CUKŘENKA – časopis pro sběratele hygienicky baleného cukru a všechny další cukromily a podporovatele. Vydává Klub sběratelů baleného cukru, občanské sdružení. Elektronická verze http://www.ksbc.cz/ Redakční rada: Pavel Tlustý & Jaroslav Kolín. E-mail:
[email protected] Adresa redakce: Ing. Pavel Tlustý, Olbramovická 712, 142 00 Praha 4, tel. 602 239 858 Toto číslo vyšlo v březnu 2013 v nákladu 70 výtisků. NEPRODEJNÉ!!! Nevyžádané příspěvky včetně cukrových se s díky nevracejí J
Úvod, informace výboru Vážení čtenáři, proti minulým rokům se letošní první číslo Cukřenky poněkud opozdilo. Ani redakce se totiž nevyhnula zimním chorobám a kromě toho jsme čekali na některé příspěvky, bez nichž by to nebylo to pravé. Značná část tohoto čísla je věnována naší listopadové výroční schůzi. Většina z vás se jí sice zúčastnila, ale je třeba seznámit s jejím průběhem a závěry i ty, co na ní nebyli. Dokumenty jsme doplnili přehledem hospodaření za celý rok 2012, který samozřejmě nemohl být v době konání schůze k dispozici. K dobrovické tématice se ještě vrátíme v příštím čísle. Materiálu je dost a do toho čísla by se všechen nevešel. Přinášíme i informace o aktivitách našich členů. Tentokrát se jich sešlo požehnaně, což nás těší a doufáme, že tomu tak bude i nadále. Věnujte také pozornost článku věnovanému známé Tříkrálové sbírce. Ruda Bajer o ní sehnal zajímavé informace přímo od pramene a s touto akcí se určitým způsobem setkáme i na naší burze v Uničově. Děkujeme za pěkná novoroční blahopřání a přejeme všem totéž, i když touto dobou už je aktuálnější popřát všem pěkné Velikonoce. Příští číslo Cukřenky už by se nemělo zpozdit. Předpokládáme, že redakční uzávěrka bude někdy koncem května, na webu se číslo objeví během června a těm, kdo dostávají Cukřenku poštou, je přivezeme na burzu do Uničova. Teprve to, co tam neudáme, vložíme do obálek a pošleme. Těšíme se na setkání v Uničově! Redakce
upustili. Do vyčerpání zásob nepředpokládáme ani pořízení nových klubových triček a tužek. Pro účastníky výroční schůze v Dobrovici jsme nechali vyrobit pamětní homolky. Několik nám jich ještě zbylo a zájemci je mohou dostat za režijní cenu 90,- Kč/kus. K dostání budou na uničovské burze, hlaste se u Ireny Kundrtové. Letošní výroční schůze se bude konat v sobotu 16. listopadu v Dačicích. Tento termín jsme si vzájemně potvrdili s Městským muzeem a galerií v Dačicích, organizace se ujme Lenka Nováková. Většina členů již zaplatila svůj členský příspěvek na rok 2013. Ti, kdo tak dosud neučinili, mají možnost jej uhradit na účet klubu č. 1734682359/0800 u České spořitelny. Jako variabilní symbol uveďte své členské číslo a do zprávy pro příjemce uveďte „Příspěvky 2013“ a své jméno. Se členy ze Slovenska se o způsobu zaplacení dohodneme individuálně. Aktualizace seznamu členů na klubových stránkách bude provedena v první polovině dubna. Za výbor: Jaroslav Kolín
Uničovská burza se blíží! Zveme všechny členy klubu i ty, kteří jimi ještě nejsou, na náš XVI. mezinárodní výměnný den, který se bude konat v sobotu 22. června 2013 v Uničově. Oficiální pozvánka a přihláška je vystavena na našich webových stránkách www.ksbc.cz. Členové, kteří dostávají Cukřenku poštou, ji najdou v obálce spolu s tímto číslem Cukřenky. Prosíme, abyste k přihlášení využili přednostně elektronickou přihlášku a poštu použili jen v nezbytném případě. Naše burza je součástí oslav 800 let města Uničova. Hlavní pořadatel Karel Stupka pro nás zajistil velice pěknou podporu radnice a slibuje navíc sladké překvapení. Co to bude, neprozradil.
Výbor informuje Hospodaření klubu v roce 2012, bylo, jak už jsme uvedli ve zprávě o činnosti, uspokojivé. Oproti roku 2011 jsme skončili s mírným přebytkem, je však třeba uvést, že za členskou sérii „Rok Draka“ jsme platili až v lednu 2013 (stála 4 650 Kč včetně DPH). Máme k dispozici i vyúčtování příjmů a výdajů jak za píseckou burzu, tak za Dobrovici. Obě vyúčtování zveřejníme v příštím čísle Cukřenky, do tohohle už se nevešla. V dohodě s Jitkou Schovancovou jsme nechali dotisknout skládačku „Slavkov“, která se rozdávala na Slavkovské burze, a to ve dvou barvách. Cukříky už jsou nasáčkované a dostanou je všichni členové klubu, přednost dáváme osobnímu odběru na uničovské burze. Pořád ještě nevíme, jaké bude téma letošní členské série. Máte-li někdo nějaký nápad, sem s ním. Zkoumali jsme možnosti výroby klubových kalendáříků na rok 2013. Byly by, ale tato akce by byla poměrně nákladná, takže jsme od tohoto záměru
Pro účastníky burzy zadal klub výrobu příležitostných cukrů (dvě série po osmi kusech). Zde je malá návnada - zmenšená ukázka z grafického návrhu. Těšíme se na vás a nashledanou v Uničově! Pořadatelé -2-
Dokumenty
Zpráva o činnosti Klubu sběratelů baleného cukru za období od 19. 11. 2011 do 17. 11. 2012 řádně ošetřeno v nových stanovách, jejichž příprava se však posouvá. Výbor proto navrhuje, aby toto opatření bylo dnešní výroční členskou schůzí jako nejvyšším orgánem klubu schváleno jako přechodné ještě pro rok 2013. Od roku 2011 platí nové členské legitimace a všichni členové už by je měli mít. U prezence jsme dnes vydávali členské známky na rok 2013 těm, kteří již své příspěvky zaplatili. Snažíme se pokud možno minimalizovat výdaje na poštovné, a proto budou známky zaslány ostatním platičům buď poštou spolu s Cukřenkou, nebo budou těm, kteří si Cukřenku stahují, předány při osobních setkáních nebo zaslány po spolehlivých poslech. Sběratelská setkání. Pomineme-li loňskou výroční členskou schůzi s následnou burzou v Liberci, která, aspoň podle ohlasů, byla díky manželům Odvárkovým velice úspěšná, zorganizoval klub 15. mezinárodní výměnný den v Písku. Většina z vás se ho zúčastnila a ostatní si o něm přečetli v Cukřence, takže jen ještě jednou děkujeme Hance Galgóczyové a její rodině za obětavou organizaci. Poněkud nás zklamali zahraniční účastníci, kterých do Písku přijelo jen šest (našinců bylo 75). Do jisté míry je to tím, že těsně před naší burzou a po ní se konaly obdobné podniky v zahraničí. S tím těžko něco naděláme – náš podnik jsme nahlásili spřáteleným zahraničním klubům v dostatečném předstihu, ale každý si jede po svém. Dalším důvodem nízké účasti zahraničních sběratelů jsou i současné ekonomické podmínky – pro mnohé už je výlet do ciziny drahý. Kromě oficiálních klubových se uskutečnila i neoficiální setkání našich členů. Láďa Moulis uspořádal již osmé posezení na kurtech v Nové Vsi, několikrát za rok se sešli sběratelé z Brna a okolí a proběhly i tradiční sleziny u Míly Žďárské. Ani naši slovenští kolegové nelenili. Jiří Průžek vystavoval ukázky ze své sbírky v Trenčianskej Teplej u příležitosti 111. výročí první kampaně v tamním cukrovaru a spolu s Jardou Michalíkem uspořádali výstavku v prostorech městské klubovny v KIC v Trenčíně s oficiálním názvem "Sladkých 5 g". Někteří naši členové si nechali zhotovit své soukromé cukry a rozmnožili jimi naše sbírky. Míla Žďárská uspořádala výstavu ukázek ze svých sbírek v muzeu v Lounech a Zdeněk Adámek prezentoval náš klub na výstavě sběratelství a modelářství For Model. Navštívili jsme i několik mezinárodních burz.
