2014 ZPRAVODAJ obce Rusava cena: 20 Kč

ročník: XXIII.

číslo: 2/2014

ZPRAVODAJ

obce Rusava

LXXV

cena: 20 Kč

Slovo má Volební zvěsti

N

starosta ...

a podzim letošního roku proběhnou volby do zastupitelstev obcí, a proto je na místě připomenout si některé důležité aspekty samosprávy. Bez ohledu na „stranické“ či „sousedské“ rozdělení zastupitelstva, můžeme činnost ohodnotit velmi kladně. Smutným konstatováním je, že aktivita některých členů byla nulová nebo značně slabá. Z optického hlediska lze přisoudit činorodou zapojenost do řízení obce jen 8 -10 členům zastupitelstva. Kdo a jakým způsobem se podílel na hospodaření a správě obce, bylo možné sledovat při jednáních zastupitelstva obce, práci v komisích či výborech při obecním úřadě nebo i dobrovolné činnosti vázané ve spolcích nebo i z vlastních poznatků každého občana. Výhledové záměry z programu obnovy obce narušily velké srážky, které zapříčinily v červnu 2011 povodeň, jež opět zanechala zpustošené území. Rozsáhlé úpravy byly provedeny v daném roce i za vydatné finanční výpomoci od Zlínského kraje. Některé stavby či opravy se však protáhly vinou administrativy až do letošního roku. Opravu sesuvu v Mléčné na Hořansku se podařilo zrealizovat až v letošním roce, ale významně přispěla i finanční dotace z OPŽP až do výše 90 % nákladů. Mohu jen předeslat, že se nejedná o poslední pohyb půdy. Pokud i my se nebudeme snažit zásahy do přírody nějakým způsobem eliminovat nebo šetrně udržovat zemědělské i lesní plochy, škody se vždy projeví. Pro příští období je nutné vytyčit nové cíle a úkoly. Byly zakoupeny historické objekty čp. 53, čp. 163 a čp. 168 a bude záležet na nových zastupitelích obce, jaké určí podmínky využitelnosti. Připravované projektové záměry již něco vystihují, ale je nutné skloubit potřebu, využitelnost, nákladovost i spokojenost, aby věci či majetek sloužil i v budoucnosti. Musíme mít však stále na paměti i stávající majetek. Jen málo obcí spravuje a provozuje vodovod, kanalizaci, ČOV, koupaliště, kemp či les. Finanční prostředky se musí ukládat i do provozu obecního úřadu, školy, hřbitova se smuteční síní, sběrného dvora, obecního domu, hasičské

Zpravodaj obce Rusava

1

zbrojnice, kabelové televize i obecního rozhlasu. Nesmí se opomíjet i veřejné osvětlení, sportovní hřiště se šatnami a byty. Investice se musí vkládat do oprav mostů, komunikací, dále je nutné počítat s podíly na rekonstrukci vzpomínaných historických domů. Obec má rozlohu 1204 ha a značně rozsáhlé území, z větší části zaplněné rekreačními objekty. Požadavky majitelů chat je rovněž nutné vnímat a zahrnovat do koncepce správy obce. Pokusil jsem se ve stručnosti shrnout aktivity samosprávy. Je také nutné připomenout, že nový občanský zákoník zesílil odpovědnost členů zastupitelstev, přináší silnější postavení věřitelů obcí a zvýšení šance domoci se jejich pohledávek. Pokud starosta nebo jiný člen zastupitelstva způsobil obci škodu, ručí osobně věřiteli za vzniklý dluh. Bohumil Škarpich

Odpady – přehled za rok 2013 Příjmy vytříděný odpad platby od fyzických osob Příjmy celkem

Kč Výdaje

Kč

38.118,50 nebezpečné odpady

14.513,00

502.743,30 komunální odpad, kontejnery sběrný dvůr

167.715,96

540.861,80 Provozní výdaje celkem

636.912,96

Doplatek obce - provoz

96.051,16

Množství odpadu v obci za 2013

v tunách

KUKA- komunální odpad

141,33

kontejnery

80,44

Celkem komunální odpad

221,77

ASEKOL

1,270

ELEKTROWIN

2,488

Sklo bílé

5,840

Sklo barevné

4,390

Železo

3,860

Plasty

3,730

Nápojové kartony

0,080

Papír

1,900

Nebezpečné odpady

1,215

Staré oděvy Celkem tříděný odpad ODPAD obce celkem

454.684,00

0,863 25,636 247,406

Eva Kerčáková , hospodářka obce

2


Naše obec recyklací starých spotřebičů výrazně přispěla k ochraně životního prostředí Občané odevzdali v roce 2013 do zpětného odběru celkem 2 828,00 kg elektrozařízení – konkrétně 87 kusů televizí + 35 kusů PC monitorů, tj. 2 470,00 kg, dále 358,00 kg ostatních drobných elektrozařízení. Přínos zpětného odběru a recyklace vysloužilých elektrospotřebičů pro životní prostředí: Obecní úřad Rusava

TV

Monitory

Ostatní EEZ

CELKEM

Množství sebraných jednotek

87 ks

35 ks

358 kg

2 828 kg

Úspora elektrické energie (MWh)

14,07

4,42

8,68

27,17

Úspora ropy (l)

250,42

107,71

616,76

974,89

Úspora primárních surovin (t)

0,84

0,37

0,16

1,38

Úspora vody (m3)

68,76

26,81

33,15

128,71

Snížení produkce nebezpečného odpadu (t)

12,28

5,81

6,87

24,97

Snížení produkce skleníkových plynů (t CO2ekvi)

3,81

1,14

1,60

6,55

Sběr, doprava, demontáž a následné využití frakcí zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů představuje nezanedbatelný přínos pro životní prostředí a úsporu přírodních zdrojů. Díky zpětnému odběru: • jednoho kusu televize (resp. monitoru) dojde k úspoře 794 litrů pitné vody (757 litrů u monitorů), čímž nevznikne stejné množství znečištěných odpadních vod. Stejné množství vody je například spotřebováno při 60 cyklech myčky nádobí • jednoho kusu notebooku se vyprodukuje o 91,5 kg méně nebezpečných odpadů. Stejné množství nebezpečného odpadu za rok vyprodukuje 22 domácností • jednoho kilogramu drobného elektra nedojde k vypuštění více než čtyř kilogramů emisí oxidu uhličitého (4,46 kg CO2ekvi). Recyklace tak významně přispívá k čistotě ovzduší • sta kusů mobilních telefonů je uspořeno 475 kWh. Stejné množství elektrické energie spotřebuje například 60 W žárovka svítící nepřetržitě téměř celý rok (11 měsíců a 12 dní). Rusavjané již několik let zodpovědně třídí elektroodpad. Nyní můžeme přesně vyčíslit, kolik elektrické energie, ropy, uhlí, primárních surovin či vody jsme díky recyklaci ušetřili životnímu prostředí. Víme také, o kolik jsme snížili produkci skleníkových plynů nebo nebezpečného odpadu. Informace vycházejí ze studií neziskové společnosti ASEKOL, která pro nás zajišťuje sběr a recyklaci vytříděných elektrozařízení. Naše obec získala


3

certifikát vypovídající nejen o přínosech třídění televizí a počítačových monitorů, ale také o významu sběru drobných spotřebičů. Studie LCA posuzuje systém zpětného odběru CRT televizorů, počítačových monitorů a drobného elektrozařízení. Hodnotí jejich sběr, dopravu a zpracování až do okamžiku finální recyklace jednotlivých frakcí vyřazených spotřebičů do nového produktu. Pro každou frakci byly vyčísleny dopady na životní prostředí. Výsledky studie jsou prezentovány jako spotřeba energie, surovin, emise do ovzduší, vody a produkce odpadu. Konečná bilance vyzněla pro zpětný odběr elektrozařízení jednoznačně pozitivně, a to ve všech aspektech. Výsledek studie jednoznačně prokázal, že zpětný odběr elektrozařízení - i těch nejmenších - má nezanedbatelný pozitivní dopad na životní prostředí. Zpětný odběr a recyklace např. stovky mobilních telefonů uspoří tolik energie, kolik spotřebuje moderní úsporná lednice za více než 4,3 roku provozu. Díky recyklaci jednoho notebooku dojde ke snížení spotřeby ropy, na kterou osobní automobil ujede téměř 100 kilometrů, nebo dojde k úspoře 392 litrů pitné vody. Stejné množství je například spotřebováno při 30 cyklech myčky nádobí. Z Certifikátu environmentálního vyúčtování společnosti ASEKOL vyplývá, že občané naší obce v loňském roce vytřídili 87 televizí, 35 monitorů a 358,00 kg drobných spotřebičů. Tím jsme uspořili 27,17 MWh elektřiny, 974,89 litrů ropy, 128,71 m3 vody a 1,38 tun primárních surovin. Navíc jsme snížili emise skleníkových plynů o 6,55 tun CO2ekvi, a produkci nebezpečných odpadů o 24,97 tun. Když si uvědomíme, že například osobní automobil vyprodukuje za rok provozu 2 tuny skleníkových plynů a jedna čtyřčlenná domácnost průměrně ročně spotřebuje 2,2 MWh elektrické energie, jsou to impozantní čísla. Proto si všichni, kteří zodpovědně třídí odpad, a přispívají tak k ochraně životního prostředí, zaslouží obrovský dík. Asekol

Každý Čech už odevzdal k recyklaci alespoň jeden spotřebič Praha. 4. června 2014 - Už více než 10 milionů vysloužilých elektrospotřebičů odevzdali Češi prostřednictvím kolektivního systému ELEKTROWIN. V průměru se tak každý obyvatel České republiky zasloužil o recyklaci jedné lednice, pračky, žehličky nebo třeba zahradní sekačky. Do zpracovatelských závodů, kde se ze starého elektra získávají druhotné suroviny pro nové výrobky, se prostřednictvím sběrné sítě ELEKTROWINu dostalo už bezmála 200 tisíc tun spotřebičů. To mimochodem odpovídá hmotnosti tisícihlavého stáda největších velryb, plejtváků obrovských, nebo bychom jimi 25krát vyskládali plochu Pražského hradu. Kdyby se všechny tyto spotřebiče poskládaly za sebe, vznikla by řada dlouhá jako trasa vzdušnou čarou z Prahy do Lisabonu a zpět nebo více než dvojnásobek délky hranic České republiky s okolními státy. Díky důslednému využití materiálů, které lze recyklací starého elektra získat, se navíc ušetřilo už 1 200 MWh elektrické energie, což zhruba odpovídá roční spotřebě obyvatel Olomouce.

