SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR S ČLENSKOU ZÁKLADNOU TÉMĚŘ 300 FAREM CHOVAJÍCÍCH 100 TISÍC KUSŮ SKOTU.
Duben 2008 / č.13
Reformy v české i evropské zemědělské politice ČR i EU představily změny ve svých zemědělských politikách. Zatímco Gandalovičovu reformu lze vnímat pozitivně, tak evropské změny shrnuté pod názvem Health Check (HC) jsou diskutabilní a bohužel ještě problematičtější části obsahuje nejnovější oficiální pozice České republiky vůči HC.
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO) Vážení přátelé, dvě hlavní témata vévodí tomuto bulletinu - změny zemědělské politiky a práce SZIF. U SZIFu jsou zase největším problémem pomalé výplaty AEO, které by při současném tempu trvaly do dubna 2009. Proto se raději věnujeme chystanému stanovisku ČR k prověrce evropské zemědělské politiky a uvádíme i naši tiskovou zprávu, kterou jsme reagovali na reformu českého zemědělství oznámenou ministrem zemědělství. Náš svaz v načrtnuté reformě vůbec nepostrádá přesné vymezení kolik a kterých komodit a kdy se má produkovat, jaké za ně budou ceny či dokonce, která státní instituce je pojistí a následně odkoupí. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225 telstva ve venkovských oblastech, ale na podporu trvale udržitelného hospodaření a údržbu krajiny. Autor bohužel prokázal neznalost problematiky LFA a možná i určitou dávku škodolibosti. V této věci proto budeme apelovat na pana ministra. Politováníhodné je to, že tento materiál je z dílny MZe, odkud jsme zvyklí na profesionálnější výstupy.
Ve čtvrtek 10. dubna ministr zemědělství spolu s premiérem představili základní rysy reformy zemědělské politiky, ke kterým SMO zaujal stanovisko ve své tiskové zprávě. Negativně se však musíme vyjádřit k tomu, jak se ČR zatím staví k navrhovaným evropským změnám. Prezentovaná pozice ČR totiž obsahuje i části, s nimiž nemůžeme souhlasit pro jejich základní odborné nedostatky. „Jakopodpora“ skotu a LFA Snad nejvíce k podivu jsou v předloženém materiálu věty o tom, jak je potřeba podporovat přežvýkavce v LFA. Materiál konstatuje, že „podporu chovu přežvýkavců v některých regionech lze řešit nastavením podmínek v rámci LFA a AEO (např. minimální zatížení VDJ/ha na trvalém travním porostu)“. To je řešení jako vystřižené z dob nesvobodné ekonomiky. Pokud dle této logiky budeme chtít podpořit např. porodnost, tak nebudeme budovat školky či přispívat na porodné, ale prostě ženám nařídíme, aby měly minimálně 3 děti. A když se vrátíme zpět k zemědělské
praxi a citovanému materiálu, tak v souladu s logikou uplatněnou u LFA lze jen doporučit, aby stát investice či pojištění podporoval tím, že jednoduše zemědělským podnikatelům nařídí, aby investovali a pojišťovali se. Chovatelé jistě nemají nic proti tomu, aby přežvýkavci v LFA byli zastoupeni nejsilněji. Je to v souladu s péčí o krajinu a veřejné statky. Bohužel se však přežvýkavci vzhledem k cenám a duchu podobných písemných materiálů stávají čím dál větším břemenem. Pozice ČR ohledně LFA je v rozporu i s politikou EU, když Evropská komise na základě kritické zprávy Evropského účetního dvora představila nový směr pro LFA a stanovuje, že tyto oblasti jsou postižené „významnými přírodními znevýhodněními, zejména nízkou úrodností půdy nebo špatnými klimatickými podmínkami, a z hlediska hospodaření s půdou je v nich důležité zachovat extenzivní zemědělskou činnost“. Cíl LFA se již nezaměřuje na udržení obyva-
Obecné stanovisko SMO ke změnám evropské zemědělské politiky Základem změn je modulace, která znamená přesun plateb z I. do II. Pilíře SZP. SMO souhlasí s navrhovaným přesunem v případě, že budou prostředky použity ve prospěch zemědělců hospodařících zvláště šetrnými extenzivními formami hospodaření s vysokým efektem vytvářených pozitivních externalit pro celou venkovskou společnost a zároveň plnících pro celou ČR i požadavek na zachování podílu stálých pastvin. Dle našeho názoru se bude vzhledem k nárůstu objemů přímých plateb každoročně snižovat význam LFA či AEO plateb pro zemědělce a bude (i v souvislosti s rozevírajícími se nůžkami příjmů z orné půdy a TTP) ohroženo naplnění předpokládaných rozsahů hospodaření v jednotlivých agro-envi opatřeních. SMO rozhodně podporuje liberální přístup a je proti vynakládání peněz na administrativně a finančně nákladný systém pojištění, řízení rizik a krizí v prostředí, když se dá prakticky proti všemu zajistit pojišťovacími a finančními nástroji. Ano existují i tzv. nepojistitelná rizika, ale zde je nutno poznamenat, že důvodem jejich nepojistitelnosti je zejména nedostatek informací
pro kalkulaci míry rizika i nemožnost přesného stanovení výše vzniklé škody. A není důvod domnívat se, že by stát zvládl s menším korupčním rizikem právě tuto oblast. Když bylo na zemědělce přeneseno kurzové riziko u LFA a AEO stanovením sazeb v EUR/ha je třeba takto postupovat o to více v oblastech, ve kterých je trh nutný pro zachování správné alokace prostředků a směřování zemědělců. Jistoty a garantované ceny vždy deformují trh a vedou k nadvýrobě. K tomu se jistě zemědělci vracet nechtějí. Stanovisko k reformě české zemědělské politiky
