Cestovní ruch ve městě Pelhřimově a jeho okolí Bakalářská práce
Eva Jirsová
Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu
Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Stupeň odborné kvalifikace: bakalář
Jihlava 2012
Anotace Bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit město Pelhřimov a jeho okolí jako destinaci cestovního ruchu. Teoretická část práce představuje Pelhřimovsko a vymezuje primární, sekundární a terciární potenciál této oblasti. Na základě tohoto vymezení jsou poté charakterizovány jednotlivé druhy a formy cestovního ruchu. Stěţejní část bakalářské práce tvoří marketingový výzkum, který je zaměřený na spokojenost návštěvníků Pelhřimovska a také na zhodnocení postojů, které zaujímají místní obyvatelé vůči přítomnému cestovnímu ruchu. Klíčová slova: Pelhřimov, cestovní ruch, potenciál, druhy a formy cestovního ruchu, marketingový výzkum
Annotation The Bachelor thesis aims to evaluate the town of Pelhřimov and its environment as a destination of tourism. Theoretical part of this thesis represent the Pelhřimov’s region and defines primary, secondary and tertiary potential of this area. Particular forms and types of tourism are then defined on this basement. The main part of this thesis consists of marketing research, which is focused on the visitor’s satisfaction with this area visits. Other goal of this research is focused on local residents attitude to the present tourism. Key words: Pelhřimov, tourism, potential, forms and types of tourism, marketing research
Na tomto místě bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za cenné rady a odborné vedení práce. Děkuji také zaměstnancům Kulturního zařízení města Pelhřimov a Turistického informačního centra Pelhřimov, kteří mi poskytli potřebné odborné materiály vztahující se k tématu práce.
Obsah 0. Úvod ................................................................................................................. 6 1. Cíle a metodika práce ...................................................................................... 7 1.1 Cíle práce ......................................................................................................... 7 1.2 Pouţitá metodika .............................................................................................. 7 2. Literární přehled ............................................................................................. 8 2.1 Literární rešerše ................................................................................................ 8 3. Kraj Vysočina ................................................................................................ 16 4. Situační analýza Pelhřimovska...................................................................... 19 4.1 Vymezení území ............................................................................................. 19 4.2 Historie .......................................................................................................... 21 4.3 Současnost ..................................................................................................... 22 4.4 Potenciál cestovního ruchu v Pelhřimově a jeho okolí .................................... 25 4.4.1 Primární potenciál ................................................................................... 25 4.4.2 Sekundární potenciál ............................................................................... 36 4.4.3 Terciární potenciál................................................................................... 40 4.5 Druhy a formy cestovního ruchu ..................................................................... 43 5. Marketingový výzkum ................................................................................... 45 5.1 První marketingový výzkum ........................................................................... 46 5.2 Druhý marketingový výzkum ......................................................................... 63 6. Další možnosti rozvoje cestovního ruchu ...................................................... 75 7. Závěr .............................................................................................................. 77 8. Seznam bibliografických citací ...................................................................... 79 9. Přílohy ..................................................................................................................... 82
5
0. Úvod V dnešní době, kdy na světě neexistují téměř ţádné bariéry, máme nebývalou příleţitost cestovat do většiny zemí i kontinentů. Cestovní ruch, někdy nazývaný také turistický průmysl, proto ovlivňuje náš kaţdodenní ţivot. S tímto faktem se setkáváme nejen, kdyţ cestujeme do určitých destinací, ale také v kaţdodenním ţivotě, kdy má turismus vliv na prostředí, ve kterém ţijeme. Příliv turistů do určité oblasti ovlivňuje nejen její ekonomické a sociální sféry, ale také její ţivotní prostředí. Česká republika jakoţto tranzitní země a významná destinace cestovního ruchu rovněţ zaznamenává různé dopady cestovního ruchu. V této práci jsou specifikovány vlivy cestovního ruchu konkrétně na město Pelhřimov a jeho okolí z pohledu místních obyvatel. Součástí práce je také zmapování potenciálu cestovního ruchu v oblasti Pelhřimovska a stanovení spokojenosti či nespokojenosti návštěvníků Pelhřimovska pomocí výzkumu. Smyslem této práce je odhalit na základě výzkumu nedostatky u ubytovacích, stravovacích, kulturních, sportovních a dalších zařízení cestovního ruchu a poukázat na nedostatky v dopravní infrastruktuře. Dále pak odhalit nevyuţitý potenciál cestovního ruchu a definovat moţnosti dalšího rozvoje v oblasti Pelhřimovska. Téma Cestovní ruch ve městě Pelhřimově a jeho okolí jsem si zvolila především proto, ţe jsem se v Pelhřimově narodila a celý ţivot v okrese Pelhřimov bydlím. K výběru tématu taktéţ přispěla semestrální praxe na Turistickém informačním centru Pelhřimov. Zde jsem získala základní přehled o turistických atraktivitách na Pelhřimovsku a odbornou literaturu, ze které v práci čerpám. Výběr tématu bakalářské práce byl ovlivněn také faktem, ţe Pelhřimovsko je oblast, která se jako jedna z mála můţe chlubit čistou přírodou, řadou přírodních atraktivit, kulturními památkami i bohatou historií. Značný potenciál, který tato oblast nabízí, zatím není zcela vyuţíván, a proto povaţuji za důleţité se o něm v této práci zmínit.
6
1. Cíle a metodika 1.1 Cíle práce Cílem bakalářské práce je provést situační analýzu města, analyzovat potenciál cestovního ruchu v Pelhřimově a jeho okolí a zjistit úroveň spokojenosti návštěvníků této oblasti. Dílčím cílem mé práce je analyzovat postoj místních obyvatel k rozvoji cestovního ruchu v oblasti. Tyto cíle jsou zvoleny za účelem zjištění, zda je turistická nabídka na Pelhřimovsku dostatečná, zda jsou zde turisté spokojeni a chtějí se na toto místo vracet a jaký postoj k přítomnosti cestovního ruchu zaujímají místní obyvatelé.
1.2 Použitá metodika Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část nazvaná Situační analýza Pelhřimovska obsahuje teoretické poznatky o městě Pelhřimově a jeho okolí. Je zde popsána lokalizace, historie a současnost. Zároveň kapitola obsahuje souhrn potenciálu cestovního ruchu, který tato oblast můţe nabídnout. Potenciál cestovního ruchu byl rozdělen na tři skupiny, a to potenciál primární, sekundární a terciární. Dále jsou zde charakterizované druhy a formy cestovního ruchu typické pro toto území. V praktické části byl proveden marketingový výzkum formou dotazování. Šetření bylo rozděleno na dva výzkumy. V prvním výzkumu bylo osloveno celkem 100 respondentů. Tento výzkum probíhal v období od 1. srpna do 30. listopadu. Cílovými respondenty byli návštěvníci města Pelhřimov a jeho okolí. V závěru byli dotazovaní rozděleni na dvě skupiny, a to skupinu v turistické sezóně a skupinu mimo sezónu. Kaţdá skupina se skládala z padesáti respondentů. Tímto rozdělením byly sledovány rozdíly v názorech návštěvníků v sezóně a mimo turistickou sezónu. Druhý výzkum, který se týkal názorů místních obyvatel, probíhal současně s předchozím šetřením. Výzkum byl proveden rovněţ formou dotazování. Celkem bylo osloveno 50 respondentů. Získaná data z obou výzkumů byla aplikována do koláčových a sloupcových grafů, z nichţ jsou výsledky na první pohled jasně rozpoznatelné.
7
2. Literární přehled 2.1 Literární rešerše Cestovní ruch „Cestovní ruch (dle Galvasová a kol., 2008: 13) v jeho moderní podobě je odvětvím poměrně mladým, které ovšem v posledních několika desetiletích zaţívá masivní rozmach. V regionech s příznivými podmínkami pro jeho rozvoj můţe cestovní ruch představovat velmi významné odvětví ekonomiky. Toto odvětví zahrnuje širokou škálu různých činností a oborů, které vycházejí jak z daných charakteristik území, tak také z lidských aktivit v tomto území realizovaných. Je tedy poměrně obtíţné jej explicitně a jednoduše definovat.“ Definice cestovního ruchu prošla od svého počátku mnoha změnami. Nejstarší definici sestavili autoři Hunziker a Krapf. Ti definovali cestovní ruch jako „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výdělečné činnosti“. Dnes nejvýstiţnější a nejpouţívanější definicí cestovního ruchu, je definice stanovená světovou organizací UNWTO, která cestovní ruch charakterizuje jako „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“ [1].
____________ 1
http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/
8
Potenciál cestovního ruchu „Potenciál cestovního ruchu je (dle Jan Bína) soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Vytváří sloţitý multidisciplinární systém. Do systému vstupují aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví i projevy aktuální činnosti lidské společnosti. Celkové postihnutí a kvantifikace tohoto systému jsou sotva moţné, protoţe některé prvky působí nehmotně a neměřitelně (např. genius loci některých míst), u jiných prvků je jejich postiţení a významová diferenciace velmi obtíţnou záleţitostí.“ „Podmínkou pro zkoumání potenciálu cestovního ruchu je proto jeho zjednodušení a rozdělení na měřitelné segmenty, které pak vystupují v pozici dílčích potenciálů cestovního ruchu a celkový potenciál je koncipován jako jejich souhrn [2].“ Hodnocení potenciálu daného území Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na určitém území je dnes povaţováno za důleţitý segment v oblasti regionálního rozvoje. Na základě těchto dokumentů dochází k dalšímu vývoji cestovního ruchu na určitém území. Výsledky hodnocení potenciálu cestovního ruchu obcí často slouţí pro další vyuţití v oblasti veřejné správy, marketingu cestovního ruchu nebo v územním plánování. Z těchto analýz také čerpá Evropská Unie, jeţ vyuţívá tyto dokumenty jako základ pro pomoc regionům při přerozdělování dotací ze strany strukturálních fondů. Tím, ţe potenciál cestovního ruchu poskytuje jakýsi přehled rozvojových podmínek dané oblasti, můţe být jedním z podkladů pro vyváţené směřování rozvoje v dané oblasti [3]. Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu V této
kapitole
je
čerpáno
z
podkladů,
které
jsou
www.czechtourism.cz.
____________ 2
http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCR-text.pdf
3
http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf
9
uvedeny
na
portálu
a)
Selektivní (stimulační) faktory
b)
Lokalizační faktory
c)
Realizační faktory
Selektivní (stimulační) faktory - Selektivní faktory jsou takové faktory, které podporují vznik a rozvoj cestovního ruchu tím, ţe ovlivňují počet účastníků cestovního ruchu, neboli stimulují poptávku cestovního ruchu. Selektivní faktory se dále dělí na: Objektivní – Jedná se o demografické skutečnosti, ekonomické předpoklady, kvalitu ţivotního prostředí či vnitropolitickou situaci. Mezi objektivní selektivní faktory se dále řadí politické faktory, ţivotní úroveň, ţivotní prostředí či demografická struktura. Subjektivní – Jedná se zejména o vliv reklamy, vliv propagace, módnost či vlastní záţitky. Do skupiny subjektivních faktorů se dále řadí psychologické pohnutky, ve kterých hraje velkou roli reklama, propagace a zkušenost. Lokalizační faktory – „Rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním vyuţití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních moţností nebo z hlediska charakteru a kvalit společenských podmínek a atraktivit [4].“ Lokalizační faktory se dělí na: Přírodní faktory – Mezi přírodní faktory se řadí klima, hydrologické poměry, reliéf, geologie, fauna a flóra. Společenské faktory – Za společenské faktory se povaţují objekty, které mají stálý charakter. Jedná se především o zámky, hrady, divadla nebo jednorázové akce jakými jsou koncerty, festivaly nebo církevní akce. Tyto společenské atraktivity se člení na kulturně-historické památky, kulturní zařízení a kulturní či sportovní akce.
____________ 4
www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/
10
Realizační faktory - Realizační faktory jsou ty faktory, které dominují ve fázi uskutečnění cestovního ruchu. Do skupin realizačních faktorů cestovního ruchu patří dopravní infrastruktura společně s ubytovacími a stravovacími zařízeními. Tyto sloţky tvoří součást materiálně technické základny cestovního ruchu. Všechny realizační faktory společně tvoří základní infrastrukturu cestovního ruchu, neboť umoţňují jeho uskutečnění a zároveň podporují jeho další rozvoj. Destinační management a marketing Cestovní ruch má velký vliv na rozvoj turistických regionů. Jednou z disciplín, která můţe podpořit rozvoj regionu je Destinační management a marketing. Tento pojem chápeme jako „soubor činností na vybraných úrovní řízení a koordinace, strategické plánování, různé formy spolupráce na úrovni mikroregionů a regionů a vyuţívání podpůrných fondů“ (dle Hesková a kol., 2006:152). Destinace cestovního ruchu „Destinaci (dle Jetmar, 2007: 86) lze obecně chápat jako území, které má všechny předpoklady se rozvíjet v oblasti cestovního ruchu. Má dostatečně rozvinutou infrastrukturu, dostatek atraktivit, sluţby a existují zde vazby, které tyto jednotlivé články spojují, tímto vším je destinace ohraničena.“ Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu (Pásková, Zelenka, 2002: 59 – 60) se pojmem destinace cestovního ruchu rozumí „cílová oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. Jde v širším slova smyslu o země, regiony, lidská sídla a další oblasti, typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými sluţbami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichţ výsledkem je dlouhodobá koncentrace návštěvníků“. Situační analýza „Marketingová situační analýza (Horáková, 2003: 38) je kritické, nestranné, systematické i důkladné zkoumání vnitřní situace podniku a šetření postavení podniku v daném prostředí s důrazem na analýzu trhu.“ Na základě zhodnocení minulého vývoje a současného stavu jsme schopni odhadnout budoucí vývoj, tudíţ nám můţe pomoci při budování budoucí trţní pozice podniku.
11
Cílem situační analýzy určité destinace je komplexně zmapovat území z hlediska cestovního ruchu a definovat potenciál jeho rozvoje. Na základě kvalitně popsaného stavu je moţné stanovit směry a cíle, kam by mělo v budoucnu směřovat další snaţení v oblasti rozvoje [5]. Profil situační analýzy Vypracování profilu daného regionu slouţí jako podklad pro všechny další kroky při zpracování strategie rozvoje regionu. Je tedy nezastupitelnou součástí při zpracování strategie a do značné míry ovlivňuje také zaměření a formu výsledných návrhů řešení. Fakta a poznatky, které vyplývají ze zpracování profilu situační analýzy, jsou dále vyuţívány při vypracování SWOT analýzy, analýzy silných a slabých stránek a budoucích příleţitostí či moţností ohroţení [6]. Obsah profilu situační analýzy regionu - Posuzování regionu by mělo být vţdy z globálního a sociálně ekonomického pohledu na region a mělo by být zaměřené na jeho předchozí vývoj a současnou situaci. Z těchto důvodů by v profilu situační analýzy nemělo chybět posuzování obyvatelstva, ekonomické činnosti regionu, infrastruktury, ţivotního prostředí a činitelů, kteří nějak ovlivňují vývoj cestovního ruchu v regionu.
Struktura profilu oblasti: Vymezení území Historie Současnost
Obyvatelé
Hospodářství
Sluţby
Zaměstnanost
Ţivotní prostředí
____________ 5
http://www.czechtourism.cz/files/regiony/rozvoj/cestovni_ruch.pdf
6
http://www.dhv.cz/regstrat/SRRk/MetREG/MetREG.htm#_Toc506693745
12
Struktura potenciálu cestovního ruchu: Primární potenciál - Primární potenciál zahrnuje přírodní sloţky, hlavně reliéf, klima, povrchové i podzemní vodstvo a biosféru. Dále primární potenciál zahrnuje kulturně historické památky jako výsledek lidské činnosti, včetně lidové kultury, společenských a kulturních akcí a jiných technických děl, jako např.: výškové domy, průmyslové závody, dopravní zařízení, které také získávají oblibu turistů při jejich poznávání. Sekundární potenciál - Sekundární potenciály vytvářejí materiálně technickou základnu (MTZ), realizují příjmy v lokalitě, vytvářejí pracovní místa, oţivují centra měst a venkovskou krajinu a zvyšují přitaţlivost místa. Sekundární potenciály jsou závislé na přitaţlivosti primárního potenciálu. MTZ tvoří ubytovací a stravovací sluţby, dále pak dopravní dostupnost. Terciární potenciál - V terciárním potenciálu je zastoupena například státní a veřejná správa, rozvojové agentury či občanská sdruţení. Jejich role spočívá v organizaci, řízení, podpoře rozvoje podnikatelské sféry, legislativní činnosti, marketingu, regionálního a územního plánování. Tyto instituce vnímají cestovní ruch jako moţný nástroj regionálního rozvoje a snaţí se vytvářet a rozvíjet efektivní vazby mezi sekundárním a terciárním potenciálem. Vhodně zvolená strategie podpory rozvoje přináší nejen nové pracovní příleţitosti, ale také finanční příjmy [7]. Druhy a formy cestovního ruchu Dílčí součástí situační analýzy jsou také druhy a formy cestovního ruchu. V této kapitole čerpám z knihy Základy cestovního ruchu od autorů (Vystoupil, Šauer, 2006: 19 – 25).
