Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR)
Martin Štěpánek MPSV, Odbor sociálního pojištění 20. března 2008 Eurocentrum Praha, Jungmanova 24, Praha1
Obsah přednášky • Malé úvodní zamyšlení o důchodové reformě aneb kouzelné slovo „reforma“ • Důchodová reforma v ČR (Byla? Je? Bude?) • Důchodová reforma ve státech EU (+ historický a demografický kontext) • Jaký je institucionální postoj EU k problematice důchodového zabezpečení?
Kouzelné slovo „reforma“ • Co to je reforma? • Co to je důchodová reforma? • Jak je to s důchodovou reformou v ČR? (Už proběhla? Probíhá? Nebo nás teprve čeká?)
Důchodová reforma v ČR (1990-1994) • Sjednocení systému věcně (zrušení kategorií) • Sjednocení i organizační-institucionální (vznik ČSSZ) • Zavedení pojistné sazby • Vznik penzijního připojištění
Důchodová reforma v ČR
• • • • • •
(1995)
Klíčovou právní úpravou se stal zákon 155/1995 Sb. Přinesl několik klíčových principů: Zahájeno zvyšování důchodového věku Zaveden pružný důchodový věk Prodlužování rozhodného období pro výpočet důchodu postupně na 30 let Zavedení vdoveckých důchodů (rovnost ž/m) Ukotvení pravidelné valorizace důchodů Soulad s pravidly EU
Důchodová reforma v ČR (1996-2002) • Vytvořen zvláštní účet důchodového pojištění v rámci státního rozpočtu • Omezení zápočtu některých náhradních dob na 80 % • Zavedení daňové podpory v penzijním připojištění se státním příspěvkem • Pokus o ustavení sociální pojišťovny jako veřejnoprávní instituce • Pokus o zavedení penzijního připojištění na zaměstnaneckém principu • Úprava předčasných/odložených důchodů (zpřísnění 0,6-0,9 %;1-1,3 %/motivace 1-1,5 %)
Důchodová reforma v ČR
(2003-2007)
• Zrušen dočasně krácený předčasný důchod • Růst/restrukturalizace pojistné sazby z 26 % na 28 % • Růst důchodového věku na 63/59-63 M/Ž • Diskuse v rámci tzv. Bezděkovy skupiny • Po volbách – další diskuse pod patronátem ministra • 2008 – připraven další návrh parametrických změn, přijat vládou
Důchodová reforma ve státech EU • Demografické souvislosti • Historické kořeny a základní tendence • Kontext a postoj EU
Naděje dožití u mužů 1950 – 2050 85
(1950-2000 skutečnost, 2000-2050 predikce)
80 75
FRANCIE PORTUGAL
70
ČESKO POLSKO ITÁLIE
65
RAKOUSKO MAĎARSKO
60
ŠVÉDSKO
1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050
Naděje dožití u žen 1950-2050 (1950-2000 skutečnost, 2000-2050 predikce)
90 85 BELGIE ŠPANĚLSKO NIZOZEMÍ FRANCIE PORTUGAL ČESKO POLSKO ITÁLIE RAKOUSKO MAĎARSKO ŠVÉDSKO
80 75 70 65 60 1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
2020
2030
2040
2050
Vývoj plodnosti ve vybraných státech (1960-2000)
3 2,8 2,6 2,4 2,2 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1
BELGIE ŠPANĚLSKO NIZOZEMÍ FRANCIE PORTUGAL ČESKO POLSKO ITÁLIE RAKOUSKO MAĎARSKO ŠVÉDSKO
1960
1970
1980
1990
2000
Změna velikosti věkových skupin v EU25 (1950-2050) 100%
1,2 7,9
2 10,7
90%
3,4
11,8
80+
12,3 16,2
15,2
80%
6,5
15,4
18,5 17,2
65-79
70% 21,3
60%
18,5
35 32,7
50%
50-64
36,9 31,1
40%
28,2 15,8
30%
15,5 13
20%
10,5 24,9
10%
25-49
9,7
15-24
23,7 17,1
14,3
13,3
0-14
0%
1950
1975
2000
2025
2050
Historické kořeny důchodového pojištění • První pokus – 17. stol. (1673) – pojištění námořníků proti stáří (Francie – Colbert). • Institucionalizace a položení základních kamenů důchodového pojištění – konec 19. stol (1889) – pojištění pro případ invalidity a stáří (Německo – Bismarck, Rakousko-Uhersko – Taafe). • Definitivní ukotvení „moderních“ důchodových systémů – po II. svět. válce. Formulace základních směrů – Bismarck x Beveridge (40 léta 20. stol.).
