2012 Zpravodaj obce Rusava cena: 15 Kč

ročník: XXI.

číslo: 4/2012

Zpravodaj

obce Rusava

LXIX

cena: 15 Kč

dění v obcI... Obnova komunikace a výstavba mostu u Grúně (viz článek str. 2)

Slovo má Volební poločas

J

starosta ...

sou za námi již dva roky činnosti volebního období 2010 – 2014, tedy poločas, kdy je ideální příležitost nasbírat síly do jeho druhé poloviny. Proto je namístě krátké ohodnocení první „půlky“. Není pochyb, že i nadále pokračovalo dobře rozběhnuté stavební úsilí. Tzv. „tah na branku“ se projevuje zejména u investičních projektů, které zkvalitňují vybavenost naší obce a přispívají k rozšiřování služeb pro občany. I když se obcí prohnala v loňském roce blesková povodeň, která nás vyburcovala k neodkladnému řešení vzniklých škod, pokračovali jsme i v plánovaných a připravovaných záměrech. Koupaliště se solárním ohřevem si propagaci vytváří samo, ale je nezbytné je doplňovat o trendové atrakce, které přitáhnou další návštěvníky. Díky nové vířivce si letos přes turnikety našlo cestu více jak 30 000 příznivců letního koupání. S dotační podporou byla řešena např. i stavba mostu a cesty u Grůně. Výsledkem je nový asfaltový povrch místní komunikace a nová mostní konstrukce, která by měla propustit více jak stoletou vodu. Potěšující jsou i postupné opravy dalších můstků přes vodní toky – u hasičské zbrojnice, na stanovém táboře či pěší lávky u obecního úřadu, které tak získaly slušivou úpravu. V rekonstrukcích mostů, lávek a propustků je však nutné pokračovat i v následujících letech, tak aby byla zajištěna jejich účelnost. Nezastupitelným pomocníkem v činnosti zastupitelstva obce jsou místní spolky a sdružení, které úspěšně zaštiťují dnes již zaběhnuté kulturní a sportovní akce. Můžeme

Zpravodaj obce Rusava

1

se tak spolehnout na jejich schopnosti a obětavou a bezplatnou aktivitu, která vždy stmelovala občany. Tato občanská sdružení či kluby jsou „dvanáctým“ hráčem obecní samosprávy a zaslouží si za svou práci velkou pochvalu. Několik slov i k samotnému mužstvu – obecnímu zastupitelstvu. Bohužel se za dva roky ukázalo, že ne všichni odvádějí tolik potřebnou týmovou práci. Z celé jedenáctky (patnáctky) se aktivně zapojuje pouze osm členů. Věřme, že se do druhého poločasu s novým elánem zapojí i ti další, což zajistí slušný výkon celého „mužstva“ a především kvalitní závěrečný výsledek. Je to jakási óda pro radost ve fotbalovém duchu, ale zároveň podstatný kus pravdy o životě a práci v naší obci. Bohumil Škarpich

Sanace sesuvu na pozemku parc. č. 632/1 Po povodních ze dne 30. 6. 2011 se objevil sesuv na pozemku v lokalitě Hořansko u potůčku Mléčná v blízkosti katolického kostela. Od roku 1997 je to další území, které je nutné řešit a zajistit proti dalšímu poškození majetku obce (komunikace, kanalizace, vodovod, ale i majetek fyzických osob). Vyřizování formalit pro realizaci záměru není však jednoduchou záležitostí. Prvotním krokem, který se uskutečnil, bylo odtěžení dřevní hmoty, která svou hmotností zatěžovala svažitou plochu. Podařilo se také postupně dořešit majetkoprávní poměry. Za velmi příznivé ceny jsme vykoupili pozemky přímo pod sesuvem od Arcibiskupství olomouckého a od pí Ráblové z Libosvár. Vstřícnost byla zřejmá i ze strany správce přilehlého toku – Lesů ČR, geologů a institucí, které stavbu povolovaly (Odbor životního prostředí a Odbor dopravně správní Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem). Počátkem roku 2012 byla žádost o dotaci na sanaci sesuvu spolu se stavbou mostu a cesty u Grúně zaregistrována na MMR ČR. Přemíra žádostí o dotaci nám umožnila upřednostnit pouze jednu akci. Nákladovost sanace sesuvu byla vyšší, a tím i větší finanční spoluúčast obce, než umožňovala výhledová zadluženost. Další příležitostí získat dotaci se objevila u Operačního programu životní prostředí, kde je možno až z 90 % využít evropské finanční prostředky na zafinancování uvažovaného projektu. Přepracovaná projektová dokumentace včetně nových dokumentů dokladujících nezbytnost provedení stavby byla s žádostí o dotaci a společně se všemi společnými přílohami předložena do dané výzvy Operačního programu životní prostředí, Prioritní osy 6 - Sanace sesuvů a skalních řícení. Doufáme a věříme v její kladné vyřízení tak, aby mohlo dojít k řádné stabilizaci ohroženého území na katastru naší obce. Podmínky výstavby budou však vyžadovat značnou opatrnost při jejím provádění, a to bez využití běžné těžké techniky. Bohumil Škarpich

Obnova komunikace a výstavba mostu u Grúně Po povodních 30. 6. 2011 se značné škody na majetku obce podepsaly také na mostní konstrukci u chaty Grúň. O stavbě mostu nejsou žádné údaje, nenalezla se ani projektová dokumentace. Je zřejmé, že Jihomoravské státní lesní závody tento propustek se dvěma rourami o průměru 80 cm a 100 cm nahradily chátrající dřevěný most, který dříve sloužil jako příjezd k rodinnému domku manželů Světlíkových.

2


Při větších vodních srážkách se roury pravidelně ucpávaly a voda se následně přelévala přes most a způsobovala erozi břehů u nosné konstrukce. K objektu chaty Grúň odmítala zajíždět zásobovací auta, vozidla svážející odpad, most byl i noční můrou pro některé osobní automobily. Ke zpracování projektové dokumentace byla vybrána spol. Kurečka – mosty s.r.o., která dále zajistila zaměření, geologické průzkumné vrty, údaje o průtočnosti tak, aby stavba mostu přečkala i více jak stoletou vodu. Následně byla vypracována žádost o dotaci proti povodňovým škodám z rezortu Ministerstva pro místní rozvoj. Po fyzické kontrole pracovníky ministerstva byla žádost schválena. Součástí stavby mostu byla i obnova obecní komunikace od hlavní silnice až po závoru pro vjezd do obecního lesa. Při výběrovém řízení na dodavatele stavby byla vybrána spol. KKS spol. s r.o. ze Zlína, která již měla zkušenosti s podobnými stavbami. Celá stavební akce probíhala podle odsouhlaseného smluvního harmonogramu v termínu od 1. 4. 2012 do 20. 6. 2012, kdy byl podepsán předávací protokol. Celkové náklady stavby obalované komunikace a nového mostu jsou ve výši 6,361 mil. Kč. Předávkou se dalo do užívání široké veřejnosti dílo, které bude sloužit zejména části místních občanů, chatových osadníků z Rusavy, Vlčkové i části Lukovečka, návštěvníkům a ubytovaným hostům chaty Grúň a vlastníkům lesních pozemků pro příjezd i možnost správy jejich majetků. Na stavbu byla poskytnuta dotace ve výši 4.319.360, - Kč, zbývající část řešila obec půjčkou z České spořitelny a z vlastních zdrojů. Bohumil Škarpich

Schválený rozpočet obce na rok 2013 - dle příjmových daňových položek - odvětvového členění (paragrafů) pOlOžka pOpiS pOlOžky