____________ 7
http://uke.sav.sk/zp/2001/zp5/hasman.htm
13
Formy cestovního ruchu - Formy cestovního ruchu jsou odvozeny od motivace návštěvníků. Mezi hlavní motivy patří motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické. Rekreační cestovní ruch: hlavním motivem v této formě je dosaţení fyzické i psychické regenerace. Z hlediska cestovního ruchu se jedná o jednu z původních forem cestovního ruchu. Rekreační cestoví ruch členíme na příměstskou rekreaci a lázeňský cestovní ruch Kulturní cestovní ruch: zde je hlavním motivem poznání jiných kultur, tradic, zvyků, náboţenství a způsobu ţivota. Kulturní cestovní ruch členíme na vzdělávací cestovní ruch, alternativní cestovní ruch a náboţenský cestovní ruch. Společensky orientovaný cestovní ruch: hlavním motivem je zde hlavně společenské setkání. Řadíme sem návštěvu příbuzných a známých a klubový cestovní ruch. Sportovní cestovní ruch: tyto formy lze rozdělit na dvě skupiny. Jedná se o cestovní ruch s aktivní sportovní činností a s pasivní sportovní činností. Řadíme sem aktivně orientovaný sportovní cestovní ruch a pasivní sportovní cestovní ruch. Ekonomicky orientovaný cestovní ruch: motivem účastníků jsou hlavně profesní aspekty. Tyto formy cestovního ruchu probíhají především v pracovní době, ale mnohdy obsahují i prvky cestovního ruchu realizovaného ve volném čase. Řadíme sem obchodní cestovní ruch, kongresový cestovní ruch a incentivní cestovní ruch. Specificky orientovaný cestovní ruch: tyto formy jsou vymezeny specifickým motivem účastníka. Řadíme sem nákupní cestovní ruch a politický cestovní ruch. Druhy cestovního ruchu - Druhy cestovního ruchu zohledňují především průběh a způsob realizace cestovního ruchu v závislosti na ekonomických, geografických, společenských či jiných podmínkách. Cestovní ruch dle původu účastníků: řadíme sem domácí cestovní ruch a zahraniční cestovní ruch. 14
Cestovní ruch dle počtu účastníků: řadíme sem individuální cestovní ruch (samostatně), kolektivní cestovní ruch (skupiny) a masový cestovní ruch (masová účast turistů). Cestovní ruch dle věku účastníků: řadíme sem mládeţnický cestovní ruch (15 – 24 let) a seniorský cestovní ruch (začíná ukončením pracovní aktivity). Cestovní ruch dle délky trvání: řadíme sem krátkodobý cestovní ruch (maximálně tři přenocování) a dlouhodobý cestovní ruch (více neţ čtyři přenocování). Cestovní ruch dle převahy místa pobytu: řadíme sem městský cestovní ruch (návštěva měst) a venkovský cestovní ruch (vícedenní pobyt na venkově). Cestovní ruch dle ročního období: řadíme sem cestovní ruch v hlavní sezóně a mimosezónní cestovní ruch. Cestovní ruch dle způsobu ubytování: řadíme sem hotelový cestovní ruch a parahotelový cestovní ruch (ubytování mimo hotelové zařízení). Cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci: řadíme sem aktivní cestovní ruch (příjmy z cestovního ruchu přesahují výdaje) a pasivní cestovní ruch (výdaje převyšují příjmy). Cestovní ruch dle způsobu cestování (organizace): řadíme sem organizovaný cestovní ruch (pobyt i cestu zajišťuje CK) a neorganizovaný cestovní ruch. Cestovní ruch dle způsobu financování: řadíme sem komerční cestovní ruch (účastník si hradí vše sám) a sociální cestovní ruch (výdaje jsou částečně nebo zcela dotovány).
15
3. Kraj Vysočina Kraj Vysočina jako vyšší samosprávní celek vznikl v roce 2000. Původně byl tento kraj nazván jako Jihlavský kraj, v roce 2001 dostal nový název Vysočina. Nyní se tento kraj oficiálně jmenuje Kraj Vysočina. Účinnost tohoto názvu vešla v platnost od 1. 8. 2011. Kraj Vysočina leţí v České Republice na území mezi Čechami a Moravou. Z níţe vloţeného obrázku č. 1 je patrné, ţe kraj zaujímá na území České Republiky centrální polohu. Je obklopen ze severozápadu Středočeským krajem, ze severu Pardubickým krajem, z jihovýchodu Jihomoravským krajem a z jihu Jihočeským krajem [8]. Obrázek č. 1 Umístění na mapě
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kraj_Vyso%C4%8Dina
Jiţní část kraje se přibliţuje ke státním hranicím s Rakouskem, díky tomu je Kraj Vysočina z Rakouska dobře dostupný. Vzhledem ke své poloze je kraj také dobře dopravně přístupný i z jiných krajů. Velký význam pro kraj má dálnice D1, která územím kraje prochází a zajišťuje dopravní dostupnost z Prahy a Brna. Krajem dále vedou dvě mezinárodní silnice. Jedná se o silnici E59, která spojuje Jihlavu, Vídeň a Záhřeb, a silnici E551 na níţ se nachází České Budějovice, Třeboň a Humpolec [9]. Svou rozlohou kraj zaujímá území o velikosti 6 796 km2. S touto rozlohou, která tvoří přibliţně 9% celkového území ČR, se kraj řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti. Území kraje je rozčleněno na 5 okresů (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Ţďár nad Sázavou), 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů pověřených obecních úřadů. Správním centrem kraje je město Jihlava [10]. ____________ 8
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kraj_Vyso%C4%8Dina
9
http://www.scitani.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F50030F7AE/$File/63101110.pdf
10
http://extranet.kr-vysocina.cz/download/orr/profil_kraje_vysocina_cerven08.pdf
16
Kraj Vysočina patří mezi kraje s nejniţší hustotou osídlení. Nejvíce jsou zde zastoupeny obce s počtem obyvatel pod 500. V takových obcích ţije přibliţně 1/5 všech obyvatel kraje [11]. Vzdělanost v kraji zajišťují dvě vysoké školy (Vysoká škola polytechnická Jihlava a Západomoravská vysoká škola Třebíč). Mimo tyto vysoké školy jsou zde zastoupeny i pracoviště vysokých škol z jiných krajů. Samostatný kraj Vysočina zřizuje okolo padesáti středních škol a řadu základních škol. Kraj Vysočina je známý především svou zemědělskou produkcí. Nejvýznamnější je produkce mléka, řepky a brambor. V kraji je dále zastoupen potravinářský, strojírenský, kovodělný, dřevozpracující, nábytkářský a sklářský průmysl. Průměrné hrubé mzdy k 1. pololetí roku 2010 činily přibliţně 20 200 KČ. Začátkem roku 2011 tyto mzdy vzrostly o 500 Kč. Značné rozdíly ve výši mezd lze spatřit v jednotlivých hospodářských odvětvích kraje. Nejlépe jsou na tom pracovníci odvětví finančního zprostředkování, nejhůře naopak zaměstnanci ubytovacích a stravovacích zařízení [12]. Mezi hlavní přednosti kraje oproti ostatním se řadí především relativně nízká kriminalita a menší počet sociálně rizikových skupin. Ze statistik je patrné, ţe na území Kraje Vysočina nedochází k tak velkému počtu trestných činů, jako je tomu v ostatních krajích České republiky. Z hlediska bezpečí je také důleţité nezapomenout zmínit, ţe na Vysočině nebyly zaznamenány výskyty plošných povodní či jiných mimořádných ţivelných pohrom. Kraj Vysočina se vyznačuje především svou jedinečnou kulturní krajinou, která poskytuje bohaté příleţitosti pro trávení volného času ve všech ročních obdobích. Na své si zde přijdou nejen cyklisté, ale také vodáci, rybáři, sjezdoví lyţaři, snowboardisté či běţkaři. [13]
____________ 11
http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/regionalni-informace/o-kraji/
12
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kraj_Vyso%C4%8Dina
13
http://www.kr-vysocina.cz/obecne/ds-300333/p1=4569
17
Velká část území na Vysočině patří mezi chráněná území. Kraj má dvě chráněné krajinné oblasti, a to CHKO Ţďárské Vrchy a CHKO Ţelezné hory. Mimo chráněná krajinná území je na Vysočině velké mnoţství národních přírodních rezervací, přírodních parků a dalších přírodních památek. Kromě chráněných území kraj také skýtá řadu skal a hor. Nejvyšším vrcholem kraje je Javořice o výšce 837 m, která je zároveň nejvyšším bodem Jihlavských vrchů a celé Českomoravské vrchoviny. Kraj Vysočina se můţe pochlubit třemi celosvětově významnými památkami UNESCO, které se nachází na jejím území. Jedná se o městskou památkovou rezervaci Telč, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře nedaleko města Ţďár nad Sázavou a ţidovská čtvrť s bazilikou sv. Prokopa v Třebíči [14]. V kraji se také nachází velké mnoţství hradů, zámků a zřícenin. Mezi nejvíce vyhledávané patří zámek v Telči, hrad Kámen, hrad v Lipnici nad Sázavou, zřícenina hradu Orlík a mnoho dalších [15]. Neméně oblíbené jsou také ţidovské a církevní památky. Turisticky vyhledávaný je zejména ţidovský hřbitov a synagoga v Golčově Jeníkově. Na Vysočině je zastoupena také celá řada technických památek (Krajský úřad kraje Vysočina, 2008: 17). Pro turisty je Vysočina atraktivní zejména v letních měsících, a to konkrétně v období od začátku července do konce září. V zimních měsících návštěvnost kraje klesá. Pokud porovnáme návštěvnost kraje z hlediska počtu přenocování s jinými regiony, je Vysočina mezi posledními. Toto je zapříčiněno především proto, ţe Vysočina je vnitrozemský kraj a má venkovský charakter osídlení. Z hlediska potenciálu cestovního ruchu, je však na Vysočině ještě mnoho nevyuţitých oblastí [16]. Oproti roku 2010 se počet turistů s přenocováním zvýšil přibliţně o 20%.
____________ 14
http://extranet.kr-vysocina.cz/download/orr/cest_ruch/Analyza_cestovniho_ruchu_v_kraji_Vysocina.pdf
15
http://www.kr-vysocina.cz/unesco/ds-300233/p1=1115
16
http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/cestovni_ruch
18
4. Situační analýza Pelhřimovska 4.1 Vymezení území Pelhřimovsko
se
rozprostírá
v jihozápadní
části
Kraje
Vysočina
v oblasti
Českomoravské Vrchoviny. Díky své poloze získalo Pelhřimovsko přezdívku brána vysočiny nebo také kraj mezi třemi vrchy (Křemešník, Straţiště a Svidník). Okres Pelhřimov sousedí v rámci Kraje Vysočina s okresy Jihlava a Havlíčkův Brod. Mimo kraj sousedí také s okresem Tábor, Jindřichův Hradec a Benešov. Celková rozloha okresu je 1289,9 km2 [17]. Území okresu Pelhřimov je podhorského rázu. Je zde zvlněná aţ kopcovitá krajina s nadmořskými výškami od 406 m do 765 m. Nejniţším bodem okresu je obec Ţeliv, naopak nejvýše poloţený je vrchol Křemešník, který se nachází ve výšce 765 m. Průměrná nadmořská výška okresu je 585,5 m. Okres se rozkládá na hlavním evropském rozvodí řeky Labe a Dunaje. Většina vodstva Pelhřimovska spadá do povodí Labe a Dunaje. Na tomto území se rovněţ nachází velký počet rybníků [18]. Pro celý okres Pelhřimov je typické větší mnoţství vodních sráţek a prodlouţená doba vegetačního klidu. Svou rozlohou okres zaujímá přibliţně 19% území kraje Vysočina. Toto území je převáţně tvořeno zemědělskou půdou a lesními porosty [19]. Pelhřimovsku dominuje Městská památková rezervace Pelhřimov, která je vzdálená přibliţně 30 km na západ od krajského města Jihlavy a je přirozeným kulturním a průmyslovým centrem okresu.
____________ 17
http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Pelh%C5%99imov
18
http://www.trasovnik.cz/k_vysoc/pelhrim/pelhrim.asp
19
http://www.komora.cz
19
Obrázek č. 2 – Vymezení oblasti Pelhřimovska
Zdroj: http://www.czso.cz
20
4.2 Historie „Nejstarší dochované historické prameny (dle Hladílek, 1985: 11) vymezují dějiny Pelhřimovska od 12. století, v němţ došlo k zakládání a vzniku osad. Z některých příznivě poloţených a ekonomicky a politicky silnějších vznikla města, která tvoří ve své většině přirozená hospodářská, kulturní a společenská centra dnešního okresu.“ Jedním z nich je i dnešní okresní město Pelhřimov. Město Pelhřimov bylo dle pověsti zaloţeno praţským biskupem Pelhřimem, který na své pouti z Prahy do Říma zastavil u pramene Belka a očarován chutí vody a krásou přírody zde zaloţil město Pelhřimov. Původní město však bylo zničeno při sporech Biskupa Tobiáše z Bechyně a Vítka z Hluboké. Nové město bylo zaloţeno v roce 1295. Od poloviny 14. století došlo k významnému rozvoji města. I přes vzdálené obchodní cesty město velmi ovlivnila těţba stříbra. Hlavní naleziště byla v okolí Vyskytné a Křemešníka. K rozkvětu Pelhřimova přispěl také rozvoj některých řemesel. Jednalo se hlavně o soukenictví, tkalcovství, plátenictví, pivovarnictví a řadu dalších. Původně biskupské město Pelhřimov spravovali v období husitských válek táborští hejtmané. Po bitvě u Lipan (1434), město připadlo Mikuláši Trčkovi z Lípy. V tomto období byl Pelhřimov vybrán jako místo konání čtyř zemských sjezdů, kterých se účastnil také Jiří z Poděbrad. V roce 1550 koupil toto panství Adam Říčanský z Říčan. Dlouholeté spory města a Říčanů vyústily v roce 1572, kdy došlo k vykoupení se místních občanů z poddanství. Tato událost přispěla v roce 1596 k povýšení města Pelhřimov na královské město [20].
____________ 20
http://www.mesta.atlasceska.cz/pelhrimov/
21
Velkou škodu ve městě zapříčinil v roce 1646 poţár, při němţ lehla popelem většina městských staveb. Podobná tragédie se opakovala v roce 1766. Domy byly po obou poţárech nově vystaveny a získaly tak jednotný renesančně barokní charakter. Tato podoba měšťanských domů se zachovala aţ dodnes. Velmi důleţité pro vývoj města bylo také 19. století, a to především díky rozmachu pletařského, kartáčnického a škrobárenského průmyslu. Neméně důleţitý byl také vznik různých spolků jako například: pěvecký spolek Záboj, Sokol, Čtenářská beseda nebo divadelní spolek Rieger, který na Pelhřimovsku působí dodnes [21]. Ve dvacátém století došlo k dalšímu rozvoji města, především v oblasti stavebnictví a hospodářství. V Pelhřimově byla vystavěna nemocnice, řada hal a objektů průmyslových závodů.
V roce 1960 se město Pelhřimov stalo okresním městem
a v roce 1969 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou rezervací [22].
4.3 Současnost V současné době řadíme město Pelhřimov k městům s rozvíjejícími se sluţbami a průmyslovou výrobou. Díky neustálému rozvoji můţeme město povaţovat za přirozené středisko regionu. V poslední době byla v Pelhřimově věnována zvýšená pozornost především rozvoji cestovního ruchu [23]. Obyvatelé Okres Pelhřimov evidoval v roce 2010 dle údajů Českého statistického úřadu 72 875 obyvatel. Tato suma značí pokles zhruba na méně neţ tři čtvrtiny oproti roku 1869, kdy na území ţilo 99 331 obyvatel. Od roku 2001 je počet obyvatel v okrese poměrně stabilní bez velkého nárůstu či úbytku.
____________ 21
http://www.pelhrimovsko.cz/cz/52-47-mesto-pelhrimov/historie-mesta.htm
22
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pelh%C5%99imov
23
http://mesta.obce.cz/pelhrimov/
22
Samotné město Pelhřimov evidovalo k 31. 12. 2010 přesně 16 656 obyvatel. Více neţ 97% obyvatel okresu Pelhřimov je české národnosti, zbytek tvoří národnost moravská, slovenská a ukrajinská [24]. Hospodářství Okres Pelhřimov z hlediska struktury podnikatelské sféry registroval začátkem roku 2007 celkem 14 972 ekonomických subjektů. Tento počet tvořily fyzické osoby přibliţně z 83% a právnické osoby ze 17%. Dle údajů České hospodářské komory z roku 2007 je na Pelhřimovsku z podnikatelských subjektů nejčastěji zastoupen sektor sluţeb (62,5%), velkou část tvoří také podniky zabývající se průmyslovou činností, stavební podniky a zemědělské podniky [25]. Město Pelhřimov lze z hlediska průmyslu povaţovat za významné středisko. Mezi nejvýznamnější průmysl města můţeme zařadit strojírenský, potravinářský a spotřební. Největší podnik v oblasti strojírenského průmyslu je Agrostroj, který se zabývá výrobou zemědělských strojů. Potravinářský průmysl zde zastupuje například firma Madeta nebo pekárna Adélka. Největší firmou, která patří do odvětví strojírenského průmyslu, jsou v Pelhřimově Spojené Kartáčovny [26]. Služby Sluţby tvoří (Veselý a kol., 2004: 39) největší podíl (71%) ekonomiky města Pelhřimov. Ve většině případů se však jedná o malé podniky bez zaměstnanců. Díky této skutečnosti zaměstnává sektor sluţeb pouze 46% zaměstnanců z celkového počtu pracovních míst ve městě.