Tak jak už jsme si u týmu ministra Gandaloviče zvykli, byl představen v zásadě soubor opatření, která už jsou v různých stádiích rozpracovanosti. To bylo na jedné straně obrovské zklamání pro desítky přítomných novinářů, kteří nenašli očekávané „přelomové“ prohlášení a snad s výjimkou několika odborníků mezi nimi se v obecných formulacích spolehlivě ztratili. Na straně druhé však platí, že byl představen soubor záležitostí, u kterých lze očekávat, že je ministr bude schopen dotáhnout do konce. Jde v zásadě o rozumné základní rysy nového přístupu k zemědělství, kde někteří nepoučitelní bohužel postrádají přesné vymezení kolik a kterých komodit a kdy mají produkovat, jaké za ně dosta-
nou ceny či dokonce, která státní instituce jim je pojistí a následně odkoupí atp. To vše však i dle našeho názoru nemá v zemědělské politice co dělat, protože komodity řeší trh a asi by jen těžko někdo z nás přijímal od okresní zemědělské správy pokyny s vyčíslením kolik tun obilí a brambor má do státního skladu odvádět. Zajímavý je i fakt, že s růstem cen komodit a tudíž nepotřebě velké části intervenčních nákupů / SOT (společná organizace trhu) ubyla práce velké části lidí na SZIF, kteří jsou nyní, alespoň dle deklarace SZIFu, převáděni na jiné podceněné oblasti, jmenovitě na Agroenvironmentální opatření. Věřme, že se to už příští rok promítne do zlepšení jejich administrace.
SMO: Reforma zemědělství může být pozitivní Tisková zpráva, Svaz marginálních oblastí, dne 11. 4. 2008 Svaz marginálních oblastí (SMO) vítá novou reformu zemědělské politiky, kterou včera (10. 4. 2008) představil ministr zemědělství, a která se nebude soustřeďovat jen na produkci jako v minulosti a bude tedy klást větší důraz na péči o krajinu.
ním, vyšetřením, či vypracováváním nejnesmyslnějších zásad typu „systém bezpečné práce při práci s lopatou“. To vše namísto toho, aby mohli více času věnovat užitečné práci.
SMO se domnívá, že vize a hlavně jejich sdělení podnikatelům jsou důležité, neboť podnikatelé potřebují informace, na kterou oblast se mají koncentrovat, aby mohli v předstihu přizpůsobit své kroky veřejné objednávce.
SMO tak věří, že se oznámená liberálnost opravdu brzy promítne do praxe a omezí současný stav, kdy zemědělci utrácejí čas a peníze na byrokracii. Zatím lze jen doufat, že liberální politika také konečně umožní zemědělcům vlastnit půdu, na které hospodaří. Ministr totiž jasně řekl, že připravuje novelu zákona, která zvýší přednost zemědělců při nákupu státní půdy. Dále deklaroval, že zruší předkupní práva Pozemkového fondu, která dnes ochromují trh s půdou.
Ministr uvedl svou představu prostupné krajiny s krajinotvornými prvky, bez povodní a eroze. Důležité bude i omezování byrokratické zátěže, která je dnes neúměrná a zemědělci musí den v týdnu věnovat vyplňování nejrůznějších často duplicitních hlášení, kontrolám, škole-
SMO se domnívá, že pokud se vše uvedené ministru Gandalovičovi podaří, tak se konkurenceschopnost českých zemědělců opět trochu více přiblíží kolegům ve starých členských zemích EU.
Informace z jednání pracovní skupiny Půda Dne 22. 4. 2008 se na MZe uskutečnilo druhé jednání pracovní skupiny Půda. Jednání se zúčastnili: Ing. Miloslav Kučera, poradce ministra jako předsedající, Ing. Zdeněk Koubek za AK ČR, Ing. Václav Perník, ml. za ASZ ČR, Ing. Kamil Toman za Svaz marginálních oblastí a Mgr. Lukáš Váňa za Svaz měst a obcí ČR. Ing. Miloslav Kučera sdělil, že prosazuje zachování limitu 500 ha, zrušení restituční tečky a stejná práva pro původní i překoupené restituční nároky s odůvodněním, že v okolí velkých měst se nedá k zemědělským pozemkům jinak dostat. Zástupce Svazu marginálních oblastí upozornil na aktuální rozhodnutí Ústavního soudu ve věci obchodníka s restitučními nároky pana Miloše Červenky, který neuspěl s žalobou proti České republice pouze díky restituční tečce, která měla za cíl zabránit spekulacím se státní půdou. Prolomení restituční tečky by de facto společně zafinancovali zemědělci, státní rozpočet a města, když by následně museli za navýšené částky vykupovat pozemky. Zástupci AK ČR a Svazu marginálních oblastí odmítli zrušení restituční tečky a přednost restitučních nároků, které nejsou z místa, před zemědělci. Dále k připravované „velké novele“ zákona č. 95/1999 Sb (Zákon o prodeji státní půdy) vznesl Svaz marginálních oblastí tyto připomínky:
1. Zrušit povinnost podávat žádost na každý pozemek zvlášť. 2. Odstranit technickoadministrativní chybu stávající úpravy zákona vzniklou zrychleným přijetím poslední „malé novely“, dle které je nutné stanovovat kauci již při podávání žádostí, tzn. i na pozemky, o které se nebude soutěžit. Kauce se nemá požadovat na všechny pozemky nabídnuté k prodeji dle zákona 95/1999, ale pouze v případě, že je na pozemky vyhlášena výzva k podání nabídky. Přijatá úprava znamená, že zemědělci budou na vrácení kaucí čekat mnoho měsíců. 3. Upravit znění ustanovení o mechanismu bránícímu spekulacím tak, aby fungoval, tzn. pokud je vyhlášena výzva k podání nabídky, musí být stanovena kauce i pro oprávněné osoby, aby se nedalo bez sankce přesunovat pozemky mimo přednostní práva zemědělců.