příjmy

1111

Daň z příjmů FO ze závislé činnosti

1112

Daň z příjmů FO ze samostatně výdělečné činnosti

1113

Daň z příjmů FO z kapitálových výnosů

190.000.00

1121

Daň z příjmů právnických osob

960.000.00

1122

Daň z příjmů právnických osob za obce

300.000.00

1211

Daň z přidané hodnoty

1340

Poplatek za provoz systému ... odpadů

1341

Poplatek za psy

20.000.00

1342

Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt

70.000.00


Výdaje

1.056.000.00 54.000.00

2.200.000.00 450.000.00

3

1343

Poplatek za užívání veřejného prostranství

10.000.00

1344

Poplatek ze vstupného

10.000.00

1345

Poplatek z ubytovací kapacity

50.000.00

1351

Odvod z loterií a podobných her

10.000.00

1361

Správní poplatky

1511

Daň z nemovitostí

2420

Splátky půjčených prostředků

40.000.00

2460

Splátky půjčených prostředků

8.400.00

4112

Neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu

Daňové příjmy celkem

6.000.00 1.330.000.00

110.400.00 6.874.800.00

FiNaNCOVÁNí: 8115

Změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech

8124

Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků

paragraf

název paragrafu

1039

Ostatní záležitosti lesního hospodářství

2122

Sběr a zpracování druhotných surovin

2141

Vnitřní obchod

2212

199.200.00 1.209.000.00

200.000.00

0.00

5.000.00

0.00

15.000.00

20.000.00

Silnice

0.00

90.000.00

2219

Ostatní záležitosti pozemních komunikací

0.00

300.000.00

2221

Provoz veřejné silniční dopravy

0.00

42.000.00

2279

Záležitosti ostatních drah

35.000.00

0.00

2310

Pitná voda

150.000.00

100.000.00

2321

Odvádění a čištění odpadních vod

150.000.00

100.000.00

3113

Základní školy

0.00

1.000.00

3119

Ostatní záležitosti - předškolní vzdělávání

0.00

590.000.00

3314

Činnosti knihovnické

0.00

50.000.00

3315

Činnosti muzeí a galerií

2.000.00

6.000.00

3316

Vydavatelská činnost

5.000.00

0.00

4


3319

Ostatní záležitosti kultury

0.00

6.000.00

3341

Rozhlas a televize

0.00

30.000.00

3349

Ostatní záležitosti sdělovací prostředky

4.000.00

100.000.00

3392

Zájmová činnost v kultuře

120.000.00

0.00

3399

Ostatní záležitost kultury, církve

0.00

38.000.00

3419

Ostatní tělovýchovná činnost

0.00

40.000.00

3429

Ostatní zájmová činnost a rekreace

17.500.00

23.000.00

3612

Bytové hospodářství

131.000.00

400.000.00

3631

Veřejné osvětlení

0.00

180.000.00

3632

Pohřebnictví

29.000.00

20.000.00

3639

Komunální služby a územní rozvoj

50.000.00

319.000.00

3721

Sběr a svoz nebezpečných odpadů

0.00

20.000.00

3722

Sběr a svoz komunálních odpadů

25.000.00

450.000.00

3725

Využívání a zneškodňování komunálních odpadů

45.000.00

0.00

3727

Prevence vzniku odpadů

5.000.00

220.000.00

3745

Péče o vzhled obce a veřejnou zeleň

0.00

280.000.00

3749

Ostatní činnosti k ochraně přírody

0.00

790.000.00

5212

Ochrana obyvatelstva

0.00

10.000.00

5511

Požární ochrana – profesionální

0.00

1.000.00

5512

Požární ochrana - dobrovolná část

0.00

149.000.00

6112

Zastupitelstvo obce

0.00

610.000.00

6171

Činnost místní správy

150.000.00

1.334.500.00

6310

Obecné příjmy a výdaje z finančních operací

3.000.00

162.000.00

6320

Pojištění funkčně nespecifikované

0.00

75.000.00

6399

Ostatní finanční operace

0.00

300.000.00

6409

Ostatní činnosti jinde nezařazené

0.00

150.000.00

Celkem:

8.215.500.00 8.215.500.00

Rozpočet schválen na 11. veřejném jednání Zastupitelstva obce Rusava dne 10. 12. 2012.


5

Organizace správy daně z nemovitostí od 1. ledna 2013 Od 1. ledna 2013 spravuje daň z nemovitostí v České republice 14 finančních úřadů se sídlem v jednotlivých krajských městech a v hlavním městě praze. Místně příslušným správcem daně z nemovitostí je ten finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti se předmětné nemovitosti nacházejí. Daňové povinnosti k dani z nemovitostí za všechny nemovitosti poplatníka, které se nacházejí na území příslušného kraje, jsou soustředěny do jednoho daňového spisu poplatníka uloženého na jednom spravujícím Územním pracovišti (dále jen ÚzP) příslušného finančního úřadu. Sloučení stávajících daňových povinností do jednoho spisu je k 1. 1. 2013 provedeno automaticky z moci úřední, bez nutnosti jakéhokoli úkonu poplatníka. Nedochází-li tedy oproti zdaňovacímu období 2012 ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, není nutný žádný úkon ze strany poplatníka. Vznikne-li poplatníkovi povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitostí, podává počínaje rokem 2013 pouze jediné daňové přiznání za všechny své nemovitosti nacházející se v příslušném kraji na spravující ÚzP. Podává-li poplatník přiznání k dani z nemovitostí za nemovitosti na území příslušného kraje poprvé na rok 2013, určí se spravující ÚzP, vychází se však ze stavu nemovitostí k 1. lednu 2013 a z místa pobytu/ sídla poplatníka, aktuálního v den podání daňového přiznání. Je-li poplatník povinen podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2012 a předcházející, podává je vždy na spravujícím ÚzP se zohledněním obvodů územní působnosti původních FÚ v kraji, a to samostatným daňovým přiznáním za každý obvod územní působnosti původního FÚ. Podrobnější informace získáte na FÚ, úřední desce obecního úřadu nebo webových stránkách http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/MF-Inf17_1.pdf

Zbavte se po Vánocích starého elektra a vyhrajte Dostali jste pod vánoční stromeček novou elektroniku? Dali jste ji svým blízkým? Nezapomeňte se pak ekologicky zbavit starých spotřebičů, které už nebudete potřebovat. Můžete díky nim vyhrát tablet Samsung a další zajímavé ceny. Stále totiž probíhá soutěž Sbírej a vyhraj!, kterou jsme pro vás připravili ve spolupráci se Zlínským krajem a neziskovou organizací ASEKOL. Zapojit se můžete ihned od okamžiku, kdy si vytisknete soutěžní leták z webových stránek obce www.rusava.cz nebo ze stránek www.asekol.cz. Pak už jen stačí najít doma, v garáži, na půdě nebo na chatě staré vysloužilé elektro a odnést je spolu s tímto letákem na sběrný dvůr (Rusava otevírací doba sobota 9.00 – 11.00 hodin). Tam vám letáček orazítkují (1 spotřebič = 1 razítko). Jakmile jich budete mít pět, vyplníte kontaktní údaje a odpovíte na otázku, zda elektro patří do směsného odpadu. pak leták odešlete na PO BOX č. 75, 46003 Liberec 3. Tisk letáků není omezen, naopak, čím více donesete elektra a odešlete orazítkovaných letáků, tím větší šanci máte na výhru zbrusu nového tabletu Samsung nebo další elektroniky.

6


Šance se ještě zvyšuje, když se pustíte do povánočního úklidu, prohledáte půdy, sklepy a šuplíky, a vyhodíte všechno elektro, které už nebudete nikdy potřebovat nebo které vám nahradí nové. Více informací o soutěži a přesná pravidla jsou k dispozici na http://www.asekol.cz/ cs/leve-menu/sbirej-a-vyhraj.html. Vítězové budou losováni za celý kraj a první místo bude oceněno zbrusu novým tabletem od společnosti Samsung. Hodnotné spotřebiče obdrží i vylosovaní na 2. – 5. místě. Zapojením do soutěže můžete vyhrát hodnotné ceny a zároveň přispějete recyklací elektra k ochraně životního prostředí. Každý spotřebič totiž obsahuje až 80 % materiálů, které lze znovu využít. Navíc se zabrání úniku škodlivých látek, jako je rtuť nebo olovo.

Nenechte proto ležet staré elektro v šuplíku, raději sbírejte a vyhrávejte! Soutěž trvá do 28. 2. 2013!

kácení stromů S podzimem přichází období krásných bohatých barev a také čas, kdy se můžeme připravit na bohatou nadílku listů na chodnících, dvorcích a záhumencích. Důležité je ale také vědět, že začíná období vegetačního klidu. Právě období vegetačního klidu (1. 10. - 31. 3.) je třeba mít na paměti v případě, že plánujete ošetření dřevin na vašem pozemku, šetrné kácení nebo případně obnovu dřevních porostů. Bližší upřesnění pravidel a omezení souvisejících s těmito kroky můžete nalézt v Zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. a ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. Tyto výše uvedené normy mimo jiné stanovují ohlašovací povinnost. V praxi to znamená, že je třeba oficiálně zažádat o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les v případě, že obvod kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí přesahuje 80 cm, nebo pro souvislé keřové porosty nad 40 m2 plochy. Žádost o povolení kácení musí vlastníkovi pozemku (případně nájemci se souhlasem vlastníka pozemku) schválit místně příslušný státní orgán - referát životního prostředí zastoupený obcí nebo městem. Žádost 1) o povolení kácení dřevin musí obsahovat: • jméno a adresu žadatele • souhlas vlastníka pozemku se zamýšleným kácením • určení dřevin, které mají být káceny (počet, druh, velikost plochy keřů včetně situačního zákresu) • udání obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí • zdůvodnění žádosti (např. nemoc stromu, zvýšená nebezpečnost díky umístění atd.) Hlavní výhodou kácení v zimním období je šetrnost a ohleduplnost k životnímu prostředí. Důležité je však i to, že například zpracování zejména opadavých listnatých dřevin je v tomto období mnohem snazší a méně pracné. Je také faktem, že obsah vody vázané ve dřevě v zimních měsících klesá, díky čemuž palivové dřevo rychleji prosychá.


7

Je dobré mít také na paměti, že neodborným zásahem do dřevin je možné způsobit nevratné poškození, a podstatně tak snížit životnost dřeviny. K tomu se váže také hrozba udělení finančního postihu odpovědným úřadem. Při provádění zásahů do dřevin je tady jistě nejvhodnější se obrátit na odborníky. Důležitými kroky při rozhodování na koho se obrátit o pomoc jsou mimo odbornosti zejména reference, dále je-li ošetřeno pojištění proti škodám a také, jestli je firma schopna poskytnout odborné poradenství. Mgr. Martin Kašpárek www.příroda-a-krajina.cz Žádost si můžete vyzvednout v kanceláři obecního úřadu nebo vytisknout na www.rusava.cz – úřední deska – formuláře obecního úřadu.

1)

Činnost SpO na Rusavě v roce 2012

Dění v obci ...