____________ 24
http://extranet.kr-vysocina.cz/samosprava./soubory/rada/materialy/2011/20/RK-20-2011-27pr01.pdf
25
http://www.komora.cz
26
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pelh%C5%99imov#Hospod.C3.A1.C5.99stv.C3.AD
23
Zaměstnanost I přes poměrně vysoký počet firem, se okres Pelhřimov potýká s nezaměstnaností. Situace se ale pomalu zlepšuje. V současné době míra nezaměstnanosti v okrese klesla na 7,94%. Největší podíl zaměstnaných v Pelhřimově pracuje v oblasti zemědělství a sluţeb [27]. Životní prostředí V celé této kapitole je čerpáno ze Strategického plánu rozvoje města Pelhřimov z analytické části (Veselý a kol., 2004 : 95 – 97). Vzhledem k tomu, ţe většina krajiny na Pelhřimovsku je vyuţívána pro zemědělství, je tato oblast poměrně chudá na květenu. Lesní porosty jsou zde převáţně smrkové, přírodě bliţší sutinové lesy a bučiny se ojediněle zachovaly na Křemešníku. Ovzduší na Pelhřimovsku se v rámci České republiky označuje stupněm č. 1. Tento stupeň značí nezávadné ovzduší. K zlepšení ovzduší v Pelhřimově výrazně prospělo vybudování obchvatu města. V současnosti jsou v této oblasti největší znečišťovatelé ovzduší firmy Agrostroj, Spojené kartáčovny a Iromez. Vody na Pelhřimovsku se nachází dle klasifikace jakosti vody v II. třídě jakosti (čistá voda) a ve III. třídě jakosti (znečištěná voda). Na znečištění vody zde mají vliv především zorané zemědělské plochy, díky kterým dochází k erozi půdy a následnému znečištění místních vod.
____________ 27
www.mestopacov.cz/upload/.../prehled-nezamestnanosti-9-2011.doc
24
4.4 Potenciál cestovního ruchu v Pelhřimově a jeho okolí 4.4.1 Primární potenciál Přírodní potenciál Rozvoj cestovního ruchu v území je primárně dán přírodními předpoklady, jeţ se v něm nacházejí. Mají relativně trvalý, časově neměnný charakter a jsou do značné míry historicky nezávislé na lidských činnostech (Kunc a kol., 2006: 11). V této kapitole jsou uvedeny přírodní atraktivity, které mají význam pro turistiku. Pouţité informace byly čerpány především z portálu kulturního a přírodního dědictví kraje Vysočina http://weby.istudio.cz/aktivni/vysocina/web/priroda. Národní přírodní památky Národní přírodní památka Jankovský potok - Jankovský potok je Národní přírodní památkou České republiky. Tato památka je tvořena přirozeně meandrující nivou Jankovského potoka se zachovalými mokřadními lučními společenstvy a hodnotnými břehovými porosty. Národní přírodní památka Jankovský potok je asi 11 km dlouhý úsek potoka od jeho pramene (osada Chaloupky u Vyskytné) aţ k osadě Hojkovy u Mladé Bříště. Přírodní rezervace Přírodní rezervace Kladinský potok, Pelhřimov - Přirozeně meandrující tok potoka s okolními vlhkými loukami nedaleko města Pelhřimov. Kladinský potok společně s Jankovským potokem jsou jiţ jediné lokality, kde je zaznamenán výskyt perlorodky říční na Českomoravské vrchovině. Přírodní rezervace Křemešník - Přírodní rezervace Křemešník se rozprostírá kolem vrchu Křemešník a je vzdálená přibliţně 10 km od města Pelhřimov. Pro tuto rezervaci jsou charakteristické smíšené lesy a studánky s mimořádně kvalitní pitnou vodou. Nejznámější ze studánek je Stříbrná studánka nebo Zázračná studánka, která má dle pověsti léčivé účinky. Přírodní rezervace Křemešník je důleţitým regionálním biocentrem. Přírodní rezervace Čermákovy louky, Nový Rychnov - V této přírodní rezervaci nedaleko obce Nový Rychnov můţete najít zachovalý soubor rašelinných a prameništních luk s vzácnými a ohroţenými druhy rostlin a ţivočichů [28]. ____________ 28
http://weby.istudio.cz/aktivni/vysocina/web/priroda/zvlaste_chranena_uzemi-11/prirodni_rezervace-40/?id=767
25
Přírodní rezervace Hrachoviště, Ústrašín - Typický soubor mokřadních biotopů leţící nedaleko obce Ústrašín. Přírodní rezervace Krčil, Počátky - Jedná se o rozsáhlé rašeniliště se stejnojmenným rybníkem nedaleko obce Počátky. Tato oblast se vyznačuje výskytem vzácných vodních a rašelinných společenstev.
Přírodní rezervace Nový rybník, Horní Ves – Jedná se o soubor vodních, mokřadních, lučních a lesních ekosystémů s výskytem celé řady chráněných a vzácných druhů rostlin i ţivočichů nedaleko obce Horní ves. Přírodní rezervace Rybník Starý, Horní Cerekev - Soustava tří rybníků s okolními olšinami nedaleko obce Horní Cerekev. Přírodní rezervace U Milíčovska, Jankov - Luční rašeniliště nedaleko obce Jankov. Vyskytují se zde zvláště chráněná společenstva rostlin a ţivočichů. Přírodní rezervace v Lisovech, Počátky - Rašeniliště, rašelinné louky a mokřady nedaleko obce Počátky. Vyskytuje se zde řada vzácných rostlin a ţivočichů. Konkrétně zde byl zaznamenán pro Českomoravskou vrchovinu jiţ vzácný tetřívek obecný. Přírodní rezervace v Mezence, Mezná - Přirozeně meandrující tok řeky Hejlovky nedaleko obce Mezná. Přírodní památka Přírodní památka Huťský potok, Kamenice nad Lipou - Přírodní památka Huťský potok se nachází v lokalitě nedaleko Kamenice nad Lipou. Tato přírodní památka zahrnuje nivu Huťského potoka, malý rybníček se zachovalými společenstvy podhorského potoka s výskytem ohroţených a chráněných druhů ţivočichů. Přírodní památka Borky, Počátky - Vyskytuje se zde řada chráněných a ohroţených druhů organismů vázaných na společenstva mokřadů a vlhkých luk. Přírodní památku Borky najdeme v obci Bělá nedaleko Počátek. Přírodní památka Ivaniny rybníčky, Proseč pod Křemešníkem - Jedná se o soustavu tří rybníčků nedaleko obce Proseč pod Křemešníkem s bohatou populací chráněných ţivočichů [29]. ____________ 29
http://weby.istudio.cz/aktivni/vysocina/web/priroda
26
Přírodní památka Pstruhovec, Častrov - Lesní rybník se zrašelinělými okraji nedaleko obce Častrov. Rašelinná louka u Proseče – Obořiště - Rašelinné louky po obou stranách drobného vodního toku mezi obcemi Proseč - Obořiště a Myslov. Vyskytuje se zde několik ohroţených druhů rostlin a ţivočichů. Přírodní památka Rybníček u starých Hutí, Těmice - Mělký zastíněný oligotrofní rybníček u obce Těmice. Přírodní památka Strţená hráz, Mnich - Velmi dobře zachovalá údolní niva Hlacovského potoka u obce Mnich. Památné stromy na Pelhřimovsku Na Pelhřimovsku se nachází celkem 38 památných stromů, z nichţ nejnavštěvovanější je památná lípa v Kamenici nad Lipou. Jmenný seznam stromů lze vidět na portálu kulturního a přírodního dědictví kraje, ze kterého bylo v této podkapitole čerpáno. Další památné stromy jsou v Pelhřimově, Počátkách, Častrově, Červené Řečici, Novém Rychnově, Černovicích, Bohdalíně, Nové Cerekvi, Horní Cerekvi, Vlásenici, Košeticích, Boţejově, Libkově Vodě, Mezné, Křeči, Těmicích nebo v Ţirovnici.
Vodní plochy určené k rekreaci Pelhřimovsko se vyznačuje velkým mnoţství vodních toků, rybníků a přírodních vodních nádrţí. Z hlediska rekreačního vyuţití vodních toků, nejsou však všechny příliš vhodné. Jednoznačně nejvýznamnější pro rekreaci je vodní nádrţ Trnávka. Na místním uměle vytvořeném kanálu se kaţdoročně pořádá mistrovství ČR v kanoistice a raftingu. Dále Trnávka nabízí relativně vhodné podmínky ke koupání, kempování, stravování, ubytování, rybaření a houbaření v okolních lesích [30]. Dalšími významnými koupališti této oblasti je vodní nádrţ Sedlice, lom u Horní Cerekve a lom Kamenice nad Lipou. Dva bývalé lomy poskytují koupání v čisté vodě. V Horní Cerekvi je také moţnost potápění a získání potápěčských zkoušek [31].
____________ 30
http://www.vyletnik.cz/koupaliste/ceskomoravska-vrchovina/pelhrimovsko/5757-trnavka/
31
http://www.zajimavamista.cz/misto-3025-lom-horni-cerekev
27
Rybníky a koupaliště menšího významu pak najdeme v Pelhřimově a v obcích Nový Rychnov, Velký Rybník, Černovice, Bácovice, Moraveč, Boţejov nebo Kojčice [32]. Rozhledny Na území Pelhřimovska se nevyskytuje velké mnoţství rozhleden. Nevýznamnější a nejnavštěvovanější rozhlednou je rozhledna Pípalka na Křemešníku [33]. Kulturně-historický potenciál V Pelhřimově i v jeho okolí se (dle Veselý a kol., 2004: 84) nachází řada kulturních i historických památek. Většina cestovního ruchu v této oblasti se soustřeďuje především na historické jádro města Pelhřimova neboli na městskou památkovou rezervaci. Pelhřimovsko je často vyhledávané také díky mnoţství kulturních akcí, které se zde konají. V podkapitole je čerpáno z portálu přírodního a kulturního dědictví http://weby.istudio.cz/aktivni/vysocina/web/kultura/. Městská památková rezervace Městská památková rezervace Pelhřimov - Historické jádro města bylo 10. září 1969
prohlášeno
Ministerstvem
kultury České
socialistické
republiky
za městskou památkovou rezervaci. Historické jádro města tvoří barokní, secesní a renesanční měšťanské domy společně s Rynáreckou, Jihlavskou a Solní branou (dle Veselý a kol., 2004: 84). Součástí městské památkové rezervace Pelhřimov je také Děkanská zahrada, která zde byla vytvořena v roce 1603. Tato zahrada je umístěna v centru města, kde vytváří příjemné oddechové prostředí (Podhorský, 2003: 105). Městská památková zóna Městská památková zóna Červená Řečice - Město Červená Řečice, které vzniklo ve 12. století bylo díky svému historickému prostředí prohlášeno dne 1. dubna 2003 za městskou památkovou zónu. Této zóně dominuje zámek na okraji města a dva kostely. ____________ 32
http://www.pelhrimovsko.cz/cz/111-75-turisticke-programy/u-vody.htm
33
http://www.vyletnik.cz/rozhledny/ceskomoravska-vrchovina/pelhrimovsko/?radit=abc&f_limit=&f_page=
28
Městská památková zóna Kamenice nad Lipou - Také město Kamenice nad Lipou bylo prohlášeno za městskou památkovou zónu. Toto území zahrnuje především zámecký areál a centrální obdélníkové náměstí, které je obklopeno měšťanskými domy. Městská památková zóna Počátky - Historické město Počátky bylo zaloţeno ve 13. století. Díky hodnotnému urbanistickému celku, do kterého bylo minimálně zasahováno, bylo také toto město prohlášeno za městkou památkovou zónu [34]. Hrady a zámky Česká republika se vyznačuje velkým mnoţstvím hradů, zámků a zřícenin. V oblasti Pelhřimovska tuto kategorii zastupují pouze 4 objekty, z nichţ nejnavštěvovanějším je bezesporu zámek v Kamenici nad Lipou především díky velmi známému festivalu Hračkobraní, který se zde kaţdý rok koná. Zámek pánů z Říčan, Pelhřimov - Zámek je původně gotická stavba z 15. století, která byla renesančně přestavěna Adamem z Říčan. Později zámek slouţil jako radnice. Nyní slouţí budova tohoto zámku, která je jiţ v barokním slohu, jako budova Muzea Vysočiny Pelhřimov [35]. Zámek Kamenice nad Lipou - Tento zámek vznikl na místě bývalého hradu. K posledním stavebním změnám došlo v 1. polovině 19. století, kdy byl zámek předělán v pozdně klasicistním stylu. Nyní zámek slouţí jako stálá expozice Kované ţelezné práce, Hračky pro kluky i děvčata (ze sbírky Františka Kyncla), Studijní depozitář nábytku 19. a 20. století a Muzeum pro všechny smysly [36]. Zámek Ţirovnice - Původní hrad byl zaloţen v druhé polovině 13. století. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1345. V této době hrad patřil pánu Oldřichovi z Hradce. V 16. a 17. století došlo k přestavbě hradu na zámek a jeho podoba se zachovala aţ dodnes. V zámku se nyní nachází muzeum knoflíkářství a perleťářství. K zámku patří také sýpka Špýchar, která dnes slouţí jako prostory pro stálou expozici venkovských tradic a řemesel [37]. ____________ 34
http://www.kr-vysocina.cz
35
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pelh%C5%99imov#Z.C3.A1mek_p.C3.A1n.C5.AF_z_.C5.98.C3.AD.C4.8Dan
36
http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1mek_Kamenice_nad_Lipou
3ý
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-10/?id=890
29
Zámek, Červená Řečice - Zámek v Červené Řečici patří k nejhodnotnějším představitelům české renesance. Tyto stavební aktivity jsou spojené především s praţskými arcibiskupy, kteří zámek aţ do roku 1948 drţeli. Dnes je jiţ zámek v chátrajícím stavu pro turisty běţně nepřístupný. Na zámeckém nádvoří se však kaţdoročně v srpnu pořádá festival Slámování [38].
Muzea a Galerie Pelhřimovsko disponuje celou řadou muzeí a galerií. V této oblasti jich bylo zaznamenáno celkem 11, z nichţ jsou níţe popsány ty nejvýznamnější. Muzeum Vysočiny, Pelhřimov – Muzeum Vysočiny nabízí informace o vzniku města, řemeslech na Pelhřimovsku, dále je zde stálá expozice vězeňství a pořádají se zde tematické výstavy [39]. Muzeum rekordů a kuriozit, Pelhřimov – V nejslavnějším muzeu Pelhřimovska je k vidění sbírka největších, nejmenších, nejtěţších, … unikátů českých i světových rekordů. Muzeum rekordů a kuriozit je jedinou institucí svého druhu v celé střední Evropě. Expozice Zlaté české ručičky, Pelhřimov – I tato expozice patří ke světovým unikátům. Představuje desítky staveb ze zápalek a zápalkových hlaviček. K vidění je zde například loď ze sirek, korintská váza, kytara a další [40]. Síň Lipských, Pelhřimov – Síň byla zřízena kulturním zařízením města Pelhřimov na počest slavných rodáků bratrů Oldřicha a Lubomíra Lipských. Expozice, která je rozdělena do tří částí, zachycuje ţivot bratrů a jejich filmovou tvorbu [41]. Muzeum strašidel, Pelhřimov – Exponáty strašidel jsou voskové a v ţivotní velikosti. Sbírka skýtá 16 strašidel z historie či současnosti Vysočiny [42].