4


Nejvíc – přes šest milionů – bylo za tu dobu malých domácích spotřebičů, jako jsou žehličky nebo vysoušeče vlasů. Sítí sběrných míst ELEKTROWINu a zpracovatelskými závody už ale prošly skoro tři miliony lednic. Zbytek připadá na pračky, sporáky a další bílou techniku, elektrické nářadí nebo zahradní techniku. Systém financují zodpovědní výrobci v České republice. I v ostatních zemích EU funguje zpětný odběr a recyklace na stejném ekonomickém principu, financují je výrobci nových spotřebičů. Některé přístroje, kterých se dnes domácnosti zbavují, totiž nesou dávno zaniklé značky. Česká továrna Mnichotechna například fungovala V Mnichově Hradišti jen do znárodnění v roce 1948. Přesto se její žehličky dodnes nacházejí na půdách – a zodpovědní Češi je předávají ELEKTROWINu k recyklaci. Spotřebiče značek Fagor, Ardo nebo Baumatic v českých domácnostech stále běžně slouží. Jedno mají ale s žehličkami z Mnichotechny společné: jejich výrobci už zmizeli z trhu. Jen to nebylo kvůli znárodnění v roce 1948, ale kvůli hospodářské recesi v letech nedávno minulých. Nebezpečných látek stále ubývá. Při demontáži je nutné dodržet zákonem stanovený postup, především odejmout všechny části obsahující nebezpečné látky tak, aby neohrozily životní prostředí a zdraví. Proto uložila Evropská unie výrobcům, aby tyto látky již nadále pro výrobu nových spotřebičů nepoužívali, případně jejich použití tam, kde jsou nenahraditelné, omezili na nezbytné minimum. Starší elektrospotřebiče ale obsahují takové látky, jako je kadmium, rtuť, olovo, šestimocný chrom, polybromové bifenyly, polybromové difenyletheny nebo azbest. V chladničkách se nacházejí také freony – a to jak v chladicím okruhu, tak ve většině případů také v izolační pěně v korpusu chladničky. Pokud dojde k poškození okruhu – např. odstřižením kompresoru nebo chladicí mřížky - uniká nejen olej, ale i freon do ovzduší. Při recyklaci se ale získávají také cenné druhotné suroviny. Například běžná mikrovlnná trouba je z více než 50 % vyrobena ze železa, 16 % její hmotnosti tvoří sklo a 12 % plasty. ELEKTROWIN a.s. je největším kolektivním systémem zaměřeným na zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů v České republice. Od svého založení v roce 2005 již zrecykloval více než 10 500 000 vyřazených elektrospotřebičů o celkové hmotnosti 200 000 tun. Společnost zajišťuje sběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Zaměřuje se na chladicí zařízení, velké a malé elektrospotřebiče, elektrické a elektronické nástroje. Společnost není založená za účelem zisku, jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů. Sběrnou síť tvoří na 1 250 sběrných míst v 1 145 městech a obcích, 2 500 provozoven posledních prodejců a mobilní svozy ve více než 3 000 obcích. www.elektrowin.cz

Stalo se před 80 lety... 29. června 1934 se mu stal osudným. Právě kráčel po turistické stezce nedaleko Železné Rudy, když náhle pocítil krutou bolest a vyčerpán klesl do náruče své ženy. Připravovanou Baarovu knihu Paní komisarka již ilustrovat nestihl. Kdo byl tento muž, díky jehož neopakovatelným kresbám ve všemi milované knize Babička Boženy Němcové jej uznával celý národ? Patřil k našim nejtalentovanějším ilustrátorům, a přesto až do konce života zůstal skromným a nenáročným.


5

Pocházel z Bludova nedaleko Šumperka, kde spatřil světlo světa 27. prosince 1877 jako nejmladší ze tří synů. Jeho tatínkovi patřil malý krámek papírnictví, ale v roce 1888 po ničivém požáru se rodina musela odstěhovat do Olomouce. Přes bídné poměry nechali svého nejmladšího zapsat do Slovanského gymnázia, po roce pak do německé měšťanky a nakonec do učitelského ústavu. Studia mu nešla, vynikal pouze v hudebním a výtvarném oboru. A právě díky výtvarnému talentu byl brzy doporučen tamějšímu nakladateli R. Prombergovi, který jej seznámil s významným malířem Hanušem Schwaigrem. Ten mu pak zprostředkoval studia na pražské výtvarné akademii. Stali se přáteli a spolu často jezdívali i do Bystřice pod Hostýnem a později také na Rusavu. Kromě bohaté ilustrátorské činnosti s oblibou vyhledával i pobyt v přírodě, rád maloval krajinu kolem Loštic, Policko a každoročně na podzim se pak vypravil na Rusavu, kde mu učarovala zdejší kopcovitá krajina i její rázovité obyvatelstvo. Zpočátku pobýval v domku u Františky Černé, později – na přání své paní - se rozhodl postavit si tu svou vlastní chalupu, roubenou vilu ve valašském duchu. Je pochován na pražském Slavíně na Vyšehradě. Víte, kdo to byl? Miroslava Češková

Kuličkiáda

DĚNÍ V OBCI ...

Po mírné zimě k nám opět přišlo jaro. Pro členy AK Rusava to znamenalo připravit terén pro uskutečnění dalšího ročníku KULIČKIÁDY. Příprava terénu je každým rokem větším oříškem. Pokaždé se plevel (tráva) rozroste hustěji, jako bychom ho neničily (rozuměj – my, členky AK) roundupem, ale naopak jako by bylo hřiště řádně pohnojeno. Proto jsme se rozhodly dát pod antuku, kterou jsme sehnaly díky Dáši Hudcové, netkanou fólii. A doufáme, že příští jaro bude úprava terénu hračkou. Přesto však budeme vděčné za každou radu jak udržet hřiště do příští kuličkiády bez plevele. Předem velice děkujeme. No a konečně k letošní kuličkiádě, která se konala v sobotu 15. 5. 2014 na hřišti u keramické dílny. Akci tradičně pořádal Aktivní klub Rusava. Na odhodovou čáru se tentokrát postavilo 71 kuličkářů ve čtyřech kategoriích. Nejmladší děti soutěžily ve věku 1 - 5 let, následovaly děti od 6 do 10 let a předposlední kategorii obsadili náctiletí (11 - 18 let). Na své si přišli i dospělí (18 a víceletí). Oči všech pořadatelů se od časného rána obracely k obloze, čímž vymetly všechny mráčky a zařídily dokonalé azuro, které přímo vybízelo k účasti. Úderem 13. hodiny se čtyři perfektně připravená hřiště zaplnila soutěžícími a po prvních hodech hrála antuka všemi barvami kuliček.

6


Hned od začátku šlo do tuhého, protože postupový klíč byl nekompromisní. Z každé čtveřice postoupili do dalšího kola pouze dva hráči. A jak už to bývá, rozzářené tváře postoupivších střídaly slzičky hráčů, kteří vypadli. Již zmíněný postupový klíč nakonec určil v každé kategorii čtyři finalisty. Výsledky kuličkiády 2014 kategorie 1 - 5 let

kategorie 6 -10 let

kategorie 11 -18 let

kategorie 18 a více

1. Karolínka Kocfeldová

1. Ondra Vrubel

1. Lukáš Kocfelda

1. Hanka Zacharová

2. Davídek Hudec

2. David Kočička

2. Patrik Sumec

2. Stanik Gregor

3. Violka Kerčáková

3. Lucka Dytrychová

3. Kuba Horák

3. Mirek Bílek ml.

Celkově se zúčastnilo 39 dětí a 32 dospělých. Neméně napínavá byla poslední soutěž pro dospělé, kterou si jako přídavek vyžádali. Přihlásilo se 32 soutěžících, všichni prahli po titulu nejlepšího kuličkáře. Zvítězit však mohl pouze jeden. Nejvíc bodů získal Slávek Hovořák, který zvítězil o neuvěřitelnou jednu kuličku a nechal tak za sebou svého největšího soupeře Koliše (Miroslava Kolaju). Na první pohled se zdálo, že prohru Koliš nevydýchá, ale za chvíli se už na všechny vesele křenil. Na závěr mi nezbývá než napsat - PŘÍŠTÍ ROK NASHLEDANOU. SLÁVA VÍTĚZŮM ČEST PORAŽENÝM! Za Aktivní klub - Kateřina Vaculíková

Dětský den s AK Oproti loňskému roku se počasí umoudřilo a v areálu koupaliště, kde se konal Dětský den, nás přivítalo slunečné počasí. Děti čekalo plnění různých úkolů, například chůze na chůdách, lovení rybiček, slalom na koloběžce či střelba ze vzduchovky. Po zvládnutí všech úkolů si děti jako odměnu vyzvedly balíček se sladkostmi a malými hračkami. To nebylo vše, jezdilo se ve vláčku, na koních, skákalo se na trampolíně, malovalo se na obličej. Bylo i jedno překvapení, se svým vystoupením potěšil a pobavil klaun, který poté ještě dlouho dětem z nafukovacích balónků vytvářel zvířátka či květiny pro maminky. Tradičně soutěžili i dospělí. Házení kroužků na předem připravené lihoviny a zavařeniny je už populární a vždy táhne. O všechny bylo skvěle postaráno, i co se týká občerstvení, vše bylo zvládnuto na jedničku, grilované klobásy chutnaly a rychle mizely. Tak jako každý rok, tak i letos zde musí zaznít poděkování sponzorům, bez nichž by nebylo možné tento den uspořádat. Za AK Eva Kerčáková