Ve Sboru pro občany na Rusavě pracuje nadále šest členek. V tomto roce jsme navštívily celkem 28 jubilantů, z toho 16 žen a 12 mužů ve věku od 70 do 92 let. 4. srpna tohoto roku jsme oslavili i zlatou svatbu Květoslavy a Eduarda Svobodových. Slavnostně jsme uvítali do života dvě děti: Dianu Krajcarovou a Irenu Svačinovou. V roce 2012 zemřelo 10 spoluobčanů - 4 ženy a 6 mužů, nejstarší z nich, paní Josefa Lipnerová, zemřela ve věku 98 let 28. listopadu v Domově důchodců v Holešově. Za SPO Jana Vávrová

Vzpomínka Na Rusavě na dole, pěkná lípa kvete, ona vúňu vydává, vydává, široko po světě … Dne 21. září nás opustil pan Vratislav Bartošek z Rusavy. Byl to Valach tělem i duší. Jeho první taneční kroky byly v Rusavském krúžku, který vedla tetička Černá z Rusavy. Tančil ve valašském krúžku v Brně, kde byl

8


na vojně. Po rozpadu krúžku na Rusavě pomáhal obnovit nový, který se tady nově utvářel pod názvem Rusavjan. Pan Bartošek nám pomáhal a hlavně radil při tanci, byl i muzikant, pomáhal s muzikou i s písněmi. Hrál v cimbálové muzice, kterou v té době primášoval Ladislav Třasoň z Rusavy. Pan Bartošek byl také divadelní herec - ztvárnil mimo jiné i Jana Švrčka, zbojníka z Rusavy, který bohatým bral a chudým dával. Úmrtím pana Vratislava Bartoška odchází osobnost rusavského folkloru. Josef Hudec – Včelínský

knihovna V tomto roce jedenkrát za měsíc s výjimkou školních prázdnin navštěvovaly knihovnu děti ze školní družiny v čele s paní vychovatelkou. Děti si vždy vybraly knihu, kterou četly ve škole v době svého pobytu v družině. Dětem se v knihovně líbí a čtení je baví, důkazem čehož je příspěvek jednoho z těchto malých čtenářů. knížka je můj kamarád Jsem Lukáš Charvát, chodím do rusavské knihovny. Půjčil jsem si knížku Josefa Filgase Mezi brášky. Bráškové jsou Koblížek, Bukáček, Mluvka, Kuchaříček, Oříšek, Čárka, Kulička, Ušáček, Lišáček, Kovaříček, Bednaříček a Lajdáček. Jednou se stalo, že pytlák unesl Oříška. Bráškové šli za stařečkem, aby jim pomohl. V dalším díle byla potopa. Kovaříček vyrobil vor vzal brášky na vor. Kniha se mi moc líbila. (Lukáš Charvát, 3.třída)

andělská nadílka Den před Mikulášem všude chodí Mikuláš s čerty a andělem. V knihovně děti z mateřské školy přivítal jen anděl, čertů nebylo potřeba, vždyť do školky chodí jen „poslušné děti“. Po přečtení krátkého příběhu o andílkovi, který sbírá přáníčka dětí pro Ježíška, děti po vzoru těch v pohádce také namalovaly svá přání. Poté, co každé dítko zazpívalo písničku či koledu, rozdal anděl balíčky dobrot. A co se stalo s přáníčky?? Anděl je přeci odnesl Ježíškovi!!

Vánoce Poslední akce pořádaná knihovnou v tomto roce byla besídka pro školáky na téma Vánoce. Opět se četlo, tentokrát Vánoční příběh, příběh o zrození Ježíška v Betlémě. Potom už jsme si jen povídali o Vánocích, o jejich smyslu a tradicích, o tom, že Vánoce neznamenají jen příležitost mít vánoční prázdniny, ale že jsou to svátky připomínající Ježíšovo narození. Eva Kerčáková - knihovnice


9

drakiáda Rok utekl jako voda a je tu další ročník drakiády. Uskutečnila se jako předešlý rok na louce pod hřbitovem. Počasí bylo nádherné. Foukalo strašně moc. Ještě než odstartovali soutěž o tom, komu vyletí první drak na oblohu, už se někteří draci ocitli na nedalekém stromě. Draka, který vyletěl nejdříve a zároveň nejdál, měla Helenka Botíková. Nejpěknějšího draka měl Míša Třasoň a nejzlobivějšího Kryštůfek Uruba. Po vyčerpávajícím dovádění s draky si děti mohly opéci špekáčky a napít se čaje. Ani dospěláci nepřišli zkrátka, pro ty byl zase přichystaný opět výborný svařák. Nakonec každé dítě dostalo sladkou odměnu a mohli jsme jít domů. Příští rok se na vás opět budeme těšit. Za Aktivní klub – Hana Pavelcová

procházka s lampiony V pátek 9. listopadu jsme se opět setkali před hospůdkou Na Rozcestí, abychom podnikli naši večerní procházku s lampiony. Jak naše drobotina dobře ví už z minulých setkání, smyslem procházky je, aby sv. Martin viděl, kam má složit svou první sněhovou nadílku. A proto ty rozsvícené lampiony. I letos se sešla velká skupina dětí i rodičů, a tak jsme vyrazili na všem známou trasu na Šmarhánky, kde se všichni na chvilku zastavili, děti zakřičely do tmy, ať jim Martin dá znamením najevo, jestli letos opět dorazí. Vzápětí se na obloze objevila záplava světel, které se rozprskly do krásných obrazců. Většině dětí se to moc líbilo, ale pár se jich přece jen bálo. Poté jsme procházku ukončili ve dvoře za hospůdkou, kde byl pro děti již připraven oheň a špekáčky. Na závěr jsme vypustili lampiony štěstí, na které všechny napsaly svá tajná přání. A teď už jen zbývá čekat na sněhovou nadílku, ze které budou mít doufám radost nejen děti, ale i vlekaři. Za Aktivní klub – Pavla Ševčáková

Setkání se seniory Také letos na podzim si náš kulturní výbor při Obecním úřadě na Rusavě připravil do obecního domu program pro naše nejzkušenější spoluobčany na jejich každoroční setkání. Opět jsme začali od nejmenších - dětí z MŠ. Ty si pod vedením svých učitelek připravily pásmo básniček, písniček a také nám zahrály pohádku. Zaujaly krásné kostýmy kůzlátek (i když kůzlátka byla trochu drzá, k vlkovi si dovolovala víc než Pandrhola, když zabednil smrťáčka do sudu), hezké bylo i vystoupení skákajících pavoučků. Celé pásmo mělo také výchovný charakter, vedlo děti k pracovitosti. Nejvíc se činil junák, když piloval vlkovi jazyk. Při básničce byly děti nejpřesvědčivější, když recitovaly, jak pomáhají

10


dědovi sklízet jablka (přitom v jejich věku snad ještě nevědí, jaká je to záslužná činnost - kvasu není nikdy dost). Po školkařích přišli na řadu naši školáci, také oni se blýskli perfektně naučenými texty a krásnými písničkami. Dětskou část zakončili malí Valášci. Tentokrát udělali radost hlavně našim zemědělcům, když pořád seli a seli a seli (jen aby to pak někdo kupoval, když nás drtí z jedné strany Evropská unie a z druhé dovoz z Vietnamu). Po malých přišli na řadu velcí Valaši. Od začátku vystoupení nasadili pekelné tempo, mně by se točila hlava ještě ve středu. Děvčata ze Slavkova ukazovala, že jsou mnohem pohyblivější než jejich fotbalisté, kteří týden předtím od nás dostali na vlastním hřišti pět banánů (i Pavel „Špekáček“ Krajcar by se vlezl do jejich sestavy, kdyby ho trenér viděl, jak se v kroji otáčí). Ale zpět k valašskému vystoupení. Moc se líbilo vystoupení cérek s kosákama, jasná nabídka seniorům, že pokud by potřebovali doma pomoc při ožínání kolem plotů, děvčata jsou připravena. Já jsem očekával, že bude následovat číslo chlapců s kladivy, zvlášť po nedávných volbách.... Zlatý hřeb programu obstarali žáci Základní umělecké školy v Bystřici pod vedením Vladimíra Češka, jejich hraní opět nemělo chybu. Většina z nás si i zatančila, já jsem se inspiroval rolí kulturního referenta Herzána v Homolkovi a Tobolkovi, snad jsem svým netancem naše šikovné důchodkyně příliš nepohoršil (kdybych taneční neproseděl v hospodě, mohl jsem zazářit). Doufám, že se našim důchodcům odpoledne líbilo. Závěrem bych rád poděkoval děvčatům z obecního úřadu za pomoc s přípravou i všem vystupujícím. Za kulturní výbor Daniel Krajcar

mikulášský jarmark Již posedmé se konal na parkovišti před obecním úřadem Mikulášský jarmark spojený s mikulášskou nadílkou pro děti a rozsvícením vánočního stromu. Přestože se první prosincový den konal jarmark i v nedaleké Chomýži a Holešově, navíc byl trochu problém zajistit dostatečný počet trhovců, protože se konal i obrovský jarmark ve Valašských Kloboukách, příjemnou atmosféru našeho jarmarku to neovlivnilo. Počasí nám přálo, těm, co se potřebovali ohřát ve vestibulu obecního úřadu, hráli na harmoniku k poslechu Ogaři z Hořanska, čímž se hlavní měrou zasloužili o pohodu, jaká uvnitř panovala. Samozřejmě k tomu přispělo i posezení u velmi dobré zelňačky. Dopřát si mohli návštěvníci i venku, hasiči servírovali zabijačkové dobroty. Kdo potřeboval maso „zajest“ sladkým, ve stánku se prodávaly výborné valašské frgály nebo rakvičky a trubičky. (Aj slané tyčky byly!) Zapít to taky bylo čím, děvčata z AK uvařila pro větší svařák, pro děti čaj, o kus dál voněly tekuté trnky. Čertice si žádné dítě do pekla neodnesly, naopak každý prcek si po více či méně zvládnuté básničce odnesl balíček. Rozsvícení stromu předcházela fanfára v podání Ladika


