Dávky v mateřství a rodičovství v rámci sociální reformy

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dávky v mateřství a rodičovství v rámci sociální reformy Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová

Barbora Šeligová

V Brně, 2008

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí mojí bakalářské práce JUDr. Janě Mervartové za její odborné vedení, cenné rady a v neposlední řadě za vstřícný přístup při konzultacích a řešení problémů.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu na konci práce.

V Brně dne 24. května 2008

....................................................

4

Abstract Šeligová B., Maternity and Family Benefits Within the Frame of the Social Reform. Bachelor Thesis. Brno, 2008 This bachelor thesis deals with problems of the social benefits provided during maternity and parenthood. The theoretical part contains definitions of the basic terms and the social security benefits. The practical part demonstrates actual examples of calculation of maternity and family benefits together with the procedure of their practical application. The self-contained section is devoted to an economic explanation of the social reform as well as to a comparison of the Czech maternity benefit system and the selected EU countries.

Abstrakt Šeligová B., Dávky v mateřství a rodičovství v rámci sociální reformy. Bakalářská práce. Brno, 2008 Tato bakalářská práce se zabývá problematikou sociálních dávek poskytovaných v mateřství a rodičovství. Teoretická část obsahuje vymezení základních pojmů a dávek sociálního zabezpečení. Praktická část uvádí na konkrétním příkladu výpočet výše dávek v mateřství a rodičovství spolu s postupem při uplatňování dávek. Samostatná kapitola je věnována ekonomickému zdůvodnění sociální reformy a srovnání systému dávek s vybranými zeměmi Evropské unie.

5

OBSAH

Obsah 1 Úvod a cíl práce

7

1.1

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

1.2

Cíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

2 Metodika

9

3 Teoretická část 3.1

3.2

3.3

3.4

Sociální zabezpečení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 3.1.1

Pojistné na sociální zabezpečení . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

3.1.2

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . 12

3.1.3

Důležité osobní překážky na straně zaměstnance . . . . . . . . 12

Nemocenské pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 3.2.1

Provádění nemocenského pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . 15

3.2.2

Nemocenské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

3.2.3

Podpora při ošetřování člena rodiny . . . . . . . . . . . . . . . 17

3.2.4

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství . . . . . . . . 18

3.2.5

Peněžitá pomoc v mateřství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Státní sociální podpora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 3.3.1

Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu . . . . . . . . . 21

3.3.2

Dávky poskytované bez ohledu na příjmu rodiny . . . . . . . . 22

Životní minimum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 3.4.1

Výše životního minima . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

4 Praktická část 4.1

27

Výpočet dávek v rodičovství a mateřství . . . . . . . . . . . . . . . . 27 4.1.1

4.2

10

Shrnutí příkladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Postup při uplatňování nároku na dávky . . . . . . . . . . . . . . . . 32 4.2.1

Peněžitá pomoc v mateřství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

4.2.2

Porodné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

4.2.3

Rodičovský příspěvek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

4.2.4

Přídavek na dítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

OBSAH

6

4.3

Ekonomické zdůvodnění sociální reformy . . . . . . . . . . . . . . . . 35

4.4

4.3.1

Mandatorní výdaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

4.3.2

Výdaje na dávky nemocenského pojištění . . . . . . . . . . . . 36

4.3.3

Výdaje na dávky státní sociální podpory . . . . . . . . . . . . 37

Systémy dávek v mateřství a rodičovství ve vybraných zemích EU . . 41 4.4.1

Sociální politika EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.4.2

Peněžitá pomoc v mateřství, mateřská dovolená . . . . . . . . 41

4.4.3

Porodné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

4.4.4

Rodičovský příspěvek, rodičovská dovolená . . . . . . . . . . . 43

4.4.5

Přídavek na dítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

5 Diskuse

45

6 Závěr

47

7 Použité zdroje

49

Přílohy

51

A Žádost o porodné

52

B Žádost o rodičovský příspěvek

54

C Žádost o přídavek na dítě

57

1

ÚVOD A CÍL PRÁCE

1

7

Úvod a cíl práce

1.1

Úvod

Žijeme v době, kdy se ve světě v oblasti sociální politiky mění důrazy, od sociálního zabezpečení se svět posouvá k sociální ochraně, kdy místo péče se stále více zdůrazňují rovné šance, podpora života a práce v přirozeném sociálním prostředí. Mateřství a rodičovství je běžným jevem v životě člověka spojeným se založením rodiny. Ochrana rodiny a rodičovství ve své podstatě znamená ochranu celé společnosti. Rodina jako základní stavební jednotka společnosti a jako prostředí, ze kterého vycházejí noví členové společnosti, je proto zcela klíčovým bodem zájmu. V souvislosti s narozením dítěte dochází v životě jeho rodičů k mnoha změnám, na které reaguje sociální právo. Tyto změny se zejména týkají: – změny pracovní schopnosti těhotné ženy a tedy její schopnosti dosavadní výdělečné činnosti, – změny možnosti plného pracovního nasazení obou rodičů po porodu dítěte a v souvislosti s péčí o dítě, – růstu životních nákladů rodičovského páru a event. potřeba služeb (v souvislosti s narozením dítěte a ranou péčí o ně). Všechny tyto změny, které přímo dopadají na pracovní život a na celkový rodinný rozpočet obou rodičů, jsou dobrým důvodem k tomu, aby rodičovství a mateřství byly hodny sociální ochrany a považovány za sociální událost, na kterou mají systémy, jež upravuje sociální právo, reagovat. Dne 19. září 2007 byl přijat zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, tzv. první etapa reformy veřejných financí, s účinností od 1. 1. 2008. Zákon je rozsáhlým souborem změn, které se týkají daňové oblasti, zdravotnictví a sociální oblasti (dále jen sociální reforma). Tímto zákonem došlo k úpravám dávek státní sociální podpory i dávek nemocenského pojištění. Úpravy se týkají změn výše dávek, nového vymezení oprávněných osob či zániku nároku. Zcela nově je konstruován rodičovský příspěvek, který umožňuje vícerychlostní čerpání dávky dle stanovených podmínek.

1.2

1.2

8

Cíl

Cíl

Hlavním cílem je zhodnotit současnou situaci v oblasti dávek poskytovaných v mateřství a rodičovství. S pomocí provedeného rozboru sociálních dávek a dávek nemocenského pojištění po reformě veřejných financí a na základě řešeného příkladu se budu snažit zjistit, zda je výše a doba pobírání dávek v mateřství a rodičovství optimální. V případě nesouhlasu se současným nastavením sociálního systému se pokusím se nastínit možná řešení jeho úpravy. Dále se budu snažit podat ekonomické zdůvodnění sociální reformy, jehož výstupem bude zjištění, zda provedení sociální reformy byl krok nezbytný a jak se promítl do novelizací právních předpisů. Přínosem práce bude také ucelený metodický postup pro uchazeče o příslušné dávky, který poskytne informace nejen o způsobu podávání žádosti o dávku, ale i o dokladech, formulářích a lhůtách rozhodných pro uplatnění nároku. K závěrečnému vyhodnocení dané problematiky poslouží srovnání poskytovaných dávek ve vybraných státech EU.

2

2

METODIKA

9

Metodika

Pro napsání práce bylo nezbytné nastudovat zákon č. 117/2005 Sb., o stání sociální podpoře, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a další související zákony a předpisy, které se staly východiskem pro moji práci. Osobně jsem navštívila Kontaktní místo státní sociální podpory při Úřadu práce Brno-město, kde mi pracovnice úřadu poskytla doplňující informace a poznatky, které jsou zapracovány v praktické části. Pro získání konkrétních číselných údajů a dat byly z velké části použity internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je čtenář metodou deskripce seznámen se systémem sociálního zabezpečení včetně podrobného rozboru nemocenského pojištění a státní sociální podpory, z nichž se dávky v mateřství a rodičovství vyplácejí. Jako dávky v rodičovství a mateřství jsou v této práci stanoveny peněžitá pomoc v mateřství, porodné, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Blíže je v této části specifikován zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a vybraná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce), vztahující se k uvedeným dávkám. Praktická část obsahuje řešení příkladu ke zjištění současné výše dávek pro konkrétní rodinu a postup při uplatňování nároku na tyto dávky. Pro zjednodušení není brána v úvahu inflace a růst výše mezd. K závěrečnému zhodnocení bude také použita metoda komparace s vybranými členskými státy EU: Maďarskem, Německem, Polskem a Rakouskem. Data o sociálních dávkách v uvedených zemích byla získána ze Vzájemného informačního systému o sociální ochraně v členských státech EU (MISSOC). Pro znázornění postupu řešení a výsledků bude v celé práci použito tabulek a grafů.