7

A mamko, co je to kácání mája? (Bez jazykových úprav) Mamka (M): Joséfku, pohni si, ať stihneme to kácání mája. Joséfek (J): A mamko, co je to kácání mája? M: Tož to každý rok Rusavjan pořádá pro celú dědinu zábavu, při které sa tančí a zpívá a celá dědina sa baví. Letos už vlastně po třicáté osmé. J: Ale proč sa temu říká kácání mája? M: Tak už pojď a všecko sa dozvíš. J: A proč ideme ke škole? Dyť je sobota. Já sa nechcu učit. M: Ale neboj, tady enem začíná průvod. Vidíš, už sa začínajú řadit. Valášci Lidky Mikšánkové, zpěváčci z Chvalčova, muziganti a za nima Valaši z Rusavjanu. A tam vidím plno našich súsedů. No, zešlo sa tu hodně lidí. J: A my půjdeme s nima? M: Ano. Půjdeme přes Lámanec na Čecher. J: Mamko, dyť je to do kopca. M: Ale nech teho. Dyž budeš hodný, kúpím ti ve stánku klobásu a sodovku. J: Jééé, mamko, muziganti začali hrát.„Beskyda“ zme sa také učili ve škole. Mamko, mohl bych mět také takový kroj? M: Ano, ale až budeš větší. To také budeš chodiť do Rusavjanu jak já a náš tata. No, vidíš, jak ta cesta rychle utékla. Už zme na Čecheru. J: Tady je lidí, mamko. Pojďme si sednúť blíž k pódiu, ať neco uvidíme. . … „Ej, májek, májek, zelený májek“ …… M: Podívaj sa, Joséfku, toto taneční pásmo jsem také kdysi tančívala. Jmenuje sa Točené z Rusavy. J: A toto tančívalas také? M: Ale kde, to je dětské pásmo Valášků. Vidíš, jak jim to pěkně ide? ……… „Rusava, Rusava, sú samé potúčky“ ……… J: A tuto jsme sa také učili. Ale ty děcka to zpívajú lepší. M: Víš, oni sa to ale učíja zpívať ve sboru na Chvalčově. Proto to majú tak pěkně natrénované. J: Mamko, to sú zase Rusavjani? Toto pásmo také tančilas? M: Toto ne. Rusavjani majú zase nové pásmo. Počkaj, jak že sa jmenuje? Á, „Vojenské“. To sú přeca jihovalašské točené a stará uherská. No, ale majú to pěkně svižné. J: Mamko, mamko, to je přece pošťák Danek. Ale kde má poštu? M: Dnes neroznášá. Dnes s kamarádama hraje scénku. J: Scénku? Mamko, a o čem to je? Já to nechápu.

8


M: J: M: J: M: M: J: M: J: M: J: M: J: M: J: M: J:

Ale, to si enem tak vtipně povídajú o životě, jak to chodí u nich doma a trochu sa mezi sebú hašteříja. Trochu? Dyť ta paní mu nadává. To je jak u nás doma, když nadáváš tatovi, že si dal moc piva. Ale tož, Joséfku. Mamo, na co majú Valaši tu sekyru a pilu? Dívaj se a dozvíš sa odpověď na to, co sas mňa ptal doma. ……… „Už jsme máj zeťali, vršek ulámali“……… A to je to kácání mája. Mamko, já si idu pro fáborek z vršku. Běž. Podívaj sa, co jsem našel. Vedle fáborku ležala naša vlajka. A jaj, za tu dávajú Valaši flašku slivovice. To bude mět zas tata radost. Mamko, a proč sú na pódiu už aj lidi bez krojů? To už začala volná zábava. Každý si može jíť zatančiť a zazpívať, jak je mu libo. Včíl už cimbálová muzika Rusava a valašská muzika Ogaři z Rusavy hrajú enem „pro lidi“. Joséfku, kde utěkáš? ……… šááák jsi říkala, že hrajú, abysme mohli tančiť. Tož já idu tančiť. Tož eště chvílu, Joséfku, a potem půjdeme. Tož co, už jsi pochopil, co je to kácání mája? Ano, ale příště ho budu kácať já. To si eště dlúho počkáš. Ale mamko, proč dlúho? Možu to zkusiť o Vánocách. Dyť vánoční stromek vypadá jak májový vršek. J J J Jaroslav Pavelka, předseda VK Rusavjan

Talent ZŠ Rusava

NAŠE ŠKOLA ...

Dne 20. března proběhla na naší škole soutěž Talent ZŠ Rusava, do které se přihlásilo 7 dětí. Z první třídy soutěžila Anička Mikšánková - tančila při hudbě s velkým kruhem, Terezka Gregorová a Petruška Kocfeldová - zpívaly společně dvě písničky. Druhou třídu reprezentovali Vojta Hrabal - hrál tři skladby na trubku a Verunka Krajcarová - tančila při hudbě. Ze třetí třídy soutěžila Karolínka Mastilová - hrála na kytaru a zpívala a Helenka Botíková z páté třídy zpívala písničku. Všichni soutěžící měli program moc pěkný, a tak vybrat tři nejlepší byl pro paní učitelky opravdu tvrdý oříšek. Nicméně porota rozhodnout musela. A tady jsou výsledky: 1. místo Vojta Hrabal, 2.třída 2. místo Anička Mikšánková, 1.třída 3. místo Karolínka Mastilová, 3. třída Diváckou soutěž vyhrála Anička Mikšánková z 1. třídy. Všichni soutěžící si odnesli diplomy a drobné dárečky a my ostatní příjemný kulturní zážitek. Mgr. Jana Vávrová


9

Rusavští šikulové Velký úspěch zaznamenaly v měsíci dubnu naše děti z mateřské školy. O měsíc dříve byl Střediskem volného času Včelín vyhlášen 1. ročník soutěže O nejkrásnější velikonoční vajíčko. A jak uvedl Včelín na svých internetových stránkách: „Do soutěže se zapojily mateřské a základní školy i široká veřejnost v několika kategoriích a hodnocení opravdu nebylo snadné.“ Touha po co nejlepší reprezentaci naší obce a zviditelnění snahy a šikovnosti našich nejmenších dětí donutila paní učitelky z mateřské školy sáhnout do svých rukávů pro „řádnou dávku velikonoční kreativity“. A tak se zrodily opravdu netradiční představy těchto velikonočních symbolů. K tomu zručnost, trpělivost a neuvěřitelná snaha našich dětí dala vzniknout opravdu velkolepým dílům. Dvě veliká vajíčka děti formovaly pomocí provázků či novin na nafouklý balónek a následně dozdobily kytičkami a otisky vlastních ruček. Jedno mozaikové vajíčko vyrobily z polystyrénu a úlomků různobarevných skořápek. O velikonočních vajíčkách z celého okolí rozhodovala široká veřejnost na 11. farmářském trhu v Bystřici pod Hostýnem. V nepřeberném množství velikonočních krás byli naši velikáni k nepřehlédnutí a sklidili značný zájem. Není tedy divu, že po sečtení všech hlasů se naše děti se svými výtvory umístily v kategorii dětí z mateřských škol na prvním místě. Veškerá vítězná vajíčka byla až do 24. dubna vystavena na zámku v Bystřici pod Hostýnem, a tak mohli všichni nasát velikonoční atmosféru a pokochat se šikovností svých dětí, vnoučat a malých spoluobčánků. Anna Šimková

Den matek Tak jako každý rok i letos jsme u příležitosti oslavy Dne matek pozvali naše milé maminky do školy. Třináctého května jsme se sešli ve třídách a předvedli program, který si žáci s vyučujícími pro maminky připravili. První třída je přivítala nejznámější dětskou postavičkou Ondřeje Sekory Ferdou Mravencem. Na maminky totiž čekal příběh Dobrodružství Ferdy Mravence. Mohly se tak prostřednictvím svých dětí přenést do svého dětsví a zavzpomínat si, jak zrovna tuto knihu se zaujetím četly. Druhá a pátá třída zahrála pohádku O dvanácti měsíčkách. Každého snad ihned napadla pohádka, kterou jsme mohli vidět o vánočních svátcích v televizi. Později si ji připomněli i naši žáci, neboť během měsíce června jsme navštívili v rámci

10


školního výletu Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. S maminkami jsme se rozloučili písní Zdeňka Svěráka Chválím tě, země má. Třetí a čtvrtá třída předvedla pohádku O perníkové chaloupce. Příběh byl vhodně doplněn písní se stejnojmenným názvem od F. R. Čecha. Na závěr obdržely maminky od dětí drobné dárečky a sladkou odměnu. Mgr. Jana Podolová - ředitelka školy

Do přírody s otevřenýma očima Projektové dny patří v naší školní družině k pravidelným činnostem. Většina dětí dostává nejvíce informací zprostředkovaně, proto jsme se při ekologické výchově snažili tento trend změnit. V průběhu celého školního roku probíhal projekt s názvem Do přírody s otevřenýma očima. Jaké byly naše cíle? Učit se pozorováním získávat nové informace o přírodě, podpořit pocit sounáležitosti s přírodou, učit se spolupracovat a sdílet zážitky, poznat běžné druhy stromů, rostlin i zvířat, všímat si souvislostí, vnímat přírodu jako přirozené prostředí pro hru a pohybové aktivity a rozvíjet dovednosti umožňující vyjádřit získané dojmy a prožitky. Venkovní aktivity podporují vnímání přírody všemi smysly, spolupráci, citlivost pro přírodu i pocit sounáležitosti. Vytvořili jsme si kouzelné kukátko z roličky od kuchyňských utěrek, které si děti ozdobily podle své fantazie a které si berou s sebou na vycházky a pozorují jím okolní přírodu. Ve skupinkách si vyrobily květinové mandaly. Práce spočívala ve sběru různých rostlin, které děti nasbíraly a nalepily na připravená kola papíru. V přírodě hrajeme i různé pohybové hry, jako například Na kunu a veverku, což je honička v lese. Označíme si jeden druh stromu, jako domeček. Jedno dítě je kuna a ostatní jsou veverky, hrají na honěnou a mohou se zachránit před kunou, když obejmou smluvený strom. Také rádi hrajeme na Brtníka. Je to silová hra. Každý si najde strom, chytne se rukama a nohama okolo kmene. Vyhrává ten, kdo se udrží nejdéle. Důležité je dát dětem také prostor pro volnou hru v přírodě. Materiály, které si samy najdou, je inspirují k mnoha hrám, vzájemně se inspirují v nápadech, cvičí si fantazii a co je také důležité, umí se samy aktivně zabavit. Jitka Biová - vychovatelka

Sázení stromků Začátkem května jsme šli s žáky 1., 2. a 5. třídy sadit mladé stromky s lesním hospodářem, panem Radkem Škarpichem z Brusného. Na celou akci jsme se připravili již dopředu, kdy jsme v hodině výtvarné výchovy nakreslili pěkné obrázky lesa, které nechal pan Škarpich potáhnout fólií. Ve stanovený den jsme se vydali procházkou do lesa za Grúň, kde nás


11

pan Škarpich již očekával. V prudkém svahu jsme viděli naše obrázky, které byly připevněny na tyčkách. Každý žák za pomoci pana Škarpicha zasadil do předem připravené jámy malou „vrabčinku“, jejíž plody budou sloužit jako krmení pro ptáky. Za dobře vykonanou práci jsme dostali odměnu - oplatek a džus. Celá akce se nám moc líbila. Mgr. Jana Vávrová

