CUKŘENKA – časopis pro sběratele hygienicky baleného cukru a všechny další cukromily a podporovatele. Vydává Klub sběratelů baleného cukru, občanské sdružení. Elektronická verze http://www.ksbc.cz/ Redakční rada: Pavel Tlustý & Jaroslav Kolín. E-mail:
[email protected] Adresa redakce: Ing. Pavel Tlustý, Olbramovická 712, 142 00 Praha 4, tel. 602 239 858 Toto číslo vyšlo v červnu 2011 v nákladu 110 výtisků. NEPRODEJNÉ!!! Nevyžádané příspěvky včetně cukrových se s díky nevracejí J
Úvodník, novinky
Další televizní hvězda!
Milí čtenáři, dostáváte do ruky 48. číslo Cukřenky, které je sice tentokrát o několik stránek kratší než ta předchozí, ale doufáme, že se vám bude i tak líbit nebo aspoň že nám ho neomlátíte o hlavu. Poměrně značnou část tvoří vyhlášení celoklubové diskuse k návrhům na úpravu stanov klubu a aby bylo o čem diskutovat, otiskujeme také znění těch stávajících. Editor Jarda hned přispěl do diskuse některými svými náměty a až si je přečtete, možná také usoudíte, že našim stanovám revize neuškodí. Loni vydal klub pro své členy rozsáhlé série Naše mince I a Naše mince II. V tomto čísle se dočtete, jak vznikaly a co na našich mincích vlastně je, a to nejen z hlediska numismatického, ale i historického. Celé povídání by bylo poněkud dlouhé, a tak jsme se rozhodli je rozdělit a o sérii Naše mince II pojednat až v příštím čísle. Jako obvykle představujeme série vydané našimi členy a nechybí ani pár článků o našem životě. Píšeme i o několika cukrových zajímavostech a kuriozitách, ale bohužel se nám nepodařilo shromáždit dost materiálu do článku o drobných rozdílech na našich cukrech, takže jsme ho protentokrát vynechali. Nevadí, do podzimu něco najdeme. Příští číslo Cukřenky vyjde na podzim, někdy v půlce října. Potřebujeme totiž čas na vyhodnocení diskuse o změnách stanov, ale zároveň nemůžeme příliš otálet, protože do něj chceme vložit pozvánku na členskou schůzi, která bude v listopadu. Hlavní pozornost bude samozřejmě věnována naší mezinárodní burze ve Slavkově a dokončíme pojednání o našich mincích. Můžete se rovněž těšit na reportáže z našich letních setkání a nebudou-li čeští účastníci jubilejního 50. výměnného dne Evropské společnosti sběratelů cukrů (EGZ) líní či zapomětliví, bude povídání i o něm. Předchozí číslo Cukřenky dostali poštou ti, kdo zaplatili členské příspěvky alespoň na rok 2010. Tohle číslo už dostanou v tištěné podobě jen ti, kdo splnili řádně své členské povinnosti pro letošní rok a všichni účastníci slavkovské burzy. Dovolte nám vyslovit přání, abyste si pěkně užili naše velké jarní cukrové setkání a odnesli si z něj spoustu sladké kořisti a nezapomenutelných dojmů. A samozřejmě vám přejeme pěknou letní dovolenou a hodně sil do druhé poloviny roku. Redakce
Zdá se, že sbírání cukrů zajímá media stále více. V reportáži slovenské televize se objevil náš člen Jiří Průžek (psali jsme o něm v minulém čísle) a před časem vtrhl televizní štáb i k našemu českému kolegovi Werneru Kulhankovi.
Reportáž to byla pěkné a máme ji v redakci staženou, bohužel zabírá 190 megabajtů, takže ji nelze vystavit ani na našich webových stránkách.
Česko - rakouská novinka
Tyhle „zvířecí“ cukry si vozíme z Rakouska. Teď se objevily i u nás, a to v české verzi jako Korunní cukr (Hrušovany nad Jevišovkou), což je značka rakouské firmy Agrana.
Tlusťjochovi je objevili v prodejně TESCO, jsou baleny po padesáti ve válcových krabičkách (viz etiketa é) a stojí kolem 45 Kč.
Ð Ð Ð -2-
Klubová diskuse
Máte návrhy na úpravu stanov KSBC? Sem s nimi! Stanovy klubu byly schváleny členskou schůzí 6. prosince 2003 v Brně. Jediná úprava byla od té doby provedena na členské schůzi v Kouřimi v roce 2009 a týkala se doplnění názvu klubu (občanské sdružení) a stanovení jeho současného sídla. Stanovy vcelku vyhovovaly v době, kdy měl náš klub jen několik desítek členů, kteří se vesměs osobně znali. V současnosti, když je nás přes sto, se ukazuje, že bychom je měli poněkud upřesnit, pozměnit a doplnit a možná i nově upravit některé činnosti a postupy. Členská schůze konaná 19. listopadu 2011 v Uhříněvsi proto uložila výboru publikovat na klubových webových stránkách a v Cukřence úplné znění stávajících stanov klubu, zorganizovat a vyhodnotit celoklubovou diskusi k nim a předložit o tom zprávu s případnými návrhy na změnu stanov výroční členské schůzi konané v roce 2011. První část tohoto úkolu plníme v tomto čísle Cukřenky, kde zveřejňujeme úplné znění stanov (na klubovém webu je zatím jen jejich zkrácená verze a úplná verze se najde jen v jeho archivu). Současně vyhlašujeme celoklubovou diskusi, do níž se může zapojit každý člen klu-
bu. Své náměty, připomínky a návrhy zasílejte pokud možno v elektronické podobě, a to buď na adresu
[email protected], nebo přímo v diskusi na klubových stránkách. Je možno je též zaslat v listinné podobě poštou na adresu klubu, která je uvedena v tiráži Cukřenky, a to nejpozději do 10. září 2001. Poté se budeme snažit získané podněty vyhodnotit a pokud se nám to podaří včas, budeme návrh upravených stanov publikovat již v podzimním tj. 49. čísle Cukřenky, které vyjde počátkem října 2011, aby jej s předstihem viděli i ti, kdo na klubové stránky nechodí. Pokud se to nepodaří, vystavíme tento text později, a to pouze na klubových stránkách. Změny a úpravy musí schválit členská schůze, která se bude konat v listopadu 2011. Všichni její účastníci je proto dostanou v tištěné podobě u prezence a na schůzi budou mít ještě možnost navrhovat formulační úpravy. Stanovy by měly platit ode dne jejich schválení. Výbor je po schválení zašle Ministerstvu vnitra k registraci, což je v našem případě úkon sice spíš formální, leč zákonem vyžadovaný. Výbor KSBC
ÐÐÐÐÐÐÐÐ STANOVY KLUBU SBĚRATELŮ BALENÉHO CUKRU Článek I. Základní ustanovení 1. Český Klub sběratelů baleného cukru (dále jen KSBC) je občanské sdružení a jeho sídlo je: Olbramovická 712, 142 00 Praha 4 – Kamýk. 2. Působnost KSBC je na celém území ČR.
