CUKŘENKA – časopis pro sběratele hygienicky baleného cukru a všechny další cukromily a podporovatele. Vydává Klub sběratelů baleného cukru, z. s. Elektronická verze http://www.ksbc.cz/ Redakční rada: Pavel Tlustý & Jaroslav Kolín. E-mail:
[email protected] Adresa redakce: Ing. Pavel Tlustý, Olbramovická 712, 142 00 Praha 4, tel. 602 239 858 Toto číslo vyšlo v květnu 2014 v nákladu 70 výtisků. NEPRODEJNÉ!!! Nevyžádané příspěvky včetně cukrových se s díky nevracejí
Úvod, zprávy z klubu Milí čtenáři, letošní teplá zima utekla jako voda, je tu zase jaro a s ním další číslo našeho neperiodického periodika. Co vás v něm čeká? Jako obvykle zprávy z cest našich kolegů do zahraničí a informace o tuzemských setkáních, která se uskutečnila. Poměrně dost místa tentokrát zabraly ukázky sérií našich členů a několik novinek, které se v poslední době vyskytly. Těch ukázek je možná trochu víc, ale byli jste ve vydávání sérií pilní a byla by škoda, kdyby se s nimi ostatní neseznámili. Některé třeba ještě ve své sbírce nemají a uvidí je až na burze. Naši letní burzu jsme zde tentokrát pojali poněkud netradičně. Rozhodli jsme se totiž, že kromě pozvánky a přihlášky přidáme k Cukřence i podrobnější informace, abychom je nemuseli rozesílat každému přihlášenému zvlášť. Pokud by vás udivilo, že je devatenáctá stránka prázdná, pak vězte, že je to záměrně. Na poslední straně, kterou spolu s první tiskneme barevně, je totiž kromě pozvánky také přihláška, kterou je možno oddělit a poslat, aniž by byl poškozen ostatní obsah čísla. Na 15. březen 2014 připadlo 75. výročí německé okupace. V Listech cukrovarnických a řepařských jsme k tomu našli zajímavý článek, který jsme se souhlasem autora a redakce převzali a doplnili jej některými ukázkami ze sbírek našich členů, které tu dobu charakterizují. Nechybí ani tradiční křížovka a pár zajímavostí ze světa cukrů. Populární rubrika „Drobné rozdíly na našich cukrech“ tu tentokrát není, ale můžeme ji slíbit do příštího čísla. Až dosud bylo zvykem, že první číslo Cukřenky v roce jsme posílali poštou všem, kteří zaplatili členské příspěvky alespoň na předchozí rok. Protože od tohoto roku je možno je zaplatit až do konce března, posíláme toto číslo už jen těm, kteří mají zaplaceno do 30. dubna. Pokud někdo zaplatí příspěvky později, pošleme mu je spolu s dalším číslem, které vyjde na začátku října 2014. V předstihu přejeme všem pěknou dovolenou a těšíme se na osobní setkání na pražské burze. Redakce
Cukřenku znova. Totéž platí o čerstvých novomanželkách, které změnily sňatkem své příjmení. Při rozesílání velikonočních gratulací jsme zjistili, že některé e-mailové adresy našich členů z různých důvodů neplatí a zprávy se vracejí. Prosíme proto všechny, aby si platnost své adresy ověřili a případné změny nám nahlásili. Výbornou příležitostí k tomu je zaslání přihlášky na pražskou burzu v elektronické podobě. Přihlášku najdete na našich webových stránkách a nenechte se deprimovat, když vám na první pokus nepřijde její potvrzení. Na internetu se dějí v poslední době věci neuvěřitelné, takže bude-li váš pokus o odeslání přihlášky neúspěšný, zkuste to znova, třeba i několikrát. Pokud se to nezdaří ani tak, pošlete e-mail předsedovi. Výroční schůze se bude konat v sobotu 22. listopadu 2014. O místu jejího konání zatím jednáme a bude včas oznámeno. Na výroční schůzi se budou fasovat klubové série na rok 2014. Zatím dumáme, co na nich bude, nějaké nápady už máme.
Přehled hospodaření v roce 2013 v Kč
Příjmy celkem v tom členské příspěvky burza Uničov výroční schůze Dačice přijaté úroky prodej cukrů
Výbor sděluje
70 433 24 900 28 600 15 400 54 1 479
Výdaje celkem
56 089
v tom Charita občerstvení poštovné bankovní poplatky pronájem sálu výroba cukrů drobné výdaje doména ksbc.cz tisk Cukřenky
1 365 4 878 2 710 2 225 4 000 29 905 2 030 1 906 7 070
Peněžní prostředky klubu:
Příspěvkové známky za rok 2014 budou pro ty, kteří je neobdrželi na výroční schůzi v Dačicích, k dispozici na pražské burze u prezence. Hlaste se o ně u předsedy. Zjišťujeme, že někteří členové se přestěhovali a nenahlásili nám svou novou adresu. Je to nepříjemné, protože zásilky s Cukřenkou se nám vracejí jako nedoručitelné a my musíme pracně zjišťovat, kde dotyčný toho času bydlí, a posílat mu
Stav k 1. 1. 2013 + příjmy - výdaje
70 433 56 089
Stav k 31. 12. 2013
-2-
61 764
76 108
Sešli jsme se
Křenovický velikonoční jarmark lákal na svátky jara Náš koníček, sběratelství baleného cukru, není jen o shromažďování sladkých pytlíčků, jak se neustále snažím připomínat. Je především o přátelství a musím říct, že nám, moravským sběratelům, se to daří skloubit na jedničku. Setkání, ať už sběratelská s výměnou cukrů nebo jiná, se snažíme pravidelně dodržovat. Chodíme například společně do divadel, slavíme narozeniny, zkrátka držíme správnou partu.