____________ 38
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-10/?id=1168
39
http://www.muzeumpe.cz/
40
http://www.muzeumrekorduakuriozit.cz/
41
http://www.pelhrimovsko.cz/sinlipskych/
42
http://www.pelhrimovsko.cz/strasidla/index.php?page=exponaty
30
Městské muzeum v Kamenici nad Lipou – Muzeum nabízí stálou expozici nazvanou „Muzeum pro všechny smysly“, jejímţ cílem je aktivně zapojit návštěvníky do prohlídky a seznámit je s historií města, a stálou expozici „Hračky pro kluky i děvčata“ [43]. Metánovské muzeum- Kabinet profesora Jakuba Hrona, Metánov - Muzeum se nachází v místní části obce Častrov. Stálá expozice nabízí ukázku z některých vynálezů místního profesora Jakuba Hrona [44]. Městské muzeum Počátky – Nejstarší muzeum v regionu nabízí nahlédnutí do nejstarší historie Počátecka. Muzeum rovněţ spravuje rodný dům básníka Otakara Březiny [45]. Muzeum zámek Ţirovnice – Zde je stálá expozice venkovských tradic a řemesel. Prostory špýcharu hostí také příleţitostné výstavy či kulturní akce [46]. Architektura Pelhřimovsko je bohaté na architektonicky hodnotné městské stavby. V oblasti je zastoupeno 25 objektů městské architektury. Město Pelhřimov dokonce nabízí jako turistický produkt Stezku po stavebních slozích s nejznámější stavbou kaple Panny Marie Sedmibolestné, která je postavena v čistém barokním slohu. Co se týče architektury lidové, její výskyt na Pelhřimovsku není tak častý. Na celém území jsou pouze 2 stavby lidové architektury, a to je špýchar ve Stanovicích a usedlost ve Svépravicích [47]. Církevní památky Pro realizaci církevního cestovního ruchu má Pelhřimovsko také poměrně velký potenciál. Kromě poutního místa Křemešník, na kterém je kříţová cesta, nabízí Pelhřimovsko velké mnoţství kostelů, kaplí, boţích muk, far, modliteben a dalších církevních památek. Celkem se na tomto území nachází 46 církevních památek. V této podkapitole jsou zmapovány ty nejvýznamnější církevní památky pro cestovní ruch. Jedná se zejména o kostely, modlitebny či kaple. ____________ 43
http://www.kamenicenl.cz/muzeum/d-77836/p1=3430
44
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/galerie_a_muzea-52/muzea-18/?id=1087
45
http://www.pocatky.cz/pages/?pg=sect§=6&l=2&sub=5&id_title=6
46
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/technicke-2/?id=1142
47
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Stezka-po-stavebnich-slozich-v-Pelhrimove.aspx
31
Kostel svatého Bartoloměje, Pelhřimov – Kostel se nachází na Masarykově náměstí v Pelhřimově. Ke kostelu patří vyhlídková věţ, ze které je moţno spatřit krásy města Pelhřimova. Kostel svatého Víta, Pelhřimov – Nejstarší kostel v Pelhřimově pochází ze 13. století. Dnes slouţí jako koncertní a výstavní síň a konají se zde světské svatební obřady [48]. Kostek svatého Kříţe, Pelhřimov – Kostel pochází ze 17. Století. Původní podoba kostela měla připomínat Boţí hrob v Jeruzalémě [49]. Kaple Panny Marie Sedmibolestné, Pelhřimov – Kaple je povaţována za nejlepší barokní stavbu v Pelhřimově. Dříve byla poutním místem, dnes je zde městský hřbitov [50]. Mimo město Pelhřimov se nachází ještě dalších 6 kostelů a 1 toleranční modlitebna. Konkrétně se jedná o kostel Všech Svatých v Kamenici nad Lipou, kostel svatého Jakuba Většího v Křeči, kostel Nejsvětější Trojice na Křemešníku, toleranční modlitebna v Moravči, kostel svatého Tomáše Becketa v Nové Cerekevi, kostel svatého Jana Křtitele v Počátkách, kostel svaté Kateřiny a lázně svaté Kateřiny v Počátkách [51]. Židovské památky Návštěvníci, kteří se zajímají o ţidovskou kulturu, architekturu či o ţidovskou problematiku jako takovou nepřijdou na Pelhřimovsku zkrátka. V této oblasti se nachází celkem 8 ţidovský objektů. V celém kraji Vysočina je to pak 52 objektů vztahujících se k této tématice. Z oblasti Pelhřimovska lze jmenovat konkrétně ţidovské objekty jako je ţidovský hřbitov v Černovicích, v Horní Cerekvi, v Hořepníku, v Kamenici nad Lipou, v Košeticích, v Nové Cerkvi nebo v Pavlově. V nové Cerekvi je pak také ţidovská Synagoga, která patří k nejvýznamnějším ţidovským stavbám na Vysočině [52]. ____________ 48
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pelh%C5%99imov#Kostel_svat.C3.A9ho_V.C3.ADta
49
http://mesta.obce.cz/pelhrimov/pamatky.htm
50
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pelh%C5%99imov#Kaple_Panny_Marie_Sedmibolestn.C3.A9
51
http://weby.istudio.cz/aktivni/vysocina/
52
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/zidovske-4/?id=1000
32
Technické památky „Technickou památkou se rozumí (dle Pásková, Zelenka, 2002: 288) stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé svým provedením, vztahem k okolním stavbám, velikostí, historickým nebo současným významným designem a stávající se tak cílem pro návštěvníky.“ Na území Pelhřimovska se nenachází příliš velké mnoţství technických památek, přesto se zde nachází technické památky velkého významu. Nejvýznamnější a nejznámější je úzkokolejná dráha z Jindřichova Hradce do Obrataně. Úzkokolejná dráha Jindřichův Hradec - Kamenice nad Lipou – Obrataň Nejvýznamnější památkou v oblasti je úzkokolejná dráha, která byla otevřena v roce 1906. Zajímavostí je, ţe rozchod kolejí je pouze 760 mm. Tato dráha vede také z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice [53]. Dalšími významnějšími technickými památkami jsou mosty ve Včelničce, v Hořepníku, v Křelovicích a v Rynárci, dále ţelezniční stanice v Nové Cerekvi a v Dobré Vodě, sýpka v Hořepníku, Ţirovnici, Březině a Stanovicích či torzo cesty ze Starého Pelhřimova do Pelhřimova [54]. Kulturní zajímavosti Kulturní zajímavostí je, ţe Pelhřimov si spousta lidí spojuje s údajným krematoriem, které by zde, podle filmu „Vesničko má středisková“, mělo být. Paradoxem je, ţe krematorium zde nikdy v minulosti nebylo a ani v součastné době zde není. Z recese však krematorium ve městě vzniklo. V roce 2010 bylo na týden hasiči postaveno na louce vedle kulturního domu Máj. Do rakve uvnitř krematoria byly vloţeny papírky místních obyvatel, na kterých bylo napsáno, co je trápí. Poté došlo k zapálení krematoria, coţ mělo symbolizovat, ţe krematorium shořelo jiţ při první kremaci. Dnes stojí na tomto místě pamětní deska, která nám tuto událost můţe připomínat. Při této akci byl vytvořen nový rekord ţivého hasícího řetězu, který byl dlouhý 420 m a bylo v něm 227 lidí. Vodu si lidé předávali v hasičských přilbách od kašny na náměstí aţ k hořícímu krematoriu [55]. ____________ 53
http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/ceskomoravska-vrchovina/pelhrimovsko/
54
http://weby.istudio.cz/aktivni/vysocina/web/
55
http://www.hzscr.cz/clanek/krematorium-shorelo-ale-ma-pametni-desku.aspx
33
Kulturní a společenské akce Na Pelhřimovsku je pořádána řada kulturních akcí, které jiţ mají svou tradici. Mezi nejvýznamnější kulturní události patří: Festival rekordů a kuriozit, Pelhřimov – Festival patří mezi prvních padesát nejvýznamnějších akcí v České republice. V rámci veletrhů cestovního ruchu GO a Regiontour v Brně festival získal ocenění Grand Prix, jako nejlepší turistická nabídka. Rockový a pivní festival Poutník, Pelhřimov Masopust, Pelhřimov Celostátní hasičský festival dechových hudeb, Pelhřimov Rockový festival Rocksession, Pelhřimov Hračkobraní, Kamenice nad Lipou Slavnosti města, Kamenice nad Lipou Filmový festival Pod lipou, Kamenic nad Lipou Slavnosti ţirovnického jednoroţce, Ţirovnice Zámecké jazzování, Ţirovnice Zahrada Vysočiny, Ţirovnice Folková růţe, Ţirovnice Slámování, Červená Řečice [56] Sportovní zařízení Co se týče sportovního zařízení města a okolí, je zde široký výběr z různých druhů sportovišť. Město je vybaveno sportovní halou s plaveckým bazénem, kuţelkami a posilovnou, dále zimním stadionem, tenisovými kurty v kryté hale i venkovní, squash centrem, půjčovnami jízdních kol a lyţí. Příznivce in-line však Pelhřimov nepotěší. Dosud zde nebyla vybudována ţádná stezka či dráha na bruslení. Okolí Pelhřimova je rovněţ bohaté na sportovní zařízení. V Kamenici nad Lipou se nachází sportovní hala, fotbalový stadion, sportoviště na kuţelky, volejbal a tenis. V Ţirovnici mají sportovní halu, volejbalové kurty, fotbalový stadion a kuţelnu.
____________ 56
http://www.pelhrimovsko.cz/image/propagacni_materialy/1/kultura.pdf
34
V Počátkách je moderní sportovní venkovní areál, víceúčelová sportovní hala se soláriem a také fotbalový stadion. Velmi populární je lanový park na Křemešníku [57]. Sportovní události Pelhřimovska Za sportovní akce většího významu jsou povaţovány dle portálu www.pelhrimovsko.cz tyto akce: Cebia Rallye Pelhřimov – Memoriál Tomáše Vojtěcha, Pelhřimov Cyklozávody, Pelhřimov Turnaj v kopané o „Křišťálový pohár“, Kamenice nad Lipou Motokrosové závody, Kamenice nad Lipou Jezdecké závody, Ţirovnice Cyklozávody, Ţirovnice
____________ 57
http://www.pelhrimovsko.cz/image/propagacni_materialy/1/kultura.pdf
35
4.4.2 Sekundární potenciál Ubytovací služby „Mezi základní turistickou infrastrukturu (dle Veselý a kol., 2004: 87), která má vliv na mnoţství návštěvníků, patří především ubytovací zařízení a jejich kapacity.“ Ve městě Pelhřimově je řada ubytovacích zařízení, kterých lze vyuţít turisty v průběhu celého roku. Mezi největší patří Hotel Slávie, který je umístěn přímo na náměstí. Další ubytovatelé ve městě jsou například Sporthotel, Ubytovna Ráfa, Penzion Lucerna, Pension a squash centrum Výslunní, Fit Farma, Turistická ubytovna Jena, Apartmán – Popovice, Penzion H-Market, Penzion Pod věţí, Domov mládeţe Hotelové školy, Domov mládeţe střední průmyslové školy. Na Pelhřimovsku se nachází ubytovací kapacity ve všech kategoriích. Celkem zde bylo zaznamenáno 49 ubytovacích zařízení, z toho 9 apartmánů, 9 hotelů, 15 penzionů, 2 motely, 5 chatových oblastí a 9 ubytoven. Co se týče kongresové a incentivní turistiky, tato oblast nabízí výběr z 10 objektů, které poskytují poţadované technické vybavení a prostory. Kapacita ubytovacích zařízení je více jak 2300 lůţek [58]. Dle informací z Turistického informačního centra v Pelhřimově jsou v sezóně tyto kapacity dostačující. Pokud se zde však pořádají festivaly, jako je Festival rekordů a kuriozit či Poutník fest, ubytovací zařízení jsou často plná a ne všichni mají moţnost se zde ubytovat. Stravovací služby Další neméně důleţitou sloţkou základní infrastruktury jsou stravovací zařízení. V oblasti Pelhřimovska jsou zastoupeny všechny typy stravovacích zařízení. Návštěvník zde můţe navštívit restaurace, pizzerie, rychlá občerstvení, jídelny či cukrárny. Nejvíce frekventovaná jsou stravovací zařízení ve městě Pelhřimov. Aktuální počet stravovacích zařízení na Pelhřimovsku není uveden v ţádném z dostupných zdrojů. Počet zaregistrovaných stravovacích zařízení, které eviduje portál www.pelhrimovsko.cz, je 29 stravovacích zařízení. ____________ 58
www.pelhrimovsko.cz
36
Doprovodná turistická infrastruktura „Mezi doprovodnou turistickou infrastrukturu řadíme především sportovně-rekreační a dopravní infrastrukturu (Kunc a kol., 2006: 25).“ Na Pelhřimovsku patří mezi nejvíce vyuţívanou infrastrukturu běţecké tratě a sjezdovky, naučné stezky a turistické trasy a cyklotrasy. Sportovně rekreační infrastruktura Běžecké trasy V okolí Pelhřimova je v zimním období k dispozici několik udrţovaných běţeckých tras. První okruh nazvaný Křemešník je 10 km dlouhý. Začíná v Pelhřimově u silnice za hřbitovem, pokračuje přes Řemenov a končí na Křemešníku. Druhá trasa nazvaná Hejlov je dlouhá asi 7 km, začíná u kapličky u Starého Pelhřimova a pokračuje směrem k Hejlovu [59]. Dále jsou tu běţecké tratě okolo Kamenice nad Lipou, Antonky a Vlásenice a běţecké stopy v okolí Ţirovnice. Sjezdové lyžování Na území Pelhřimovska se nachází 5 lyţařských vleků. Nejdelší sjezdovka měří 370 m. Sjezdovky jsou udrţované. Některé z nich mají i své vlastní zasněţovací systémy. Křemešník – Tato sjezdovka je od Pelhřimova vzdálená asi 10 km a nachází se přímo pod vrcholem Křemešníku. Délka sjezdovky je 370 m. Sjezdovka je vybavena osvětlením. Proseč pod Křemešníkem – Sjezdovka v Proseči je dlouhá 200 m a díky svému malému převýšení je vhodná spíše pro začínající lyţaře. Kamenice „Antonka“ – Tato sjezdovka je umístěna 2,5 km od Kamenice nad Lipou. Sjezdovka je 240 m dlouhá a je vhodná spíše pro začátečníky. Boţejov – Lyţařský vlek v Boţejově je 340 m dlouhý. Sjezdovka je opět vhodná pro začátečníky a nenáročné lyţaře. Křešín – Sjezdovka je 240 m dlouhá a je vybavena osvětlením vhodným pro noční lyţování [60].
____________ 59
http://www.skiklubpelhrimov.cz/bezecke-trasy
60
http://www.region-vysocina.cz
37
Cyklotrasy Dobré terénní podmínky na Pelhřimovsku doplněné o přírodní a kulturní atraktivity jsou vhodné k rozvoji cykloturistiky. Městem Pelhřimov prochází v součastné době pouze 1 značená cyklotrasa. Jedná se o trasu č. 5129 Pelhřimov – Křemešník – Nový Rychnov – Třešt. Cyklotrasa Pelhřimov – Třešť je 30 km dlouhá (Veselý a kol., 2004: 23). Územím Pelhřimovska vede celkem 10 značených cyklotras o celkové délce 170 km a několik cyklostezek [61]. Cyklotrasa č. 1183 Černovice - Košice – 23 km Cyklotrasa č. 1185 Černovice - Šimpach – 10 km Cyklotrasa č. 1213 Horní Cerekev - Popelín – 18,5 km Cyklotrasa č. 1219 Pacov - Pelhřimov – 22 km Cyklotrasa č. 1220 Milotičky - Buřenice – 11 km Cyklotrasa č. 1223 Pelhřimov - Smrdov – 12,5 km Cyklotrasa č. 1224 Kojčice - Červená Řečice – 6,5 km Cyklotrasa č. 1239 Ţirovnice - Deštná – 25 km Cyklotrasa č. 1240 Strmilov - Ţirovnice – 12 km Další varianty cyklostezek nabízí příručka Cestou necestou I. a Cestou necestou II., jejímţ autorem je ředitel Kulturního zařízení města Pelhřimov Mgr. Martin Ecler. Kromě značených tratí je zde zaznamenáno i několik jiných moţných variant, jak lze objevovat Pelhřimovsko. Příručka Cestou necestou I. zahrnuje celkem 2 neznačené trasy a příručka Cestou necestou II. zahrnuje další 4 neznačené trasy na území Pelhřimovska. Pěší turistické trasy Na Pelhřimovsku je dle údajů Klubu českých turistů z roku 2004 značeno 436,5 km turistických tras. Značené jsou ve 4 barvách, a to v červené, modré, bílé nebo zelené. Městem Pelhřimov v současnosti prochází 6 pěších turistických tras [62].
____________ 61
http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/s
62
http://webhouse.cz/kct-vysocina/vismo/dokumenty2.asp?u=200030&id_org=200030&id=5040&p1=&p2=&p3 =
38
Naučné stezky Naučná stezka je druh venkovní značené turistické trasy, seznamující návštěvníky s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi v okolí. Od běţné turistické trasy se zpravidla odlišuje sérií informačních tabulí, rozmístěných na jednotlivých zastávkách po délce trasy naučné stezky [63]. Stezka po stavebních slozích, Pelhřimov Naučná stezka městské sady, Pelhřimov Procházka českou knihou rekordů, Pelhřimov Naučná stezka Křemešník, Křemešník Naučná stezka Vítězslava Nováka, Kamenice nad Lipou Cestou starých soukenických mistrů počáteckých, Počátky Stezka Otakara Březiny, Počátky Pamětihodnosti Ţirovnicka, Ţirovnice [64] Dopravní infrastruktura Silniční doprava Oblast Pelhřimovska se nachází na křiţovatce dvou silnic I. třídy. První z nich je silnice č. I/19, která vede z Plzně do Pelhřimova a představuje významnou dopravní spojnici západ – východ. Druhá silnice č. I/34 z Českých Budějovic do Svitav je součástí mezinárodní silniční sítě E 551. Od roku 2003 spojuje tyto dvě komunikace dopravní okruh města Pelhřimov. Na silnici č. I/34 v Humpolci, který je vzdálený od města Pelhřimov cca 18 km najdeme také sjezd na dálnici D1, která je spojnicí Prahy a Brna. Síť silnic první třídy je doplněna ještě dvěma silnicemi druhé třídy. Jedná se o silnici č. II/602 z Jihlavy do Pelhřimova a silnici č. II/112 vedoucí z Benešova přes Pelhřimov aţ do Ţeletavy. Silniční síť je dále doplněna o dalších 9 komunikací třetí třídy a místní komunikace [65].
____________ 63
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nau%C4%8Dn%C3%A1_stezka
64
http://www.turistik.cz/cz/kraje/vysocina/okres-pelhrimov/kategorie/krajina/naucne-stezky/
65
http://pelhrimov-city.eu/modules/dokumenty/soubory/vyznamne_dokumenty/OZV/pdf/219.pdf
39
Železniční doprava Pelhřimovem prochází 1 ţelezniční trať č. 224 z Horní Cerekve do Tábora. Tato trať je jednokolejná a neelektrifikovaná a jsou po ní vedeny pouze osobní vlaky. Další ţelezniční trať na Pelhřimovsku je elektrifikovaná trať č. 204, která vede z Veselí nad Luţnicí přes Horní Cerekev do Jihlavy se zastávkami v Ţirovnici a Počátkách. Správcem těchto drah je společnost České Dráhy. Pro území je významná také úzkokolejná vlaková trať z Nové Bystřice do Obrataně, která územím Pelhřimovska rovněţ prochází a je dodnes funkční. Správa úzkokolejky spadá pod Jindřichohradecké místní dráhy, a. s. [66]. Veřejná hromadná doprava Silniční veřejnou hromadnou dopravu na území provozují autobusoví dopravci společností ICOM Transport, a. s., Jihlava, ČSAD Jindřichův Hradec, a. s.; ČAD Blansko, a. s.; Connex Praha, s.r.o.; CONNEX Východní Čechy, a. s., Hradec Králové [67].