Návštěva keramické dílny Žáci 3. - 4. třídy se 7. května vydali na vycházku naší obcí. Měli jsme dva cíle. Prvním bylo zahájení projektu Bezpečně do školy – Chodec a cyklista, který bude mít zakončení v Kroměříži na dopravním hřišti, kde budou čtvrťáci psát test ze svých vědomostí z dopravní výchovy. Při úspěšném složení této zkoušky dostanou průkaz cyklisty. Z toho důvodu jsme si připomínali význam jednotlivých dopravních značek a pravidla chůze a jízdy na kole. Cesta nám rychle utekla a my jsme se dostali k druhému cíli našeho minivýletu. Tím byla návštěva keramické dílny pana Petra Vaculíka na Hořansku. Když jsme se vecpali do keramické dílny, děti hned obestoupily hrnčířský kruh a před jejich očima začal vyrůstat džbánek. Z našeho hloučku se jenom ozvalo – MAGIE, což vzbudilo především u šéfa dílny velký smích. Po výkladu o točení na kruhu jsme byli ještě svědky zdobení a glazování výrobků. S glazováním a zdobením jsme se nesetkali poprvé, protože se naše škola pravidelně dvakrát ročně účastní keramické dílny přímo ve svých třídách, kde si děti vyrábějí vlastní výrobky. Např. letos to byla na Vánoce krásná ryba a na Velikonoce talířek. Točení na kruhu však byla pro všechny premiéra. Procházka určitě stála za to. Děti potom ve výtvarné výchově nakreslily obrázek, jak to viděly svýma očima. Mgr. Eva Kubišová

Mezi nebem a Zemí Našemu výletu předcházel projekt, kdy se děti seznamovaly jednoduchou formou s vesmírem a jevy, které k němu patří. A tak jsme se po propršeném víkendu hned v pondělí s dětmi vydali na cestu. Sluníčko bylo zvědavé, kam jsme se to vydali, a tak rozhrnulo obláčky, aby se na to vše dívalo. Zamluvený autobus nás i naše kamarády z Chomýže vezl do Vsetína na hvězdárnu. Cesta ubíhala rychle a za okny se nám střídal kopcovitý terén i vyhlídka. Jakmile jsme projeli lesem Tesáku a Trojáku, ukázaly se nám okolní kopce a zanedlouho i paneláky Vsetína. Po otázce, kde je hvězdárna, jsme si jí dočkaly. Stojí na kopečku, to aby byla blíže hvězdám, Slunci, Měsíci a celé té parádě na obloze. Hvězdárna je to malá, ale pěkná. Naši malí výletníci zbaštili svačinku, rozdělili se na dvě

12


skupiny hvězdopravců a šlo se pátrat, jaké vybavení tady mají. Pan hvězdář nás zavedl do kopule, ve které se ukrývalo pět dalekohledů. Tu nám otevřel a předvedl, že pomocí dvou tlačítek se může kopulí pohybovat vpravo a vlevo dle potřeby. Pak jsme viděli Slunce a jeho skvrny na povrchu, které nejsou vadou na kráse. Také jsme si předvedli pokus, kdy nám Slunce propálilo díru do papíru dřív, než jsme stihli říct raz, dva tři. A venku jsme se dozvěděli u tabulí o Lajce, kosmonautovi Gagarinovi, raketách Vostok, Sajuz a Apollo, viděli jsme bleskolapač, zařízení na měření srážek, přístroj k měření škodlivin v ovzduší, a kdyby měly paní učitelky hrnek s kávou, mohly si ji zalít horkou vodou, kterou ohřálo sluníčko pomocí solárního reflektoru. Poté se naše skupiny vystřídaly a my zamířili do posluchárny. Tady nám druhý pan hvězdář ukázal modely raket, které startovaly a létají do vesmíru. Na toto téma jsme zhlédli i krátký pětiminutový sestřih pořízený od NASA. Také k tomuto tématu byly dětem puštěny tři krásné pohádky. Uteklo to všechno velmi rychle, ale i tak to bylo krásné a poučné. Naše děti pak předaly hvězdářům obrázek, poděkovaly za pěkně strávené chvíle a jelo se zpět na Rusavu. Lucie Rýdlová, učitelka MŠ

Jak jsme slavili Den dětí S MŠ Chomýž spolupracujeme dlouhá léta, a tak jsme toho i letos využili a uspořádali společně MDD. Ve čtvrtek 5. 6. byl odjezd do Chomýže, kde na děti čekalo dopoledne plné soutěží a zábavy. Přijely i děti z MŠ Slavkov, a tak na zahradě bylo dětí jako mravenečků. Tentokrát jsme věděli, co nás čeká, a organizačně to bylo parádně zvládnuté. Soutěží bylo přiměřeně, aby byl čas i na volnou zábavu. Než se začátek odstartoval fanfárou, bylo potřeba vše dětem vysvětit a ukázat. Na sedmi stanovištích na ně čekalo sedm úkolů, a to ze zdatnosti, obratnosti, opatrnosti, trpělivosti, přesnosti, odvahy a mrštnosti. Nenašel se nikdo, kdo by úkol nesplnil nebo nezvládl. Na nově zrekonstruované zahradě pak děti s novými kamarády mohly dále dovádět. Dobroty z dětských baťůžků rychle mizely, ale občerstvení bylo zajištěno, a tak nebyla o nic nouze. Byla to velká paráda, avšak my jsme se museli rozloučit a vydat se na zpáteční cestu. Protože jsme potřebovali malé neposedy trochu zklidnit, čekalo na


13

ně menší pochodové cvičení Chomýž - Brusné. Děti dostaly reflexní vestičky a vyrazilo se. Času mnoho nezbývalo, a kdybychom si posledních 20 m nepopoběhli, tak by nám autobus ujel. Ve školce byly děti ještě odměněny medailemi a výherními balíčky a pak následoval posilňující oběd a zasloužený odpočinek na postýlce. Jak já jim to v tu chvíli záviděla… Lucie Rýdlová, učitelka MŠ

Události v mateřské škole Krásné počasí jarních měsíců vybízelo k aktivitě nejen přírodu, ale také nás – děti a učitelky z mateřské školy. A tak mi dovolte, abych vás seznámila s několika událostmi, které u nás v mateřské škole v průběhu minulých měsíců proběhly. Letošní jaro jsme zahájili tematickým pozdním odpolednem pro děti a jejich rodiče na téma Pirátský podvečer. Za nečekaně hojné účasti se děti probojovávaly pirátskými úkoly a putovaly po pirátské stezce až k opravdovému pirátskému pokladu. Další aktivitou, ač tentokrát to byla, jak to jen říct: „externí výpomoc“, byl prořez jabloně na zahradě mateřské školy. Jabloň už přece jen něco pamatuje, a tak jsme se rozhodli, že jí letos lehce upravíme fazonu. Pilky, nůžek a štaflí se pro tentokrát chopil pan Zdeněk Bartošek a naší milé jablůňce zkrátil hřívu, za což mu velmi děkujeme. Neobvyklou událostí tohoto jara byla jedna vzácná návštěva, která k nám dorazila až ze Zlína. Byl jí pan Tomáš Fojtů, který si přijel za dětmi popovídat. Nikoliv však jejich rodným jazykem, nýbrž jazykem anglickým. Příjemná půlhodina s angličtinou Wattsenglish byla pro děti i paní učitelky nejen zábavou a odreagováním, ale hlavně přínosem. Připomenout bychom si také měli každoroční Den matek, který naše děti se svými maminkami již tradičně oslavily besídkou. S dětmi jsme nacvičili zajímavé a neotřelé básničky a písničky, jako například Sedm pádů pro maminku nebo Mámo,

14


DĚNÍ V OBCI...

Kuličkiáda (str. 6)

Kácání mája (str. 8)


Přátelské utkání SK Rusava – PSG Zlín (str. 21)


NAŠE ŠKOLA...

Pirátský podvečer (str. 14)

Indiánské odpoledne (str. 15)

Talent ZŠ Rusava (str. 9)


Výlet do Rožnova (str. 11)

Den matek MŠ (str. 14)

Den matek ZŠ – 1. třída (str. 10)

Den matek ZŠ – 2. a 5. třída (str. 10)

Den matek ZŠ – 3. a 4. třída (str. 11)

Dětský den (str. 7)


táto, proč musím už spát. Při vystoupení „naostro“ pak dalo dětem hodně úsilí, aby byly slyšet přes šeptání některých maminek, ale i přes tento fakt ze sebe děti vydaly opravdu to nejlepší a vystoupení se jim velmi vydařilo. „Hejááá, hejááá…“ se neslo jednoho krásného, téměř letního odpoledne z farské zahrady. Konalo se zde indiánské odpoledne pro naše děti a jejich rodiče. Zahrada se na několik hodin proměnila v indiánskou rezervaci a přivítala nejednoho Vinnetoua a Nšoči. Jako dozor samozřejmě nechyběly „velké bledé tváře“. Ty přišly vybaveny opékači a buřty, které na závěr celého odpoledne olizovaly indiánské plameny. Pro malé indiány byly připraveny dovednostní soutěže, jako hod do bizoní hlavy, lasování koně, určování stop, lovení ryb a skládání totemu. Atmosféru pak podtrhovaly indiánské bubny a tance kolem ohniště. A co závěrem říci? Snad už jen HOWGH! Anna Šimková, učitelka MŠ

Slavnostní vyřazení předškoláků z mateřské školy Ano, i ročník našich dětí narozených v letech 2007/08 se již loučil s mateřskou školou. A loučení to bylo vskutku slavnostní, neboť osm předškoláků a jejich rodiče čekal pan starosta Bohumil Škarpich v obřadní síni obecního úřadu, aby jim přednesl krátké zamyšlení s konstatováním, že jim končí bezstarostné dětství a začne čas školních povinností. Velmi milé byly krátké a vtipné charakteristiky na každé dítko, které vytvořily a přečetly přítomné paní učitelky. Myslím, že mnohé z maminek se dmuly pýchou a některé možná i slzičku zamáčkly. Já tedy „mačkala“ ! Nechyběly ani drobné dárečky a pamětní listy dětem věnované školkou a kytička, kterou děti předaly maminkám. Tak tedy proběhlo rozloučení předškoláků se školkou. Moc děkujeme. Lenka Češková

Mlýny, pily, valchy a hamry na toku Rusavy

HISTORIE ...