Důchodové reformy - základní rozdělení • 1) reformy parametrické (dochází ke změně jednotlivých parametrů důchodového systému)
• 2) reformy systémové (dochází k fundamentální změně celého systému)
Základní tendence a postoje k DR (I) • Především v první polovině 90. let bylo velmi zřetelně slyšet volání po změně financování důchodových systémů (zavedení povinného spoření). • Důsledná individualizace systému a důraz na umenšení solidarity mezigenerační i příjmové. • Rovněž důsledné odstátnění (privatizování) důchodového zabezpečení a minimalizace role státu na tomto poli. • Postupně dochází (zvláště ve vyspělejším světě, ale i na půdě SB) k formulování problémů spojených s privatizací důchodového systému.
Základní tendence a postoje k DR (II) • Během 90. let se začínají formulovat postoje odlišné od názorů požadujících důsledné odstátnění. • Zdůrazňuje se primární cíl důchodových systémů – adekvátní zabezpečení seniorů. • Dobrý důchodový systém je zárukou sociální soudržnosti a i ekonomické stability. • Je nutné pečlivě zvažovat transformační náklady. • Ekonomický růst a růst zaměstnanosti by měl být jedním z rozhodujících faktorů finanční udržitelnosti (nejen) důchodových systémů.
Střední Evropa (Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko)
Střední Evropa je v současnosti v transformaci důchodových systémů rozdělena jednak na země provádějící systémovou změnu části financování (Polsko, Maďarsko, Slovensko), a potom země, jejichž důchodová reforma probíhá pomocí parametrických úprav (Česká republika, Slovinsko).
Zavádění povinného spoření v nových členských státech EU Rok zavedení
Pojistná sazba (celková)
Pojistná sazba (spoření)
1998
18,50%
8%
stát
MAĎARSKO
Vstup do povinného fondového důchodového systému
povinně pro nově vstupující dobrovolně pro ostatní
POLSKO
1999
25,22%
7,30%
povinně pro 30leté a mladší dobrovolně pro osoby mezi 30-50
LOTYŠSKO
2001
18 % (pokles na 2% (růst na 10 % do 2010)
ESTONSKO
2002
29%
povinně pro mladší 30 let
10% od 2010) dobrovolně pro osoby mezi 30-50
6%
povinně pro 19leté a mladší dobrovolně pro ostatní
LITVA
2003 22,5 % (pokles na 3,5% (růst na dobrovolně pro všechny 20,5% do 2007) 5,5% od 2007)
SLOVENSKO 2004/5
19,75 (+4,75)%
9%
povinně pro nově vstupující dobrovolně pro ostatní
Západní Evropa Důchodové systémy ve vyspělých zemích v Západní Evropě stojí před podobnými problémy, manévrovací prostor pro změny je relativně užší. Jsou volena řešení odlišná od některých států Střední a Východní Evropy (a Latinské Ameriky).
Důchodová reforma v zemích „západní“ Evropy • Švédsko – přechod na NDC systém a zaveden relativně malý segment povinného spoření • Itálie – opatrné a dlouhodobé změny směřující k NDC • Británie – Turnerova zpráva • Německo – Riester reforma • U většiny zemí mix parametrických úprav, posílení dobrovolného připojištění, zaměstnanecké důchodové systémy, odklon od DB k DC - individualizace.
Kontext EU v oblasti důchodů • Lisabonský summit (2000) – Výrazněji otevřen problém udržitelnosti důchodových systémů
• Stockholm, Laeken (2001) – Položeny základy OMC – 3 oblasti (sociální přiměřenost - adekvátnost, finanční udržitelnost a modernizace) s 11 cíli – do roku 2010 dosáhnout míry zaměstnanosti 70/60/50%
• Barcelonský summit (2002) – zvýšit reálný věk odchodu z trhu práce do roku 2010 o 5 let • Společné zprávy o důchodech (za 15 států - 3/03, za 25 států – 06/2005 (včetně ČR)), existence SPC (ISG) a EPC (AWG)
Postoj EU v oblasti sociálního (důchodového) zabezpečení (1) • Systémy sociálního (důchodového) zabezpečení jsou plně v kompetenci jednotlivých členských států při dodržování základních deklarovaných principů (svobod) EU. (Pouze nařízení 1408/71/EHS.) • Je nutné maximálně usilovat o zaměstnanost (především žen a starších osob) – Lisabonský scénář, a také o ekonomický růst. • Zajistit finanční stabilitu a udržitelnost důchodových systémů, tak aby nedošlo k destabilizaci veřejných rozpočtů. • Důchodové systémy musí flexibilně reagovat na změny ve společnosti (modernizace).