3

TEORETICKÁ ČÁST

3 3.1

10

Teoretická část Sociální zabezpečení

Právní úpravu obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Právo sociálního zabezpečení je souborem právních předpisů upravujících hmotné zabezpečení a služby, jež stát zabezpečuje, reguluje nebo poskytuje občanům, kteří v důsledku sociální události nemohou být výdělečně činnými a jejichž nezadatelná sociální práva zaručená ústavou jsou ohrožena. (Tröster a kol., 2005) Za stěžejní zásadu sociálního zabezpečení bychom mohli označit zásadu sociální solidarity. Ta v nejobecnější míře znamená, že zdroje sociálního zabezpečení jsou tvořeny z plateb vázaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu, avšak využívány jsou i pro sociální zajištění těch občanů, kteří je konkrétním časovém okamžiku nevytvořili. Podstata vychází z toho, že člověk je sociální (společenská) bytost, a proto vždy a za všech okolností je svou existencí v jisté míře odkázán i na druhé, je závislý na soužití společnosti jako celku. (Gregorová, Galvas, 2005) Složitost práva sociálního zabezpečení, daná množstvím sociálních událostí, vyžaduje, aby bylo rozčleněno do určitého systému. Sociální zabezpečení zahrnuje: 1. Nemocenské pojištění, tj. zajištění ekonomicky aktivních osob, které jsou dočasně vyřazeny z aktivity pro nemoc, úraz, ošetřování člena rodiny, nebo žen z důvodu těhotenství a péče o dítě. 2. Důchodové pojištění, jež je zaměřeno na osoby, které jsou vyřazeny z ekonomicky aktivního života při dlouhodobé či trvalé ztrátě pracovní schopnosti, ve stáří a při ztrátě živitele. 3. Státní sociální podporu, jež vyjadřuje podíl státu na krytí nákladů na výživu a ostatních základních potřeb rodin s dětmi; je zaměřena na sociálně slabé skupiny obyvatelstva při zvláštních sociálních událostech. 4. Veřejné zdravotní pojištění, jež se zabývá úpravou právních vztahů vznikajících při financování poskytované zdravotní péče. (Janků, 2006)

3.1.1

Pojistné na sociální zabezpečení

11

Sociální zabezpečení provádějí příslušné orgány, kterými jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) a úřady práce. Veřejné zdravotní pojištění spravuje Ministerstvo zdravotnictví a ve zvláštních systémech sociálního pojištění, tedy v sociálním pojištění ozbrojených složek, působí Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a Ministerstvo spravedlnosti. 3.1.1

Pojistné na sociální zabezpečení

Povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Zaměstnavatelé jsou povinni odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Peníze, které se na pojistném vyberou, jsou příjmem státního rozpočtu.1 Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na: – nemocenské pojištění, – důchodové pojištění, – příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který je určen na hmotné zabezpečení poskytované uchazečům o zaměstnání a další výdaje související se zabezpečováním práva na práci a na správní výdaje úřadů práce. Pro výpočet pojistného u zaměstnanců v pracovním poměru se nejprve stanoví vyměřovací základ všech zaměstnanců organizace účastných nemocenského pojištění. Vyměřovacím základem je u zaměstnance souhrn příjmů za kalendářní měsíc zahrnující všechny jeho příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, jež zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Pojistné se vypočte jako 8 % z vyměřovacího základu. Pak zaměstnavatel sečte tyto základy a vypočte pojistné ve výši 26 % z úhrnu vyměřovacích základů. Nakonec sečte pojistné za sebe a za 1 Dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

3.1.2

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

12

všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet příslušné OSSZ. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2008) 3.1.2

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Veřejné zdravotní pojištění (zdravotní pojištění) je druh zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče. U zdravotního pojištění platí zásada, že v každém okamžiku musí být za každého pojištěnce někdo plátcem pojistného. Zdravotní pojištění platí zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a stát za děti, studenty, registrované nezaměstnané a důchodce. Výše pojistného činí dle zákona 13,5 % z vyměřovacího základu za měsíční rozhodné období. Tuto částku, zaokrouhlenou na celé koruny směrem nahoru, odvede zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně. Jedna třetina z takto vypočtené částky se strhne zaměstnanci ze mzdy. Rozdíl mezi celkovou výší pojistného a částkou, která je strhnuta zaměstnanci ze mzdy, tvoří pojistné hrazené zaměstnavatelem. (VYPLATA.CZ, 2008) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen, až na výjimky stanovené zákonem, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Od 1. ledna 2008 nedochází ke změně nominální výše minimální mzdy pro rok 2008 a zůstává na hodnotě 8 000 Kč. To znamená, že minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců činí nadále 1 080 Kč. 3.1.3

Důležité osobní překážky na straně zaměstnance

Tuto oblast upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, v ustanoveních § 191 až § 198. Zákon stanoví, že zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domác-

3.1.3

Důležité osobní překážky na straně zaměstnance

13

nosti v případech stanovených v zákoně o nemocenském pojištění. Dále se jedná o dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v tomto zákoně nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat. Při těchto překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, neboť je v těchto případech zabezpečen dávkami nemocenského pojištění, popřípadě dávkami státní sociální podpory. Mateřská dovolená V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň dvě nebo více dětí, délka činí 37 týdnů. Nástup na mateřskou dovolenou si zaměstnankyně určuje sama, zákon pouze stanoví, že tomu tak zpravidla je od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem. V případě, že zaměstnankyně vyčerpá z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu než proto, že porod nastal dříve, než určil lékař, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň dvě nebo více dětí. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. Zákoník práce však stanoví, že mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit nebo být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Rodičovská dovolená Zákon umožňuje, aby v rámci rodičovské dovolené o dítě pečovala buď matka, nebo otec, nebo oba současně. Zaměstnavatel je povinen poskytnout rodičovskou dovolenou matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to kdykoliv na jejich žádost a v rozsahu, o jaký požádají. Rozhodne-li se později zaměstnankyně nebo zaměstnanec, že čerpání rodičovské dovolené ukončí dříve a nastoupí zpět do zaměstnání, je nezbytné, aby se na této změně se zaměstnavatelem dohodli, neboť sám zaměstnanec nemůže jednostranně

3.2

Nemocenské pojištění

14

rozhodovat o zkrácení rodičovské dovolené, o kterou požádal a kterou již čerpá. Společná ustanovení pro mateřskou a rodičovskou dovolenou Právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou je rovněž garantováno zaměstnankyni nebo zaměstnanci, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo kteří převzali do péče dítě, jehož matka zemřela. K přerušení mateřské nebo rodičovské dovolené dochází nástupem do práce po dobu, kdy dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu. Nevyčerpaná část dovolené se v takovém případě poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte zaměstnankyní nebo zaměstnancem do jejich péče. Zákoník práce dále stanoví, že jestliže dítě zemře v průběhu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, poskytuje se tato dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle však do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku. (Jakubka a kol., 2007)

3.2

Nemocenské pojištění

Základním právním předpisem je zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění. Účinnost nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, byla odložena na 1. ledna 2009. Až do konce roku 2008 se mělo nadále postupovat podle stejných předpisů o nemocenském pojištění, podle kterých se postupovalo v roce 2007, ale po jejich novelizaci zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Avšak podle nálezu Ústavního soudu č. 166/2008 Sb., ze dne 23. 4. 2008, bylo s účinností od 1. 7. 2008 zrušeno ustanovení, ve kterém zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců stanoví, že se nemocenské vyplácí až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. V současné době parlament rozhoduje, v jaké výši bude nemocenské v prvních třech dnech pracovní neschopnosti vypláceno. Nemocenské pojištění zabezpečuje občany v případě dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, těhotenství nebo mateřství, kdy z těchto důvodů ztratí krátkodobě výdělek. Z nemocenského pojištění lze poskytnout následující peněžité dávky:

3.2.1

Provádění nemocenského pojištění

15

– nemocenské, – podpora při ošetřování člena rodiny (POČR), – vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VP), – peněžitá pomoc v mateřství (PPM). 3.2.1

Provádění nemocenského pojištění

V oblasti nemocenského pojištění vykoná působnost jako orgán státní správy Česká správa sociálního zabezpečení a jednotlivé okresní správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé se z hlediska nemocenského pojištění dělí na organizace a malé organizace. Organizace Organizací je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně než 25 zaměstnanců, ale evidenci mezd pro něho vede jiná organizace, tj. zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci. Organizace se při svém vzniku přihlašují do osmi dnů u OSSZ do rejstříku organizací a plní následující úkoly: – poskytují svým zaměstnancům dávky nemocenského pojištění, – jsou povinny vést předepsanou evidenci, – jsou povinny zabezpečovat kontrolu vyplácených dávek a jsou povinny vyhlásit, dokdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, – jsou povinny vydat zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky, jejich poskytování a výplatu. Malá organizace Jedná se o právnickou nebo fyzickou osobu, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance a má pouze povinnost evidenčního a ohlašovacího charakteru. Malé organizace přihlašují k nemocenskému pojištění jednotlivé zaměstnance u OSSZ na předepsaném tiskopise, a to do osmi dnů ode dne vstupu do zaměstnání. Pojistné pouze vybírají a odvádí na účty příslušné OSSZ.