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Článek II. Poslání KSBC Účelem KSBC je vzájemná podpora sběratelů při shromažďování, klasifikaci, skladování a prezentaci všech forem baleného cukru a organizování výměnných dnů a výstav. Navazuje kontakty s výrobci baleného cukru doma i v zahraničí. Klub zajišťuje předávání informací sběratelům i výrobcům balených cukrů. Vytváří optimální podmínky pro účelné využívání volného času zájmovou činností (sběratelství). Rozvíjí vzájemné vztahy s mezinárodními organizacemi stejného či podobného zaměření podle potřeb členů. Rozvíjí kulturní činnost, podílí se na estetické výchově a formování morálních vlastností svých členů. Vytváří podmínky pro kvalitní využívání a údržbu stávajících materiálních prostředků a jejich rozšiřování.
-3-
Klubová diskuse 7. Vhodnými formami a prostředky společenského působení přispívá k rozvoji své členské základny, vytváří organizační, ekonomické a právní předpoklady pro svůj rozvoj. 8. Do své činnosti zapojuje děti a mládež a pomáhá tak k naplnění jejich volného času a k rozvoji jejich estetických, morálních a společenských vlastností. 9. Poskytuje služby pro své členy v souladu s právními normami. Článek III. Členství v KSBC 1. Členství v KSBC je dobrovolné. 2. Členem KSBC se může stát každý občan ČR ale i zahraniční, který souhlasí s těmito stanovami a zaplatí základní členský příspěvek. Členství osob mladších 18ti let je vázáno na souhlas zákonného zástupce. 3. Členství vzniká dnem schválení přihlášky výborem KSBC a zaplacením členského příspěvku. Každý člen obdrží od předsedy KSBC, případně od pověřeného člena výboru, ihned po registraci členský průkaz. 4. Přihlášku nového člena je možné odmítnout pouze ze závažných důvodů. O námitkách odmítnutého zájemce rozhodne s konečnou platností revizní komise KSBC, pokud se k ní žadatel odvolá. 5. Základní práva a povinnosti členů: Základní práva členů jsou: a. Účastnit se členských schůzí KSBC s právem hlasovat, podávat návrhy a náměty, vyžadovat zprávy o činnosti a výsledcích hospodaření. b. Být seznámen s plánem činnosti a rozpočtem KSBC. c. Účastnit se akcí (výstav, výměnných dnů atp.) organizovaných pro členy KSBC. d. Kandidovat do kterékoliv funkce v KSBC. Členové mladší 18ti let však nemohou vykonávat funkce spojené s hmotnou zodpovědností. e. Účastnit se členské schůze s mandátem jednoho hlasu, nebo má právo se rozhodnout, kterému účastníkovi členské schůze (dále jen ČS) z řad členů KSBC přenechá svůj mandát. Základní povinnosti členů jsou: a. Respektovat rozhodnutí přijaté členskou schůzí, výborem KSBC a revizní komisí a řídit se jimi. b. Zaplatit ve správné výši roční členský příspěvek do 31.1. příslušného kalendářního roku na účet KSBC nebo pověřenému členu výboru. 1. Členství fyzické osoby zaniká: a. Dnem doručení písemného oznámení člena o ukončení členství předsedovi KSBC. Zaplacené členské příspěvky se nevrací. b. Nezaplacením členského příspěvku v předepsané výši do 31.1. příslušného kalendářního roku na určený účet KSBC. c. Vyloučením člena pro porušení základních členských povinností. O vyloučení rozhoduje členská schůze. d. Úmrtím člena. Článek IV.
1. 2. 3. 4.
Orgány KSBC Členská schůze (dále jen ČS): Nejvyšším orgánem KSBC je členská schůze. Člen KSBC, který se nezúčastní členské schůze může předat svůj mandát písemně jinému členu KSBC. ČS organizačně zajišťuje výbor KSBC a svolává ji minimálně 1x ročně. Mimořádnou ČS je výbor povinen svolat na žádost revizní komise (dále jen RK) nebo na žádost alespoň 1/3 členů KSBC. Žádost je nutno podat písemně s odůvodněním. V případě, že výbor KSBC nesvolá mimořádnou ČS do 2 měsíců po obdržení žádosti, svolá mimořádnou ČS revizní komise.
-4-
Klubová diskuse 5. ČS se koná na území ČR. 6. ČS rozhoduje veřejným hlasováním nadpoloviční většinou platných mandátů přítomných členů. 7. Veškerá rozhodnutí ČS musí být v souladu s platnými zákony ČR, jinak jsou neplatná. 8. ČS má vždy vyhrazeny tyto činnosti: a. Schvaluje stanovy KSBC. b. Volí předsedu KSBC, další členy výboru KSBC a členy revizní komise KSBC. c. Projednává a schvaluje zprávu o činnosti KSBC a zprávu RK. d. Schvaluje zprávu o hospodaření KSBC za období od poslední ČS. e. Projednává a schvaluje plány činnosti na další období. f. Schvaluje výši členských příspěvků. g. Tříčtvrtinovou většinou přítomných mandátů rozhoduje o zániku KSBC, nebo o jeho přeměně na jiný typ společnosti a určuje způsob vypořádání jeho majetku. 1. 2. 3. 4.
Výbor KSBC Je výkonným orgánem KSBC mezi členskými schůzemi. Má pět členů včetně předsedy, funkční období začíná zvolením na ČS a končí zvolením nového výboru. Je volen ČS na 2 roky. Při odstoupení více než 2 členů výboru je výbor povinen svolat do 3 měsíců mimořádnou ČS.
Předseda KSBC 1. Je statutárním zástupcem KSBC. 2. Je volen na první schůzi výboru KSBC z členů tohoto výboru. 3. Funkční období předsedy začíná jeho zvolením na schůzi výboru KSBC a končí zvolením nového předsedy. Revizní komise KSBC (dále jen RK) 1. Je nejvyšším kontrolním orgánem KSBC, je složena ze tří členů KSBC, kteří jsou voleni ČS. 2. Působí jako smírčí komise. RK přijímá a vyřizuje stížnosti členů KSBC na nesprávné rozhodnutí výboru KSBC a její rozhodnutí může zrušit pouze ČS nebo soud. 3. Funkční období RK začíná zvolením na ČS a končí zvolením nové RK. 4. Je volena ČS na 2 roky. Článek V. Právní subjektivita 1. KSBC je organizací s právní subjektivitou. Klub zastupuje a jeho jménem jedná předseda nebo jiný výborem pověřený člen KSBC.
