CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Důvody nevyužívání služeb Armády spásy v Šumperku lidmi bez domova
František Lakomý
Olomouc 2013
CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc
Absolventská práce
Důvody nevyužívání služeb Armády spásy v Šumperku lidmi bez domova.
Téma práce:
Důvody nevyužívání služeb Armády spásy v Šumperku lidmi bez domova .
František Lakomý Vedoucí práce: PhDr. Mirka Nečasová Ph.D.
Olomouc 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracoval samostatně na základě použitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. …………………. V Olomouci, dne 24. dubna 2013
Lakomý František
Na tomto místě bych rád poděkoval paní PhDr. Mirce Nečasové, Ph.D., za odborné vedení absolventské práce, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování práce poskytla, a také za čas, který mi věnovala.
Obsah: 1
Úvod.......................................................................................................................... 4
2
Základní pojmy vztahující se k bezdomovectví ....................................................... 6
3
4
2.1
Fenomén bezdomovectví .................................................................................. 6
2.2
Příčiny vzniku bezdomovectví.......................................................................... 7
2.3
Charakteristiky osob bez domova. .................................................................... 8
2.3.1
Obecné vlastnosti a znaky osob bez domova............................................ 8
2.3.2
Specifické charakteristiky vzhledem k životním fázím ............................ 9
Práce s lidmi bez domova a doprovázející potíže při práci .................................... 11 3.1
Základní rozdělení sociální práce s bezdomovci ............................................ 11
3.2
Správná komunikace základ úspěšné intervence ............................................ 12
3.3
Motivace jako prostředek ke změně ............................................................... 14
3.3.1
Činitelé ovlivňující motivaci. ................................................................. 14
3.3.2
Vliv společné činnosti na motivaci ......................................................... 15
3.3.3
Vliv motivace na péči o svůj zdravotní stav. .......................................... 15
Možnosti vlastního řešení versus pomoc a podpora lidem bez domova z pohledu
legislativy. ....................................................................................................................... 17
5
6
7
8
4.1
Zajištění vlastní formy ubytování ................................................................... 17
4.2
Formy pomoci z pohledu legislativy. ............................................................. 18
4.3
Služby zaměřené na reintegraci ...................................................................... 20
4.4
Strategie pomoci osobám, které jsou ohrožené sociálním vyloučením .......... 21
Popis jednotlivých forem ubytování ....................................................................... 23 5.1
Armáda spásy jako mezinárodní organizace s působností v ČR .................... 23
5.2
Popis ubytoven zařazených do výzkumu. ....................................................... 24
Teorie k praktické části ........................................................................................... 26 6.1
Zvolený přístup ............................................................................................... 26
6.2
Popis realizace výzkumu dle teoretického ukotvení ....................................... 28
6.2.1
Výběr vzorku .......................................................................................... 28
6.2.2
Otázky pro interview .............................................................................. 29
6.2.3
Sestavení hodnocených kategorií............................................................ 29
Výzkumná část – interpretace dat ........................................................................... 30 7.1
Respondenti z komerčních ubytoven .............................................................. 30
7.2
Respondenti z Azylového domu ..................................................................... 37
Závěr ....................................................................................................................... 43
1 Úvod V současné době pracuji jako terénní pracovník Armády spásy (AS). Při své práci s osobami bez přístřeší (OBP) často řeším otázku bydlení. A to nejen ve smyslu, zda mají zajištěné ubytování, ale také jaká je jeho kvalita. Velice často je odpověď těchto lidí následovná: „Zase mě vyhodili z ubytovny, už nevím, kam mám jít“. Nebo „ Mám strach jít na ubytovnu XY, jen se tam chlastá a zase bych začal pít“. Řešení vypadá jednoduše, využije nějakou sociální službu a ta Vám pomůže. Proč tito lidé nereflektují na nabídky ubytování na Azylových domech (AD)? Mají tyto osoby své specifické charakteristiky, které nepodporují úspěšnou resocializaci? Neodpovídají služby jejich potřebám? Pokud uvážíme, že v Šumperku žije 200 osob bez přístřeší, jen malá část je ubytovaná na azylovém domě. Většina klientů využívá volnějšího ubytování na komerčních ubytovnách. Na základě vlastní depistážní činnosti zjišťuji, že pobyt na komerční ubytovně v řadě případů nepomáhá k úspěšné resocializaci. Řada osob zde ztrácí kontrolu nad požíváním alkoholu a jiných návykových látek. Tím dochází k trvalému poškození zdraví a nárůstu různých patologických jevů. Jejich návrat k určité formě konformního chování se snižuje. Taktéž kvalita jejich života je velice nízká. Existuje souvislost mezi charakteristikami osob bez domova a zvolenou formou ubytování? Touto otázkou se při své práci potýkám každodenně. Svojí prácí bych chtěl najít odpovědi na dvě oblasti. První oblastí mého zájmu je, zjistit, proč si osoby bez domova nejsou schopny zachovat určitou konformitu, co stálo na počátku jejich potíží. Je problém v jejich charakteristikách nebo v nedostatečné sociální práci a informovanosti o možnosti řešení? Tyto výstupy jsou důležité pro vlastní práci s těmito osobami. Druhým důvodem je to, zda prostředí (nastavený systém ubytovacích služeb) již sám o sobě není příčinou neúspěšné resocializace. Z tohoto pohledu se mi zdají obě téma zajímavé a mají své propojení, ale z důvodu rozsahu práce se více soustředím na charakteristiky osob bez přístřeší. Pokud bych chtěl zachovat jistou objektivitu, v charakteristikách osob bez přístřeší musím přiznat, že podobný problém z pohledu resocializace vidím i u části osob využívající pouze sociální služby. Jejich posun na pomyslné dráze integrace je také velmi malý. Cílem jejich mobility je přesun v rámci jedné sociální služby noclehárna – azylový dům. Pokud chceme zjistit příčiny nízké integrace těchto osob do společnosti, považuji za nutné znát jejich charakteristiky.
4
Cílem práce je zjistit: „ Zda a jak se liší ve svých charakteristikách lidé bez domova, kteří využívají služby azylového domu, a ti, kteří tyto služby nevyužívají, případně využívali dříve? Výsledky z výzkumu by mohly pomoci při práci s oběma cílovými skupinami. Jednotlivé charakteristiky nám mohou dát podnět na jakou činnost se zaměřit při práci s jednotlivými skupinami. Mohou tvořit podklad pro určitou metodiku a terapeutické postupy při práci s osobami bez přístřeší. K zjištění charakteristik jednotlivých skupin použiji převážně induktivní postup a kvalitativní výzkumný nástroj – rozhovor. Při vlastním výzkumu využiji poznatků z terénní práce a jisté vybudované důvěry s oslovenými respondenty. Práce je rozdělena do devíti kapitol. K teoretické části se vztahuje prvních pět kapitol a výzkum je obsažen v posledních dvou. Z teoretických kapitol stanovým výzkumné otázky pro jednotlivé skupiny respondentů. Struktura práce je seřazena od obecných pojmů ke konkrétním. Na počátku teoretické části stojí výklad jednotlivých pojmů. Po této kapitole následuje práce s touto cílovou skupinou a různé intervence napomáhající resocializaci. V další části se věnuji konkrétním možnostem řešení a podpory lidem bez domova. Poslední kapitola v teoretické části popisuje jednotlivé formy ubytování, vztahující se k výzkumu. Tuto závěrečnou část jsem zařadil důvodu, že celá výzkumná otázka se věnuje vztahu mezi charakteristikami osob a formou ubytování. Dnešní, trendem sociální práce s lidmi bez přístřeší, je především zvýšení soběstačnosti a získání nových kompetencí. Tuto pomoc nelze chápat pouze zajištěním ubytování, jak je tomu v řadě případů pobytu na komerčních ubytovnách. Je nutné zajistit takové ubytování, které poskytuje jistotu a bezpečí, což je základ následné úspěšné intervence.
5
2 Základní pojmy vztahující se k bezdomovectví Přestože se téma práce týká charakteristických znaků osob bez přístřeší, považuji za nutné definovat několik pojmů vztahujících se k problematice bezdomovectví.
2.1 Fenomén bezdomovectví Většina lidí si v dnešní společnosti dokáže pod pojmem bezdomovecbezdomovectví vybavit zcela konkrétní sociální problém nebo situaci. Na rozdíl od legislativy, která tento pojem vysvětluje jako člověka bez státní příslušnosti. (Průdková, T., Novotný, P., 2008, s. 10). Smysluplnější význam těchto slov používá sociální práce, jedná se o osoby ohrožené bezprostřední nouzí, které nemají trvalý domov. (Matoušek a kol., 2005, s. 316). Tyto osoby bez přístřeší rozdělují Hradečtí, V., I., (1996, s. 27–32) na zjevné, skryté a potencionální. Zjevné
bezdomovectví
patří
k nejviditelnější,
ale
početně
nižší
než
bezdomovectví skryté. Tato skupina využívá sociálních služeb, v podobě nocleháren a azylových domů. Postupně ztrácejí vazby na rodinu, instituce a nakonec i vlastní sebedůvěru. Místem jejich setkání bývají často nádraží. Skryté bezdomovectví můžeme charakterizovat nezájmem o ubytování nabízené sociálními službami. K ubytování využívají různé squaty, sklepy, stany, kontejnery, autovraky. Zvláště v zimních měsících tyto „příbytky“ opouštějí a hledají ubytování na noclehárnách. Ubytování v těchto sociálních zařízeních není dlouhodobé z důvodu nesplnění některých kriterii. Jedná se o špatný zdravotní stav, nespadají do cílové skupiny např. matky s nezletilými dětmi, uprchlíci. Již prvních 14 dní života na ulici poznamená psychiku člověka nadlouho, a to tak že, trpí určitým stigmatem, deprivací a nepřátelstvím k okolnímu světu. Potencionální bezdomovectví, jedná se o osoby, které žijí v nejistých podmínkách z pohledu ubytování. Jejich potřeby nejsou institucím přesně známy. Mezi tuto skupinu patří například osoby čekající na propuštění z ústavní výchovy.
6
2.2 Příčiny vzniku bezdomovectví Příčiny, které ovlivňují vznik tohoto sociálního problému, můžeme rozdělit na objektivní a subjektivní. Objektivní příčiny jsou nezávislé vůli na člověka. Patří k nim sociální politika státu (sociální zabezpečení), sociální zákonodárství, bytová politika, ekonomická situace. Subjektivní příčiny, se vztahuji ke konkrétním osobám a lze rozdělit na tyto oblasti: Materiální atributy: k těmto atributům patří ztráta bydlení nebo nejisté bydlení, ztráta zaměstnání, nezaměstnanost, nízké příjmy, nízká finanční gramotnost, různé životní události spojené s materiálními ztrátami (ztráta majetku). Vztahové atributy: Tyto rysy můžeme nalézt již v dětském věku, a to v souvislosti s problémovým vztahem rodič dítě nebo mezi sourozenci. Dále se jedná o patologické chování rodičů, zneužívání dětí, násilí v rodině. Také problémové chování mezi partnery, rozvody, znásilnění. Osobnostní atributy: Podstatným znakem jsou duševní poruchy, závislosti, invalidita. Institucionální atributy: Jedná se především o propuštění z ústavní péče a věznic. Společným znakem obou příčin je, že způsobují chudobu a výrazně snižují kvalitu života oproti běžné společnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že alkoholismus a toxikománie nejsou hlavními příčinami bezdomovectví, jak je vidí většinová společnost. Také příčiny bezdomovectví mužů, žen a mladistvých se diametrálně liší. U mužů to jsou atributy materiální a osobní, méně vztahové a institucionální. Bezdomovectví mužů je více viditelné, jedná se většinou o formu demonstrování své situace. Naopak u žen jde o faktory vztahové a potíže v partnerských vztazích. Své bezdomovectví skrývají, hledají jiné formy ubytování než sociální služby. Poslední skupina, která chybí ve výčtu je skupina děti a mladistvých. Příčinami jejich bezdomovectví bývají institucionální faktory (odchod z dětského domova, nebo ústavu) a vztahové problémy (problémové vztahy s rodiči, se sourozenci, násilí, neúplná rodina) a dále osobnostní
7
faktory, k těm patří psychické potíže. V poslední době je nový fenomén nuda dětí a přepracovanost rodičů. (Hradečtí, V., I., 1996, s. 33–35) Jiný pohled na příčiny bezdomovectví nabízí Marek, J., a kol (2012, s. 16–20). Bezdomovci spíše argumentují původními příčinami, přestože je tato informace již nikam neposouvá. Je důležité zjistit aktuální stav. Lidé jsou na ulici z úplně jiných důvodů, než byla původní příčina jejich sociálního vyloučení. Důležité je zjistit, proč člověk na ulici v současné době zůstává. Jako primární příčinu, proč se člověk dostal na ulici je úpadek osobnosti, zde by měl reagovat sociální systém v podobě státních institucí a pomoci v řešení nepříznivých životních událostí. Sekundární příčinou, proč lidé zůstávají na ulici, je stav, kdy se u klientů snižuje schopnost k nějaké změně. Klient vidí spíše primární příčiny (rozvod, ztráta bytu). Neuvědomuje si, proč zůstává na ulici. Až po pochopení sekundárních příčin (závislosti, neschopnost řešit situaci, využití NNO) zjistí, že tyto překážky jsou překonatelné. Terciární příčiny, proč se lidé vrací na ulici? K těmto příčinám patří především neschopnost v zajištění si určité pozice ve společnosti. Pokud člověk své místo nenalezne, vrací se zpět na ulici. Ulice mu dává určitou jistotu, kterou zná.
2.3 Charakteristiky osob bez domova. V úvodu této podkapitoly nejdříve vymezím pojem charakteristika. Tento pojem se opakuje ve výzkumné otázce, a je relevantní k celé práci. Pojem charakteristika je druhem popisu, který zaznamenává vlastnosti osoby. Jedná se o povahové, mentální, morální a temperamentní vlastnosti Tento popis by měl přiblížit osobnost člověka. Charakteristika může být přímá, která popisuje člověka a jeho jednání a nepřímá, která si všímá interakcí s prostředím. (Minářová, E., 2011, s. 85–86)
2.3.1 Obecné vlastnosti a znaky osob bez domova. Určité charakterové znaky popisuje Průdková, T., Novotný, P., (2008, s. 17–21). Co se týká stáří osob bez domova, jde o osoby středního věku, většinou muže. Polovina této populace neuzavřela nikdy sňatek. K dalším vlastnostem patří rizikový způsob života provázený požíváním alkoholu a jiných návykových látek. Nízká motivace pro dokončení vzdělání může být způsobena nefunkční rodinou. Většina těchto osob je 8
závislá na systému podpory v nezaměstnanosti, což se projevuje určitou pasivitou. Pouze malé procento má nějaké plány do budoucna. Pokud se jedná o nějaké plány, jsou pouze krátkodobé. Snížení společenského statusu vede k drobným krádežím. Tyto osoby více tíží psychické potíže, než fyzické.
2.3.2 Specifické charakteristiky vzhledem k životním fázím Výše popsaný zobecňující popis může vytvářet určitý profil člověka bez domova. Jaké charakteristiky se vyznačují v určitých životních etapách, popisuji v následující textu. Pokud bych využil poznatků Erika Eriksona z vývojové psychologie, popisuje osm životních etap, na které navazuje zvládání životních krizí. Pro každý další posun v životě člověka je důležité zvládání jednotlivých životních krizí. Pokud předchozí vývoj nebyl úspěšně dokončen, v následné životní krizi to může mít fatální následky. Z tohoto pohledu může bezdomovectví vzniknout v každém stupni následného vývoje. Marek, J., a kol.,(2012, s. 91–102) se věnuje třem základním životním obdobím, ze kterých vychází specifické potíže, působící na vznik bezdomovectví. V textu také naznačím možné intervence ze strany sociálního pracovníka. Tyto tři životní etapy jsou rozděleny na mladistvé do 26 let, období středního věku a stáří Mladí lidé do 26 let ohrožení bezdomovectvím podobně jako jejich vrstevníci nechtějí řešit svoji budoucnost, prioritou je svoboda. Jejich životní krédo je: „Užívat si života“. V tomto období mladí lidé řeší krizi, která vychází z hledání identity, kdy nebyla dokončena emoční oproštěnost od rodičů. Příčina života na ulici souvisí s rozpadem nefunkční rodiny nebo v nepřizpůsobení se pravidlům. Charakteristickým znakem této skupiny je užívání drog, které jim dávají pocit úniku před realitou. Rodinu jim nahrazují ostatní členové ve skupině. Po určité době mladí lidé touží po normálním životě a odchodu z ulice. Problémem je drogová závislost, infekce, hepatitida, HIV, špatné zázemí, nedokončené vzdělání a dluhy. V této fázi může být sociální pracovník nápomocný zvládnout přechod do dospělého života. Důležité je minimalizovat rizika, která tomuto vstupu brání. Vztah mezi pracovníkem a klientem by měl být co nejvíce důvěrný. Osoby v produktivním věku. Toto období je relativně dlouhé, může trvat až třicet let. Pokud člověk příjme roli bezdomovce, je vnímán okolím jako slabá riskující osobnost, která si tento problém sama přivodila. Tuto myšlenku řada lidí bez domova příjme a dojde k názoru, že si nezaslouží jiný život, proto se nepokouší nic v životě 9
změnit. Svůj úděl si také zracionalizují v nespravedlivé společnosti a v „čekání na zázrak“, snad se něco samo změní. Na rozdíl od mladých bezdomovců brzy ztrácí společenské postavení. Jejich pomyslný standard se snižuje s množstvím peněz. Většinou nezaměstnanost vede k sociálnímu vyloučení, což je počátek vzniku bezdomovectví. Z této věkové skupiny, je nejtěžší návrat pro osoby kolem padesáti let. Jejich strategie vychází z tvrzení: „Mám pár roků do důchodu a stejně o mě nikdo nestojí“. Mladší osoby kolem čtyřicátého roku mohou spadnout do bezdomovectví v období krize středního věku. Což znamená určité bilancování svého života. Toto bilancování může vést ke stagnaci (ztráta smyslu života) nebo k rizikovému způsobu života. Rozhovory v tomto období by měly směřovat k hledání smyslu v životě a následně i zaměstnání. V některých případech to znamená pád až na pomyslné dno, aby si člověk uvědomil svoji situaci. Sociální pracovník může být nápomocen ve získání ztraceného sebevědomí a víry v lepší život. Poslední skupinou jsou osoby v postproduktivním věku. Důvody života na ulici souvisí s krizí rodiny. Častým důvodem života na ulici je u seniorů nedostatek finančních prostředků na úhradu nájemného. Řešením je pobyt v různých sociálních zařízeních, které akceptují nízké příjmy. Musíme si uvědomit, že tato skupina těžko zvládá jakékoliv změny. Násilné donucení může působit i kontraproduktivně. Z tohoto důvodu je dobré nechat rozhodnutí na samotných osobách bez domova. Sociální pracovník by se měl soustředit na zabezpečení důstojného života. V praxi to znamená nenásilnou nabídku služeb a možností pro tuto cílovou skupinu. Co je specifické pro tuto věkovou kategorii? Jsou to psychické potíže, uzavírání se do sebe.