3.2.2

Nemocenské

3.2.2

16

Nemocenské

Nemocenské náleží zaměstnanci, který je podle zvláštního předpisu2 uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání, trvá-li pracovní neschopnost déle než 3 kalendářní dny. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny od čtvrtého dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity, nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen podpůrčí doba). Zaměstnanec má nárok na nemocenské: 1. Ve dni, od něhož byl uznán práce neschopným, je účasten nemocenského pojištění nebo mu v tento den trvá ještě ochranná lhůta nebo v němž by ještě pobíral PPM nebo POČR; tyto podmínky musí být tedy splněny k prvnímu dni trvání pracovní neschopnosti, i když se za tento den nemocenské neposkytuje. 2. V době pracovní neschopnosti nepracuje v tom zaměstnání, z něhož mu bylo nemocenské přiznáno. 3. Pokud nemá vyčerpanou podpůrčí dobu. 4. Pokud si nepřivodil pracovní neschopnost v některém z případů uvedených v § 24 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, které vylučují nárok na nemocenské.3 Postup výpočtu nemocenského a dávek od něj odvozených Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ (DVZ) se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, POČR a PPM. 2

Dle § 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení. 3 Jedná se o vznik pracovní neschopnosti v úmyslu vylákat nemocenské, zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

3.2.3

17

Podpora při ošetřování člena rodiny

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje DVZ, je zpravidla předchozích 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž vznikla pracovní neschopnost. Nastoupil-li zaměstnanec v průběhu předchozích dvanácti měsíců před vznikem pracovní neschopnosti do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází vzniku pracovní neschopnosti. Výše nemocenského za kalendářní den je uvedena v tabulce č. 1. Tab. 1: Výše nemocenského za kalendářní den Počet dní

Výše dávky

1. –3. den

0 % z DVZ

4. –30. den

60 % z DVZ

31 –60. den

66 % z DVZ

od 61. dne

72 % z DVZ

Redukční hranice Pro redukci jsou stanoveny dvě redukční hranice, jejichž výše od 1. 1. 2007 činí: I. redukční hranice 550 Kč a II. redukční hranice 790 Kč. Vypočtený denní vyměřovací základ podléhá redukci v případě, že jeho výše přesáhne stanovenou hranici. Částka DVZ se upraví pro výpočet: – Nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. – Vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. 3.2.3

Podpora při ošetřování člena rodiny

Náleží zaměstnanci (ženě nebo muži), který nemůže pracovat, poněvadž musí ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo pečovat o dítě mladší než 10 let v případě, kdy dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů. Dále když dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy.

3.2.4

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

18

Důvodem pro poskytnutí POČR je i případ kdy osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou. Podmínkou nároku je, že ošetřující a ošetřovaný žijí spolu v domácnosti, tzn. že osoby společně uhrazují výdaje na domácnost, anebo se na jejich čerpání podílejí, a že toto soužití má být trvalé. Společná domácnost se nevyžaduje při ošetřování dítěte ve věku do deseti let jeho rodičem. Podpora při ošetřování člena rodiny náleží od prvního dne potřeby ošetřování, pokud v něm zaměstnanec nepracoval. Podpora se poskytuje nejvýše po dobu prvních 9 dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá. U osamělých zaměstnanců náleží tato dávka až po dobu prvních 16 kalendářních dnů potřeby ošetřování, pokud mají v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky. Dávka se stanoví stejným způsobem jako nemocenské. Výše podpory za kalendářní den činí 69 % DVZ. 3.2.4

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Zaměstnavatel je povinen převést na jinou práci ženu, u níž by na základě lékařského posudku mohl výkon dosavadní práce zhoršit její zdravotní stav nebo ohrozit zdraví jejího dítěte. Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den po tomto převedení. Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v těhotenství nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu. 3.2.5

Peněžitá pomoc v mateřství

Účelem této dávky nemocenského pojištění je zabezpečit zaměstnankyni v době, kdy nemůže pracovat pro pokročilé těhotenství a po dobu po porodu v souvislosti s péčí o narozené dítě, tedy po dobu mateřské dovolené. Zaměstnankyni náleží PPM při splnění těchto podmínek:

3.3

Státní sociální podpora

19

– Porodila (při potratu PPM nenáleží). Za porod se považuje takové ukončení těhotenství, při kterém je do matriky narozených zapsáno narozené dítě. – Je účastna nemocenského pojištění, nebo jí trvá ochranná lhůta z dřívějšího zaměstnání ještě počátkem šestého týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu, anebo pobírá nemocenské z dřívějšího zaměstnání. – V posledních dvou letech před porodem byla účastna nemocenského pojištění alespoň po dobu 270 dnů. – Nevykonává činnost v tom zaměstnání, z něhož pobírá PPM. Za kalendářní den, v němž žena pracovala i po část dne, PPM nenáleží. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto datem. Pokud zaměstnankyně porodila zároveň dvě nebo více dětí, doba poskytování činí 37 týdnů, pokud se dále stará alespoň o dvě z novorozených dětí. Nárok na dávku má i svobodný, ovdovělý nebo rozvedený muž, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela. PPM se v tomto případě poskytuje 22 týdnů ode dne převzetí dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí v obou případech 69 % DVZ. (Ženíšková, 2008)

3.3


Státní sociální podpora je upravena zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, a úzce navazuje na celou řadu dalších právních úprav, zejména na úpravu daní z příjmů, studia na středních a vysokých školách apod. Jedná se o ucelený systém sociálních dávek určených především pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, jimiž se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatních základních osobních potřeb dětí a rodin. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní sociální systém, hradí náklady na státní sociální podporu v celém rozsahu stát. To znamená, že stát hradí náklady nejen na dávky státní sociální podpory samotné, ale i náklady vznikající v souvislosti s řízením o tyto dávky. (Břeská, Burdová, 2007)

3.3


20

Systém státní sociální podpory je adresný, což se projevuje tím, že některé z dávek jsou vázány na výši příjmu v rodině a převážná většina nároků na dávky a výše dávek se váže na životní minimum a částky jej tvořící. Dávky státní sociální podpory můžeme tedy rozdělit na dávky poskytované 1. v závislosti na výši příjmu: – přídavek na dítě, – sociální příplatek, – příspěvek na bydlení. 2. bez ohledu na výši příjmu: – rodičovský příspěvek, – dávky pěstounské péče, – porodné, – pohřebné. Nárok na dávky státní sociální podpory může vzniknout jen fyzické osobě, pokud tato osoba a osoby s ní společně posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu. Za trvalý pobyt se považuje též pobyt cizince na území České republiky hlášeného k pobytu podle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území ČR. Podmínka trvalého pobytu není vyžadována u nezletilých dětí, které jsou na území ČR svěřeny do péče nahrazující péči rodičů nebo ústavní péče. (Tröster a kol., 2005) Rodinu chápe systém státní sociální podpory jako soužití rodičů a osob nahrazující péči rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě se vždy považuje dítě do skončení povinné školní docházky. Poté nejdéle do věku 26 let za podmínek stanovených zákonem o státní sociální podpoře, tj. jestliže: – se soustavně připravuje na budoucí povolání, – se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo – z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné

3.3.1

21

Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti vč. obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají čisté příjmy, tzn. že se příjmy snižují o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 3.3.1

Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4 násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Přídavky jsou vypláceny pevné výši, která je diferencovaná podle věku dítěte: Tab. 2: Výše přídavku na dítě za kalendářní měsíc Věk nezaopatřeného dítěte

Výše přídavku na dítě (v Kč)

do 6 let

500

6 – 15 let

610

15 – 26 let

700

Sociální příplatek Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než dvojnásobek životního minima rodiny. Od 1. ledna 2008 se do příjmu nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. (Kudlová, 2008) Sociální příplatek se zvyšuje v případech, kdy dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, zohledněny jsou také zdravotní postižení nebo osamělost rodiče. Vyšší sociální příplatek

3.3.2

Dávky poskytované bez ohledu na příjmu rodiny

22

se poskytuje i rodinám, kde se narodilo více dětí současně, a to v době do tří let jejich věku, a rodinám, kde dítě studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia. Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na tento příspěvek má každý vlastník nebo nájemce bytu, jestliže jeho náklady na bydlení4 přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35. Současně musí platit, že součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení, která je stanovena v zákoně č. 117/2005 Sb., o státní sociální podpoře. (Kudlová, 2008) Platí, že vlastník nebo nájemce musí být v bytě nahlášen k trvalému pobytu a dávka se poskytuje bez zřetele na to, v jakém bytě příslušná osoba bydlí (obecní, družstevní, v osobním vlastnictví, ve vlastním domě). Nárok na dávku je podmíněn tím, že v rozhodném období bylo řádně uhrazeno nájemné a zaplacena úhrada za další služby spojené s užíváním bytu; u vlastníka bytu nebo domu musí být zaplacena daň z nemovitostí za předchozí kalendářní rok. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. 3.3.2


Rodičovský příspěvek Tento příspěvek má umožnit rodiči, aby se věnoval péči o dítě osobně a celodenně, tedy zpravidla namísto zaměstnání. Jedná se o dávku, která časově navazuje na PPM. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu do dvou, tří nebo čtyř let dítěte. Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to: 4

Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o státní sociální podpoře. U všech bytů se započítávají náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění.

3.3.2


23

– Rychlejší čerpání rodičovského příspěvku, které náleží po peněžité pomoci v mateřství, nebo peněžité pomoci poskytované mužům ve zvýšené výměře 11 400 Kč do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den. – Klasické čerpání rodičovského příspěvku, jež se vyplácí po PPM v základní výměře 7 600 Kč do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem. – Pomalejší čerpání rodičovského příspěvku, které náleží po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře 7 600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře 3 800 Kč do 48 měsíců věku dítěte. (MPSV.CZ, 2008) O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři. Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 21. měsíci věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře. U zdravotně postižených dětí má rodič nárok nejdříve ode dne posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého nebo po skončení čerpání rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře na rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na to, jakou možnost čerpání rodičovského příspěvku zvolil před posouzením zdravotního stavu dítěte. Dávky pěstounské péče Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte představuje nárok dítěte svěřeného do pěstounské péče. Příspěvek se poskytuje do dosažení zletilosti dítěte nebo nejdéle do