4.4.3 Terciární potenciál Terciární potenciál je soubor institucionálních, koncepčních a finančních nástrojů pro rozvoj cestovního ruchu. Patří sem instituce a management území, pouţívané strategické dokumenty či moţnosti finanční podpory. Strategické dokumenty „Strategický rozvojový dokument je koncepčním dokumentem, který napomáhá systematicky řídit a organizovat změny v území. Vychází ze znalosti daného území a jeho potenciálu [68].“ Rozvoj cestovního ruchu na území Pelhřimovska podléhá tímto strategickým dokumentům: Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 – 2013 Strategický plán rozvoje města Pelhřimov na období 2004 - 2013 Strategie rozvoje mikroregionu Pelhřimov na období 2002 - 2012 ____________ 66
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pelh%C5%99imov#.C5.BDelezni.C4.8Dn.C3.AD_doprava
67
http://www.pocatky.cz/userfiles/file/dokumenty_170.pdf
68
http://www.uur.cz/images/publikace/metodickeprirucky/nabidka/2009/metodika-SRD-2009.pdf
40
Strategie rozvoje mikroregionu Pelhřimovsko jih – Kamenice nad Lipou Strategie rozvoje mikroregionu Košeticko Strategie rozvoje svazku obcí Lípa [69] Organizace cestovního ruchu Na regionální úrovni byla zaznamenána pouze jedna organizace se sídlem v Jihlavě. Jedná se o neziskovou organizaci Vysočina Tourism, která zahájila svou činnost 2. ledna 2008. O jejím zřízení rozhodlo zastupitelstvo kraje. Hlavní cílem této organizace je vytvoření dostatečně silné konkurenční pozice kraje na trhu cestovního ruchu [70]. Mezi hlavní organizace v oblasti cestovního ruchu v Pelhřimově patří především Kulturní zařízení města Pelhřimov. Kulturní zařízení města Pelhřimov je nezisková organizace zřízená městem Pelhřimov. Jejím hlavním účelem je starat se o rozvoj kultury a cestovního ruchu v Pelhřimově. Do tohoto zařízení spadá Oddělení kultury a cestovního ruchu města a dále pak turistické informační centrum města. Další významné organizace cestovního ruchu a kultury v Pelhřimově jsou: Muzeum Vysočiny Pelhřimov – Je příspěvková organizace, kterou zřizuje Kraj Vysočina od počátku roku 2003 [71]. Občanské sdruţení Hodina H – Je nezisková nevládní organizace, jejímţ posláním je poskytovat informace dětem a mládeţi, podporovat vzdělání, poznávání a osobní rozvoj, kvalitní vyuţívání volného času, rozvíjet mezinárodní spolupráci, podporovat dobrovolnictví a výchovu k občanství. Toto sdruţení funguje od roku 2002 [72]. Agentura „Dobrý den“ Pelhřimov – Agentura Dobrý den se zabývá evidencí českých i zahraničních rekordů a pořádá různé akce spojené s reprezentací nasbíraných rekordů. Agentura se významně podílí na propagaci města Pelhřimov nejen v České Republice [73]. ____________ 69
http://www.rrav.cz/download/Reference_strategie.pdf
70
http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=slozka&id_slozka=1
71
http://www.muzeumpe.cz/historie.html
72
http://www.hodinah.cz/hodina-h-3/cil/
73
www.dobryden.cz
41
Mikroregiony „Mikroregiony jsou dobrovolné svazky obcí, jejichţ účelem je prosazování společných zájmů.“ Na území Pelhřimovska se rozkládá hned několik mikroregionů [74]: Mikroregion Brána Vysočiny Sdruţení mikroregionu Pelhřimov Mikroregion Hořepnicko Mikroregion Košeticko Svazek obcí Lípa Sdruţení Svidník Turistická informační centra „Turistická informační centra jsou účelová zařízení poskytující v oblasti svého působení (město, turistická oblast, region) komplexní informace o všech sluţbách souvisejících s cestovním ruchem [75].“ Na území Pelhřimovska se nachází tato turistická informační centra: Turistické informační centrum Pelhřimov Informační centrum Ţirovnice Turistické informační centrum Počátky Informační středisko Kamenice nad Lipou Finanční podpora Rozvoj území Pelhřimovska je financován z místních fondů měst a obcí, z Fondu Vysočiny a ze Společného regionálního operačního programu ROP NUTS Jihovýchod. Fond Vysočiny – Fond Vysočiny je samostatný účelový rozvojový fond, který byl zřízen zastupitelstvem kraje v roce 2002. Prostřednictvím tohoto fondu podporuje Kraj Vysočina regionální aktivity v oblasti sportu, kultury, informatizace, územního plánování, ţivotního prostředí, vzdělání a zemědělství. V součastné době nejsou z tohoto fondu čerpány prostředky na ţádný program [76]. ____________ 74
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Mikroregiony_okresu_Pelh%C5%99imov
75
http://www.czecot.cz/certifikat/icko.php
76
http://www.kr-vysocina.cz/fond-vysociny/d-4000091/p1=1209
42
Společný regionální operační program ROP NUTS Jihovýchod - Globálním cílem operačního programu je vytvoření podmínek pro efektivní vyuţívání rozvojového potenciálu na území regionu a posílení konkurenceschopnosti regionu. Regionální operační program má na rozpočtové období 2007 – 2013 vymezeno přibliţně 204 mil. Eur [77]. Rozvojový fond města Pelhřimov - Rozvojový fond Města Pelhřimov soustřeďuje část rozvojových prostředků Města Pelhřimov, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům na podporu v souladu se zájmy města [78].
4.5 Druhy a formy cestovního ruchu Pro kapitolu druhy a formy cestovního ruchu slouţí jako výchozí zdroj Profil kraje Vysočina (Krajský úřad Kraje Vysočina, 2011: 147 – 151). Druhy a formy jsou díky obdobným podmínkám v kraji odvozeny z kapitoly Rekreace a cestovní ruch.
Druhy cestovního ruchu na Pelhřimovsku „Druhy cestovního ruchu zohledňují převáţně jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských či jiných podmínkách (Pásková, Zelenka, 2002: 69).“ Pro Pelhřimovsko je charakteristický, dle profilu Kraje Vysočina, převáţně krátkodobý cestovní ruch, domácí i zahraniční cestovní ruch a volný cestovní ruch. Co se týče počtu přenocování, dominují v oblasti jednodenní výlety bez přenocování. Pokud se návštěvníci rozhodnou zde nocovat, obvykle jejich pobyt zahrnuje nejvýše 3 přenocování. Návštěva Pelhřimovska u většiny návštěvníků není zprostředkována ţádnou cestovní kanceláří, jedná se tedy o individuálně organizovaný cestovní ruch. Formy cestovního ruchu na Pelhřimovsku „Pro formy cestovního ruchu je klíčovým kritériem zejména motivace návštěvníků. Vystihují charakter trávení času ze strany účastníka. Mezi primární motivy realizace cestovního ruchu patří motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické (Pásková, Zelenka, 2002: 89).“ ____________ 77
http://www.jihovychod.cz/cs/tiskove-centrum/strucne-o-rop-jv
78
http://www.mupe.cz/user_data/rozvoj_mesta/pravidla_fondx.pdf
43
V oblasti Pelhřimovska jsou zastoupeny především následující formy cestovního ruchu: kulturně-poznávací cestovní ruch, rekreační cestovní ruch a částečně také sportovně turistický cestovní ruch. Nejčastěji se vyskytující formou cestovního ruchu je kulturněpoznávací cestovní ruch. Potenciál Pelhřimovska zahrnuje velké mnoţství historických i kulturních atraktivit. Některé akce, které jsou zde pořádány, dosahují mezinárodní úrovně a díky tomu lákají velké mnoţství návštěvníků. Rekreační cestovní ruch zastupuje v největší míře vodní nádrţ Trnávka. Co se týče sportovně turistické formy, návštěvníkům jsou zde k dispozici řady cyklostezek, pěších turistických tras, běţeckých tras nebo naučných stezek.
44
5. Marketingový výzkum Marketingový výzkum je (dle Kotler, 2007: 140) systematicky prováděný sběr, úprava, zpracování, analýza, interpretace a prezentace informací, které slouţí k identifikaci a řešení různých marketingových situací v podniku nebo organizaci. Cíl výzkumu Cílem prvního výzkumu je zjistit spokojenost návštěvníků oblasti Pelhřimovsko v období hlavní turistické sezóny a mimo turistickou sezónu, zjistit skladbu návštěvníků, důvody jejich návštěvy,
formu ubytování, preferované aktivity
či hodnocení sluţeb cestovního ruchu a poukázat na moţnosti dalšího rozvoje v této oblasti. Cílem druhého marketingového výzkumu je charakterizovat postoje místních obyvatel k přítomnosti cestovního ruchu v této oblasti. Marketingový výzkum byl proveden formou terénního šetření prostřednictvím předtištěných dotazníků. Výzkum byl rozdělen na první marketingový výzkum a druhý marketingový výzkum. První marketingový výzkum První marketingový výzkum byl proveden na vzorku o velikosti 100 respondentů. Tento výzkum se dále člení na šetření v turistické sezóně dané oblasti a šetření mimo turistickou sezónu. Šetření v turistické sezóně probíhalo v období od 1. srpna do konce září 2011 a bylo v něm osloveno 50 respondentů. Šetření mimo sezónu probíhalo od 1. října do 10. listopadu 2011 a bylo v něm rovněţ osloveno 50 respondentů. Cílovým respondentem byl v tomto případě návštěvník oblasti Pelhřimovska. Výběr respondentů byl zcela nahodilý. Druhý marketingový výzkum Druhý marketingový výzkum byl proveden na vzorku o velikosti 50 respondentů. Tento výzkum probíhal zároveň s výzkumem prvním, neboť se časově neváţe k ţádnému období. Cílovými respondenty v druhém šetření byli tentokrát místní obyvatelé Pelhřimovska. Výběr těchto respondentů byl opět náhodný.
45
Pro účely těchto výzkumů byly sestaveny dva dotazníky. Dotazovaní odpovídali na otázky otevřené i uzavřené. U některých označených otázek bylo moţné zvolit více odpovědí. Výsledky dotazníkového šetření byly pak převedeny do grafické podoby pro lepší prezentaci.
5.1 První marketingový výzkum Spokojenost návštěvníků v Pelhřimově a okolí
Otázka č. 1 - Proč jste si ke své návštěvě vybrala právě tuto oblast?
Většina návštěvníků, kteří navštívili Pelhřimovsko, se o této oblasti dočetla na internetu. Více jak 30% dotazovaných pak navštívilo Pelhřimovsko na základě doporučení od známých. Zbývajících 14% se o Pelhřimově a jeho okolí doslechlo v rádiu, dočetlo v časopise, vrací se sem na základě předchozích zkušeností či z pracovních důvodů. Graf č. 1 – Proč jste si ke své návštěvě vybral/a Pelhřimovsko?
14%
33%
Dočetla jsem se o Pelhřimově na internetu
Návštěvu mi doporučili známí
53%
Z jiných důvodů
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 2 - Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy?
Nejčastějším důvodem, proč turisté navštívili tuto oblast, bylo poznání (27%), odpočinek (24%) či nějaká kulturní událost (20 %). Mezi méně časté důvody patří návštěva příbuzných, sportovní událost nebo účast na pracovním jednání.
46
Graf č. 2 - Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? 4% Návštěva příbuzných
16% 20%
Odpočinek
Poznání Sport
24%
9%
Kulturní událost Jiné důvody
27%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 3 - Odkud jste na Pelhřimovsko přicestoval/a?
Návštěvníci přicestovali na Pelhřimovsko nejčastěji z Jihočeského, Středočeského kraje, z Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Ţádný z dotazovaných nepocházel z Moravskoslezského a Zlínského kraje. Graf č. 3 - Odkud jste na Pelhřimovsko přicestoval/a? 4% 0% 0% 4% 13%
Hlavní město Praha Středočeský kraj – Praha
15%
Jihočeský kraj Plzeňský kraj
14%
Karlovarský kraj
20%
Ústecký kraj
11% 8% 3%
Liberecký kraj
5% 2%
Královéhradecký kraj
1%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 4. - Jste na Pelhřimovsku poprvé?
Na otázku, zda jsou respondenti na Pelhřimovsku poprvé, odpovědělo kladně 42% z dotazovaných respondentů. Ostatní z dotazovaných tuto oblast navštívili jiţ dříve.
47
Graf č. 4 - Jste na Pelhřimovsku poprvé?
Ano, nikdy předtím jsem zde nebyl/a
27% 42%
Ne, jsem zde již podruhé Ne, byl/a jsem zde již několikrát
31%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 5 - Jak dlouhý pobyt zde plánujete?
Dle odpovědí na otázku č. 5 lze charakterizovat cestovní ruch na Pelhřimovsku převáţně jako výletní cestovní ruch či jako krátkodobý cestovní ruch. Jen 22% z dotazovaných strávilo na Pelhřimovsku více neţ 4 přenocování. Graf č. 5 - Jak dlouhý pobyt zde plánujete?
7% 15%
Bez přenocování 41%
1 – 3 přenocování 4 - 6 přenocování 6 a více přenocování
37%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 6 - Kde jste zde ubytován/a?
Největší část respondentů byla ubytována v penzionech (31%), na ubytovnách (27%) a u známých (22%). Méně častým bylo ubytování v hotelu či kempu.
48
Graf č. 6 - Kde jste zde ubytován/a?
12%
22%
Hotel Penzion
8%
31%
Ubytovna Kemp U známých
27%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 7 - Co vše se chystáte v Pelhřimově navštívit?
Návštěvníci Pelhřimova se nejvíce zajímali o Muzeum rekordů a kuriozit (51%), Muzeum strašidel (40%), Vyhlídkovou věţ kostela sv. Bartoloměje (34%) a Procházku českou knihou rekordů (31%). Populární je také Expozice zlaté české ručičky, naučná stezka Městské sady nebo Muzeum Vysočiny. Graf č. 7 - Co vše se chystáte v Pelhřimově navštívit? Muzeum rekordů a kuriozit Expozice Zlaté české ručičky
4%
8%
4%
Muzeum Vysočiny Pelhřimov
20%
Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje Výstavní síň kostela sv. Víta
16%
Stezka po stavebních slozích
10%
Procházka Českou knihou rekordů 7%
12%
Muzeum Strašidel Síň Lipských aneb První české MÚZYum
13%
Galerie M
3% 3%
Naučná stezka
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 8 - Co z jiţ navštívených atraktivit vás nejvíce zaujalo?
Z navštívených atraktivit návštěvníky Pelhřimova nejvíce uchvátila návštěva Muzea rekordů a kuriozit (34%), ale také Muzea strašidel (20%). Na dalších místech se umístila Vyhlídková věţ kostela sv. Bartoloměje (8%), Expozice zlaté české ručičky (8%) a Procházka Českou knihou rekordů (8%). 49
Graf č. 8 - Co z jiţ navštívených atraktivit vás nejvíce zaujalo? Muzeum rekordů a kuriozit
3%
Expozice Zlaté české ručičky
6%
Muzeum Vysočiny Pelhřimov Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje
34%
20%
Výstavní síň kostela sv. Víta Stezka po stavebních slozích Procházka Českou knihou rekordů
8%
Muzeum Strašidel
8%
6%
Síň Lipských aneb První české MÚZYum
8% 4%
Galerie M
3%
Naučná stezka
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 9 - Jaké další město či obec na Pelhřimovsku plánujete navštívit?
Dalšími městy či obcemi, která se návštěvníci Pelhřimova chystali navštívit, byly Počátky (23%), Kamenice nad Lipou (20%) a Ţirovnice (15%). Nejmenší zájem z uvedených měst a obcí byl o obec Košetice. Graf č. 9 - Jaké další město či obec na Pelhřimovsku plánujete navštívit? Horní Cerekev 10%
5% 9%
Kamenice nad Lipou
Červená Řečice 20%
15%
Nová Cerekev Počátky
9% 23%
Žirovnice Černovice
9%
Košetice
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 10 - Za jakým účelem chcete tyto města a obce navštívit?
Dotazovaní se nejvíce zajímali o hrady, zámky a další historické památky na Pelhřimovsku (35%), naučné stezky, muzea (25%) a církevní (24%) či ţidovské památky (11%).
50
Graf č. 10 - Za jakým účelem chcete tato města a obce navštívit? Hrady a zámky či jiné historické památky 4%
Rozhledny, vyhlídkové věže
10% 31%
Církevní památky
22%
Naučné stezky, muzea 12%
Židovské památky
21% Kongresová a firemní turistika
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 11 - Která z jiţ navštívených měst či obcí v okolí Vás nejvíce zaujala?
Z vybraných měst a obcí zaujala návštěvníky nejvíce návštěva města Pelhřimov (35%), Horní Cerekve (15%), Ţirovnice (14%) a Počátek (12%). Graf č. 11 - Které z jiţ navštívených měst či obcí v okolí Vás nejvíce zaujalo? Horní Cerekev Kamenice nad Lipou 15%
Červená Řečice
34%
Nová Cerekev
11%
Počátky 6%
Žirovnice
8% 14%
Černovice
12%
Košetice Pelhřimov
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 12 - Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb
na Pelhřimovsku? Co se týče hodnocení spokojenosti návštěvníků se sluţbami v cestovním ruchu, byla více jak polovina spíše spokojena, asi 30% respondentů bylo se sluţbami dokonce velmi spokojeno. Nespokojenost vyjádřilo 14% ze všech dotazovaných.