10
3 Práce s lidmi bez domova a doprovázející potíže při práci Pokud bych v několika větách shrnul druhou kapitolu, začal jsem definicí, rozdělením a příčinami vzniku bezdomovectví. Následně jsem popsal obecné a specifické charakteristiky a z nich vycházející potíže. V následujícím textu chci na tuto část navázat a popsat práci s lidmi bez domova. V této souvislosti je důležité uvědomit si, že sociální práce s touto cílovou skupinou je dlouhodobá a v řadě případů nelze hovořit o dosažení nějaké změny. Z tohoto pohledu je tato práce velmi psychicky náročná, ale určitě stoji za to, pokud se alespoň malé části lidí podaří reintegrace do společnosti. Aby reintegrace byla úspěšná, měl by být každý pracovník „vybaven“ určitými teoretickými znalostmi, jak s těmito lidmi pracovat.
3.1 Základní rozdělení sociální práce s bezdomovci Marek, J., a kol.,(2012, s. 115–137) rozděluje tuto práci na dva základní modely. Model zaměřený na podporu klienta a model orientovaný na změnu. Model zaměřený na podporu klienta: Pokud uvážíme, že skupina OBP v řadě případů nemá zájem o radikální řešení své situace je v kompetenci ambulantních služeb (terénních programů a níkoprahového denního centra NDC) podporovat klienty ke změně. Než člověk získá motivaci pro jakoukoliv změnu, je nutné uspokojit základní životní potřeby. Ambulantní služby začínají terénní prací, kdy je celá intervence závislá na budování vzájemného vztahu a důvěry. K hlavním činnostem terénního pracovníka patří depistážní činnost a základní sociální poradenství. Terénní pracovník nemusí znát veškeré informace v oblasti legislativy, jedná se spíše o nasměrování do zařízení, kde mu relevantní informace poskytnou. K dalším činnostem terénního pracovníka patří upozorňování na rizika vyplývající z pobytu na ulici. Jestliže je vzájemná důvěra na dobré úrovni, často a pravdivě se OBP ve svém přirozeném prostředí svěří se svými skutečnými potřebami. Pracovník může zjistit skutečné potřeby a důvody jejich neúspěšné integrace. Dalším stupněm ambulantních služeb je NDC. V této ambulantní službě by měla být sociální práce zaměřená na odborné sociální poradenství. Cílem je zprostředkování pobytových služeb, což je model zaměřený na změnu.
11
Model orientovaný na změnu je určitý systém pomoci v podobě pobytových služeb. Jedno z hlavních kriterii pro využití modelu orientovaného na změnu, je snaha o změnu životního stylu. Z pohledu tématu absolventské práce se mi zdá důležité vyjmenovat jednotlivé pobytové služby vedoucí k reintegraci člověka. K těmto krokům patří noclehárny, azylové domy, domy na půli cesty, ubytovny nebo sociální byt, vlastní bydlení. V této souvislosti si myslím, že není možné překročit některé stádium, pokud člověk nevyřeší potíže z něho vycházející. Např. cílem ubytovaní v domech na půli cesty, je zvládnutí samostatného bydlení a hospodaření s prostředky. Pokud se lidé přesunou o stupeň výše na ubytovnu, těžko se těmto návykům v takovémto prostředí naučí. Systém orientovaný na změnu, nelze aplikovat bez přístupu zaměřeného na člověka. Matoušek a kol., (2005, s. 320–324) popisuje reintegraci ve dvou stupních. První podmínkou reintegrace uspokojení základních životních potřeb. Mezi něž patří místo k odpočinku, jídlo, teplo, lékařská péče. V této souvislosti se jedná o služby sociální prevence noclehárna, azylový dům, atd. Poté může být úspěšná nějaká intervence. Druhou podmínkou je práce s lidmi bez domova na preventivních aktivitách. Cílem je získání sebedůvěry a soběstačnosti.
3.2 Správná komunikace základ úspěšné intervence Tuto podkapitolu jsem do své práce zařadil z důvodů připomenutí si vlivu komunikace na motivaci ke změně, schopnosti zapojit se do dobrovolnických programů nebo získání zaměstnání. Bezdomovecká subkultura jak ji popisuje Gojová, A., (2009, s. 397–399) využívá podobně jako jiné subkultury své slangové výrazy a názorové stereotypy. Přímý vliv na vytváření těchto stereotypů má právě skupina osob, ve které se jedinec nejčastěji nachází. Jeden z příkladů těchto vlivů může být názor na nespravedlivou společnost a bezproblémový pohled na sebe samého. Úkolem socioterapeutických programů je využití tak účelné komunikace, která pomůže narušit tyto názorové stereotypy. Základem této komunikace je najít nový smysl života a napomoci k motivaci. Pokud si uvědomíme vliv jednotlivých subkultur, bezdomovecká versus terapeutická jedná se o velmi nerovný boj, kdy jsou většinu času OBP spíše ovlivněny bezdomoveckou subkulturou. Z tohoto důvodu je důležité, aby OBP byly v každodenním kontaktu se
12
sociálním pracovníkem. Z pohledu komunikace se mohou OBP nacházet na třech základních úrovních: -
První úroveň mohu schematicky popsat jako komunikaci mezi společností – bezdomoveckou subkulturou – OBP.
-
V druhém případě se jedná o komunikaci v rámci společnosti – OPB. Zde je otázkou, kdo zastupuje názor společnosti.
-
Třetím způsobem je komunikace společnost – socioterapeut – OBP. První dva modely mohou vytvářet názorové stereotypy, které narušují vztahy i
s pomáhajícími organizacemi. Třetí úroveň komunikace má největší vliv na úspěch a následnou resocializaci. Další vliv na účelnou komunikaci má délka pobytu na ulici. Jedná se o tři základní období, které Gojová, A., (2009, s. 401–403) popisuje následovně: -
Období do jednoho roku: Toto období je pro OBP nejnáročnější, ale z pohledu komunikace velmi úspěšné, pro navázání účelného kontaktu. Člověk se snaží najít řešení, dává si předsevzetí, bojuje proti nepříznivému osudu. K zvoleným tématům by mělo být hledání východiska z nepříznivé životní situace.
-
Období do pěti let: Výše uvedené aktivity ztrácí na intenzitě. Člověk se orientuje ve vztazích a bezdomovecké subkultuře. Část osob se pokusí o návrat do běžné společnosti. U druhé části osob, která rezignovala na reintegraci, se projevují různé patologické jevy. k zvoleným tématům můžeme zařadit, závislosti, trestnou činnost, exekuce, vazby na rodinu.
-
Období nad pět let: Toto období je charakteristické rezignací, nárůstem pasivity, přijetí životního stylu osob bez domova, neschopnost pokusit se o změnu. K relevantním otázkám v tomto období patří, změna životního stylu, využití sociálních služeb NDC nebo noclehárny, vyřízení sociálních dávek.
Cílem této podkapitoly je uvědomění si toho, kam by naše komunikace měla směřovat. V prvním případě se jedná o ovlivnění bezdomovecké subkultury. V druhém případě jde o adekvátní volbu tématu, vzhledem k délce pobytu na ulici.
13
3.3 Motivace jako prostředek ke změně Motivaci lze charakterizovat jako síly, které dávají do pohybu lidské chování a jednání. Vytvoření motivačních dispozic můžeme rozdělit na vrozené tzv. biologické potřeby a získané. K získaným patří zájmy, hodnotové orientace, postoje. Každé chování je motivované, přestože si to v některých situacích neuvědomujeme. Intenzita motivace závisí na důležitosti cíle. Aby motiv dosáhl cíle, musí v cíli člověk vidět smysl, význam a mít vůli. Člověk si většinou stanovuje takové cíle, které zvládne a tím si rozvíjí sebedůvěru. Každý by měl vědět, jakými prostředky dosáhne cíle. Mezi motivační faktory patří potřeby, zájmy, hodnotové orientace a z části postoje. Potřeba je nutnost uspokojit určité nedostatky. K důležité potřebě patří afiliace (navazování kontaktu s lidmi). Mezi další potřeby patří konformita (chování v rámci norem). K získaným motivačním dispozicím patří zájem a hodnotové orientace. Zájem je na rozdíl od potřeb vázaný na konkrétní předmět. Hodnotové orientace můžeme vidět ve vnitřním přesvědčení o lidech, společnosti, z hodnot vychází postoje. (Výrost, J., Slaměník, I., 2008, s. 147–153).
3.3.1 Činitelé ovlivňující motivaci. Následující text by měl přiblížit, jak jednotliví činitelé ovlivňují motivaci. Velký význam na motivaci má vnímání času, které může být samotným motivačním faktorem. Čas a jeho vnímání má vliv na stanovení cílů. Pokud čas vnímáme jako dlouhodobý i zvolené cíle k tomuto času jsou dlouhodobé. Další individuálním aspektem je výkonová motivace, jedná se o určitou potřebu něco dokázat, překonat. V tomto smyslu může dojít i k negativnímu stavu, pokud člověk dosažené cíle opakovaně nezvládne, může trpět úzkostí. Výkonová motivace je v každé kultuře jiná např. výchova dětí protestantské etiky staví na odpovědnosti a nezávislosti. Výkonová motivace se může projevovat ve dvou rovinách, buď získání úspěchu, nebo vyhnutí se neúspěchu. Ty se posléze transformují do osobnostní povahy. (Výrost, J., Slaměník, I., 2008, s. 153–154).
14
3.3.2 Vliv společné činnosti na motivaci Z hlediska vytváření motivace je úspěšnější společná činnost. A to z několika pohledů. 1.
Ostatní členové skupiny zaujímají určité stanovisko k našemu jednání, které vyjadřují uznáním a obdivem.
2.
Tato činnost motivuje to k tomu, naučit se to, co umí ten druhý, ověření si postojů, názorů.
3.
Právě skupinovým úkolem lze dosáhnout určité motivace ke změně. Tuto změnu lze realizovat několika způsoby.
1.
Musí být vymezena souvislost mezi společným úkolem, uspokojením individuálních potřeb a jasným skupinovým cílem.
2.
Přijmutí skupinového cíle souvisí se soudržností skupiny
3.
Volba cíle je úspěšná, pokud si členové tento cíl pojmenují a rozhodnutí je přijato většinou.
4.
Jedinec odchází ze skupiny, pokud se jeho individuální potřeby neslučují s dosaženými cíli. Všechny druhy motivace jak individuální, tak skupinové mají zásadní vliv na víru
člověka ve vlastní schopnosti potřebné k dosažení jistých výsledků. Tyto vlastní schopnosti by měl být člověk schopen využít při zvládání v obtížných životních situacích. K správnému fungování musí člověk využít jak schopnosti, tak i víru v jejich použití. Pozitivní vnímání svých schopností má zásadní vliv na správné psychosociální fungování. Pokud se spojí víra ve vlastní schopnosti, s výkonovým motivem člověk dosáhne toho, čeho dosáhnout chce. (Výrost, J., Slaměník, I., 2008, s. 153–158).
3.3.3 Vliv motivace na péči o svůj zdravotní stav. Jak konkrétně motivovat OBP v péči o svůj zdravotní stav popisuje Šupková (2007, s. 32–34). Klienti azylových domů považují za důležité pečovat o svůj zdravotní stav. Zdůvodňují to určitým strachem se ztráty ubytování po návratu z případné hospitalizace. U osob, které nevyužívají azylové domy je motivem pro udržení zdraví zajištění si základních životních potřeb. Tuto hodnotu si OBP uvědomují většinou, pokud je ohrožen jejich zdravotní stav. Rozlišnost v péči o zdraví je daná tím, zda jde o krátkodobou nebo dlouhodobou tíživou životní situaci. Pokud se jedná o krátkodobou 15
krizi, člověk se v systému rychle zorientuje. Pro druhou skupinu je charakteristickým znakem nízká motivace daná negativní zkušeností s různými institucemi. Jak se zdravotnickými, tak i s úřady. Další bariérou je přesvědčení OBP o nutnosti úhrady za tuto péči. Jak motivovat tyto osoby k péči o svůj zdravotní stav? Motivace roste přímou úměrou se vzájemným respektem a důvěrou k pracovníkovi. Komunikace mezi oběma aktéry má být srozumitelná s řadou příkladů. A to konkrétně jak probíhá léčba a jak dále pečovat o svůj zdravotní stav. Celý úspěch intervence závisí na respektování specifik osobnosti a individuálním přístupu. Z celé kapitoly vyplývá jednoznačný poznatek, že každá změna je podmíněna vírou ve vlastní schopnosti a určitou výkonovou motivací. Což právě u těchto osob chybí. Z tohoto důvodu je vhodné, aby součástí služeb bylo i psychologické poradenství. Cílem by mělo být vyrovnání se nepříznivými životními událostmi a posílení osobnosti. Tato pomoc se těžko realizuje na NDC z důvodů nepravidelných návštěv uživatelů. Při posilování vlastního sebeuvědomění klientů je vhodné využit např. Rogersovu terapii „Přístup orientovaný na klienta.“ Jde o empatické naslouchání a orientaci na celistvost s důrazem na vnitřní prožívání. Postupem času může psycholog s pomocí klienta určit, které téma je zásadní. To je základ modelu orientovaného na změnu a následné využití např. kognitivně-behaviorální terapie. Psycholog by měl zjistit příčiny bezdomovectví a také silné a slabé stránky jedince. (Marek, J., a kol., 2012, s. 139–140).
16
4 Možnosti vlastního řešení versus pomoc a podpora lidem bez domova z pohledu legislativy. Pokud bych měl využít teoretickou část jako podklad pro výzkum, zdá se mi relevantní popsat oblasti pomoci a podpory. V první podkapitole popisuji, jak OBP zajišťují vlastními silami různé formy ubytování. Druhá část textu se věnuje pomoci ze strany státu v oblasti ubytování. V poslední podkapitole popíši nabídku státní pomoci, která klade důraz na rozvoj nových kompetencí.
4.1 Zajištění vlastní formy ubytování Určitá volba bydlení souvisí s vyjádřením svojí životní situace, postoje vůči širší veřejnosti nebo určitým protestem proti normám společnosti. Právě skupina, která veřejně demonstruje svoji nevhodnou situaci, spíše inklinuje k ubytování „na ulici“ (parky, nádraží). Druhá skupina, která protestuje proti normám, jsou tzv. squateři. Squateři bez povolení osídlují domy, továrny a jiné objekty. Hranice mezi těmito dvěma skupinami není vůbec jistá, přesto squaterství je více formou protestu proti nedostatku bytů pro sociálně slabé. Z pohledu ubytování na ulici k nejvyužívanějším místům patří nádraží. Nádraží poskytuje určitá hygienická zázemí, možnost získání finančních prostředků a dlouhou otevírací dobu. K dalším hojně využívaným způsobům patří městská hromadná doprava. Zvláště v zimních měsících lidé bez přístřeší jezdí celou noc bez zaplaceného jízdného. Řešením těchto situací by byly ohřívárny, které by poskytly zázemí na noční dobu. Výše vyjmenované „příbytky“ nabízí hlavně velká města, proto je zde koncentrace bezdomovců daleko větší. Volba tohoto ubytování souvisí s pocitem svobody, kdy OBP nemusí respektovat žádná pravidla. Přestože člověk žije „na ulici“, má stále touhu mít vlastní domov. Domov je místem k odpočinku, setkání s dalšími lidmi a dává pocit bezpečí. Jistou podobu domova naplňují zahrádkářské kolonie, squaty, přístřešky v lesích nebo i poskládané matrace v křoví. (Marek, J., a kol., 2012, s. 63–71).