3.3.2


24

26 let, jestliže jde o nezaopatřené dítě, které žije ve společné domácnosti s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Odměna pěstouna slouží osobě pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny činí součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1.0 za každé svěřené dítě, tj. 3 126 Kč měsíčně za jedno dítě. Dalšími dávkami pěstounské péče je příspěvek při převzetí dítěte, jehož účelem je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě přicházející do náhradní rodinné péče, a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Ten náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč. Porodné Porodné je jednorázovou dávkou a nárok na ni vzniká dnem porodu. Nárok má žena, která porodila dítě. Eventuálně má nárok otec dítěte, pokud matka dítěte zemřela a porodné nebylo vyplaceno jí nebo jiné osobě. Porodné lze na jedno a totéž dítě vyplatit i dvakrát, jestliže dítě bylo předáno do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok má v tomto případě osvojitel, resp. jiná příslušná osoba, která převzala péči o dítě. Na dávku vznikne nárok, jen jednalo-li se o porod dítěte, nikoli o potrat. Při posouzení, jestli šlo o porod nebo potrat, je třeba vycházet ze zdravotnické dokumentace. Pro nárok na porodné však není rozhodné, jestli se dítě narodilo živé nebo mrtvé. V případě mrtvě narozeného dítěte se skutečnost, že došlo k porodu, dokládá potvrzením matriky, které není rodným listem. Podmínkou nároku na porodné není péče o dítě. Obdobně se nezkoumá, na jaký účel byla dávka použita, ačkoli je jedním z důvodu existence této dávky úmysl přispět rodiči na nákup věcí potřebných pro dítě. Porodné se tedy poskytne například i ženě, která o dítě po porodu ani nezačala pečovat a dala souhlas k jeho osvojení. Pro děti narozené od 1. ledna 2008 je porodné stanoveno pevnou částkou v jednotné výši 13 000 Kč na každé narozené dítě. (Břeská, Burdová, 2007)

3.4

Životní minimum

25

Pohřebné Touto jednorázovou dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Pohřebné je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. (Kudlová, 2008) Pokud fyzická osoba vypraví současně více pohřbů nebo pohřeb společný, náleží jí pohřebné za pohřbení každé z osob. Jestliže splňuje podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka pouze jedné z nich, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první.

3.4

Životní minimum

Životní minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění. Základním stavebním kamenem pro určení výše dávek i pro učení hranice příjmů rodiny pro vznik nároku na dávky SSP je životní minimum jako společensky uznaná minimální hranice příjmu. V případě, že příjem občana nebo rodiny je nižší, než tato hranice, ocitá se člověk ve stavu hmotné nouze. (Krebs, Průša, 2002) Jako společně posuzované osoby jsou z hlediska životního minima posuzováni: 1. rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, 2. manželé, 3. rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami, 4. jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt. Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se v kalendářním měsíci nepovažuje za osobu společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc; to neplatí, jde-li o společně

3.4.1

26

Výše životního minima

posuzování matek s dětmi, které mají ve své osobní péči v době výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Do započitatelných příjmů se zahrnují všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.). Výjimku tvoří například příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a jednorázové sociální dávky, daňové bonusy, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem, stipendia nebo přijaté náhrady škody. Životní minimum je zvyšováno nařízením vlády, kdy se při zvyšování částek zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního minima vždy od 1. ledna, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace. (Kudlová, 2008) 3.4.1

Výše životního minima

Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 126 Kč. Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob uvedeného v tabulce č. 3. Tab. 3: Výše životního minima podle pořadí osob v domácnosti Pořadí osob

Částka za měsíc (v Kč)

První dospělá osoba v domácnosti

2 880

Druhá a další dospělá osoba v domácnosti

2 600

Nezaopatřené dítě do 6 let

1 600

Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let

1 960

Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let

2 250

4

PRAKTICKÁ ČÁST

4 4.1

27

Praktická část Výpočet dávek v rodičovství a mateřství

Komplexní příklad Žena ve věku 25 let byla zaměstnána v hlavním pracovním poměru od 24. 1. 2006. Zaměstnavatel sídlí v Brně-městě na ulici Veveří a počet zaměstnanců ve firmě je 22. Žena žije s manželem v Brně v městské části Židenice, ulice Balbínova. V červnu 2007 otěhotněla a šest týdnů před plánovaným porodem, tedy 17. 1. 2008, nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 28. 2. 2008 porodila své první živě narozené dítě. Celkový vyměřovací základ ženy za poslední kalendářní rok činil ke dni nástupu na mateřskou dovolenou 90 500 Kč. V rozhodném období jednoho roku (tj. 365 kalendářních dnů) čerpala zaměstnankyně 14 dnů neplacené dovolené, 6 dní jí bylo poskytováno nemocenské a 2 dny měla omluveny z důvodu návštěvy lékaře. Ženin průměrný příjem ke dni odchodu na mateřskou dovolenou činil 8 100 Kč. Mužův průměrný plat byl 8 500 Kč a během pobírání dávek v mateřství a rodičovství se nezměnil. Po skončení mateřské dovolené v délce 22 týdnů ode dne porodu, 1. 8. 2008, nastoupila žena na rodičovskou dovolenou a zvolila klasické čerpání rodičovského příspěvku po dobu 3 let. O dítě žena pečuje osobně všechny dny v měsíci. Po dohodě se manželský pár rozhodl, že bude-li mít rodina nárok na příspěvek na dítě, uplatní ho muž. Muž ani žena nevlastní certifikát pro elektronický podpis. Peněžitá pomoc v mateřství Všechny podmínky nároku jsou splněny, žena porodila, více jak 270 dní před porodem byla účastna nemocenského pojištění a účast stále trvá. PPM je poskytována ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Dávka je vyplácena po celou dobu mateřské dovolené od 17. 1. 2008 do 1. 8. 2008, což činí 196 dnů. Výpočet výše peněžité pomoci v mateřství dokládá tabulka č. 4.

4.1

28

Výpočet dávek v rodičovství a mateřství

Tab. 4: Výpočet peněžité pomoci v mateřství a její celková výše Operace

Výpočet

Celkem (v Kč)

DVZ

90 500/(365 − 14 − 6 − 2)

263,848

Výše dávky za den

0,69×263,848

183

PPM celkem

183×196

35 868

Z tabulky vyplývá, že pro výpočet není třeba užít redukčních hranic, protože DVZ ženy nepřesáhl 550 Kč. Za dobu trvání mateřské dovolené obdrží žena PPM v celkové výši 35 868 Kč, což představuje zhruba 5 124 Kč na měsíc. Už ze samotné konstrukce této dávky, jako stanoveného procenta z DVZ, vyplývá, že příjmy ženy po dobu pobírání PPM nebudou dosahovat výše jejího průměrného měsíčního výdělku. Porodné Žena porodila, vznikl jí nárok na porodné ke dni porodu v pevné výši 13 000 Kč. Rodičovský příspěvek Podmínka nároku na rodičovský příspěvek po celý kalendářní je splněna tím, že žena o dítě celodenně řádně pečuje, rodičovský příspěvek přísluší ženě po skončení PPM od srpna 2008. Protože žena zvolila klasickou formu čerpání, náleží jí příspěvek ve výši 7 600 Kč za měsíc. Dávka je vyplácena do věku tří let dítěte, tedy do konce února roku 2011. Celkově žena za 31 měsíců poskytování dávky obdrží 235 600 Kč. Přídavek na dítě Při narození dítěte se zkoumá rozhodný příjem rodiny, který se zjišťuje za rozhodné období od října 2006 do září 2007. Postup posouzení výpočtu je uveden v následující tabulce s tím, že výše přídavku na dítě je za kalendářní měsíc.

4.1.1

29

Shrnutí příkladu

Tab. 5: Posouzení nároku a výše přídavku na dítě Operace

Výpočet

Celkem (v Kč)

Rozhodný příjem rodiny

8 500 + 8 100

16 600

Životní minimum rodiny

2 880 + 2 600 + 1 600

7 080

2,4 násobek ŽM rodiny

2,4×7 080

16 992

Posouzení nároku: rozhodný příjem rodiny < 2,4 násobek ŽM rodiny

dítě má nárok

500

Celková výše za 36 měsíců rodičovské dovolené

36×500

18 000

Jelikož se do započitatelných příjmů počítá i rodičovský příspěvek, v září 2008 a každé následující září do roku 2011, kdy bude muž podávat žádost o přídavek na dítě, uvede od srpna 2008 do konce února 2011 jako ženin příjem z rodičovského příspěvku částku 7 600 Kč za měsíc. Jedná o částku nižší než ženin průměrný plat, příjmy rodiny se tedy sníží a přídavek na dítě bude náležet po celou dobu rodičovské dovolené. Po dobu pobírání rodičovského příspěvku rodina obdrží za 36 měsíců celkem 18 000 Kč. Jestli bude přídavek rodině náležet i po jejím skončení, bude záležet na konkrétní finanční situaci rodiny. Pokud bude rodina splňovat podmínky nároku, bude přídavek poskytován do 18 let věku dítěte, v případě jeho studia do 26 let věku. 4.1.1

Shrnutí příkladu

V tabulce č. 6 jsou shrnuty všechny příjmy ženy po dobu její mateřské a rodičovské dovolené plynoucí ze systému sociálních dávek. Do těchto příjmů je započítán i přídavek na dítě i přesto, že jej nárokoval muž, protože dávka je určena na krytí nákladů spojených s výchovou a výživou nezaopatřeného dítěte.