Druhou dubnovou sobotu jsme zamířili do Křenovic u Slavkova, kde pořádala Jitka Schovancová již tradiční jarní řemeslný jarmark, spojený s dílničkami pro děti i dospělé. Letos jsme nepřijeli jen my, Moraváci, ale podpořily nás také sběratelky ze severu Čech – Irča Vohlídková představila, co je kromě cukrů její velká záliba. Scrapbook, tvorba z papíru a různých odstřižků, fotografií a jiných drobností, je její velký
koníček, a že jí práce jde pěkně od ruky, o tom jsme se na vlastní oči v Křenovicích přesvědčili.
Ireně dělala doprovod další členka klubu, Iva Nývltová, a společně nabízely přání, deníčky, diáře a jiné papírové poklady. Je to opravdu nádhera, co vše jde vytvořit z papíru. Na jarmarku prodejci nabízeli i tradiční velikonoční kraslice, domácí pochutiny, keramiku, šperky a různé dekorace. Tak kdo jste jarmark v Křenovicích letos nestihli navštívit, přijeďte za rok. Doufám, že se tam společně uvidíme. Katka Pelcová
Slezina a brigáda u Míly Žďárské V sobotu 22. února se konala první letošní slezina v Mílině domečku. Tentokrát byla pracovní, pomáhali jsme při budování jejího muzea, které má zatím pracovní název „Cukříky v domečku“.
Naším úkolem bylo přestěhovat Mílinu sbírku do nových prostor a zatím ji tam uložit, než jednotlivé exponáty zaujmou definitivní místo. Jak je vidět, je muzeum ve stadiu značné rozpracovanosti, ale už začíná dostávat tu správnou podobu.
Po práci jsme se usadili kolem prostřeného stolu a nastalo obvyklé hrabošení. Další slezina se uskutečnila 26. dubna, kdy byla inaugurována muzejní studovna. To už ale bylo po uzávěrce, takže si o ní přečtete v příštím čísle. JK -3-
Našinci v zahraničí
Návštěva belgického Tirlemontu Ve dnech 26. až 28. září 2013 proběhla cesta zástupců Dobrovických muzeí do Belgie. Jejich cílem byl cukrovar v Tirlemontu, místní muzeum cukru a soukromá sbírka paní Monique Pirson v Bioulu. Termín byl stanoven do doby sklizně a cukrovarnické kampaně, cesta se uskutečnila za pěkného podzimního počasí. První v řadě byla v pátek 27. září plánována prohlídka cukrovaru v Tirlemontu. Tirlemont, vlámsky Tienen, leží v severní části Belgie asi 45 km východně od Bruselu v provincii Vlámské Brabantsko.
Odpoledne patřilo prohlídce muzea cukru umístěného v domě na severní straně krásného historického náměstí v Tirlemontu. Za účasti zástupců města a cukrovaru bylo „Suikermuseum“ otevřeno 27. září 2002. Expozice jsou umístěny ve všech poschodích budovy, návštěvníky seznamují s technologií výroby cukru, ukázkami druhů cukru a sortimentu výrobků obsahujících cukr. Originálním způsobem zobrazují např. vývoj řepné rostliny nebo technologii těžení cukru z řepy difuzí.
Prohlídka je postavena na moderních technologiích, k seznámení s expozicemi jsou využity audiovizuální prostředky: do sluchátek pouštěna informace o historii cukrovarnictví, exponátech či o procesech při výrobě cukru až při vstoupení do příslušného prostoru expozice. V závěru dne jsme ještě položením květiny na místním hřbitově uctili památku prof. ing. dr. Jaroslava Dědka, významného cukrovarnického vědce a poradce evropského i světového formátu.
Místní cukrovar, jeden z pěti dnes činných v Belgii, je v současnosti druhým nejstarším cukrovarem na zpracování řepy v Evropě, hned za Dobrovicí. V roce 1838 byl založen tehdy jižně od města. Pod firmou akciové společnosti Raffinerie Tirlemontoise / Tiense Suikerraffinaderij jej vlastní největší evropská cukrovarnická společnost Südzucker. Kapacitou zpracování se řadí mezi mírně nadprůměrné cukrovary Evropské unie (12–13 tis. t.d–1 řepy), výrobou cukru pak mezi velké cukrovary (přibližně 200 tis. t za kampaň). Velký podíl výroby tvoří kostkový cukr. Cukrovar v průběhu zpracování řepy odkládá těžkou šťávu, kterou pak zpracovává ještě několik dalších měsíců. Areál sestává kromě moderní hlavní výrobní haly i z dalších objektů, poměrně historicky zajímavých.
Celý pobyt byl protkán pohostinností rodiny Chiaradia - Pirson. Paní Monique je dlouholetá a po celé Evropě známá sběratelka spotřebitelských balení cukru. Shromažďuje i informace a historické materiály o belgických cukrovarech. Její domácí muzeum je tak v Belgii a okolí nejenom unikátem, ale i opravdu cenným archivně - muzejním místem. Daniel Froněk -4-
Našinci v zahraničí
Jak jsme navštívili italskou burzu cukrů Každý rok na přelomu března a dubna pořádají sběratelky Sara a Paola v italském městečku Pieve di Cento, asi 30 km od Boloně, výměnný den sběratelů baleného cukru. Jelikož je burza vždy dobrou příležitostí, jak potkat spoustu kamarádů sběratelů a vyměnit cukrové přebytky, někteří z nás se rozhodli letos se do Pieve opět po letech podívat. Pro mě bylo lákadlem i to, že vůbec poprvé se v letošním roce současně s cukrovou burzou uskutečnila i burza čajových přebalů, které také sbírám. Čajová výměna ale probíhá trochu jiným způsobem, než jsme zvyklí z cukrových burz. Mění se kus za kus a celkový průběh výměny je dosti zdlouhavý. Není nad naše oblíbené hrabošení. Bylo to ale zajímavé zažít a jsem ráda, že jsem přivezla i pěkné nové přírůstky do sbírky. Výměnný den se konal ve velkém sále Grand hotelu Bologna na okraji městečka Pieve di Cento. Z českých sběratelů se burzy zúčastnily dámysběratelky: Katka Pelcová se sestrou Veronikou, Jitka Schovancová, Iva Nývltová a Zuzka Filingrová.