11

Češka a jeho žáka. Ti poté přidali v rámci vánočního troubení ještě dvě krásné koledy a kulturní program zakončily živým betlémem děti z mateřské a základní školy na Rusavě. Líbilo se hlavně aranžmá (převleky) těch nejmenších a taky krásně osvícený betlém. Moc bych chtěl poděkovat všem, kteří nám s přípravou této vcelku velké akce pomohli, spolupráce se všemi zúčastněnými spolky byla z mé strany bezproblémová. Fotbalisté, hasiči, Valaši i holky z aktivního klubu mě opět přesvědčili, že se na ně můžu spolehnout stejně jako na děvčata z obecního úřadu i ze školy. Určitě je do dalšího ročníku co zlepšovat. Také já jsem se dopustil několika nepřesností (té největší, kardinální u vyšívaných obrázků Moniky Mikeškové, když jsem si spletl Pannu Marii s Monou Lisou dopříště omezit užívání valašského penicilinu, pak z toho blbnu). Věřím, že za rok přijdete zase a hlavně, že budete odcházet spokojeni. Za kulturní výbor Daniel Krajcar

Vzpomínka na petra Urubu V sobotu dne 8. 12. 2012 se konala vzpomínková beseda na pilota 311. československé bombardovací perutě Britského královského letectva, plukovníka v.v., pana Petra Urubu. Nositel řádu československých, českých i zahraničních vyznamenání, Řádu Čestné legie, čestný občan obce Rusava by se dožil 15. prosince 2012 úctyhodných 96 let. Úvodním aktem byl průlet dvou historických letadel, pak následovala krátká reportáž z životopisu legendárního pilota v podání starosty obce. Besedu oživil svými vzpomínkami na pana Urubu holešovský rodák pan Milan Režňák, který nezapomněl ani na další piloty z bystřického regionu. Do

12


diskuse se zapojovali i další účastníci, kteří se zajímali o historické letecké události, k nimž došlo během II. světové války. Beseda byla ukončena výstavou sbírkových předmětů, dokumentů a fotografií, které ve velkém rozsahu zajistil pan Milan Ehrlich z Holešova. Zejména jemu patří velké poděkování za organizování celé akce, která by měla mít své další následné pokračování především proto, aby se nezapomínalo na oběti a letecké události neklidného dvacátého století. Bohumil Škarpich

jak se dařilo rusavským dobrovolným hasičům Zdá se mi, že tento rok uběhl snad rychleji, než nám šla voda z proudnic při některých našich pokusech v požárním útoku. Nicméně se podařilo ve sboru udělat kus práce jak při ostrých zásazích s technikou, tak při zápolení v požárním sportu. Po dlouhých zimních dnech jsme měli poprvé v letošním roce možnost provětrat techniku při zalévání nově zasazeného trávníku v prostoru koupaliště u nového whirpool bazénu. Zálivka probíhala ve dnech 29. dubna a 1. května po trénincích sportovního družstva, které se v tu dobu připravovalo na okrskovou soutěž. Další zkouška naší připravenosti se uskutečnila 2. května, kdy nás prostřednictvím SDH Slavkov požádal tamní rybářský spolek o výpomoc při přečerpávání vody do nově opraveného rybníku směrem ke Slatině. Naše čtyřčlenná osádka měla na starosti poslední úsek dálkové dopravy vody z požární nádrže pod fotbalovým hřištěm. Délka dopravní cesty byla cca 500m a přečerpáno bylo celkem 170m3 vody. 11. května nás zasáhla smutná zpráva a účastníme se pohřbu našeho dlouholetého člena Jaromíra Kolaji, který působil v SDH Rusava od roku 1961. 31. května jsme v součinnosti s naším zřizovatelem provedli čištění kanálového prostupu pod příjezdovou komunikací na mysliveckou chatu Grůň, který byl následkem přívalových dešťů v roce 2011 do dvou třetin zanesen bahnem a kamením. V sobotu 2. června se uskutečnilo první kolo v požárním sportu okrsku Slavkov, tentokrát na hostitelské půdě sboru dobrovolných hasičů Rusava. Specialitou této soutěže bylo, že se nám poprvé v historii sboru podařilo složit také družstvo žen. Naše holky - sestry nastoupily k historicky prvnímu soutěžnímu pokusu v tomto složení: Marta Dudláková – strojník, Lidka Mikšánková – savice, Adéla Urubová – koš, Markéta Vaculíková – spoje B hadic, Katka Pavelcová – rozdělovač, Katka Ponížilová – levý proud. Katku Ponížilovou jsme si vypůjčili ze slavkovského sboru a ještě jednou tímto děkujeme za perfektní spolupráci. Na premiéru si vedly holky výborně a s minimální ztrátou 1,7 s v součtu všech disciplín obsadily druhé místo. Družstvo mužů se za své výkony také stydět nemuselo a celkovým časem 159,52 s skončilo rovněž na druhém místě.


13

O týden později, 10. června, se obě naše soutěžní družstva zúčastnila pohárové soutěže, kterou pořádal sbor dobrovolných hasičů Brusné. V nabité konkurenci družstev, které se specializují právě na disciplínu požárního útoku, jsme určitě nezanechali špatný dojem čtvrtým místem žen a devátým místem mužů. Na prázdninový termín 7. července jsme se kolektivně dohodli, že by nebylo špatné spojit příjemné s užitečným a udělat generální úklid hasičské zbrojnice navíc s večerní grilovačkou. Podle ohlasů na tuto akci od všech zúčastněných to vypadá, že budeme uklízet každý rok a poměrně rádi. V letošním roce jsme oslavili 25. výročí založení okrsku Slavkov, do kterého patříme společně se sbory SDH Brusné, SDH Jankovice, SDH Chomýž a SDH Slavkov. Oslavy se konaly 21. července a jejich pořádání se ujaly Jankovice. Po úvodní řeči a připomenutí si krátké historie okrsku proběhla mše svatá, při níž byla vysvěcena nová motorová stříkačka PS-12 sboru Jankovice a soška svatého Floriána pro SDH Slavkov. Poté následovalo představení zásahové techniky jednotlivých sborů završené ukázkou hašení středně těžkou pěnou v podání slavkovského sboru. Další atrakcí byl několikanásobný přelet ultralehkého letadla a shození sladkostí ve formě padáčků, ze kterých měly radost nejenom děti. Na večerní hodiny byla připravena taneční zábava s olomouckou kapelou Trio Bene. Na ukončení sezony se 20. října konal téměř tradiční Sranda match pořádaný v Brusném. Letos byla soutěž pojata jako lehký návrat do minulosti. Požární útok spočíval v nasátí vody přes vývěvu a spojování některých hadic mimo základnu. Jelikož se tento způsob dnes při soutěžích už nepoužívá, tak s ním měla naše poměrně mladá družstva ve spojení s novou stříkačkou „Jarčou“ docela velký problém. Celý útok vypadá asi následovně: Jarča nesaje – strojník se diví a rozčiluje se – proudaři se osvěží až v bufetu. Po vyhlášení ostrého požárního poplachu z centrály integrovaného záchranného systému přes obecní rozhlas se 10. listopadu naše zásahová jednotka v počtu 4 + 1 účastnila technického zásahu v prostoru lesního porostu na Hadovně. Na místě, kde již zasahovali členové IZS Bystřice pod Hostýnem, se nacházel lesní dělník, který následkem pádu stromu a těžkého zranění na místě podlehl. Zde bylo nutné vyčkat příjezdu kriminalistů a poté dopravit tělo na příjezdovou cestu, kde jej převzala pohřební služba. V první prosincový den se nejenom děti, ale i většina Rusavjáků těšila na tradiční Mikulášský jarmark. Náš sbor se každoročně podílí na přípravách a zajištění technického zázemí pro tuto akci. V posledních dvou letech jsme se ale rozhodli naši aktivitu rozšířit a připravit pro navštěvníky jarmarku zabíjačkové pochoutky. Musíme přiznat, že jsme se na začátku obávali, jestli tento nápad řezníka sboru - Jardy Mozoly - a Luboše Mikšánka,

14


Rusavjan v Roce 2012

Portášské slavnosti - Valašská Bystřice

Slavnosti Dřevohostice

Krajské dožínky Zlínského kraje - Kroměříž


dění v obci...

Drakiáda

Fotbalové utkání Záříčí

Procházka s lampiony


Setkání se seniory

Mikulášský jarmark

Vánoční knihovna


PRáce dětí ze základní školy...