4.1.1

30

Shrnutí příkladu

Tab. 6: Příjmy ze sociálních dávek po dobu mateřské a rodičovské dovolené Položka

Výše dávky (v Kč)


35 868

Porodné

13 000

Rodičovský příspěvek

235 600

Přídavek na dítě

18 000

Příjmy celkem

302 468

Aby celkové příjmy ze sociálních dávek byly dány do kontextu, budou porovnány s částkou, která by ženě plynula z jejího zaměstnání. Při průměrném platu 8 100 Kč za měsíc (30 dnů) připadá na jeden den 270 Kč. Délka mateřské dovolené = 28 týdnů = 196 dnů Délka rodičovské dovolené = 31 měsíců = 930 dnů Délka pobírání celkem = 196 + 930 = 1 126 dnů Předpokládaná výše příjmů ze zaměstnání = 1 126×270 = 304 020 Kč Pro zadání příkladu byla vybrána modelová situace, ve které se příjmy ze zaměstnání obou manželů pohybovaly mírně nad minimální mzdou, která v roce 2008 představuje 8 000 Kč za měsíc. Proto bylo důležité zjištění, zda i po dočasném odchodu ženy ze zaměstnání kvůli mateřství zůstane životní úroveň rodičů zachována nebo se v důsledku ztráty příjmu ze zaměstnání sníží. Z výsledků výpočtů vyplynulo, že příjmy, které žena obdrží ze systému státních sociálních dávek, budou na srovnatelné úrovni jako předpokládané příjmy ze zaměstnání. To, že výše peněžité pomoci v mateřství nemůže dosahovat výše průměrného výdělku je v tomto případě kompenzováno poskytnutím porodného, které rozdíl téměř srovnává. Výše rodičovského příspěvku na měsíc je o 500 Kč nižší než ženin průměrný plat, avšak tato částka je dítěti poskytnuta prostřednictvím přídavku na dítě, jehož podmínky nároku rodina splňuje. Dle dokumentu Analýza dopadů reformy veřejných financí stran ODSKDU/ČSL-SZ (ČMKOS, 2007) přinese rodinám s nízkou či podprůměrnou mzdou při klasické variantě pobírání rodičovského příspěvku zvýšení daňového zvýhodnění na děti a slevy na poplatníka jisté úspory, ovšem na reformě při srovnání s rokem

4.1.1

Shrnutí příkladu

31

2007 vydělají pouze několik desítek korun. Výhodou zůstává, že tyto rodiny budou i nadále pobírat přídavek na dítě. V praktickém příkladu byla rozebrána rodina s podprůměrnými příjmy. Jak to ale vypadá u rodin s jedním dítětem s průměrnými či velmi vysokými příjmy? Podle zmiňovaného dokumentu důsledky reformy veřejných financí nejméně dopadnou na rodiny s nadprůměrnými příjmy. Zatímco rodiny s průměrnými příjmy si ve srovnání s rokem 2007 přilepší při klasické formě pobírání rodičovského příspěvku řádově o několik stovek korun měsíčně, rodiny s příjmy nad 150 000 Kč za měsíc na reformě vydělají až několik tisíc korun díky daňové reformě.

4.2

Postup při uplatňování nároku na dávky

4.2

32

Postup při uplatňování nároku na dávky

4.2.1


Nárok na tuto dávku uplatňuje žena v době trvání těhotenství prostřednictvím podání „Žádosti o peněžitou pomoc v mateřstvíÿ, kterou jí vydá a potvrdí ošetřující lékař, u něhož je v péči. Protože jde o dávku nemocenského pojištění, žena podává žádost u svého zaměstnavatele. Jde o malou organizaci do 25 zaměstnanců, zaměstnavatel proto musí o dávku zažádat u příslušné Městské správy sociálního zabezpečení Brno se sídlem na Veveří 5, a předložit všechny doklady od lékaře. Zákon o nemocenském pojištění nestanoví lhůtu k uplatnění nároku na dávku. Podle tohoto zákona se nárok na dávku promlčuje, nebyl-li uplatněn do 3 let ode dne, za který náleží. Byl-li nárok uplatněn, promlčuje se do 3 let ode dne přiznání dávky. Ve sporu o nároku na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje podle sídla zaměstnavatele příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ, která rozhodnutí vydala, a rozhoduje o něm ČSSZ. 4.2.2

Porodné

„Žádost o porodnéÿ podává žena na předepsaném formuláři na příslušný úřad podle místa trvalého bydliště. V našem případě se jedná o Úřad práce Brno-město – Kontaktní místo státní sociální podpory Brno-Gajdošova. Protože žena nevlastní certifikát pro elektronický podpis, musí použít originální tiskopis nebo formulář z internetových stránek. Na úřadě žena musí předložit žádost o porodné, průkaz totožnosti a rodný list dítěte. Její žádost musí být vyřízena do 30 dnů od podání a zároveň nárok na dávku může být uplatněn 1 rok zpětně od narození dítěte. Porodné se vyplácí v jedné splátce, kterou žena obdrží nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce ode dne rozhodnutí o přiznání dávky. Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje prostřednictvím úřadu, který rozhodl.

4.2.3


33

Proti oznámení lze podat písemně námitky do 30 dnů od výplaty dávky na úřad, který rozhodl. 4.2.3


Oprávněnou osobou je v tomto případě žena, která na příslušném úřadě v Brněměstě podá písemnou žádost o rodičovský příspěvek. Pro klasickou formu čerpání rodičovského příspěvku tak musí žena učinit do 21. měsíce věku dítěte, kterého dítě dosáhne 28. 11. 2009. Pokud by do tohoto data žena o klasické čerpání dávky nepožádala, vyplácel by se rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání. Na úřadě musí žena předložit průkaz totožnosti, rodný list dítěte a formuláře: – „Žádost o rodičovský příspěvekÿ, – „Žádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvekÿ, – „Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvkuÿ, které slouží jako příloha k žádosti o rodičovský příspěvek, protože žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje prostřednictvím úřadu, který rozhodl. Proti oznámení lze podat námitky do 30 dnů od první výplaty dávky na úřad, který rozhodl. 4.2.4


Nárok na dávku má nezaopatřené dítě, podmínka trvalého pobytu i toho, že žije v rodině, jejíž příjem nepřesáhne 2,4 násobek životního minima v předchozím kalendářním roce je splněna. Do doby zletilosti dítěte, tj. do 18 let, podává žádost zákonný zástupce, v našem případě muž. Muž podá písemnou žádost na předepsaném formuláři (na originálním nebo z internetových stránek vytištěném tiskopisu) na příslušný Úřad Brno-město na Gajdošově ulici. Pro vyřízení muž potřebuje průkaz totožnosti a rodný list dítěte. Dále musí předložit předepsané formuláře, které zahrnují „Žádost o přídavek na dítěÿ a „Doklad o výši ročního příjmuÿ pro oba rodiče, kteří v rozhodném období

4.2.4


34

vykazovali příjem. Přídavek na dítě se bude vyplácet muži, a to do konce každého kalendářního měsíce, v němž bude mít dítě nárok na dávku. Stejně jako u porodného a rodičovského příspěvku lze proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje prostřednictvím úřadu, který rozhodl. Rovněž lze podat písemně námitky do 30 dnů od výplaty dávky na úřad, který rozhodl.

4.3

Ekonomické zdůvodnění sociální reformy

4.3

35

Ekonomické zdůvodnění sociální reformy

4.3.1

Mandatorní výdaje

Nejzávažnějším problémem veřejných financí je neudržitelný růst mandatorních výdajů. Mandatorní jsou „přikázanéÿ výdaje, které jsou externě stanoveny. Jsou to především sociální transfery a kromě nich další mandatorní položky dané zákonem. Nejvýznamnějším sociálním transferem jsou výplaty penzí, tzn. dávky důchodového pojištění. Mimo nich patří do sociálních transferů také nemocenské dávky a státní sociální podpora. Další velkou skupinu mandatorních výdajů daných zákonem, které však nemají povahu sociálních transferů, tvoří (podle nejvýznamnějších objemů posledních let) zejména platby státu do zdravotního pojištění, výplata státních příspěvků ke stavebnímu spoření, výdaje na volby a příspěvky politickým stranám, příspěvky k penzijnímu připojištění a dotace na podporu exportu. (ČSÚ, 2008) Z obrázku č. 1 vyjadřujícího meziroční přírůstky mandatorních sociálních výdajů je naprosto zřejmé, že od roku 2004 výdaje rostly každým rokem téměř dvojnásobným tempem, což byl pro Českou republiku stav dlouhodobě neudržitelný. Za dané situace by podle prognóz v roce 2009 byly příjmy státního rozpočtu nižší než mandatorní výdaje a nestačily by na jejich financování.

Obr. 1: Meziroční přírůstky mandatorních sociálních výdajů (bez výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, ale včetně výdajů na platbu státu do veř. zdrav. pojištění) Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

4.3.2

Výdaje na dávky nemocenského pojištění

36

Mandatorní sociální výdaje tvořily v roce 2007 ve státním rozpočtu 80 % celkových mandatorních výdajů. Ještě v roce 1995 tvořily „pouhýchÿ 67,8 %, tedy i tak více než 2/3 celkových státních výdajů. Přitom čím vyšší jsou mandatorní výdaje, tím menší prostor má stát pro financování důležitých projektů jako je rozvoj státem poskytovaných služeb (zejména investice do školství, zdravotnictví apod.) a jiné vládou podporované aktivity. Na stav veřejných financí reagovala vláda vytvořením „reformního balíkuÿ, který obsahoval reformu daňovou, sociální a reformu zdravotnictví, všechny s účinností od 1. 1. 2008. V rámci sociální reformy se jednalo o tzv. I. etapu, která spočívala hlavně v úpravě dávek státní sociální podpory a úpravy valorizace životního minima. Cílem sociální reformy v rámci navržených opatření je úspora ve výši 8 - 10 mld. Kč v roce 2008, dále pak, aby celkové mandatorní výdaje v roce 2010 představovaly méně než 50 % výdajů státního rozpočtu. Toho se má dosáhnout za cenu snížení některých dávek a omezení jejich výplaty (přídavek na dítě, sociální příplatek, porodné, pohřebné) nebo dokonce jejich zrušení (příspěvek na školní pomůcky). A další úsporu lze očekávat odbouráním automatického zvýšení dávek při úpravě životního minima a úpravou podmínek valorizace částek životního minima, na které je napojen nárok na testované dávky. 4.3.2

Výdaje na dávky nemocenského pojištění

Výdaje na všechny dávky nemocenského pojištění dosáhly roce 2007 výše 34,671 mld. Kč a byly tak o 5,8 % vyšší než v roce 2006. Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění od roku 2000 je uveden v tabulce č. 7.