17
4.2 Formy pomoci z pohledu legislativy. Nedílnou součástí Ústavy ČR je Listina základních práv a svobod, která zaručuje všem občanům stejná práva a pomoc v hmotné nouzi. (LZPS 2/1993 článek 30 odstavec 2). Na poskytnutí základních informací o pomoci lidem v hmotné nouzi je pamatováno v úvodu zákona 108/2006 o sociálních službách. Každá sociální služba, musí poskytovat základní sociální poradenství. V praxi by měla mít každá OBP dostatek informací o možnosti ubytování. Poskytovaná pomoc a podpora musí zachovávat lidskou důstojnost a akceptovat individuální potřeby osoby v HN. Sociální služby musí člověka motivovat k samostatnosti a k činnostem, které by měly integrovat člověka do společnosti. (Zákon 108/2006 § 2) O těchto podmínkách se při řešení vlastní formy ubytování dá těžko hovořit. Jednotlivé formy ubytování pro osoby bez domova řeší služby sociální prevence, které se snaží zabránit sociálnímu vyloučení osob. Většina osob se nachází v krizové životní situaci, jejich životní návyky vedou ke konfliktu se společností. Z pozice sociální prevence se těmto osobám nabízí tyto pobytové služby: Azylové domy, zajišťují pobyt na určitou dobu, zpravidla jeden rok. Služba nabízí tyto základní činnosti: Poskytnutí stravy nebo podmínek na zajištění stravy, ubytování, pomoc při uplatnění práv a oprávněných zájmů a obstarání osobních záležitostí. Domy na půli cesty, jsou primárně určeny osobám do 26 let, kteří opouštějí školská zařízení, výkon ústavní výchovy, výkon trestu. Tyto osoby by měla tato služba připravit na samostatný život. K základní činnosti patří ubytování, kontakt se společenským
prostředím,
terapeutické
činnosti,
pomoc
při
uplatnění
práv
a oprávněných zájmů Krizová
pomoc,
poskytuje
pobytovou
službu
osobám,
které
nemohou
bezprostředně řešit svoji životní situaci. Tato služba může být součástí jiných sociálních služeb např. azylových domů. K základní činnosti patří ubytování, zajištění stravy, terapeutické činnosti, pomoc při uplatnění práv a oprávněných zájmů. Intervenční centra, jsou určena osobám ohroženým domácím násilím. Tyto osoby jsou do 48 hodin kontaktovány intervenčními centry. Služba obsahuje tyto základní činnosti, sociálně terapeutická činnost, pomoc při uplatnění práv a oprávněných zájmů, poskytnutí ubytování, stravy nebo podmínek na zajištění stravy. Noclehárny využívají osoby k přenocování a osobní hygieně, což patří mezi základní činnosti.
18
Sluţby následné péče, jsou určeny osobám, které absolvovali odvykací léčbu v ústavním nebo pobytovém zařízení. K základní činnosti patří terapeutická činnost, kontakt se společenským prostředím, pomoc při uplatnění práv a oprávněných zájmů. Ubytování, zajištění stravování nebo příprava podmínek pro stravování. Terapeutické komunity, využívají osoby závislé na návykových látkách a lidé s duševním onemocněním. Tato sociální služba nabízí následující základní činnosti zajištění stravy nebo podmínek pro přípravu, ubytování, kontakt se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při uplatnění oprávněných práv a zájmů. Sociální rehabilitace, je poskytovaná osobám se sníženou samostatností. Podpora by měla vést k samostatnému životu. K základní činnosti patří, nácvik péče o vlastní osobu vedoucí k sociálnímu začlenění. (Zákon 108/2006 díl 4 služby sociální prevence) Než začne člověk využívat pobytové sociální služby, musí propadnout pomyslným sítem sociálního zabezpečení. Cílem sociálního zabezpečení je předcházet sociálním událostem nebo zmírňovat a odstranit následky sociálních událostí. Mezi sociální událost patří skutečnosti způsobující nepříznivé životní situace, kam bezpochyby ztráta bydlení patří. Tento systém chci interpretovat v kontextu pomoci s udržením vlastního bydlení. Sociální zabezpečení funguje na principu solidarity k osobám, které nemají dostatečné příjmy. Skládá se ze tří pilířů, sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. V systému sociálního pojištění člověk odkládá část zisku na úhradu budoucích sociálních událostí stáří, nemoc, nezaměstnanost. V případě těchto událostí za splnění jistých kriterii dostává příjem, který může využít na úhradu bydlení. (Krebs, V. a kol., 2010, s. 175–176). Státní sociální podpora jako druhý pilíř zohledňuje vyšší náklady spojené s výchovou a vzděláním dětí. Podpora těmto rodinám je v podobě příspěvku na bydlení. (Krebs, V. a kol., 2010, s. 277–278). Poslední pilíř sociálního zabezpečení sociální pomoc, má za cíl zamezit úpadku osob do chudoby. Osobám, u kterých je příjem tak nízký, že i s příplatkem na bydlení, nejsou schopni uhradit náklady na bydlení, náleží doplatek na bydlení. V případě doplatku na bydlení se zjišťují majetkové poměry a možnosti využít levnější ubytování to neplatí pro osoby starší 65 let a poživatele starobního důchodu. (Krebs, V. a kol., 2010, s. 302–303).
19
4.3 Služby zaměřené na reintegraci Než se zaměřím na výklad služeb týkajících se reintegrace, je důležité si uvědomit, kdy je efektivní doba zapojení člověka do běžného života. Šlechtová, M., a kol. (2008, s. 26) popisuje možnou dobu k reintegraci mezi prvním až pátým rokem. Pokud je doba strávená na ulici nad pět let, člověk se adaptuje na tyto podmínky. Z tohoto důvodu je důležité pracovat s osobami bez přístřeší co nejdříve. Tato podkapitola se věnuje rozvoji potřebných dovedností a dále službám, které pomáhají v uplatnění těchto osob na trhu práce. Matoušek a kol., (2005 s. 324–329) vidí služby zaměřené reintegraci následovně: -
Pobytové sluţby, které jsem prezentoval v kapitole 4.2 Formy pomoci z pohledu legislativy.
-
Job kluby, svépomocné skupiny a rekvalifikace, jsou správnou cestou, pokud chceme posilovat sociální dovednosti a pracovní návyky Job kluby podporují své členy v úsilí hledat si práci. Rekvalifikace nabízí nové
možnosti v jiném oboru, než má člověk vystudovaný. Stává se, že se lidé bez přístřeší dostávají do „začarovaného kruhu“ předsudků v získání práce. Ten může znít následovně: „Bezdomovci nemají nárok na rekvalifikaci, protože nemají žádné pracovní návyky. Pokud u nich posilujeme pracovní návyky a zlepší se, zjistíme, že neseženou práci, protože nemají potřebnou rekvalifikaci“. V tržní ekonomice by lidé s různými handicapy bez podpory státu na trhu práce neobstáli. V tomto smyslu stát podporuje potencionální zaměstnavatele na zřízení chráněných a podporovaných pracovních míst. Chráněné dílny a tréninková pracoviště jsou určena lidem se zdravotním postižením nebo jiným handicapem. V takto zřízených provozech akceptují potřeby klientů. Cílem těchto zařízení je terapeutická činnost zaměřená na rozvoj sebedůvěry. S těmito osobami není uzavřená běžná pracovní smlouva. Cílem je získat praxi a návyky k práci na otevřeném trhu. Jednotlivým možnostem uplatnění se věnuje zákon 435/2004 o zaměstnanosti.
20
4.4 Strategie pomoci osobám, které jsou ohrožené sociálním vyloučením Řešení situace z pohledu státu nabízí národní akční plán. Ve své zprávě se věnuje nejen hodnocení určených oblastí, ale následně i řešením z pohledu na budoucnost. Sledované oblasti Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začlenění se dělí na tři základní části: 1.
Podpora rodiny ohrožené sociálním vyloučením.
2.
Začlenění a účast na trhu práce.
3.
Spolupráce jednotlivých aktérů podílejících se na řešení situace osob ohrožených sociálním vyloučením. Rodiny sociálně vyloučené. Podpora metod a sociální práce, tak aby členové
těchto rodin měli rovný přístup ke vzdělání, rovný přístup k trhu práce a nebyly ohroženy sociálním vyloučením. K dosažení cíle je nutné zajistit finančně a místně dostupné služby. Snížit počet rodin, které se nacházejí pod hranicí chudoby. Rozvíjet systém náhradní rodinné péče. Tyto opatření lze realizovat pomocí dotačních programů. Komplexním sociálně-právním poradenstvím a komunitním plánováním. Z pohledu prevence před sociálním vyloučením, rozvíjet metody práce s rodinou, ohroženou sociálním vyloučením. Podpora projektu poradenství pro děti v náhradní péči a příprava na samostatný život. Začlenění a účast na trhu práce. V této souvislosti mohou být nápomocné nejen individuální služby ÚP, ale i sociální služby, které pomáhají se sociální integraci. Úkolem je snížení závislosti na sociálních dávkách a zastavení přenosu chudoby z generace na generaci. K dosažení toho cíle je možné využít dovedností osob sociálně vyloučených při hledání zaměstnání a zvýšit motivaci. Dále pomoci s prevencí před ztrátou bydlení. Snížení znevýhodnění v přístupu ke vzdělání u osob z jiného sociokulturního prostředí. Zvyšovat kompetence mládeže a podpora dovedností, které vedou akceptování legislativy. Dále podpora volnočasových aktivit mládeže. Snižování lokalit, kde žijí osoby sociálně vyloučené a následná podpora terénní práce. Podpora dovednosti, které vyžaduje TP. Naplnění těchto cílů je možné podporou sociálních služeb. Spolupráce všech zúčastněných aktérů na procesu sociálního začlenění. Dosažení tohoto cíle je možné tak, že sociální služby musí odpovídat potřebám zákazníka a to 21
zejména z hlediska dostupnosti a kvality. Vliv na porozumění sociálnímu začlenění má i podpora profesního vzdělání zaměstnanců, podpora sociální práce v přirozeném prostředí klienta. Návaznost sociálních služeb na další systémy, rozvoj sociálního podnikání a ekonomiky. Zajištění dostupnosti standardního bydlení. Tato opatření lze realizovat pomocí individuálních projektů na podporu rozvoje sociálních služeb. Zvyšování odborných znalostí v oblasti sociálního začlenění. Transformace obecných pobytových služeb na konkrétní sociální služby dle cílových skupin. Místo azylových domů se inovativně zaměřit na konkrétní cílovou skupiny např. zdravotně postižené. (Národní zpráva s. 18–31) O podobných oblastech podpory sociální inkluze píše Průdková (2008, s. 65–66), kdy na nejnižším stupni stojí podpora rodiny tedy dětí ohrožených tímto společenským problémem. Nápomocná může být škola nebo dobrý duchovní. K další oblasti patří boj s nezaměstnaností, která často následuje po rozpadu rodiny. V oblasti bydlení se jedná o podporu sociálního bydlení a bezúročných půjček pro osoby s nižšími příjmy. Pro mladé lidi do 26 let často chybí informace o sociálních službách typu: „Dům na půl cesty“. V těchto zařízeních mladí lidé získávají potřebné kompetence do dalšího života. Obecně lze říci, že je vždy nutné osoby ohrožené bezdomovectvím motivovat ke změně. Následně podporovat jejich úsilí řešit svoji situaci. Zásadní je, aby člověk získal potřebné kompetence a převzal odpovědnost za své chování.
22
5 Popis jednotlivých forem ubytování V následujícím textu krátce popíši jednotlivé formy ubytování, které se vztahují k tématu absolventské práce.
5.1 Armáda spásy jako mezinárodní organizace s působností v ČR Zvolené téma se bezprostředně dotýká organizace Armády spásy, z tohoto důvodu chci v úvodu tuto organizaci představit. Po úvodní části se budu věnovat Centru sociálních služeb Armády spásy a to konkrétně azylovému domu. Popíši poslání a metodiku azylového domu. Armáda spásy pracuje ve 120 zemích a má více než 1,5 mil. členů. Práce probíhá jak na úrovni duchovní tak i na úrovni sociální. Tato organizace začala poprvé působit v prvorepublikovém Československu v roce 1919. Její činnost byla
ukončena
komunistickým režimem v padesátých letech, podobně jako u jiných křesťanských organizací. Obnovená činnost byla započata v roce 1990, její činnost v ČR je vyjádřena takto: Armáda spásy, jako mezinárodní hnutí je součástí všeobecné křesťanské církve. Jejím posláním je kázat evangelium, dobrou zprávu o Ježíši Kristovi, a v jeho jménu naplňovat lidské potřeby bez jakékoliv diskriminace. Cílem Armády spásy je zejména zajišťovat, organizovat a provádět křesťansky zaměřenou pastorační a sociální péči všem potřebným a sociálně vyloučeným. Republikově tato organizace působí v Praze, Brně, Ostravě, Havířově, Opavě, Krnově, Přerově, Karlových Varech a Šumperku. (www. armadaspasy. cz). Centrum sociálních služeb Posláním centra sociálních služeb je pomoc překlenout krizi způsobenou ztrátou bydlení. Cílovou skupinou jsou muži a ženy bez přístřeší starší 18 let, fyzicky soběstační. Prostřednictvím celodenního ubytování a sociálního poradenství poskytnout pomoc s opětovným návratem do společnosti. Azylový dům nabízí tyto základní činnosti: -
Celodenní ubytování na dvou až třech lůžkových pokojích.
-
Možnost celodenní stravy, osobní hygieny, možnost praní prádla a využití skladu ošacení. 23
-
Osoby ubytované na AD mohou využít odborné sociální poradenství, které má vést k hledání řešení při stabilizaci jejich nepříznivé životní situace. Pro řešení nepříznivých sociálních situací má AD zpracovanou metodiku sociální
práce s uživateli. Tato metodika začíná jednáním se zájemcem o sociální službu. Sociální pracovník zjišťuje potřeby uživatelů, to zda uživatel „spadá“ do cílové skupiny. Následně je uživatel seznámen s pravidly v zařízení. Na udržení pracovních návyků slouží pracovně aktivizační program. Z tohoto programu jsou vyloučeni poživatelé invalidního důchodu a ti, u nichž je špatný zdravotní stav. Omluveni jsou taktéž uživatelé, kteří mají nezbytná jednání na úřadech nebo návštěvu lékaře.
5.2 Popis ubytoven zařazených do výzkumu. Před vlastním popisem podmínek života na ubytovně se v několika větách zaměřím na bytovou politiku státu. Bytová politika reguluje nejen poptávku a nabídku, ale také vytváří nájemní politiku v oblasti bydlení. Jeden z nástrojů bytové politiky je i sociální bydlení. Tato forma má zajistit na rozdíl od soukromých pronajímatelů adekvátnost finančních prostředků požadovaných na úhradu nájmu (Krebs, V., a kol. 2010 s. 406–407). K získání dat (informací) jsem využil internetové stránky, osobní návštěvu jednotlivých ubytoven a rozhovory s respondenty V minulosti jsem zjišťoval pro zaměstnavatele podmínky ubytování na těchto komerčních ubytovnách a setkal jsem se s velkou neochotou vlastníků. Majitelé mi v minulosti poskytli pouze informace o kapacitě a telefonickém kontaktu. Další informace se dle jejich vyjádření týkají vztahu mezi pronajímatelem a nájemníkem. Z tohoto důvodu jsem nevolil setkání s majiteli osobně. Seznam použitých otázek: -
Popis lokality a dispoziční členění.
-
Seznámení ubytovaných s podmínkami ubytování a provozním řádem.
-
Hygienické zázemí a možnost přípravy stravy.
-
Zajištění bezpečnosti a dodržení pravidel.
-
Možnost společného pobytu manželů a dětí.
-
Jiné služby
24
Ubytovna A Ubytovna a se nachází nedaleko centra města Šumperka, její kapacita je 80 míst. V přízemí se nachází restaurace, budova má tři podlaží. Podle respondentů byli seznámeni v základních bodech s provozním řádem. Svým podpisem v ubytovací smlouvě potvrdili seznámení s podmínkami ubytování. Větší pokoje s odhadovanou užitnou plochou kolem 30 m² má své vlastní hygienické zázemí a možnost přípravy stravy. Pokoje s nižší užitnou plochou do 10 m² mají společné prostory pro osobní hygienu a přípravu stravy. Každý z ubytovaných má klíč od vchodových dveří, které se během celého dne zamykají. Pokud dojde k porušení ubytovacího řádu např. rušení nočního klidu, jsou vystěhováni všichni ubytovaní na daném pokoji. Majitel vede seznam osob, s kterými měl potíže. Tyto osoby mají na určitou dobu pobyt odmítnutý. Nezjistil jsem na jakou dobu je služba odmítnutá. Na této ubytovně je možný pobyt rodin s dětmi. Do 22:00 jsou povoleny návštěvy, po této hodině začíná noční klid. Požívání alkoholu není nijak regulováno, jen je nutné respektovat noční klid. k ostatním nabízeným službám patří zapůjčení televize za poplatek. Každý den je prováděn úklid společných prostor a jedenkrát týdně se provádí úklid pokojů. Ubytovna B Tato ubytovna se nachází 2 km od Šumperka, jde o historický objekt. Budova je dispozičně dvoupatrová s kapacitou 40 míst. Z důvodu stáří ubytovny je velmi složité provádět jakékoliv stavební úpravy např. centrální vytápění. Ubytovaní jsou seznámeni ústně s pravidly. Tato ubytovna má společné hygienické zázemí a kuchyňku, vše je ve velmi špatném stavu. Pokud si ubytovaní chtějí připravovat stavu na pokoji, musí mít vlastní elektrospotřebiče. Stejné podmínky platí pro využívání televize. Největší potíže vidí respondenti ve vypínání elektrické energie z důvodu úspory. Celé vytápění je řešené přímotopy, což je dnes jedna s nejdražších forem vytápění. Elektrická energie je v určitých intervalech vypínána centrálně, z tohoto důvodu není možné používat světla a zásuvky. Tím je znemožněna i příprava stravy. Ubytovna se večer v 19:00 zamyká, ubytovaní nemají klíč od vchodových dveří. Do této doby se musí na ubytovnu dostavit. Pokud chtějí přijít později, musí nahlásit příchod majitelem určené osobě. Tato osoba vchod odemkne, nerespektování těchto pravidel je důvodem k ukončení pobytu. Požívání alkoholu není nijak omezeno, jen je nutné respektovat noční klid. Ubytování rodičů s dětmi je možné. K ostatním nabízeným službám patří úklid společných prostor, pokoje si uklízí každý ubytovaný sám.
