejmenší................................................................str. 10 Rusava obrazem...............................................................................str. 11 Plánované akce v roce 2011 ........................................................str. 15 Historie… Mlýny, pily, valchy na toku Rusavy, Mlýn v Chomýži ..........str. 16 Vědecká činnost Daniela Slobody (1. díl)................................str. 16 100 let hostýnského schodiště (1910-2010) ..........................str. 19 Naše škola… Vlastivědný výlet do Prahy ...........................................................str. 21 Návštěva dopravního hřiště v Kroměříži .................................str. 22 Vystoupení malých hvězd ............................................................str. 23 Školní družina ...................................................................................str. 24 Návštěva svatého Mikuláše..........................................................str. 24 Příroda kolem nás Zajímavosti o obyvatelích lesa – Straka obecná ..................str. 25 Sport… Muži A .................................................................................................str. 26 Zajímavosti… Zelené potraviny detoxikují náš organizmus ........................str. 27

32


MIKuLášsKý jarMarK 27. 11. 2010 autorka fotografií Štěpánka Žourková

Živý Betlém v podání dětí MŠ Rusava

Umělecký řezbář z Loštic pan Jaroslav Beneš

„S andělem na každém kroku“

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Dana Gajdošová Tel.: 573 392 066 www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 400 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2010 Zpravodaj obce Rusava cena: 10 Kč

Recommend Documents