Naopak pozemky zůstanou v režimu §7 v případě, že neuzavře smlouvu osoba, které byla bez vyhlášení výzvy k podání nabídky předložena smlouva k uzavření v přednostním režimu z titulu nároku nebo nájmu. Tím se zabrání možnosti bez sankce spekulativně přesunovat pozemky mimo účinnost zákona 95/1999. V takovémto případě se naopak postupuje dále podle §7 až do případné výzvy k podání nabídky s podmínkou složení kaucí. 4. Požadujeme navýšit kauci na 30% a odečítat ji nejdříve proti ceně nabídnuté nad minimální cenu a teprve co zbude odečítat z minimální ceny, aby se zbytečně nesnižoval základ pro splátkový kalendář, který je v těchto případech stejně menšinový. 5. Oprávněnou osobu s nárokem, který není z místa, zařadit z hlediska přednosti až za zemědělce hospodařícího na
pronajatém pozemku. Takto je to i ve stávajícím znění zákona, navrhovaná úprava by vedla ke zhoršení podmínek pro zemědělce a účelovému zvýšení ceny restitučních nároků. Dále by se neúměrně zhoršovala situace pro zemědělce dlouhodobě hospodařící v okolí velkých měst, protože by byli prakticky vyřazeni z možnosti získat pozemky z titulu nájmu. 6. Navrhujeme změnit parametr přednosti pro zemědělce ve výši 70% výměry pozemků z aktuálně pronajatých na 100% výměry pozemků. Jednoznačně dojde k zjednodušení administrace žádostí, dále se zjednoduší rozhodování pro zemědělce. Nebude nutné před každým kolem nabídky pozemků do prodeje aktualizovat všechny nájemní smlouvy mezi zemědělci a PF ČR. On-line aktualizace je stejně vzhledem k vázanosti na rozhodování katastrálních úřadů nemožná. Vzhledem k existenci omezení v podobě maximálního limitu výměry pro přednostní získání pozemků z titulu nájmu je zbytečné vyžadovat další administrativně náročné omezení na stejnou věc.
ních pozemcích udělá maximum pro to, aby mohli zemědělci tyto závazky splnit. V případě nedodržení závazku musí zemědělec státu vrátit celou poskytnutou dotaci i za předchozí roky daného závazku. S odkazem na § 15a zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů požadujeme alespoň částečně srovnat přístup i pro ostatní zemědělce s pětiletým závazkem hospodaření na daném pozemku. Jedná se o administrativně jednoduché opatření, protože již ve stávajících nabídkách na prodej je uvedeno, zda je pozemek pod pětiletým závazkem hospodaření (v kolonce nájem je uve-
7. Navrhujeme zvýšení limitu z 500 ha na 700 ha pro farmáře plnící pětileté závazky hospodaření v rámci AEO. Vzhledem k tomu, že Česká republika neumí vyjednat větší než 5 % výjimku u Evropské komise pro ztrátu právního důvodu užívání pozemků při dodržování pětiletých závazků hospodaření, je na druhé straně závazkem státu vůči zemědělcům, že alespoň na stát-
Už i LPIS má katastrální mapu Ministerstvo zemědělství splnilo slovo, že v prvním pololetí roku 2008 umožní zemědělcům nahlížet v LPISu i do katastrální mapy. Není to sice tak dokonalá verze katastrálních map, jaké v polovině března umístil na svém webu ČÚZK, ale buďme vděčni i za to. Hlavní prozatímní výhrada spočívá v zastaralosti dat, přičemž u něk-
terých katastrů jsou dokonce v podkladu ještě staré švabachem psané německé mapy. Viz např. katastr Hazlov v okrese Cheb. Přitom víme, že daný katastrální úřad už disponuje mapami novějšími „v češtině“. Hlavní je, že tabu bylo prolomeno a teď už se stav může, doufáme, jen zlepšovat.
Postup výplat AEO V polovině dubna začal SZIF vyplácet kompenzace AEO za rok 2007. Postup výplat je však velmi pomalý a zatímco u HRDP nedosáhl ještě ani poloviny loňských žádostí, u nového PRV nedosahuje dokonce ještě ani 1 %. Pochopitelné jsou jistě počáteční problémy při nájezdu plateb, což se týká PRV. Zpoždění je však i u starého
programu HRDP, kde je vyplaceno 49,8 %. S obavami však sledujeme tempo výplat: 1,3 % za týden znamená, že by výplaty trvaly ještě 353 dnů, tzn. byly by ukončeny v dubnu 2009. Snad je ale vše jen záležitostí softwarových komplikací a stále je před námi moment, kdy se platby naplno rozběhnou.