51
Graf č. 12 - Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb na Pelhřimovsku? 4% 10% 30%
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a Spíše nespokoje/a Velmi nespokojen/a 56%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 13 - S jakými nedostatky u poskytovaných sluţeb v oblasti cestovního
ruchu jste se setkal/a? Svou nespokojenost vyjádřili návštěvníci především s nedostatkem parkovacích míst (22%), nedostatečným přístupem k veřejnému internetu (22%) a s nedostatkem zábavních podniků a diskoték (12%). Graf č. 13 - S jakými nedostatky u poskytovaných sluţeb v oblasti cestovního ruchu jste se setkal/a? Málo pracovníků ve službách CR
12%
Špatné vyznačení turistických cílů
9% 9%
9%
Nedostatečný přístup k veřejnému internetu Nedostatek sportovního zařízení Špatně či nepřesně poskytované informace v TIC
22%
22%
Nedostatek parkovacích míst
6%
11%
Špatné značení turistických stezek Málo zábavních podniků a diskoték
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 14 - Doporučil/a byste na základě svých zkušeností návštěvu
Pelhřimovska i ostatním? Ze všech dotazovaných 81% odpovědělo, ţe by návštěvu Pelhřimovska doporučila i ostatním. 52
Graf č. 14 - Doporučil/a byste na základě svých zkušeností návštěvu Pelhřimovska i ostatním?
19%
Ano Ne 81%
Zdroj: vlastní šetření
I
Otázka č. 15 - Jaký dopravní prostředek jste k návštěvě této oblasti pouţil/a? přes
dobré
autobusové
spojení
většina
návštěvníků
(49%)
přicestovala
na Pelhřimovsko osobním automobilem. Dominuje zde tedy individuální forma dopravy. Nejméně vyuţívaný prostředek k dopravě do této oblasti je vlak. Tento fakt je důsledkem toho, ţe městem Pelhřimov prochází jen jedna neelektrifikovaná trať. Vlakovou dopravu vyuţívali nejčastěji návštěvníci z Jihočeského kraje. Graf č. 15 - Jaký dopravní prostředek jste k návštěvě této oblasti pouţil/a?
25% Osobní automobil 49%
Autobus Vlak
26%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 16 - S kým cestujete?
Lidé na Pelhřimovsko přicestovali většinou s partnerem či partnerkou (37%), s kamarády (26%) a se svou rodinou (25%). Výjimečně turisté cestovali sami (2%).
53
Graf č. 16 - S kým cestujete? 2% 6%
S rodinou 25%
Se školou
26%
S partnerem/partnerkou 4%
S kamarády S kolegy z práce Jiná možnost
37%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 17 - Uveďte prosím počet osob, s nimiţ cestujete.
V návaznosti na předchozí graf je jiţ patrné, ţe návštěvníci této oblasti přicestovali většinou ve dvou, ve čtyřech nebo třech osobách. Graf č. 17 - Uveďte prosím počet osob, s nimiţ cestujete. 4% 3% 1 osoba 12%
2 osoby 40%
3 osoby 4 osoby
24%
5 osob
20 osob
17%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 18 - Plánujete do budoucna opět navštívit Pelhřimovsko?
Na otázku zda návštěvníci chtějí Pelhřimovsko znovu navštívit, odpověděla téměř polovina kladně, dalších 30% dotazovaných nevědělo a zbytek Pelhřimovsko jiţ navštívit nehodlá.
54
Graf č. 18 - Plánujete do budoucna opět navštívit Pelhřimovsko?
30% Ano 48%
Ne Nevím
22%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 19 – Jste muţ nebo ţena?
Z celkového počtu dotazovaných v obou obdobích odpovídalo celkem 51% ţen a 49% muţů. Graf č. 19 – Jste muţ nebo ţena?
49% 51%
Muž Žena
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 20 - Do jaké věkové skupiny se řadíte?
Respondenti se nacházeli rovnoměrně ve věkové kategorii od 25 let do 55 let (37%) a v kategorii do 25 let (37%). O něco méně dotazovaných patřilo do třetí věkové kategorie nad 55 let (26%).
55
Graf č. 20 - Do jaké věkové skupiny se řadíte?
26% 37%
Do 25 let Od 25 do 55 let Nad 55 let
37%
Zdroj: vlastní šetření
Vliv sezóny na spokojenost návštěvníků oblasti Pelhřimova a okolí V předcházející
podkapitole
byl
proveden
výzkum
na
vzorku
o
velikosti
100 respondentů. Tento výzkum probíhal v období turistické sezóny i mimo sezónu. V následující podkapitole budou tito respondenti rozděleni na dva vzorky o velikosti 50 respondentů. Cílem je porovnat rozdíly mezi důvody k návštěvě a typy návštěvníků v turistické sezóně a mimo ni. Dále bude zkoumáno, zda existují nějaké rozdíly v poskytovaných sluţbách cestovního ruchu v obou obdobích.
Pro tyto účely byly
vybrány pouze některé otázky z dotazníků. Jedná se o otázky č. 1, 2, 4, 5, 6, 10, 12, 13, 15, 16, 19, 20. Porovnání mezi sezónností
Otázka č. 1 - Proč jste si ke své návštěvě vybrala právě tuto oblast?
Z výzkumu je patrné, ţe návštěvníci přijíţdí na Pelhřimovsko v sezóně především díky informacím, které se dozví na internetu, kdeţto mimo sezónu přijíţdí do této oblasti návštěvníci spíše na doporučení od známých. Jiným důvodem proč si návštěvníci vybrali právě tuto oblast v obou obdobích, bývají rovnoměrně pracovní důvody či informace získané z jiných sdělovacích prostředků neţ je internet.
56
Graf č. 21 - Proč jste si ke své návštěvě vybrala právě tuto oblast? 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Mimo sezónu V sezóně
Dočetla jsem se o Pelhřimově na internetu
Návštěvu mi doporučili známí
Z jiných důvodů
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 2 - Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy?
V sezóně přijíţdí návštěvníci na Pelhřimovsko především kvůli odpočinku, poznání nebo nějaké kulturní události. Mimo sezónu bývají tyto důvody nepatrně odlišné. Kromě poznání a odpočinku návštěvníky přivádí z velké části také návštěva příbuzných. Jako jiné důvody pak respondenti často uvádějí například sport, pracovní schůzky nebo nákupy. Graf č. 22 - Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Mimo sezónu V sezóně
Návštěva Odpočinek Poznání příbuzných
Sport
Kulturní událost
Jiné důvody
Zdroj: vlastní šetření
.
Otázka č. 4. - Jste na Pelhřimovsku poprvé?
Návštěvníci, kteří přijíţdějí na Pelhřimovsko v sezóně, jsou zde ve většině případů poprvé. Návštěvníci, kteří navštívili tuto oblast v období mimo turistickou sezónu, zde z velké části uţ alespoň jednou byli. 57
Graf č. 23 - Jste na Pelhřimovsku poprvé? 30 25 20 15
Mimo sezónu
10
V sezóně
5 0 Ano, nikdy předtím jsem zde nebyl/a
Ne, jsem zde již podruhé
Ne, byl/a jsem zde již několikrát
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 5 - Jak dlouhý pobyt zde plánujete?
Délka pobytu návštěvníků není v tomto případě nijak výrazně vázána na sezónnost. V obou sezónách převaţuje výletní a krátkodobý cestovní ruch. Více neţ tři přenocování jsou typická především u turistů mimo sezónu. Zde se jedná zpravidla o ty, kteří jsou ubytováni u příbuzných. Graf č. 24 - Jak dlouhý pobyt zde plánujete? 25 20 15 Mimo sezónu
10
V sezóně
5 0 Bez přenocování
1–3 přenocování
4-6 přenocování
6 a více přenocování
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 6 - Kde jste zde ubytován/a?
Turisté na Pelhřimovsku vyuţívají všechny typy ubytovacích zařízení, které tato oblast poskytuje. Typické pro obě sezóny je ubytování v penzionech, na ubytovnách či u známých. Nízký počet ubytovaných v hotelu vypovídá o faktu, ţe na Pelhřimovsku není velké mnoţství ubytovacích zařízení tohoto typu. 58
Graf č. 25 - Kde jste zde ubytován/a? 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Mimo sezónu V sezóně
Hotel
Penzion
Ubytovna
Kemp
U známých
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 10 - Za jakým účelem chcete města a obce na Pelhřimovsku navštívit?
Největší zájem na Pelhřimovsku návštěvníci jeví o historické památky, muzea či naučné stezky a církevní památky. Tato skutečnost je velmi podobná v obou obdobích. Z tohoto hlediska lze charakterizovat cestovní ruch na Pelhřimovsku především jako kulturněpoznávací cestovní ruch. Graf č. 26 - Za jakým účelem chcete města a obce na Pelhřimovsku navštívit? 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Mimo sezónu V sezóně
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 12 - Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb
na Pelhřimovsku? S poskytovanými sluţbami je většina turistů spíše spokojena. Velká nespokojenost byla zaznamenána hlavně v období mimo turistickou sezónu a jen u velmi malého počtu respondentů. 59
Graf č. 27 - Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb na Pelhřimovsku? 35 30 25 20 15
Mimo sezónu
10
V sezóně
5 0 Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Spíše nespokoje/a
Velmi nespokojen/a
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 13 - S jakými nedostatky u poskytovaných sluţeb v oblasti cestovního
ruchu jste se setkal/a? V sezóně si návštěvníci Pelhřimovska stěţovali především na nedostatek parkovacích míst, zatímco mimo turistickou sezónu to byl nedostatečný přístup k veřejnému internetu. Dále se dotazovaní v obou sezónách potýkali nejčastěji s neochotou pracovníků ve sluţbách a s malým počtem zábavních podniků a diskoték. Graf č. 28 - S jakými nedostatky u poskytovaných sluţeb v oblasti cestovního ruchu jste se setkal/a? 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Mimo sezónu V sezóně
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 15 - Jaký dopravní prostředek jste k návštěvě této oblasti pouţil/a?
Turistická sezóna nemá velký vliv na výběr dopravního prostředku, kterým na Pelhřimovsko návštěvníci přicestovali. Nejpouţívanějším dopravním prostředek je 60
v tomto případě osobní automobil. V sezóně je druhým nejčastěji pouţívaným dopravním prostředkem autobus. Mimo sezónu zaujímá druhé místo ţelezniční doprava. Graf č. 29 - Jaký dopravní prostředek jste k návštěvě této oblasti pouţil/a? 30 25 20 Mimo sezónu
15
V sezóně
10 5 0 Osobní automobil
Autobus
Vlak
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 16 - S kým cestujete?
V sezóně navštívily Pelhřimovsko hlavně partnerské dvojice či rodiny s dětmi. Nejméně z dotazovaných cestovalo s kolegy z práce. Nikdo necestoval sám. Pro období mimo sezónu platilo, ţe nejčastěji návštěvníci přijíţděli opět v párech nebo s kamarády či se svými rodinami. Graf č. 30 - S kým cestujete? 25 20 15 10 5
Mimo sezónu
0
V sezóně
Zdroj: vlastní šetření
61
Otázka č. 19 – Jste muţ nebo ţena?
V turistické sezóně byly častěji dotazovány ţeny. Mimo sezónu byli respondenti rovnoměrně zastoupeni. Graf č. 31 – Jste muţ nebo ţena? 26,5 26 25,5 25
Mimo sezónu
24,5
V sezóně
24 23,5 23
Muž
Žena
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 20 - Do jaké věkové skupiny se řadíte?
V sezóně navštívili Pelhřimovsko především návštěvníci do 25 let. Tento fakt byl způsobem vlivem letních prázdnin. Pro období mimo sezónu byly zase typičtí lidé z věkové kategorie nad 55 let. Vzhledem k poměrně rovnoměrnému zastoupení všech třech věkových kategorií nelze jednoznačně definovat, zda na Pelhřimovsku dominuje cestovní ruch mládeţnický či seniorský. Graf č. 32 - Do jaké věkové skupiny se řadíte? 25 20 15 Mimo sezónu 10
V sezóně
5 0 Do 25 let
Od 25 do 55 let
Nad 55 let
Zdroj: vlastní šetření
62
4.2 Druhý marketingový výzkum - postoj místních obyvatel
Otázka č. 1 - Jste rodák/ rodačka oblasti Pelhřimovska?
Z dotazovaných respondentů tvořilo celkem 69% rodáků oblasti Pelhřimovska a 31% přistěhovalých. Graf č. 33 - Jste rodák/ rodačka oblasti Pelhřimovska?
31%
Ano, na Pelhřimovsku jsem se narodil/a Ne, na Pelhřimovsko jsem se přistěhoval/a
69%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 2 - Jste rád/a, ţe ţijete právě v této lokalitě?
Tito respondenti jsou se ţivotem na Pelhřimovsku většinou (78%) spokojeni. Zbývajících 18% respondentů se buď uţ přestěhovalo, nebo o tom uvaţují. Graf č. 34 - Jste rád/a, ţe ţijete právě v této lokalitě? 2% Ano, jsem zde spokojený/á 16% Ne, ale přestěhovat se jinam je pro mě komplikované
4%
Ne, uvažuji o tom, že se přestěhuji jinam 78%
Jiná možnost
Zdroj: vlastní šetření
63
Otázka č. 3 - Proč ţijete právě na Pelhřimovsku?
Nejčastějším důvodem, proč respondenti ţijí na Pelhřimovsku je fakt, ţe zde mají rodinu, přátele, vlastní byt či dům nebo práci. Graf č. 35 - Proč ţijete právě na Pelhřimovsku? 4% 1%
Mám zde rodinu a přátele Mám zde vlastní byt či dům
27%
38% Mám zde práci Jsou zde poměrně nízké náklady na živobytí 30%
Jiné důvody
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 4 - Jak často na Pelhřimovsku vyuţíváte tato zařízení?
Na dotaz zda respondenti vyuţívají některá zařízení, většina odpověděla, ţe vyuţívají často kulturní zařízení, méně často sportovní zařízení a stravovací zařízení. Graf č. 36 - Jak často na Pelhřimovsku vyuţíváte tato zařízení? 25
Počet odpovědí
20 15
Stravovací Sportovní
10
Kulturní 5 0 Velmi často
Často
Méně často
Zdroj: vlastní šetření
64
Vůbec
Otázka č. 5 - Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb v cestovním
ruchu na Pelhřimovsku? S úrovní poskytovaných sluţeb je spokojena většina (60%) dotazovaných. Úplnou nespokojenost nevyjádřil ţádný z nich. Graf č. 37 - Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb v cestovním ruchu na Pelhřimovsku? 0% 12% 28%
Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a 60%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 6 - Jak jste spokojen/a s cenami poskytovaných sluţeb v cestovním
ruchu na Pelhřimovsku? Stejně tak jako jsou respondenti spíše spokojeni s úrovní sluţeb, výrazně si nestěţují ani na ceny těchto sluţeb. Graf č. 38 - Jak jste spokojen/a s cenami poskytovaných sluţeb? 0% 8% 28%
Velmi spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a 64%
Zdroj: vlastní šetření
65
Otázka č. 7 - V případě Vaší nespokojenosti označte u jednotlivých sluţeb,
co Vám konkrétně nevyhovuje. Ti z dotazovaných, kteří si stěţovali, vyjádřili svou nelibost k cenám a nízké úrovni stravovacích zařízení (graf č. 39), k cenám vstupného do sportovních zařízení (graf č. 40), k malému počtu kulturních akcí a k cenám vstupného na kulturní akce (graf č. 41). Dále byli respondenti nespokojeni s malým počtem parkovacích míst a s místy, která jsou pro parkování určena (graf č. 42). V případě informačních center to byly zase neuspokojivé informace a opět ceny poskytovaných sluţeb (graf č. 43). Graf č. 39 - V případě Vaší nespokojenosti označte u jednotlivých sluţeb, co Vám konkrétně nevyhovuje u stravovacích zařízení?
Ceny 32%
Otevírací doby 45% Neprofesionální přístup k zákazníkovi
18%
Nízká úroveň 5%
Zdroj: vlastní šetření Graf č. 40 - Co Vám nevyhovuje u sportovních zařízení?
Ceny vstupného 33%
Otevírací doby
38%
Neprofesionální přístup k zákazníkovi 4%
Nízká úroveň 25%
Zdroj: vlastní šetření
66
Graf č. 41 – Co Vám nevyhovuje u kulturních akcí?
12% 9%
Ceny vstupného
40%
Málo kulturních akcí Špatně organizované Nízká úroveň
39%
Zdroj: vlastní šetření Graf č. 42 - Co Vám nevyhovuje u parkovišť?
30%
22% Ceny parkovného Málo parkovacích míst Místa určená k parkování 48%
Zdroj: vlastní šetření Graf č. 43 – Co Vám nevyhovuje u turistických informačních center.
Ceny poskytovaných služeb 28%
33%
Otevírací doba Neprofesionální přístup k zákazníkovi
17%
Nízká úroveň poskytovaných informací
22%
Zdroj: vlastní šetření
67
Otázka č. 8 - Myslíte si, ţe návštěvnost Pelhřimova a jeho okolí je velká?
Na dotaz, zda si respondenti myslí, ţe je návštěvnost Pelhřimovska velká odpověděla více jak polovina kladně a 36% spíše záporně. Graf č. 44 - Myslíte si, ţe návštěvnost Pelhřimova a jeho okolí je velká? 2% 8% Ano Spíše ano 36% 54%
Spíše ne Ne
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 9 - Dle Vašeho názoru je návštěva turistů pro tuto oblast:
Místní obyvatelé povaţují návštěvu této oblasti z 53% za spíše prospěšnou. 29% se ztotoţňuje s názorem, ţe návštěvnost Pelhřimovska je dokonce velmi prospěšná. Graf č. 45 - Dle Vašeho názoru je návštěva turistů pro tuto oblast: 2% 4%
12%
Velmi prospěšná
29%
Spíše Prospěšná Spíše neprospěšná Velmi neprospěšná Nemá žádný vliv
53%
Zdroj: vlastní šetření
68
Otázka č. 10 - V čem vidíte přínos návštěvníků pro Pelhřimovsko?