4.3.3

37

Výdaje na dávky státní sociální podpory

Tab. 7: Výdaje na dávky nemocenského pojištění dle České správy sociálního zabezpečení (v milionech Kč) Dávka

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Nemocenské

23 625

25 574

28 222

29 523

24 705

26 258

26 963

27 881

785

957

893

1 004

730

819

825

893

2 760

3 077

3 487

3 774

4 123

4 579

4 981

5 893

8

7

7

6

5

4

4

4

27 205

29 585

32 609

34 307

29 563

31 660

32 773

34 671

POČR PPM VP v těhotenství a mateřství Celkem

Průměrný počet nemocensky pojištěných za období leden až prosinec 2007 činil 4 469 tis. osob a byl tak o 1,8 % (78 tis. osob) vyšší než ve stejném období minulého roku. Dále pokračoval trend poklesu podílu výdajů na nemocenské a růst podílu výdajů na peněžitou pomoc v mateřství k celkovým výdajům nemocenského pojištění, který trvá od roku 2000. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku podíl nemocenského na celkových výdajích poklesl zhruba o 2 procentní body a o stejnou hodnotu se zvýšil podíl peněžité pomoci v mateřství. Zatímco výdaje na nemocenské se meziročně zvýšily pouze o 3,4 %, došlo v důsledku rostoucího počtu narozených dětí k nárůstu výdajů na peněžitou pomoc v mateřství o 18,3 % a výdaje na podporu při ošetřování člena rodiny se zvýšily o 8,3 %. 4.3.3


Výdaje na dávky SSP v letech 2003 - 2006 oscilovaly kolem 33 mld. Kč ročně a představovaly asi desetinu veškerých výdajů systému sociální ochrany. Ze státního rozpočtu se na dávky SSP vyplatila přibližně 4 % finančních prostředků. V roce 2007 výdaje na dávky SSP překročily rekordních 49,4 mld. Kč, což představuje v porovnání s rokem 2006 zvýšení o 55 %. Výdaje na jednotlivé dávky se však vyvíjejí nesouměrně. Zatímco náklady na některé dávky od počátku své existence klesají (např. na zaopatřovací příspěvek, který byl k 1. 1. 2005 zrušen), u dalších naopak stále každoročně rostou (např. na dávky pěstounské péče), u ostatních se střídavě zvyšují a snižují, což dokládají grafy struktury vyplácených dávek SSP ve vybraných letech:

4.3.3


38

Obr. 2: Podíl jednotlivých dávek na celkových výdajích na dávky státní sociální podpory v letech 2000 a 2007 Pozn.: Ostatní dávky zahrnují v roce 2000 příspěvek na dopravu (náležel do 30. 6. 2004), zaopatřovací příspěvek (náležel do 31. 12. 2004), příspěvek na teplo (náležel do 30. 6. 2000) a příspěvek na nájemné (náležel do 31. 12. 2000). V roce 2007 do této kategorie spadá příspěvek na školní pomůcky (zrušen k 1. 1. 2008). Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Český statistický úřad, vlastní výpočty

Z grafů je patrný značný rozdíl mezi skladbou výdajů na dávky ve srovnávaných letech. Zatímco v roce 2000 převyšoval podíl dávek testovaných, v roce 2007 je trend opačný, což lze přičíst hlavně podílu výdajů na rodičovský příspěvek, který se oproti roku 2000 zvýšil více než o 30 procentních bodů. V roce 2007 již tvořily výdaje na výplaty rodičovského příspěvku více než polovinu všech výdajů na dávky SSP. Naopak podíl výdajů u všech testovaných dávek v roce 2007 klesl na polovinu své původní hodnoty. Hlavním důvodem poklesu testovaných dávek byl nárůst příjmů rodin s nezaopatřenými dětmi, což způsobilo následný pokles počtu a hodnoty všech testovaných dávek. V důsledku těchto skutečností ve srovnání s rokem 2006 se snížil celkový počet dávek, avšak celkové vyplacené výdaje na dávky silně vzrostly (hlavně v důsledku výrazného zvýšení rodičovského příspěvku a porodného). Srovnání výdajů na rodičovské dávky ze státní sociální podpory do r. 2007 dokládá obrázek č. 3.

4.3.3


39

Obr. 3: Výdaje na dávky v rodičovství a mateřství ze státní sociální podpory Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Český statistický úřad, vlastní výpočty

Graf ukazuje enormní zvýšení výdajů na rodičovský příspěvek v minulém roce – zatímco výdaje na výplatu rodičovského příspěvku představovaly v roce 2006 zhruba 13,5 mld. Kč, stouply výdaje v roce 2007 více než 2,5 násobně na 30 mld. Stejně jako u porodného došlo během minulých let k úpravám výše rodičovského příspěvku. Od 1. 1. 2007 byl příspěvek odvozen od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře a činil 40 % této mzdy, což odpovídalo 7 582 Kč. Vazba dávky na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře znamenala vysoký nárůst výše dávky a s tím spojených finančních prostředků ze státního rozpočtu. Vláda se v rámci sociální reformy rozhodla odstranit od 1. 1. 2008 vazbu výše dávky na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře, čímž má dojít k úspoře mandatorních výdajů. Rodičovský příspěvek je nyní koncipován ve vícerychlostní struktuře čerpání a ve třech výměrách stanovených v pevných částkách. Výše porodného od dubna 2006 činila 17 500 Kč, od roku 2007 se zvedla na 17 760 Kč. Zatímco v roce 2006 se na dávce vyplatilo 1,5 mld. Kč, v roce 2007 výdaje činily již přes 2 miliardy. Na tomto vývoji se odráží i počet příjemců porodného: od roku 2000, kdy se počet narozených dětí poprvé od roku 1990 meziročně zvýšil, dochází k nárůstu počtu příjemců porodného každoročně zhruba o 1 – 2 %. Protože porodné je jednou z dávek, jejichž výplata se zásadním způsobem promítá na

4.3.3


40

celkových výdajích na dávky SSP, došlo v rámci sociální reformy ke snížení výše porodného na 13 000 Kč za každé narozené dítě. Přídavek na dítě byl v roce 2006 i 2007 poskytován ve třech výměrách v závislosti na výši příjmů, kde hranice příjmů rodiny byla stanovena násobkem životního minima rodiny. Výše dávky byla stanovena násobkem částky životního minima dítěte dle věku dítěte. Při příjmu nad 4 násobek životního minima rodiny dávka nenáležela. Změna legislativy s účinností od roku 2008 reagovala na celkovou výši sociálních mandatorních výdajů a jejich předpokládané zvyšování. I přes klesající trend výdajů na tuto dávku mají nyní na přídavky nárok děti v rodinách s příjmem jen do 2,4 násobku životního minima rodiny a jsou vypláceny pevné výši, která je diferencovaná podle věku dítěte. Podle předběžných údajů Ministerstva práce a sociálních věcí kvůli reformám přišlo od ledna o přídavek na dítě asi 39 procent rodin. Ze zhruba 1,5 milionu rodin, které ho do konce loňska pobíraly, jich na něj nemá nárok asi 586 000. Částečné omezení výplaty přídavku na děti je vyváženo vysokými daňovými slevami. Základní roční sleva na dani se zvýšila ze 7 200 na 24 840 korun. U druhého z manželů, který je bez příjmů, činí místo 4 200 korun 24 840 korun. U dítěte vzrostla z 6 000 na 10 860 korun. Zvýšení slev na dani kompenzuje snižování některých sociálních dávek včetně kompenzace nárůstu spodní sazby snížené sazby DPH.

4.4

Systémy dávek v mateřství a rodičovství ve vybraných zemích EU

4.4

41

Systémy dávek v mateřství a rodičovství ve vybraných zemích EU

4.4.1

Sociální politika EU

Dnešní sociální politika vychází z Evropské sociální charty podepsané v roce 1961 v Turíně. Druhým pramenem výslovně uvedeným v článku 136 SES je Komunitární charta základních sociálních práv pracovníků z roku 1989. Cílem sociální politiky je podpora zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek, sociální ochrana, sociální dialog, rozvoj potenciálu pracovních sil s ohledem na trvale vysokou úroveň zaměstnanosti a boj proti vyloučení z trhu práce. (König, Lacina, Přenosil, 2007) Evropská sociální politika neexistuje v podobě politiky společné pro všechny země Evropské unie. Je tomu tak především proto, že každá z členských zemí má poněkud jiné historické tradice a rovněž poněkud jiné možnosti svou sociální politiku uskutečňovat. Bezprostřední sjednocení všech sociálních politik všech členských zemí Evropské unie by mohlo vést ke vzniku četných problémů. Na druhé straně se v současné době společenské, ekonomické, politické a právní podmínky členských zemí velmi sbližují. (Klvačová, 2004) 4.4.2

Peněžitá pomoc v mateřství, mateřská dovolená

V naprosté většině zemí EU existuje institut mateřské dovolené, ke které se váže peněžitý příspěvek. Pouze v případě Švédska a Norska je přesnější hovořit o rodičovské dovolené, protože mateřská dovolená jako taková tu v podstatě neexistuje a zůstat s dítětem doma zde může kterýkoli z rodičů. Co se týče výše peněžité pomoci v mateřství, běžnou praxí evropských zemí je úhrada podílu mzdy ve výši 90 - 100 %. Délku a výši peněžité pomoci v mateřství ve vybraných státech včetně ČR dokládá tabulka č. 8.