Vážení kolegové – sběratelky a sběratelé! dovolte mi, abych vás jménem výboru seznámil s činností našeho klubu od poslední výroční schůze, která se konala 11. listopadu 2010 v Uhříněvsi. Výbor klubu pracoval v obměněném složení. Jeho členové byli v neustálém kontaktu prostřednictvím elektronické pošty a jednou se nám podařilo sejít se s výjimkou kolegy Průžka i osobně, zato za účasti kompletní revizní komise. Domnívám se, že běžnou činnost klubu jsme jako výbor zajistili vcelku dobře. Co se nám nepodařilo? Nepředkládáme návrh nových stanov klubu. Od 1. ledna 2014 totiž bude platit nový občanský zákoník, který nahradí stávající zákon o sdružování občanů. Mohli bychom sice zpracovat návrh nových stanov již podle něj, ale jsou v něm některá ustanovení, která nelze zatím aplikovat a navíc není jisté, zda občanský zákoník přežije v této podobě rok 2013. Konzultovali jsme tuto záležitost se spřátelenými právníky a na krátké schůzi výboru dne 25. srpna 2012 jsme usoudili, že to budeme muset nějak vydržet ještě rok. Členská základna se opět mírně obměnila. Od poslední schůze se přihlásili noví členové a dva členové zemřeli, ale někteří stávající o sobě nedali dodnes vědět a hlavně dodnes nezaplatili členské příspěvky za rok 2012. Těch, kteří zaplatili, je k dnešnímu dni 95. Platby členského příspěvku jsme neurgovali, nepřipadalo nám to taktní, protože všichni si o tom mohli přečíst v prvním čísle letošní Cukřenky a jejich osobní důvody, proč nezaplatili, mohou být různé. Poslední vydané členské číslo je 263.
Na minulé výroční schůzi jsme schválili, že takové členy nebudeme hned vylučovat, ale že neplatičům bude přerušeno členství, hříšníci zmizí ze seznamu členů publikovaného na webu a nebudou mít členská práva. Pokud se dodatečně rozhodnou zaplatit, jejich členství se obnoví. Předpokládali jsme, že toto bude
-3-
Dokumenty
Cukřenka vyšla v roce 2012 třikrát – v únoru, červnu a v říjnu. Termíny vydání musely respektovat nutnost zaslat v jejím rámci pozvánky a přihlášky na klubové podniky těm, kteří nechodí na naše webové stránky. V této souvislosti bych rád vyslovil poděkování Michalu Valentovi, který zajistil ve spřátelené tiskárně kvalitnější tisk. Jubilejní padesáté číslo Cukřenky jsme nechali vytisknout v barvě (hlasování členů výboru bylo těsné – 3:2). Tisk byl velice pěkný, ale vydávat barevnou Cukřenku stále bychom finančně neunesli. Tiskárna nám však vyšla vstříc a u dalších dvou čísel vytiskla barevně titulní stránku, aniž by požadovala nějaký příplatek. Klubové cukry: Byla vydána šestnáctikusová členská série Rok Draka. Její výroba se poněkud pozdržela, protože předlohy jsme dostali až před prázdninami, takže s distribucí jsme začali až dnes. Těm, co zde dnes nejsou a nepověřili nikoho jejím vyzvednutím, bude zaslána v nejbližších měsících poštou. Pro píseckou burzu jsme vydali dvě série na sáčcích. Peripetie se skládačkou Pohlednice Písku všichni znáte, protože jsme o nich psali v posledním čísle Cukřenky. Rád bych poděkoval Jiřímu Průžkovi, který zajistil výrobu devítikusové série Písecké památky, Jitce Schovancové za její nakreslení a zejména firmě SNOTY Bratislava, která ji vyrobila ve třech barevných provedeních, a to zdarma. Všichni účastníci písecké burzy dostali též velkou kostku, vyrobenou speciálně pro tuto příležitost. Několik těchto kostek nám ještě zbylo, protože počet přihlášených nelze předem přesně stanovit a je nutno vytvořit určitou rezervu. Zájemcům se nabízí k zakoupení za režijní cenu. Totéž platí o homolkách, které byly vyrobeny pro účastníky dnešní schůze. Letos jsme poprvé nevydali klubový kalendářík, protože ten loňský jsme na rozdíl od předchozích let museli zaplatit a byl velice drahý. Hospodaření klubu se nevyvíjelo špatně, i když proti stavu k 1. lednu 2012 se objem prostředků klubu snížil. Je však třeba si uvědomit, že jsme již uhradili podstatnou část výdajů na dnešní schůzi a že teprve dnes inkasujeme účastnické poplatky, které tyto výdaje pokryjí. Ještě jsme nedostali fakturu za tisk členské série Rok Draka. S průběžnou zprávou o hospodaření klubu vás vzápětí seznámí Margareta Tlustá. Třebaže výše členských příspěvků byla naposledy stanovena na zakládající schůzi klubu v prosinci 2000 a od té doby se nezměnila,
neočekáváme ani v příštím roce v hospodaření klubu žádné problémy, ačkoliv ceny se za těch deset let rozhodně nesnížily a díky zvýšení DPH budou napřesrok spíš vyšší. Nějaké rezervy ještě máme a bude-li to nutné, navrhneme úpravu příspěvků na příští schůzi. Na poslední schůzi bylo výboru uloženo vyhledat banku, která by nabízela výhodnější podmínky pro správu našeho účtu. Obrátili jsme se na Poštovní banku, ale věc se zadrhla na jedné nepříjemné skutečnosti: Nemůžeme najít vytištěné stanovy klubu s registrací Ministerstva vnitra. V hledání jiné banky budeme proto pokračovat, ale i když ji najdeme, musíme počítat s tím, že několik měsíců budeme mít banky dvě, protože i na starý účet budou ještě docházet platby např. členských příspěvků. Co klub čeká v roce 2013? Naším hlavním podnikem bude 16. mezinárodní výměnný den, který se bude konat v sobotu 22. června 2013 Uničově. Pořádání se ujal Karel Stupka a zajistil si i spolupráci s městským úřadem. Bude to jedna z akcí pořádaných v rámci oslav 800. výročí založení města. Datum a místo konání podzimní výroční členské schůze a burzy zde musíme prodiskutovat a rozhodnout. Dostali jsme totiž nabídku od Městského muzea a galerie v Dačicích, mohla by to být jedna z akcí k výročí výroby první kostky cukru. Má to však jeden háček: Kdo se toho ujme? Ze svých zkušeností vím, že pořadatel by měl bydlet přímo v místě nebo aspoň v blízkém okolí, a z Prahy je to přece jen trochu daleko. Pokud se nepřihlásí nikdo, kdo by byl ochoten tento podnik zorganizovat, sejdeme se zřejmě v již osvědčené Uhříněvsi. Cukřenka - vyjdou opět tři čísla v termínech zhruba jako loni, tj. první číslo v lednu – únoru, druhé číslo před mezinárodním výměnným dnem (tentokrát budeme šetřit a v tištěné podobě je dostanou jen ti, kteří si Cukřenku nestahují) a třetí číslo v září – říjnu 2011. Musíme si ujasnit, jakou členskou sérii vydáme v roce 2013. Letošní Rok Draka v jiné barvě nebude aktuální, je třeba vymyslet nový námět a hlavně ho přivést do stavu nakreslených návrhů. Ideální by bylo, kdybychom ji mohli rozdávat již na burze v Uničově. Můžete se k tomu vyjádřit a něco navrhnout? Budou pokračovat práce na novelizaci stanov tak, aby konečný návrh mohl být předložen ke schválení na příští výroční schůzi.