Iva a Zuzka byly na burze v Itálii poprvé a myslím, že se jim akce líbila. Při registraci jsme obdržely balíček cukrových sérií (na fotkách některé z nich) a našly jsme si svoje místo (každý sběratel měl k dispozici velký stůl, na který položil vše, co nabízel k výměně – tak, jak to známe z českých burz). Měnilo se celý den, zhruba od devíti hodin až do šesti do večera. Večer se pro zájemce konala večeře v hotelu, ale my jsme vyrazili s naší českou skupinkou do pravé italské pizzerie. Druhý den byla možnost návštěvy muzea, tu jsme také bohužel nevyužili, protože každý měl nějaké cestovatelské plány – já, Verča a Iva jsme se těšily do Boloně a večer nás čekala cesta autobusem do Brna, Zuzka s manželem a kamarády vyrazila do Ferrary a Jitka s rodinou trávila čas s dcerou, která je v Itálii na studiích. Ale užili jsme si to všichni moc pěkně a myslím, že my, sběratelky, jsme si přivezly také spoustu nových cukrů do sbírek a zážitků nejen sběratelských. Katka Pelcová
Foto Katka Pelcová a Zuzana Filingrová
-5-
K jednomu neslavnému výročí
Zásahy do právní úpravy výroby a dodávek cukru v Protektorátu Čechy a Morava Před 75 lety, 15. března 1939, vznikl tzv. Protektorát Čechy a Morava. Protože většina z nás tuto dobu nepamatuje, neuškodí, když si ji připomeneme následujícím článkem, byť „jenom“ v souvislosti s cukrem. Redakce V období Protektorátu Čechy a Morava (1939 – 1945) byla podnikatelská činnost omezována z nejrůznějších důvodů, jejichž účel spočíval ve většině případů především v ochraně obranných a jiných zájmů Říše v probíhající válce. Zavedené řízené hospodářství mělo zajistit plynulost účelné a spravedlivé výroby, distribuce a ceny; realita však byla docela jiná. Na začátek tohoto příspěvku je nutné charakterizovat pojem „řízené hospodářství“, který se stal frekventovanou součástí výraziva protektorátních právníků. Uveďme si tedy jednu z dobových definic: „Řízené hospodářství jest rozumět případy, kdy stát autoritativně upravuje cenu statků, výrobu nebo distribuci, buď jednotlivě, nebo všechny současně, aby došel k jiným a pro národní celek lepším hospodářským výsledkům, než ke kterým vede volná soutěž nebo autonomní dohody zájemců“. Válečné hospodářství založené na řízení ekonomiky a plánování zasahovalo velmi hrubým způsobem do podnikání a obchodní činnosti v Protektorátu, neboť výrobce, dodavatel ani obchodník si nemohli svobodně zvolit, komu své zboží prodají, za jakou cenu a jaké množství. Od září 1939, tedy od začátku druhé světové války, byly vydány desítky nejrůznějších právních předpisů, které upravovaly otázky odbytového hospodářství. Rozsah omezení hospodářské a podnikatelské svobody byl obrovský, neboť prodej prakticky všech věcí denní potřeby podléhal regulaci. Výše nastíněným omezením se samozřejmě nevyhnulo ani cukrovarnictví. Omezení pěstitelů řepy a výrobců cukru Cukr patřil společně s dalšími potravinami k nejdůležitějším komoditám protektorátního hospodářství; není proto divu, že pěstování řepy, výroba cukru a jeho prodej byly podrobeny státnímu dozoru. Po začátku druhé světové války vydal předseda protektorátní vlády Alois Eliáš vyhlášku o hospodaření cukrovkou a cukrem, která hospodařením pověřila Společný výbor surováren a rafinerií cukru pro Čechy a Moravu. Ten byl zřízen podle Dohody cukrovarů pro kampaně 1937/1938 až 1946/1947 ze dne 26. října 1937. Výbor podléhal státnímu dozoru, který vykonával vládní komisař jmenovaný ministrem zemědělství.
Výboru příslušelo upravovat dodávky cukru, zpracování cukrovky, dále pečovat o výživu obyvatelstva cukrem, navrhovat stanovení cen cukrovky a cukru a upravovat vývoz cukru v rámci stanovených vývozních kontingentů. Pěstitelé cukrovky byli povinni dodat veškerou sklizenou cukrovku konkrétnímu cukrovaru, který Výbor určil, pokud jim nebyla ponechána ke krmení. Ani výroba cukru nezůstala bez státních zásahů, neboť surovárny a rafinerie cukru byly povinny řídit se při výrobě cukru příkazy a směrnicemi Výboru; jeho příkazům podléhalo rovněž nakládání s vyrobeným cukrem. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností určovaly množství cukrovky a cukru, které mohlo být použito k výrobě lihu, kávových náhražek a které bylo použitelné ke krmení. Cukr patřil mezi základní komodity, které po začátku války nebylo možno volně koupit v obchodech, nýbrž pouze po předložení odběrního lístku (tzv. potravinového lístku). V roce 1939 byla týdenní dávka cukru stanovena na 400 g. Tento příděl se pak však neustále snižoval.