1. a. b. c. 1.
Článek VI. Ekonomické zabezpečení Finanční a majetkové zdroje KSBC tvoří: Členský roční příspěvek členů KSBC, jehož výši stanoví hlasováním členská schůze. Výtěžky z reklamní a propagační činnosti. Příspěvky sponzorů, jiných přispěvatelů a plátců. Majetek KSBC je vlastnictvím společnosti jako celku. Nabývání, převody, pozbývání a hospodaření s majetkem se řídí obecně platnými právními normami.
Článek VII. Závěrečná ustanovení 1. Ukončení činnosti KSBC navrhuje výbor KSBC a schvaluje ČS. Tyto stanovy byly schváleny členskou schůzí KSBC dne 6.12.2003 v Brně.
ÐÐÐÐÐÐÐÐ -5-
Diskutujeme
Příspěvek k diskusi o stanovách Využiv toho, že jsem editor Cukřenky a tedy člověk u zdroje, zpracoval jsem a předkládám vám své náměty na to, co by se mělo ve stanovách klubu změnit, upřesnit a doplnit. Upozorňuji, že jsou to pouze mé osobní názory, s nimiž nemusíte souhlasit. Mohou však být určitou „násadou“, z níž se naše inovované stanovy vyklubou.
série případně další požitky, které klub v daném roce pořídil pro všechny své členy, a že u klubových akcí, u nichž je stanoven účastnický poplatek, má nárok na jeho sníženou sazbu. Naopak se nedomnívám, že členové mladší 18 let by měli být voleni do nějakých funkcí. Způsobilost nezletilců k právním úkonům je přece jen zákony této země omezena. Navrhuji rovněž zvážit, jak se postavíme k ochraně osobních dat svých členů a zda to případně nevyjádřit i ve stanovách.
Článek II – Poslání KSBC Nemám námitky proti jeho smyslu, některá ustanovení by však měla být zpřesněna - nerozumím např., co se rozumí pod „službami v souladu s právními normami“ podle bodu 9.
Ustanovení o povinnosti zaplatit členský příspěvek do 31. ledna běžného roku pod sankcí zániku členství pokládám za příliš drastické, proč hned někoho vylučovat? Pravda, mnozí z nás platíme své příspěvky již na podzimní členské schůzi, ale někteří si to třeba nemohou dovolit a žádat po někom placení hned po (finančně náročných) Vánocích není ani nezbytné. Aspoň až dosud měl klub vždy relativně dost peněz na financování své činnosti v první polovině roku, takže bychom snad mohli posunout termín zaplacení např. na konec března běžného roku.
Článek III. – Členství v KSBC Bod 1. pokládám za nadbytečný, ke vstupu do klubu nelze přece nikoho nutit a není třeba opisovat § 3 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění (dále jen zákon). Bod 2. bych upravil tak, že členem se může stát každý a nerozlišoval bych mezi občany ČR a ostatními. Na jiném místě ve stanovách se uvádí, že „členství fyzické osoby zaniká…“ Znamená to tedy, že členy klubu mohou být i právnické osoby? Pokud ano, pak zvažme, zda ve stanovách uvést, které (sběratelské kluby, výrobci apod.), právnická osoba není občan. Ostatně § 2 odst. 2 zákona členství právnických osob připouští.
Pomůže i nové ustanovení o přerušení členství z důvodu neplacení členských příspěvků. Takové opatření pro léta 2010 a 2011 provizorně přijala už členská schůze v roce 2010 stanovíc, že pokud člen nezaplatí členské příspěvky na daný rok v termínu daném stanovami, bude mu přerušeno členství, nebude uveden v seznamu členů publikovaném na webu a nebude mít členská práva. Pokud dodatečně zaplatí, jeho členství na daný rok se obnoví včetně všech členských práv.
Schválení členství výborem (bod 3.) pokládám za nadbytečné, protože z údajů přihlášky není nikdo schopen předem posoudit, zda je uchazeč členství v klubu hoden. Plně postačí, když v přihlášce prohlásí, že souhlasí se stanovami, a když zaplatí členský příspěvek. Ta platba je důležitá, protože nám umožňuje eliminovat různé recesisty, kteří s chutí (třeba i za někoho jiného) vyplní elektronickou přihlášku, ale když mají i zaplatit, legrace je přejde a už se neozvou. Předpokládejme a priori, že uchazeč je slušný člověk a nadšený sběratel, zrušit jeho členství pro hrubé přestupky můžeme kdykoliv. V tom případě bych mu ponechal i možnost odvolat se k revizní komisi, jak je uvedeno v bodě 4., který však bude třeba přesunout k ostatním ustanovením o zániku členství. Je ovšem otázka, jak se postavíme k přihláškám právnických osob.
Článek IV. – Orgány KSBC Členská schůze je samozřejmě nejvyšším orgánem klubu. Stanovy však neříkají, kdy je členská schůze usnášeníschopná. Navrhuji napodobit jiná občanská sdružení a stanovit, že členská schůze je usnášeníschopná, pokud se jí zúčastní nadpoloviční většina členů klubu (započítávají se i případné mandáty). Pokud tomu tak není, počká se po určitou dobu (např. půl hodiny) a členská schůze se stane usnášeníschopnou bez ohledu na počet účastníků. To může být vhodné zejména v případě, že členskou schůzi svolá revizní komise.
V základních právech členů by asi bylo dobré doplnit, že člen má nárok na členské
-6-
Diskutujeme Některá ustanovení o členské schůzi se mi zdají být nadbytečná (požadavek souladu s platnými zákony, konání na území ČR), některá patří do jiných částí stanov.
(přijímání usnesení) a kromě toho by měla mít předsedu, který by hovořil jejím jménem. Článek V. – Právní subjektivita Ustanovení první věty je nadbytečné, občanská sdružení jsou právnickými osobami a mají tudíž mají právní subjektivitu ze zákona. Druhou větu je možno zapracovat mezi ustanovení o výboru.
Ve stanovách máme rozpor. Podle jednoho ustanovení volí předsedu členská schůze, podle jiného je volen na první schůzi výboru, tedy zřejmě výborem. Nevadí mi ani jeden, ani druhý způsob volby, ale tento rozpor by měl být odstraněn.
Článek VI. – Ekonomické zabezpečení
Výbor klubu řídí činnost klubu v době mezi jednotlivými členskými schůzemi. Je otázka, zda musí mít bezpodmínečně právě pět členů. Není stanoveno, jak se postupuje, když některý člen z jakýchkoliv důvodů svou funkci přeruší nebo skončí a počet členů výboru se tak sníží. A proč má být výbor volen právě na dva roky? Domnívám se, že tři roky by byly lepší, případní noví členové výboru se dneska sotva rozkoukají a už jsou tu nové volby.