25
6 Teorie k praktické části V úvodu této kapitoly zopakuji základní výzkumnou otázku: Zda a jak se liší ve svých charakteristikách lidé bez domova, kteří využívají služby AD, a ti, kteří tyto služby nevyužívají, případně využívali dříve? Pomocná otázka: Proč lidé bez domova nevyužívají AD Armády spásy? Mezi základní pojmy, které se budu snažit objasnit je charakteristika osob bez přístřeší. Tuto charakteristiku budu rozvíjet přes indikátory jako je věk, motivace a psychický stav. Tento sociální jev nelze sledovat přímo, je nutná jeho operacionalizace. Operacionalizace znamená převedení hypotézy do měřitelných ukazatelů. Jak popisuje Disman, například zájem o politické dění nelze sledovat přímo, ale přes indikátory. Těmito indikátory mohou být členství v politické straně nebo sledování politiky v tisku. Z těchto indikátorů musíme vybrat ty relevantní vzhledem k cíli. (Disman, M., 2002, s. 80–85). Při stanovení indikátorů vycházím z teoretické části, která mi stanoví dílčí otázky výzkumu.
6.1 Zvolený přístup Pro svoji práci jsem si zvolil kvalitativní výzkum. Tento výzkum se snaží interpretovat sociální realitu v rámci dílčích výzkumných otázek s využitím induktivní logiky. Miovský (2006, s. 82–83) popisuje nutnost transparentnosti všech zvolených strategií a metod. Popis jednotlivých postupů je důležitý, jak pro prováděnou kontrolu, tak i pro určení validity. Z tohoto důvodu by měly být jednotlivé kroky explicitně zakotveny. Miovský (2006, s. 77 podle Mayringa, 1988, 1990) popisuje pět principů, které slouží jako podklad pro třináct pilířů kvalitativního myšlení. Těchto pět principů je možné popsat v následujících bodech. -
Výzkumník se soustředí na subjekty, k nimž se vztahuje výzkumný úkol.
-
Co nejpřesněji musíme popsat zkoumaný předmět.
-
Subjekt, který zkoumáme, není jasný a ohraničený a může měnit svoji podobu.
-
Na úkazy vyplývající z výzkumu se soustředíme v přirozených souvislostech.
-
Zobecnění musí být zdůvodněno s ohledem na smysl a kontext výzkumu.
26
V další části se budu zabývat popisem jednotlivých kroků výzkumu. Prvním krokem je výběr vzorku. Pro tento účel jsem si zvolil: „Techniku záměrného (účelového) výběru“. Jde o vyhledávání respondentů podle určitých vlastností (Miovský, 2006, s. 135). U obou sledovaných skupin jsem se snažil o věkové rozvrstvení, různost rodinného stavu a také rozlišnost zvolené ubytovny. Poslední informace (typ ubytovny) se týká osob, které nevyužívají AD. Zkoumané dvě skupiny budou složeny celkově z osmi respondentů. Prvními čtyřmi respondenty jsou pro osoby z komerčních ubytoven a druhou skupinu tvoří čtyři respondenti z AD. Druhým krokem je získávání dat. K získání dat využiji polostrukturovaný rozhovor. Výhodu vidím v určité relevantnosti k cíli a zodpovězení všech stanovených otázek (Miovský, 2006, s. 159–161). Pro zaznamenávání dat je nejpoužívanější technikou: „Audiozáznam“. Výhodou je přesnost zachycení všech informací, veškerých intonací a pomlk. Nahrávku je možné použít při kontrole validity (Miovský, 2006, s. 197–198). Třetím krokem je příprava dat pro analýzu. Mezi techniky úpravy interwiev patří redukce I řádu. Vynecháme ty části textu, které nenesou žádnou důležitou informaci (Miovský, 2006, s. 209–210). Pro setřídění odpovědí do sledovaných oblastí využiji metodu „Vytváření trsů“. Jednotlivé odpovědi, které vytváří podobnosti, seřadím do stejných skupin (Miovský, 2006, s. 221–222). Čtvrtý krok je analýza dat. Pro analýzu dat použiji metodu „Zakotvené teorie“. Jde o teorii vytvořenou dočasně, která je ověřena prostřednictvím shromaždování údajů o daném jevu a analýzou těchto údajů. V této metodě je důležité porozumět následujícím pojmům. -
Teoretická citlivost: Jedná se o kontext mezi výzkumem a zkoumaným vzorkem
-
Významová jednotka: Popisuje vymezený text, který nese zásadní informaci Pro vlastní postup kódování jsem zvolil „otevřené kódování“, kdy sestavujeme
určité kategorie a podkategorie, ty jsou následně slangově označeny. Cílem je nejen vytvořit nové kategorie, ale získat jejich vlastnosti. Vlastnosti identifikují vzájemné vztahy mezi kategoriemi. Každou kategorii lze umístit na dimenzionální škále. Kategorie mají obecné vlastnosti a rozsah dle škály. K jednotlivým kategoriím náleží dimenzionální profil, který znázorňuje korelaci jevu za daných podmínek. Seskupením několika dimenzionálních profilů vzniká pravidelnost. (Miovský, 2006, s. 226–229).
27
Pátým krokem kvalitativního výzkumu je pojem validita. Validita stanovuje to, jak jsou naše závěry pravdivé a platné. Můžeme ji sledovat a ověřit v každé části výzkumu. Mezi techniky patří: „Validace s respondentem“. Touto technikou si validitu ověřujeme v diskusi nad závěry výzkumu. Jedná se o určité zpřesnění a doplnění závěrů. Zpětnou vazbu získáváme nejen z odpovědí na otázky v průběhu rozhovoru, ale také při analýze dat např. diskusí nad předběžnými výsledky. Tyto výsledky slouží k doplnění a opravě závěrů výzkumu (Miovský, 2006, s. 263–274).
6.2 Popis realizace výzkumu dle teoretického ukotvení V následujícím textu uvedu výše popsané kroky kvalitativního výzkumu do konkrétní podoby.
6.2.1 Výběr vzorku Jak již bylo v kapitole 6.1 Zvolený přístup popsáno, respondenti budou rozděleni do dvou skupin po čtyřech. Jednotlivé osoby budou označeny písmeny A-H, k těmto písmenům bude přiřazen věk, rodinný stav, současný pobyt. Stejná anonymita je zachována u popisu komerčních ubytoven, ty jsou označeny písmeny A, B. Tabulka 1: Osoby využívající výhradně komerční ubytovnu. Respondent
Věk
Rodinný stav
Místo ubytování
A
44
Rozvedený
A
B
37
Rozvedený
B
C
27
Svobodný
B
D
48
Rozvedený
B
Tabulka 2: Osoby využívající výhradně azylový dům. Respondent
Věk
Rodinný stav
Místo ubytování
E
58
Svobodný
AD pět roků
F
26
Svobodný
AD tři roky
G
40
Svobodný
AD sedm roků
H
53
Rozvedený
AD deset roků
28
6.2.2 Otázky pro interview V této části se budu snažit o operacionalizaci, tedy na základě teoretické části vyvodím čtyři dílčí výzkumné otázky (DVO). Tyto dílčí výzkumné otázky jsou: -
Příčiny bezdomovectví.
-
Charakteristiky bezdomovce.
-
Strategie pomoci, včetně znalostí služeb.
-
Motivace ke změně.
Na DVO se doptám níže uvedenými otázkami vyvozenými z jednotlivých teoretických kapitol. Tyto otázky beru jako pomocné a v průběhu rozhovoru jsem připraven je měnit dle toho, jakým způsobem se bude rozhovor ubírat. Uvědomuji si, že formulované otázky musí být v jednoduchých větách, s použitím jazyka cílové skupiny. -
Příčiny bezdomovectví: „Jak jste se dostal na ulici?“
-
Charakteristiky bezdomovce: „Kolik je Vám roků? Co byste mohl udělat, aby se Vaše situace změnila?“
-
Strategie pomoci, včetně znalostí služeb: Jaké máte podvědomí o službách, které nabízí ÚP? (Job kluby, veřejná služba) „Bylo by lepší, kdyby Vám někdo pomohl v řešení životních potíží?“
-
Motivace ke změně: „Jak vypadá Váš běžný den? Co je Váš hlavní problém?. Znáte nabídku služeb Armády spásy a konkrétně AD? Jak hodnotíte ubytování v tomto zařízení? V čem vidíte výhody a nevýhody? Jak jste spokojený se svým současným ubytováním?“
6.2.3 Sestavení hodnocených kategorií. Čtvrtým krokem, který popisuji ve výše uvedené kapitole 6.1 Zvolený přístup, je otevřené kódování. Součástí této techniky je sestavení kategorií a podkategorií. V rámci implementace jsem slangově označil níže uvedené kategorie.
29
7 Výzkumná část – interpretace dat V následující části textu jsem stanovil sedm kategorii, ke kterým se budou vztahovat jednotlivé otázky z podkapitoly 6.2.2 Otázky pro interview. Uvědomuji si, že výzkumné otázky nemohou být zcela striktně dané pro všechny respondenty. Účelem otázek je najít odpověď na hodnocenou kategorii. Při stanovení kategorií jsem zjistil, že již samotné definování kategorií vykazuje odlišnost v jednotlivých skupinách. Z tohoto důvodu jsem jako první zařadil kategorii u respondentů z komerčních ubytoven versus kategorie respondentů z AD. 1.
Jak se mi to přihodilo? (Příčina bezdomovectví).
2.
Je čas užít si versus nikdy není pozdě (Hodnoty).
3.
Co bylo, to bylo (Zásadní změny v ţivotě).
4.
Mnoho křiku pro nic versus zdraví si za nic nekoupíš (Zdravotní stav).
5.
Nechte mě žít (užít si) versus vzpomínáte? (Věk a zvládání vývojových fází).
6.
Vím, že nic nevím versus díky za pomoc. (Názor na vyuţití odborné pomoc)
7.
Přijdu k rozumu versus není všemu konec (Motivace a smysl v ţivotě).
8.
Tady se mi líbí versus bude hůř? (Vyuţívání komerčních ubytoven nebo AD). Odpovědi respondentů jsou psány kurzívou. Pro přehlednost a transparentnost
práce jsem přepisy rozhovorů zařadil do přílohy na konci AP. Z rozhovorů využiji pouze ty informace, které nesou údaje o daném jevu. Celý blok výzkumu jednotlivých skupin je uzavřen tabulkou, ve které jsou zaznamenány zásadní skutečnosti v sledovaných okruzích.
7.1 Respondenti z komerčních ubytoven Respondent A: Stav před rozhovorem. S respondentem jsme byli domluveni na rozhovor. Ráno před vlastním rozhovorem respondent popíjel víno se skupinou ostatních OBP. Zřejmě se v této skupině cítí bezpečně a dobře. Po vyzvání k rozhovoru byla jeho odpověď: „Tak jo uděláme to, ale kup nám víno.“ Po odmítnutí chtěl respondent, abych jej pozval alespoň na pivo. Nakonec jsme se na rozhovoru dohodli. Výstup relevantní k výzkumu. Příčina
bezdomovectví:
V tomto
případě
převažuje
materiální
příčina
bezdomovectví. „Dělal jsem na pile, potom nebyla práce, tak mě propustili, nestačili mi
30
peníze na nájem. Nakonec nás vyhodili z bytu i s přítelkyní.“ k zásadním změnám v životě patří ztráta bydlení, rozchod s přítelkyní a odebrání dítěte. „Všechno jsem ztratil přítelkyni, malou. Tak mě uţ zbyli jen kámoši, co s nima chlastám“. Tuto ztrátu respondentovi nahrazuje skupina osob požívající alkohol. Jistou oporu pro toto tvrzení vidím v závěru kapitoly 2.2 Příčiny bezdomovectví. Pokud člověk nenašel místo ve společnosti, zůstává ve skupině, která mu poskytuje určité zázemí. Tomu odpovídá i počáteční část setkání s respondentem. Skupina OBP mu dává zázemí, kde se cítí dobře. Charakteristika bezdomovce: Co se týká zdravotního stavu, respondent odpovídal, že nemá zájem řešit svůj zdravotní stav. „Jak říkám, zatím nemám náladu s kaţdou blbostí letět k doktorovi. Taky to stojí prachy“. Nezájem může souviset i s úhradou za úkony, na což sám upozornil v rozhovoru. Dalším argumentem je následující tvrzení: Pokud zdravotní stav zhoršujete, tak že respondent si není schopen zajistit základní životní potřeby, teprve tehdy řeší svůj zdravotní stav. Tento argument vychází z teoretické části 3.3.3. Pokud bych vycházel z teoretické části, měl by respondent ve středním věku bilancovat svůj život, což se nepotvrdilo. „Je mi 44 roků. Neohlíţím se zpět, tím se nezabývám. Ráno vyrazím do Šumperka a začnu s vínem aţ do večera“. V teoretické části oddílu 2.3.2 popisuji, že osoby ve středním věku, často inklinují k názoru, že si nezaslouží jiný život. O nic se nepokouší, příčiny vidí v nespravedlivé společnosti. Z celé intervence vyplývá jistá rezignace. Ta může vycházet z tvrzení, že už respondent nikoho nemá, koho může požádat o pomoc. Svoji roli má i blížící se nástup do výkonu trestu. „Uţ mi taky nikdo pořádně nezbyl, brácha umřel, rodiče taky“. To potvrzuje i nezájem o nabízené služby a ztráta smyslu v životě. Strategie pomoci včetně znalostí reintegračních služeb Respondent nikdy nevyužil služeb AD. K jeho názoru přispívá, jak negativní zkušenost z jiné služby (NDC), tak i určité názorové předsudky, které popisuji v podkapitole 3.2 Správná komunikace základ úspěšné intervence. „Mluvil jsem se sociální z NDC nesedli jsme si, je taková namyšlená o ostatních nevím, jací jsou“. Myslíte, že Vám mohou s něčím pomoci? „To asi jo, v některých věcech pomohou, ale zatím nic nechci řešit. Kluci co tam byli, mi říkali, ţe tam stejně nic zásadního nevyřešili“. Pokud respondent komunikuje pouze na úrovni společnost-bezdomovecká subkultura-OBP, je jeho názor na službu ovlivněn touto subkulturou. Motivace ke změně: Z rozhovoru vyplývá velmi nízká motivace, respondent sám uvádí, že jeho hlavním problémem je závislost na alkoholu. Ta brání jakékoliv motivaci 31
pro změnu. Jako motivaci ke změně uvádí návrat přítelkyně a dítěte. „Abych začal něco měnit ve svém ţivotě, musel bych mít zpátky přítelkyni a malou. Vím, ţe jsem v prdeli, tak proč se tím dál uţírat. Nic nezměním, práce není, na jiné bydlení nemám“. Respondent B Stav před rozhovorem: Během letošních vánočních svátků respondent upadl na schodech a má zlomeninu kyčle. Sám si postěžoval, že už to trvá dlouho a následná léčba se protáhne na celý letošní rok. Bylo vidět, že je to pro něj velmi těžké. Výstup relevantní k výzkumu. Příčina bezdomovectví: Mezi převažující příčinu bezdomovectví zařazuji vztahové potíže. K zásadním životním změnám patřil rozvod, ale také nový vztah. „Spory s manţelkou, tak jsem začal řešit alkoholem. Nakonec jsme se rozvedli“. Respondent má nižší kompetence v oblasti hospodaření s prostředky. Otázka: Jak vycházíte s penězi? „Tak já je hlavně ani nevidím, dám je všechny přítelkyni, jinak bych je propil“. V průběhu rozhovoru se sám vyjádřil, že se některých závislostí, jako je alkohol a marihuana nechce zbavit. Vypijeme tak 12 litrů vína ve třech. Charakteristika bezdomovce: k hodnotám respondenta nepatří dlouhodobá péče o zdravotní stav. Současný úraz vyžaduje dlouhodobou léčbu, přesto si je schopen respondent zajistit základní životní potřeby. V teoretické části, podkapitole 3.3.3 popisuji, kdy si člověk začíná uvědomovat zdraví jako hodnotu. Tato doba přichází v okamžiku, pokud si člověk není schopný zajistit základní životní potřeby. Respondentova odpověď na otázku zdravotních potíží. „To si nepřipouštím, kdyţ mě něco bolí, dám si trochu travičky (marihuany), ta mě pomáhá, bez té bych nebyl“. Momentální úzkost je spojená s úrazem. Podobně jako v předchozím případě se potvrdilo, že respondent nebilancuje svůj život. „Je mi 37 a kam bych se měl ohlíţet? Aby se něco změnilo, musel bych přestat pít a to zatím nechci. Ten chlast je přednější“. Strategie pomoci, včetně znalostí reintegračních služeb: Respondentův nezájem o různé formy poradenství a pomoci vychází z nezaplaceného výživného. Respondent uvádí, že bere částku existenčního minima. Z tohoto důvodu nemá zájem o žádné nabízené služby. „O nic takovýho se nezajímám, beru jen 2200kč, protoţe neplatím alimenty. Přece se nebudu zajímat o to, kde bych mohl makat, aby mě to potom zase vzali na nezaplacený alimenty“. Motivace ke změně: Aby měl respondent určitou motivaci pro změnu, musí si stanovit nejdříve cíl. Což v tomto případě chybí. Pokud uvážíme určité smysluplné cíle 32