4.4.3

42

Porodné

Tab. 8: Peněžitá pomoc v mateřství v základní výměře v zemích EU k 1. 1. 2008 Země

Doba poskytování

Výše dávky

Česká republika

6 týdnů před porodem, 22 týdnů po porodu

69 % z vyměřovacího základu

Maďarsko

4 týdny před porodem, 20 týdnů po porodu


Německo



Polsko

16 týdnů s možností čerpání od dvou týdnů před očekávaným dnem porodu


Rakousko



Je zřejmé, že nejdelší doba pobírání PPM je v České republice, i když její procentní výše z vyměřovacího základu je nižší než v ostatních zemích. Většina zemí volí variantu relativně kratší doby pobírání (16 – 18 týdnů) při plné náhradě předchozí mzdy. 4.4.3

Porodné

Dávka porodného není zcela samozřejmá ve všech evropských zemích. Porodné není zavedeno hned v deseti členských zemích Evropské unie na Maltě, v Dánsku, na Kypru, v Německu, Rakousku, Portugalsku, Maďarsku, ve Švédsku, Finsku a v Nizozemí. V rámci čtyř vybraných států můžeme porovnávat jen s Polskem, kde porodné činí v přepočtu 261 EUR a jedná se rovněž o dávku jednorázovou. V ČR výše porodného představuje v přepočtu 488 EUR5 , je tedy skoro dvojnásobně vyšší než Polsku. V Rakousku je však rodinná politika velice důležitá a to, že není zavedeno porodné, je vyvažováno jinými dávkami. Rodičům je v rámci této politiky poskytována finanční kompenzace formou dávek - zaopatřovacích příspěvků a dávek při péči o nemocné děti, přičemž finanční pomoc je závislá na počtu dětí a jejich věku, nikoliv na příjmech rodičů. Kromě toho dostávají rodiny věcné dávky, například učebnice a sešity zdarma a žákům, učňům a studentům je propláceno cestovné. Rodinám 5

Přepočteno kurzem 26,62 Kč za 1 EUR dle kurzu ČNB k 1. 1. 2008

4.4.4

Rodičovský příspěvek, rodičovská dovolená

43

jsou v Rakousku poskytovány též poradenské a mediační služby (zejména v době odluky a rozvodu rodičů) a jsou pro ně zřizována poradenská střediska zaměřující se na problematiku násilí v rodině, plánování rodiny, rozvodu, zdravotně postižených členů rodiny apod. 4.4.4

Rodičovský příspěvek, rodičovská dovolená

Systémy čerpání rodičovské dovolené se v evropských zemích značně liší co se týká délky a flexibility čerpání, podmínek čerpání i systému financování. Opatření umožňující několikarychlostní čerpání rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku jsou zavedena i v jiných evropských zemích. Rodičovská dovolená zpravidla navazuje na mateřskou dovolenou a může ji využít matka nebo otec dítěte. V Maďarsku se rodičovský příspěvek poskytuje do 3 let věku dítěte a dávku mohou pobírat rovněž i prarodiče dítěte, pokud dítěti poskytují celodenní péči místo rodičů. Výše příspěvku činí 107 EUR za měsíc. Německo poskytuje od 1. 1. 2007 rodičovský příspěvek po dobu 14 měsíců věku dítěte. Podmínkou ovšem je, že jeden z rodičů může čerpat dávku max. 12 měsíců, další dva měsíce jsou určeny pro péči o dítě pro druhého rodiče. Měsíční výše činí 67 % průměrného příjmu rodiny, nejméně je to však 300 EUR a nejvyšší možná částka je 1 800 EUR. V Polsku příspěvek náleží do 2 let věku dítěte nebo do 3 let u vícerčat nebo v případě osamělosti rodiče. Dávka je poskytována v pevné výši 104 EUR. Nárok na rodičovský příspěvek v Rakousku je vázán na podmínku, že příjem rodiny je nižší jak 14 600 EUR za rok. Pak je příspěvek poskytován ve výši 14,53 EUR za den (přibližně 436 EUR měsíčně) do doby, než nejmladší dítě dosáhne 30 měsíců. Doba pobírání se prodlužuje do 3 let věku dítěte, pokud dávku bude pobírat i druhý z rodičů, protože zákon umožňuje, aby přídavek pobírali střídavě oba rodiče. Česká republika poskytuje rodičovský příspěvek dle zvolené formy do 2, 3 nebo 4 let věku dítěte. Pobírání příspěvku do 4 let je v současnosti nejdelší dobou poskytování příspěvku v Evropě, nejčastěji tato doba pohybuje v rozmezí 2 – 3 let. Výše dávky činí při klasickém čerpání v přepočtu 285,5 EUR za měsíc, což je výrazně

4.4.5

44


více než v Maďarsku a Polsku. Výše dávky se přibližuje minimální výši v Německu, ovšem při nesrovnatelně kratší době 14 měsíců. 4.4.5


Rodinné přídavky existují podle právních předpisů všech členských států Evropské unie, ale podmínky pro jejich vyplácení a samotná výše přídavků se mezi zeměmi značně liší. Přídavek na dítě ve všech členských zemích Evropské unie je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Údaje o výši a době pobírání přídavků na dítě jsou uvedeny v tabulce č. 9. Tab. 9: Doba pobírání (vyjádřeno v letech věku dítěte) a výše přídavku na dítě v zemích EU k 1. 1. 2008 Doba pobírání v základní výměře

Doba pobírání při dalším studiu

Česká republika

18

26

19

26

Maďarsko

16

23

47

47

Německo

18

27

154

154

Polsko

18

24

13

17

Rakousko

18

26

105

131

Země

Výše přídavku (v eurech) Dítě do věku Dítě do 3 let 18-ti let

Přídavek na dítě je v ČR vyplácen poměrně dlouhou dobu, v případě studia dítěte do 26 let. Delší doba poskytování je už jen v Německu, kde studujícím dětem stát přispívá až do 27 let. Patrná je ovšem odlišnost výše dávky. V této oblasti se projevil rozdíl mezi Německem, Rakouskem a ostatními zeměmi včetně ČR. Absolutně nejvyšší přídavek na dítě poskytuje Německo, v Rakousku je nižší, ale přesahuje 100 EUR za měsíc. Za touto částkou zbylé země výrazně zaostávají. Výše přídavku v ČR je srovnatelná s Polskem, Maďarsko nabízí v závislosti na věku dítěte přídavek téměř dvojnásobný než v ČR.

5

5

DISKUSE

45

Diskuse

U sledované rodiny bylo zjištěno, že příjem ženy po dobu mateřské a rodičovské dovolené bude srovnatelný s předchozím příjmem ze zaměstnání. Na celkovém srovnání příjmů se bezesporu projevila volba ženy čerpat rodičovský příspěvek v klasické formě. Při volbě doby čerpání však byla omezena podmínkou, že pro rychlejší čerpání příspěvku musí být výše PPM alespoň 380 Kč za kalendářní den, což v tomto případě splněno nebylo. Pokud by tedy žena chtěla do zaměstnání nastoupit hned po 2. roce věku dítěte, není jí tato varianta umožněna. Kdyby žena zvolila pomalejší čerpání, od 21. do 48. měsíce věku dítěte by dostávala částku 3 800 Kč za měsíc, v důsledku čehož by se příjem rodiny snížil na 12 300 Kč a poklesl by pod dvojnásobek životního minima rodiny. Vzhledem k tomu, že rodiče musí krýt zvýšené výdaje spojené s výživou a výchovou nezaopatřeného dítěte, příjem by byl podle mého názoru nedostačující. Další problém by mohl ženě vzniknout v zaměstnání, protože zaměstnavatel nesmí s ženou zrušit pracovní poměr v ochranné době čerpání rodičovského příspěvku, což je do 3 let věku dítěte. Po uplynutí této doby by o zaměstnání mohla přijít. Co se týče peněžité pomoci v mateřství jako dávky nemocenského pojištění, došlo oproti roku 2007 ke změně délky mateřské dovolené a tím i doby pobírání dávky u osamělých matek. Do začátku roku 2008 pobíraly osamělé matky PPM v délce 37 týdnů, od tohoto data byla doba pobírání sjednocena na 28 týdnů. Výše peněžité pomoci v mateřství nebyla sociální reformou dotčena a zůstala na úrovni 69 % DVZ. Vzhledem k době poskytování 28 týdnů je tato hranice nastavena příznivě. Velmi diskutovaná je také výše porodného, a to nejen v souvislosti se sociální reformou. Od 1. ledna 2008 se výše této dávky snížila oproti roku 2007 o 4 760 Kč. Znamená to pouze mírné snížení a tento krok byl podle mého názoru správný, protože počet příjemců této dávky stoupá díky zvýšenému počtu narozených dětí. Kdyby nebyla provedena regulace, výše výdajů na porodné by nadále výrazně rostla. Protože podle demografických prognóz nepochybně dojde k postupnému snižování porodnosti, měla by vláda výši porodného pravidelně přizpůsobovat aktuální situaci. Nedomnívám se však, že výše porodného podstatně ovlivňuje porodnost. Na tento