Ustanovení, že nabývání, převody, pozbývání a hospodaření s majetkem se řídí obecně platnými právními normami, pokládám za příliš obecné a nedostatečné. Divím se, že Ministerstvo vnitra naše stanovy zaregistrovalo, protože § 6 odst. 2 písm. f) zákona výslovně stanoví, že zásady hospodaření musí být součástí stanov. Uvedu jen několik nedostatků: Mezi příjmy (zdroji) klubu jsou správně uvedeny členské příspěvky, ne však např. účastnické poplatky a výnosy z prodeje klubových předmětů (cukry, trička apod.). Budeme muset posoudit, do jaké míry se můžeme věnovat úplatné reklamní a propagační činnosti. I když asi takový případ nenastane, je třeba počítat i s odkazy, dary a granty. Rovněž je třeba zvážit, zda připustit možnost přijetí úvěru a pokud ano, kdo to může schválit.
Stanovy neupravují způsob, jímž výbor přijímá svá usnesení. Navrhuji, aby to bylo nadpoloviční většinou a aby při rovnosti hlasů rozhodoval hlas předsedy. Vzhledem k tomu, jak jsou členové výboru „rozhozeni“ po republice, nepřichází v úvahu, a to zejména v případě potřeby přijetí operativních rozhodnutí, svolávání nějakých výborových schůzí. Stanovy by měly umožnit členům výboru hlasování prostřednictvím internetu (per rollam). Současný výbor to s chutí využívá. Výbor by měl o svých důležitých rozhodnutích podat zprávu členské schůzi a v případě potřeby požádat o jejich dodatečné schválení.
Nejsou specifikovány aspoň v hrubých rysech druhy výdajů, které je možno hradit z prostředků klubu. Stanovy by rozhodně měly zakázat poskytování úvěrů a půjček z prostředků klubu, a to komukoliv, dále ručení majetkem klubu jiným právnickým nebo fyzickým osobám a měly by též stanovit, kde a jak mohou být uloženy volné finanční prostředky klubu.
Předseda je jako v jiných organizacích statutárním zástupcem, může tedy jednat jménem klubu. Stačí však, aby ho přejel vlak, dlouhodoběji onemocněl nebo rezignoval na svou funkci (to už tu jednou bylo) a klub je bez statutáře do doby, než se podaří najít a zvolit jiného předsedu. Navrhuji proto zřídit funkci místopředsedy, který by ho zastupoval v plném rozsahu jeho pravomocí v době, kdy předseda není schopen vykonávat svou funkci. Volit by ho mohl ze svých členů výbor.
Je zřejmé, že zásady hospodaření budeme muset do našich stanov přidat. Jejich formulace se ochotně ujmu a počítám s tím, že mi pomůže Margareta Tlustá a moje choť Alena. Bude-li mít zájem o spolupráci i někdo další, bude vítán. Závěrem: Já i Alena jsme se mnohokrát zúčastnili prací na formulaci obecných právních předpisů, takže je nám jasné, že stanovy klubu je třeba „učesat“, aby jejich úprava odpovídala určitým formálním standardům. K tomuto úkolu se hlásíme. Jaroslav Kolín
Působnost revizní komise je stanovami upravena dostatečně. Co však není upraveno, je způsob jejího doplnění v případě, že z ní některý člen z jakýchkoliv důvodů vypadne. Rovněž není upraven způsob jejího hlasování
-7-
Naše mince - klubová série 2010
Jak to všechno vzniklo Vymyslet každý rok námět nové klubové série není jednoduché. Zvažovali jsme leccos, ale většinou jsme to zavrhli s tím, že už to někde ve světě bylo. Nakonec nás napadlo vydat sérii s vyobrazením mincí. Několik sérií s mincemi už sice také ve světě vyšlo, ale my jsme si řekli, že mince z našeho území ještě určitě nikde nebyly a že naší zemi neuškodí trochu propagace. Bylo rozhodnuto. Základní otázkou bylo, kde vzít vhodné předlohy. Vyobrazení mincí je sice k dispozici dost, ale skoro všechno to jsou fotografie, jejichž převedení do podoby použitelné pro tisk je velice náročné, naše technické možnosti a zkušenosti by na to nestačily a na překreslení nebyl čas. Ideální by byly předlohy – kresby. Ale kde je vzít? Pomohl nám numismatický odborník Mgr. Jaroslav Moravec z České národní banky, který někde vyhrabal prastarý spisek - soubor listů s vyobrazeními mincí, který vydal v 19. století vlastním nákladem jistý pan Vil. Kupfer v Poděbradech. Mincí, které připadaly v úvahu, v něm byla spousta. Zajásali jsme a začali scanovat. Jenže ouha! Ty předlohy byly dobře 130 let staré, řádně zažloutlé a tudíž nepříliš zřetelné. Listy o rozměrech cca 13 x 22 cm vypadaly nějak takhle: Museli jsme z nich příslušné mince vypitvat,odbarvit a v mezích možností vyretušovat, což byla nesmírná piplačka, která zabrala spoustu hodin.
Nakonec jsme sestavili popis návrhu cukříků a poslali jej spolu s obrázky výtvarníkovi do KAMO. Ten s nimi ještě nějakou dobu čaroval a přivedl je do konečné podoby, která se dala tisknout (viz náhledy na další straně). Tak vznikla první část naší supersérie, kterou jsme nazvali Naše mince I. Publikace pana Kupfera byla velmi užitečná, ale některé údaje občas postrádala. U některých mincí jsme byli na pochybách a jejich obrázky jsme poslali Mgr. Moravcovi k určení. Ten se obrátil na své kolegy numismatiky a nakonec vše dobře dopadlo. Největší problémy byly s mincí č. 13. U obrázků,
-8-
Naše mince - klubová série 2010
které připadaly v úvahu, si panovníkem nebyl jistý nikdo a nakonec nám Mgr. Moravec poslal úplně nový obrázek.