Ministerstvo zemědělství svými vyhláškami určovalo týdenní dávky cukru vydávané na lístek na cukr; v únoru 1940 činilo toto množství 350 g a v březnu téhož roku již jen 300 g. Od roku 1941 se na jeden lístek vydávalo takové množství cukru, které na něm bylo vytištěno. Cukr se vydával v týdnu vytištěném na ústřižcích. V létě dostávali protektorátní příslušníci zvláštní přídavek cukru určený pro zavařování ovoce. Od roku 1942 byl cukr přidělován včelařům na přikrmování včelstev; získaný cukr rozděloval včelařský spolek, ve kterém byl včelař členem. -6-
K jednomu neslavnému výročí Množství cukru k přikrmování jednoho včelstva stanovil každý rok Českomoravský svaz pro řepu a cukr. Hostince, pekaři, cukráři, výrobci sodových vod a limonád a jiné podniky, které potřebovaly cukr k výrobě svého zboží, mohly dostat dodávku cukru jen od obchodníka, který měl sídlo v jejich politickém okrese a který byl oprávněn k přímému odběru cukru od komisionáře.
(v roce 1941/1942 pak 15,6 kg) na jeden rok a na jednu osobu. Tím se z nich stali tzv. samozásobitelé cukrem a nevznikal jim tedy nárok na lístky na cukr. Povinná organizace cukrovarnictví Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava se pozornost v oblasti hospodářství zaměřila na vytvoření nové hospodářské organizace, resp. nového hospodářského systému, který by se výrazně odlišoval od toho prvorepublikového. Podnik neměl sloužit k osobnímu obohacení podnikatele, nýbrž k realizaci daleko vyššího poslání. Pod palbu kritiky se tak dostalo soukromohospodářské pojetí podnikatele uplatňující se v liberalisticko - kapitalistickém systému a vyzdvihováno bylo naopak pojetí národohospodářské, které nezdůrazňovalo ziskové stránky podnikání. Zisk podnikatele „tak neměl být výsledkem náhodně se vydařivší spekulace, nýbrž měl být odměnou za službu, která byla prokázána pospolitosti“. K organizačnímu zapojení podnikatele do tohoto celku pak docházelo prostřednictvím ústředních svazů, jejichž členem se majitel podniku povinně musel stát. Tyto svazy se pak staly pilíři celé hospodářské soustavy. Povinná organizace průmyslu byla vybudována na čtyřech hlavních zásadách: – povinném členství, – zastupování veřejného zájmu, – podřízenosti nižší složky průmyslové organizace složce vyšší a možnosti předsedy vyšší složky ukládat nižším složkám a členům závazné pokyny, – jmenování předsednictva ústředního svazu a jeho hospodářských skupin (žádné volené orgány).
Od roku 1941 hlásily tyto podniky svému obchodníkovi s cukrem množství cukru, které potřebovaly, vždy pro nejbližší zásobovací období, a zároveň mu v hlášení sdělily své zbývající zásoby cukru. Obchodníci s cukrem předložili hlášení o potřebě cukru příslušnému okresnímu úřadu, který zjistil celkovou potřebu cukru pro podniky svého okresu, a tu nahlásil Českomoravskému svazu pro řepu a cukr. Ten podle stavu zásob přidělil okresu určité množství cukru, které pak okresní úřad přidělil jednotlivým obchodníkům, kteří byli povinni neprodleně oznámit podnikům, jaké množství cukru jim bylo přiděleno. Protože nebylo v probíhající válce cukru nazbyt, nesměl se přidávat do kávových náhražek, kávovinových směsí či čajových směsí. Dělnictvo, které se podílelo na sklizni a odvozu řepy, mělo nárok na dodání určitého množství cukru; cukrovar tak za každých 100 q dodané řepy čisté váhy předal pěstiteli řepy 3 kg cukru, který je rozdělil mezi své dělníky. Pěstitelům řepy náleželo určité množství cukru zdarma, ten mohli dostat pro sebe, pro členy své domácnosti a pro deputátníky v množství 18,75 kg
Hospodářské svazy měly dle dikce příslušného vládního nařízení hájit hospodářské zájmy průmyslových, obchodních a živnostenských podnikatelů a podniků. Jak je ještě dále uvedeno, -7-
K jednomu neslavnému výročí jejich funkce byla mnohem širší, neboť stát jejich prostřednictvím vykonával kontrolu nad podniky a přímo je řídil. Hospodářské svazy tak vykonávaly veřejnosprávní funkce ve prospěch státu. Po vzoru v Říši byly na území Protektorátu vybudovány ústřední svazy založené na některých organizačních základech, které zde již v minulosti existovaly. Základní rozdíl spočíval v tom, že dříve byly svazy vytvářeny na dobrovolném základě zdola, kdežto po roce 1939 bylo členství povinné. Ústřední svaz průmyslu jako veřejnoprávní korporace se členil dle oblastí působnosti na hospodářské skupiny. Zřizování hospodářských skupin náleželo do pravomocí ministra průmyslu, obchodu a živností, který to činil vyhláškou. V rámci ústředního svazu průmyslu pro Čechy a Moravu bylo zřízeno 23 skupin, které byly uznány za výlučné zástupce jejich hospodářského odvětví, přičemž pro cukrovarnictví byla příslušná II. hospodářská skupina cukrovarnického průmyslu. Výroba a zužitkování cukrové řepy, cukru, melasy, krmiv obsahujících cukr a ostatních výrobků z řepy bylo od září 1940 podřízeno státní regulaci. Za účelem řízeného hospodaření s cukrem byl zřízen „Českomoravský svaz pro řepu a cukr“, což byla veřejnoprávní korporace, jejíž stanovy vydal ministr zemědělství.