AEO (Kč)
požádáno 2007
vyplaceno k 11. 4. 08
vyplaceno k 17. 4. 08
vyplaceno k 24. 4. 08
HRDP-AEO
2 881 000 000
1 270 492 516
1 385 719 958
1 436 119 203
PRV-AEO
1 385 000 000
0
4 936 712
10 351 956
AEO celkem
4 266 000 000
1 270 492 516
1 390 656 671
1 446 471 159
29,8%
32,6%
33,9%
Podíl vyplacených prostředků
deno: ano*). U těchto pozemků rovněž zemědělci platí státu nájemné navýšené na 240% (2,4 % z úřední ceny namísto 1 % u jednoletých smluv). Navrhujeme, aby náklady na vklad vlastnického práva dle §20 nebyly oproti stávající úpravě přenášeny na zemědělce. Navržená úprava je oproti stávající nesystémová. Smlouvy koncipuje prodávající, pak je podepisuje kupující a teprve poté čekají na PF ČR na podpis prodávajícího a následně je PF ČR podává na katastrální úřad. Navržená úprava by znamenala, že PF ČR podá smlouvy na katastrální úřad a poté bude vymáhat poplatky na kupujícím, což bude administrativně nákladné a v konečném důsledku povede k tomu, že o menší pozemky nebude zájem, protože bude jejich hodnota nižší než náklady na vklad. PF ČR bude muset stejně ve své režii realizovat podání předkupních a zástavních práv, takže vklad vlastnického práva realizuje zároveň. Před jednáním byl předán zápis z předchozího jednání (23. 10. 2007) a bylo dohodnuto, že další jednání se uskuteční 13. 5. 2008. Do 14 dnů zašlou členové písemná stanoviska k návrhu zákona. Ing. Miloslav Kučera sdělil, že celý materiál je v rozpracované fázi a MZe bude v konečném znění návrhů obou zákonů přihlížet i ke stanoviskům členů pracovní skupiny. Svaz marginálních oblastí věří, že se podaří konečné verze návrhů dostat do takové podoby, aby se splnil účel zákona o půdě, kterým je veřejný zájem na péči o zemědělskou půdu a na hospodářském rozvoji venkova, což dle našeho názoru jednoznačně upřednostňuje zemědělce hospodařícího na daném pozemku před spekulantem s restitučními nároky. Ministr na poslední tiskové konferenci k reformě jasně deklaroval, že změna Zákona o prodeji státní půdy má zajistit, aby půda zůstala v rukou českých zemědělců a zabránila přeplacení ze strany silných investičních skupin.
Vratky dotací, bezdlužnost vůči SZIF a prodej státní půdy Zemědělci v marginálních oblastech jsou opět o něco skeptičtější. S nadějí otevírali dopisy od Státního zemědělského intervenčního fondu a těšili se, že jim konečně bude zaplaceno za služby odváděné pro stát v období od května 2007. Bohužel celá řada z nich si naopak převzala tzv. Zahájení řízení o vrácení části dotace na jednotlivá agroenvironmentální opatření, čímž zjistili, že okamžikem převzetí se bez dalšího stali dlužníky SZIF a dokonce po splatnosti s běžícím penálem 36% p.a. Jak je již u SZIF pravidlem, praktická šance na odvolání proti takovému rozhodnutí není. Na rozhodování SZIFu se totiž žádné lhůty nevztahují a tudíž farmář, který by chtěl byť o chybném rozhodnutí SZIFu polemizovat, se vystaví na několik měsíců až let tomu, že bude dlužníkem a tudíž bez nároku na další podpory. SZIF má prakticky neomezenou dobu na své vyjádření bez ohledu na 30denní lhůty správního řádu. Nezáleží na tom, zda je vratka oprávněná nebo není, každý farmář, který se v takovéto situaci ocitne, si musí čestně přiznat, že dokud nezaplatí nebo dokud nezvítězí v takovémto správním řízení, je dlužníkem po splatnosti. Patrně si již nikdo neuvědomil, že po tuto dobu nemá zemědělec právo žádat SZIF o poskytnutí finanční pomoci z Programu rozvoje venkova na celou řadu investičních opatření.