Pravčice V Pravčicích je mlýn zaznamenán v manských knihách olomouckého biskupství z let 1320-1325, kdy byl v majetku biskupského mana Zdeslava. V roku 1594 si stěžují poddaní z Pravčic na škodu, která se jim děje hromaděním vody u mlýna. V r. 1698 platil purkrechtní mlynář v Pravčicích na daních dva rýnské a 56 krejcarů. Také byl povinen


15

každoročně dávati milostivé vrchnosti 15 měřic pšenice, také jednoho vepře vykrmiti a jednoho panského psa vychovati. V roku 1888 byla u mlýna i pila. V první polovině 18. století mlýn držela mlynářská rodina Cukrů (Czukru), původem z Uher. Koncem 18. století byl mlýn včetně mlýnského náhonu nově postaven. Poslední z rodu Cukrů, který byl poslancem na zemském sněmu v Brně, tento mlýn prodal olomouckému arcibiskupství. Ve mlýně se střídala řada nájemců a správců, z nichž byl mezi lidem vzpomínán rozšafný „pan otec“ Aleš Dvořák. Jeho svérázný (bohémský) způsob života a proslulé mecenášství bylo známé. Je také uváděn jako spolumajitel parního mlýna v Holešově na Novosadech. Před mlýnem v Pravčicích rostla letitá lípa malolistá, která byla v roku 1965 větrem sražena. V jejích větvích byla údajně vybudována besídka, v které pan otec Dvořák se svými přáteli často krátili volné chvíle. Ve mlýně byly dvě vodní turbíny. Větší poháněla mlýn, ta menší elektrické dynamo pro osvětlení mlýna. V období protektorátní okupace byla na mlýn dána nová střecha a mlýn byl opraven. Okresní finanční úřad v Holešově evidoval u mlýna s č. 1 vodní kolo o výkonu 16 KS při spádu 3,6 m. Po roku 1948 byl mlýn znárodněn a pak dán k užívání místnímu jednotnému zemědělskému družstvu (JZD). Bez letité údržby a potřebné péče vše zchátralo, je rozbito, zcizeno i zničeno. Střecha je děravá, ve sklepení stojí vysoko voda, dveře vyvrácené, okna rozbitá. V prostorách mlýna jsou skladovány potřeby pro místní jezdecký oddíl, který o budovu a okolí znatelně nedbá, není zde znát péče hospodáře, majiteli i uživateli je stav objektu viditelně lhostejný. Mletí obilí na mouku zde bylo ukončeno do roku 1950, pak bylo obilí jen šrotováno, prostory mlýna sloužily místnímu JZD jako sýpka. Posledním mlynářem zde byl Jindřich Novák, který v něm i bydlel. V prvním podlaží mlýna možno dosud zhlédnout pozoruhodný, zdobně řezbou tvarovaný střední nosný sloup podlahy. V jižní zdi při podlaze v přízemí budovy mlýna je osazen zdobně tesaný základní kámen o rozměrech asi 35 x 70 cm s málo čitelným nápisem: ba de ? Die - - u - - . ANNO DOMINI 1798 Splav na toku Rusavy je z betonu, se sklopným kovovým mechanismem k hrazení vody a se stavidlem na vtoku do náhonu ke mlýnu. V současnosti je však náhon zasypán na úroveň okolního terénu. Původně vodní náhon od tohoto mlýna pokračoval až na Horní mlýn v Hulíně, o čemž svědčí mj. i zákresy ve starších mapách. Přímý náhon z Pravčic do Hulína byl zrušen asi při regulaci koryta řeky Rusavy v r. 1924 - 25. V blízkosti Hulína byl při regulaci toku Rusavy vybudován nový splav a od něj také vodní náhon na hulínský Horní mlýn. Arnošt Pospíšil

16


Daniel Sloboda, evangelický pastor (1. část) Sloboda byl všestrannou osobností. Jeho zájmy se klenuly od věd přírodních až k humanitním. Jeho největší poslání však tkvělo v jeho kněžském působení. Proto byl také na Rusavu povolán, aby hájil a chránil duše svých farníků. Sloboda tak také celý život vystupoval - jako moudrý kazatel a duchovní správce svých věřících. Nicméně od prvních chvil svého příchodu se setkával na Rusavě s nedůvěrou ze strany ať už katolíků, tak i evangelíků: „...Obec je smíšená z katolíků a protestantů; evandělík je horší než pohan, nebo je kacír. Již sem vzal péro do ruky, abych na Vás žalobu ku slavnému krajskému úřadu napsal, že však jsú nyní přípravní dnové ku slavnostěm výročním, v nichž se církev katolická nejen za Židy a pohany, ale i za kacíře modlí, tedy vkládám prozatím meč do pošvy...“ atd. Tak mi jednou psal jeden pan farár, jenž jinak učený a vzdělaný, na slovo jest vzat co řečník výborný v okolí zdejším. Což divu, že za takovým příkladem obecný lid rád pochází a evandělíka jinak neuctí než posměšným „kacíř, luterán, lutrián“. Mnozí z lidu procesím zde od Fryštáku na Hostýn jdúcího, divně se ušklebovali a jazyky vyplazovali na můj příbytek, a to v tú právě chvíli, když hlasitě zpívajíce Bohu slúžiti se domnívali.“ Tak se svěřoval ze svého rozčarování v dopise A. V. Šemberovi 19. 12. 1848. Protestantská víra byla oficiálně povolena tolerančním patentem, jejž roku 1781 vydal císař Josef II. Obec, jež se hlásila k této víře, a pokud měla 100 rodin nebo 500 věřících, si směla založit modlitebnu a školu. S tím přirozeně souviselo i působení pastora a učitele v takové obci. Ovšem cesta k veřejné proklamaci evangelické víry nebyla jednoduchá. Evangelický svatostánek nesměl mít věž a ani přístup z ulice. Zvonit zvonem z takového kostela bylo rovněž zapovězeno. Evangelický pastor nesměl udílet poslední svátost umírajícím ani je pohřbívat. Katolickým farářům to v případě evangelíků povoleno bylo. Ženil-li se katolík s nekatoličkou nebo obráceně, příslušelo oddání jen katolickému knězi. Takových a jiných diskriminačních opatření vůči evangelíkům bývalo vícero. Problémy spojené s dualitou víry v jedné obci byly tedy zcela běžné i na Rusavě. Kronika evangelického sboru na Rusavě hovoří o četnosti případů, kdy katolická strana žádala, aby se lidé - ačkoliv katolíci, nicméně vychovaní v evangelickém duchu - navrátili zpět k „pravé“ víře, tj. víře katolické. Takoví lidé pak měli absolvovat církevní „cvičení“ a následně se navrátit do lůna církve pravé. U většiny takových případů se to však nezdařilo. Naopak. Objevovaly se případy těch katolíků, kteří se rozhodli konvertovat k evangelické církvi. Evangelický sbor augspurského vyznání byl na Rusavě vytvořen 13. 10. 1781. Z kraje roku 1782 byl na Rusavu povolán z Banské Štiavnice kazatel Ondřej Lehotský. Vlastní počátky a původ protestantství na Rusavě a jejím okolí popsal v kronice evangelického sboru na Rusavě kazatel sboru Adam Žambokréty těmito slovy: „Počátky evangelické církve rusavské nutno odvozovat od Českých bratří, kteří společně se svým pánem, Václavem Bítovským, a valnou částí Moravy byli oddáni podle jména pikardů evangelickému náboženství. Než brzy potom, když císař Ferdinand dosáhl 8. listopadu nad protestanty skvělého vítězství, byli všichni evangelíci pronásledováni, pan Bítovský v Brně popraven, ostatní pak protestanté přinuceni k náboženství katolickému či vyvraždění nebo z vlasti vyhnání. Od té doby byli Rusavjané katolického náboženství. Přece však konali schůzky na odlehlých místech, nejčastěji v lesích a vzdělávali a utvrzovali sebe a své v evangelickém náboženství.“


17

Před příchodem Daniela Slobody působilo na Rusavě sedm kazatelů: Ondřej Sloboda z Prusinovic (1784 – 1786), Samuel Šimko (1786 – 1788), Samuel Revický (1788 – 1795; za jeho působení byla postavena evangelická modlitebna), Jan Obernauer (1795 – 1810), Martin Marček (1810 – 1819), Adam Žambokréty (1819 – 1834; založil sborovou kroniku, v níž latinsky zachytil životopisy svých předchůdců a zapisoval do ní podstatné události během svého působení) a Jan Straka (1834 – 1836). Ukázka v prvním odstavci byla dokladem předkládaného despektu ze strany katolíků. Ale ani Slobodovi vlastní farníci mu v počátcích jeho působení na Rusavě nevytvářeli lepší podmínky jeho činnosti. Jak si sám Sloboda poznačil: „Nebo jestliže vy sami nezastanete církve své, kdož cizí si vám o ni zastane?“ Nebo: „Domníváte-li se, že Pána Boha, náboženství a chrámu nepotřebujete, nu potom ovšem ani mne nemusíte potřebovat. Nad možnost ani Bůh nežádá, kdo ale tak chudý jest, že nemůže dáti, přijdiž se osloviť a oznámiť nemožnost tvou.“ Povinnosti vůči církvi ze strany obce a lidí nebyly nikdy plněny řádně, a tak Slobodovi nezbylo nic jiného než pokárat opět ty, kteří se tyto povinnosti zdráhali platit. Stalo se tak při letním církevním shromáždění 1839: „Můj předchůdce Dv. P. Straka do vaší pamětní knihy na památku a k výstraze nastávajícímu po sobě kazateli i tato slova napsal: „Kdokoli sem na mé místo přijdeš, modli se Pánu Bohu, abys co nejdříve vysvobozen z této církve býti mohl.“ Mělo-li to tedy tak býti, jaká rozkoš mě k vám pútati může? Zda-liž sobě též žádati nemusím, abych od vás odejíti mohl? Protože nemohu ze samého povětří a ze slova Božího živ býti.“ Slobodovo působení na Rusavě je spojeno také s výstavbou evangelické fary, školy a zejména evangelického kostela. Jednalo se o úkoly nesmírně složité, zejména v obtížných podmínkách, které jako jediné měl Sloboda k dispozici. Určitě tak bylo odčerpáno mnoho z jeho sil a energie. Dozajista si ale vytvořil nesmazatelný a věčný pomník své píle, ač o to přirozeně záměrně neusiloval. (Dokončení v příštím čísle.) Jaroslav Pavelka, předseda VK Rusavjan (In: Pavelka J., Buditelský odkaz rusavského pastora Daniela Slobody, 2007)