Svaz měl upravovat výrobu a zužitkování řepy, cukru, melasy, krmiv obsahujících cukr a ostatních výrobků z řepy a zajistit zásobování obyvatelstva těmito výrobky. Ke splnění těchto úkolů mohl zejména: a) jednotlivým pěstitelům řepy nařídit její dodání určitému cukrovaru a stanovit cukrovarům základní oprávnění pro výrobu cukru, b) sjednávat závazky s pěstiteli řepy, že budou pěstovat řepu, a s cukrovary, že tuto řepu odeberou a zpracují, c) stanovit směrnice pro uzavírání a pro provedení smluv o dodávce řepy a stanovit, zda smlouvy o dodávce řepy odpovídají těmto směrnicím, d) vydávat nařízení o rozdělení a zpracování surového cukru a o zužitkování cukru, e) upravovat výrobu melasového krmiva a ostatních krmiv obsahujících cukr, f) omezit výrobu cukrovarů na určité výrobky a zastavit zcela nebo dočasně podniky, které nebyly národohospodářsky důležité, g) ukládat členským podnikům pořádkové pokuty za porušení zákonných ustanovení či nařízení Svazu. Jak je z výše uvedeného zřejmé, Českomoravský svaz pro řepu a cukr mohl svým členům stanovit množství výrobků, které byli oprávněni prodávat nebo kupovat v určitých oblastech (okresech, obcích), anebo byli povinni dodat či odebrat. Rovněž cenu si nemohli pěstitelé řepy, její prodejci či cukrovary určit dle svého uvážení sami, nýbrž museli respektovat cenu stanovenou Nejvyšším cenovým úřadem. Pokud pěstitelé řepy nedodali množství řepy, které jim bylo předepsáno, mohl okresní úřad nařídit její nucené odebrání. V tom případě srazil 10 % ze stanovené výkupní ceny; pokud náklady vzniklé nuceným odebráním byly vyšší než 10 %, zvyšovala se srážka na výši skutečně vzniklých nákladů. Nařízení Svazu, která měla všeobecnou povahu, se uveřejňovala v Úředním listu Protektorátu Čechy a Morava. Pokud někdo uvažoval o zřízení cukrovarnického podniku, potřeboval k tomu souhlas Svazu, který ho byl povinen vydat v případě, že to bylo nezbytné z národohospodářského hlediska či v případě, že se nebylo nutno obávat ohrožení stávajících podniků nebo přeplnění průmyslového odvětví. Svaz mohl také naopak výrobu cukrovarů omezit pouze na určité výrobky, nebo jejich činnost zastavit úplně; vznikla-li v důsledku těchto opatření cukrovarným podnikům těžká hospodářská škoda, musel jim Svaz poskytnout přiměřené odškodnění. To hradili členové Svazu, kteří měli prospěch z provedených opatření směřující vůči jejich konkurentům.
Svaz převzal dosavadní práva a povinnosti Společného výboru surováren a rafinerií cukru pro Čechy a Moravu. Svaz sám nesměl provozovat obchody, ani se jich účastnit. Členy svazu se museli povinně stát všichni pěstitelé cukrovky (pěstitelé řepy), cukrovary zpracující řepu, rafinerie cukru a podniky zabývající se vyloučením cukru z melasy a konečně i obchodníci, kteří obchodovali s cukrem, melasou a krmivy obsahujícími cukr.
-8-
K jednomu neslavnému výročí Pěstitelé řepy i výrobci cukru podléhali kontrole ze strany Svazu, zda dodržují všechny uložené povinnosti, jako např. vedení záznamů. Kontrolním orgánům museli umožnit nahlížet do obchodních knih a podat jim potřebná vysvětlení. Rovněž jim byli povinni povolit vstup na pozemky, do obchodních místností, provozoven či skladišť. Českomoravský svaz pro řepu a cukr podléhal dozoru ministerstva zemědělství, který vykonával vládní komisař. Sídlem Svazu byla Praha. Mezi jeho správní orgány náleželo: předsednictvo, správní rada a revizoři účtů. Předsednictvo jmenoval ministr zemědělství a skládalo se z předsedy a dvou místopředsedů. To řídilo veškerou faktickou činnost Svazu. Podle potřeby mohlo předsednictvo zřizovat odborné výbory jako poradní orgány a ke schůzím správní rady a odborných výborů mohlo přizvat znalce. Správní rada se skládala z 20 členů a 20 náhradníků. Ministr zemědělství jmenoval za pěstitele řepy 7 členů a 7 náhradníků, za výrobce cukru 7 členů a 7 náhradníků, za obchodníky 4
členy a 4 náhradníky a za spotřebitele 2 členy a 2 náhradníky. Členy správní rady se nemohli stát cizinci či osoby, na jejichž majetek byl vyhlášen konkurz. Správní rada mohla do 15 dnů podat proti nařízením a opatřením předsednictva stížnost u ministerstva zemědělství. Do kompetencí správní rady náležela např. správa majetku Svazu či schvalování roční účetní závěrky. Správní rada nezasedala permanentně, nýbrž se scházela pouze podle potřeby, nejméně však každého čtvrt roku. K prověření finančního hospodaření, ročních účtů a roční uzávěrky Svazu byli ustanoveni 4 revizoři účtů a 4 náhradníci na dobu jednoho roku. Tento článek byl otištěn v Listech cukrovarnických a řepařských č. 12/2012 a jeho autorem je JUDr. et Bc. Jaromír Tauchen, Ph. D., LL.M.Eur.Integration (Dresden), Masarykova univerzita v Brně. Článek je převzat s laskavým svolením redakce LCaŘ a autora.
Ukázky obalů protektorátního 2kg balení cukru (ze sbírky Miloslavy Žďárské)
Vydaný cukr musel obchodník zúčtovat. | V roce 1944 už to bylo s Říší nahnuté (ze sbírky Karla Stupky). -9-
Cukry našich členů
Rozhledny Josefa Kittnera
Tato série, kterou vyrobilo KAMO Částkov, byla vydána v černé, červené a zelené barvě.