Výsledkem je stav, že zemědělec má několikanásobně vyšší pohledávku na dotace než předepsanou vratku na dotace, na vrácení dotace však nemá prostředky, protože je SZIF ve zpoždění s výplatami AEO-PRV a započíst si pohledávku na dotace proti vratce nemůže, protože není splatná. SZIF sice mohl zápočet provést, ale nemá na to stanovené postupy, které by to umožňovaly. Farmář se tedy ocitá v začarovaném kruhu, kdy je zpožděním SZIFu uveden do platební neschopnosti, následně mu nabíhají sankční penále ze nezaplacené vratky a navíc nesmí žádat u této instituce o investiční podpory, protože je dlužník. Součástí žádostí o poskytnutí finanční pomoci z investiční části Programu rozvoje venkova je čestné prohlášení, že žadatel má k datu podání žádostí vypořádány splatné závazky vůči SZIF. Druhým problémem je, že zemědělec bohužel nemá ani možnost splnit svou povinnost řádně, protože i když odešle peníze z banky v den převzetí pošty, tak ty jsou připsány na účet SZIF za několik dní. Tzn. tak jako tak mu naběhne penále, které je nutné nějak vypořádat. Tady však už SZIF zareagoval a prv-
ní březnovou verzi výroku „SZIF zahajuje s příjemcem dotace správní řízení o vrácení ... Na základě výše zmíněných skutečností tak výše vratky, kterou má příjemce dotace vrátit, činí…. Tímto Vás zároveň vyzývám k uhrazení částky… a to takto (číslo účtu). Případné penále činí 1 promile denně z částky dotace, kterou je příjemce dotace povinen vrátit a počítá se od doručení tohoto oznámení zahájení správního řízení o vrácení částky na uvedené účty SZIF“ předefinoval v dubnu 2008 vůči zemědělcům daleko vstřícněji na: „Ukládá se povinnost vrátit finanční prostředky ve výši… , které mu byly poskytnuty v souladu s nařízením vlády č. 241/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro rok… na účty SZIF takto: čísla účtů a částky a to do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“ Toto už by snad mohlo být vysvětlováno tak, že zemědělec má alespoň nějakou lhůtu pro zaplacení. Musíme si totiž stále uvědomovat, že vratky jsou především z těch důvodů, že zemědělec nedokázal splnit 5letý závazek hospodaření na stejném pozemku, tzn. že např. dostal z předmětné parcely výpověď, což při probíhajícím prodeji státní půdy není nijak vzácné. Alespoň zde je nutno SZIF za rychlou reakci pochválit.
Antibyrokratická komise pozvala SZIF, ÚKZUZ a SRS Dne 23. dubna se v kolegiu ministra zemědělství uskutečnilo již třetí zasedání Antibyrokratické komise. Hlavní náplní byla kromě zřízení e-mailové adresy
[email protected], na níž je možné zasílat podněty týkající se nadbytečné administrativní zátěže, postupná účast tří významných zemědělských institucích. Na základě sesbíraných podnětů totiž komise vyhodnotila, kde by mohla být snížena nadbytečná administrativní zátěž a pozvala ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní rostlinolékařské správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Zástupci SZIF deklarovali vstřícné stanovisko k následujícím požadavkům: 1. přestat vyžadovat doklady o vybavení dojírny či sepsanou smlouvu s mlékárnou k žádosti o mléčnou kvótu, tzn. ještě před tím než se zemědělec vůbec dozví, zda mu bude povoleno mléko produkovat 2. přestat vyžadovat souhlas vlastníka pozemků pod budovou, když to nevyžaduje stavební zákon (investic do vnitřního vybavení technologie či opravy budovy) 3. přestat mnohočetně vyžadovat výpisy z obchodního rejstříku, evidence zemědělských podnikatelů apod. (SZIF bude mít od podzimu přístup do uvedených registrů) 4. na výhrady k neexistujícím lhůtám a nedostatku informací u zemědělců ohledně zpracování či výplat jejich žádostí sdělil první náměstek Šebesty-
án, že SZIF zatím alespoň zveřejní harmonogram administrace jednotlivých opatření v rámci Programu rozvoje venkova. Velmi nevstřícně se naopak zástupci SZIFu postavili k požadavku na zjednodušení a omezení zakreslování do map, a to i tam, kde se jedná o zjevné duplicity se stávajícím systémem a informacemi, které už např. v LPIS obsaženy jsou. Zástupci SZIFu dále trvají na duplicitním omalovávání hranic bloků, kroužkování čísel bloků, opisování managementů, značek, atd. do map, a to i v případech, kdy jsou tyto informace obsaženy v LPIS a navíc jsou i v předtisku žádosti o dotace. Jako důvod byl uváděn fakt, že SZIF potřebuje tyto mapy vytisknout, přiložit k žádosti a následně skenovat zpět do elektronické podoby s tím, že to údajně vyžaduje EU. Zemědělci tak v dnešní elektronické době zůstávají závislí na tom, zda fungují tiskárny na SZIFu a zda mají pastelky. Svaz marginálních oblastí vznese dotaz na EU, zda na tom opravdu její orgány trvají, když má Česká republika k dispozici takový systém jako je LPIS. Dále byly s podstatně větším úspěchem
řešeny problémy týkající se evidencí chemických hnojiv apod. s řediteli SRS a ÚKZUZ včetně jejich pracovníků. Další zasedání Antibyrokratické komise se uskuteční dne 7. 5. 2008 s tím, že probrány budou odpovědi všech tří organizací a jako další téma otevře komise otázku administrativní zátěže ve veterinární oblasti.