Hlavní přínos návštěvníků Pelhřimovska spatřují dotazovaní ve finančních příjmech do veřejných rozpočtů (31%), ve vzniku nových pracovních příleţitostí (22%) a v rozšiřování nabídky zboţí a sluţeb (22%). Graf č. 46 - V čem vidíte přínos návštěvníků pro Pelhřimovsko? Přísun financí do místních rozpočtů
13%
Vznik nových pracovních příležitostí
31% 12%
Rozšiřování nabídky služeb a zboží Odstraňování nedostatků ve službách
22% 22%
Zlepšování dopravní dostupnosti této oblasti
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 11 - Jaké negativní dopady dle Vašeho názoru naopak přináší
návštěvnost Pelhřimovska? Negativní dopady naopak respondenti vidí ve zhoršení ţivotního prostředí (31%), ve zvýšení cen sluţeb a zboţí (30%) a ve sníţení moţnosti zaparkovat (25%). Graf č. 47 - Jaké negativní dopady dle Vašeho názoru naopak přináší návštěvnost Pelhřimovska?
14% Zhoršení životního prostředí
31%
Snížení možnosti zaparkovat Zvýšení cen služeb a zboží
30%
Zvýšení kriminality
25%
Zdroj: vlastní šetření
69
Otázka č. 12 - Myslíte si, ţe je Pelhřimovsko se svým potenciálem cestovního
ruchu schopné konkurovat ostatním turistickým oblastem na Vysočině? 39% dotazovaných povaţuje potenciál cestovního ruchu této oblasti za nedostatečný k tomu, aby oblast mohla konkurovat ostatním turistickým oblastem na Vysočině. Téměř stejný počet (36%) se však domnívá, ţe Pelhřimovsko tento potenciál spíše má. Graf č. 48 - Myslíte si, ţe je Pelhřimovsko se svým potenciálem cestovního ruchu schopné konkurovat ostatním turistickým oblastem na Vysočině?
16%
9% Ano Spíše ano 36%
Spíše ne Ne
39%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 13 - Myslíte si, ţe má Pelhřimovsko dostatečný potenciál cestovního
ruchu, aby se stal významnou turistickou oblastí? Na otázku zda se můţe Pelhřimovsko stát významnou turistickou oblastí, odpověděla více jak polovina z dotazovaných (51%), ţe spíše ne. Graf č. 49 - Myslíte si, ţe má Pelhřimovsko dostatečný potenciál cestovního ruchu, aby se stal významnou turistickou oblastí? 4% 14% Ano 31%
Spíše ano Spíše ne Ne
51%
Zdroj: vlastní šetření 70
Otázka č. 14 - Co by dle Vašeho názoru přilákalo další turisty do této oblasti?
Další turisty by přilákala dle názoru místních obyvatel lepší propagace oblasti (29%), zlepšení vzhledu veřejných prostranství (20%) a rozvoj nových kulturních, stravovacích a sportovních zařízení. Další varianty, které by přilákaly turisty do této oblasti, byly cyklostezky, inline stezky či wellness. Graf č. 50 – Co by dle Vašeho názoru přilákalo další turisty do této oblasti? Zlepšení propagace oblasti 18%
Zlepšení vzhledu veřejných prostranství 29% Rozvoj nových kulturních, stravovacích a sportovních zařízení
13%
Zlepšení stavu silnic 20%
20% Vybudování dalších cyklostezek
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 15 - Příliv dalších turistů do této oblasti by dle Vašeho názoru měl
pozitivní dopad na: Pozitivní dopad spatřují dotazovaní především na zvýšení kvality sluţeb (48%) vznik dalších pracovních míst (33%). Graf č. 51 - Příliv dalších turistů do této oblasti by dle Vašeho názoru měl pozitivní dopad na:
Kvalitu služeb 33% 48%
Údržbu silnic a veřejného prostranství Vznik dalších pracovních míst
19%
Zdroj: vlastní šetření
71
a
Otázka č. 16 - Příliv dalších turistů do této oblasti by dle Vašeho názoru měl
negativní dopad na: Negativa přílivu dalších turistů na Pelhřimovsko spatřují respondenti především ve zhoršení ţivotního prostředí (38%) a ve zvýšení cen sluţeb (32%). Téměř stejný počet dotazovaných (30%) vyjádřilo také obavy o bezpečnost v oblasti. Graf č. 52 - Příliv dalších turistů do této oblasti by dle Vašeho názoru měl negativní dopad na:
32%
38%
Ceny zboží a služeb Bezpečnost v oblasti Životní prostředí
30%
Zdroj: vlastní šetření
Otázka č. 17 - Jaké je Vaše pohlaví?
Na tento dotazník odpovídalo téměř stejně muţů (52%) jako ţen (48%). Graf č. 53 - Jaké je Vaše pohlaví?
Muž
48% 52%
Zdroj: vlastní šetření
72
Žena
Otázka č. 18 - V jaké věkové kategorii se nacházíte?
Tito respondenti patřili nejčastěji do věkové kategorie od 25 do 55 let (40%), poté do kategorie do 25 let (36%) a nejméně do kategorie nad 55 let (24%). Graf č. 54 - V jaké věkové kategorii se nacházíte?
24% 36%
Do 25 let Od 25 do 55 let Nad 55 let
40%
Zdroj: Vlastní šetření
Otázka č. 19 - Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?
Dotazovaní byli nejčastěji středoškolsky vzdělaní (48%), vysokoškolské vzdělání mělo pak 26% z dotazovaných respondentů, vyučených bylo 18% ze všech dotazovaných a základní vzdělání mělo pouze 8%. Graf č. 55 - Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?
8% 26% 18%
Základní Vyučení
Středoškolské Vysokoškolské 48%
Zdroj: vlastní šetření
73
Otázka č. 20 - Z jakého města či obce jste?
Místní obyvatelé Pelhřimovska pocházeli většinou z těchto obcí či měst: Pelhřimov, Počátky, Kamenice nad Lipou, Červená Řečice, Mezná, Hořepník, Ondřejov, Starý Pelhřimov, Boţejov, Ţirovnice či Košetice.
6. Další možnosti rozvoje cestovního ruchu Návrhy na další moţnosti rozvoje cestovního ruchu na Pelhřimovsku vycházejí z výše zpracovaného marketingového výzkumu a ze situační analýzy Pelhřimovska.
Propagace Média: Z výzkumu jednoznačně vyplývá, ţe návštěvníci přijíţdí na Pelhřimovsko především na základě informací, které se dočetli na internetu nebo je získali od známých. Jen velmi malé mnoţství se doslechlo o této oblasti například v rádiu nebo si o ní přečetlo v novinách či časopisech. Z tohoto důvodu by bylo dobré propagovat oblast více i v jiných médiích neţ je internet. Veletrhy: Dalším důleţitým prvkem propagace je účast na veletrzích. Ze zdrojů TIC Pelhřimov je známo, ţe město Pelhřimov se pravidelně prezentuje na veletrzích Region tour v Brně a Holiday World v Praze. Tento způsob propagace by se mohl ještě rozšířit o další veletrhy jako je například veletrh GO v Brně, Moderní Rybář v Praze, Tourism Expo v Olomouci, Regiony České republiky v Lysé nad Labem, Dovolená a region v Ostravě, nebo Infoutour a cykloturistika v Hradci Králové. Spolupráce: Nevýhodou oblasti Pelhřimovska je, ţe toto území nemá svůj vlastní destinační management, který by zabezpečil propagaci oblasti jako celku. Důleţité je tedy zavést pravidelnou komunikaci mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu na území Pelhřimovska a zaměřit se na jednotnou propagaci celé oblasti. S tímto souvisí také vytvoření společných propagačních materiálů.
74
Druhy a formy cestovního ruchu Prodloužení doby pobytu: Dalším faktem vyplývajícím z dotazníkového šetření je, ţe turisté na Pelhřimovsko přijíţdějí především za poznáním nebo nějakou kulturní akcí a oblast velmi rychle opouštějí. Ve většině případů se jedná o cestovní ruch výletního charakteru. Pro budoucí rozvoj cestovního ruchu by bylo dobré pobyt návštěvníků v oblasti prodlouţit, čehoţ by bylo moţné dosáhnout pomocí vytvoření různých balíčků komplexních sluţeb a turistických programů, které by účastníky k delšímu pobytu motivovaly. Tyto balíčky by se mohli zaměřovat tématicky na kulturní akce v Pelhřimově, na rodiny s dětmi, sportovní turistiku či starší návštěvníky. Jako vhodný příklad lze zmínit jiţ existující turistický program Cestou necestou I. a II., který nabízí několik cyklotras a turistických tras vhodných k prozkoumání Pelhřimovska. Program odkazuje na přírodní památky a zajímavosti, které se na trasách nacházejí. Díky mnoţství detailně popsaných a zpracovaných tras, program nabádá k prozkoumání tras a tím i k prodlouţenému pobytu na Pelhřimovsku. Nový balíček komplexních sluţeb by mohl být vytvořen také na téma Rekordy a kuriozity. Tento balíček by lákal turisty na prodlouţený víkend, který by zahrnoval Festival rekordů a kuriozit, účast na některých soutěţích, rekordmanský program pro děti, návštěvu Muzea rekordů a kuriozit a Expozice Zlaté české ručičky a Procházku českou knihou rekordů. Sportovně aktivní cestovní ruch: Vzhledem k poměrně vysokému přírodnímu potenciálu a vhodnosti terénu pro cykloturistiku, pěší turistiku, běţecké lyţování a částečně také sjezdové lyţování, se zde naskýtá moţnost zaměřit se na oblast a její propagaci v duchu sportovně aktivního cestovního ruchu. V oblasti ještě stále chybí stezky pro inline bruslaře, které by jistě potěšili jak místní obyvatele, tak návštěvníky Pelhřimovska. Hipoturistika a agroturistika: Webové stránky www.pelhrimovsko.cz uvádí řadu jezdeckých statků a farem v okolí Pelhřimova. Vznik sítě hipostezek a rozvoj agroturistiky by také mohl přispět k dalšímu rozvoji cestovního ruchu.
75
Rekreační cestovní ruch: Dalším častým důvodem proč lidé přijíţdějí na Pelhřimovsko, je odpočinek. Z kapitoly potenciál cestovního ruchu je patrné, ţe v oblasti Pelhřimovska se nenachází mnoho koupališť ani rekreačních zařízení. Další moţnosti rozvoje lze tedy spatřovat právě v budování rekreačních zařízení a koupališť s řadou vodních atrakcí.
Infrastruktura Ubytovací a stravovací zařízení: I přesto, ţe většina klientů je se sluţbami ubytovacích a stravovacích zařízení spíše spokojena, řada zařízení na Pelhřimovsku schází. V současné době si Pelhřimovsko vystačí se svými ubytovacími kapacitami v mimosezónním i sezónním období. Pokud se však v této oblasti koná nějaká kulturní akce či jiná událost, tyto kapacity bývají plné. S rozvojem cestovního ruchu a přílivem dalších turistů do této oblasti, by bylo nutné vybudovat další ubytovací a stravovací zařízení. Z tohoto hlediska není oblast na rozvoj cestovního ruchu zcela připravená. Nejvyuţívanějším typem ubytovacích zařízení v oblasti jsou v současné době penziony. Příliv dalších turistů by mohl tedy zajistit i rozvoj nových hotelových zařízení s kongresovým vybavením, rekreačních středisek, kempů či dětských táborů. Vybudování nových hotelů nabízejících wellness sluţby či vybavení pro kongresovou turistiku by rovněţ mělo za následek prodlouţení turistické sezóny, která je teď především vázána na období od začátku května do konce září. Jsou to tedy hlavně jarní a letní měsíce. Doprava: V součastné době čeká město Pelhřimov na dokončení stavby západního obchvatu, který si klade za cíl zkvalitnit a zklidnit dopravu ve městě. S dokončením tohoto obchvatu by mohl být vyřešen zároveň také problém s nedostatkem parkovacích míst. Ze čtyřproudé komunikace, která městem prochází, by mohla být vytvořena pouze dvouproudá komunikace. Zbytek komunikace by pak poslouţil jako plocha pro vznik nových parkovišť. V rámci zklidnění dopravy a zkvalitnění ţivotního prostředí by městu i jeho okolí prospělo také vybudování cyklostezky, která by městem procházela.
76
7. Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat potenciál cestovního ruchu na Pelhřimovsku, zjistit úroveň spokojenosti návštěvníků a analyzovat postoj místních obyvatel k přítomnému cestovnímu ruchu. Analýza potenciálu cestovního ruchu, která je součástí mé bakalářské práce slouţí jako komplexní přehled potenciálu cestovního ruchu v oblasti. Do budoucna by také mohla být výchozím bodem pro strategické plánování rozvoje území. Marketingový výzkum vypovídá o tom, ţe velká řada potenciálu není turisticky vyuţívána. Návštěvníci přijíţdějí na Pelhřimovsko především z důvodu poznání. Délka jejich pobytu většinou nezahrnuje ţádné přenocování. Mezi nejvyhledávanější turistické cíle se řadí Muzeum rekordů a kuriozit a atraktivity spjaté s tímto tématem. V moţnostech dalšího rozvoje tedy navrhuji zaměřit cestovní ruch i na jeho další formy. Oblast má veškeré předpoklady pro realizaci sportovně aktivního cestovního ruchu. Budoucí rozvoj se dále můţe zaměřit na relaxační cestovní ruch, hipoturistiku, agroturistiku a kongresový cestovní ruch, který na Pelhřimovsku zatím nemá mnoho konkurentů a výhledově můţe být zdrojem velkých příjmů. Pro další rozvoj cestovního ruchu by bylo také dobré soustředit se na nedostatky, které návštěvníci ve sluţbách spatřují a pokusit se je odstranit. Oblasti Pelhřimovska by prospělo vybudování nových ubytovacích a stravovacích zařízení, parkovišť a dalších zařízení orientovaných na rekreaci, relaxaci a incentivní cestovní ruch. Z hlediska rozvoje turismu by bylo také vhodné prodlouţit délku pobytu turistů na Pelhřimovsku. Těchto cílů lze dosáhnout například sestavením různých balíčků sluţeb a turistických programů.
Pokud
vezmeme
v úvahu
názory
místních
obyvatel,
i
oni
se
domnívají,
ţe na Pelhřimovsku není dostatek parkovacích míst. Vybudování nového parkoviště tedy uvítají i místní obyvatelé. Problém s nedostatkem parkovacích ploch v Pelhřimově by do budoucna mohl vyřešit západní obchvat města.
77
Co se týče reakcí obyvatel Pelhřimovska, na přítomnost cestovního ruchu reagují převáţně kladně. Obyvatelé si uvědomují výhody, které pro oblast rozvoj turismu přináší. V dalším rozvoji spatřují vznik nových pracovních příleţitostí a zlepšení kvality poskytovaných sluţeb. Zároveň se však obávají o ztráty na ţivotním prostředí, o bezpečnost a o navýšení cen sluţeb a zboţí, které s sebou příliv turistů často přináší. Provedením analýzy názorů návštěvníků a postojů místních obyvatel jsem dosáhla výsledků, na základě kterých mohu charakterizovat součastnou situaci cestovního ruchu na Pelhřimovsku. Od této charakteristiky se pak odvíjí návrhy na budoucí rozvoj cestovního ruchu, které povaţuji za hlavní přínos bakalářské práce. V oblasti zkoumání je ještě spousta neřešených okruhů. Další výzkum by se mohl zaměřit podobným způsobem pouze na zahraniční klientelu, která bývá často velkým zdrojem příjmů do místních rozpočtů.
78
8. Seznam bibliografických citací Knihy, strategické dokumenty, příručky 1) GALVASOVÁ, I.; a kol. Průmysl cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. 2) HESKOVÁ, M.; a kol. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 807168-948-3. 3) HLADÍLEK, M. Pelhřimovsko. Praha: Merkur, 1985. 124 s. 4) HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 2. Praha: Grada Publishing, 2003. 200 s. ISBN 80-247-0447-1. 5) JETMAR, M. Mezireginální a příhraniční spolupráce v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. 105 s. 6) KOTLER, P. Marketing a management. Praha: Grada, 2007. 720s. ISBN 80247-1359-4 7) KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA, Profil kraje Vysočina. 2011. s. 179 8) KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA, Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 – 2013. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 93 s. 9) KUNC, J.; ŠAUER, M.; VYSTOUPIL, J. Analýza cestovního ruchu v kraji Vysočina. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 33 s. 10) PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. 11) PODHORSKÝ, M. Kraj Vysočina. Praha: Freytag&berndt, 2003. 152 s. ISBN 80-7316-075-7. 12) VESELÝ, R.; a kol. Strategický plán rozvoje města Pelhřimov - analytická část. Jihlava: Regionální rozvojová agentura Vysočina, 2004. 112 s. 13) VESELÝ, R.; a kol. Strategický plán rozvoje města Pelhřimov – strategická část. Jihlava: Regionální rozvojová agentura Vysočina, 2004. 41 s. 14) VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2. Elektronické zdroje 1) CzechTourism: Didaktické podklady [online]. [cit. 2011.09.12.] Dostupné z WWW:
79
2) Ministerstvo pro místní rozvoj: Ústav územního rozvoje [online]. [cit. 2011.09.12.] Dostupné z WWW: < http://www.uur.cz> 3) DHV Czech republic: Systémové a metodické aspekty tvorby strategií rozvoje regionů [online]. [cit. 2011.09.12.] Dostupné z WWW: 4) Ústav krajinnej ekológie: Potenciál území k rekreaci [online]. [cit. 2011.09.12.] Dostupné z WWW: 5) Wikipedia otevřená inciklopedie: Pelhřimov [online]. [cit. 2011.09.20.] Dostupné z WWW: 6) Sčítání lidu: Statistická ročenka kraje Vysočina 2010 [online]. [cit. 2011.09.20.] Dostupné z WWW: 7) Regionální informační servis: Kraj Vysočina [online]. [cit. 2011.09.24.] Dostupné z WWW: 8) Český statistický úřad: Vysočina [online]. [cit. 2011.09.24.] Dostupné z WWW: 9) Trasovník: Pelhřimovsko [online]. [cit. 2011.09.30.] Dostupné z WWW: 10) Atlas Česka: Pelhřimov [online]. [cit. 2011.10.02.] Dostupné z WWW: 11) Informační server města Pelhřimov: Propagační materiály [online]. [cit. 2011.10.02.] Dostupné z WWW: < http://www.pelhrimovsko.cz> 12) Úřední desky a weby měst a obcí: Pelhřimov [online]. [cit. 2011.10.02.] Dostupné z WWW: 13) Město Pacov: Přehled nezaměstnanosti [online]. [cit. 2011.10.02.] Dostupné z WWW: <www.mestopacov.cz> 14) Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. [cit. 2011.10.07.] Dostupné z WWW: < http://weby.istudio.cz/aktivni/vysocina/web/> 15) Výletník: Českomoravská vrchovina/ Pelhřimovsko [online]. [cit. 2011.10.11.] Dostupné z WWW: 16) Zajímavá místa: Horní Cerekev [online]. [cit. 2011.10.11.] Dostupné z WWW: 17) Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. [cit. 2011.10.11.] Dostupné z WWW: 18) Muzeum Vysočiny Pelhřimov: Muzeum Vysočiny [online]. [cit. 2011.10.19.] Dostupné z WWW: 80
19) Muzeum rekordů a kuriozit: Muzeum [online]. [cit. 2011.10.19.] Dostupné z WWW: < http://www.muzeumrekorduakuriozit.cz> 20) Kamenice nad Lipou: Muzeum [online]. [cit. 2011.10.19.] Dostupné z WWW: 21) Počátky: Městské muzeum [online]. [cit. 2011.10.19.] Dostupné z WWW: 22) Kudy z nudy: Stezka po stavebních slozích [online]. [cit. 2011.10.21.] Dostupné z WWW: 23) Hasičský záchranný sbor České republiky: Krematorium [online]. [cit. 2011.10.21.] Dostupné z WWW: 24) Skiklub Pelhřimov: Běţecké tratě [online]. [cit. 2011.10.21.] Dostupné z WWW: 25) Region Vysočina: Lyţařské vleky [online]. [cit. 2011.10.21.] Dostupné z WWW: 26) Cyklotrasy:
Vysočina
[online].