Lidový kroj z Rusavy v proměnách času (2. část) Frydka dámská Frydka je soukenná vesta bez rukávů. Na Rusavě se dochovaly dva druhy a obě jsou vsackého typu. Jejich rozdíl však spočívá ve zdobení, střihu a barvě. Frydky se šily ze sukna v délce 33 – 39 cm, tudíž nesahaly až do pasu. Podšívaly se hrubým lněným či konopným plátnem, později i bílým plátnem bavlněným. Barevná škála se pohybovala od temně fialové až po různé odstíny červené. Červená barva se však začala používat až v 1. polovině 19. století. Fialová frydka má podlouhlý výstřih oblých linií a tři švy na zádech zakončené čtyřmi sklady, tzv. „varhánky“ (tyto jsou typické pro Rusavu). Členicí švy jsou sešity stehem zvaným „spojůvka“. Kolem výstřihu je lemována hedvábnou stuhou zvanou „paterka“. (Paterka je pestrobarevná stuha nazývaná podle pěti barev, které jsou vetkány ve stuze v podobě květů a lístků. Geometricky je dělena pruhy, nejčastěji zelenými. Barevnou škálu tvoří světle a temně zelená, červená, žlutá, modrá a hnědá. Šíře stuhy je různá, nejčastěji

18


však 4 – 8 cm.) Zapínání tvoří čtyři ploché kovové knoflíky s barevnou výplní a čtyři červenou šňůrkou olemované dírky. Toto šňůrování je rovněž našito kolem paterky ve výstřihu. Červená barva zdobila i zadní díl. Jedná se o tzv. „ščičky“, které byly našity nad „varhánkami“ spolu s knoflíčky. Na perokresbě této frydky je zachycena i miniaturní výšivka, která je umístěna z každé strany končící paterky nad zapínáním. Do dnešní doby se však tato výšivka nedochovala. Celá frydka se zapínala jen na nejspodnější knoflík nebo byl vespod háček. Pro funkční i ozdobné účely se zavazovala v poslední dírce stužka červené či modré barvy nebo také tzv. „haraska“. Tato frydka byla šita ručně a její stáří se datuje kolem roku 1850. Je jediným dochovaným exemplářem tohoto druhu na Rusavě. Druhý typ frydky je ušit z červeného sukna a má větší okrouhlý výstřih. Členění švů na zadním díle, „varhánky“ i „ščičky“ zůstávají shodné s typem prvním. Kolem výstřihu a na předních dílech je frydka lemována úzkou sametkou, vedle které je stejná, ale širší sametka, jež se v místě zapínání lomí do tzv. „zahrádky“. Tmavě zelená sametka je se vzorem tzv. „vyrážaná“. Zapínání tvoří tři kovové knoflíky s malovaným dekorem a skleněnou výplní (tzv. knoflíčky se skélkama) a tři dírky lemované modrou stužkou, která je na konci rozstřapena do „ščičky“. Tyto tři dírky jsou prostřiženy, tudíž neplní jen ozdobnou funkci. Do 50. let 20. století bývaly knoflíky našity na pravé a dírky na levé straně předních dílů. Celá frydka je ušita ručně a datuje se do 2. poloviny 19. století. Výšivky se na červených frydkách neobjevují. Jen jeden exemplář uložený v Muzeu Kroměřížska však tuto výšivku má. Výšivka je v barvách žluté, zelené a modré a datuje se do roku 1945. U novějších, mladších typů frydek je vidět nedostupnost některých materiálů. Šijí se z materiálů náhradních, často jinou technologií. Zůstávají sice oblé a okrouhlé linie výstřihu, ale mění se lemování (tmavě zelená sametka různých šířek), průramky nejsou vykrojeny a zapínání je jen na tři háčky, které jsou našity na spodní straně frydky. Lemování dírek zůstává stejné, ale tyto již nejsou prostřiženy. Knoflíky i dírky jsou na opačné straně předních dílů. U některých typů je jiná skladba „varhánků“ na zadním díle (4 + 2 + 4). Tato skladba je typická pro Vsacko. V celé fázi vývoje se dokonce objevují prsní záševky. Za zmínku stojí připomenout, že se nosily i frydky damaškové různých barev, které se již bohužel nedochovaly. Rusavjanky nosily frydky coby sváteční oděv. Později je „dotrhávaly“ na všední dny. Mnohdy se frydky dědily z generace na generaci stejně jako jiné soukenné součásti kroje. Jana Macková Použitá literatura edice Fišer, Z.: Daniel Sloboda – O Rusavě a Valaších pod Hostýnem Urbachová, E.: Lidový kroj na Vsetínsku Bečák, J. R.: Lidové umění na Hané Rusavská frydka: vlevo – fialová frydka s paterkou (r. 1850), vpravo – červená frydka se zahrádkou (2. polovina 19. století)


19

Portášské stanice na Valašsku Chodíja portáši po dědině hledajů tabák v pucheřině, na sedláky búřa, jaký tabák kúřá, dobrý-li je. Co vy sa, portáši, na to ptáte? Šak také báňate, jaký máte. Já kúřím fabriku, nosím já v pytlíku, tu ju máte. (Fabrika - tovární nepašovaný tabák) Přerovský kraj - rok 1717 Hutisko, Rottalovice a Čeladná Hradišťský kraj - 1717 Portášské stanice byly rozmístěny podél moravsko-uherských hranic od Hodonína po Jablůnkov. Byly to tyto stanice: Velká u Strážnice, Březová u Uherského Brodu, Bystřice pod Lopeníkem, Hošťálková, Lidečko, Všemina, Nový Hrozenkov, Halenkov, Ratiboř a Jasenná. Přerovský kraj - 1720 Hutisko, Rottalovice a Čeladná Přerovský kraj - 1738 Hutisko, Rottalovice a Čeladná Přerovský kraj - 1745 Hutisko, Podhradní Lhota a Čeladná Hradišťský kraj - 1740 Velká nad Veličkou, Březová, Hrozenkov Hradišťský kraj - 1741 Jasenná, Březová, Halenkov a Ratiboř Hradišťský kraj - 1823 Valašská Bystřice, Karlovice, Čeladná, Lidečko, Hošťálková a Hrozenkov Hradišťský kraj - 1824 Lidečko, Hošťálková, Nový Hrozenkov, Valašská Bystřice, Čeladná a Lidečko Čeladná byla jedinou lokalitou, kde portášská stanice byla až do roku 1830. Portášské stanice vznikaly a zanikaly podle potřeb vrchnosti, která toto řídila. V roku 1730 byla vyčleněná zvláštní skupina portášů na Brumovsku. Solní portáši, kteří chytali pašeráky se solí. Josef Hudec Včelinský

20


Dvě rozdílné tváře jara

SPORT ...

Nejde ani tak o počasí (na to už si pomalu zvykáme, že v únoru je tepleji než v květnu), spíš jde o výsledky našeho fotbalového mančaftu. Pravda je, že nás v první polovině druhé části sezony postihla velká série zranění či jiných zvláštních absencí. A to jsme v zimě náš úzký kádr posílili třemi hráči z Bystřice. Ale Hačunda se zranil po třech odehraných zápasech, Tureček ve čtvrtém kole a velmi dobře hrající T. Krajcar také několikrát chyběl. Po prvních šesti kolech jsme měli na svém kontě jenom jednu výhru a vypadalo to, že se z okresního přeboru možná přesuneme do pralesa. Jenže vydřený bod ve Zborovicích v zajímavém zápase (omylem jsme nastoupili ve dvanácti, když se Petr Vašík nominoval do základu - a po přestávce jsme pro změnu nastoupili v deseti, když po dlouhatánské době nastupující Staňa „Pacino“ Pavelec zapomněl, že má zápas dva poločasy) a poté návraty některých zraněných opor nás nakoply ke skvělému závěru - posledních pět zápasů samá vítězství, hlavně to ve Slavkově chutná vždy sladce. Z konečného jedenáctého místa jsme se nakonec nepohli. Nejlepším střelcem se s osmi góly stal Honza Havránek (byla by ostuda, kdyby dlouhé vedení interní tabulky střelců dotáhli do zdárného konce Ondra Štefek s Pájou Kocmanem, kterým stačily dva pořádné zápasy - a už je téměř celou sezonu nikdo nemohl dohnat). Nejvíce zápasů za celou sezonu odehrál Havránek (24 z 26), třikrát chyběli Mich. Vaculík s Palátem. Mrzet nás musí i prohrané finále poháru OFS, na vlastní půdě jsme dost zbytečně na penalty přenechali trofej týmu ze Záříčí. Daniel Krajcar

Přijela k nám pouť (vlastně mistři) Lidí se teda sešlo na rusavském fotbalovém stadionu věru neurekom (a to jsme nemuseli volat kočovníky s malým řetízkáčem, velkým řetízkáčem nebo skákacím hradem). Holt vítězové letošní hokejové extraligy jsou velkým lákadlem. A i když chyběla největší hvězda - Petr Čajánek (kromě této zlínské legendy absentoval už pouze střelec Balaštík), přesto nebyly tribuny hodně dlouho takto zaplněny (a řadu na pivo si takovou nepamatuju snad nikdy). V úvodních minutách se zdálo, že náš posílený tým hostům, kteří se pouhý den před tímto zápasem vrátili ze soustředění v Turecku, nepůjčí pořádně míč, ale brzy dvakrát gólově udeřili. Do kabin se přesto přeci jen šlo za nerozhodného stavu (2:2). O přestávce jsme připravili pro fanoušky soutěž o dárkový koš věnovaný skalním fanouškem Zlína Pavlem Bártkem za účasti zlínských hráčů Sedláčka s miláčkem zlínských fans - Liborem Kašíkem. Šlo sice


21

o fotbalovo-hokejový paralelní slalom, ale na„Kášovi“ se„Sedlem“ bylo vidět, jak jim v letní pauze hokejka chybí, takže se pustili s tenisákem do regulérního hokejového souboje. Ve druhé půli jsme se ujali vedení, ale když hosté čtvrthodiny před koncem vyrovnali, zdálo se, že duel skončí smírně. Geniální dloubák Lešky ale hostům zajistil vedení, které v závěru potvrdili pátou brankou. Proto si hosté odvezli nejen hezký keramický hrníček od Petra Vaculíka s nápisem Mistři, děkujem (aby jejich manželky či přítelkyně pořád měly na paměti, koho mají doma), ale také vítězství. Nejlepší hráče hostí jsem viděl tradičně na Rusavě v gólově potentním Jirkovi Ondráčkovi (letos dva góly), o kterém až letos po zisku titulu přestal Sláva Hovořák tvrdit, že je lepší fotbalista než hokejista. Dále byl výborný gólman Patrik Hučko. Jeho dlouhé výhozy ukazovaly, že si kluci často na tréninku pohazují s medicinbalem. A konečně mozek týmu - Petr Leška, který svými kolmými pasy dokazoval, že dovede vykouzlit geniální přihrávku nejen zpoza branky. Navíc jeho překrásný gól a následná oslava (svlečení a mávání dresem) rozproudilo jinak mrtvé publikum (fanoušci, příště se nestyďte fandit třeba i proti domácímu týmu). Sestava hostí: 1 Hučko, 5 Leška, 6 Kubiš, 9 Kohler, 10 Ondráček, 13 Sedláček, 12 Valenta, 15 Matějíček, 18 Holík, 7 Veselý, 11 Marušák, 16 Popelka, 14 Vlach, 17 Kašík. Daniel Krajcar