Domluvili jsme se, že Naše mince I. na bílém papíře budeme rozdávat členům již na litoměřické burze. Čas na dodání a nasáčkování byl sice drasticky krátký, ale Danuška se svou partou všechno včas zvládla. Přitom udělala nepříjemnou zkušenost: Čísla na jednotlivých cukrech se ukázala být příliš malá a díky použitému typu písma špatně čitelná, což při třídění zdržovalo a bylo to zdrojem chyb, kterých naštěstí nebylo moc. Na cukřících z druhé části – Naše mince II – už jsme to napravili. Na rozdíl od první části jsou v sérii Naše mince II věnovány každé minci dva cukříky. Jde totiž o větší kousky a našlapat obě strany na jeden cukr by nebylo pěkné. Poslední dvě mince této série – příbramský zlatník a rakousko-uherskou korunu - už pan Kupfer ve své publikaci neměl, protože v době jejího vydání ještě nespatřily světlo světa. Opět pomohl Mgr. Moravec, který nám dodal velmi pěkné obrázky. Za jeho nezištnou pomoc mu patří neskonalý dík. Série Naše mince II byla vytištěna na bílém papíře ještě v roce 2010 a spolu se sérií Naše mince I na hnědém papíře byla rozdávána na výroční schůzi v Uhříněvsi a těm členům, co tam nebyli, byla poté zaslána poštou. „Dvojka“ na hnědém papíře je připravena pro všechny členy jako klubová série pro rok 2011. Při jejím tisku došlo k nedopatření. V KAMO naši objednávku spletli a vyrobili sice čtyři krabice, ale „jedničky“. Pak sice vyrobili i „dvojku“, ale tu „jedničku“ už zpátky nevzali. Naštěstí to nebylo drahé a doufáme, že tuto sérii časem rozprodáme.
Co je vlastně na našich „mincovních“ cukřících? Když jsme vybírali vhodné ukázky, rozhodli jsme se, že kde to jen půjde, zvolíme mince ražené panovníky, do jejichž držav patřila podstatná část území dnešní České republiky a/nebo Slovenska. Nenajdete zde proto např. mince moravských údělných knížat, pokud tato knížata nebyla rovněž českými knížaty či králi a nejsou zde ani ražby šlechtické či církevní, i když někteří církevní hodnostáři (biskupové) na našem území mincovní regál (právo razit mince) měli. Až na jednu výjimku jsme do výběru nezařadili ani pamětní mince. Omezili jsme se pouze na mincovní jednotky (denár, groš, zlatník, tolar, koruna apod.), i když některé jejich násobky a díly (např. dvoutolary, krejcary aj.) vypadají také velice pěkně.
Při přípravě série Naše mince II jsme si původně mysleli, že uvedeme všechny naše mince (měnové jednotky) až do současnosti. Mgr. Moravec nás však varoval, že už u koruny z první republiky bychom mohli narazit na problém s autorskými právy. Možných tahanic s dědici a jejich právníky jsme se zalekli a skončili jsme rakousko-uherskou korunou z roku 1892, protože u ní už jsou autorská práva dávno prošlá. Neodborník nemá občas jasno v tom, co je u mince lícní strana (líc, avers) a rubová strana (rub, revers). Obecně platí, že za líc se považuje ta strana, na níž je vyobrazena hlava státu a pokud tato na minci není, pak ta strana, kde je uveden název státu. Poznámka: Ve známé hře hlava – orel se za Rakouska vžil pro lícní stranu název „hlava“,
-9-
Naše mince - klubová série 2010
ce je strana rubová, třebaže intuitivně bychom předpokládali opak. Podívejme se tedy, co je na našich cukrových mincích zajímavého z historického a numismatického hlediska:
protože na ní byla hlava mocnářova, na rubu pak byl rakouský orel. Tento zvyk se přenesl i na československé a české mince, i když u nich je tomu naopak – na líci je státní znak, jemuž se při hře říká „orel“. Stejně je tomu u euromincí – strana s označením hodnoty min-
Keltské duhovky (I/1 a I/2) Mince na našem území obíhaly již ve starověku, což potvrzují četné nálezy řeckých drachem, obolů a statérů, stejně jako mincí římských a byzantských. Zpočátku to byly importy a teprve v mladší době železné (cca od roku 400 př. n. l. do počátku letopočtu) byly na území dnešních Čech, Moravy a části Slovenska raženy i vlastní. Razili je zdejší Keltové, podle jejichž kmene Bójů dostala naše země své jméno Boiohaemum – Bohemia. Archeologové našli pozůstatky mincoven v keltských oppidech (hradiš-
tích) Hradisko u Stradonic v (I/1), Staré Hradisko u Okluk (Morava) a na území Bratislavy. Keltové razili především zlaté mince – statéry - o hmotnosti 7,4 až 7,2 gramu a jejich díly (třetiny, osminy, čtyřiadvacetiny). Kolem roku 100 n. l. však razili i drobné stříbrné mince – oboly (I/2). Zlaté, mističkovitě prohnuté statéry se nazývají duhovky. V Čechách a v Bavorsku je totiž lidé nacházeli na polích po dešti, který odplavil vrstvu hlíny, a domnívali se, že je plodí sama země tam, kde se jí dotkne duha.
Po odchodu Keltů mincování v našich zemích na několik století ustalo. Dokonce ani Velká Morava nerazila vlastní mince a použí-
vala mince cizí. Mincovat se znovu začalo až v 10. století (po roce 970) v českém přemyslovském státě.
Denáry (I/3 – I/10)
- 10 -
Naše mince - klubová série 2010
Konrád I. Brněnský (I/6) byl údělným knížetem brněnským, českým knížetem byl jen necelý rok v roce 1092. Břetislav II. (I/7) byl nejstarší syn knížete a krále Vratislava II. Vratislavův královský titul byl jen osobní, nikoliv dědičný, takže Břetislav už byl zase jen kníže. Snažil se omezit vliv německé říše, vyhnal rod Vršovců, který se za Boleslava II. angažoval při vyvraždění Slavníkovců, v roce 1094 zakázal pohanství a v prosinci 1100 zemřel na následky atentátu. Kníže Vladislav I. (I/8) byl rovněž synem krále Vratislava II. Jak bylo v té době zvykem, tvrdě se vypořádal se svými příbuznými, pak se s nimi smířil a opět pohádal… Vladislav II. (I/9) byl synem Vladislava I. a jako druhý český kníže získal královský titul, a to od císaře Fridricha Barbarossy. Na jeho denáru je proto latinský opis „WLADISLAVS REX“ Z historických pramenů není jasné, zda byl tento titul dědičný. On sám si to sice myslel, nicméně jeho synové byli jen knížaty. Králem se stal až jeho syn Přemysl I. Otakar, známější jako Přemysl Otakar I. (I/10). Podařilo se mu získat významný dokument – Zlatou bullu sicilskou (1212), která mimo jiné potvrdila dědičnost titulu českého krále. Někdy kolem poloviny 20. let 13. století provedl mincovní reformu, kterou zavedl ražbu (odborně „zarazil“) brakteátů.