Osobní cukry trenčínských sběratelů Jirky Průžka a Jardy Michalíka
- 10 -
Cukry našich členů
Vánoční série Míly Žďárské, Lenky Novákové a Michala Valenty
Série vyrobená Hellmou má dvě verze: fialový tisk na stříbrném podkladě a tmavomodrý tisk na zlatém podkladě. „Zlatou“ verzi neukazujeme, protože se špatně scanuje a pro černobílou verzi Cukřenky je nepoužitelná.
Mariášové karty Na tuto krásnou barevnou sérii se složilo celé konsorcium vedené Michalem Valentou. Každá barva má jinou zadní stranu, takže tyto karty nejsou vhodné na černého Petra. Na žaludském esu prý není předseda KSBC!
- 11 -
Cukry našich členů
- 12 -
Cukrové novinky
BIBLIOMOL
Zajímavá série vydaná naším členem Pavlem Laukem. Cukříky jsou prodávány v jeho knihkupectví www.knihkupectvi.biz, zabývajícím se prodejem křesťanské literatury a audio. Jsou určeny ke kávě, čaji nebo jinému oblíbenému nápoji, vhodné jsou třeba i do sborové kavárny, na Alfa kurzy, do sboru apod. Na první pohled bychom nečekali takové vtipné spojení světských kreseb s biblickými verši. Autor nám k nim napsal: Vydal jsem je já se švagrem, u kamaráda jsem si objednal obrázky, ten je za jeden večer nakreslil
a bylo. Vydali jsme jich 17 tisíc a už jich moc nezbývá. Brzy snad objednáme třetí várku, tentokrát už v nějaké jiné barvě - zcela nesmyslně jsem druhou várku (8 tisíc) nechal udělat v černé, stejně jako první. Původně měly být číslované, protože jsme plánovali navázat dalšími osmi motivy, ale nakonec z toho nějak sešlo. Rozhodně uděláme nějaké další s křesťanskými motivy, ale kdy to bude a jaké náměty, to ještě není rozhodnuto. Máme nějaké návrhy, ale realizace ještě čeká… - 13 -
Cukrové novinky
Tak máme zase co shánět! Po sérii fotbalových fanynek se nedávno vynořila další série s podobným námětem. Tentokrát obsahuje jen osm cukříků a byla vyrobena v československé verzi polskou firmou Diamant pro 1. Cukerní společnost Praha, s. r. o. Pro jistotu jsem napsal polskému kolegovi Robertovi, ale v Polsku se o ní nic neví stejně jako v Německu, a ani na Slovensku se podle sdělení Jirky Průžka nevyskytuje. Fous poslal dotaz prodejci a obdržel tuto odpověď:
Aktuálně prodáváme cukr s tématikou OH v Soči, na obalu i na cukrech jsou fanynky Kanady, USA, Švédska, Ruska, Finska, Německa, ČR a Slovenska. Pokud jste narazil na fotbalový motiv, pak se jedná o letní edici cukru k fotbalovému ME 2012, který může být stále skladem na kterémkoli řetězci. Obě varianty mají stejný EAN kód. Cukříky jsou (snad) ještě k dostání v prodejnách řetězců Kaufland a Tesco. JK
- 14 -
Zajímavé cukry
Záhadný SHTOOR je vlastně Ľudovít Štúr Onehdy se nám dostal do ruky tenhle cukr:
prinavráťiť. Jakože kávi zrná tu ňedopestujeme a preto ich od pražjarov italskích nakuúpiť musíme, vírobki mnohé dostupné nám bežňe sú a preto či už nápoje alebo jedlá naše domácej sú vírobi a vítečnej čerstvosti preto. Samotné meno "Shtoor" ňjelen pre ambícje osvetové jeho majiťeľa sme zvolili, ale aj kvuoli skutočnosťi, že na ulici, ktorú Štúrovou zovú sa nachoďíme. Englickí transkript jednak ako milí vťip nám prišjel, ale aj preto, že to naše domáce zavše úplňe cudzím sa nám zazdá. Veríme, že hoc na cestu inakosťi sme sa boli vidali, mnohí prjatelja naši budú s radosťou nasledovať nás. SHTOOR už ale na cukrech nenajdeme. Došlo k jakýmsi různicím mezi společníky a značku i logo bylo nutno změnit. Zdůvodnění pro lidi je takovéhle: Spoločnosť naša, ktorá meno Ludevíta Velislava Štúra od počjatku svojho ňesje, vždi jeho odkaz v úcťe velkej držala. Preto keď dopis od velikána tohto národa nášho začjatkom mesjaca dubňa sme obdržali, jeho obsah nás ňjelen poťešil náramňe, lež i posolstvo jeho za záväznô sme vzali. V lisťe tomto nás Ludevít Velislav prosí, bi menu jeho podobu pôvodnú sme prinavráťili. Dopis predmetní, v ktorom dôvodi svoje viratúva a rozhodnuťje toto osvetluje, v depoziťe spoločnosťi našej medzi inskripcijami najvzácňejšími sa nachoďí. Z obsahom jeho i posolstvom zákazňíkov našich i lud pospolití v dňoch najbližších oboznámime.
Napřed jsme si mysleli, že je odněkud z bývalé Jugoslávie, ale pak jsme našli ještě „bratříčka“.