Petr Hrabal, 5. třída

Soňa Doleželová, 4. třída

Jiří Zapletal, 5. třída

Lukáš Hudec, 3. třída


bude mít úspěch a nebudeme muset až do nového roku jíst všechno, co jsme připravili. Samotný průběh jarmarku nás však velmi mile překvapil a pochvalné ohlasy na teplý ovárek, jazyk nebo tlačenku opravdu potěšily. Koncem roku nás zasáhla další velmi smutná zpráva, že nás po zákeřné nemoci opustil dlouholetý člen Miroslav Krajcar. Ve sboru se na aktivní činnosti podílel od roku 1996. Ještě letos v létě se staral o obsluhu a fungování bufetu při okrskové soutěži, kterou jsme pořádali. Rozloučení se zesnulým se konalo 14. prosince v katolickém kostele na Rusavě. Velký počet smutečních hostí je důkazem, že nás opustil člověk, který měl spoustu přátel a kterého měli nejenom lidé na Rusavě rádi. Ten den v podvečer se také konala výroční valná hromada, na které jsme zhodnotili činnost SDH Rusava v uplynulém roce a také si schválili plán práce na rok 2013. Pozitivní zprávou je, že se nám opět podařilo rozšířit členskou základnu o šest nových členů. Do sboru jsme tento rok k naší velké radosti přivítali - Marii Volákovou, Jiřího Voláka, Adélu Urubovou, Martu Dudlákovou, Ludmilu Mikšánkovou a Jiřího Macka. Závěrem bych chtěl popřát nejenom bratrům a sestrám, ale i všem spoluobčanům v novém roce hodně zdraví a úspěchů při vaší každodenní práci. Za SDH Rusava Ladislav Noha ml.

Rusavjan v roce 2012 A opět je za námi další rok folklorní činnosti. A jaký že letošní rok byl? Umělecky plodný, plný nových zkušeností (mnohdy překvapujících i smutných – ale i ty patří k životu), celkově však veselý, ale hlavně plný práce. A že byl téměř na prasknutí, to dokládá 21 akcí, jež Rusavjan letos uskutečnil (a to nezahrnuju mnohé akce valašské muziky Ogaři z Rusavy). Pokusím se jen o základní přehled naší činnosti v letošním roce, poněvadž na kompletní výčet a popis by ve zpravodaji místo nebylo. Základně se dají naše aktivity rozdělit v letošním roce do čtyř skupin – akce na Rusavě, akce mimo Rusavu, spoluúčast na projektu Kroje našich krajů a hraní valašské muziky Ogaři z Rusavy. Tradiční akce, jež Rusavjan pořádá, jsou dvě. První z nich, 35. valašský bál, se konal 28. ledna. Vyzdobený sál obecního domu letos opět přivítal spoustu krojovaných i civilistů (i když je škoda, že z Rusavy jich bylo opět málo). O program se kromě pořadatelů postarala tradičně CM Rusava a tentokrát i VSPT Ševčík z Ostravy. Rychlý spád celé akce, veselí a spokojené tváře účastníků dokládaly připravenost bálu i jeho tradiční oblíbenost. Druhou tradiční akcí je pak Kácání mája. Letos však bylo kácání trochu jiné. Mimo to, že nám konečně počasí dopřálo se sejít na Čecheru, měla celá akce podstatně větší rozměr. Rusavjan totiž 36. kácáním mája odstartoval „šňůru“ folklorních akcí v rámci projektu Kroje našich krajů. Přes různé počáteční peripetie, jako např. sražený máj (ale i s tím jsme si poradili), se z letošního kácání stala velmi zdařilá společenská akce. Nakonec už dlouhý průvod tvořený zástupci čtyř národopisných regionů – Valašska, Hané, Záhoří a slovenského Gemeru – o mnohém vypovídal. Na Čecheru panovala vynikající nálada. A lidová zábava, která se rozproudila po kulturním programu, vytvořila z letošního kácání to nejzdařilejší, jež kdy proběhlo. Netroufl bych si to sám takhle hodnotit, ale potvrdila mi to řada pamětníků. Jsem rád, že jsme nalákali stovky lidí i z širšího okolí – konečně mnozí odcházeli domů až o půlnoci. Tradičně vystupujeme na Rusavě při Setkání


15

seniorů a ani letos tomu nebylo jinak. Jsme rádi, že svým uměním můžeme potěšit i starší generaci. Jejich spokojenost je pro nás pak tou největší odměnou. Nejinak je tomu i při Mikulášském jarmarku, kde jsme pomocnou rukou rovněž přispěli k jeho zdárnému průběhu. Valašská muzika Ogaři z Rusavy se podílela na jeho kulturní části – svým hraním a zpěvem vykouzlila spokojenost a nejeden úsměv na tvářích přítomných. Další blok našich aktivit probíhal už mimo Rusavu. Zúčastnili jsme řady festivalů, bálů, krajských přehlídek i lokálních slavností. Zimní sezona tradičně patřila bálům a my jsme letos přijali pozvání do Vizovic a do Ostravy. Myslím, že jsme důstojně reprezentovali nejen rusavských folklor, ale celou naši obec. Červencová přehlídka valašských souborů na Vsetíně byla další zkouškou našich kvalit. Prameny jsou přehlídkou soutěžní, kdy je každý z účastníků podroben důkladné kritice odborné poroty. Přes všechny počáteční obavy dopadl ze všech zúčastněných Rusavjan nejlépe. Porota především ocenila autenticitu naší činnosti, bravurní zvládnutí krokových technik a také upravenost a druhovu pestrost našich krojů. Letní sezona nás však nenechala v nečinnosti. Portášské slavnosti ve Valašské Bystřici, Krajské dožínky v Kroměříži a FF Podhostýnské září v Bystřici pod Hostýnem byly další příležitostí k reprezentaci Rusavy. Rád bych zmínil „kroměřížské“ dožínky, kde jsme na přání organizátorů uzavírali celý odpolední gala program. K tomu se stylově hodilo pásmo Žňové, které jsme letos rozšířili o novou část, tzv. Dožatou. Celé naše vystoupení sklidilo velký potlesk kroměřížského náměstí. V letošním roce jsme přijali i pozvání na různé soukromé akce v regionu. Pro myslivecké sdružení jsme zatančili ve Všetulích, na hotelu Rusava jsme vytvořili doprovodný program Velikonočního odpoledne a do Prusinovic jsme byli pozváni na narozeninovou oslavu, kde jsme zajistili kulturní vložku. Naše vystoupení se všude setkala s kladným ohlasem a to, že jsme vůbec vystupovali na podobných akcích, je dokladem vyzrálosti a tradice Rusavjanu. Letošní rok však přinesl souboru práci i v jiném ohledu. Ve spolupráci s MAS Podhostýnska (tj. Místní akční skupina) a OÚ Rusava jsme se zapojili do projektu Kroje našich krajů, jehož cílem byla rekonstrukce krojových součástí a prezentace folklorní činnosti v česko-slovenské dimenzi. Ježdění do Blatničky, kde se kroje šily, příprava a trénink na vystoupení, jež byly nutnou součástí projektu, a vlastní vystoupení sice vzaly hodně času, ale společné úsilí se podařilo. Rusavjan vystoupil na slavnostech v Dřevohosticích, v Příkazech u Olomouce a ve Velkých Teriakovcích na Slovensku. Součástí projektu bylo i letošní Kácání mája a taneční workshop (se slovenským souborem Vepor), který mu předcházel. Jsme rádi, že jsme tak mohli napomoci svou činností rozšířit do budoucna obecní majetek o nové kroje a navázat spolupráci s mnoha dalšími regionálními, nejen folklorními organizacemi. Poslední pole působnosti Rusavjanu se týkala valašské muziky Ogaři z Rusavy. Vzhledem k množství letošních akcí a vytíženosti CM Rusava se ogaři z Rusavjanu - Staňa Urban a Jarek Pavelka - rozhodli, že některá vystoupení „odehrají“ sami. Přeci jen by bylo škoda, kdybychom museli některé akce odmítat. A tak se zúčastnili 13 různých akcí (buď sami, nebo za pěveckého doprovodu Vlastimila Žaloudíka a Zdeňka Krajcara) v rámci činnosti Rusavjanu nebo reprezentovali obec a soubor samostatně i jinde. Vytvořili tak kulturní doprovod různých společenských akcí. Malířská vernisáž v Uherském Brodu a na Hostýně, doprovodný program malířského soustředění v klášteře Sázava či hudební

16


doprovod souboru Píšťaličky z Bystřice pod Hostýnem jsou jen částečným výčtem jejich hudebního působení. V závěru bych rád poděkoval všem tanečníkům Rusavjanu, CM Rusava i CM Bystřica, která s námi letos také spolupracovala, za jejich práci a úsilí. Děkuji sponzorům za podporu naší činnosti a konečně všem, kteří nám fandíte a pomáháte. Letošní rok byl opravdu velmi náročný, ale jsem přesvědčen, že jsme dostáli svému vytčenému cíli – tedy důstojně reprezentovat obec Rusava a její folklorní odkaz a především pak vytvářet radost ve všech, kteří se na naše vystoupení chodí dívat. Jaroslav Pavelka, předseda VK Rusavjan

přehled veřejných akcí plánovaných pro rok 2013 v obci Rusava 20. 1.

Dětský karneval

JZŠ Rusava

26. 1.

Valašský bál

Valašský krúžek Rusavjan

únor

Pohnuté divadlo Loukov

Kulturní výbor obce Rusava

9. 2.

Vodění medvěda

JZŠ Rusava

23. 2.

Myslivecký ples

Myslivecké sdružení Rusava

březen

Koláčové odpoledne III


23. 3.

Taneční zábava

Aktivní klub Rusava

4. 5.

Kuličkiáda


25. 5.

Kácání mája

Valašský krúžek Rusavjan

červen

Turnaj ve čtyřhře tenis

Sportovní klub Rusava

1. 6.

Dětský den


červenec

Valašský pohár – fotbal


20. 7.