Postoj EU v oblasti sociálního (důchodového) zabezpečení (2) • Zajistit přiměřený příjem seniorů (adekvátnost). • Rozvoj (dobrovolných) doplňkových systémů důchodového pojištění (II. a III. pilíře) a individuální odpovědnosti občanů. • Snaha o maximální vzájemnou spolupráci předávání zkušeností, informací, zpráv, projekcí. Metoda otevřené koordinace (SPC). • Sociální výdaje nejsou nijak pasivní položkou, ale přispívají ke stabilitě společnosti a tím i k ekonomickému růstu.
ČESKO LUCEM BUR POLSKO N IZ O Z E M Í DÁNSKO M AĎARSKO L IT V A SLOVENSKO LOTYŠSKO ŠVÉDSKO F R A N C IE IT Á L IE NĚM ECKO ESTONSKO F IN S K O RAKOUSKO S L O V IN S K O M ALTA B E L G IE B R IT Á N IE ŘECKO PORTUGAL ŠPANÉLSKO IR S K O KYPR
Riziko chudoby (méně než 60 % mediánového příjmu) u osob 65+ ve státech EU (v %) 50 45 40 35 průměr EU 30 ČR 25 20 15 10 5 0
4
IR S K O KYPR B R IT Á N IE ESTONSKO LOTYŠSKO L IT V A SLOVENSKO MALTA N IZ O Z E M Í ČESKO ŠPANÉLSKO DÁNSKO LUCEMBUR B E L G IE MAĎARSKO ŠVÉDSKO F IN S K O S L O V IN S K O PORTUGAL NĚMECKO ŘECKO F R A N C IE RAKOUSKO POLSKO IT Á L IE
Výdaje státních (veřejných) důchodových systémů jako % HDP v zemích EU (rok 2004)
14 12,6 12,8
12
10 9,5
8 6,6 6,7 6,8 13,4 13,9
11,4 11,1 11 10,6 10,7 10,4 10,4 10
8,5 8,6
7,7 7,2 7,2 7,4
6
3,6 4
2
0
Výdaje státních důchodových systémů v EU-25 (změna 2004 – 2050) 24
EL 22
PT
pension expenditure 2050, % of gdp
20
CY SI HU LU
18 16
IT
14
DE AT
12
SE
ES
BE
FR FI DK
CZ
NL
10
IE
SK LT
PL
8
UK
MT 6
LV EE
4 2 -6
-4
-2
0
2
4 change by 2050, %-points
EU-25 average Source: EPC/AWG-calculations 2006
6
8
10
12
14
ZÁVĚRY • Mylné vidění státního a soukromého jako neslučitelné – opak je pravdou, mělo by jít o vzájemné doplňování a obohacování. • Reforma je trvalý, kontinuální, evoluční proces. Nesvědčí jí prudké, unáhlené změny. • Mýtus, že fondové systémy nepodléhají demografickému vlivu + mýtus, že PAYG je imunní ekonom. vlivům. • Pozorně sledovat pozitiva a negativa reforem v zahraničí, avšak slepě nekopírovat.
ZÁVĚRY • Vše má své výhody a nevýhody, neexistuje ideální důchodový systém. • Konečné rozhodnutí je vždy věc politická, nelze udělat „nejlepší expertní“ rozhodnutí. • Důchodová reforma se týká v zásadě nás všech, ale hlavním aktérem je dnešní střední a mladší generace. • Reforma jako politická priorita by měla být předmětem seriozní informované diskuse a z ní by měl vzejít širší konsensus.
DĚKUJI ZA POZORNOST A ZA POZVÁNÍ TĚŠÍM SE NĚKDY NASHLEDANOU
DISKUSE