-4-
Dokumenty
Zápis z výroční členské schůze Klubu sběratelů baleného cukru, konaného dne 17.listopadu 2012 v sále Dobrovických muzeí v Dobrovici Přítomno 63 členů. Oficiální zahájení schůze a přivítání přítomných přednesl předseda klubu Jaroslav Kolín. Přítomné pozdravila ředitelka Dobrovických muzeí Ing. Ludmila Radková. Členové klubu i doprovod uctili povstáním a minutou ticha zemřelé členy – Sašu Vlachovskou a Mgr. Emila Havlíčka. Předseda klubu přednesl návrh programu členské schůze: 1. Schválení programu členské schůze 2. Zpráva o činnosti 3. Zpráva o hospodaření 4. Plán činnosti na rok 2013 5. Diskuze 6. Návrh a schválení usnesení K jednotlivým bodům programu: 1. Program schůze byl jednohlasně schválen 2. Zprávu o činnosti za období od 19. 11. 2011 podal Jarda Kolín. Výboru klubu, který pracoval po loňských volbách v novém složení, se podařilo celkem úspěšně zajistit klubovou činnost. Co se nepodařilo - nebyly zpracovány nové stanovy klubu. Důvodem je, že od roku 2014 bude v platnosti nový Občanský zákoník, který nově upravuje sdružování občanů. Proto stanovy budou upraveny v souladu s novým zákoníkem až po jeho vstoupení v platnost. Úkol tedy trvá nadále. Členská základna: Došlo k mírné obměně. Někteří členové nedali o sobě delší dobu vědět a hlavně nezaplatili členské příspěvky. Výbor navrhuje neplatící nevylučovat, ale pozastavit jim členství v klubu; nebudou mít členská práva a nebudou uvedeni na webovém seznamu. Po zaplacení příspěvků se členská práva obnoví. Tento postup bude uplatněn v nových stanovách. Od roku 2011 jsou nové členské legitimace. Z důvodu minimalizace nákladů jsou známky vydávány při placení, případně při sběratelských setkáních. Sběratelská setkání: úspěšně proběhla výroční členská schůze v listopadu 2011 v Liberci. Poděkování patří manželům Odvárkovým. V červnu klub zorganizoval 15. mezinárodní výměnnou burzu v Písku. Výbor děkuje Haně Galgózcyové a její rodině za pomoc s přípravou. Burza v Písku měla malou zahraniční účast, která se dá vysvětlit špatnými ekonomickými podmínkami v Evropě a také vinou několika velkých výměnných podniků v zahraničí, které se konaly v podobném termínu. Neexistuje žádná koordinace v pořádání mezinárodních burz výměny cukru. Neoficiální setkání – koncem prázdnin na kurtech tradičně uspořádal Láďa Moulis. Několikrát za rok se scházejí sběratelé z Brna a okolí. Tradiční jsou sleziny u Míly Žďárské. Neoficiální aktivity: Někteří členové si nechali vyrobit vlastní soukromé cukry a tím obohatili sbírky. Míla Žďárská vystavovala část své sbírky v Lounech pod názvem „Cukr, cukřík, cukříček“, Zdeněk Adámek se zúčastnil akce For Model v Přerově. Slovenští kolegové – Jiří Průžek vystavoval ukázky baleného cukru v Trenčianské Teplé u příležitosti 111. výročí první kampaně. -5-
Dokumenty
Jiří Průžek společně s Jaroslavem Michalíkem instalovali v informačním centru v Trenčíně výstavu s názvem „Sladkých 5 gramů“. Někteří členové se také zúčastnili mezinárodních sběratelských setkání v Evropě. Cukřenka – v roce 2012 vyšla 3x. Termíny vydání Cukřenky respektovaly nutnost zaslat pozvánky a přihlášky na burzy. Poděkování patří Michalovi Valentovi, který zajistil kvalitnější tisk. Číslo 50 bylo vytištěno v barvě. Klubové cukry: Byla vydána 16 kusová série Rok draka. Pozdržení výroby bylo zapříčiněno tím, že předlohy – kresby dětí z výtvarného klubu v Praze - byly vyhotoveny až po prázdninách. Série je rozdávána na dnešní schůzi, nepřítomným bude rozesílána v nejbližších měsících. Pro píseckou burzu byla vydána série – pohlednice. Vyrobeného množství je tolik, že série bude sloužit jako pozornost pro naše mecenáše a sponzory. Série 9 kusů píseckých památek - děkujeme Jiřímu Průžkovi za zajištění výroby u Snoty Bratislava a Jitce Schovancové za nakreslení předlohy. Série byla vydána ve třech barevných provedeních firmou Snoty Bratislava (zdarma). Letos nebyl vydán kalendářík KSBC z důvodů vysokého nákladu na tisk. Pokud by se někomu podařilo najít tiskárnu, kde by cena nebyla vysoká, je možné kalendář zadat. 3. Hospodaření klubu V současné době není ještě uzavřen kalendářní rok. Hospodaření se nevyvíjí špatně, a tak, i když byl členský příspěvek stanoven v roce 2000, nebude se zvyšovat. Přehled hospodaření za rok 2012 bude zveřejněn v nejbližším čísle Cukřenky. Na poslední schůzi bylo výboru uloženo najít výhodnější podmínky pro správu bankovního účtu. Tento úkol bude pokračovat. Česká spořitelna, kde je účet doposud, nám při vyjednávání nevyšla vstříc a trvá na svých poplatcích. 4. Plán roku 2013: 16. mezinárodní výměnný den se bude konat 22. června 2013 v Uničově. Pořádání se ujal Karel Stupka a to ve spolupráci s Městským úřadem (výročí 800 let založení města). Konání členské schůze – přišla nabídka Městského muzea v Dačicích, abychom u nich uspořádali mezinárodní výměnný den. Klub by nabídku přijal pro konání členské schůze. Problém je, že žádný člen nebydlí v blízkosti, aby mohl osobně pomoci s přípravou. Cukřenka – předpoklad, že bude vydaná opět 3x za rok, v termínech leden-únor a před burzami. Klubové cukry – výbor uvítá náměty i nakreslení návrhů. V r. 2013 bude výbor pokračovat v přípravě nových klubových stanov 5. Diskuze Karel Stupka – podal informace k mezinárodnímu výměnnému dni v Uničově. V návrhu je klasický program - výměna, prohlídka města, vydání cukrové série. Očekává se zapojení města Uničov. Míla Žďárská – předpokládá, že vedle jejího domku budou příští rok volné prostory. Chtěla by je vybavit jako klubovnu, která by mohla sloužit pro výstavky a setkávání. Požádala o pomoc s vybavením. Katka Pelcová – děkuje za příspěvky do kroniky klubu. Přednesla malou pozvánku na Moravu, s tajemstvím, protože je vše ještě v přípravě. Jiřina Pekárková – dotaz ohledně možnosti dotisku sérii Naše mince II a Podpisy slavných. Odpověděl Pavel Tlustý, že dotisk možný je, ale jde o to, jestli je o tyto série takový zájem, aby cukry nezbyly v krabicích. Prověřit zájem.