Slovo denár pochází z latinského denarius, což znamená „obsahující po deseti“. Byla to stříbrná římská mince odpovídající deseti asům (as, známý z křížovek, byla měděná, litá, asi půl kg vážící mince). Od časů Karla Velikého se v Evropě označovaly jako denáry prakticky všechny nejrozšířenější mince včetně anglického penny a německého feniku (ano, i tyto dnes téměř bezcenné „fufníky“ byly v době svého vzniku stříbrné a dost platily). První české denáry byly raženy možná už na sklonku vlády knížete Boleslava I., určitě však za vlády jeho syna Boleslava II. (972 – 999), který se „proslavil“ mimo jiné vyvražděním Slavníkovců. Jeho denár (I/3) dosti věrně napodobuje ražby anglického krále Ethelreda II. Přemyslovci rozhodně nebyli holubičí povahy a knížecí potomci - uchazeči o trůn – intrikovali a pěkně se mezi sebou rvali. Syn Boleslava II. Jaromír (I/4) usedl na knížecí stolec dokonce třikrát, jeho starší bratr Boleslav III. jej nechal vykastrovat, mladší bratr Oldřich oslepit a nakonec byl probodnut oštěpem, když seděl na záchodě. Kníže Oldřich (I/5) kromě toho, že měl údajně pletky s jistou Boženou, připojil k Čechám trvale Moravu. Zemřel při bohaté hostině, patrně z přejedení a přepití. Na rubu jeho denárů se poprvé objevuje sv. Václav; asi už se Oldřich oklepal z toho, že jeho dědeček Boleslav I. nechal (údajně) svého bratra Václava zavraždit.
Brakteáty (I/11 – I/13)
Vedle stříbrného denáru vznikla u nás pod vlivem německých zemí druhá mincovní jednotka – brakteát (z latinského „bractea“ tj. tenký). České brakteáty byly na rozdíl od denárů jednostranné polovypuklé stříbrné mince ražené na velmi tenkém střížku (někdy se jim proto říká „plecháče“). Jejich výroba byla efektivněj-
ší, protože tenký brakteátový střížek nebylo nutno pracně vystřihovat a stačilo ho vyrazit průbojníkem. Díky jednostranné ražbě bylo možno položit několik střížků na sebe a „jednou ranou“ vyrazit několik kusů. Brakteáty bylo možno stříhat na díly (poloviny, čtvrtiny) a svinovat do ruličky.
- 11 -
Naše mince - klubová série 2010
Z výtvarného hlediska nebyly příliš nápadité. Zpočátku zobrazovaly stylizovanou postavu krále s korunou a žezlem (I/13) a jen zřídka nesly latinský opis (text). Např. na velkém brakteátu Přemysla II. Otakara (I/11) čteme (pracně) OTAKARUS REX.
Měly však i nevýhodu - díky své malé tloušťce se lámaly a musely se ukládat do váčků. Z českých panovníků razili brakteáty Přemysl I. Otakar, Václav I., Přemysl II. Otakar a Václav II. Razily se ve třech velikostech – velké, střední a malé.
Pražské groše
České království bylo v době posledních Přemyslovců mocným státem. Přemysl II. Otakar (obvykle uváděný jako Přemysl Otakar II.) byl nazýván králem železným a zlatým a je otázka, jak by se vyvíjely poměry v Evropě, kdyby nezahynul v bitvě na Moravském poli a zemi poté delší dobu „nespravoval“ Ota V. Braniborský (viz Smetanova opera Braniboři v Čechách). Václav II, syn Přemysla II. Otakara, kráčel úspěšně v otcových stopách. V roce 1300 se stal též králem polským a pro svého syna Václava III. získal v roce 1301 korunu uherského království. Významným počinem Václava II bylo v roce 1300 provedení zásadní mincovní reformy a zaražení (tj. zahájení ražby) nové mince pražského groše. Pokusů reformovat mincovnictví bylo do té doby několik, ale nebyly úspěšné, protože pevná měna nemohla vzniknout v podmínkách, kdy se peníze nuceně vyměňovaly několikrát do roka (ku prospěchu panovníkovy pokladny, protože nové mince byly pokaždé víc a víc znehodnocené), platilo se neraženým kovem a různými mincemi podle váhy a jakosti. Václav II. zakázal volný oběh stříbra a nařídil jeho povinnou výměnu za ražené mince, jejichž výroba a celá mincovní správa byly soustředěny do jediného místa - královské mincovny v Kutné Hoře, kde byla objevena velmi vydatná naleziště stříbra. Pražský groš (z latinského denarius grossus – tlustý, těžký denár) byla hrubá stříbrná min-
ce, jejíž hodnota byla dána jejím kovovým obsahem. Základem byla tzv. pražská hřivna (253,14 g) ryzího stříbra (cca 93 %, čistší v té době vyrobit neuměli), z níž se razilo 64 grošů o průměrné hmotnosti 3,97 g. Záhy se stal vzorem i pro další země (Uhry, Rakousko, Sasko – tzv. míšenské groše, Polsko, ruské a skoro všechny německé země). Za celou dobu svého trvání měl stejný vnější vzhled – na líci byl titul panovníka (např. na I/14: WACZLAVS SECVNDVS DEI GRATIA REX BOEMIE – Václav II., z boží milosti král český) a česká královská koruna, na rubu pak český dvouocasý lev a nápis GROSSI PRAGENSES tj. pražské groše. Proč to množné číslo na jedné minci, není jasné. Zajímavé je jméno krále na groši Karla IV. (I/16) – KAROLVS PRIMVS tj. Karel První. Otec vlasti byl totiž jako český král skutečně první, čtvrtý byl jako římský císař a nepokládal zřejmě za nutné nějak upozorňovat na tuto skutečnost na minci samostatného českého království. I když pražský groš měla být původně „mince věčná“, potkal ho osud všech měn – byl postupně znehodnocován. Od roku 1300 do husitských válek se jeho jakost snížila o téměř 50 %, jeden čas na počátku 15. století byl dokonce ražen i v mědi. Poslední pražské groše nesou letopočet 1547, český král a rakouský arcivévoda Ferdinand jejich ražbu zastavil 22. ledna 1548. Pokračování příště. AJK
- 12 -
Vystavujeme
Cukr, cukřík, cukříček... Tento něžný název zvolila kurátorka žateckého regionálního muzea K. A. Polánka Jitka Krouzová pro výstavu, která dokumentuje zaniklé cukrovary kolem Žatce. Výstava potrvá do konce srpna a informace slovem i obrazem budeme mít k dispozici i my, takže redakce z nich jistě něco vybere i do některé z příštích Cukřenek.
mezi nimi i dvě sběratelky, které ještě nejsou v našem klubu, ale asi se mezi nás zapojí.
Byla jsem v Žatci poprvé a byla jsem překvapena jaké je to hezké město. Místní přiznávají, že jim hodně pomohly podpory z Evropské unie, ale kdyby nebylo místních nadšenců, asi by to nefungovalo. Na druhé straně honosné muzeum chmele a vyhlídková věž s názvem Chrám chmele je rubem této aktivity. Provoz a údržba těchto atrakcí jsou pro chmelařské organizace příliš nákladné, a tak už hledají možnost je předat do správy někomu jinému.