Ukázalo se, že je ze Slovenska. Na internetu jsme našli mj. toto: Sieti kaviarní pod značkou Shtoor sa podarilo získať pozornosť efektívnym budovaním značky hlavne na sociálnej sieti. Shtoor vzbudila pozornosť neobvyklým spôsobom komunikácie, komunikuje výhradne štúrovskou slovenčinou. V štúrovskej slovenčine je nielen celá komunikácia v kaviarni – nápojový lístok, nápisy, oznamy, ale aj vtipné odkazy na facebooku. Archaický štýl tvorí nielen dizajn, ale aj ponuka. A co o tom napsali provozovatelé? SHTOOR veruže staronovím konceptom kavjarensko-pohosťinskím jest. Zazdalo sa nám, že pocťivosť domáca, dobrota jedla a zavše starích maťerí recepti akobi v ťemnej minulosťi potraťili sa a preto na svetlo nášho sveta rozhodli sme sa ich
Keďže štíti vívesňje, z dôvodov viššje uveďeních vimeňiť sme sa prihotovali, prirodzenô nám prišlo i okrasi ostatňje osvježiť. Obrazi podaktorje sťeni kavjarňí našich i više ljet troch zdobili a zákazňíkom mnohím sa za dobu túto zunovali. Preto umelca vichíreného z Hornej zeme do Prešporku sme pozvali, bi kavjarňe naše ďjelami svojimi zušlachťil. Ten inšpiráciju v produktoch prírodňích, ktoré zákazňíkom našim podávame našjel. A tak motívi listu krjaku kávovjeho, či plodu višňe, jablka i broskiňe ňjelen v šťíťe vívesnom novom, ale i na obrazoch mnohích nájďeťe. Ohlasy na tento „rebranding“ jsou rozporuplné... JK - 15 -
Křížovka o ceny a různé 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
A B C D E F G H I TlusŤjochůff kratochvilný snář Výzva pro všechny cukrosběratele: 21. června 2014… tajenka. VODOROVNĚ: A. Sběh; otisk; fr. revolucionář. B. Jméno brankáře Viktora; přední části; montážní místnost; zájmeno tázací. C. Dvoukolák; obuv; šalba; druh jelena. D. Kanál; dekly; Chačaturjanovo jméno; gymnastický prvek. E. TAJENKA. F. Občanská demokratická aliance; ohleduplnost; pouzdro na šípy; rozkoš. G. Bývalá měnová jednotka Itálie; přístavní hráz; mužské jméno; nádoba u studny. H. Časový úsek; potřeba kovboje; uhlovodík; arabské mužské jméno. I. Pravoslavný obraz; krůpěj; silný provaz. SVISLE: 1. Název hlásky; tyče. 2. Sfouknout; konzervovati kouřem. 3. Strašidelný příběh; alkohol z rýže. 4. Otázka při sázce; trnovník; filipínská sopka. 5. Spojka; první muž; jenž (zast.). 6. Část věty; bicykly. 7. Fotřík; nápor. 8. Povzdech; ostrý přízvuk; symetrála. 9. Poté; sukulent; primát. 10. Jméno zpěvačky Pugačevové *); Osman. 11. Sopečný kráter; schránka měkkýše. 12. Sportovní zkratka; rudá planeta; usazenina. 13. Cikán; nemnoho; předložka. 14. Posvátný staroegyptský býk; okovaná hůl. 15. Mastek; naše sirkárna. 16. Druh antilopy; tvoji. NÁPOVĚDA: ALLA, AKUT, APO, MAAR.
Naše mediální hvězdy Skutečnou hvězdou našich medií je v poslední době Míla Žďárská. O svém připravovaném muzeu a o našem klubu pěkně hovořila 13. března na stanici Český rozhlas 2 v pořadu Je jaká je.
O sladkém koníčku naší kolegyně Hanky Smutné se psalo v deníku Blesk, a to na celé stránce. Ta by se nám sem nevešla, ale je uložena v klubové kronice a zde je malá ukázka z internetové verze.
Nedosti na tom. Jak dokumentuje náš obrázek, byla také hostem v ranním vysílání ČT, kde u příležitosti výročí narození J. K. Rada hovořila o vynálezu kostky cukru. Zdroj: www.blesk.cz - 16 -
Zveme vás na XVII. mezinárodní výměnný den V naší pozvánce, která je na konci tohoto čísla Cukřenky, sice slibujeme, že podrobnější informace k naší burze dostanou účastníci cca 7 dní před jejím konáním, ale protože vše podstatné už máme domluvené, můžeme vám tyto informace předložit hned. Doufejme, že do té doby nenastanou nějaké nečekané změny. Jak se tam dostanete?
Kulturní zařízení KULTURÁČEK najdete ve vilové čtvrti v městské části Praha 17 – Řepy. Je vzdáleno cca pět až deset minut chůze od konečné zastávky tramvaje č. 22 Bílá Hora na rohu ulice Ke kulturnímu domu.
Po vystoupení z tramvaje je třeba přejít dost frekventovanou výpadovku na Karlovy Vary (vřele doporučujeme přechod se semaforem), poté zahnete doprava, u zastávky autobusů přejdete přes parčík do ulice Na bělohorské pláni, z ní zahnete do Opukové a tam už to najdete podle poutače. Cesta tramvají bude pro ty, co nepojedou autem, zřejmě nejvhodnější. Do zastávky Bílá Hora jedou i autobusy č. 108, 214, 264 a 347, ale žádný z nich nejede z centra města. Autem pojedete směrem z Prahy po karlovarské výpadovce, kus za konečnou tramvaje zahnete doleva do ulice Na bělohorské pláni a po ní do ulice U boroviček. V okolí Kulturáčku se dá parkovat, slušná parkovací plocha je u bikrosového areálu BMX. Kdy to začne? Pořadatelé budou na místě už někdy po osmé. Budeme připravovat účastnické balíčky a prezence
bude otevřena od devíti hodin. U prezence dostanete jako vždy visačky a jmenovku na stůl, poté si vedle vyfasujete účastnické balíčky. Počítejte s tím, že do sálu vás pustíme až v 10:45, do té doby si můžete uložit své věci v šatně. Nebudeme dělat zasedací pořádek, každý se usadí podle svého výběru, pouze pro zahraniční účastníky budeme rezervovat stoly předem, aby nás nepomluvili.