-6-
Dokumenty
Lenka Nováková – pokud by nabídka muzea v Dačicích byla pro klub výhodná (nájem sálu apod.) nabídla, že ze své chalupy se uspořádání schůze ujme. Jarda Kolín – co nejdříve napíše do Dačic zprávu, že bychom měli zájem a zjistí konkrétní podmínky. 6. Usnesení Členská schůze schválila návrh usnesení (viz příloha). Předseda klubu Jarda Kolín schůzi ukončil a zahájil výměnnou burzu. Příloha:
USNESENÍ výroční členské schůze Klubu sběratelů baleného cukru konané dne 17. listopadu 2012 v Dobrovici. Výroční členská schůze 1. Bere na vědomí a) zprávu o činnosti Klubu sběratelů baleného cukru za období od 19. 11. 2011 do 17.11.2012, b) informaci o hospodaření klubu za rok 2011 a leden – říjen 2012 c) informaci o 16. mezinárodním výměnném dni, který se bude konat 21. června 2013 v Uničově. 2. Schvaluje opatření při opožděném placení členských příspěvků: Pokud člen nezaplatí členské příspěvky na daný rok v termínu stanoveném stanovami, bude mu přerušeno členství, nebude uveden v seznamu členů publikovaném na webu a nebude mít členská práva. Pokud dodatečně zaplatí, jeho členství se v daném roce obnoví včetně všech členských práv. Toto opatření platí jako provizorní pro rok 2013, do doby přijetí odpovídající úpravy stanov klubu. 3. Ukládá výboru a) předložit návrh na změnu stanov ke schválení výroční členské schůzi konané v roce 2013; b) pro účet KSBC vybrat vhodný peněžní ústav s úměrnými poplatky za vedení účtu Za správnost: Vlasta Holubová
Přehled hospodaření za rok 2012 v Kč Příjmy celkem v tom:
65 430,87
Výdaje celkem v tom:
56 706,65
účastnické poplatky úroky přijaté prodej klubových cukrů členské příspěvky
35 550,00 41,87 2 089,00 27 750,00
Rozdíl příjmy - výdaje
8 724,22
doména ksbc.cz poštovné drobné výdaje bankovní poplatky občerstvení burzy výroba klubových cukrů tisk Cukřenky
1 440,00 3 320,00 13 800,95 2 251,00 10 380,00 16 488,00 9 026,70
Peněžní prostředky (v Kč) Pokladna Běžný účet Celkem
Zůstatek k 1. 1. 2012
Zůstatek k 31. 12. 2012
4 913,35 48 126,66 53 040,01
9 998,35 51 765,87 61 764,22
-7-
Naše výroční schůze
Dobrovice 2012 – schůze, burza a exkurze v jednom dni Protože cukrové sáčky a tyčky nám věnovalo muzeum, rozhodli jsme se potěšit účastníky pamětní homolkou, kterou nám podle našeho návrhu vyrobili v mělnickém závodě. Je na ní zobrazena socha Dobrovíta, údajného zakladatele osady Dobroviceves, pozdější Dobrovice, která stojí v muzejním areálu. Dostali jsme k dispozici i relaxační místnost – bar, v němž se usadila rodina Danušky Měsíčkové a vzorně ho celou tu dobu obsluhovala. Dokonce se podařilo udat část kafe, které zbylo z písecké burzy. Každý účastník dostal dvě obložené bagetky. Ty jsme objednali telefonicky z Prahy, byly dodány do cukrovarské kantýny a paní ředitelka je nechala uložit v barových lednicích. To vše na čestné slovo, platili jsme až potom. K zahájení výroční schůze svolal účastníky historický cukrovarský zvon, který z vrátnice cukrovaru přinesl a na podiu rozezněl náš kolega Daniel Froněk. Je jasné, že když se schůzuje a hraboší v areálu muzea, nelze vynechat jeho prohlídku. Personál nám opět vyšel vstříc a uspořádal pro nás nejen exkurzi do muzea cukrovarnictví, lihovarnictví a řepařství, ale umožnil nám i návštěvu dobrovického cukrovaru a lihovaru v plném chodu. Bylo to velmi zajímavé a poučné, ale pojednám o tom až ve zvláštním článku v příštím čísle. Muzeum se postaralo i o naši prezentaci v tisku. Napsal o nás Boleslavský deník a Listy cukrovarnické a řepařské. Na závěr už bych chtěl jen poděkovat všem, kteří se podíleli na zdárném průběhu tohoto památného dne: Paní ředitelce a personálu Dobrovických muzeí, rodině Danušky Měsíčkové za vzornou obsluhu baru, Ing. Danielu Froňkovi za obětavou průvodcovskou činnost, Hance a Fousovi a všem členům, kteří přispěli svými pamlsky k obnově sil vyčerpaných účastníků. Děkuji i za obrázky, které kromě z toho našeho pocházejí z aparátů Pavla Tlustého, Katky Pelcové a Jana Smítky (ten je na titulní straně). JK
Druhý letošní vrcholný podnik našeho klubu jsme uspořádali 17. listopadu 2012 v prostorách Dobrovických muzeí., a to díky pochopení a výrazné pomoci jeho osazenstva v čele s ředitelkou Ing. Ludmilou Radkovou, která pro nás udělala možné i nemožné. Po dlouhé době jsme tak měli k dispozici rozlehlý sál a dost místa u stolů (ty paní ředitelka sháněla po různých místech v okolí), fungující ozvučení (megafon jsem tudíž mohl nechat doma) a dokonce i promítací plátno, na němž celou dobu běžela prezentace našeho klubu. V rámci cukroosvěty byla na naši burzu puštěna i veřejnost, pro niž jsme připravili výstavku ukázek z našich sbírek a informace o tom, co a jak vlastně sbíráme. Z podkladů, které jsme jim zaslali, připravily pracovnice muzea pěkné panely. Původně jsme sice uvažovali o další prezentaci, ale ukázalo se, že je příliš veliká, a tak se s ní mohou zájemci seznámit jen na našich webových stránkách. Průběh naší výroční schůze zde netřeba detailně líčit, dostatek informací najdete na dalších stránkách tohoto čísla. Zmíním tedy jen některé věci a události, které se nedostaly do oficiálních dokumentů. Muzeum nám věnovalo dnes již nesehnatelné série čtyř tyček, vydané k 180. výročí založení cukrovaru v Dobrovici. Dostalo se na všechny. Abychom se revanšovali, věnovali jsme muzeu dvě krabice těch nešťastných skládaček Písku. Teď trochu odbočím. V únoru 2013, měla Dobrovická muzea na veletrhu cestovního ruchu v Praze svůj stánek. Navštívili jsme ho a dívky, které ho měly na starosti, nám sdělily, že ty naše cukry, které přivezly s sebou, mizejí tak rychle, že je musely schovat pod pult a vydávat jen vážným zájemcům. Kromě vlastních cukrů zabalených přímo v muzeu jsme na stole našli francouzské tyčky s Eiffelovkou (zabalené v Mělníku) a nenápadnou krabičku s ještě nenápadnějšími tyčkami. Nebyl o ně veliký zájem, ovšem jen do té doby, než jsem rozhlásil, že ty tyčky jsou z Moldovy (dříve Moldávie). Pak se po nich jen zaprášilo.
-8-
Naše výroční schůze
Krátká zdravice paní ředitelky
Historické zvonění
Ireně dejte tuplovaného turka bez cukru!
Tak copak to tady máme?
Strejdo, půjč mi to razítko!
Ty nevíš, jak se řekne vlk na třináct?
Pavle, usmívej se, budeš stereo!
-9-
Členská série 2012
2012 – Rok Draka
Rok 2012 patří podle čínského horoskopu vodnímu Draku. Začal 23. ledna a skončil 9. února 2013. Rozhodli jsme se proto vydat na toto téma sérii. Obrázky namalovaly děti z výtvarného klubu Vlastimily Wasylukové a své draky pojaly netradičně: Místo vodních příšer namalovaly draky, jež vypouštějí na podzimní oblohu. Šestnáctikusovou sérii vyrobilo KAMO v barvě vínové a dostali ji všichni členové našeho klubu. - 10 -
Sešly jsme se
Vánoce na Svoboďáku - tradiční akce brněnských sběratelů V čase předvánočním jsme se my, sběratelky z Brna a okolí, již tradičně sešly pod vánočním stromkem na náměstí Svobody v Brně. Tentokrát v sestavě Jitka Schovancová, Olga Kráčmarová, Staňka Halamková, Alena Ptáčníková, Soňa Schelleová, Drahuška Sukupová a Katka Pelcová.