Jako ilustraci a pro zajímavost jsem poskytla muzeu některé předměty ze své sbírky, a tak se cítím oprávněna trochu výstavu hodnotit. Neměla jsem na expozici žádnou zásluhu a byla jsem překvapena "nesběratelským " přístupem k cukrové sbírce. Estetické měřítko nehledí totiž příliš na to, že série není kompletní, nebo že barva obalu cukru je důležitější než země původu, což žádný sběratel nemůže připustit. Ale tuším, že výsledek práce muzea je pro publikum přitažlivý a pro znalce potěšením.
Samotné regionální muzeum je krásné a překvapivě bohaté. Okolí Žatce bylo osídleno nepřetržitě od nejstarších dob a z každé etapy jsou zde vystaveny nálezy. Hotová učebnice prehistorie. V oddíle z doby nedávno minulé jsem zavzpomínala na chmelové brigády, v muzeu zachycené jednak fotografiemi, jednak kovovými žetony, jimiž se vykazovalo množství očesaného chmele. Používaly se odedávna a některé jsou i zajímavé. Výběr by se hodil i na cukry a panu řediteli muzea jsem tuto možnost další spolupráce předložila. Líbilo se mi v Žatci. Miloslava Žďárská
Při vernisáži , kterou zahájil Mgr. Jiří Kopica, ředitel muzea, se zúčastnilo téměř 30 zájemců,
- 13 -
Brněnské výlety
Velikonoční jarmark v Křenovicích opravdu povedená. Při příležitosti blížících se Velikonoc pořádala Jitka Schovancová Velikonoční jarmark v Křenovicích. Protože máme Jitku rádi a víme, jaká je schopná a šikovná organizátorka, nenechali jsme si jarmark ujít!
Naše pravidelná brněnská setkání se většinou konají v nějaké příjemné kavárně v centru Brna, nejlépe s vlastním baleným cukříkem. Mimo ně, jelikož se přátelíme i bez cukrů, se scházíme na různých akcích. Ta poslední byla
V Křenovicích bylo opravdu na co koukat. Nejrůznější velikonoční výrobky – kraslice, mrskačky, perníky, vizovické pečivo – ale i jiné, například náušnice, šátky, kytičky, to vše bylo v křenovickém kulturním sále, kde se akce konala, k vidění. Kromě toho byly přichystány i dílničky pro šikovné ruce. A tak si návštěvníci mohli domů odnést vlastnoručně vyrobená velikonoční přání, kraslice udělané za pomocí speciální techniky či smaltovaný šperk. Všechny krásné a originální J Jarmark navštívili nejen místní, ale i obyvatelé nedalekých vesniček, přijeli také zvědavci z Brna nebo Slavkova. A samozřejmě my, sběratelé. Nakonec nás bylo hezkých jedenáct (Jitka, Olinka, Drahuška, Katka, Ivan s Lenkou a Miška s rodinou). Jarmark měl velký úspěch. Jitka slíbila, že se uskuteční i příští rok. Já myslím, že za všechny letošní účastníky mohu přislíbit: „Uvidíme se zase!“ Katka Pelcová
- 14 -
Brněnské výlety
Výstavka cukrů v Rosicích Čekali jsme, že výstava cukrů, jejichž sbírání se paní Hájková věnuje již 20 let, bude asi velká. Ovšem to byl omyl – výstavka zaplnila „jen“ tři vitríny rosické knihovny. No co, nezáleží, jak je sbírka velká, ale co obsahuje. A cukry byly k vidění velmi zajímavé.
„Také v lednu to v Městské knihovně v Rosicích u Brna bude tak trochu nasladko - ani tento měsíc nezůstanou vitríny smutné, temné a prázdné. Sběratelská výstava balených cukrů jistě potěší nejedno oko a třeba si připomenete, jakým cukrem jste si kdysi sladili čaj či kávu v restauraci, ale hlavně budou k vidění cukry zcela exotické a přivezené z různých koutů světa - třeba z Polska, Německa, Itálie, Francie, Malty, USA, Indie, Číny… Výstavu zapůjčila Jarmila Hájková, která se této sběratelské činnosti věnuje 20 let. Městská knihovna Rosice sídlí v objektu zámku, výstava potrvá do 31. ledna 2011.“
V knihovně mi řekli, že paní Hájková je čiperná důchodkyně, která se věnuje sbírání už 20 let a ve sbírce má 300 cukrů. To se mi nějak nezdálo. Spíše na výstavce bylo k vidění 300 kousků ze sbírky. Nakonec jsem se spojila s kamarádkou sběratelkou z Rosic, která mi potvrdila, že tomu tak opravdu je. Paní Hájková si totiž cukry sbírá pouze sama. Tak to je hezké, nemyslíte?
Paní Hájková sice není členkou Klubu sběratelů baleného cukru, ale má hezkého koníčka, kterému se věnuje a baví ji. Na její výstavce to bylo poznat. A tak by to mělo být!
Tento článek jsem si přečetla v rosickém zpravodaji, který mi přivezla babička. Výstava cukrů? Tak to je zajímavé… A kdo ji pořádá? Jak je možné, že paní Hájkovou neznám? Odpověď jasná – paní Hájková není členkou klubu. To nevadí, cukry sbírá, vyrážíme na výlet. A tak jsme se s rodinkou vypravili.
Katka Pelcová
- 15 -
Série našich členů
KAMON že se nyní nosí převážně na oděvech, můžeme se setkat s tímtéž monem třeba v provedení bílá na černé či modrá na bílé apod. To se náramně hodí pro prezentaci monů na cukrech.
Japonsko máme rádi a rozhodli jsme se proto představit na cukrech jednu jeho zajímavost – mony, japonské rodinné symboly, v japonštině zvané ie no mon (doslova rodinné nebo rodové znaky), nebo také kamon, což je množné číslo slova „mon“ (design, vzor). Původně byly mony znamení, která nosili bojovníci jedné družiny (klanu, rodu), aby se v boji poznali. Od erbů či znaků, jak je známe z Evropy, se však liší v několika ohledech:
• Úplný (šlechtický) erb v našem pojetí je vlastně stylizací postavy obrněného rytíře na koni a skládá se z několika základních částí (štít, přilba, klenot, přikrývadla aj.). Japonci nic takového neznají, podstatná je kresba monu, která je komponovaná převážně do kruhu. Svůj mon má v současnosti téměř každá japonská rodina a používá jej zejména při slavnostních příležitostech. Osmikusovou sérii KAMON nám vyrobilo KAMO černým tiskem na bílém a hnědém papíře. Dostali ji všichni účastníci výroční schůze klubu v Uhříněvsi a pro další zájemce bude k mání i na slavkovské burze. Tam budeme také rozdávat dotisk na barevném podkladě. AJK
• Neuděluje je panovník nebo nějaká státní instituce a až na výjimky nejsou zákonem chráněny. Kdokoli tak může používat jakýkoliv mon s výjimkou monu císařské rodiny – květu chryzantémy se šestnácti plátky, který je státním symbolem císařství, a monu určeného pro úřad premiéra. • Zatímco evropské erby jsou vícebarevné a jejich barvy jsou pro každý erb přesně definované, japonské mony jsou jednobarevné a jejich barva se může měnit podle libosti s přihlédnutím k podkladu, na němž jsou umístěny. Proto-
- 16 -
Série našich členů
Barevné série Michala Valenty
Michalovi Valentovi vyrobila HELLMA celkem čtyři série. Dvě horní (na bílém papíře) se liší zadní stranou a ta z nich, co má mailovou adresu, je natištěna i na hnědém papíře. Ta dole je jen na bílém papíře.