v této oblasti, jako je zaměstnání respondent nevidí v těchto cílech smysl. A to z důvodu nezaplaceného výživného. Naopak motivaci mu dává společná činnost. „Vaříme společně s přítelkyní pro šest lidí. To nám zabere celý dopoledne, je to taky levnější“. Vycházím z teoretické části, kde v kapitole 3.3 Motivace jako prostředek ke změně popisuji, jak je z hlediska motivace úspěšnější společná činnost. V společné činnosti si členové mohou vyjádřit vzájemná uznání. Při společné činnosti se každý z členů chce naučit něco, co umí ostatní. Skupinovým úkolem lze, dosáhnou motivaci ke změně. V této souvislosti se jedná o uspokojení základních potřeb a udržení soudržnosti skupiny. K poslednímu výstupu patří hodnocení ubytování. Respondent pouze několikrát využil noclehárnu, přesto není schopen akceptovat pravidla. „Člověk tam nemůţe přijít pod parou (opilý). Trochu mě to tam připomínalo kriminál, ve všem se řídit podle pravidel“. Výhodu vidí v nabízené polévce zdarma. Co se týká současného ubytování, výhodu vidí v určité spolupráci mezi ubytovanými, ale zároveň nastavení si určitých hranic. V teoretické části v závěru kapitoly 2.4 popisuji jako prevenci před bezdomovectvím je nutná podpora a motivace těchto osob. Zásadní je získání určitých kompetencí a převzetí odpovědnosti za své chování. Tato podpora respondentovi chyběla. Naopak spíše inklinoval k přátelům a nekonformnímu chování. Respondent C: Stav před rozhovorem. Před vlastním rozhovorem si respondent postěžoval na zdravotní potíže (krev ve stolici) Ptal jsem se ho jak dlouho má tyto potíže? „Uţ týden, ale většinou to odezní samo. Je to opakovaný problém“. Respondent měl také silný třes rukou, zjevně se necítil dobře, přesto s rozhovorem souhlasil. Výstup relevantní k výzkumu. Příčina bezdomovectví: V případě respondenta C převažují vztahové příčiny bezdomovectví. K zásadním změnám v životě patří experimentování s návykovými látkami a krádeže. Tyto skutečnosti měli vliv na vztah s matkou. „Nechoval jsem se dobře, jak ve škole, tak v rodině, nějaké krádeţe a další věci. Nakonec jsem odešel od rodiny“. V současné době je důležitá beztrestnost a dobré kamarádské vztahy se spolubydlícími, kde společnou hodnotu vidí v požívání alkoholu. „Jsem rád, ţe nemám problémy s poldama (PČR). Sice si koupíme s klukama vínko, pár krabic, ale jsme tady na ubytovně a neděláme bordel a nepřeháníme to“. Charakteristiky bezdomovce: Respondent své zdravotní problémy nechává dojít až do krajností, přestože jde o opakované potíže, nevěnuje se jim pozornost. „To přejde samo“. Potvrdilo se, že mimo těchto problému respondenta tíží i psychické problémy, 33
které má podchycené užíváním léků. Zvládl přechod z vývojové fáze mladých lidí do 26 let „užíváni si života“. V současné době je jeho chování konformnější než v předchozím období. „Je mi 27 a co se má změnit? Já nemám ţádný problémy, dřív to bylo horší, ale teď je to v pohodě“. Strategie pomoci, včetně znalostí reintegračních služeb: Respondent má nižší podvědomí o nabízených službách, ale je schopný si vše potřebné vyřídit sám. Výzkumná otázka: Nechtěl byste zkusit Job klub, pomohou Vám s přípravou na pohovor, naučíte se psát životopis? „Tak nejsu hloupej, nic takovýho nepotřebuji“. Víte co nabízí dobrovolnická služba a veřejná služba? „Nikdy jsem ţádnou takovou sluţbu nevyuţíval. Vţdycky si vše pořeším sám“. Motivace ke změně: Respondent má zájem o brigádu nebo práci. Sociální služba AD dala respondentovi určitou strukturu dne, která mu chybí na ubytovně. Jak sám podotknul: „Člověk se musel hýbat, chystat večeře, rozváţet obědy, ale tady jsem hodně zlenivěl“. Jak popisují i předchozí respondenti na ubytovnách se tvoří určité skupiny osob s podobnými zájmy. K jejich každodennostem patří požívání alkoholu a jiných návykových látek. Respondent D: Stav před rozhovorem. Respondent má trvalé poškození pohybového aparátu, chodí o francouzských holích. Jeho život na ubytovně je stiženy tím, že bydlí v druhém patře a špatně se dostává mimo ubytovnu. Většinu času tráví na ubytovně. Výstup relevantní k výzkumu. Příčina bezdomovectví: Primární příčinou bezdomovectví byly vztahové problémy. K zásadním změnám v životě patří nevěra, odnětí svobody, závislost na alkoholu a mozková příhoda. „Manţelka si našla milence, kdyţ jsem to zjistil, tak jsem to trochu nezvládl. Dal jsem oběma po tlamě. Šel jsem sedět za ublíţení na zdraví, pak se to se mnou táhlo“. Charakteristika bezdomovce: V současnosti vidí respondent jako jednu z hlavních hodnot vydržet nepít. „Doktor mi říkal, jestli začnu pít, tak to uţ taky nemusím znovu přeţít. Vím, jaký to bylo, kdyţ jsem byl ochrnutý na půlku těla“. Respondent se zajímá o svůj zdravotní stav, z důvodu strachu z úmrtí nebo další mozkové příhody. Oporu pro tento argument mi dává teoretická část 3.3.3 Vliv motivace na péči o svůj zdravotní stav. V této části popisuji, kdy OBP uznávají zdravotní stav jako hodnotu. Jedná se o situace, kdy si nejsou schopni zajistit základní 34
potřeby. Na základě těchto zdravotních potíží začal bilancovat svůj život. „Člověk uţ trochu jinak přemýšlí neţ dřív neţ byl zdravej. Hlavně po té mozkové příhodě uţ nemůţu dělat, co jsem dělal dřív“. Strategie pomoci, včetně znalostí reintegračních služeb: Respondent si vše potřebné vyřídil sám (příspěvek na péči, invalidní důchod). Vzhledem k postižení nemá smysl zjišťovat zapojení do dobrovolnické služby. Uvědomuji si, že jsem se respondenta nezeptal, zda má představu o sociálních službách, které by mu zajistily bezbariérové ubytování. Tyto služby v Šumperku nabízí obecně prospěšná společnost Pontis. Motivace ke změně: Respondent má motivaci najít si novou ubytovnu a má konkrétní představu o nabízené službě. „Nemůţu sehnat ţádný jiný ubytování, po té mrtvici (mozkové příhodě) nemůţu chodit po schodech. Pořád jsem tady na baráku, chtěl bych něco, jak byl azylák, zajištěný jídlo a abych mohl jít trochu ven“. U respondenta vidím určité cíle, které se podařily zvládnout. Vyřízení dávek, zájem o změnu ubytovny. V teoretické části podkapitoly 3.3.1 popisuji, jaký vliv má vnímání času na stanovení cílů. Vyřízení dávek je cíl krátkodobý, který musí respondent v krátkém čase realizovat. Na rozdíl od hledání nové ubytovny, kde je vnímání času dlouhodobé, proto vlastní realizace je také dlouhodobá. V této souvislosti se změnou ubytovny je více vlivů, jako například dobré přátelské vztahy s ubytovanými. Co se týká hodnocení AD, jeho názor vychází z pozitivní zkušenosti, kdy mu služba nejvíce pomohla po mozkové příhodě. „Kdyţ jsem tam nastoupil, byl jsem uţ částečně ochrnutý, hodně mi tam pomohli“. Výhodu současného ubytování vidí ve volnějších podmínkách a lepších vztazích mezi ubytovanými. Vzdálenost od města je také kladem současného ubytování. Zhodnocení rozhovorů a potíže provázející tuto část. Pro výběr respondentů jsem zvolil techniku záměrného (účelového) výběru. V této technice má výzkumník přehled o charakteru zkoumaného vzorku (věk, rodinný stav, typ ubytovny). Bohužel mi část respondentů tento výzkum odmítla. Při návštěvě ubytovny B jsem využil techniku „sněhové koule“, kdy jeden respondent dává určitý typ na další potencionální respondenty. Respondenti A, B mi doporučili respondenty C, D. Při rozhovoru jsem se dozvěděl, že osoby C, D. již AD využívaly. Jak se jejich pobyt na AD projevuje v odlišnostech se skupinou, která tuto službu nevyužila? Tato otázka je zodpovězena v závěru práce. 35
Tabulka 3: Shrnutí dat u respondentů z komerčních ubytoven A
B
C
D
Příčina
Materiální,
Vztahová,
Vztahová,
Vztahová,
bezdomovectví.
Zásadní změny
Zásadní změny
Zásadní
změny Zásadní
v ţivotě:
v ţivotě:
v ţivotě:
v ţivotě:
Rozchod
Rozvod
Nekonformní
Nevěra,
s přítelkyní
Neschopnost
chování
svobody,
a ztráta dítěte.
hospodařit
v dospívání.
alkohol,
Současné
s prostředky.
Současné
mozková
hodnoty:
Současné
hodnoty:
příhoda.
Alkohol a osoby
hodnoty:
Beztrestnost,
Současné
požívající
Alkohol, nová
alkohol,
hodnoty:
alkohol
partnerka
kamarádi
Nepít.
Charakteristika
Nemá zájem
Nemá zájem
Na psychické
Má zájem o
bezdomovce.
řešit zdravotní
řešit, současná
potíže bere léky.
zdravotní stav.
stav. Věk,
úzkost je
Ostatní potíže
Věk, zvládání
zvládání
spojená
neřeší
vývojových fází:
vývojových fází:
s úrazem. Věk,
Věk, zvládání
48,
44,
zvládání
vývojových fází:
Po mozkové
nebilancuje svůj
vývojových fází:
27,
příhodě začal
život
37,
Zvládl přechod
bilancovat svůj
nebilancuje svůj
z období: „pouze
život.
život
užívání si života
Respondent. Hodnocené oblasti.
změny odnětí
Strategie
Nemá, koho by
Nechce nic řešit.
Vše potřebné si
Vše potřebné si
pomoci, včetně
oslovil o pomoc.
Nízké
vyřeší sám
vyřeší sám
znalostí
Nechce nic řešit.
podvědomí o nabízených
reintegračních
službách
služeb. Motivace ke
Motivaci nemá.
Společná činnost
Chodí se ptát na
Má zájem o
změně
Nikdy
je pro něj
práci.
zajištění jiné
nevyužíval AD
motivující.
Má zájem si
ubytovny. Tři
Nemá smysl
najít na jaře
roky na AD.
v životě. Nikdy
brigádu. Jeden
nevyužíval AD.
rok na AD.
36
7.2 Respondenti z Azylového domu Před vlastní realizací jsem si uvědomil, že některá data např. psychický stav bude objektivnější zjistit od sociálních pracovníků. Pracuji v této organizaci také jako PVSS, myslím si, že by respondenti mohli trpět určitou stigmatizací, kdybych jim tuto otázku položil přímo. Také by nebyla zachovaná určitá objektivita. Respondent E Výstup relevantní k výzkumu. Příčiny bezdomovectví: V tomto případě byly hlavní příčinou bezdomovectví materiální problémy. „Nakonec barák napsali na bráchu a já se po smrti rodičů musel vystěhovat“. Respondent přehodnotil svoje hodnoty, dříve to byl alkohol, střídání partnerek. V současné době má zájem přestat pít. „Uţ je to čtyři měsíce co nepiju“. Charakteristika bezdomovce: Tento cíl (přestat pít), který si stanovil respondent, souvisí s vnímáním reality, respondent se cítí zbídačený. K stanovení tohoto cíle napomáhá i rekapitulace života, provázená určitou lítostí nad prožitým životem. „Pořád jsem střídal Noclehárnu s Azylákem, dřív jsem nad tím tak neuvaţoval. Pak jsem si říkal, ţe uţ to dál tak nejde, byl jsem takový zbídačený. Lituju toho, kdyţ se podívám na svůj ţivot.“ Pokud bych vycházel z teoretické části 3.3 „Motivace jako prostředek ke změně“ dodává mi jistou oporu pro následující argument. Aby motiv přestat pít dosáhl svého cíle, musí respondent v cíli vidět smysl, význam a mít vůli. Respondentův dosavadní důvod, proč přestat pít je, že se cítí zbídačený. Bude tento jediný smysl stačit na dlouhodobější abstinenci?. Co se týká zdravotního stavu, po návštěvě psychiatra se zlepšilo jeho chování. Péče o svůj zdravotní stav může souviset se zájmem udržet si ubytování na azylovém domě. V podkapitole 3.3.3 popisuji, že jeden z důvodů péče o zdravotní stav klientů AD může být strach se ztráty ubytování po případné hospitalizaci. Určitý podíl na řešení zdravotního stavu mají i sociální pracovnice, které projevují zájem o zdravotní stav respondenta. Strategie pomoci, včetně znalostí reintegračních služeb: Respondent má podvědomí o dobrovolnické službě, která mu pomáhá ve zvládání potíží s alkoholem, dává mu jistou strukturu dne. Pracovní činnosti mohou člověku dát určitý smysl. Tyto hodnoty popisuje Frankl jako tvůrčí (Navrátil, 2001, s. 73–74) „Já dělám dobrovolnickou sluţbu tady na Armádě. Je to pro mě dobrý, mám vyplněný čas
37
a nemyslím na blbosti“. Některé informace dovede respondent smysluplně interpretovat a uvědomit si význam těchto nástrojů sociální inkluze. „Kdyţ mi budou chybět roky na důchod, tak se to taky počítá“. Dobrovolnická služba prováděná více než 20 hodin týdně se započítává jako náhradní doba pojištění. Motivace ke změně: Pokud respondent hovoří o zájmu přestat pít má představu, jakými prostředky toho dosáhne. V tomto případě mu pomáhá i dobrovolnická služba, která vytváří určitou strukturu dne. Co se týká možnosti ubytování na komerční ubytovně je vidět jistá obava z požívání alkoholu. Respondent se sám vyjádřil, že neví, zda si dokáže nastavit hranice k ostatním ubytovaným na komerční ubytovně, co se týká požívání alkoholu. Na ubytovnách, které jsou pro tyto osoby bezpečné z pohledu užívání alkoholu, nedochází k tak velké fluktuaci OBP. Jen výjimečně mají volné místo. „Mám strach jít na ubytovnu, některý jsou slušný, ale tam si kaţdý místo drţí. Kdyţ půjdu na ubytovnu XY nebo ZŢ, tam je sice volno, ale nevím, jak to tam vydrţím. S čím to nevydržíte? Tak, aby mě to nelákalo zase začít pít“. Respondent F Výstup relevantní k výzkumu. Příčina bezdomovectví: V tomto případě za příčinou bezdomovectví stojí materiální potíže. „Chyběly peníze, tak jsme brali sociálku. Potom se sociálka začala zajímat, kam ty peníze jdou. Nakonec zjistili, ţe táta platí peníze nějaké ţenské.“ k respondentovým hodnotám patří náhradní rodina, sestra, zájem o práci a bohoslužby. K zásadním změnám došlo po odchodu respondenta od otce. Jeden ze základních bodů v prevenci před bezdomovectvím je podpora rodiny. Tuto podporu mohou nabízet jak školy, tak například duchovní (viz. teoretická část kapitola 4.4 Strategie pomoci osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením). Charakteristika bezdomovce: Respondentovi je 26 let, má stanovené konkrétní cíle. K těmto cílům patří splácení dluhů a zajištění si zaměstnání. Nelze objektivně určit, zda stanovení cílů, nebylo spíše ovlivněno součinností se sociálními pracovníky. Dluhy, které respondent v současné době řeší, vychází z nízké schopnosti hospodařit s prostředky. „Dříve jsem měl problémy, ţe jsem část sociálky utratil za nesmysly kadeřníka, nějaké drobnosti, co jsem musel mít. Proto jsem raději část peněz dal k sociální, teď je to lepší“. Co se týká zdravotního stavu, respondent nemá žádné zdravotní potíže.