Brněnská vánoční setkání se stala příjemným zakončením roku a milou oslavou Vánoc. Nejen, že se vzájemně obdarujeme dárečky, vyměníme cukříky, ale taky ochutnáme dobroty, které nabízejí na vánočních trzích.
Poté, co jsme se zahřály svařákem a vánočním punčem, šly jsme si prohlédnout trhy a podzemí, které u příležitosti Vánoc bylo také zahaleno vánoční atmosférou a konala se zde výstava loutek brněnského muzea. Nakonec jsme usedly do tepla Café Parnas na Zelňáku, kde jsme zakončily pěkně strávený podvečer a získaly nové přírůstky do našich sbírek. I když už jsou Vánoce za námi, setkání Brňáků pokračují. To nejbližší se uskuteční v sobotu 23. února 2013, v rámci výstavy balených cukrů Katky Pelcové na Vinohradech. Takže kdo máte zájem, můžete se připojit, rádi vás uvidíme! Katka Pelcová - 11 -
Vystavujeme
Dvě výstavky trenčínských sběratelů diečka či šálky. Raritou je aj cukrový obal v tvare čajového vrecúška, pochádzajúci z Ruska. V ďalšom výstavnom priestore nebudú chýbať vrecká z Kapverd, Maurícia, Madagaskaru či Nového Zélandu. "Vzácne sú predovšetkým z Kuby alebo vysokohorskej chaty z Nepálu," dodal Jaroslav Michalík. Populárne sú aj série cukrových vrecúšok. "Je to niečo ako puzzle. Z niektorých obalov si vyhotovíte celú sériu amerických prezidentov alebo obraz od Van Gogha," vysvetľuje Prúžek. Zberatelia nezabudli ani na mesto Trenčín. "Máme pripravenú celú jednu časť výstavy určenú pre trenčianske pamiatky". Skladačka z rytiny Trenčianskeho hradu, obal s obrázkom podchodu Fatima alebo synagógy určite prilákajú pozornosť miestnych návštevníkov. Jiři Prúžek sa okrem zberateľstva venuje i maľbe. "Na výstave uvidíte i niektoré moje výtvory. Navrhol som obaly s vyobrazením trenčianskeho i beckovského hradu," povedal zberateľ. Výstava s príznačným názvom Sladkých 5 g je otvorená od 24. septembra a návštevníci môžu jednotlivé exponáty obdivovať takmer po celý mesiac, do 22 októbra. Výstava se líbila a Jirka nám k tomu 31. ledna napsal: Výstava měla končit 22. října 2012, ale podiv se světe, trvá stále (asi tam nemají co dát). Natáčeli nás u této akce a asi v březnu by to měli vysílat v RSTV na druhém programu o cca 21:00 hod. Přesně dám vědět a pak pošlu i link, ono by to mělo být i v archivu televize. Těšíme se a než se reportáž z výstavy objeví v televizi, podívejte se na pár obrázků, které nám Jirka poslal:
Naši slovenští kolegové Jirka Průžek a Jarda Michalík loni rozhodně nezaháleli. V Městské klubovně v Trenčíně představili ukázky ze svých sbírek:
U příležitosti zahájení výstavy uveřejnil týdeník MY – Trenčianské noviny tento článek Martina Karlíka:
TRENČÍN ZAPLAVIA CUKROVÉ OBALY Jiří Průžek a Jaroslav Michalík majú nevšedný koníček. Zbierajú vrecúška od cukrov a plánujú sa o svoju záľubu podeliť s návštevníkmi z Trenčína a okolia. "Chcel som zbierať niečo, čo nie je také typické a bežné," povedal Jiŕí Průžek, majiteľ najväčšej kolekcie balených cukrov na Slovensku. Mestskú klubovňu v Trenčíne vyzdobia v pondelok svojimi zberateľskými úlovkami dlhoročný kamaráti a zakladatelia Klubu zberateľov cukru so sídlom v Prahe, Jiři Průžek a Jaroslav Michalík. "Mám viac ako 35 tisíc kusov obalov. Na Slovensku sme mali v roku 2007 výmennú akciu zberateľov cukru, no výstavu sme zatiaľ v takomto rozsahu nerobili," dodal. Prvé čo záujemcovia pri vstupe do výstavných priestorov uvidia, je panel venovaný výrobe cukru a rôznym vyhotoveniam balenia. "Tvary sú rôzne, fantázii sa vážne medze nekladú," vysvetľuje Průžek. Vyrábajú sa v podobe kruhu, trojuholníka, sr-
Trenčínští vystavovatelé
Kniha návštěv se utěšeně plní
- 12 -
Pozor, natáčí se!
Vystavujeme
Cukrovar v Trenčianskej Teplej oslavil v roce 2012 pěkné jubileum – před 111 lety zde proběhla první kampaň. Při té příležitosti se v obci (na poněkud nezvyklém místě) konala výstava, na níž se podílel i Jirka Průžek. Jeho následující obrázky včetně komentářů jsou ze slavnostního setkání k tomuto výročí, které se zde konalo 21. září 2012.
Môj exponát – od západu
Produkty cukrovaru
Cukrovar v celej kráse
Trenčianskoteplanský kroj
Pravý považský repák.
Cukrovarská kniha kampaňová - 13 -
Vystavujeme
Cukr s láskou, s láskou k cukru - sladká výstava v Brně častnilo se jí asi 200 návštěvníků, což je myslím pěkné číslo. Součástí výstavy bylo také sobotní setkání sběratelů, spojené s výměnou cukrů. Sešlo se nás celkem 12, nebylo to málo, bohužel ale díky nečekané sněhové kalamitě někteří očekávaní nepřijeli, objevili se také i sběratelé, kteří nejsou členy klubu. Setkání bylo velmi příjemné a všem bych ještě jednou touto cestou chtěla poděkovat, že je sníh neodradil a dorazili.
Již 5 let uplynulo od poslední výstavy, kterou jsem pořádala, tehdy společně s kamarádkou sběratelkou Drahuškou Sukupovou, v Brně, v sále Kulturního vinohradského informačního centra (KVIC). Protože se od té doby nejen hojně rozšířila moje sbírka, ale také okruh kamarádů a známých, kteří mi cukříky do sbírky přispívají, rozhodla jsem se uspořádat další výstavu cukrů. Tentokrát jsem zvažovala, že umístění výstavy budu směřovat do místa, kde bydlím, tedy do Líšně. Jenže asi po půlročním plánování jsem se nakonec spojila s ředitelem KVICu, panem Štursou, který mi opět poskytl již „ozkoušené“ výstavní prostory vinohradského sálu, z důvodu vytížení sálu ale pouze na víkend.
Každý návštěvník výstavy si domů jako památku odnesl cukrovou kostičku a také, doufám, pěkné zážitky a možná i nové poznatky o výrobě a balení cukrů. Přípravy výstavy byly náročné, ale o to víc mě potěšily reakce návštěvníků, kteří byli velmi překvapeni, co vše obnáší sbírka balených cukrů. Snad se mi brzy opět podaří nějakou podobnou výstavu uskutečnit a potěšit tak všechny, kteří tentokrát na výstavu nemohli dorazit... Text a foto Katka Pelcová U příležitosti její výstavy vyzpovídal Katku informační portál Brnovinky: Kdy a jak tě napadlo sbírat cukr? Cukry sbírám asi 13 let. Byla jsem s babičkou na návštěvě u její kamarádky, která mi nabídla k čaji cukr. Byl zabalený v sáčku. Já, tehdy ještě jako dítě, jsem si sáček vzala, ale místo v čaji skončil v kapse. Protože jsem tehdy nechodila do kaváren, balené cukry jsem neznala. Doma jsem měla sbírku ubrousků po mamince, a tak jsem si říkala, proč nesbírat i něco jiného. A bylo to! Cukry mi začali nosit známí. Když jsem zjistila, že existuje klub sběratelů baleného cukru, přihlásila jsem se do této organizace. Sbírka se pak začala pěkně rozrůstat. Zajímá tě jen ten sáčkový nebo i v jiném provedení?