Návrhy Svazu marginálních oblastí z 21.3.2008 k řešení pro Antibyrokratickou komisi 1) Zelená nafta - evidence u vratek spotřební daně z nafty Požadujeme zrušení evidence dle strojů, bloků a jednotlivých operací a zavedení pouze limitu dle hektarů. Zdůvodnění: Stávající evidence dle strojů, bloků a jednotlivých operací je: - zbytečná. Zemědělec má jasně daný limit na hektar, který může spotřebovat a když jej přesáhne, tak si musí vše zaplatit. V legislativě je stanoven maximální limit spotřeby na 1 hektar dle kultury. Plocha je jasně vymezena v evidenci LPIS a nelze ji účelově navy-
šovat o plochy neudržované, protože se to kontroluje a taková plocha se z LPIS vykresluje. Navrhujeme omezit kontrolu na plnění limitu spotřeby na hektar a nevyžadovat nadále vykazování spotřeby dle jednotlivých pozemků, dle jednotlivých SPZetek traktorů a dalších údajů lišících se dle jednotlivých regionálních celních správ. Limit je nastaven na spodní hranici skutečné spotřeby, takže nehrozí zneužívání. - nekontrolovatelná. Žádný kontrolní orgán farmářovi nedokáže, že v daný den dělal nebo nedělal danou práci a kolik při tom spotřeboval nafty. I tento fakt vypovídá o zbytečnosti této evidence. - neúměrně administrativně náročná. Vedení karet bloků, do kterých je nutno zapisovat (u TTP), kdy farmář blok posekal, obrátil, senážoval nebo lisoval, kolik tun a kam odvezl a připisování (dopočítávání) k tomu nafty, což se zapisuje do dalších tabulek je neefektivní, protože při vynaložení velkého množství práce je přínos co do zdokonalení kontroly velmi malý a diskutabilní. Výnosy regulace nepřesahují náklady s ní spojené. Při změně legislativy současně požadujeme odstranit diskriminaci živočišné výroby, neboť dle zákona nárok na vrácení daně vzniká u zemědělské prvovýroby a tou se rozumí jen rostlinná výroba: „Zemědělskou prvovýrobou se pro účely tohoto zákona rozumí rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinařství, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu.“ (zák.č.353/2003 o spotřebních daních, §57, odst.2) Zdůvodnění: Uvedené omezení vede k různým výkladům a dle našich informací velká většina zemědělců vyčerpá celý limit. 2) Zákresy do map při podávání žádostí o podpory Požadujeme zrušit všechny zákresy do map s výjimkou těch prvků nezakreslených do LPIS, u nichž si SZIF obhájí, že jsou naprosto nutné pro kontrolu. Zdůvodnění: Přestože tu máme LPIS, tak jsme nuceni fakticky dokreslovat mapy formátu A3 a často jen opisujeme LPIS
(různými barvami a šrafováními přesně stanovenými v metodikách SAPS, AEO...). Mapy stojí peníze a čas i zaměstnanců MZe (ZAaPÚ / SZIFu), když je musí pracovníci MZe tisknout několikrát za celou firmu, aby do nich mohli farmáři následně zakreslovat značky a zkratky. Větší část už je či může být jasně identifikovaná v žádosti s příslušnými čísly a výměrami bloků a návazností na LPIS k danému datu a další IS, které archivují každou změnu a v konečném důsledku je také prováděna kontrola žádostí softwarová, nikoli podle papírových map. Navrhujeme, aby SZIF jasně vymezil pouze ty případy, kdy se dané opatření/kultura apod. realizuje pouze na části bloku bez povinnosti zákresu do LPIS. Pouze v těchto případech, kdy mají papírové mapy smysl z hlediska kontroly je po zemědělcích vyžadovat. Výnosy regulace nepřesahují náklady s ní spojené. 3) Přidělování mléčných kvót novým producentům mléka Požadujeme odstranění nutnosti dokládat jednak funkčnost provozu (doklad o schválení a registraci zařízení...) a jednak smlouvu o zajištění odbytu mléka k žádosti o mléčnou kvótu. (Změna Nařízení vlády č. 244/2004) Zdůvodnění: Zemědělec je nucen investovat a podepisovat smlouvy, aniž by měl jistotu, že mu bude kvóta přidělena. Racionální banka nepůjčí na projekt s takovouto nejistotou. Fakticky se jedná o obdobný problém jako v kauze „ÚKZUZ“, když státní instituce žádá o nadbytečné potvrzení – je přitom zcela jasné, že pokud někdy zemědělec kvótu získá, tak bude muset pochopitelně mléko produkovat v souladu se zákonem. Vyžadovat toto a ještě k tomu dopředu je proto zbytečnou administrativní zátěží a navíc to brání vstupu nových farem do produkce mléka.
Stejně tak zajištění si odbytu je zcela na odpovědnosti samotného zemědělce a nelze jej nutit, aby cvičně podepisoval smlouvy s mlékárnou a zatěžoval tak další podniky bez jistoty realizace. Výnosy regulace nepřesahují náklady s ní spojené. Regulace brání svobodnému vstupu do odvětví. 4) Omezení evidence u dotací na kadávery podle Zásad pro poskytování dotací Požadujeme vypuštění povinnosti dokládat kafilerní lístky k žádosti o dotaci. Zdůvodnění: Farmáři musí kopírovat všechny kafilerní lístky, i když je na další povinné příloze - faktuře - uveden soupis těchto kafilerních lístků znovu včetně kategorie zvířete a váhy. Součástí žádosti je navíc doklad o úhradě faktury v podobě bankovního výpisu. Výnosy regulace nepřesahují náklady s ní spojené. 5) Zpružnění práce SZIF Požadujeme zavedení časových lhůt pro rozhodování SZIFu. Zdůvodnění: Jedná se o dosažení rovnosti před zákonem, aby nedocházelo k neodůvodněnému krácení práv zemědělců jen proto, že SZIF nemá žádné lhůty pro rozhodování, zatímco na zemědělce je v těchto záležitostech aplikována lhůta 15 dnů. Zavedení lhůt bude SZIF motivovat k eliminaci zbytečné administrativy a důrazu na pružnost a jednoduchost systému.