38
Strategie pomoci, včetně znalostí reintegračních služeb. Jedna z položených otázek směřovala k využití domů na půli cesty. Nevyužil jste nikdy dům na půli cesty? „Ne, nevím, co to je“. Tuto skutečnost popisuji v teoretické části kapitola 3.1 Základní rozdělení sociální práce s bezdomovci, kde popisuji jednotlivé kroky vedoucí k integraci člověka. Pokud člověk odešel od rodiny a nenaučil se hospodařit s prostředky, tyto zkušenosti těžko získá bez určité pomoci. Jak sám uvádí, jeho návrat z Anglie skončil zadlužením. „Po tom roce co jsem tam byl (v Anglii), mi zbyly jen dluhy“. Respondent má podvědomí o možnosti vykonávat dobrovolnickou službu i mimo zařízení AS. Tyto informace získává od sociálních pracovníků. „Jen jsem dělal na AS dobrovolnickou sluţbu. Víte, kde můžete tuto službu ještě dělat? Sociální mi říkala, ať zkusím ještě nemocnici, ale mě to bavilo víc tady, uţ tady znám ty lidi“. Motivace
ke
změně:
k respondentovým
potížím,
které
brání
úspěšné
resocializaci, jsou nižší kompetence v oblasti hospodaření s prostředky. Jak sám uvádí, nemá potíže s alkoholem, ale spíše s konzumním způsobem života. Deklaruje potřebu určité pomoci od sociálních pracovníků a personálu. „Lidé jsou tady (na AS) takový chápavý, člověka to pomůţe někam nasměrovat. Sám bych asi všechno nevyřešil, některým věcem moc nerozumím, tak jsem rád, kdyţ mi to někdo vysvětlí“. Respondent G Výstup relevantní k výzkumu. Příčiny bezdomovectví: Mezi převažující příčinu bezdomovectví patří materiální vlivy. „Já jsem společně s bráchou prodal byt za 350 tisíc. Všechny jsem je postupně propil“. K současným hodnotám patří vydržet v abstinenci od alkoholu. Charakteristika bezdomovce: Respondentovi je 40 roků, začal bilancovat svůj život. Lituje prodeje bytu, uvědomuje si, že zůstal sám. Bratr má vlastní rodinu a matka je v domově důchodců 60 km od Šumperka. „Jo, jak říkám, největší chyba byl prodej toho bytu. Taky si uvědomuju, ţe nikoho nemám“. V podkapitole 2.3.2 Specifické charakteristiky vzhledem k životním fázím popisuji, že bilancování může provázet ztráta smyslu života. Respondent se rozhodl přestat pít, tuto závislost by bylo dobré nahradit nějakou aktivitou, která by dala respondentovi smysl. Respondent vidí smysl v drobné práci kolem domu. Současným důvodem abstinence je chladné počasí, kdy při porušení pravidel nemůže být respondent ubytovaný na AD (hladina alkoholu nesmí být více než 0,8‰). „Asi jsem to vydrţel, protoţe je zima, nevím, jak to dopadne v létě“. Respondent se ambulantně léčí s psychickými potížemi, léky bere pravidelně. Sociální 39
pracovnice mi potvrdila, že v rámci individuálních plánů často řeší otázku zdravotního stavu. Strategie pomoci, včetně znalostí reintegračních služeb: Respondent má určité podvědomí o nabízených službách, zatím žádné z nabízených nástrojů sociální inkluze nevyužil. Většinu věcí řeší se sociální pracovnicí. Otázka z rozhovoru. Využil jste rekvalifikaci, návštěvu Job klubů? „Ne nic takovýho jsem nenavštívil. Já většinu věcí řeším se sociální. O veřejné službě nebo dobrovolnické službě víte? Jo tam chodí od nás z AD, ale já jsem to nikdy nedělal. V kuchyni by mě to asi nebavilo“. Motivace ke změně: Respondent již sedm roků využívá sociální služby (noclehárnu nebo AD). Má konkrétní představu o adekvátním ubytování. Ubytovna by měla mít jistá pravidla, co se týká požívání alkoholu. Respondent by přivítal možnost drobných zednických nebo úklidových prací. Jeho obavy z komerční ubytovny pramení z negativní zkušenosti s ubytováním na komerční ubytovně. Při prvním ubytování na ubytovně všechny peníze respondent propil. „Aby tam byla nějaká práce kolem baráku. Jsem nedoučený zedník a nějaký výkopový a zednický práce zvládnu. Tak by se mi to líbilo, nic bych za tu práci nechtěl. Taky, aby se tam moc nepilo. Nechtěl bych dopadnout, jak v té době, kdyţ jsem měl peníze z toho bytu. Nejvíc lituju, ţe jsem prodal byt a peníze propil“. Respondent H Výstup relevantní k výzkumu. Příčina bezdomovectví: V tomto případě převažovala vztahová příčina bezdomovectví. „Ţil jsem s přítelkyní, po rozchodu jsem neměl kam jít, někdo mi poradil AS, tak jsem tady“. K respondentovým současným hodnotám patří zajištění si drobných prací. „Nejhorší je, kdyţ se člověk nudí. Já jsem rád, ţe tady můţu s něčím pomoct“. Charakteristika bezdomovce: Respondentovi je 53 let, naplňuje teorii, že člověk ve středním věku bilancuje svůj život. „Špatný je, ţe nikoho nemám ani děti ani rodinu. Pořád bylo na všechno hodně času a teď je uţ pozdě“ Jeho neúspěšnou resocializaci ovlivnila operace hlavy a různá pracovní omezení. Jako základ jakékoliv změny vidí v zajištění zaměstnání. „Myslím si, pokud má člověk práci, můţe si zajistit i jiné ubytování“. Sociální pracovnice mi potvrdila, že respondent nemá žádné psychické potíže. Sám si pouze postěžoval na vysoký krevní tlak a bolesti kloubů. Má zájem o svůj zdravotní stav. „Beru taky prášky na tlak“. 40
Strategie pomoci, včetně znalostí reintegračních služeb: Respondent je 17 roků v evidenci ÚP. Rekvalifikace mu byla nabídnuta pouze jedenkrát. Sám vyjadřuje zájem o drobné práce, které mu pomáhají vytvářet strukturu dne. Většinu osobních záležitostí je schopen řešit sám, návštěva sociální pracovnice probíhá v dohodnutých intervalech. Motivace ke změně: Respondent nemá žádný konkrétní cíl do budoucna. Nezajímá se o následné ubytování. „Já uţ toho moc nenaplánuju, jak říkám jsem rád, kdyţ tady s něčím pomůţu a celý den tady nesedím. Zajímáte se o jiné ubytování? Zatím nic nesháním“. Co se týká využití komerčního ubytování, využil ho jeden rok. Respondentova interpretace komerčních ubytoven je spíše negativní. „Asi rok jsem byl na ubytovně Y, ale tam se jen chlastalo. Všechno rozbitý, rozkopaný dveře, to je všechno kvůli chlastu“. Akceptuje určitá pravidla v rámci ubytování, která pomáhají udržovat řád. Má dostatečné kompetence v hospodaření s finančními prostředky. Většina dlouhodobých uživatelů AD má jisté obavy z ubytování na komerčních ubytovnách. Jeden z cílů Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začlenění je inovace stávajících pobytových služeb, tak aby více odpovídali potřebám cílové skupiny. V této souvislosti jistou pomoc vidí Průdková v nabídce sociálních bytů.
41
Tabulka 4: Shrnutí dat u respondentů z AD. Respondent
E
F
G
H
Příčina
Materiální.
Materiální.
Materiální.
Vztahové.
bezdomovectví
Zásadní změny
Zásadní změny
Zásadní změny
Zásadní změny
v ţivotě:
v ţivotě: Nižší
v ţivotě: Výčitky
v ţivotě: V r.
Alkohol
schopnost
z prodeje bytu.
1999 operace
střídání
hospodařit
Uvědomění si,
hlavy, omezení
partnerek.
s prostředky.
že zůstal sám.
pracovních
Současné
Současné
Současné
činností.
hodnoty: Přestat
hodnoty: Zájem
hodnoty Přestat
Současné
pít
o práci.
pít.:
hodnoty:
Hodnocené oblasti
Zájem o vztahy s
Zajištění
rodinou
zaměstnání
a sestrou Charakteristika
Zdravotní stav:
Zdravotní stav:
Zdravotní stav:
Zdravotní stav:
bezdomovce
Posledních šest
Nemá žádné
Na psychické
Nemá žádné
měsíců návštěva
zdravotní potíže.
potíže bere léky.
psychické
psychiatra Věk,
Věk, zvládání
Věk, zvládání
potíže. Věk,
zvládání
vývojových fází:
vývojových fází:
zvládání
vývojových fází:
26,
40,
vývojových fází:
58,
Má zájem řešit
Rekapitulace
53,
Rekapitulace
svoji situaci
svého života
Rekapitulace
svého života
svého života
Strategie
Využívá pomoc
Má podvědomí o
Má podvědomí o
Nevyužívá
pomoci, včetně
sociální
nabízených
nabízených
pomoc sociální
znalostí
pracovnice.
službách.
službách.
pracovnice.
reintegračních
Nemá možnost
Využívá pomoc
Využívá pomoc
Nemá možnost
služeb
požádat rodinu
soc. pracovnice
soc. pracovnice
požádat rodinu
Motivace ke
Dobrovolnická
Najít si práci
Najít si
Má zájem o
změně
služba, výpomoc
a začít splácet
ubytovnu.
práci
v kuchyni.
dluhy. Šest
Drobné práce
v organizaci.
Nevyužil
měsíců na
kolem domu.
Nehledá jiné
komerční
komerční
Rok na
ubytování. Rok
ubytovnu
ubytovně.
ubytovně.
na ubytovně.
42
8 Závěr Bezdomovectví je formou sociální exkluze. Jak se tato forma vyloučení podepsala na charakteristikách jednotlivých osob? Věřím, že výzkum a uvedená interpretace poukazuje na to, že za současnými charakteristikami stojí prožité utrpení a těžké životní události. Jistý podíl zodpovědnosti je na straně prostředí, kdy chybí služby, které lépe pomáhají v následné resocializaci. Pro úplnost zopakuji základní výzkumnou otázku: „ Zda a jak se liší ve svých charakteristikách lidé bez domova, kteří využívají služby AD, a ti, kteří tyto služby nevyužívají, případně využívali dříve?“ Než na tuto otázku odpovím, chtěl bych připomenout určitou rozlišnost v první skupině respondentů z komerčních ubytoven. Tato skupina se dále rozdělila na osoby, které nikdy nevyužívali AD a skupinu, která v minulosti tuto službu využila. Tato rozlišnost je popsána v následujících charakteristikách. V níže uvedeném textu se budu snažit o taxativní výčet charakteristik jednotlivých skupin. Přesto si uvědomuji, že nelze tyto charakteristiky zobecnit jednotlivé cílové skupiny OBP. Za těmito charakteristikami naznačím možnosti využití těchto výstupů. Z důvodu přehlednosti navrhovaného řešení jsem využil koncept sociálního fungování, autorkou tohoto konceptu je Harriett M. Bartlett. Základní myšlenkou je přesvědčení, že člověk a prostředí jsou ve vzájemné interakci. Prostředí klade na člověka určité nároky a očekávání, ty jsou buď naplněná, nebo v nich člověk selhává. Úkolem sociálního pracovníka je pomoci klientovi zvládat požadavky prostředí nebo bariery, které prostředí klade člověku do cesty. Výstupy z výzkumu by měly naznačit bariery a předpoklady pro sociální fungování člověka. Ty jsem následně přiřadil k třem malým paradigmatům, jak je definoval Malcom Payne. Tyto tři zásadně odlišné přístupy se liší nejen filozofickými východisky, ale i praktickými důsledky. V následujícím textu krátce každé z paradigmat popíši. Jednotlivé oblasti podpory a způsob práce je obsažen v tabulce 5 a 6. -
Terapeutické paradigma: Cílem je zabezpečit duševní zdraví a pohodu člověka. Tomu odpovídá i způsob práce, jedná se o terapeutickou pomoc s důrazem na komunikaci a vztah s klientem. Tento proces ovlivňuje obě zúčastněné strany.
43
-
Reformní paradigma: V tomto pojetí se sociální pracovník zabývá tím, zda samotné prostředí není barierou sociálního fungování. Jedná se o sledování oblastí: Dosažení rovných podmínek, podpora společné kooperace a solidarity, zabránění utlačování, participace na veřejných věcech. Pouze za dodržení těchto podmínek je možné zajistit sociální fungování.
-
Poradenské paradigma: Sociální práce se zaměřuje na sociálně-právní pomoc klientům, prostřednictvím poradenství. Jde spíše o dílčí změny, které reflektují potřeby klientů.
Navržené řešení není možné chápat striktně, každý člověk je specifický, proto každá intervence musí akceptovat jeho individuální povahu Pokud bych shrnul charakteristiky osob, které nevyužívají žádné sociální služby, převažují vztahové příčiny bezdomovectví. Tyto osoby mají větší potřebu společné činnosti a scházení se. Důvodem těchto setkání mohou být různé společné aktivity, ale také patologické jevy. V tomto směru jim ubytovna poskytuje větší zázemí než sociální služby. Většina těchto osob se nedokáže nebo se nechce zbavit různých závislostí, velkou roli v jejich životě hraje alkohol a jiné návykové látky. Péčí o svůj zdravotní stav se zabývají až po zjištění závažných problémů. V řešení potíží jim pomáhá skupina, ve které se nachází. Tyto osoby se nezabývají bilancováním prožitého života. Mají obavy, že bilancování může způsobit různé úzkosti, ale také může napomoci k možným změnám, jako u respondentů z AD. Motivace k větším změnám a plánům do budoucna jsou malé. Tomu napomáhá nízká informovanost o aktivitách, které nabízí stát a jiné organizace. V této skupině je patrná větší rezignace, přesto osoby, které využívaly sociálních služeb, vykazovaly větší motivaci pro změnu. Tato rozlišnost nemusí být způsobena pouze pobytem na AD, ale také zhoršeným zdravotním stavem a bilancováním života. Co se týká pobytu na Armádě spásy, respondenti, kteří na AD pobývali delší dobu mají pozitivní názory na tuto sociální službu. Názor respondentů, kteří nevyužívali AD je ovlivněn komunikační úrovní, ve které se nachází. Pokud to bude především bezdomovecká subkultura s negativní zkušeností, může docházet k názorovým předsudkům proti službě AD. V řadě případů platí i „metoda prvního dojmu“, kdy první zkušenost stojí za vytvořením názoru. V tomto směru vidím jako možné řešení dodržování stejných postupů k uživatelům. Dále společné akce i pro osoby využívající komerční ubytovny. 44
V následujícím textu naznačím možné využití výstupů v práci s touto cílovou skupinou. Do oblasti terapeutického paradigma jsem zařadil řešení závislostí nejčastěji na alkoholu a marihuaně. Jednou z možností pomoci je využití KBT, kdy se způsob myšlení projevuje na chování člověka. Alkohol může být únikem od reality a v současné době je jediným smyslem života. Z tohoto důvodu jsem zařadil hledání smyslu života do níže uvedené tabulky 5. Frankl uvádí, že člověk může přežít, „pokud žije pro něco“. Tento smysl „žití pro něco“ skupina osob nevyužívající sociální služby postrádá. Projevilo se to v charakteristice nízkých plánů do budoucna. Nad smyslem v životě stojí hodnoty, které dávají konkrétní podobu smyslu života. Změnu hodnot jsem zařadil k dalším možným intervencím. Než se dají tyto cíle realizovat, musí mít člověk motivaci. Jedna z charakteristik byla rezignace na změnu, proto je nutná podpora a motivace. Do oblasti reformního paradigma jsem zařadil zapojení do sociálního podnikání a dobrovolnictví. K charakteristikám těchto osob patří společné setkávání, sdílení názorů a přebírání vzorců chování. Možné řešení nabízí ekologická perspektiva, kdy se vztahy mezi lidmi podobně jako v přírodě ovlivňují. K dalším charakteristikám patří nízké podvědomí o službách zaměřených na integraci. Pouze osoby, které mají potřebné znalosti a dovednosti mohou se lépe zapojit do běžné společnosti. Do oblasti poradenského paradigma zařazuji zavedení terénní sociální práce na komerčních ubytovnách. Zjišťování silných a slabých stránek, stanovení si cílů a oblastí podpory. Tabulka 5: Možné využití výstupů u osob nevyužívající sociální služby: Terapeutické paradigma
Reformní paradigma
Poradenské paradigma
Oblast podpory
Oblast podpory
Oblast podpory
Řešení závislostí
Zapojení do sociálního
Stanovení si cílů
Hledání smyslu života
podnikání a dobrovolnictví. Dohoda nad cíli
Nové hodnoty
Získání nových
Větší informovanost o
Motivace
kompetencí, rekvalifikace,
možnosti řešení
vzdělání.
Zapojení do veřejných akcí
Způsob práce
Způsob práce
Způsob práce
KBT
Ekologická perspektiva
Behaviorální psychoterapie
Terapie realitou
Antiopresivní přístup
Systémový, systemický a
Existencionální
Sociální práce s komunitou
úkolově orientovaný
a humanistické přístupy
přístup.
45
K druhé skupině osob, které využívají výhradně sociální služby, mohu přiřadit následující charakteristiky. Co se týká příčin bezdomovectví, převažují materiální příčiny. Na azylových domech nedochází k tak intenzivnímu setkávání respondentů jako na ubytovnách. Tato skutečnost může být vysvětlena větší fluktuací osob a jasnou představou o termínu ukončení pobytu. Jejich představa o nových hodnotách má pozitivní charakter. Nelze objektivně určit, zda jde o působení sociálních pracovníků nebo vlastní rozhodnutí. Jistý podíl na nových hodnotách může mít i bilancování života. Respondenti shodně odpovídali, že se zamýšleli nad prožitým životem. Na AD je větší zájem o zdravotní stav a dodržení hygienických pravidel. Tuto skutečnost také přisuzuji sociální práci. Většina osob má podvědomí o nástrojích pomoci v sociální inkluzi (veřejná, dobrovolnická služba, rekvalifikace). Což je dáno tím, že AS koordinuje tyto činnosti s ÚP v Šumperku. Tyto osoby mají představu o budoucím ubytování: Tato nová forma by měla obsahovat určitý řád a pravidla, která akceptují i na AD. Pravidla těmto osobám stanovují určitou strukturu dne. Bez této struktury mají tyto osoby obavu s nezvládání života mimo AD. K dalším charakteristikám patří zájem o drobné pracovní činnosti, přičemž není důležitá mzda za tuto práci. Realizace těchto cílů je dle jejich názorů těžko uskutečnitelná na komerčních ubytovnách, kde dochází k pravidelnému požívání alkoholu. Tato skupina má obavy z života na ubytovně, která je zřejmě doprovázenou krátkodobou negativní zkušeností s pobytem na ubytovně. Uvědomuji si, jak tyto reference vedou ke vzniku určitého názorového stereotypu. Určitým řešením je možnost bydlení na ubytovnách, které nevykazují tolik patologických jevů. Potíž je, že na těchto ubytovnách nedochází k větším odchodům a tím vytvořením volných míst. Jiné možné řešení vidím v sociální práci na komerčních ubytovnách, což by byl úkol nejen pro terénní pracovníky NNO, ale taktéž pro sociální pracovníky Sociálního odboru města Šumperka. Podobně jako u osob nevyužívající žádné sociální služby naznačím možné využití výstupů v práci s touto cílovou skupinou. Pro oblast terapeutického paradigma jsem zařadil rozvoj sebedůvěry. Jedna z charakteristik upozorňuje na nízké kompetence v oblasti nastavení hranic při ubytování na komerční ubytovně. A to ve smyslu strachu z požívání alkoholu nebo hospodaření s finančními prostředky. Jestliže za rozvojem sebedůvěry získají OBP nové kompetence dají se realizovat pouze v praxi. Z tohoto důvodu je nutná motivace ke změně, odstranit závislost na sociální službě. Těmto osobám je nutné v počátku pomoci při realizaci cílů. Předpokládám určitou spolupráci s terénními pracovníky. Pro oblast reformního paradigma jsem stanovil oblast 46
podpory
zapojení
do
sociálního
podnikání
a dobrovolnictví
i
mimo
AS.
K charakteristikám těchto osob patří podvědomí o nástrojích sociální inkluze. Objektivně nelze posoudit, zda jsou tyto osoby schopny vykonávat veřejnou službu i mimo AS. Tato možnost by skupině osob využívající pouze AD pomohla ve snížení závislostí na sociální službě a rozvoji samostatnosti. K další navrhované oblasti podpory je zřízení inovativní formy ubytování, kdy by se měli transformovat obecné formy ubytování
tak,
aby
odpovídali
potřebám
jednotlivých
cílových
skupin.