A začalo chystání a plánování. Brzy po Vánocích již byly vytvořeny pozvánky, poté jsem udělala potřebnou prezentaci mezi přátele a také do novin a asi měsíc před samotným zahájením se pustila do příprav expozice. Bylo velmi těžké vybrat cukry a materiál na výstavu, ale díky dobré představě o kompozici výstavy se vše povedlo. A díky podpoře rodičů, kteří mi hodně s přípravou pomohli. V pátek 22. února jsme vše pilně od brzkých ranních hodin připravovali a odpoledne se otevřela výstava, která byla zahájena malou vernisáží. V sobotu a neděli pak výstava pokračovala a zú- 14 -
Vystavujeme Dříve jsem sbírala jen sáčkové, respektive balené cukry, což nejsou nejen pytlíky, ale například i balené kostky cukru. Dnes už má sbírka obsahuje vše, co se cukru týče. Mám cukry vanilkové a skořicové, sbírám cukrové homole, historické i současné, různá cukrová balení, krabičky od cukru. Ale mám ve sbírce i několik cukřenek. Zajímám se tedy o vše, co je s cukrem spojené.
vat, spíše se zaměřit na nějakou specializaci. Je to věc každého sběratele, pro co se rozhodne. Podle čeho svoji sbírku třídíš? Mám dvě kritéria. Třídím podle tvarů cukru a potom podle zemí. Českou republiku mám podrobněji roztříděnou podle různých oblastí, například restaurace, hotely, cukrovary, cukry sběratelů, letecké, nápoje, velkosklady. Cizinu, kde je cukrů velmi mnoho, třeba v Itálii či Španělsku, se snažím třídit i podle výrobců a balíren.
Dokážeš odhadnout, jak velkou zásobu už máš? Kde cukry skladuješ? Balených cukrů mám asi 30 tisíc kusů. Bohužel to nevím přesně, protože se sbírka pořád rozrůstá. Ale ráda bych si vytvořila systém v počítači, který by počítal za mě. Takový mají někteří sběratelé. Co se týče skladování, zatím mám cukry ve svém pokoji, ale myslím, že mě brzy vytlačí. Cukry ukládám do euroobalů a uchovávám převážně v šanonech nebo papírových krabicích. Považuješ nějaký kousek za nejcennější? Jaký to je? Nejcennější jsou pro mě cukry staré, hlavně Československé, z cukrovarů, které dnes již nevyrábí. Ty lze těžko získat. Stejně tak i staré cukrové homole. Velkou radost mám ale také z cukrů, které jsou z různých exotických zemí, kam se běžně člověk nedostane. Nedávno jsem získala cukr z ostrovního státu Trinidad a Tobago. Jsem vždy velmi ráda, když se mi sbírka rozroste o další nový stát. Ale neodmítnu žádný cukr, potěší mě každý, kdo si na mě vzpomene a do mé sbírky přispěje. Jsi členkou Klubu sběratelů baleného cukru, čím se klub zabývá? Klub sběratelů baleného cukru – KSBC – se zabývá sdružováním sběratelů se stejným zájmem – sbíráním cukru. Dvakrát do roka pořádá výměnné dny, letní mezinárodní burzu sběratelů cukru, a na podzim výroční členskou schůzi spojenou také s výměnou cukříků.
Sladká sběratelská komunita se dělí na ty, kteří schraňují pytlíky i s cukrem, a druhý tábor, jež sáčky vysypává a sbírá jen prázdné obaly. Kam se řadíš ty? Já patřím k té druhé skupině, sbírám pytlíky i s jejich obsahem. Myslím si, že sáčky bez cukru nejsou to pravé, k balenému cukru cukr prostě patří. Chápu ale, že někteří sběratelé kvůli úspoře místa cukry vysypávají. Možná je ale lepší cukr nevysypá- 15 -
Vystavujeme Mimo to vydává pro své členy klubové cukrové série a časopis Cukřenka, kde je vždy zajímavé počtení ze světa cukru. Já jsem členkou klubu 10 let. Je pro mě důležité, že jsem díky klubu získala spoustu přátel, s nimiž se stýkám nejen na burzách.
Zahraniční cukry, to je obrovská spousta různých balení. Obzvlášť některé země jsou doslova mistry ve výrobě a balení cukrů, třeba Itálie, Francie, Španělsko, Švýcarsko, Německo.
V těchto zemích se dají pěkné balené cukry a celé cukrové série nakoupit v obchodech, jsou na nich různé motivy, především barevné, výjimkou nejsou ani fotografie. Myslím, že zahraniční sběratelé mají oproti nám značnou výhodu. Také v zahraničí jsou sběratelské organizace. Díky nim jsem měla možnost navštívit burzu cukrů v Itálii a v Německu. Kontaktů mám poměrně hodně, se spoustou sběratelů se znám osobně, dopisuji si několikrát do roka se sběratelkou z Anglie. Brousí si někdy na tvoji sbírku zuby nezvaný návštěvník, třeba z hmyzí říše? Tato otázka mě nepřekvapuje, mám několik kamarádů, kteří vyhrožovali, že mi na cukry pozvou mravence. Naštěstí musím říct, že s tímto problém nemám. Tím, že jsou cukry balené, nelákají žádné nezvané hmyzí návštěvníky. Snad to tak vydrží i nadále. Někdy se spíš objeví nějaké malé dítko, které by si na cukrech chtělo smlsnout, to vidím jako větší nebezpečí. Také hrozí nebezpečí, že pokud obdržím nějaký cukr politý, může se stát, že navlhne a potom ztvrdne. Ale to jsou spíše výjimky.
Máte v klubu svoji hantýrku? Jak fundovaně říkáte sáčku s cukrem? Asi jako každá zájmová skupina, i sběratelé cukrů mají svoji hantýrku. Myslím, že nejvíce se odráží právě v pojmenovaní různých balení cukru, samozřejmě vychází z toho, jak balíček vypadá. Balené cukry označujeme jako pytlík nebo sáček, tyčinka nebo trubička, kostka, vrtulka, čtvereček, ale také vajíčko, srdíčka nebo kolečka, balóny. Myslím, že i cukrový laik dokáže určit, jak asi tyto jednotlivé cukry vypadají.
Sladíš? Jak co. Třeba kávu si osladit musím, ale naštěstí ji moc často nepiju. Čaj si někdy osladím, ale někdy ho zvládnu hořký. Nejčastěji, když jsem někde v kavárně a dostanu k němu cukr, který ještě nemám ve sbírce.
Co cukr a zahraničí, jsi v kontaktu se sběrateli i mimo Českou republiku?