SMO prezentoval stanoviska k LFA pro Evropskou komisi. SMO coby člen evropského sdružení farmářů Euromontana byl 14. března přizván k tvorbě stanoviska ve věci LFA (redefinice a nová kritéria vymezení LFA). Pracovní skupina Evropské komise složená ze zástupců několika generálních ředitelství (Agri, Regio, Životní prostředí, Rozšíření, Rozpočet) si vytkla za cíl posoudit vliv revize kompenzací LFA a požádala Euromontanu o stanovisko k následujícím okruhům: 1. Jaký je vztah mezi extenzivním zemědělstvím a ochranou životního prostře-
dí a udržitelnou péčí o krajinu v LFA? 2. Jaké tlaky ohrožují zemědělství a udržitelnou péči o krajinu v LFA? 3. Jak obecně hodnotíme systém kompenzací v LFA a přiznávání podpory. 4. Jak zlepšit systém LFA plateb a jaká nová kritéria by měla být navržena?
Delegace Euromontany v čele s jejím prezidentem panem Gaskellem byla složena ze zástupců Skotska, Španělska, České republiky (za SMO člen výboru ing. Petr Krogman), Francie a centrály Euromontany. Zástupci Euromontany zdůraznili, že je zřejmé, že extenzivní zemědělství má jeden z nejvíce pozitivních dopadů na životní prostředí a krajinu. Z toho důvodu samotná geo-klimatická kritéria nejsou dostatečná a je nutné rozlišovat kompenzační platby dle typu farmaře-
ní. Dále vyzdvihli důležitost podpory pro LFA oblasti za účelem udržení zemědělství v LFA oblastech a přínosy generované extenzivním zemědělstvím. Všechny prezentované země potvrdily, že systém LFA sehrává svou roli v udržení zemědělského hospodaření. Platby LFA prostřednictvím zemědělství v horských a znevýhodněných oblastech přinášejí pozitivní externality – rozvoj venkova, údržbu krajiny, biodiverzitu či prevenci přírodních katastrof.
Přísevy jetelovin a trav do TTP – cesta k vyšší kvalitě píce a nižší spotřebě koncentrátů (III.díl) Autoři: Ing. Alois Kohoutek1), CSc. - Ing. Petr Komárek1), Ph.D. - Ing. Pavel Nerušil1) – Ing. Věra Odstrčilová1), Ph.D., Ing. Tomáš Fajmon2) 1) VÚRV, v.v.i., Praha 6 - Ruzyně, Výzkumná stanice, K. H. Borovského 461, 569 43 Jevíčko 2) Ing. Tomáš Fajmon, Tichá Technologie pro přísevy a složení přisévaných jetelovinotravních směsí
Vhodné termíny pro zakládání přísevů do TTP
Přísevy do travních porostů provádíme (a) technologií přísevů s mělkým zpracováním drnu nebo (b) technologií pásových přísevů.
Nejjistější termíny přísevů do TTP jsou na jaře a po první seči, kdy je nejpravděpodobnější dostatek srážek pro vzcházení osiva a zapojení přisetých druhů. Přísevy je však možné provádět v průběhu celého vegetačního období až do poloviny září. Pro zajištění úspěšnosti zakládání přísevů v jednom podniku je vhodné rozložit přísevy do 2 – 3 termínů s odstupem 3 – 4 týdny, protože se zvyšuje jistota příchodu srážek (agronomické sucho v našich podmínkách zpravidla nepřekračuje tři týdny, mimořádné sucho v roce 2000 trvalo dle oblastí 35 – 40 dnů, což je zatím spíše anomálie) po provedeném přísevu. Při volbě termínů pro přísev vycházíme ze znalosti místních klimatických okrsků.
Hlavní předností pásových přísevů oproti mělkým povrchovým přísevům je vyšší úspěšnost zakládání, která se pohybuje u pásových přísevů v delší časové řadě v suchých letech nad 60 %, ve vlhkých nad 85 %, zatímco úspěšnost zakládání mělkých povrchových přísevů se pohybuje mezi 15 až 30 %. Za úspěšně zapojený přísev považujeme přisetý travní porost se souvisle zapojenými přisetými druhy v řádcích s podílem přisetých druhů v porostu v prvním užitkovém roce 30 až 50 %. Travní porosty před přísevem posečeme na nízké strniště a veškerou travní hmotu dokonale shrabeme a odvezeme. Před přísevem nehnojíme, abychom nezvyšovali konkurenci travního porostu vůči přísevu. Pro přísevy do travních porostů jsou vhodné zejména rychle rostoucí druhy jetelovin a trav, které lépe překonávají konkurenční a alelopatické působení travních porostů vůči přisetým druhům. Jetelovinotravní směsky pro přísevy musí obsahovat oproti běžným lučním a pastevním směskám zvýšený podíl jetelovin. Podíl jetelovin ve směsce musí být 50 - 60 %, tj. při výsevku 30 kg.ha-1 směsky musí být podíl jetelovin 15 - 18 kg na 30 kg směsky. Je to z toho důvodu, že po přísevu dochází k redukci počtu přisetých rostlin a snižování výsevků zvyšuje riziko neúspěšných přísevů. V případě nákupu standardní směsky je potřeba domíchat do směsky jeteloviny. Pokud provádíme přísevy v klimaticky méně příznivých podmínkách s nedostatkem srážek a nižší úrovní pratotechniky, zvyšujeme výše doporučené výsevky až o 50 %.
na podzim nebo příští rok na jaře. Dobře zapojené přísevy s podílem jetelovin nad 40 % není třeba v užitkových letech hnojit dusíkatými hnojivy, protože si opatřují dusík ze symbiotických hlízkových bakterií a po jejich odumření se uvolňuje dusík i pro travní komponenty přisetého porostu.