5

DISKUSE

46

proces spíše působí demografický, ekonomický a sociální vývoj společnosti. Rodičovský příspěvek je koncipován na vícerychlostní struktuře čerpání ve třech výměrách stanovených pevnými částkami. Jako velkou nevýhodu při žádosti o variantě čerpání rodičovského příspěvku shledávám to, že volba je nevratná a nelze nijak změnit. Od podání žádosti se může finanční situace rodiny výrazně změnit, například ztrátou zaměstnání druhého rodiče nebo zhoršením zdravotního stavu některého člena rodiny vyžadujícím zvýšené výlohy na léčení. Zvolená varianta čerpání, zvláště ta snížená, se pak může stát pro rodinu značně nevýhodnou a může ztížit jejich ekonomickou situaci. Jako problematické se jeví ustanovení, podle kterého rodič, jenž nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musí automaticky pobírat rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání. Naopak zavedení rychlejší formy čerpání rodičovského příspěvku výrazně pomůže včasnému návratu do zaměstnání. Této varianty bezpochyby využijí osoby, jejichž příjmy výrazně přesahují výši měsíčního rodičovského příspěvku a které mají zajištěnou náhradní péči pro své dítě. Výplata přídavku na dítě byla změnou zákona zjednodušena a poskytuje se v pevných částkách podle let dítěte. Snížení hranice nároku na 2,4 násobek příjmů životního minima rodiny přinese spíše zvýhodnění rodin s nižšími příjmy a vyloučí rodiny, které dostávaly dříve přídavek ve snížené výměře. O tom, že stát řeší otázku propojení sociálního systému a trhu práce, svědčí zájem ministra sociálních věcí Petra Nečase prosadit zákon, podle něhož si firmy, které zřídí pro své zaměstnance školky, budou moci náklady na školky odečíst z daní. Mnoho společností takovou variantu vítá a čeká na příslušný zákon, neboť z jejich pohledu je to způsob, jak si svoje zaměstnance udržet. Protože je v současné době ve veřejných mateřských školkách nedostatek volných míst, firemní školky by byly přínosné i pro zaměstnance, kteří by navíc ušetřili čas při přejíždění do jiných školek. Ačkoliv se návrh teprve provádí na konkrétní podoby, je důležité, aby daňovému zvýhodnění nepodléhaly jen náklady na zřížení školek, ale i na jejich další udržitelnost a rozvoj.

6

6

ZÁVĚR

47

Závěr

Významným nástrojem přerozdělování prvotních důchodů v ekonomice je realizace základních sociálních jistot zpravidla formou sociálního zabezpečení nebo národního sociálního pojištění. Každý stát má svůj vlastní systém sociálního zabezpečení. Rozdíly v systémech sociálního zabezpečení jsou značné, závisí zejména na historických tradicích, ekonomické a politické situaci v jednotlivých státech. Od 1. ledna 2008 proběhlo v České republice v rámci reformy veřejných financí mnoho změn hned v několika oblastech. V práci jsem se snažila dokázat, že reforma v oblasti sociální byla po ekonomické stránce nezbytná. Nutnost reformy byla zdůvodněna zejména potřebou zastavit vzestup finančních prostředků vynakládaných na sociální mandatorní výdaje. Kdyby reforma nebyla provedena, sociální výdaje by dále narůstaly a vytlačovaly by investiční výdaje na školství, dopravu, vědu a výzkum a další veřejné statky. Jednou z nejvýraznějších změn zavedených sociální reformou je to, že stávající povinnost vlády valorizovat částky životního minima při 5% růstu spotřebitelských cen se přeměnila pouze na možnost zvyšování těchto částek. Opatření se promítne i do oblasti státní sociální podpory, neboť na výši životního minima je vázán přídavek na dítě nebo sociální příplatek, což by mohlo negativně dopadnout na nízkopříjmové domácnosti. Novelizovaná právní úprava sociální oblasti byla podrobně rozebrána v teoretické části. Jak bylo zjištěno komparací s ostatními zeměmi EU, Česká republika má poměrně štědrý sociální systém s dlouhou dobou pobírání dávek. Z porovnávaných zemí poskytuje Česká republika vůbec nejdelší pobírání peněžité pomoci v mateřství, čtyřletá rodičovská dovolená je z hlediska délky pobírání dávky také nejvyšší a přídavek na dítě se poskytuje v případě studia až do 26 let věku dítěte a jen v Německu se poskytuje o rok déle. To, že výše dávek v mateřství a rodičovství není tak vysoká jako v Německu nebo Rakousku, je důsledkem právě delší doby pobírání dávek v ČR, a přispívá k tomu i fakt, že tyto dvě země nemají zavedeno porodné, a tuto dávku kompenzují například poskytováním vyššího přídavku na dítě. Při srovnání výše dávek s Polskem

6

ZÁVĚR

48

a Maďarskem vyplynulo, že dávky jsou v těchto zemích poskytovány na skoro stejné úrovni, případně jsou o něco nižší, hlavně u rodičovského příspěvku. V podstatě lze s pomocí výsledku příkladu konstatovat, že nastavení dávek v mateřství a rodičovství je na správné úrovni, ale otázkou zůstává, jestli by nemělo dojít ke zkrácení doby pobírání u některých dávek, což by občany motivovalo k vyšší ekonomické aktivitě. Ačkoliv je péče o dítě zejména v raném věku velmi důležitá, nemělo by se zapomínat na pozdější zapojení rodiče do pracovního procesu. V tomto bodě bych navrhovala zavedení možnosti rodiče pracovat po dobu rodičovské dovolené na poloviční nebo jiný zkrácený úvazek bez omezení povolené výše příjmu. Mohlo by se jednat například o kombinaci, kde by rodič pracoval 4 dny v týdnu na poloviční pracovní úvazek a jeden den by se mohl plně věnovat dítěti. Protože sociální reforma byla uskutečněna teprve před několika málo měsíci, je ještě brzo na komplexní zhodnocení jejích přínosů a negativů. Na ekonomickou situaci rodin v době mateřství a rodičovství se projeví nejen změna výše a doby poskytování sociálních dávek a dávek nemocenského pojištění, ale i mnoho dalších faktorů vyplývajících z reformy veřejných financí jako celku. Upozorňuji, že také došlo k úpravám daňových zákonů, zvýšení sazby DHP z 5 % na 9 % nebo k zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Jak se všechny tyto změny projeví na finančních situacích konkrétních rodin, může ukázat až pozdější vyhodnocení za delší časové období. Nicméně v následujících letech se předpokládá provedení II. a III. etapy sociální reformy, jejímž obsahem má být zvýšení propojení trhu práce se sociálním systémem a důraz na rodinnou politiku.

7

7

49

POUŽITÉ ZDROJE

Použité zdroje

Břeská, N., Burdová, E. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k 1. 5. 2007. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. 207 s. ISBN 978-80-7263-402-6. Českomoravská konfederace OS. Analýza dopadů reformy veřejných financí stran ODS-KDU/ČSL-SZ. Oddělení makroekonomických analýz a prognóz. Sociálně ekonomické oddělení. Praha: 2007. 42 s. Gregorová, Z., Galvas, M. Sociální zabezpečení. 2. aktualizované vyd. Brno: DOPLNĚK, 2005. 280 s. ISBN 80-7239-176-3. Jakubka, J. a kol. Zákoník práce: prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2007. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. 1023 s. ISBN 978-80-7263-370-8. Janků, M., Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 642 s. ISBN 80-7179-499-6. Klvačová, E. Prohlubování evropské integrace. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 212 s. ISBN 80-86419-78-9. König, P., Lacina L., Přenosil J. Učebnice evropské integrace. 2. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2007. 414 s. ISBN 978-80-7364-044-6. Krebs, V., Průša, L. Státní sociální podpora. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 136 s. ISBN 80-247-0065-4. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 3. aktualizované vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 348 s. ISBN 80-7179-856-8. Ženíšková, M. Nemocenské pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 159 s. ISBN 978-80-7263-436-1. Česká

správa

[online].

2006.

sociálního [cit.

3.

zabezpečení. dubna

2008].

Výroční Dostupné

zpráva na

.

2006

internetu:

7

50

POUŽITÉ ZDROJE

Česká ného

správa

sociálního

zabezpečení.

Výše

a

výpočet

pojist-

[online]. 2008. [cit. 19. března 2008]. Dostupné na internetu:

. Český statistický úřad. URL . Datum poslední aktualizace 14. května 2008. Kudlová, M. Informace pro občany [online]. 2008. [cit. 1. dubna 2008]. Dostupné na internetu: . Ministerstvo práce a sociálních věcí. URL . Datum poslední aktualizace 12. května 2008. Mutual Information System of Social Protection in the EU Members and the EEA. Social protection systems in the Member States and the European Economic Area [online]. 2008. [cit. 12. dubna 2008]. Dostupné na internetu: . Vyplata.cz. Zdravotní pojištění [online]. 2008. [cit. 19. března 2008]. Dostupné na internetu: . Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění.

Přílohy

A

A

ŽÁDOST O PORODNÉ

Žádost o porodné

52

A

ŽÁDOST O PORODNÉ

53

B

B

ŽÁDOST O RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

Žádost o rodičovský příspěvek

54

B


55

B


56

C

C

ŽÁDOST O PŘÍDAVEK NA DÍTĚ

Žádost o přídavek na dítě

57

C


58

C


59

C


60

Dávky v mateřství a rodičovství v rámci sociální reformy

Recommend Documents