K charakteristikám těchto osob patří konkrétní představa o „nové“ formě ubytování. Pro oblast poradenského paradigma jsem stanovil posilování vztahů s jednotlivci a skupinami. K charakteristikám patří nižší navazování společenského kontaktu. V této souvislosti je důležité upozornit na účelnost při navazování kontaktu, tak aby tyto osoby nebyly ovlivněny negativním působením jiných OBP. Podobně jako v předchozím případě preferuji pomoc terénních pracovníků. Tabulka 6: Možné využití výstupů u osob využívající pouze sociální služby: Terapeutické paradigma
Reformní paradigma
Poradenské paradigma
Oblast podpory
Oblast podpory
Oblast podpory
Rozvoj sebedůvěry
Zapojit do sociálního
Posilování vztahů
Podpora motivace
podnikání a dobrovolnictví
s jednotlivci a skupinami
Pomoc při realizaci nových mimo AS. cílů.
Informovanost o možnosti
Inovativní formy ubytování vykonávat veřejnou službu (sociální byty).
mimo AS.
Způsob práce
Způsob práce
Způsob práce
KBT
Ekologická perspektiva
Behaviorální psychoterapie
Terapie realitou
Antiopresivní přístup
Systémovy a systemický
Existencionální
Sociální práce s komunitou
přístup. Úkolově
a humanistické přístupy
orientovaný přístup
Co je, ale nutné změnit na počátku celého procesu, je způsob myšlení kompetentních lidí a institucí. V řadě případů slýchávám tvrzení: „Mohou si za svoji situaci sami“. Pokud bychom se tohoto tvrzení drželi, tak by naše práce postrádala smysl. Není přece důležité, zda si lidé za svůj úděl mohou nebo nemohou sami. Zásadní je to, jak těmto lidem dokážeme pomoci v odstranění těch barier, které brání návratu do většinové společnosti. 47
Literatura Disman, M., (2002) Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum ISBN 97880-246-0-137-7 Gojová, A., et al. (2009) Sborník studijních textů pro sociální kurátory. Ostravská universita v Ostravě ISBN 978–80-7368–627-7. Hradečtí, V., I., (1996) Bezdomovectví – Extrémní vyloučení., Praha, Naděje, občanské sdružení, podpořeno z programu Phare Evropské unie. http://www.armadaspasy.cz/ dostupné 1. 10. 2012 Krebs, V., et al. (2010) Sociální politika 5., přepracované a aktualizované vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR. ISBN 978–80-7357–585-4. Listina Základních práv a svobod 2/1993 Marek, J., Strnad A., Hotovcová L., (2012) Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních sluţeb. Praha: Portál, ISBN 978-80-262-0090-1. Matoušek, O., Kodymoví, P., Koláčková, J. (2005). Sociální práce v praxi. Praha: Portál, ISBN 80–7367-002-X. Minářová, E., (2011) Stylistika pro ţurnalisty Praha Grada Publishing, a.s. ISBN 97880-247-2979-4. Miovský, M., (2006) Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu Grada Publishing, a.s. ISBN 80–247-1362–4. Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a začlenění na léta 2008-2010 dostupné na http://www.mpsv.cz/cs/9087 dne 1.10.2012 Navrátil, P., (2001) Teorie a metody sociální práce. Brno: Marek Zeman, Absolónova 35a Brno. ISBN 80–903070-0–0 Průdková, T, Novotný, P. (2008) Bezdomovectví. Praha: Triton, ISBN 978–80-7387– 100-0 Štěchtová, M., et al. (2008) Bezdomovectví a bezdomovci z pohledu kriminologie Praha Institut pro kriminologii, ISBN 978–80-7338–069-4 Šupková, D a kolektiv (2007) Zdravotní péče o bezdomovce v ČR.Praha Grada Publishing, a.s. ISBN 978–80-247–2245-0 Výrost, J., Slaměník, I. (2008) Sociální psychologie Grada Publishing a.s. Druhé přepracované a rozšířené vydání ISBN 978–80-247–1428-8. Zákon 108/2006 O sociálních službách Zákon 111/2006 O pomoci v hmotné nouzi.
48
Přílohy: Přepis rozhovorů od respondentu z komerčních ubytoven. Respondent A: Příčina bezdomovectví. Jak jste se dostal na ulici? Dělal jsem na pile, potom nebyla práce, tak mě propustili, nestačili mi peníze na nájem. Nakonec nás vyhodili z bytu i s přítelkyní. Šli jsme bydlet na ubytovnu, tam jsme začali oba trochu popíjet, byla tam docela dobrá sestava lidí. Na začátku to ještě šlo, docela jsem se drţel, protoţe jsme čekali malou (dceru). Po narození jsme v tom chlastání jeli oba, nakonec nám malou vzala sociálka. Hodnoty a zásadní změny v životě. Rozhodl jste se někdy závislost na alkoholu řešit? Zatím nemám proč, stejně jsem všechno ztratil přítelkyni, malou. Tak mě uţ zbyli jen kámoši, co s nima chlastám. Co vidíte jako neúspěch? Asi to, ţe jsme se rozešli s přítelkyní. Co se Vám povedlo? Mám novýho kamaráda, jsme spolu na pokoji, zatím je to dobrý rozumíme si. Taky to, ţe mám vůbec ubytování. Zdravotní stav Jak se cítíte po zdravotní stránce? Berete nějaké léky? Nic neberu, já to neřeším, asi není vše OK, ale jak říkám zatím nemám náladu s kaţdou blbostí letět k doktorovi. Taky to stojí prachy. Věk a zvládání vývojových fází Zatím Vás nenapadlo nějaké ohlédnutí za prožitým životem? Mohu se zeptat na Váš věk? Je mi 44 roků. Neohlíţím se zpět, tím se nezabývám. Ráno vyrazím do Šumperka a začnu s vínem aţ do večera. Abych začal něco měnit ve svém ţivotě, musel bych mít zpátky přítelkyni a malou. Vím, ţe jsem v prdeli, tak proč se tím dál uţírat. Názor na využití odborné pomoci Bylo by lepší, kdyby Vám někdo pomohl v řešení životních potíží? To by musela být rodina, ale ta na mě kašle. Uţ mi taky nikdo pořádně nezbyl, brácha umřel, rodiče taky. Nevím koho bych poţádal. Zkoušel jste využít pomoc v nějakých poradnách nebo na ÚP? Ne, nikde jsem nebyl, jen na sociálce mi řekli, kterým ubytovnám proplácí peníze za ubytování. Zkoušíte se někdy podívat po nějaké práci? Teď to nemá cenu. Proč? Mám jít sedět a stejně jsem sedm roků na pracáku, nedodělal jsem ani učňák, kde by mě vzali. Nabídli Vám něco na ÚP rekvalifikaci nebo návštěvu v Job klubu? Jó, kdysi jsem měl rekvalifikaci na motorovou pilu, ale nikdy jsem to nedělal. Víte i o jiných možnostech dobrovolnická služba nebo veřejná služba? Vím, ale to je přece soudem zrušený, teď uţ nikoho pracák nemůţe nutit makat (vysvětleno).
49
Motivace a smysl v životě. Jak vidíte budoucnost, zamýšlíte se, co bude např. za pět roků? Zatím to neřeším, stejně nic nezměním, práce není, na jiné bydlení nemám. Hodnocení ubytování na komerčních ubytovnách versus ubytování na AD. Znáte nabídku služeb Armády spásy? Ano, znám. Byl jste tam ubytovaný? Já ne, ale vím, co nabízí. Člověk se tam můţe vyspat, osprchovat, dostane zadarmo polívku. Víte, že můžete využít pomoc sociálních pracovníků i při řešení problémů s alkoholem? Mohou Vám pomoci vše zorganizovat. Jo, vím, mluvil jsem se sociální z NDC nesedli jsme si, je taková namyšlená o ostatních nevím, jací jsou. Myslíte, ţe Vám mohou s něčím pomoci? To asi jo, v některých věcech pomohou, ale zatím nic nechci řešit. Kluci co tam byli, mi říkali, ţe tam stejně nic zásadního nevyřešili. Jak jste spokojený se současným ubytováním? Jsem tam spokojený. Je tam klid nikdo mi do ničeho nekecá. Mám taky dobrýho spolubydlícího, rozumíme si. Jak hodnotíte vypínání elektriky? To je blbost, ale já stejně ráno vypadnu a vrátím se aţ večer. Taky mě štve, ţe je to daleko do Šumperka, pěšky to jdu skoro hodinu, ale nic jinýho není volné. Respondent B Příčina bezdomovectví Jak jste se dostal na ulici? Kvůli alkoholu. Co bylo předtím? Různé spory s manţelkou, tak jsem to začal řešit alkoholem. Nakonec jsme se rozvedli. Byl jsem dlouho na ulici a po kamarádech. Jsem rád, ţe mám nějaké jistější bydlení a taky novou přítelkyni. Hodnoty a zásadní změny v životě. Respondent částečně na otázku zásadních změn v životě odpověděl v předchozí otázce. K zásadním změnám patřily rozpory s manželkou a následný rozvod. Další část rozhovoru navazuje na výše uvedený text. Teď už pijete méně? To ne, je to pořád stejný, mě to zatím tak vyhovuje. Vypijeme tak 12 litrů vína ve třech. Oni sem chodí ještě další, co tu bydlí, nevím přesně kolik toho padne. Jak vycházíte s penězi? Tak já je hlavně ani nevidím, dám je všechny přítelkyni, jinak bych je propil. Zdravotní stav Mimo toho, že máte problémy po úraze, tíží Vás i jiné zdravotní potíže? Zatím ne, ale teď je to hrozně dlouhý, jsem pořád doma a nejhorší to bude na jaře a v létě. A jiné potíže nemáte? To si nepřipouštím, kdyţ mě něco bolí, dám si trochu travičky (marihuany), ta mě pomáhá, bez té bych nebyl. Věk a zvládání vývojových fází. Kolik je Vám roků? Není čas na určité ohlédnutí za prožitým životem? Je mi 37 a kam bych se měl ohlíţet? Aby se něco změnilo, musel
50
bych přestat pít a to zatím nechci. Ten chlast je přednější, i kdyţ vím, ţe si tím kazím zdraví, stejně si ho dám. Názor na využívání odborné pomoci Bylo by lepší, kdyby Vám někdo pomohl s řešením životních potíží třeba hned po rozvodu? Po rozvodu to nebylo s kým řešit a teď zase já nechci nic řešit. Víte něco o dobrovolnické službě nebo veřejné službě? O nic takovýho se nezajímám, beru jen 2200kč, protoţe neplatím alimenty. Přece se nebudu zajímat o to, kde bych mohl makat, aby mě to potom zase vzali na nezaplacený alimenty. Motivace a smysl v životě. Jak vypadá Váš běžný den? (před úrazem) Vaříme společně s přítelkyní pro šest lidí. To nám zabere celý dopoledne, je to taky levnější. Odpoledne dáme víno, v létě vyrazím do parku. Jaké máte vazby na bývalou rodinu? Někdy mi zavolají, jestli nemám nějaký love (peníze), kdyţ mi něco zbyde, tak jim to dám, ale většinou nic nemám. Hodnocení ubytování na komerčních ubytovnách versus ubytování na AD Znáte nabídku služeb Armády spásy? Jo, kdyţ jsem byl venku, tak jsem spal na noclehárně, taky jsem se tam chodil sprchovat. Byl jste ubytovaný na AD? Ne, jen mi říkali, co tam nabízí. V čem vidíte ne/výhody? Výhoda byla ta polívka zadarmo, kdyţ celej den nic nejím, tak to je dobrý. Jako nevýhody je, ţe tam člověk nemůţe přijít pod parou (opilý). Trochu mě to tam připomínalo kriminál, ve všem se řídit podle pravidel. Večer polívka přesně v sedm, příchod a odchod, všechno má svoje pravidla, tak se nedá ţít. Jak to vidíte se současným ubytováním? Jsem spokojený, mám vše vanu, sporák, jo je to dobrý. Uţ jsem tady šest roků a znám tady všechny. Sice někteří jsou pěkní podrazáci, kdyţ si něco půjčí a uţ to nevrátí, ale člověk se naučí, komu můţe věřit. Respondent C: Příčina bezdomovectví Jak jste se dostal na ulici? Svoji chybou, asi jako všichni mlaďoši, trochu jsem blbnul s trávou a něčím dalším. Nechoval jsem se dobře, jak ve škole, tak v rodině, nějaké krádeţe a další věci. Nakonec jsem odešel od rodiny. Matku někdy potkávám ve městě, občas si pokecáme. Je to teď tak lepší, neţ kdyţ jsem byl doma, pořád jsme se hádali. Hodnoty a zásadní změny v životě. Pokud zhodnotíte, jak jste žil dříve a jaké je to dnes je tam určitý rozdíl? Ale jo, uţ to není jako dřív. Jsem rád, ţe nemám problémy s poldama (PČR) a za poslední rok nemám ţádný přestupek. Sice si koupíme s klukama
51
vínko, pár krabic, ale jsme tady na ubytovně a neděláme bordel a nepřeháníme to. Jste sám nebo máte přítelkyni? Ne nikoho nemám, zatím mi to tak vyhovuje. Zdravotní stav Nebylo by lepší alkohol na nějakou dobu vynechat nebo omezit pokud máte zdravotní problémy? Moţná jo, nevím, jestli je to z toho vína, to přejde samo. A jiné potíže? Katka mi dává jakýsi léky na spaní od Hajčmana (psychiatr). Věk a zvládání vývojových fází Kolik je Vám roků, co byste udělal, aby se situace změnila? Je mi 27 a co se má změnit? Já nemám ţádný problémy, dřív to bylo horší, ale teď je to v pohodě. Myslel jsem tím třeba se někam posunout, každý má nějaké plány? Tak, já se chodím ptát na práci, ale mám záznam v trestním rejstříku a uţ jsem dlouho na pracáku. Chvilku jsem dělal v hospodě, ale nemám ţádnou velkou praxi. Nevím kam bych se měl posunout. Je pravda, ţe jsem tady oproti azyláku docela zlenivěl, hlavně teď přes zimu. Doufám, ţe se brzo uzdravím, na jaře si chci sehnat nějakou brigádu. Většinou mi to vyšlo. Zatím mě prachy docela vychází, tak mě to tak netlačí Názor na využití odborné pomoci Co zkusit Job klub? Člověka tam připraví na pohovor, naučí psát životopis. Tak nejsu hloupej, nic takovýho nepotřebuji. Víte co nabízí dobrovolnická služba a veřejná služba? Nikdy jsem ţádnou takovou sluţbu nevyuţíval Vţdycky si vše pořeším sám Motivace a smysl v životě Na tuto otázku respondent odpověděl v předchozím textu. Zajímá se o práci a na jaře si chce zajistit brigádu. Hodnocení ubytování na komerčních ubytovnách versus ubytování na AD Znáte nabídku služeb AS a konkrétně AD? Ano znám, byl jsem tam rok. Mně se tam líbilo, sice se člověk musel hýbat chystat večeře, rozváţet obědy, ale tady jsem hodně zlenivěl. Jaké to mělo nevýhody? Jak jsem říkal, já nevidím ţádné nevýhody, snad jen ţe za rok musím odejít. A výhody? Mohl jsem skočit k sociální, pokud jsem chtěl něco řešit, teď se musím spolehnout sám na sebe, ale to jsem musel vţdycky. Myslíte, že Vám v něčem azylák pomohl? To nevím, snad jedině v tom, ţe člověk věděl, co bude dělat a neměl čas přemýšlet o blbostech. Výhody současného bydlení? Mám sám pro sebe takové malé 1+0. Jsem spokojený, uklízí nám tady, nic nemusím dělat. Co spolubydlící? Někdy to stojí za to, kdyţ to přeţenou s pitím. S kaţdým se tady nedá vyjít, ale kašlu na to, ať si na chodbě řvou. Pokud mě nelezou na pokoj, tak je mi to jedno. Nejsem bonzák, to si musí vyřešit majitel.