Dětský den + Pytlácká noc


27. 7.

Kuličkiáda pro dospělé


17. 8.

Rusavská 50ka


říjen

Drakiáda


listopad

Setkání se seniory


9. 11.

Procházka s lampiony


prosinec

Mikulášský jarmark


prosinec

Turnaj v malé kopané


7. 12.

Hlavní hon s večerní zábavou


26. 12.

Štěpánská naháňka



17

Rusava v proměnách času Hořansko od stávku

18

Historie ...


mlýny a valchy na toku Rusavy Zámecký mlýn Zámecký mlýn, zvaný i Podzámecký, jenž mlel před zámkem, se nacházel v místech nynější prodejny masa a potravin, která je vedle budovy bývalé spořitelny, směrem ke Zlínu. Svědčilo o tom mj. i hluboké kamenné základové zdivo původního vodního díla odkryté při stavbě tohoto domu (prodejny). V holešovském zámku je starý obraz, na němž je nakresleno průčelí zámku a okolní budovy. V popředí zámku je namalován mlýn, stojící východně od místa někdejší budovy spořitelny. U mlýna je povoz s potahem a s naloženými plnými měchy. Písemná zmínka z roku 1676 uvádí na tomto mlýně mlynáře Bakalu a Procházku. V roku 1737 mlýn koupil od vrchnosti Jiří Hummer, pak jej opět koupila vrchnost, která jej v roku 1872 zrušila. V budově mlýna jsou zaznamenány sklepy, sahající hluboko pod náměstí. Od Zámeckého mlýna byl vodní náhon veden mimo náměstí na mlýn v čp. 21, který byl také na náměstí, avšak až u Židovské brány, tj. v levém rohu náměstí. Ještě po roku 1947 je zaznamenán tento mlýn jako „Jemelíkův mlýn“ na struze vedoucí ze zámku. Ta byla zasypána v 70. letech 20. století. Mlýn byl svobodný s právem purkrechtním. V roku 1640 je psán majitel mlýna Adam Viliš, v roce 1676 mlynář Samuel Procházka. V roku 1690 prodal tento mlýn Jiří Vymětal Martinu Prendlíkovi. V roku 1721 je psán jako mlýn Rajtnerův. V roku 1848 byl mlýn prodán v dražbě za 9210 zlatých. V roku 1920 je zaznamenána koupě velkého mlýna v Holešově u Židovské brány mlynářem Šlechtou, který v něm pořídil i kašník. Pak vše prodal a koupil mlýn v Tlumačově. Jemelíkův mlýn byl v době znárodnění mlýnem moderním, včetně vodního praní obilí k mletí. Pohon mlýna s č. 30/32 za mlynáře Methoděje Jemelíka byl řešen vodním kolem při vodním spádu 2,75 m a výkonu 4 KS. S rozvojem průmyslu byl řešen pohon mlýna motory. V přístavku na nádvoří mlýna byly ještě v roku 1960 patrné pozůstatky po naftovém motoru, mlýn však byl již poháněn výhradně elektromotory instalovanými při elektrizaci města. Ve mlýně bylo semíláno obilí na mouku, také loupáno proso. Od roku 1955 bylo šrotováno velké množství ječmene pro pivovary v Prostějově, Kroměříži, Ivanovicích a jinde. Mlýn mlel pod národní správou Východomoravských mlýnů, národní podnik v Kyjově – provoz Holešov – do roku 1961, kdy byl zastaven. V desetiletích po roce 1961 bylo zařízení mlýna zrušeno a budova byla adaptována na bytový – činžovní – dům. Vodní náhod od mlýna je dosud kryt v Malé ulici betonovými kvádry. Protékal pak k mlýnu na Novosadech. Arnošt Pospíšil


19

Historie portášských sborů na Valašsku Souhrnný přehled - pokračování 1713 - 1716 V záznamech je uvedeno, že bylo naverbováno 6 portášů z Bystřice pod Hostýnem. 1714? - 1726 Byl lajtnantem portášů Jan Josef Šaaden ze Vsetína. 1717 Císař Leopold I. Habsburský udělil 3. dubna 1717 souhlas s ustavením řádného sboru zemských portovních v plném počtu jednoho sta mužů na náklady zemské stavovské pokladny. Do čela sboru je postaven Lieutenant (poručík) se svým zástupcem nejstarším desátníkem – Feltwebelem (šikovatelem, felbábem), který vykonával inspekční službu. Stav mužstva je nakonec schválen z finančních důvodů na šedesát mužů, rozdělených do šesti desátnictev. Každému desátnictvu velel Corporal (desátník). Portáši pak působili ve dvou zemských krajích – v Přerovském a Hradišťském. Od této doby již portášský sbor rozpuštěn nebyl a sloužil po konzolidaci až do roku 1830. Na každé stanici byl desátník. Portáši procházeli své úseky, pátrali po podezřelých osobách a zlodějích, chytali je buď sami, nebo pomocí vojenských posádek. Každému desátnictvu příslušela stanice, na které bylo vždy 5 mužů ve službě, zbývajících 5 bylo celý měsíc doma, kde vykonávali dohled v obci (např. na trhu), nebo chodili na robotu (ale menší). Po uplynutí měsíce se vždy vystřídali. Portášské stanice (posty) byly rozmístěny podél moravsko-uherských hranic od Hodonína po Jablunkov, např. ve Velké ( u Strážnice), v Březové (u Uh. Brodu), v Bystřici pod Lopeníkem, v Hošťálkové, v Lidečku, ve Všemině, v Novém Hrozenkově, v Halenkově, v Ratiboři a dalších. V roce 1717 byla také na Rusavě založena portášská stanice s desátníkem Jiřím Buříkem a 9 prostými portáši. Ve výzbroji měli tenkrát krátké pušky – těšínky, sajdak (mošna na provazy), měli též šavli. Jako služné dostávali: Lajtnant – hejtman 30 zl měsíčně, feldvébl – hejtmánek 6 zl, desátník 5 zl, portáš 4 zl. Odznaky neměli, dobře se znali mezi sebou. Někdy v té době byl i jeden portáš ze Slavičína, jmenoval se Výduch. Lidové vyprávění (téměř pověst) o něm říká, že v hospodě na Jankulce (nad Rudimovem) se mu samotnému podařilo zajmout celou tlupu zlodějů. V pozdější době byli portáši využíváni i proti pašerákům (švercům), ti pašovali z Uher tabák a sůl.

20


1720 Ve výkazu mužstva se poprvé objevuje lokace tří desátnictev Přerovského kraje. Jsou to Hutisko, Rusava a Čeladná. Čeladná pak zůstává jedinou obcí, kde sídlilo desátnictvo nepřetržitě až do roku 1830. 1726 Od tohoto roku byl Karel Zigmund Dubský v zemské službě moravských stavů lajtnantem sboru portášů až do konce roku 1741. V této hodnosti byl nejvyšším velitelem sboru a sídlil ve Fryštáku u Zlína. Pobíral měsíční plat 30 zl. Zemřel 4. března 1744 ve výslužbě, neženat, ve Valašském Meziříčí a byl pochován v kryptě tamějšího farního chrámu. 1730 Byla ustanovena zvláštní skupina portášů pro boj s pašeráky se solí, tak zvaní solní portáši (odtud i příjmení na Brumovsku: Solný, Solanský). Rakouská sůl ze Salcburku byla totiž dražší, pašovala se k nám levnější sůl z Wieliczky (z Polska přes Slovensko). 1738 Desátníkem na Rusavě byl Jiří Bílek, který je se svými hrdinskými činy z roku 1740 zaznamenám v archívu města Fryšták a také vzpomínán ve zprávě o holešovském okresním hejtmanství z roku 1892. 1739 Portášský sbor se účastní represivních zásahů proti evangelíkům na Moravě. Josef Hudec - Včelínský

podzimní projekty

naše škola ...

Během měsíce října byla v 1. třídě nainstalována nová interaktivní tabule, která nám pomůže zvládat první čtení, psaní a počítání. Za pomoci nejnovější počítačové technologie budeme mít určitě učení zábavnější, příjemnější a kvalitnější. Žákům se práce na interaktivní tabuli velmi líbí. Využíváme ji na řešení zadaných úkolů, nácvik písmen a čtení. Občas si pustíme i pohádku. Tabule byla zaplacena z finančních prostředků programu „EU peníze školám“. V měsíci listopadu se žáci naší školy účastnili projektu Hasík, který pořádal Záchranný hasičský sbor Zlínského kraje. Žáci byli seznámeni se základními telefonními čísly, přivoláním hasičského sboru, nebezpečím ohně a také s namáhavou prací hasičů. Během projektu byla použita prezentace hasičů na interaktivní tabuli. Žáci si mohli také vyzkoušet hasičskou uniformu, což se setkalo s velkým nadšením. Celý projekt provázely zábavné hry a správné odpovědi byly odměněny pexesem nebo sladkostí. Během měsíce listopadu provedly pracovnice Českého červeného kříže zábavnou formou seznámení se základní první pomocí žáků mateřské školy i základní školy. Žáci si mohli zkusit ošetření odřeniny, popáleniny, ovázaní ruky, zavázání třícípého šátku a také si osvěžili důležitá telefonní čísla. Starší žáci si mohli na figuríně vyzkoušet masáž srdce. Celý projekt provázela velmi příjemná atmosféra a zájem žáků. Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy


21

příspěvky žáků ze ZŠ Rusava V pátek 5. 10. v 8.00 hodin jsme vyšli na školní vycházku. Naše školní vycházka směřovala k Hurbanově studánce. Všichni jsme se před studankou vyfotili a paní učitelky si napustily vodu ze studánky. Potom naše cesta směřovala k Strýčkovi, kde jsme se všichni občerstvili. Dále jsme navštivili Hořansko-Pavlovu chatu,kde byla take studánka, ale byla vyschlá. Cestou jsme měli malou přestávku na jídlo. Po přestávce jsme vyšli velký kopec a došli jsme k Veverkově studánce a na studánce byl hřib choroš. Po cestě do školy jsme našli mnoho bedel. Dominik Daďa, 5.třída

divadelní představení „O Červené karkulce“ v Bystřici pod Host. V úterý jsme jeli 2. a 3. třída na divadlo. Pán a paní hráli pohádku O Červené Karkulce. Líbilo se mi, jak Červená Karkulka mluvila rychle, a jak spolu s vlkem zpívali písničky. Vlk měl velkou tašku a ještě ukradl Karkulce dřevěnou koloběžku s košíkem, kde měla rum a víno. Karkulka musela jet k babičce. Lukáš Charvát, 3. třída V úterý jsme jeli na Červenou Karkulku. Mně se líbilo, jak Karkulka uměla mluvit rychle a pěkně zpívat, a jak ten vlk jezdil na koloběžce a převlékal si masky. Bylo legrační, že Karkulka měla dovézt babičce víno, rum a Alpu. Viktor Kerčák, 3. třída V úterý 6. 11. jsme jeli do divadla na Červenou Karkulku v Bystřici pod Hostýnem. Nejvíce se mi líbilo, jak Karkulka uměla rychle a legračně mluvit a dobře zpívat. Taky se mi líbilo, jak se vlk honil s Karkulkou a nakonec ji zahnal do modré skály. Karkulka musela jet na koloběžce k babičce do Prahy. Eliška Suchá, 3. třída

mateřská školka dýňobraní a uspávání broučků Ve čtvrtek 1. 11. 2012 se v naší MŠ konalo, poprvé v tomto školním roce, odpoledne pro rodiče s dětmi. Tato akce měla podpořit spolupráci rodičů na půdě, která je dětem druhým domovem. Rodiče přišli zodpovědně s pomůckami a jejich fantazie při dlabání dýní tedy mohla začít. Všem pod rukama vznikaly hotové skvosty, které by obsadily přední příčky v nejednom časopise. Děti měly mezitím o zábavu postaráno v tělocvičně a jen sem tam přiběhly zkontrolovat rodiče, jak se jim práce daří. Dalším krokem našeho odpoledne mělo být uspávání broučků v přírodě, ale počasí si postavilo hlavu. Mraky venku ta krása kolem tolik dojala, že se pustily do breku... S deštěm jsme nepočítali, to je pravda. Ale kdybychom nebyli mistry improvizace, bylo by to smutné. Děti se tedy

22


proměnily ve veselé broučky. Na svých hlavičkách jim jako mávnutím kouzelného proutku vyrostla tykadélka a na zádech měly barevné krovky. V ručkách pak držely bramborové broučky, které písničkou uložily k zimnímu spánku. Vše se odehrálo v setmělé tělocvičně, kterou osvětlovaly pouze krásně strašidelné dýně. Lucie Rýdlová, učitelka MŠ V sobotu 10. listopadu se jako každý rok konalo posezení pro místní babičky a dědečky. Nemohly zde chybět ani naše děti z mateřské školy, které několik dnů poctivě nacvičovaly pásmo. To se skládalo z několika básniček a písniček laděných do podzimu, tanečku Mazurka i krásné pohádky O třech kůzlátkách. Svou píli pak předvedly právě v sobotu. Za své vystoupení, které se jim velmi povedlo, sklidily velký potlesk a my jen doufáme, že se představení všem přítomným líbilo. Anna Šimková, učitelka MŠ

Divadlo Líná Evelína v Chomýži

Mikulášská nadílka

Pečení a zdobení perníčků


23

Úspěšné podzimní tažení s černou polskou tečkou

sport ...

Po vydařeném začátku a první porážce v Loukově (informoval jsem minule) nám nahrál los, když nám v době prohibice postavil do cesty rohály, kteří byli tím pádem poloviční (a už se z toho nezbrchali). Následně jsme kvůli hodům v Kyselovicích vyšli vstříc domácím s prohozením pořadatelství, uhráli jsme tam jako pokaždé remízu 1:1, na hřišti se žádný kolotoč nekonal. V šíleném počasí jsme odehráli šílený zápas v Žeranovicích, po skvělém prvním poločase (4:0) jsme se nakonec strachovali o vítězství - proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. V následujícím kole nás doma překvapily velmi dobrým výkonem Zborovice - zasloužená remíza. Do Zářičí jsme po několika letech vypravili autobus, který byl k naší radosti téměř zaplněn. Sobota, sluníčko svítilo, krásný výlet - až na ten fotbal. Proti slabým domácím jsme remízou 0:0 body ztratili, nedali jsme ani penaltu. V tomto zápase se na nás asi nejvíc hodila slova starého Hnátka: „Na žádnej tukes nemáte, jste dřeváci, a proto hrajete vokres.“ Chuť jsme si spravili při derby ve Slavkově, domácí kluky jsme připravili na tuhou zimu, už potřetí za poslední roky jsme jim nadělili „rukavicu“ a slavně jsme na jejich hřišti zvítězili 5:1. Bohužel o týden později jsme ji sami dostali od „poláků“, kvalitní domácí tým Roštění nás vypráskal 5:0, zbytečná velká černá kaňka na závěr jinak podařené podzimní části sezony. Mezi klady určitě patří zapojení do základní sestavy a velmi dobré výkony mladého Martina Ševčáka. Snad ho budou na jaře následovat další mlaďoši (Havránek, K. Zbranek, T. Vaculík), i když to tak zatím nevypadá. Ten Zelenka ty góly nebude dávat věčně! Ale to musí kluci přes zimu zamakat, samozřejmě všichni. Další pozitivum, vydařený tah trenéra Melichárka s posunutím Petra Pavelky do zálohy. Peťa se stal podle hlasování vybraných fanoušků po každém zápase nejlepším hráčem podzimu (2. Zelený, 3. Krajcar). Dlouho jsme se drželi v popředí i v tabulce slušnosti, deset kol jsme nedostali červenou kartu, ale v závěru podzimu se nám to„podařilo“ dvakrát. Vcelku se nám i vyhýbala zranění, dlouhodobě laboroval pouze Štefek a uprostřed sezony jsme na pět zápasů řešili při zranění Paláta gólmanský problém, ale Vladan Daněk je jako správný „sokol“ vždy připraven. Chyběl tak pouze Honza Páník, který se stal hlavním trenérem druholigové Karviné, takže jeho cesty na Rusavu byly ojedinělé. Po polovině sezony jsme tedy na pěkném 4. místě za sedm výher, čtyři remízy a dvě porážky. Střelecky se o to nejvíc zasloužil „dědek“ Zelený s osmi góly, sedmkrát se radoval Honzík Pavelka, pětkrát se trefili do sítě soupeře Petrové Pavelka a Šimčík a také Michal Vaculík. Ani v jednom zápase nechyběli Zelený, J. Pavelka, M. Vaculík a hoteliér Barot. Výchozí pozici před druhou polovinou soutěže máme dobrou, zezadu se útočí nejlíp, teď jen dobrou docházku na zimní tréninky. Daniel Krajcar

Sezona 2012 v Rusava Bike Teamu Psát článek o uplynulé bike sezoně je skoro stejně těžké jako pro kuchaře vymýšlet týdenní menu po pětichodovém nedělním obědě. Člověk ještě není pořádně odpočatý z nedávno skončených závodů a jarní těšení na sezonu je v nedohlednu. Takže někdy je potřeba jít inspiraci maličko naproti. A protože jsem se právě vrátil z vydařeného předvánočního

24


jarmarku na Rusavě, tak se můžu v dobré náladě pokusit všem příznivcům Rusava Bike Teamu vylíčit, o čem to letos bylo J. Byla to především nejúspěšnější sezona RBT v historii, a to především díky novým posilám: Martině Novotné (Brusné), Martinu Sovadinovi (Brno - Rusava) a tandemu - Tomáš Kotas a Roman Janoš (Bystřice p. Hostýnem). Ze všech úspěchů vybíráme: M. Novotná – Mistrovství ČR Xterra Žluté lázně – terénní dublon - 1. místo ženy do 30 let. M. Sovadina - Rusavská 50ka - 1. místo v kategorii 30 - 39 let, Fatranský maraton - 1. místo celkově na trati 56 km, Valašsko-považská série (celkem 8 závodů včetně Rusavské 50ky) – 1. místo v kategorii 30 - 39 let. Tandem ve své kategorii – 2. místo na mistrovství ČR, 1. místo Rusavská 50ka. Ještě jednou gratulujeme. A nyní bych si dovolil předat slovo naší současné týmové jedničce, Martinu Sovadinovi, který se podělí o svůj pohled na sezonu: „Zdraví sloužilo, rodina mě podporovala, práce tolik nestresovala, a tak jsem měl letos opět tu čest plnohodnotně si zazávodit v dresu Rusava Bike Teamu. Až na pár defektů a krizových okamžiků, které ostatně k závodění patří, to byla sezona vcelku úspěšná. Dařilo se hlavně na závodech Valašsko-považské série, která se koná v nádherném prostředí našeho Valašska a také nedaleko za hranicemi na Slovensku. Součástí série byla i Rusavská 50ka - ten pravý vrchol sezony každého bikera Rusava Bike Teamu. Méně už se dařilo na Drásalovi, který se ve stoupání z Fryštáku proměnil v mém podání spíše v boj o přežití. Dovolím si touto cestou poděkovat neznámému „dárci“ gumových medvídků, které jsem na něm doslova vyžebral, a kteří mě dostali ze stavu totálního vyčerpání tzv. „hlaďáku“ a umožnili dojet se ctí do cíle. A přestože „statistika nuda je“, tak ještě pár čísel pro představu, o čem že ta amatérská závodní sezona může být: 15 dokončených závodů, 9 tisíc najetých km, 200 vyjížděk, 6 sjetých plášťů, 4 vytahané řetězy, cca 30 energetických gelů, stovky litrů ionťáku a samozřejmě spousta gelu na holení :).“ Drahé fanynky a drazí fandové, díky moc za dosavadní podporu a budeme se těšit v příští sezoně na shledanou: Martin Sovadina, Mira Ševčák, Martina Novotná, Maja Hrozová, Peťa Balášová, Tom Kotas a Roman Janoš, Mara Karol, Radek Šidla, Vladan Daněk, Petr Karlos Janek, Karel Ševčák, Radim Bílek, Ota Kutňák a Tom Neumann. Tom Neumann a Martin Sovadina