- 16 -
Píší o nás
Kávu nesladím, cukr pouze sbírám tehdy bývala cestovní kancelář, která turisty dovezla z Václaváku až do Ameriky a využívala právě tuto lodní společnost. Všechny informace jsem vypátrala na internetu a také u ostatních znalců,“ vysvětlila. Nejen sbírání cukru Ke sbírání cukru se přidal i další, trochu související tvořivý koníček. Sběratelské sklony, trpělivost a výtvarné nadání prokazuje vratislavická sběratelka výrobou 3D originálních fotoalb, přání nebo bloků. „Od té doby, co jsem začala se scrapbookingem, už opravdu nic nevyhodím,“ usmívá se. Na jejich výrobu používá téměř vše, od ústřižků krajky až po zajímavý papír nebo i jízdenky. Nazmar nepřijde nic, co by mohlo souviset nebo dokreslovat atmosféru lepené koláže. Ukazuje některé ze svých prací. „Používají se také přímo koupené komponenty. Naštěstí už i u nás na ně existují speciální obchody a nemusím vše vyrábět,“ říká. Díla z jejích rukou jsou natolik zdařilá, že že je autorkou knihy s názvem Cardmaking a minialba, která vyjde v příštím roce. „Vydává ji nakladatelství Grada a zájemce se v ní seznámí s papírovým tvořením. Najde v ní spoustu návodů a inspirace,“ ujistila autorka. Pokus o další rekord Nadaná sběratelka nezapomíná ani na ostatní. Nyní pomáhá organizovat Dárkiádu. Ta má za cíl potěšit seniory v domovech důchodců ručně vyrobeným dárkem nebo třeba jen milým dopisem. Nápadem tvořit pro seniory navázala na loňskou Korálkiádu. „Ve spolupráci s abilympijskou asociací a portálem Potvor.cz jsme navlékali korálky a vytvořili jsme tím světový rekord. Šňůry byly dohromady dlouhé čtrnáct tisíc osm set pět metrů,“ pochlubila se. Po zapsání rekordu všechny navlečené korálky venovali zdravotně postiženým pro jejich další tvoření. Text a foto: Marie Šimice in Týdeník 5 + 2 dny, 20. prosince 2012
Pokud k Vánocům patří cukr, krásné přání a dobré srdce, tak ve Vratislavicích nad Nisou žije žena, která je nejvánočnější v celém širém okolí. Sbírá sáčky, tyčinky, vrtulky, homole řepného i třtinového cukru. V patnáctitisícové sbírce Ireny Vohlídkové nechybí ani zajímavá umělá sladidla. „S cukrem jsem začala už na základní škole. Všimla jsem si, že každé balení může mít originální a zajímavý design,“ popisuje své začátky. Do Klubu sběratelů baleného cukru se ale přihlásila teprve před třemi lety. „Děti už jsou velké, a tak mi zbývá více času na mé koníčky. Baví mě, že pořádáme burzy, dopisujeme si s celým světem a hlavně že jsme výbornou partou,“ načrtla žena, která je členkou nejen českého, ale i německého klubu. „Scházíme se pokaždé v jiném městě. Díky tomu se dozvíme nejen něco od svých kolegů o cukrech, ale i poznáme místa, kam bychom se sami na výlet nevypravili,“ přiblížila. Zatím je sbírka skladná Říká se, že pro sběratele balených sladidel je hranicí dvacet tisíc kusů a pak jej musejí vysypávat, aby své kolekce měli kam uložit. „Nemám to o počtu, ale pravdou je, že má sbírka je už nyní asi půl na půl. Zčásti jsou obaly prázdné, aby se mi vešly do pořadačů v obýváku.“ A co cukr a mravenci? „Na to se ptají snad všichni. Moje kolegyně dokonce odmítla účinkovat v pořadu Jana Krause ze strachu, že celý večer by se mohl točit jen okolo mraveniště,“ přibližuje a dodává, že i když se s mravenci jen málokterý sběratel setkal, ona bohužel ano. „Kupovala jsem krabici cukrů z půdy přes internetovou aukci, a když mi přišla, byly v ní zbytky mravenců. Velkou část jsem musela vyhodit, ale našla jsem tam také dva sběratelské skvosty z první republiky. A snad zázrakem byly skoro neporušené,“ vylíčila. „Jsou to zabalené kostky cukru s reklamním potiskem prodejce kávy a čaje firmy Kulík a lodní společnosti Lloyd a Bremen,“ vyjmenovala. „V Praze - 17 -
Cukr, který pomáhá
Tříkrálová sbírka Nu což, zajdu do Charity v Londýnské - tam přeci musí fasovat. Zase nic - zavřeno, ale přicházela paní a sdělila, že tam nikdo (tedy kromě ní) není a nebude, že je sobota, a jala se odemykat. Vracím se na Pavlák, stále nikdo, a tak jedu domů. Na Kačerově jedu po schodech a už vidím hurááááá, jsou tady!!!!! Nebyli to ti páteční, ale to nevadí. Nejdřív jsem se ptala po cukříkách a hoch zalovil v naditém batohu. Nato jsem hodila pajcku do kasičky a v euforii, že mám cukr, zapomněla na kalendáříky a šla zjistit bus. Tam mi došlo, že nemám kalendářík, ale vracet jsem se už nechtěla, abych nemusela zase dlouho čekat na další autobus. V pondělí jedu vyřizovat do města a věřím, že ulovím další, nebo navštívím Dr. Eliáše a možná získám i tříkrálovou igelitku. Neklesejte na mysli, cukříky budou. Jsou hezké modré jako loni, ale na levé straně je zlatá hvězda! DM
Každoročně po Novém roce se v ulicích objevují tříkráloví koledníci. Nás sběratele zajímají o to víc, že od nich za svůj více či méně symbolický příspěvek získáme do své sbírky pěkný cukřík, každý rok jiný. O tom, jak sháněla ten letošní, nám napsala Danuška Měsíčková:
V pátek ve 14 hodin jsem cestou ze Želivského vystoupila na Kačerově v naději, že tam najdu tři krále. Našla a nejdřív se ptala, jestli mají cukr. Už neměli! Dali jsme řeč a tvrdili, že v sobotu v 8 hodin budou na stejném místě i s cukry. No, v sobotu v 8 hodin, to ani žádní lidé nebudou cestovat, tak jsem se vydala až na půl devátou. Na Kačerově liduprázdno. Když už jsem na cestě, sjedu na Pavlák, tam taky bývají. Žádní lidé, žádní koledníci.
O Tříkrálové sbírce Na otázky Rudolfa Bajera odpovídal Mgr. Marek Navrátil, manažer Tříkrálové sbírky přirovnat… je to asi tak, jako když pracuje zemědělec. Ty rostlinky na poli neřídí on, jen se musí postarat, aby vše bylo včas na svém místě. Přírodu neřídí, ale když prošvihne nějaký termín nějaké polní práce, je to pak na úrodě poznat. Jak je Tříkrálová sbírka Charity ČR presentována? Předně využívá prastarý lidový zvyk, takže nej-efektivnější formou jsou sami koledníci a o ty jde vždy na prvním místě. Až potom lze říct, že se prezentaci snažíme trochu pomoci. Vydáváme informační inzeráty v tisku, na Moravě během sbírky distribuujeme letáky s lokálními informacemi, pracujeme s novináři a médii, dovolíme si několik málo televizních reklam a vždy okolo Tří králů pořádáme spolu s Českou televizí Tříkrálový koncert, který je v přímém přenosu vysílán na ČT 1. Ten letošní vyšel právě na Tři krále.
Můžete, prosím, představit našim čtenářům své funkce? Je jich více. Pracuji v Arcidiecézní charitě Olomouc, což je moje domovské pracoviště, jako tiskový mluvčí, pracovník pro public relations, koordinátor finančních sbírek a dobrovolnictví. K tomu mám ještě na starosti celostátní koordinaci Tříkrálové sbírky.