Do doby otevření sálu se můžete občerstvovat v přilehlém lokále (za své!), nebo vyrazit na obhlídku okolí. Bude-li hezky, lze posedět a pokouřit i před budovou. V sále na rozdíl od lokálu není kouření dovoleno. Občerstvení
Během výměny vyfasuje každý účastník včetně doprovodu na sále u baru dvě obložené bagetky. Nealkoholické nápoje, čaj a káva budou podávány zdarma v rámci účastnického poplatku, pivo a lihoviny se objednávají v lokále a platí si je každý sám. Jako obvykle uvítáme i vaše sladké i slané příspěvky. Vlastní výměna začne v jedenáct hodin a skončí kolem třetí. Po ní musíme uklidit sál, což zahrnuje i naložení a odvoz vypůjčených stolů. Až bude uklizeno, uvažujeme o krátké exkurzi po okolních památkách, a to buď hromadně, nebo individuálně. Kam to bude, to ještě musíme upřesnit.
Večer bude možno posedět v Kulturáčku na večírku, který uspořádá toto zařízení pro veřejnost v rámci oslav začátku léta. Prý bude i nějaká hudba, vstupné dobrovolné, pro nás vstup volný. Vzhledem k tomu, že možná ještě nebude zrekonstruovaná kuchyně, nepočítejte raději s teplou večeří. V pátek k večeru proběhne brigáda! Paní ředitelka nám zajistila potřebné množství stolů, které místní dopravce přiveze, ale musíme si je sami naložit a vyložit. Bude tedy zapotřebí několika silných mužů, dobrovolníci nechť se hlásí předem u předsedy telefonicky nebo emailem, čas si domluvíme. Až s tím budeme hotovi, můžeme posedět a poklábosit v lokále nebo před ním, připojit se mohou i slabé ženy. Pivo je skvělé. Účastnické série budou dvě, osmikusové. Výroba už je zadaná, ale zatím vám můžeme představit pouze ukázky grafických návrhů:
Místní památky
Místní památky – zadní strana
Pražské veduty z 18. – 19. století, na zadní straně bude pouze logo klubu Nevylučujeme, že v účastnických balíčcích nenajdete i dotisk série „Pražský orloj“ z roku 2009 v jiné barvě. Ubytování sice nezajišťujeme, ale v okolí je několik ubytovacích zařízení. Kontakty jsou uvedeny v pozvánce, doporučujeme zařídit si rezervaci předem. Za pořadatele JK
Klub sběratelů baleného cukru vás zve na
XVII. mezinárodní výměnný den v sobotu 21. června 2014 v kulturním zařízení KULTURÁČEK Ke kulturnímu domu 14, PRAHA 6 – Bílá Hora GPS: 50°4'20.753"N, 14°19'8.914"E Program 09:00 – 11:00 Prezence účastníků 11:00 – 14:30 Výměnný den 15:00 – 17:00 Procházka po okolí 18:00 - ??? Možnost posezení při hudbě v KULTURÁČKU Platby: Stůl pro výměnu: člen KSBC 300,- Kč/osobu, nečlen KSBC 400,Kč/osobu, doprovod 100,- Kč/osobu. Cena zahrnuje i občerstvení při výměně (bagety, nealko nápoje, káva). Upozornění: Pro účastníky nabízející materiál k výměně je objednávka stolu povinná. Platby v hotovosti na místě nebo převodem na účet klubu č. 2900540992/2010 (Fio banka) Na místě přijímáme i platby v eurech v rozumném kursu. Ubytování si zajišťuje každý účastník sám, zde jen několik tipů: Ubytovna Řepy, www.ubytovny.cz, tel. 235 324 423; Hotel Fortuna West, www.hotelfortunawestprague.com,
[email protected], Hotel Wertheim, www.hotelwertheim.cz,
[email protected]; Penzion Řepy, www.penzionrepy.cz,
[email protected]; Penzion Schneider, www.penzionschneider.cz,
[email protected]; V bezprostřední blízkosti dva penziony: Garden pension, www.villamaria.cz,
[email protected]; Pension Vera, www.pensionprivatvera.com,
[email protected] Přihlášky zasílejte nejlépe v elektronické podobě, český formulář najdete na www.ksbc.cz . Lze je zaslat i poštou na adresu Jaroslav Kolín, Plovdivská 3266, 143 00 Praha 412, tel 607 627 756, e-mail aj.kolin (na) seznam.cz. Uzávěrka přihlášek je ve středu 4. června 2014. Po tomto datu se zvyšuje poplatek za stůl o 100,- Kč a neručíme ani za přijetí přihlášek, ani za zajištění stolu pro výměnu. Podrobné informace budou vystaveny na www.ksbc.cz a obdržíte je osobně cca 7 dní před konáním akce poštou (přednostně elektronickou). Za pořadatele: Jaroslav Kolín
PŘIHLÁŠKA na XVII. mezinárodní výměnný den KSBC dne 21. června 2014 v Praze Příjmení: _________________________ Jméno: _____________________ Člen KSBC: ANO/NE Adresa: ____________________________________________________ Telefon: _______________ Objednávám ____ stůl (stoly) pro výměnu à 300/400 Kč (po 4. červnu 400/500 Kč). Přihlašuji ______ osob doprovodu (100 Kč/osobu). Mám zájem o bezplatnou procházku po Bílé Hoře a okolí pro ____ osob. Zvláštní přání: ____________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________
Datum: ____________ Podpis: __________________________ E-mail: ______________________