Rusavští rideři Po dlouhé zimní pauze jsme se konečně všichni dočkali prvního závodu Slovenského poháru, který se konal stejně jako minulý rok ve středisku Mraznica o prvním květnovém víkendu (3. – 4. 5.). Na tuto lokalitu, konkrétně na tuto trať, jsme se všichni v teamu Specialized těšili. Trať dělá neobyčejnou její rozmanitost, kde nechybí skoky, ale hlavně kořeny, kterých je na trati víc než dostatek. V sobotu jsme měli mokrý trénink, tudíž se neustále řešily pláště, ale v neděli se k nám dostalo krásné počasí, trať průběžně vysychala a časové intervaly při měřených jízdách se zmenšovaly. Kristián Poruban v kategorii nejmladších obsadil nejvyšší stupínek v obou měřených jízdách a zajistil si průběžné vedení seriálu hned na začátku sezony. Tomáš Uruba v kategorii junior získal 3. místo a já v kategorii muži Elite obsadil 3. místo s minimální ztrátou dvou vteřin na vítěze. Víkend střídá víkend, závod střídá závod a tentokrát máme za sebou 2. kolo Moravsko-Slovenského DH cupu, který se konal na známém místě ve Velkých Karlovicích v areálu Razula (10. - 11. 5.). Každý rok je trať téměř stejná, až na několik minimálních změn, které byly letos v podobě nového skoku a několika jinak vypáskovaných zatáček. Bohužel nám letos chyběl cílový skok, který se vždycky postaral o podívanou pro diváky. Nicméně dojezd

22


po louce, který byl vypáskovaný, nebyl letos vůbec zadarmo a v některých případech dokázal hodně jezdce potrápit, tudíž diváci i letos měli o zábavu postaráno (i bez skoku). Nebyly by to Karlovice, kdyby nezapršelo. Celý pátek a sobotu panovalo krásné počasí a na neděli začalo pršet a pršelo celý den, trať byla hodně zrádná a až do posledního metru jsme neměli vyhráno. Na kluzkých kořenech bylo hodně těžké se udržet s kolem a sjet celou trať bez pádu a chyb, kterým se málokdo vyhnul. Pro team Specialized CZ byl závod v celku úspěšný, Kristián Poruban v kategorii nejmladších vyhrál obě měřené jízdy a upevnil si průběžné vedení seriálu. Tomáš Uruba v kategorii junior obsadil nejvyšší stupínek a v celkovém pořadí poskočil na 2. místo. Já jsem v mužské kategorii obsadil 2. místo s minimální ztrátou půl vteřiny na prvního. V májovém měsíci není vůbec neobvyklé, když prší, a tak tomu bylo i na 1. závodu Evropského poháru (17. – 18. 5.), který se tentokrát konal ve známé slovinské lokalitě Maribor, kde jsme odjeli další závod v extrémně blátivých podmínkách. Trať byla hodně luxusně připravena, tudíž i za blátivého povrchu byla sjízdná. Sice to nebylo úplně zadarmo, ale na blátivé podmínky se jezdilo poměrně luxusně. Během tréninku se na trati vyjely obrovské díry a drážky, které místy dosahovaly až po kotouče, ale na nedělní závod nám trať relativně vyschla, takže taktizační tahy byly tentokrát nevýhodou. Z teamu Specialized CZ jsem se zúčastnil kategorie muži Elite pouze já a umístil jsem se na 21. místě z nějakých 260 zúčastněných v kategorii a z 500 účastníků celkově. Čas nám plyne a druhé kolo Slovenského poháru na známé a velmi oblíbené trati v lokalitě Malá Lučivná je také za námi (24. – 25. 5.). Trať v Lučivné je velice specifická svým převýšením, tudíž je vždy vhodné před startem zkontrolovat brzdy. Trať plná rychlých zatáček a nových skoků byla za suchého počasí naprosto úžasná a vychytaná. Během závodního dne se po depu šířila informace o dešťových přeháňkách, nikdo to nebral vážně, protože každý ví, jak to s počasím je. Bohužel již tradičně první semifinálová jízda se odjela za sucha, ale na finále začalo pršet a trať se změnila v jedno velké kluziště. Nebylo vůbec jednoduché se na kole udržet, obzvlášť na loukách. Kristián Poruban v kategorii nejmladších obsadil nejvyšší stupínek a i nadále si drží svou šňůru vyhraných závodů. Tomáš Uruba po pádu z tréninku nemohl nastoupit do závodu kvůli zraněnému stehnu a musí si dát místo dalšího závodu vynucenou pauzu. Já jsem v kategorii muži Elite obsadil v první měřené jízdě 1. místo s náskokem tří vteřin. Ve finále jsem bohužel utrpěl pád a ztrátu v něm chtěl dohnat, ale trať byla zrádná a neuběhlo moc času a ležel jsem zase na zemi. Do cíle jsem nakonec dojel na 7. místě. Konečně se nám počasí trošku umoudřilo na 1. závod Českého poháru, který se konal ve známé, ale nepopulární lokalitě Monínec (31. 5. – 1. 6.). Tato trať má luxusní parametry, až na jeden základní chybí převýšení a to je ve sjezdu základní parametr, bez kterého to bohužel nejde. Trať patří mezi ty kratší, ale díky malému sklonu se jezdci hodně našlapou, tudíž je i fyzicky náročná. Počasí nám konečně přálo a byl to snad první závod, kde za celý víkend nepršelo. Vlastimil Hynčica po dlouhé vynucené pauze díky zlomenině klíční kosti znovu osedlal své Demo a hned z toho bylo 2. místo. Kristián Poruban již tradičně obsadil nejvyšší stupínek v kategorii nejmladších a já jsem v mužské kategorii obsadil nepopulární 4. místo.


23

Z extrému do extrému, tak by se daly nazvat poslední závody. V uplynulých víkendech nebyla nouze o bláto, zato tento víkend (7. – 8. 6.) nás provázely úmorná vedra. Trať Moravsko-Slovenského DH Cupu v Koutech nad Desnou byla plná prachu a v zatáčkách spousta drobných kamínků, na které když se někdo dostal, tak trať bohužel neodpouštěla. Letos byla obzvlášt obtížná kvůli půlkilometrové rovince před cílem, která dala zabrat i těm nejlepším. Časově by trať mohla konkurovat i světové úrovni, nicméně třeba se toho někdy dočkáme. V teamu Specialized CZ se Kristián Poruban v nejmladší kategorii umístil na nejvyšší příčce. Tomáš Uruba v kategorii Junior získal 2. místo a já v kategorii muži Elite v semifinále získal 1. místo, ale ve finále se vyskytly drobné chyby, které mě odsunuly až na 4. pozici. Další závod téhle sezony nás čekal na nádherném místě v Leogangu, kde se konalo 4. kolo světové série. Zdejší trať je z velké části postavená uměle, nicméně nic neubírá na její obtížnosti, ba naopak, letos pořadatelé trať připravili hodně ostře a za dva dny tréninku byla o 100 % rozbitější. Počasí nám tento závod přálo, i když nic nebylo jisté, protože předpověď počasí byla spíše pro déšť, ale nakonec počasí vydrželo - až na několik přeháněk. Za team Specialized CZ se závodu zúčastnili bratři Urubovi, kteří zajeli následovně. Tomáš Uruba v kategorii junior obsadil 46. místo a já v kategorii Muži obsadil 159. místo, - to kvůli zranění z minulé sezony a obtížnosti tratě jsem se bohužel umístil tak v pozadí. Další závod, kterého se team Specialized CZ zúčastní, je Evropský pohár v rakouském Schladmingu. Za team Specialized CZ Jan Uruba

TURECKO – PRAVÁ EURÁSIE

ZAJÍMAVOSTI ...

2. díl - Istanbul Největší město Turecka s více než 13 miliony obyvatel se nachází na strategickém místě, kde úžiny Bospor a Dardanely spojují Černé a Středozemní moře. Výhodné polohy v úžině Bospor si všimli už staří Řekové a založili zde osadu Byzantion. Její význam prudce vzrůstá v okamžiku rozpadu římské říše. Právě zde se císař Konstantin I. Veliký rozhodl založit nové hlavní město východořímské říše – Konstantinopol. Východořímská říše se nerozpadla a hrála důležitou geopolitickou roli v regionu až do jejího dobytí Osmanskými Turky v roce 1453. Úpadek město nečekal ani poté, protože i Osmané z něj učinili hlavní město své říše. Až roce 1923 status hlavního města Turecka převzala Ankara rozhodnutím v minulém článku zmíněného Mustafy Kemala Atatürka.

24


Dnešní Istanbul se rozkládá na evropské i asijské části úžin a tím symbolicky vytváří spojnici mezi Evropou a Asií. Často bývá také označován jako nejevropštější turecké město. Dostat se tam můžeme v podstatě všemi myslitelnými dopravními prostředky od slavného Orient Expressu (vlaky s tímto označením jezdily pravidelně na trase Paříž - Istanbul až do roku 2009), přes autobusovou a lodní dopravu, až po častá letecká spojení třeba i z Prahy a Vídně. Hlavním lákadlem města je jistě Hagia Sofia (chrám Boží moudrosti) viz obrázek 1. Stavba pochází z poloviny šestého století našeho letopočtu. Dlouhou dobu to byl největší křesťanský chrám na světě. Cihlová klenba má průměr přes 30 metrů a nachází se ve výšce více než 50 metrů. Po pádu Konstantinopole byly přistavěny čtyři minarety a stavba byla přeměněna na mešitu. Nakonec byla v roce 1934 právě z rozhodnutí Mustafy Kemala sekularizována a slouží jako muzeum. Muslimům ovšem přesto zůstalo značné množství mešit. Asi nejvýznamnější istanbulskou mešitou je impozantní Modrá mešita. Zvenku má spíše šedivou barvu, ale modrá barva je použita na kachličkách, kterými je 1 – Hagia Sofia - chrám Boží moudrosti obložena uvnitř. Někdy bývá označována jako mešita Sultan Ahmed podle jejího zakladatele. Jako jediná mešita ve městě má šest minaretů (viz obrázek 2). Mešitu je možné navštívit, ale je potřeba dodržet některá pravidla. Obecně je nutné před vstupem do muslimských svatostánků zout boty. Muži

2 – Modrá mešita Sultan Ahmed

3 – Velký bazar


i ženy by měli mít zahalená kolena, ženy navíc i vlasy. Jelikož jsou v Istanbulu zvyklí na turisty, jsou k dispozici provizorní kusy oblečení, do kterých je možné se na návštěvu mešity zahalit. Za vidění stojí také Velký bazar. Jde vlastně o rozsáhlé tržiště pod jednou střechou. Jde o tisíce krámků, přičemž většina patří zlatníkům. Kromě zlata je ovšem běžně k dostání čaj, oblíbené sladkosti všech druhů, koření, koberce, látky a další komodity (viz obrázek 3).