- 17 -
Cukrové zajímavosti
Víte, co je piloncillo? Panela! Loni na jaře se vrátila švagrová z dovolené v Mexiku a kromě několika balených cukříků nám přivezla dvě takovéto sladké podivnosti:
Panela se vyrábí v různých tvarech a jak jsme zjistili, komolý kužel není jen výsadou Mexika, na internetu se najde ukázka podobného tvaru z Indie. Proč se vlastně takový cukr vyrábí? Původně proto, že kusová forma byla vhodná pro přepravu. Nyní se zdůrazňuje, že jde o skutečný surový cukr s typickou příchutí a spoustou zdraví prospěšných látek. Někdy se k němu přidává i koření (anýz, cayennský pepř) nebo čokoláda. V Latinské Americe je panela pokládána za podřadné levné sladidlo a dává se přednost bílému tj. rafinovanému cukru. Dokonce i tamní tzv. hnědý cukr (mascabado) je vlastně rafinovaný cukr, k němuž je dodatečně přidána troška melasy. Panela činí hospodyňkám určité potíže při zpracování, protože je třeba ji nejprve rozdrtit. V mnohých kolumbijských rodinách mají k tomu účelu kámen zvaný la piedra de la panela. V Mexiku je piloncillo nezbytnou přísadou horkého nápoje zvaného atole, který je velice populární o Vánocích (podle jiných pramenů o Dušičkách). V Kolumbii je zase velmi oblíbený nápoj zvaný aquapanela, což je panela rozpuštěná ve vodě. Pije se horký i studený, často s přídavkem citronu. Je prý velice zdravý a lepší než pomerančový džus. Podle Wikipedie je největším výrobcem panely Kolumbie (asi 1,4 mil. tun ročně), její „panelový“ průmysl dává práci asi 350 tisícům lidí na téměř 20 tisících farmách.
Piloncillo – foto JK Zdeněk Adámek, kterému jsme jeden kousek věnovali, nám nadšeně sdělil, že ta podivnost se jmenuje piloncillo (čti „pilonsiljo“). Nic nám to neříkalo a začali jsme tedy pátrat, co to vlastně je a k čemu to slouží. Wikipedie nám sdělila, že se jedná o nerafinovaný produkt typický pro Střední a Jižní Ameriku a že je to tuhý kus sacharózy a fruktózy, získaný vařením a odpařením šťávy z cukrové třtiny. Kromě cukru obsahuje také hodně proteinů, vápníku, železa a vitaminu C. Rovněž jsme se dozvěděli, že název „piloncillo“ se používá pouze v Mexiku vzhledem k typickému tvaru malého komolého kužele, který je mu tam dáván. V ostatních zemích se tento výrobek nazývá zejména panela (ale také chancaca, papelón, panocha, rapadura, atado dulce nebo empanizao). Něco podobného se vyrábí i v Indii a Pákistánu, kde se tomu říká gur nebo jaggery. Jiné prameny uvádějí, že tento cukr se vyrábí též v Africe a v Karibiku.
Panela – foto Wikipedia I panela má světové rekordy. Ten poslední byl ustaven 30. listopadu 2009 v kolumbijském městě Palmira, kde vyrobili panelu vysokou 10 stop a 20 palců (3,556 metru) a vážící 715 kg. K tomu bylo třeba 70 tun cukrové třtiny a nepřetržitě po dobu 28 hodin na ní pracovalo 90 lidí. Výkon má zažádáno o registraci v Guinnessově knize rekordů.
- 18 -
Cukrové zajímavosti
Pokrok nezastavíš. Když jsme se probírali svými kolumbijskými cukry, zjistili jsme, že panela se zde vyrábí už i v prášku a s různými příchutěmi. Chvíli jsme váhali, zda tyhle kous-
ky uznat za cukr, ale pak jsme si řekli, že ano, protože výrobce ve složení udává, že je to pouze dehydrovaná šťáva z cukrové třtiny s povolenými příchutěmi.
Když jsme se při své letošní návštěvě Mexika sháněli po piloncillu my, v komolých kuželících je nikde neměli. Nabízelo se pouze v granulích, zatavených v půlkilových sáčcích. Za-
koupili jsme tedy granule, i když nám poněkud připomínaly stravu, kterou by podle jedné známé reklamy kupovaly kočky, kdyby mohly. JK
- 19 -
Křížovka o ceny
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
A B C D E F G H I
V tajence se skrývá balírna cukru. VODOROVNĚ: A. Jméno námořníka; karetní hra; americký sudokopytník. B. Iniciály herce Lukavského; dravý pták; nemoc rtů; úloha. C. Známý prvorepublikový právník (Emil); bůžek lásky; jiným způsobem; domácky Benjamin. D. Počítačová hra; Sarmat; ruský nealkoholický nápoj; souhlas. E. TAJENKA. F. Povzdech; domácí zvíře; Chačaturjanovo jméno; průhledný materiál. G. Zápas; útok; výzva; římskými číslicemi 54. H. Jméno psa; lihovina z rýže; pomluva; ukazovací zájmeno. I. Strnutí šíje; provazy se smyčkou; chemický prvek. SVISLE: 1. Dlabáním proniknout. 2. Jméno zpěváka Johna; tyče. 3. Dětský pozdrav; africký stát; kráčet. 4. Domácky Eliška; směsice tuhých výkalů, moči a podestýlky; pojem duše starých Egypťanů. 5. Ruská řeka; sůl kyseliny octové. 6. Dohromady; anglický šlechtický titul. 7. Kód okresu Kolín; slaná minerálka; had z Knihy džunglí. 8. Filipínská sopka; zvířecí úkryt; zkratka kusu. 9. Cisterna; loupežník. 10. Výkřik obdivu; pranice. 11. Ostrovan; někam (bás.); skupina stromů. 12. Ptačí potrava; podstavec; chem. značka platiny. 13. Vazká tekutina; schránka měkkýše. 14. Nepřespávat. NÁPOVĚDA: APO; DOOM; KA; KAA; OTT.
- 20 -