Co vše máte jako manažer Tříkrálové sbírky starosti? Tady bych si dovolil otázku malinko poopravit. Manažer je někdo, kdo řídí, uděluje rozkazy, vede, rozhoduje, vybírá si pracovníky. Moje práce spočívá ve sladění práce osmi diecézních koordinátorů téhle velké sbírky. Takže nerozhoduji, neřídím, nedávám rozkazy, ale snažím se pobídkami, termíny, harmonogramy, organizačními pokyny, radami, předem nastavenými postupy a taky nasloucháním dostat celou tuto sbírku z fáze materiálních příprav a realizace logistiky přes vlastní průběh sbírky až do fáze její administrace, zhodnocení a konečně plánu na další rok. Nevybírám si pracovníky, ale jistou intenzitou pochval či výtek dávám jejich přímým nadřízeným zpětnou vazbu o jejich výkonu. Při tom všem jsem ještě také jedním z těch osmi koordinovaných a mám navíc na starosti ještě 30 regionálních manažerů v rámci olomoucké arcidiecéze. Ta zahrnuje zejména zlínský a olomoucký kraj. Vypadá to možná trochu složitěji. Kdybych tu koordinaci měl k něčemu
Jak dlouho již sbírka existuje? Poprvé si něco jako koledování pro Charitu v malinkém rozměru jedné farnosti vyzkoušeli v Hradci Králové. To bylo údajně někdy v roce 1998 a 1999. My v olomoucké arcidiecézi jsme o tom ani nevěděli a v roce 2000 jsme uspořádali tříkrálovou sbírku na území olomoucké arcidiecéze, a protože se opravdu povedla, je od roku 2001 pořádána po celé republice. Takže ta celorepubliková je letos již třináctá. Kdo je zakladatel sbírky a za jakým účelem vznikla? Těžko říct, kdo je opravdovým zakladate- 18 -
Cukr, který pomáhá lem. Lidi v Hradci Králové si myslí, že oni, resp. tehdejší jejich biskup, dnes kardinál Dominik Duka, no a my v Olomouci si myslíme, že to byl náš arcibiskup Jan Graubner. Ten totiž v roce 1999 přišel s tím, že už o tom léta mluvíme a bylo by třeba něco skutečně udělat. On o tom opravdu již roky hovořil, ale lidi v Charitě se takové sbírky velmi báli. Mysleli jsme si, že se u veřejnosti neujme, že nás lidi budou vyhánět.
na aktuální potřeby naši společnosti a těch, kteří se v ní nacházejí až na okraji. A proti tomu s námi kymácejí nestabilní sociální politiky jednotlivých vlád a ministrů, krajských rad, z čehož pramení veliká zdrojová nestabilita. Je zarážející, že patříme mezi nejbohatší státy na světě, a přitom je u nás tolik strádajících seniorů. Péče o hendikepované svou kvalitativní úrovní udělala za 20 let velký posun, ale přitom je problém zajistit osobní asistenci vozíčkářovi, sehnat peníze na předražené pomůcky, vozíky, speciální postele apod. Je spousta lidí, kteří jsou v naší společnosti úplně „mimo hru“, někteří vlastním zaviněním, na jiné těžce dopadne životní osud a přitom téměř není možné, aby se ze svých problémů nějak vymanili. Takže ten základní plán je trvale udržovat veřejnost citlivou k těmto potřebným, trvale pracovat na transparentnosti a důvěře veřejnosti k Charitě a v neposlední řadě účinně a efektivně pomáhat těm, kteří si sami nemohou nebo neumění pomoci.
No a účel? Arcibiskup tehdy řekl: „Musíme lidi trochu formovat k solidaritě, sociálnímu cítění, nemůžeme my katolíci, jako dnešní Kristovi následovníci jen dřepět v kostelích, musíme s charitou mezi lidi a lidem také dát možnost se na pomoci potřebným podílet.“ Bylo to tehdy odvážné, nikdo jsme mu moc nerozuměli a myslím, že se řada lidí i zlobila, co že je to za hloupý nápad. No, kdo by to byl dnes řekl.? Komu všemu sbírka pomáhá? Charita se věnuje širokému spektru kategorií potřebných. Senioři, lidé s hendikepem, nemocní, nevyléčitelně nemocní, ženy a matky s dětmi v tísni, ohrožené děti a mládež, lidé bez domova, lidé s různými závislostmi, etnické menšiny atd. Těmto lidem pomáháme prostřednictvím velkého množství projektů a ty pomáhá financovat Tříkrálová sbírka. No a vedle toho jsou různé individuální případy nouze jednotlivců či rodin, které se z nějakého důvodu dostanou na hranici vlastní existence a je potřeba jim pomoci. To mohou být lidé či někteří členové rodiny, či celé rodiny postižené různými tragédiemi, těžkými nemocemi, přírodními katastrofami apod. No a nesmím zapomenout také na to, že minimálně 10 % z každoročního výnosu je použito na zahraniční humanitární a rozvojovou pomoc.
Jak by se členové našeho klubu mohli zapojit do vašich programů? Je to jednoduché a prosté. To základní a nejdůležitější je mít zájem a oči otevřené. No a pak je dobré odpovědět činem. Dá se fungovat jako dobrovolník při sbírkách, různou pomocí v charitativních projektech, dá se pomáhat třeba darem i drobným, ale pravidelným darem. Podívejte, vždyť vy se mě ptáte, ale už nám pomáháte i tím, že mi dáváte prostor, abych něco sdělil ve vaší Cukřence. Váš klub může např. na svých akcích (a jsou zajímavé, díval jsem se na váš web) umožnit prezentaci nějakého místního projektu, výstavkou vašich sbírek či ukázkou v nějakém např. seniorském zařízení. Myslím, že letos plánujete setkání v Uničově, i tam máme Charitu a v ní báječné lidi. Specializujete se na cukříky a ty naši hendikepovaní vyrábí v nedalekém Paloníně. Pokud by byl oboustranný zájem, určitě by se nějaká aktivita našla.
Co jste doposud svou sbírkou dokázali uskutečnit? Tak, jak výnos ze sbírky každý rok stoupal, tak jsme se např. v loňském roce dostali k číslu šesti set podpořených projektů. Některé z nich jsou nové, takže jsou to investice, někde se vybavuje zařízením, jinde jsou to opravy toho, co už léty dosluhuje, pomoc formou materiálních položek a také charita se nedá „dělat“ jinak, než rukama, takže se leckde ze sbírky pomáhají financovat pracovníci. Je to různé podle toho, jak si jinak projekty finančně stojí. Leckteré by bez podpory z Tříkrálové sbírky vůbec nevznikly nebo nemohly fungovat. Co ještě chcete do budoucna uskutečnit? Víte, Charita se nedá projektovat tak, jako třeba jaderná elektrárna nebo podnikatelská firma. Někdy mám dojem, že jsme jako na lodi. Snažíme se reagovat
Chci Vám, pane Bajere, a všem Vašim kolegům a kolegyním z Klubu sběratelů baleného cukru poděkovat za zájem a také vám upřímně popřát vše dobré a nejlepší, a to jak v osobním životě, tak v pracovní činnosti, ale určitě i ve Vašem sběratelském koníčku.
- 19 -
Křížovka o ceny 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
A B C D E F G H I
TLUSŤJOCHŮV KRATOCHVILNÝ CUKROSNÁŘ Ve snu… tajenka... revmatismu odolati. VODOROVNĚ: A. Tropické ovoce; italské muž. jméno; část hmyzího křídla. B. Hornina; svazek slámy; Slovan; komoni. C. Výpravná báseň; jihoevropská řeka; stavení z klád; mír. D. Strana; vevnitř prázdné; smrštění; slovenská řeka. E. TAJENKA. F. Nezušlechtěná; státní kasa; vazká tekutina; a sice. G. Bezhrbý velbloud; zima; jas; Mandelštamovo jméno. H. Osobní zájmeno; neobut; cíl; plochá střecha. I. Otcova; trnovník; měřicí přístroj. SVISLE: 1. Spojka; ohrada. 2. Nevypravená poštou. 3. Nemocniční oddělení; obelhávat. 4. Část obličeje; jméno Zátopkové; neboť (slang). 5. Možná (zast.); dělitelná dvěma; chování. 6. Býti na nohou; jméno lvice. 7. Ne staré divadelní dílo. 8. Palma pašáchol zprohýbaný; zaměstnanec pivovaru. 9. Nejstarší osoba ve společnosti; číslovka řadová. 10. Upravit nástrojem. 11. Kolo; schránka měkkýše. 12. Opak líce; kuchyňská potřeba; iniciály hudebníka Viklického. 13. Chem. značka osmia; správní jednotka; španělsky zlato. 14. Strumy; domácky Samuel. 15. Ohýbati se. 16. Verdiho opera; představený kláštera. NÁPOVĚDA: ITA; ORO.
- 20 -