[cit.
2011.10.21.]
Dostupné
z WWW:
27) Klub českých turistů: Krajská komise značení kraje Vysočina [online]. [cit. 2011.09.12.] Dostupné z WWW: 28) Turistik: Naučné stezky [online]. [cit. 2011.10.28.] Dostupné z WWW: 29) Pelhřimov City: Program prevence kriminality v letech 2008 – 2011 [online]. [cit. 2011.09.12.] Dostupné z WWW: 30) Strategické plány rozvoje mikroregionů: [online]. [cit. 2011.10.28.] Dostupné z WWW: 31) VysočinaTourism: Příspěvková organizace [online]. [cit. 2011.10.28.] Dostupné z WWW: 32) Hodina H: Hodina H [online]. [cit. 2011.10.28.] Dostupné z WWW: 33) Agentura dobrý den: Dobrý den [online]. [cit. 2011.10.28.] Dostupné z WWW: <www.dobryden.cz> 34) Městský úřad Pelhřimov: Rozvoj města [online]. [cit. 2011.11.29.] Dostupné z WWW:
81
9. Přílohy 1) Dotazník č. 1 Spokojenost návštěvníků v Pelhřimově a okolí (pro turisty) Dobrý den, jmenuji se Eva Jirsová a jsem studentkou oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Pro účely své bakalářské práce provádím výzkum spokojenosti návštěvníků v oblasti Pelhřimovsko. Prosím Vás o věnování krátké pozornosti tomuto dotazníku. Odpovědi, s kterými se ztotoţňujete, označte kříţkem. Děkuji za Vaše odpovědi. 1. Proč jste si ke své návštěvě vybrala právě tuto oblast? Návštěvu mi doporučili známí
Dočetla jsem se o Pelhřimově na internetu
Z jiných důvodů – uveďte: 2. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Poznání
Odpočinek
Návštěva příbuzných
Sport
Kulturní událost
Jiné důvody – uveďte:
3. Odkud jste na Pelhřimovsko přicestoval/a? Uveďte: 4. Jste na Pelhřimovsku poprvé? Ano, nikdy předtím jsem
Ne, jsem zde jiţ podruhé
Ne, byl/a jsem zde jiţ několikrát
zde nebyl/a 5. Jak dlouhý pobyt zde plánujete? Bez přenocování
1 – 3 přenocování
4 - 6 přenocování
6 a více přenocování
6. Kde jste zde ubytován/a? Hotel
Penzion
Ubytovna
Kemp
U známých
Jiná moţnost – uveďte:
82
7. Co vše se chystáte v Pelhřimově navštívit? – (Moţno označit více odpovědí.) Muzeum rekordů a kuriozit
Procházka Českou knihou rekordů
Expozice Zlaté české ručičky
Muzeum Strašidel
Muzeum Vysočiny Pelhřimov
Síň Lipských aneb První české MÚZYum
Vyhlídková věţ kostela sv. Bartoloměje
Galerie M
Výstavní síň kostela sv. Víta
Naučná stezka
Stezka po stavebních slozích
Jiné – uveďte:
8. Co z jiţ navštívených atraktivit vás nejvíce zaujalo? Uveďte: 9. Jaké další město či obec na Pelhřimovsku plánujete navštívit? – Moţno označit více odpovědí.) Horní Cerekev
Nová Cerekev
Červená Řečice
Kamenice nad Lipou
Počátky
Košetice
Černovice
Ţirovnice
Jiné: - uveďte:
10. Za jakým účelem chcete tyto města a obce navštívit? – (Moţno označit více odpovědí.) Hrady a zámky či jiné historické památky
Naučné stezky, muzea
Rozhledny, vyhlídkové věţe
Ţidovské památky
Církevní památky
Kongresová a firemní turistika
Jiný – uveďte: 11. Která z jiţ navštívených měst či obcí v okolí Vás nejvíce zaujalo? Uveďte: 12. Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb na Pelhřimovsku? Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
83
Spíše nespokoje/a
Velmi nespokojen/a
13. S jakými nedostatky u poskytovaných sluţeb v oblasti cestovního ruchu jste se setkal/a? – (Moţno označit více odpovědí.) Neochota pracovníků ve sluţbách CR
Špatně či nepřesně poskytované informace v turistickém informačním centru
Špatné vyznačení turistických cílů
Nedostatek parkovacích míst
Nedostatečný přístup k veřejnému
Špatné značení turistických stezek
internetu Nedostatek sportovního zařízení
Nedostatek zábavních podniků a diskoték
Jiné – uveďte: 14. Doporučil/a byste na základě svých zkušeností návštěvu Pelhřimovska i ostatním? Ano
Ne
15. Jaký dopravní prostředek jste k návštěvě této oblasti pouţil/a? Osobní automobil
Autobus
Jiný - uveďte:
Vlak
16. S kým cestujete? S rodinou
S partnerem/partnerkou
Se školou
S někým jiným – uveďte:
S kamarády
17. Uveďte prosím počet osob, s nimiţ cestujete.
18. Plánujete do budoucna opět navštívit Pelhřimovsko? Ano
Nevím
Ne
19. Jste Muţ
Ţena
20. Do jaké věkové skupiny se řadíte? Do 25 let
Od 25 do 55 let
Nad 55 let
21. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Základní
Vyučení
SŠ s maturitou
84
Vysokoškolské
2) Dotazník č. 2 Postoj místních obyvatel k rozvoji CR Dobrý den, jmenuji se Eva Jirsová a jsem studentkou oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava.
Pro účely své bakalářské práce provádím výzkum reakce místních
obyvatel na rozvoj cestovního ruchu v oblasti Pelhřimovsko. Prosím Vás o věnování krátké pozornosti tomuto dotazníku. Odpovědi, s kterými se ztotoţňujete, vţdy označte kříţkem. Děkuji za Vaše odpovědi. 1. Jste rodák/ rodačka oblasti Pelhřimovska? Ano, na Pelhřimovsku jsem se narodil/a
Ne, na Pelhřimovsko jsem se přistěhoval/a
2. Jste rád/a, ţe ţijete právě v této lokalitě? Ano, jsem zde spokojený/á
Ne, uvaţuji o tom, ţe se přestěhuji jinam
Ne, ale přestěhovat se jinam je pro mě
Jiná moţnost – uveďte:
komplikované 3. Proč ţijete právě na Pelhřimovsku? – (Moţno označit více odpovědí.) Mám zde rodinu a přátele
Mám zde vlastní byt či
Mám zde práci
dům Jsou zde poměrně nízké náklady na ţivobytí (nájemné,
Jiné důvody - uveďte:
ceny zboţí, voda, plyn,…) 4. Jak často na Pelhřimovsku vyuţíváte tato zařízení: Stravovací
Velmi často
Často
Méně často
Vůbec
Sportovní
Velmi často
Často
Méně často
Vůbec
Kulturní
Velmi často
Často
Méně často
Vůbec
5. Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb v cestovním ruchu na Pelhřimovsku? Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Spíše nespokojen/a
Velmi nespokojen/a
6. Jak jste spokojen/a s cenami poskytovaných sluţeb v cestovním ruchu na Pelhřimovsku? Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
85
Spíše nespokojen/a
Velmi nespokojen/a
7. V případě Vaší nespokojenosti označte u jednotlivých sluţeb, co Vám konkrétně nevyhovuje. – (Moţno označit více odpovědí.) Stravovací
Ceny
zařízení
Otevírací
Neprofesionální
doby
přístup k
Nízká úroveň
zákazníkovi Sportovní
Ceny
Otevírací
Neprofesionální
zařízení
vstupného
doby
přístup k
Nízká úroveň
zákazníkovi Kulturní akce
Ceny
Málo
Špatně
vstupného
kulturních
organizované
Nízká úroveň
akcí Parkoviště
Ceny
Málo
Místa určená k
parkovného
parkovacích
parkování
míst Turistické
Ceny
Otevírací
Neprofesionální
Nízká úroveň
informační
poskytovaných
doba
přístup k
poskytovaných
centrum
sluţeb
zákazníkovi
informací
Jiné – uveďte: 8. Myslíte si, ţe návštěvnost Pelhřimova a jeho okolí je velká? Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
9. Dle Vašeho názoru je návštěva turistů pro tuto oblast:
Velmi
Spíše
Spíše
Velmi
Nemá ţádný
prospěšná
Prospěšná
neprospěšná
neprospěšná
vliv
10. V čem vidíte přínos návštěvníků pro Pelhřimovsko? (Moţno označit více odpovědí.) Přísun financí do místních rozpočtů
Odstraňování nedostatků ve sluţbách
Vznik nových pracovních příleţitostí
Zlepšování dopravní dostupnosti této oblasti
Rozšiřování nabídky sluţeb a zboţí
Jiný přínos - uveďte:
86
11. Jaké negativní dopady dle Vašeho názoru naopak přináší návštěvnost Pelhřimovska? (Moţno označit více odpovědí.) Zhoršení a znečišťování ţivotního
Zvýšení cen sluţeb a zboţí
prostředí Sníţení moţnosti zaparkovat v blízkosti
Zvýšení kriminality
turistických cílů Jiné změny – uveďte: 12. Myslíte si, ţe je Pelhřimovsko se svým potenciálem cestovního ruchu schopné konkurovat ostatním turistickým oblastem na Vysočině? Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
13. Myslíte si, ţe má Pelhřimovsko dostatečný potenciál cestovního ruchu, aby se stal významnou turistickou oblastí? Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
14. Co by dle Vašeho názoru přilákalo další turisty do této oblasti? – (Moţno označit více odpovědí.) Zlepšení propagace regionu
Zlepšení stavu silnic
Zlepšení vzhledu veřejných prostranství
Vybudování dalších cyklostezek
Rozvoj nových kulturních, stravovacích a
Jiné řešení:
sportovních zařízení pro turisty 15. Příliv dalších turistů do této oblasti by dle Vašeho názoru měl pozitivní dopad na: (Moţno označit více odpovědí.) Kvalitu sluţeb
Vznik dalších pracovních míst
Údrţbu silnic a veřejného prostranství
Jiná moţnost – uveďte:
16. Příliv dalších turistů do této oblasti by dle Vašeho názoru měl negativní dopad na: (Moţno označit více odpovědí.) Ceny zboţí a sluţeb
Ţivotní prostředí
Bezpečnost v regionu
Jiná moţnost – uveďte:
17. Jaké je Vaše pohlaví? Muţ
Ţena
87
18. V jaké věkové kategorii se nacházíte? Do 25 let
Od 25 do 55 let
Nad 55 let
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Základní
Vyučení
Středoškolské
20. Z jakého města či obce jste? Uveďte:
88
Vysokoškolské
3) Srovnávací
graf
možností
rozvoje
podnětů
cestovního
ruchu
v mikroregionu Pelhřimov
Zdroj: Strategie města Pelhřimov 4) Seznam grafů Graf č. 1 – Proč jste si ke své návštěvě vybral/a Pelhřimovsko? Graf č. 2 - Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Graf č. 3 - Odkud jste na Pelhřimovsko přicestoval/a? Graf č. 4 - Jste na Pelhřimovsku poprvé? Graf č. 5 - Jak dlouhý pobyt zde plánujete? Graf č. 6 - Kde jste zde ubytován/a? Graf č. 7 - Co vše se chystáte v Pelhřimově navštívit? Graf č. 8 - Co z jiţ navštívených atraktivit vás nejvíce zaujalo? Graf č. 9 - Jaké další město či obec na Pelhřimovsku plánujete navštívit? Graf č. 10 - Za jakým účelem chcete tato města a obce navštívit? Graf č. 11 - Které z jiţ navštívených měst či obcí v okolí Vás nejvíce zaujalo? Graf č. 12 - Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb na Pelhřimovsku? Graf č. 13 - S jakými nedostatky u poskytovaných sluţeb v oblasti cestovního ruchu jste se setkal/a? Graf č. 14 - Doporučil/a byste na základě svých zkušeností návštěvu Pelhřimovska i ostatním? Graf č. 15 - Jaký dopravní prostředek jste k návštěvě této oblasti pouţil/a? 89
Graf č. 16 - S kým cestujete? Graf č. 17 - Uveďte prosím počet osob, s nimiţ cestujete. Graf č. 18 - Plánujete do budoucna opět navštívit Pelhřimovsko? Graf č. 19 – Jste muţ nebo ţena? Graf č. 20 - Do jaké věkové skupiny se řadíte? Graf č. 21 - Proč jste si ke své návštěvě vybrala právě tuto oblast? Graf č. 22 - Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Graf č. 23 - Jste na Pelhřimovsku poprvé? Graf č. 24 - Jak dlouhý pobyt zde plánujete? Graf č. 25 - Kde jste zde ubytován/a? Graf č. 26 - Za jakým účelem chcete města a obce na Pelhřimovsku navštívit? Graf č. 27 - Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb na Pelhřimovsku? Graf č. 28 - S jakými nedostatky u poskytovaných sluţeb v oblasti cestovního ruchu jste se setkal/a? Graf č. 29 - Jaký dopravní prostředek jste k návštěvě této oblasti pouţil/a? Graf č. 30 - S kým cestujete? Graf č. 31 – Jste muţ nebo ţena? Graf č. 32 - Do jaké věkové skupiny se řadíte? Graf č. 33 - Jste rodák/ rodačka oblasti Pelhřimovska? Graf č. 34 - Jste rád/a, ţe ţijete právě v této lokalitě? Graf č. 35 - Proč ţijete právě na Pelhřimovsku? Graf č. 36 - Jak často na Pelhřimovsku vyuţíváte tato zařízení? Graf č. 37 - Jak jste spokojen/a s úrovní poskytovaných sluţeb v cestovním ruchu na Pelhřimovsku? Graf č. 38 - Jak jste spokojen/a s cenami poskytovaných sluţeb? Graf č. 39 - V případě Vaší nespokojenosti označte u jednotlivých sluţeb, co Vám konkrétně nevyhovuje u stravovacích zařízení? Graf č. 40 - Co Vám nevyhovuje u sportovních zařízení? Graf č. 41 – Co Vám nevyhovuje u kulturních akcí? Graf č. 42 - Co Vám nevyhovuje u parkovišť? Graf č. 43 – Co Vám nevyhovuje u turistických informačních center. Graf č. 44 - Myslíte si, ţe návštěvnost Pelhřimova a jeho okolí je velká? Graf č. 45 - Dle Vašeho názoru je návštěva turistů pro tuto oblast: Graf č. 46 - V čem vidíte přínos návštěvníků pro Pelhřimovsko? 90
Graf č. 47 - Jaké negativní dopady dle Vašeho názoru naopak přináší návštěvnost Pelhřimovska? Graf č. 48 - Myslíte si, ţe je Pelhřimovsko se svým potenciálem cestovního ruchu schopné konkurovat ostatním turistickým oblastem na Vysočině? Graf č. 49 - Myslíte si, ţe má Pelhřimovsko dostatečný potenciál cestovního ruchu, aby se stal významnou turistickou oblastí? Graf č. 50 – Co by dle Vašeho názoru přilákalo další turisty do této oblasti? Graf č. 51 - Příliv dalších turistů do této oblasti by dle Vašeho názoru měl pozitivní dopad na: Graf č. 52 - Příliv dalších turistů do této oblasti by dle Vašeho názoru měl negativní dopad na: Graf č. 53 - Jaké je Vaše pohlaví? Graf č. 54 - V jaké věkové kategorii se nacházíte? Graf č. 55 - Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?
91