25

mystické maroko – část třetí Tváře marocké přírody

zajímavosti ...

Poloha Maroka na severu afrického kontinentu evokuje zajisté spíše suchou neúrodnou a písčitou pouštní krajinu, o jaké jste se mohli dočíst v minulém čísle. Jak jste se ovšem mohli přesvědčit z předchozích článků, Maroko je nesmírně pestrá země, a to i co se týče krajinného rázu. Pravda, nemůžeme popřít, že se jedná o zemi s tropickým horkým klimatem (průměrná teplota je přibližně o 10° vyšší než v České republice) a poněkud vyprahlým dojmem, přesto si zde na své přijdou turisté nejrůznějších naturelů. Vysoký atlas Začněme pohořím Atlas táhnoucím se přes celou severozápadní Afriku. Jeho nejvyšší vrchol Jbel Toubkal (čti „Džebel Tubkal“) leží právě v Maroku (zhruba uprostřed) v části Vysoký Atlas, jehož vrcholy jsou v zimě pokryté sněhem. Jbel (v překladu hora) Toubkal dosahuje úctyhodných 4 167 m n. m., což je, popravdě řečeno, jedinou náročnou překážkou při výstupu na něj. Jbel Toubkal je širokým holým vrcholem s krásným výhledem. Jak bylo před chvíli Vrchol Jbel Toubkal řečeno, na jeho zdolání není třeba žádné speciální výstroje, postačí nepodcenit aklimatizaci a mít průměrnou fyzickou zdatnost. Vrchol lze navštívit v rámci treku po Vysokém Atlasu nebo ho lze zdolat v rámci dvouaž třídenní výpravy z městečka Imlil, kde si můžete pronajmout mulu, která vám sveze batohy nebo i vás do základního tábora ve výšce 3200 m n. m., a také průvodce, což z vrcholu udělalo rušnou turistickou atrakci. V rámci výstupu na Jbel Toubkal se lze pustit na poněkud dobrodružnější a tak trochu tajemnou výpravu na sousední hřeben, na němž v sedmdesátých letech havarovalo letadlo plné zbraní pro vzbouřence v nigerijské Biafře. O tomto místě se téměř nedočtete v průvodcích Marokem a nelze se na něj ani moc doptat. Při troše snažení lze hřeben i trosky letadla nalézt. Na jeho hraně je jako mohyla umístěn motor z nešťastného letadla a všude kolem jsou k vidění jeho trosky a rozházené nábojnice připomínající tragickou havárii (zbraně Vrak havarovaného letadla pod vrcholem odvezla marocká vláda). Jbel Toubkal

26


Střední atlas Na severní straně Atlasu v části Střední Atlas se nachází berberské městečko Azrou, které je výchozím bodem pro návštěvu okolních rozlehlých cedrových a borových lesů. Hlavní dřevinou je zde cedr atlaský (Cedrus atlantica), který je příbuzný cedru libanonského a himalájského. Cedrový les uchvátí mohutností a majestátností svých stromů, které vypovídají o jejich značném stáří. Cedrový les v okolí Azrou ukrývá ve svém nitru nejstarší strom cedr. Stáří cedrového veterána je odhadováno na 800 let a má výšku 53 m. Bohužel tento strom je již suchým torzem, přesto je turistickou atrakcí obklopenou stánky se suvenýry a občerstvením. Majestátní cedrový les je útočištěm mnoha druhů vzácných druhů rostlin a živočichů a endemitním druhem bezocaNejstarší cedr v Maroku sého makaka (Macaca sylvanus). Tato opice v této lokalitě je na lidi zvyklá, a proto je i dalším tahounem pro turisty. Opičky jsou nebojácné a velmi drzé, což z počátku člověku přijde velmi vtipné. Postupně vás ale opička okrade o vše, co si zrovna nehlídáte, může i nebezpečně kousnout. Stále se nacházíme v části Středního Atlasu, nyní v oblasti Cascades d´Ouzoud (vodopády Ouzoud). Jedná se největší vodopád v Maroku, jehož výška je cca 100 m. Charakteristická je pro něj jílovitá voda, zakalená z červených hornin, které vodopád tvoří. Vodopád je tvořen několika kaskádami a přírodními jezery a je obrovský. Jeho unikátnost dokresluje okolní krajina, která je velmi suchá a pustá se starými háji oliv. Právě slovo ouzoud znamená v jazyce berberů „olivový“. Atraktivní vodopád je spojený s hejny drzých opic makaků. Toto je jen drobný výtah všeho, co marocká příroda nabízí. Za zmínku stojí také štědrost země na nerostné bohatství. Nejvýznamnější je těžba fosfátů, kterých má Maroko největší zásoby na světě, ale také mědi, olova, železa a polodrahokamů, na které může narazit i méně zkušený mineralog. Jedno z turisticky nejnavštěvovanějších nalezišť se nachází právě u městečka Azrou. Zdeněk a Bára Stachoňovi Vodopády Ouzoud


27

[Obsah] Slovo má starosta Volební poločas............................................................................................str. 1 Sanace sesuvu .............................................................................................str. 2 Obnova komunikace a výstavba mostu u Grúně ............................str. 2 Schválený rozpočet obce na rok 2013 .................................................str. 3 Zbavte se po Vánocích starého elektra................................................str. 6 Kácení stromů ..............................................................................................str. 7 dění v obci SPO v roce 2012 ..........................................................................................str. 8 Vzpomínka ....................................................................................................str. 8 Knihovna .......................................................................................................str. 9 Drakiáda....................................................................................................... str. 10 Procházka s lampiony ............................................................................. str. 10 Setkání se seniory .................................................................................... str. 10 Mikulášský jarmark .................................................................................. str. 11 Vzpomínka na Petra Urubu................................................................... str. 12 Jak se dařilo rusavským dobrovolným hasičům............................ str. 13 Rusavjan v roce 2012............................................................................... str. 15 Přehled veřejných akcí pro rok 2013 ................................................. str. 17 Historie Rusava v proměnách času ..................................................................... str. 18 Mlýny a valchy…. Zámecký mlýn ....................................................... str. 19 Historie portášských sborů na Valašsku (3. díl) .............................. str. 20 Naše škola Podzimní projekty .................................................................................... str. 21 Práce dětí ..................................................................................................... str. 22 Mateřská školka ........................................................................................ str. 22 Sport Podzimní přebor na Rusavě .................................................................. str. 24 Sezona 2012 v Rusava Bike Teamu ..................................................... str. 24 Zajímavosti Mystické Maroko....................................................................................... str. 26 Obrázky k obsahu: Práce dětí ze školní družiny na Rusavě. Martin Stejskal, 2. třída; Eliška Suchá, 3. třída; Jiří Vinklarčík, 3. třída; Helena Botíková, 4. třída, Vojtěch Hrabal, 1. třída, Veronika Krajcarová, 1. třída

28


Poznej domek na fotografii

Soutěž

Poznáte-li dům na fotografii, vystřihněte a vyplňte kupon a odevzdejte jej v kanceláři obecního úřadu nebo do schránky na mřížích ve vestibulu Obecního úřadu na Rusavě do 10. 2. 2013. Ze správných odpovědí vylosujeme na nejbližším zasedání obecního zastupitelstva tři výherce, kteří v pořadí, jak budou vylosováni, získají: 1. poukázku na pizzu v Pizzerii Angelo v BpH; 2. zábal rukou (termorukavice) Nails Renata Holešov; 3. poukázku na pizzu v Pizzerii „16“ v Rychlově. Správná odpověď z minulého čísla (3/2012): dům č. 96 (v současné době zde bydlí Karel Kratinoha a Jana Mozolová). Výherci blahopřejeme. Protože byl odevzdán pouze jeden soutěžní kupon, bylo losování jednoznačné.

Na fotografii je (číslo popisné/případně majitelé): . . . ...................................... Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ...................................... Kontaktní údaje: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ......................................

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková Tel.: 573 392 066 e-mail: [email protected] www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 400 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2012 Zpravodaj obce Rusava cena: 15 Kč

Recommend Documents