25

Středem evropské části Istanbulu je Taksimské náměstí, které se v nedávné době objevovalo ve zpravodajství v souvislosti s protesty proti vládě současného premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana. Nachází se zde významné obchody, restaurace a čajovny. Ve středu náměstí se nachází Monument republiky z roku 1928. Světovou raritu představují byzantské cisterny na pitnou vodu. Jde o rozsáhlé podzemní prostory pod starým městem, kde byla zásoba vody pro město. Nejznámější cisternou je Yerebatan (podzemní palác) viz obrázek 4., kde se návštěvníci zvláště v parných letních dnech mohou ukrýt do příjemného 4 – Byzantská podzemní cisterna Yerebatan chládku. Voda byla přiváděna důmyslným systémem akvaduktů. Asi nejznámější je tzv. Valentův akvadukt. Návštěvu Istanbulu je určitě dobré proložit návštěvou čajoven, kde se můžete setkat s netradičním způsobem servírování čaje (viz obrázek 5), specifickou atmosférou a vůní z vodních dýmek. Bára a Zdeněk Stachoňovi

5 – Čajovna

Pivo a jeho mnohostranné využití 1. Vyčistí zlaté šperky Pivo vrátí zašlý lesk vašim prstenům, řetízkům a dalším šperkům. Podobně, jako byste použila koupený chemický čistič, nalijte pivo do nějaké misky a zlaté šperky do něj asi na hodinu vložte. Pak je vyjměte, opláchněte a jemně vyleštěte suchým hadříkem. 2. Pochytá octomilky Znáte je také. Útočí od jara do podzimu. Maličké dotěrné ovocné mušky, které se ve vaší kuchyni objeví hned, jakmile někde necháte ležet rozkrojený citron nebo zapomenete přebrat ovoce na míse či vynést koš. Pochytejte je! Stačí na kuchyňskou linku umístit nějakou nádobu s pivem nebo plechovku se zbytkem lahodného moku. Tu neprodyšně překryjte papírem či potravinovou fólií. Do ní udělejte vidličkou či nožem malinké dírky. Mušky tam vletí a nedostanou se ven. 3. Uvolní zarezavělé šrouby Použití piva na uvolnění “nepovolitelných” šroubů zní možná šíleně, ale funguje to. Kyseliny v pivu pomohou rozpustit rez, která vám brání v jejich povolení. Nalijte pivo přímo na šroub a počkejte několik minut. Rez vám pomohou narušit i bublinky, takže použijte pivo čerstvě otevřené.

26


4. Odstraní skvrny Místo shánění chemického čistidla, když někdo vylije čaj nebo kávu na oblečení, koberec či třeba čalounění, polijte skvrnu pivem. Ne, nezbláznili jsme se. Nechte pivo na chvíli působit a pak skvrnu vytřete čistým hadříkem. Nakonec místo dobře vyčistěte mýdlem a vodou, abyste se zbavila zbytků chmelového zázraku. 5. Vrátí barvu a lesk dřevěnému nábytku Pokud máte doma nějaký ten kousek ze smrkového dřeva, zapomeňte na leštěnky. Nábytek přetřete měkkým hadříkem namočeným do piva. To pomůže obnovit ztracený lesk a barvu. Nábytek z dubového dřeva bude vypadat jako nový, potřete-li jej “leštěnkou” připravenou smícháním sklenky piva s přibližně třemi lžičkami cukru. Nakonec povrch přeleštěte suchým hadříkem. 6. Pohnojí domácí květiny a dodá lesk listům Pokud chcete, aby měly vaše pokojové květiny lesklé listy, přidejte pivo do vody, kterou květinám rosíte listy, budou pak krásně lesklé. A když v lednici nebo na stole najdete zvětralé pivo, rozřeďte ho s vodou a použijte ho jako hnojivo při zalévání květin. Uvidíte, že se vám odvděčí. 7. Vyleští hrnce a pánve z mosazi Pomocí měkkého hadříku jemně naneste pivo na povrch nádobí. Nechte chvíli působit, pak opláchněte a osušte jiným jemným hadříkem. Kyseliny v pivním moku působí na většinu kovů téměř zázračně. 8. Dodá lesk vlasům Pivo je skvělým “lékem” na vlasy bez života. Nalijte malou sklenici do rendlíku a na mírném ohni ho přiveďte k varu. Pak teplotu snižte a zredukujte obsah hrnce až na 1/4 původního množství. Tak odstraníte alkohol, který by mohl vaše vlasy vysušit. Nechte pivo vychladnout a pak ho smíchejte s šálkem vašeho oblíbeného šamponu. Vzniklý elixír pak použijte na mytí vlasů jako obvykle. Vaše hříva získá větší lesk a třpyt. 9. Změkčí tvrdé maso Protože pivo obsahuje kyseliny, je skvělým zkřehčovačem. Pomůže vám vychutnat si maso, které by jinak bylo příliš tvrdé. Výhodou je, že na rozdíl od vína a octa nijak nezmění chuť masa. Stačí ho do něj jen naložit a nechat marinovat v lednici po dobu několika hodin nebo ještě lépe - přes noc. 10. Zbaví zahradu slimáků Stejně jako pro některé lidi je i pro některé zahradní škůdce pivo neodolatelné - zejména pro slimáky a hlemýždě. Pokud máte i vy problémy s těmito slizkými vetřelci, připravte jim past. Do země zapusťte plastový kelímek, nejlépe blízko rostlin, které potřebujete ochránit. Ale tak, aby kelímek nebyl v úrovni půdy. Musí kousek přečnívat nad úroveň terénu, protože jinak by do něj napadali i užiteční živočichové. Do poloviny kelímek naplňte pivem a ráno past zkontrolujte. Pravděpodobně v ní najdete hordu opilých a utopených nezvaných návštěvníků. Z internetu připravila Miroslava Češková

A na úplný závěr jedna perlička z naší mateřské školy Eliška L. a Jiřík při hře pexesa. Jiřík získal několik pexes za sebou. Eliška: „Jiříku, to není žádná hra. To nejde.“ Jiřík: „Ale já za to nemůžu. Za to může můj mozeček.“


27

Slovo má starosta... Volební zvěsti. ................................................................................................str. 1 Odpady – přehled za rok 2013 ................................................................str. 2 Environmentální vyúčtování ASEKOL 2013 ........................................str. 3 Každý Čech už odevzdal k recyklaci alespoň jeden spotřebič .....str. 4 Stalo se před 80 lety... ...............................................................................str. 5 Dění v obci Kuličkiáda. .......................................................................................................str. 6 A mamko, co je to kácání mája? ..............................................................str. 8 Naše škola Talent ZŠ Rusava ...........................................................................................str. 9 Rusavští šikulové........................................................................................ str. 10 Den matek.................................................................................................... str. 10 Do přírody s otevřenýma očima ......................................................... str. 11 Sázení stromků. .......................................................................................... str. 11 Návštěvy keramické dílny ....................................................................... str. 12 Mezi nebem a zemí. .................................................................................. str. 12 Jak jsme slavili Den dětí .......................................................................... str. 13 Události v mateřské škole....................................................................... str. 14 Slavnostní vyřazení předškoláků z mateřské školy........................ str. 15 Historie Mlýny a valchy... Pravčice ........................................................................ str. 15 Daniel Svoboda (1. část).......................................................................... str. 17 Lidový kroj z Rusavy v proměnách času (2. část) .......................... str. 18 Portášské stanice na Valašsku ............................................................... str. 20 Sport Dvě rozdílné tváře jara............................................................................. str. 21 Přijela k nám pouť (vlastně mistři)....................................................... str. 21 Rusavští rideři.............................................................................................. str. 22 Zajímavosti Turecko - Pravá Eurásie (2. část) - Istanbul ........................................ str. 24 Pivo a jeho mnohostranné využití....................................................... str. 26

Obrázky k obsahu: Návštěva keramické dílny: Karolína Mastilová (3. třída), Alžběta Šándorová (4. třída), Petr Vaculík (3. třída), Jiří Vinklarčík (4. třída)

28


Poznej domek na fotografii

SOUTĚŽ

Poznáte-li dům na fotografii, vystřihněte a vyplňte kupon a odevzdejte jej v kanceláři obecního úřadu nebo do schránky na mřížích ve vestibulu Obecního úřadu na Rusavě do 31. 7. 2014. Ze správných odpovědí vylosujeme na nejbližším zasedání obecní rady nebo obecního zastupitelstva tři výherce, kteří v pořadí, jak budou vylosováni, získají: 1. jednodenní vstupenku na koupaliště Rusava; 2. deštník od společnosti SATTURN Holešov; 3. rodinnou poukázku na hodinový vstup do bazénu od hotelu Rusava Správná odpověď z minulého čísla (1/2014): dům čp. 81 (současný majitel: Zdeněk Vaculík) Vylosovaným výhercům sl. E. Suché, pí H. Zacharové a pí V. Kocfeldové blahopřejeme. A ostatním, kdo vyřešili dnešní hádanku, můžeme jen doporučit, neodkládejte to na zítra a odevzdejte soutěžní kupon ještě dnes.

Na fotografii je (číslo popisné/případně majitelé): . . . ...................................... Jméno a příjmení soutěžícího: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ....................................... Kontaktní údaje pro doručení výhry: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .......................................

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková Tel.: 573 392 066 e-mail: [email protected] www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 350 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

2014 ZPRAVODAJ obce Rusava cena: 20 Kč

Recommend Documents