52
Respondent D: Příčina bezdomovectví Jak jste se dostal na ulici? Rozvod, alkohol, kriminál. Můžete to více přiblížit? Manţelka si našla milence, kdyţ jsem to zjistil, tak jsem to trochu nezvládl. Dal jsem oběma po tlamě. Šel jsem sedět za ublíţení na zdraví, pak se to se mnou táhlo. Po návratu z basy jsem začal pít. Dostal jsem mozkovou mrtvici, tak chodím o hůlkách. Hodnoty a zásadní změny v životě. Respondent část zásadních změn popisuje v předchozí otázce. Na počátku tohoto řetězce stála nevěra, na kterou se navazovaly další potíže. Co je pro Vás teď důležité? Nepít, doktor mi říkal, jestli začnu pít, tak to uţ taky nemusím znovu přeţít. Vím, jaký to bylo, kdyţ jsem byl ochrnutý na půlku těla. To mi stačilo, uţ bych to nechtěl nikdy zaţít. Zdravotní stav Mimo těchto potíží máte ještě jiné zdravotní potíže? Já beru víc léků, po tom co jsem všechno prošel. Myslím tím i léky na uklidnění? Ne to neberu, ale je to tady těţký, kaţdý den je stejný. Teď uţ toho moc nezměním, nemůţu pořádně chodit, nikam se nedostanu. Zkoušel jste požádat majitele o výměnu bytu, abyste byl v prvním patře? Bavili jsme se o tom, ale většinou mi řekne, ţe na to zapomněl a já bych to zase měl daleko ke kamarádům nahoru. Věk a zvládání vývojových fází. Kolik je Vám roků? 48. Jak vypadá Váš běžný den? Ráno vstanu, jdu o patro víš, za Karlem a jeho přítelkyní. Dáme si kávu, cigáro, trošku vína, ale potom piju jen nealkoholické pivo. Dávám jim peníze, aby mě uvařili. Je to tak lepší, stejně nikam daleko nedojdu, dopoledne se díváme společně na televizi. Odpoledne luštím kříţovky nebo hraju karty na notebooku. Jsem rád, ţe jsem se s toho dostal (alkohol, rozvod) Jak se vám to povedlo? Člověk uţ trochu jinak přemýšlí neţ dřív neţ byl zdravej. Hlavně po té mozkové příhodě uţ nemůţu dělat, co jsem dělal dřív. Názor na využití odborné pomoci. Přivítal byste nějakou pomoc? Kdyţ něco potřebuji, řeknu Karlovi a Katce. Myslím tím odbornou například poskytnutí informací o nových službách nebo s řešením různých životních potíží? Nevím, kdo by mi s čím mohl pomoci. Většinou jsem si vše vyřídil sám. Taky záleţí, jaké by to byli informace, poslechnout si to můţu. Motivace a smysl v životě Co vidíte jako úspěch? Povedlo se mi vyběhat vše potřebné invalidní důchod a příspěvek na péči. A neúspěch? Nemůţu sehnat ţádný jiný ubytování, s tím poškození nemůţu chodit po schodech. Pořád jsem tady na baráku, chtěl bych něco, jak byl azylák, zajištěný jídlo a abych mohl jít trochu ven. Jen, aby mě tam nikdo nekontroloval, abych si tam mohl dát trochu vína. 53
Hodnocení ubytování na komerčních ubytovnách versus ubytování na AD Jak dlouho jste bydlel na azyláku? Bydlel jsem tam tři roky. Kdyţ jsem tam nastoupil, byl jsem uţ částečně ochrnutý, hodně mi tam pomohli. Nikdo jiný tady v Šumperku nenabízí takový ubytování. Jak jste to na AD zvládal po mozkové příhodě? Moc jsem nechodil ven, je to docela daleko do města. Skoro jsem si tam odvykl pít. Víno se tam nedá přenést, ale jednou měsíčně jsem vypadl a musel jsem si to víno koupit. Co byla výhoda? Třikrát denně jídlo, za pár korun, slušný oblečení (AS nabízí klientům prodej ošacení), a kdyţ jsem něco potřeboval řešit, šel jsem za sociální. Co byla nevýhoda? Nemohl jsem přijít napitej, jinak bych spal někde venku. Jak hodnotíte současné ubytování? Ty schody mi vadí, neţ bych je slezl, to radši nikam nepůjdu. Ze začátku jsem měl trochu strach, jak to bude na ubytovně, ale zatím se docela drţím. V čem je výhoda? Člověk se tady nemusí pořád hlásit jak na azyláku, odevzdávat klíče, je to tady volnější. Na azyláku jsem se ani s nikým pořádně nekamarádil, někteří odešli za chvilku pryč. Je to tady lepší mám to blíţ do města.
Přepis rozhovorů od respondentů z Azylových domů.
Respondent E Příčina bezdomovectví Jak jste se dostal na ulici? Bydlel jsem s rodiči na statku. Bylo to takový pohodlný, matka mi uvařila, nikdy jsem se taky neoţenil. Nakonec barák napsali na bráchu a já se po smrti rodičů musel vystěhovat. Hodnoty a zásadní změny v životě Co je pro Vás v současné době důležité? Chtěl bych vydrţet nepít, uţ je to čtyři měsíce co nepiju. Zatím mě to nechybí, ale byli doby, kdy jsem dokázal pít třeba týden v kuse. Jak se Vám to povedlo? Nevím, tak asi nejsu alkáč, kdyţ jsem schopný s tím přestat. Taky je mě uţ 58 let, člověk musí nad sebou přemýšlet. Teď se raději těm alkoholikům vyhýbám, zase by mě otravovali, ať si dám s nima. Věk a zvládání vývojových fází Říkal jste, že už člověk v 58 letech musí nad sebou přemýšlet. Co bylo před tím, než jste se zamyslel nad svým životem? Tak pořád jsem střídal Noclehárnu s Azylákem, dřív jsem nad tím tak neuvaţoval. Pak jsem si říkal, ţe uţ to dál tak nejde, byl jsem takový zbídačený. Taky toho lituju, kdyţ se podívám na svůj ţivot. Vydělával jsem za komunistů na statku docela hodně, teď nic 54
nemám. Nic jsem si neušetřil, aţ budu leţet někde v nemocnici, nikdo za mnou ani nepřijde. Kde skončili všechny ty peníze? Byl jsem blbec, chytl jsem se vţdycky nějakou babu a ta to ze mě všechno vytáhla, to bylo i teď, kdyţ jsem měl sociálku (výplata částek živobytí). Názor na využití odborné pomoci Využíval jste nějaké služby ÚP rekvalifikaci, Job klub? Jednou jsem měl nějakou rekvalifikaci, uţ ani nevím, na co to bylo. Já dělám dobrovolnickou sluţbu tady na Armádě. Je to pro mě dobrý, mám vyplněný čas a nemyslím na blbosti. Co má člověk celý den dělat, práci neseţenu, tak bych zase začal pít. Víte jaké to má výhody? Něco mi k tomu říkala sociální, ţe kdyţ mi budou chybět roky na důchod, tak se to taky počítá. Taky mám za to oběd a dostáváme nějaké potraviny. Motivace a smysl v životě Pokud respondent hovoří o zájmu přestat pít má představu,
jakými
prostředky
toho
dosáhne.
V tomto
případě
mu
pomáhá
i dobrovolnická služba, která vytváří určitou strukturu dne. Jak sám uvádí výše: „Je to pro mě dobrý, mám vyplněný čas a nemyslím na blbosti“. Hodnocení ubytování na komerčních ubytovnách versus ubytování na AD Jak byste zvládl pobyt na komerční ubytovně? Mám strach jít na ubytovnu, některý jsou slušný, ale tam si kaţdý místo drţí. Kdyţ půjdu na ubytovnu XY nebo ZŢ, tam je sice volno, ale nevím, jak to tam vydrţím. S čím to nevydržíte? Tak, aby mě to nelákalo zase začít pít. Byl jste někdy ubytovaný na komerční ubytovně? Ne, nikdy. Jak říkám tady je aspoň pořádek. Jak dlouho jste ubytovaný na Armádě spásy? Uţ jsem tady pět roků, ale vţdycky po roce musím jít na noclehárnu. Jaké vidíte výhody AD? Jsem tady v teple, je tu celodenní strava, pokud potřebuji něco řešit, zastavím se za sociální. Jak vypadá Váš běžný den? Mám tady svoje aktivity (úklid), chodím pomáhat do kuchyně, rozváţím obědy jako dobrovolník. Nevím co bych dělal celý den venku, kdybych neměl ţádný povinnosti. Práci v mým věku stejně neseţenu, zase bych začal pít. Zdravotní stav. Co se týká respondentova zdravotního stavu, sociální pracovnice mi potvrdila, že navštěvuje psychiatra. Tuto ambulantní službu využívá posledních šest měsíců a jeho chování se zlepšilo, i co se týká požívání alkoholu.
Respondent F Příčina bezdomovectví Jak jste se dostal na ulici. Do 18 roků jsem ţil s tátou matka o nás neměla zájem. Táta se o nás staral dobře, platil internát, stravu, jen nám 55
chyběli peníze, tak jsme brali sociálku. Potom se sociálka začala zajímat, kam ty peníze jdou, nakonec zjistili, ţe táta platí peníze nějaké ţenské. To mi bylo uţ 18 roků, přes učňák jsem se seznámil s rodinou (XY), která byla věřící. Ti mi pomohli, nejdříve jsem bydlel u nich a potom na AS. Primární příčiny bezdomovectví byly materiální atributy Hodnoty a zásadní změny v životě. Máte nějaké plány, kam se chcete posunout nebo co chcete změnit? O budoucnosti přemýšlím, hlavně si chci najít co nejdříve práci a začít splácet dluhy. Zítra jdu na pohovor, mám pracovat v kuchyni jako pomocná síla. Pomoc mi také nabídla sestra a zajímá se o mě rodina, která se o mě starala po odchodu od otce. Jaké máte s nimi vztahy? Jsem rád, kdyţ si zavoláme, občas tam taky zajedu. Vím, ţe kdyţ bych si nevěděl rady, mohu se za nimi zastavit. Věk a zvládání vývojových fází. Kolik je Vám roků? 26. Respondent na otázku zvládání vývojových fází odpověděl v předchozím textu. Přemýšlí o budoucnosti, stanovil si konkrétní cíle splácet dluhy, najít si práci. Názor na využití odborné pomoci Využil jste nějakou rekvalifikaci nebo návštěvu Job klubu? Ne, nic takového jsem nevyuţil. Jen jsem dělal na AS dobrovolnickou sluţbu. Víte, kde můžete tuto službu ještě dělat? Sociální mi říkala, ať zkusím ještě nemocnici, ale mě to bavilo víc tady, uţ tady znám ty lidi. Respondent má určité podvědomí o nabízených službách. Motivace a smysl v životě. Respondent v úvodu rozhovoru uvedl, že má zájem najít si práci a začít splácet dluhy. Hodnocení ubytování na komerčních ubytovnách versus ubytování na AD Co Vám dělá největší potíže, že nemůžete žít samostatně na ubytovně? Tomu nerozumím, s alkoholem problémy nemám? Po určitém čase se vždy vrátíte na AD, nevyzkoušel jste jiné ubytování? Byl jsem jen v té náhradní rodině a od roku 2008 jsem byl dva roky na azyláku. Potom jsem odjel do Anglie na rok a teď jsem tu zase. V čem vidíte potíž, že jste to ani nevyzkoušel na ubytovně? Dříve jsem měl problémy, ţe jsem část sociálky utratil za nesmysly kadeřníka, nějaké drobnosti, co jsem musel mít. Proto jsem raději část peněz dal k sociální, teď je to lepší. Myslíte si, že už dokážete hospodařit s penězi? To nevím jsem takový důvěřivý, toho vyuţili i v Anglii. Po tom roce co jsem tam byl, mi zbyly jen dluhy. Nevyužil jste nikdy dům na půli cesty? Ne, nevím co to je. Myslíte, že Vám pobyt na AD pomohl? Mně pomohl určitý řád, je tu pořádek. Lidé jsou tady takový chápavý, člověka to pomůţe někam nasměrovat. Sám bych asi všechno nevyřešil, některým věcem moc nerozumím, tak jsem rád, kdyţ mi to někdo vysvětlí. Jsem věřící, tak vyuţívám i bohosluţby, které Armáda organizuje. 56
Respondent G Příčiny bezdomovectví Jak jste se dostal na ulici? Já jsem společně s bráchou prodal byt za 350 tisíc. To jsme si rozdělili, potom jsem bydlel rok na ubytovně XY, neţ mi došly ty peníze z bytu. Pokud tomu rozumím, tak jste peníze utratil při pobytu na ubytovně? Ano, tak to bylo, všechny jsem je postupně propil. Byl jsem blbec, teď uţ to vím. Za rok to bylo všechno pryč. Kolik Vám bylo roků? 32. Hodnoty a zásadní změny v životě Co je pro vás teď důležité? Chtěl bych přestat pít, vím, ţe to nevydrţím dlouho, ale uţ je to tři měsíce co nepiju. Jak se Vám to povedlo? Asi jsem to vydrţel, protoţe je zima, nevím, jak to dopadne v létě. Kdybych to přehnal tak mě nepustí na azylák a nemám kde spát. Máte nějaké plány do budoucna? Zase musím odejít z AD, asi půjdu na noclehárnu. Bylo by nejlepší, kdyby byla nějaká férová ubytovna. Chtěl bych, aby tam byli férový lidi, teď šel na ubytovnu XY z AD p. X a říkal, ţe ho hned druhý den vykradli. Z toho mám strach, člověk si tam nechá peníze nebo nakoupí jídlo a vše je pryč. Taky záleţí, s kým bych bydlel, mám strach, ţe tam dostanu přes hubu. Máte nějakou představu, jak by měla vypadat taková dobrá ubytovna? Raději něco malýho, aby tam byla nějaká práce kolem baráku. Jsem nedoučený zedník a nějaký výkopový a zednický práce zvládnu. Tak by se mi to líbilo, nic bych za tu práci nechtěl. Taky, aby se tam moc nepilo. Nechtěl bych dopadnout jak v té době, kdyţ jsem měl peníze z toho bytu. Nejvíc lituju, ţe jsem prodal byt a peníze propil. Věk a zvládání vývojových fází. Kolik Vám je roků? 40. Ohlížíte se za prožitým životem? Jo, jak říkám, největší chyba byl prodej toho bytu. Taky si uvědomuju, ţe nikoho nemám. Brácha má vlastní rodinu, mamka je v domově důchodců 60 km od Šumperka, navštěvuji ji jen dvakrát ročně. Názor na využívání odborné pomoci Využil jste nějaké služby organizované ÚP? Rekvalifikace, Návštěva Job klubů? Ne nic takovýho jsem nenavštívil. Já většinu věcí řeším se sociální. O veřejné službě nebo dobrovolnické službě víte? Jo tam chodí od nás z AD, ale já jsem to nikdy nedělal. V kuchyni by mě to asi nebavilo. Motivace a smysl v životě Respondent v předchozím textu uvádí, že má určitou představu o ubytovně, kterou by měl zájem využít. Smysl vidí v drobných pracovních činnostech kolem domu.
57
Hodnocení ubytování na komerčních ubytovnách versus ubytování na AD V čem vidíte výhody AD? Jsou tady dobří lidi pečovatelé i sociální. Nevadí Vám pravidla např. dodržení hladiny alkoholu do 0,8 ‰? Já uţ tři měsíce nepiju, nejraději bych se na to vykašlal úplně. Zase vím, ţe to nemůţu přehnat nebo bych spal venku. A nevýhody? Nevím, nic mě nenapadá. Jak jste tady dlouho? Uţ to bude sedm roků, ale po roce musím jít vţdy na noclehárnu. Pokud si představíte, že jste na komerční ubytovně, co tam bude pro Vás nejtěžší? Abych tam nezačal pít a nepropil všechny peníze. Zdravotní stav Sociální pracovnice mi potvrdila, že se respondent ambulantně léčí s psychickými potížemi. Léky bere pravidelně. Respondent H Příčina bezdomovectví. Jak jste se dostal na ulici? Ţil jsem s přítelkyní, po rozchodu jsem neměl kam jít. Šel jsem dělat na horskou chatu, to časem skončilo, někdo mi poradil AS, tak jsem tady. Hodnoty a zásadní změny v životě. Co byste mohl udělat, aby se Vaše situace změnila? Teď uţ asi nic, ale dříve to byla práce. Kde by mě tak vzali v 53 letech. Myslím si, pokud má člověk práci, můţe si zajistit i jiné ubytování. Nejhorší je, kdyţ se člověk nudí. Já jsem rád, ţe tady můţu s něčím pomoct. Je to dobrý, ţe tady nějaká drobná práce je. Hodně lidí tak nepřemýšlí, raději celý den sedí a nudí se. Jak jste dlouho na ÚP? Uţ to bude 14 roků. To se Vám nepovedlo nic sehnat? Mám po operaci hlavy a dostal jsem různá omezení, proto to bylo horší s tím sháněním. Měl jsem taky invalidní důchod, neţ mi ho vzali. Věk a zvládání vývojových fází. Ohlížel jste se za prožitým životem? To víte, ţe ano. Špatný je, ţe nikoho nemám ani děti ani rodinu. Pořád bylo na všechno hodně času a teď je uţ pozdě. Kolik je Vám roku? 53. Názor na využití odborné pomoci. Využil jste nějaké služby organizované ÚP? Rekvalifikace, Návštěva Job klubů? Za těch 17 roků, co jsem na ÚP, mi nabídli jedenkrát rekvalifikaci. Ptal jsem se, jestli mi to pomůţe ke shánění práce? To mi řekli, ţe ani ne, tak jsem tam nešel. Víte co nabízí veřejná nebo dobrovolnická služba? Dříve jsme chodili uklízet město, taky jsem ji dělal v kuchyni tady na Armádě. Využíváte pomoci sociální pracovnice? Většinou ne, jen v tom na čem jsme domluveni. Jinak se dokáţu o sebe postarat.
58
Motivace a smysl v životě. Jaké máte plány? Já uţ toho moc nenaplánuju, jak říkám jsem rád, kdyţ tady s něčím pomůţu a celý den tady nesedím. Zajímáte se o jiné ubytování? Zatím nic nesháním. Hodnocení ubytování na komerčních ubytovnách versus ubytování na AD Jak jste dlouho na AS? S různými přestávkami uţ deset roků. To jste nechtěl jiné ubytování? Tak pokud jsem sháněl práci, tak jedině s ubytováním, dříve to docela šlo. Jak říkám dělal jsem na horských chatách, kde jsem i bydlel, to bylo v období, kdy jsem z Azyláku odešel. Nikdy jste nebyl ubytovaný na komerční ubytovně? Asi rok jsem byl na ubytovně Y, ale tam se jen chlastalo. Co mám kámoše na jiných ubytovnách, není to tam lepší. Nejsem abstinent, ale vím, kolik si toho můţu dát. V čem má AD výhody? Je dobře, ţe je tady pořádek a neřve tady nějakej oţralec celou noc na chodbě. Vidíte tedy výhodu v určitých pravidlech? Je to nutný, vím, jak to na těch ubytovnách vypadá, kdyţ tam přijdu. Všechno rozbitý, rozkopaný dveře, to je všechno kvůli chlastu. Na druhou stranu tady aspoň ty lidi něco ušetří, kdyţ nechlastaj. Mě to vychází na 144kč na den s tím se dá přece vyjít. Jak by měla vypadat podle Vás „dobrá“ ubytovna. Tak hlavně, aby tam byl pořádek a nepilo se tam nějak ve velkým. Já jsem starech chlap a nebudu tam pořád někomu vysvětlovat, co můţe a co ne. Zdravotní potíže. Jaký je Váš zdravotní stav? To se raději neptejte, klouby mě bolí, beru taky prášky na tlak, ale to už patří k mému věku. Sociální pracovnice mi potvrdila, že respondent nemá žádné psychické potíže.
59