Obhospodařování porostů po přísevu
Závěr
Přiseté travní porosty ošetřujeme po přísevu přesečením, zejména při jarním termínu přísevu, kdy původní travní porost rychle obrůstá a je silně konkurenční. Přesečení provádíme při výšce původního porostu 200 - 300 mm, přičemž sečeme nad úrovní vzcházejících rostlin, nejlépe samojízdnou řezačkou s přívěsem. V případě rychlého obrůstání původního porostu opakujeme přesečení po 2 - 3 týdnech. Přísevy po první seči se při dostatku srážek vyvíjejí rychleji než jarní přísevy, protože je vyšší teplota a přesečení zpravidla není nutné. Přiseté travní porosty v případě jetelovin můžeme sklízet, resp. přepásat, pokud rostliny jetele lučního mají 3 - 5 trojlístků. U mladších rostlin je riziko špatného obrůstání, popř. odumření rostlin. Zvláště u přisetých pastvin je potřeba citlivě posuzovat první přepásání, protože je riziko vytrhávání mladých, málo zakořeněných rostlin. Nedoporučujeme v roce přísevu aplikovat statková hnojiva, protože může dojít k poškození přísevu. Fosforečná a draselná hnojiva aplikujeme
Přísevy do travních porostů v řadě případů potvrdily svoje opodstatnění v rámci pratotechnických technologií a podaří-li se zahájit výrobu nové generace strojů pro přísevy, mají větší perspektivu než obnova travních porostů. Přísevy do travních porostů jsou vhodné pro všechny typy travních porostů od extenzivních až po intenzivní s výjimkou silně kamenitých a skeletových půd. Obzvláště vhodné je použití přísevů v pásmech hygienické ochrany vod a vodních zdrojů, protože při použití přísevů nehrozí ztráta protierozní a infiltrační schopnosti travních porostů. Poděkování: Příspěvek byl zpracován za finanční podpory projektu NAZV reg. č. QH81280. Upozornění: Dne 15. 5. 2008 se koná seminář „Rezervy v obhospodařování TTP v podmínkách růstu cen a snížené dostupnosti koncentrátů“, více na www.lfa.cz.
Představujeme farmy členů výboru SMO
Ing. Jan Crha: PG-Hazlov a.s. Farma patří k největším chovatelům plemene Aberdeen Angus v ČR jejich váha pohybuje okolo 500 kg. Ustájení je volné a dobytek je většinu roku na pastvě. Společnost je v kontrole užitkovosti stupeň A. Ve 120 dnech dosahují býčci průměrně 178 kg a ve 210 dnech 294 kg. To znamená přírůstek 1,18 kg/den ve 120 dnech. Jalovičky dosahují 161 kg ve 120 dnech a 251 kg ve 210 dnech. Zde se jedná o přírůstek 1,13 kg/ den ve 120 dnech. To vše při plnění kritérií ekologického zemědělství. V hodnocení krav se jedné „reprezentantce“ společnosti podařilo umístit v první desítce českých krav plemene Aberdeen Angus. S dalšími ekofarmáři spolupracujeme na odbytu biohovězího.
Společnost PG-Hazlov byla založena na zelené louce v roce 1996, kdy převzala opuštěné pozemky v oblasti Hazlova na Chebsku. Po počátečních investicích do techniky nutné pro intenzivní zemědělství (200 HP traktor, pluh, secí kombinace) začala nejprve s rostlinnou výrobou. Ceny komodit a méně příznivé podmínky však v letech 1997-1999 donutily společnost k přeorientování na méně intenzivní zemědělství a společnost investovala do prvního stáda Aberdeen Angus. V součas-
nosti patří s 500 ks čistokrevných Angusů v černé i červené barvě k předním chovatelům tohoto masného plemene. Chov skotu společnosti byl IBR prostý už před zavedením povinného ozdravování. Společnost praktikuje výhradně přirozenou plemenitbu a dosahuje březostí 95 %. Počet plemenic na jednoho býka přitom činí cca 30 ks. Plemenice jsou zapouštěny nejčastěji ve věku 2 let, protože odchov probíhá bez příkrmu jádrem. Tou dobou se
Společnost hospodaří na výměře 785 ha luk a pastvin. S pomocí Programu rozvoje venkova v současné době rekonstruuje jeden ze svých dvou areálů v Polné u Hazlova. Bývalý kravín K96 je upravován na volné ustájení, zbudována bude i nová střecha, to vše s cílem podstatně vylepšit welfare chovaného dobytka. Problém s vodou zde byl řešen poměrně originálním způsobem, a to vrtanou studnou o hloubce 30 m.
Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email:
[email protected]
